Předcházející část projednávání bodu pořadu schůze

 

(pokračuje Jan Bartošek)

165.
Odpovědi členů vlády na písemné interpelace

Ještě přečtu jednu omluvu. Dnes na celý jednací den z rodinných důvodů se omlouvá pan poslanec Vít Kaňkovský.

První interpelace je na pana ministra Pavla Blažka. Je to interpelace pana poslance Ivana Adamce. Vzhledem k nepřítomnosti ministra Pavla Blažka přerušuji tuto interpelaci do jeho přítomnosti.

Druhá interpelace se týká také ministra spravedlnosti Pavla Blažka. Ze stejného důvodu není možné interpelaci projednávat.

Další interpelace se týká předsedy vlády Petra Fialy, ten je dnes také omluven do 14.30. Každopádně se jedná o novou interpelaci, z toho důvodu ji otevřu. Předseda vlády Petr Fiala odpověděl na interpelaci poslance Karla Havlíčka ve věci nákupu pásových bojových vozidel pěchoty. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 479. Projednávání této odpovědi bylo přerušeno opakovaně, naposledy dne 29. února 2024 v rozpravě z důvodu uplynutí doby vyhrazené pro odpovědi na písemné interpelace. Pokračujeme tedy v přerušené rozpravě a vidím, že se hlásí pan místopředseda. Prosím.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Hezký den, vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vzhledem k nepřítomnosti pana premiéra žádám o přerušení této interpelace. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám a přerušuji tuto interpelaci do přítomnosti Petra Fialy. Dám o ní hlasovat.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro přerušení této interpelace do přítomnosti pana premiéra? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Je to hlasování s pořadovým číslem 92, přihlášeno je 83 poslankyň a poslanců, pro návrh 63, proti 1. S návrhem byl vysloven souhlas.

 

Tuto interpelaci jsme přerušili do přítomnosti pana premiéra.

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví Vlastimil Válek odpověděl na interpelaci poslance Kamala Farhana ve věci reformy péče o duševní zdraví. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 496. Projednávání této odpovědi bylo přerušeno opakovaně, naposledy 26. října 2023 do přítomnosti místopředsedy vlády a ministra zdravotnictví. Pokračujeme tedy v přerušené rozpravě, ale já se podívám právě do omluv a pan ministr Válek je dnes také omluven z důvodu zahraniční cesty. Vzhledem k tomu, že nebyla naplněna podmínka přerušení, i v této rozpravě není možné pokračovat a já ji přerušuji.

Další interpelace se týká předsedy vlády Petra Fialy, která byla přerušena opakovaně do přítomnosti předsedy vlády. Vzhledem k tomu, že pan premiér není přítomen, v této interpelaci také není možné pokračovat.

Dále budeme pokračovat další interpelací. Ministr dopravy Martin Kupka odpověděl na interpelaci poslance Martina Kolovratníka ve věci Snaha o úspory na nesprávném místě, prapodivné okolnosti okolo rušení certifikace leteckých pozemních zařízení a činnosti oprávněných subjektů v České republice. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 525. Projednávání této odpovědi bylo přerušeno opakovaně, naposledy 26. října 2023 do přítomnosti ministra dopravy.

Ministr dopravy Martin Kupka je přítomen, proto tedy pokračujeme v přerušené rozpravě, a já poprosím pana poslance Martina Kolovratníka, aby se ujal slova. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Moc za to slovo děkuji. Přeji dobré dopoledne a děkuji, že pan ministr je přítomen. Snad na úvod mého vystoupení chci zopakovat to, že ta interpelace se týká dění z loňského roku 2023 nebo změn, které se v letecké dopravě a na odboru Úřadu civilního letectví odehrály během jara 2023. Ale právě to chci zopakovat, že nejsem kritický, a bylo by ode mě nekorektní pana ministra kritizovat za to, že to řešíme až dnes, protože došlo jednou i k naší drobné nedohodě, povím mojí vinou, že jsme zde nebyli přítomni, respektive nebyl přítomen pan ministr, a to znamená, co se týká samotného termínu projednání té interpelace k dnešku, je z mé strany naprosto v pořádku, korektní, takže my se teď budeme věnovat tomu obsahu.

Tak a teď k tomu obsahu. Nebudu zbytečně dlouze číst z té interpelace nebo opakovat svoje otázky a odpovědi pana ministra, protože to vše je součástí sněmovního tisku 525, to znamená jen rychlá rekapitulace. Já jsem v tom svém písemném dotazu, dal jsem ho do systému 11. července loňského roku, pana ministra interpeloval a ptal se na to, proč a co se stalo a dělo u vyhlášky. Ta vyhláška má číslo 108/1997 a je to prováděcí vyhláška k zákonu č. 49/1997 Sb., o civilním letectví. Velmi zjednodušeně; Ministerstvo dopravy v poměrně - ne v poměrně, ve velmi krátké době, byla to doba na přelomu konce roku 2022, tu vyhlášku novelizovalo, změnilo. Koneckonců je to jedna z mých otázek, číslo 4, proč to ministerstvo udělalo takto rychle, protože k těm připomínkám změna vyhlášky byla odeslána 22. prosince 2022, 22. prosince, tedy dva dny před Štědrým dnem. Lhůta pro všechny dotčené subjekty k vyjádření byla pouze do 13. ledna, takže už toto tak jako vypadá trošičku nestandardně, že se něco mění, poměrně zásadního, je to vyhláška, která řeší bezpečnost leteckého provozu nebo civilního letectví, konkrétně řeší otázku certifikace, schvalování takzvaných LPZ, leteckých pozemních zařízení, a jak vidíte, byla měněna poměrně rychle. Já teď nechci jakoby podsouvat nebo v nějaké ironii říkat, že to je podezřelé a podobně, ale zkrátka bylo na to de facto 14 dnů, necelé tři týdny během vánočních svátků, a jak říkám, i toto je jedna z mých otázek - číslo 4 - na pana ministra.

Ty zásadní ale otázky, nebo mnohem zásadnější, se týkají dvou oblastí. První oblast míří na subjekty, na firmy, na obchodní společnosti, které dlouhodobě měly oprávnění, měly certifikaci pro to, takováto zařízení dodávat a schvalovat. Vlastně tady tou rychlou změnou vyhlášky najednou o ty certifikace, o povolení společnosti přišly, byť tady podotýkám - řeknu, není to hlavní těžiště mé interpelace, mého dotazu. Ono tam bylo zmiňováno - každá jedna taková společnost musela uhradit správní poplatek zhruba 20 000 korun a při vší úctě pro velkou firmu, společnost, snad se nikdo neurazí, to samozřejmě není zásadní, likvidující částka. Takže i panu ministrovi chci říci: to není to, na co cílím, že bych chtěl tady někde bojovat za pět, deset, dvacet nějakých soukromých společností, firem. Spíše cílím na to, řekněme na nějakou trvanlivost nebo předvídatelnost právního prostředí, kdy se ty společnosti musí vybavit nejenom řeknu nějakou formální papírovou certifikací, ale v takovémto vysoce odborném, specializovaném oboru musí být vybaveny metodicky, personálně, musí mít řadu odborníků, vzdělaných lidí, kteří si obnovují své certifikace a své vzdělání v oboru a působí tam desítky let, řadu let, a najednou se vlastně jejich celý svět změní během několika měsíců vyhláškou, která, jak jsem řekl, byla dána k vyjádření jenom přes Vánoce. To znamená, ty mé otázky, pane ministře, míří právě na vztah k těm certifikovaným kvalifikovaným dodavatelům. To je asi jedno těžiště těch mých dotazů.

A to úplně nejzásadnější z celého tématu je samotná bezpečnost civilního leteckého provozu. Když v kostce zrekapituluji vaše odpovědi, vy jste konstatoval v jednotlivých odstavcích, že Ministerstvo dopravy, potažmo Úřad civilního letectví, se nebojí snížení bezpečnosti, že ten systém celkově by měl běžet dál. Přesto já v těch odpovědích vidím některá slabá místa a dovolil bych si je rozvést až pak v reakci na vaše vysvětlení nebo na váš komentář, jak ho sem podáte, abych zase já na něj mohl reagovat. Ale cítím, že tam zkrátka slabá místa jsou. A ta problematika - v těch odpovědích jsou často zmiňována letiště, která spadají pod jurisdikci Evropské unie, respektive evropské agentury, takzvané EASA. V České republice je to pět letišť, ta evropská regulace. Všichni je známe, jsou to ta regionální: Karlovy Vary, Brno, Ostrava, částečně Pardubice, které mají i vojenský provoz a jiný režim v té vojenské části, a samozřejmě hlavní české letiště v Praze.

Ale v těch odpovědích jsou zcela opomíjeny další subjekty - subjekty, které zajišťují například integrovaný záchranný systém a jsou vystaveny najednou nutnosti vypořádat se bez jakékoli podpory z Ministerstva dopravy. Je to problematika heliportů, malých letišť, která nejsou pod regulací EU, a na tuto část civilního letectví, to znamená řekněme na to velké a na to malé, abych uvedl konkrétní příklady letiště Podhořany, letiště Chrudim - jsou to dva ilustrační příklady z mého regionu, ale takových je po České republice velké množství - tak na toto jsem konkrétní odpovědi nebo řekněme ujištění, že ke snížení bezpečnosti právě při schvalování a instalaci těch LPZ, leteckých pozemních zařízení, tak na to jsem odpovědi ve vašem materiálu nenašel.

Pro laiky, kteří nejsou v detailu - a přiznám se, ani já neznám úplný technický detail, zas tak do hloubky nemáme kapacitu jít - ale pro laiky velmi velké zjednodušení, jestliže na letištích, třeba právě civilních, nebo těch hobby, těch sportovních, kde není klasický velký provoz, i tam se musejí používat schválená zařízení, navigační prvky, světelné prvky a podobně, a když celý ten příběh hodně zjednoduším, tak najednou to působí tak, že na takových letištích už třeba v světelné navigaci nebude muset být zařízení, které je certifikováno, schváleno, ale které je zkrátka koupeno v nějakém e-shopu bez jakékoli kontroly schválení kvality a podobně.

