(pokračuje Olga Richterová)

117.
Vládní návrh zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2024
/sněmovní tisk 549/ - třetí čtení

Poprosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujal pan ministr Zbyněk Stanjura a také pan zpravodaj rozpočtového výboru, pan poslanec Josef Bernard.

Pozměňovací návrhy spolu s návrhem usnesení vám byly doručeny jako sněmovní tisk 549/3 a návrh doprovodného usnesení byl doručen jako sněmovní tisk 549/4. Připomínám, že projednávání návrhu zákona o státním rozpočtu se řídí podle § 101 až 106 našeho jednacího řádu a že návrh zákona se nepřikazuje garančnímu výboru k projednání.

Dříve, než otevřu rozpravu, chci požádat pana zpravodaje rozpočtového výboru, pana poslance Josefa Bernarda, aby uvedl soubor pozměňovacích návrhů, doprovodné usnesení a přednesl návrh postupu při hlasování. Ovšem potřebuji patrně požádat předsedu poslaneckého klubu, aby se dostavil pan zpravodaj.

Dostávám zprávu, že pan zpravodaj... Vzhledem k tomu, že není pan zpravodaj právě v tuto chvíli v sále, vyhlašuji na dvě minuty pauzu do 10.14.

 

Vzhledem k tomu, že stále ještě není přítomen pan zpravodaj, přerušuji ještě do 10.17.

 

Po vzájemné dohodě přeruším ještě o deset minut. Pan zpravodaj je v budově a v 10.27 budeme pokračovat.

 

(Jednání přerušeno od 10.12 do 10.27 hodin.)

(Jednání pokračovalo v 10.27 hodin.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Je 10.27 a já opět tedy požádám pana zpravodaje rozpočtového výboru, pana poslance Josefa Bernarda, aby uvedl soubor pozměňovacích návrhů, doprovodné usnesení a přednesl návrh postupu při hlasování. Děkuji.

 

Poslanec Josef Bernard: Děkuji za slovo, paní předsedající. (Potlesk z levé strany sálu jako reakce na to, že se zpravodaj dostavil do sálu.) Kolegyně, kolegové, na úvod svého vystoupení se omlouvám. Z osobních důvodů jsem nemohl být přítomen na místě včas. Stalo se mi to poprvé, doufám, že mě pochopíte. Moc mě mrzí, že jsem vás ukrátil o nějakých deset minut času.

Nejprve bychom vás měli seznámit s tím, jaká bude procedura při dnešním třetím čtení návrhu rozpočtu pro příští rok. Nejprve bychom hlasovali o úpravě legislativně technických, gramatických, písemných nebo tiskových chyb, které budou načteny, pakliže tomu tak bude. Poté budeme hlasovat o pozměňovacím návrhu schváleném rozpočtovým výborem uvedeném v příloze 1 sněmovního tisku 549/3.

Dále bude následovat hlasování o pozměňovacích návrzích načtených ve druhém čtení, které jsou všechny zpracovány v příloze 2 sněmovního tisku 549/3. Předpokládám, že ho všichni máte k dispozici, takže znovu to opakuji: budeme postupovat podle přílohy číslo 2, sněmovní tisk 549/3. Všichni to máte v materiálech.

Z celkem 103 podaných pozměňovacích návrhů jsou dva nehlasovatelné. První je pozměňovací návrh pod pořadovým číslem 5. Ten podala paní kolegyně Mračková Vildumetzová a návrh je nehlasovatelný, neboť mění základní údaje schválené z prvního čtení. Ty stanovuje § 102 odst. 2 jednacího řádu Poslanecké sněmovny a paní kolegyně navrhuje měnit základní údaj Celkový vztah k rozpočtům vyšších územních samosprávních celků a obcí. Druhý nehlasovatelný pozměňovací návrh je pod pořadovým číslem 78 podaný skupinou poslanců Lesenská, Válková a Sadovský. V pozměňovacím návrhu je uveden neexistující specifický ukazatel.

Po vypořádání pozměňovacích návrhů budeme hlasovat o návrhu zákona jako celku a poté o návrhu doprovodného usnesení.

Na závěr si dovolím krátkou poznámku k postupu během hlasování. Vzhledem k tomu, že se projednávání návrhu zákona o státním rozpočtu řídí speciálními ustanoveními jednacího řádu - jsou to § 101 až 106 jednacího řádu Poslanecké sněmovny - a návrh se nepřikazuje garančnímu výboru k projednání, tudíž garanční výbor není rozpočtový, což je také důvod, proč se rovněž rozpočtový výbor návrhem po druhém čtení již nezabývá, nebudu tedy, jak je jinak pravidlem, říkat jako zpravodaj stanoviska k jednotlivým návrhům. Ta stanoviska by nebyla za rozpočtový výbor, ale pouze moje osobní jako zpravodaje.

Dámy a pánové, ještě jednou se omlouvám za to desetiminutové zdržení, moc mě to mrzí. To je za mě prozatím vše.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Pozměňovací návrhy spolu s usnesením vám byly doručeny jako sněmovní tisk 549/3 a návrh provedeného usnesení vám byl doručený jako sněmovní tisk 549/4. Připomínám pouze, že projednávání návrhu zákona o státním rozpočtu se řídí podle § 101 až 106 našeho jednacího řádu. Návrh zákona se nepřikazuje garančnímu výboru k projednání.

Dříve než otevřu rozpravu, tak už moje kolegyně poprosila pana zpravodaje Bernarda. V tuto chvíli tedy otevírám rozpravu ve třetím čtení. O slovo se přihlásili s přednostním právem... Pan ministr se nehlásí, jestli jsem dobře porozuměl, my jsme se tady vystřídali s paní kolegyní. Takže v tuhle chvíli je přihlášena s přednostním právem paní předsedkyně Schillerová.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Prázdný sál. (Reaguje na prázdné poslanecké lavice v řadách poslanců vládní koalice.) Tak dobrý den. Vážené dámy, vážení pánové, pane ministře, při druhém čtení jsem se pozastavovala nad lehkostí, s jakou předložený návrh státního rozpočtu ignoruje závazky takzvaného konsolidačního balíčku. Do médií zástupci vládní koalice dnes a denně s kamennou tváří tvrdí, že se náklady na provoz státu o 6 miliard korun snižují, zatímco v rozpočtu, který nám tu leží na lavicích, provozní náklady černé na bílém o 3 miliardy tři roky rostou.

Zástupci ODS plamenně hovoří o úsporách v národním dotačním byznysu, aby nakonec v předloženém rozpočtu za národní byznys označili výdaje státu na vedení vysokého napětí, výstavbu silnic a železnic. O dobrovolných hasičích, válečných veteránech, bezbariérových úpravách pro tělesně postižené, o jídle pro zvířata v zoologických zahradách, hospicích a mateřských školách raději už ani mluvit nebudu, protože bych se musela za to stydět.

Vláda si asi myslí, že když udělá hezkou tiskovou konferenci, na kterou si pozve velký počet kývajících ekonomek a ekonomů, z nichž některé následně odmění lukrativní nominací na europoslance a jiné miliardovými úlitbami jejich mateřským bankám, například díky záměrně zpackané dani z neočekávaných zisků nebo díky pokutám pro držitele hypoték, už má splněno. Že když se imaginární úspory napíšou do tiskové zprávy a prezentace a stokrát je pak zopakují novináři, kteří jsou asi ještě ze setrvačnosti zvyklí přistupovat k vládním údajům s jistou dávkou respektu, tak že už se pak vlastně nemusí napsat do státního rozpočtu a nikdo si toho ani nevšimne. A vlastně klobouk dolů! Je to vážně pořádně odvážný kousek. Kousek, který dokonale zapadá do stylu účetních triků Harryho Jelínka českých veřejných financí, pana ministra Zbyňka Stanjury.

Tvrzení, že vláda šetří na provozu, platech nebo národních dotacích, totiž zaznívá v médiích s železnou pravidelností, ne ale proto, že by k něčemu takovému snad reálně docházelo, to nikoliv. Provozní náklady narostly za Fialovy vlády o 25 %. Zaznívá to v médiích jen proto, že to vláda slíbila a že se tváří, že to plní, byť s drzým čelem dělá ve skutečnosti pravý opak, a předložený rozpočet je toho jasným důkazem.

Máte radost z vydařeného triku? Radujete se předčasně! Já vás totiž, dámy a pánové, mohu ujistit, že se pravdu dozví každý občan v této zemi. Kdybych měla osobně objet všechna náměstí, kulturní domy, kdybych to měla stokrát zopakovat na všech sítích a ve všech svých mediálních výstupech, kdybych měla kvůli tomu nacvičit charlestone, tak já vám slibuji, že lidé v České republice se surovou pravdu o tomhle nepodařeném rozpočtu prostě dozvědí. Dozvědí se, že rozpočet Fialovy vlády na rok 2024 je rozpočet, který zvedá provozní výdaje na chod vlády o 3,5 miliardy korun a oproti roku 2021 o celou čtvrtinu. Snižuje prorůstové investice do budoucnosti naší země o 18 miliard korun a nejvíc je snižuje tam, kde jsou nejpotřebnější - v dopravní infrastruktuře o 35 miliard korun, v místním rozvoji o 8. Že je to rozpočet, který přináší tupé škrty v energetické politice, protože zvýší náklady energeticky náročných firem o 200 až 300 % a ohrozí konkurenceschopnost našeho průmyslu i růst mezd v příštím roce. Že je to rozpočet, který o třetinu snižuje prostředky pro Ministerstvo zdravotnictví. Že místo slíbeného zatočení s národním dotačním byznysem přináší bizarní škrty ve výstavbě obecního bydlení, opravách silnic, zadržování vody v krajině nebo na výstavbu škol a školek v okolí velkých měst. Že na výdajové straně nezahrnuje mimorozpočtovou půjčku od EIB ve výši 18 miliard korun, bez které by byl deficit nikoliv 252, ale 270 miliard. Že jeho příjmy jsou nadhodnoceny, protože je založen na makroekonomické predikci, která na rozdíl od České národní banky nebo České bankovní asociace bagatelizuje negativní dopady daňového balíčku zhruba o 70 miliard korun. Že je to rozpočet, jehož skutečnými prioritami jsou zbrojení a byrokracie. Že je to rozpočet, který díky nezřízené inflaci disponuje oproti roku 2021 o 453 miliard korun vyššími příjmy, a přesto podlamuje hospodářský růst, narušuje sociální smír a velikostí svého schodku bude bezkonkurenčně nejhorším nekrizovým rozpočtem v novodobých dějinách naší země.

Takový rozpočet tady dnes máme! Není to rozpočet sebevědomé a vzkvétající země s jedním z nejnižších veřejných dluhů v Evropské unii, která chce kráčet dopředu a nahoru. Je to děravá účetní bilance ostrova sebevrahů, který řídí od reality odtržení šamani přesvědčení o své vyvolenosti porazit neexistujícího démona státního bankrotu, a to za jakoukoliv cenu. A víte co, dámy a pánové? On je to také rozpočet, který je v přímém rozporu skoro se vším, co koalice SPOLU slibovala ve svém volebním programu. Stačí ho otevřít a vzít si jeden příslib za druhým.

No, schválně. Slib, cituji: "Naši politiku budeme vždy stavět na principu nízkého zdanění práce, který urychlí dohánění západních mezd." Skutečnost: v důsledku zavedení nemocenské se čistá mzda průměrně odměňovaného zaměstnance sníží o 3 000 korun ročně. Statisícům státních zaměstnanců včetně policistů, hasičů pak klesnou reálné mzdy o více než 10 %

Slib: "Usnadníme život živnostníkům a malým a středním firmám a vytvoříme atraktivní prostředí pro klíčové partnery." Skutečnost: Zvýšení odvodu živnostníkům z 25 % na 40 % průměrné mzdy způsobí, že si aktivní lidé, kteří požadují od státu nejméně ze všech, připlatí 100 % současného odvodu a ročně tak přijdou o 23 000 korun.

Slib: "Vytvoříme pravidlo daňové brzdy, které stanoví strop daňového břemene. Jakmile jej složená daňová kvóta dosáhne, zvyšování daní bude automaticky vyloučené." A skutečnost: daňová kvóta příští rok vzroste z 33,5 % na 34 % HDP, tedy o více než 35 miliard. Daňové zatížení Čechů tak bude o 0,3 procentního bodu HDP vyšší i než v roce 2021, kdy tento kabinet začal vládnout.

Slib: "Exportérům budeme otevírat dveře do třetích zemí, abychom více diverzifikovali vývoz." Skutečnost: pomohu si citací sklářské unie ze 7. listopadu: "Zrušení státního příspěvku na energie a jejich skokové zdražení sníží konkurenceschopnost českých sklářských a keramických podniků na světovém trhu. Tento nárůst nákladů vzdaluje české firmy od evropského trhu a z rozhodnutí vlády je znevýhodňuje jak v domácí, tak i v evropské soutěži. Sklářský a keramický průmyslu v Česku je přitom proexportně orientovaný. Do Evropské unie jde 70 % produkce českého skla, keramiky a porcelánu. Některé z firem vyvážejí i 95 % své produkce do celého světa."

A jdeme dál. Je to neuvěřitelné, co další slib, to další zrada.

Slib: "Pomůžeme rodinám, zavedeme daňové prázdniny pro rodiny, které čerpají rodičovský příspěvek nebo mají tři a více dětí." Rozpočtová realita: rušení školkovného, rušení slevy na druhého z manželů, respektive zastropování, vyšší DPH na dětské pleny, kojeneckou vodu nebo dětskou výživu. Rodiny s dětmi jsou hlavními poraženými daňového balíčku a státního rozpočtu na příští rok.

Slib: "Zakročíme proti daňovým únikům." Tento slib je obzvlášť pikantní, uvážíme-li tristní realitu Stanjurova úřadu. Tedy fakta: Nejhorší výběr DPH z hlediska alikvoty od jeho zavedení v roce 1993. Šedá ekonomika v rozsahu 1 bilionu korun. Rozvoj černého trhu v pohraničí, pokles inkasa spotřebních daní, růst zatajených tržeb a výplat na ruku. Fenomén cash only.

Slib: "Zlepšíme využívání evropských fondů, které mohou významně přispět k hospodářskému růstu." Fakta: zpoždění neuvěřitelných 96 miliard korun. Chybí vyčerpat 51,3 miliardy korun z končícího období, 20 miliard korun z nového a 25 miliard korun z Národního plánu obnovy.

Další slib: "Budeme motivovat firmy k ekologickému provozu. Snížíme DPH u všech ekologických výrobků, kde je to možné." Skutečnost: růst DPH na městskou hromadnou dopravu, na ekologické vlaky, zvýšení korporátní daně o 2 procentní body a nákladů na energie o 200 až 300 %.

Slib: "Kvalitní silnice a vysokorychlostní železnice, které uleví silničním tahům i přírodě." Fakta v rozpočtu: snížení kapitálových výdajů Ministerstva dopravy o neuvěřitelných 35 miliard korun.

Slib: "Ochrana vody, zakotvená v ústavě. Podpora zadržování vody v krajině." Realita v rozpočtu: vodní hospodářství minus 2 miliardy, Program obnovy přirozených funkcí krajiny minus 25 milionů korun.

Slib: "Lesy jsou naše národní dědictví, nejen továrny na dřevo. Podpora ekologických funkcí lesů, zisk z Lesů České republiky půjde na zadržení vody v krajině." Skutečnost: příjmy z lesů nafouknuty v poslední fázi příprav rozpočtu na maximum s cílem umělého snížení deficitu státního rozpočtu. A rozloženy kam? Přece na vládní priority v podobě zbrojení a byrokracie. A k tomu lesní hospodářství minus 1 100 000 000 korun.

Jedeme dál. Další předvolební slib vetkaný do programu koalice SPOLU: "Udržíme tradiční finanční podporu venkovské kultury a spolkové činnosti - včelaři, rybářské spolky, hasiči, sportovní a myslivecké spolky." Realita v rozpočtu: podpora spolků dobrovolných hasičů minus 10 milionů korun, peníze pro národní parky minus 6 milionů, dotace na sport a kroužky desítky milionů minus.

Slib: "Plat učitelů ve výši 130 % průměrné mzdy." Realita: jedna z prvních věcí, od kterých koalice couvla, o nepedagogických pracovnících nemluvě.

Slib: "Zajistíme zvýhodněné hypotéky na první bydlení." Realita: desetitisícové pokuty pro lidi, kteří se rozhodnou hypotéku předčasně splatit.

Slib: "Snížíme sociální pojistné pro zaměstnavatele a zvýšíme limity pro dohody o provedení práce a pracovní činnosti." Realita: likvidace dohod a zavedení systému, který povede pouze k jejich přesunu do šedé ekonomiky.

Slib: "Počet úředníků klesne o 13 %." Realita: počet úředníků klesl o 3 %, a to ještě díky tomu, že se přesunuli z úřadů práce na státní podnik Česká pošta, jehož zaměstnanci nejsou formálně vedeni jako státní zaměstnanci.

A tak bych, dámy a pánové, mohla pokračovat ještě několik desítek minut. Drtivá většina slibů vládní koalice nejenže nebyla dodržena, ale Stanjurův rozpočet přináší jejich přímé popření. Děláte vlastně čistokrevný opak toho, co jste slíbili v programu. Je to úplně stejné, jako když tvrdíte, že investujete, ale investice krátíte o desítky miliard, nebo když tvrdíte, že omezujete výdaje na provoz, ale ve skutečnosti je zvyšujete. Je to trestuhodné, není to fér, ale hezky to do vašeho stylu zapadá. A to je přesně ten důvod, proč hnutí ANO nepodpoří rozpočet na rok 2024. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk z levé strany sálu.)

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, paní předsedkyně. Dalším z přihlášených je pan premiér Petr Fiala. Prosím, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já se chci před definitivním schvalováním státního rozpočtu na rok 2024 vyjádřit k tomu, proč jsme tento rozpočet připravili v této podobě a k celkovému kontextu debat o schvalování rozpočtu na příští rok.

Pro naši vládu je od samého počátku jasné, že musíme naplnit základní slib, který jsme dali našim voličům, a to je podstatně zlepšit stav veřejných financí, a nejenom proto, že jsme takový slib dali našim voličům, ale samozřejmě proto, že naše veřejné finance jsme v dobrém stavu nepřevzali.

Možná to slovo zlepšení, které jsem použil, ani dostatečně nevystihuje to, co musíme udělat a co se od nás čeká, protože veřejné finance nevyžadují jenom drobné změny, ale vyžadují něco, co bych mohl nazvat restartem. Vyžadují celkové přenastavení priorit a takové přenastavení, takovéto změny, jsou podmínkou našeho růstu a jsou podmínkou zlepšování životní úrovně.

Každá odpovědná vláda se musí postarat o to, abychom měli dostatek peněz, abychom měli dostatek finančních prostředků nejenom na nutné služby, což je třeba sociální systém, ale také na dlouhodobé investice, na investice strategické, na investice, které zajistí naši dobrou budoucnost, a v České republice je jasné, do čeho musíme investovat. Musíme investovat do těch věcí, které byly dlouhodobě zanedbány, jako jsou třeba silnice, železnice, a musíme dělat také změny, které nemají jenom finanční nároky, ale vyžadují i legislativní úpravy a vyžadují i systémové změny. A to se týká samozřejmě jak toho, jakým způsobem dosáhnout strategických investic, ale týká se to třeba i takových oblastí, jako je školství.

Na potřebné investice, na to, abychom dokázali mít dost peněz jak na sociální systém, tak na strategické investování do budoucna, na to bychom dost peněz neměli, pokud bychom museli platit stále vyšší úroky z obřích dluhů, a my jsme převzali stát bohužel právě v takovéto kondici s dynamickým růstem deficitu a se stále vzrůstajícími náklady na obsluhu státního dluhu.

Hospodaření České republiky tak, jak se tady vytvořilo za předcházejících vlád, bylo naprosto neudržitelné, a to není žádná nadsázka, to je lehce doložitelné čísly - poměr deficitu veřejných financí k HDP. Můžete nad tím jakkoliv kroutit hlavou, je to mezinárodně uznávané kritérium pro hodnocení veřejných financí. Poměr deficitu k HDP v roce 2020 dosáhl hodnoty 5,8 %, v roce 2022 to bylo pořád přes 5 % a ta hodnota z roku 2020 byla nejvyšší za téměř dvacet let. Co to znamená? No, Česká republika se řítila do problémů a řítila se také plnou rychlostí směrem k dluhové brzdě, která by podstatně omezila jakoukoliv budoucí vládu.

Dalo by se pochopit, že máme takovýto deficit veřejných financí, kdyby ten deficit byl způsoben právě nutnými investicemi, protože tam by stát mohl očekávat v budoucnu návrat výdajů, návrat těch vysokých výdajů, ale tak to nebylo. Ty dluhy a tento deficit veřejných financí nevznikl kvůli investicím, ale byl důsledkem chaotického vládnutí a uplácení voličů. To není hodnocení jenom opozice, to je hodnocení, které poskytují i další instituce, například Nejvyšší kontrolní úřad, který jasně konstatoval, že toto zadlužení se nedá zdůvodňovat covidovou pomocí, ale má jiné příčiny. Všechny ty peníze zmizely, všechny ty peníze se utratily, ale nezajistily nám nic skutečně užitečného ani nesloužily k investicím a k dlouhodobé prosperitě.

