(pokračuje Jan Bartošek)

1.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb.,
zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
/sněmovní tisk 663/ - prvé čtení

Z pověření vlády předložený návrh uvede místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí pan Marian Jurečka. Prosím, pane ministře, ujměte se slova. Jinak ještě prosím, než začnete mluvit - kolegyně a kolegové, vy, kteří máte potřebu diskutovat, tak vás požádám, abyste diskuse přenesli do předsálí, aby bylo dobře rozumět, co bude pan ministr říkat ve svém projevu. Děkuji. Prosím.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Děkuji. Dobré odpoledne. Vážený pane místopředsedo, kolegyně a kolegové, veřejnosti na galerii, já si dovolím tedy uvést sněmovní tisk 663, kterým je novela zákoníku práce, první čtení. (Hluk v sále .)

My jsme si jako vládní koalice do svého programového prohlášení vlády v roce 2021 na podzim dali jasný úkol, že chceme nastavit předvídatelný mechanismus valorizace minimální mzdy.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já se omlouvám, pane ministře, ale poslance a poslankyně v levé části sálu vyzývám ke klidu. Prosím, pokračujte.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Děkuji. A toto zároveň se setkalo s přijetím směrnice z roku 2022 o přiměřených minimálních mzdách v Evropské unii. V průběhu roku 2023 jsme za Ministerstvo práce a sociálních věcí vedli celou řadu pracovních jednání se zástupci odborů, se zástupci zaměstnavatelů o tom, jakým způsobem tento princip uchopit, jak stanovit a na jaké výši tu výslednou cílovou hodnotu a jakým způsobem ji rozložit v čase.

Tato transpoziční novela zákoníku práce tedy v tom svém finálním výsledku po projednání vládou jasně říká, že minimální mzdu v České republice chceme v budoucnu stanovit na hodnotu 47 % vůči mzdě průměrné. Připomenu, že Česká republika dlouhé roky - dlouhé roky, za posledních 15, 20 let, měla výši minimální mzdy vůči průměrné mzdě někde v intervalu kolem 31 až zhruba 39 %. To byl dlouhá léta daný stav. Jsme v roce 2024, kdy jsme na hodnotě 41 % výše minimální mzdy vůči průměrné mzdě. Už ten letošní rok vlastně byl stanoven tak, že jsme ho navýšili nařízením vlády ještě bez platnosti tohoto zákona, ale už zároveň v té dohodnuté výši, ke které postupně chceme směřovat. To znamená tak, abychom byli schopni vždycky předvídatelně stanovit na základě průměrné mzdy tu hodnotu pro ten další rok, se kterou budou moci jasně dopředu a transparentně počítat jak odbory, zaměstnanci, tak především zaměstnavatelé, kteří tuto částku musejí dokázat zajistit, vyplácet. Předejdeme tím těm roky trvajícím nedůstojným diskusím o tom, že vlastně dohoda mezi zaměstnavateli a odbory nebyla možná, tu se v České republice za těch 30 let nikdy nepodařila dohodnout, nakonec vlastně o tom musela rozhodnout vláda svým rozhodnutím. Byly zde roky, kdy se prakticky minimální mzda nezvyšovala nebo se zvyšovala minimálně, neadekvátně, a bylo to vždycky komplikací v rámci sociálního dialogu.

My jsme u tohoto mechanismu zároveň také pamatovali na to, že když přijde nějaká mimořádná situace v rámci ekonomického cyklu, pak je možné, aby jakákoliv vláda v budoucnu toto nějakým způsobem promítla do té výše minimální mzdy, ale to opravdu ve velmi vážných a oprávněných důvodech. To znamená, my teď v příštích letech, do roku 2029 budeme každý rok postupně navyšovat hodnotu minimální mzdy o 1,2 procentního bodu, tak abychom v roce 2029 dosáhli hodnoty 47 % výše minimální mzdy vůči mzdě průměrné.

Tato novela zákoníku práce také potom obsahuje i úpravu, která se týká minimálních zaručených mezd, kdy pro ten soukromý sektor tedy tu mzdovou oblast minimální zaručené mzdy rušíme, minimální zaručené mzdy ponecháváme pro veřejnou platovou část v České republice. S tím, že nárůst té minimální mzdy bude vytvářet poměrně velký tlak na obecný růst mezd i platů na pracovním trhu v České republice. Pokud jde o ponechání té minimální zaručené mzdy ve veřejné sféře, tedy platové oblasti, tady se bude snižovat ten rozsah osmi skupin prací na čtyři skupiny s tím, že bude upraveno to, že ta čtvrtá skupina, ta nejvyšší, bude 1.6násobkem minimální mzdy.

Také se v rámci této novely navrhuje upravit ještě i některá ustanovení, která se týkají kolektivního vyjednávání, to znamená, nastavujeme tady postup odstranění blokace kolektivního vyjednávání za situace vícero odborových organizací u zaměstnavatele, tak aby nedocházelo k tomu, co se děje v privátní, ale i veřejné sféře, kdy jedna naprosto minoritní odborová organizace blokuje kolektivní dohodu, kterou ty ostatní odborové organizace chtějí přijmout, uzavřít, ale není to v současné právní úpravě vlastně možné. Zároveň také zvýšení pokrytí zaměstnanců kolektivními smlouvami rozšířením aplikace kolektivní smlouvy vyššího stupně na více zaměstnavatelů působících v příslušných odvětvích a stanovení možnosti poskytovat státní příspěvek na sociální dialog vedle celostátní a krajské i na odvětvové úrovni. To jsou tři opatření, která se v této novelizaci věnují opatření na podporu kolektivního vyjednávání a sociálního dialogu.

Pak se také upravuje ještě nad rámec této řekněme povinné transpozice zrušení povinnosti zaměstnavatele vytvářet písemný rozvrh čerpání dovolené, takzvaný plán dovolených. Tento požadavek vzešel právě z těch jednání pracovních skupin a je také kvitován jako krok, který povede ke snížení byrokratické zátěže.

Z podnětu Ministerstva spravedlnosti se navrhuje ještě přiznání dodatkové dovolené pro zdravotnické pracovníky nově zřízené státní příspěvkové organizace, kteří budou poskytovat zdravotní služby vězněným osobám, a pro zaměstnance Probační a mediační služby, kteří jsou v přímém styku s obviněnými a odsouzenými.

Plánovaná účinnost byla původně navržena na 1. červenec roku 2024, to se s ohledem na posun a drobné zpoždění v legislativním procesu bude muset následně upravit pozměňujícími návrhy, tedy předpokládám asi posun o jeden, maximálně dva měsíce této účinnosti.

Tolik stručné uvedení a představení této novely, která řeší stanovení minimální mzdy v našem právním řádu. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane ministře. Jenom pro pořádek, s faktickou poznámku se přihlásila paní poslankyně Ivana Mádlová, ale vzhledem k tomu, že neprobíhá diskuse, tak vás odmažu, protože zatím jsou úvodní slova k tomuto tisku a můžete se přihlásit až do probíhající rozpravy.

Děkuji vám. Nyní požádám, aby se ujala slova zpravodajka pro prvé čtení, poslankyně Pavla Golasowská. Máte slovo, paní zpravodajko.

 

Poslankyně Pavla Golasowská: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, pan ministr tady docela podrobně představil vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Nicméně dovolte mi alespoň krátké shrnutí.

Takže návrh zákona provádí transpozici směrnice Evropského parlamentu a Rady EU 2022/2041 ze dne 19. října 2022, o přiměřených minimálních mzdách v Evropské unii. Návrhem zákona dojde zejména ke změně zákoníku práce, zákona č. 251/2005 Sb. a zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, ve znění pozdějších předpisů.

Dále, jak jsme už tady slyšeli, zavádí se valorizační mechanismus minimální mzdy a zavádí se také opatření na podporu kolektivního vyjednávání, to je ta transpoziční část návrhu zákona. Také se navrhuje upravit právní úpravu minimální zaručené mzdy v § 112 zákoníku práce a zavést zaručený plat. A také se navrhuje vypustit z § 217 odst. 1 zákoníku práce povinnost zaměstnavatele vyhotovovat písemný rozvrh čerpání dovolené za účelem snížení administrativní zátěže zaměstnavatele.

Jak už tady pan ministr zmínil, bude důležité posunout datum účinnosti, protože to bylo původně plánováno na 1. července 2024 a z časových důvodů toto nebude možné.

Dále bych chtěla říct, že doporučuji tento návrh k dalšímu projednání ve výborech, zejména ve výboru pro sociální politiku.

A také bych ještě chtěla říct, že vzhledem k potřebě, aby vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, tak navrhuji, aby podle § 91 odst. 2 jednacího řádu Poslanecké sněmovny bylo schváleno zkrácení lhůty pro projednání ve výborech o 22 dnů, to je z 60 na 38 dnů. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji, paní zpravodajko. Já jsem se váš návrh poznamenal, jenom poprosím, abyste ho pak ještě jednou přednesla v obecné rozpravě.

Otevírám obecnou rozpravu, do které eviduji šest přihlášek a jedno přednostní právo, respektive paní poslankyně Lucie Šafránková je stanovena, aby přednesla stanovisko klubu SPD k sněmovním tisku 663. Paní poslankyně Šafránková, máte slovo s přednesením stanoviska klubu. Prosím.

 

Poslankyně Lucie Šafránková: Děkuji vám za slovo, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, za poslanecký klub SPD chci dopředu sdělit, že nemůžeme v žádném případě podpořit tento vládní návrh zákoníku práce v podobě, ve které nám byl předložen, a těch důvodů je několik. My obecně velmi vítáme myšlenku zakotvit do zákoníku práce valorizační mechanismus způsobu a tempa zvyšování minimální mzdy. Ostatně valorizační mechanismus dlouhodobě navrhujeme. Ovšem vládní návrh této valorizace je velice nekonkrétní a umožňuje různé způsoby realizace, přičemž proces zvyšování minimální mzdy ponechává ve velké míře stále na rozhodnutí, čili ve vůli, vlády. Proto za poslanecký klub SPD navrhuji vrátit tento návrh zákona vládě k přepracování. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Váš návrh si poznamenám.

A nyní budeme postupovat podle řádných přihlášek v obecné rozpravě. Jako první vystoupí paní poslankyně Jana Pastuchová, pan poslanec Aleš Juchelka, Jana Hanzlíková a další. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážení ministři, dva, já bych se ráda vyjádřila k tomuto sněmovnímu tisku, ale z jiného pohledu, protože přímo o tomto sněmovním tisku si myslím, že bude za nás mluvit náš stínový ministr práce, můj kolega Aleš Juchelka, vaším prostřednictvím. A já se zaměřím na úplně jinou věc.

Pan ministr nám tady řekl, co vlastně tento sněmovní tisk obsahuje a že je vlastně předkládán za účelem transpozice směrnice. Ale mě zaráží jedna věc, a to že dnes máme první čtení tohoto sněmovního tisku zákoníku práce a v eKLEPu už je návrh další, který jde do připomínkového řízení a měl by se vládě předložit v květnu a s platností 1. 1. 2025. Tak já si říkám, jestli je to běžné, že tady máme prostě zákoník práce jednou, podruhé - proč už ministerstvo si nedá práci a neudělá to všechno v jednom? Já už tady teď v tomto volebním období mám takový pocit, že sem prostě dáte nějakou transpozici směrnice, ale hodně, hodně se obávám toho, že ve druhém čtení, kdy není shoda, nebo aspoň se to tak v kuloárech říká, třeba to není pravda, není shoda na nějakých parametrech, které by měly být v tom další sněmovním tisku, tak že nám ho sem dáte do tohoto tisku formou pozměňovacích návrhů.

Ale ještě zpět k tomuto sněmovnímu tisku. Vím, že máme první čtení a že budu předjímat třeba něco, co se vůbec nestane. A a já věřím, že se to nestane, protože pan ministr Jurečka slíbil a řekl to i do médií, že to, o čem budu teď mluvit, nepodpoří ani on, ani KDU. V médiích čteme - a já jsem si to opravdu dneska ráno ještě znovu našla a nebudu zde říkat něco ze své hlavy, ale budu citovat přímo z médií. A spíš budu se ptát potom pana ministra, jestli mi bude chtít odpovědět, nebo ne, nebo mi bude chtít odpovědět, až to bude opravdu třeba načtené.