To se aspoň domnívám z toho, jak jsem ten příběh pochopil a jak jsem si i načítal vaše odpovědi nebo ujištění, takže tady budu teď prosit a žádat o nějaké přesnější vysvětlení, pak budu reagovat dále. Děkuji za úvodní slovo a pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. Pan ministr se chystá reagovat. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr dopravy ČR Martin Kupka: Vážený pane předsedající, vážené paní kolegyně, vážení páni kolegové, opravdu se jedná o poměrně technickou detailní záležitost, ale z hlediska principu, tady se nikomu neuložily nové povinnosti. V tomto případě naopak administrativní zátěže ubylo a ukázalo se i v následujícím období předchozího roku, že to žádný negativní dopad na bezpečnost leteckého provozu nemělo. Ten krok, který udělalo Ministerstvo dopravy, je samozřejmě přímo spojen s nezbytným sladěním vnitrostátní právní úpravy s právem Evropské unie, kdy nově je veškerá kompetence v oblasti právě určování parametrů bezpečnosti leteckých pozemních zařízení přeneseno na Agenturu EU pro bezpečnost letectví na EASA a my jsme pochopitelně museli zabránit tomu, aby ve výsledku nemusely české subjekty chodit ke dvěma stolcům, nechodit za dvěma úřady, aby na jednom žádaly o ono oprávnění, které i samo o sobě nese poměrně zdlouhavý název, protože se jedná o oprávnění k povolování, vyvíjení, výrobě a tak dále příslušných zařízení. Udělali jsme tedy krok, který spočíval opravdu v tom, že nově jsme v zásadě zrušili povinnost žádat o ono příslušné oprávnění u Českého úřadu pro civilní letectví, ale nijak jsme nezanedbali ani nezrušili dohled, pokud kdokoli bude vyrábět letecké pozemní zařízení, bude ho instalovat, tak v každém případě bude takové zařízení procházet kolaudací, ve které musí prokázat, že vše odpovídá příslušným normám a že je vše zcela v pořádku. V tomto případě jsme opravdu odstranili nadbytečný krok jakéhosi předchozího oprávnění a zdůrazňuji, že ani to oprávnění neposuzovalo konkrétní výrobky, ta konkrétní zařízení nebo jeho části, které příslušný výrobce či dodavatel pro příslušné pozemní zařízení letecké dodával. To je stěžejní, proč můžu bezpečně tvrdit, že v tomto případě k žádnému omezení nedošlo.

Dívali jsme se i na to, zda tím zrušením na začátku roku 2023 nedošlo třeba ke znehodnocení investice do toho příslušného oprávnění. To bylo opravdu svázáno se správním poplatkem 20 000 korun, ale v období mezi dubnem 2022 a mezi dubnem 2023 nikdo o takové oprávnění nepožádal, tudíž nikdo takovou částku nevynaložil. Ti, kteří se museli podle předchozí legislativy takovým oprávněním prokazovat a museli je zaplatit, tak činili a žádali o oprávnění v předchozím období, tedy v režimu předchozí platné legislativy. V tomto směru nedošlo nepochybně ani k žádné újmě na straně těch, kteří by dodávali příslušné letecké pozemní zařízení. My jsme potom analyzovali i v návaznosti na vaše otázky, zda někde nemohlo dojít k zanedbání byť jen malé části technických parametrů, a znovu i na základě prováděné praxe, i na základě toho, že nikdo nejenom že neadresoval Úřadu pro civilní letectví stížnost, ale ani neučinil v té oblasti dotaz, aby se ptal, zda je tu nějaký problém, nebo že by se obrátil na úřad pro civilní letectví s nějakým požadavkem, máme za to, že toto byla změna, která přispěla ke snížení administrativy, po které voláme všichni bez rozdílu, protože papírování je prostě opravdu zbytečně mnoho, a tady zdůrazňuji, že to byl z pohledu aktuálně platné legislativy úplně zbytečný papír, bumážka nanic, protože za daných okolností je přece stěžejní, co se reálně opravdu instaluje do toho příslušného zařízení a zda to zařízení pak splňuje všechny parametry, a to kontroluje příslušný úřad při kolaudačním řízení.

Dotaz zněl, když jsme řešili, zda tady opravdu třeba nemohlo dojít k tomu, že by dodavatel instaloval například příliš svítící navigační zařízení světelné pro přiblížení na přistávací dráhu - tady znovu platí, že kontrola přísluší právě té kolaudaci, a ani ono oprávnění, které se vydávalo v předchozím období, by takovou věc nedokázalo eliminovat, protože nebylo předmětem zjišťování, zda ten subjekt v tomto směru dodává ty konkrétní části nebo konkrétní díly.

Tak chci znovu deklarovat, že opravdu tady k žádnému omezení bezpečnosti nedošlo, nedošlo k němu prokazatelně a jediný efekt toho kroku znamenal snížení administrativní zátěže právě pro podnikatelské subjekty, které v té vysoce odborné oblasti působí a které dodávají zařízení pro bezpečnost leteckého provozu.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Chci se zeptat pana poslance Kolovratníka, zda chce reagovat? Prosím, případně samozřejmě někdo další zapojit do rozpravy. Máte slovo.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Určitě reagovat chci a děkuji za to. Vnímal jsem odpověď pana ministra, že je v duchu toho, co bylo vypracováno písemně. Možná ve své následné reakci, jak jsem si značil to, co jsem slyšel a i četl v písemné odpovědi, a je to v souladu, tak nejdříve tam vnímám jeden rozpor, který asi není zásadní, ale zmíním ho. Vy jste, pane ministře, porovnával u těch nových certifikací období od dubna do dubna, ale bylo to období od roku 2022 do roku 2023, tedy na časové ose předchozí, tady připomenu, že změna, o které diskutujeme, naběhla právě až na konci dubna 2023. Teď vás na tom nenachytávám nijak ve zlém, jenom prostě konstatuji, že v roce 2022 ještě běžel starý, původní systém. Ta změna, na kterou se ptám, o které diskutujeme, je teď čerstvá nebo v uvozovkách čerstvá, až v průběhu roku 2023, takže tady bych si vás určitě dovolil požádal v následné komunikaci, abychom spíš toto zkusili dopracovat, aby nám Úřad civilního letectví nebo odbor civilního letectví na Ministerstvu dopravy zkusil dát nějakou analýzu, materiál. Samozřejmě nechci dělat zbytečná písemná cvičení, ale nějakou odpověď, co se dělo v certifikacích, jak reaguje ten trh, odborné firmy a odborní certifikovaní dodavatelé v současném období, to znamená od 28. dubna 2023 do dneška, do této chvíle. To je odzadu, ale je to možná drobný postřeh na odpovědi.

Ale teď se vrátím k tom úvodnímu. Vy jste, pane ministře, říkal, že jste neuložili nové povinnosti, ale že jich ubylo, že snižujete administrativu, což koneckonců je i hned první část vaší odpovědi, ale tady já musím komentovat nebo odpovědět nesouhlasně, že ono je to, co tvrdíte, z pohledu současné praxe opravdu zcela v rozporu u dozorovaných subjektů a je to přesně opačně, alespoň podle informací, které jsem obdržel. Mé informace jsou takové, že dozorované subjekty, pro ně naopak extrémně administrativní zátěž narůstá, ta zátěž spojená s novým systémem schvalování použití LPZ, leteckých pozemních zařízení, a je to z toho důvodu, že v původním systému v rámci Úřadu pro civilní letectví byly pro tuto problematiku vytvořeny dlouhodobé podmínky metodické, personální, které tu kontinuitu zajišťovaly dlouhodobě, bylo to více jak čtvrt století, celý ten proces certifikace, a běželo to na velmi vysoké úrovni, což koneckonců vy sami píšete v jednom z těch odstavců - označil jsem si ho jako číslo 5, ale má jiné číslování. Vy jste právě uváděli, že za posledních pět let žádná vážná událost, či dokonce nehoda, související se selháním LPZ nebyla registrována, takže v jednom z těch odstavců Ministerstvo dopravy vlastně samo potvrdilo, že ten původní systém byl funkční, byl dobrý a nebyl důvod ho nějakým zásadním způsobem měnit.

Ale k té administrativní zátěži. Oponuji argumentem, který říká, že tím, že je systém nastaven nově, naopak pro subjekty, které jsou certifikovány, to administrativní zátěž zvyšuje - musí se nově připravovat, musí se učit nové postupy. A v té reakci nebo vůbec v současném systému podle tohoto tvrzení Ministerstvo dopravy pomíjí fakt, že svým rozhodnutím ovlivnilo široké spektrum takových subjektů, které mají rozdílnou úroveň své vlastní odborné způsobilosti, připravenosti na komplexní změnu v systému a vůbec na přístup k otázce certifikace leteckých pozemních zařízení. Plus jako kritický element - a na to jsem v tom úvodním slově už narazil - jako kritický moment se opravdu jeví otázka letišť a heliportů, které jsou v České republice mimo rámec EU, protože pod tím rámcem je těch pět letišť, která už jsem zmiňoval. Takže tady já bych prosil, a to možná nezvládneme teď v té písemné nebo ústní odpovědi, o nějaké jednoduché, stručné dopracování, podívat se na analýzu dopadů tady té nové vyhlášky na všechny dotčené subjekty, nikoliv pouze na subjekty regulované v rámci EU. To je jedna reakce.

A pak ta druhá. Kdybych šel nějak logicky po těch svých otázkách, a budu hned u těch prvních dvou. Já jsem se v první otázce ptal - vy jste to vysvětlil, že se tedy systém zdvojuje, byť tady teď odbočím, připomenu, že tu takzvanou duplicitu namítanou si řadu zemí EU nakonec ponechalo: Polsko, Slovensko, Francie, v České republice třeba úsek obrany Ministerstvu dopravy. Ale souhlasím s vámi, viděl jsem teď to gesto, že říkat: někdo má víc administrativy, tak my to tak uděláme, to by byla blbost, to se shodneme, pokud cítíme, že ji chceme snižovat, naopak v tom můžeme být lepší, tak tady samozřejmě tohle kritizovat nebudu. Ale abych to zestručnil a zjednodušil svou obavu. Z informací - to zkrátím - z informací, které mám z trhu nebo z oblasti certifikovaných firem a kvalifikovaných dodavatelů, mám odpověď, že ten nově, prostě rychle udělaný změněný systém je pro ně v tuto chvíli spíše složitější. Ale zase vím - a to je korektní říct - je to informace, kterou jsem obdržel, kterou mám nějakým způsobem zprostředkovanou, a nemusí být úplně přesná nebo úplně pravdivá, proto si myslím - a není to úkolem opozičního poslance, ale spíše by to mělo být právě vás, jako regulátora odpovědného orgánu státní správy - že by Ministerstvo dopravy, potažmo ÚCL, řekněme po roce mělo si tu analýzu, tu odpověď, to mapování udělat.

