(pokračuje Věra Kovářová)

133.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 65/2022 Sb.,
o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem
na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace,
ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
/sněmovní tisk 543/ - třetí čtení

(Silný hluk v sále.) Kolegyně a kolegové, prosím o klid. Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujal pan navrhovatel, tím je místopředseda vlády a ministr vnitra Vít Rakušan, dále zpravodaj garančního výboru, poslanec Martin Exner.

Návrh na zamítnutí a pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 543/2, který byl doručen dne 15. listopadu 2023. Usnesení garančního výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 543/3.

Nyní vidím, že pan navrhovatel má zájem vystoupit před otevřením rozpravy. Prosím, máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuji, paní místopředsedkyně. Kolegyně, kolegové, jenom velmi krátce. Podrobně jsme návrh tohoto zákona debatovali v prvním i druhém čtení. Jenom opakuji, že zásadním cílem návrhu je nastavení mechanismu prodloužení ochrany do konce března 2025, což je celoevropské rozhodnutí, na které my reagujeme v našem právním řádu. Dopředu bych jenom chtěl říci, že oba dva pozměňovací návrhy - i díky konstruktivnímu přístupu kolegů z bezpečnostního výboru napříč politickým spektrem a spolupráci s odborem azylové a migrační politiky - mají oba dva tyto pozměňovací návrhy podporu Ministerstva vnitra. Žádám také o jejich podporu a samozřejmě o podporu zákona jako celku, protože aby odbor azylové a migrační politiky mohl skutečně od ledna začít s přeregistrací, je nutné, aby tato norma také od ledna byla v platnosti, měla podpis prezidenta a prošla Senátem. Takže děkuji předem za konstruktivní projednání i ve třetím čtení. Děkuji, paní místopředsedkyně.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře. Otevírám rozpravu, do které je jako první přihlášen pan poslanec Lang, připraví se paní poslankyně Mračková Vildumetzová.

 

Poslanec Hubert Lang: Děkuji, paní předsedající. Dobrý den, kolegyně, kolegové, pane ministře. Máme před sebou třetí čtení lex Ukrajina VI. Od doby vypuknutí toho válečného konfliktu, za ty dva rok přijímáme šestou úpravu toho speciálního předpisu pro ukrajinské běžence, kteří přichází v rámci pomoci, kdy Česká republika tu pomoc nabídla a připravila. Hnutí ANO 2011 u předchozích pěti lexů, jak postupně šly, čtyři jsme podpořili, u jednoho jsme se zdržovali a bylo to čistě technické, když se tehdy řešila otázka zranitelných a nezranitelných osob. (V sále je hluk.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Omlouvám se, pane poslanče. Kolegové, kolegyně, už poněkolikáté dnes vás žádám o ztišení. (Poslanec Lang: Děkuju.) Nikdo z vás nemá rád, když vystupuje, a v sále je velký hluk. Tak prosím respektujte a buďte ohleduplní i k ostatním kolegům. Děkuji.

 

Poslanec Hubert Lang: Děkuju, paní předsedající. Ono je to opravdu těžké potom navazovat, když máte nějaké přerušení, abyste nemusel začínat případně od začátku nebo jste nepřerušil ten tok svých myšlenek.

Jak tady řekl pan ministr, ve své podstatě lex Ukrajina VI, což je předpis, který zpřísňuje - to bych chtěl říci, neustále dochází postupně k zpřísňování podmínek příchozích běženců z Ukrajiny - byl projednán v prvním čtení, v druhém čtení byly připraveny pozměňovací návrhy, měli jsme tam spolupráci oboru azylové a migrační politiky, protože i když jsme koalice či opozice, v těchto věcech se domnívám, že je určitá míra spolupráce potřeba, protože to (je) obrovské množství lidí, které k nám přichází, a musíme to nějakým způsobem řešit, takže za tu vstřícnost děkuji. Máme tam připraveny dva, jsou připraveny dva pozměňovací návrhy, o kterých se bude ještě hovořit, a doufám, že tyto pozměňovací návrhy projdou. Bezpečnostní výbor se k tomu také vyjádřil za účasti pana ministra a myslím si, že to bylo konstruktivní, takže tam s tím nemáme žádný problém jako hnutí ANO.

Jak jsem říkal, těch předchozích pět lex Ukrajina, z toho jsme čtyři podpořili plně, u jednoho jsme se zdržovali, kdy se jednalo o ty takzvané zranitelné a nezranitelné osoby, kdy to nebylo ještě vyjasněno. Já bych chtěl ovšem v této věci zmínit, že tím, že schválíme lex Ukrajina VI, se posouváme vlastně do března roku 2025. Posouváme se do posledního roku našeho volebního období a ještě za stávající Sněmovny budeme muset potom hledat nějaké další řešení, zda to bude lex Ukrajina VII, nebo už se bude připravovat nějaké národní řešení. To je otázka, kterou tady vznáším, a my jsme se o ní už i bavili, protože ta evropská směrnice je na základě, které lexy Ukrajina byly vygenerovány nejenom v České republice, ale i v dalších členských státech Evropské unie, je tříleté moratorium. Prostě po těch třech letech už můžeme začít s těmi osobami pracovat na národní úrovni. To znamená, u nás na národní úrovni máme cizinecký zákon, máme případně azylový zákon. Jsou to dvě normy, které nějakým způsobem řeší obecně cizince, kteří přichází na území České republiky, ať už na krátkodobé, dlouhodobé, trvalé pobyty, někdo z nich přechází třeba do občanství.