A ani ta další věc, kterou řeknu, není žádná nadsázka, ale jsou to prostě fakta. Náš stát byl po osmi letech vládnutí předcházejících vlád tragicky nepřipravený, absolutně nepřipravený, nebyl připravený ani na dobré počasí, ani na období klidu, ani na období další ekonomické konjunktury, ale nic z toho nepřišlo. Místo toho přišly takové bouře, jako byl covid, válka na Ukrajině nebo energetická krize, a v těchto věcech se nepřipravenost státu, to, jakým způsobem se tady před nástupem mé vlády vládlo, tam se naplno projevila špatná kondice státu a důsledky těch ničivých bouří samozřejmě mají vliv a měly vliv i na rozpočty naší vlády. My jsme si s tím poradili a ani nutnost neplánovaných výdajů, a mezi neplánované výdaje určitě můžeme zařadit třeba boj s vysokými cenami energií nebo všechny ty snahy v krizi zajistit naši energetickou bezpečnost, získat větší kontrolu nad energetickou infrastrukturou, ani ty neplánované výdaje nás výrazně nezpomalily - a do jisté míry nás samozřejmě zpomalily, ale výrazně nás nezpomalily a nezastavily nás v našem úsilí veřejné finance konsolidovat.

Když jsem tady stál před rokem při schvalování státního rozpočtu na rok 2023, tak jsem vám slíbil, že naše vláda navzdory všem mimořádným výdajům, které jsou spojeny s válkou na Ukrajině, neopustí odpovědnou rozpočtovou politiku. Slyšeli jsme a poslouchali jsme neustále, že to nedokážeme, že nedodržíme rozpočet, který jsme naplánovali na letošní rok, že neudržíme ty deficity, ale já jsem loni říkal, že to dokážeme, že to zvládneme a že se nevzdáme ani pod tlakem všech okolností a krizí, kterým čelíme, jednoho z našich hlavních cílů, to je snižování deficitu a konsolidace veřejných financí. To neděláme jenom kvůli nějaké ideologii nebo prostě nějakým ideovým představám, ale děláme to i proto, že dluhy každoročně ukrajují z našeho rozpočtu desítky miliard korun na splátkách. Jenom mezi letošním a příštím rokem tyto úroky vzrostou o 25 miliard korun na 95 miliard korun. Já se tady nebudu pouštět do odborné debaty, nakolik je to způsobeno chybnou strategií financování státu. Když byla ministryní financí Alena Schillerová, preference krátkodobých úvěrů s nízkými úrokovými sazbami místo delších, o málo vyšších, ale stabilních, to je jiná debata. Ale v každém případě to, že máme takovéto deficity z minulosti, způsobuje to, že příští rok na začátku roku zaplatíme 95 miliard korun, aniž by se cokoliv stalo, jenom na obsluhu nebo na řešení těchto dluhů, respektive jejich úroků, 95 miliard.

Dámy a pánové, představte si, co to je za peníze, co to je za finanční prostředky, na co všechno by se daly použít, ale my je musíme dávat na obsluhu minulého zadlužení, a s dalším zadlužováním budeme muset na obsluhu státního dluhu dávat další peníze a ty peníze budou někde chybět. Ty peníze chybí třeba na potřebné investice, peníze budou chybět ve vzdělávací oblasti. Ty peníze, které dáváme na to, že platíme za minulé dluhy, prostě někde chybí, a my musíme tento trend zvrátit. A já po dvou letech, co je naše vláda ve funkci, mohu říct a ukázat na konkrétních číslech, že my svoje sliby plníme, že máme jasné výsledky a máme výsledky i v této obtížné situaci, v našem základním slibu, že zastavíme trend zadlužování a že dáme do pořádku veřejné finance.

V létě jsme představili konsolidační balíček, který je důležitý právě v této snaze. Příští rok ušetří 97 miliard korun, respektive sníží deficit o 97 miliard korun. Jsem rád, že pan prezident podepsal toto rozhodnutí a že vstupu konsolidačního balíčku v účinnost už nebrání vůbec nic.

Dnes žádáme o podporu státního rozpočtu na příští rok. Když jsem tu uváděl čísla, s jakými jsme převzali vedení státu, to znamená 5,8, respektive 5,1 % HDP deficit veřejných financí, příští rok po přijetí konsolidačního balíčku a se schváleným rozpočtem na rok 2024, o jehož schválení dnes tady žádáme, se sníží deficit veřejných financí na 2,2 % HDP a to si myslím, že je výsledek, který mluví sám za sebe. Jenom připomenu, že 2,2 % HDP jsou pod 3 %, což je jedno z maastrichtských kritérií a je to obecně považováno za pásmo, do kterého můžeme mluvit o aspoň relativně zdravých veřejných financích. Tak si to sami srovnejte, Babišova vláda 5,8, (respektive) deficit 5,1 % HDP, deficit veřejných financí, naše vláda příští rok 2,2 % HDP. A nechceme se smířit ani s tím, budeme dál pokračovat ve snižování deficitu veřejných financí, protože je to potřebné, protože to je odpovědné, protože kdybychom to nedělali, tak nás to všechno stojí další peníze.

Jenom připomenu, že návrh státního rozpočtu na příští rok počítá s celkovými příjmy 1,94 bilionu korun a výdaji 2,19 bilionu korun, meziroční navýšení příjmů ale meziroční pokles výdajů a deficit se sníží na těch výsledných 252 miliard korun. To znamená, že deficit bude o 43 miliard menší, než je letos.

To jsou taky naprosto jasná čísla, která ukazují ten trend, ukazují to, o co se naše vláda snaží, a ukazují, jak plníme sliby, které jsme dali našim voličům. Mimo jiné to také znamená - a to je taky potřeba tady říct a zdůraznit, že to není vůbec jednoduché takového výsledku dosáhnout - že celkové výdaje státu poprvé od roku 2016 meziročně klesnou a klesnou meziročně o 20 miliard, a pokud bychom do toho započítali i příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů, klesnou dokonce o 31 miliard korun. A ještě jednou to zopakuji: poprvé klesnou celkové výdaje státu od roku 2016 - 20 miliard, respektive 31 miliard korun. I tady je to výrazný zásah do toho negativního trendu, stále rostoucích výdajů a stále vyššího zadlužování. Tedy plníme svůj slib, který jsme dali a se kterým jsme byli zvoleni. Plníme svůj slib a likvidujeme vysoké schodky, které nám zanechala vláda Andreje Babiše.

Dámy a pánové, dosáhnout těchto čísel a tohoto pozitivního trendu nebylo snadné, a proto s potěšením konstatuji, že se nám navzdory všem podstatným omezením, všem krizím, výzvám, kterým jsme čelili, při zlepšování stavu veřejných financí podařilo zachovat některé principy, které já osobně a my všichni považujeme za důležité. Některé ty principy, na kterých stojí náš přístup k veřejným financím, tady zmíním.

První princip je, že úspěšně investuje, a to je důležité. My jsme si stanovili čtyři prioritní oblasti. Nemůžete investovat do všeho pořád víc a víc, to nemá žádný efekt. My jsme si stanovili čtyři prioritní oblasti, které považujeme za důležité pro dobrý rozvoj našeho státu a pro to, aby investované peníze se nám vracely v ekonomickém rozvoji a v budoucí prosperitě, a proto investujeme do dopravní infrastruktury, do energetiky, do obrany a bezpečnosti a do školství a výzkumu.

Pár příkladů. Výdaje v oblasti vědy, výzkumu a inovací z národních zdrojů zůstanou na stejné úrovni jako letos, přes 40 miliard korun, což je v současné velmi obtížné rozpočtové situaci maximum možného. Jsou to dobře investované peníze. Většina kapitol nějakým způsobem musí poklesnout, ale tady dochází k zachování těch peněz, protože jsou to peníze, které jsou investované do budoucnosti, do konkurenceschopnosti naší ekonomiky. Ale to nejsou všechny peníze, společně s evropskými prostředky do vědy, výzkumu a inovace půjde v příštím roce téměř 48 miliard korun.

Když mluvím o výzkumu, od toho je malý krok ke vzdělávání, jedné ze zásadních věcí, abychom měli kvalitní vzdělání, proto abychom měli dobrou budoucnost. Tady jeden konkrétní údaj. Průměrný plat učitele v příštím roce stoupne o 2 500 korun na 52 400 korun, a připomínám u tohoto údaje, průměrný plat učitele. U tohoto údaje připomínám, že se tak stane v situaci, kdy celkově objem mzdových prostředků v ostatních sektorech klesá o 2 %. Na tomto údaji, na tomto čísle zase konkrétně vidíte, jakou je vzdělání prioritou pro vládu a jak se odměňování učitelů přímo projevuje v našem rozpočtu.

Výdaje na obranu dosáhnou 160 miliard korun, z toho přímo v rezortu obrany to bude 151 miliard korun, což odpovídá 2 % hrubého domácího produktu, a 2 % na obranu, to je náš závazek, který jsme dali občanům, a je to také samozřejmě závazek, který máme v rámci Severoatlantické aliance. Naplňujeme ten závazek o rok dříve, než jsme původně říkali, a děláme to i proto, že vidíme, jaká je bezpečnostní situace, jak je potřeba investovat do obrany, jaké nebezpečné konflikty se rozhořely v naší bezprostřední blízkosti nebo relativně blízko nás. Ale musím k tomu říct, přestože investice do obrany jsou tady, pro mě nepochopitelně, zpochybňovány, že tato 2% hranice, které dosahujeme a které dosahujeme po dlouhé době, kdy jsme se k tomu ani neblížili - ani náhodou jsme se k tomu neblížili, naopak, za předcházející vlády tyto výdaje byly výrazně velmi nízké - tak tato 2% hranice se nyní globálně stává spíše minimální hranicí pro zajištění bezpečnosti než něčím, k čemu by se mělo směřovat. Takže je to nutné a je dobře, že v současné mezinárodní situaci jsme dokázali urychlit náš slib a 2 % HDP do obrany dáváme už příští rok.

To, co je důležité, je, že v těchto prioritních oblastech se také staráme o to, aby peníze, které tam dáváme, aby se projevily v konkrétních výsledcích, aby měly dopad na dobré fungování daného sektoru, aby se tady neopakovaly chyby, které udělala předcházející vláda. Nezpochybňuji, že vláda Andreje Babiše do některých oblastí přidávala finanční prostředky, to určitě je potřeba říct, ale často se to neprojevovalo v tom, že by došlo k nějaké změně kvality nebo že by to bylo doprovázeno potřebnými změnami, které by zajistily dobré fungování té oblasti. Příkladem může být třeba vzdělávací systém, který si vyžaduje stále vyšší náklady, ale který nebude dobře fungovat a nebude přinášet pro naše děti do budoucna kvalitní vzdělávání, pokud tam nedojde k potřebným změnám.

Tady se jenom na malou chvíli zastavím i v souvislosti s tím, co se odehrávalo v naší zemí v pondělí a některým těm argumentům, které tu zaznívaly. Já jsem řekl, že školství patří mezi naše priority. Vždycky se každý může podívat, jestli je to pravda, když vláda říká, že něco je její priorita. Jedním z těch kritérií - ono těch kritérií je víc, ale jedním z těch kritérií je samozřejmě to, jaké jsou tam dávány finanční prostředky, jak se to dá srovnat s těmi z toho minulého roku a jak se to dá srovnat taky třeba s financováním jiných rezortů. To, že školství je pro nás priorita, je jasné. Školství je jedním z pouhých čtyř rezortů, kde jeho rozpočet roste - z pouhých čtyř rezortů - roste celkově o 8 miliard korun. To určitě není málo a ve srovnání s posledním rokem vlády Andreje Babiše je nárůst ve školství více než 30 miliard korun. A to není málo, 30 miliard korun. Když si to tak promítnete třeba, jaké jsou rozpočty některých ministerstev, myslím třeba Ministerstvo kultury má rozpočet někde kolem 18 miliard korun. Tak si představte, my jsme zvýšili proti konci vlády Andreje Babiše rozpočet školství o 30 miliard korun, to určitě málo není.

Uzákonili jsme - a to je velmi neobvyklé - a udělali jsme to vědomě a s dobrým cílem - uzákonili jsme 130 % mzdy pro učitele, průměrné mzdy pro učitele. Proč to děláme? Děláme to proto, že vidíme tendence, negativní tendence v našem vzdělávacím systému, a to dlouhodobě, a nikdo s tím nic nedělal. Stárne nám pedagogický sbor, máme řadu učitelů, kteří nemají potřebnou kvalifikaci, učitelské povolání je málo atraktivní pro mladé lidi, a proto jsme se rozhodli zvýšit atraktivitu učitelského povolání. Tady nejde o prestiž, prestiž učitelé mají ve společnosti, ale vedle prestiže je důležitá atraktivita. My potřebujeme, aby se mladí lidé, kvalitní mladí lidé rozhodovali pro učitelské povolání, a když to udělají, aby neměli obavy, že nebudou patřit mezi střední třídu. Proto jsme udělali tento mimořádný krok a zákonem jsme stanovili, že mzda učitelů bude 130 % průměrné mzdy.

Ale musíme se podívat i na další tendence, a to je právě to, o čem mluvím, že nelze jenom přidat peníze, ale je potřeba přemýšlet i o kvalitě systému a o tom, jak ty peníze budou využity. Podívejme se na jiné číslo. Za posledních pět let vzrostl počet učitelů o 15 %, počet ostatních pedagogických pracovníků vzrostl o 38 %. Za posledních pět let 15 % učitelé, 38 % pedagogičtí pracovníci, vzrostl i počet nepedagogických pracovníků. A ve stejném období za těch pět let vzrostl počet žáků a studentů regionálního školství pouze o 7,5 % - 15 % učitelé nárůst, 38 % ostatní pedagogové, 7,5 % žáci. A nad těmito čísly musíme přemýšlet. Projevuje se to skutečně ve zvýšení kvality našeho školství? Mají ten pocit rodiče, zaměstnavatelé, žáci, studenti, anebo to tak není? A jestli to tak není, tak přemýšlejme, proč to tak není.

Některé změny, které musíme přijmout, jsou už rozběhnuty a víme o nich, pracujeme na nich. Víme o nich dlouho, že je musíme přijmout. Jednou ze zásadních je změna rámcových vzdělávacích programů, učebních plánů, osnov postaru. To je věc, o které se tu mluví dlouho. Víme, proč to musíme udělat: méně biflování, více kvality, lepší porozumění, méně faktů a více práce s fakty, s informacemi.

A tak bych mohl pokračovat, ale to nestačí. Pak jsou tu problémy, které vždycky vyděsí část veřejnosti, a jenom proto, že se dlouhodobě neřeší: přijímací zkoušky na střední školy. Upravujeme je, rychle jednáme, digitalizujeme. Upravili jsme celý ten mechanismus a to jsou přesně ty věci, které prostě ten vzdělávací systém ve svém výsledku zlepšují.

Ale musíme přemýšlet i dál. Máme tady diskusi o tom, jak jsou zaplaceni a jak jsou udržitelné takové profese ve školství, jako jsou kuchařky, uklízečky a tak dál a tak dál. Ale my si musíme uvědomit, když se podíváme na ten celý systém, že český vzdělávací systém má určitá specifika. 25 % škol má pouze do 50 žáků, 25 % škol, 41 % škol má méně než 100 % žáků, 41 %, A vzdělává nyní dohromady 8 % žáků. Tak tady musíme přemýšlet třeba nad tím, jak ty obslužné činnosti - vůbec nemluvíme o těch školách, o vzdělávání, ale jak ty obslužné činnosti nějakým způsobem racionalizovat.

A musíme se dívat i na čísla v zahraničí. Jestliže v Německu mají na středních školách na učitele 12 dětí, v Nizozemsku 16 a my máme 10, tak musíme přemýšlet nad tím, jestli takto je to správně a jestli těch 10 dětí na jednoho středoškolského učitele vůči 12 v Německu a 16 v Nizozemsku, což je prokazatelně dražší, jestli to vlastně přináší lepší výsledky a výraznější kvalitu vzdělávání. To jsou otázky, kterými se zabýváme, které řeší ministr školství a jeho tým, které jsou předmětem veřejné diskuse, které jsou předmětem rozhodování a které do jisté míry mohou vyvolávat i určitou nervozitu, ale pokud se o tom nebudeme bavit a pokud nebudeme dělat potřebné změny ve školství...

A jsou tu další návrhy, samozřejmě, na to, jak má dlouho člověk chodit do školy povinně, jak má vypadat délka základní školy vůči střední a tak dál, to jsou všechno věci, ke kterým se musíme dostat. Pokud se o tom nebudeme bavit a pokud ty změny nebudeme dělat, vzdělávací systém nebude odpovídat tomu, co naše děti a studenti potřebují ve 21. století, a můžeme tam dát peněz, kolik chceme.

Jak říkám, naše vláda do školství peníze dává, zvyšujeme, je to naše priorita, zajišťujeme kvalitní platy, ale prostě bez změn to nepůjde.

Co ale se neděje a co se říkalo, že se stane, to jsou některé úpravy, které v příštím roce prostě neuděláme. Nedojde ke změně financování asistentů pedagogů. To neznamená, že ta debata není namístě, ale v příštím roce k tomu nedojde. Nepočítá se s nějakým masovým rušením nepedagogických míst, ale chceme zrušit - Ministerstvo školství počítá se zrušením neobsazených míst, kterých je 8 000. To je taky potřeba si říct. A co se mění skutečně už příští rok, to je ten takzvaný PHmax. PHmaxy - ale tam je zase potřeba se podívat na to, v jakém rozsahu se to mění. Změna PHmaxu se dotkne 600 úvazků ze 70 000 úvazků učitelů na základních školách. 600 ze 70 000, a ani tyto nebudou zrušeny, ale budou převedeny na jiné školy, a školy, které nedosáhnou maxima, nadále porostou. To je realita. Žádné rušení rozdělených tříd s výukou jazyků a tak dál, které by masově tady nastávalo, jak jsme to slyšeli, nehrozí. Velmi opatrná změna PHmaxu - a já se nebudu vracet k starým bojům, ale byl jsem to já, kdo v této Sněmovně vystupoval před mnoha lety a varoval před zavedením systému s PHmaxy, je to dohledatelné veřejně, a varoval jsem přesně před tím, že ten systém je špatně nastavený a že bude způsobovat problémy, a taky způsobuje. Kdybychom to nechali, tak to půjde do nekonečna a nepovede to ke zkvalitnění výuky.

Takže jenom tady na příkladu školství - a ten příklad jsem zvolil proto, že tím hlavním tématem pondělních protestů bylo právě školství a zapojila se do toho řada škol - chci ukázat, že na jedné straně zvyšujeme rozpočet školství, garantujeme platy učitelů, neškrtáme, nevyhazujeme nepedagogické pracovníky, ale na druhé straně musíme taky dělat opatření, protože jenom dát někam peníze a nestarat se o to, jak ten systém vypadá, nenaslouchat názorům odborné veřejnosti a nemít odvahu udělat změny, které třeba i se někomu nelíbí, protože to prostředí je třeba přirozeně konzervativní - což není potřeba někomu vyčítat, ale mít odvahu udělat ty změny je důležité pro to, aby ten systém i do budoucna byl financovatelný a taky aby do budoucna přinášel kvalitu, kterou potřebujeme.

Takže to byl první princip. Úspěšně investujeme, investujeme s rozmyslem a děláme u toho i potřebné legislativní i nelegislativní změny tak, aby ty investice opravdu fungovaly, jak si od toho slibujeme.

Druhý princip - šetříme primárně na státu. To jsme slíbili a to taky děláme. A zase k tomu je potřeba nejenom někde něco škrtnout a někoho vyhodit, ale naopak k tomu je potřeba dělat potřebné změny, reformovat, zeštíhlovat stát, digitalizovat, a my většinu plánovaných úspor ve státním rozpočtu na provozu státu dosáhneme prostřednictvím lepšího hospodaření s veřejnými penězi, ať už jsou to výdaje na provoz úřadu, výdaje na platy. Je to princip, který zastáváme od začátku a taky ho můžeme doložit na konkrétních číslech. Když jsme přišli do vlády, tak jsme zdědili návrh rozpočtu, který podle nás nenaplňoval pravidla rozumného hospodaření ani nějaké principy udržitelnosti veřejných financí, tak jsme hned přišli s 80miliardovou úsporou veřejných financí. Tu jsme představili prakticky hned po nástupu do úřadu. Zase jsme poslouchali, protože jsme v opozici říkali: My jsme schopni desítky miliard ušetřit, 80 až 100 miliard dokážeme. Přišli jsme, dokázali jsme to navzdory všem škarohlídům, kteří říkali, že to nejde, a pokračujeme v tom.

Příští rok dosáhneme 2% snížení objemu mzdových prostředků ve státní sféře a snížení provozních výdajů rezortu o 5 %. Klesne počet úředníků a klesne celkový počet státních zaměstnanců. Počet státních zaměstnanců bude o 11 000 nižší, počet úředníků klesne o 2636. V počtu úředníků se dostáváme na čísla před platností služebního zákona, před rok 2015. To je zase obrovská změna té neustále rostoucí tendence a je to naplnění našich předvolebních slibů, naplnění slibů, které není jednoduché realizovat při služebním zákonu a všech těch omezeních, která máme, a přitom, že někde počty státních zaměstnanců je opravdu rozumné, aby rostly. Třeba roste počet lidí v obraně, roste počet učitelů, ale přesto dokážeme snížit celkový počet státních zaměstnanců, a dokážeme hlavně snížit počet úředníků, a to v podstatě rekordním způsobem, jsme zpátky před platností služebního zákona.

