(pokračuje Klára Dostálová)

1.
Vládní návrh zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2024
/sněmovní tisk 549/ - druhé čtení

K vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2024 z pověření vlády přednese úvodní slovo pan Zbyněk Stanjura, kterého prosím, aby se ujal slova. Prosím.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážené kolegyně, vážení kolegové, budu mít opravdu velmi stručné úvodní slovo. Jenom připomenu, že v prvém čtení Poslanecká sněmovna schválila základní parametry státního rozpočtu pro rok 2024, a to celkové příjmy, které činí 1 940 miliard korun, celkové výdaje jsou schváleny ve výši 2 192 miliard korun. Jednoduchou matematickou operací zjistíte... (V sále je hluk.)

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Omlouvám se, pane ministře, ale prostředí ve Sněmovně je opravdu velmi nedůstojné. Prosím kolegy, aby se ztišili, případně přenesli své rozhovory do předsálí, aby měl pan ministr vhodné prostředí ke svému úvodnímu slovu. Děkuji. Prosím, pane ministře.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Chtěl jsem říct, že jednoduchou matematickou operací, pokud od výdajů odečteme příjmy, zjistíme, že Poslanecká sněmovna v prvém čtení schválila celkový deficit 252 miliard korun.

Před druhým čtením se jednotlivé výbory Poslanecké sněmovny zabývaly rozpočtovými kapitolami podle toho, jak jim je plénum Poslanecké sněmovny přikázalo. Ty parametry jsem zopakoval proto, že již v průběhu a třetího čtení se nemohou změnit, a stejně tak pro informaci vyčíslím a řeknu na mikrofon částku, která minimálně musí zůstat ve vládní rozpočtové rezervě. Je to 6 576 107 957 korun českých. Takže pokud bude někdo z členů Poslanecké sněmovny připravovat pozměňovací návrh a bude chtít snižovat objem prostředků ve vládní rozpočtové rezervě, tak ten návrh musí být maximálně ve výši stávajících 12 miliard, to je navýšeno, a tohle je minimální částka. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji. Předsedkyně Poslanecké sněmovny svým rozhodnutím tento návrh přikázala k projednání rozpočtovému výboru, jehož usnesení bylo doručeno jako sněmovní tisk 549/2. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj rozpočtového výboru, pan poslanec Josef Bernard. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Josef Bernard: Děkuji opět za slovo, paní předsedající. Opět budu maximálně stručný. Rozpočtový výbor projednal tento návrh zákona dne 8. listopadu tohoto roku a přečtu návrh usnesení, jak bylo schváleno:

"Rozpočtový výbor konstatuje, že

(I.) všechny výbory Poslanecké sněmovny projednaly kapitoly a okruhy státního rozpočtu podle usnesení Poslanecké sněmovny číslo 791 ze dne 25. října tohoto roku a přijaly k nim svá usnesení s výjimkou

a) hospodářského výboru, který projednal kapitolu 328 Český telekomunikační úřad a usnesení ke kapitole nepřijal,

b) výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, který projednal kapitoly 314 Ministerstvo vnitra, část právní, 317 Ministerstvo pro místní rozvoj, 364 Digitální a informační agentura a okruh rozpočtů územních samospráv a dobrovolných svazků obcí, přitom k žádné kapitole ani k okruhům rozpočtu usnesení nepřijal;

II. konstatuje, že zemědělský výbor doporučil Poslanecké sněmovně přijmout toto doprovodné usnesení: ,Poslanecká sněmovna žádá vládu, aby v průběhu roku 2024 dále posilovala rozpočtovou kapitolu 329 Ministerstva zemědělství za účelem financování opatření realizovaných v souvislosti s klimatickou krizí‘;

III. doporučuje Poslanecké sněmovně, aby k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2024 a k vládnímu návrhu státního rozpočtu České republiky na rok 2024 přijala následující usnesení: ,Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2024 a s vládním návrhem státního rozpočtu České republiky na rok 2024 včetně návrhů rozpočtů všech jeho kapitol, podle sněmovního tisku 549, ve znění schválených pozměňovacích návrhů podle příloh I a II tohoto usnesení‘."

Toť za mě vše, děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji. K předloženému návrhu zákona otevírám podrobnou rozpravu. Do rozpravy se přihlásili poslanci s přednostním právem, jako první pan místopředseda Havlíček a připraví se paní předsedkyně Schillerová. Prosím.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení páni ministři, budu dnes o něco méně politický, více věcný, protože to podstatné jsem řekl z celkového úhlu pohledu v rámci prvního čtení. Budu se tedy držet toho, co by mělo být, to znamená, představit pozměňovací návrhy, vysvětlit je a poté se pochopitelně k nim přihlásit. Samozřejmě ale k tomu musím vždycky uvést několik důležitých věcí, a to i proto, aby se třeba ti, kteří se na nás dívají, měli možnost seznámit s tím detailem, proč tomu tak je. Předkládáme společně s paní předsedkyní klubu a stínovou ministryní financí paní Schillerovou dva z našeho pohledu klíčové pozměňovací návrhy, které pochopitelně budou zejména o energetice.

První pozměňovací návrh 3635 se týká obnovitelných zdrojů energie. Vysvětlím, o co se jedná, co je dnes v návrhu rozpočtu, co navrhujeme my a současně tím i ukazujeme určité řešení. Takže o co jde: jedná se o 27 miliard korun a jedná se o platby za podporu zejména fotovoltaických elektráren. Ano, to jsou ty fotovoltaické elektrárny, které byly vybudovány v roce 2010. Jedná se o tehdejší z mého pohledu selhání vlád 2006 až 2010, ale i Poslanecké sněmovny, kdy zde byl takzvaný solární tunel, selhání vlád, a to nás bude stát 600 miliard korun pouze ve fotovoltaice. Jenom podotýkám, že z toho vyrobíme necelá 3 % elektrické energie. Jinými slovy, až do roku 2030 nás to bude stát desítky miliard korun ročně. Co je důležité říci pro tu představu, vždycky se o ty desítky miliard korun ročně dělil částečně spotřebitel, čili firmy nebo domácnosti, a částečně stát. V posledních letech, čili beru rok 2019, 2020, 2021 naší vlády, to bylo tak, že stát platil více, než platil spotřebitel, čili firmy nebo domácnosti. Odhadem to bylo tak, že stát - ono se to různě lišilo v jednotlivých letech - platil přibližně 24 miliard korun ročně. Co je podstatné, a to je důležité zde vypíchnout, domácnosti to měly i v těch letech minulých vždycky zastropované, a to na částce 495 korun bez DPH čili to je 600 korun za megawatt. Takže bylo to tak, že spotřebitel už byl na stropu, firmy nebyly na stropu, ty to měly přibližně o polovinu, dokonce o více než polovinu nižší. Logická otázka, kde končí tato částka - tato částka končí v podpoře majitelů fotovoltaických elektráren.

Tady bych jenom udělal malou vsuvku. Už se v určité části nejedná pouze o majitele fotovoltaických elektráren, kteří to postavili někdy v roce 2010, ale zčásti to už bylo přeprodáno, čili tady bych byl trošku obezřetný v tom titulování solární baroni a tak dále - prostě jsou to investoři, kteří nějakým způsobem provozují dneska solární elektrárny, které si třeba koupili před pár lety od těch, kteří tehdy u toho stáli.

To jsou ta základní východiska. My jsme v roce 2021 chtěli s těmi solárními investory udělat už řekněme konečnou dohodu, protože se to mnoho a mnoho let diskutovalo, vždycky s velkými emocemi, takže jsme přijali zákon, to byl podzim roku 2021, který do značné míry udělal tlustou čáru za tímto problémem, a to tak, že jsme jim, a to zjednoduším, snížili marži a současně se zavedla solární daň. Tím jsme považovali, že je vše vyřízeno. V roce 2022, čili už jsme nebyli u vlády, jsme vyvinuli poměrně silný tlak na to, aby na tu krizovou dobu, kritickou dobu stát na sebe přetáhl všechny platby za obnovitelné zdroje, tak jak jsem říkal, vždycky se to dělilo část stát, část firmy a spotřebitelé, a my jsme tvrdili, a stojím si za tím, že se to mělo převést na stát, což vláda nakonec udělala. Dokonce to udělala ještě dříve, než byl rok 2022, na poslední tři měsíce 2021, a v roce 2022 celý rok. Čili ano, v minulém roce nebo v tom současném tedy samozřejmě vůči rozpočtu to stát na sebe přetáhl. Abych byl přesný, protože jsme u rozpočtu, tak stát měl na sebe přetáhnout, pane ministře, 22 miliard korun, což vlastně bylo to, co mělo v rozpočtu Ministerstvo průmyslu a obchodu.

Nyní se stát podle návrhu rozpočtu 2024 rozhodl to převést zpátky, ale musíme to doříct. Není to, že by se to vracelo na úroveň, jak to bylo před tím převodem, ale v návrhu je více. Abych byl úplně přesný, stát si chce ponechat pouze 8,5 miliardy, které by na sebe natáhl přes Ministerstvo průmyslu a obchodu, což jednoduchým dopočtem, protože ta celková podpora bude někde na úrovni 36 miliard, to je zatím odhad, tak by přibližně 26 až 27 miliard padlo na vrub spotřebitelů čili domácností a firem. Průšvih je v tom, že daleko více by to dopadlo na firmy - přibližně, to jsme se o tom bavili v poslední hodinách i s panem ministrem, by to bylo asi 7 miliard korun, které by šly navíc na firmy, což vlastně znamená, že by to byl nárůst nějakých 200 až 250 %. Samozřejmě taky záleží na tom, jakým způsobem jsou připojeni, jestli napětí vysoké a tak dále.

Tady jenom podotýkám jednu věc. Pro ty firmy je to samozřejmě zásadní částka, zejména pro ty energeticky náročné firmy - když se podíváme, kolik by to stálo, já nevím, Vítkovice, kolik Liberty, kolik Třinec, tak jenom pro Třinecké železárny, pokud mám tu poslední informaci správnou, je to 600 milionů korun navíc. Podotýkám to, že ten problém větší je v tom, že v ostatních zemích se jde opačným způsobem, to znamená, pro nás je klíčové Německo. Neříkám, že se musíme ve všem měřit s Německem, ani nejsem toho názoru, že bychom měli soutěžit s mírou dotace, jako mají v Německu, na to jednoduše nemáme, a můžeme se bavit o tom, proč se tohle to všechno v Evropě takhle děje, protože se udotujeme k smrti. Ale věc jiná je ta, že oni opravdu ty obnovitelné zdroje už nepřenáší na firmy ani na domácnosti. A to ještě musím vypíchnout jednu věc, že v době energetické krize oni učinili v Německu režim takový, že firmy měly přibližně o třetinu nižší ceny energií, takže v tuto chvíli ty firmy pochopitelně nejsou připraveny konkurovat a ani nemůžou konkurovat německým partnerům.

Tak a teď, co jsme navrhovali? My jsme navrhovali ještě předtím, než byl rozpočet, aby se to nedostalo vůbec do tohoto stavu, ponechat obnovitelné zdroje energie na bedrech státu ještě minimálně v dalším roce, případně v tom dalším. Rozumím tomu, že by to pro stát samozřejmě byl výdaj, na druhou stranu zase tvrdíme, že stát v tomto případě neposkytuje žádné milodary ani spotřebitelům, ani firmám, protože pomíjím to, že došlo v tom roce 2010 k selhání státu, a popravdě řečeno, jestliže stát selhal, a bavme se někdy jindy o tom, kdo všechno za tím stál, tak by stát taky v určité době měl za to nést odpovědnost, protože těžko se vysvětluje dneska lidem a firmám to, že mají platit, notabene v situaci, kdy ty ceny jsou našponované, a u nás skutečně ceny patří mezi nejvyšší, a má se jim to zvyšovat, a je to zvýšení za to, co ten stát nezvládl někdy před čtrnácti lety.

Nicméně i přesto stát má zdroje, kterými může toto pokrýt. Za prvé má zde zdroje z windfall tax, má zde vyšší příjmy minimálně v roce 2003 (2023?) jsou ty příjmy z nadměrných cen energií, doufám, že to říkám správně, má zde příjmy z DPH, protože ty energie jsou ve vyšších cenách, tak logicky z toho DPH něco vypadne, a samozřejmě, a to je důležité, má zde vyšší příjmy z emisních povolenek. Zjednodušeně řečeno, emisní povolenky se utrhly ze řetězu, nestojí 30 až 40 eur, jak jsme ještě předpokládali my, nebo ani ne my, ale hlavně Evropská komise někdy před třemi lety, emisní povolenky stojí 90 eur.

Co z toho vyplývá? Že firmy odvádí výrazně více do toho celkového evropského vaku, z toho se to zase překlápí do České republiky a v České republice nám v jakýchsi dvou balíčcích, to teď nebudu komplikovat, vzniká zdroj, ze kterého se dají platit jak investice do nových technologií, tak částečně kompenzovat právě toto. A ano, padá nám do toho více, než se předpokládalo ještě před dvěma, třemi lety. To znamená, tvrdíme pouze, že ať už v roce 2021, kdy to bylo dejme tomu 110 - pardon, 2023 - kdy to bylo kolem 110 miliard celková podpora, tak to nebyla podpora v tom pravém slova smyslu, byla to podpora v tom slova smyslu, že nám ty peníze přistály od poplatníků. Jinými slovy, lidé zde měli dražší energie, zaplatili za to, a stát díky tomu mohl vybrat více na daních, na windfall tax, a současně měl slušné zdroje z emisních povolenek. Jinými slovy říkáme, na rok 2024 vycházejme i z těchto zdrojů - nebudou tam všechny, to je pravda, už tam nebudou ty vyšší peníze za nadměrné ceny, ale bude tam určitě ještě něco z windfall tax, určitě tam budou další zdroje z Modernizačního fondu, protože emisní povolenky neklesají, a s nejvyšší pravděpodobností tam bude i vyšší výběr DPH díky vyšším cenám. S tím by se dalo pracovat, bohužel to už se neučinilo, i když samozřejmě není všem dnům konec.

Já se vrátím k rozpočtu. V tuto chvíli mi tady navrhujeme přenést na stát nikoliv 8,5 miliardy, jak navrhuje Ministerstvo financí, ale přenést na stát 27 miliard. Ano, musíme to popsat nějak technicky, protože v dané chvíli s rozpočtem se musí pracovat tak, že tedy někde vezmeme, někde přidáme, tak technicky jsme to rozdělili do třech položek: 17,4 miliardy z Ministerstva obrany, 5,3 miliardy z vládní rozpočtové rezervy a 4,3 miliardy v rámci obsluhy státního dluhu.

Tak a teď jsme u druhé částky, která je náročnější, a to je přenos a distribuce. Tady se stát rozhodl přehodit z roku na rok 38 miliard korun, čili součet těch dvou částek, za obnovitelné zdroje a částka za distribuci je ta celková suma, která potom zatíží v rámci regulovaných plateb za energie domácnosti, jak zatím odhadl Energický regulační úřad v rámci svého prvního návrhu, a to je těch 71 %, nárůst té regulované složky. Toto je náročnější, to si uvědomuji. Proč? Protože toto jsou poplatky, které jdou, zjednodušeně řečeno, na investice a údržbu přenosové soustavy, distribuční soustavy čili přenosové distribuční sítě. A tady je třeba férově říct, že se to nebude lepšit, ta situace. Toto je velká výzva do budoucna, protože nárůst počtu instalací obnovitelných zdrojů, čili fotovoltaiky zejména, znamená pochopitelně vyšší výdaje na posílení sítí. Určitě všichni vědí a čtou, že pokud se chtějí připojovat, tak že musí dneska čekat, a musí se investovat do těch sítí. Kdo do nich investuje? No, ti distributoři, případně se musí investovat do přenosové soustavy, a to stojí neuvěřitelné peníze. Ano, a teď zde máme 38 miliard, které se tady převádějí na poplatníky.

Čili zatímco ty obnovitelné zdroje podle mého názoru nikdo nepochopí, proč by je měl platit, notabene v této době, protože se s tím neztotožní - jde o selhání státu, tak tyto poplatky jsou regulérně v důsledku rozvoje obnovitelných zdrojů energie. A znovu říkám, nebudou se snižovat v dalších letech. Takže zde má vláda nepochybně horší manévrovací prostor, s tím souhlasím. Nicméně i v době krize je možné udělat určitá opatření. Jedno z nich jsem i navrhoval v rámci připomínkového řízení v rámci Energetického regulačního úřadu. Využili jsme prostoru, který tam máme, a poslali jsme tam návrh, aby se rozložila tato platba po dohodě s distributory a po dohodě se správci přenosové soustavy na tři roky, čili částečně by se to dalo srazit na třeba třetinu, pokud bychom to udělali na tři roky. Myslím si, že v dané chvíli je to asi nejjednodušší a nejrychlejší řešení.

Samozřejmě je zde i varianta, která by korespondovala s tou první variantou, to znamená s obnovitelnými zdroji energie, kdy jsem říkal: dobře, může si to na sebe přetáhnout i stát, a nemusí to přetahovat na distributory a na správce přenosové soustavy tím, že jim to rozloží do tří let. Co by to znamenalo? No, že ten stát by tady musel ještě v roce 2024 udělat vlastně, pane ministře, totéž, co se udělalo v roce 2023. To znamená, ze svého rozpočtu, a pak se můžeme bavit o tom, jak by to vypadalo s těmi obnovitelnými zdroji, protože asi v obojím nám nevyjdete vstříc.

Opět bych mohl teď vyjmenovávat, čím by se to dalo krýt. Znovu musím říct - v tomto případě ano, politicky to říkám, ale i věcně - že stát má vyšší příjmy díky tomu, že zde byly vysoké ceny energií. Jinými slovy, ti lidé a ty firmy si to zaplatili. Zaplatili si to tím, že ty ceny byly extrémně vysoké. Když byly extrémně vysoké, ten stát je poté odebírá od těch energických společností, znovu bych opakoval windfall tax a tak dále, případně výběr dividend. Ještě bych poznamenal, že i výběr dividend za rok 2023 a 2024 bude zřejmě slušný, čili i to by se dalo dopočítat a částečně z toho kompenzovat.

Znovu říkám, že tady si uvědomuji to, že to je jenom krátkodobé řešení a dlouhodobě je toto velmi komplikovaně udržitelné. Můžeme diskutovat o tom, ale to spíš bude na zítřejší diskusi, jakým způsobem ten stav budoucí změnit. Máme několik návrhů od změn tarifních systémů až po rozvoj sítí distributorů z evropských zdrojů, využívání aukcí a tak dále, ale to už se netýká tohoto rozpočtu. Tím chci jenom říct, že si uvědomuji tu věc, že v těch dalších letech to problém bude.

Co tedy navrhujeme nyní v rámci této položky? Ano, tady jsme maximalističtí. To znamená, my tvrdíme, v rámci rozpočtu ponechat na státu, nebo říkejme tedy přenést v tuto chvíli, 38 miliard korun. Technicky by to znamenalo 17,4 miliardy korun Ministerstvo obrany, 5,3 miliardy korun vládní rozpočtová rezerva a 15,3 miliardy obsluha státního dluhu. Závěr (Ministr Stanjura komentuje částku 15,3 miliardy.) - 15,3 - tak uvidíme, jakým způsobem... Víte, že tam máte rezervu, pane ministře, v obsluze státního dluhu, ale to si řekněme... Já teď dávám technický návrh. Jsou to maximalistické varianty, to si uvědomujeme. Nemusíte přijmout žádnou, když prostě na to máte stoosmičku. Můžete přijmout jednu z těch variant a mohou se namixovat.

Hned řeknu, jak bych si představoval ten mix, jak bychom se mohli vyhnout tomu, co teď říkáte, že by se to nebralo z té obsluhy státního dluhu. Udělat ty obnovitelné zdroje energie tak, jak my říkáme, to znamená nepřenášet je dneska, ale využít na to těch zdrojů, o kterých jsem hovořil, a současně tu distribuci a přenos vyřešit přes Energetický regulační úřad tím, že by se ty platby rozložily na tři roky. To znamená, distributoři a správce přenosové soustavy by vlastně dostali třetinu, třetinu, třetinu. Není to úplně ideální řešení, ale myslím si, že to určité řešení je, které by mohlo respektovat i to, co zamýšlíte v rámci státního rozpočtu.

Jenom ještě zmíním čísla těch pozměňovacích návrhů: první byl 3636, ten druhý je 3635. Věřím, že zítra i za účasti pana ministra průmyslu bude větší prostor a čas si detailně říct o tom současném stavu i o těch možných řešeních, které by byly i mimo rámec rozpočtu 2024. Děkuji. (Potlesk z řad poslanců ANO.)

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji. Další s přednostním právem je přihlášena paní předsedkyně Schillerová. Paní předsedkyně, prosím.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, pane ministře, dva pozměňovací návrhy, naše společné s Karlem Havlíčkem, místopředsedou Poslanecké sněmovny, byly jím obhájeny, takže budu hovořit jenom o rozpočtu jako takovém, ale samozřejmě se dotknu i důvodů, proč tyto dva pozměňovací návrhy považujeme za stěžejní.

Dovolte, abych se vrátila trochu v čase a připomněla, protože si velice detailně pamatuji tu velkolepou květnovou tiskovou konferenci na Úřadu vlády k představení plánovaných úspor: dvě třetiny úspor budou na výdajové straně, začala se tehdy zaklínat vláda a její experti. Od té doby jsme tento příslib slyšeli nejméně stokrát. Dovolte mi připomenout tedy několik konkrétních částek z tohoto příslibu. Na provozu státu ušetříme v roce 2024 6,1 miliardy korun, dušovali se pánové Fiala a Stanjura. Na platech ve veřejném sektoru v roce 2024 ušetříme dokonce 10 miliard korun, zněl druhý květnový příslib. Obě dvě částky dodnes visí na stránkách Ministerstva financí, takže se každý může jednoduše přesvědčit, co nám vláda ještě nedávno slibovala. Popravdě nevím, jak si mám vysvětlit, že návrh zákona o státním rozpočtu nejenže provozní a platové náklady státu o deklarované částky nesnižuje, ale dokonce je zcela bez uzardění zvyšuje. Ano, provozní náklady státu podle předloženého návrhu neklesají o 6,1 miliardy korun, ale o 2,8 miliardy korun rostou. Srovnáme-li rozpočet na příští rok s rozpočtem na rok 2021, zjistíme, že provozní náklady narostou dokonce o 16 miliard korun, což dělá bratru 25 % na chod státu navíc. Je to snad prostá ignorance a netečnost, co dovolí ministru financí z politické strany, která se roky zaklíná zmenšením státu, provozní náklady navzdory bolestivým škrtům ve zdravotnictví a školství zvyšovat? Nebo je to svérázná pracovní morálka šéfa státní kasy, který si není schopen uhlídat ani tak základní symbolický ukazatel, jehož nezřízeným růstem dává najevo, že veškeré úspory opravdu odnesou jen a jen domácnosti, živnostníci a firmy prostřednictvím vyšších daní? Nebo je to jen obyčejná profesní nekompetence? Nevím, ale mohu říci, že zatímco vláda hnutí ANO i v dobách těžkých, covidové roky nevyjímaje, provozní náklady snižovala, pětikoalice je navzdory svým nedávným slibům předloženým návrhem zákona o státním rozpočtu prostě a jednoduše zvyšuje.