Média píší o tom... Novelu poslal pan ministr práce Marian Jurečka do vlády a říkalo se, že tam dá výpověď bez udání důvodu. Ale v médiích se píše, že - a cituji pana premiéra Fialu, který cituje, že jednotlivé strany mají právo navrhovat úpravy a záleží, zda se pro ně najde většina ve Sněmovně. ODS pro tuto úpravu podporu hledat bude, protože větší flexibilitu pracovního práva považujeme za potřebnou. - Podle informací z Lidových novin bude chtít tedy ODS prosadit pozměňovací návrh právě v tomto sněmovním tisku. Samotné vedení strany, tedy ODS, sice konkrétní řešení neuvedlo, ale novelu tohoto pozměňovacího návrhu bude prosazovat. I paní místopředsedkyně občanských demokratů Eva Decroix, vaším prostřednictvím, potvrdila, že její strana pro výpověď bez udání důvodu shání podporu.

Já bych se chtěla zeptat pana ministra Jurečky, který vlastně řekl i do médií: Museli bychom si říct, jakým způsobem budeme garantovat, aby při použití tohoto opatření z pohledu předchozího zaměstnání neztratili lidé svou životní úroveň, řekl v nedávném rozhovoru pro Právo. A začátkem dubna ministr zamítl: Nekloním se k tomu, aby téma bylo spojené s tím, že současné podmínky překlopíme do nějakého modu výpověď bez udání důvodu. To z mého pohledu není cesta.

Říkám, já mluvím s předstihem, jsme v prvním čtení. Jenom chci tady upozornit na to, že mám opravdu obavy, které se tady často opakují, že si někdo nastuduje zákon, který je předložen, a při druhém čtení je vložen - a to platí především, protože opravdu v té sociální politice, v tom výboru jsem a musím říct, nevím jak v jiných výborech, ale opravdu u hodně předložených zákonů byl vždy vložen velký, velký komplexní pozměňovací návrh, který spoustu věcí potom mění. Já jsem si tady vytiskla ráno, tohleto je v eKLEPu, vlastně připravovaný nový, navrhovaný zákon, zákoník práce. Takže se podíváme, co je navrženo tady, a uvidíme, jestli se nějaké ty věci, které jsou v tom dalším, ocitnou už v tomto, co máme teď tady předložen. Říkám znovu, vím, že jsme v prvním čtení, ale docela by mě zajímalo, jestli když tento pozměňovací návrh ODS navrhne, opravdu pan ministr dodrží slovo, i jeho KDU, že toto nepodpoří. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, paní poslankyně. Další řádně přihlášený je pan poslanec Aleš Juchelka, připraví se paní poslankyně Jana Hanzlíková, Igor Hendrych a další. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Aleš Juchelka: Já děkuji moc. Já jenom na úvod ještě trochu k jinému tématu. Já jsem měl za to, že když tady má ctěná kolegyně Alena Schillerová a můj ctěný kolega Karel Havlíček měli na úvod tu svou řeč, že někdo s přednostním právem právě za koalici SPOLU vystoupí a omluví se za tu dehonestační kampaň, kterou vytvořili její grafici a která běží na sociálních sítích. Bohužel vidíme, že nemají tu výšku, že opravdu nemají ani tu záklopku té zpětné vazby nějakým způsobem nedehonestovat svou politickou konkurenci a dělají to totálně přízemně. A měl jsem za to, že když tady vidím paní ministryni třeba Černochovou, pana ministra Jurečku, že oni prostě vstanou, a jsou na sociálních sítích velmi silní... (Předsedající: Pane poslanče, nerad... mluvte k projednávanému bodu.) Už poslední větu, pane předsedající. To je poměrně důležité. (Předsedající: Ale netýká se to projednávaného bodu.) A že se omluví, třeba včetně vás, pane předsedající. (Potlesk poslanců hnutí ANO.)

Pojďme nyní k tématu a to je zákoník práce. My máme v tuto chvíli už třetí novelu zákoníku práce, což je tedy dle mého názoru od října opět jako velký výkon Ministerstva práce a sociálních věcí, kdy jsme během října minulého roku tady řešili dohody - dohody o pracovní činnosti a dohody o provedení práce. Vidíme tady, že to zkomplikovalo život mnoha zaměstnavatelům, poněvadž dohodáři se přiblížili více zaměstnancům, než aby ten trh byl flexibilnější trhu práce, a právě ty dohody to umožňovaly. Já rozumím tomu, že šlo o transpozici evropské směrnice, ale taktéž se domnívám, že bychom měli být trošičku v České republice sví, trošičku více my flexibilní, to, na co jsme zvyklí, a že bychom měli například i v rámci tady těchto transpozic upřednostňovat to, co nám prostě jednoduše v těch jednotlivých letech, kdy to naběhne do systému a kdy jsou na to všichni zvyklí, kdy bychom to prostě měli naopak podporovat. Ty navýšené administrativní a samozřejmě i finanční náklady, tak v tuto chvíli se s tím potýká opravdu celá řada firem a uvidíme, jak to s nimi potom nakonec, s těmi samotnými dohodáři, dopadne.

V tuto chvíli tady máme druhou novelu zákoníku práce. Ta řeší minimální mzdu, zaručené platy, nějaké vyjednávání mezi odbory a státem a zaměstnavateli. A samozřejmě, jak říkala má kolegyně Jana Pastuchová, vaším prostřednictvím, tak taky nám běží třetí novela zákoníku práce, takzvaná flexi, a ta by měla řešit zase jiné věci, které se týkají zaměstnávání například u žen, které budou na rodičovské dovolené. Prozatím se řeší pouze tedy mateřská, nově by to měla být i rodičovská a další a další věci.

Ty koncepční změny, jako je například výpověď bez udání důvodu, a doufám, že tady toto nenapadne nikoho z vládní koalice, aby s tím jako s pozměňovacím návrhem přišel, poněvadž by to mohlo ohrozit celé další projednávání zákoníku práce jako takového. Už teď v tuto chvíli já osobně mám problém právě například propouštění přes e-mail, poněvadž se domnívám, že spousta lidí například u nás v Moravskoslezském kraji, kteří každodenně nekomunikují přes e-mail, tak se ani nemusí dozvědět, že de facto jim někdo dal výpověď. Tady se domnívám, že se může během jednoho, u jednoho mailu ve všech těch spamových mailech ztratit právě tady toto důležité upozornění na výpověď.

Tak je to například prodloužení zkušební doby. Tady s tím máme samozřejmě taktéž problém. Nerozumím tomu, proč bychom prostě, když jsme zvyklí na tři a šest měsíců, to měli měnit na čtyři a osm měsíců. Já si myslím, že za šest měsíců každý normální manažer dokáže svého kolegu odhadnout, jestli na to má, nebo nemá. A prodloužení ze tří na čtyři měsíce je naopak více stresující pro ty zaměstnavatele a samozřejmě je to pro zaměstnance, promiňte, a pro ty zaměstnavatele to naopak finančně výhodnější. Nerozumím tomu, proč se právě tady tyto změny i v rámci té třetí novely zákoníku práce připravují.

Důležité je, protože zákoník práce je celá taková, bych řekl, bible pracovněprávních vztahů, aby byl v rámci sociálního smíru utvořen de facto takový klid, že nebude za ten delší konec provazu tahat ani zaměstnavatel a ani zaměstnanec. A pokud tady v tomto případě se u zákoníku práce jakákoliv ta položka vychýlí, tak to bude k neprospěchu celého trhu práce, tak jak my jej známe.

Co se týká výpovědi bez udání důvodu, to už říkala má kolegyně Jana Pastuchová. Já se domnívám, že už dnes se mohou zaměstnanci a zaměstnavatelé dohodnout mezi sebou, pokud oba dva mají tady tuto vizi, na tom, kdy kdo odejde, že to naopak, jak říkám, prodlužuje tu nejistotu. A taktéž to může samozřejmě vést k tomu, že budeme propouštět lidi, se kterými nesouhlasíme názorově od politiky až přes to, že třeba někdo chce založit rodinu, a v tuto chvíli, když se to někdo dozví, tak bez udání důvodu bude propuštěn. Ať už je ta výše toho odškodného takzvaného jakkoliv vysoká.

Nicméně pojďme na ten automatický valorizační mechanismus minimální mzdy. Dle mého názoru je velmi pomalý. V tuto chvíli máme 41,1 % minimální mzdy ke mzdě průměrné. Do roku 2029, jak říkal pan ministr, by to mělo být až na výši 47 %. Co se týká Evropské unie, protože tuto transpozici my opět přejímáme, tak tam je 50 % průměrné mzdy a 60 % mediánové průměrné hrubé mzdy. A tady k tomu se nebudeme tedy blížit ani v roce 2029, byť si uvědomuji, že to je pravděpodobně velmi křehká dohoda mezi zaměstnanci a zaměstnavateli.

Taktéž se domnívám, a to pan ministr naznačil, že vláda bude mít, bych řekl, v rámci koeficientu, kdy se bude vypočítávat ta minimální mzda, poměrně velké slovo vždycky, a to jsme už zvyklí i u této vlády, že můžeme za jakékoliv strategické nebo rizikové věci v našem státě už jakoby říct cokoliv, například že důchody jsou velmi rizikovou položkou pro státní rozpočet, takže ve stavu legislativní nouze je změníme. A v tomto duchu bychom klidně mohli být klidně i u politiky navyšování minimální mzdy.

U těch zaručených mezd, tam já mám poměrně problém u těch zaručených platů, že se mění z osmi stupňů na čtyři. Myslím si, že ten přechod je velmi rychlý. To znamená, že my úplně rušíme zaručené mzdy v soukromém sektoru, které mají své opodstatnění. Já se domnívám, že v tuto chvíli, a k tomu se taky postupně dostanu, u těch zaručených mezd by bylo možná ještě potřeba - a nejsem zastáncem zaručených mezd, skutečně ne, protože si myslím, že ten pracovní trh si sám určí tu cenu u soukromého sektoru, ale mají vlastně své opodstatnění v tuto chvíli, kdy nám za sebou devět čtvrtletí klesá reálná mzda. A pokud se podíváme jenom na nejnižší úroveň zaručené mzdy, tak kromě té jedničky, což je ta minimální mzda a je to 18 900 korun, tak u té osmičky, to znamená, že to je člověk, který je skutečně jakoby dlouho v práci, má velkou odpovědnost nebo má velmi namáhavou výkonnostní práci, tak je 37 800. Skutečně jakoby nic moc v tom nejvyšším pásmu, nemluvě samozřejmě o té minimální mzdě, protože tady se bavíme o velmi kvalifikovaných, ba bych řekl nejkvalifikovanějších lidech. A domnívám se, že tady skutečně ta zaručená mzda má svým způsobem opodstatnění, nicméně jsme schopni tady s tímto žít. Ale ve veřejné správě bych ten přechod viděl trošičku pomalejší a neřešil bych rovnou čtyři stupně zaručené mzdy, ale nechal bych to po nějakou dobu na těch osmi, ať víme, co to potom samozřejmě s tou výší mezd udělá.

My máme skutečně v rámci Evropské unie jednu z nejnižších, jak říkám, už nám ta reálná klesá devět čtvrtletí. Pravděpodobně teď i díky tomu, že ta inflace už není tak vysoká, naopak očekáváme jiná čísla, tak možná o něco ta zaručená mzda poroste a už nebudeme svědky, bych řekl, té nejhistoričtější chvíle v nové době České republiky za sebou klesající reálné mzdy, ale že nám v tuto chvíli malinko poroste. Proto se domnívám, že bychom ještě měli chvilinku počkat a že takovéto změny u zaručených mezd a u těch stupňů, kdy je měníme z osmi na čtyři a úplně vypouštíme v tom soukromém sektoru, bychom měli počkat prostě a jednoduše na lepší ekonomické časy.

Co se týká dalších opatření, tak tady už vidím spíše věci víceméně kosmetické, které ale budou velmi administrativně náročné pro každého personalistu, ať už je to písemný rozvrh čerpání dovolené, který se vypouští samozřejmě, což je plus. Ale naopak tam přibývají i další věci. Dodatková dovolená pro zdravotnické pracovníky, která se zavádí v rámci státních příspěvkových organizací Ministerstva zdravotnictví, tak tam samozřejmě proti tomu taktéž nic nemáme. Nicméně se domnívám, že bychom ještě měli o tom chvilinku hlavně kvůli těm zaručeným mzdám diskutovat.

Myslím si, že nebudu v této Poslanecké sněmovně sám, kdo by v tuto chvíli navrhl navrácení zpátky k přepracování celého tohoto zákona. A potom bych očekával, že bychom spojili ty dvě novely, které teď se blíží, právě do jedné, abychom to mohli vidět v uceleném prvku, protože těch dalších tuším osm opatření, která jsou v té třetí flexi novele, tak si myslím, že i navazují na to, co projednáváme právě v tuto chvíli. Poněvadž u dohod se to například týká opravdu těch, kteří jsou na rodičovské a budou moci na dohody pracovat na stejném místě, na stejné židli, vlastně jakoby za stejných podmínek, ale po dohodě se zaměstnavatelem, tak aby nepřišel o ty své, bych řekl, pracovní skills, ale zároveň tady vidíme celou řadu věcí, kdy vládní koalice ještě není domluvena na těch věcech podstatného charakteru, což je například výpověď bez udání důvodu.