Na základě ozdravného balíčku také plníme další zásadní slib, který jsme dali a o kterém nám i mnozí experti říkali: To se vám nepovede, to nejde, a to je, že jsme seškrtali výdaje na národních dotacích a seškrtali jsme výdaje na národních dotacích v celkové výši 84 miliard korun. Samozřejmě, tam se musí počítat - nepočítat ty energie, ale v každém případě plníme svůj slib a o desítky miliard korun, ať to počítáte jakkoli, o desítky miliard korun snižujeme dotace a poprvé jsme zasáhli do národních dotačních titulů výrazným způsobem. A co je zase naším cílem? Ne seškrtat dotace, protože se to jmenuje dotace, ale seškrtat ty, kde to neslouží původnímu účelu. A co je původní účel dotací? Buďto vyrovnávat rozdíly mezi třeba regiony, prostě rozdíly v kvalitě a rovnosti podmínek, anebo zajišťovat kvalitu tam, kde ji nelze zajistit nějakými standardními prostředky. To tak je, mohou být takové případy, a tam ty dotace jsou namístě. Ale dotovat úspěšné firmy - na to si samozřejmě dobře zvyká, když stát z peněz daňových poplatníků dává ještě další peníze, ale to prostě pokřivuje trh a neslouží tomu účelu. Znovu opakuji, jsou dotace, které smysl mají: vyrovnávání rozdílů, zlepšování kvality, má to smysl, ale bohužel řada národních dotací svůj původní smysl ztratila, nikdo neměl odvahu do toho zasáhnout. My jsme tu odvahu měli. Ano, vyvolává to křik. No, jak by to mohlo nevyvolat křik, jsou na to všichni zvyklí. Úředníci jsou na to zvyklí, že to vyplácejí, jsou na to zvyklí ti, co to pobírají. Je to mechanismus, který tady prostě žije, ale nemá to logiku a není to odpovědné z hlediska těch, kteří to platí. A kdo to platí? No, platí to daňoví poplatníci nebo to platí jiné firmy na svoje konkurenty ze svých daní. To nedává smysl. Takže my jsme tu odvahu měli a splnili jsme další náš zásadní volební slib, a to dokonce takový, o kterém opravdu mnozí říkali: Toto neuděláte, to nedokážete. Je to tady na stole.

Tedy investujeme úspěšně, šetříme na státu primárně a třetí princip je, že zůstáváme sociálně citliví. Při omezování výdajů, při nutných zvýšeních vybraných daní, přičemž to celkové daňové zatížení se nezvyšuje proti tomu, co jsme měli v prvním roce naší vlády, protože my jsme snížili daňovou zátěž o 30 miliard korun a teď o 31 miliard ji zase zvýšíme, čili celkové daňové zatížení zůstane stejné, ale naše opatření jsou celkově rozumná, vyvážená a velmi minimálně nebo vůbec se nedotýkají nejzranitelnějších skupin.

Ano, slyšeli jsme spoustu strašení o tom, jak škrtáme a jak to bude mít dopady na ty, kteří to potřebují, jak naše opatření jsou asociální a tak dále, jak se to třeba dotkne penzistů a že už za naší vlády penze neporostou a nebudou se dále valorizovat, ale to není prostě pravda, jenom jsme upravili ten mechanismus tak, aby to bylo dlouhodobě udržitelné, abychom byli schopni garantovat seniorům důstojné penze a také abychom byli schopni se postavit - to je důchodová reforma - před mladé lidi a říct jim: Ano, chováme se tak, že i vy budete mít nárok na rozumný důchod. Tak jenom tady připomenu zase jedno číslo. V lednu 2024 se základní složka důchodu zvýší o dalších 360 korun, takže průměrný starobní důchod přesáhne částku 20 600 korun.

To, co se ale mění v sociální oblasti, co je také naplnění našeho slibu a co je myslím velmi důležité pro udržitelnost systému, je způsob administrace a vyplácení příspěvků. My se snažíme omezovat plošné dávky, digitalizovat celý systém sociální podpory a místo plošných dávek se soustředíme víc na cílenou podporu tam, kde to je potřeba. A tady se jenom dotknu otázky energií. Místo plošného dotování energií tady máme nástroj v sociální politice, což je upravený příspěvek na bydlení pro zranitelné domácnosti, a přemýšlejte sami - není lepší se soustředit na pomoc těm, kteří se dostávají do problémů a kteří tu pomoc skutečně potřebují, než plošně platit všem, i těm, co vůbec takovou pomoc od státu nepožadují a není pro ně potřeba? No, já myslím, že ten první případ je prostě lepší, že je potřeba se soustředit na ty, kteří pomoc potřebují, kteří prokazatelně se dostávají do existenčních potíží, ale neplatit plošně něco všem, i těm, kteří vůbec takovou pomoc nepožadují a prostě ji nepotřebují. A proč je to dobré? Z čeho to platíme? Tady existuje občas představa - když poslouchám opozici, tak je to jejich přesvědčení - že jsou tu nějaké peníze státu, které někde jsou a my si je prostě jenom vezmeme a někomu je dáme. Ale tak to není, my ty peníze vybíráme od lidí, my jim musíme vzít nějakým způsobem, oni nám je dají, že, a teď je musíme nějak přerozdělit. Čím víc jich vezmeme, tím je to podle mě horší, stejně jako když už jim nemůžeme tolik vzít, tak se ještě začneme zadlužovat. To přece nemá žádnou logiku, abychom zase všem platili, i těm, co to nepotřebují. Přece musíme postupovat tak, že ty peníze využíváme pro ty, kteří se dostávají do potíží. To je rozumná a odpovědná sociální politika a žádnou jinou od naší vlády ani čekat nemůžete, odpovědnou sociální politiku. Ale znovu říkám: všechna ta opatření jsme dělali tak, aby byla sociálně citlivá, nedotýkají se sociálně zranitelných skupin, nevystavují žádnou sociální, profesní skupinu existenčním problémům a ten jejich dopad, sociální dopad je promyšlený.

Čtvrtý princip a poslední, který tu chci zmínit. Při všech těch opatřeních, i při tom, jak nastavujeme rozpočet, i při tom, jak jsme připravovali konsolidační balíček, jakým způsobem jsme koncipovali důchodovou reformu, při všech těch opatřeních nasloucháme silným argumentům ze všech stran. Nemáme problém upravit svoje předběžné záměry, vyslechnout si argumenty a tam, kde to dává smysl, je vyslechneme. Děláme to i tehdy, když to znamená, že celkové úspory se třeba trošku sníží, ale když nám někdo přesvědčivě vysvětlí, že naše zamýšlené opatření by mělo jiný dopad, než jsme si my představovali, tak jsme připraveni to poslouchat. A musím říct, že úplně s údivem sleduji některá vystoupení v médiích, ať už jsou od opozice, ale třeba i od představitelů odborů, že nejednáme, že neposloucháme, že jsme nezohlednili žádný jejich požadavek. To prostě není pravda. To, že nejednáme, nejenom že není pravda, to je vědomá lež. Někdo může říkat nepravdu, protože nemá všechny informace, a že nejednáme, to je prostě lež. Pětkrát se v letošním roce sešla velká tripartita - pětkrát, to znamená, že se pravidelně jedná. Neustále probíhají jednání s odborovými organizacemi v jednotlivých rezortech, třeba Ministerstvo školství jednalo se školskými odbory od května od nástupu pana ministra Beka sedmkrát. Sedmkrát bylo jednání rezortu s odborovou organizací. Tomu chce opravdu někdo říct, že nejednáme?

Já jsem se v letošním roce i účastnil některých odborových akcí, akcí, které pořádaly odbory, a diskutoval jsem s odboráři, třeba sjezdu Odborového svazu státních orgánů, což je součást Konfederace odborových svazů, nebo jsem se také účastnil mezinárodní ekonomické konference, kterou pořádala Asociace samostatných odborů. Pánové Středula, a toto zase pan Dufek. Kuloárně mně říkali: To je úžasné, jak se s námi bavíte (Potlesk některých poslanců ANO.), protože na takových akcích předcházející premiéři nebyli nebo nebylo to obvyklé. Podívejte se na to, jakým způsobem teď komentují jednání s vládou. Ale to jsou všechno věci, které se dají ověřit, to se dá jednoduše ověřit, jak probíhá jednání, kolik těch jednání bylo, jak probíhá tripartita, kde kdo byl, jak kdo mluví s odbory, dá se to ověřit, a právě proto říkám, že to, že s odbory nejednáme, je prostě lež.

Ale já tady nechci se bavit o tom, to jsem jenom tak připomenul, protože jsem neměl včera příležitost tady vystoupit, ale chtěl jsem to připomenout, ale mně jde o jinou věc. Mně jde o ty argumenty, jestli je posloucháme, argumenty sociálních partnerů a dalších, a jestli je zohledňujeme v našem rozhodování, a samozřejmě že ano. Tak konsolidační balíček. Vyslechli jsme požadavek zaměstnavatelů a požadavek odborů, abychom ponechali daňové osvobození pro pracovní benefity. Ano, neudělali jsme to v celém rozsahu, to by nedávalo žádný smysl, ale vyslechli jsme jejich argumenty, jak jim na tom záleží, a dali jsme tam omezení na polovinu průměrné hrubé mzdy, tedy asi 21 000 korun, ale na základě debaty a jednání a jednání se zaměstnavateli a zástupci zaměstnanců, tedy odbory, jsme upravili konsolidační balíček a daňové osvobození pro pracovní benefity tam je.

Vyslechli jsme další argument, například že penzijní spoření má zůstat zvýhodněno, jak bylo. Vyslechli jsme argument obcí, obcím ponecháme celý příjem daně z nemovitosti. Na druhé straně se mění podoba rozpočtového určení daní. Zase to byl výsledek jednání a výsledek dohody. Vyslechli jsme argumenty, že není logické oddělit sazbu DPH u časopisů a novin, upravili jsme daňovou sazbu u novin a časopisů a snížili jsme tuto sazbu, dali jsme je do snížené sazby 12 %. Poté, co se ukázalo, že by námi navrhovaná pravidla mohla podpořit některé negativní jevy, třeba rozšiřování herních automatů, šedou ekonomiku, jsme upravili způsob rozdělování peněz z hazardu, stejně jako náběh zdanění alkoholu nebo náběh zdanění některých typů tabáku. Toto jsou fakta doložitelná, každý se může přesvědčit o tom. Vláda jednala, na základě jednání jsme korigovali některé původní návrhy a jsme rádi, že jsme to udělali. Nemáme patent na rozum. Dělali jsme v rámci konsolidačního balíčku 60 opatření s tam, kde jsme viděli, kde jsme byli přesvědčeni, že je potřeba určitou korekci, tak jsme ji na základě jednání udělali. Jednáme prakticky neustále, budeme v jednáních pokračovat, ale na to, aby jednání vedlo k nějakému cíli, je vždycky potřeba, aby všichni partneři měli zájem na rozumném řešení.

Kde ale nemůžeme ustoupit, a o tom tady dnes mluvíme, a to je i řekněme základní tendence toho rozpočtu, který tady dnes budeme schvalovat, je úsilí o konsolidaci veřejných financí, o lepší hospodaření státu, o snižování výdajů, o to, abychom opravdu začali konečně hospodařit rozumně a nevyhazovali peníze za obsluhu státního dluhu.

Dámy a pánové, to bylo několik příkladů - nechci tady mluvit nějak mimořádně dlouho - několik příkladů, které, myslím, přesvědčivě ukazují, že vládní koalice s dlouhodobou dluhovou zátěží bojuje zodpovědně, bojuje důsledně, bojuje odvážně, ale přistupuje k tomu také rozumně, citlivě a s ohledem na jasné dlouhodobé priority. Není to snadné, není to snadné. Intenzivní debaty, které v naší zemi zaznívaly v posledních týdnech a měsících, dobře ukazují to, že v otázce rozpočtu neexistuje žádné ideální řešení, neexistuje řešení, kde by všichni řekli: Ano, to je to správné. My jsme si vyslechli řadu doporučení od expertů, komentátorů, veřejně činných osob. Tam, kde to bylo možné, jsme je použili, využili, ale řada z nich prostě do praxe přenositelná nebyla.

To, co nebylo přenositelné do praxe, co jsme prostě nemohli využít, byla doporučení od opozičních politiků. Myslím, že nápady, které vycházejí z těchto principů, že se mají zkombinovat nižší daně, vyšší výdaje a zároveň dosáhnout nižšího deficitu, to jsou rady nebo doporučení, která připomínají hledání toho bájného perpetua mobile a rozhodně to nemá nic společného s racionální nebo reálnou rozpočtovou politikou. Jasně, můžete mít nižší daně, ale asi se s tím nekryjí vyšší výdaje, pokud zároveň snižujete deficit veřejných financí, to prostě nedává dohromady žádný smysl. A bohužel, většina nápadů, které přicházejí od opozice, je postavena právě na těchto nereálných parametrech.

Naše opatření naopak kombinují ten nejlepší možný scénář se sociálně citlivým přístupem. Na jedné straně bychom mohli bezohledně škrtat, jistě bychom dosáhli rychleji konsolidace veřejných financí a měli bychom nižší deficit, nižší schodek rozpočtu, ale tím bychom podvázali ekonomický růst a budoucí prosperitu a občané by to velmi rychle pocítili na zhoršování školství, zdravotnictví a dalších služeb. Takže ano, z jedné strany zaznívají rady: Tak to ještě více škrtejte a deficit může být nižší a bude to rychlejší. Ano, ale za jakou cenu? Za cenu toho, že by ta opatření měla závažné dopady na společnost.

Opačný scénář, ten taky slyšíme: Tak tam ještě přidejte a tam je to potřeba a ještě tady bychom potřebovali peníze. Ano, ale takový scénář by zase znásobil náklady na obsluhu státního dluhu, a už teď čelíme rekordní rychlosti zadlužování. A kdybychom nic nedělali, kdybychom nedělali odvážnou rozpočtovou politiku, nebyli tak důslední a pan ministr Stanjura nevynakládal takové úsilí na to, abychom dokázali deficity dostat pod kontrolu, tak bychom záhy narazili na dluhovou brzdu a na povinné zmrazení výdajů. Jak už jsem řekl, a to je číslo, které všichni ti, kteří říkají: Tak co, jestli je deficit 250 anebo je 300 anebo 350, to je přece jedno - tak ještě jednou připomenu to číslo: úroky z minulých dluhů příští rok vzrostou o 25 miliard korun na celých 95 miliard korun. Srovnejte si to s rozpočty ministerstva, srovnejte si to s tím, co se dá za 100 miliard korun udělat, a my ty peníze použijeme jenom na to, že se předcházející vlády nechovaly odpovědně.

Současně když se snažíme dát dohromady - a to je taky potřeba si uvědomit - veřejné finance a přijít s rozumným hospodařením státu a s dobrým státním rozpočtem, tak se musíme vyrovnávat s řadou omezení, která je potřeba respektovat, a u některých z nich jsme s tím my sami souhlasili nebo jsme s tím i sami přišli. Máme povinnost každý rok valorizovat celou řadu věcí, jako jsou třeba penze, platby zdravotním pojišťovnám a tak dále, a to jsou všechno peníze, které v rozpočtu musíte mít a se kterými musíte počítat, ale valorizace samozřejmě přinášejí náklady, a struktura rozpočtu - a pan ministr Stanjura o tom opakovaně mluvil i na veřejnosti - je taková, že jeho převážnou většinu tvoří mandatorní a kvazimandatorní výdaje, a to snižuje prostor pro jakoukoliv vládu, ale snižuje to i prostor pro to, abychom měli potřebné finance do investic, abychom mohli investovat do oblastí, které to vyžadují. Toto nezachrání ani to, co taky slyším jako návod, že když máme vysokou inflaci, tak že to nám jde samo, ale to není pravda. Samozřejmě, vysoká inflace pro dlužníky zpravidla bývá výhodná, ale v případě státu výdaje spojené s inflací jsou vyšší než dodatečné rozpočtové příjmy, které inflace přináší, tak toto žádná cesta není. Navzdory těmto omezením jsme schopni připravit rozpočet, který snižuje zadlužení, respektive brzdí dynamiku deficitů - máme výrazně nižší deficit než v letošním roce, ale současně je to rozpočet, který je prorůstový a který myslí na potřebné investice a také na potřebné změny.

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, každý rozpočet je do jisté míry kompromisem, je to hledání konsenzu mezi různými požadavky, mezi požadavky na vyšší výdaje, požadavky na rozumné hospodaření, konsolidaci veřejných financí. Je to také samozřejmě hledání konsenzu mezi prioritami jednotlivých členů vlády, koalic. Je to je to ale konsenzus, který musí odpovídat vůli našich voličů, a je to konsenzus, který taky musí zajišťovat dobrou budoucnost naší ekonomiky.

Jsem přesvědčen, že takové řešení ve všech výzvách, podmínkách a omezeních, která máme, že takové řešení jsme našli, že takovým řešením je právě návrh rozpočtu na rok 2024. Je to nejlepší návrh, jakého v současnosti můžeme v podmínkách, které máme, dosáhnout. Bojujeme s rekordním zadlužením, s extrémně vysokými nároky - náklady na obsluhu dluhu, ale navzdory všem současným výzvám a krizím a zátěži, kterou jsme zdědili po minulé vládě, jsme opět na cestě k vyrovnanému hospodaření. Jsme na té cestě a je to přesně to, co jsme slíbili ve volbách, je to, k čemu jsme se zavázali v programovém prohlášení vlády. Je to naplňování toho, o čem jsem tady na tomto místě mluvil loni, když jsme schvalovali rozpočet na letošní rok a kdy už jsme měli informace o tom, co nás ty současné krize stojí.

Dámy a pánové, konsolidace veřejných financí a odpovědná rozpočtová politika nadále patří mezi reformní kroky, kterými moje vláda zásadně stabilizuje Českou republiku, a hlavně jí dává šanci na nový růst, a v tom budeme pokračovat. My jinou cestu nevidíme a v České republice také není nikdo jiný, kdo by se o něco podobného mohl pokusit. Dámy a pánové, děláme, co je třeba. Děkuji vám. (Potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: S faktickou poznámkou je přihlášený pan předseda Jakob.

 

Poslanec Jan Jakob: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené dámy, vážení pánové, musím reagovat na předchozí příspěvek kolegyně Schillerové, protože mně u něj téměř spadla brada. Paní předsedkyně, prostřednictvím pana předsedajícího, vy takovým konejšivým tónem jste tady z vašeho pohledu říkala výčet slibů, které údajně neplní naše vláda, přitom právě vaše předchozí vláda tady způsobila spoustu potíží, které musí řešit ta současná, ať už je to rozpočtový rozval, ať už je to neřešení energetické koncepce, ať už je to slíbená důchodová reforma, s kterou jste neudělali vůbec nic.

Naopak naše vláda, naše vládní strany slíbily konsolidovat, slíbily udržitelné důchody, slíbili jsme zajištění energetické bezpečnosti a to vše plníme. NATO jsme splnili, závazek vůči NATO, což je naprosto klíčové v dnešní bezprecedentní bezpečnostní situaci. Vláda zvládla nápor válečných uprchlíků, energetickou krizi a bojuje s inflací - na rozdíl od vašich návrhů, které jdou proti, ať už to byly pozměňovací návrhy při konsolidačním balíčku, které šly proti konsolidaci, nebo současné pozměňovací návrhy k rozpočtu, které by zvýšily schodek o víc než 50 miliard. Je to vaše politika - po nás potopa. Je potřeba zrychlit investice, inovace, digitalizace, to se daří na rozdíl od vašich návrhů, které by prohlubovaly (Předsedající: Čas, prosím.) schodek státního (Předsedající: Čas, prosím.) rozpočtu. (Nesouhlas poslanců hnutí ANO.) Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a s přednostním právem je přihlášen pan předseda Babiš.

 

Poslanec Andrej Babiš: Dobrý den. Vážení spoluobčané, dámy a pánové, pokud jste se dívali (Otáčí se vlevo na galerii.) - mládež - na projev pana premiéra, tak jsme s hrůzou zjistili, že on nežije v České republice. (Potlesk zleva.) A nejen to, ale on být dneska jako profesor, jako (Důrazně.) rektor, nezvládl první třídu základky. Takže milé děti (Smích v sále.), milé děti, pokud se díváte, ale vy máte asi vyučování dneska. (Ukazuje materiál.) Které číslo je vyšší? 44,4, nebo 42? No? Mládež? Které číslo je vyšší? No, 44,4. (Smích v sále.) A premiér (Se smíchem), profesor, bývalý rektor, to (Důrazně.) neví. On to neví! Je tohle normální? Já myslím, že potřebuje pomoc. (Smích a potlesk zleva.) Já vím, že Válek zrušil naši reformu psychiatrické péče, ale je to urgentní. (Smích zleva.) Je to urgentní.

Pane premiére, vy jste tady včera nebyl, a já jsem rád, že jste nám dal tady přednášku o školství. A já teď nevím, jestli pan premiér ví, že byl ministrem školství - víte, pan premiér! Vážení spoluobčané, mládež, milé děti, pan premiér byl ministrem školství od 2. května 2012 do 10. července 2013. Zapomněli jste? A on nám tady vykládá o školství? A proč nešel to vysvětlit, tu přednášku - já se k tomu dostanu, já jsem si dělal poznámky, pan premiér samozřejmě tady nikdy není, když my mluvíme - mohl to vysvětlit těm demonstrantům. Když dělá takovou skvělou sociální politiku, tak místo toho, aby šel za nimi, šel za kámoši Jurečky do kravína, ne? Mohl jít na náměstí, mohl to vykládat.

Takže ještě jednou, pane premiére. Já vím, že vy tady vykládáte stejné věci, stejné lži jako Kalousek v roce 2010, kdy strašil Řeckem a posílal složenky lidem. Ano, Kalousek tady v roce 2008 navyšoval dluh 28 % vůči HDP na 44,4 %. Vy jste seděli spolu ve vládě, v Nečasově vládě, (Důrazně.) v proputinovské Nečasově vládě jste seděli spolu, pane premiére, a my jsme nastoupili tady v roce 2014 a snižovali jsme - snižovali jsme! - zadlužení na 30 %.

