Středa 22. května 2024, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze

(pokračuje Markéta Pekarová Adamová)

130.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 312/2002 Sb.,
o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů,
ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
/sněmovní tisk 520/ - třetí čtení

Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujal za navrhovatele místopředseda vlády a ministr vnitra Vít Rakušan, což už se stalo. A jelikož zpravodajka garančního výboru paní poslankyně Marie Pošarová je omluvena, pan předseda výboru se ujme zpravodajování. Pokud nikdo nenamítá, nebudeme to hlasovat.

Nyní tedy několik informací. Pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 520/3, který byl doručen dne 16. dubna 2024. Usnesení garančního výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 520/4.

A nyní se táži navrhovatele pana ministra, zda má zájem vystoupit před otevřením rozpravy? Zájem má.

Proto vás prosím, kolegyně a kolegové, o ztišení a o pozornost panu ministrovi jakožto navrhovateli. Prosím, kolegyně a kolegové. Jmenovitě? Nebo nemám ještě jmenovitě? Tady v pravé části sálu se prosím přesuňte do předsálí, pokud chcete cokoliv řešit. Prosím o ztišení.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuji za slovo, paní předsedkyně. Dámy a pánové, kolegyně, kolegové, velmi rychle k zákonu, k návrhu novely zákona o úřednících územních samosprávných celků. Návrh reaguje na poznatky z praxe. Byly intenzivně konzultovány i se zástupci územních samospráv, a lze je tedy v tomto směru považovat jako konsenzuální představu o změně tohoto zákona.

Novelizace se zaměřuje především na oblast vzdělávání úředníků, zefektivnění například v oblasti zkoušky zvláštní odborné způsobilosti, snížení související administrativy. V oblasti úpravy pracovněprávních vztahů úředníků se navrhuje zjednodušení procesu zaměstnávání úředníků. Na základě požadavků územních samospráv se navrhuje umožnit poskytovat odměny úředníkům, kteří byli obcemi a kraji vysláni do řídících a kontrolních orgánů podnikajících právnických osob.

Součástí návrhu zákona jsou i novely tří dalších zákonů, které slouží například k zavedení správních poplatků za udělení akreditace a k úpravě souvisejících ustanovení v zákoně o státní službě. Pozměňovacím návrhem upravujeme náběh účinnosti spuštění systému eLegislativa. Tento projekt má mnohé historické zatížení. Skutečně jsme ho přebírali ve stavu, kdy jsme váhali, jestli v té chvíli pokračovat, či nikoliv, začít na zelené louce, nicméně finanční výdaje do něj v té době investované už byly tak obrovské, že jsme sestavili nově projekční tým, situaci jsme konzultovali s externími odborníky a velmi intenzivně jsme se zaměřili na to, aby se eLegislativa dopředu posouvala. V současné době už jsme ve fázi asistovaného testováním, to probíhalo v měsíci dubnu asi se 120 účastníky, a v rámci asistovaného testování a zpětné vazby od jednotlivých účastníků daného testu, dané pilotáže, se ukazuje, že je potřeba některé požadavky vzniklé z praxe ještě do systému aplikovat, do systému včlenit. Samozřejmě diskutujeme i s budoucími konzumenty, mimo jiné i s Poslaneckou sněmovnou Parlamentu České republiky a se Senátem České republiky.

V tomto kontextu jsme se shodli a podporujeme pozměňovací návrh pana kolegy Havránka, který se zabývá posunem některých termínů tak, abychom byli schopni zaručit jednoznačnou funkčnost daného systému. Děkuji garančnímu výboru za to, že k danému pozměňovacímu návrhu přijal souhlasné stanovisko, které je shodné i se souhlasným stanoviskem garančního ministerstva, tedy Ministerstva vnitra.