A ještě druhá reakce. Tady ten nový regulační rámec, který to vlastně celé způsobil, o kterém se bavíme, tak já jsem se znovu ptal, proč ta vyhláška byla změněna tak rychle, proč se to stalo tak rychle, přes Vánoce na přelomu roku 2022 a 2023, proč jste takto postupovali? A opět: někdy jako opoziční poslanec a stínový ministr dopravy se vyjadřuji kriticky, že ministerstvo má být rychlejší, má v některých krocích konat rychleji, ale - a prostě, neberte to ve zlém, říká se, práce kvapná, málo platná. Nenašel jsem nikde odpověď k tomu, proč se to stalo tak rychle. Třeba to má nějaký důvod, třeba to muselo být, hrozila nějaká lhůta, implementace, kterou bychom zameškali a podobně, ale nemám takovou zprávu, nemám takovou informaci, proč k té změně došlo v takto rychlém, krátkém sledu.

A možná ještě doplňující otázka, to byla ta moje číslo 2 písemná, já ji přesně znovu přečtu: Jaká opatření přijal Úřad pro civilní letectví k zajištění, že nedojde ke snížení přijatelné úrovně bezpečnosti při zrušení, chceme-li změně v systému certifikace zařízení, respektive opravňování subjektů? Jaká opatření Úřad pro civilní letectví přijal, když tedy teď nově rozvolňuje podmínky, odvoláváme se na snížení administrativy? Možná lidsky, selským rozumem řeknu tu otázku jinak: Jak tedy systém běží v dnešních dnech, od konce dubna 2023? Konkrétně to zkusit nějakým způsobem popsat, protože moje obava, že dneska - a vrátím se znovu k těm malým letištím, to znamená ne k těm pěti vyjmenovaným - tam jsem zatím nenašel žádnou reakci, jakým způsobem jsou kontrolována, kdo tam jezdí, kdo se na to zařízení dívá, kdo vůbec kontroluje, jestli mají nějakou certifikaci. A řeknu možná extrémní, ale schválně velké zjednodušení, že si tam někdo na nějakém amatérském letišti namontuje navigační světlo, které koupil na nějakém jakémkoliv e-shopu, tak kdo zkontroluje, že to zařízení opravdu je funkční a neohrožuje letecký provoz? Tu odpověď zatím nemám, tak děkuji za dopřesnění.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a vidím, že reagovat bude pan ministr. Prosím.

 

Ministr dopravy ČR Martin Kupka: Jestli nás bude opozice kritizovat za omezování administrativy a byrokracie, tak prosím vás, jenom houšť a větší kapky, protože pokud opravdu se tady podařilo zrušit jedno zbytečné oprávnění, papír, který ve výsledku není stejně schopen, jak jsem znovu zdůrazňoval, prokázat, zaručit, že příslušný dodavatel neinstaluje fyzicky k tomu letišti například oslňující světlo, tak je to přece jenom pozitivní krok.

Přímé odpovědi na vaše otázky. Ministerstvo dopravy dodrželo všechny nezbytné zákonné lhůty. Informovalo o tom i v průběhu předchozího roku, o chystaném kroku, v rámci svých kontrol, v rámci svých jednání s dodavateli, tak přesně o tom informovalo. Co se týče okruhů těch subjektů, těch je zhruba šedesát. Pokládal bych za úplně nejsprávnější, kdyby, pokud s nimi jste v kontaktu, jste je jenom informoval o naší otevřenosti to s nimi probrat napřímo a třeba vysvětlit, co v tuto chvíli mají udělat jinak, než dělaly, protože ve výsledku změna té vyhlášky přinesla jenom jedinou věc, prostě zrušení toho zbytečného oprávnění - přesně jenom, abyste věděli, oč se jedná, oprávnění, které se týká vývoje, projektování, výroby, zkoušení, instalace, údržby, oprav, modifikací a konstrukčních změn leteckých pozemních zařízení na základě schválené firemní příručky Úřadu pro civilní letectví. Tohle byla ta operace, kterou oni museli udělat. Dokládali, že jsou kvalifikovaní proto, aby mohli vyvíjet, projektovat, vyrábět, zkoušet, instalovat, udržovat, upravovat, modifikovat a konstrukčně měnit letecká pozemní zařízení, přičemž platí, že pro všechny ty úkony jsou na druhou stranu přesně určené normy ukazatele bezpečnosti, které stejně dodržet musí, a my jenom říkáme: Není potřeba dopředu prověřovat ono oprávnění, stačí, když ve výsledku při kolaudaci zařízení a při pravidelných kontrolách. Mimochodem, prokazatelně bezpečnost leteckého provozu v České republice je jedna z nejvyšších na světě. Česká letecká branže se těší opravdu vysokému respektu a je to patrné i při jednáních na konferencích ICAO, Mezinárodní organizace pro civilní letectví. To, že bychom tady trpěli nějakým deficitem norem, papírů bezpečnosti, to se fakt neděje.

Já se v principu nebráním tomu, nechávat zpracovat další analýzy, ale pokud můžeme k tomu výsledku dospět jednodušším, efektivnějším způsobem, to jest, že se ty subjekty, které se obrátily na vás, přímo obrátí na Úřad pro civilní letectví, případně na Ministerstvo dopravy, tak je to nejrychlejší a nejefektivnější způsob. Opravdu nemám žádnou zprávu, že by tím krokem došlo k nějaké komplikaci i na straně těch subjektů, protože všechny ty subjekty, pokud v branži fungují, znají základní předpisy a normy, které jsou spojené s tím samotným zařízením, s nároky na něj, to musí dodržet a to se pak kontroluje, tak jsem opravdu přesvědčen, že v tomhle případě k žádnému ohrožení bezpečnosti prokazatelně nedošlo. Jestli vás můžu poprosit o předání kontaktu těch subjektů na ředitele Úřadu pro civilní letectví, případně na vrchního ředitele Jelínka, který má na starosti tuhle oblast. Bude to určitě efektivnější než zpracovávat rozsáhlé analýzy a studie do šuplíku.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Táži se, jestli se ještě někdo hlásí? Ano, pan poslanec Kolovratník.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji za slovo. Teď už tu reakci zestručním, zkrátím do čtyř bodů. V tom prvním jste, pane ministře - ale trochu jste mi z toho utekl - suše konstatoval, že jste při té změně dodrželi zákonné lhůty, což je pravda, ale neodpověděl jste mi na to, proč jste to dali ven 22. prosince, dva dny před Vánoci. Proč se to stalo takto přes ty vánoční svátky, přes závěr roku, a ne třeba o měsíc dříve nebo později? To za prvé.

Za druhé, předpokládám, že některé z těch subjektů, někteří z dotčených se na nás dívají, sledují nás. Já jsem to řekl v úvodu, že není mým úkolem - a myslím, že by to nemělo být úkolem žádného z poslanců - tady lobbovat za nějakou jednu, dvě, pět, deset firem, takže řekl bych, je to za nějaký sektor, a samozřejmě tu informaci rád předám. Koneckonců naše rozprava je zaznamenána tady na mikrofonu a určitě by to nemělo být o tom, že bych já vyzýval ministerstvo, ať se jim samo ozve, nebo někdo ať se ozve ministerstvu. Je to určitá uzavřená skupina subjektů, která mezi sebou určitě komunikuje, a bude reagovat i tady na tu naši dnešní rozpravu.

Závěr mého vystoupení: není to prosím ve zlém, opravdu může být na našich domněnkách, kde říkám, že se bojím, že ta malá civilní letiště - a to opakuji, to v těch odpovědích také neslyším a nechci vás zbytečně zkoušet - ale malá civilní letiště, to znamená ne Pardubice, Brno, Karlovy Vary, Ostrava, Praha, ale ta malá civilní, ta hobby letiště, že tam zkrátka k tomu snížení bezpečnosti může dojít. Protireakce pana ministra je, že se toho nebojí, že k tomu by dojít nemělo nebo že si je jistý, že nedojde. Při vší úctě, můžu se plést já, mohu to vidět špatně a opravdu k tomu snížení bezpečnosti nedojde, ale může se plést pan ministr a opravdu třeba něco může hrozit. To vlastně byla i moje čtvrtá reakce, že v obecné rovině - znovu opakuji, tady u těch malých civilních letišť ty odpovědi v tuto chvíli nemám.

Určitě vás nechci, pane ministře, zbytečně cvičit nějakou analýzou, vytěžováním času. Sám pana Jelínka dobře znám, že to je profesionál, odborník, že opravdu civilnímu letectví rozumí, holduje, hoví. Přiznám se, nechtěl jsem ho ani v mezidobí během napsání interpelace kontaktovat nebo nějak v uvozovkách špízovat, tahat informace, nechal jsem to až na tu dnešní debatu. Přesto si myslím, že právě jako výsledek doplnění, dopřesnění mých odpovědí, že by ještě nějaká písemná odpověď - jedna, dvě, tři stránky, nechci říkat rozsah - že by přijít mohla. To znamená, opakuji, nechci vás cvičit s nějakou dlouhou zbytečnou analýzou, která půjde do šuplíku, ale spíš dopřesnění těch mých odpovědí, co se bude dít na těch malých letištích, možná i nějaká odpověď na to, co se děje teď, jak vlastně ten systém, jak ten proces běží od konce dubna 2023 až dodneška.

Takže navrhuji, pane předsedající, aby formálně Sněmovna hlasovala podle § 112 odst. 5 jednacího řádu o nesouhlasném stanovisku k této interpelaci. Pokud tedy budu v tom hlasování úspěšný, tak bych to vnímal...

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Já vás přeruším. Vyzvu vás k tomu, ale nejdřív musím ukončit rozpravu.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Aha, tak potom. Takže avizuji, že budu navrhovat tady to nesouhlasné stanovisko, pod kterým bych si představoval pak další doplnění odpovědi pana ministra, přesnou reakci na mé otázky. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Nyní se tedy ještě táži, jestli má někdo zájem vystoupit v rozpravě? Pokud nikoliv, nyní tedy poprosím o návrh usnesení, které chce pan poslanec sdělit.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Už jsem to řekl, a prosím, není to opoziční schválnost, není to tlak na ministra dopravy, aby vypracovával nějakou zbytečnou analýzu, za kterou si budu dělat někde opoziční čárku, že jsem uspěl při hlasování. Vnímám svůj návrh opravdu tak, že pokud by to hlasování prošlo, tedy že Sněmovna v tuto chvíli nesouhlasí, tak spíš směřujeme k tomu, aby ta reakce byla dopracována, právě upřesnění na malá civilní letiště a jejich bezpečnost, o kterých jsem v té interpelaci mluvil.