A to, že Kala něco vykládá - ty peníze na covid, ano, ten vám lezl do zadku, i Zemanovi, bývalý poslanec za ČSSD, aby dělal politiku v rámci NKÚ, lže. A mimochodem, německý Die Welt, který říká, že jsme byli nejhorší a velice zdrženliví v podpoře naší ekonomiky a lidí v rámci covidu - to říká Die Welt, ano, aby bylo jasno. Já jsem o tom tady už mluvil včera.

Prosím vás, vážení spoluobčané, nevěřte panu premiérovi! Pan premiér ani neví, co povídá. On je politolog, on možná věří těmhle věcem, které tady přednáší. Není pravda, není pravda, že nepřevzali - tato vláda, tato nejhorší vláda od vzniku, nejhorší vláda od revoluce, nejhorší - není pravda, to je první lež, že nepřevzali finance v dobrém stavu. My jsme vám předali naši zemi v excelentním stavu! Byli jsme šestá nejméně zadlužená země. Já už nevím, jestli pan premiér není schopen, když tedy neumí, že které číslo je vyšší než to druhé, tak toto je Eurostat. (Ukazuje graf.) Když pan premiér mluví o Eurostatu, toto je číslo: 2021, když jsme končili, jsme byli šestá nejméně zadlužená země, a teď jsme devátí. Byli jsme devátá nejvíc prosperující země Evropy, dneska jsme dvanáctí. Byli jsme šestá nejbezpečnější země, teď jsme dvanáctí. Co jste tady vy udělali? My jsme zlepšovali život lidem, my jsme předběhli životní úrovní i Itálii, Španělsko. My jsme dneska nejhorší, jsme v recesi, největší pokles reálných mezd. Vy tuhle zemi totálně ničíte!

A tady, co jste povídal, je absolutně neuvěřitelné, takže první lež. A ta lež je absolutně zákeřná. Zákeřná, protože například naše generace nebo důchodci můžou mít pocit nějaké viny, že lže premiér, že se musíme uskromnit. Ale oni se neuskromní. On říká nějaké úspory? Vždyť má tři zbytečné ministry, jeden zbytečný ministr si zaměstnává ještě syna. Vždyť jenom utrácejí. Pekarová lítá do Tchaj-wanu za 8 milionů, v Kyjevě utrácí peníze. Proč? Proč? Tady mají sedět na zadku! A choďte na to náměstí bez toho, že tam budete mít ochranku a své členy vaší šílené pětikoalice. (Potlesk z lavic ANO.) Zkuste to, na inzerát, uvidíte, co vám lidi řeknou. Takže vy vyvoláváte pocit viny. Lžete! Lžete úplně stejně jako Kalousek, to je nejlepší lhář ve všem. Posílal složenky a potom sám navyšoval dluh, vždyť tady nasekal 690 miliard dluhu, ano? Takže vy vlastně ty lidi lhaním dostáváte do pozice nějaké viny. Ale lidi, nevěřte jim! Nevěřte jim!

Když tady pan premiér, který tomu samozřejmě nerozumí, protože je politolog, vykládá, že inflace - ani jsem mu nerozuměl, co říká. My všichni platíme nejvyšší ceny tady téměř za všechno, máme druhou nejvyšší inflaci, kterou způsobila Fialova vláda. A co to tady povídal o tom, že kdyby cena elektřiny byla nižší, že by to někdo musel platit? Ne, ti tři producenti elektřiny by měli nižší zisky o stovky miliard. Takže zase jenom lež, samá lež! Takže nevěřte tomu, nevěřte tomu! Je to ta mantra. Oni až do voleb budou stále mluvit o tom, jaký mají deficit.

A já jsem přesvědčen, že Stanjura manipuloval deficit roku 2021. Víte proč? Protože není možné, aby v lednu 2022 měl přebytek. Není možné. Takže co on udělal? Peníze evropské, které patřily do deficitu 2021, a nedal je tam, tak je dal do ledna 2022, aby mohl vykázat, že deficit za naší vlády byl vysoký. (Potlesk z lavic ANO.) Není to pravda! Byl jsem ministr financí, vím, jak se to dělá, takže to je další sprosťárna. Finance jsme předali ve skvělé kondici. Je to sprostá lež a nevěřte mu!

Investice - další lež. Vždyť jsme vám připravili 300 kilometrů obchvatů a dálnic. Pan premiér už se připravuje na velkou slávu, v prosinci 2024 bude stříhat pásku prvního projektu PPP, který odpracoval Karel Havlíček. Ano, strakonická dálnice, kterou staví soukromá firma a pronajme to státu na - nevím - na třicet let, ano? Tak už teď jsou přípravy. Pan premiér přijde, bude stříhat pásku a bude říkat: Já jsem to zařídil. No, a vy si myslíte, že dálnice se staví za dva nebo za tři roky? No, nestaví. Co nám oni tady nechali? Kolik připravených projektů? Jak to bylo s těmi dálnicemi? Kolik stály? 500 milionů kilometr, za nás 250! My jsme nekradli! My jsme nekradli, my jsme neměli Řebíčka ve vládě, který svojí firmou Viamont tady všechno stavěl. Ano, to je ODS! Takže je úplně neuvěřitelné, že pan premiér říká, že my jsme něco zanedbali. A jak jsme my převzali vlastně infrastrukturu? Pamatujete na tu Havránkovou, na tu farmářku kolem Hradce Králové? Devatenáct let s ní vyjednávali. My jsme všechno rozestavěli a všechno, co oni teď otvírají - nádraží, obchvaty i první projekty železnice - je naše dílo. Vy jste neudělali vůbec nic! Jenom lžete a v podstatě prodáváte naši práci!

A pokud pan premiér neví, existuje Národní investiční plán, který my jsme připravili. My jsme ho připravili! Je to 20 000 projektů za 8 000 miliard, jenom zdravotnictví tam má za 165 miliard. Ano, my jsme tohle všechno udělali a my samozřejmě jsme to i sepsali do této knížky. (Ukazuje knížku.) Toto je výkaz práce naší vlády. Takže když si tady pan premiér vymyslel nějaký nový ukazatel, nějaké deficity vůči HDP... Prosím vás, zase je to jenom trojčlenka. Vždyť když je inflace, a máme druhou nejvyšší inflaci, kterou způsobila Fialova vláda jenom cenou elektřiny samozřejmě, hlavně, protože jejich kámoši potřebovali stamiliardové zisky, tak když je vyšší inflace, je i vyšší HDP. Tudíž samozřejmě je to trojčlenka. A pan premiér manipuluje! Manipuluje samozřejmě touhle trojčlenkou. On vám neříká, že o kolik se mu zvýšilo HDP kvůli inflaci. A tady si vymyslel nějaký parametr, který nikdo nevykazuje.

Evropská unie jednoznačně - tady je Eurostat (Ukazuje graf.) - vykazuje GDP ratio, government to GDP ratio. To je jediný ukazatel. A co si to tady vymýšlí? No jenom aby manipuloval! Co to tady povídá pan politolog o obsluze státního dluhu? My jsme měli na konci roku 2021 42 miliard. A proč máte 90? No, asi si blbě půjčujete! Ne? Nebo co děláte? (Potlesk z lavic ANO.) Když jsem byl ministr financí, tak jsem si půjčoval za negativní úrok. Za negativní úrok! A nevykládejte, že jsme měli štěstí. My jsme to odpracovali! My jsme přišli s daňovou Kobrou. My jsme přišli s kontrolním hlášením, kde vždycky jste kradli, lehké topné oleje a všechny tyhle věci v pohonných hmotách. Lihová mafie, to je vaše dílo! Historicky! Historicky. (Potlesk z lavic ANO.)

Takže to, že máte 90 miliard státního dluhu - no, tak asi si blbě půjčujete. Nebo že by vám nevěřily ty trhy? Tak co to je, tohle? Takže to je jeden nesmysl za druhým. Covid? Žádný jste neměli! Vždyť tady byl omikron. 17. 12. 2021 8.30 ještě byla zdravotní komise a 12.30 jsem vám to předal v mašličkách. Žádný covid nebyl. Vždyť dneska, když se lidi chtějí očkovat, tak nejste schopni jim to ani pořádně zařídit.

No, takže co jako ta energetická bezpečnost? Zase jste lhali, protože vy tomu ani nerozumíte. Vy totiž nevíte, že ten plyn má jednu kvalitu. Je to plyn a ten plyn teče v trubkách v Evropě, a když Katar dá LNG nebo Spojené státy nebo norský plyn nebo ruský plyn a dá se to do té trubky, například do té trubky v Německu, tak to je jeden plyn. To už nikdo neví, jaký je to plyn, takže samozřejmě ten ruský plyn stále teče. Jenom jste manipulovali, jenom jste zase slibovali, jak se odstřihnete od ruské ropy. Vždyť jste ji dovezli. Já vím, že vy ji nedovážíte, ale proč o tom mluvíte? 820 000 tun navíc! A teď lobbujete v Evropě na Coreperu, aby vám Evropa prodloužila výjimku na ruskou ropu. Pane premiére, tak jak tedy? Vy jste se chtěl odstřihnout, a teď lobbujete, abyste ji mohl kupovat. Všechno jsou to sprosté lži.

Všechno jste rozprodali po revoluci, vaše slavná kuponka. Nám tady patří 70 % ČEZu, a místo toho, abyste ho vykoupili, získali 100 % a znovu to začali budovat, abyste mohli ovlivňovat ceny energií... Pokud jste po dvou letech objevil, že Nutella v Německu stojí méně než v Čechách, tak to je skutečně skvělý objev. Děkujeme za to, děkujeme za tu Coca-Colu plnou cukru. Mimochodem, DPH u Coca-Coly navyšujete od 1. ledna na 21 % z 15. Kečup, že je základní potravina, tak to je taky super.

Takže, pane premiére, zkuste objevit elektřinu. Tady se svítí, představte si, potřebujeme elektřinu. Ve fabrikách potřebují elektřinu, v restauracích potřebují elektřinu. No, to je objev, co? Tak ho vezměte, ale ne do Afriky, ani do Izraele, kde dělá ostudu a neumí, co to je small talk, říct šest vět anglicky. Vezměte pana premiéra někdy do fabriky, do Liberty, bývalá Nová huť, kterou jste zprivatizovali. Jak? Že ten Ind tam vytuneloval 52 miliard na dividendách? Ano, to je všechno vaše dílo. Takže kdybyste objevil elektřinu, tak to můžete dát do pořádku. Takže boj s cenami energií - ne, vy jste nebojovali s cenami energií. Vy jste zkrátka teď - když jste mluvil o dotacích, které neexistovaly - tak vlastně teď vy se tváříte, že byly nějaké dotace. Ale vždyť žádné nebyly a teď ty kvazi dotace přehazujete na lidi a na firmy, 65 miliard, ano.

Co jste to dále tady povídal? No, ty úroky. To je neuvěřitelné, to je váš problém, úroky. Vy totiž netušíte, že stát má příjmy. Vy netušíte, že máte v Bruselu nevyčerpaných 105 miliard. My jsme vám vybojovali 1 600 miliard pro Českou republiku, všechny ty fondy. Díky tomu například 115 nemocnic dostalo za 22,5 miliardy nejmodernějších zdravotnických přístrojů.

Takže o čem mluvíte vlastně? Vy jste si vymyslel nějaká čísla, říkáte, že plníte sliby. Fakt? Vždyť lidi si z toho dělají srandu. Ze mě si dělají srandu, jak mluvím - já s tím nemám problém, já se tím bavím. Ale z vás si dělají srandu, co jste říkal před volbami, jak jste lhal. Vždyť jste říkal, že nebudete navyšovat daně, vždyť jste tomu Korantengovi odpověděl: Tečka, nebudu navyšovat daně, tečka, tečka, tečka.

Vy totiž netušíte, a nikdo z nás, jak se kdo zachová od 1. ledna 2024, co tvrdíte, že je nějaký konsolidační balíček. Ne, to je brutální daňový balíček. Vy zvyšujete všechno. Ze základní sazby, například vodné, stočné z 10 na 12 %. Co říkají provozovatelé vodného stočného? No, my navýšíme o čtvrtinu. Proč? Protože energie, protože majetkové daně, protože všechno. Protože vy ničíte tuto zemi!

Takže i ten kdokoliv, kterému navýšíte daně - a vy navyšujete daně všem restauracím. My jsme v rámci EET snížili daně z DPH 21 % na 10 % u jídla, u nealka, u točeného piva, ano, aby ty hospody, které nemají jídlo, měly nějakou kompenzaci za EET. Co oni udělají? Jak to chcete kontrolovat? Oni můžou navyšovat ne o navýšení daně, ale podstatně víc, a budou samozřejmě argumenty - no, vždyť to Fiala. To je pravda. Vším tím, co vy děláte, jenom devastujete naši zemi, devastujete život lidí, devastujete firmy.

Vy tady mluvíte o tom, že někdo sem přijde investovat. Kdo by tady investoval? Vždyť paní Pekarová, která letěla za 8 milionů do Tchaj-wanu, se nás teď snaží přesvědčit, že ona vlastně tam byla kvůli tomu, aby Tchaj-wan postavil tu fabriku v Drážďanech. No, to je neuvěřitelné, a ještě ten Lipavský vykládá, jak je to pro nás výhodné. V čem to je tedy výhodné? Že naši lidé odejdou do Německa pracovat? Ano, i ti, kteří skončí průmyslovku ve Varnsdorfu, a další půjdou do Německa. No, to je skvělé, že u nás vystudují zdarma a Německo potom bude z toho profitovat. No, úplně na hlavu.

Tahle vláda je úplně šílená, a hlavně v tom, jak oni brutálně lžou, ano? Vy žádné investice nemáte. Jaké investice máte? Jenom to, co my jsme udělali. Kde je těch 14 miliard investic do zdravotnictví? Kde je nová porodnice v Brně Bohunicích, kde je spáleninový pavilon v královských Vinohradech, kde je plicní klinika v Thomayerce? Díky nám se staví pavilon prevence v Brně za miliardu nebo transplantační pavilon v IKEMu za miliardu. Co vy stavíte? Nic nestavíte. Jenom prodáváte naši práci, nic jiného.

Jaké investice? Investice do energetiky? Co tedy v energetice? Vždyť jste říkal, že budete kupovat teplárny a nevím co. Vždyť všechno je v zahraničních rukou, všechno jste rozprodali, všechno - 300 miliard dividend odchází každý rok. To je dědictví tradičních stran, vy v tom pokračujete. Úplně neuvěřitelné je, jak vy vůbec můžete...

Nebo ty dotace. Prosím vás, na příští evropské Radě se zeptejte, o čem jsou dotace. Tak vám možná Macron - tady sedí nalevo - pokud s ním vůbec mluvíte, tak se ho zeptejte, jak vznikla Evropská unie, proč jsou zemědělské dotace. Víte proč, pane premiére? Vy to nevíte, vy tady vykládáte nějaké nesmysly. Co jste to říkal, že dotace jsou na změnu kvality a nevím co ještě. Dotace jsou proto - a na tom vznikla Evropská unie - protože jsou levné potraviny. To je celá politika, ale vy jste to nepochopili. Vy jste zemědělce nikdy nebrali vážně. Jsem strašně rád, že jste navštívil ten Jurečkův podnik. Vy jste se ho neptal, proč má tolik zisku za minulý rok, že mu to skočilo - z kolika to bylo - z 80 na 240? No, není to skandální, představte si? Ne, to jste se neptal. Zase jste tady měl nějaké řeči, nevím o kom. Díky vám v České republice můžou cizinci kupovat půdu. Ve Francii, v Polsku, Maďarsku to není možné. Vy vůbec nechápete, co to je potravinová bezpečnost, vůbec. Díky vám je tady největší koncentrace řetězců. Když jste objevil tu Nutellu v Německu, tak zajeďte do Biedronky. Vždyť prezident tam také chodil nakupovat, tak se tam jděte podívat. Já jsem vám natočil video od 22. března 2022. Když jste se vezl s Morawieckým do Kyjeva, tak vám mohl vykládat o tom, jak snížil DPH z 15 % na nulu. My máme jednu z nejvyšších DPH v Evropě na potraviny.

Mě strašně baví, jak vy tady říkáte, že naplňujeme 2 % HDP na obranu, na zbrojení. No, my slyšíme, jak se snažíte to vykazovat, všechno možné, státní hmotné rezervy. Vám to nevychází, protože samozřejmě to HDP stoupá. Znovu opakuji, že máte peníze pro obranu pro Ukrajinu, samozřejmě. Taky byste se mohli domluvit, když tedy paní Pekarová tvrdí, že tam budeme dodávat zbraně, a paní Černochová říká, že žádné zbraně už nemá, že už jsme všechno dodali.

Také byste mohli nechat nějaké peníze i pro naše lidi. Vy jste zapomněl, že vás zvolili lidé, občané České republiky? Ano, paní Pekarová už by pravděpodobně mohla někde reprezentovat Ukrajinu, nebo pošlete ji tam za velvyslankyni nebo nevím. Ona tady nosí vlajky, když sem přijde slovenský premiér. Tak to je váš problém, ta vaše aktivistická nenormální zahraniční politika.

Věda, výzkum. Takže vy jste nám sdělil, a když já jsem byl ve vládě premiér s Havlíčkem, tak jsme to společně řídili a navyšovali jsme - věda a výzkum - 28 na 40 miliard. 40 miliard tam máte celý čas vaší vlády, takže samozřejmě kvůli inflaci je to podstatně méně, jak to bylo. Takže zase jenom řeči v podstatě o ničem. Řeči o ničem!

Jedna z vašich lží je o tom, že jste ušetřili 80 miliard. Co jste ušetřili? Že jste vzali zdravotnictví 14 miliard? Tím se chlubíte, fakt? Nebo že jste vzali platy státním zaměstnancům 9 miliard? Tím se chlubíte? Nebo že jste snížili investice, bojová vozidla pěchoty, o 15 miliard? Ano, to jsou všechno výmysly a lži. Vy totiž vlastně ani nemáte žádný program. To, co jste slibovali před volbami, samozřejmě jste nesplnili, programové prohlášení vlády jste nikdy nevyhodnotili a novináři, vaši provládní novináři, to stačí se dívat na Českou televizi, jak řídí ty debaty, jak jsou stranní nebo ve váš prospěch, ne? Teď tam propagují nějakých sedmdesát učitelů na čele s nějakou paní z TOP 09, tady dělá dusno a vykládá, mají, nevím, nějakých sedmdesát učitelů. To tam stále pouštějí, jak oni s tím nesouhlasí a tak dále. Samá manipulace!

Takže mně je to jasné. Já jsem včera o tom mluvil, celá vaše strategie je stále strašit lidi, jak to dělal Kalousek a potom nasekal ty dluhy. U vás je to úplně stejné. A pane premiére, prosím vás, znovu vám opakuji, že vy jste byl v té vládě, a kdo si co pamatuje, co jste tam udělal jako ministr školství za rok a půl? Co jste udělal? Vy jste chtěl zpoplatnit školství, to bylo všechno, co si tak pamatuji. Takže o tom vzdělávání - vy jste tady strašně dlouho mluvil, jaký počet stoupá, čeho stoupá a obslužné činnosti, tak já nevím, proč jste nešel na to náměstí? Vy jste tady strašně dlouho mluvil o tom, jak vy jednáte, ale vy vůbec nechápete, co je vlastně jednat a nejednat.

Tripartita? Ano, já jsem řídil tripartitu. Já nevím, jestli to řídíte vy, to je udělování slova, takže napravo nejdřív mluví odboráři, nalevo mluví zaměstnavatelé, potom mluví Hospodářská komora, všichni se tam vykecají, ano, jsou tam ministři, aspoň za nás byli, my slyšíme, jak to probíhá. To není žádné jednání! Jednání je, že si s nimi sednete za stůl, že budete jednat s Engelem a se Žitníkovou, a ne že s nimi jedná Válek, který se jenom vymlouvá na to, že nemá peníze.

Vzali jste peníze. Vy jste říkali, že ty pojišťovny, jak budou mít dobré rezervy. Já jsem včera četl, že VZP skončila nebo skončí v deficitu, že musí šetřit. Na kom budou šetřit? Na lidech zase? Takže proč vy nejednáte s Dobšíkem? Já jsem s ním jednal. Jednal jsem s každým. Měli mě na mobilu, telefonoval jsem s nimi a řešil jsem to. Za nás by bylo úplně vyloučeno, aby se stalo, co se stalo, že tady byla největší stávka vlastně pomalu od revoluce. Takže vy ani netušíte, co je to jednání. Jednání je, že tam sedí premiér a naproti sedí odborář podle rezortu, a to vy jste nikdy neudělal. Posíláte tam Beka. Ano, jasně, ten se potom omlouvá. Válek, to je úplné peklo, ten tam něco vykládá za nesmysly. Takže vy ani nevíte, co to je jednat! Jednat je, že vy jednáte jako premiér. Protože vy jste totálně neschopný vůbec řídit tu vládu, vy neumíte rozhodovat, vy neumíte dávat úkoly, ano, a proto to vypadá, jak to vypadá, protože zkrátka nemůžete vůbec pochopit, co je role premiéra, že to musí někdo řídit, ano?

Takže co jste nám tady ještě vykládal za nesmysly? Ty úředníky, ne? Kdybych byl na vašem místě, tak bych okamžitě propustil 150 lidí z Úřadu vlády. Vy tam jenom manipulujete. Vy tam zaměstnáváte lidi na DPP a DPČ, aby to nebylo vidět, ano? Ukažte ty úředníky, které skutečně jste propustili. Ano, ty dva, kteří vlastně v rámci whistleblowingu udali někoho, tak ty jste popravili. Ne, nejsou to rysy nové totality? Tenhle se mi nelíbí, tak jde pryč. Můžete si to přečíst v novinách. Takže není pravda, že byste snižovali úředníky, jenom je to přesun různých nenormálních věcí, protože když propustíte na poště 300 lidí a potom chcete propouštět na úřadech práce, a potom řeknete, že pošta má vykonávat nějakou práci za Úřad práce, tak to je fakt na hlavu!