Pojďme se podívat na platy. Další z dlouhodobých slibů vládních stran podtržený květnovou tiskovou konferencí k daňovému balíčku zněl, že náklady na platy ve veřejném sektoru klesnou. Mělo se to odehrát tak, že budeme mít o něco méně, zato však lépe zaplacených státních zaměstnanců, jinými slovy, že ořežeme zbytné agendy. Měla k tomu napomoci postupná digitalizace agend a lepší personální řízení. Nemohu než dodat, že bych takový postup podepsala, ale co je v návrhu rozpočtu na příští rok, dámy a pánové? Je tam snad slíbený pokles platových nákladů o 10 miliard korun? Ne. Přestože platové tabulky státních zaměstnanců zůstávají zmrazené, vláda zvyšuje výdaje na platy o bezmála miliardu. Rozdíl oproti květnovému slibu je tedy slušných 11 miliard. Ještě horší je ale signál, který takový státní rozpočet vysílá veřejnosti. Zvedáme vám daně, abychom na provozu státu mohli utrácet víc. Takové je hlavní sdělení návrhu zákona o státním rozpočtu pro každého, kdo jej skutečně otevře a podívá se byť jen na několik základních parametrů.

Pevně věřím, že tato flagrantní lež, které se vláda dopustila u představování svého balíčku úspor, nezůstane bez povšimnutí médií a veřejnosti. Možná by byla namístě i omluva premiéra, protože já si opravdu nepamatuji, že by se vlády v minulosti dopouštěly takto očividných porušení svých slibů v takto zásadních věcech, to navíc v době, kdy pro to neexistuje žádné vnější ospravedlnění, žádná fundamentální změna, na kterou by bylo možné se vymluvit. V době, kdy apelujete na veřejnost, že šetřit se musí všude a uskromnit se musí každý, sami sobě a na provozu státu neuberete ani symbolickou korunu. Takže dnes už, dámy a pánové, doufám, nikdo z vás nebude tvrdit, že v rozpočtu zakomponovaný balíček není balíčkem čistokrevně daňovým.

Největší rozpočtová chiméra ODS, jejíž experti dlouhé měsíce a roky zapáleně vysvětlovali, kterak uzavřou 10miliardové dotační penězovody těm, kteří už tak mají dost - jaký je výsledek tohoto boje s národním dotačním byznysem? Pojďme se podívat na jednu položku vedle druhé tak, jak je představilo Ministerstvo financí. Největší úsporou národního dotačního byznysu je dražší elektřina pro firmy a domácnosti, na jejichž faktury má být meziročně za regulovanou složku naloženo o desítky miliard korun navíc. Další úsporu má představovat snížení dotace na výstavby a opravy silnic a dálnic snížením rozpočtu SFDI. Méně peněz na dostupné bydlení, na výstavbu obecních a městských bytů, méně peněz na rozvoj našich regionů. Dalším pilířem boje ministra financí Stanjury s národním dotačním byznysem je osekání rozpočtů Sboru dobrovolných hasičů napříč Českou republikou, méně peněz na bezbariérové úpravy pro tělesně postižené, na osvětu mladých našimi válečnými veterány, na potravu pro zvířata v zoologických zahradách, na zadržování vody v krajině, na fungování domovů pro seniory, stacionářů, hospiců, na výstavbu nedostatkových školek a škol v okolí velkých měst, a mohla bych pokračovat dál. Nepřestávám se pozastavovat nad tou cynickou, nestoudnou a nepřijatelnou lehkostí, s jakou Fialova vláda označila všechny tyto základní úlohy státu za dotační byznys, se kterým hrdinně zatočí. Opravdu si, dámy a pánové, myslíte, že výstavba vysokorychlostních železničních tratí, silnic a dálnic je dotační byznys? Běžte a řekněte sociálním pracovníkům v domovech pro seniory, dobrovolným hasičům nebo válečným veteránům, že jsou přísavkami na národních dotačních penězovodech, které jim pěkně pravicově zavřete.

Myslíte si, že přeháním? Račte navštívit webové stránky Ministerstva financí, kde stále na hlavní stránce visí tisková zpráva k dnes řešenému návrhu zákona o státním rozpočtu s excelovou tabulkou rušených dotací, kde všechny jmenované položky bohužel černé na bílém najdete. Tím, kdo přehání, je ministr financí Zbyněk Stanjura a s ním i celá vláda, protože dovolila, aby se z nenaplnitelného slibu ODS stala tato ostudná blamáž. A opět si myslím, že v tomto případě je namístě jak omluva premiéra, tak úprava návrhu státního rozpočtu tak, aby tyto nesmyslné, škodlivé a tupé škrty v zájmu zdravého rozumu zmizely.

Lze uznat, že některé položky jsou víceméně drobné, naprosto zásadní ale bude dopad škrtů v energetické politice a přesun 65 miliard korun za regulované složky na domácnosti a firmy. Tyto dopady podle Hospodářské komory povedou u firem zpracovatelského průmyslu k dvoj- až trojnásobnému zdražení elektrické energie, což podle jejich analýzy povede nejen k podkopání křehkých náznaků oživení tuzemské ekonomiky, ale také přímému ohrožení pozice českých podniků vůči firmám v ostatních zemích Evropské unie, kde ceny energií budou příští rok nižší.

Podle vyjádření Svazu obchodu a cestovního ruchu, který zastupuje především obchodní řetězce se základními denními potřebami, pak zase plánované zvýšení regulované části cen energií doslova zničí deklarovanou snahu vlády snižovat ceny a krotit inflaci. Bude také znamenat výrazné zdražení energií pro domácnosti i firmy, zejména v energeticky náročných částí průmyslu. Jeden příklad za všechny: Třinecké železárny si připlatí na ročních nákladech zhruba 600 milionů korun. 600 milionů korun, o které se významnému zaměstnavateli v Moravskoslezském regionu sníží zisk a které nepochybně promítne do své investiční a platové politiky v příštím roce.

A jaké budou dopady daňového balíčku jako celku na ekonomiku? Včera jste zamítli můj návrh, aby se Poslanecká sněmovna zabývala aktuálními prognózami renomovaných makroekonomických pracovišť. Problém se tím ale - jak doufám víte - nevyřešil, pouze jste před ním zavřeli obě oči. Připomenu vám to. Cituji ze zprávy o měnové politice publikované Českou národní bankou minulý týden v pátek. Cituji: "Celkový rozpočtový dopad konsolidačního balíčku zohledněný ve fiskálním impulzu v roce 2024 činí minus 1,4 % HDP. V roce 2025 pak bude rozpočtový dopad balíčku činit dodatečných minus 0,2 % HDP." 1,4 % HDP, to je neuvěřitelných 107 miliard korun, o které připravíte bohatství této země měřené v hrubém domácím produktu. Zdrcující dopady balíčku na ekonomiku potvrzují i další respektovaná pracoviště s výjimkou Ministerstva financí, které se svými výpočty v této oblasti se naprosto vymyká, což v praxi neznamená nic jiného, než že odhad daňových příjmů státního rozpočtu na příští rok je nadhodnocen 8, v rozmezí 10 až 20 miliard korun.

Ostatně pověstných snah o umělé vylepšování schodku je v návrhu rozpočtu více. Ze všech nejsymboličtější je mimorozpočtová půjčka ve výši 18 miliard korun, která podle vyjádření náměstka ministra financí na rozpočtovém výboru minulý týden vůbec nemusela být přijata takto netransparentním způsobem, kde se nepromítá do deficitu státního rozpočtu. Naopak, mohla být za stejných podmínek přijata zcela standardně a bez pachuti účetního triku a této nepředloženosti na Sněmovnu a voliče.

Dámy a pánové, skutečnou prioritou předloženého návrhu zákona o státním rozpočtu je bobtnající stát, což nezpochybnitelně dokládají rostoucí náklady na provoz státu a platy ve veřejné sféře. V rozpočtu naopak klesají investiční výdaje, a to o 18 miliard korun. K největšímu propadu investic pak dochází tam, kde jsou nejpotřebnější - v kapitole Ministerstva dopravy, kde investice padají o 30,4 miliardy korun, nebo v kapitole Ministerstva pro místní rozvoj, kde se snižují o 7,8 miliardy korun. Poraženými kapitolami jako takovými je Ministerstvo zdravotnictví, které meziročně přijde zhruba o třetinu svého rozpočtu, ale také průmysl a obchod, místní rozvoj nebo doprava.

Hnutí ANO proto předkládá sérii pozměňovacích návrhů, které mají ambici vrátit státnímu rozpočtu jeho hlavní smysl, tedy vytvořit podmínky pro fungování naší společnosti zajištěním jejích nejzákladnějších potřeb. Tam, kromě bezpečí, patří také práce, stabilita, rozvoj a přiměřený růst. Kde bychom na to vzali?

Nezapomínejme prosím na to, že rozpočet na příští rok počítá i díky inflaci a vyšším daním s příjmy o 453 miliard korun vyššími, než byly příjmy státního rozpočtu v roce 2021. Příčinou nedostatku primárně nejsou ani nízké příjmy, ani vysoké výdaje, ale špatné kroky vlády vedoucí k podlomení hospodářského růstu, neschopnost řádně vybírat stávající daně, náklonnost ministra financí k bankovnímu sektoru, dokreslená například záměrným zpackáním daně z neočekávaných zisků, v důsledku čehož státní rozpočet příští rok přijde o vysoké miliardy korun nebo totální neschopnost generovat jakékoli, byť alespoň symbolické úspory na provozu státu.

Předložený návrh státního rozpočtu je vysvědčením špatného ministra financí krytého slabým a neinformovaným premiérem. Ještě stále je čas, aby se tento nepodar nestal i vysvědčením celé vládní koalice. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk poslanců ANO.)

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji s vaše vystoupení vyvolalo jednu faktickou poznámku pana poslance Munzara. Pane poslanče, prosím.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, paní předsedající. No, já už jsem ta poslední slova... Musím reagovat, vaším prostřednictvím, na paní předsedkyni. Když se bavíme o vysvědčení, ono stačí se podívat třeba na zprávy NKÚ, kde se říká jednoznačně, že příjmy od roku 2016 do roku 2021 za vaší vlády narostly o 37 %, ale výdaje od roku 2016 do roku 2021 narostly o 57 %. Jinými slovy, za vašich vlád rostly příjmy, ale daleko rychleji rostly výdaje, s to je to vaše spoléhání na... (Nesouhlasné volání od poslanců ANO. Ozývá se: Covid!)

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Kolegové, když tak se přihlaste na mikrofon, prosím. Děkuji.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, paní předsedající. To znamená, že výdaje za vás daleko rostly rychleji než příjmy, utrhly se ze řetězu. A neustálé vaše spoléhání na budoucí příjmy, že zaplatí stávající výdaje, tak se to nabaluje jako sněhová koule. A důsledek? Důsledek vidíme. Vy tady mluvíte o tom, jak rostou příjmy, ale také nám rostou výdaje. Zdvojnásobení od roku 2021 - obsluha státního dluhu, 152 miliard na důchody od roku 2021 do roku 2024, nárůst ve školství, tuším taky od roku 2021 do tohoto roku zhruba o 90 miliard. Neustále nám rostou výdaje, neustále a daleko rychleji než příjmy. Já jsem rád, že vláda přišla s takovým rozpočtem, kde se snaží zabrzďovat růst výdajů, aby výdaje počkaly, když to řeknu, z dlouhodobého a střednědobého hlediska, na příjmy, aby se ty křivky začaly srovnávat. Protože víte, co je ten největší problém takového postupu? Když necháme utrhnuté ze řetězu výdaje a budeme neustále spoléhat, že to někdo v budoucnu zaplatí, narazíme brzo na dluhovou službu a pak stát vůbec nebude moct vykonávat ty služby, o kterých jste tady mluvila. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji za dodržení času. Další dvě faktické poznámky, připraví se nyní pan poslanec Mašek a připraví se za ním paní poslankyně Adámková. Pane poslanče, prosím.

 

Poslanec Jiří Mašek: Děkuji za slovo. K panu poslanci Munzarovi, kterému se tímto omlouvám, protože jsem byl jeden z křiklounů, který řekl slovo covid - takže výdaje v těch letech 2020 a 2021 byly spojeny s výdaji v souvislosti s covidem a já už jsem tady říkal asi třikrát na mikrofon - už mně je to trapné, ale byl jsem v covidové komisi, které šéfoval tehdy současný ministr financí - a tam vznikaly ty požadavky, tam vznikaly ty výdaje a byly tady současnou koalicí, tehdejší opozicí ve Sněmovně, velmi podporovány, takže to je vysvětlení, proč tehdy ty výdaje. Byl to skutečně covid, a vy už jste ten covid opravdu neměli. (Potlesk poslanců ANO.)

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Nyní poprosím s faktickou poznámkou paní poslankyni Adámkovou a připraví se pan poslanec Munzar. Prosím.

 

Poslankyně Věra Adámková: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážený pane kolego, prostřednictvím paní místopředsedkyně, budu se trošku opakovat - nikdo neví, co bude říkat před ním. Covid opravdu byl fenomén, který neumíme. Já bych velmi ocenila, a myslím to vážně, kdybyste tady rozložil, kolik stál covid a kolik by tam bylo tedy jinak nandáno, protože v době covidu - a vy víte velmi dobře, prosím pěkně - že pan premiér Babiš měl poradní sbor složený z opozice. Byl tam, pokud si vzpomínám, pan kolega Benda, byl tam pan doktor Kaňkovský, byl tam, nevím, jestli pan ministr (Obrací se na ministra financí.), to nevím, ale jistě tam byl pan ministr Výborný, to vím naprosto jistě, a byli tam další kolegové, a já jsem nikdy neslyšela - já jsem tam byla jednou omylem - nikdy jsem neslyšela, že byste řekli něco konstruktivního, jiného, jiný názor - nikdo nic nevěděl. Já vám to nevyčítám, já jenom chci říct: buďme naprosto, ale naprosto objektivní, protože v době covidu - a trval dlouho, kdyby trval měsíc, asi bychom problémy neměli, trval dlouho - se opravdu vydávaly velké sumy. Víte velmi dobře, že jste tu odsouhlasovali pomoc osobám samostatně výdělečně činným, víte dobře, že se dávalo i do škol, dávalo se na pomůcky dětem, dávalo se všude možně, platily se hygienické pomůcky, platily se roušky, platilo se všechno. Takže v momentě, kdy to, co jste řekl - a já s tím nemám žádný problém - když řeknete, kolik stál covid a kolik tam byl opravdu nárůst, tak to ocením. Děkuji. (Potlesk z řad ANO.)

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji. Nyní poprosím pana poslance Munzara s faktickou poznámkou. Prosím.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Já na to paní poslankyni Adámkové rád odpovím, vaším prostřednictvím. Když se podíváte na zprávy NKÚ, které to posuzovaly, zjistíte, že nárůst finančních výdajů státního rozpočtu více než 50 % nesouvisel s covidem - to nejsou moje slova, to jsou tvrzení NKÚ. Já se tady nechci přít o covidu, já jsem tady říkal časové období 2016 a 2021. Na spoustu těch výdajů, které nesouvisely s covidem, jsme si zadělali tady v Poslanecké sněmovně přijímáním třeba i nějakých zákonů, které nám navyšovaly výdaje, a bylo to ještě před covidem. Ale každopádně je to neúprosné. My nemůžeme spoléhat - a sami jste to tady řekli s panem kolegou Maškem - my nemůžeme neustále spoléhat, že naše dnešní výdaje zaplatí budoucí příjmy, protože nikdo neví, co se v budoucnosti může stát. Vy jste nepočítali s covidem a spoléhali jste na to, že vaše výdaje zaplatí budoucí příjmy. Teď byste chtěli vlastně udělat to samé, navýšit teď výdaje na dluh, že nám to budoucí příjmy zaplatí, ale to prostě nejde. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji a opět s faktickou poznámkou paní poslankyně Adámková. Prosím.

 

Poslankyně Věra Adámková: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Pane kolego, prostřednictvím paní místopředsedkyně, já teď žasnu, Théby (?) by mohly úplně obnovit svou činnost. Já ani pan kolega jsme tu neřekli vůbec nic z toho, co jste řekl. Já jsem vás pouze žádala - a já znám ty výsledné zprávy, ale protože víme velmi dobře, jak vypadají - abyste to tedy tady řekl, protože mnozí kolegové tu nebyli a nebudou si zpětně číst žádné výsledné zprávy a výroční zprávy. Upřímně, proč by to taky dělali? Čili já jsem jenom chtěla, abyste to oddělil.

A jinak to, co jste řekl, že se spoléhá na covid: já nevím, jak vy můžete vědět, že někdo dával nějaké příjmy, protože zaplatí další výdaje? Já to tedy takto nevím, já jenom žádám, když jste to řekl - prosím, doložte, kolik byl covid a kolik nebyl. A co se týče toho, za co covid mohl a nemohl... Prosím vás, to ex post úplně by nebylo košer, protože víte velmi dobře, že v době nouze, a to byl covid bezesporu pro celou Evropu, se dělaly některé věci ne úplně tak, jak by se dělaly v době míru, ale byla doba války a ta zasáhla naše území, nebyla za hranicemi, byla tady, a naši lidé potřebovali léky, naši lidé potřebovali peníze. Takže prosím, rozdělme to, jinak chápu vaši rétoriku jako koaličního poslance, ale ne všichni, kdo nás sledují, si budou číst tyto zprávy. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji za dodržení času. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Mašek. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jiří Mašek: Děkuji za slovo. Já už jenom krátce ke kolegu Munzarovi. Pane kolego, prostřednictvím paní předsedající, my jsme taky čekali, že vaše vláda něco dokáže. Vy jste nám tady tvrdili, že nám dokážete, jak umíte vládnout této zemi, jak nastartujete ekonomiku, a ono je to přesně naopak. Jsme jeden tuším ze dvou států, který nedosáhl ekonomicky ani na rok 2019 čili předcovidový. Máme propad HDP, tady chybí ty prostředky teď. To je tím, že se vám prostě ekonomicky nedaří a vaše balíčky a opatření vedou k tomu, že se to ještě prohlubuje. Takže zkuste naplnit ten slib, že nastartujete ekonomiku České republiky, a potom nebudeme mít zase problém s výdaji, když budou příjmy. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuju za dodržení času a nyní s přednostním právem pan předseda Okamura. Pane předsedo, prosím.

 

Poslanec Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, máme tady dnes na programu schůze Sněmovny druhé čtení vládou navrženého státního rozpočtu na rok 2024. Fialova vláda v rozpočtu pokračuje v zadlužování naší země. Hnutí SPD tento návrh s astronomickým deficitem ve výši 252 miliard korun v žádném případě nepodpoří, jelikož návrh rozpočtu absolutně neřeší snižování veřejných výdajů a i dle vyjádření Národní rozpočtové rady vlády nadhodnocuje očekávané příjmy a neodráží všechny budoucí výdaje. Skutečný schodek tudíž bude výrazně vyšší, než vláda deklaruje.

Dramaticky rostou i výdaje na obsluhu a splácení státního dluhu. Návrh rozpočtu, přestože počítá s desítkami miliard nových příjmů v důsledku rozsáhlého zvýšení daní a odvodů takzvaným vládním konsolidačním balíčkem - já mu říkám okrádací balíček - nikterak neřeší nutnou pomoc českým občanům a firmám s významně se zvyšujícími cenami energií.

Poslanci SPD předkládají k vládnímu návrhu rozpočtu 33 pozměňovacích návrhů v celkovém objemu více než 95 miliard korun, které přesunují nepotřebné a nadsazené výdaje do oblastí, které budou sloužit a pomáhat českým občanům a firmám. Zároveň je třeba co nejrychleji systémově konsolidovat veřejné finance a snižovat státní dluh. SPD má v tomto ohledu konkrétní návrhy. Kvůli Fialově vládě jsme v ekonomické krizi, čelíme drahotě, inflaci, lidem i firmám klesají příjmy a propadá se česká ekonomika. Je relativně nízká nezaměstnanost, ale pravdou je, že spousta lidí není v evidenci Úřadu práce. Úřady lidi vyřazují pro naprosté banality. Stačí, aby nenahlásili například pracovní neschopnost v den, kdy jim lékař vystavil neschopenku. Mnoho lidí je v zoufalé finanční situaci, a bohužel mnohdy i ti, co pracují, protože vládou podporovaná a financovaná ekonomická migrace Ukrajinců snižuje mzdy na minimum a životní náklady vládní politika žene na maximum.

V předloženém návrhu vláda opět obdobně jako při schvalování státního rozpočtu na rok 2023 podvádí a převádí část deficitu do mimorozpočtových fondů. Jedná se dominantně o Státní fond dopravní infrastruktury, u kterého se předpokládá negativní hospodaření v rozsahu 18 miliard korun. Přenesení poplatků za obnovitelné zdroje na občany a firmy bude mít rovněž za následek zvýšení složené daňové kvóty. Výdaje lidem zvýší i zrušení zastropování cen energií včetně navrácení poplatků za distribuci a přenos elektrické energie, které byly v roce 2023 mimořádně placeny ze státního rozpočtu.

Daňové a rozpočtové návrhy vlády znamenají, že extrémně porostou firmám a lidem výdaje a současně jim budou nadále klesat reálné příjmy. Například zaměstnance rozpočtové sféry v příštím roce čeká další pokles o zhruba 5 % kvůli poklesu objemu prostředků na platy a současně i kvůli pokračující inflaci. Oproti roku 2021 se tak jejich průměrný reálný plat sníží o téměř 20 %. Podle odborů zaměstnanci rozpočtové sféry budou v roce 2025 v průměru ztrácet oproti roku 2021 2,5 měsíčního platu. Ještě jednou zopakuji, pro ty pomalejší z vlády: Jsme kvůli vám v ekonomické krizi a čelíme inflaci a drahotě.

Co s tím vláda dělá? Odpověď nám dávají právě daňové balíčky a dnes projednávaný návrh státního rozpočtu. Vláda svými návrhy zvyšuje náklady firmám i občanům. Zvýšené náklady firem, zvláště za energie, se logicky projeví ve vyšších cenách veškeré produkce, tedy opět poroste inflace a bude se dále zdražovat. Současně vláda nehodlá nijak šetřit na nákupech zbytečných a předražených zbraní, protože si to přeje senilní strýček Biden, aktuálně ve Washingtonu vyšetřovaný pro rozsáhlou korupci v rodině a zneužívání své funkce.

Zvyšuje se rozpočet pro sociální dávky, ale ty jsou určené primárně pro Ukrajince. Česká babička u české sociálky totiž příliš šancí nemá. Naopak tisícům českých invalidů úřady pod vedením ministra Jurečky z KDU-ČSL škrtají příspěvky a důchody. Ale pro Ukrajince jsou příspěvky po ruce, a to ve výši, o které se Čechům může jen zdát. Že se nestydíte okrádat ty, kdo tuhle zemi budovali, ty, kteří budovali její prosperitu, a to, co čeští občané vydělají, rozdáváte ekonomickým migrantům, kteří přijeli za lepším bydlem a parazitně vysávají náš stát na úkor našich potřebných občanů.

Náš pracovní trh by si zasloužil nějakou ochranu. Máme tu údajný nedostatek pracovních sil, ale světe, div se, mzdy nerostou. Co roste, jsou ovšem náklady na zaměstnance, díky vám, zdražující a stále více zdaňující vládo. Daňové nástroje a rozpočet jsou přitom základní forma, jak stát může podpořit ekonomický růst a růst životní úrovně. Vám se podařil opak. Vaše opatření, která odporují zdravému rozumu i veškerému ekonomickému poznání, už druhý rok likvidují hospodářství a ruinují domácnosti a naše podniky a živnostníky.