Takže, pane předsedající, podle § 112 odst. 5 dávám návrh na usnesení, že Poslanecká sněmovna nesouhlasí s písemnou odpovědí.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Já jsem mezitím přivolal kolegyně a kolegy do sálu. Je zde zájem o odhlášení, takže vás poprosím, jestli byste se mohli přihlásit.

 

Pustíme se do hlasování. Hlasujeme o návrhu poslance Martina Kolovratníka, aby se přijalo nesouhlasné stanovisko v rámci jeho interpelace.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 93, přihlášeno 86, pro bylo 45, proti 41. Výsledek je tedy: přijato.

 

Děkuji vám za spolupráci.

Můžeme se posunout k další interpelaci, tentokrát na pana místopředsedu vlády a ministra zdravotnictví Válka. Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví Vlastimil Válek odpověděl na interpelaci poslance Marka Nováka ve věci zákazu kratomu. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 529. Projednávání této odpovědi bylo přerušeno opakovaně, naposledy dne 26. října minulého roku, a to do přítomnosti místopředsedy vlády a ministra zdravotnictví.

Pokračujeme tedy v přerušené rozpravě. Zájem vystoupit má pan poslanec Novák, prosím.

 

Poslanec Marek Novák: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Vzhledem k tomu, že už více než půl roku se mi nedostává odpovědi, tak přece jenom vytrvám, počkám si a požádám o přerušení tohoto bodu do přítomnosti pana ministra Válka. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Ano, děkuji, máme zaznamenáno. Můžeme přejít k další interpelaci. Pardon, musíme vlastně hlasovat, jsem si uvědomil.

 

Takže hlasujeme o přerušení tohoto bodu.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 94, přihlášeno 88, pro bylo 78, proti 1. Přijato.

 

Interpelace je tedy přerušena.

Další interpelace jde na předsedu vlády Petra Fialu. Předseda vlády odpověděl na interpelaci poslankyně Romany Fischerové ve věci nedostatečné podpory matek, které nemohou kojit. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk číslo 547. Projednávání této odpovědi bylo přerušeno dne 26. října 2023 do přítomnosti předsedy vlády a my můžeme pokračovat v rozpravě. Je zájem vystoupit? (Ne.) Není. Prosím o chviličku strpení. (Radí se ohledně potřeby hlasování.)

Ano, děkuji. Vzhledem k tomu, že nemusíme, jak jsem byl upozorněn, opětovně teď hlasovat, protože už to bylo jednou přerušeno, konstatuji, že bod je i nadále přerušen.

A jdeme k dalšímu bodu, to je interpelace na paní ministryni pro vědu, výzkum, inovace Helenu Langšádlovou. Paní ministryně odpověděla na interpelaci poslance Julia Špičáka ve věci škrtů ve vědě, interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 561 a já k němu zahajuji rozpravu. Nikdo se nehlásí, tím rozpravu končím.

Vzhledem k tomu, že zde není nikdo z přítomných, můžeme pokračovat k dalšímu bodu. Jedná se o interpelaci na předsedu vlády. Předseda vlády Petr Fiala odpověděl na interpelaci poslance Julie Špičáka ve věci nedodržování programového prohlášení vlády ohledně financování vědy. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 562. Opět zahajuji rozpravu. Vidím, že zde není přítomen ani pan poslanec, v tom případě propadá i tato interpelace.

A máme zde další interpelaci, a to na pana ministra dopravy Martina Kupku, který odpověděl na interpelaci poslance Martina Kolovratníka ve věci selhání Ministerstva dopravy v tendru na D35. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk číslo 584 a já zahajuji rozpravu.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji. Moje dnešní druhá interpelace míří také do druhého roku a tady v tom vysvětlení budu mnohem stručnější. Je to příběh, který jsme zaznamenali v médiích, který se týká tendru na poradce na PPP, na projekt PPP na dálnici D35. Pro nezasvěcené rychlé vysvětlení: není to samotný tendr na to PPP, je to tendr na poradce, na odbornou společnost, stát - (na) Ministerstvu dopravy projde přípravou toho velkého náročného tendru. Připomínám, že zatím jediný úspěšný projekt PPP, který běží v České republice, se povedl předchozí vládě v době, kdy ministrem dopravy byl v tuto chvíli předsedající Sněmovny, pan kolega Karel Havlíček - je to ona D4.

Jako opozice jsme s vládou, s koalicí ve shodě na tom, že právě poslední dva úseky D35 jsou tím ideálním nebo jedním z ideálních kandidátů na to, aby se také stavěly formou PPP, ale v loňském roce došlo k problému, který je podle mého názoru poměrně zásadní. Ministerstvu se ten tendr nepovedl, celá ta věc se posouvá. Pana ministra interpeluji z toho důvodu, že kdyby stát v jednom z těch dvou úseků nešel formou PPP, tak v zásadě už teď může stavět, nebo když ne teď, čekali jsme v loňském roce, řekněme v závěru letošního roku nebo od této chvíle za rok, protože ten úsek už je povolený, běží mu geologický, archeologický průzkum a je připravena, je vysoutěžena i smlouva pro projektovou dokumentaci, podklad do tendru, jenom ta smlouva není aktivována - velmi zjednodušeně, tady hrozí zpoždění.

Stručně, pane ministře, budu se vás ptát, nebo ptám se vás na dvě věci. Ta hlavní a zásadní, která mě tíží, jak ta věc vypadá v tuto chvíli, jak tedy, v jaké fázi Ministerstvo dopravy je a jaké jsou vámi odhadované časové úseky nebo ty klíčové body na časové ose - jinými slovy, kdy by ta pětatřicítka, ty dva úseky se mohly začít stavět? A druhá doplňující otázka, a to v tom písemném materiálu od vás není: já jsem se ptal, jaké osobní a personální důsledky z toho selhání vyvodíte. Nechci teď zasahovat do personalistiky, do odměn a tak dále, ale v té odpovědi jste psal, bylo to v půlce list-... října, pardon: "S ohledem na výše uvedené okolnosti připravuji organizační změnu spojenou s vytvořením oddělení, které bude samostatně řídit agendu partnerství veřejného a soukromého sektoru." Takže nemířím do historie, nechávám ji být a není důvod se zdržovat, ale prosím, pane ministře, jestli to oddělení už je vytvořeno nebo kdy bude vytvořeno. A zkrátka chci vás požádat o nějaké ujištění, jak tedy je Ministerstvo dopravy v tuto chvíli personálně vybaveno nejenom směrem k pětatřicítce, to byla ta první část mé otázky, ale obecně k problematice PPP, protože těch projektů máte v plánu mnohem větší množství. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a poprosím pana ministra o reakci.

 

Ministr dopravy ČR Martin Kupka: Vážený pane předsedající, vážené paní kolegyně, vážení páni kolegové, především shrnu, v jaké fázi se teď ocitá výběrové řízení na transakčního poradce. Jsme ve finální fázi vyhodnocení nového výběrového řízení. Do konce března by mohlo být jasno. Sdělovat jakékoliv další podrobnosti s ohledem na probíhající zadávací řízení by vhodné nebylo. Pevně doufám, že toto zadávací řízení doběhne bez potíží a že ani uchazeči následně nepovedou bitvy, které by prodloužily ve výsledku realizaci vyhledání toho koncesionáře. Všechny další kroky jsou nachystány tak, aby opravdu bylo možné kompletně uzavírat finanční plnění neboli uzavírat smlouvu s koncesionářem na přelomu roků 2025 a 2026 a okamžitě začít stavět. Tohle by splnilo ty dosavadní termíny, se kterými počítáme, na kterých se pracuje, aby celý úsek byl opravdu před koncem roku 2029 dokončen.

To, že jsme se rozhodli pro PPP projekt pro ty dva úseky, mělo několik důležitých argumentů. Především bylo jasné, že ten druhý úsek ještě nemá stavební povolení a není zdaleka v takové fázi jako úsek Opatovec - Staré Město, a aby jakýkoliv PPP projekt měl smysl, v případě dálnic se doporučuje právě ucelený úsek alespoň nějakých 30 kilometrů, což tento konkrétní záměr splňuje.

Co je podstatné, zvažovali jsme samozřejmě, co všechno stojí na kritické cestě. Já se nechci vracet k té historii, jenom podotýkám, že tendr, i ten původní, připravoval stejný tým, který se podílel na úspěšném projektu PPP pro dálnici D4, a jsou to lidé nesporně kvalifikovaní a schopní. Odpovídali na množství otázek, které se vztahovaly v průběhu toho předchozího tendru na kvalifikační předpoklady a splnění kvalifikace, zejména ve vztahu právě ke zkušenostem z podobných PPP projektů u nás či kdekoliv ve světě. Tohle je jedna z podstatných věcí i pro ty kroky, které následovaly. Opravdu jako jeden z podstatných impulzů pro další období, kdy bude muset Česká republika, ať už bude u vlády kdokoliv, reálně přichystat a úspěšně provést, tak vedlo k tomu, že od 1. ledna letošního roku působí na Ministerstvu dopravy samostatné oddělení pro přípravu PPP projektů a i současnou fázi tendru na vyhledání transakčního poradce má na starosti. Probíhají také pravidelná jednání toho týmu, řídícího výboru, který sleduje lhůty pro všechny připravované PPP projekty, i na železnici.

Co se týče tedy samotné přípravy D35, je pravda, že v případě úseku Opatovec - Staré Město by bylo možné zahájit práce dřív. Věděli jsme to už na samém začátku, kdy jsme se rozhodovali pro PPP projekt, a vyhodnocovali jsme, jaké jsou benefity a jaké jsou protiargumenty zahájení té stavby v předstihu. Důležitá poznámka: je to zhruba 20kilometrový úsek, který už neprochází přímo středem intravilánu některé z velkých obcí či měst. Není to případ Litomyšle a není to případ Vysokého Mýta, v tomto případě ta trasa prochází opravdu povětšinou mimo intravilány, dotýká se bezprostředně Moravské Třebové s tím, že pokud bychom dostavěli ten prvotní úsek a vedli od něj přivaděč k současné 1/35, stejně by ten úsek měřil oněch 20 kilometrů plus minus, na cestě by byl tunel, cesta po něm by do toho místa kontaktu s 1/35 trvala přibližně 10 minut, zatímco po té současné 1/35 13 minut. Ten rozdíl jsou 3 minuty a jsme přesvědčeni, že pokud se nám opravdu podaří zrealizovat tu stavbu jako celek, tak to bude mít významný efekt i pro budoucno, pro to, aby stát mohl prostředky ze svých vlastních zdrojů, národních rozpočtových, investovat do staveb, které se pro PPP financování nehodí, ale stát je nutně potřebuje - celá řada obchvatů měst a obcí, přeložek silnic první třídy a tak dále a tak dále. V tomto směru vnímám jako společný zájem, pokud to jen půjde, sledovat variantu PPP. A ano, pokud by došlo k další komplikaci v tom výběrovém řízení - a tady chci říct, že neumíme, a nikdo na světě, předejít například sporům dodavatelů, prožíváme si to na příhraničním úseku dálnice D11, prožíváme si to, prožívali jsme si to na dalších klíčových stavbách v České republice, tomu není schopen nikdo zabránit.