Já sám říkám, že prostě my jako hnutí ANO jsme proti tomuto. Budeme, protože je na to zvyklý náš pracovní trh, nadále chtít, aby to nebylo tak jednoduché a aby zaměstnavatelé netahali za ten delší konec provazu a aby skutečně vždycky ty důvody tomu zaměstnavateli (zaměstnanci?) řekli, poněvadž i s tím souvisí ta výpověď e-mailem. Já si myslím, že z hlediska nějaké etiky a slušnosti v pracovněprávních vztazích se sluší, aby zaměstnanec, i když s ním nejsme tisíckrát spokojeni, věděl a znal ty důvody, za kterých je propouštěn, že s ním třeba různě nesouhlasí nebo nevidí jeho pracovní výkonnost tak velkou, ale ne tím, že to najde v e-mailu a poté už ten další den nemusí chodit, což si myslím, že je právě, bych řekl, velmi, velmi neetické vůči zaměstnancům.

Takže já navrhuji vrátit to zpátky v prvním čtení k přepracování. My se budeme zabývat teď zákoníkem práce i z jiných úhlů pohledu. Kolegyně Hanzlíková, Hendrych a Dražilová a kolega Kolovratník, který je naopak z hospodářského výboru, to má takto na starosti. A já moc děkuji za pozornost a doufám, že jste můj návrh zaznamenal. (Potlesk z lavic ANO.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji, pane poslanče. Ano, zaznamenal jsem si váš návrh na vrácení předloženého návrhu. Tento návrh už podala paní poslankyně Šafránková. Takže se připojujete k tomuto návrhu? Ano.

Budeme pokračovat v obecné rozpravě. Jako další vystoupí paní poslankyně Jana Hanzlíková, připraví se pan poslanec Igor Hendrych, Lenka Dražilová a další. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Jana Hanzlíková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, jsem ráda, že se mohu také vyjádřit k tomuto tisku. Už se nebudu vyjadřovat k takovým věcem, jako je automatický valorizační mechanismus, protože o něm tady teď před chvílí mluvil můj kolega pan poslanec Juchelka, ale ráda bych se zaměřila na tu oblast, která upravuje institut zaručené mzdy, na zaručený plat, tak aby chránil zaměstnance ve veřejných službách a správě s nižšími předpokládanými výdělky, kteří vykonávají práce v méně náročných profesích, kde dojde ke snížení počtu skupin prací ze současných osmi na čtyři, a v soukromém sektoru se zaručená mzda ruší. To znamená, že zaručené mzdy podle odbornosti, odpovědnosti a náročnosti práce by měly platit tedy pouze pro veřejný sektor, a ne pro firmy, tedy pro soukromý sektor.

Jsem přesvědčená o tom, že změny v jakémkoliv systému, tedy i v systému politiky zaměstnanosti, se musí řešit tak, aby neznevýhodňovaly některou skupinu více, ale naopak aby byla práva osob, v tomto konkrétním případu zaměstnanců, vyvážená. Pokud tedy vyvážená nejsou, tak pak ty změny na jednu stranu kvitují zaměstnavatelé, ale na druhou stranu silně kritizují odborové organizace.

Například Českomoravská konfederace odborových svazů se dlouhodobě vyjadřuje v tom smyslu, že odmítají zrušení nejnižších úrovní zaručené mzdy, a to z následujících důvodů. Za prvé, nejnižší úrovně zaručené mzdy fakticky nahrazují alespoň v základních proporcích úlohu dlouhodobě a záměrně nefunkční minimální mzdy a brání propadu velkého množství zaměstnanců do postavení takzvaných pracujících v chudobě. Za druhé, sociální role nejnižší úrovně zaručené mzdy spočívá v nezbytné kompenzaci nízké minimální mzdy a obraně před jejich zneužíváním k minimalizaci daňových a pojistných plateb na sociální a zdravotní pojištění. Další jejich vyjádření zní: Nemůžeme souhlasit se zrušením zaručených mezd v soukromém sektoru. Na mnoho zaměstnanců v odvětvích, jako jsou například doprava či sociální služby, by zrušení zaručených mezd mělo velmi negativní dopad.

Ministr práce a sociálních věcí k tomuto návrhu podotkl, že podnikatelé a odboráři se na těchto návrzích neshodnou nikdy. Odbory už dříve případné rušení zaručených mezd ve firmách odmítali, požadovali minimální mzdu ve výši poloviny průměrné mzdy. Zaměstnavatelé naopak chtěli nižší poměr a volali po zrušení zaručených výdělků. Za mě by ministr práce a sociálních věcí měl především ctít základní pravidlo sociální politiky a to je ochrana zranitelnějších skupin, a to ve všech oblastech, včetně politiky zaměstnanosti. To za mě platí o to víc v době, kdy na základě různých analýz je jedním z největších problémů dneška v České republice sociální nejistota.

Velmi problematické je to, že se to týká čím dále většího počtu lidí včetně mladých lidí. A kroky, které vláda prosazuje v oblasti zaměstnanosti, tedy konkrétně v tomto návrhu rušení zaručených mezd v soukromé sféře a v dalších návrzích, tak jak o tom mluvili již moji kolegové, to má být, a možná to nebude v tom návrhu samotném, ale dostane se to tam formou pozměňovacích návrhů, tak tam má být možnost výpovědi bez udání důvodu a prodlužování zkušební doby. To jsou všechno kroky, které povedou k oslabování práv zaměstnanců, a tím pádem ke zvyšování sociální nejistoty lidí, která i tak je v České republice v posledních dvou letech vysoká. S tím jako hnutí ANO určitě nemůžeme souhlasit a já sama se přikláním k návrhu pana poslance Juchelky na vrácení tohoto návrhu k přepracování. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, paní poslankyně. Jako další vystoupí pan poslanec Igor Hendrych, připraví se paní poslankyně Lenka Dražilová a pan poslanec Martin Kolovratník. Prosím.

 

Poslanec Igor Hendrych: Děkuji vám za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážené dámy, vážený pánové, vážená paní ministryně a pane ministře, já se chci věnovat dvěma specifickým dopadům, které tato novela pravděpodobně přinese. Nebudu opakovat to, co tady řekli mí ctění kolegové z hnutí ANO, ale chci se zaměřit na dvě takové specifické záležitosti.

Jedna z nich je ta, že v podstatě tím, že se zruší institut zaručené mzdy a v podstatě má být nějaký nový pojem, tady zavádíme zaručený plat ve čtyřech stupních a tak dál, tak de facto se může stát to, že zapomeneme na akademické pracovníky vysokých škol. Ti totiž nepobírají v současné době, a historicky tomu tak ani nebylo, nepobírají plat, ale mzdu, přestože jsou to de facto zaměstnanci veřejného sektoru. Ve světle podfinancování vysokých škol, které tady si myslím, že všichni víme, pokud jsem zaznamenal, tak vysoké školy jsou stále velmi nespokojeny s tím, s kolika, s jakým finančním obnosem musí v letošním roce hospodařit, byť jim pan ministr Bek, poslední informace z dubna, přislíbil, že v příštím roce se navýší rozpočet vysokých škol o 6 miliard korun, tak stále tady visí ve vzduchu problém v tom, že jakmile jim zrušíme tu zaručenou mzdu v sedmém stupni, jak to v současné době platí, protože v sedmém stupni podle současné právní úpravy jsou odměňováni oni v té minimální výši, aktuálně je to 29 400 korun, ta minimálně zaručená mzda v sedmém stupni, tak se teoreticky může stát, že pokud budou vysoké školy nadále podfinancovány, tak budou moci jít pod tuto nominální částku, protože jak jsem řekl na začátku, na vysokých školách se nebere plat, ale mzda, tak jako v soukromém sektoru.

Ve světle toho, co všichni víme, že akademičtí pracovníci, zejména ti začínající, na úrovni asistentů, ale často i odborných asistentů, a někdy dokonce i docentů, mají opravdu velmi nízké, nedůstojné mzdy a skutečně mnoho jich v současné době bere tu minimální zaručenou mzdu, tak si myslím, že opravdu může nastat problém. A nikde jsem si nevšiml ani v rámci připomínkového řízení, že by se někdo této problematice věnoval a že by se potenciálně akademických pracovníků zastal. Takže otázka do druhého čtení, jestli by to nezasluhovalo nějakou speciální právní úpravu.

A ještě k jedné věci jsem se chtěl vyjádřit. Já považuju za velmi správný krok, že se zavádí takzvaná dodatková dovolená pro zaměstnance, respektive úředníky a asistenty Probační a mediační služby České republiky. To je velmi dobře. Týká se to těch, kteří pracují s lidmi, kteří jsou odsouzeni nebo obviněni. A zaslouží si ji bezesporu, protože práce s nimi je velmi náročná, a myslím si, že to je jakoby věc, která možná mohla být už vyřešena mnohem dříve.

Na druhou stranu, jaký to bude mít dopad? V současné době je těch úředníků a asistentů 500, ale jejich stav, pokud vím, se příliš nezměnil za posledních dvacet let. Jestliže jim přidáme týden dovolené, tak si bez toho, že bychom navýšili jejich počet z těch cca 500 na počet podstatně vyšší, budou muset v podstatě tu dodatkovou dovolenou nadpracovat. Podle informací, které mám zevnitř té služby, mají na jednoho z těch 500 úředníků Probační a mediační služby zhruba 100 případů na rok, v průměru. Z vedení této služby mám informace, že ideální na to, aby skutečně mohli pracovat v jakémsi větším klidu a s větší precizností, by bylo, kdyby těch případů na jednoho pracovníka bylo 50.

Už jsem o tom tady několikrát mluvil. Apeloval jsem na ministra spravedlnosti Pavla Blažka, aby se zamyslel nad početními stavy Probační a mediační služby, protože skutečně dle informací, které mám, jsou opravdu až přetíženi v současné době. Jakmile jim dáme dodatkovou dovolenou, kterou si nesporně zaslouží, tak v tu chvíli de facto si budou muset ve zbývajícím čase toho roku stejně tu svoji práci odvést bez toho, že by se navýšily počty. Ta problematika je obecně upozaďována. Myslím si, že to není jenom o tom, je fajn, že tu dodatkovou dovolenou mají, ale skutečně by jich mělo být víc a měli by být i lépe ohodnoceni. Zjistil jsem, že například berou rizikový příplatek právě za práci s těmi odsouzenými obviněnými ve výši 2 500 korun. Přitom jim lze přiznat příplatek až dvojnásobný, to znamená až 5 000 korun. Co vím, tak třeba konkrétně v Praze o tu práci není příliš velký zájem, přestože je to práce společensky velmi žádoucí a potřebná.

Takže to je apel na ministra spravedlnosti, už několikátý tady, aby se zamyslel nad tím, jak to v současné době v té Probační a mediační službě je a jaké přinese dopady tahleta novela, která je jinak pozitivní, ale logicky prostě při nezvýšeném počtu pracovníků přinese ten efekt, o kterém jsem tady hovořil. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane poslanče. Jako další vystoupí paní poslankyně Lenka Dražilová, připraví se pan poslanec Martin Kolovratník. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Lenka Dražilová: Děkuji za slovo. Jsou jen dvě možnosti. Buď si vláda a její poslanci neuvědomují, do jaké situace se Česko dostalo, což je ta lepší varianta, anebo, a to se mi nechce věřit, to dělají záměrně. Této vládě dnes věří jen 2 % obyvatel a dalších 18 % obyvatel podle všeho ještě doufá, že se jim tato vláda jenom zdá.

Rychlá rekapitulace, co zatím tato vláda dokázala. Devět měsíců v kuse nám klesají reálné příjmy. V součtu máme za poslední roky téměř 30% inflaci, která sebrala všem, kteří si spořili, značnou část jejich úspor. Máme úplně nejdražší energie, což se promítá nejen do ekonomiky, ale především se to dotýká peněženek domácností, protože elektřinu potřebujeme k výrobě téměř všeho. Tato vláda zvládla lidem už také oznámit, že plánuje rušit nemocnice, ale zato zpoplatnit zdravotnictví.