A jaká jsou řešení? Pokud chceme, aby ekonomika šlapala a vydělávala peníze pro občany i pro stát, musíme pro to v prvé řadě vytvořit podmínky. V prvé řadě jsou potřeba levné, nikoliv extrémně předražené energie. Je třeba tam, kde to jde a má smysl, snižovat daně - nižší DPH, nižší jiné daně, nižší odvody znamenají, že v ekonomice zůstane víc peněz, víc peněz pro firmy i lidi, víc peněz na investice i na spotřebu, a tedy vyšší obraty a vyšší výnosy z daní. Tedy ambicí odpovědné vlády by nemělo být zvyšovat lidem daně, ale mít buď vyrovnaný rozpočet, a tím ideálním cílem by bylo samozřejmě ty daně snižovat. I stát by měl investovat, ale ne do nákupů v zahraničí, ale do naší infrastruktury, do vývoje, do vědy a do školství. Tohle opět má multiplikační funkci a ve výsledku to přináší celé zemi více peněz. Všichni přece víte, proč tu není gigafactory od Volkswagenu. Firma jasně řekla, že ji odradily vysoké ceny energií v České republice, vyšší, než jsou v konkurenčních státech i našeho regionu. A jak na to reaguje Fialova vládní pětikoalice? Zdražovacím daňovým balíčkem, astronomicky deficitním státním rozpočtem a ceny energií vláda zvyšuje ještě víc. Takhle lákáte investory? Zvyšováním daní a nákladů? Jste normální? Vždyť vaše návrhy postrádají jakoukoliv soudnost, ženete republiku do kolapsu a ještě se plácáte po ramenou, jak jste skvělí. A premiér Fiala, místo aby pracoval na řešení, jede na nákup potravin do Německa a zmateně se diví jako malé dítě něčemu, o čem tady mluvíme téměř deset let.

Rád bych tímto požádal vládní poslance: Dejte si tu práci a pročtěte ekonomické zprávy! Opravdu jsme v krizi. Řešení máte ve svých rukou. Krizi můžeme zažehnat a ekonomiku nastartovat, stačí málo: přijmout fakt, že vaše vládní opatření ekonomiku dusí a ničí a že je třeba dělat pravý opak toho, co vláda navrhuje. Tady a teď to můžeme začít napravovat, záleží jen na vás. Vím, že vám nezáleží na našich občanech a firmách, ale zkuste se alespoň na chvíli přemoci a zapomeňte chvíli na zájmy Ukrajiny a Bruselu i na váš byznys s americkými zbrojaři a udělejte, prosím, jednou něco ve prospěch těch, co vás zvolili, tedy českých občanů.

Jak všichni víme, v příštím roce chce vláda hospodařit s deficitem v objemu 252 miliard korun. Podle mě, ale i třeba podle vládních ekonomických expertů, například předsedy Národní rozpočtové rady vlády pana Mojmíra Hampla, není tato výše schodku pravdivá. To znamená, i vládní orgán, Národní rozpočtová rada vlády, vlastně rozporuje váš návrh rozpočtu. A jde nejen o dvě desítky miliard korun dalších výdajů, které vláda účetně a formou úvěrování přesunula na Státní fond dopravní infrastruktury, to už zde zaznělo. Ale není od věci si to zopakovat, protože jde o závažný problém z hlediska zákonnosti a pravdivosti rozpočtu. Cituji: "My tohle považujeme za špatnou praxi. Všechny klasické výdaje státu by se měly transparentně objevit ve výdajích jednotlivých rozpočtových kapitol. Schodek by měl být v tomto transparentní a pravdivý," říká Mojmír Hampl, předseda Národní rozpočtové rady vlády.

Ale jsou tu i další znepokojivé faktory, protože i na straně plánovaných rozpočtových příjmů na příští rok vidí předseda Národní rozpočtové rady vlády - a my s ním - jasná porušení zažitých pravidel a úhybné manévry. V návrhu rozpočtu je dle něho 19 miliard korun, které tam nemají co dělat a které vláda do návrhu rozpočtu přidala na poslední chvíli v říjnu. Jde o příjmy z daní a pojistného, které ovšem nebyly standardně schváleny Výborem pro rozpočtové prognózy. Kdyby byla respektována dosavadní řádná rozpočtovací praxe, tak by se takové příjmy v návrhu rozpočtu vůbec nemohly objevit. Navíc se jedná o příjmy, které vůbec nemusí do rozpočtu příští rok přijít. Národní rozpočtová rada ve svém vyjádření k vládnímu návrhu státního rozpočtu na příští rok také píše - cituji: "Není důvod předpokládat, že se během září objevily zásadní nové informace o očekávaném daňovém a pojistném inkasu v roce 2024, které nebyly k dispozici na konci srpna." Konec citátu. Toto mimo jiné znamená, že reálný rozpočtový deficit bude zhruba stejný jako ten letošní, 252 plus minimálně 38 dalších miliard, ne-li vyšší, což je pravděpodobnější, a já se k tomu ještě dostanu.

To, co říká šéf Národní rozpočtové rady vlády, jsou velice vážná slova, a uvědomme si, že jde o odborný poradní orgán vlády a o jeho oficiální stanovisko, tedy nikoliv pouze o jakýsi nezávazný komentář rozpočtového laika. A je to i jeden z hlavních důvodů, proč jsme za SPD požadovali, aby byl tento vládní návrh rozpočtu zamítnut již v prvním čtení, anebo minimálně vrácen vládě k přepracování - protože není pravdivý, neodpovídá realitě a nerespektuje standardní zákonná rozpočtová pravidla.

Koneckonců praxe, o které jsem nyní hovořil, je jen pokračováním dosavadního neblahého rozpočtového čarování této vlády. Termín "rozpočtové čarování" není můj. Jeho autorem je v souvislosti s touto vládou a s její rozpočtovou politikou Miroslav Kalousek. Například v rozpočtu na letošní rok nebyly vládou naprosto nepochopitelně zahrnuty náklady na mimořádnou valorizaci důchodů a na druhé straně do něj byly neoprávněně zahrnuty příjmy z Modernizačního fondu Evropské unie. Celkově jde minimálně o 65 miliard korun.

Připomínám rovněž velice diskutabilní a již zde zmíněný takzvaný vládní rozpočtový škrt ve výši zhruba 51,5 miliardy korun, který je důsledkem plánovaného ukončení státního financování poplatků na provoz přenosové soustavy a distribuci elektrické energie a ukončení, respektive radikálního omezení z rozpočtu financované podpory obnovitelných zdrojů energie, která je ovšem v plné výši přenesena na domácnosti a firmy. Ovšem i částka, která bude takto rozpočtově na první pohled ušetřena v oblasti poplatků za distribuci a přenos elektřiny, se opět v celém jejím rozsahu přenese na všechny spotřebitele a náklady a důsledky tohoto kroku budou mnohem vyšší než oněch vládu deklarovaných 51,5 miliardy korun, včetně dopadů tohoto kroku na náš hrubý domácí produkt, na inflaci i na rozpočtové příjmy, zejména v následujících letech. A budou to dopady veskrze negativní.

Jinými slovy, v důsledku vládou vyvolaného zvýšení cen energií pro jejich spotřebitele klesne v případě domácností jejich koupěschopná poptávka a spotřeba, a tudíž výběr nepřímých daní a v případě firem jejich příjmy, a tudíž i jejich přímé daňové odvody, takže logicky ve finále klesne i celkový výběr daní, tedy daňové příjmy tvořící příjmovou stránku rozpočtu, které budou možná docela výrazně nižší, než nám vláda předkládá. I proto je návrh rozpočtu nereálný a nepravdivý.

Podle výpočtu Svazu průmyslu a dopravy povede tento vládní krok ke zdražení elektřiny tuzemským firmám v energeticky náročných provozech až na trojnásobek, podle vyjádření Ocelářské unie půjde v konkrétních případech ocelářských firem o stovky milionů korun dodatečných nákladů za rok, podle Asociace sklářského a keramického průmyslu dojde k nárůstu celkových nákladů až o 250 % a k takovému kroku ze strany Fialovy vlády dochází za situace, kdy všechny sousední státy i další evropské země a jejich vlády podnikají taková opatření, aby svému domácímu průmyslu s náklady na energie pomohly. Kroky této vlády včetně jejích rozpočtových kroků tak mimo jiné přímo ohrožují konkurenceschopnost českého průmyslu a znemožňují všem našim energeticky náročnějším odvětvím možnost rovnocenně konkurovat firmám ze třetích zemí i vůči firmám evropským. Zmíněný přenos poplatků na podporu obnovitelných zdrojů energií a dalších energetických regulačních poplatků na firmy a domácnosti rovněž zvýší daňové zatížení našich občanů a firem. Takzvaná složená daňová kvóta stoupne o dalších několik desetin procenta, protože tyto povinné poplatky jsou svou povahou daní, respektive kvazidaní.

Mimochodem, vláda v květnu ústy ministra financí Stanjury z ODS sdělila, že je připravena škrtnout dotace takzvaným solárním baronům bez náhrady, tedy tak, že se tyto dotace nebudou platit vůbec, a to nikoliv tak, že je nakonec přenese na konečné spotřebitele elektrické energie, ale že se skutečně nebudou platit vůbec, a to i s rizikem soudů či arbitráží. Opět to nakonec není ze strany vlády pravda.

Takže zjednodušeně lze říci, že návrh rozpočtu i takzvaný konsolidační balíček, na který je tento rozpočet navázán a který mu předcházel, není založen na faktických úsporách a výdajových škrtech, ale pouze na masivním zvyšování daní a na převodu energetických poplatků ze strany státu na spotřebitele - na občany a na firmy. A je to potřeba si to tady říct na rovinu a opakovat to, aby to veřejnost slyšela. Mimochodem, takzvaný konsolidační balíček ještě není platný a účinný, nyní čeká na případný podpis prezidenta, takže vláda v návrhu rozpočtu na straně příjmů vycházela ze stavu, který v době podání návrhu ani neodpovídal platným a účinným daňovým zákonům.

Samostatnou kapitolou na straně veřejných rozpočtových výdajů je totální vládní rezignace na jakoukoliv koncepční práci. Vláda v inovovaném programovém prohlášení o rok posunula termín hloubkového auditu státní a veřejné správy, který by byl v naší situaci velice cenný a potřebný. Tato analýza by nám ukázala, kde ve veřejné správě máme zbytné a duplicitní činnosti, které agendy a úřady můžeme zrušit a kolik na tom ušetříme. Posunutí tohoto auditu o rok v praxi znamená, že už v tomto volebním období neproběhne, a to je další věc, kterou této vládě zazlívám. Jsem přesvědčen, že zde leží finanční rezervy v objemu až desítek miliard korun. Mělo by být naprostou vládní prioritou toto udělat.

Dámy a pánové, tři doposud předložené rozpočty této Fialovy vládní pětikoalice zvyšují zadlužení českého státu o rekordních 907 miliard korun, přičemž dle údajů Ministerstva financí celkový český státní dluh ke konci září činil astronomických 3,1 bilionu korun, a překonal tedy tu magickou astronomickou hranici 3 bilionů korun. Na každého obyvatele České republiky tak připadá dluh ve výši 286 000 korun, což je hrozivé.

Člen Národní rozpočtové rady vlády Petr Musil k tomu uvedl, cituji: "Pokud by zadlužování České republiky pokračovalo podle současného scénáře, na dluhovou brzdu by veřejné finance narazily do pěti let, v optimističtějším scénáři až v roce 2032." Já s tímto hodnocením souhlasím. Fialova vládní pětikoalice astronomicky zadlužuje naši zemi, zvyšuje daně, vyhazuje peníze do zahraničí, které nejsou vůbec potřeba takto vyhazovat. Prostě se jedná o naprosté selhání této vlády a musím říci, že při současném tempu zadlužování to bude pro Českou republiku a pro naše občany a firmy náraz velmi bolestivý, protože by znamenal nutnost a povinnost škrtnout při zachování současného trendu cirka 300 miliard rozpočtových výdajů z roku na rok, a do takového děsivého a hrozivého scénáře nás tady právě žene Fialova vládní pětikoalice. Je to řecký scénář, jak jsem říkal. Je to řecký scénář.

Náš čas se ovšem krátí a i v onom v uvozovkách optimistickém scénáři musíme náš rozpočtový deficit výrazně srazit během osmi následujících let, respektive spíše během šesti let - mezi roky 2026 a 2031, protože současná Fialova vláda v následujících dvou letech rozpočtový deficit a poměr celkového veřejného dluhu k HDP nesníží vůbec. Fialova vláda ničí Českou republiku, a samozřejmě, čím dřív skončí, tím lépe pro všechny. Fialova vláda nejenom že nesníží rozpočtový deficit a poměr celkového veřejného dluhu HDP, ale naopak jej výrazně prohloubí a v případě pesimistického scénáře na to máme v podstatě jen tři roky.

Jestli si nějaká vláda zaslouží označení vláda sebevrahů, bude to ta příští - kvůli nekompetentní, škodlivé a diletantské Fialově vládě, která takovýmto způsobem zadluží a zadlužuje Českou republiku, ale udělat to musíme. SPD je připraveno být součástí příští vlády, protože jsme vázáni zodpovědností vůči této zemi a vůči budoucím generacím. Ale znovu říkám, je potřeba vyměnit a ukončit Fialovu vládu co nejrychleji.

Nedávno jsem zde citoval Výroční zprávu Nejvyššího kontrolního úřadu za rok 2022. Nebude od věci právě dnes při projednávání návrhu státního rozpočtu připomenout si některé její důležité pasáže a zamyslet se nad nimi. Tato vláda zprávy tohoto respektovaného úřadu buď nečte, nebo jich nedbá. Nevím, co je horší a méně odpovědné.

Zpráva NKÚ mimo jiné upozorňuje na stále se prohlubující strukturální deficit rozpočtu a také růst tempa zadlužování. Zpráva také apeluje na změnu systému dotací a další rozpočtové reformy. Cituji: "Naši ekonomickou kondici v roce 2022 bezesporu částečně ovlivnila válka na Ukrajině a její dopady. Většina nedostatků, na které ve zprávě poukazujeme, ale s válkou nijak nesouvisí." Konec citátu ze zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu.

Nejvyšší kontrolní úřad ve zprávě upozornil také například na růst hrubého domácího produktu, který byl za loňský rok o 1,1 procentního bodu nižší, než byl průměr Evropské unie. Naopak inflace v České republice kvůli nekompetentní Fialově vládě rostla pátým nejrychlejším tempem v Evropě, což výrazně snížilo životní úroveň našich obyvatel. Reálná mzda v Česku pak meziročně klesla opět kvůli Fialově vládě o rekordních 7,5 %, což je nejhorší výsledek v rámci zemí organizace OECD. Takže to, že říkám, že je to kvůli Fialově vládě, je evidentní, protože i mezi zeměmi v rámci OECD je to nejhorší výsledek ze všech. To znamená, Fialova vláda je podle zcela objektivních kritérií nejhorší vládou v Evropě a i v širším kontextu zemí. A přitom právě zadlužení, růst HDP, inflace, výše reálných mezd, růst či pokles, jsou přitom základní faktory a parametry, které ovlivňují náš rozpočet, jeho příjmy a deficit. Cituji dále ze zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu: "Tempo růstu státního dluhu České republiky bylo v evropském srovnání v roce 2022 třetí nejvyšší. Tento trend ohrožuje stabilitu veřejných financí. Stabilizování veřejných rozpočtů je přitom nutností pro to, aby financování chodu státu bylo dlouhodobě udržitelné." Konec citátu - dalšího citátu ze zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu.

Jednou z oblastí, kde je možné významně ušetřit, je podle Nejvyššího kontrolního úřadu také systém dotací, kde se rozdělují stovky miliard korun. Podle Nejvyššího kontrolního úřadu se dotační systém stal neřiditelným a administrativně náročným. Z kontrol úřadu vyplývá, že jednotlivé ministerské vládní rezorty podporovaly neúčelné a neefektivní projekty a že je často hlavním cílem čerpat peníze, aniž by se sledovalo, jaký užitek dotace přinese. Opět řeknu citaci ze zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu - cituji: "Přebujelý dotační systém, v němž vítězí formální stránka věci nad skutečným smyslem, a hlavně přínosem dotací, je luxus, který si v době obrovských strukturálních deficitů státního rozpočtu naše republika nemůže dovolit." Konec citátu ze zprávy NKÚ.

Ne, skutečně nyní necituji z aktuálních stanovisek hnutí SPD k politické situaci, ale ze zpráv Nejvyššího kontrolního úřadu, ale ta podobnost nemusí být čistě jen náhodná. Česká ekonomika podle NKÚ začíná být na dotacích závislá. Cituji: "Naše ekonomika tak nějak neřízeně a plíživě přešla z tržní ekonomiky do ekonomiky, která je velmi silně závislá na dotacích. Součástí podnikání některých podnikatelů se prostě stane pravidelná dotace, pravidelná injekce nějakých finančních prostředků." Konec citátu ze zprávy NKÚ.

Podle předsedy Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslava Kaly se nedaří zvýšit ani efektivitu digitalizace státní správy, přestože na ni stát vynakládá stále více peněz. Upozornil na to, že vloni na ni vydaly jen organizační složky státu a státní fondy přes 19 miliard korun, ale náš stát v mezinárodním srovnání DESI, které hodnotí postup digitalizace, klesl o jednu příčku a je v rámci evropské sedmadvacítky na 19. místě. To je tedy ta slavná vládní digitalizace, kterou slibovali Piráti? To mají být účelně vynaložené prostředky občanů? A co tedy dělá, jaké jsou výsledky práce ministra pro digitalizaci a předsedy Pirátů Ivana Bartoše? Takže tady opět vidíme, jakým způsobem Piráti selhávají. Sliby chyby, skutek utek. Ale je to selhání pochopitelně celé Fialovy vládní pětikoalice v čele s premiérem Petrem Fialou z ODS.

Ministr financí Stanjura a premiér Fiala, oba z ODS, nám v souvislosti s konsolidačním balíčkem tvrdili, že má přinést úspory ve výši 94 miliard korun. Proč je tedy navrhovaný deklarovaný schodek pouze o 43 miliard korun nižší než ten letošní, když pominu ono čarování s čísly, kvůli kterému bude reálný deficit spíše 290 miliard korun? Kde je těch slibovaných dalších 51 miliard ušetřených korun? V realitě je to ovšem tak, že zvýšení daní a odvodů zhruba jen v nejlepším případě pokryje růst vládních výdajů.

Ano, výdaje rostou, nesnižují se. Představu této vlády o úsporách snad nejlépe vystihují nedávná slova mluvčího Ministerstva práce a sociálních věcí, který na otázku, kde jeho rezort ušetří, odpověděl, cituji: "Zaměříme se na celkové zefektivnění všech procesů díky maximální digitalizaci, úpravám ve strukturách a procesech rezortních organizací a samozřejmě i na snižování počtu systemizovaných míst." Konec citátu. Ptáte se, co to konkrétně znamená? Já nevím! Studoval jsem ten výrok poměrně dlouho, ale na nic jsem nepřišel. Je to ministerstvo, které řídí Marian Jurečka - KDU-ČSL, předseda KDU-ČSL.

Ještě zmíním strmý a varující růst výdajů na obsluhu státního dluhu, které v příštím roce dosáhnou rekordní výše 95 miliard korun, což je o 24 miliard korun více než v letošním roce, a ten růst je a bude při zachování současného rozpočtového trendu ještě dynamičtější a doslova likvidační. Úroky z úvěrů rostou zejména u refinancování dlouhodobých víceletých dluhopisů a nelze se při splácení zpozdit o jeden jediný den. V takovém případě by byla penále taková, že na dluhovou brzdu narazíme již možná příští rok.

Navržené kosmetické výdajové škrty naše státní finance nezachrání. Rozpočet je totiž parametricky nastaven tak, že deficit se bude i nadále prohlubovat. Tento vývoj by mohl obrátit snad jedině silný hospodářský růst, ale ten je nemožný kvůli zvyšování daní a odvodů touto Fialovou vládní pětikoalicí, kvůli růstu cen energií, které Fialova vládní pětikoalice neřeší, a kvůli poklesu peněžních příjmů domácností.

Musím opět krátce zmínit i to, že náš stát kvůli špatně nastavenému výběru daní přichází ročně minimálně o 50 až 100 miliard korun. Ano, jde o nezdaněné dividendy vyváděné cizími korporacemi do zahraničí, jejichž objem bude dle statistik České národní banky z minulého týdne rekordní, někde na úrovni 400 miliard korun za rok, ale také jde o problém zneužívání vnitropodnikových transferových cen. Jde o dalších 300 až 500 miliard korun každý rok.

My za SPD už několik let, ještě když tady byla vláda Andreje Babiše, jsme vás vyzývali z opozice, aby se tomu Ministerstvo financí a Finanční správa urgentně a maximálně věnovaly a tuto situaci řešily, ale jak Babišova vláda, tak Fialova vláda se na to prostě vykašlala. Transferové ceny jsou ty ceny, za něž se zboží a služby anebo práva přenášejí mezi spřízněnými podniky nebo různými odvětvími jedné firmy. Nejčastěji se jedná o kapitálovou propojenost, kdy mateřská společnost fakturuje zboží a služby své dceřiné společnosti. Potíž je v tom, že některé transakce probíhají pouze za účelem zvýšení nákladů a přesunu zisků do zemí s nižším zdaněním. Proč se na to vláda nezaměří? Proč místo toho berete peníze českým zaměstnancům, živnostníkům a firmám? Je to jednoduché, protože nehájíte zájmy České republiky a českých občanů. Vy hájíte zájmy ciziny, cizinců a nadnárodních korporací. A takto lze také stručně hodnotit činnost - a pravdivě hodnotit činnost - Fialovy vlády.

Když kritizuji, sluší se i přednést alternativu a návrh řešení za SPD, a já rád předložím k diskusi například nedávný návrh docenta a děkana Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické Miroslava Ševčíka. Dle jeho názoru je možné navázat na reformu veřejných financí, která bývá hodnocena jako nejlepší ve 20. století. Jedná se o změny systému institucionální struktury veřejné správy a státní administrativy, které proběhly na Novém Zélandu v druhé polovině osmdesátých let a na začátku devadesátých let minulého století. Správci jednotlivých rozpočtových kapitol tehdy dostali po hloubkovém auditu, o kterém jsem tady před chvílí hovořil, zadání, jaké agendy a za kolik peněz musí zabezpečit. Ekonom Miroslav Ševčík vidí cestu ke snižování zadlužování veřejných rozpočtů také prostřednictvím plošného snižování provozních a jiných výdajů všech kapitol státního rozpočtu.

Podle návrhu, který má už celkem detailně rozpracován, by se takto dal již v příštím roce snížit rozpočtový deficit o cirka 105 až 113 miliard korun. Jednotlivé kapitoly státního rozpočtu, kterých je celkem 48, jsou dle jeho návrhu rozděleny do tří skupin. U první skupiny, která čítá 41 kapitol, by se dalo ušetřit až 10 % současných celkových výdajů každé jednotlivé kapitoly, tedy celkem zhruba 57 miliard korun, vycházeje ze schváleného rozpočtu pro rok 2023. U druhé skupiny, která má 6 kapitol, by to byla úspora 5 % celkových výdajů, celkem 37 miliard korun. U třetí skupiny, kde je pouze jedna kapitola, což je kapitola Ministerstvo práce a sociálních věcí, by se pak dalo ušetřit 1 až 2 % výdajů, tedy celkem asi 10 miliard korun. Zde je prostor na šetření nejnižší, protože jde do rozhodující míry o mandatorní povinné výdaje, důchody a podobně, a hlavně v důsledku těchto úsporných opatření nesmí dojít k ohrožení sociálního smíru a nesmí dojít k ekonomickému poškození slabších a sociálně ohrožených skupin občanů. V tomto kontextu upozorňuji na astronomický a u vědomí naší ekonomické situace neobhajitelný nárůst rozpočtových výdajů v kapitole Ministerstva obrany o 48 % jenom za poslední dva roky.

Kolegyně a kolegové, dámy a pánové, závěrem se ještě zmíním o nepřímých nákladech našeho členství v Evropské unii, protože to je od problematiky státního rozpočtu a od celého systému našich veřejných financí naprosto neoddělitelné. Jsou to spojité nádoby. Velmi precizně a detailně tyto nepřímé náklady našeho členství v Evropské unii již před zhruba deseti lety spočítal doktor Petr Mach, člen SPD, v současné době jeden z odborných poradců hnutí SPD v ekonomické oblasti. Podle těchto propočtů například kombinace podpory obnovitelných zdrojů, biopaliv a nákladů na realizaci GDPR zatěžují český státní rozpočet zhruba 80 miliardami korun ročně. Unijní dotace samotné rovněž způsobují nevyčíslitelné škody i na celém našem národním hospodářství. Když poskytneme dotace jedné skupině podnikatelů v určitém oboru a zbylým nikoliv, tak ti druzí časem zkrachují, a tyto škody ze zániku přirozené konkurenceschopnosti prostředí a jejího nahrazení monopoly a kartely vyčíslit ani nelze. Jsou hrozivé a devastující.