A víme, že pokud by došlo k nějakému zpoždění toho projektu ke škodě České republiky, tak by to opravdu znamenalo přehodnotit postup a oddělit ty dva úseky. Ale věřím, že ve výsledku se podaří PPP projekt zvládnout v tomto směru a absolvovat stavbu ve zmíněném čase tak, aby do roku 2029, do konce roku 2029 motoristé opravdu mohli využívat v plném rozsahu alternativní trasu vůči D1.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane ministře. Pan poslanec Kolovratník se hlásí do rozpravy. Prosím.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji. Budu velmi stručný, povím to, že pan ministr teď mé otázky zodpověděl naprosto plně, že rozumím té reakci, za kterou tady děkuji. Avizuji nebo konstatuji ten konec roku 2029. I já jsem si udělal nakonec výpočet tou trojčlenkou a skutečně rozdíl ve zkrácení jízdní doby jsou zhruba 3 minuty. V tomto kontextu souhlasím s tím, že stojí za to, za tím zkusit jít a pokračovat cestou PPP právě ve vztahu k budoucímu financování. Takže já za sebe jako autora interpelace konstatuji, že byla zodpovězena. Panu ministrovi za to děkuji a nebudu navrhovat žádné usnesení.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Já se dívám, abych byl v souladu s jednacím řádem, že interpelující může přijmout souhlasné nebo nesouhlasné stanovisko, ale vy nenavrhujete žádné usnesení, v tom případě nebude o čem hlasovat. Děkuji vám a končím tuto interpelaci.

Otevírám další interpelaci a ta je na prvního místopředsedu vlády a ministra vnitra Víta Rakušana, ale interpelaci má paní poslankyně Romana Fischerová a paní poslankyně Romana Fischerová se ze zdravotních důvodů omlouvá na celý jednací den. Podle jednacího řádu v případě nepřítomnosti poslankyně nebo poslance se interpelace nekoná a interpelace propadá, takže tato interpelace neproběhne.

Ještě přečtu omluvy, které jsou nové. Od 12 hodin z rodinných důvodů se omlouvá pan poslanec Milan Feranec, od 9 do 11 hodin ze zdravotních důvodů se omlouvá pan poslanec Stanislav Fridrich, do 11 hodin z rodinných důvodů se omlouvá paní poslankyně Michaela Opltová, z členů vlády do 16 hodin z pracovních důvodů pan ministr Martin Dvořák a do 13 hodin z pracovních důvodů pan ministr Marek Výborný.

Otevírám další interpelaci. Ministryně obrany Jana Černochová odpověděla na interpelaci poslance Martina Kolovratníka ve věci ukvapených závěrů raketového zásahu na území Polské republiky. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 591. Zahajuji rozpravu. Hlásí se pan poslanec Martin Kolovratník. Prosím.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji, dnes již potřetí. Jsem zvědav, jestli se dostane ke slovu také nějaký z dalších interpelujících poslanců. Každopádně paní ministryně obrany tady dneska není. Pane předsedající, prosím o to, abychom tuto interpelaci přerušili do přítomnosti paní ministryně obrany. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám za váš návrh.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro přerušení této interpelace do přítomnosti ministryně obrany Jany Černochové? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 95, přihlášeno je 96 poslankyň a poslanců, pro 57, proti nikdo. S návrhem usnesení byl vysloven souhlas.

 

Jako další je interpelace na ministra životního prostředí, který se omlouvá, ale interpelaci otevřu a pak vám dám slovo, paní poslankyně. Ministr životního prostředí Petr Hladík odpověděl na interpelaci poslankyně Bereniky Peštové ve věci automatických třídících linek na odpad. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 592.

Zahajuji rozpravu. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Jelikož je pan ministr celý den omluven, žádám o přerušení tohoto bodu do přítomnosti pana ministra. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám.

I v tomto případě zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro přerušení tohoto bodu do přítomnosti ministra životního prostředí Petra Hladíka? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Je to hlasování s pořadovým číslem 96, přihlášeno je 97 poslankyň a poslanců, pro 63, proti 1. Návrh tohoto usnesení byl přijat.

 

Přerušuji projednávání této interpelace.

Otevírám další interpelaci. První místopředseda vlády a ministr vnitra Vít Rakušan odpověděl na interpelaci poslankyně Jany Mračkové Vildumetzové ve věci systemizace služebních a pracovních míst s účinností od 1. ledna 2024. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 619.

Zahajuji rozpravu a ptám se, kdo se do ní hlásí? Paní poslankyně, prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, kolegové, kolegyně, já jsem dala písemnou interpelaci na pana ministra vnitra, a to především z důvodu návrhu systemizace, která nastala od 1. ledna 2024, kdy jsem ministra vnitra požádala, zda bych mohla dostat seznam konkrétně zrušených nebo sloučených služebních a pracovních míst. V návrhu, který se projednával na vládě, bylo například uvedeno, že se zruší 1 812 míst na Ministerstvu práce a sociálních věcí, ale nebylo tam konkrétně, které konkrétní třeba úřady práce a jejich kontaktní pracoviště se budou rušit. Zároveň jsem také pana ministra vnitra požádala, abych dostala počet lidí, kteří dneska pracují na jednotlivých rezortech a jejich pověřených úřadech v rámci dohod o provedení práce a dohod o pracovní činnosti, včetně popisu jejich činnosti. Ani jednu z těchto věcí, o kterou jsem žádala v rámci písemné interpelace, jsem neobdržela.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Pan ministr se chystá reagovat. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Dobré ráno. Děkuju za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážená paní poslankyně, páni poslanci, dovolte mi reagovat na nesouhlas s mojí odpovědí na písemnou interpelaci. Ta se jmenovala systemizace služebních a pracovních míst s účinností od 1. ledna 2024. Já jsem do této chvíle nevěděl, v čem přesně ten nesouhlas spočívá, od toho máme tohle ústní vyříkání si písemných interpelací. Nevěděl jsem, zda paní poslankyně nesouhlasí se snížením počtu o 2 636 systemizovaných míst, nebo s vysvětlením, jak tento údaj vzniká, případně snad zpochybňuje jiné údaje uvedené v odpovědi.

Vím, že jste požadovala ve své interpelaci, a já to budu i citovat, detailní zpracování a předložení informace, jaká konkrétní systemizovaná místa, popis všech těch 2 636 míst, budou na služebních úřadech s účinností od 1. 1. 2024 zrušena nebo sloučena. Zároveň uvádíte, že z materiálu vůbec nevyplývá seznam konkrétně zrušených nebo sloučených služebních a pracovních míst.

Shrnu-li stručně svoji odpověď, kterou jsem vám dal, tak ta byla, že toto není možné, a já se vám pokusím v téhle chvíli vysvětlit, proč tomu tak je, a pokusím se objasnit problematiku, jak ten číselný údaj, který vláda projednala v rámci systemizace, vzniká, kdo je za něj odpovědný, jaké jsou vstupy do toho systému, a jakým způsobem se tedy k tomu údaji jako takovému dojde.

Proč z materiálu nevyplývá seznam konkrétně zrušených nebo sloučených služebních a pracovních míst? Systemizace - a tady zdůrazňuji - podle zákona o státní službě, kterou předkládám jako ministr vnitra k projednání, pracuje s počty systemizovaných míst, nikoli s konkrétními místy. Teď samozřejmě se nedíváme na každý jednotlivých služební úřad, díváme se na to, co předkládá Ministerstvo vnitra, předkládá to nejvyšší státní tajemník, podle zákona o státní službě. Chtěl bych odkázat na § 17 zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, kde vláda systemizací stanovuje pro každý služební úřad počet systemizovaných míst v rozdělení na pracovní a služební, počet míst v jednotlivých platových třídách, počet míst představených, respektive vedoucích, a ostatních zaměstnanců, počet míst s požadavkem státního občanství a počet míst se zákazem konkurence. Proto i údaj o snížení - ještě jednou, 2 636 míst - je údajem o počtu systemizovaných míst, o který poklesl celkový počet míst ve služebních úřadech v České republice. Konkrétní místa a jejich obsah, například jejich systemizační atributy, kterými jsou platová třída, trvání místa, obor služby, fond služební doby, jazykové požadavky a podobně, jsou věcí konkrétního služebního úřadu a i podle zákona tak, jak je stanoven, jsou věcí vnitřní systemizace, nikoli vlády nebo Ministerstva vnitra.

Další dotaz - nebo dotaz, otázka vyplývající z vašeho nesouhlasu, proč nelze zpracovat popis všech 2 636 míst, která byla s účinností od 1. 1. 2024 zrušena nebo sloučena. Údaj o snížení systemizovaných míst vznikl jako rozdíl mezi počtem systemizovaných míst dne 31. prosince 2023, to bylo 75 868 míst, a počtem systemizovaných míst dne 1. ledna 2024, což bylo 73 232 míst.

Teď důležitá poznámka. Údaj nevznikl tak, že bychom z návrhu systemizace každého ze služebních údajů separovali konkrétní zrušená místa a vytvořili jejich seznam. Kdybychom totiž tak učinili, a to je z pohledu té metodiky důležité, bylo by zrušených míst mnohem víc, než je celkové snížení. Vedle rušených míst současně nějaká nová místa vznikají. Proto tedy - ještě jednou - matematicky a jednoduše, snížení je prostým rozdílem mezi počtem zrušených a počtem zřízených míst. Stejně jako v písemné odpovědi tady uvedu jeden konkrétní příklad.

