(Schůze zahájena v 16.45 hodin.)

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, zahajuji 91. schůzi Poslanecké sněmovny.

Aby byla zaznamenána naše účast, tak vás nejprve odhlásím a prosím, abyste se přihlásili svými identifikačními kartami. Náhradní karty a jejich čísla platí tak, jak bylo řečeno na 88. a 90. schůzi.

Tuto schůzi svolala předsedkyně Poslanecké sněmovny podle § 51 odst. 1 našeho jednacího řádu na základě žádosti 47 poslanců. Pozvánka vám byla rozeslána v pátek 19. 1. elektronickou poštou.

Nyní tedy přistoupíme k určení dvou ověřovatelů této schůze. Před chvílí jsem zagongoval a navrhuji, abychom určili poslance Oldřicha Černého a poslance Ondřeje Koláře. Má někdo nějaký jiný návrh? Nevidím.

Můžeme se tedy pustit do hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 1, bylo přihlášeno 138, pro 134, proti 1. Přijato.

Konstatuji tedy, že ověřovatelem 91. schůze Poslanecké sněmovny jsme určili pana poslance Oldřicha Černého a pana poslance Ondřeje Koláře.

Nyní tedy přistoupíme ke stanovení pořadu 91. schůze. Návrh je uveden na pozvánce. Jen připomínám, že podle § 54 odst. 7 zákona o jednacím řádu rozhodne Sněmovna pouze o pořadu uvedeném na žádosti. Nelze navrhnout žádnou změnu ani doplnění pořadu, rovněž tak nelze rozšiřovat schválený pořad.

Nicméně zde máme ještě dvě přihlášky s přednostním právem. Jako první je přihlášena paní poslankyně Mračková Vildumetzová, která zastupuje předsedkyni klubu ANO Alenu Schillerovou. Takže poprosím paní Mračkovou Vildumetzovou. Druhý přihlášený je pan předseda Okamura. Máte slovo.

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Vážený pane místopředsedo, vážení členové vlády, kolegyně, kolegové, hnutí ANO svolalo tuto schůzi, která by se měla věnovat sněmovním tiskům, které tady leží už od září, a to je rozpočtové určení daní. Tyto sněmovní tisky sem dalo šest krajů. To znamená, že jsou to zákonodárné iniciativy krajů, a to kraje Středočeského, Zlínského, Karlovarského, Libereckého, Pardubického a Jihomoravského.

Nemusím určitě z tohoto místa připomínat, že jsme v minulém roce - nebo respektive vládní koalice tady svými hlasy schválila konsolidační daňový balíček. Tento balíček se velmi dotkl měst, obcí a krajů. Při projednávání tohoto konsolidačního daňového balíčku došlo k mnoha jednáním s panem ministrem financí, který nejdříve Svazu měst a obcí a poté Sdružení místních samospráv slíbil, že jim zůstane daň z nemovitosti, ale že jim to bude kompenzovat v rámci daně z příjmů právnických a fyzických osob. Ale co se pak náhle stalo, bylo to, že se městům a obcím sáhlo i daň z přidané hodnoty, která je jejich největším příjmem. Města a obce přišly v rámci rozpočtového určení daní podle propočtů Svazu měst a obcí zhruba o 100 miliard korun.

Tento návrh ale tady nepředkládají města a obce. Tento návrh tady předkládají kraje, protože když došlo k tomuto jednání s panem ministrem financí, tak se ozvaly i kraje, které řekly: My chceme také měnit parametry rozpočtového určení daní krajů. Došlo ke schůzce, která byla na Ministerstvu financí, a bylo přislíbeno, že k té parametrické změně dojde. Poté, když se dohodlo, že tedy ta změna bude, pak zase k dohodě nedošlo. To ale není důležité. Důležité je to, že kraje tady tu zákonodárnou iniciativu předložily. Vy moc dobře víte, že v rámci právě konsolidačního daňového balíčku hnutí ANO ten návrh a to, co předkládají kraje, tady předložilo jako pozměňovací návrh. Řada z vás - protože já kolikrát velmi apeluji právě třeba na předsedu TOP 09 pana Jakoba, který je v té dvojroli, on je poslanec a zároveň krajský zastupitel - tak on říkal, že nemůže ten pozměňovací návrh podpořit, protože k rozpočtovému určení daní jako takovému by se měla vést rozsáhlá diskuse. Já jsem i tady z tohoto místa říkala, že bych s ním chtěla popřípadě uzavřít sázku, protože si myslím, že tato vládní koalice říká, že chce měnit parametry rozpočtového určení daní, ale jak vidíte, tento zákon už tady leží mnoho měsíců. A doufám, že jste všichni zaregistrovali, že například paní hejtmanka Středočeského kraje řekla, že pokud nedojde ke změně jejich parametrů, tak že je připravena dát ústavní stížnost. Já pořád čekám, kdy bude podána, když už tedy několik měsíců se tady tento zákon všech těch šesti krajů neprojednává.