Namátkou zmíním i některé další nepřímé náklady našeho členství v Evropské unii. Jde například o náklady na kofinancování takzvaných unijních projektů. Pohybují se okolo 30 miliard korun ročně. Tyto peníze sice nejdou přímo do rozpočtu Evropské unie, ale musí být utraceny na projekty, které schválil Brusel. Kdybychom nebyli v Evropské unii, nemuseli bychom na tyto projekty z českých veřejných rozpočtů vynaložit ani korunu a mohli bychom je investovat dle svého uvážení, a generovaly by tak i další příjmy do našich veřejných rozpočtů.

Pojďme dál. Dále jde až o 10 miliard korun zaplacených cel v cenách zboží. Je tomu totiž tak, že když si u nás koupíme zboží z dovozu, které bylo procleno na vnější hranici Evropské unie, zaplatili jsme přímo do rozpočtu Unie clo. Ve vládní čisté pozici vůči Evropské unii toto není zahrnuto, ale tyto peníze platíme právě v ceně dovezeného zboží. Takže to, co se vybere na clech v hamburském nebo rotterdamském přístavu, i když zboží směřuje k nám, figuruje jako příspěvek Německa nebo Holandska do rozpočtu Evropské unie. Dále jde až o 15 miliard korun ročně na české státní, krajské, obecní a další úředníky věnující se agendě Evropské unie, správy evropských fondů a tak podobně.

Dotace na biopaliva, zhruba dalších 10 miliard korun ročně, i toto musíme platit na základě směrnic Evropské unie. Každý litr benzinu a nafty nás tak stojí asi o 2 koruny více, než by stál normálně. 5 miliard korun na posílení elektrické sítě, abychom zabránili jejím výpadkům kvůli náporu z německých větrných elektráren, i proto, že dle norem Evropské unie musíme německý proud transportovat zdarma do Rakouska. Příspěvek - stále vyšší - na provoz přenosové soustavy přitom platí čeští občané a firmy ve svých fakturách za elektřinu. Do posílení přenosové sítě kvůli tomu budeme muset v dalších letech investovat zhruba 6 miliard korun ročně navíc, slovy jedné reklamy - a to se vyplatí, ale bohužel nikoliv českým daňovým poplatníkům a České republice, která tuhle bruselsko-německou show platí. A pak je zde oněch známých zhruba 45 miliard korun, které platíme každoročně na dotování solární a větrné elektřiny, přičemž na základě další greendealové směrnice Evropské unie se má povinný podíl obnovitelných zdrojů na energetickém mixu jednotlivých členských zemí do roku 2030 dramaticky zvýšit až na neskutečných 30 %. Asi před měsícem, týden před měsícem (?), to při závěrečném hlasování v Bruselu odsouhlasil i zástupce české vlády. Energetičtí experti náklady tohoto opatření opak (naopak?) odhadují minimálně na 1 bilion korun.

Dámy a pánové, v této chvíli raději skončím, protože už negarantuji, že bych dokázal zachovat a garantovat spisovný a korektní slovník, a další argumenty si ponechám do třetího čtení. Prosím, alespoň se zamysleme všichni nad těmito čísly a nad argumenty, které jsem uváděl, opíraje se o ekonomické analýzy a názory nezpochybnitelných expertů, a to nejen z našich řad, a zamysleme se i nad vládním návrhem státního rozpočtu na příští rok. My v SPD jsme to udělali, a proto jej nemůžeme podpořit, a jsme přesvědčeni o tom, že by měl být vrácen vládě k přepracování. Děkuji za pozornost. (Potlesk z řad poslanců SPD.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Načtu omluvy, které v mezičase došly. Omlouvá se pan poslanec Šimon Heller, a sice od 13.20 hodin do 13.25, potom od 13.55 do 14 a potom od 15.40 hodin dále z pracovních důvodů, pan poslanec Jiří Strýček od 19.30 hodin ze zdravotních důvodů a pan ministr Marek Výborný od 15 do 18.30 hodin z pracovních důvodů.

Přistoupíme k další přihlášené a tou je paní poslankyně Jana Mračková Vildumetzová, připraví se poté pan poslanec David Pražák. Paní poslankyně, prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, pane ministře financí, kolegyně, kolegové, já bych se ráda vyjádřila k návrhu státního rozpočtu v rámci druhého čtení, a to především za rezort Ministerstva vnitra.

My jsme státní rozpočet a kapitolu Ministerstva vnitra podrobně diskutovali na bezpečnostním výboru. Musím tedy konstatovat úplně v úvodu, že mně opravdu velmi vadí, že Ministerstvo obrany má na příští rok zvýšený rozpočet o 39 miliard, a Ministerstvo vnitra, které má na starosti a v jeho náplni je jedna z nejdůležitějších oblastí, a to je vnitřní bezpečnost, tak ministr vnitra Vít Rakušan si nechal tento rozpočet snížit o 2,2 miliardy, neprosadil to u pana ministra financí. Je jasné, že na výboru a tak, jak se setkával i s jednotlivými odborovými organizacemi, protože on ty finanční prostředky, a to jsme mu vytýkali na bezpečnostním výboru - ano, my souhlasíme s tím, aby spořil a hledal úspory na Ministerstvu vnitra, v jednotlivých organizacích, které má na Ministerstvu vnitra, ale tam on úspory nehledal, tam my nevidíme žádné snížení. To snížení se objevilo právě v kapitole vnitřní bezpečnosti, a to je, že se sníží finanční prostředky na platy právě u bezpečnostních složek, to znamená u policistů, hasičů a zároveň v té výdajové, provozní části.

Musím říct, že na bezpečnostním výboru pan ministr vnitra řekl, že bude sám dávat pozměňovací návrh, kde tedy dorovná platy hasičům a policistům, aby je tedy měli v uvozovkách na stejné výši jako v letošním roce. Pan ministr vnitra už toho mnohokrát hodně řekl a pak skutečnost byla úplně jiná, proto i my a moji kolegové budeme -a vidíme, že asi ten pozměňovací návrh podal, přesto my ho podáváme taky, protože jsme přesvědčeni o tom, že policisté a hasiči by nejenom měli mít platy stejné, ale měli by je mít, protože tato vláda tím, jaké kroky činí, máme jednu z nejvyšších inflací, a pan ministr vnitra v březnu řekl, že dojde k navýšení jejich platů právě proto, že je vysoká inflace, a v tuto chvíli se možná policisté a hasiči dočkají toho, že budou mít platy popřípadě stejné jako v minulém (i) v letošním roce, a to se vůbec nebavíme o stravném, to se vůbec nebavíme o stabilizačních příspěvcích a o dalších věcech. Pak se samozřejmě nesmíme divit, že od bezpečnostních sborů řada těch policistů, popřípadě i hasičů odchází.

Musím tady zmínit ještě jednu důležitou věc, která mě velmi znepokojuje, a to je, že Ministerstvo vnitra má na rok 2024 v tuto chvíli snížený rozpočet o 2,2 miliardy, a když se podíváte do kapitulního sešitu, to znamená, že na rok 2024 je to zhruba 97 miliard, tak mě velmi znepokojuje, že na rok 2025 a na rok 2026 je schválen střednědobý výhled, který by měl rozpočet Ministerstva vnitra v těchto letech ještě snižovat. Ten rozpočtový výhled je na rok 2025 zhruba 96 miliard a na rok 2026 97 miliard.

Nemusím připomínat, že v roce 2017 a teď ta poslední léta jsme byli 6. nejbezpečnější zemí v rámci světa - v tuto chvíli jsme se posunuli již na 8. místo a podle těch předpokladů to vypadá, že se budeme posouvat níže a níže. Z toho je patrné, že je nutné do vnitřní bezpečnosti ty finanční prostředky dát.

Takže já v tuto chvíli bych si dovolila předložit dva pozměňovací návrhy. Jeden je pod číslem 3611, ten se právě dotýká toho, aby došlo k vyrovnání a navýšení platů zaměstnanců bezpečnostních sborů jak u policie, tak u Hasičského záchranného sboru, plus samozřejmě jejich povinné pojistné, a celkem je to tedy 943 600 000 korun. To je pod pozměňovacím návrhem 3611.

Pod pozměňovacím návrhem 3612 je to ta výdajová část, to znamená běžné výdaje, protože vůbec si nedokážu představit, že by se měly snižovat běžné výdaje právě jak v rámci Hasičského záchranného sboru, tak v rámci policie, takže zde je opět, aby došlo k narovnání, a je to částka 928 milionů korun.

Musím říct, že mě velmi znepokojuje, že dochází v rozpočtu Ministerstva vnitra ke snížení o 2,2 miliardy, když víme, že si pan ministr vnitra nechal vzít informační systémy, které přešly pod Digitální a informační agenturu a společně s tím přešla i řada zaměstnanců z Ministerstva vnitra. Tak bych chápala, že by se měla i ta částka v rámci toho resortu Ministerstva vnitra snižovat. To tam v žádném případě nevidíme.

Pak mě velmi znepokojuje, a nevím, jestli mi na to dokáže pan ministr financí odpovědět, proč v návrhu rozpočtu, když nám tady pořád pan ministr vnitra opěvuje transformační plán České pošty, a teď tedy říká, že to bude stát zhruba, ta transformace, 3 miliardy, a na bezpečnostním výboru nám řekl, že ty finanční prostředky v rozpočtu na rok 2024 nejsou. To znamená, mě i velmi překvapilo, že když se ten transformační plán České pošty na vládě někdy na začátku října představoval, že původně tam ten materiál byl navržen s rozpravou a nějakým navrženým usnesením, a těsně před tím projednáním to pan náměstek z ministerstva vnitra změnil a bylo to pouze pro informaci a bez jakéhokoli usnesení. Takže pro mě je to signál, že vláda transformační plán České pošty neschválila, ona ho vzala pouze pro informaci. Žádný člen vlády pro něj nehlasoval, tak to je pro mě určitě signál, protože kdyby vláda s tou transformací souhlasila, tak by k tomu určitě byla rozprava, bylo by k tomu navržené usnesení a bylo by popřípadě jasné, že vláda s tím souhlasí a že je připravená tam finanční prostředky v částce zhruba 3 miliardy dát. V tuto chvíli nejsou alokovány, nejsou v návrhu rozpočtu na rok 2024, takže to působí zvláštním způsobem, a vůbec nevím, jakým způsobem to tedy bude v roce 2024 vyřešeno.

Chtěla bych říct, že ty dva pozměňovací návrhy, které se dotýkají bezpečnostních sborů, hasičů a policistů, to nepředkládám pouze já, předkládám to se svými kolegy Jiřím Maškem, Drahoslavem Rybou, Hubertem Langem, Petrem Sadovským a svou kolegyní Renatou Oulehlovou.

A nyní bych, protože pod Ministerstvo vnitra spadají města, obce a kraje, a vy víte, že jsem vzešla jako řada našich kolegů ze samospráv, dělala jsem starostku, a velmi mi vadí, že se sáhlo městům a obcím na rozpočtové určení daní, ale to bylo v rámci konsolidačního daňového balíčku, a v rámci rozpočtu na rok 2024, aby toho nebylo ještě málo, se jim chce sáhnout na příspěvek na výkon státní správy. Já bych nechtěla připomínat, že z dob před lety 2013, 2014 se také městům, obcím a krajům snižoval příspěvek na výkon státní správy, a i já v pozici šéfky Asociace krajů a i moji kolegové jsme bojovali za to, aby se konečně ten příspěvek zvyšoval, a dalo se do dokumentů, že každý rok se jim to bude zvyšovat o 5 %. I když se to zvyšovalo o 5 %, tak to stejně nepokrylo ty náklady, a jestliže si stát něco od měst, obcí, krajů objednává v rámci přenesené působnosti, v rámci příspěvku na výkon státní správy, tak za to taky musí městům, obcím a krajům řádně zaplatit. A jak je to na rok 2024? Nejenom že se to nenavýší o 5 %, ale návrh je, že se to městům, obcím a krajům sníží o 5 %. Kdybych dneska byla ve vedení nějakého města, tak bych řekla, ať si to tedy ten stát, když mi za to nechce zaplatit, vykonává sám. Považuji to za absolutně nepřijatelné a neférové vůči městům a obcím. Takže jim vezmeme rozpočtové určení daní, vezmeme jim další věci v rámci hazardu a dalších věcí, dáme nejvyšší daň ohledně svozu odpadu a tak dále, teď ještě přijdeme s tím, že v rámci návrhu rozpočtu na rok 2024 jim vezmeme příspěvek na výkon státní správy. Příspěvek na výkon státní správy dělá zhruba u měst, obcí, krajů a hlavního města Prahy 14 miliard korun.

Já bych si dovolila předložit tedy ještě jeden pozměňovací návrh, je pod číslem 3707 a ten se dotýká právě příspěvku na výkon státní správy, aby došlo k jeho ne navýšení, ale aby zůstal v té výši, ve které byl v tom roce letošním. To znamená, že je tam, aby těch 5 %, které se rozhodl pan ministr financí vzít, aby se městům, obcím a krajům v žádném případě nebral a zůstalo to v té výši. Chtěla bych upozornit, že i tak v žádném případě nepokryje náklady, které v rámci přenesené působnosti města, obce a kraje vykonávají.

Chtěla bych ještě v souvislosti s tím připomenout, že jsou to právě samosprávy, že jsou to právě města, obce a kraje, které pomáhají a vykonávají věci v krizových situacích, jako byl covid, jako byla uprchlická krize, vykonávají všechny činnosti. My se jim za to odvděčíme tak, že jim snížíme příspěvek na výkon státní správy. To opravdu považuji za velmi neférové a žádám pana ministra financí, aby ten příspěvek na výkon státní správy - on by ho měl navýšit o 5 % - aby ho aspoň ponechal v té výši, jako je v letošním roce. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji paní poslankyni a nyní se přihlásili dva páni poslanci s faktickými poznámkami a poté jeden pan poslanec s přednostním právem, takže nejprve pan poslanec Jiří Mašek a poté se připraví Hubert Lang, s dvouminutovými faktickými.

 

Poslanec Jiří Mašek: Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, to, co tady říkala paní kolegyně Vildumetzová - my jsme spoluautoři také těch pozměňovacích návrhů - tak já bych jenom drobné doplnění, a to doplnění ve vztahu k bezpečnosti a projednávaným kapitolám na výboru pro bezpečnost.

Pane ministře, tamty úspory, které jsou, jsou opravdu úspory na dřeň, a když jsme se otevřeně ptali ředitelů služeb a jejich ekonomických náměstků, tak nám řekli, že nejsou schopni s tímto rozpočtem příští rok překlenout a že mají příslib nějakého dorovnání v průběhu roku. Takže z mého pohledu si trošku lžeme do kapsy už při tvorbě toho rozpočtu. Ano, on nám teď nějak vyjde, ale počítá se s tím, že se tam budou muset peníze dolít.

A další věc, která se mi zásadně nelíbí, kde se avizuje, že počty úředníků, civilních zaměstnanců a podobně se snižují, tak ony se snižují zčásti umělým způsobem, a to převedením civilistů do uniforem, což je krátkozraké, do budoucna zatěžující, protože pokud se nezmění výsluhový systém, po 15 letech tito uniformovaní civilisté budou pobírat výsluhy - ale po nás potopa, jak tomu rozumím. Takže je to špatně, nejsou schopni ani služby na ulicích a podobně.

A potom druhá oblast, kterou se zabývám, je zdravotnictví. Teď vrcholí krize ve vyjednávání mezi ministrem Válkem a odboráři o platech. Chci jenom připomenout těch 14 miliard, které jsme vzali z fondů pojišťoven a které by se nám teď hrozně hodily, protože jedna z možností, jak ty platy dostat k lékařům, je přes zdravotní pojišťovny. 6,8 miliardy (?), které teď má k dispozici pan ministr Válek, a hovoří o tom, že snad má příslib dalších 2 (miliard), nestačí. Kvalifikovaný odhad pro příští rok je zhruba 12 až 13 miliard. Připomínám Hegerovo memorandum z roku 2011, který slíbil 1,5 až 3násobek platu lékařům (Předsedající: Čas!) nás dneska dobíhá. (Předsedající: Čas prosím!) Shodou okolností také TOP 09. (Předsedající: Čas, prosím, pane poslanče!)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a nyní pan poslanec Hubert Lang. Prosím.

 

Poslanec Hubert Lang: Děkuju, paní předsedající. Já velice krátce, naše stínová ministryně vnitra spoustu věcí řekla. Já bych chtěl říct, že opravdu v době velkých zvyšování nákladů absolutně na všechno se odvděčíme státním zaměstnancům - policistům minus 900 korun měsíčně na jednoho příslušníka, minus 1 500 korun na jednoho hasiče měsíčně.

Rozdíl mezi prvním a druhým čtením je v tom, že jsme mezitím na bezpečnostním výboru už probrali rozpočtovou kapitolu Ministerstva vnitra a dalších bezpečnostních sborů a na mě opravdu to působí nedůvěryhodně, protože jestliže jsme například probírali s ředitelem BIS rozpočet Bisky a on nám říkal: Máme tam nějaké finanční příjmy, a když nám to nevyjde, pan ministr Stanjura nám slíbil, že během roku nám něco přisype. Nebudu říkal kolik, protože to bylo v režimu. Když jsme měli rozpočtovou kapitolu 376 Generální inspekce bezpečnostních sborů, úplně stejně, jako přes kopírák. Opět pan ředitel říkal: Nevychází mi to, máme příslib od Ministerstva financí. To znamená, když to v souhrnu dám do balíčku - takhle hovořili dále například Národní úřad pro kybernetickou informační bezpečnost, že je na minus 70 milionech korun, šílená raketa do minusu je Vězeňská služba. Nebudu mluvit o policii a Ministerstvu vnitra, rozpočtové kapitoly jak malého vnitra, nebo velkého vnitra, tam je asi 930 milionů korun, je to miliarda, kdy pan ministr říkal, že dostane příslib během roku z nějakých evropských peněz. Ale ptali jsme se ho tady, když je nedostane? Tak je prostě nedostane. A když ty kapitoly sečtu, tak tady vidím, že tady, jenom v rozpočtových kapitolách, kterých jsme se dotýkali my v oblasti bezpečnosti, tam visí nějaké 2 až 2,5 miliardy, které prostě nejsou zahrnuty do schodku státního rozpočtu, a jsou tam prostě jenom uměle snižovány schodky, které by normálně byly, aby vám to nějak vyšlo. A já nevím, když mi ředitelé bezpečnostních sborů říkají: My potom pana ministra financí požádáme během roku, třeba v říjnu, v listopadu, když už skončíme na nule, on nám tam nějaké peníze dosype, není to dobře. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji i za přesné dodržení času a nyní pan poslanec s přednostním právem, pan předseda poslaneckého klubu Jakub Michálek, poté se připraví pan poslanec Pražák. Prosím.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo, vážená paní místopředsedkyně, vážený pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové, tak zase z pozitivnějšího soudku. Já bych navrhoval, abychom podpořili v rámci rozpočtu program Lídr školy. Je to společný návrh poslanců Olgy Richterové, Jakuba Michálka, Josefa Cogana, Marka Bendy, Aleše Dufka a Michala Kučery. Hlásím se tedy k tomuto pozměňovacímu návrhu, který je uveden jako sněmovní dokument 3694, a podstatou toho návrhu je podpora projektu Lídr školy, který přebírá know-how vzdělávacího programu Ředitel naživo a je zaměřený na rozvoj schopnosti ředitelů vést pedagogický proces a pracovat s kulturou škol. Program Lídr školy je plánován jako pilot nového kvalifikačního studia pro ředitele škol, přičemž se jedná o dvouletý kurz. První ročník byl otevřen již v září 2022. V programu je v současné době 72 začínajících ředitelů a zástupců ředitele, což je dvojnásobek kapacity předchozího programu Ředitel naživo. V roce 2023 program dokonce získal cenu nadace České spořitelny. Navrhuji, abychom tento program, aby mohl pokračovat, protože dochází samozřejmě v některých oblastech ke snižování rozpočtu, podpořili částkou 5 milionů korun.

Druhý pozměňovací návrh, ke kterému se hlásím, je sněmovní dokument 3693. Je to pozměňovací návrh poslanců Ivana Bartoše, Jakuba Michálka, Josefa Cogana, Marka Bendy, Aleše Dufka a Michala Kučery a tímto návrhem se upravuje v rámci vládou schválené výše rozpočtu Specifické ukazatele - výdaje celkem. Tím návrhem dochází pouze ke změně průřezových ukazatelů v rozpočtové kapitole 364 na úkor běžných výdajů. Je to tedy přenastavení výdajů uvnitř rozpočtové kapitoly Digitální a informační agentura, tak abychom zvládli práci v této důležité instituci nastartovat.

Další pozměňovací návrh je 3691, to je pozměňovací návrh opět poslanců Ivana Bartoše, Jakuba Michálka, Josefa Cogana, Marka Bendy, Aleše Dufka a Michala Kučery, a ten se týká obnovy pevnostních měst Terezín a Josefov. Jde o záměr, který byl přislíben na úrovni vlády na základě dohody mezi ministry, takže s ním byli seznámeni i zástupci v krajích. Cílem toho programu je revitalizace pevnostních měst Terezín/Josefov, záchrana co nejvíce ohrožených objektů. Sanační a další práce by měly v příštích pěti letech zastavit další destrukci šestice kulturních památek v havarijním stavu v Terezíně. Jsou to Žižkova kasárna, zbrojnice, proviantní sklad a vojenská nemocnice, v Josefově pak čtvercová kasárna a tamní vojenská nemocnice. Na financování těchto údržbových prací se budou podílet i kraje.

A poslední pozměňovací návrh, ke kterému bych se rád jménem skupiny poslanců přihlásil, je pozměňovací návrh Ivana Bartoše, Jakuba Michálka, Josefa Cogana, Marka Bendy, Aleše Dufka a Michala Kučery, který se týká vnitřních přesunů v rámci kapitoly Ministerstva pro místní rozvoj, sněmovní dokument 3692. V rámci jednání vlády o přípravě státního rozpočtu došlo ke shodě na podpoře významných priorit, které se týkají dostupného bydlení, rozvoje hospodářsky a sociálně ohrožených území a cestovního ruchu. Nicméně z časových důvodů již nebyly tyto změny promítnuty do rozpočtové dokumentace. Cílem programu Dostupné bydlení je zvýšení nabídky dostupného nájemního bydlení. Tento národní program je nutnou podmínkou pro realizaci komponenty MPO 2010 dostupné bydlení, protože prostředky MPO lze použít pouze na úvěrovou část podpory dostupného bydlení, a prostředky tohoto národního programu budou použity na dotační část.

Cílem programu Podpora rozvoje hospodářsky a sociálně ohrožených území je podpořit investiční aktivity v ekonomicky a sociálně nejslabších územích České republiky. Potřeba mimořádné podpory těchto území a strukturálně postižených regionů vychází ze schválené strategie regionálního rozvoje Česká republika 2021 plus a také z pátého souhrnného akčního plánu Strategie Restart. Specifická podpora pro tato území byla projednávána i vládou České republiky na zasedání v Jeseníku.

Cílem národního programu podpory cestovního ruchu v regionech je udržet a posilovat pozitivní trend prostřednictvím podpory rozvoje cestovního ruchu. Tento program představuje jeden z nejvýznamnějších nástrojů implementace koncepce státní politiky cestovního ruchu.