Já bych chtěl tady jenom zmínit, abych nebyl příliš dlouhý, že opravdu dneska už se musíme začít zamýšlet více nad integrací a adaptací osob, které se rozhodnou pravděpodobně, že zůstanou na území České republiky, protože se domnívám - byť bych si přál, aby ten válečný konflikt se ukončil - že s největší pravděpodobností do 23. 3. 2025 pravděpodobně ten konflikt nebude ukončen, to znamená, ty osoby tady budou dále s námi. Dneska je tady řádově 350, 370 tisíc osob. Když se ptáme, zda tady zůstanou nebo nezůstanou, tak oni logicky ještě neví vlastně, jestli se vrátí domů, nevrátí se domů. Je to i pro ty osoby samotné těžké, což chápu, ale my musíme prostě už začít pomalu hledat nějaké řešení, co s těmi lidmi. Je to čtvrt milionu lidí, prostě víc jak čtvrt milionu lidí.

Netvrdím, že Česká republika v rámci legální migrace nepotřebuje pracovníky do průmyslu. Je tam spousta žen, je tam spousta dětí. Ty děti když se integrují, adaptují, tak prostě budou to naši, možná i spoluobčané po nějaké době, až překročí dlouhodobý trvalý pobyt. Otázka je, zda ti lidé nebudou chybět Ukrajině, ale to je trošku jiná otázka. To znamená, vznáším jenom - a budeme se ptát v případě přípravy nějaké lex Ukrajina VII, - já to říkám i z toho důvodu, že to bude právně čtvrtý rok našeho volebního období, a byl bych nerad, aby se to stalo předmětem nějakých politických půtek, jo? My se můžeme střetávat na různých věcech, ale v této věci si myslím, že napříč politickým spektrem bychom měli být konzistentní a měli bychom hledat nějaké řešení, které bude pro Českou republiku přínosné, jak pro hnutí ANO, tak třeba pro hnutí STAN, odkud pochází pan ministr vnitra.

Takže v březnu 2025 vyprší ta lex Ukrajina šestka, a teď co? My budeme muset připravovat tu sedmičku potenciální trošku dříve, protože tam nemůžeme čekat až úplně na závěr ukončení toho předpisu, takže určitě se budeme muset zamyslet nad nějakou integrací a adaptací. A tady my jako hnutí ANO říkáme, že chceme, aby někdo z vlády to koordinoval, tu koordinaci. Jestli to bude pod křídly ministra vnitra, nebo to převezme jiný rezort, protože policie nebo Ministerstvo vnitra udělá ty první úkony, ale potom je tam spousta věcí, které patří spíše pod křídla Ministerstva práce a sociálních věcí, takže se domnívám, že by možná Ministerstvo práce a sociálních věcí mělo převzít tu gesci, ale my prostě chceme jako opozice, abychom viděli, kdo to je, kdo z vlády je tím partnerem, se kterým můžeme třeba více komunikovat potom ty další věci, které jsou s tím provázány, jestli to tedy bude pan ministr vnitra, nebo to bude třeba pan ministr práce a sociálních věcí.

Další věci, které jsou s tím spojené samozřejmě, protože v příchozích jsou matky i děti, jsou problémy s místy. Máme tolik míst ve školách? Máme tolik míst ve školkách? Potom ti lidé, třeba ty děti budou přecházet do středního školství. Musíme prostě všechny tyto věci se pokusit nějakým způsobem řešit. Budeme tedy muset hledat nějaké národní řešení. Jestli to národní řešení bude i tak, jak jsme zatím komunikovali s oborem azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra, a ti lidé tady budou přecházet do pravděpodobně asi dlouhodobých pobytů, nebudou muset odcházet domů, ale budou muset už plnit určité podmínky jako každý jiný cizinec. To znamená, já se domnívám, že po těch dvou letech - bude to vlastně dva roky, ten konflikt už tam běží, bude to pomalu... ještě se to určitě překlopí do dalšího roku - tak ti lidé už by měli mít jasno v tom, jestli se chtějí vrátit, nechtějí se vrátit, jestli tady s námi chtějí žít a podobně.