Vím, že rozpočtové určení daní jako takové měnit je vždycky velmi náročné, protože je pouze jeden balík finančních prostředků, a vždycky, pokud je stejný, se někomu vezme a někomu se přidá, to tak je. Ale ten návrh, který kraje předložily, je pozitivní především v tom, že jsou tam zahrnuté finanční prostředky i na opravy silnic druhých a třetích tříd. Když se tady podívám na svého ctěného kolegu Ladislava Oklešťka, který se mnou byl také hejtman ve vedení kraje, tak určitě mi dá za pravdu, jak každý rok musel čekat, jestli nějaké finanční prostředky ze Státního fondu dopravní infrastruktury dostane. Čekali jsme na to v lednu, v únoru, v březnu a kolikrát ještě v dubnu jsme nevěděli, jestli nějaké prostředky dostaneme a jaký bude ten finanční obnos. Silnice se musí opravovat v letních měsících, ale musíte na ty opravy být připraven.

Musím říct, že je určitě pozitivní, že se šest krajů dohodlo. Dohodlo se tak, že se tedy navyšuje ten koeficient z 9,78 na 10,8. Poté jsou tam ještě další různá kritéria, která jsou tam zahrnuta - ohledně počtu obyvatel, ohledně počtu středních škol. Ale vnímám a myslím si, že ta debata by se opravdu měla vést. Proto si také myslím, že pokud by byl dnešní program schůze - a já předpokládám, že třeba Starostové a nezávislí budou hlasovat pro program této schůze, protože jsem měla nedávno i schůzku tady s celým vedením Svazu měst a obcí, protože pokud se tento zákon otevře, tak se bude řešit RUD krajů, ale může se řešit i rozpočtové určení daní měst a obcí - a myslím si, že můžeme tady nechat schválit dlouhou lhůtu mezi projednáváním prvního čtení a druhého čtení a že ta debata je tady legitimní, jak říkal pan Jakob, že musí se k tomu vést ta debata. Takže jsem zvědavá, jakým způsobem se k tomu dneska vládní koalice postaví, protože tyto návrhy zákonů předkládají kraje. Znovu to opakuji - kraj Středočeský, Zlínský, Karlovarský, Liberecký, Pardubický a Jihomoravský.

Zároveň bych k tomu chtěla říci, že jsem se také podívala na některé mediální výstupy k rozpočtovému určení daní. Svaz měst a obcí už se ozývá dlouho, že je nutné to řešit v souvislosti s velkými městy, protože ve velkých městech se dnes zavírají pošty, zavírají finanční úřady, došlo ke snížení podílu na hazardu a tak dále, a předpokládám, že pro tuto vládu a například tady pro pana ministra pro místní rozvoj jsou tím důležitým partnerem města, obce a kraje, jsou klíčovými partnery v území. Oni zajišťují dopravní obslužnost, zdravotní péči, oblast školství, základní školy, mateřské školy, střední školy, a takto bych mohla pokračovat, veškeré investice. A oni jsou nejblíže těm lidem - jak starostové, tak ale i krajské samosprávy.

Nevím, jestli vás přesvědčím tímto mediálním výstupem, ale už vás jednou přesvědčil pan prezident České republiky ohledně snížení odměn zákonodárců. Pan prezident byl na návštěvě Jihomoravského kraje, byl tam v září roku 2023, a jaký byl výstup po jednání s Jihomoravským krajem? Rozpočtové určení daní zasluhuje změnu, shodli se pan prezident Pavel a pan hejtman Jihomoravského kraje Grolich. Je to tady jasně i popsáno, z jakých důvodů a že by tady měl být i nějaký motivační prvek vůči krajům, aby se snažily přilákat investory a mělo to dopady právě třeba do daně z příjmů právnických osob.