Služební úřad XY, který zruší 10 míst, označme je číslem 1 až 10, a současně zřídí 5 míst, označíme je písmeny A až E, sníží celkový počet o 5 míst. Položím otázku. Kterých 5 zrušených míst, čísla 1 až 10, uvedených do vámi zmíněného seznamu, mám uvést? Tato otázka nemá odpověď. Nově zřizovaná místa jsou totiž odlišná od míst rušených. Je to jiná platová třída, výkon jiné činnosti, mnohokrát jiný obor služby a podobně, a proto je ani kvalitativně v daném přehledu, ale i v daném fungování úřadu nenahrazují. Jinými slovy, není možné určit, která zrušená místa jsou nahrazena novými, a vytvořit z nich vámi zmiňovaný seznam rušených míst.

Údaj o snížení počtu systemizovaných míst je tedy pouze statistický údaj a znovu, odkazuji se na zákon o státní službě, kdy Ministerstvo vnitra, vláda, má za úkol tento statistický údaj uvést do důvodové zprávy, uvést právě ten zmiňovaný aritmetický rozdíl, o kterém se bavíme, a tenhle statistický údaj ukazuje jednoduše počet systemizovaných míst, o nějž se snížil celkový počet těchto míst ve služebních úřadech v dané sledované době, jak jsem uvedl, tohle byl rozdíl mezi 31. prosincem 2023 a 1. lednem 2024.

Zároveň mohu doporučit, mohu odkázat, mohu poslat materiál připravený k roční systemizaci, který projednala a schválila vláda. Ten obsahuje nejenom řadu konkrétních informací o jednotlivých služebních úřadech, ale i údaje souhrnné, které rozkrývají nejdůležitější otázky systemizace včetně těch, které jsem zmínil, což znamená včetně otázek metodických, metodologických, zákonných, to znamená, jak se k danému číslu dochází a jakým způsobem se tento údaj vytváří, jak se o něm dalším způsobem projednává a přemýšlí.

Samozřejmě je možné dát na jednotlivé služební úřady jistě konkrétní dotaz s konkrétním požadavkem, vyčíslením míst, bližší specifikace, to je určitě adekvátní, ale vaše interpelace - a na to se ještě jednou odkazuji - se týkala, a bylo to i v názvu, systemizace služebních a pracovních míst s účinností od 1. ledna 2024. Byl to tedy materiál, který předkládalo Ministerstvo vnitra, který schvalovala vláda České republiky, a ten postupuje podle jasně daných pravidel zákona a metodiky, kterou jsem se tady pokusil podrobně i na konkrétních příkladech vysvětlit. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane ministře. Paní poslankyně chce reagovat. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za reakci, pane ministře, ale musím konstatovat, že s vaší odpovědí nemohu být spokojena, protože návrh systemizace jste předložil před týdnem také na vládu, kdy jsem si mohla některá ta konkrétní místa, která se rušila a která třeba se nově zřizovala, tak to tam bylo relativně podrobně napsané. Když jste to předkládal v listopadu a říkal jste tedy, že od 1. ledna bude 73 232 míst, tak jsem se ta rušená konkrétní místa - a nově zřizovaná - nedozvěděla. A musím říct, že vás v té věci kontaktovala i řada novinářů, kde bylo možné třeba se dozvědět, že právě když se nějakého ministerstva zeptali, kolik se ruší místa, tak řekli 58, a kolik lidí odejde, na to jste nikdy neodpověděli. Počet zaměstnanců jste pak odpověděli, ale kolik odejde lidí, jste neřekli. A je z toho patrné, že tím, že jste říkali, že od 1. ledna bude 73 232 služebních míst, tak mi vysvětlete, proč, když jste předložil minulý týden na vládu ten materiál, tak je tam napsáno, že bude 73 356 míst od 1. března letošního roku a že se to navyšuje pouze o 35 míst. Tak pokud si to odečtu od toho 1. ledna, tak mi to vychází, že už se to navyšuje o 124 míst. Takže to vůbec s tím nekoresponduje a já nechápu, proč materiál, který se předkládal v listopadu, neobsahoval ta konkrétní zrušená, sloučená pracovní místa a proč bychom na to neměli mít jako poslanci nárok, proč bychom to neměli vědět.

Mě by třeba velmi zajímalo, která kontaktní pracoviště úřadu práce, a myslím si, že by to zajímalo velmi i mé kolegy, která se budou rušit v jednotlivých krajích, a i ostatní místa, protože já na to kolikrát i nahlížím a koukám, že vy hodně rušíte místa, která jsou blízko lidem, aby si mohli vyřizovat agendu, což jsou právě úřady práce a další, okresní správa sociálního zabezpečení, ale pak si tvoříte ta pro mě místa na rezortech, která někdy nazývám i papalášská, v rámci politických náměstků a dalších míst, a nemluvě o tom, že pořád zatajujete a nechcete nám říct, kolik lidí máte na dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti, což to číslo 73 000, teď už 356 míst, neobsahuje. My jsme se tedy zase z médií dozvěděli, že se utratilo už 145 milionů korun v rámci různého poradenství, za rady, tam třeba například na Ministerstvu vnitra to bylo za první pololetí 8 milionů, za druhé pololetí 14 milionů, a mě třeba osobně by zajímalo, na co byli ty experti, jakou měli pracovní náplň, jaká byla hodinová sazba a tak dále, protože myslím si, že ta částka je vysoká a zároveň že bychom opravdu měli tyto údaje vědět.

Takže já bych ještě byla velmi ráda, zda byste mohl zareagovat, proč nemůžeme mít na tyto údaje nárok a proč je nemůžeme dostat. Předpokládám, že pokud pod vás spadá státní služba, je pod vámi státní tajemník, každý rezort dá státnímu tajemníkovi své požadavky na zrušená a nově zřízená místa, a to se vždycky v tom materiálu konkrétně objevilo. Minulý týden na vládě, když tedy se to navyšovalo o těch 124 míst, když jste tam napsali pouze 35 míst, tak to tam konkrétně uvedeno bylo, ale v listopadu tam ten konkrétní seznam nebyl. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Jako další se hlásí pan poslanec Aleš Juchelka a poté registruji tedy pana ministra. Prosím.

 

Poslanec Aleš Juchelka: Děkuji moc, pane předsedající. Vážený pane ministře, já to jenom doplním, ty dotazy, protože se to týká částečně i úřadů práce, a my se na to budeme ptát na dalším výboru pro sociální politiku, kde jsem nechal zařadit bod právě o aktuální situaci na úřadech práce. Právě tam se to týká taktéž těch řekl bych stovek zrušených míst, ne neobsazených, ale skutečně tam například z aktivní politiky zaměstnanosti vypadla celá řada pracovníků, a mě by zajímalo, protože jste byl právě vy na tiskové konferenci, kde jste ohlašoval společně s panem ředitelem České pošty, s panem ředitelem úřadu práce a s panem ministrem, tuším Jurečkou, anebo s někým z Ministerstva práce a sociálních věcí, právě vztah mezi úřady práce a Českou poštou, tak jakým způsobem to bude fungovat, poněvadž když vypadli pracovníci jak z úřadu práce, tak z České pošty, a víme, že se chystá pravděpodobně podatelna, bude se to jmenovat pravděpodobně Chytrá podatelna nebo něco takového, na pobočkách České pošty, aby tam mohli podávat žádosti například o státní sociální podporu nebo o dávky v hmotné nouzi občané, tak jakým způsobem to v tuto chvíli vypadá, jak vypadá ten pilotní projekt, kolika lidí se to týká, zdali už se třeba ti lidé školí a jak to vypadá se zákonem o státní službě, kdy oni musí samozřejmě přicházet do styku s osobními informacemi všech těch jednotlivých klientů. Jakým způsobem to tedy bude probíhat? A dokonce jsem slyšel, a budu se také na to ptát té druhé strany na MPSV, že by měl existovat nějaký fakturační vztah mezi úřady práce a Českou poštou, kdy za každou takovouto vyřízenou žádost by měly úřady práce platit České poště nějakou částku.

Tak já bych vás chtěl poprosit - a vím, že teď v tuto chvíli to pravděpodobně až tak do detailu asi nemáte připravené, ale pokud víte aspoň nějaké dílčí body toho, jak je daleko ten pilotní projekt, kolika lidí se týká, zdali se někdo školí, tak to si myslím, že asi byste vědět mohl, a jaký možná bude ten smluvní vztah mezi Českou poštou a úřady práce taktéž. Děkuji moc.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuji za slovo. Ta interpelace teď dostává trochu širší rozsah, ale já se vrátím jenom k jedné formální věci, a tady se budu dotazovat nejdříve, prostřednictvím pana předsedajícího, paní poslankyně. Respektuji vaše právo - a určitě o tom rozhodne Sněmovna hlasováním a podle toho budu dále postupovat - nesouhlasit s mojí odpovědí. To jste vyjádřila tím, že to bylo zařazeno na dnešní projednávání. Já jsem ale odpověděl na otázky, proč to nebylo možné, co to je systemizace, s jakými údaji pracuje, a vy jste vlastně ty otázky zopakovala ve svém doplňujícím vystoupení, a z toho už mi nevyplývá, na co jsem neodpověděl. Takže ano, rozhodněme hlasováním o tom, zda jsem odpověděl či neodpověděl, ale já jsem se tady pokoušel vysvětlit, že systemizace podle zákona o státní službě, kterou předkládá ministr vnitra na vládu - ano, je za ni zodpovědný - pracuje s nějakými statistickými údaji, které vláda jako rámec schvaluje, ale že jednotlivá místa, jejich rušení, vznik případně nových systemizovaných míst, to je věcí i podle zákona vnitřní systemizace jednotlivého služebního úřadu. Takže pokud vy položíte dotaz na ten jednotlivý služební úřad, ten vám jistě odpoví. Ale to není záležitost, kterou by nějakým způsobem kontrolovalo, supervizovalo Ministerstvo vnitra. My supervizujeme ty počty jako takové. Tedy samozřejmě vám rád odpovím, pokud se budete konkrétně mě dotazovat nějakým způsobem, co se týká Ministerstva vnitra České republiky, případně organizací, které se týkají Ministerstva vnitra a jeho působnosti, nicméně určitě vám v detailu nebudu odpovídat na Ministerstvo práce a sociálních věcí, jejich systemizaci a podobně. Mohu ji statisticky uvést a doložit, což jsem učinil. A stejně tak znovu opakuji, že počet těch zrušených míst, pokud jich 10 zrušíte, 5 jiných zřídíte, tak o kterých se bavíme? To je jenom statistická veličina, která vzniká nějakým matematickým výpočtem.