Probíhají tu úvahy o zavedení školného a nový adept na ministra pro vědu a výzkum radostně oznámil studentům, že až pojedou do zahraničí na studijní pobyt, tak si na něj budou moci vzít výhodnou půjčku, kterou zaplatí hned, jak nastoupí do práce. Tu tedy budou platit spolu s hypotékou na byt a spořením na stáří, protože tato vláda také avizuje, že dnešní mladí nebudou mít důchody, protože současní vládní politici místo důchodové reformy přinesli jen pár kosmetických změn na důchodovém účtu, díky kterému ušetří necelých 15 miliard ročně, tedy stejnou sumu, kterou by vyneslo zavedení EET. Což ovšem vládní politici zase nechtějí, protože lepší je asi, když tento výpadek příjmů zaplatí dnešní mladí. Ale o důchodové reformě budeme mluvit samozřejmě někdy jindy.

V této skvělé situaci přicházejí vládní politici s nápadem, že je třeba ubrat zaměstnancům na jistotách a přidat do společnosti ještě trochu více nejistoty. Tak tady posloucháme opravdu geniální nápady z řad ODS, že by bylo dobré v rámci novely zákona zavést také výpověď bez udání důvodu nebo zrušit zaručené mzdy a omezit zaručené platy, protože jen tak podle nich lze nastartovat naši ekonomiku. Doteď nikdo nevysvětlil, jak přesně zavedení výpovědi bez udání důvodu tu ekonomiku nakopne. Čím prosím? Opravdu má pan premiér pocit, že zde jsou nějací podnikatelé a zaměstnavatelé, kteří drží a platí lidem jenom proto, že zde doposud není zavedená možnost výpovědi bez udání důvodu? Opravdu si myslí, že tito lidé, kteří případně budou podle tohoto zákona propuštěni, patří mezi ty, o které bude na trhu práce největší zájem? Nevytváříme zde náhodou spíš další adepty pro úřady práce? A především, jak přesně toto opatření pomůže nastartovat ekonomiku, která se pod vedením této vlády propadá? Vůbec nijak!

Jaká je vaše hospodářská strategie, na kterou by měla navazovat strategie trhu práce? Kde máte podporu polovičních úvazků a zaměstnávání starších lidí? Jakou máte strategii na rekvalifikace? Jak chcete změnit současnou ekonomiku, abychom nebyli už jen montovna? Kde máte strategii pro příchod umělé inteligence? Nemáte vůbec nic! Ba co hůř, ten chaos je i v rámci Ministerstva práce a sociálních věcí. Na jedné straně nám tady pan ministr říká, že chce prodlužovat věk odchodu do důchodu, a zároveň oznamuje, kolik set tisíc pracovních míst tu zanikne s příchodem umělé inteligence.

Ostatně o tom, v jakém chaosu to celé je, svědčí i fakt, že máme probírat zákoník práce hned nadvakrát. Nejdříve tu máme transpoziční novelu, do které už přidáváme, co potřebujeme. Ale abych byla spravedlivá, zrušení povinnosti zaměstnavatele vytvářet písemný rozvrh čerpání dovolené znám z praxe a to je opravdu správně. I zavedení dodatkové dovolené pro zdravotnické pracovníky, kteří budou poskytovat zdravotní služby uvězněným osobám, samozřejmě považuji také za správné. Pak mají přijít další změny. Možná i teď. Proslýchá se, že už jsou pozměňovací návrhy k této novele. Já bych chtěla prosím vědět, je tohle ten váš slibovaný systémový přístup? Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Než udělím slovo panu poslanci Kolovratníkovi, s přednostním právem se hlásí pan ministr. Prosím.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Děkuji. Já velmi rád zareaguji na to, co předřečnice nyní zmiňovala jako takové určité řečnické otázky, co jsme udělali, neudělali, co máme či nemáme. Tak začnu chronologicky tématem, o kterém se tady dlouho mluvilo, možná víc jak 10 let, a to je podpora lidí, kteří potřebují slaďovat ten svůj osobní, rodinný a pracovní život, lidí, kteří pečují nejenom o děti, ale lidí, kteří pečují o osoby závislé na péči, o své mámy, táty, manžele, manželky, děti. Také jsme se podívali na lidi, kteří třeba právě prošli rekvalifikacemi a potřebují podporu při uplatnění na trhu práce, nebo na studenty nebo na lidi, kterým je 55 let plus věku.

Všechny tyto skupiny, které jsem vyjmenoval, jsme už od loňského února podpořili formou podporovaných zkrácených úvazků zaměstnavatelů, kdy více než 120 000 lidí v loňském roce se do tohoto systému podpory zapojilo, kdy nám vzniklo více než 20 000 nových pracovních míst, lidí, kteří se zapojili takto nově na trh práce, kdy zhruba 24 000 zaměstnavatelů takto podpořilo v rámci pracovního místa někoho z těchto lidí, které jsem vyjmenoval. Po opravdu dlouhé době se podařilo téma, o kterém se tady mluvilo několik předchozích vlád, rozjet, nastartovat a aplikovat ho do praxe.

My také vnímáme to, co se děje na pracovním trhu, a vnímáme, že ta budoucnost nemá být hrozbou, ale má být příležitostí pro občany této země tak, abychom dokázali jako ekonomika, náš pracovní trh, reagovat tak, že ty výzvy nové doby, jako je především digitalizace, dokážeme správně uchopit a podpořit vzdělávání, celoživotní vzdělávání, rekvalifikace tak, aby lidé si toto vzdělání mohli opatřit, aby to bylo dostupné, aby si mohli doplnit své kompetence, aby neměli strach, že nějakou pracovní pozici oni ztratí.

Proto jsme v loňském roce spustili e-shop rekvalifikací, kdy ti lidé nemusí čekat, až ztratí práci a až jim na úřadu práce někdo dá tu konkrétní rekvalifikaci. Spustili jsme e-shop rekvalifikací, který je tady otevřen pro každého člověka. Pro toho, kdo pracuje, kdo má stabilní práci, komu nehrozí ztráta zaměstnání. Tak se může na ten e-shop přihlásit z domova úplně v klidu, nikam chodit nemusí a může si vybrat, jaké potřebuje doplnit vzdělání, jaký potřebuje kurz - svobodně, aniž by mu to musel někdo diktovat. Toho už využilo přes 18 000 lidí. Máme v plánu během příštího roku a půl 130 000 lidí díky tomuto e-shopu, díky spolupráci s nevládními organizacemi, jako je třeba Svaz průmyslu a dopravy, díky spolupráci s firmami takto 130 000 lidí v oblasti digitálních kompetencí pomoci dovzdělat, zvýšit jejich kvalifikaci. A není to určeno jenom pro lidi, kteří pracují nebo kteří případně tu práci ztratí a jsou aktuálně na úřadu práce. Je to třeba určeno pro lidi, kteří studují, pro lidi, kteří jsou doma na rodičovské dovolené. Ti všichni mohou této formy využít, aniž by museli kamkoliv chodit.

Samozřejmě úřad práce disponuje i těmi stabilními nástroji, které tady byly i za vaší vlády, kdy je možné také mít rekvalifikace, ať už volené, nebo ty, které jsou nařízené, tak aby člověk si byl schopen tu svoji práci zpátky získat a doplnit si to vzdělání. To znamená, ty stávající nástroje v rámci aktivní politiky zaměstnanosti úřad práce využívá a doplnil je těmi novými formami, aby to lidé mohli udělat jednoduše z domova, nemuseli ani nikam chodit. Tak to je třeba k tomu, jak tady zaznělo, jak se připravujeme na ty změny v ekonomice a na tu potenciální výzvu, že 300 000 pracovních míst projde tak dramatickou proměnou, že budeme potřebovat, aby ti lidé zvládali naprosto plnohodnotně své digitální dovednosti.

Pracujeme také na tom, abychom podporovali slaďování rodinného a pracovního života nejenom formou zkrácených podporovaných úvazků, ale snažíme se také více propagovat i ta sdílená pracovní místa. To jsou další formy podpory, kterými stabilizujeme to, aby pracovní trh si udržel to, čím jsme premianti v Evropě, a to je dlouhodobá nejnižší nezaměstnanost. Ale zároveň nám jde o to, abychom pamatovali na ty změny, které přicházejí, aby lidé neztráceli práci z důvodu změny kompetencí na tom jejich konkrétním pracovní místě, pracovní pozici, ale abychom dokázali třeba tím celoživotním vzděláváním, které nabízíme dnes nově, inovativně, je podpořit v tom, aby si třeba dokázali najít lepší práci, lepší pozici ve firmě nebo u jiného zaměstnavatele, a vydělat si tak vyšší mzdu, aby dokázali více vydělat pro sebe, pro své rodiny, pro své domácnosti.

Takže rozhodně tady nikdo nesedí s rukama v klíně, ale snažíme se ty dobré nástroje, ty, které fungují i v zahraničí, správně inovovat a aplikovat i tady do českého prostředí. Myslím si, že když se podíváme i na ten přehled, který jsme jako Ministerstvo práce a sociálních věcí zveřejňovali, tak třeba právě ty zkrácené úvazky jsou zhruba třetinou využívány právě lidmi nad 55 let věku a právě rodiči na rodičovské dovolené. To je zhruba stejný poměr lidí, kteří toto využívají.

Když se podíváme ještě na dnešní program schůze, tak je tady novela zákona o sociálním integračním podniku. Jsou to dva tisky. A právě mimo jiné i tento zákon pamatuje zase i na osoby, na lidi, kteří jsou 60 let věku plus a jsou třeba dlouhodobě nezaměstnaní, tak bychom u těchto lidí ještě speciální formu podpory přes institut tohoto principu, který přináší tento návrh zákona, je dokázali podpořit k získání práce a zpět k tomu, aby se mohli dostat i na otevřený trh práce. To znamená, snažíme se pamatovat na různé životní situace, lidi v různém věku, v různé fázi života, abychom hledali cesty, jak jim zajistit dobrou důstojnou práci.

Dovolím si poznámku ještě k této novelizaci. Když se podíváme, já jsem to tady zmiňoval, na ten vývoj výše minimální mzdy, tak nejenom že za minulé vlády, kdy bylo v té vládní koalici hnutí ANO a sociální demokraté podporovaní komunisty, jste neudělali žádný zásadní krok pro zvýšení minimální mzdy, pro dlouhodobou předvídatelnou strategii k nějakému vyššímu cíli, který jste tady dneska zmiňovali. Mě mrzí, že jste teď tady přišli s kritikou a říkáte, proč tam není 50 %? Tak je škoda, že jste to nenavrhli. Před třemi, čtyřmi, pěti lety jste mohli s takovým návrhem přijít, ale žádný takový návrh jste nepředložili! A já si pamatuju vyostřené diskuse na vládní koaliční úrovni v dobách, kdy jsme byli ve vládě s hnutím ANO, se sociálními demokraty, kdy Andrej Babiš říkal, že ne, minimální mzda se nezvýší ani o 700 korun meziročně. Stál tvrdě proti lidem, kteří mají nejnižší mzdy v této zemi. A dnes přicházíte a říkáte, že to je málo. Tak proč někdo z vás tenkrát nepředložil pozměňovací návrh? Za osm let! Za osm let jsem neviděl tady jeden jediný pozměňovací návrh poslankyně či poslance hnutí ANO, který by říkal: chceme do zákoníku práce nastavit předvídatelný mechanismus, který by vedl ke zvyšování minimální mzdy, který by vedl k tomu, že minimální mzda nebude 41, 42, 45, ale 47 % vůči průměrné mzdě v této zemi. Kdybyste to udělali, tak bych tu kritiku dneska bral, že je to kritika, která je namístě. Ale nic z toho jste tady nikdo nikdy z vás nenavrhli. Teď přicházíte a říkáte: a ještě by to mohlo být víc. Já těch 47 % vnímám jako kompromis. Kompromis, který je v České republice přijatelný i pro zaměstnavatele, protože oni na to musí získat zakázky, oni na to musí vydělat, oni musí ty peníze těm lidem dokázat garantovat a vyplatit.

A když se na to podíváme, tak i v kontextu jiných zemí, tak jsme někde v tom pomyslném průměru, kde se pohybujeme někde kolem těch 50 %. Jsou země, které žádný takový institut nemají. Jsou vyspělé západní země, které nestanovují zákonem nikde minimální mzdu ani zaručenou mzdu. Tolik zmiňované Dánsko, které je jedna ze špiček ekonomiky v Evropské unii, nemá nikde zákonem stanovenou minimální ani minimální zaručenou mzdu. Je to ponecháno čistě na sociální dialog. Jak se dohodnou odbory a zaměstnavatelé, tak to dokonce respektuje i ten stát, i ten celý veřejný sektor. Respektuje, jaká je to výše a o kolik se meziročně zvýšila. Ale úroveň tamního sociálního dialogu je na takové úrovni, že když přišel krizový rok 2022, tak se odbory a zaměstnavatelé v Dánsku dohodli, že nominálně sníží tu hodnotu dohodnuté minimální mzdy.

