(19.20 hodin)
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Já se připojuji k této žádosti. A samozřejmě nyní další přihlášený má svůj prostor k vystoupení, je to pan poslanec Patrik Nacher se svou faktickou poznámkou k průběhu rozpravy. Prosím.
Poslanec Patrik Nacher: Děkuji. Vrátím se k vystoupení Jana Jakoba a k jeho návrhu, o tom je ta moje faktická. Chtěl bych připomenout, že vy jste tady vlastně poprvé v historii dali pevný čas na hlasování v prvním čtení. To se nikdy nestalo. Tohleto se nikdy nestalo. A když se podíváte a vzpomenete si, já jsem poslouchal Jana Jakoba velmi pozorně, on řekl s odvoláním především na včerejší průběh rozpravy, musíme taky poslouchat, já poslouchám ty vaše věci, i když občas nedávají smysl, podívejte se, především včerejší, protože dneska se to výrazně hýbe. Ty faktické se skutečně velmi striktně drží těch faktických. A množství lidí ubývá. To přece vidíte. Vy jste to omezili na dvakrát deset minut, takže stejně by to někam doputovalo. Ale vy i přesto prostě chcete ukázat tu sílu a dáte to na tu patnáctou hodinu. Ono matematicky, úplně jednoduše, když si vynásobíte těch pětačtyřicetkrát ty minuty, které mají povolené, tak vidíte, kde asi skončíme, když každý den jsme tady do jedné do rána. A vy jste přesto chtěli formálně ještě ukázat tu sílu a zadupat nás. To je výsledek tohohle vašeho hlasování. (Potlesk z lavic ANO.)
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za dodržení času. Nyní paní poslankyně Helena Válková. Prosím, paní poslankyně.
Poslankyně Helena Válková: Děkuji, paní místopředsedkyně. Milé kolegyně, milí kolegové, ono je to opravdu těžké ty emoce samozřejmě zvládnout, protože každý má určitá očekávání. Já jsem na tom lépe, protože už jsem si stačila prostudovat i disentní stanoviska a jako právnička jsem tam našla řadu zajímavých argumentů právě kupodivu z oblasti ústavního práva. Takže si myslím, že opravdu tohle doporučuju zase kolegům z koalice podívat se kromě toho rozhodnutí, které samozřejmě - a já jsem nezažila nikoho od nás nebo neviděla jsem, neslyšela, že by vždycky v úvodu neřekl respektuji rozhodnutí Ústavního soudu, byť s ním ne nesouhlasím, to bychom byli velmi opatrní, ale jsem zklamaná. Ano, tohle tam zaznívalo. Tak to si myslím, že je naprosto v pořádku. A doporučuji i vám tedy prostudovat ta disentní stanoviska, která jsou na rozdíl od rozhodnutí Ústavního soudu velmi právnická v rovině právní, což velmi s potěšením jsem kvitovala.
A jinak já úplně chápu vystoupení svého kolegy pana poslance Bělici. Já bych třeba takhle nevystoupila razantně, taky nejsem primátorka Havířova. Ale prostě ten obsah, že zrovna někdo si troufne na moralizující připomínku, který nedávno stál tedy v centru ne zrovna blahých událostí, tak to mě také zarazilo a překvapilo a svědčí to o určitém nenáhledu. Ale také nechci moralizovat, určitě na to nemám právo. Člověk má být pokorný. Děkuji. (Potlesk z lavic ANO.)
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Nyní je přihlášený pan poslanec Jan Richter. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Jan Richter: Děkuji za slovo. Ve mně jste ty emoce vyvolali, zejména pan Dufek teď naposledy, prostřednictvím paní předsedající, a předtím tady pan manipulátor se lží ministr Jurečka. Já se chci zastat kolegy Bělici, který naprosto přesně řekl to, že vy jste usvědčený lhář celé té situace, který jste chlastal, když ostatní trpěli! (Potlesk z lavic ANO.)