Šetříme. Vy nešetříte vůbec nic, vy zbytečně utrácíte peníze. Nalezli všude různí poradci, různí političtí náměstci. Stačí se podívat na Piráty, kde všude jsou, protože neuspěli ve volbách, tak samozřejmě teď se potřebují nějak živit. Takže to je všechno, je to samá lež.

Vy mluvíte o nějaké sociální citlivosti. Vy ani nevíte, co to je sociální citlivost. Nevíte, ano?

Příspěvek na bydlení. To je úplně neuvěřitelné, co jste tady řekl. Vy se chlubíte tím, že kvůli vám, že se zvýšily a jsou jedny z nejvyšších cen energií - nevím, kolik platíte vy, já platím 6 000 korun za megawatt včetně DPH a Slováci platí 1 500, čtyřikrát méně. Ano, to je vaše dílo! Koho jste podpořili v těch 110 miliardách? To, že jste to zastropovali hlavně pro obchodníky, kteří mohli manipulovat, místo toho, abyste to zastropovali v cenách elektřiny u výrobců. Ano, takže příspěvek na bydlení - vy se chlubíte tím, že se navyšují sociální dávky místo toho, aby cena elektřiny byla nízká? Kolik byste ušetřili peněz! 270 000 lidí si má jít požádat o příspěvek na bydlení, protože vy jste zdražili elektřinu, a ještě se tím chlubíte? To jenom potvrzuje to, že vůbec tomu nerozumíte! Jak, plošně platit všem? Ano, plošně jste měli zastropovat elektřinu, jak to udělal Macron, to je ten, co sedí vedle vás. Možná jste to ještě ani nezjistil, že tam sedí vedle vás. To jsme viděli na tom summitu, co jste tady ukázal.

Potom tady mluvíte, že důchodci dostanou 360 korun. To je úžasné! Hlavně, že jste jim vzali těch 7 000. Normálně jste znásilnili ten zákon - brutálně! A co vaše církevní restituce za 165 miliard, co tady Němcová manipulovala to hlasování, prodražené pozemky a lesy? Proč mají inflační doložku? Proč budou mít - kolik? - 8, 9 miliard? Proč jim to nevezmete, když to berete důchodcům? Ne, o tom nechce nikdo mluvit ani psát.

Co tady ještě mám? Hrozné. Takže pan premiér vůbec nezklamal, stále mele ty své lži. Tady mluvil o nějakých nižších daních. Snížili jste novinám, jasně, ne? Tak vy si uplácíte ty noviny. Když jsem mluvil tady o demokracii a o ohrožení svobody slova, proč jsem o tom mluvil? Protože jste tam měli toho Klímu, ten chtěl rozdělovat stovky milionů dobrým médiím, ta dobře píšou o nás, a těmhle vezmeme. Nebo Česká televize, navyšování poplatků. Proč by lidé měli platit 10 miliard poplatků provládní České televizi a rozhlasu? Vždyť to se nedá poslouchat. To je tak do očí bijící! A já jsem říkal našim lidem, abychom už konečně zavedli nějakou rubriku, a budeme dělat týdenní přehled o tom, jak vedou debaty v rozhlase a v České televizi, ano, jak kladou otázky. Kdo má čas - tady byla paní Schillerová, tam byla nějaká redaktorka, takže ten, kdo je z vlády, ten se tam může vykecávat, a našim skáčou jenom do řeči, takže proto tam ani nechodím, ani nebudu.

Deficit prorůstový. No, neví o čem mluví, ten premiér. Jaký deficit prorůstový? Vy ničíte tuto zemi, opakujete to, co udělal Kalousek, který to totálně zabil tady. Totálně zabil tak, že potom policisté neměli ani na benzin. A říká to kdo? No, Die Welt: Der kranke Mann Europas, nemocný muž Evropy. To je vaše dílo, pane premiére, vaše dílo. Já se vůbec divím, že máte odvahu tady vystoupit. Kdybyste to nechal na Stanjuru, tak tam máme aspoň ještě pocit, že ví, co dělá, ale on samozřejmě jenom opakuje všechny ty vaše demagogie.

Takže neplníte program, zradili jste lidi, zradili jste vaše voliče, nikdo sem nepřijde investovat, totálně zdecimujete tuto zemi a má to velkou setrvačnost, protože to se projeví za rok, za dva, to, co děláte, ve firmách. Někdo říká, že firmy budou prosperovat? Tak já vám garantuju, že některé firmy mají propad desetinásobně v porovnání s rokem 2022. Takže tak to je.

Zase jste manipulovali s tím ratingem Moody’s. Jaký Moody’s vám dal rating? No, stejný, jak my jsme měli předtím. Předtím vám ho zhoršil. Takže v tom je ten rozpor. Vy strašíte lidi, říkáte nejsou peníze, samozřejmě pro zbraně a Ukrajinu jsou, ano, aby lidi měli ten pocit viny, a za druhé se chlubíte, že máme dobrý rating a máme zdravé finance. Tak už, prosím vás, konečně přestaňte lhát. Je to neuvěřitelné.

A co jste to povídal, že kolik jste dali do školství? Kolik jste dali do školství? My když jsme udělali rozpočet 2022, tak bylo 250 miliard, ano? A vy meziročně na příští rok do školství navyšujete jenom o 3,9 miliardy. Berete Ministerstvu dopravy 9 miliard, berete průmyslu 14 miliard, berete MMR 7 miliard, berete Ministerstvu vnitra 2 miliardy, takže obrana plus 39 miliard. A ještě MPSV, ano, to je mandatorní, 27 miliard, zdravotnictví berete 4,1 miliardy a tím se chlubíte. Vy se chlubíte tím, že berete lidem peníze, že lidi musí chodit pro dávky, střední třída, úplně na hlavu.

Pane premiére, jste unavenej. Jste unavenej, já vám doporučuju, abyste to předal, choďte dělat toho evropského komisaře, i tak se tam bude zase dohadovat STAN s Piráty, a ještě ta paní kandidátka, tak to by bylo úplné peklo. Já myslím, že vám by to slušelo, šel tam i Špidla. Předejte to, neumíte to, nemáte na to a jenom lžete a vystrašíte lidi. Předejte to - čím dřív, tím líp pro naši zemi. Děkuju. (Potlesk.)

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji. Další s přednostním právem je přihlášen pan místopředseda Havlíček. Pane místopředsedo, prosím.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Vážená paní místopředsedkyně, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, mně se úplně udělalo špatně, když mluvil pan premiér, opravdu. Já jsem myslel, že sem přijdeme a že zde normálně budeme diskutovat rozpočet, čekal jsem, že to bude věcná diskuse. Ano, bylo nám jasné, že to přibouchnete, to znamená, že si schválíte to, co potřebujete. Chtěl jsem fakt věcně vystoupit k tomu, co mi tam vadí, jaké mohou být důsledky, ale to, co jsem slyšel - já se přiznám, že jsem takhle koncentrovaně takové množství lží, nesmyslů a výmyslů během snad třiceti minut, nebo jak dlouho mluvil pan premiér, ještě ve Sněmovně neslyšel.

Já vůbec nechápu, proč se to takhle říká, proč se nepracuje s elementárními daty. Vždyť přece každý, kdo se na to dívá, si to může ověřit. To opravdu teď už není o politice, to je opravdu o diagnóze. Já vůbec nechápu, jak premiér České republiky si může dovolit toto říkat, když ví, že mu to kdokoliv je schopen během pár minut úplně rozbít.

Nevím, k čemu se teď mám vlastně vyjádřit. Já zde mám poznámky k rozpočtu, ale já se budu snažit to zkombinovat, nebudu se snažit být arogantní, útočný, ale budu věcně vyvracet všechny ty nesmysly, které zde zazněly.

My jsme nepřišli kritizovat váš schodek ve výši 252 miliard korun na příští rok. Jestli jste to poslouchali v těch posledních měsících, tak jste museli vidět, že i my bychom navrhovali snižování strukturálního deficitu nebo snižování deficitu o 40 až 50 miliard korun ročně, byli jsme v tom celkem korektní vůči vám. Ano, my bychom to dělali v úplně jiné struktuře. Není totiž pravda to, co zde říká kdekdo, a mimo jiné to řekl před pár měsíci i pan premiér, že veřejné finance jsou v katastrofálním stavu. Nejsou v katastrofálním stavu. Mimo jiné i ten rating, kterým jste se vrátili teď ve smyslu výhled stabilní k tomu, co bylo za naší vlády, svědčí o tom, že finance se musí konsolidovat, ale nejsou v katastrofálním stavu, jednoznačně. Když se podíváte na všechny ostatní evropské země, není pravda, že bychom byli v katastrofálním stavu. A ještě jednou to opakuji, že nejsou v katastrofálním stavu, a je lež tvrdit, že jste je v tragickém stavu převzali.

Víte velmi dobře, že byla pandemie, že byla naprosto mimořádná situace, a kdybychom se řídili vašimi radami, a jestli chcete, tak já vám je tady všechny sečtu, co kdo říkal z řad představitelů tehdejší opozice, tak byl deficit o 200 miliard korun vyšší za ty dva roky. Vy si nevzpomínáte, pane premiére, že jste tvrdil, že jste chtěli kompenzovat stoprocentně výpadky podnikatelů? My jsme kompenzovali jenom na úrovni 50 %. Nevzpomínáte si na to, jakým způsobem jste nás tady pérovali, že jste chtěli, abychom dávali plošně, rychleji a abychom dávali ještě více? Jak můžete dneska tvrdit, že jsme vám předali finance v tragickém stavu, když vy jste chtěli, abychom pouštěli více do ekonomiky? Jak můžete proboha tvrdit, že NKÚ nás načapal na tom, že to nebyly výdaje spojené s covidovou dobou? Prosím pěkně, přečtěte si to. Nečtěte titulky - já jsem se domníval, že jste profesor a že jste člověk, který se dokáže podívat do detailů, jít do hloubky, podívat se na data, spárovat si to a nepodléhat tomu, čemu se říká konfirmační zkreslení. Podívejte se do definice, co je to confirmation bias. Přesně podle toho postupujete, jako v nějaké sociální bublině. Ale vy jste premiér, vy nejste hejtr. Jak můžete říct, že se to nevztahovalo ke covidové době? To nevíte, že NKÚ uvedl, že rozdíl mezi rokem 2020 až 2021 tak, že se nevztahoval z 90 % ke covidu, přičemž nám do toho nenapočítal navýšené investice do dopravy a nenapočítal oddlužení nemocnic? O tom bych polemizoval, ale to, co je podstatné, i kdybych vás chytil za slovo, tak to byl rozdíl, a ne ta celková částka. Proboha svatého, čtěte prosím ty texty.

Kdybychom se řídili vašimi radami, zadlužení v roce 2021 po covidu bylo vyšší než v roce 2014, když jsme ho od vás přebírali, a tady jste před chvílí viděli v té tabulce, že jsme navzdory covidu nezvýšili zadlužení vůči tomu, jak jste nám to předávali vy, a to - podotýkám - v roce 2014 trhy běhaly velmi dobře a bylo období konjunktury. To znamená, my jsme i přes covidovou dobu předávali zemi s nižším zadlužením, než jak tomu bylo.

Proboha svatého, čím to argumentujete? Máte zde čísla ve smyslu deficitu vůči HDP a vztahujete to k době pandemie. No samozřejmě, že v době pandemie to bylo někde kolem 5 %. Proč to bylo kolem 5 %? Protože to je deficit vůči čemu, pane premiére? Vůči HDP. Co tím chci říct? Že HDP nerostlo. A proč nerostlo? No, protože nebyly příjmy. Podívejte se do ostatních zemí. Je zcela zjevné, že tenhleten koeficient se nemohl v té pandemické době férově vyhodnotit, protože nebyly žádné příjmy. To je mimo jiné velký rozdíl vůči tomu, jak hospodaříte vy. Vy za tři roky, pokud uděláte ten deficit, který plánujete, uděláte v součtu za tři roky větší dluh, než my jsme udělali za osm let našeho vládnutí. Ale podstatné je to, že my jsme v té pandemické době - a já nezlehčuju tu dobu současnou, energetickou krizi, taky to nemáte jednoduché - ale v té pandemické době byl zásadní rozdíl. My jsme neměli žádné příjmy. Vždyť všichni stáli, nebo byli samozřejmě, dojížděli, ale byli naprosto minimální. Proto pochopitelně ten hrubý domácí produkt vypadal tak, jak vypadal, a proto ten deficit vůči tomu HDP se pohyboval takhle, to znamená, to snad je přece úplně patrné.

My vám vyčítáme, abych se vrátil k tomu rozpočtu, strukturu toho snižování. Zatímco vy jedete na koni toho, že chcete vyšší daně, brutálně převádíte poplatky ze státu na daňové poplatníky, čili na spotřebitele a na firmy, a máte relativně malou úsporu na úřadech, náš recept a naše řešení by bylo více vybírat na daních, ale ne tím, že je zvyšujeme. Vy jste tady říkal cosi o perpetuu mobile. To není perpetuum mobile, to je o tom, že se daně budou důsledně vybírat. Nebo bylo nějaké perpetuum mobile v letech 2015, 2016, 2017, kdy jsme vybírali výrazně více daní? Víte, proč to bylo? No, bylo to kvůli EET, bylo to kvůli kontrolnímu hlášení. Já si vzpomínám, jak jste tenkrát vyváděli, že se zaklekává na firmy a tak dále. Dneska můžete být rádi, když máte kontrolní hlášení.

A ten druhý nástroj, který jste měli, dobrý nástroj, elektronickou evidenci tržeb, ten jste si zabili, zničili. Takže dneska se nedivte, že vám chybí, my tvrdíme 13, 14 miliard korun, někteří tvrdí dokonce, že to je ještě více. Takže vyšší výběr daní, pane premiére, se nemusí docílit pouze tím, že se daně zvyšují, jako to děláte vy, to je socialistický přístup. Ano, jste socialistickou vládou. Zapište si to prosím za uši, jste socialistickou vládou, protože tímhletím způsobem se tady chovaly pouze vlády ČSSD a spol.

A co se týká úspor na úřadech, podívejte se, kolik šetříte fakticky na těch úřadech, a dobře si to vyhodnoťte. My bychom mimo jiné i lépe využívali mimorozpočtové zdroje, využívali bychom mimorozpočtové zdroje z emisních povolenek, využívali bychom lépe evropské zdroje.

Ale co považuji za úplně nejhorší, je naprosto nepřijatelná struktura výdajů. Tak vy na jednu stranu zvyšujete o 40 miliard korun výdaje na Ministerstvo obrany a argumentujete tím, pane premiére, že my jsme tu situaci podcenili a že to nebyla žádná sláva. Od roku 2014 do roku 2021, počítám to správně, to myslím v hlavě, jsme zvýšili, ještě jednou, zvýšili výdaje na obranu z 0,96 % na 1,4 %. To se vám zdá málo? Ano, nebyly to 2 %, šli jsme tam postupně, ale ta trajektorie byla naprosto jasná, tuším, že to bylo z nějakých 45 nebo 42 miliard na 85 miliard korun. Takže nepodcenili jsme to, šli jsme způsobem, který jsme si mohli dovolit. Ano, i za naší podpory, to uznáváme, jsme schválili ta 2 %, ale to ještě neznamená, že se nezbytně nutně musí ta 2 % utratit. To znamená, že musí padnout příští rok 40 miliard korun. Přece když nebudu mít ty projekty, když nebudu to mít do čeho dát ve smyslu efektivního utracení, tak není nezbytné to tam dávat. My jsme se dopočetli, že 17,5 miliardy jsou zdroje, které tam nejsou nezbytně nutné v tuto chvíli dávat.

Ale v každém případě neargumentujeme tím, že je to v zákoně, protože v zákoně máte i těch 130 % na pedagogy, a dáváte 130 % na pedagogy? Nedáváte, opět jste lhal. Já vůbec nechápu, proč jste lhal, pane premiére. Proč neřeknete těm pedagogům naprosto férově: Milí pedagogové, já to nemám, my nemáme ty zdroje, my vám je dát nemůžeme, proto, proto, proto, protože třeba dáváme peníze do obrany. Je to vaše rozhodnutí, politické rozhodnutí a je třeba, protože máte vládu stoosmičky, ho respektovat. Co nám zbývá? Ale nemůžete přece říct, že jim dáváte 130 %. Vždyť je to lež, vždyť jim dáváte 113 %, vždyť to přece všichni vědí. A že děláte tu kličku, že to nevztahujete k poslednímu roku, ale k tomu předposlednímu roku, to je normální trik. Tak to vztáhněte k roku 1987, a najednou budete úplně někde jinde. O čem se tady bavíme? (Potlesk z řad poslanců ANO.) Proboha, přece snad každý ví, že když se to má zvedat meziročně a vychází se z nějakého základu, tak je to vždycky ten poslední rok. To by snad nikoho ani ve snu nemohlo napadnout, že to má vztáhnout k nějakému jinému roku. Tak nekličkujte a řekněte, jak je to. Není to 130 %, je to 113 %.

Ministerstvo zdravotnictví - a vy tvrdíte, že jste sociálně citliví? První, co jste udělali, tak jste seškrtali 14 miliard korun. Dodneška jste je nedohnali, těch 14 miliard korun. Vždyť vám zdravotníci stávkují! To byli i vaši voliči. Nebo to nevidíte nebo neslyšíte? Přidáváte na obranu 40 miliard a odebíráte zdravotnictví jednu třetinu. Nevím, jestli tohleto někdo je schopen pochopit. To se vůbec nebavím o tom, že vám zdravotníci jdou do další stávky, jestli to nevíte, pane premiére, ano, prvního, nepletu-li se, to bude tento týden, a nevím, jak se to bude řešit v tom zdravotnictví. Když jsme vás varovali nad tím (před tím?), co jste zde dělali, to znamená ty přesčasy, tak jste se nám vysmáli. Jak to dopadlo? Po pár dnech jste to změnili. Jenomže bohužel, mléko už je rozlité.

Zpátky k tomu školství. Prosím ještě jednou, přestaňte lhát, že dáváte pedagogům 130 %, dáváte jim 113 %, tečka. Proč nám vyčítáte, že jsme se školstvím nic neudělali? Vždyť jsme byli první, kteří se po dlouhé době dostali v roce 2021 na průměr výdajů, myslím tím výdajů na vzdělávání, na průměr všech zemí OECD. To byl veleúspěch, všichni to uznali. Přece jste museli i vidět, jakým způsobem se zvyšovaly mzdy pedagogických i nepedagogických pracovníků. To není možné neuznat, není možné přece nevidět toto. A vy jste si dali do vašeho programového prohlášení, že docílíte průměru OECD, jinými slovy, že v něm budete pokračovat, on už byl docílen. Tak vám to padá, není to tak. To znamená, my jsme ho docílili, vám to padá.

Výzkum, vývoj, inovace - já jsem se domníval, pane premiére, pane profesore, že jste v tomto v obraze, vždyť jste přece seděl v Radě vlády pro výzkum, vývoj, inovace. Pomíjím to, že jsme to zvýšili z 27 miliard na 40 miliard a vy už třetím rokem jste - beru ten příští tedy samozřejmě - na těch 40 miliardách. Podívejte se, jaká byla inflace, fakticky jste jim sebrali víc jak 30 %. Ale to, co je horší, je to, že vy po pěti letech, pane premiére - a říkám rovnou i pane profesore, protože to znáte, ten ukazatel - klesáte v ukazateli GERD, což je ukazatel celkových výdajů na vědu, výzkum, inovace vůči hrubému domácímu produktu. Určitě víte, že my jsme zahájili velkou aktivitu v rámci naší aktivity Země pro budoucnost a od roku 2017 jsme z 1,60 % si dali za cíl, že budeme (v roce) 2021 na 2,0%, a to jsme docílili. Úplně přesně to dopadlo. Ještě jednou - celkové výdaje na výzkum, vývoj, inovace vůči HDP, tam jsou státní výdaje, samozřejmě privátní výdaje, evropské výdaje a tak dále a to se všechno dává dohromady, protože samozřejmě i státní výdaje motivují podnikatele dávat zdroje například tím, že se dělají konsorciální projekty a tak dále. Velmi dobře to víte. A víte, že po pěti letech, za vaší vlády, máte za rok 2022 poprvé opět pokles a jste opět pod těmi 2 %? Co uděláme v roce 2023 (2024?), až to znovu klesne? Vy úplně otáčíte kormidlem, čili ne že podporujete vědu, výzkum, inovace, vy se dostáváte opět na trajektorii poklesu.

Napravujete naše investice do dopravní infrastruktury? Já jsem myslel, že opravdu snad špatně slyším. Největší průšvih v dopravní infrastruktuře byl v letech 2011 až 2014. Tehdy se zahájilo 800 metrů nových dálnic a v té vládě jste seděl, pane premiére, vy, seděl tam pan ministr Stanjura. Ano, zahájili jste to. Je třeba vám připsat ku prospěchu, zahájili jste výstavbu D1, tuším, že to byly dva úseky, ale co se týká úplně nových dálnic, 800 metrů zahájeno v letech 2011 až 2014. Víte, kolik jsme vám předávali v roce 2021 zahájených? Více jak 100 kilometrů! Jenom v roce 2021 to bylo 71 kilometrů, které jsme zahájili. Já jsem přebíral dopravu v roce 2020, rozpočet byl 127 miliard, pardon, byl 87 miliard a končil jsem v roce 2021 na konci a byl rozpočet 127 miliard korun. A teď střih, jsme v příštím roce, a víte, kolik tam jde ze státního rozpočtu? 120 miliard korun. Ano, vy tam dáváte téměř 150, ale pozor, vy je tam dáváte, že si půjčujete. To jsem si já nikdy nedovolil, že bych zadlužil Státní fond dopravní infrastruktury. Tak ano, vy máte ten rozpočet fakticky vyšší, ale z toho, co tam jde ze státních zdrojů anebo z toho, co se vybere na poplatcích, tam dáváte méně, než jsme dávali my. A vy máte tu drzost říct, že napravujete naše selhání v rámci výstavby dopravní infrastruktury! Kdybychom vám nezahájili projekt D4, to je ten PPP, kde budete stříhat pásku příští rok, tak nemáte žádný PPP projekt. Zatím jste nepředvedli vůbec nic mimo toho, že jste zvýšili výdaje na dopravní infrastrukturu díky tomu, že si půjčujete peníze na Státní fond dopravní infrastruktury, ale ze státních tam dáváte méně, než jsme dávali v roce 2021.