Takže jenom chci poukázat na to, že vždycky když uvádíme nějaké příklady a díváme se do zahraničí, tak neříkejme jenom to A, ale říkejme i to B, jak zodpovědná tam je úroveň sociálního dialogu a jak vážně ti partneři se chápou v těch vypjatých situacích. A já bych byl rád, abychom k tomu v České republice postupně dokázali dospět. Mimochodem i ta úprava, která je v tomto novelizovaném zákoníku práce, dává větší prostor k tomu, aby se sociální dialog rozvíjel, aby to kolektivní vyjednávání vyššího stupně zahrnovalo více lidí na pracovním trhu. To jsou také posuny, které tady v minulosti mohly být už navrženy a mými předchůdkyněmi navrženy nebyly.

Tak jenom chci tady zarámovat to, když tady přichází někdo a kritizuje, že tato novela je málo ambiciózní a mohla by mít vyšší cíle, tak já říkám, určitě mohla, ale je škoda, že to prostě nebylo navrženo v dobách, kdy jste tu koaliční většinu tady s partnery ze sociální demokracie a s komunisty měli, a nic takového jste nenavrhli. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Eviduji tři faktické poznámky. Jako první vystoupí pan poslanec Milan Brázdil, Miroslav Janulík a Aleš Juchelka. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Milan Brázdil: Děkuji za slovo. Zákoník práce a vyšší cíle. Na konci loňského roku byla docela krize ve zdravotnictví. Pamatujete, že zdravotníci říkali, my jsme také jenom lidé? A zrovna kolega Vít Kaňkovský, který tam sedí, vy, pane ministře, bavili jsme se o tom, jestli umožnit lidem, aby byli víc doma s rodinou a neměli takovou uhlíkovou stopu, zkrátka aby měli možnost pracovat 24 hodin, pokud chtějí a bude jim to umožněno. Nestalo se tak. A my dokonce dneska víme, že pan ministr Válek nechystá žádný zákon o odměňování zdravotníků, tak jak podepsal v tom slibu nebo v té dohodě.

Tak prosím, ptám se, ta otázka v té mé faktické. Ano, měli bychom mít větší cíle. Vy jste ty cíle, vy už víte, jaké ty cíle chceme. Bude to tam? Když to dá někdo z nás pozměňujícím návrhem, vy budete proti. Vždyť se vám to nebude líbit. Ježíšmarjá, hnutí ANO zas cosi pochtívá. Dali jste to tam? Proč jste to tam nedali? Slibovali jste to. Já vím, že teď kolega Kaňkovský už do toho nechce vůbec ani zasahovat, už toho má dost. Chudák si odnesl taky svoje. Tak uděláte to, pane ministře, nebo to může někdo nachystat ve spolupráci s vámi?

Nic nechceme jiného, než aby ty provozy, ta odvětví medicíny, která to zvládnou, například záchranka, lékař, aby mohl pracovat 24 hodin a být potom víc se svou rodinou. Ne přesčasy, nic takového! Jenom to penzum hodin, které je potřeba na ten měsíc, odsloužil ve dvacetičtyřhodinových směnách, když bude chtít. Prosím vás, já se budu rád podílet, kdyby pan ministr Válek i s námi na tom spolupracoval, budu strašně rád, protože prostě vypadá to, že asi zákon o odměňování zdravotníků nebude. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Já děkuji, všechny vás zdravím a poprosím dalšího s faktickou poznámkou - pan poslanec Janulík.

 

Poslanec Miloslav Janulík: Děkuji za slovo. Já mám dvě připomínky. Jedna je, že se tady bavíme zejména o lidech 55 plus. Vy říkáte, že jste spustili portál. Nevím, jestli máte představu o tom, kolik lidí 55 plus je tak počítačově gramotných a zdatných, aby to prostě dokázali udělat přes ten portál. To je první poznámka. Čili zdaleka vám to nepokryje to spektrum, které byste chtěli, proto jste mluvil o těch, já nevím, 18 000 lidí, a tak dál. Čili tady bych asi upřel tu pozornost, protože ne každý je schopný to zrealizovat i v rámci rodiny elektronickou cestou. To za prvé.

Za druhé. Už mám alergii. Vy jste quinta esencia pokrytectví, protože vy jste seděl ve vládě. Mluvíte o osmi letech vlády. Ale v té první vládě jste seděl jako ministr a furt se tváříte, že ne. Ale my si to všichni pamatujeme, co jsme tady pamětníci, že jste seděl v té vládě. Tak si pořád nemyjte ruce jak ten Pilát, že jako vy nic, vy muzikant. Jako muzikant víte, že každému hrajou jenom chvilku. A vám také dohrajou! (Potlesk poslanců hnutí ANO.)

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Nyní je přihlášen pan místopředseda vlády Válek s faktickou. Poté se připraví s faktickou paní poslankyně Adámková a pan místopředseda vlády Jurečka.

 

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Děkuji, pane předsedající. Tak já jenom bych si dovolil odpovědět, vaším prostřednictvím, panu poslanci Brázdilovi. Teď já nevím, jestli tím "my víme, že ten zákon" jste použil plurál majestatikus, nebo mluvíte za ty, co vědí úplně všechno. Ale tak vy, ať už je to plurál majestatikus, nebo vy, co víte všechno, tak toto nevíte. Ten zákon se dvakrát projednával na Ministerstvu zdravotnictví, pan náměstek Policar, respektive vrchní ředitel, ho má nachystaný a poslal ho k připomínkování účastníkům, tak se jich zeptejte.

A 24 hodin nechce odborová organizace, nechce to Česká lékařská komora, dneska odborová organizace s placeným členstvím, kam vy jste kandidoval na místopředsedu, neúspěšně, nicméně kandidoval. A nechce to taky LOK! Tak to s nimi proberte, aby to chtěli, a já budu ten poslední, který by tomu bránil. Mockrát děkuju za spolupráci.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Poprosím dalšího přihlášeného s faktickou poznámkou a to je paní poslankyně Věra Adámková.

 

Poslankyně Věra Adámková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já mám malinkou noticku jenom k panu ministrovi. Pane ministře, samozřejmě jste ve vládě, předkládáte nějaké návrhy, my to zcela respektujeme, máte plné právo je tady obhajovat, to je v pořádku. Prosím pěkně, ale opravdu víme velmi dobře z historie, a mnohé věci k tomu říkají: nikdy nevstoupíte dvakrát do téže řeky. Čili to, co bylo a co se mohlo udělat v minulém období, jste mohli udělat taky! Já jsem neslyšela žádný návrh od vás, ani od strany lidové, ani od vás osobně. Jestliže víte dobře, že se to mělo zlepšit, tak proč jste to neudělali? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Nyní místopředseda vlády, pan Marian Jurečka.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Milé kolegyně, kolegové z hnutí ANO. Ale vy se teď chytáte do argumentační pasti. Já jsem tady za deset let ve Sněmovně nechodil a neříkal jsem a nekritizoval jsem nikoho v zákoníku práce. Já teď přicházím s návrhem, který minimální mzdu dostává na 47 % vůči průměrné mzdě. Tak si to ujasněme. A vy teď chodíte a kritizujete to, ale nikdy jste to nenavrhli. Ale já jsem to nikdy nekritizoval, já jsem naopak často byl s Pavlem Bělobrádkem ve sporu s vaším předsedou Andrejem Babišem, který, chápu, asi tenkrát hájil spíše svoje firmy, kdy jsme chtěli vyšší minimální mzdu společně se sociálními demokraty, a vy jste to nechtěli. Respektive Andrej Babiš to nechtěl. Tak si to argumentačně srovnejte. Já teď přicházím s návrhem, který to posunuje na nejvyšší hodnotu v historii této země. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Vzhledem k tomu, že byly vyčerpány všechny faktické poznámky, tak poprosím v tuto chvíli posledního řádně přihlášeného do rozpravy a to je pan poslanec Martin Kolovratník.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Dobrý podvečer. Pane ministře, když tady mluvíte o těch argumentačních zaškobrtnutích nás z ANO, a že si to prý máme srovnat mezi sebou, tak já bych to směřoval spíše k vám. Vy jste tady před chvílí plamenně hovořil o tom, jak pomáháte odborům, co všechno dobré děláte tady v té slavné vládě, jak pomáháte sociálnímu dialogu. No tak jestli si dobře pamatuju, v tom vašem slavném daňovém balíčku jste sebrali daňové zvýhodnění příspěvku odborářům, zaměstnavatelům jste ho nechali. Takže vy něco jako hezkého říkáte, pak si asi dupne odéeska, a už je to jinak. Takže možná to je a bude stejné jako tady s tou novelou toho vašeho zákona, že jste to asi možná na začátku myslel dobře, ale dopadne to tak, jak už to u téhle vlády známe - špatně. Že si někdo, a v tomto případě odéeska, topka, na vás, pomalu se rozpouštějící KDU-ČSL, dupne a vy vezmete zpátky. Přesně, jak to bylo u toho daňového zvýhodnění, pro které jste vy z KDU-ČSL také hlasovali. Tak si prosím na tohle vzpomeňte.

Já tady chci vystoupit jako místopředseda hospodářského výboru, tak vás možná, kolegyně a kolegové, překvapím, za hospodářský výbor bych možná měl, mohl hájit zaměstnavatele, hájit ty pravicové myšlenky, v uvozovkách, které v téhle novele jsou, ale nebudu to dělat. A to, co tady nezaznělo - jsem rád, že tu jsou zástupci Českomoravské komory odborových svazů. Zdravím je tímto na balkon, jsou trpěliví, jsou tady někde od těch 14, 15 hodin, a je to pro ně zásadní, je to pro ně důležité už teď v prvním čtení. A vím, že velmi pečlivě sledují a budou sledovat vaše slova, pane ministře.

Tak dvě témata. Ta slavná výpověď bez uvedení důvodu. No, je to hezké. Tady bych vás vlastně mohl pochválit, že jste to do toho zákona nakonec nedal, že jste to na vládu nepřinesl. A ejhle, už to vidíme v médiích, jak se tady bude shánět podpora napříč Poslaneckou sněmovnou. Tak to vám tedy chci říct, že za hnutí ANO s námi nepočítejte, nic takového nikdy nepodpoříme. A teď se ptám po těch motivech. Když jsem se informoval, když jsem si to zjišťoval, proč to tady kolegové z ODS vůbec zkoušejí, takovou věc, proč chtějí prosadit do zákona výpověď bez udání důvodu. A já mluvím s těmi zaměstnavateli jako zástupce hospodářského výboru. S Karlem Havlíčkem jezdíme velmi často po republice, setkáváme si s podnikateli malých firem, středních, velkých. Víte, ti velcí, slušní a féroví takovou věc nechtějí. Oni chtějí mít zaměstnance jako své partnery, být jim seriózním, přátelským parťákem. Byli jsme v tomto týdnu ve Zlíně už před včerejším zahájením kampaně, už v úterý jsme se tam setkávali ve Zlíně s tou baťovskou tradicí. Tam by si nikdo nic takového nedokázal představit.

Mimochodem, když půjdeme přímo k faktům, k věcným faktům, přátelé - vždyť přece takovou věc už v zákoně máme. Zákon dneska jasně říká, že když se zaměstnavatel a zaměstnanec dohodne, když se rozejdou dohodou, tak to mohou učinit s odstupným 12 měsíců, 24, jakékoliv množství. Když se dva dohodnou, tak prostě lze odejít. To už v zákoně je. A vy, co chcete vymýšlet? Že tam dáte nějaké číslo, třeba šest měsíců že se bude platit? Pak si někdo z ODS řekne: Není to málo, Antone Pavloviči? Dejte 12. Vlastně ne, odéeska bude říkat, že to je moc, a bude chtít méně. Vy budete možná říkat, že je to moc. No tak samozřejmě že každý z těch zaměstnavatelů, pokud byste nedej bože něco takového prosadili, vždycky půjde na to minimum. Je to asociální a je to amorální nápad. Jak vůbec v 21. století můžete s něčím takovým přijít?