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. A my se nyní, kolegyně, kolegové, vracíme k přihlášeným v obecné rozpravě, kde nevidím přítomného kolegu Lochmana, a proto přistoupíme k dalšímu, kterým je přihlášený pan poslanec Jaroslav Dvořák. A připraví se paní poslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová. Opět pan kolega je nepřítomen, takže paní poslankyně Pokorná Jermanová. Tu také nevidím v sále, řečnice je nepřítomná. Čili se dostáváme k paní poslankyni Lence Dražilové. Připravit se může následně pan poslanec David Štolpa. Prosím. A ještě se otáži, paní poslankyně, předpokládáte spojení dvou příspěvků? (Ano.) Prosím, máte slovo.
Poslankyně Lenka Dražilová: Děkuji za slovo, vážená paní předsedající. Jedním z hlavních důvodů, proč se zde za této atmosféry setkáváme, je, že si někteří z vás udělali z korespondenční volby opravdu fetiš. A moc dobře víme, jak to s různými fetiši, které fungují většinou jako zástupný symbol cesty a brány ke štěstí a splněnému snu, v historii dopadá. To, co mají podobné politické fetiše společného, je, že jsou většinou zahalené do hávu těch nejušlechtilejších cílů. A vy jste to z korespondenční volby udělali, a to se všemi důsledky, které z toho plynou.
Přiznávám, že i já, podobně ovšem jako řada ostatních lidí, mám čas od času tendenci neposlouchat řádně argumenty druhé strany. V tomto případě jsem si ale dala opravdu záležet na tom, abych ty důvody pochopila, nebo abych se snažila pochopit důvody, které vedou vládní strany k tomu, aby se rozhodly prosazovat korespondenční volbu hlava nehlava, i třeba, jak to vidíme, za cenu zablokování Sněmovny, anebo co je ještě horší, polarizace společnosti. Rozhodli jste se prosadit věc, která ani trochu nezlepší kvalitu života občanů v České republice. Místo toho, abychom řešili problémy, které nás opravdu trápí a kterých nemáme málo - připomenu inflaci, drahé potraviny, zdravotnictví, celý sociální systém a další - budeme řešit věc, která by se dala při dosažení podobného cíle vyřešit úplně jinak, méně konfliktně. I to vypovídá o vás vládních poslancích, kde vidíte priority.
Hlavním důvodem, který od vládních stran slýcháme a opakuje se zde stále, že touto cestou chtějí umožnit volbu našim lidem v zahraničí. Nenápadně tak vlastně říkají, že naši lidé dnes v zahraničí volit nemohou, což samozřejmě není pravda. Volit dnes mohou stejně jako lidé u nás. Já jenom přiznávám, že to mají o něco těžší, mají menší komfort než ti, kteří žijí tady. To je pravda. Jak jsem řekla, chápala bych, kdyby zástupci koalice přišli a řekli nám, pojďme hledat cesty, jak zjednodušit volby lidem v zahraničí. Kdyby přišli a řekli třeba, máme zde analýzu, která ukazuje, že v těchto regionech je volba pro lidi opravdu složitá. To bych považovala za relevantní začátek naší debaty. Nic takového se ale nestalo. Bohužel. Žádná taková analýza neexistuje, anebo aspoň nám nebyla dána k dispozici. Jediné, co zde máme, jsou dojmy a pocity, jaké to je. A opravdu chtějí zástupci koalice dělat politiku jen na základě pocitů a dojmů?
S touto logikou můžeme přijít, že máme dojem, že současný systém voleb znevýhodňuje jinou skupinu obyvatel. Už o tom tady mluvila paní poslankyně Dostálová. Třeba tu, která má problém se zrakem nebo se sluchem, protože nemohou posoudit kvalitu předvolebních debat. Pokud ale zástupci koalice uvádějí jako hlavní problém, že někteří lidé to mají do volebních místností daleko, tak je to problém, který je řešitelný. I když, a zde je namístě opravdu relevantní otázka - jak daleko je daleko do volební místnosti? Je to 5, 10, 100, 500, 1 000 kilometrů? Kdo to určí? Já ze zkušenosti vím, jak relevantní toto měřítko je. Například u nás v Blansku je pro některé lidi daleko dojít k volbám třeba sto metrů a naopak pro některé není problém ujet stovky kilometrů, aby mohli volit u nás doma. A to prosím i přesto, že by si mohli už dnes klidně vyřídit voličský průkaz. ***