Zároveň je mnoho mediálních výstupů. Já jsem ráda, že je tady pan ministr financí, protože on nám určitě řekne nějaké novinky v rámci vyjednávání. Můžeme tady slyšet, že musí se kraje dohodnout, a tak dále. Ale chtěla bych jenom říct, že čas, který je v rámci funkčního období, už se pomaličku krátí, a jsem opravdu přesvědčena o tom, že je tady legitimní debata v rámci rozpočtového určení daní. Když jsem se dneska tady někde na chodbě viděla s předsedou Starostů, tak mě se samozřejmě velmi dotýká, když on říká, že rozpočtové určení daní z naší strany... No, z naší strany docházelo ke zvyšování koeficientu rozpočtového určení daní. Já bych chtěla zdůraznit, že za vlády pana Kalouska a dalších, než jsme přišli do vlády my, se snížilo rozpočtové určení daní na 19,9 %. Bylo to absolutní snížení. Já vám můžu říct, já jsem byla v tu dobu i starostka a vím, jak to bylo těžké, a počítali jsme opravdu každou korunu. Zároveň se městům a obcím a krajům vzal příspěvek na výkon státní správy. Za naší vlády se rozpočtové určení daní měst a obcí navýšilo na rekordních 25,84 % a u krajů se to navýšilo na 9,78 %. A chtěla bych podotknout, že krajům se to od letošního roku snížilo na 9,76 a od příštího roku se jim to sníží na 9,45. U měst a obcí se to sníží od příštího roku až na 24,16.

Když se podíváte na ten návrh Zastupitelstva Středočeského kraje, tak i tady vidíte, že oni navrhovali účinnost tohoto zákona od 1. ledna roku 2024. Znovu z tohoto místa vás prosím, podpořte program dnešní schůze, podpořte to, aby se mohla vést debata v rámci rozpočtového určení daní jak krajů, tak měst a obcí, a potvrďte to, že vašimi partnery v území jsou jak regiony, tak ale i města a obce. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk poslanců hnutí ANO 2011.)

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a další s přednostním právem je přihlášen pan předseda Okamura. Jenom připomínám, že je poslední, kdo je přihlášen s přednostním právem. Máte slovo.

Poslanec Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, máme tady před sebou novelu zákona o rozpočtovém určení daní pro kraje. Návrh šesti krajů na změnu zákona o rozpočtovém určení daní jako SPD podporujeme, protože současné nastavení systému přerozdělování daní pro kraje, které je od roku 2004 beze změny, nereflektuje dnešní rozsah poskytovaných veřejných služeb v jednotlivých krajích. Úprava je tedy opravdu nezbytná. Například Liberecký a Pardubický kraj předkládají novelu zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní krajů, již podruhé. Návrhy předložené v roce 2020 nebyly Poslaneckou sněmovnou nikdy projednány v důsledku skončení volebního období.

Nastavení principu dělení daní, takzvané rozpočtové určení daní, RUD pro kraje, je platné již dvacet let a je neměnné, aniž by odráželo změny v počtu obyvatel, změny zdravotních služeb, dopravy či školství. Zatímco parametry v rozpočtovém určení daní pro obce jsou každoročně přepočítávány podle aktuálních statistických dat, u krajů tomu tak není. Zástupci šesti krajů České republiky - Jihomoravský kraj, Karlovarský, Liberecký, Pardubický, Středočeský a Zlínský - navrhují podíl krajů na daňových výnosech zvýšit ze stávajících 9,78 % na 10,81 % a rozdělit podle nových kritérií. Návrh novely zavádí jednotlivá kritéria, na kterých se jmenované kraje shodly, a jejich váhu. Jedná se například o počet obyvatel kraje, výměru území kraje, ale bere v potaz i délku silnic, počet studentů středních škol, počet výjezdových základen zdravotnické záchranné služby zřizovaných krajem nebo počet urgentních příjmů prvního typu v nemocnicích.

Není možné mít systém zmražený dvacet let a nezohledňovat vývoj v jednotlivých krajích. Třeba ve Středočeském kraji za tu dobu vzrostl počet obyvatel o téměř 300 000. To se ovšem v objemu financí, který stát krajům posílá, nijak nezohledňuje. Systém absolutně neodráží ani rozsah silniční sítě, počet výjezdových stanovišť zdravotnické záchranné služby nebo počet žáků středních škol zřizovaných kraji. Návrh novely uplatňuje stejná kritéria na všechny kraje, vyjma hlavního města Prahy, kde jsou používána jen některá, protože ostatní jsou již pro hlavní město dostatečně zohledněna v rámci ustanovení § 4 zákona, tedy v rozpočtovém určení daní obcí a jejich dvojím zohledněním by došlo k nepřiměřenému zvýhodnění hlavního města oproti ostatním krajům.

Návrh novely zákona zahrnuje i finanční prostředky, které byly každoročně rozdělovány prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury. Návrh vznikl na základě dohody a podle Asociace krajů České republiky vhodně odráží poměrné zastoupení charakteristik a činností jednotlivých krajů.

Takže když to závěrem shrnu, hnutí SPD podporuje návrh na změnu zákona, který podalo šest krajů: Jihomoravský, Karlovarský, Liberecký, Pardubický, Středočeský a Zlínský kraj. Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců SPD.)

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji a nyní se hlásí s přednostním právem pan ministr Zbyněk Stanjura. Prosím, pane ministře. Máte slovo.