Co se týká pošt, testování už probíhá v současné době. Na poštách pomohou zaměstnanci lidem jednoduše s elektronickým vyplněním žádosti. Znovu, ta pomoc směřuje především na lidi, kteří si neumí takovou žádost sami vyplnit, a kouzlo pošt je v tom, že jejich dostupnost je rozhodně vyšší než těch úřadů jako takových. Starším, imobilním občanům to určitě usnadní život v tom, že nebudou muset cestovat na úřad. Vztah pošty a Úřadu práce, jeho právní báze, je v současné době v jednání. Mluvil jsem o tom i s panem generálním ředitelem České pošty. Jejich právníci mezi sebou ten vztah vyjednávají, ale obecně tedy platí, že pošta je státní podnik, poskytuje státu služby a stát za ně logicky platit musí, takže ten základní vztah určitě takto nastaven bude. Pošta musí žít, přežít a vykazovat nějaké kladné pokud možno hospodaření, což se dlouhá léta nedařilo, nicméně úřady práce, MPSV chce mít samozřejmě také doloženo, že ten vztah je i pro ně výhodný, že rozsah služeb, který budou pošty poskytovat, pro ně v konečném důsledku může být i finančně výhodný v celém systému jimi poskytovaných služeb. Základním rámcem je tedy to, že pošta zajistí služby státu, které budou dostupnější lidem a nebudou přinášet pro stát zvýšené náklady. To je ten základní rámec, do kterého my se teď snažíme dostat.

Ten počet lidí, to vám, pane poslanče, pošlu přesně. Zatím je to pilotní projekt, takže jsou to lidé, kteří byli v jednotlivých krajích vytipováni na to, aby ten pilotní projekt probíhal, abychom ukázali, že je životaschopný. On opravdu životaschopný bude, a teď jenom predikce dopředu, bez konkrétního odrazu. Není to jediný rezort, se kterým vyjednáváme, MPSV, jsou tady jiné resorty, nejrůznější typy žádostí, služeb, evidence těch služeb, evidenční místo, pošta jako místo, kde člověk s pomocí nějakého úředníka dává žádost a nemusí jezdit na centrální úřad, to je určitě životaschopný koncept i za nás, za Ministerstvo vnitra. Hledáme nějaké možnosti. Pokud se podíváme na odbor azylové a migrační politiky, kolik toho teď mají, je stavěn na 450 cizinců na území, máme jich přes milion a i tady hledáme možné synergie. Je to koncept, který tu životaschopnost podle mě ukáže jednoznačně. Rád vám doložím konkrétní čísla. Teď jsem byl připraven na jiný typ interpelace, ale doufám, že ten základní systém jsem vám vysvětlil.

Takže spíš ještě jednou na paní poslankyni prostřednictvím pana místopředsedy. Jsem připraven hlasovat, už k tomu nemám asi dál co říci.

Jenom bych chtěl ještě jednou specifikovat o mé doplňující odpovědi, vysvětlení systému - a znovu, vaše interpelace se netýkala systemizace jednotlivých úřadů, ale té celkové - v čem jsem neodpověděl na vaši otázku?

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane místopředsedo. Paní poslankyně má zájem ještě reagovat. Jsme stále v režimu rozpravy.

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Určitě mám zájem reagovat. Pane ministře, podívejte se, když jste minulý týden předkládal na vládu to, že bude od 1. března 73 356 služebních míst, tak je to tam na jednotlivé rezorty a je tam konkrétně uvedeno, které místo se ruší, které místo se nově zřizuje. Nechápu, proč bych toto samé nemohla dostat tak, jak jste to předložil v listopadu v rámci systemizace, kde se tedy ta místa rušila, říkáte, že dochází ke snížení, a proč bychom nemohli vědět, která ta konkrétní místa, proč bychom si o to měli žádat každý rezort, když služební zákon spadá pod vás? Můžete mít určitě pravdu v tom, že pokud si žádám o informaci - a na to jste mi také neodpověděl - ohledně dohod o provedení práce a dohod o pracovní činnosti, tak bych předpokládala, že tady můžete popřípadě namítat, že bychom si měli o to požádat ten jednotlivý rezort, ale v žádném případě tomu tak není u těch služebních míst a v rámci zákona o státní službě. Takže já nemůžu s vaší interpelací souhlasit a musím říct, že když vy tady říkáte, že jste nevěděl, proč s tou interpelací nesouhlasím, tak si myslím, že určitě mohlo dojít k tomu, že jste mě mohl kontaktovat nebo třeba přijít se zeptat, já bych vám to určitě velmi ráda sdělila. Vy moc dobře víte, že já vás k tomu vyzývám mnohokrát, k nějaké komunikaci a spolupráci, ale bohužel, z vaší strany to nikdy nebylo nějakým způsobem přijato nebo že byste na to nějakým způsobem reagoval.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Pan vicepremiér má ještě zájem vystoupit? Ano.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Paní poslankyně, teď samozřejmě prosím, ve vtipu - doufám, že to budete akceptovat, že to je odlehčené - myslím, že máme sedánek, prostřednictvím pana předsedajícího, v neděli spolu, vídáme se poměrně často, vídáme se tady na chodbách Poslanecké sněmovny, diskutujeme spolu vášnivě, dávají nás všude jako protidiskutéry, takže těch příležitostí určitě k nějakému neformálnímu hovoru je, ale tady se jedná o zcela formální postup. Je to prostě váš nesouhlas. Já jsem byl připraven, zvědav, na co se zeptáte při komentáři na ústní interpelaci, takže tady postupujeme formálně správně. Já vám na to odpovídám, sama jste si odpověděla u těch DPČ. Ano, to opravdu nesleduje ta velká systemizace, my nesledujeme dohody, dohodáře za jednotlivé rezorty. To je věc, která je zcela v kompetenci jednotlivých úřadů, takže na to se jich určitě můžete zeptat, a v rámci té velké systemizace my jako Ministerstvo vnitra ručíme za ten počet jako takový. Ten jsem tady stanovil, ten jsem se snažil vysvětlit, ale chápu, že jsem vás neuspokojil, vaši odpověď. Znovu nabízím, pokud máte konkrétní dotaz na Ministerstvo vnitra, jsem připraven, ale jinak vás odkazuji na další služební úřady, aby vás seznámily se svojí vnitřní systemizací, kterou my nekádrujeme, nekontrolujeme, tu my přijímáme od jednotlivých rezortů a schvalujeme celkové parametry.

Znovu, váš dotaz byl na bod na vládě, který se těmi celkovými parametry zabývá, a k tomu jsem i číselně odpověděl. Ale asi se neshodneme, rozhodneme hlasováním, které samozřejmě budu akceptovat, ať dopadne jakkoliv. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Táži se, jestli ještě někdo má zájem vystoupit v rozpravě? Nevidím nikoho, čímž tedy rozpravu končím.

Táži se paní poslankyně Mračkové Vildumetzové, jaké navrhuje usnesení?

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Navrhuji usnesení, že nesouhlasím s odpovědí na písemnou interpelaci, a byla bych velmi ráda, abychom ty informace, které požadujeme, jako poslanci dostali.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Ano, děkuji. Už jsem přivolal kolegyně a kolegy z předsálí. Je zde zájem o odhlášení. Prosím, abyste se přihlásili.

 

Rekapituluji, že budeme hlasovat o přijetí nesouhlasného stanoviska.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 97, přihlášeno 106, pro bylo 53, proti bylo 50. Zamítá se.

 

Tak to bylo těsné.

Můžeme přistoupit k dalšímu bodu. Jedná se o interpelaci na paní ministryni Janu Černochovou, která odpověděla na interpelaci pana poslance Martina Kolovratníka ve věci poškozování české zahraniční politiky ukvapeními vyjádřeními. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 620 a já tímto zahajuji rozpravu.

Není zde pan poslanec Kolovratník. (Poslanec Kolovratník přibíhá do sálu.) Nevím tedy, odkud jste šel... (Smích v sále.).

 

Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji za potenciální vstup do silvestrovského vysílání některé z našich televizí. Dobíhaje z kanceláře volební komise, samozřejmě, prosím o přerušení této interpelace do doby přítomnosti paní ministryně. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: O tomto budeme hlasovat. Ještě přivolám kolegyně, kolegy, kteří mezitím odešli.

 

Takže hlasujeme o přerušení rozpravy.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 98, přihlášeno 110, pro bylo 97, proti 2. Přijato a interpelace se přerušuje.

 

Dostáváme se k další interpelaci na pana místopředsedu vlády a ministra zdravotnictví. Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví Vlastimil Válek odpověděl na interpelaci poslankyně Romany Fischerové ve věci krize dětské psychiatrické péče. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk číslo 621. Vzhledem k tomu, že zde není ani paní poslankyně Fischerová, ani pan ministr Válek, interpelace propadá.

A jdeme na další interpelaci. Paní ministryně obrany Jana Černochová odpověděla na interpelaci poslance Pavla Růžičky ve věci politického náměstka Šulce. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 622 a já zahajuji rozpravu. Vidím, že zde není ani pan poslanec, ani paní ministryně, čili opět propadá.

Další interpelace jde na pana ministra průmyslu obchodu Jozefa Síkelu, který odpověděl na interpelaci poslance Davida Šimka ve věci projektu obce v datech. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 627 a já zahajuji rozpravu. Není zde ani pan poslanec, ani pan ministr, interpelace propadá.

A jsme u další interpelace ministra zahraničních věcí Jana Lipavského, který odpověděl na interpelaci poslance Radka Vondráčka ve věci korespondenční volby. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 628. Zahajuji rozpravu. Není zde ani pan poslanec, ani pan ministr, tím tedy interpelace propadá.

Další interpelace směřuje na místopředsedu vlády a ministra vnitra Víta Rakušana, který odpověděl na interpelaci poslance Radka Vondráčka ve věci korespondenční volby. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 629 a já tímto zahajuji rozpravu, protože zde vidím pana ministra. Ale nevidím zde... Před chvílí jsem ho zde viděl, ale nevím, jestli nemá stejný problém jako pan poslanec Kolovratník... (Pobavení v sále.) Není přítomen, v tom případě interpelace propadá.

Vzhledem k tomu, že jsme vyčerpali vše, konstatuji, že v případě, že budou tady odpovědi členů vlády na písemné interpelace vyčerpány, což nastalo před 11. hodinou, bude další program podle dohody organizačního výboru pokračovat až v 11 hodin, a já tady tímto přerušuji schůzi do 11 hodin a všem děkuji.