A my bychom měli začít připravovat tedy ty podmínky v rámci nějakého národního řešení. To bude velká výzva, jednak pro Ministerstvo vnitra, pro odbor azylové a migrační politiky, a vůbec pro celou naši společnost. Pokud ten konflikt bude dále trvat - a může se stát, že ten konflikt, blíží se další zima, prostě ty strany jsou tam proti sobě zaklíněné jako za první světové války, nějaká zákopová válka - to je to, co já bych se chtěl zeptat, pořád vznáším tu otázku: Jaká je příjmová horní hranice únosnosti České republiky z hlediska příjmu dalších osob? Já úplně nevím, kolik každý měsíc přichází, a říká se, že to může být až 10 000 osob, které vlastně každý měsíc přichází znovu do České republiky a začíná u nich všechno od znovu, to znamená humanitární dávka, zranitelné osoby, nezranitelné osoby, prvních šest měsíců, 150 dní zdravotní pojištění a podobně. Měli bychom se pomalu začít zamýšlet nad tím, jestli v současné těžké ekonomické situaci pro naši zemi, kdy se tady snížila valorizace penzí, jsou tady různé úsporné balíčky, nežije se lehce našim osobám, našim vlastním lidem, jestli nejsme příliš vstřícní nebo jestli by nestálo za to pomalu říci nějak dost. Je nás 10,5 milionu, přijali jsme v té největší vlně více jak 500 tisíc lidí, dneska jich tady máme 350 tisíc, pokládám takovou otázku: Zvládneme další příliv těch lidí? Těch lidí může přijít 10 000, může jich také přijít taky 50 000, může jich přijít milion. V tom lexu není vůbec žádná horní hranice. U dalšího lexu nebo u nějakého národního řešení se musíme začít zamýšlet, jestli jsme schopni vůbec další lidi přijímat, aby to bylo za nějakých důstojných podmínek ve smyslu našeho zdravotního systému, sociálního systému, školského systému, ubytovacích kapacit, protože nemáme byty ani pro naše lidi. A když sem přijde takové množství lidí, také samozřejmě musí důstojně bydlet, nemůžou bydlet v nějakých provizorních podmínkách. Já to říkám z toho důvodu, že se dneska začínají objevovat takové tendence, že jaksi ti Ukrajinci mají přednost. Spousta lidí nám volá, píše a říká: Nezapomínáme náhodou, nezapomínáte, páni poslanci, že jste poslanci Parlamentu České republiky, že byste měli hájit zájmy primárně českých občanů, a ne upřednostňovat tyto cizince? A potom je cizinec a cizinec. Paradoxně mi píší i cizinci, kteří nejsou Ukrajinci, a říkají: Nám se zdá, že my jsme měli poměrně složité, těžké vstupní podmínky, abychom s vámi tady mohli žít, jsme tady v nějaké formě pobytu, a najednou se nám zdá, že ti Ukrajinci mají jakousi přednost. Tak to je jenom taková otázka, abychom se nedostali do toho, abychom nevyvolávali zbytečně nějaké vášně vůči této skupině příchozích cizinců, abychom nenahrávali nějakým extremistickým náladám, případně nějakým xenofobním náladám. To nikdo z nás určitě nechce, ani zleva, ani zprava. Zastávám ten názor, že bychom to měli dostat do nějakého gardu vyrovnaného, aby každý cizinec, který k nám přichází - my potřebujeme legální migraci, protože jestli jste viděli včera reportáž v televizi, tak Česká republika na tom není dobře z hlediska počtu nově narozených dětí a podobně - to znamená, legální migrace pro nás určitě je záchranou i do budoucnosti z hlediska našich systémů sociálních a dalších, aby tady měl kdo dělat na seniory, kteří budou přibývat, a pro mě pořád je lepší legální migrace z východu než nějaký přerozdělovací mechanismus migrace třeba z Afriky, kteří jsou nám kulturně trošku dál.

Takže to jsou všechno otázky, na které se budeme muset začít více ptát, a musíme srovnat ukrajinské migranty, já bych spíš řekl cizince, v nějaké formě pobytu s jinými cizinci, protože v České republice k našemu poměru obyvatel je tady víc jak 1 milion cizinců v různých formách pobytu a dneska těch Ukrajinců je tady řádově těch 350 až 370 tisíc.

Další věc, která se nám nelíbí, a zatím v těch lex Ukrajina je pořád na dobrovolné bázi, je, že my pořád stále nevíme, kde přesně ty osoby jsou, stále přesně úplně nevíme, jaké je jejich složení z hlediska práce, jsou tam věci další, kdy se nás třeba ptají někteří občané, jak je možné, že Ukrajinci třeba v létě odjížděli zpátky na Ukrajinu, do místa válečného konfliktu, a jeli tam i s dětmi a podobně. My se snažíme vysvětlovat, že evropský předpis tyto Ukrajince v režimu lex Ukrajina zrovnoprávňuje s jinými občany Evropské unie a my nemůžeme zabránit těmto osobám, aby cestovaly volně po Evropě, po schengenském prostoru, nebo aby se vrátily domů a podívaly se logicky na své majetky, navštívily své příbuzné a podobně. Takže to jen takové dovysvětlení této věci, protože se nás na to také hodně lidi ptají. Kdyby tady ti lidé, ti cizinci, Ukrajinci, byli v jiném režimu například azylového zákona, ve své podstatě by nemohli vycestovat domů, do místa, kde je válečný konflikt. Proto ten rozdíl pojetí, cizinecký zákon hovoří jinak, azylový zákon hovoří jinak a evropská směrnice hovoří také trochu jinak. Tak to jenom pro dovysvětlení.

Pozměňovací návrh, který jsme připravili za hnutí ANO ve spolupráci s OAMP je zpřísňující. Ve své podstatě máme tady určitou kategorii Ukrajinců, kteří se tady dopustili nějakého protiprávního jednání, které není dostatečně trestné na to, aby byli vysloveně zavření, ale chceme, aby tyto osoby, když se tady něčeho takového dopustí, aby byla možnost, aby odcestovaly na Ukrajinu zpět - prostě neváží si naší pohostinnosti, dopustily se tady něčeho protiprávního. Takže bych vás chtěl poprosit, až budete zvažovat, zda pro to zvednete ruku, tak abyste zvážili to, že je to všechno zpřísňující. Jsou to takové drobné krůčky, kde se pomaličku ten lex srovnává s podmínkami pro jiné cizince.

Takže z mé strany je to všechno. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Nyní vystoupí paní poslankyně Mračková Vildumetzová, připraví se pan poslanec Koten. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za slovo, vážená paní místopředsedkyně. Pane ministře, kolegové, kolegyně, i já bych se ráda vyjádřila k novele zákona - opatření v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na Ukrajině v rámci třetího čtení. Zároveň bych chtěla avizovat - a to řeknu v závěru - že ano, pan ministr vnitra ve svém úvodním projevu řekl, že jsme diskutovali jak v prvním, tak ve druhém čtení, přišel i na bezpečnostní výbor a jasně tady řekl - a my jsme se na tom dohodli - že je nutné přijmout lex Ukrajinu VI, a to z důvodu toho, že dochází k prodloužení dočasné ochrany do března roku 2025.