Chci říci, že ambice zavést legislativu tady je, snažíme se pro to dělat maximum. Sami v tom pozměňovacím návrhu vidíte, že náběh tady už bude za tohoto volebního období, ale vycházíme vstříc institucím, hlavně Poslanecké sněmovně, kde se bude v novém systému skutečně pracovat, vkládat do něj zákony, aby tyto instituce se na to byly schopny dostatečně připravit. Mohu říci jasnou garanci, že se jedná o posun definitivní a poslední. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji panu navrhovateli. Nyní otevírám rozpravu, do níž mám přihlášenou paní poslankyni Ožanovou a pana zpravodaje. (O slovo se hlásí zpravodaj Okleštěk.)Tady v té fázi není nutné úvodní slovo, pane zpravodaji, ale pokud máte zájem, tak máte samozřejmě přednostní právo, takže paní poslankyně počká. Prosím, máte tedy slovo.

 

Poslanec Ladislav Okleštěk: Děkuji za slovo. Já bych chtěl přednést usnesení garančního výboru, tak si myslím, že to je ten správný čas. Proto jsem...

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Ano, teď je ten správný čas.

 

Poslanec Ladislav Okleštěk: Chtěl bych vám předložit usnesení garančního výboru číslo 115 ze dne 24. dubna 2024 k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávních celků, a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Takže usnesení výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj z 31. schůze 25. dubna k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 312, jak jsem již předložil, sněmovní tisk 520:

"Výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky jako garanční výbor po projednání návrhu zákona po druhém čtení

I. doporučuje Poslanecké sněmovně hlasovat ve třetím čtení o návrzích podaných k vládnímu návrhu zákona, podle sněmovního tisku 520/3, v následujícím pořadí:

1. návrhy legislativně technických úprav podaných podle § 95 odst. 2 zákona, o jednacím řádu Poslanecké sněmovny" - ty mám připraveny:

"2. návrh A - hlasovat jako celek jedním hlasováním,

3. návrh B1,

4. návrh B3 - bude-li přijat, je návrh B2 nehlasovatelný - pokud nebude přijat, je

5. návrh B2 - lze hlasovat, nebyl-li přijat návrh B3,

6. návrh B4.1,

7. návrh D - bude-li přijat, je návrh B4.2 nehlasovatelný,

8. návrh B4.2 lze hlasovat, nebyl-li přijat návrh D,

9. návrhy C1.1, C1.2, C1.3 a C1.4, hlasovat společně jedním hlasováním, protože jde o věcný celek,

10. návrh C2,

11. návrh C3,

12. návrh E - bude-li přijat, jsou návrhy F a G nehlasovatelné,

13. návrh G - lze hlasovat, pokud nebyl přijat návrh E,

14. návrh F - lze hlasovat, pokud nebyl přijat návrh E,

15. návrh zákona jako celek;

II. zaujímá následující stanoviska k jednotlivým předloženým návrhům:

1. návrh A - doporučující,

2. návrh B1 - nedoporučující,

3. návrh B3 - nedoporučující,

4. návrh B2 - nedoporučující,

5. návrh B.4.1 - nedoporučující,

6. návrh D - nedoporučující,

7. návrh B.4.2 - nedoporučující,

8. návrhy C1.1, C1.2. C1.3 a C1.4 - doporučující,

9. návrh C2 - doporučující,

10. návrh C3 - doporučující,

11. návrh E - bez stanoviska,

12. návrh G - bez stanoviska,

13. návrh F - doporučující;

III. zmocňuje zpravodaje výboru, aby ve spolupráci s navrhovatelem a legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny popřípadě navrhl nezbytné úpravy podle § 95 odst. 2 zákona, o jednacím řádu Poslanecké sněmovny;

IV. pověřuje zpravodaje výboru, aby na schůzi Poslanecké sněmovny ve třetím čtení návrhu zákona přednášel stanoviska výboru;

V. pověřuje předsedu výboru, aby předložil toto usnesení předsedkyni Poslanecké sněmovny."

Toliko k usnesení výboru pro veřejnou správu.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji, pane zpravodaji. Nyní je tedy v rozpravě již připravená paní kolegyně Ožanová.

Jenom avizuji, že na 13.55 máme zařazen pevně bod, což znamená, že vás v tom čase, pokud by váš příspěvek ještě pokračoval, budu muset přerušit. Předem se za to tedy omlouvám.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji, vážena paní místopředsedkyně. Nevím, jak dlouho budu hovořit, mám tady napsané tři body, tak uvidím, protože text připravený jinak nemám.