Co považuji za úplně scestné, je to, co jste zde tvrdil, že dáváte nebo že jste ušetřili 80 miliard korun na dotacích, na dotačním byznysu. Prosím, pane premiére, ukažte mi těch 80 miliard korun na těch dotačních penězích, ukažte mi je. Za prvé to není 80, ale je to 64 miliard korun, a víte, na čem to je? Je to na tom, že převádíte ze státu na zákazníky, čili na spotřebitele a na firmy, poplatky za obnovitelné zdroje, za distribuci a za přenos. Úplně suše na ně přehazujete to, co platil stát, i když uznávám, že to platil třeba jenom dočasně, ale to přece není úspora. Ano, na rozpočtu to úspora je, ale prosím vás, co je na tom za dotaci? Ukažte mi těch 80 miliard korun, prosím pěkně, a to není, že vás úkoluji. Ukažte nám seznam těch firem, kde jste ušetřil těch 80 miliard korun. Tady jste před chvílí řekl, že díky vaší politice kolem 80 miliard korun jste ušetřili na těch nezbedných firmách, které si cucaly ty dotace. Prosím, ukažte nám ty firmy a těch 80 miliard korun. Já vůbec nevím, kde jste tohleto vzal, to je úplně scestné číslo. Jediné, na čem šetříte, je to, že převádíte to, co jste platili vy, na spotřebitele a na firmy.

Já bych mohl pokračovat ještě dál v tom, co jste říkal, ale mnohé tady už řekl i pan předseda Babiš a já trošku improvizuji, ale jsem toho opravdu, opravdu plný. Ale ještě jednu věc zmíním: sociálně citlivá vláda. To fakt myslíte vážně? Vy jste za jeden rok třikrát změnili valorizaci důchodů, za jeden jediný rok. Jednou jste to prohnali dokonce stavem legislativní nouze, potom jste to udělali podruhé, pak potřetí, myslím tím mimořádnou valorizaci a běžnou valorizaci, třikrát. To přece ti důchodci vidí, co jim vykládáte, že jste sociálně citliví vůči nim. Na nich jste si vzali nemálo zdrojů. A vy říkáte, že jste sociálně citliví, když důchodcům jste odmítli vyplatit to, co jim náleželo ve smyslu valorizace kvůli tomu, že se neuřídila inflace, a vy jste na tom nesli velkou vinu, že se neuřídila. Ale v tom samém okamžiku církvím vyplácíte to, co jim náleží, včetně inflační doložky. A to vy říkáte, že jste sociálně citliví? Tak když byste byli sociálně citliví, tak jste to neměli dávat ani těm církvím! A pokud to těm církvím dáváte - a já jsem pro, protože se jim to jednou slíbilo a je to v zákoně, a nespekuluju nad tím, kdo to tam tenkrát dal - tak poté to musíte dát i těm důchodcům, anebo se jim musíte alespoň omluvit a říct: Milí důchodci, my vám nedáme, co máte v zákoně, my si to vezmeme, ale církvím, těm to v uvozovkách zvalorizujeme - to tak nemůžu říct, ale těm to vyplatíme s ohledem i na inflační doložku, to je prostě realita. Nevím, proč tohleto neřeknete.

Inflace - a to je druhá oblast, ke které jsem se chtěl vrátit, protože rozpočet, jak je koncipován - a to je důvod, proč ho nemůžeme přijmout, nejenom to, co jsem zde říkal, to znamená ta nepřijatelná struktura výdajů, a to, jakým způsobem se vyrovnáváte s takzvanými úsporami, pouhým nekompromisním přehozením výdajů na někoho dalšího - tak samozřejmě ten rozpočet je spjatý s inflací. A já bych bral, kdybyste připravili rozpočet, který je protiinflační, protože inflaci jste neuřídili v roce 2022, a nesvádějte to prosím na Centrální banku. Ano, je pravda, že hlavním úkolem Centrální banky je péče o cenovou stabilitu, to ví každý student prvního ročníku ekonomické školy, ale vláda má nezastupitelnou úlohu, nezastupitelnou úlohu v rámci boje s inflací. Má na to fiskální nástroje, může pracovat s rozpočtem, může pracovat s regulatorními nástroji, může rychle zasáhnout prostřednictvím daně z přidané hodnoty a může zasáhnout prostřednictvím trhu práce - úplně elementární, jednoduchá inflační matematika. Ale zamyslete se, co jste dělali, prosím, vy v roce 2022? Protože ta inflace se dá částečně, ne zcela, ovlivnit s ohledem na to, jaký je původ té inflace, buď je nabídková, poptávková a tak dále, nechci vás teď tady z tohohle školit. Věřím, že máte poradce, kteří vám to snad vysvětlili, anebo si to nechte prosím vysvětlit. Podstatnější je jiná věc. Regulatorní nástroje jste nevyužili, a když, tak jste je udělali pozdě a zastropování jste udělali vysoko. Až od roku 2023 je první regulatorní nástroj toho vyššího rázu, když neberu tedy odpuštění plateb za obnovitelné zdroje, ke kterým jsme vás dotlačili již v posledním čtvrtletí roku 2022. Takže i guvernér Rusnok řekl - který rozhodně není ve fanklubu hnutí ANO - sdělil, že zastropování přišlo pozdě, bylo příliš vysoké, a logicky tedy mělo negativní vliv na inflaci. Ale proto to neříkám. Já to říkám proto, že se to váže i k tomu současnému rozpočtu, a já tvrdím, že je proinflační. A proč je proinflační? Ano, máte pravdu, kdybyste snižovali deficit férovým způsobem, i kdybychom s vámi nemuseli souhlasit v mnoha věcech, tak by byl protiinflační. Ale vy děláte co? A to je celý ten švindl. Vy berete poplatky za obnovitelné zdroje, za přenos, za distribuci, to znamená regulované složky energie, a házíte je na spotřebitele a na firmy. A co to pro ně bude znamenat? No, že budou platit více, to snad dá rozum. Vy to bagatelizujete a tvrdíte, že těch 70 %, o které vzrostou regulované složky, což mimo jiné bude dělat 64 miliard korun - 64 miliard korun, kdo to posloucháte - že vlastně nebude znamenat prakticky nic. No, to není pravda. Těch 64 miliard korun prostě nevygumujete, ty budou znamenat nárůst. Ale souhlasím s vámi, že pro 40 % domácností to bude na úrovni nižších jednotek procent, pro dalších 45 % domácností to bude na úrovni třeba 10 až 20 % a pro 15 % domácností to bude někde na úrovni vyšších desítek procent. To je pravda, to je fakt. To znamená, že v celkovém vyjádření to bude nárůst cen energií a to je nezanedbatelný faktor pro inflaci. To znamená, není to protiinflační opatření, tento rozpočet, z tohohle úhlu pohledu je proinflační. Můžeme se bavit o tom, o kolik to tu inflaci popožene, nebo jinými slovy, ona samozřejmě neporoste s ohledem na to, jaká byla nyní, protože ten základ je vysoký, ale klesala by nepochybně rychleji, a to je to, co my rozporujeme.

Druhá věc je dépéháčko. Ani tady bych nebyl úplně klidný, protože je pravda, že tak, jak jste namíchali karty s novým DPH, lze předpokládat - a je to mimo jiné i prognóza Centrální banky - že to bude mít proinflační efekt. Nebude to mít třeba velký proinflační efekt, ale ve spojení s cenami energiemi, to bude mít proinflační efekt, protože si uvědomme, že to je z 10 % na 12, zcela jednoznačně, to je to vodné, stočné a tak dále. Některé produkty půjdou z 10 % na 21, to jsou služby. Také to nepodceňujme. Z 15 na 21 to jsou, pokud si nepletu, jenom nápoje, nebo hlavně ty nealko nápoje, a je pravda, že proti tomu půjde z 15 % na 12 % snížení DPH za potraviny a tak dále. Skoro si troufám tvrdit, že snížení o ta 3 % nemá šanci přebít to navýšení, které tam bude. Pomíjím to, že vám to nepřinese do rozpočtu žádný kladný výsledek. Můžeme diskutovat, kolik to nakonec bude. Ano, vy tvrdíte, jsou to jenom dvě daně, ale to už teď nechci diskutovat, to je prostě nějaké vaše rozhodnutí, které já jenom tvrdím, že je to z mého pohledu proinflační, proinflační krok.

Takže druhý důvod, proč ten rozpočet nemůžeme přijmout, je to, že je proinflační. Mimo jiné, když už jsme ještě u těch cenových tlaků, tak díky přehození plateb za obnovitelné zdroje a za přenos a distribuci se zvýší cena dopravy, zcela jednoznačně. Víte, kolik to bude dělat na Správě železnic? Bude to dělat přes 400 milionů korun. To se logicky musí promítnout do ceny.

Největší problém, který já mám s rozpočtem, je třetí faktor - ukazatel, a to je růst. Takže ještě jednou: jedna věc je struktura rozpočtu, druhá věc je dopad na inflaci a třetí věc je dopad na budoucí růst. V dané chvíli se do značné míry ignoruje to, z čeho budeme mít zajištěny příjmy v budoucnu. Vy na to nahlížíte čistě účetně. Ano, nezpochybňuji to, že budete mít schodek nižší o 43 miliard korun, pokud to dopadne tak, jak to máte. Zdůvodnil jsem to, že bychom na to šli jinak, že bychom ho nesnižovali vyšším tempem, ale struktura toho snižování je totiž zcela zásadní ve smyslu toho, jaký hrubý domácí produkt zde budeme mít v horizontu několika let, a to je to, o čem zde mluvil pan premiér Fiala: restart. Tady si absolutně nerozumíme. Vy sázíte na restart, jehož impulzem nebo jehož základem bude stát - možná investice do dopravní infrastruktury, možná snižování schodku rozpočtu. Já tvrdím, že restart udělá v čase - zdravý restart - pouze privátní sektor, že ho udělají zaměstnavatelé a že ho udělají zaměstnanci. A hned vysvětlím proč - protože hrubý domácí produkt v současné době nemůže přece nikomu udělat radost. To, že nám pravděpodobně ještě poroste a roste, je mimo jiné v důsledku inflace, ale z toho nemůžeme mít přece radost. Nám má hrubý domácí produkt táhnout výkonnost. A jsme zase u toho, kdo tu výkonnost zabezpečí. V dobách krizových to zabezpečí stát, nebo může zabezpečit, tomu rozumím, ale v dobách, kdy se nadechujeme, to musí být v rukou privátního sektoru, protože potřebujeme, aby privátní sektor zaměstnával, aby platil dobré mzdy, tím pádem aby zde byla rozumná a dobrá spotřebitelská poptávka, aby se nepropouštělo a podobně.

Potřebujeme, aby privátní sektor investoval - další pilíř hrubého domácího produktu - a logicky z toho se bude odvíjet s největší pravděpodobností i to, že potom poroste export. protože když bude investovat, bude inovovat, bude zaměstnávat, bude exportovat, a to je další důležitý faktor růstu hrubého domácího produktu. Ale my v současné době tím, že se zvýší daně a přenesou se poplatky na firmy, případně na spotřebitele, jenom ekonomicky to nemůže dopadnout jinak, než že se sníží výkonnost. To by bylo to perpetuum mobile, o kterém zde mluvil pan premiér, kdyby se to udělalo opačně. To znamená, jestliže my budeme snižovat výkonnost, lze předpokládat, že se bude snižovat investiční aktivita, a mimo jiné už to vidíme. To, že jsme si ještě v roce 2022 zatleskali za dobré výsledky firem, tak to bylo zejména proto, že dojížděly ze setrvačnosti. To snad přece každý ví. Jedním z důvodů bylo to, že jsme je podpořili v době covidové, že jsme nezavřeli průmysl, že měly ještě zafixované staré ceny energií z let předcházejících a dojely rok 2022 ještě poměrně dobře, s tím souhlasím. Ale vždyť se podívejme, jak to vypadá nyní. V průmyslu máme 5% pokles, v investicích privátního sektoru, myslím tím podniků a sektorů, máme pokles 1,5 %. To bylo někdy v polovičce roku, myslím, někdy v červenci, možná až teď se to drobně změnilo, nemám poslední čísla, ale nosím to stále v hlavě. Ale v každém případě jedním z dopadů je to, že se snižuje investiční aktivita firem, což má samozřejmě dopad na budoucí růst, budoucí hrubý domácí produkt.

O čem se zde bavíme, pane premiére? Vy tvrdíte, že zabezpečujete všechno pro to, aby zde byl budoucí růst. Ne. Děláte právě všechno pro to, aby ten budoucí růst, na úkor toho účetního výsledku - a záměrně říkám, účetního výsledku v roce 2024, možná 2025 - tak, aby ten růst právě nebyl. Jinými slovy, další vláda, ať tam bude kdokoliv sedět, a nechci tady být teď nepokorný, tohleto odbouchne, protože si bude lámat hlavu nad tím, kde sebere zdroje ve smyslu příjmu.

Takže vyšší daně a poplatky znamenají pokles investičních aktivit. Pochopitelně to bude mít dopad - a může to mít dopad, a je to pravděpodobné, že to bude mít dopad - na snížení exportu, pokud samozřejmě tady nebude nějaká změna v kurzu. V každém případě pokles reálných mezd, který tady vidíme, jeden z nejvyšších v OECD, rovněž je jedním z důvodů, proč máme hrubý domácí produkt takhle nešťastně vyskládaný. A to je to, co přece musíme udělat - změnit tak, aby zde byla dobrá spotřebitelská poptávka, investice firem, aby firmy zaměstnávaly, aby firmy investovaly a aby firmy exportovaly. Toto všechno, znovu říkám, nás doběhne během několika let, a nebude to příliš dlouho.

Poslední věc, kterou bych chtěl k tomu říct, je ta, že k tomu všemu je zde ještě psychologický efekt, a ten není malý, ten psychologický efekt. Dneska nedůvěra vůči vaší vládě, pane premiére a vážení páni ministři, paní ministryně, je na jedné z nejnižších úrovní od revoluce, tuším, že nižší byla snad už jenom za Nečasovy vlády. Dokonce ani v době pandemie, když samozřejmě jsme všechno museli odizolovat, zavřít a tak dále, ta nedůvěra nebyla taková, jaká je dnes. Ale to je jedna věc, s tím si vy musíte poradit, vy musíte vašim voličům a jiným voličům vysvětlit to, proč máte výsledky, jaké máte. To, co je horší, je to, že lidé přestávají věřit ve stát, a to je to, z čeho já mám větší obavu než to, že nevěří vládě A nebo vládě B, protože jakmile selže důvěra vůči státu, tak tady budeme mít dvojnásobný problém, protože v každém případě příští vláda bude muset odhodit veškerou aroganci, přezíravost, elitářství, vzít si čepici do ruky a stoupnout si před lidi a před firmy a zdvořile je požádat o to, že je bude potřebovat k tomu, aby se tady ten restart udělal, že se nebude dělat na té bázi "udělá to stát", že k tomu potřebuje firmy, podnikatele, živnostníky, zaměstnance. A já jsem zvědavý, jakým způsobem je buď vy, nebo my budeme přesvědčovat od roku 2025, že toto mají udělat, když důvěra vůči státu bude na bodu mrazu.

To je i ten důvod, proč takto koncipovaný rozpočet nemůžeme vzít. Snažil jsem se vysvětlit, že ho považuji za alibistický s ohledem na to, že nedochází k faktickým úsporám, jsou tu úspory na rozpočtové straně, ale nikoliv ve smyslu šetření, jak všichni předpokládali a domnívali se - je to pouze nebo zejména přehazování výdajů na někoho dalšího, že není protiinflační, ale že je proinflační a že omezuje budoucí růst. Proto budu hlasovat proti rozpočtu, pokud projde v znění a v sestavě, jak byl napsán. Děkuji. (Potlesk poslanců ANO.)

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji. Mám zde faktickou poznámku pana poslance Munzara. Pane poslanče, prosím.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, paní předsedající, a zároveň se vám omlouvám, že faktickou poznámkou vás přeskakuji, vaše přednostní právo, ale přihlásil jsem se hned při úvodním slově pana místopředsedy Havlíčka.

No, můžete nám vyčítat spoustu věcí, ale prosím, nechlubte se, jak se bezvadně hospodařilo v době před covidem, v době ekonomického růstu, protože v době ekonomického růstu se mají rozpočty vyztužit a připravit na horší časy. Vy nám dnes mnoho věcí vyčítáte, poučujete nás, ale sami v době ekonomického růstu jste dělali pravý opak. Ekonomický růst jste promarnili a zvýšili jste závislost našich financí na ekonomických cyklech. A to neříkám jenom já, to vám říkali v té době ještě před covidem ekonomové i Nejvyšší kontrolní úřad. Dovolím si v rychlosti odcitovat jednu větu: "V důsledku stále se zvyšujících výdajů a vlivem silné závislosti na plnění daňových příjmů, které reagují velmi citlivě na případné zpomalení ekonomického růstu, je státní rozpočet na případnou recesi připraven ještě hůře, než tomu bylo před deseti lety. Dokonce i mírné ekonomické ochlazení může u takto nastavených rozpočtů způsobit vysoké schodky." To byla prorocká slova Nejvyššího kontrolního úřadu k státnímu závěrečnému účtu za rok 2018 a krize pak skutečně přišly, přišly horší, než kdokoliv předvídal, přišly schodky horší, než kdokoliv mohl předvídat: covidová krize, roztrhání subdodavatelských vztahů, poptávková inflace, energetická krize.

A vy tady jste neustále říkali, že ty stávající výdaje - říkala to paní předsedkyně Schillerová, vaším prostřednictvím - že stávající výdaje nám zaplatí i budoucí příjmy a ekonomický růst. Ale vy jste se na to spolehli neustále, spolehli jste se na to i v době ekonomického růstu a utratili jste pod touto mantrou, co jste mohli, a veřejné finance jste nám špatně připravili na ty budoucí krize, které přišly. A způsobilo to to, že kalkulačka dluhů se jako sněhová koule začala nabalovat, a my to musíme řešit, protože i v ekonomice i v životě je něco za něco. Buď máme velké výdaje (Předsedající: Pane poslanče...) a budeme splácet větší dluhy v budoucnu, nebo budeme snižovat výdaje a v tom případě nám zbude více v budoucnu na ty věci, které budeme potřebovat. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Nechtěl jsem vás přerušovat, abyste neměl pocit, že vás přerušuju v rámci mé kritiky, nechal jsem tam ještě 15 sekund navíc, aby to bylo férové. Tak poprosím další řádně přihlášenou, a to je paní místopředsedkyně Dostálová.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Vážení páni ministři, ale musím oslovit i milé starostky a milí starostové, protože mně skutečně píšete velmi masivně a jste velmi znepokojeni tím, co se děje. Bohužel musím na mikrofon oznámit, že odchází pan ministr Stanjura, který jediný vám může pomoct ve vašich rozpočtech, protože bohužel pan ministr Bartoš si nechal z rozpočtu vzít 7,5 miliardy. Já bych se ráda tady u těch věcí zastavila, protože si myslím, že je ještě čas zatáhnout za záchrannou brzdu a v některých věcech pomoci, anebo tedy ať vystoupí pan ministr Stanjura nebo pan ministr Bartoš na mikrofon a řekne, jak se věci mají, že ten rozpočet je celý falešný od začátku až do konce, protože jinak to nedává logiku.

Pozměňovací návrh pod číslem 3654 se věnuje kofinancování evropských fondů. Věřím v to, že si asi nemusíme říkat, že zrovna financování z evropských zdrojů by mělo být pro stát prioritou, protože na stokorunu dostává 85 korun z evropských fondů. Všichni víme, že z krize je potřeba se proinvestovat. Věděli to naši předci a já věřím, že si toho jsme vědomi i my tady v Poslanecké sněmovně. A jaká je realita čerpání evropských fondů? Když jsem tady vystupovala v rámci druhého čtení, tak jsem měla čísla za září a říkala jsem, že počkám na čísla z října, že doufám, že budu mile překvapená, že se to opravdu významně změnilo. Jaké to bylo zklamání. Musím říci, že tomu vůbec, ale vůbec nerozumím.