A zároveň jsem také velmi ráda, že po našem tlaku je tady předložen pozměňovací návrh, který řeší proplácení ubytování kraji, protože kraje by se již dostaly i do střetu ze zákonem v rámci porušení rozpočtové kázně. To je ten pozměňovací návrh, který předkládá pan Letocha.

Zároveň ale pan ministr ví, že dlouhodobě kritizujeme ten adaptační integrační proces, kritizujeme to, že dneska strategickou skupinu, respektive migrační krizi, respektive uprchlickou krizi a všechny ty věci s tím spojené, nikdo neřídí. Měl to na starosti vždy ministr vnitra, ministr vnitra se toho zřekl a dneska strategickou skupinu vede náměstkyně pro evropské záležitosti paní Laurenčíková.

Od začátku toho válečného konfliktu chceme nějaký plán, chceme nějaký řád, nějaký směr, a vidíme dneska, že to vůbec nikdo neřídí, a vůbec se nám nedaří adaptační a integrační proces. Já budu říkat informace v rámci té strategické skupiny. Když to řídil pan ministr vnitra, tak tam chodili aspoň ředitelé odborů. Podle těch informací, které teď jsou, pod paní náměstkyní Laurenčíkovou tam přijdou vedoucí oddělení, ti vůbec nemají mandát, respektive nechtějí nic rozhodnout, a prakticky víme, že je řada problémů, jsou tady bezpečnostní rizika, jsou tady vyloučené lokality, pořád nevíme, kde ti lidé se nachází, jakého jsou vzdělání, jaké jsou profese, a ani lex Ukrajinou VI se to neošetří, protože Úřad pro ochranu osobních údajů pořád říká, že ten dotazník je dobrovolný, to znamená, že válečný uprchlík, pokud ty údaje nechce do dotazníku napsat, tak my jimi nedisponujeme. Pan ministr vnitra sice říká, že většinu těch údajů máme, ale já jsem je černé na bílém nikde neviděla.

Chtěla bych říct, že v tuto chvíli je v legislativním procesu materiál a jmenuje se Strategie adaptace a integrace. Představte si, že tento materiál nedostaly k připomínkování kraje. Je to vůbec normální, aby takto důležitý materiál kraje - které zabezpečují mnoho věcí, které jsou spojené s ubytováním, v minulosti zajišťovaly krajská asistenční centra -tak tento materiál, podotýkám, není finančně kryt, to je jedna z věcí, a druhé, že ho nedostaly k připomínkování kraje? Mohla bych se ještě ptát, jestli to dostal Svaz měst a obcí, na to odpověď neznám, a připadá mi toto úplně neskutečné, takovýto materiál, který tady je, který říká, že bude nějaké vládní grémium, že tedy bude pověřen ministr práce, sociálních věcí, předpokládám, že takoví ministři se sejdou tak jednou a pak tam budou posílat ty vrchní ředitele nebo vedoucí oddělení. Znovu podotýkám, že je strašně důležité, aby někdo se začal zabývat tím integračním adaptačním procesem, a především - a tu kritiku jsme panu ministrovi na bezpečnostním výboru říkali -že ti lidé, a máme nějaká data, že 52 % lidí by tady chtělo zůstat, tak je otázkou, že už v tuto chvíli se popřípadě nemusela dočasná ochrana prodlužovat, ale už ti lidé se mohli integrovat a adaptovat, mohli si požádat o přechodný pobyt, trvalý, dlouhodobý a tak dále, jak proces v rámci azylového zákona a zákona o pobytu cizinců prostě tady je.

Pan ministr vnitra na bezpečnostním výboru přislíbil, že po lex Ukrajině VI a po uplynutí termínu březen 2025 to budou řešit a přijdou s tímto návrhem, takže já tomu budu věřit, že to, co slíbil, že nastane, ale myslím si, že už to mohlo být v některých případech v tuto chvíli, protože, jak máme ty informace a říká je tady i ministr práce a sociálních věcí, že 100 000 lidí již pracuje, zapojilo se, tak si myslím, že svým způsobem, a pokud oni by se rozhodli, že by chtěli tady zůstat, tak už by ten integrační adaptační proces mohl probíhat a nemuseli by mít ten status dočasné ochrany.

Zároveň bych chtěla říct, že mi velmi vadí, že vláda se nepokusila získat nějaké finanční prostředky z Evropské unie. Říká se, že jsme byli jedna - a pan ministr vnitra to pořád opakuje, že jsme to všechno zvládli skvěle a tak dále, a myslím si, že určitě získání finančních prostředků v rámci Evropské unie by určitě pomohlo našemu rozpočtu a určitě bychom pak mohli tak, jak tady kolikrát říkáme, že nejsou finanční prostředky na tuhle oblast, ve školství a v jiných, tak bychom tyto získané finanční prostředky z Evropské unie určitě mohli využít na to, na co dneska je obrovská poptávka, a respektive na to, na co ty finanční prostředky v České republice potřebujeme, ať už je to školství, ať už je to zdravotnictví, ať už je to doprava, bezpečnost a další oblasti. Nemusím připomínat, že jsme tady měli mnoho pozměňovacích návrhů v rámci projednávání rozpočtu na rok 2024.

