(pokračuje Karel Havlíček)

118.
Střednědobý výhled státního rozpočtu České republiky na léta 2025 a 2026
/sněmovní tisk 550/

Materiál uvede pan ministr financí Zbyněk Stanjura. Prosím, máte slovo.

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, ve stručnosti bych vás seznámil se střednědobým výhledem státního rozpočtu České republiky pro roky 2025 a 2026. Všechny podstatné údaje jsou uvedené ve sněmovním tisku číslo 550, tak mi dovolte jenom na mikrofon zopakovat ty nejdůležitější. Pro rok 2025 základní parametry rozpočtu, to jsou ty, o kterých se rozhoduje v prvém čtení při projednávání státního rozpočtu. Příjmy státního rozpočtu jsou 1 912,1 miliardy korun, výdaje 2 147,1 miliardy, saldo neboli deficit státního rozpočtu 235 miliard. V roce 2026 by pak příjmy měly činit 1 970,8 bilionu korun, výdaje 2 198,8 bilionu korun a saldo, neboli deficit státního rozpočtu, 220 miliard korun. Příjmy a výdaje jsou v okamžiku, když se předkládá střednědobý výhled, samozřejmě předkládány bez prostředků Evropské unie a finančních mechanismů a v kapitole Ministerstva zemědělství bez účetních operací v rámci Programu rozvoje venkova.

Takže pokud si zopakujeme navržená salda, respektive deficit státních rozpočtů, pro letošní rok 295. Před chvílí jsme schválili deficit státního rozpočtu pro rok 2024 ve výši 252 miliard, pro rok 2025 235 miliard a pro rok 2026 220 miliard. Tyto výdaje navržené ve střednědobém výhledu státního rozpočtu na léta 2025 a 2026 jsou v souladu s výdajovými rámci stanovenými v rozpočtové strategii sektoru veřejných institucí České republiky, kterou vláda schválila dne 14. června roku 2023, včetně povolených úprav vyplývající ze zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech. Makroekonomický rámec střednědobého výhledu státního rozpočtu na roky 2025 a 2026 a navazující prognóza příjmů sektoru vládních institucí vycházejí z makroekonomické predikce Ministerstva financí ze srpna 2023.

Zopakuji jenom některé údaje z této makroekonomické predikce. Růst reálného HDP by se v letech 2025 a 2026 měl pohybovat kolem 2,4 %, přičemž by měl být tažen zejména spotřebou domácností. S výjimkou změny stavu zásob by však prorůstově měly působit i ostatní složky domácí poptávky a také saldo zahraničního obchodu. Spotřebu domácností by měl podpořit růst reálného disponibilního důchodu a postupná normalizace míry úspor. Tvorbě hrubého fixního kapitálu by měly pozitivně přispět zejména soukromé investice. V úhrnu by tak investiční aktivita měla v letech výhledu k dynamice HDP přidávat 0,5 procentního bodu.

Opačný efekt však bude mít vývoj stavu zásob a na bilanci zahraničního obchodu by měl příznivě působit hospodářský růst v zemích hlavních obchodních partnerů. Míra inflace by se v letech výhledu měla pohybovat v tolerančním pásmu inflačního cíle České národní banky, přičemž do blízkosti 2 % by se měla dostat v polovině roku 2025. Hlavním proinflačním faktorem by se měla stát akcelerující domácí poptávka v kontextu rozšiřující se kladné mezery výstupu. Opačným směrem by mělo působit nastavení měnové politiky, očekávané posilování koruny vůči oběma hlavním světovým měnám a pokračující mírný pokles ceny ropy. Růst spotřebitelských cen by měl být tažen tržními vlivy, příspěvek administrativních opatření k míře inflace by se mohl pohybovat kolem 0,3 procentního bodu.

