(21.50 hodin)
(pokračuje Radovan Vích)
Najednou se odnikud tedy vynoří potenciálně obří skupina takzvaných novoobčanů, krajánků, kteří nemusí splňovat nic z toho, jak podají čestné prohlášení, nemusí ani trvale žít na území České republiky, mluvit českým jazykem ani znát reálie. Prostě jejich sepětí s Českou republikou může být prakticky nulové. Jen podepíšou nějaké prohlášení a dodají dokumenty. To je přece zcela nepřijatelné!
Můžeme jim také říkat chvilkoobčané, protože vládní pětikoalice je velice potřebuje v okamžiku voleb, pak už zase ne, jen až zase přijdou další volby. Oni neponesou žádnou odpovědnost za rozhodnutí, které učiní pro zemi, od které jsou třeba fyzicky vzdáleni tisíce kilometrů a nikdy tam nebyli. Nebudou platit žádné daně, odvody osob samostatně výdělečně činných, budou dál občané toho jiného státu, ve kterém se narodili nebo jehož občanství nabyli jiným způsobem.
Občané mají brannou povinnost. Loni se to hodně řešilo. Myslíte ale, že tito novoobčané by nám přišli pomoct v případě napadení České republiky nepřítelem? O tom se dá s úspěchem pochybovat. Spíš by rychle hledali cestu, jak se občanství České republiky zase rychle zbavit. Takže vládní pětikoalice na nás chystá dvojitý volební podraz.
Neziskové organizace už se jistě trénují v pomoci s vyplňováním korespondenčních hlasovacích lístků. Vždyť jsme tu pomoc studentům v Praze už viděli, jak jim pomáhaly získávat voličské průkazy, a Ministerstvo vnitra trénuje to zjednodušené novoobčanství krajanům, a nejen jim, z celého světa.
Zajímalo by mě, jak se bude přistupovat k takové žádosti třeba od pána řekněme z Indie, který prostě podepíše to čestné prohlášení, že jeho předek byl občanem České republiky nebo byl Čech. U počtu obyvatel Indie, kdyby se to víc rozmohlo, jasně vidíme nesmyslnost takového úředního postupu. Je nutné pozměňovacím návrhem zamezit takovému možnému výkladu novely zákona o státním občanství. Otvírání této cesty může také otevřít možnosti dovyložení takové úpravy jak Soudním dvorem Evropské unie, tak Evropským soudem pro lidská práva a vlastně také českým Ústavním soudem. Je to otvírání Pandořiny skříňky směrem ke krajánkům z řad sudetských Němců, kteří se také tak rádi soudí. S aktivním volebním právem samozřejmě takový novoobčan získá i pasivní volební právo. To se pětikoalici tolik stýská po politické straně složené ze sudetských Němců, která jim bude konkurovat ve volbách do Poslanecké sněmovny nebo třeba do Senátu? Podle mého se jedná o zpochybnění a narušení volebního systému jako takového.
Vážené poslankyně, vážení poslanci, na základě uvedených skutečností nemohu tento sněmovní tisk svým hlasováním podpořit. Děkuji vám za pozornost.
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji. Nyní tedy vystoupí pan poslanec Milan Wenzl a následuje paní poslankyně Jana Hanzlíková. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Milan Wenzl: Děkuji. Vážená paní předsedkyně, vážené kolegyně, kolegové, korespondenční hlasování pro volby do Poslanecké sněmovny pro Čechy žijící v zahraničí se v parlamentu objevují už více než 20 let. Základním principem voleb v České republice je osobní tajné hlasování, jehož hlavním smyslem je zajistit svobodnou volbu každého voliče. Při korespondenční volbě bude porušen princip tajnosti, a tím je porušen volební zákon o tajném hlasování. Většina korespondenčně hlasujících lidí s dvojím občanstvím dlouhodobě v České republice nežije, neplatí zde daně a nenese důsledky svých volebních rozhodnutí. Asi bychom se měli zamyslet nad tím, že když chce někdo, kdo zde nežije, rozhodovat o naší republice a má dvoje občanství, tak by mohl i nějaké to procento daní odvádět do naší kasy. Co říkáte, pane ministře?