Na základě toho, co jsem tady v tuto chvíli řekla, bych chtěla avizovat, že my lex Ukrajinu VI podpoříme, ale zároveň bych chtěla říct, že po schválení všech pozměňovacích návrhů a po schválení zákona jako celku si v tuto chvíli dovolím načíst doprovodné usnesení, o kterém bych chtěla, abychom po schválení tohoto zákona jako Poslanecká sněmovna hlasovali, doprovodné usnesení v tomto znění: "Poslanecká sněmovna v rámci přijetí zákona lex Ukrajina VI vyzývá vládu České republiky k aktivním kroku vlády pro získání finanční kompenzace z Evropské unie. Za druhé, aby již k prodloužení dočasné ochrany nedocházelo" - tím myslím po roce 2025 a řešilo se to dle azylového zákona a zákona o pobytu cizinců - "dále k důslednému posuzování příjmů nezranitelných osob, dále k bezodkladnému předložení seznamu migrantů s daty o vzdělání, profesi, zaměstnání, bydliště a jiné, a vyzývá premiéra České republiky k určení konkrétního ministra zodpovědného za řešení adaptace a integrace uprchlíků."

Děkuji, poprosím, aby o tomto doprovodném usnesení po schválení zákona lex Ukrajina VI bylo hlasováno.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní poslankyně, poprosím vás, jestli bych mohla dostat písemně návrh tohoto usnesení. Děkuji. S faktickou poznámkou se přihlásil pan ministr Rakušan. Prosím, máte slovo, pane ministře.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuji, paní místopředsedkyně. Já už jsem tady reagoval na většinu toho, co padlo v předchozích čteních. Jenom bych chtěl opravit fakticky jednu věc, která tady byla řečena špatně, a kdybychom to tak dělali, tak je protiprávní, protože v době platnosti dočasné ochrany na evropské úrovni se neudělují jiné pobytové tituly než dočasná ochrana. Takže vaše věta, že už to mohlo běžet teď a že už teď jsme je mohli adaptovat tím, že bychom jim nabízeli cokoliv jiného, svědčí o neznalosti zákona a dočasné ochrany jako takové, protože v době její platnosti právě toto není možné. My nemůžeme nabízet jiné pobytové tituly, to budeme řešit až v tom přechodovém zákonu a připravovat se na realitu po březnu 2025. Já už slyším, že to není pravda, ale věřte mi, je to pravda. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře. Nyní se hlásí ještě někdo s faktickou poznámkou? Není tomu tak. Pan poslanec Koten je přihlášen do rozpravy. Prosím, máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Radek Koten: Děkuji za slovo, paní předsedající. Dámy a pánové, já už jsem tady k tomuto zákonu vystupoval několikrát, takže mnoho věcí tady zaznělo, nicméně já jsem ještě někdy více než před měsícem interpeloval pana premiéra ohledně vyčíslení částky kompletní vlastně od února 2022 až do současnosti, co vlastně daňové poplatníky v České republice stála ta dočasná ochrana komplet, ať už to je tedy, co se týká nákladů na zdravotní péči, tedy na zdravotní pojištění, na sociální zabezpečení, na bydlení, plus i dodávky zbraní na Ukrajinu. Zatím tedy Úřad vlády, nebo nějaký asistent pana premiéra, mi ještě do dnešní doby, nebo do dnešního dne, nebyl schopen, i když je to více než 30 dní, dodat souhrn těch částek, které putovaly pro občany Ukrajiny anebo na Ukrajinu formou nějaké další pomoci, nejenom v režimu dočasné ochrany.

A mně to připadá opravdu bizarní, protože úplně najednou se - byla tady bytová krize, nebyly byty v podstatě, a nyní jsme byli schopni ubytovat v podstatě ze dne na den více než půl milionu lidí. V současnosti je tady někde přes 370 000 těch lidí, kteří mají udělenou dočasnou ochranu, a já se ptám, jak k tomu přijde česká rodina, český občan? Jakým způsobem vlastně funguje tato vláda, kdy tedy sice je zvolená za Českou republiku, ale bohužel, jak to vidíme, jenom v letošním roce se podařilo třikrát okrást důchodce a v tom příštím roce to bude mazec, protože to dopadne opravdu na všechny skupiny obyvatel. Myslím si, že tedy zcela legitimní se ptát, kolik toto prodloužení šestého lexu Ukrajina bude znamenat pro český státní rozpočet, pro české občany.

A jenom tady řeknu ještě, co se týká nějaké kriminality cizinců, tak nebudu mluvit za celou republiku, ale budu mluvit jenom za Kraj Vysočina, kdy tedy meziročně kriminalita cizinců - a nebudu říkat, že jenom jedněch, kompletně kriminalita cizinců - vzrostla na Vysočině o 60 % meziročně.

A ještě tu je jeden pohled. Samozřejmě, občané v České republice, kteří jsou zatíženi touto pomocí, tak se dá říct, že ty autobusy a vlaky vypravované směrem na Ukrajinu letos v létě, oni to také nechápou. Takže to je také jeden z důvodů, který nás vedl k tomu, abychom už v tom minulém druhém čtení dali na návrh zamítnutí tohoto zákona v tomto třetím čtení. To je vše. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Eviduji tedy váš návrh na zamítnutí tohoto zákona. Mám zde jednu přihlášku k faktické poznámce. Paní poslankyně Mračková Vildumetzová, prosím.