Takže to jsou čtyři pozměňovací návrhy, které jsem si dovolil načíst za příslušnou skupinu poslanců. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji, a nyní se s faktickou poznámkou hlásí paní poslankyně Jana Berkovcová, a poté, předpokládám, pan poslanec Pražák, který je řádně přihlášený. Prosím.

 

Poslankyně Jana Berkovcová: Děkuji. Já se jenom pana Michálka zeptám na ten program Lídr školy. Nic proti němu, protože i ten předchozí program Ředitel naživo byl velmi dobře připravený, ale jak jste došli k té částce 5 milionů? Protože mám pocit, že pokud se jedná o zajištění toho programu na jeden rok, tak mně ta částka přijde dost vysoká. Takže máte představu, kolik skupin ředitelů nebo kolik, jaký počet ředitelů bude proškolen? Protože to je částka předpokládám pouze na lektorské a organizační zajištění a 5 milionů mně přijde poměrně dost. Takže jenom, jakou máte představu o proškolených ředitelích? Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: S faktickou poznámkou se hlásí pan poslanec Michálek. Prosím.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Ono jde o pokračování programu. Ten program historicky fungoval a byl nastaven vždycky tak, že se na něj alokovala část prostředků a za ty prostředky se ten program dostal k maximálnímu počtu příjemců. Aktuální data jsou taková, že bohužel kapacita výrazně nestačí, na počet zájemců je několikrát v podstatě poddimenzován ten program. A pokud chceme provádět reálné inovace v oblasti školství, tak se domníváme, že právě práce s řediteli škol je nejdůležitější. Takže myslím si, že s ohledem na toto bude to plánování do budoucna stejné, přesná čísla vám nepovím, musí to rozpracovat Národní pedagogický institut, který se tomuto programu věnuje, samozřejmě i v návaznosti na aktuální ekonomickou situaci, na aktuální ceny a tak dále. Přesná čísla v tuto chvíli nemám k dispozici.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a my se vracíme k řádně přihlášeným. Vystoupí pan poslanec David Pražák, poté se připraví paní poslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec David Pražák: Dobré odpoledne, pane ministře, paní předsedající. Malinko se možná se vrátím k tomu, co říkal pan kolega Michálek. Docela by mě zajímalo, kolik ředitelů na to bude mít čas v své záplavě administrace těchto programů se účastnit opravdu reálně a kolik jich tam bude jenom napsaných, ale to nic, to ať si vyřídí někdo jiný.

Poprosil bych a chtěl bych zdůvodnit pozměňovací návrhy, které jsou v kapitole 329 Ministerstva zemědělství. Nebude to poměrně nic složitého. Budou tam tři pozměňovací návrhy, které bych načetl a odůvodnil. Pak se ještě zmíním o jednom návrhu, který bude potom zvlášť načítat kolegyně.

První pozměňovací návrh, kterému bych se chtěl věnovat, je pod číslem 3569. Jedná se o podporu lesního hospodářství, kde v návrhu rozpočtu pro rok 2024 je minus 1 miliarda korun a naším návrhem, nebo návrhem mým, Davida Pražáka, a poslankyně Margity Balaštíkové, Jaroslava Faltýnka, Josefa Kotta, Moniky Oborné, Jana Volného a Karla Turečka, se snažíme dostat zpátky tu 1 miliardu, která tam je škrtnuta z kapitoly Národní rozpočtová rezerva. Samozřejmě asi není potřeba zdůvodňovat nic jiného, než že lesní hospodářství, které je sníženo v tomto případě o 33 %, skoro o 32 % a nějaké drobné, tak by nebyly dostatečné prostředky na obnovu lesů po kůrovcové kalamitě.

Další pozměňovací návrh, který je pod číslem 3605 a je poslance Karla Turečka, Margity Balaštíkové, Jaroslava Faltýnka, Josefa Kotta, Moniky Oborné, Davida Pražáka a Jana Volného, se týká podpory podpůrného garančního rolnického a lesnického fondu, kde i zde byla škrtnuta 1 miliarda korun. Opět se snažíme dostat tam tu miliardu zpátky. Všichni víme, že PGRLF je víceméně instituce, která podporuje dotování úroků z úvěrů, a kdy jindy než v dnešní době, kdy úroky jsou na takové výši, jaké jsou, by tento fond měl mít dostatek prostředků na to, aby mohl fungovat? Dovolím si jenom upřesnit, že PGRLF nabízí třináct programů podpory a myslím si, že je hojně využíván zemědělskými prvovýrobci a zpracovateli, není to pro žádné fiktivní zemědělce. (Obrací se na ministra Stanjuru.) Já vám věřím, že vás to nudí, pane ministře, ale já se budu snažit být věcný a nezdržovat. (Ministr oponuje, že nic neříkal.) Já jsem slyšel takové povzdechnutí, ale nevadí. Takže bych poprosil o podporu, případně o vrácení jedné miliardy zpátky na PGRLF.

Třetí pozměňovací návrh je pod číslem 3607 a je poslanců Karla Turečka, Margity Balaštíkové, Jaroslava Faltýnka, Josefa Kotta, poslankyně Moniky Oborné, Davida Pražáka a Jana Volného. Jedná se o výdaje na výzkum, vývoj a inovace, opět Ministerstvo zemědělství. Chceme tam vrátit částku 200 milionů korun. Navrhují se navýšit výdaje na výzkum, vývoj a inovace, konkrétně na posílení a podporu aplikovaného výzkumu a vývoje. Aplikovaný výzkum jakožto plánovitý výzkum a šetření zaměřené na získání nových poznatků, dovedností a postupů vede ke značnému zdokonalení stávajících poznatků a dovedností. Je podstatný zejména pro zemědělství. Zdokonalování, které přináší aplikovaný výzkum, posouvá naše zemědělství a přispívá k udržování jeho konkurenceschopnosti.

Poslední věc, kterou bych chtěl zmínit, kterou načte kolegyně Jarka Jermanová, je pozměňovací návrh 3629. Je to spíš taková prosba, hlavně na pana ministra, ale asi i na kolegy, není v tom nic politického. Je to pozměňovací návrh, který by měl navrátit finanční prostředky Ústavu Tomáše Garrigua Masaryka. Pozměňovací návrh tam dává i kolega Jakub Janda. Myslím si, že by bylo dobré, aby tam byly dostatečné finanční prostředky, které byly škrtnuté tím, jak se škrtalo letos - tomu rozumím, ale budou tam nějakým způsobem doufám navráceny. My tam navrhujeme částku 2,4 milionu korun. Myslím si, že tento ústav, který byl založen v roce 1932 Tomášem Garriguem Masarykem, a vlastně to měla být péče o prezidentův archiv, knihovnu a dílo, by měl mít důstojné podmínky pro to, aby mohl fungovat, a ne aby si musel chodit škemrat někde o peníze, i třeba v průběhu roku, kdyby mu nestačily. Myslím si, že bychom to napříč politickým spektrem měli podpořit, protože prakticky všichni v průběhu roku, let citujeme mnohdy z úst Tomáše Garrigua Masaryka. Myslím, že by si tento ústav zasloužil to, aby ty peníze tam měl a nikdy nemuselo dojít k tomu, že si o ně bude muset říkat. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Já vám taktéž děkuji. Jako další je přihlášena paní poslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová, poté se připraví Patrik Nacher.

 

Poslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová: Hezký podvečer, paní předsedající, pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové. Asi to není překvapením, že předstupuji před vás a chci se tady přihlásit k pozměňovacím návrhům, které se týkají zejména oblasti kultury. Trošku mě mrzí, že pan ministr Baxa tady není, on se omluvil. Trošku jsem doufala v diskusi s ním, ale nevadí, já si to nechám na třetí čtení. Myslím, že těch příležitostí budeme mít dost.

Pokud začnu svým prvním pozměňovacím návrhem, je to pozměňovací návrh, který se týká filmových pobídek, kde navrhuji navýšení o 300 milionů korun. Je to pozměňovací návrh číslo 3579. Jak už jsem tady avizovala včera, když jsme v prvním čtení přijali malou novelu zákona o audiovizi, tak ten zákon, abychom rozpohybovali filmové pobídky díky podpoře všech poslaneckých klubů a té dohodě, kterou pan ministr Baxa učinil, byl přijat. Nicméně i po konzultaci s asociací producentů a ostatních aktérů v této oblasti mi bylo řečeno, že pan ministr jim přislíbil, že ta částka bude minimálně 1 400 000 000 korun, abychom pocítili pozitivní změnu ve filmových pobídkách. Bohužel se tak nestalo. Oproti letošnímu rozpočtu došlo ke škrtu o 200 milionů korun, tudíž předkládám návrh na navýšení v této položce.

Další pozměňovací návrh, který předkládám pod číslem 3581, se týká kapitoly Kulturní služby, podpora živého umění, kulturní aktivity. Tam také došlo k seškrtání o 50 milionů, a já tedy navrhuji navýšení této kapacity. Jenom abychom si uvědomili, na co ty peníze jdou. Je to na podporu nezřizované kultury, různé festivaly, které jsou pořádány nejen v Praze, ale i mimo Prahu. Musíme si uvědomit, že živá kultura opravdu v době covidu byla velmi bita, a měli bychom udělat maximum pro to, abychom ji podpořili.

Další pozměňovací návrh s číslem 3582 se týká taktéž kulturních služeb, ale programu státní podpory profesionálních divadel a stálých profesionálních symfonických orchestrů a pěveckých sborů. Zde předkládám návrh na navýšení o 150 milionů korun. Přiznám se, že mě trošku mrzí ponížení této kapitoly, protože pan ministr kultury předkládá nebo prošel připomínkovým řízením zákon o veřejné kulturní instituci, který sklidil poměrně velkou kritiku. Pan ministr na semináři, který jsem pořádala, sliboval, že i tento zákon přispěje k vyšším penězům do zřizované kultury. Bohužel místo toho, aby pan ministr minimálně zachoval částku z letošního roku, tak ji tady ponižuje a mně to přijde, že je to trošku proti zdravému rozumu, takže já v této kapitole požaduji navýšení o 150 milionů korun. Chci jenom říct, že ten program se týká vlastně vícezdrojového financování zřizované kultury, to znamená, že do toho programu nebo z toho programu čerpají zřizovatelé a přispívají tam města i kraje na fungování kulturních zařízení právě v regionech.

Další pozměňovací návrh, který v oblasti kultury předkládám, je pozměňovací návrh s číslem 3583 a týká se fungování Státního fondu kinematografie, kde opět letos došlo k ponížení částky na jeho fungování o 50 milionů korun. Myslím si, že tím se ten fond dostává v podstatě na hranici svého fungování, protože nejenže samozřejmě jemu - jako všem ostatním organizacím - se zvyšují náklady na provoz, ale před tímto fondem stojí velký úkol, a to je právě třeba příprava velké novely audiovizuálního zákona nebo jeho vlastní transformace a také zvýšená poptávka po filmových pobídkách. Takže já tady předkládám pozměňovací návrh navýšení v této položce o 50 milionů korun.

Toto jsou pozměňovací návrhy, které se mnou předkládají i kolegové Ondra Babka a kolega Lubomír Brož, jsou to naše společné návrhy.

A pak tady mám dva pozměňovací návrhy, které se přímo netýkají kapitoly kultury, ale z mého pohledu s kulturou, s tradicí a historií souvisí. Jak už tady přede mnou řekl můj kolega David Pražák, je to pozměňovací návrh, který se týká podpory Ústavu Tomáše Garrigua Masaryka. Já tady nebudu opakovat to, co tady on říkal, ale je to ústav, který se zabývá uchováním odkazu a péče o odkaz Tomáše Garrigua Masaryka, a myslím si, že částka, kterou navrhujeme ve výši 2,4 milionu korun, určitě pomůže k tomu, aby dokončili projekty, které mají i díky státní podpoře rozpracované. Takže to je pozměňovací návrh s číslem 3629.

A poslední pozměňovací návrh, který předkládám spolu s kolegou Wenzlem, je návrh na zvýšení nebo poskytnutí dotace Československé obci legionářské ve výši 6,5 milionu korun. Já se domnívám, že asi není potřeba tady zdůvodňovat, jak důležitá je kapitola týkající se vůbec legionáře v našem historickém dědictví. Myslím si, že si zaslouží podporu, a proto navrhujeme přesun částky 6,5 milionu korun z rezervy na fungování této organizace. Tento pozměňovací návrh je v systému pod číslem 3657.

Já tady nebudu rozebírat další diskuse. Měla jsem tady připravený nějaký prostor nebo chtěla jsem se pobavit s panem ministrem Baxou o restitučním zákoně, ale já si to nechám na třetí čtení, a děkuji všem za pozornost. A panu ministru Stanjurovi děkuji za podporu, protože předpokládám, že podpoří moje pozměňovací návrhy. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Taktéž děkuji. Jako další vystoupí pan poslanec Patrik Nacher, připraví se pan poslanec Robert Králíček.

A já ještě načtu omluvu pana poslance Huberta Langa, který se od 18 hodin omlouvá ze zdravotních důvodů.

Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji, paní místopředsedkyně. Vážená vládo, nebo pane ministře respektive, jste tady osamocen, ale nejdůležitější, ministr financí. Trochu mě mrzí, že tady není zbytek vlády, ale tak to je druhé čtení.

Já si také dovolím představit a obhájit a argumentačně podtrhnout čtyři pozměňovací návrhy, ke kterým vysvětlím, co mě k tomu vede. Není to nějaký naschvál opozice, ale jsou to jasně definované argumenty, proč přicházím s těmito pozměňovacími návrhy. Tři z nich jsou čistě moje, ten poslední jsme podali společně s kolegyní Zuzanou Ožanovou.

Já to vezmu postupně, dokonce podle výše těch částek, ale možná i podle důležitosti. První pozměňovací návrh se týká kapitoly ČTÚ - Český telekomunikační úřad, který najdete pod číslem 3588 v systému, kde v kapitole 328 Český telekomunikační úřad navrhuji zvýšit tu kapitolu o 7,5 milionu na úkor Všeobecné pokladní správy. Co mě k tomu vede. Od roku 2024 bude ČTÚ - a vy víte, že se zabývám ochranou spotřebitele a mimosoudními orgány, kam spadá ČTÚ, ERÚ, finanční arbitr, takže dva z těch mých pozměňovacích návrhů se týkají ČTÚ a ERÚ - od roku 2024 bude ČTÚ vykonávat novou kompetenci v pozici národního koordinátora digitálních služeb. To je legislativa, kterou tady řešíme, ale dopady budou pro ten úřad znamenat, že už od února budou muset mít nějakou povinnost, a ta prosím pěkně není zohledněna v tom rozpočtu. Takže po zjištění stavu i na tomto úřadu navrhuji 7,5 milionu, což je požadavek na 12 míst tak, aby to bylo personálně zajištěno, aby se nestávalo to, že tyto úřady mají nové kompetence, ale není zatím personální zajištění a finanční zajištění.

Druhý pozměňovací návrh, který najdete pod číslem 3590, se týká položky Ministerstva průmyslu a obchodu, to je kapitola 322, kde navrhuji zvýšit výdaje spojené s další činností rezortu, opět na vrub Všeobecné státní pokladny, o 15 milionů korun, a to na financování nevládních neziskových organizací v oblasti spotřebitele, což je položka, která spadá pod MPO. Za mě dochází k podfinancování této položky, zvlášť když tato vláda i ve svém programovém prohlášení říká, že bude dělat prospotřebitelská opatření, ale ono v momentě, kdy to má potom někdo zajišťovat, ať už jde o mimosoudní orgány, nebo o neziskový sektor, tak v momentě, kdy tam seškrtáte peníze, pak posíláme ty spotřebitele, aby se obraceli na úřady, kde se jim nebude nikdo věnovat.

Ty spotřebitelské organizace vybudovaly za dvacet let, kdy byly podporovány - to není novinka, byly podporovány za všech vlád, ať už tam byl kdokoliv - vybudovaly síť poradenských míst po celé České republice, a já jsem si tady vytáhl, že například dTest, který je financován také, vyřídil za jeden rok, 2022, 53 700 stížností, nebo respektive podání od občanů. To znamená, je to výrazná pomoc. Nejsou to jednotky dotazů, ani tisíce, ale desítky tisíc. Jenom pro vaši představu, dotace pro spotřebitelské organizace pro jednotlivé roky byly minimálně 19 milionů, v návrhu rozpočtu je počítáno s 8 miliony - 8 plus 15 je 23, dostáváme se někam, aby to pokrývalo i zvýšené náklady, pokud jde o inflaci, o větší tlak ze strany spotřebitelů, a především i také o novou věc, která je před námi, dámy a pánové, a to jsou hromadné žaloby a hromadné řízení. My tady budeme schvalovat tuhletu věc a ve vládním návrhu je napsané, kdo to smí organizovat, kdo může být takzvaně správcem hromadné žaloby, a to jsou právě neziskové organizace, které se zabývají ochranou spotřebitele. Takže vládní návrh tohleto připravuje pro hromadné žaloby, ale zároveň, když tam nebudou finance, a zároveň v tom zákoně o hromadném řízení to financování je takové pofiderní, tak my budeme mít v zákoně něco, co se nebude moct tady dát uplatňovat. To si myslím, že by byla škoda.

Třetí pozměňovací návrh, který najdete pod číslem 3589, se týká navýšení prostředků pro Energetický regulační úřad, to je kapitola 349, o 45 milionů. Proč? Protože já nevím, jestli to víte, ale od roku 2022 nabylo účinnosti sedm novel energetického zákona. V každé té novele dáváme něco nového, co má řešit Energetický regulační úřad. Já jsem si udělal takový výcuc tady. Od 1. 1. 2022 to byl ten boj s energetickými šmejdy, energošmejdy, tam jsem byl zpravodaj dokonce a jsem rád, že jsme to přijali. Ale je to nějaká nová povinnost od 1. 7. 2022 registrace zprostředkovatelů. To jsou ti, kteří vlastně se tímhletím můžou živit a kteří to můžou nabízet lidem. Dále tady máme různé novely energetického zákona, kde se upravovalo zastropování cen a kompenzace pro obchodníky, zase ERÚ tam v tom hrála nějakou roli. Stejně tak jako od začátku roku 2023 se podílí na posuzování výše kompenzací pro obchodníky. Nově aktuálně to je komunitní energetika, další nová věc, kterou zase bude řešit Energetický regulační úřad. A samozřejmě paralelně s těmito změnami energetického zákona, které zvyšují agendu na ERÚ, je to vlastně celá energetická krize a extrémní nárůsty cen elektřiny a plynu. Úměrně tomu se zvyšuje množství podnětů ze strany občanů. Proč? Protože často oni nesouhlasí s tím vyúčtováním, často oni jsou pod tlakem různých hochštaplerů, kteří jim nabízejí zázračné ceny, protože jsou ty ceny vysoké, tak je to dobré lákadlo, a tyhlety praktiky nekalé počet podnětů a stížností lidí násobně zvyšují. Tohleto všechno dohromady, to znamená novely zákonů a větší tlak ze strany spotřebitelů, logický vzhledem k cenám energií, zvyšuje nároky na Energetický regulační úřad. A proto já tady navrhuju zvýšení financí o 45 milionů korun, což je 30 systematizovaných míst. Myslím si, že to je odůvodněno zcela jasně, 45 milionů, předtím 15 a předtím 7,5 milionů opravdu nepoloží státní rozpočet.

Poslední pozměňovací návrh je z hlediska výše nejvyšší, ale zároveň tam mě opravdu bude zajímat, jakým způsobem odůvodníte, když pro to nebudete hlasovat. Najdete ho pod číslem 3613, dáváme ho společně s kolegyní Zuzanou Ožanovou. Týká se kapitoly Ministerstva spravedlnosti 336 a jde o navýšení o 500 milionů korun. A víte, na co? Jsou to mandatorní výdaje, které jdou mimo jiné na odměny soudních exekutorů u zastavování marných exekucí nebo marných i bagatelních exekucí, což je věc, kterou jsme tady schválili rukou nerozdílnou všichni, koalice-opozice, opozice-koalice. Koalice se s tím čas od času chlubí, chlubí se milostivým létem, milostivým podzimem, zastavováním marných i bagatelních exekucí, ale s tím souvisí i povinnost, že když se zastaví ta exekuce, tak z toho vyplývají nějaké finanční nároky. V této chvíli jsou to minusové položky, ale do budoucna je cílem, abychom tyhlety lidi vytáhli z šedé zóny, aby začali fungovat, pracovat, odvádět daně, sociální a zdravotní pojištění, a vědět, co je mandatorní výdaj, to je ze zákona, pro to jste hlasovali. Podle údajů Ministerstva spravedlnosti chybí právě oněch 500 milionů korun na tyhlety výdaje, takže my to tam s kolegyní Zuzanou Ožanovou dáváme a mě opravdu bude zajímat, jakým způsobem se odůvodní, že se tento pozměňovací návrh nepodpoří, protože pro zastavování marných, bagatelních exekucí jste hlasovali všichni a doteď se tím všichni chlubíte. Pokud má být rozpočet na rok 2024 férový, tak tam ta položka prostě být musí, protože jinak to ve třetím čtení zopakuji znovu. Minimálně o tuto část ten rozpočet férový není, protože vy víte, že když tam ta potřeba bude, tak vy prostě budete muset během roku 2024 stejně ty peníze tam přesunout a nějakým způsobem to dofinancovat, to znamená, dokrýt ty mandatorní výdaje, a tak je fér, když je to mandatorní výdaj, to dát přímo sem do toho návrhu, nikoliv to dělat potom v průběhu roku. Takže tolik je ten poslední pozměňovací návrh.

To bylo představení všech čtyř pozměňovacích návrhů. Vzal jsem to stručně, detailnější odůvodnění je součástí těch pozměňovacích návrhů pod čísly, jak jsem se k tomu přihlásil. A docela bych byl rád, aby i v rámci - teď asi ne ve druhém čtení, ale ve třetím čtení - ministr financí, nebo nějaký jiný ministr, v tomhletom případě i ministr průmyslu a obchodu, protože tři ty pozměňovací návrhy spadají do jeho položek, ať už přímo, nebo nepřímo odůvodnil případně stanovisko, jak se s tím poperou, jaký na to mají pohled, protože by to bylo za mě fér. Já vám děkuju za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Také děkuji a jako další je přihlášen pan poslanec Robert Králíček, připraví se poté pan poslanec Zdeněk Kettner. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Robert Králíček: Vážená paní místopředsedkyně, kolegyně, kolegové, vážený pane ministře, já bych tu chtěl představit velmi krátce dva svoje pozměňovací návrhy, a to jeden jako sněmovní dokument 3669 a druhý sněmovní dokument 3670. Mě k těmto pozměňovacím návrhům vedl náhled do státního rozpočtu, a to, jak se staví k vnitřní bezpečnosti. My dnes investujeme do té vnější a je to dobře, nechci tu zpochybňovat nijak 2 % do armády a nechci armádě ani brát peníze, protože si myslím, že si je armáda zaslouží, a určitě můžeme diskutovat, jak je tam utratit, ale myslím, že těch investic tam je pořád hodně.

Stejně tak investic je ale pořád hodně v té vnitřní bezpečnosti, na kterou se domnívám, že tato vláda zapomíná. Proto jsem připravil tyto dva pozměňovací návrhy, kdy první sněmovní dokument 3669 v kapitole 378 Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost zvyšuje o 70 milionů a o těchto 70 milionů nebudu zvyšovat státní dluh, ale myslím si, že je můžeme vzít v kapitole 364 Digitální a informační agentury.

Stejně tak sněmovní dokument 3670, kdy v kapitole 305 Bezpečnostní informační služba zvyšujeme výdaje o 70 milionů a ze stejné kapitoly 364 Digitální informační agentura je bereme.