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Vážení kolegové, vážené kolegyně, zkusím popsat, v jakém jsme stavu při řešení rozpočtového určení krajů. Když se podíváme do programového prohlášení vlády, které se poctivě snažíme plnit, tak tam najdete větu, že "upravíme rozpočtové určení daní po dohodě s Asociací krajů za zvýšení prostředků, které budeme směřovat do krajů".

Tak nejdřív popis. Popíšu situaci a skutečně jenom popisuji, nijak ji nebudu hodnotit, do roku 2023. Deficit státního rozpočtu minus 288 miliard, výsledek hospodaření obcí a krajů, zatím to mám v sumě, nemám to rozklíčované na obce a kraje, za ten jediný rok plus 65 miliard. A současně říkáme - a říkám, my: kraj má hodně, samosprávy mají málo, státu vezmeme a přidáme samosprávám. Říká to vládní programové prohlášení. Já to nijak nehodnotím, konstatuji. Úplně logické to není, ale rozumím snaze samospráv vylepšit svoji finanční situaci.

Takže my jsme zahájili debatu s Asociací krajů na tom, aby se modernizovala a změnila kritéria, která v zásadě platí od vzniku krajů s nějakou drobnou úpravou. Po pravdě je třeba přiznat, že už je málo pamětníků, kteří jsou schopni si vzpomenut, jak probíhaly debaty před rokem 2000 a proč se zrovna zvolilo takové řešení. Jednání Asociace krajů expertně podporovalo Ministerstvo financí. V daném okamžiku, kdy přišel nějaký požadavek, tak jsme to propočítali a říkám, expertně jsme spolupracovali. Nakonec v Asociaci krajů zvítězil názor na to, že kritéria se změní a budou nová kritéria. Poctivě říkám, že nová kritéria jsou lepší než stávající. To takhle hodnotím, i když jsem se těch jednání neúčastnil, je to spravedlivější. Ale není to absolutně spravedlivé, a pokud budeme hledat absolutně spravedlivý model, bude to znamenat, že bude neustále prodlužován stávající stav. To není kritika, to je jenom konstatování.

V okamžiku, kdy změníte kritéria, co se stane? Logicky, matematicky: někdo si polepší a někdo si pohorší, jinak to prostě není možné. Jinak bychom sice změnili kritéria, ale kdyby byl dopad v procentuální váze pro jednotlivé kraje ze sdílených daní, tak to by byl zázrak a bylo by to v zásadě zbytečné.

Takže jsme měli odbornou debatu. My jsme doporučovali počet kritérií zmenšit, Asociace krajů se domluvila, že ne. To jsme plně akceptovali. Takže v této chvíli neprobíhá debata o tom, jak ještě tento návrh na nová kritéria změnit, vylepšit, parametricky upravit. Problém vznikl v okamžiku, když se to přepočetlo, a ve statickém modelu, podotýkám, ve statickém modelu to logicky znamená, že po změně kritérií si některé kraje v tomto statickém modelu polepší proti stávajícímu stavu a některé si pohorší. Reálně ale žijeme v dynamickém vývoji daňových příjmů a znamená to, že všechny kraje budou mít vyšší daňové příjmy, než měly doposud, bez ohledu na to, jaká budou kritéria, protože vidíme, jaký je vývoj daňových příjmů jako celku, a po změně kritérií budou mít některé kraje růst - budou mít růst, ale bude nižší než podle starých pravidel, a některé kraje budou mít růst vyšší než podle starých pravidel.

Když se podíváme - a vrátíme se k té první větě, kterou jsem tady řekl - na výsledek hospodaření státu a samospráv jako celku za rok 2023, tak se ukázalo jako nepraktické vlastně to navýšení, které se - v tom statickém modelu se jedná zhruba o 6 miliard korun, zhruba. Tak když tam přisype stát na svůj úkor 6 miliard, tak to podpoří snad všechny kraje, nechci mluvit za ně. V okamžiku, kdy tam zůstane stávající objem, ty kraje se neomylně a logicky bez ohledu na politickou příslušnost hejtmana rozdělily vlastně do tří skupin. První skupinu tu vidíme v legislativních návrzích těch šesti krajů, to jsou ti, kteří by si polepšili, to znamená, měli by vyšší zvýšení podle nových pravidel než podle starých pravidel i bez zvýšení celkového objemu pro kraje. Pak jsou kraje, které s tím ostře nesouhlasí, protože by měly nižší zvýšení než podle starých pravidel, a pak jsou některé kraje, které jsou neutrální, kde ty změny jsou z hlediska jejich rozpočtu malé, které si třeba o něco pohorší v tom statickém modelu, tak jsou vlastně ty změny nevýznamné.