Já se domnívám, že včera si pan ministr dělal dost poznámek, když jsme začali v prvním čtení projednávat zákon o státní službě. Proč to zmiňuji? Zákon o státní službě a zákon o úřednících samosprávných celků spolu souvisí. Ve své podstatě oba dva zákony se týkají úředníků.

Já jsem se včera ptala - musím říct, že pan ministr neměl čas nám odpovědět, nebo mi odpovědět, protože už jsme opravdu skončili, ale vím, že si dělal poznámky - proč některé věci, které jsou v zákoně o státní službě, nejsou v zákoně o úřednících samosprávných celků, notabene když to připravuje jedno a totéž ministerstvo. Velmi mě to zaujalo, zvláště když jsem se jako zpravodaj zabývala adaptačním procesem, kde se jedná o jakýsi soubor pravidel, které budou muset úředníci absolvovat, když nastoupí na příslušné služební místo. Tento institut považuji za velmi dobrý a nevím, proč některé prvky tohoto institutu nemohly být použity i v zákoně o úřednících samosprávných celků. Říkám, připravovalo to stejné ministerstvo, není to žádná politika tady v tomto, nicméně se domnívám, že bychom mohli používat obdobné instituty v obou dvou zákonech. To je jedna věc, takže potom by mi, pokud se panu ministrovi bude chtít, na to mohl odpovědět.

Druhá věc, která byla ve služebním zákoně, se týkala toho vzdělání s tím, že vnitřním předpisem se může stanovit, že na některá místa, kde běžně stačí vysoká škola, bude stačit středoškolské vzdělání. Toto se zavádí v zákoně o státní službě, tedy na ministerstvech a dozorových orgánech, ale v zákoně o úřednících samosprávných celků ne. To znamená, že tam musí mít lidé na ty pozice opravdu ta vysokoškolská vzdělání, ale na ministerstvu ne. Domnívám se, že je to určitá disproporce.

Já to nebudu navrhovat. Myslím si, že je věcí navrhovatele, aby zvážil a dal návrh na vrácení do druhého čtení a aby ministerstvo připravilo pozměňovací návrhy, protože je divné - vy to vždycky odůvodňujete IT službami, takže nejspíš předpokládáte, že budou předpisy, že na IT pozice nebude muset být vysokoškolské vzdělání na ministerstva a jiné ústřední orgány, avšak na obcích pořád ten ajťák vysokou školu bude muset mít. Pokud se ministerstvo rozhodne i na jiné místo, například o odvoláních budou rozhodovat lidé se středoškolským vzděláním, ale na obcích budou muset mít vysokoškolské vzdělání. Já to považuji za disproporci a je mi to divné, zvláště když to připravuje, jak připomínám, jeden jediný orgán, jedno ministerstvo, tak proč takové rozdíly mezi těmito dvěma zákony? Tomu opravdu nerozumím.

Další bod mám eLegislativa. Vážení, ano, pan ministr představil zákon o úřednících samosprávných celků a polovinu času z toho mluvil o eLegislativě. Jak vypadá přílepek? Takto vypadá přílepek. Prosím vás, ty pozměňovací návrhy týkající se eLegislativy jsou přílepky. Opravdu ministerstvo nemůže připravit návrh zákona trošku jinak, než aby to přilepil k zákoně o úřednících samosprávných celků? Opravdu takto chcete dělat legislativu? Já se budu ještě vracet k zákonu o státní službě, ale to až potom, až to budeme projednávat, ale opravdu, přílepky ne. Byla jsem proti těmto přílepkům i minulém volebním období a jsem stále.

Nyní bych se vrátila k pozměňovacím návrhům, které jsem podala a ke kterým máte zjevně negativní stanovisko, protože nebyly na výboru podpořeny. Jedna věc se týkala toho, že jste snížili počty povinných školení úředníků na poloviční dobu, z 18 na 9 dnů. Já jsem navrhovala vyšší dny - prosím vás, týká se to za tři roky. Jestli se někdo domnívá, že není potřeba školit úředníky, já se domnívám, že je potřeba školit. Řeknete, že si tajemník rozhodne. Nerozhodne, dostane v rozpočtu jenom na těch 9 dnů. Proč by mu samospráva dávala víc peněz? Prosím vás, proč nechcete školit úředníky samosprávných celků? Já to nechápu.