Domnívám se, že tyto dvě instituce, NÚKIB a BIS, ty peníze potřebují daleko více, protože jsou řekl bych stavebními kameny, jedním ze stavebních kamenů naší vnitřní bezpečnosti, a projekty, které připravuje v současné době DIA, jako je třeba eDokladovka, kterou jsme tu probírali včera, jsou podle mě zbytečné. A za mě - raději budu nosit plastovou kartičku o rok déle, ale budu se cítit bezpečněji v této zemi. A jak jsme slyšeli mnohokrát na výboru pro bezpečnost, těmto dvěma institucím, jako je BIS a NÚKIB, byl dán příslib jak premiérem, tak zde panem ministrem financí, že v případě potřeby během roku jim ty peníze budou vykryty nebo jim tam budou dodány. Nemám důvod tady panu ministrovi nevěřit, já mu opravdu věřím, že ty peníze tam dá, nicméně bych ho chtěl poprosit, aby raději slíbil panu Bartošovi do Digitální a informační agentury, že v případě potřeby mu těch 140 milionů dodá, ale tyto dvě bezpečnostní instituce aby mohly mít klid, nemusely o ty peníze žebrat v průběhu roku a mohly se věnovat své práci. Navíc pan Bartoš má velkou výhodu, že tutově ty peníze ušetří na digitalizaci stavebního řízení, jak tvrdí. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Dále vystoupí pan poslanec Zdeněk Kettner, připraví se pan poslanec Milan Wenzl. Prosím, ujměte se slova.

 

Poslanec Zdeněk Kettner: Děkuji za slovo, paní předsedající. Dobrý večer, dámy a pánové. Rád bych se nejdříve přihlásil ke svým pozměňovacím návrhům.

První je pozměňovací návrh, sněmovní dokument 3550, kdy v kapitole 333 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, specifickém ukazateli Výdaje regionálního školství a přímo řízených organizací se výdaje zvyšují o částku 18 152 681 479 korun a v kapitole 307 Ministerstvo obrany ve specifickém ukazateli Zajištění obrany České republiky silami Armády ČR dochází k snížení o tutéž částku.

Mé odůvodnění: vládní návrh zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2024 je v rozporu s aktuálním zněním programového prohlášení vlády, kde se píše: "Garantujeme kvalitní platové ohodnocení učitelů a udržíme jejich platy na úrovni 130 % průměrné hrubé měsíční mzdy. Důraz budeme klást na udržení 20 % podílu nadtarifních složek platu a jejich efektivní využívání. Zajistíme vyšší platy pro ostatní pedagogické a nepedagogické pracovníky a garantujeme jejich navyšování podle růstu průměrné mzdy v ČR." Aby se zamezilo plánovanému poklesu platů učitelů a ostatních pedagogických pracovníků i nepedagogických pracovníků vůči průměrné mzdě v ČR, navrhuji plošné navýšení finančních prostředků na platy ve školství o 10 %, což je i požadavek školských odborů, které vznesly v rámci vyhlášení stávkové pohotovosti na konci školního roku 2022/2023. Přes toto dodatečné navýšení financí na platy ve školství ovšem stále nebude programové prohlášení zcela splněno. Jen se obrátí trend, kdy má již třetím rokem klesnout poměr platů ve školství vůči průměrné mzdě v České republice, v důsledku čehož patří oblast vzdělávání k nejvíce zasaženým oblastem ohledně poklesu reálných mezd, jak upozornil Český statistický úřad.

Dále bych se chtěl přihlásit ke svému pozměňovacímu návrhu, sněmovní dokument číslo 3551. V kapitole 333 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ve specifickém ukazateli Výdaje regionálního školství a přímo řízených organizací se výdaje zvyšují o částku 323 439 181 a tato stejná částka se převádí z kapitoly 398 Všeobecná pokladní správa ve specifickém ukazateli Vládní rozpočtová rezerva. Odůvodnění: doposud byli ředitelé škol nuceni žádat o převod prostředků z platů zaměstnanců nadtarifní částí platů určené na odměny pro učitele a další pedagogické pracovníky do ostatních neinvestičních výdajů, takzvané ONIV. Tyto převody sloužily k pokrytí výdajů za prvních čtrnáct dní náhrady mzdy, platu nebo odměny z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr při dočasné pracovní neschopnosti. Z těchto důvodů školám nezbývaly finanční prostředky na další položky placené z ONIV, které nejsou mandatorní. Nově již nemá být takzvaně nemocenská za první dva týdny hrazena zaměstnavatelem z těchto zdrojů, ale přímo z financí určených na platy zaměstnanců škol. To jistě ocení ředitelé škol, protože jim ubude administrativa spojená s převáděním finančních prostředků do ONIV, o což bylo třeba žádat několikrát ročně. Výše ONIV je ovšem nadále extrémně nízká, bylo by třeba ji minimálně zdvojnásobit oproti současnosti, aby školy měly dostatek financí například na nákup učebnic a pomůcek pro žáky. Když se podíváte na stav některých pomůcek v některých školách, ten stav je skutečně tristní. Příkladem může být Rakousko, kde mají školy na nákup učebnic k dispozici desetkrát více finančních prostředků, než tomu je v České republice, nebo Finsko, kde je to dokonce čtrnáctkrát více. Současný ONIV je tak nízký, že umožňuje nákup nové učebnice pouze jednou za deset let, zatímco například v Rakousku mají nové učebnice na každý školní rok. Protože můj loňský pozměňovací návrh na navýšení ONIV o 1 miliardu korun nebyl schválen Poslaneckou sněmovnou, navrhuji v rozpočtu pro rok 2024 skromnější variantu, která pouze dorovnává finance na ONIV na úroveň roku 2023. Vůbec přitom ovšem nezohledňuji inflaci, která ukousne další část z už tak malého balíku peněz pro školy, v tomto případě hlavně pro děti a žáky.

Mým třetím pozměňovacím návrhem, ke kterému se hlásím, je sněmovní dokument 3552 v kapitole 333 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Ve specifickém ukazateli Výdaje regionálního školství se výdaje zvyšují o částku 3 555 194 347 korun. Tato stejná částka se přesouvá z kapitoly 307 Ministerstvo obrany ve specifickém ukazateli Zajištění obrany ČR silami Armády ČR.

Vládní návrh zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2024 počítá s plošným snížením financí na platy nepedagogických pracovníků škol o 2 %. Kuchaři, školníci nebo uklízečky a další personál škol přitom patří mezi nejhůře placené zaměstnance, jejichž tarifní část platu je často pod hranicí zaručené, nebo dokonce pod hranicí minimální mzdy. Na tyto pracovníky tudíž nejvíce dopadá vysoká inflace, kterou Česká republika zažívá již tři roky. Toto snížení platů o 2 % se týká rovněž všech pedagogických pracovníků s výjimkou učitelů, tedy například školních psychologů, speciálních pedagogů nebo asistentů pedagoga. Za této situace nelze souhlasit s plošným škrtem 2 % ohledně platů nepedagogických pracovníků a ostatních pedagogických pracovníků škol a školských zařízení. Proto navrhuji navýšit příslušnou část v rozpočtu určenou na platy těchto pracovníků škol právě o 2 %, což je částka, kterou jsem tady zmínil.

Proč právě z položky kapitoly Ministerstva obrany pro rok 2024? Existuje předpoklad, protože skok té navrhované položky pro rok 2024 v obraně je extrémně vysoký v porovnání jak s rokem 2023 i předchozími lety, a existuje tedy předpoklad, že nebudou moci býti během jednoho roku smysluplně využity. Jeví se tudíž jako vhodné použít část těchto financí ve prospěch školství, protože finanční prostředky investované do vzdělání mají totiž velmi vysokou návratnost, i když v delším časovém horizontu, než je jeden kalendářní rok nebo jedno volební období.

Toto jsou mé pozměňovací návrhy, mé tři pozměňovací návrhy. Rád bych se ještě přihlásil k pozměňovacím návrhům svých kolegů: kolegy Kotena s číslem 3658 - Snížení výdaj. V kapitole 314 Ministerstvo vnitra se specifický ukazatel Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Ministerstva vnitra a ostatních organizačních složek státu snižuje o 143 863 000 v ukazateli Výdaje na výzkum, vývoj a inovace a zvyšuje se - v kapitole 314 Ministerstvo vnitra se specifický ukazatel výdaje policie zvyšuje o částku 113 863 000 v podseskupení 501 Platy a v kapitole 314 Výdaje Hasičského záchranného sboru se zvyšuje o 30 milionů v podseskupení 501 Platy.

Odůvodnění: ve sněmovním tisku 549 Vládní návrh zákona o státním rozpočtu na rok 2024 navrhuji v rámci kapitoly 314 Ministerstvo vnitra přesunout finanční prostředky z části rozpočtu na vědu, výzkum a inovace na dorovnání platů příslušníků Policie České republiky a Hasičského záchranného sboru, aby jim i v době zvýšených životních nákladů byla zachována dostatečná životní úroveň a mohli zůstat zaměstnáni na svých pracovních pozicích. Místo vynaložení části finančních prostředků kapitoly 314 na výzkum, vývoj a inovace tedy navrhuji tyto finanční prostředky použít ke zvýšení bezpečnosti českých občanů.

Dále bych se chtěl ještě přihlásit k pozměňovacím návrhům kolegy Kobzy. V návrhu pod číslem sněmovního dokumentu 3528 navrhuje zvýšit výdaje specifického ukazatele Sociální výdaje, náhrady, neziskové a podobné organizace, rozpočtové kapitoly 398 Všeobecná pokladní správa, o 10 milionů korun. V rámci tohoto ukazatele pak navrhuje poskytnout provozní dotace na činnost ve výši po 5 milionech korun Českému svazu bojovníků za svobodu a Československé obci legionářské. Jednalo by se o vnitřní přesun v rámci rozpočtové kapitoly, a to tak, že by se o 10 milionů korun snížil objem výdajů ve specifickém ukazateli Odvody do rozpočtu Evropské unie.

Dále pak navrhuje pod číslem sněmovního dokumentu 3530 odebrat 3,5 miliardy korun z rozpočtové kapitoly Ministerstva průmyslu a obchodu, konkrétně z položky Dotace na obnovitelné zdroje energie. Tato podpora soukromého, hlavně solárního fotovoltaického byznysu z veřejných prostředků je nepřiměřeně vysoká. Vláda slibovala její razantní snížení, a navíc ji budou platit v účtech za elektřinu i všichni čeští spotřebitelé. Tyto prostředky navrhuje přesunout do kapitoly Ministerstvo životního prostředí, konkrétně do nově zřízeného výdajového ukazatele Ochrana vodních zdrojů a infrastruktury. Absence specifické rozpočtové položky tohoto typu je z pohledu veřejného zájmu nežádoucí.

Dále pak v návrhu pod číslem sněmovního dokumentu 3544 navrhuje odebrat 1 miliardu korun v rámci kapitoly Ministerstva zahraničních věcí, konkrétně z položky Příspěvky mezinárodním organizacím a peněžní dary vybraným institucím do zahraničí. Jde o položku, která je v současné situaci enormně a nedůvodně vysoká, předimenzovaná, a navíc Nejvyšší kontrolní úřad již před lety opakovaně konstatoval, že velká část těchto peněz je vynakládána neúčelně na organizace, kde již nejsme jako stát aktivní a podobně, a vyzval ministerstvo k nápravě, která dosud neproběhla. Současně je neakceptovatelné, že se výdaje této položky v době všeobecného tlaku na šetření meziročně zvyšují o více než 900 000 000 korun. K tomu není jediný relevantní důvod. Tyto prostředky navrhuje přesunout do nově vytvořené položky Pomoc Arménii pro občany vyhnané Ázerbájdžánem z Náhorního Karabachu.

Dále pak v návrhu pod číslem sněmovního dokumentu 3545 navrhuje odebrat 1 miliardu korun z kapitoly Ministerstva zahraničních věcí z položky Příspěvky mezinárodním organizacím a peněžní dary vybraným institucím do zahraničí. Tyto prostředky pak navrhuje přesunout do kapitoly Všeobecná pokladní správa, aby primárně pomáhaly českým občanům a firmám, konkrétně pak do položky Podpora exportu, což považuji v době dlouhotrvajícího propadu hrubého domácího produktu, exportu, průmyslové produkce i platební obchodní bilance za vrcholně nepotřebné (potřebné?).

A poslední návrh kolegy Kobzy pod číslem 3546 navrhuje odebrat 1 miliardu korun z kapitoly Ministerstva zahraničních věcí z položky Příspěvky mezinárodním organizacím a peněžní dary vybraným institucím do zahraničí. Tyto prostředky navrhuje přesunout do kapitoly Všeobecná pokladní správa tak, aby pomáhaly českým občanům a českým institucím veřejné správy, konkrétně pak do položky Rezerva na řešení krizových situací, jejich předcházení a odstraňování jejich následků, 500 milionů, a rezerva na mimořádné výdaje podle zákona o Integrovaném záchranném systému, 500 milionů. Tyto rozpočtové položky jsou dlouhodobě finančně velmi podhodnocené, jak bylo vidět například vloni při likvidaci rozsáhlého požáru v Hřensku i při jiných podobných událostech. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně a jako další mám s přednostním právem přihlášenou paní místopředsedkyni Kláru Dostálovou. Prosím.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Moc děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Pane ministře, kolegyně, kolegové, já mám tři pozměňovací návrhy.

První pozměňovací návrh se týká kofinancování, protože si myslím, že se Ministerstvo pro místní rozvoj zcela legitimně musí dostat do velkých problémů v příštím roce. Já se to pokusím tady panu ministrovi ukázat i na grafech a na číslech, protože Ministerstvo pro místní rozvoj tím, jak čerpá - máme dvě programová období, 2014 až 2020 a 2021 až 2027. V programovém období 2014 až 2020 - a už jsme tady o tom mluvili mnohokrát - má největší problémy s čerpáním právě Ministerstvo pro místní rozvoj v rámci Integrovaného regionálního operačního programu. Panu ministrovi by měli příjemci dodat faktury, to znamená, tam to ještě není proplaceno ze státního rozpočtu, zhruba za 23 miliard korun, a tyto peníze - nebo příjemci mohou ty faktury dávat až do 31. 12. 2023 - ale ty peníze v rozpočtu na rok 2024 nejsou, protože v rozpočtu na rok 2024 je plánováno pro Ministerstvo pro místní rozvoj na všechny evropské programy, to znamená včetně IROPu, včetně technické pomoci, prostě všechny tyto programy, včetně přeshraniční spolupráce, kde Ministerstvo pro místní rozvoj je řídícím orgánem pro česko-polskou spolupráci a tak dále, tak na všechny tyto programy má 10,7 miliardy. Z toho, když jsem se dívala do kapitolních sešitů, na IROP je to 1,3 miliardy na období 2014 až 2020, ale panu ministrovi chybí faktury za 23 miliard - tady tedy doufám, že všichni vnímáme, že to je trošku nepoměr - a na období 2021 až 2027 pan ministr má 6 miliard korun, ale zároveň on má pod smlouvami, to znamená finanční prostředky pod právními akty, za 20 miliard korun, takže lze předpokládat, že z těchto finančních prostředků určitě příjemci něco budou nárokovat v roce 2024 k proplacení. Takže pan ministr, pokud tedy on říká, že dočerpá do koruny, v příštím roce bude potřebovat jenom na období 2014 až 2020 minimálně 20 miliard korun plus něco z toho nového programovacího (programového?) období, i kdyby šla na půlku z té částky, co je pro (pod?) právními akty, tak je to 10 miliard. Takže on bude legitimně potřebovat 30 miliard a má tam v součtu na IROP, jak na staré období, tak na nové období, 1,3 plus 6. Takže mě by hrozně zajímala tedy i odpověď od pana ministra, jak to tedy uděláme, když pan ministr nebude mít na kofinancování evropských prostředků, a já si myslím, že tady asi není sporu mezi nikým z nás, že čerpání evropských programů by mělo být prioritou, protože tady na stokorunu českou dostáváme 85 korun z evropských zdrojů, takže by bylo skutečně asi velmi smutné, kdyby tím, že státní rozpočet nedá peníze, tak že by se ty peníze nedočerpaly. Samozřejmě jsem si vědoma toho, že i vládní rozpočtová rezerva má nějaké svoje limity, že tam je i spousta jiných námětů, proto na kofinancování jsem dala úplně minimální částku ve výši 4 miliard, aby alespoň v součtu, když sečtu tedy všechna ta období na kofinancování plus ty 4 miliardy, měli těch zhruba 10 miliard, což je tedy třetina z toho, což by reálně potřebovali, ale alespoň nějak, aby se to zasanovalo. Pozměňovací návrh je pod číslem 3654 a opravdu bych byla ráda, aby mi bylo odpovězeno na to, jak to tedy má udělat Ministerstvo pro místní rozvoj, když na to legitimně peníze v rozpočtu nemá.

Druhý pozměňovací návrh se týká bydlení, protože my tady slyšíme, a vláda v podstatě i na svých tiskových konferencích neustále říká, jak je pro ně bydlení důležité, jaká to je priorita, kolik peněz by se na bydlení mělo dávat a nemělo dávat. No, tak já bych chtěla jenom upozornit pana ministra Stanjuru, že Ministerstvo pro místní rozvoj má v kapitole na podporu bydlení 17 milionů korun. Tak to tedy úplně nevím, jak velkou prioritou to je. To jsou peníze, abych byla úplně spravedlivá, to jsou peníze přímo rezortů, které mají dotační programy, například domy s pečovatelskou službou nebo technická infrastruktura, to je program na zainvestování pozemku pro následnou bytovou výstavbu, kdy ty pozemky, takto do nich investují obce. Pak je tam samozřejmě program výtahy - tady bych opravdu ráda pozornost pana ministra zaměřila na to, že my máme nedostatek bytů. Víme to, nejsou nájemní byty, prostě máme nedostatek bytů v České republice, a program výtahy je o tom, aby se senioři nám nevystěhovávali z bytových domů, pokud bydlí třeba ve třetím a více nadzemním podlaží, protože kvůli svému zdravotnímu stavu oni samozřejmě hledají bydlení v nějakých přízemnějších domečcích a tak dále. A právě program výtahy je úplně ideální, protože to je o výtazích do bytových domů, kde výtah není. Tím pádem senior samozřejmě může zůstat ve svém bytě, protože i jeho zdravotní stav mu dovolí byt nadále využívat. A vzhledem k tomu, že ukazatel pro Ministerstvo pro místní rozvoj - a znova opakuji - je to opravdu 17 milionů korun, tak jenom - to je výsměch. Na podporu bydlení ministerstvo dá 17 milionů korun, proto navrhuji zvýšit tu částku o 500 milionů, aby právě bylo na tyto programy, protože program výtahy, o to je obrovský zájem, a skutečně by pan ministr tím zabil více much jednou ranou, jak se říká, protože spousta seniorů by nehledala bydlení někde jinde. A tento pozměňovací návrh je pod číslem 3653.

A poslední pozměňovací návrh pod číslem 3651. Tady tedy si myslím, že to skutečně může mít i nějaký negativní dopad, to, co se odehrálo na Ministerstvu pro místní rozvoj, protože pan ministr Bartoš má program na podporu rozvoje regionů. V rámci tohoto programu jsou podprogramy na místní komunikace pro obce do 3 000 a pro obce 3 000 až 10 000 a na rekonstrukce veřejných budov. Pan ministr vyhlásil výzvy, vyhlásil výzvy, posbíral projekty, ty dva dotační programy, které se týkají místních komunikací do 3 000, tam dodržel alokaci té výzvy, stejně tak u rekonstrukce veřejných budov také dodržel alokaci výzvy, ale u výzvy na místní komunikace 3 000 až 10 000 obyvatel v obcích, tam pan ministr vyhlásil 600 milionů, ale protože zazávazkoval i střednědobý výhled, který měl schválený s rozpočtem roku 2023, tak nyní oznamuje obcím, že jim z těch 600 milionů dá jenom 260. A já se obávám, že toto skutečně může mít dohru, protože v té výzvě není napsáno, že si to může kdokoliv jakkoliv upravovat, a tady skutečně vystavujete obce nehospodárnému nakládání s veřejnými prostředky, protože kdyby obce od začátku věděly, že tam bude pouhých 200 milionů korun, tak by mnoho obcí ty projekty vůbec nepředložilo, ale ve výzvě bylo 600 milionů a pan ministr nebo obce samozřejmě legitimně očekávají, že těch 600 milionů tedy bude ta čára, kde skončí podpora projektů. Samozřejmě, žádostí je více než za 600 milionů, ale myslím si, že tady bychom měli narovnat prostředí, protože jinak, jak říkám, budou to obce velmi těžko vysvětlovat na svých zastupitelstvech, jak je možné, že byly takto uvedeny v omyl, a proto tady navrhuji do částky 600 milionů dorovnat tento dotační program, a jedná se o 393 103 063 korun, aby se naplnila ta výzva. Znovu říkám, můžu panu ministrovi - je to i součást toho pozměňovacího návrhu, kde jsem mu udělala celou tabulku. Je samozřejmě na pováženou, že pan ministr závazkoval i střednědobý výhled, to si asi musíte vyřešit na vládní úrovni, ale stalo se a považuji za skutečně velmi nefér, aby to, co už bylo vyhlášeno ve výzvě, 600 milionů na místní komunikace pro obce 3 000 a 10 000 obyvatel, aby toto nebylo naplněno. Takže bych moc požádala pana ministra, aby se i pozměňovacímu návrhu pod číslem 3651 věnoval, a alespoň tedy, pokud samozřejmě se rozhodne nic nepodpořit, tak alespoň tady aby skutečně pomohl obcím a spíše dostál závazkům, koneckonců celé vlády, nejenom Ministerstva pro místní rozvoj, protože jak říkám, tady se obávám toho, že obcím se to nebude líbit, protože samozřejmě nebudou chápat, jak je toto možné, když to byla částka ve výzvě, a jak je možné, že to Ministerstvo pro místní rozvoj nenaplňuje. Chápu, že se škrtnou kvůli úsporám dotační tituly, že se třeba vůbec nevyhlásí, to všechno dokážu pochopit. Ale pokud už někdo něco vyhlásil, dal tam konkrétní alokaci, tak ta alokace by měla být naplněna. A myslím si, že státní rozpočet částku 300... ještě jednou ji přečtu, omlouvám se, 367 063 000 si myslím, že bez problémů by mohl naplnit, 393 103 063.

Tak moc prosím pana ministra, aby těmto pozměňovacím návrhům věnoval pozornost. Financování evropských fondů by mělo být pro vládu prioritou. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Přeji hezké odpoledne. Děkuji, paní místopředsedkyně. Nyní je přihlášen do rozpravy pan poslanec Milan Wenzl, připraví se paní poslankyně Zuzana Ožanová.

Ještě než dám panu poslanci slovo, přečtu omluvu. Omlouvá se Ivana Mádlová od 17.45 z pracovních důvodů.

Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Milan Wenzl: Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, dnes projednáváme státní rozpočet, ale když se dívám do lavic, tak mi přijde, jako kdybychom se bavili o něčem, co není vůbec důležité. Ale rozpočet, bych řekl, to je jeden z nejdůležitějších dokumentů, který je. Tady, když se dívám, tak si zrovna říkám, proč jsem vystoupil? Ano, přihlásil jsem se proto, protože jsem se dozvěděl, že důchodci jsou hrozba tohoto rozpočtu. Údajně paní Nerudová, kandidátka STANu a Pirátů, kandidátka do Parlamentu Evropské unie, pro ni jsou důchodci ti, co ruinují státní rozpočet. To řekla paní Nerudová. Důchodci naší republice škodí tím, že jsou jim vypláceny vysoké a nezasloužené důchody. Největším nepřítelem národa jsou prý ti důchodci, kteří šli do předčasného důchodu, řekla paní Danuše Nerudová. Taky řekla, že je to od nich nemorální, odporné, nečestné a kvůli nim naše děti k stáru budou žít v chudobě. Celé generace ponesou tíhu zadlužení naší republiky pro současnou nenažranost důchodců, to řekla paní Danuše Nerudová, neúspěšná kandidátka na prezidentku. Jsou to ti důchodci, kteří nám ruinují státní rozpočet. To řekla paní Nerudová, která je poradkyní vaší vlády. Takže ona to takhle cítí a ona vám takhle i radí. Paní Nerudová je tak trochu vaše hrdinka. Ona se nebála nalézt jádro problému a nazvat věci, jak ona říká, pravým jménem. Dokázala tak, že si zaslouží to místo v Evropském parlamentu, když už jí to nevyšlo v prezidentských volbách.