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za slovo. Já bych chtěla jenom reagovat ještě na pana ministra vnitra. Dočasná ochrana se prodlužuje, pane ministře, do března roku 2024, a ten, kdo je na našem území, teď to mají do března 2024, dneska schvalujeme prodloužení do 2025, takže první: když sem někdo přijde na naše území, on má dneska možnost si požádat o dočasnou ochranu, pokud přijde z Ukrajiny, ale také si může podle zákona o pobytu cizinců požádat o přechodný pobyt. To znamená, že ale dneska oni mají dvě možnosti, takže pokud je tu dočasná ochrana, všichni jdou tím statusem dočasné ochrany. Já jenom to, co jste tady říkal. A když jim to teď vyprší v březnu roku 2024, tak pokud my prodloužíme dočasnou ochranu, tak je jasné, že si oni požádají o to prodloužení o rok. Ale zároveň je i na nich, že by si mohli požádat o případný přechodný pobyt. Ale já tady hovořím o tom, že ti lidé, kteří tady řádně pracují, všechno tady řádně vykonávají - a my jsme vás mnohokrát kritizovali za to, že některé profese, lékaři a tak dále, pracovní trh, že bychom se měli snažit o to, abychom je právě integrovali a adaptovali, a myslím si, že bych - a vy jste to slíbil, že to uděláte, ale až po tom březnu roku 2025, ale kdyby oni si o to sami požádali, tu možnost podle mého názoru dle zákona o pobytu cizinců mají, ale oni půjdou radši samozřejmě tou dočasnou ochranou.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Nyní se hlásí s přednostním právem pan ministr Jurečka. (Hluk v sále.) A já vás opětovně, kolegyně a kolegové, žádám o ztišení. Děkuji. Prosím, máte slovo, ministře.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Děkuji. Dobré dopoledne, já si dovolím říci několik důležitých informací k tomuto tématu, protože se tady u mnoha řečníků, kteří vystoupili, zmiňovala slova adaptace, integrace, jak ten proces je úspěšný a podobně. Já si dovolím říct, že Česká republika ve srovnání se všemi ostatními státy, u kterých byla nějaká větší míra příchodu uprchlíků z Ukrajiny, je zemí, která adaptační, integrační proces zvládá nejlépe.

Když se podíváme na data, která hovoří o otázce adaptace, integrace z pohledu třeba pracovního trhu, jsme dneska nad 60 % lidí z produktivní generace, to znamená, osob 18 let až 65 let věku, kdy nám pracuje přes 60 % těchto osob. K tomuto týdnu je to 123 000 pracujících uprchlíků z Ukrajiny s dočasnou ochranou, 123 000 lidí, z nichž 86 % těchto lidí má pracovněprávní vztahy, které jsou plnohodnotně zpojistněné.

Když se podíváme třeba do vedlejšího Německa, tam to číslo, které jsem tady před chvílí říkal, že to je přes 60 % lidí, v Německu jsou těsně pod 20 %. To znamená, je evidentní, že ten postup toho, jakým způsobem zafungovaly mechanismy v České republice z hlediska rychlé motivace, aby si příchozí uprchlíci našli práci, u nás, zafungoval velmi dobře.

Samozřejmě, snažíme se dneska intenzivně také posilovat a rozvíjet jazykové vzdělávání, abychom ještě ty lidi dokázali dostat na pozice, které odpovídají jejich vzdělání a jejich předchozí kvalifikaci, aby ti lidé také logicky dokázali více využít potenciál. Víme, že tady máme třeba lidi, kteří by mohli být více platní v sociální službách, ve zdravotnictví a podobně, nikoliv někde běžně ve skladu, kde nedělají (dělají?) řekněme běžnou základní manuální činnost. Takže i tyto kroky se dějí. My na to reagujeme z hlediska i aktivit na úřadech práce, abychom s těmito lidmi dokázali efektivněji pracovat na jazykovém vzdělávání. Také máme finanční prostředky tak, aby firmy toto dokázaly daleko více využít.

Takže v tomto ohledu, aby tady zaznívaly hlasy, které říkají, že ten proces je nějakým způsobem řekněme nedostačující nebo není efektivní, tak s tím zahraničním srovnáním, a to se nesrovnávám se zeměmi řekněme východně od nás, ale se zeměmi na západ od nás, je vidět, že se toto tím společným dílem, ať už je to práce ministerstev práce, práce krajů, práce starostů, práce nevládních organizací - a jenom podotýkám, ve velké míře i práce firem, protože je velká část firem, která neřeší jenom, že člověk přijde a odejde do práce, ale ty firmy opravdu umí řešit pomoc i rodinám v tom, aby podpořily to, že ty děti mají možnost být v dětské skupině a tak dále - to jsou další věci, které se dějí, a za to patří všem zúčastněným aktérům v tomto složitém procesu poděkovat.

Takže tolik jenom ještě informace, doplnění toho, co je potřeba vnímat, když se bavíme o příchodu ukrajinských uprchlíků, jejich zapojení a aktivitě, a je vlastně opravdu velmi dobrá, nejvyšší ze všech zemí, do kterých ukrajinští uprchlíci přicházeli. Tolik jsem chtěl doplnit ještě za rezort MPSV a trh práce. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře. S faktickou poznámkou se přihlásila paní poslankyně Mračková Vildumetzová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji. Já bych chtěla reagovat na pana ministra práce a sociálních věcí, který tady děkoval městům, obcím a krajům. Já nevím, jestli jste, pane ministře, poslouchal moje vystoupení, ale v tuto chvíli je v legislativním procesu strategie adaptace a integrace ukrajinských uprchlíků a podle informací, které mám, tak se tento materiál nedal k připomínkování krajům. Já si myslím, že ten materiál je natolik důležitý, že kraje i města, obce by ho měly připomínkovat. Vy tady jim děkujete, ale takto důležitý materiál oni nedostali, aby se k němu mohli vyjádřit.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, to byla faktická poznámka. Nyní se táži, zda se ještě někdo hlásí do rozpravy? Není tomu tak, rozpravu tedy končím.