Negativní dopady zhoršující se makroekonomické situace se zatím na trhu práce projevují jen v omezené míře a přetrvávající nerovnováha související s nedostatkem pracovních sil by měla tlumit případný výraznější nárůst nezaměstnanosti. Míra nezaměstnanosti by v letech výhledu mohla vzhledem k obnovenému hospodářskému růstu mírně klesnout a dosahovat hodnoty kolem 2,6 %.

Dynamika růstu průměrné mzdy by mohla být kolem 2,3 %. Hospodaření v sektoru vládních institucí by se mělo v letech výhledu pohybovat pod hranicí deficitu 2 % HDP. Pozitivní dopady konsolidačního balíčku na saldo veřejných financí by měly být tlumeny nárůstem investičních výdajů v oblasti dopravní infrastruktury a obrany. Zvolňování míry inflace by mělo uvolnit tlak na růst řady sociálních výdajů.

Děkuji za úvodní slovo, pane místopředsedo.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane ministře, a prosím, aby se slova ujal zpravodaj rozpočtového výboru, pan poslanec Josef Bernard, informoval nás o jednání výboru a přednesl návrh usnesení Poslanecké sněmovny. Jenom podotýkám, že tento sněmovní tisk projednal rozpočtový výbor, jehož usnesení bylo doručeno jako sněmovní tisk 550/1.

Poslanec Josef Bernard: Já budu rychlý a stručný, seznámím vás pouze s tím usnesením rozpočtového výboru. Projednal střednědobý výhled státního rozpočtu na léta 2025 a 2026 a bere jej na vědomí. Konstatuje, že výbor pro vědu vzdělání, mládež a tělovýchovu doporučil Technologické agentuře a Ministerstvu financí zahájit včas debatu o střednědobém výhledu rozpočtu kapitoly 377 s ohledem na budoucí výpadek zahraničních prostředků a potřebu jejich kompenzace pro zachování pozitivního vlivu podpory výzkumu a inovací na hospodářský růst. Doporučuje Poslanecké sněmovně, aby přijala následující usnesení: "Poslanecká sněmovna Parlamentu podle § 4 odst. 5 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů, rozpočtová pravidla, bere na vědomí střednědobý výhled státního rozpočtu České republiky na léta 2025 a 2026. Děkuji za slovo.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a zahajuji tímto všeobecnou rozpravu, do které se přihlásila paní předsedkyně Schillerová.

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já jenom ve stručnosti zdůvodním, proč tento tisk nepodpoříme. Střednědobý výhled využívá s největší pravděpodobností mimořádného nárůstu daňových příjmů, což představuje klíčový prvek postupného plánovaného snižování schodku státního rozpočtu. Tento nárůst je však tažen nejen zvýšením zdanění, jak je patrné z daňového balíčku, ale je tažen i růstem dalším nebo je tažen dalšími inflačními příjmy a zaváděním nových daní. Tato má slova potvrzuje ostatně i vývoj daňové kvóty, která se navyšuje z 33,3 % v roce 2022 na 34 % v roce 2025 a v roce 2026. Čistě nominálně má k nárůstu příjmů dojít vlastně v roce 2026 oproti roku 2021 o 610 miliard korun, a samozřejmě že tento nárůst se také projeví ve zpomaleném hospodářském růstu. Navíc samotné zvýšení daňové zátěže, které bude rdousit české firmy a domácnosti, se zjevně neodzrcadlí ve vývoji strukturálního salda, což nás nutí k zamyšlení ohledně efektivity přijatých opatření.

akže já jenom takto ve stručnosti zdůvodňuji, proč materiál Střednědobý výhled státního rozpočtu na léta 2025 a 2026 hnutí ANO nepodpoří.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, paní předsedkyně. Pokud se nikdo další nehlásí - vidím ještě pana poslance Kolovratníka.