Byly však časy, kdy i pan ministr Jurečka podporoval růst důchodů, ale to bylo v době, když jsme se všichni navzdory covidu měli ekonomicky docela dobře. Ano, bylo to za vlády hnutí ANO, za vlády Andreje Babiše. Ale pan ministr financí se rozhodl, že takhle ne, žádná podpora pro důchodce. To jsou přece voliči hnutí ANO! Do státního rozpočtu nedal na valorizaci důchodů ani korunu, přestože byla dvouciferná inflace. Věděl, že tím způsobí rozruch, znepokojení, místy až zděšení. Ale aby uklidnil národ, vysvětlil mu, že důchodci si nezaslouží, aby se jako jediní měli skvěle, zatímco celý národ strádá. Nic nedělají, celé dny se jenom flákají a někteří dokonce v hospici se jenom válí. Přitom ti, co tvrdě makají, mnohdy nemají co do úst. Pan ministr se projevil jako zodpovědný vlastenec. Kdo může za chybný státní rozpočet? No, přece ti Babišovi diverzanti, kteří hodnému Stanjurovi podstrčili úmyslně špatná čísla, a on se v tom teď nevyzná. Tak se z rozpočtu stal trhací kalendář. Každý si z ministerstva utrhl tolik, kolik potřeboval.

A já teď přemýšlím nad tím, proč současná vláda vsadila na nenávist, proč rozeštvává důchodce a nedůchodce? Je to jednoduché. Nespokojencům a nedůchodcům musí vláda předhodit viníka svého současného tragického hospodaření. Kdo jiný by to měl a mohl být než vláda Andreje Babiše a jeho důchodci? Poplatky za energie stouply a stoupat budou, přestože pan premiér tvrdí něco jiného. Ceny potravin a zboží se minimálně zdvojnásobily, služby podražily a po Novém roce to bude ještě horší. Nemnozí mají pocit, že vláda zkouší, kolik toho lidé vydrží a snesou, než se doopravdy naštvou. Myslím si, že vláda se určitě chce vyhnout tomu, aby jí národ nakopal... pět teček.

A jsem zase u toho. Důchodci ano, či ne? Ti důchodci, kteří pomohli vybudovat tento stát, platili daně, přispívali do takzvaného důchodového fondu. Ti, co budovali a platili, jsou dnes za vyžírky, kteří žijí na úkor této demokratické společnosti. Ale proč? Proč vyčítat důchodcům jejich zasloužený příjem? Celý život pracovali, a teď mají živořit a ještě poslouchat výčitky, že žijí na úkor našich dětí, jak řekla paní Danuše Nerudová? Proč se neškrtá třeba na ministerstvech? Proč se systematicky bojuje a buduje nenávist vůči jedné skupině obyvatelstva? Není to náhodou trestné? Podněcovat nenávist, štvát proti těm, kteří už nechtějí něco a neumí se bránit, je přece zbabělé.

Taky tvrdíte, že 30 % z rozpočtu jsou výdaje státu na důchody. Ale to přece není pravda. Uvědomte si, že stát žádný důchod nikomu nevydává. Vždyť to jsou peníze pojištěnců, které si tam vkládáme. Přece platíme sociální pojištění i s tím, že jsou to naše peníze, které dostaneme někdy v budoucnu vyplaceny formou důchodů. Na tom je celý systém postavený. To přece nejsou státní peníze. Na ty stát vůbec nemá právo sahat. Že to dnes zneužívá? Že se z toho berou peníze? To je jiná věc. Důchody nejsou žádný milodar státu. To jsou peníze, které jsme si tam vložili jako pojištěnci a chceme je zpátky. Vložili jsme si je tam s tím, že když si tam dám více peněz než ten druhý, tak chci taky větší důchod, to je logické. A je to pojistný princip.

Chápu, že potřebujete ušetřit. Tak prosím nerozhazujte! Proč se má vyplácet výchovné za to, že žena porodila děti? Říkáte, že je to proto, že žena, když měla děti, má nižší důchod než ostatní. To ale není pravda. Ve skutečnosti je to tak, že nejnižší průměrný důchod mají ženy, které neměly a nemůžou mít děti. U matek se tenhle čas, kdy vychovávaly děti, nezahrnuje do výpočtu výdělku. Když dělala 40 let, tak se jí z toho odečtou 4 roky a celý její výdělek se vydělí 36. Naproti tomu bezdětné ženě se výdělek vydělí 40, pokud takovou dobu pracovala. Čili průměrný výdělek u ženy, která neměla děti, je nižší než u té, která je měla. A hlavně vůči ženám, které jsou na tom lidsky nebo zdravotně špatně, protože trpí tím, že nemohly mít děti, přičemž často to nebyla jejich volba, je to bezohledné! Tady bych použil slova kolegy Patrika Nachera, dvojí metr. Tak prosím, měřte každému stejně!

Ale pravý důvod, proč vláda nemohla dát něco z rozpočtu důchodcům, je ten, že z této vlády se stala obyčejná parta škodíků, kterým už nestačí brát ze státního, tak už začali obírat důchodce i samoživitelky. Asi nevíte, kdo to jsou škodíci. Škodíci jsou zvláštní živočichové divných a různých vzezření, používají svoje nenechavé pracky, mají mlsné zobáky a nabroušená kusadla. Jejich rajony jsou naše peněženky, naše domovy. Narazit na ně můžeme u nejrůznějších ministerstev. Tato vláda provedla to, co ještě žádná jiná vláda v historii neudělala. Kradou se peníze svému národu a cpou se cizím státům na úkor svých občanů.

Vážené poslankyně a vážení poslanci, pokud jste ještě neztratili svou čest a jste tu pro občany, nehlasujte pro navržený rozpočet v tomto znění. Já budu hlasovat pro jeho vrácení předkladateli. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nyní vystoupí paní poslankyně Ožanová a další na řadě je pan poslanec Josef Kott. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji. Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, já jsem vložila do systému dva pozměňovací návrhy, a to návrhy pod číslem 3592 a 3613. Dříve, než se k jednotlivým návrhům vyjádřím, bych chtěla říct, že mají jedno společné, a to je to, že se týkají mandatorních výdajů Ministerstva spravedlnosti, které navržený rozpočet nepokrývá. Předpokládám, že tento problém se netýká pouze jednoho ministerstva, že se jedná o větší problém u všech ministerstev, a já chci tímto poukázat na to, že právě mandatorní výdaje by měly být ty, které by měly být v plné míře pokryty.

Takže pozměňovací návrh 3592 jsem podala společně s kolegou Markem Novákem. Jedná se o to, že v návrhu rozpočtu kapitoly Ministerstva spravedlnosti zůstal nezohledněný požadavek rezortu na navýšení výdajů spojených s nutností poskytnout náhrady soudů, náhrady pro advokáty ex offo, znalce, tlumočníky, insolvenční správce, likvidátory ve výši 500 milionů. Prosím vás, tuto částku jsem získala z kapitoly, kterou nám předložilo Ministerstvo spravedlnosti při projednávání ústavně-právního výboru. Není to číslo, které bych si vycucala z prstu, ale Ministerstvo spravedlnosti samo uvedlo, že tato částka jí chybí na pokrytí těchto výdajů. Proto, aby rezort spravedlnosti řádně fungoval a abychom měli důvěru v naši justici, domnívám se, že požadavek na to, abychom měli pokryty prostředky na advokáty ex offo, na tlumočníky, soudní znalce - přece všechny tyto profese přispívají k tomu, aby mohly být řádně projednávány různé spory a soudci mohli rozhodovat na základě důkazů, znaleckých posudků, mohli vyslýchat pomocí tlumočníků kohokoliv. A prosím vás, advokáti ex offo? Já se domnívám, že to je pro náš systém dosti podstatné, protože jsou lidé, kteří si skutečně nemohou dovolit zaplatit si advokáta, a proto jsou jim advokáti ex offo přidělováni. Nedostatek na této kapitole Ministerstva spravedlnosti považuji za alarmující. Takže to je pozměňovací návrh 3592, k němuž se přihlašuji, a týká se 500 milionů pro Ministerstvo spravedlnosti.

Další pozměňovací návrh, tady už budu mluvit trochu kratčeji, je 3613, který jsem podala společně s kolegou Patrikem Nacherem, a jelikož o něm kolega již dostatečně dlouho hovořil, tak jenom zopakuji, čeho se týká. Jedná se opět o pokrytí mandatorních výdajů, a to je ve výši 500 milionů, opět ve výši, kterou uvádí Ministerstvo spravedlnosti, tedy odtud jsme číslo čerpali, a jedná se o to, že nejsou pokryty výdaje na odměny soudních exekutorů za zastavování marných bagatelních exekucí.

Tolik k mým pozměňovacím návrhům. Jenom zopakuji, moje návrhy slouží k tomu, abychom dokryli některé mandatorní výdaje z rezortu Ministerstva spravedlnosti. Nicméně považuji za zcela nevhodné, že vůbec musíme podávat takovéto pozměňovací návrhy, že mandatorní výdaje mají být plně pokryty v návrhu rozpočtu. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní poslankyně. A nyní vystoupí pan poslanec Josef Kott, poté pan poslanec Janda. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Josef Kott: Děkuji pěkně za slovo, paní místopředsedkyně. Milé kolegyně, vážení kolegové, já jsem své pozměňovací návrhy rozdělil do čtyř podkapitol a všechny pozměňovací návrhy se týkají Ministerstva zemědělství. Jenom chci předestřít to, že v podstatě vždy se jedná pouze o dorovnání finančních prostředků, které mělo dlouhou dobu Ministerstvo zemědělství k dispozici a které byly upraveny už pro letošní rok během roku, a na příští rok tato částka byla ještě výrazně snížena.

První podkapitola se týká navýšení výdajů na státní politiku rezortu Ministerstva zemědělství, inspekční, kontrolní a výzkumnou činnost, která má být určena na podporu odborných periodik jednotlivých spolků, má řešit regionální práci s mládeží, jako jsou výstavy, školení a tak dále. Druhá podkapitola řeší navýšení objemu finančních prostředků pro dotační titul 15, což je podpora mimoprodukční funkce rybníků. Třetí podkapitola se týká národních dotací Ministerstva zemědělství a čtvrtá podkapitola se týká dotačního titulu 1D, co je podpora včelařství.

A teď bych si dovolil trošku více popsat, o co jde. Takže sněmovní dokument 3580 se týká zmíněné podpory odborných periodik. Jedná se o podpory pro spolky myslivců a zde navržená částka na navýšení jsou 3 miliony korun.

Další sněmovní dokument 3584, taktéž se jedná o podporu odborných periodik. Tentokrát se jedná o rybářský spolek a zde je požadovaná navýšená částka také 3 miliony korun.

Sněmovní dokument 3585, také navýšení částky na odborná periodika, a zde se jedná o včelaře a požadovaná částka je 5 milionů korun.

Poslední z podkapitoly na podporu odborných periodik se týká spolku zahrádkářů a zde požadovaná částka je 2 miliony korun. Jenom bych chtěl dodat, že vždy se jedná o periodika, která jsou velice specifická, odborně fundovaná a taková nějaká reklama, která by zlevňovala vycházení tohoto časopisu, bývá velice složitá.

Druhou podkapitolou, o které jsem hovořil a kterou bych chtěl rozvést, je dotační titul D15, což je podpora mimoprodukční funkce rybníků. Zde si dovolím říct k tomu asi následující. Tento dotační titul je jediným národním dotačním programem, který zajišťuje alespoň částečnou kompenzaci rybářským subjektům, jimž vzniká újma při zajišťování vodohospodářských, celospolečenských a environmentálních funkcí. Tyto finanční prostředky přispívají k zadržování vody v krajině, k ochraně a zlepšení životního prostředí, zachování přírodních zdrojů a genetické rozmanitosti, jakožto i udržování krajiny a tradičních charakteristik akvakulturních oblastí. Jedná se tedy o obecně prospěšné činnosti prováděné ve veřejném zájmu. Zde navrhovaná částka je navýšena o 30 milionů korun. Toto je tedy sněmovní dokument 3591.

Další podkapitolou je podkapitola národní dotace, sněmovní dokument 3609. Zde se jedná o národní dotace. Z těchto národních dotací jsou podporovány řady cílených programů a potřebné aktivity. Národní dotace slouží k podpoře široké škály v oblasti a slouží k posílení konkurenceschopnosti, udržování výrobního potenciálu zemědělství a jeho podílu v rozvoji na venkovském prostoru. Jedná se o důležitý nástroj k udržení stability ve venkovských oblastech a v dalších oblastech v gesci Ministerstva zemědělství. Tento nástroj má zcela nezastupitelnou úlohu a je nezbytné zajistit jeho adekvátní financování, a proto je nutné alokaci finančních prostředků zajisté zvýšit. A tady ta částka je 1 miliarda korun.

Poslední podkapitolou je dotační titul 1D - podpora včelařství, sněmovní dokument 3610. Tady si dovolím to okomentovat asi v tom smyslu, že jsme zde řešili v rámci úsporného balíčku tyto záležitosti a jsem rád, že se nám podařilo alespoň částečně vrátit finanční prostředky, které včelařům dle mého názoru patří. V současné době neřešíme jenom varroázu a včelí mor, ale určitě zde přicházejí i ostatní hrozby, které už jsou na hranicích České republiky, a bez toho, aniž by včelaři řešili ošetření, vyšetření a do jisté míry i vnitřní ochranu svých včelstev, tak my jsme udělali to, že jsme jim sebrali 65 milionů na tuto činnost. Z toho důvodu my navrhujeme se svými kolegy vrátit částku nebo navýšit částku o 60 milionů korun.

Já si ještě dovolím to znova zopakovat, protože těch pozměňovacích návrhů, které jsem připravil se svými kolegy ze zemědělského výboru, je poměrně hodně, takže tímto se hlásím ke sněmovnímu dokumentu 3580, což je podpora periodik pro spolky myslivců - 3 miliony korun, sněmovní dokument 3584, což je podpora periodik pro spolky rybářů - 3 miliony korun, sněmovní dokument 3585, podpora periodik pro spolky včelařů - 5 milionů korun, sněmovní dokument 3587, podpora periodik pro spolky zahrádkářů - 2 miliony korun, sněmovní dokument 3591, podpora mimoprodukčních funkcí rybníků, sněmovní dokument 3609, podpora navýšení národních dotací, sněmovní dokument 3610, posílení dotačního titulu 1D, podpora včelařství.

A ještě po dohodě s paní kolegyní Margitou Balaštíkovou se dovoluji přihlásit ke sněmovnímu dokumentu 3595. Tento sněmovní dokument řeší dotační titul 13 v rámci národních dotací Ministerstva zemědělství na zvýšení kvality a konkurenceschopnosti potravinářských a krmivářských podniků a zde řešená navýšená částka je 50 milionů korun. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Nyní vystoupí pan poslanec Janda a připraví se pan poslanec Tomáš Dubský. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jakub Janda: Děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi, abych vás seznámil s pozměňovacím návrhem k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2024. Pozměňovací návrh zákona koaličních poslanců Jakuba Jandy, Věry Kovářové, Heleny Langšádlové, Šimona Hellera, Olgy Richterové, Pavla Žáčka, Ondřeje Lochmana, Jana Jakoba, Jana Bartoška, Jakuba Michálka a Vojtěcha Munzara je nahraný v systému pod číslem 3672. V rámci předkládaného pozměňovacího návrhu se navrhuje podpořit formou dotace v souhrnné výši 12 180 000 korun projekty a činnost organizací Masarykovo demokratické hnutí, Ústav TGM, Československá obec legionářská, Spolek pro zachování odkazu českého odboje, Platforma evropské paměti a svědomí, Bez komunistů CZ a Památník šoa Praha. Dotace pro vybrané neziskové organizace jsou poskytovány z kapitoly všeobecná pokladní správa každoročně od počátku devadesátých let minulého století. Zařazeny byly do této kapitoly na základě rozhodnutí Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Oproti pozměňovacímu návrhu, který jsme s poslaneckými kolegy podávali minulý rok, se tato částka na podporu zmíněných organizací na rok 2024 navyšuje o 1,85 milionu korun.

Tyto organizace plní svůj účel pořádáním různých kulturních, vzdělávacích, osvětových a společenských akcí či projektů, které podporují svobodu a demokracii v naší zemi. Podrobné zdůvodnění najdete v důvodové zprávě tohoto pozměňovacího návrhu. Tímto jsem pozměňovací návrh odůvodnil a zároveň se k pozměňovacímu návrhu, nahrazenému v systému pod číslem 3672, přihlašuji. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Nyní je přihlášen do rozpravy pan poslanec Dubský, připraví se paní poslankyně Zajíčková. Prosím, máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Tomáš Dubský: Děkuji. Dobrý večer. Vážená paní předsedající, pane ministře, milé kolegyně, kolegové, dovolte mi, abych vás taky seznámil s pozměňovacím návrhem k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2024, který je uveden jako sněmovní dokument 3704. Pozměňovací návrh se týká kapitoly 322 Ministerstvo průmyslu a obchodu, kde ve specifickém ukazateli Zahlazování následků hornické činnosti snižujeme výdaje o 50 milionů korun a ve specifickém ukazateli Podpora podnikání navyšujeme o 50 milionů korun. Jako odůvodnění uvádím, že se jedná o program podpory malých prodejen na venkově, Obchůdek 2021+, který byl vlastně vládou schválen již v roce 2021 a slouží k podpoře prodejen na malých obcích. Jak jsem uváděl, jedná se o sněmovní dokument 3704 a tímto se k němu přihlašuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nyní vystoupí paní poslankyně Zajíčková, připraví se paní poslankyně Karla Maříková. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Renáta Zajíčková: Dobrý podvečer všem kolegyním a kolegům, i vám, paní místopředsedkyně. Dovolte mi, abych zde načetla pozměňovací návrh k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky pro rok 2024. Tento pozměňovací návrh připravili kolegové Marek Benda, Josef Cogan, Aleš Dufek, Michal Kučera, Jakub Michálek a já a tímto se k pozměňovacímu návrhu hlásíme. Pozměňovací návrh je pod číslem 3708.

Tento pozměňovací návrh se týká kapitoly 334, což je Ministerstvo kultury, a tímto pozměňovacím návrhem se navyšuje částka pro tuto kapitolu o 5 milionů korun. Zároveň se díky tomuto navýšení snižují výdaje kapitoly 398 Všeobecná pokladní správa právě o částku 5 milionů korun.

Důvodem, proč se navyšuje kapitola Ministerstva kultury, je zvýšení rozpočtu v ukazateli Příspěvek na provoz příspěvkových organizací, a to včetně prostředků na platy, ale především na mimořádnou podporu restaurování nejvzácnějších děl ve sbírce starého umění Národní galerie. Tato zvýšená podpora restaurování nejvzácnějších děl ve sbírce starého umění souvisí s dílčími kroky pro naplnění projektu výstavby nové depozitární budovy v Jinonicích a zároveň postupného přesunu uměleckých sbírek deponovaných v nové budově, a tedy i následné efektivnější a účelnější započetí rekonstrukce Veletržního paláce.

Takže jak jsem už řekla, Renáta Zajíčková, Marek Benda, Josef Cogan, Aleš Dufek, Michal Kučera a Jakub Michálek se tímto hlásí k pozměňovacímu návrhu pod číslem 3708. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní poslankyně. Nyní je do rozpravy přihlášena paní poslankyně Maříková, připraví se pan poslanec Hrnčíř. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Já bych se chtěla přihlásit ke třem pozměňovacím návrhům. Ty jsou v systému načteny jako 3560, 3561 a 3562.

První pozměňovací návrh, jeho cílem je podpora boje se suchem a udržení vody v krajině a přesouvá, zvyšuje výdaje v kapitole 315 Ministerstva životního prostředí, specifického ukazatele Ochrana přírody a krajiny, o částku 200 milionů korun a v kapitole Ministerstva životního prostředí, specifického ukazatele Technická ochrana životního prostředí, o dalších 200 milionů korun a o tyto částky, o 400 milionů, snižuje výdaje na dotace na obnovitelné zdroje.

Další pozměňovací návrh zvyšuje výdaje na program na záchranu a obnovu kulturních památek o 400 milionů a o tuto stejnou částku snižuje výdaje z programu humanitární, stabilizační, rozvojové a hospodářské asistence Ukrajině. Domnívám se, že prioritou České republiky má být rozvoj a obnova naší země a finanční prostředky českých občanů mají být prioritně využity na rozvoj našeho státu. Tento pozměňovací návrh si klade za cíl zvýšit právě záchranu a obnovu kulturních památek v České republice.

Třetí pozměňovací návrh zvyšuje výdaje na výzkum a vývoj ve zdravotnictví, a to o 500 milionů korun, a o tuto stejnou částku snižuje výdaje pro odvod do rozpočtu Evropské unie. Výdaje na výzkum v České republice jsou stále velmi nízké, z větší části je dotují soukromé firmy více než stát, a proto je nutné samozřejmě tuto částku zvýšit, protože bez dlouhodobých investic do kvalitního vývoje a výzkumu není možné dosáhnout konkurenceschopnosti, kompatibility a srovnatelnosti a schopnosti rovnocenné spolupráce se špičkovým výzkumem. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní poslankyně. Nyní je do rozpravy přihlášen pan poslanec Hrnčíř, připraví se paní poslankyně Pošarová. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

Přečtu omluvy, než vám udělím slovo. Omlouvá se Kolář Ondřej od 18.45 do 19.45 z rodinných důvodů, Wenzl Lubomír 18.05 do 22 hodin z pracovních důvodů a z členů vlády se omlouvá Marek Výborný od 18.30 do 19.30 z pracovních důvodů. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Hrnčíř: Děkuji za slovo, vážená paní předsedající. Chtěl bych se přihlásit k pozměňovacímu návrhu, který je v systému veden pod číslem 3476. Jedná se o zasměrování finančních prostředků na řešení růstu cen elektřiny, především distribuční složky pro domácnosti a firmy.

Ještě mi dovolte, abych se v krátkosti vyjádřil podruhé k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2024. Musím říct, že mě vždy udivuje, s jakým sebevědomím předkládáte jednotlivé položky rozpočtu, když je všem, a už to musí být jasné i vám, že se vaše odhady neopírají vůbec o nic - ani o znalost, ani o erudovanost, ani o zkušenost. Jestli se prostě podíváte z okna a pak tam napíšete částku, která se vám líbí, nebo jak to přesně probíhá? Na to, když kalkulujete se zvýšeným výběrem daní na základě konsolidačního balíčku, kdy u mnoha změn není ani odborníkům a školitelům jasné, jak se vaše šílené nápady odrazí v praxi. Víte vůbec, že zhruba u třetiny věcí i zkušení lektoři, kteří školí veřejnost o změnách daní na základě přijatého konsolidačního balíčku, jednoduše prohlašují, že doufají, že od změn ustoupíte ještě do účinnosti konsolidačního balíčku, případně že budete nuceni od nich ustoupit krátce poté? Že i vaši příznivci uznávají, že se jedná o paskvil, který zkrátka nebude a nemůže fungovat? Že si z některých vašich šílených nápadů, za všechny si řekněme naprosto zpackanou úpravu dohod o provedení práce, dělají legraci i samy úřady?