Táži se na závěrečná slova - pan ministr má zájem. Prosím, pane ministře.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuji. Já děkuji za konstruktivní debatu ve všech třech čteních, většinově konstruktivní debatu ve všech třech čteních. Žádám tedy o podporu zákona jako celku, a jak jsem avizoval, i o podporu dvou předkládaných pozměňovacích návrhů.

Pár krátkých odpovědí pro pana kolegu Langa. Debata samozřejmě tady musí být a musí být taková, aby překročila horizont roku 2025. Proto už v lednu se bude scházet pracovní skupina čítající jak opozici, akademickou sféru, která bude pracovat právě na přechodovém lexu, ať už mu budeme říkat lex Ukrajina VII, nebo jakkoliv jinak, bude to prostě zákon, který bude mapovat a kreslit realitu po březnu 2025, kdy by předpokládaně měla skončit dočasná ochrana.

Jenom tady chci ještě upozornit, že jsme závislí za prvé na rozhodnutí na evropské úrovni, za druhé by bylo dobré, kdyby to celoevropské řešení po březnu 2025 mělo alespoň nějaké základní shodné parametry, aby se předešlo sekundárním migračním tokům z jednotlivých zemí, kdyby někde ty podmínky byly přívětivěji nastaveny než v jiné zemi. Takže tuto mezirezortní debatu určitě podporujeme a jsme na ni připraveni.

To, že je příběh přijímání ukrajinských migrantů v České republice kolektivním úspěchem této vlády, o tom nepochybuje jistě nikdo, kdo má oči a vnímá realitu. Kdyby nám někdo jako vládě České republiky nebo kterékoli jiné vládě v lednu 2022 řekl: Budete za rok mít na svém území více než 380 000 lidí navíc a oni budou mít přístup na trh práce, oni budou mít přístup ke zdravotnímu systému - který se nezhroutil, i když to alarmisté i na půdě Poslanecké sněmovny říkali - tito lidé budou mít zajištěnu základní sociální péči v této zemi a nebudou bydlet ve stanech, ale v takovém ubytování, které jim zaručí teplo, nemluvě o jídlu, stravě a dalším zázemí, tak by tomu málokdo věřil.

Pokud kdokoli chce popírat, že toto je úspěch, a samozřejmě běžící proces, který nás ještě čeká, tak je to prostě člověk, který nevnímá realitu nebo ji chce někam uměle formovat. Je to úspěch obyvatel České republiky, kde více než 70 % z nich Ukrajincům pomohlo, obcí, krajů, ale samozřejmě i Parlamentu a této vlády. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře.

Táži se pana zpravodaje, zda má zájem o závěrečné slovo? Není tomu tak.

A nyní bychom tedy přikročili k hlasování o návrhu na zamítnutí, který zazněl v druhém čtení. (Zpravodaj hovoří mimo mikrofon.)

Ne, ne, ne, ne, pane zpravodaji, nejprve budeme hlasovat o návrhu na zamítnutí a poté byste nám přednesl návrh procedury.

Zaznamenala jsem zájem o odhlášení, odhlásila jsem vás tedy a poprosím vás, abyste se přihlásili svými identifikačními kartami. Počkáme, než se ustálí počet přihlášených.

Ještě přečtu omluvy. Omlouvá se Pekarová Adamová Markéta od 10 do 10.45 z pracovních důvodů, Juchelka Aleš od 9.45 z osobních důvodů a Nacher Patrik od 9.30 do 10.10 ze zdravotních důvodů. Zdá se, že se nám ustálil počet přihlášených.

 

A nyní budeme hlasovat o návrhu na zamítnutí.

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 262, přihlášeno 150 poslanců a poslankyň, pro 13, proti 120. Návrh byl zamítnut.

 

A nyní bychom přikročili k hlasování o pozměňovacích návrzích. Nejprve nám, pane zpravodaji, prosím přečtěte proceduru tak, jak byla navržena. Prosím.

 

Poslanec Martin Exner: Vážená paní předsedající, vážení členové vlády, vážené kolegyně, vážení kolegové, garanční výbor pro bezpečnost navrhuje proceduru v následujícím pořadí: návrh na zamítnutí návrhu - to už jsme učinili. Pak byly podány tři pozměňovací návrhy, ale pozměňovací návrh A a B jsou totožné, jednou byly podány, načteny v rámci výboru pro bezpečnost, a podruhé byl tentýž návrh načten ve druhém čtení. A pak máme pozměňovací návrh C.

Pozměňovací návrh A je návrh pánů poslanců Maška a Langa. Bylo přijato usnesení garančního výboru pro bezpečnost po prvním čtení doporučující a návrh nově umožňuje vyhoštění trestně odsouzené osoby pod dočasnou ochranou na Ukrajinu. Pozměňovací návrh C, návrh pana poslance Letochy, pro vysvětlení - návrh podle požadavků krajů snižuje dobu nouzového ubytování ze 150 dnů na 90 dnů a poté uprchlíci v případě potřeby přecházejí do sociálu do dávkových systémů.