A ještě připomenu, pokud byste chtěli se bavit o důvodech nebo argumentech, jako jsou výpovědi z ekonomických důvodů, taková ta vaše zdůvodnění, podivná zdůvodnění, rozhýbání trhu práce, větší dynamika pro zaměstnavatele, no tak přece nadbytečnost už máte v § 52 písm. c) zákoníku práce. Neschopní zaměstnanci, problémoví - opět, máte § 52 písm. f) a g) zákoníku práce. To už v zákoně všechno je. Tak prosím, tohle tady ani nezkoušejte. A víte co? Ono to ukazuje hodnotovou politiku a ideovou soudržnost vaší slavné koalice, o které vám dvaapůl roku říkáme, že to je koalice Antibabiš a nic jiného. Tak tady se to ukazuje. Možná pan ministr Jurečka z KDU-ČSL to myslel dobře, ale odéeska s topkou si duply a už to bude celé jinak. A budou zkoušet napříč politickým spektrem podporu tady ve Sněmovně a obcházet vás. A jestli jste, pane ministře, chlap, tak to řekněte tady před odboráři na mikrofon, že nápady jako výpověď bez udání nikdy nepodpoříte a že budete vždycky proti. To bychom ocenili. Tak jsem zvědav, jestli budete reagovat, nebo ne.

No a druhé téma, ono slavné zrušení nejnižších úrovní zaručené mzdy. No to je taky zajímavé. On to, přátelé, pan ministr opravdu v tom návrhu novely zákona 262/2006 na vládu přinesl. On to tam nesl, ale z vlády to neodešlo, zůstalo to ve veřejné sféře a v té soukromé zase ne. Zase si odéeska s topkou duply na pomalu se rozpouštějící KDU-ČSL. Takhle vaše koalice, přátelé, funguje. (Potlesk z lavic hnutí ANO.) Děkuju.

No a asi to poslední, co povím při svém vystoupení. Vzpomínám si na Zbyňka Stanjuru, když tady u toho mikrofonu stál v době, kdy jsme tady ve Sněmovně projednávali žádost o důvěru vládě, a on řekl tehdy větu, vymezoval se vůči nám, opozici, a řekl: My jako koalice jsme tady pro své voliče. - No tak nejste, nekonáte pro vaše voliče. A víte, co za tím vším je? Odéeska vidí, jak ztrácí své voliče. Už jsem to říkal, s Karlem Havlíčkem jednáme dnes a denně se zaměstnavateli, s podnikateli, s byznysmeny. Oni se často omlouvají, že takovou partu volili, že ji podpořili, nechtějí to už nikdy udělat. A milá odéesko, jestli si myslíte, že takovýmito amorálními nápady si zpět ty podnikatele získáte, tak fakt mi věřte, že ne. To je vše. A my jako hnutí ANO vám u tohohle nikdy svítit nebudeme! (Potlesk z lavic ANO.)

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji panu poslanci a poprosím pana poslance Aleše Juchelku s faktickou poznámkou a poté poprosím pana místopředsedu vlády Jurečku. Máte slovo.

 

Poslanec Aleš Juchelka: Ano, já budu reagovat právě na něj. Já se domnívám, že tato vláda by se měla zaměřit hlavně na hospodářský růst. (Hluk v sále.) Pokud se podíváme na čísla, tak jenom HDP České republiky podle prognózy ČNB v roce 2024 poroste o 0,6 %. MMF, Mezinárodní měnový fond, říká o 0,7 %, což znamená jeden z nejhorších výsledků v Evropské unii, poněvadž... (Otáčí se k předsedajícímu.) Já poprosím, jestli můžu...

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Rozumím. A poprosím všechny, aby se ztišili v sále, případně aby si vyřídili to, co potřebují, před sálem. Ještě jednou - prosím o klid v sále.

 

Poslanec Aleš Juchelka: A to opravdu dejme z nízké základny, ze sklepa, poněvadž svět bude růst o 2,4 %. Slabý růst je dán dopadem daňového balíčku, který podle ČNB sníží růst HDP roku 2024 o 1,4 %, to je o 107 miliard korun, a poklesem investic v rozpočtu na rok 2024 o 9 %, což je 18 miliard korun, a to jenom těmi tupými škrty v energetice, které dvoj- až trojnásobně zvýšily ceny elektřiny hlavně v průmyslu.

Argumentovat Dánskem je obyčejný argumentační faul. Tam jsou úplně jiné daně, tam je úplně jiný sociální systém, tam jsou úplně jiné dávky v nezaměstnanosti. 47 % - ano, já říkám, že to je v pořádku, říkal jsem to tady, pokud se domluvily odbory společně ze zaměstnavateli, ale vám za vaší vlády - a to je problém České republiky, nízké mzdy - už devětkrát za sebou klesá reálná mzda, díky vám jednu třetinu úspor občané ztratili právě díky inflaci. A ceny energií, jak jsem říkal, máme jedny z nejdražších v Evropské unii. A to, že ty zaručené mzdy, že na ně jdete příliš rychle, protože je rušíte v soukromém sektoru a také je na polovinu snižujete ve veřejném sektoru, tak to je jednoduše náš názor a tady právě navrhuji vrácení k přepracování.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Já děkuji. A poprosím pana místopředsedu vlády Jurečku.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Děkuju. Já budu velmi stručný. Tady předřečníci asi evidentně nečetli tento sněmovní tisk, který máme k projednávání. Vy tady mluvíte minuty a minuty o tématu, které vůbec není předmětem tohoto tisku, a dokonce to téma, výpověď bez udání důvodu, není předmětem ani tisku, který jste tady zmiňoval, že je v eKLEPu. Já jsem se vám k tomu tady opakovaně vyjádřil pro média, můžete si moje vyjádření dohledat, za poslední čtyři měsíce to moje vyjádření je stále stejné. Vy tady zkoušíte vytvořit z toho tématu nějaký nástroj, kterým tady chcete zase nějakým způsobem strašit. Je tady novelizace zákoníku práce, která transponuje otázku evropské směrnice, pokud jde o nastavení minimální mzdy. Myslím si, že na té novele, která tady je, tak můžeme říct, že ta novela je velmi ve prospěch občanů této země, protože tempo růstu z těch 41 %, 47, de facto odmazává ty spodní úrovně minimálně zaručené mzdy. Kdyby zůstala ta minimální zaručená mzda jako za vašich vlád, tak by ta situace byla jiná. Ale my to posuneme tak výrazně nahoru, že v zásadě to bude vytvářet tlak na platovou i mzdovou oblast. A ani ta druhá novela, flexi novela, ke které jsem přizval jak odbory, zaměstnavatele, oslovil jsem všechny politické strany... (Odmlka pro hluk v sále.)

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Poprosím všechny, aby se zklidnili v sále. Děkuji.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Všechny politické strany, včetně opoziční, ať pošlou svoje návrhy, připomínky k tomu, co by chtěly doplnit do zákoníku práce. Byla to novela, která se připravovala rok v poměrně dobré debatě. Jsou tam návrhy, které kvitují odbory, které kvitují zaměstnavatelé, jsou tam i návrhy, u kterých se shodují odbory a zaměstnavatelé. A ano, nejde vyhovět všem. Ale myslím si, že jak tato novelizace, tak i ta, která je dneska v legislativním procesu v mezirezortním připomínkovém řízení, tak jsou to kroky, které vedou tuto zemi dobrým směrem.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. S faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Kasal a poté zatím poslední přihlášený, pan poslanec Kubíček.

 

Poslanec David Kasal: Děkuju, pane místopředsedo. Já bych se rád obrátil na slova, která tady pronesl pan ministr zdravotnictví. Asi mě tady neposlouchá, ale bylo by to fajn, aby poslouchal. Na kolegu Brázdila tady reagoval tím, že nechce to lékařská komora, nechtějí to odbory. Ale pane ministře, od čeho je vláda? Kdo zodpovídá za síť zdravotnických zařízení? Odbory? Komora? Myslím si, že ne. Protože ve chvíli, kdy i u nás je zájem, že lidi chtějí sloužit ve 24 hodinách, aby se to pokrylo, protože je málo lékařů, takže my tohleto nevyužijeme, a když řeknu konkrétně, v naší nemocnici je devět odborářů z 80 pracovníků. Udělala si vláda nějakou analýzu toho, že když nebude 24 hodin, kolik zdravotnických zařízení se zavře? A že nebude dostupná lékařská péče? Od toho by se měly zákony dělat, a ne jestli to jenom říkají odbory anebo lékařská komora.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. S faktickou pan poslanec Kubíček a připraví se pan místopředseda vlády Válek.

 

Poslanec Roman Kubíček: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane ministře, ono jste měl pravdu v tom, že jedná se o částečnou implementaci. Ale my čteme noviny a v těch novinách je spousta informací, které nám dáváte dopředu, o tom, jak budete jednat o výpovědi bez udání důvodů a tak dále. Toto je první čtení a do toho přijde čtení druhé a budou se podávat pozměňovací návrhy. My vůbec netušíme jaké, jakým způsobem se bude bojovat a jakým způsobem to bude fungovat.

Abychom byli úplně v obraze. Ono je to hrozně těžké, protože přicházet s výpovědí bez udání důvodu v době, kdy vláda hlásí nedostatek zaměstnanců, pro mě nemá velkou logiku. Já jsem pracoval velmi dlouhou dobu v nadnárodní firmě a pochopitelně, řešil jsem i určitou fluktuaci, výpovědi a tak dále. Když budeme fungovat i v nějaké nabídce, kterou odboráři dostávají, šest, osm, dvanáct platů, je to úplně jedno. Co když to použiju ve chvíli, kdy jsem před takzvanou insolvencí? Já vám těch dvanáct platů klidně slíbím, není to žádný problém, ale nedostanete je. Tak to prostě bude fungovat.

Na druhé straně pojďme si říct, že ta flexibilita již dneska je zaručena, protože máte nějakou zkušební dobu a můžete dát smlouvu na dobu určitou, pokud nejste úplně si jist tím, že toho zaměstnance dokážete do tří měsíců přesvědčit. Vy tady hovoříte o čtyřměsíční lhůtě, o měsíční. V každém případě v některých oborech to nestačí, v některých oborech je to dostatek, pokud bude přirozená fluktuace, je to správné, ale na druhé straně nedávejte signály do tisku a do médií, že budete něco měnit, že nesouhlasíte jako vládní koalice, a při tak složitém zákonu, jako je zákoník práce, byste tady měli být jednotní jak skála. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a zatím poslední s faktickou je pan místopředseda vlády Válek, poté máme jedno přednostní právo, paní poslankyni Schillerovou, a viděl jsem s přednostním právem paní zpravodajku. Máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Děkuji, pane předsedající. Já s kolegou Kasalem naprosto souzním a souhlasím, je to tak, jak říká. Nicméně probíhají na Ministerstvu práce a sociálních věcí za účasti Ministerstva zdravotnictví, za účasti zaměstnavatelů i zaměstnanců, tedy zástupců zaměstnanců reprezentovaných odborovou organizací, LOKem a komorou, jednání a já pevně věřím, že dospějeme k nějaké shodě, která pak bude transformovaná do pozměňovacích návrhů. Vzpomeňme si ale na to, jak probíhala debata v Poslanecké sněmovně o návrhu, který podle mě byl také velmi rozumný, který přednesl pan poslanec Kaňkovský, který jsme na sociálním výboru podpořili, na zdravotním podpořili, a nakonec to dopadlo, jak to dopadlo, když začaly protestovat odborové organizace, komora a mladí lékaři.

A co je dneska realita? Dneska je realita taková, že lékař může mít 416 hodin přesčasů v Nemocnici na Homolce, pak může odejít do Nemocnice Motol, mít zase 416 přesčasů, pak může jít do soukromé praxe a mít tam zase 416 hodin. Toto říká současné znění zákoníku práce. Říká, že u jednoho zaměstnavatele maximálně 416, ale u více může mít u každého z nich také 416. Tak je napsaný zákoník práce, s tím jsme to takhle udělali. Ale kdyby ten zaměstnanec chtěl u svého zaměstnavatele mít víc než 416 hodin přesčasů, tak to nejde. Nejde to, ani když s tím bude souhlasit, ani když to bude chtít. Musí jít do své soukromé praxe, k jinému zaměstnavateli, k jiné nemocnici v tom městě. Takže dneska bohužel část zdravotníků, nebo část zdravotníků, která chce sloužit víc než 416 hodin, nemůže ve své vlastní nemocnici, musí v jiné nemocnici.

Já budu rád, když budeme rozhodovat společně ku prospěchu zdravotnictví a ne podle toho, jak to chtějí odbory. Na druhé straně jim vždycky budu naslouchat.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane ministře. S faktickou pan poslanec Kasal, poté pan poslanec Milan Brázdil. Stále jedeme faktické.