Další pozměňovací návrh se týkal toho, že úředník nemůže být členem dozorového orgánu, například nějaké společnosti akciové, pokud ho tam nevyšle pouze ta obec, ale znemožňujete to i těm, kteří jsou například členové zastupitelstva v jiné obci a zastupitelstvo je chce vyslat, aby dozorovali nějakou městskou společnost. Ani to ten úředník nesmí. Vykonávat veřejnou funkci sice za určitých podmínek smí, protože tam je také omezeno, ale přesto mu nedovolíte plný výkon mandátu. Nechápu, zvláště když to dozoruje s prominutím toto ministerstvo STAN, že nechcete, aby skutečně zastupitel vykonával plný mandát, aby například mohl být - zrovna Dopravní podnik Prahy je docela špatný příklad - ale nějaké kulturní zařízení. Proč by nemohl úředník z vedlejší obce, když ho vyšle zastupitelstvo, jehož je členem, být například v dozorčí radě takové organizace? Já to opravdu nechápu, proč tomu dáváte zamítavé stanovisko. Pane ministře, domnívám se, že by bylo vhodné se opravdu k tomu vyjádřit. Pan ministr říká, že by rád, tak já mu ihned dávám šanci, končím svůj projev, aby mohl pan ministr něco říct.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji. Nyní tedy pan ministr se hlásí do rozpravy. Má dvě minuty, prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Bezvadné, děkuju, paní předsedkyně. Paní poslankyně včera dokončila beze zbytku, tak dneska mně aspoň ty dvě minutky ještě na reakci nechala. Tak předně k tomu, paní poslankyně, prostřednictvím paní předsedkyně, co jste říkala prostě přece nikde není dogma, že služební zákon a třistadvanáctka mají být zrcadlové. Jsou to dva zákony, které jsou samozřejmě určeny pro rozdílná prostředí, a při té přípravě reagujeme i na konzultace s tím prostředím. Tenhle zákon byl dopodrobna v oblastech vzdělávání, v oblastech adaptačního procesu konzultován právě s obcemi a městy, a vůbec neříkejte - a já jsem opravdu devět let starostoval - že tajemník neví, jaký typ vzdělání jeho úředník potřebuje. Já naopak jako stát mu to diktovat nechci. Spoléhám na to, že samospráva prostě ví a zná potřeby svého úřadu lépe a každý tajemník, který je trochu osvícený, samozřejmě bude dbát na to, aby akreditoval a dal takové vzdělávací kurzy, které v jeho území pro ten jeho úřad mají a dávají jednoznačný smysl.

Ale ještě zpátky k zrcadlení té třistadvanáctky a služebáku. To jsou přece požadavky daných obcí, jestli o to mají zájem. Z MOČRu, SMS nikdo z nich při velmi podrobném připomínkovém řízení takový zájem neprojevil. Děláme zákon pro ně, neděláme zákon proti nim anebo jim navzdory.

Co se týká adaptace jako takové, tak v zákoně o státní službě je adaptační proces upraven jen rámcově, obsah i formu stanoví vždycky služební předpis. To samé si mohou upravit a upravují i územní samosprávné celky vlastními předpisy, na tom nic zvláštního není. Ve státní službě si stát může ohlídat, že půjde o výjimečné případy výjimek ze vzdělávání, u obcí si to stát prostě ohlídat jednoznačně nemůže. Hrozilo by zneužití.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Pane ministře, omlouvám se, ale musím vás přerušit, protože jak jsem avizovala, na tento čas, tedy 13.55. máme již pevně zařazen bod. Vaše vystoupení samozřejmě dokončíte, až se k tomuto bodu znovu dostaneme. (Ministr Rakušan: Děkuji, paní předsedkyně.) To znamená, já nyní přerušuji projednávání bodu číslo 130.

 

A naopak zahajuji projednávání bodu

 

Následující část projednávání bodu pořadu schůze

Aktualizováno 15. 9. 2024 v 11:43.




Přihlásit/registrovat se do ISP