Na závěr bychom hlasovali o návrhu zákona jako celku a ještě poté o doplňkovém (správně: doprovodném) usnesení Poslanecké sněmovny paní Mračkové Vildumetzové. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Navrhuji, abychom hlasovali o návrhu této procedury.

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 263, přihlášeno 152 poslanců a poslankyň, pro 152, proti žádný. Návrh byl přijat.

 

Nyní přistoupíme k hlasování o pozměňovacích návrzích. Prosím, pane zpravodaji.

 

Poslanec Martin Exner: Dobrá. Nejdříve hlasujeme o pozměňovacím návrhu A pana poslance Maška a pana poslance Langa. Stanovisko výboru je doporučující.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Stanovisko navrhovatele? (Souhlasné.) Stanovisko garančního výboru zaznělo.

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 264, přihlášeno 153 poslanců a poslankyň, pro 152, proti žádný. Návrh byl přijat. Prosím, pokračujte.

 

Poslanec Martin Exner: Jak jsem řekl, o pozměňovacím návrhu B hlasovat nebudeme z důvodu totožnosti s návrhem A.

Nyní budeme hlasovat o pozměňovacím návrhu C pana poslance Letochy. Stanovisko výboru je doporučující.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Stanovisko navrhovatele? (Souhlasné.)

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 265, přihlášeno 153 poslanců a poslankyň, pro 152, proti žádný. Návrh byl přijat.

 

Poslanec Martin Exner: Nyní budeme hlasovat o návrhu zákona jako celku.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Ano. O všech návrzích bylo hlasováno, přikročíme k hlasování o celém návrhu zákona.

 

Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 65/2022 Sb., o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, podle sněmovního tisku 543, ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou."

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 266, přihlášeno 152 poslanců a poslankyň, pro 137, proti 13. Návrh byl přijat. Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas.

 

Prosím ještě o klid.

 

Poslanec Martin Exner: Nyní budeme hlasovat ještě o návrhu doplňkového usnesení paní poslankyně Mračkové Vildumetzové. (Poslankyně Mračková Vildumetzová reaguje, že to je doprovodné usnesení, nikoli doplňkové.)

Já bych ho přečetl pro připomenutí: "Poslanecká sněmovna v rámci přijetí zákona lex Ukrajina VI vyzývá vládu České republiky

I. k aktivním krokům vlády pro získání finanční kompenzace z Evropské unie;

II. aby již k prodloužení dočasné ochrany nedocházelo a řešilo se dle azylového zákona a zákona o pobytu cizinců;

III. k důslednému posuzování příjmů nezdanitelných osob;

IV. k bezodkladnému předložení seznamu migrantů s daty o vzdělání, profesi, zaměstnání, bydlišti a jiné;

a vyzývá premiéra České republiky k určení konkrétního ministra zodpovědného za řešení adaptace a integrace uprchlíků."

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Ano. Je tedy jasné, o čem bychom hlasovali. Stanoviska? Z garančního výboru není projednáno. Pan ministr? (Nedoporučující.)

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 267, přihlášeno 153 poslanců a poslankyň, pro 67, proti 47. Návrh byl zamítnut.

 

Ještě s přednostním právem? Ano. Mohu uzavřít bod? (Ne.) Tak prosím, s přednostním právem ještě paní předsedkyně Schillerová.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuju, nebude to dlouhé. Já tomu nerozumím. Naprosto jsme byli vstřícní, všechno jsme podpořili, zákon jsme podpořili. Chápeme situaci, nechtěli jsme dělat žádné problémy, byť diskuse nebyla jednoduchá na výboru, jak mi kolegové říkali na klubu. Co je konfliktního na tom usnesení? Nestálo za to, aspoň trošku projevit trošku vstřícnosti a podpořit to usnesení? Opravdu vám nerozumím.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. S přednostním právem pan ministr Rakušan. Prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Nevím, jestli paní předsedkyně Schillerová úplně sledovala průběh diskuse. My jsme projevili také vstřícnost, protože jsme podpořili pozměňovací návrh, který byl předkládán opozicí, já jsem tady za to poděkoval. Dal jsem opozici k dispozici samozřejmě i úředníky z Ministerstva vnitra, bylo to konsenzuálně připraveno. A naopak, ta debata nebyla jednoduchá, ale byla velmi konstruktivní, za což jsem tady poděkoval.

Ale v doprovodném usnesení nemůžeme hlasovat o tom, abychom už neprodlužovali my tady v České republice dočasnou ochranu, když je to evropské rozhodnutí. Promiňte, nemohu své poslance žádat, aby hlasovali pro nehlasovatelné usnesení.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Pan předseda Benda. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Marek Benda: Jenom k ctěné paní kolegyni Schillerové - doprovodná usnesení tak, jak jste je tady zavedli v minulém volebním období, jsou... (Poslankyně Mračková Vildumetzová reaguje, že to zavedla minulá opozice, nikoli oni.) - vy jste v minulém volebním období vládli! - jsou poměrně nešťastnou věcí, kterou je fakticky obcházen jednací řád - fakticky obcházen jednací řád, protože by to měl být když tak samostatný bod. A proto já pro něj nikdy nehlasuji, protože si myslím, že není správné tímto způsobem doplňovat zákony ještě nějakým vyjádřením.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane předsedo. Už se nikdo nehlásí s přednostním právem.

Končím projednávání tohoto bodu. Poděkuji panu ministrovi, panu zpravodaji a budeme pokračovat dále v jednání.

A nyní bychom přistoupili k projednávání bodu číslo

Aktualizováno 9. 4. 2024 v 15:37.