Poslanec Martin Kolovratník: Já budu stručný. Dobrý večer. Vím, že už to tak zajímavé jako ten hlavní materiál, státní rozpočet, není, ale já tady mám, kolegyně, kolegové, dotaz na jednu věc, která se týká Státního fondu dopravní infrastruktury. On ten tisk je až o dva body dále, 563, ale já se budu ptát konkrétně právě na střednědobý výhled, který je provázán i se střednědobým výhledem Státního fondu dopravní infrastruktury, a jsem rád, že tady je pan ministr dopravy Martin Kupka. Rád bych se pánů ministrů Kupky a Stanjury zeptal - teď jsem tedy v tisku 563, který je ale s tímto úzce provázán, ty částky jdou proti sobě - na jednu věc. Když byl rok 2022, ten loňský, pan ministr Kupka velmi často a hlasitě kritizoval předchozí vládu, Karla Havlíčka a Alenu Schillerovou, za to, že byli nezodpovědní hospodáři a že ve střednědobém výhledu kouzlili s čísly, že si tam kreslili jen tak něco, co chtějí, a že to vlastně nikdy neodpovídalo realitě. Já se do toho materiálu dívám a cituji z něj. Tabulka 13, pane ministře, na stránce 13 ve spodní části: Analytický rozklad akcí ŘSD na roky 2024 až 2026, a jenom pouze řádek akce v realizaci, to, co má ŘSD stavět - tak vy si na příští rok plánujete 32 miliard, v pořádku, na rok 2025 29 387 000 000 a na rok 2026 15 miliard, polovinu. Tak se ptám, ať to zde zazní na mikrofon: bude podle vašich plánů ŘSD v roce 2026 stavět polovinu akcí než letos, respektive než v roce 2024?

A to samé o stránku níže, analytický rozklad akcí správy železnic. Páni ministři na položce akce v realizaci plánují pro rok 2024 13 miliard, na rok 2025 10 916 000 000 a na rok 2026 5 miliard, polovinu. Tak bych se rád zeptal, co se děje, jestli už plánujete to SDV(?) tak, jako se to plánovalo předtím, jak jste to kritizovali, nebo jestli budou investiční akce v polovině, nebo jestli zdvojnásobíte přepůjčku z Ministerstva financí na Ministerstvo dopravy a zadlužíte nás do budoucnosti ještě víc, nebo co ta čísla a konkrétně tento analytický rozklad Správa železnic a ŘSD u těch investičních akcí na položce střednědobý výhled roky 2025 a 2026 má znamenat, jak je to v tom materiálu myšleno? Děkuji za vysvětlení.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Pan ministr bude reagovat.

Ministr dopravy ČR Martin Kupka: Jenom věcná reakce. Jednak v těch letech 2026 už budou nabíhat další PPP projekty, které umožní realizovat celou řadu klíčových projektů, a zároveň platí, že to je věc, se kterou se musíme vypořádat, a vypořádáme se s ní stejně jako s letošním rozpočtem. Musíme to prostě naplnit, musíme zajistit finanční prostředky.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Je zde ještě zájem vystoupit v rámci všeobecné rozpravy?

Pokud nikoli, táži se, jestli je zájem o závěrečné slovo? Není, pan zpravodaj rovněž ne. V tom případě tedy končím všeobecnou rozpravu.

Přistoupíme k rozpravě podrobné. Ke slovu se nepřihlásil nikdo, v tom případě končím podrobnou rozpravu.

Opět se ptám pana ministra, jestli je zájem? Není.

Můžeme tedy začít hlasovat o návrhu usnesení. Já jsem zagongoval, počkám ještě několik sekund. Usnesení už nemusíme číst, bylo přečteno.

Je zde zájem o odhlášení. Prosím, abyste se přihlásili.

Můžeme se pustit do hlasování. Hlasujeme o návrhu usnesení.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 242, bylo přihlášeno 157, pro bylo 92, proti 64. Přijato.

Návrh usnesení tedy byl schválen a já děkuji všem za spolupráci.

Jsme u bodu číslo 119. Jde o

Aktualizováno 9. 4. 2024 v 15:37.