 

Poslanec David Kasal: Jenom poslední poznámka. Já jsem rád, že se mnou souzníte, ale to asi nebude stačit. Fakt si musíte uvědomit, a musí si to uvědomit tedy všichni, co má být cílem toho zákona. Cílem zákona má být samozřejmě to, aby byly odpovídající podmínky pro zaměstnance, ale na druhou stranu musí být zajištěny ty funkce, které mají být. Jak to budete vysvětlovat lidem? Nebudou porodníci, protože se zrovna budou stěhovat do vedlejšího...? Vždyť to je úplně absurdní, co jste tady říkal. Vždyť máte sílu sto osmi. A z hlediska toho se nechá podpořit ledacos, ale přece odbory, určitě se k nim musí přihlídnout, ale na druhou stranu stát má základní funkce, které má dodržovat tak, aby to fungovalo. A myslím si, že zdravotnictví a sociální oblast jsou ty nejpodstatnější funkce, které má chránit.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Pan poslanec Brázdil a poté paní poslankyně Mádlová, poté pan místopředseda Jurečka.

 

Poslanec Milan Brázdil: Děkuji. Možná nejsem úplně výřečný, pane ministře, ale já to zkusím říct tak, jak to cítím, ještě jednou. Komora, odbory - já s nimi nemám žádný problém, vy asi taky ne. Ale co jsem vám chtěl říct, nebo vlastně panu ministrovi Jurečkovi, že jenom umožnit, aby penzum hodin, ne přesčasy, o tom se vůbec nebavíme, jenom aby to penzum hodin za měsíc mohlo být odslouženo ne po dvanáctkách, ale po čtyřiadvacítkách. Ne v přesčasech, o ničem takovém se nebavím. Jenom umožnit čtyřiadvacetihodinové služby. To není nic s odbory ani s komorou. Vy jste to poplantal. Já vám to říkám opravdu, možná jsem to řekl blbě, ale teď jsem se bavil s panem kolegou Kaňkovským a myslím, že si možná rozumíme. Ten zbytek, přesčasy, to já vůbec neřeším. Někde je mají, někde nemají. Ale jsou oddělení, záchranné služby v naší republice, lepší bude, když odslouží dvacetičtyřhodinové a budou s rodinou. Ale nebavíme se o žádných přesčasech, o tom se vůbec nebavíme. A ten zákon, bude dobře, když to připravíte, já budu rád, jestli ten zákon o odměňování zdravotníků bude. Tak já vám i zatleskám, když to bude v duchu toho, co Přáda a komora vyjednali. Tak jenom na vysvětlenou. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Paní poslankyně Ivana Mádlová.

 

Poslankyně Ivana Mádlová: Pane předsedající, děkuji za slovo. Já bych navázala na svého kolegu Davida Kasala. Jedná se o to, pane ministře zdravotnictví i MPSV, že ten zákon, zákoník práce, by měl být přece maximálně flexibilní. Takhle to ukládá i ta evropská směrnice o transparentních a předvídatelných podmínkách. To znamená, že by tam měl být maximální výčet všech možností, které může zaměstnavatel využít, to znamená i ty dvacetičtyřhodinové služby, které pak ale ten zaměstnavatel nemusí využít, pakliže nedojde k nějaké kolektivní dohodě. A to si myslím, že by tam mělo být. Čili odkazovat se na to, že to teď odbory nechtějí, nebo komora, tak je otázka, aby skutečně potom to zajištění zdravotní péče... aby prostě byla zajištěna zdravotní péče. Takže by tam měl být výčet všeho a mělo by to být flexibilní.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Pan vicepremiér Jurečka.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Tak já se přiznám, teď jsem trošku jako v Jiříkově vidění. My jsme se tady snažili před půl rokem říct, tady je možná míra flexibility a můžete s tím, zaměstnavatelé, naložit, jak potřebujete, uznáte za vhodné, se zajištěnými podmínkami. To se schválilo na zdravotním a sociálním výboru na přelomu srpna a září a pak v průběhu října, listopadu tady došlo ke změně pozice a (nesrozumitelné) jsme tady potom otočenou pozici některých poslanců, kteří byli členové sociálního či zdravotního výboru. Já se k tomu nechci moc vracet, ale říkám to proto, že mě asi mrzí, že když, předpokládám, vy, kteří tady jste a jste lékaři, tak jste členové lékařské komory. My jsme s panem ministrem Válkem měli asi před čtyřmi týdny jednání, kde ti účastníci jednání - byli tam i zástupci lékařské komory, zástupci odborů - řekli ano, 24 hodin umožníme, dáme to tam, bude možný ten pobyt nejenom 24 hodin jako směna plus přesčas, ale umožníme to klidně jako 24 hodin směna, ať si to rozhodnou ti zaměstnavatelé se zaměstnanci, jak to kdo potřebuje rozepsat kvůli tomu, aby to bylo v souladu se zákonem, abychom tady nefixlovali, aby se nedělaly rozpisy přesčasů dopředu, což zákon neumožňuje. Lékařská komora řekla, že si potřebuje vzít čas na rozmyšlenou, aby to se svými členy probrala. Tak mě překvapuje, že teď po čtyřech týdnech - jste tu členové Lékařské komory a předpokládám, že jste asi dostali informace od vašeho vedení, které vás asi oslovilo a zeptalo se vás, co na to říkáte. Jestli ne, tak pak u toho stolu sedí reprezentanti, kteří s vámi jako s členy lékařské komory nekomunikují. Ale to co vy tady, oba dva pánové, ctění kolegové, říkáte, tak to jsme probrali před čtyřmi týdny. V zásadě všichni s tím v principu souhlasí. Lékařská komora řekla, že si potřebuje vzít čas na projednání se svou členskou základnou. My jsme připraveni - a takhle to zaznělo, tady paní předsedkyně Žitníková na galerii u toho byla - to vepsat ve druhém čtení klidně už i do této novely zákona.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane ministře, a poprosím paní poslankyni Pastuchovou, poté pan poslanec Kasal.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuji, pane místopředsedo. Já se vrátím trochu zpátky, když na mě přišla řada. No poslední reakce, že je pan ministr v Jiříkově vidění, to já už jsem tady dvaapůl roku v Jiříkově vidění. Ale vy nám tady říkáte, že tady projednáváme něco, co tu není. Ano, já jsem na to upozorňovala i ve svém vystoupení, že jsme si zvykli na to, že když podáte nějaký zákon, tak ve druhém čtení tam přihodíte pravidelně velký, komplexní pozměňovací návrh. A já jsem se tady i vás osobně zeptala, pokud přijde - protože v tisku a v médiích to je - že ODS shání podporu pro to, aby tam dala pozměňovací návrh, který vy jste tam - ano, za to vám patří poděkování - nedal, o výpovědi bez udání důvodu, jak se k tomu postavíte.

Já si schovám stenozáznam z této schůze, svůj, protože i já i mí kolegové jenom upozorňujeme po zkušenostech dvaapůl roku zde, že jste otevřeli zákoník práce, jeden, další je v eKLEPu k připomínkování, a já budu opravdu zvědavá, kolik těch věcí z toho návrhu se budete snažit dát do tohoto tisku. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, paní poslankyně. Pan poslanec Kasal, zatím poslední s faktickou.

 

Poslanec David Kasal: Děkuji za slovo. Já budu reagovat pana ministra Jurečku. Pane ministře, já mám dvě poznámky. První věc, nevracel bych se k letnímu jednání zdravotního výboru. Tam vaše paní ředitelka odboru, bývalá náměstkyně, ta ani nevěděla, že je možné v Evropské unii, aby byly čtyřiadvacetihodinové směny, ta nám tvrdila, že existují jenom dvanáctihodinové. Takže neříkejte tady něco, že se divíte.

Druhá věc je, že absolutně tedy neznáte... Ano, my všichni lékaři, abychom mohli pracovat, tak jsme v komoře, ale je nás 40 000. Vy si myslíte, že vedení komory nám rozeslalo druhý den to, o čem jste se vy před čtyřmi dny bavili? To je snad absurdní. Myslíte si, že zástupci odborů, kterých jsou desetitisíce nebo statisíce, takže jim vedení těch odborů také posílá esemesky a ptá se jich na jejich názory? Absolutně nevíte, co k tomuhle tomu říkáte. A já nemluvím jenom jako lékař, já mluvím i jako primář, který má na zodpovědnosti to, že na okrese bude fungovat zdravotní služba.

A za mě, znovu opakuju, mě by zajímalo, jestli máte udělanou nějakou práci, že ve chvíli, kdy se vyhoví komplet tomu, tak jak to má být, a bude to hezky podle zákona, tak se ptám, kolik zdravotnických zařízení v České republice bude uzavřeno? A jinak ty zkušenosti, které jsou s mladými lékaři, kteří jsou v odborech, tak velmi úžasné je, že v některých nemocnicích byli ve vedení jednání ti, kteří nikdy nesloužili, a pak se dozvídáte z kuloárů, když se jim to nastavilo po těch osmi hodinách, tak zjistili no jo, ale my nemáme volný víkend, protože jsou osmičky trvale. A od toho je to, že ono to nějakých 30 let fungovalo a i ti lidi se dostali domů, i když fungovali 24 hodin denně.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. A vzhledem k tomu, že v tuto chvíli nevidím žádnou další faktickou, tak poprosím s přednostním právem - nejdříve se hlásila paní předsedkyně Schillerová, poté paní zpravodajka.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené dámy, vážení pánové, předložená novela zákoníku práce za předpokladu, a teď jsme slyšeli pana ministra, za předpokladu, že do ní nebudou formou pozměňovacího návrhu zařazeny i další alarmující záměry vlády typu výpovědi bez udání důvodu - vy se tady nerozčilujte, pane ministře, my nežijeme v žádné bublině, my to slyšíme v médiích dnes a denně, my víme dobře, že to není součástí této novely, my víme i dobře, že jste to nedal do té, co je teď v mezirezortu. Nechápeme tedy, proč tady už projednáváme třetí novelu zákoníku práce. To nám tedy hlava nebere, to byste nám možná mohl vysvětlit. Ale protože víme, že máte rozpor v koalici, slyšíme názory nejsilnější vládní strany, no tak se logicky ptáme - ustojíte to? Zatím vás vždycky převálcovali, takže se nedivte, že se mí kolegové obezřetně ptají.

No a tato novela obsahuje z mého pohledu hned čtyři poměrně výrazné změny. V něčem se budu opakovat s mými ctěnými kolegy, ale to nevadí, protože opakování je matka moudrosti. Bohužel jen u dvou z nich lze uvažovat o jakžtakž pozitivním dopadu na trh práce v České republice. Zbývající dvě změny jsou buď zcela nevhodně načasované, jako je tomu v případě návrhu na zrušení zaručených mezd, nebo míjející se svým účinkem, a proto v lepším případě zbytečné.

Hovořím o nevhodně koncipovaném valorizačním mechanismu minimální mzdy. Podle této navržené novely by již v roce 2025, tedy od ledna příštího roku, měla být minimální mzda valorizována nově nastaveným zákonným valorizačním mechanismem. Navržený valorizační mechanismus má vycházet z částky, která je predikcí průměrné mzdy v národním hospodářství v následujícím roce, kterou do konce srpna předcházejícího roku vyhlásí ve Sbírce zákonů Ministerstvo financí, a koeficientu vydaného nařízením vlády. Když pominu diskutabilní výkony Ministerstva financí v uplynulých zhruba dvou letech, kdy se nezřídka v klíčových makroekonomických ukazatelích rozchází s nejrenomovanějšími makroekonomickými pracovišti klidně i trojnásobně, a to výhradně směrem nahoru, je navržený mechanismus spíše jakousi karikaturou automatického mechanismu a žádnou předvídatelnost rozhodně nikomu nepřinese.

Přesto, že se údajně celý rok připravoval objektivní zákonný mechanismus, má být podle předloženého návrhu pro stanovení minimální mzdy určující nařízení vlády. Nařízení vlády, které sice na rozdíl od dnešní praxe už nebude nařizovat samotnou pevnou částku, ale výši koeficientu. Potíž je v tom, že koeficientu pro stanovení pevné částky naprosto klíčového. Jinými slovy, Ministerstvem financí predikovaná průměrná mzda bude vynásobena libovolným číslem tak, jak se na něm zrovna shodne vláda ve Strakově akademii. Takže rozhodně žádná automatika, ale hezky zakamuflovaná politika. Pokud mělo být cílem pravidelné zvyšování minimální mzdy na základě zákona, tak takový cíl rozhodně nebude naplněn a je velmi sporné, jestli dojde z pohledu zaměstnavatelů alespoň k vyšší předvídatelnosti díky tomu, že budou výši minimální mzdy znát o něco dříve než dnes.

Podtrženo, sečteno, k čemu naopak dojde zcela určitě, je zřízení nového nástroje politického alibismu, kdy se mohou představitelé vlády schovávat za rádoby technicistní pravidlo, které však žádným skutečným pravidlem není, pouze falešná hra s občany, sporné komplikování současného stavu a nové byrokratické povinnosti pro úředníky a legislativce vlády, o riziku politických tlaků na aparát Ministerstva financí ani nemluvě.