Podotýkám, že to opravdu není na stranické příslušnosti jednotlivých hejtmanů, ale na tom, jak ten propočet dopadl pro každý konkrétní kraj.

My jsme měli na sklonku loňského roku - omlouvám se, z hlavy si to datum nepamatuju - jednání vlády s Asociací krajů, které probíhá pravidelně. Jedním z důležitých bodů na tom jednání byla i situace kolem rozpočtového určení daní a domluvili jsme se na následujícím postupu. Budeme hledat řešení ještě v tomto volebním období Sněmovny, které by změnilo ta kritéria, ta nová, podle mého názoru lepší a spravedlivější. Vyloučili jsme v té debatě ty dvě krajní varianty, že stát příští rok dosype všechno, a druhá krajní varianta, že necháme stejný objem, nezměníme kritéria, a dohodli jsme se, že budeme hledat nějaké kompromisní řešení, že to navýšení by probíhalo postupně v několika letech.

V této chvíli máme před sebou vlastně rozhodování a politická jednání, nejprve Asociace krajů a pak Asociace krajů jako celek s vládou o tom, jestli to navýšení, když to zjednoduším, bude 3 x 2 nebo 2 x 3. Jinými slovy, první varianta, že to bude ve třech zdaňovacích obdobích, kdy ten objem se bude zvyšovat zhruba o ty 2 miliardy ročně, anebo ve dvou zdaňovacích obdobích o 3 miliardy korun. Ty varianty samozřejmě mají různé časové hledisko. První varianta je 2025, 2026, 2027 a druhá varianta je 2026, 2027. To znamená, na konci roku 2027 - a to byl kompromis, který nabídla vláda Asociaci krajů jako celku - že na konci roku 2027 i tento v uvozovkách výpadek ve statickém modelu, jak jsem říkal, ty příjmy i porostou v absolutních číslech, jak to krýt.

V této chvíli proběhne podle mých informací jednání, ale i hlasování v Asociaci krajů, abychom věděli, jak silná je shoda o těch dvou variantách, jestli 2 x 3 nebo 3 x 2. Já jsem přesvědčený, že pokud ta shoda bude větší než 8 : 6, to je nejmenší možná shoda, že to je dobrý podklad pro rozhodování.

Já se snažím nevystupovat jako... nerozhodovat se podle toho, že jsem poslancem za Moravskoslezský kraj, který by v modelu nových pravidel při stejném objemu tratil poměrně hodně. Snažím se na to dívat opravdu objektivně bez té příslušnosti krajské. Všichni jsme z volebních krajů a jsme rozděleni do těch čtrnácti volebních krajů a prosím, abychom to neposuzovali pouze pohledem toho jednoho kraje, přestože ten pohled je legitimní a nijak ho nezpochybňuji.

Myslím si, že nabízený kompromis je východisko k tomu, abychom tu práci neopakovali, protože máme letos krajské volby, příští rok máme sněmovní volby, a pokud se nám to nepovede dotáhnout v našem volebním období, hrozí, že ta jednání se vrátí úplně na začátek bez ohledu na to, jaké budou koalice v příštích krajích a jaká bude příští vládní koalice. Myslím, že by to byla škoda, že práce už bylo vykonáno hodně. To je právě důvod, proč nedoporučuji, abychom to dnes projednávali, protože ta jednání ještě nejsou ukončena. Chtěl jsem to říct na mikrofon, protože tuhle informaci samozřejmě mají vládní poslanci, ať to slyší celá Poslanecká sněmovna, že to není... Jsem poměrně optimista, že tu dohodu jsme v řádu nízkých měsíců schopni nalézt, a pak bude namístě, abychom tu dohodu proměnili v legislativu, a pak se logicky nabízejí dvě možnosti. Buď přijde vládní návrh, nebo to bude některý z těch návrhů krajské samosprávy.

Pak bych ale poprosil o to, abychom neříkali, že to neprošlo řádným legislativním procesem, že k tomu nezasahovala RLV, že k tomu nebyla připomínková místa, že pokud takové argumenty používáme, tak vlastně zpochybňujeme legislativní proces jako celek. Je legitimním právem každého poslance podat návrh zákona, není tam žádná podmínka, že musí proběhnout RLV a připomínkové řízení, je legitimním právem každého kraje podat legislativní návrh a nemusí tam proběhnout RLV. Já to říkám preventivně. (Oživení v sále.) Neříkám, že se to stalo, ale v minulých dnech a hodinách jsem velmi často poslouchal o jiném poslaneckém návrhu, a nechci o něm debatovat, a ten neprošel standardním legislativním procesem a nezasahovala k tomu RLV a nebyla k tomu stanoviska všech ministerských úřadů, ministerstev a ostatních orgánů, které jsou buď povinné, nebo dobrovolné či aktivní připomínkové řízení. Tak já na to jenom upozorňuju.