 

(Jednání přerušeno v 10.43 hodin.)

(Jednání pokračovalo v 11.00 hodin.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, nyní bychom se měli věnovat projednávání pevně zařazeného bodu 117, je to sněmovní tisk 88, Dohoda o údržbě a rozvoji Labské vodní cesty, je to smlouva v prvním čtení, a následně bodům z bloku Zprávy, návrhy a další v pořadí. Jen přečtu body: 154, 156, 153 a 155. Poté bychom pokračovali projednáváním neprojednaných bodů v pořadí navrženém na úterý, respektive středu, tedy bodů 17, 19 a 83, a následně bodů z bloku Zákony - první čtení. Připomínám, že odpoledne se budeme věnovat bodu 166, tedy ústním interpelacím.

Nyní je prostor pro případné změny, návrhy na změnu schváleného pořadu naší 94. schůze, a konstatuji, že zde mám dvě přihlášky k návrhům na změnu, a sice pana poslance Davida Pražáka a pana poslance Josefa Kotta.

Ještě načtu omluvy, ještě chviličku prostor pro pana poslance. Omlouvá se pan poslanec Jakub Michálek od 11 do 13 hodin z pracovních důvodů a omlouvá se pan poslanec Karel Smetana do 11 hodin z rodinných důvodů. To by byly v mezičase došlé omluvy.

Já tedy poprosím prvního přihlášeného pana poslance Pražáka, poté se připraví pan poslanec Josef Kott. Avizuji, máme další den, čili časový limit pět minut. Prosím.

 

Poslanec David Pražák: Děkuji, dobré dopoledne, kolegyně, kolegové, vážený pane ministře. Já bych chtěl vystoupit s bodem, který bych navrhl, Informace vlády o požadavcích zemědělců, a je to z jednoho prostého důvodu. Jak všichni víme momentálně i z médií, je plná Letná, víceméně před Úřadem vlády probíhá demonstrace zemědělců, a já bych chtěl slyšet vlastně od naší vlády, jak se k tomu staví, protože to, co slyšíme v médiích, samozřejmě tady ještě u pultíku v Poslanecké sněmovně nezaznělo a já bych to chtěl od někoho slyšet. Chápu, že pan ministr zemědělství je pravděpodobně někde na jednání se zemědělci, a zůstal tady pan ministr dopravy, čehož si velice vážím, ale toho se týká maximálně ta zpomalená doprava v Praze. Tak jsem si myslel, že tady bude třeba zástupce Ministerstva financí, pan ministr nebo někdo další.

Jedná se mně o to, že zemědělci vlastně protestují za to, že místo aby byli teď na poli, jsou před Úřadem vlády, protože v roce 2022 v červnu jim byly některé kroky přislíbeny při protestech na Václavském náměstí a v Lucerně, kde mimo jiné bylo řečeno, že se bude vláda zabývat sociálním pojištěním, nějakou tou úlevou, budou se bavit o zdanění dotací a tak dále. Bylo jim to slíbeno panem ministrem Jurečkou, který v tu dobu zastupoval pana ministra Nekulu. A je 2024, dva roky poté, a podle médií současná vláda vystupuje tak, že vlastně nic takového není na stole. Tak se ptám, proč jste jim to neřekli tenkrát, proč jste jim to neřekli před dvěma roky, že se na ně vykašlete a že jim žádnou podporu a žádné další věci domlouvat nebudete?

1. března tohoto roku pan ministr po nějakých jednáních řekl, že má přislíbené 2 miliardy korun pro zemědělce v příštím roce, 5. března pan ministr financí řekl, že to není pravda a že žádné peníze neuvolní. Tak z čeho si mají ti zemědělci vybrat?

Dále slyšíme od pana ministra financí, že říká, vlastně cituji, že traktorů se nelekneme, zemědělci tvrdě narazili a nenecháme se vydírat. Připadá vám, že to je vydírání zemědělců? Zemědělci naopak čekali v únoru na konec února, až proběhnou další jednání, nepřipojili se k té první stávce, která byla tenkrát v pondělí, a řekli, že počkají, a věří tomu, že nějaká jednání proběhnout a něco bude. V současné době si myslím, že zemědělci jsou fakt naštvaní. Vy se divíte, že je zablokovaná Praha, vy se divíte, že před Úřadem vlády je hromádka hnoje? Dokonce jsem dneska četl, že je vyhlášena nulová tolerance pro zemědělce od policistů. Vy jste neviděli, co se dělo ve Francii, v Bruselu, včera v Polsku? Vy si fakt myslíte, že to děláme jen tak pro nic za nic? Opravdu ten problém je. My nechceme nic jiného než to, abyste hájili zájmy našich zemědělců v Evropské komisi, potažmo v Bruselu, abychom měli stejné podmínky, jako mají všichni ostatní okolo, a o nic jiného nám vlastně nejde.

Proto bych chtěl, aby tento bod byl zařazen dneska jako první bod tohoto jednání a abychom nějakou informaci od někoho ze zástupců vlády slyšeli, co vůbec je na stole a co není, protože víceméně všechno slyšíme jen na tiskových konferencích, které vlastně jeden den něco proklamují a druhý den zjistíme od jiného ministra, že je všechno úplně jinak. Děkuji za pozornost. (Potlesk vlevo.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně. Než dojde k pultíku pan poslanec Kott, oznamuji, že s náhradní kartou číslo 49 bude hlasovat pan poslanec Karel Smetana.

Prosím, ujměte se slova, znovu vám zapnu čas.

 

Poslanec Josef Kott: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Aniž bych tušil, co si kolega připraví za nový bod, tak jsem si taky připravil a chtěl požádat o zařazení nového bodu, který se týká současné situace, a ten bod se jmenuje Kroky současné vlády vedoucí k nespokojenosti českých zemědělců. Já jsem se domníval, že když jsem tady minulý týden diskutoval - a vážím si toho - s panem premiérem v rámci interpelací, tak on připustil myšlenku, že dojde k revizi společné zemědělské politiky, která odráží problematiku v rámci celé Evropy, že je česká vláda připravena diskutovat a revidovat věci, které nastaly v rámci ozdravného balíčku, a tak, jak ta diskuse probíhala i následně s panem ministrem Bartošem, tak jsem se domníval, že jsou zde vyhlídky, které by mohly pomoci českým zemědělcům. O to smutnější bylo vyjádření jak pana ministra financí, o kterém tady mluvil kolega Pražák, tak i pana ministra Výborného, který přirovnal dnešní demonstraci k nějakému ukázání se zemědělské techniky tady na Letné.

Já jenom připomenu, že vlastně redistributivní platba v České republice je 23 % a v ostatních zemích EU se pohybuje maximálně do 12 %, že jsme zvýšili zemědělcům pachty v rámci růstu, kterým přispěl Státní pozemkový úřad, kde se zvýšil kvocient pachtovní smlouvy z 2,2 na 5,8 %, a zemědělci jako takoví platí svým pachtýřům, a nejsou to jenom zemědělské subjekty, tak platí 13 až 15 miliard.

Já jsem připraven souhlasit s tím, že by se tento bod sloučil s bodem, který navrhl kolega Pražák, a že jsme schopni se o této problematice bavit v rámci jednoho bodu, ale vzhledem k tomu, že tady vlastně odpovědný pan ministr, ani pan premiér, ani pan ministr financí není, tak si dokážu představit, že diskuse by asi nebyla úplně relevantní. Nicméně skutečně ten problém, který se týká českého zemědělství, je poměrně významný, a jak zde bylo řečeno, čeští zemědělci stávkují disciplinovaně a nedělají žádné problémy, tak jako se to děje v okolních zemích.

A poslední věc, na kterou bych chtěl upozornit, je postoj české vlády k bezcelním dovozům ukrajinských komodit v rámci EU, protože byť jsou tady čísla, že do České republiky se dovážejí pouze 2 %, že to nikterak neovlivňuje český trh, tak pořád si musíme uvědomit to, že jsme součást jednotného trhu, a jestli ukrajinské obilí zaplavilo sila v Německu a jsou vyblokovány tranše na rok, rok a půl dopředu, tak to zboží tady zůstane, a je to skutečně problém, který nás dříve či později dožene.

Myslím si, že tento bod v tento čas není vůbec mimo, a dovolím si tedy znovu požádat o to, abychom tento bod, který jsem nazval Krok současné vlády vedoucí k nespokojenosti českých zemědělců, zařadili dneska jako druhý bod. Děkuju za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně. To jsou všechno zatím přihlášky k návrhu na změnu pořadu a ještě vnímám pana předsedu Marka Bendu. Prosím.

 

Poslanec Marek Benda: Vážená paní místopředsedkyně, vážené dámy, vážení pánové, nepokládám témata zemědělství za nedůležitá, myslím, že mají být projednávána na půdě příslušného výboru, takže jménem všech koaličních stran vznáším veto na zařazení těchto dvou nových bodů. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Jménem pěti koaličních klubů tedy, děkuji, takže tímto se ty návrhy staly nehlasovatelnými.

Ještě se hlásí s přednostním právem pan místopředseda poslaneckého klubu hnutí ANO Juchelka.

 

Poslanec Aleš Juchelka: Děkuji moc. No, ono to vypadá, že to je nějaký nový zvyk vládní koalice, která neustále vetuje naše návrhy místo toho, aby o nich nechávala hlasovat, a já tomu nerozumím - pravděpodobně to máte spočítáno, že je vás málo v lavicích. Ale nerozumím tomu, když tady poslanci, kteří byli zvoleni občany České republiky, kteří se dlouhá léta zabývají zemědělstvím, tady navrhnou tento bod právě v době, kdy tady zemědělci protestují, kdy už vidíme několik týdnů jejich problémy a řešíme jejich problematiku, že bychom se o tom neměli bavit na půdě Poslanecké sněmovny. Tak já moc žádám, zdali by to veto mohlo být vzato zpátky a zdali bychom demokraticky rozhodnout o tom, že se i na půdě Poslanecké sněmovny budeme bavit o tak závažné věci, jako jsou dnešní protesty zemědělců. Děkuji. (Potlesk poslanců hnutí ANO.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a ještě načtu, kdo se omlouvá. Omlouvá se pan poslanec Petr Gazdík z celého jednacího dne z osobních důvodů.

 

A my se tímto dostáváme k prvnímu bodu dnešního jednání, je to bod číslo

Aktualizováno 16. 7. 2024 v 7:19.