Velmi podstatnou a v případě Fialovy vlády i kontroverzní změnou pak má být zrušení systému zaručených mezd pro podnikatelskou sféru. Stávající systém, kdy mzda nebo plat zaměstnance nemůže být nižší než zaručená mzda, kterou stanoví vláda nařízením osmi nejnižších úrovní zaručených mezd podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávané práce, má být pro soukromou sféru bez náhrady zrušen. Jediným limitem tak zůstane skutečnost, že mzda těchto zaměstnanců nebude moci být nižší než obecná minimální mzda, o které jsem hovořila před chvílí. Je pochopitelné, že návrh zákona je ve velké nelibosti odborových organizací. Důvod je zřejmý a je jím hrozící pokles mezd pro tisíce zaměstnanců napříč obory.

Když k tomu uvážíme, že nad rámec této změny se mediálně i v kuloárech hovoří o legislativních přípravách dalších antizaměstnaneckých změn typu, jak jsem říkala, výpovědi bez udání důvodu ze strany zaměstnavatele, zkrácení výpovědní doby, prodloužení zkušební doby a další, které přinesou disproporční oslabení postavení zaměstnanců na pracovním trhu, je namístě zpozornět a místo unáhleného souhlasu s na první pohled snad i dobře míněnou změnou chtít po vládě nejprve komplexní představení jejích souvisejících záměrů jako celku!

Český pracovní trh je poznamenán nedostatkem kvalifikovaných zaměstnanců. Je poznamenán rozšířeným švarcsystémem a podle samotné generální ředitelky Finanční správy i současným boomem výplat na ruku neboli černým pracovním trhem. Za této situace bychom měli být velmi na pozoru před unáhleným vychýlením kyvadla výhod směrem k zaměstnavatelům, protože bychom tím mohli nedostatek zaměstnanců v České republice paradoxně ještě více posílit a to by neprospělo nikomu, ani zaměstnavatelům, kterým Fialova vláda naslouchá takříkajíc se zápisníčkem v ruce.

A je tady ještě jeden podstatný aspekt, který pro zrušení zaručených mezd právě v tuto chvíli vůbec, ale vůbec nemluví. Čeští zaměstnanci si totiž v uplynulých dvou letech prošli největším propadem reálným mezd ze zemí OECD. Pokud se podíváme do poslední predikce Ministerstva financí České republiky z dubna letošního roku, jasně tam vidíme, že ani v roce 2027 nebudeme mít reálné mzdy na úrovni roku 2021. Propadli jsme se tak za Fialovy vlády nejméně šest let zpátky. A to se navíc zavedením nemocenské zvýšil rozdíl mezi čistou a hrubou mzdou, respektive mnoha zaměstnancům v lednu dokonce nominální čistá mzda klesla, což se historicky ještě prakticky nikdy jindy nestalo. Já jsem přesvědčena, že za těchto okolností není rušení zaručených mezd v soukromém sektoru na pořadu dne. Naopak, na pořadu dne by mělo být předložení komplexních, s tripartitou vydiskutovaných záměrů vlády v oblasti trhu práce, nikoliv jejich prosazování nechvalně známou salámovou metodou, jako se to zdá dít právě nyní.

A pokud jde o dvě poslední změny, které tento sněmovní tisk navrhuje, tedy zrušení povinnosti zaměstnavatele vydávat plán dovolených a řešení působení více odborových organizací u jednoho zaměstnavatele, jsou to v zásadě kroky směrem správným. Nicméně změny jsou to natolik okrajové, že nemohou být beranidlem pro prosazení změn zmíněných před okamžikem. Z tohoto důvodu já rozhodně nejsem spokojena s tímto tiskem, podporuji návrh předřečníků, aby se vrátil k přepracování. Domnívám se, že se jedná o nevyváženou novelizaci, která nebyla dostatečně diskutována ani propracována. Je navíc mimořádně špatně načasovanáa a měla by být svázaná i s dalšími změnami, které vláda v této oblasti chystá. Do doby, než budou tyto nedostatky napraveny, rozhodně není možné při nejlepší vůli takový návrh podpořit. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk poslanců hnutí ANO.)

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. S faktickou má zájem reagovat pan místopředseda vlády Jurečka.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Děkuji. Vážená paní předsedkyně poslaneckého klubu hnutí ANO, já jsem se zájmem poslouchal vaše vystoupení a oceňuji, že vlastně z těch čtyř opatření u tří vlastně vy dáváte poměrně řekněme pozitivní stanovisko, a to je zvýšení na 47 % samorozvrhování a také ta dodatková dovolená, tak jsem to vnímal.

Ale pak jste tady dlouho ve svém projevu cupovala otázku rušení minimální zaručené mzdy pro tu mzdovou oblast. A já si myslím, že pro tuhle zemi je největším problémem to, když je politik, který je ve významné funkci a který bez problému mění své názory o 180 stupňů. A já si říkám, kde je ta Alena Schillerová, která coby ministryně financí v září roku 2020 chodila a i veřejně říkala, že zaručená mzda je problém a že není vůle ji zrušit? A že se přete s tehdejší ministryní práce a sociálních věcí a že vy chcete zrušit minimální zaručenou mzdu? To jsou dohledatelné výroky Aleny Schillerové coby ministryně financí. Myslím, že tady jsou pamětníci, kteří určitě už tenkrát s vámi museli z jejich pohledu nesouhlasit. Oni mají konzistentně stejný názor, zástupci odborů. Ale problém je, že významní politici této země otáčejí názor o 180 stupňů podle toho, jak se jim to hodí. V tu dobu Alena Schillerová, ministryně financí, (měla) vládní spoluzodpovědnost a říkala výroky, které byly dlouhodobě konzistentní i v té době, když byl Andrej Babiš ministrem financí. On to říkal taktéž. A najednou přijde Alena Schillerová, která je předsedkyní opozičního klubu hnutí ANO, naměří to, zjistí, že se to nehodí pro jejich voliče, a o 180 stupňů to otočí. Škoda, že nejste konzistentní. (Potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. S faktickou chce reagovat paní předsedkyně.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Velmi hloupé, promiňte pane vicepremiére a ministře práce a sociálních věcí. Vy jste mě neposlouchal. Já jsem hovořila jasně o tom, že není na to doba díky vaší politice, vaší chybějící hospodářské strategii. Máme tady největší propad reálných mezd ze všech zemí OECD. Máme tady boom výplat na ruku. Máme tady bující šedou ekonomiku. V době, kdy jsem otevírala toto téma a chtěla se o tom bavit, jsme byli v konjunktuře, jsme byli... jsme jasně chtěli otevřít debatu, ale ne to diktovat direktivně jako vy, tak jak to děláte vy bez jakékoliv debaty. Dokonce vy jste měli tu drzost, že už dva roky systém zaručených mezd nerespektujete! Takže tady přestaňte vytahovat pravěk a začněte, postavte se k tomu čelem a vysvětlete, proč to takhle tlačíte, proč tady předkládáte druhou a máte v mezirezortu třetí novelu zákoníku práce. To bude možná pro všechny občany a i tady pro přítomné odboráře přínosnější! (Potlesk poslanců hnutí ANO.)

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. S faktickou chce reagovat pan místopředseda.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Já už budu jenom velmi stručný. Kdybyste to v tom roce 2020 zrušili, jak jste chtěli, tak byste teď dělali co?

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Já jsem ani nestačil zapnout počítadlo. Ale vidím další faktickou poznámku, paní poslankyně Pastuchová.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuji, pane místopředsedo. Pane ministře Jurečko, ale vy si kopete do vlastních řad, do vlastní koalice. Vy tady říkáte, že tady někdo otáčí své názory. A co váš pan premiér Fiala, který řekne: budeme zvyšovat daně, nebudeme zvyšovat věk odchodu do důchodu? Tak si zameťte před vlastním prahem. (Potlesk poslanců hnutí ANO.)

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. A vzhledem k tomu, že nevidím faktickou, tak se hlásila s přednostním právem paní zpravodajka. Máte slovo.

 

Poslankyně Pavla Golasowská: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, děkuji za tuto debatu. Dovolte mi krátké shrnutí, shrnutí návrhů, které tady padly. To znamená, kolegyně poslankyně Šafránková, přidal se k ní pan poslanec Juchelka, paní poslankyně Hanzlíková a paní předsedkyně Schillerová - navrhují vrácení návrhu zákona k přepracování. Pokud ten nebude prohlasován, tak by se hlasovalo o návrhu na projednání přikázání výborům. A poté zopakuji návrh, který jsem už tady zmiňovala, to znamená návrh na zkrácení lhůty podle § 91 odst. 2 jednacího řádu Poslanecké sněmovny. Navrhuji zkrácení lhůty pro projednání ve výborech o 22 dnů, to jest z 60 na 38 dnů. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Já děkuji. A vzhledem k tomu, že byly vyčerpány všechny faktické poznámky, že nevidím nikoho dalšího do rozpravy, tak tímto obecnou rozpravu končím. Táži se pana ministra, jestli má zájem o závěrečné slovo. Nikoliv. Paní zpravodajko? Rovněž ne.

Zagonguji a přivolám kolegy z předsálí, protože budeme v tuto chvíli hlasovat. Jak už zmínila paní zpravodajka, budeme hlasovat návrh paní poslankyně Šafránkové, Juchelky a dalších o vrácení předloženého návrhu navrhovateli k dopracování. Ještě chviličku počkám na kolegyně a kolegy. Je zde zájem o odhlášení. Prosím, abyste se všichni přihlásili.

 

Můžeme se tedy pustit do hlasování. Bude o tom, že se vrací předložený návrh navrhovateli k dopracování.

Kdo je pro tento návrh? Zahajuji hlasování. Kdo je proti?

Hlasování číslo 4, přihlášeno 145, pro bylo 64, proti 78. Návrh byl zamítnut.

 

Nyní se tedy můžeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání a rozhodneme o přikázání výboru garančnímu. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro sociální politiku jakožto výboru garančnímu. Navrhuje někdo přikázání jinému výboru jakožto garančnímu? Nikoho nevidím. Poté tedy můžeme přistoupit k hlasování.

 

Kdo souhlasí s tím, aby tento návrh byl přikázán k projednání výboru pro sociální politiku jakožto garančnímu výboru?

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Jsme u hlasování číslo 5, přihlášeno bylo 145, pro bylo 145, nikdo proti. Já tady konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru pro sociální politiku jakožto garančnímu výboru.

 

Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru. Ještě se tedy ptám, jestli někdo má návrh na přikázání dalšímu výboru. Pan poslanec Kolovratník.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Já jsem o tom mluvil ve svém vystoupení. Je to záležitost, která se bytostně dotýká vztahů zaměstnavatelů, firem, podnikatelů se svými zaměstnanci. Tedy tematika hospodářského výboru. Teď to opravdu není nijak ideové, věcné, takže prosím, abychom tuto věc přikázali právě i do hospodářského výboru. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Takže budeme hlasovat o návrhu přikázání dalšímu výboru jakožto výboru hospodářskému.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Jsme u hlasování číslo 6, přihlášeno bylo 145, pro bylo 67, proti nikdo. Tento návrh byl zamítnut.

 

V tom případě nás čeká poslední hlasování, a to je o - pardon, já jsem si ještě nevšiml pana poslance Kasala.

 

Poslanec David Kasal: Děkuju, pane místopředsedo. Vzhledem k tomu, co jsem tady prezentoval, a vzhledem k tomu, že už jednou to bylo zamítnuto, přesto si dovolím navrhnout to projednání ve zdravotním výboru, protože co se týká zdravotnictví, tak to je bytostně závislé na tom, jakým způsobem budou nastavené služby a čtyřiadvacetihodinová péče. Takže navrhuji zdravotní výbor.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. A budeme tedy hlasovat o přikázání výboru zdravotnímu. Jestli jsem správně slyšel, tak je zájem o odhlášení. Tak ještě jednou poprosím, abyste se přihlásili.

 

Budeme hlasovat o přikázání výboru zdravotnímu.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 7, přihlášeno bylo 145, pro bylo 69, proti 14. I tento návrh byl zamítnut.

 

Vzhledem k tomu, že už zde není zájem o přikázání k dalšímu výboru, tak budeme hlasovat návrh na zkrácení lhůty na 38 dní.

Zahajuji hlasování. Táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 8, přihlášeno 145, pro 78, proti 66. Přijato.

 

Vzhledem k tomu, že jsme vyčerpali všechny body, děkuji všem za spolupráci a půjdeme k bodu číslo

Aktualizováno 21. 11. 2024 v 12:57.