Z mého pohledu bude ta dohoda učiněna, tak z pohledu mě, osoby, je jedno, který postup zvolíme, všechny jsou stejně legitimní. Já bych pak upřednostnil časově nejvýhodnější postup, který nás provede docela rychle prvním, druhým i třetím čtením, abychom ten návrh zákona mohli odeslat do Senátu. Když tak budeme postupovat, splníme společně, že by bylo ideální, kdyby ta shoda byla vyšší než shoda pouze vládní většiny, protože ty koalice jsou pestré, nejsou jenom - když se podíváte na koalice na krajích - nejsou čistě vládní nebo opoziční ve smyslu centrální politiky, ale jsou skutečně pestré, aniž bych teď říkal a definoval, jak je která konkrétní z těch čtrnácti koalic postavena. Proto mi přijde rozumné a správné, abychom se tím dnes nezabývali. Myslím si, že je lépe než dnes bez té půtky a nemít vlastně reálný termín pro jednání ve druhém čtení, soustředit se na tu dohodu. Věřím, že hejtmanky a hejtmani budou relativně rychlí, že dostaneme nejenom jako vládní strany, ale i opoziční strany, i díky tomu, že máte své hejtmany a zastoupení v krajské (nesrozumitelné) informaci o tom, jak vysoká je míra shody mezi kraji. Pak můžeme postupovat relativně rychle a věřím, že můžeme a jsme schopni relativně rychle postupovat.

Druhá věc, kterou by bylo ideální vyřešit v tom samém gardu, která je pro stát fiskálně velmi jednoduchá a fiskálně neutrální, vzít 4 miliardy ze SFDI a dát je k tomu rozpočtu daní. Problém vznikl v tom - a zase to nevzniklo na vládní úrovni, akceptovali jsme vždy, že tyto 4 miliardy se dělí mezi kraje jinými principy a jinými pravidly než rozpočtové určení daní, a je logické, když tyto 4 miliardy dáme do celkového objemu sdílených daní, aby se to řídilo stejnými principy a stejnými pravidly, stejnými parametry. Myslím, že pokud se shodneme na těch nových parametrech, že je to prostě spravedlivější a že nic nebrání tomu, abychom již od příštího roku ty 4 miliardy měli ve sdílených daních pro naše krajské samosprávy. Ušetří tím obě dvě strany, jak kraje, tak vláda ušetří nemalou byrokracii, která je spojena s tím, že dneska se to vlastně čerpá formou smluv, dotací a podobně. Takže já tento krok bezesporu podporuji. Ten můžeme udělat jednorázově, od příštího roku tady nemusíme mít žádný odklad nebo nějaké rozdělení v příštích volebních obdobích.

Já jsem se snažil mluvit skutečně věcně bez politického akcentu, bez toho, abych hodnotil, který návrh je lepší nebo horší, bez toho, abych hodnotil, který kraj má lepší legislativní návrh či který je ostře proti těm stávajícím, které máme v Poslanecké sněmovně. Prosím vás všechny o pochopení a doporučuju tento postup: dneska se tím nezabývat, věnovat energii a čas vyjednávání s Asociací krajů.

Podle informací, které mám od mnoha hejtmanů a hejtmanek, jsou připraveni se tomu samozřejmě věnovat, dát nám informaci, jak vysoká shoda je některou z těch dvou variant, které jsem tady zmínil, 2 x 3 nebo 3 x 2. Pak si myslím, že jsme schopni se dohodnout, kterou legislativní cestou na to půjdeme, jestli upřednostníme vládní návrh s tím standardním legislativním procesem, LRV a podobně, nebo se dohodneme, že některý z těch šesti návrhů, které leží, použijeme. V této chvíli bych nedoporučoval zvolit třetí nebo čtvrtou cestu - obě jsou legitimní, aby to byla buď poslanecká iniciativa nebo návrh horní komory. I to je legitimní cesta návrhu změn zákona.

Takže vás chci požádat všechny, nejenom vládní poslance, ale i opoziční poslance, o pochopení. Myslím, že fakt hledáme poctivě řešení, se kterým když nebudou souhlasit všichni, takže aspoň nějaká výrazná většina. To je mé doporučení pro dnešní den. Za sebe slibuji, že se tomu budeme poměrně intenzivně věnovat.

Ale říkám, debaty o parametrech máme za sebou. Není ambicí ani vlády, ani Ministerstva financí tu dohodu na nových parametrech, které kraje pracně vytvořily, měnit. Bavíme se vlastně o náběhu a případném rozložení v čase toho dorovnání té takzvané ztráty ve statickém modelu. Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře. Táži se - ano, má zájem paní poslankyně Mračková Vildumetzová s přednostním právem. Prosím, máte slovo.