Budu se tady bavit teď jenom a pouze o Integrovaném regionálním operačním programu, ze kterého zejména čerpají kraje, města a obce. Když se podívám na programové období, které aktuálně běží, to znamená 2021 až 2027, tak v tomto roce 2023 máme souběh dvou období - 2021 až 2027 a toho minulého, kterému se říká minulé, ale bylo to 2014 až 2020 a končí nám v prosinci letošního roku. Tak si představte, že z toho období 2014 až 2020, které končí v prosinci letošního roku, jenom na IROP mají proplatit faktury za 20 miliard. To znamená, že je problém někde na straně příjemců, ministerstvo ty faktury ještě nemá nebo je prostě nestíhá dávat řádně k certifikaci neboli k proplácení evropským fondům. Lze ale předpokládat, že tato částka se bude snižovat a že samozřejmě jednotliví starostové měst, obcí nebo hejtmani krajů budou tyto faktury dávat do 21. 12. 2023. Co čekáte, pane ministře Bartoši - omlouvám se - že budete tedy dělat v lednu, když vám přijdou ty faktury za 20 miliard - doufejme, že přijdou - i kdyby to bylo za 15 nebo i kdyby to bylo za 10, to znamená, že tedy nedočerpáme v IROP, tak to budete muset proplatit v lednu. Můžete mi říct, z čeho to budete proplácet? Protože vy jste si do státního rozpočtu dal na kofinancování období 2014 až 2020 1,3 miliardy a úplně nadrzo, vědom si toho, že tam máte faktury za 20 miliard, předložíte pozměňovací návrh pod číslem 3692, kde ještě berete z kofinancování IROP dalších 300 milionů, takže ve finále tam budete mít jenom 1 miliardu, ale před sebou tlačíte faktury za 20 miliard, takže buď je to od začátku celé podvod a vy víte, že vám to Ministerstvo financí bude muset dodat, a pak je celý ten rozpočet opravdu postavený na vodě, anebo se skutečně nechováte jako řádný hospodář. A to těch 20 miliard je jenom to staré období 2014 až 2020. Do toho má pan ministr i nové programové období 2021 až 2027, kde v IROP má k dispozici 114 miliard korun, a čerpáno, to znamená proplaceno příjemcům, má 948 milionů - 0,8 %. A to je období, které běží 2021 až 2027 a jsme na konci roku 2023. Příjemci už podali projekty za zhruba 21, 22 miliard korun. To znamená, lze očekávat, že i tuto částku budou příjemci legitimně nárokovat k proplacení Ministerstvu pro místní rozvoj, protože - znova opakuji - čerpání evropských fondů je postaveno tak, že nejprve se to proplatí ze státního rozpočtu a následně se to nárokuje z evropských peněz. Takže když sečtu staré období a nové období, tak, pane ministře, vás možná potkají v příštím roce faktury za 43 miliard a vy máte na jedno období 1,3 a ještě si ho sám snižujete o 300, takže 1 miliardu, a na to nové období 2021 až 2027 máte 6 miliard na kofinancování. Takže když to sečtu, vy vlastně dáte dohromady na kofinancování starého a nového 7 miliard, ale faktury vám přijdou za 43. No, to je tedy matematika! To musím říci, že to je fakt vyšší dívčí, a je tedy možná potřeba přiznat, že prostě to bude dorovnávat státní rozpočet. Neumím si představit, že byste si dohodli s Ministerstvem financí, že necháte propadnout projekty z evropských fondů, to znamená, že je jasné, že to Ministerstvo financí doplatí.

Druhý problém, který vidím, je v oblasti bydlení. Tady bych ráda řekla, že v návrhu, vlastně pod pozměňovacím návrhem číslo 3653 je návrh na zvýšení částky pro bydlení pro Ministerstvo pro místní rozvoj. Znova musím opakovat, že pan ministr si nechal vzít 7,5 miliardy z rozpočtu, takže je logické, že to někde chybí. Tady je potřeba i pro vysvětlenou říct, že ministerstvo má pod sebou Státní fond podpory investic, ze kterého bude čerpat na dostupné bydlení. Tam dokonce je pozměňovací návrh na navýšení 200 milionů pro Státní fond podpory investic. To samozřejmě je pozměňovací návrh, který my podpoříme, ale musím říct to ale. To ale, protože tam samozřejmě to nejde na vrub všeobecné pokladní správy nebo z vládní rezervy a tak dále, jde to z peněz ministerstva, takže my těch 200 milionů pro Státní fond podpory investic zaplatíme tak, že sebereme peníze z kofinancování 300 milionů, sebereme peníze z programu rozvoje regionů 140 milionů a místo těch 140 milionů na podporu regionálního rozvoje je dáváme do investic do cestovního ruchu. Tak to tedy, pane ministře, vzhledem k tomu, že tam máte nedočerpanou výzvu na místní komunikace, hned se k tomu dostanu, je to úplný výsměch obcím, městům a krajům. Takže takto vy připravujete jednotlivé návrhy.

V rozpočtu ministerstva jsou peníze taky pod značkou Podpora bydlení a Ministerstvo pro místní rozvoj podporuje výtahy v budovách, kde nejsou, aby se starší lidé nevystěhovávali z toho důvodu, že už prostě do třetího patra se nedostanou, nebo pečovatelské domy, nebo komunitní bydlení pro seniory, nebo technická infrastruktura obcí, to znamená pro mladé lidi zainvestování pozemků pro následnou bytovou výstavbu. Teď jsem vám vyjmenovala programy, které by se měly platit z Ministerstva pro místní rozvoj, a kolik byste tak řekli, že si tam ministerstvo nechalo napsat, na všechny tyto programy, co jsem řekla: 17 milionů. Tak já myslím, že je úplně jasné, že samozřejmě nebude vůbec nic, že se tedy z této podpory na bydlení prostě nic nezrealizuje. Určitě se snad, jestli se podaří donotifikovat ten program na dostupné bydlení, něco s bydlením podaří na Státním fondu podpory investic, ale samo ministerstvo - nebo bezbariérové obce a tak dále - nebude mít vůbec nic. Proto ten pozměňovací návrh je na 500 milionů, aby se skutečně pomohlo v těchto aktivitách obcím a krajům.

Poslední pozměňovací návrh, který bych velmi ráda zmínila, a snažila jsem se ho panu ministrovi Stanjurovi velmi detailně popsat do pozměňovacího návrhu, jsou místní komunikace. Tady bych začala větou vašeho pana premiéra, jestli dovolíte, páni ministři: "zachovat kvalitu pomocí dotací je namístě". Tak možná byste mohli svého šéfíka poslouchat, když tedy říká, že zachovat kvalitu pomocí dotací je namístě. (Poznámka ministra Stanjury mimo mikrofon.) Pana premiéra Fialu, vašeho šéfa. Je to váš šéf? Ano. Vašeho šéfa byste mohli poslouchat. A ten vlastně přiznal, že skutečně obce mají problémy s tím, že se svými rozpočty nejsou schopny zafinancovat kvalitní infrastrukturu. Ministerstvo pro místní rozvoj má dotační program na rekonstrukce místních komunikací, má to pro obce do 3 000 a pro obce od 3 000 do 10 000. To jsou obce, které mají skutečně velmi malé rozpočty a bez dotací tu infrastrukturu nikdy neudělají, stejně jako rekonstrukce škol, školek a tak dále, ty rozpočty na to nestačí. A teď si představte, pane ministře Stanjuro, že Ministerstvo pro místní rozvoj vyhlásilo výzvu na místní komunikace na 600 milionů, všechno to zpropagovali, starostové věděli, že tam je částka 600 milionů, a začali chystat projekty. Projekty nachystali, projekty připravili, aby jim pan ministr řekl: Promiňte, já nemám peníze, pan ministr Stanjura mi je sebral, já vám nemohu dát 600 milionů a musím vám tu výzvu zkrátit na 250 milionů. Já se omlouvám, pane ministře, ale tady to skutečně zavání tím, že vy vlastně uvádíte starosty v omyl. Vy jste jim slíbili 600 milionů, které jim nedáte, oni na to připravili peníze, projekty a tak dále, a tady skutečně zastupitelstva se mohou ozvat kvůli nehospodárnosti nakládání s veřejnými prostředky. Tak vás prosím, já chápu, že nemůžete podporovat třeba miliardy a tak dále v rámci pozměňovacích návrhů, ale tady jde skutečně pouze o částku na dofinancování té alokace 600 milionů. Je to pozměňovací návrh 3651. Já vím, že se s opozicí nemluví, ale tady jde skutečně o projekty měst, obcí a krajů. Je to pozměňovací návrh jenom na dofinancování, proto je to do koruny vyčísleno na 393 103 063. Je to úplně přesně tak, aby skutečně byla ta hranice na těch 600 milionech. Koneckonců jsou si toho vědomi i vaši koaliční partneři, protože jsem zaznamenala pozměňovací návrhy zejména STANu, paní místopředsedkyně Olšákové a dalších, kdy to dává ve dvou variantách, jednou 1,5 miliardy, jednou 800 milionů. Když tedy opozice je sprosté slovo a vím, že asi nebudete chtít podpořit návrhy opozice, tak podpořte alespoň jeden z návrhů vašich koaličních partnerů, aby skutečně obce měly dofinancovány jednotlivé projekty.

Já se, pane ministře, omlouvám, ale musíte sám přece uznat, že 17 milionů na bydlení je legrace, že to prostě není myšleno vážně. Kofinancování evropských peněz není postaveno na realitě a do toho všeho vlastně házíte projekty měst a obcí, ještě k tomu těch malých, které musely vynaložit nemalé peníze na projektové dokumentace. Tak se k nim opět obracíte zády a myslím si, že to je nefér, a chtěla bych vás velmi slušně a zdvořile požádat o podporu těchto pozměňovacích návrhů. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. A máme zde dvě faktické poznámky, jako první pan ministr Stanjura a poté s faktickou pan ministr Bartoš. A vy jste ještě, pane ministře Bartoši, chtěl i přednostní? (Ministr z místa: Později, s faktickou.) Dobře, takže s faktickou.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Pro paní místopředsedkyni, prostřednictvím pana místopředsedy: Podívejme se na čísla, jaký je výsledek hospodaření samospráv za prvních osm měsíců tohoto roku a jaký je výsledek státního rozpočtu za prvních osm měsíců tohoto roku. Samosprávy mají za prvních osm měsíců přebytek 60 miliard a státní rozpočet má deficit 195 miliard. A vy nám říkáte, že máme zvýšit ten propad a zvýšit ten přebytek. Nedává to žádnou logiku.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a poprosím pana - ano s faktickou stále - pana ministra Bartoše.

 

Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Já bych chtěl zareagovat asi na - začínám jenom na jedné minutě, to je jenom jedna minuta? (Předsedající: Už vám počítám.) Dobře, já bych chtěl zareagovat jenom na jednu věc. Paní Dostálová, prostřednictvím pana předsedajícího, už vyprávěla, že Česko přijde o desítky miliard peněz fondů za končící programové období, ale není to pravda. My se blížíme aktuálně nejlepšímu výsledku z celé Evropské unie. Zástupkyně Evropské komise v minulém týdnu řekla, že Česká republika je vzorem pro ostatní země. My jsme asi na čtvrtém místě a já, když se podívám tady na ten graf, jak v roce 2015 vypadalo, to Ministerstvo pro místní rozvoj mělo ANO, tak ty peníze, které v říjnu zbývaly, bylo 175 miliard v říjnu 2015 z celkové částky 502 miliard, které se řešily. (Ukazuje na grafu.) Tady jsme my na Ministerstvo pro místní rozvoj dnes, z 602 miliard zbývá 51. My se blížíme ke stoprocentnímu vyčerpání evropských dotací. Žadatelé musí mít všechno pod smlouvami do konce tohoto roku a následně bude docházet k proplácení, na což je ještě čas celý další rok.

Takže není pravda, že by se čerpalo pomalu, že by evropské peníze byly v ohrožení. Ještě jednou ukážu to porovnání. Tady ANO 2011, 175 miliard zbývalo k vyčerpání v období předcházejícím, v programovém období, které končí v roce 2020, zbývá 51 miliard a blížíme se stoprocentnímu vyčerpání, takže není pravda, že bychom přišli o nějaké peníze.

A já bych se ještě - nebudu to tady teď rozehrávat, mám na to třicet vteřin - když se podíváte na návrhy rozpočtu tak, jak byly, a teď se budu bavit pouze o Ministerstvu pro místní rozvoj i za Kláry Dostálové v předchozím volebním období, tak starty té regionálky byly téměř vždycky nulové v návrhu toho rozpočtu, a to ze dvou důvodů. V průběhu roku se tam občas poslaly nějaké peníze a byly tam nespotřebované výdaje a i v průběhu následujícího roku dochází k doplňování těch jednotlivých programů tak, jak je bilance rozpočtu z předchozího roku.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a další z přihlášených je pan poslanec Patrik Nacher.

 

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji, pane místopředsedo. Já budu reagovat, já tam mám pak soupis více reakcí na pana premiéra, ale teď si dovolím dvě reakce, jednu na pana ministra a jednu na pana premiéra. Pan ministr teď tady říkal, jak kraje, obce hospodaří s přebytkem, státní rozpočet má deficit - no jo, ale tohle bylo i v předchozích letech a byli jste to vy jako opozice, kteří jste vždycky říkali, že krajům a obcím dáváme málo. Jestli budete říkat, že ne - za mnou, já to slyším - tak já si teď půjdu do auta pro tabulku vašich pozměňovacích návrhů v době covidu, kde vy jste u těch kompenzací vždycky navrhovali, aby byly delší, vyšší, pro vícero osob a firem včetně kompenzací pro kraje, pro obce s tím argumentem, že kraje a obce nemají kompenzovat práci a činnost státu. V momentě, kdy najednou vládnete, argumentujete, že obce a kraje mají přebytky a že si to nezaslouží. Já bych tohleto řekl: ale tady dáváte, srovnáváte to, takže v momentě buďte v tomhle konzistentní. Pokud vám to nevadilo předtím, že mají přebytky a státní rozpočet deficit, tak vám to nemůže vadit ani teď. Nemůže vám to vadit jenom proto, že jste si změnili pozici z opozice na koalici.

A to samé považuju za demagogii dneška, minimálně když pan premiér tady srovnával schodek rozpočtu covidového 5,8 HDP s navrženým rozpočtovým schodkem 2,2 na příští rok - srovnávat covidový rozpočet, kde vaše návrhy by ten rozpočet podsekly o dalších 120 miliard korun, a protože mi nevěříte, tak já pro ty vaše pozměňováky půjdu do auta a tím se prodlouží ten můj příspěvek potom, tak to už opravdu horší, tady horší srovnání jsem tady dlouho neslyšel. Dlouho jsem to neslyšel! Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a poprosím paní místopředsedkyni Dostálovou.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Já samozřejmě k oběma pánům ministrům - ale nejprve my jsme si tam rychle ještě povídali s panem ministrem Stanjurou, kde opravdu to srovnání, protože tam, za prvé je tam potřeba odečíst Prahu. To je velmi nefér vůči těm malým obcím a tak dále, protože jenom 90 miliard je Praha. A za druhé, pokud to bude takovouto optikou, tak to znamená, že trestáme ty, co investují, a ne ty, co si syslí, a to si myslím, že je opravdu na pováženou, takto k tomu přistupovat. A znovu říkám, tady se to týká dotačních titulů pro obce do 3 000 nebo pro obce od 3 do 10 tisíc, těch úplně nejmenších, tedy nikdy nebudou mít peníze na to, aby dělaly kvalitní infrastrukturu. A znovu opakuji slova pana premiéra, že dotace pro zkvalitnění jsou samozřejmě žádoucí, takže takto bychom k tomu měli přistupovat.

A druhý argument - já jsem tady o tom nemluvila, ale je potřeba si uvědomit, že právě i tím daňovým balíčkem se sáhlo na kofinancování evropských fondů na základě kategorie regionů, to znamená méně rozvinuté přechodové regiony a více rozvinuté. A i ty obce vlastně, které třeba jsou zejména z Vysočiny, prostě z regionů, které jsou v takzvaných přechodových, si z ničeho nic najednou budou muset shánět peníze, větší peníze na kofinancování, a také s tím nepočítaly. Takže je to moc akcí najednou. Ty obce se skutečně zadlužují a starostové mají obrovské problémy, že vynakládají obrovské peníze do projektových dokumentací, které nebudou moci zrealizovat, skončí v šuplíku, a myslím si, že to je velká škoda, že skutečně by tady měla být podpora těch aktivit, které jsou připraveny, abychom se z krize proinvestovali.

A co se týká nespotřebovaných výdajů ministerstva, tam je problém, pane ministře Bartoši, u té výzvy za těch 600 milionů že vy jste zazávazkoval i střednědobý výhled. To znamená, vy nemáte z čeho brát, a v rámci toho vašeho pozměňovacího návrhu 3692 ještě berete z programu rozvoje regionů 140 milionů na aktivity rozvoje cestovního ruchu. (Předsedající: Čas!) Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, a vzhledem k tomu, že nevidím žádnou další faktickou poznámku, tak bych - dívám se ještě, jestli zde máme někoho s přednostním, není už nikdo s přednostním - ještě s faktickou pan ministr.

 

Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Já bych chtěl ještě uvést na pravou míru tu část, která se týká nového programového období a úpravy kofinancování. Když se podíváme na to, jak jednotlivá ministerstva spustila to programové období, a nešlo spustit dříve, protože dohoda o partnerství, a to jsme byli jednou z prvních zemí, která ho měla podepsané, byla teprve schválena nedávno. Takže my, jakmile jsme mohli zahájit spouštění programu pro kohezi, tak jsme spustili, a velké procento výzev, paní místopředsedkyně, prostřednictvím pana předsedajícího, je vypsaných a tam se to neaplikuje zpětně. Ta část, která je ovlivněná tou korekcí, kdy stát doplácel středně rozvinutým regionům tak, aby to měly jako ty méně rozvinuté regiony, se jednak týká pouze minimálního množství už těch programů, velká část je vypsaná, a dokonce, a to jsme řešili s jednotlivými provozovateli třeba služeb, má tam určité oblasti, kterých se netýká, jsou to oblasti sociální péče a další. Takže ono to není tak, že stát v tuto chvíli sebral všem, kteří mají připraveny nějaké projekty, peníze, neboť spousta těch výzev už byla vypsána, a samozřejmě za běhu se ty výzvy nemění.

A možná poslední věc. I v rámci třeba evropského fondu, který čerpáme v Národním plánu obnovy, spousta realizovaných věcí, ať už to je projektová příprava, o které vy jste hovořila, či další saturace potřeb v rámci projektů, jsou řešitelné z Národního plánu obnovy, ostatně jsou tam vidět i kapitoly, které pak míří na ty konkrétní oblasti.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Vaše faktická vyvolala ještě další faktickou. Paní místopředsedkyně Dostálová.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Já jenom bych nerada, aby se tady pletly hrušky s jablky, takže: mluvím o kohezní politice, to znamená, Integrovaném regionálním operačním programu. Prosím, netahejme do toho Národní plán obnovy, to jsou zase jiná pravidla. A schválně jsem to tady nezmiňovala, že v podstatě tento program, Národní plán obnovy, končí v roce 2026 a to čerpání je více než žalostné. Ale to si necháme asi na nějaké jiné.

Pane ministře, vy nemáte zdaleka vyhlášeny všechny výzvy. V příštím roce se budou vyhlašovat výzvy na sociální infrastrukturu, další výzvy na školy, zájmové vzdělávání a tak dále, a všechny tyto projekty budou kráceny na kofinancování podle nové metodiky. Prosím, vy byste měl tady obhajovat to, jak chcete proplatit 45 miliard, když na to máte v součtu vlastně teď už ani ne 1,3, ale jenom 1, když vám projde ten pozměňovák, plus 6 miliard. Takže za 45 miliard budete proplácet, ale máte v rozpočtu 7. Takže předpokládám, že máte tichou dohodu s panem ministrem financí, že vám ty peníze dofinancují, a pak se ptám, jestli ten rozpočet tedy není na vodě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a reagovat s faktickou chce pan ministr Stanjura. Prosím.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Slyšeli jsme loni v listopadu, v prosinci, v lednu, v únoru, v březnu, v dubnu, v květnu stokrát z opozičních úst, že letošní rozpočet je na vodě a deficit se nepodaří udržet. Jaká je realita? Úplně stejně relevantní je to, jak je rozpočet na vodě na rok 2024. Zase víte rok dopředu, že to nezvládneme. Vaše špatné odhady vás dohánějí, vaše černé scénáře. Už se těším, až tady bude pobíhat v dresu pan poslanec Patrik Nacher.

Ale k tomu, co říkala paní místopředsedkyně Dostálová. Já nevím, jestli to nevíte, nebo to úmyslně říkáte špatně. Ve vzdělávání, sociálních věcech bude míra kofinancování stejná pro všechny regiony, stejná. Tak co tady říkáte o Vysočině vůči ostatním regionům - a teď mluvíte jedním dechem, v druhé větě řeknete vzdělávání? To přece moc dobře víte. Vůbec nepředkládám, že jste to nevěděla. Tak proč to neřeknete, že v těchto klíčových oblastech bude míra kofinancování stejná ve všech regionech? Je to pravda? A když už to tak kritizujete, tak řekněte, jaká měla být celková míra kofinancování před naším zásahem vlády a jaká bude po a jaký je rozdíl. A pak můžeme debatovat o tom, zda to je zásadní nebo to zásadní není. Já tvrdím, že to zásadní není, ale budu rád, když ta čísla řeknete všem přítomným v sále, i třeba na stenozáznam, aby si každý mohl ověřit, jak malá je ta změna a jak katastrofické dopady podle vás tato malá změna přinese. Není to pravda, je to lež - jako všechny ty řeči o tom, jak letos bude schodek 400 miliard, a už vás to dohání. Tak jsem zvědav, co budete říkat v lednu, až oznámíme výsledek hospodaření roku 2023: No, loni to sice vyšlo, ale letos zase vidím problém. To jsou jako ti, co říkali, že zmrzneme v zimě 2022 bez ruského plynu, pak jsme měli zmrznout v letošní zimě, a když nezmrzneme letos, tak asi zmrzneme příští rok. Nic z toho není pravda.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Paní Dostálová s faktickou.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Mě těší, že jsem asi uhodila hřebíček na hlavičku, protože pan ministr mně schválně neodpověděl na moji otázku. Já se tady nebavím o deficitu státního rozpočtu, já se bavím o tom, pane ministře, že jenom na IROPu budou k proplacení faktury, které budou předkládat starostové, starostky, hejtmani do konce letošního roku za období 2014 až 2020 - jsou ve výši - jenom na IROPu - ve výši 20 miliard plus nové období, takže IROP tam bude mít - jednička i dvojka - zhruba 45 miliard, ale v rozpočtu na to má MMR 7 miliard. Takže z čeho to zaplatíte? Asi, pravděpodobně to tam budete muset dolít, ale tím pádem neodpovídá rozpočet ministerstva realitě.