Já chodím mezi lidi a ptám se, co je zajímá, co by chtěli, abychom řešili. Více než korespondenční hlasování pro Čechy žijící v zahraničí, více zajímá naše občany žijící v Čechách zvýšená kriminalita, která se jich bezprostředně dotýká, migrace, schválený a odhlasovaný migrační pakt. Obecně lze konstatovat, že otázka bezpečnosti je v dnešní době naprosto klíčová. Myslím si, že korespondenční hlasování, které bude stát velké množství financí, není to, co občany zajímá a co jim usnadní život. Občané chtějí slyšet, kdy se zlevní elektřina, kdy se zlevní voda, kdy se zlevní plyn a kdy budou levnější potraviny, kdy bude dostatek léků a kdy se zlevní, kdy budou mít důchodci dostatečně zvýšený důchod, aby mohli důstojně žít, kdy bude dostupné bydlení, kdy bude doba, kdy matky samoživitelky nebudou muset žebrat o příspěvek na bydlení a kdy nebudou muset dokládat a vyplňovat množství tiskopisů a čekat x měsíců, než jim někdo něco schválí a možná i něco pošle. Kdy vláda přestane likvidovat podnikatele, restaurace a malé provozovny zvyšováním daní, DPH, zdražováním energií a surovin. Minulý týden všichni dostali do schránek nový výpočet daní z nemovitosti a pořád se z toho nemůžou vzpamatovat. Hlavně že pan premiér tvrdí, že nenechají nikoho padnout, ale asi pan premiér neví, kolik už jich padlo a ještě padne. Pane premiére, máte nějakou statistiku, kolika restauracím a provozovnám jste už pomohli a nenechali je padnout? Určitě nemáte!
Ale vraťme se k projednávání korespondenční volby. V případě korespondenčního hlasování jsou porušeny základní ústavou zaručené principy svobodných voleb. Návrh novely zákona, který má toto změnit, je proto nepochybně v rozporu s ústavou, si myslím. Vláda se upnula k myšlence, že ji u moci udrží krajané ze zahraničí, kteří u nás nežijí a nemají negativní zkušenosti s jejich vládnutím. Občané s dvojím občanstvím žijí v zahraničí, ale neprožívají naše každodenní problémy a dopady zvýšených cen energií, konsolidačního balíčku, omezování zdravotní péče, boje o zachování dostupného školství a každodenní aroganci mocných. O dění v našem státě by tak měli rozhodovat lidé, kteří v něm dlouhodobě nežijí? To snad ne, to bychom neměli dopustit!
Návrh novely volebního zákona, který to má změnit, je asi nepochybně v rozporu s ústavou, si myslím. Stejně je logicky nepřijatelné, aby jedna část voličů byla zvýhodněna možností hlasovat korespondenčně, zatímco většině rezidentů by byla tato možnost upřena a byli by si v případě potřeby hlasovat mimo své bydliště nuceni vyřizovat složitě volební průkazy. Ale to paní předsedkyni Pekarovou moc nezajímá, protože nám vyhrožuje v přímém přenosu v televizi, že korespondenční volbu prosadí i za cenu, že budeme v Poslanecké sněmovně třeba i v sobotu. A asi má pravdu, protože když vidím, kolik koaličních poslanců zde sedí, tak vím, že už to vypadá tak, že si to prosadí.
Ústavní soud by nepochybně shledal takovou právní úpravu diskriminační. To voliče ze zahraničí vůbec nezajímá a netíží. Oni tady nežijí, ale chtějí o nás rozhodovat. Když chtějí volit, tak přece můžou, nic jim v tom nebrání ani teď. Klidně můžou přijet i do České republiky. Ale oni nepojedou, protože někteří už ani česky neumí, ale chtěli by rozhodovat o naší republice, o občanech, kteří tady žijí a někteří díky vládě živoří. Podle statistického úřadu z roku 2021 v Kanadě žije asi 300 000 lidí s českými kořeny, v Austrálii z veřejně dostupných informací asi 118 000 českých krajanů, ve Velké Británii 45 000, v Irsku 14 900, v Německu je počet českých krajanů až 200 000, v Rakousku 135 000, ve Francii 50 000, v Itálii 4 000, v Chorvatsku 10 500, v Rumunsku 18 000. V Americe se k českým kořenům dnes hlásí bezmála 1,3 milionu lidí, dalších 300 000 uvádí původ československý. ***