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, kolegové, pan ministr financí tady řekl v tuhle chvíli, že se snažil mluvit věcně, korektně. No, pane ministře, až na jednu věc. Když jste tady srovnal zákonodárnou iniciativu krajů s tím, že ji předložily kraje a nebylo k tomu připomínkové řízení a nevyjádřila se k tomu Legislativní rada vlády. To myslíte vážně? Víte o tom, že korespondenční volbu - nechci se k tomu vracet - předložil Petr Fiala, Vít Rakušan, Ivan Bartoš, Markéta Pekarová Adamová a Marian Jurečka, kteří jsou ve vládě? A vy tohle srovnáváte s hejtmany a s krajskými samosprávami, kteří nemají jinou možnost a předložili to zákonodárnou iniciativou? Tak tohle vám určitě ve vašem korektním, věcném projevu musím vytknout, protože oni neměli jinou možnost. Oni tady předložili zákonodárnou iniciativu, na kterou mají právo. Ale vy, když jste ministři a jste ve vládě, tak přece dává jasnou logiku, že přece ministři nebudou předkládat poslanecké návrhy, ale předloží to vládním návrhem. Takže tohle mně tedy velmi vadilo.

Pak jste řekl, že to musí vyjít vždycky logicky matematicky, že se někomu vezme a někomu se přidá. Ale ten návrh, který tady dneska těch šest krajů předkládá, tak se nikomu nic nebere. Všichni dostanou stejně, ne-li více. Kdo přijde o finanční prostředky, je Praha, ale Praha je obec postavení kraje, to znamená, že dostává jak RUD krajů, tak RUD obcí. (Ministryně Černochová ve vládní lavici se směje.)

Ale já tady jsem teď slyšela smích paní ministryně Černochové. Chci říct, já jsem to nebyla, kdo se s těmi kraji sešla a kdo krajům sliboval, že se jim změní RUD krajů. Byl jste to vy, pane ministře financí, který jste jim to přislíbil. Ta jednání byla, jsou z toho mediální výstupy. A chtěla bych říct, že na opravy silnic druhých a třetích tříd kraje dostávaly i 6 miliard, takže kdybychom se na to podívali tou optikou, tak ten finanční dopad tam je. Ale mně vadí to, že vy říkáte: Máme to v programovém prohlášení. Ale já přece chci, a vy říkáte: My se dohodneme, my povedeme ta jednání - ale vy ta jednání přece můžete vést, i když se dnes program schůze schválí, a můžeme se dohodnout, že prodloužíme lhůtu na 120, 150 dní. Ale bude to jasný signál, že to, co jste slíbili, že o tom tu debatu povedete. A znovu říkám, toto tady předložili hejtmani a jednotlivé kraje zákonodárnou iniciativou.

Zároveň vy říkáte, že budete chtít stanovisko Asociace krajů. Doufám, že je vám jasné, že v letošním roce - a to jste řekl taky - budou krajské volby. To znamená, že se Asociace krajů s největší pravděpodobností může obměnit. Takže pak přijdete v září a budete říkat: já chci zase další stanovisko, a v rámci rozpočtového určení daní je strašně těžké najít tu shodu, je to velmi složité. Ale myslím si, že si ty kraje zaslouží, aby se tady ta debata otevřela. Ale já bych chtěla, aby se otevřela debata, co se týká i rozpočtového určení daní měst a obcí, kterou chce Svaz měst a obcí, a ta debata v rámci těch kritérií je legitimní.

Takže, pane ministře, mrzelo mě, co jste řekl, a budu věřit - tamhle vidím pana Jakoba, prostřednictvím paní předsedající, který mi jasně řekl při projednávání konsolidačního balíčku: Paní kolegyně, přinesou to sem ty kraje, povede se k tomu debata. Takže já budu očekávat, jakým způsobem Středočeský kraj, protože vidíme, že i paní Pecková - a mě by zajímalo, když dneska se ten program neschválí, jestli tedy ten Středočeský kraj tu ústavní žalobu podá. Znovu říkám, leží to tady od září, zákonodárnou iniciativou krajů, oni nemají jinou možnost, ale vláda má možnost podávat vládní návrhy. Děkuji vám.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní poslankyně. S přednostním právem pan ministr Stanjura. Prosím, máte slovo.