A co se týká té metodiky: no, tak se na to podívejte, pane ministře. To, co jste nám předložili v červnu, tam je, že se to dotkne všech přechodových regionů, které sanuje státní rozpočet tak, aby se vyrovnaly regionům rozvinutým. Tuto pozici, že má Česká republika tři regiony, zařídil váš pan senátor Vystrčil, předseda Senátu. My jsme ho upozorňovali, jak je to nevýhodné pro Českou republiku. Takže ty přechodové regiony nově budou mít kofinancování 70 na 30, kdežto ty méně rozvinuté 85 na 15. A bude se to právě týkat i školek, škol a všeho. Takže znova říkám, máme tři kategorie regionů, Senát si toto prosadil díky panu Vystrčilovi a teď se samozřejmě dostáváme do těch problémů, kde vy říkáte, že ty přechodové regiony zůstanou na hranici 70 na 30. My jsme jim tam dávali 15 %, aby měly stejné výchozí podmínky jako méně rozvinuté regiony.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Ještě, pane ministře, chviličku, před vámi byl ještě pan poslanec Nacher. (Ministr Bartoš k poslanci Nacherovi mimo mikrofon: Parkujete?)

 

Poslanec Patrik Nacher: Ne, já jsem ještě nebyl pro to, auto mám venku, je tam zima, ale kvůli vám tam půjdu pro ty dokumenty, ale já chci reagovat na pana ministra. Za prvé, ta sázka nebyla o dres, ale o kravatu s vaším kolegou Havránkem, a myslím si, že tu slávistickou kravatu bude nosit on, protože já na tom trvám, že deficit letošního rozpočtu nebude 295 miliard tak, jak jste ho schválili, bude to přes 300. Já jsem nikdy neřekl 400, to jako pozor, já jsem řekl, že bude přes 300. Ale v momentě také záleží na tom, že vy, když tam kouzlíte různě, například těch 18 miliard nebo kolik je to, ta půjčka SFDI, která se v tom deficitu nezobrazí, nebo jaká bude míra proinvestovanosti na konci roku, když ty peníze, teď najednou nebudete, uměle je nebudete investovat, tak samozřejmě to uměle takhle srazíte. Takže vy jste takový David Copperfield toho rozpočtu - jenom aby se to naoko drželo. To znamená, mně pak jde i o ten systém. I přes tahleta kouzla si myslím, že to přes 300 miliard bude, a já tu sázku vyhraju.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Píšu si sem, budu rozhodčí. Pane ministře, prosím.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Paní místopředsedkyně mi neodpověděla. My - jak my? Já tu odpověď znám, ale všem ostatním aby řekla, jak velký je ten problém v změně kofinancování. Nemá pravdu, v oblasti školství a sociálních věcí bude stejné kofinancování ve všech regionech. Takže školky a školy patří do vzdělávacího systému - aspoň já jsem si to doteď myslel. Ale vracím se k té základní otázce - jaký je základní smysl dotací? Já tvrdím, že mají sloužit k zmenšování regionálních rozdílů. Pokud tohle pravidlo budeme ignorovat - to navrhuje paní místopředsedkyně, dávejme všem stejně - tak regionální rozdíly se nezmenší, naopak se zvětší. A my jdeme cestou, že chceme zvýhodnit a to znamená více dotací dát do strukturálně postižených regionů. Pokud to někomu připadá špatně - dobře, ale já mám jiný politický názor a tvrdím, že to je pravý smysl dotací, zmenšovat regionální rozdíly, a v tomhle přesně postupujeme.

Pro pana poslance Nachera: budeme v pátek publikovat výsledky za jedenáct měsíců. V této chvíli k včerejšímu dni je objem investic větší než v letech, kdy jste tady pořád říkali, jak se chcete proinvestovat k prosperitě. K včerejšímu dni je to 178 miliard, 85 % celkových ročních výdajů na kapitole Výdaje již bylo uskutečněno. To číslo je rekordně vysoké - nejenom absolutně, ale i relativně. Neobviňujte nás z něčeho, co neděláme. Všechny investice, které byly naplánované, a není tam objektivní důvod, například zdržení z důvodu delšího průběhu zakázky, budou uskutečněny, 178 miliard k včerejšímu dni. Uvidíme, až v pátek oznámíme. A přitom je obvyklé, že v posledních třech měsících roku se logicky kapitálové výdaje zvyšují procentuálně, samozřejmě v lednu, v únoru zase budou nižší.

Takže vůbec se nebojím toho, že by investice nedopadly stejně, a myslím si, že rozdíl mezi plánovaným objemem investic a skutečným objemem investic bude rekordně nízký - rekordně nízký v absolutním čísle i v procentuálním vyjádření. A to je odpověď na otázku, zda brzdíme, nebo nebrzdíme investiční aktivitu státu (Předsedající: Máme čas, prosím.). Nebrzdíme. Omlouvám se, pane místopředsedo.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Poprosím paní místopředsedkyni.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Já musím poděkovat panu ministrovi, že mně nechal trošku prostoru, abych dohledala tu tabulku. (Ukazuje tabulku.) Takže to jsou vaše tabulky, pane ministře, jenom abychom se v tom shodli. Tam se samozřejmě, když se schvaloval daňový balíček a když jste tak bombasticky oznámili, že snížíme dotace, tenkrát tedy to bylo 54,4 miliardy korun, tak tady máte přesně tu tabulku Přechodové regiony a tak dále a pod ní máte vyčísleno, kolika peněz se to bude týkat, to znamená období 2014 až 2020, 2021 až 2027, kdy pro 2021 až 2027 je tam 67,6 miliardy korun - neříkám, že to je celá ta částka, že z toho samozřejmě bude adekvátní to procento, takže vy sám jste si to vyčíslil. Máte tady zakřížkované, že se to skutečně týká těch přechodových regionů na všechny ty věci. Ale dobře, já se tedy podívám do poslední tabulky, pokud tam školy nejsou, tak se třeba budu zabývat, kde je kyberbezpečnost a tak dále, kde jsou samozřejmě významné projekty pro města a obce, takže vy to samozřejmě snižujete. Ale znovu říkám, klidně mně neodpovězte, mě by jenom zajímalo, z čeho bude MMR proplácet ty faktury, které logicky, a doufám, že děláte všechno pro to, aby se to skutečně snížilo a certifikovalo vůči Evropské komisi, z čeho bude proplácet těch 45 miliard, když tam ty peníze nemá. Děkuju.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Dobré odpoledne. Nyní vystoupí s faktickou poznámkou pan ministr Stanjura. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Já myslím, že nemusíme objevovat Ameriku. Evropské peníze jsou rozpočtově neutrální. Rozpočtově neutrální jsou evropské peníze. Ano, nejsou v každém konkrétním rozpočtovém roce, protože to prostě nejde udělat, ale jinak je to jednoduché. Z toho, co dostaneme, to dáme těm zájemcům a těm, kteří uspěli v žádosti o dotace. Je to rozpočtově neutrální. Stát si podle pravidel z toho nesmí nechat ani jednu korunu. Tak odpověď na otázku, z čeho vyplatíte část pro úspěšné žadatele - z toho, co dostaneme, co budou uznatelné náklady z Evropské unie. Ani korunu si z toho stát nenechá. Je to rozpočtově neutrální v rámci celého programovacího období. Paní místopředsedkyně to samozřejmě ví, jenom nás tak trochu zkouší a diví se, že třeba v jednom konkrétním roce to rozpočtově neutrální není. Bylo to za vaší vlády, je to za naší vlády, bude to za příští vlády, nedá se to v rámci jednoho rozpočtového roku mít vždy rozpočtově neutrální. V rámci programovacího období to samozřejmě rozpočtově neutrální je. Jsme ve státním rozpočtu, tady se ty evropské peníze, ne podle zákona, ale z dobrých důvodů, pravidelně rozpočtují jako neutrální, to znamená, jsou naplánovány stejná výše příjmů evropských peněz jako stejná výše výdajů. Samozřejmě to tak nebude, ale nikdo z nás není schopen říct, jestli příští rok to bude přebytkové - já myslím, že ano - anebo by to bylo deficitní, jak bylo například v roce 2022. A neslyšel jsem z řad opozice, že by říkala: Máte 360 miliard deficit, že 45 miliard z těch 360 byl deficit na účtu evropských peněz, který se vyrovná částečně letos a částečně příští rok. A nejsou to žádné čáry, žádný David Copperfield, je to normální rozpočtová politika, pane poslanče Nachere.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Oslovujeme prostřednictvím. Nyní ne ještě paní místopředsedkyně, ale pan poslanec Haas se přihlásil před vámi, takže prosím o vystoupení s faktickou poznámkou pana poslance. Prosím.

 

Poslanec Karel Haas: Děkuju mnohokrát za slovo, vážená paní předsedkyně. Chci reagovat ve faktické na slova svého předřečníka, vaším prostřednictvím, Patrika Nachera, na jeho slova o kouzlení ve státním rozpočtu v souvislosti s přijetím úvěru od Evropské investiční banky. Ona se ta kritika tady objevuje dlouhodobě.

Tak prosím vás, zase dvě citace: usnesení vlády České republiky číslo 323 z 30. března 2020, pod kterým je podepsán Ing. Andrej Babiš, předseda vlády, o úvěrovém financování projektů vodního hospodářství v letech 2020 až 2025 z prostředků Evropské investiční banky na spolufinancování výdajů státního rozpočtu. Velmi obdobné usnesení číslo 726 ze 7. listopadu 2018, opět podepsán předseda vlády Ing. Andrej Babiš, o úvěrovém financování na modernizaci vybraných úseků železničních koridorů z prostředků Evropské investiční banky.

Tím chci říct to, že věc, kterou kritizujete na návrhu státního rozpočtu, kterou kolega Patrik Nacher nazval kouzlením, a ta kritika se tady objevuje pořád, je prosím vás věc, kterou tato země používá od té doby, kdy je Česká republika jedním z akcionářů Evropské investiční banky. Podobných smluv, která je uzavřena i teď, uzavřela Česká republika za tu dobu devatenáct, na financování plnění služeb státu v celkovém objemu 7,2 miliardy eur. Můžete se, pane kolego, chytat za hlavu, to je fakt. Usnesení vaší vlády vám rád klidně předám nebo poskytnu nebo nafotím. Tak prosím už nepoužívejte slova o kouzlení nebo o čachrech se státním rozpočtem. Úplně stejný nástroj používala i vaše vláda.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Paní místopředsedkyně vystoupí následně s faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Slibuji, že už to bude naposledy. Chtěla bych jenom poděkovat panu ministrovi Stanjurovi, který přiznal, že to v rozpočtu Ministerstva pro místní rozvoj není. A nebylo to úplně obvyklé, pane ministře, protože rozpočet MMR byl vždycky kolem 30, 32 miliard právě proto, že tam byly peníze na kofinancování evropských projektů. Takže vy jste jasně přiznal, že rozpočet MMR to sice neobsahuje, ale že mu to tam samozřejmě dodáte, což je dobrá zpráva pro starosty a obce, horší zpráva pro legitimitu státního rozpočtu. Děkuju. (Potlesk z lavic ANO.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nyní vystoupí s faktickou poznámkou pan poslanec Patrik Nacher. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji, paní předsedkyně. Na kolegu Karla Haase. Já jsem mluvil o kouzlení, ne o čachrech. To za prvé.

Za druhé, ta soustavná výmluva, co bylo předtím. Jednak já bych odlišil v momentě, kdy ty půjčky se týkají státu, státního rozpočtu, a v momentě, kdy si to půjčuje SFDI, jestli mě pan kolega poslouchá - neposlouchá, on pak bude zase reagovat na něco jiného, co jsem neřekl - takže to je docela rozdíl. To za prvé.

Za druhé, vy jste byli těmi, co jste v opozici vždycky kritizovali, když je to netransparentní. Já si pamatuju jako příklad, když se tady z jiného ranku projednávala ve druhém čtení digitální daň, že je ve státním rozpočtu 2,5 miliardy, které se teprve budou projednávat. Vy, když už to tedy takhle srovnáváte, tak jste tam měli 14 miliard, snížení pojištění za státní pojištěnce o 14 miliard, a teprve jsme to tady projednávali. Vy jste se tady vymysleli 100 miliard u windfall tax a teď to těch 100 miliard rozhodně není. To znamená, vy násobně, desetinásobně počítáte obecně, neříkám v tomhle rozpočtu, ale obecně, je to vaše vize, jak vy fungujete, desetinásobně to, co vám vadilo na předchozí vládě, když už to tedy furt srovnáváte. Vždyť vy bez toho srovnání nejste schopni vůbec fungovat. To znamená, že vy to děláte desetkrát hůř, než jste to předtím kritizovali na té předchozí vládě, z hlediska nějaké transparentnosti. Z hlediska nějaké transparentnosti! A to jsou fakta. Tak se na to taky podívejte. Děkuju.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nyní vystoupí pan ministr Stanjura s faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Já mám otázku na pana poslance Nachera, ale samozřejmě mi nemusí odpovídat, nejsem tu od toho, abych ho vyvolával. Já jsem si nevšiml, že by si SFDI půjčoval od Evropské investiční banky, jak jste před chvílí tvrdil. Tak jestli byste mě mohl seznámit, jakým aktem si SFDI půjčilo od Evropské investiční banky peníze? Mně to není známo. Nic takového se zatím nestalo.

A když už říkáte, že desetkrát horší než za vás, tak pan poslanec Haas tady říkal objem 7,4 miliardy euro. Já myslím, že to bylo správně. To není kritika, to je váš oblíbený dvojí metr. Když to dělal Babiš, že to v pohodě, když to dělá Fiala, tak je to podvod a čachry. Tak si sami odpovězme, co je dvojí metr, nebo ne. Říkám, že to bylo správně. Já dodneška podepisuji konkrétní plnění z těch uzavřených rámcových smluv s EIB. A my jsme s panem ministrem Kupkou dojednali rámcovou smlouvu na 7 miliard eur na železniční infrastrukturu, 7 miliard eur, což je méně než 7,4, to není desetkrát víc. Desetkrát víc by bylo 74 miliard euro. A zatím jsme z toho vyčerpali 18 miliard korun kurzem, tak já nevím, jestli je to 800 milionů? A platí ta podmínka, musí to být výhodnější než standardní úroky, které platíme z emise vládních dluhopisů, a to se zatím plní.

Takže pokud chceme, a pan poslanec Nacher si zakládá na tom, že pracuje s čísly, tak jsem to zařadil do kontextu. 7 miliard úvěrový rámec není desetkrát víc než 7,4 miliardy - není. A nepamatuji si, že jste informovali Sněmovnu v okamžiku, kdy jste to podepisovali, že takový závazek si Česká republika bere - úvěrový rámec 7,4 miliardy korun. Podotýkám, to není kritika, já myslím, že to byl správný krok. Proto jsme akcionáři Evropské investiční banky a proto si tam akcionáři taky chodí pro úvěry na rozumné věci.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nyní vystoupí pan poslanec Feranec s faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Milan Feranec: Děkuji, paní předsedkyně. Páni členové vlády, kolegyně, kolegové, budu reagovat na to, co říkal kolega Haas a částečně i pan ministr Stanjura k tomu SFDI. Ten problém přece není v tom, že stát si půjčuje (nesrozumitelné). To je v pořádku, že si půjčuje. Je to za výhodných podmínek, naprosto v pořádku. Ale co se potom děje dál? Stát si to půjčuje a 18 miliard půjčuje SFDI jako půjčku. Normálně to dává jako dotaci, což je výdaj, proto to je ve výdajích rozpočtu, teď to dává jako půjčku. Ale my přece víme, že SFDI nemá vlastní příjmy v takové míře, aby to vrátili. Přece 75 % příjmů SFDI plus minus jsou dotace, buď to jsou evropské peníze, nebo státní spolufinancování. Problém je, proč se to zkresluje, že ten stát si půjčil - naprosto v pořádku - a on to půjčuje dál. Kdyby to nepůjčoval, dotaci, tak logicky je výdaj státního rozpočtu o 18 miliard korun vyšší. V tom je celý ten... Tvrdím, že to SFDI to přece nevrátí. Nebo to vrátí z čeho? Z toho, co mu potom stát zase nasype. No, to je asi ten rozdíl, ne? Nevím, jestli se to i předtím půjčovalo SFDI z pohledu státu. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: S faktickou poznámkou je nyní přihlášen pan ministr Stanjura, následuje pan poslanec Haas, prosím.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Malé edukativní okénko. Omlouvám se, pane poslanče Feranče, prostřednictvím paní předsedkyně. Klíčový údaj, kterým se porovnává hospodaření členských států Evropské unie, je dluh veřejných financí, ne státního rozpočtu vůči HDP, kde jsou samozřejmě, připomínám, státní rozpočet, všechny rozpočty samospráv, všechny rozpočty veřejných vysokých škol, všechny rozpočty státních fondů, včetně SFDI, a takhle bych mohl pokračovat. Doporučuji všem, kteří se v tom chtějí zorientovat, na stránkách Národní rozpočtové rady je podle mě dobrý materiál, který to vysvětluje.

Vy se točíte už rok nebo třináct měsíců na tom, jestli část z tohohle vykážu v A nebo v B. Přitom celkově musím vykázat do Evropy A plus B, to je celé. Je to úplně jedno, jenom šetříme stovky miliony korun českým daňovým poplatníkům. Místo aby opozice řekla: Dobře, ušetřily se stovky milionů korun českým daňovým poplatníkům a můžete je využít na něco jiného, tak si furt hraje, že A má být menší o 18 miliard, B má být větší o 18 miliard. Dohromady je to stejné číslo, které budeme reportovat - 2,2 % zadlužení vůči HDP příští rok.

Pak na jedné straně kritizujete: Napište těch 18 miliard ze SFDI do rozpočtu. Pořád to jsou investiční výdaje. Druhou větou říkáte, že v rozpočtu je málo investičních peněz, a zapomínáte těch 18 miliard započítat do investic, které dělá stát nebo státní fondy. No, to je nějaké divné, ne? Těch 18 miliard tam prostě bude. Vy jenom říkáte, ať to uděláme za sloupečku B do sloupečku A. Současně kritizujete, že sloupeček B a A je menší. Já tomu vůbec nerozumím, té logice. Chápu to, musíte si něco najít, abyste kritizovali, žádnou logiku to nemá. Na první pohled to možná zní líbivě, ale není to žádná pravda a nemá to žádný smysl. (Předsedající upozorňuje na čas.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nyní ještě vystoupí pan poslanec Haas s faktickou poznámkou, ale následuje pevně zařazený bod na 13.45. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Karel Haas: Děkuji mnohokrát za slovo, vážená paní předsedkyně. To, co tady s panem ministrem financí hájíme, je úplně jednoduchý a srozumitelný fakt. Jako opozice jsme nikdy nekritizovali to, když předchozí vláda - to jsou ta dvě usnesení, která jsem tady citoval - použila úvěrové prostředky z EIB na plnění funkcí naší země, tehdy v projektech vodního hospodářství, v projektech železnic. Nikdy to současná koalice, dřívější opozice, nekritizovala. Pověstný Patrikův dvojí metr je to, že když to udělá tato vláda, kolega Patrik Nacher, prostřednictvím paní předsedající, to kritizuje. My jsme se tady opřeli s panem ministrem o konkrétní smlouvy, o konkrétní usnesení vlády, přesto je to na tu edukaci nedostačující. Toť první polovina mé faktické.

Pak věcná odpověď panu kolegovi Ferancovi. Mám ta data do konce října o všech projektech, které EIB financovala v České republice. Můžu vám potvrdit, jak jste se ptal, prostřednictvím paní předsedkyně, zda někdy ty úvěry šly, řekněme, na organizační složky státu, ještě dál pod Ministerstvo financí. Uvedu dva zcela konkrétní příklady, které se podle mě blíží té situaci SFDI. Například úplně stejným principem přijala částku 560 milionů eur - přepočteno tedy někde kolem 12 miliard korun, 12, 13 miliard korun - Správa železnic, státní organizace. Částku ve výši 950 miliard (správně milionů) eur - ty smlouvy vám můžu ocitovat - zase přijala v tom řetězení Národní rozvojová banka. To znamená, řádově 22 miliard korun. Takže ty situace existují, ty smlouvy vám, pane kolego, mohu ukázat. (Předsedající upozorňuje na čas.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nyní tedy už jsou pevně zařazené body na 13.45, proto přerušuji projednávání sněmovního tisku 549.

Jenom ještě než začneme s jednotlivými body, tak tady mám několik došlých omluv, respektive jedno zrušení omluvy. Pan poslanec Milan Wenzl ruší svoji omluvu. Omlouvá se pan poslanec Berki od 12 do 13 hodin z důvodů pracovních, odůvodňuje zákon v Senátu. Pan poslanec Kolář Ondřej od 15 do 17 hodin z pracovních důvodů, paní poslankyně Maříková Karla od 13.30 do 14.15 hodin z pracovních důvodů. Z členů vlády se pak omlouvají Rakušan Vít od 12 hodin ze zdravotních důvodů a Válek Vlastimil od 10.30 do 11.45 hodin z pracovních důvodů.

Nyní se tedy dostáváme k pevně zařazeným bodům. Jako první otevírám bod číslo 135, kterým je

 

Následující část projednávání bodu pořadu schůze

Aktualizováno 9. 4. 2024 v 15:37.