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Já nevím, jestli zavedeme tlumočníka z češtiny do češtiny. Paní poslankyně protestuje proti něčemu, co jsem neřekl. Já jsem řekl: Pevně doufám, že nikdo - paní poslankyně Vildumetzová, prostřednictvím pana předsedajícího... paní předsedající, omlouvám se - já jsem řekl: Pevně doufám, že nikdo nebude říkat, ne že já to budu říkat, že nikdo nebude říkat, že to nebylo na LRV a že to (nesrozumitelné) - řekl jsem, že pevně doufám, a všechny jsem poprosil, aby to nepoužívali, a přijde paní poslankyně Vildumetzová a říká: Co jste to říkal? Jak to po nich můžete chtít? Já jsem slušně poprosil, aby to nikdo nepoužíval. Já to určitě používat nebudu. Tak nevím, proti čemu protestujete. Fakt to nechápu. Dobře, zařídíme si tlumočníka. Podívejte se na stenozáznam. Co je na tom špatně, když vás všechny poprosím, abyste v případě, pokud se rozhodneme cestou jít iniciativy kraje, nepoužívali tyto argumenty? To jsme ve shodě, ne? Tak nemusíme protestovat, když jsme ve shodě. Já to používat nebudu a všechny vás jsem poprosil, ať to nepoužíváte, pokud se rozhodneme, že půjdeme touto cestou. A vy protestujete, jako bych říkal, že já požaduji, aby to bylo na LRV a přirozeně, já to nepožaduji a jenom jsem slušně poprosil vás všechny, když tou cestou půjdeme, abyste to prosím nepoužívali, protože ten zákon je poměrně jednoduchý. To nejsou těžké paragrafy, je to politické rozhodnutí, jak vysoký bude koeficient, když to zjednoduším. K tomu nepotřebujeme LRV. Tak já jsem jenom poprosil, aby to nikdo nepoužíval, a vy mě napadnete, že já chci, abych to používal. Tak se fakt poslouchejme, protože pak ta debata nemá smysl. Já vím, že je to docela oblíbená metoda zkritizovat protivníka za to, co neřekl a na tom vystavět své vystoupení. Neříkám, že jsem to třeba někdy omylem neudělal v minulosti, abyste mě hned nechytali za slovo, ale v tom se shodujeme. Pokud si řekneme: nejdřív musíme nalézt shodu, když ji najdeme, budeme hledat nejrychlejší legislativní cestu, nejlépe po dohodě s opozicí. To je celé, co jsem řekl v svém prvním vystoupení, tak teď jsem to jenom zopakoval. Žádný spor v tom nevidím.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Táži se, zda chce ještě někdo vystoupit s přednostním právem? Ano, ještě jednou paní poslankyně Mračková Vildumetzová. (Hluk v jednacím sále.) Prosím o klid.

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Pane ministře financí, jestliže tady řeknete a srovnáváte, že pět ministrů, respektive vicepremiérů, včetně předsedkyně Poslanecké sněmovny podávají návrh poslaneckým návrhem s tím, že tady kraje - oni nemají jinou možnost, jak ten návrh zákona podat. A chtěla bych ještě říct jednu velmi důležitou věc. Vy jste ten návrh všech zákonodárných iniciativ krajů probírali na vládě, vláda k tomuto návrhu dala neutrální stanovisko a jasně napsala, že je nutné tu debatu popřípadě ještě vést o těch kritériích. Proto vás znovu z tohoto místa žádám včetně všech zástupců krajů, kteří tady jsou, abyste podpořili návrh dnešní schůze i s ohledem na to, že budeme komunikovat i rozpočtové určení daní měst a obcí. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Táži se, zda má ještě někdo zájem vystoupit s přednostním právem? Není tomu tak. A nyní budeme hlasovat o celém návrhu pořadu 91. schůze Poslanecké sněmovny, jak byl písemně předložen. Přivolám kolegy z předsálí.

Zaznamenala jsem žádost o odhlášení, všechny vás tedy odhlásím a poprosím vás, abyste se přihlásili svými identifikačními kartami.

Než se ustálí počet přihlášených, přečtu omluvy. Omlouvá se Ondřej Babka od 17 hodin z osobních důvodů.

Ještě jsem zaznamenala žádost o vyzvednutí náhradní karty. Máme nějaký problém, pane poslanče? Tak, vše je v pořádku. Pan poslanec (Kučera) žádá o náhradní kartu, a bude tedy hlasovat s náhradní kartou číslo - 27, děkuji, pane poslanče.

Počet přihlášených se nám ustálil.

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrh? Kdo je proti?

Hlasování číslo 2, přihlášeno 158 poslanců a poslankyň, pro 73, proti 50. Návrh byl zamítnut.

Pořad schůze nebyl schválen, končím 91. schůzi.

Mám pro vás ještě sdělení. Po ukončení 91. schůze končím dnešní jednací den a připomínám, že se zde sejdeme zítra v 9 hodin, kdy budeme pokračovat v přerušené 87. schůzi. Přeji vám hezký večer!

(Schůze skončila v 17.32 hodin.)

Aktualizováno 9. 4. 2024 v 15:37.