Odborníci prohlašují, že naprosto není jasné, jak se budou některé změny uvádět do praxe, a zejména jak se to odrazí v daňovém výběru. Tak na základě jakých údajů jste sestavovali jednotlivé příjmové kapitoly? Já před tím velmi varuji, neboť se tady nebavíme o nějakém fondu na rekreaci zahrádkářů. Jednáme o rozpočtu této země, ze které se stal, cituji, nemocný muž Evropy. Naše země se pod vaším vedením stále více propadá přes ekonomickou stagnaci až do recese a vy jste zoufalí a absolutně bezradní. Jsme jediná země Evropské unie, která se ještě nedokázala vzpamatovat z následků pandemie covidu-19, a nemůže za to ani bývalá vláda, ani Putin, ani Ukrajina, ani konflikt na Blízkém východě. Můžete za to vy, vláda České republiky.

Budu nyní citovat německý deník Die Welt: "Ekonomové varují, že české hospodářství bez zásadních změn ztratí kontakt s ostatními evropskými zeměmi," uvedli ekonomové pro tento deník, kteří dále upozornili, že "neuspokojivý vývoj ekonomiky České republiky v posledních letech ji přivedl do centra pozornosti mnoha pozorovatelů". To je i odpověď na důvod zmaření obrovských investičních příležitostí poslední doby, například odložení výstavby obří továrny na baterie do elektromobilů německého koncernu Volkswagen, který se měl uskutečnit v Líních u Plzně. Neuspokojivá ekonomická situace a daňová a právní nejistota spolehlivě odradí všechny velké investory, a dokud si to jako vláda neuvědomíte, budeme v tomto propadu pokračovat.

U té daňové a právní nejistoty se na chviličku zastavím. Přesně před rokem jsem vás varoval, že zavádění takzvané windfall tax zdaleka nebude mít ten efekt, který jste sami sobě, nám i občanům slibovali, zkrátka že se nevybere vámi uváděný objem daní, že velké firmy odmítnou další daň, a buď budou daňově optimalizovat, nebo zkrátka z českého trhu odejdou. Rok se s rokem sešel a bohužel se zase ukázalo, že jsem měl pravdu. Banky a velké firmy ze sebe odmítly dělat oslíčky otřes se a zařídily se podle toho.

Nechám za sebe nyní hovořit čísla. Minulý rok jste odhadovali, že výběr takzvané windfall tax v bankovním sektoru bude 33 miliard korun, se kterými jste počítali v rozpočtu. Nyní pan ministr financí Zbyněk Stanjura přiznal, že to budou, cituji, nižší jednotky miliard, tedy maximálně 5 miliard korun. Celkový výběr windfall tax byl ke konci října necelých 26 miliard korun, v rozpočtu jste ale počítali s výběrem třikrát vyšším. Tak kde se stala chyba? Chyba je v tom, že nejste kompetentní a nedokážete tak ani uvažovat, že raději namalujete rozpočet narůžovo, a když vám něco někde chybí, zvedáte daně a modlíte se k pánubohu, aby se i v požadované, ale zcela nereální výši i vybraly. Říkal jsem to už minule, zopakuji to zase. Zvedání daní ve chvíli, kdy se ekonomika dostává do recese, je ekonomická sebevražda. Nebudu zde opakovat důvody ani analýzy, to vše už tady mnohokrát zaznělo, jen před tím znovu a důrazně varuji.

Zmařené investice poslední doby, masivní vyvádění peněz do zahraničí od firem a bank zahraničním vlastníkem a krachy velkých podniků bohužel potvrzují má slova. Česká republika je v ekonomické recesi a vláda místo řešení přichází s experimenty, které navíc přináší destabilizaci právní i daňovou. Místo řešení vážné alarmující situace, pomoci firmám a občanům, si hrajete na aktivistické diblíky, hloupě plácáte o odchodu z OSN, případně zjišťujete realitu v zahraničních supermarketech a zesměšňujete a degradujete jméno a obraz České republiky v očích celého světa. Jste směšní, neschopní a měli byste si to konečně přiznat a udělat to nejlepší, co byste pro tuto zemi udělat mohli, tedy odstoupit. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Nyní je přihlášena do rozpravy paní poslankyně Pošarová, připraví se pan poslanec Igor Hendrych. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Marie Pošarová: Děkuji za slovo, dámy a pánové. Já bych se ráda přihlásila ke svým pozměňovacím návrhům 3572, 3573 a 3574. Nyní vám představím své pozměňovací návrhy.

V návrhu pod číslem sněmovního dokumentu 3572 navrhuji převod částky 100 milionů korun z rozpočtové kapitoly Ministerstva průmyslu a obchodu do rozpočtové kapitoly Ministerstva pro místní rozvoj. Konkrétně jde o přesun této částky z výdajového ukazatele Dotace na obnovitelné zdroje energie do výdajového ukazatele Podpora regionálního rozvoje a cestovního ruchu, do rozpočtové položky Horská služba, která je dlouhodobě podfinancovaná. Dlouhodobé astronomické dotace ze státního rozpočtu na podporu soukromého byznysu v oblasti obnovitelných zdrojů energie nejsou ve veřejném zájmu a škodí systému veřejných financí. Navíc další desítky miliard korun podnikatelům v tomto oboru platí přímo v rámci účtů za elektřinu její spotřebitelé formou zvláštního povinného poplatku. Naopak rozpočet Ministerstva pro místní rozvoj se meziročně dramaticky snižuje, a to ve všech jeho ukazatelích, které na rozdíl od podpory takzvaných solárních baronů slouží k podpoře státu a společnosti prospěšných aktivit. Proto navrhuji přesunout částku 100 milionů korun z podpory obnovitelných zdrojů energie do rozpočtové položky Horská služba, jejíž objem se meziročně propadl o 14 %, celkem o 61,5 milionu korun, což je nepřijatelné a bezdůvodné. Vedlo by to k závažným problémům ve fungování této organizace, která provádí záchranné akce v našich horách, zachraňuje životy a zdraví jejich návštěvníků a vytváří podmínky pro jejich bezpečnost.

V návrhu pod číslem sněmovního dokumentu 3573 navrhuji převod částky 3 miliardy korun z rozpočtové kapitoly Ministerstva průmyslu a obchodu do rozpočtové kapitoly Ministerstva pro místní rozvoj. Konkrétně jde o přesun této částky z výdajového ukazatele Dotace na obnovitelné zdroje energie do výdajového ukazatele Podpora regionálního rozvoje a cestovního ruchu do rozpočtové položky Ostatní výdaje na regionální rozvoj a cestovní ruch. O předimenzovanosti a bezdůvodnosti vysokých rozpočtových dotací solárním baronům jsem již hovořila. Naopak rozpočet Ministerstva pro místní rozvoj se meziročně dramaticky snižuje, a to ve všech svých ukazatelích, v rozmezí od jedné do dvou třetin loňského stavu. Proto navrhuji přesunout částku 3 miliardy korun z podpory obnovitelných zdrojů energie do rozpočtové položky Výdaje na regionální rozvoj a cestovní ruch, jejíž objem se meziročně snížil o 30 %, celkem o více než 6 miliard korun. To je neakceptovatelné a vážně by to tento segment, který byl po dlouhou dobu zasažen dopady epidemie koronaviru a s ním spojených omezení a utlumení vnitrostátní turistiky, poškodilo včetně dopadu na české podnikatele a zaměstnanost v tomto sektoru anebo dopadu na rozpočty našich obcí a měst.

V návrhu pod číslem sněmovního dokumentu 3574 navrhuji převod částky 2 miliard korun z rozpočtové kapitoly Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy do rozpočtové kapitoly Ministerstva pro místní rozvoj. Konkrétně jde o přesun této částky z výdajového ukazatele Výdaje na programy spolufinancované z rozpočtu Evropské unie a z prostředků finančních mechanismů mimo výzkum, vývoj a inovace do výdajového ukazatele Podpora bydlení, konkrétně do položky Dotace státnímu fondu podporou investic na podporu bydlení. Dotčené výdaje v kapitole Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy se týkají nejrůznějších školicích a přednáškových programů typu vzdělávání pro konkurenceschopnost, které se týkají obecných a jednostranně ideologických záležitostí jako rovné příležitosti, rámec celoživotního učení, inkluze, partnerství a sítě či vlastní řízení, kontrola, monitorování a hodnocení těchto programů, včetně nákladů na jejich propagaci a podobně. Na těchto programech do velké míry participují různé politické a vlivové neziskové organizace, přičemž na rozdíl od většiny ostatních rozpočtových ukazatelů a položek se výdaje v této položce navyšují meziročně o více než 2 miliardy korun, což je nehorázné, protože nejde o podporu českých občanů ohrožených chudobou ani o peníze na podporu restartu české ekonomiky, kde by meziroční navýšení bylo naopak vítané. Proto navrhuji objem těchto prostředků ponechat na loňské úrovni a ušetřené 2 miliardy korun přesunout na podporu bydlení pro české pracující rodiny v rámci kapitoly Ministerstva pro místní rozvoj, kde naopak dochází k nevysvětlitelnému meziročnímu snížení objemu výdajů o více než 60 %. Jedná se o částku zhruba 1,4 miliardy korun. To je v době, kdy jsme dle relevantních mezinárodních srovnávacích statistik na předposledním místě v Evropě, co se týče dostupnosti bydlení, poměru mezi průměrnou cenou bytu a průměrným příjmem. Jde o posílení rozpočtu Státního fondu podpory investic, jehož úkolem a posláním je právě podporovat dostupné bydlení pro české občany nejrůznějšími programy půjček na pořízení či rekonstrukci nemovitosti a pomoc obcím v této oblasti. Navíc aktuální novelou zákona dostává tento fond další povinnosti, takže nedává smysl současně mu výrazně snižovat rozpočet, jestliže jde o činnosti, které jsou jednoznačně ve veřejném zájmu. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní poslankyně. Nyní vystoupí pan poslanec Hendrych, připraví se pan poslanec Ryba. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Igor Hendrych: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážené dámy, vážení pánové, vážený pane ministře, já bych si dovolil představit pozměňovací návrh, který jsem podal společně se svými kolegy, paní poslankyni Helenou Válkovou a panem poslancem Radkem Vondráčkem, k vládnímu návrhu zákona státního rozpočtu České republiky na rok 2024, který je evidován pod sněmovním tiskem 3593.

Formální odůvodnění si nechám nakonec. Na začátek bych si dovolil říci nějaké stručné odůvodnění našeho pozměňovacího návrhu. V principu jde o to, že cílí na to, aby Probační a mediační služba České republiky mohla přijmout o 100 úředníků více, než má. Dlouhodobě totiž pracuje v této velmi důležité službě pouze 500 úředníků a asistentů. Já osobně nebo se svými kolegy vnímáme jako problém to, že mají průměrně 100 případů ročně, které musí řešit. Ze znalosti věci, znalosti této problematiky, které se věnuji dlouhodobě, vím, že je to počet příliš vysoký na to, aby mohla jejich práce být dostatečně kvalitní a efektivní. Domnívám se, že by jich mohlo být ještě více než 100, ale je to tedy takový jakýsi uměřený návrh v tomto významu, aby se začalo něco dít a aby se začala tato agenda rozšiřovat, respektive aby získala další síly.

Má to ještě jakýsi širší kontext, protože vládní koalice se zavázala snižovat počet odsouzených ve výkonu trestu. Dokonce tady existuje i nějaká pracovní skupina, která se tím zabývá a v podstatě cílí pouze na jeden takový řekněme i důležitý pilíř, který není tedy jediný. To je to, že se změní trestněprávní předpisy v tom smyslu, že do nepodmíněného výkonu trestu odnětí svobody bude chodit méně lidí, než chodí, respektive bude odsuzováno méně lidí. Už se ale zjevně nemyslí na to, co tedy s těmi lidmi bude, protože oni nějakým způsobem potrestáni budou, pravděpodobně alternativním trestem. Výkon dohledu nad alternativními tresty má právě Probační a mediační služba České republiky, a vůbec se tedy nepočítá s tím, že jednak jejich agenda je už opravdu přesycena v této době, a nepočítá se s tím, že daleko vyšší počet klientů budou mít velice brzy poté, co se spustí reforma trestněprávních předpisů. Budou tedy muset mít daleko více klientů a jejich agenda bude podstatně širší za stávajícího počtu 500 úředníků a asistentů. Tak to je stručné odůvodnění.

A nyní bych si dovolil tedy formálně ještě načíst to, jak to vlastně je zamýšleno. V kapitole 336 Ministerstvo spravedlnosti se zvyšují výdaje souhrnného ukazatele, Výdaje celkem, a specifického ukazatele, výdaje, výdajový blok, Výdaje justiční část, a průřezového ukazatele Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci o částku 62 531 288 korun, a naproti v kapitole 398 Všeobecná pokladní správa se snižují výdaje souhrnného ukazatele Výdaje celkem a specifického ukazatele Výdaje vládní rozpočtová rezerva o tutéž částku, tudíž o 62 531 288 korun. Současně dochází k úpravě odpovídající části návrhu zákona včetně příloh.

Abych to ještě trošku možná upřesnil, tu částku těch 62,5 milionu a tak dál, kterou jsem tady načetl, je to v podstatě přesně napočítáno, aby to vyšlo na platy dalších 100 úředníků, případně asistentů Probační a mediační služby. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Nyní v rozpravě vystoupí pan poslanec Ryba a připraví se pan poslanec Sadovský. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Drahoslav Ryba: Vážená paní předsedající, zbylé kolegyně a kolegové. Dovolím si okomentovat návrh rozpočtu kapitoly 314 Ministerstva vnitra, zejména část výdajů Hasičského záchranného sboru ČR, který je dle mého názoru špatný a může znamenat zhoršení, v tom nejhorším případě i ohrožení vnitřní bezpečnosti České republiky.

Současně se pokusím odůvodnit své pozměňovací návrhy, které jsem podal. Chápu snahu o šetření, ale nemyslím si, že je dobré šetřit zrovna v této kapitole, to znamená kapitola 314, která byla pro rok 2024 snížena o 2,3 miliardy korun. Z toho navrhovaná úspora, která se týká Hasičského záchranného sboru ČR, činí zhruba 1,1 miliardy korun. Bezpečnostní situace v České republice se zhoršuje a musíme se připravit na možná další zhoršení. Může za to zejména mezinárodní situace spojená s invazí ruských vojsk na Ukrajině a s tím spojená migrace, situace v Izraeli a Gaze, radikalizace některých propalestinských skupin, vidíme to v Anglii, Francii, ale i Německu a podobně. Abychom mohli čelit těmto novým hrozbám, musíme se na ně připravit, a to nejen vojensky, a to v žádném případě nechci zpochybňovat návrh rozpočtu armády nebo zvýšení rozpočtu pro armádu, protože to je také nutné, ale musíme se soustředit i na vnitřní bezpečnost a ochranu obyvatel. To se ale neobejde bez dostatku finančních prostředků. Když to neuděláme, bude to velká chyba.

Proto jsem se svou kolegyní paní Janou Mračkovou Vildumetzovou a kolegy Josefem Kottem, Martinem Kuklou a Hubertem Langem připravil několik pozměňovacích návrhů, které alespoň částečně napravují nedostatky navrhovaného rozpočtu v části týkající se Hasičského záchranného sboru ČR, včetně tedy dobrovolných hasičů.

První pozměňovací návrh - jedná se v něm o navýšení prostředků na ostatní běžné výdaje, což jsou běžné věci jako nákup materiálu, vody, paliv, energií, nákup služeb a podobně, u Hasičského záchranného sboru ČR. Navýšení reaguje zejména na rostoucí ceny vstupů pohonných hmot, elektrické energie v souvislosti s inflací a zabezpečení údržby nemovitého majetku v situaci, kdy není dostatek finančních prostředků na komplexní rekonstrukci stávajících a výstavbu nových objektů. Pro srovnání uvádím, že v roce 2022 byl rozpočet výdajů Hasičského záchranného sboru na ostatní běžné výdaje, o kterých se bavíme, ve výši 1 954 931 000 korun a v navrhovaném rozpočtu na rok 2024 je částka 1 543 693 000 korun. Jedná se tedy o snížení oproti toku 2022 o 22 %, přitom rostou všechny vstupy. Například cena nafty, která je jednou z velkých nákladových položek hasičů, v lednu 2021 stála ještě 27,04 korun, v říjnu letošního roku je průměrná cena motorové nafty na našich benzinových pumpách 39,44 korun. Na tyto inflační nárůsty nebyl při sestavování rozpočtu vůbec brán zřetel. Tyto neuvážené škrty mohou ve svých důsledcích znamenat snížení úrovně vnitřní bezpečnosti České republiky. Proto v pozměňovacím návrhu chceme přesunout do kapitoly 314 Ministerstva vnitra 400 milionů korun z vládní rozpočtové rezervy.

Další dva pozměňovací návrhy se týkají platů příslušníků a občanských zaměstnanců. V návrhu rozpočtu je jejich snížení u příslušníků o 2 %, u občanských zaměstnanců dokonce o 3,7 %. Náš pozměňovací návrh je vrací na úroveň, která je známá k 30. září letošního roku. Snížení platů příslušníků, pokud k němu tedy skutečně dojde, by znamenalo významné zvýšení odchodovosti, a to zejména nejzkušenějších příslušníků. U občanských zaměstnanců je situace ještě horší. Průměrný plat těchto zaměstnanců v současné době je 37 500 korun a mají být pro příští rok sníženy o 1 400 korun. Hasičský záchranný sbor tím ještě více ztrácí konkurenceschopnost na trhu práce, protože průměrná očekávaná mzda v České republice pro letošní rok je 40 324 korun, to vše při 3,5% nezaměstnanosti a při obrovské inflaci, která značně snížila a snižuje reálnou mzdu. Velkým nebezpečím pro sbor může být odliv těchto zkušených zaměstnanců a jejich náhrada bude rovněž velmi složitá, a to jak co do počtu, tak i kvality případných nových zaměstnanců. To může mít negativní dopad i na celkové zabezpečení těchto nutných činností u Hasičského záchranného sboru, bez kterých se neobejde, a v konečném důsledku to může znamenat i další kapku ohrožení vnitřní bezpečnosti České republiky. Proto navrhujeme přesunout na příslušníky Hasičského záchranného sboru 188 milionů, na platy občanů 15 milionů, a to opět z vládní rozpočtové rezervy.

Náš čtvrtý pozměňovací návrh se týká navýšení finančních prostředků Hasičského záchranného sboru určených na podporu spolkové činnosti spolků působících na úseku požární ochrany. Jde zejména o dohody o pracovní činnosti na školách dobrovolných hasičů a některých lidí zabezpečujících činnost těchto spolků. V případě nepřidělení této dotace nebude s nimi možné uzavřít od nového roku tyto dohody. Tato sdružení mají více jak 350 000 členů a tvoří základnu pro jednotky sboru dobrovolných hasičů obcí, které jsou jednou ze základních složek integrovaného záchranného systému. Dobrovolní hasiči ale nezasahují pouze u mimořádných událostí, ale odvádějí i obrovský kus práce na úseku prevence, práce s mládeží, na úseku sportu, kultury a podobně. Krácení těchto prostředků na 50 % - a podotýkám, že z hlediska státního rozpočtu jde o pouhých 9,5 milionu korun - je výsměchem všem dobrovolným hasičům, kteří dobrovolně odvádějí obrovský kus práce pro naši společnost. Proto navrhujeme těchto 9,5 milionu rovněž přesunout z vládní rozpočtové rezervy do kapitoly 314 Ministerstva vnitra.

Tato část rozpočtu byla projednána i na podvýboru pro Hasičský záchranný sbor, který ve svém usnesení konstatuje, že snížení rozpočtu Hasičského záchranného sboru ČR navržené ve sněmovním tisku 549 považuje za znepokojivé, současně považuje za znepokojivé i snížení neinvestičních transferů spolkům působícím na úseku požární ochrany a doporučuje ministrovi vnitra nalézt řešení pro navýšení těchto prostředků. Následně bylo toto usnesení projednáno i na výboru pro bezpečnost a musím férově říci, že pan ministr vnitra slíbil problém ohledně dotací na podporu spolkové činnosti vyřešit. Současně konstatuji, že ministr vnitra veřejně slíbil, že nedojde ke snížení platů hasičů. Tak o tom se přesvědčíme v příštím roce.

Závěrem ještě jednu myšlenku nebo spíše prosbu. Máme zde podzim, což je čas, kdy oceňujeme práci, předávají se různá vyznamenání, nedávno jsem byl na udílení medailí kraje Vysočina, pan prezident rozdával státní vyznamenání a podobně. Je to také čas, kdy už se připravujeme na vánoční svátky, které jsou časem setkávání se, rozjímání, ale také nakupování dárků. Proto si vás dovoluji požádat, abyste se skutečně zamysleli nad těmito pozměňovacími návrhy, a to bez rozdílu politické příslušnosti, a podpořili tyto pozměňovací návrhy. Dáte tím jeden velký dárek dobrovolným i profesionálním hasičům a oceníme je všichni nejen slovy, jak se obvykle dělá, ale oceníme jejich práci i finančně. Zaslouží si to.

Úplně závěrem, přihlašuji se tedy k pozměňovacím návrhům číslo 3639, 3641, 3642 a 3643. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Nyní vystoupí pan poslanec Sadovský, připraví se pan poslanec Helebrant. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Petr Sadovský: Dobrý den. Děkuji, paní předsedající. Pane ministře, kolegyně, kolegové, budu se věnovat kapitole 336 Vězeňství, Ministerstvo spravedlnosti.

Dne 29. 12. 2021 rozhodla vláda o navýšení tarifních platů příslušníků bezpečnostních sborů o 770 korun měsíčně a dále pak 7. 12. 2022 rozhodla o navýšení tarifů v I. a II. tarifní třídě z důvodu zvýšení konkurenceschopnosti bezpečnostních sborů, přičemž tyto změny se do rozpočtu Vězeňské služby adekvátním způsobem vůbec nepromítly. V roce 2022 a v roce 2023 pokryla Vězeňská služba tyto zákonné výdaje z nespotřebovaných nároků. Takto nepokryté navýšení tarifních platů spolu s povinným vázáním platů za neobsazená tabulková místa není od roku 2024 možné opětovně vykrýt z těchto nároků. Zásadním důvodem je nejen výše zmíněné vázání rozpočtových prostředků, ale i rostoucí míra přesčasové práce vyvolaná vysokým podstavem příslušníků a zároveň povinností zajistit bezpečnost a výkon služby za všech okolností. Uvědomme si, že v současné době má Vězeňská služba minus 825 příslušníků.

V oblasti platů zaměstnanců v pracovním poměru nebyly Vězeňské službě České republiky v předcházejících letech pokryty dopady navýšení platů lékařů, středního zdravotnického personálu a učitelů. I tyto zákonné nároky byly pokryty z nespotřebovaných výdajů předcházejících let, které však s ohledem na zkrácení rozpočtů a povinného vázání již v letošním roce Vězeňská služba nevytvoří. Dlouhodobě nejsou rovněž valorizovány prostředky na odměny z dohod lékařů, přičemž poskytování zdravotnické péče vězněným osobám je vzhledem k obecné situaci na trhu práce lékařů, a zejména lékařů - specialistů postavené právě na pracovních poměrech na dohodu. Nutnost valorizace prostředků na dohody je dána také plošným navyšováním tarifních platů lékařů, což dokládá navýšení tabulkových platů v roce 2021 o 10 % a v roce 2022 o 6 %. Novela zákoníku práce od roku 2024 zavádí další opatření, které zvýší nároky na výplatu prostředků z dohod o dalších 10 %. Při nedostatku lékařů jsou dohody prakticky jediným řešením nedostatků ve Vězeňské službě. Neustále rostoucí hodinové sazby a tím zvyšující se objem prostředků potřebný na dohody byl v minulých letech krácen a kryt z nespotřebovaných nároků.

V neposlední řadě je třeba také uvést, že současně nejsou již dlouhodobě Vězeňské službě valorizovány prostředky na pracovní odměnu odsouzených, které jsou vázány na výši minimální mzdy. I tyto pravidelné vícenáklady způsobené valorizací minimální mzdy byly v minulých letech kryty z těchto nároků.

A proto navrhuji v kapitole 336 Ministerstvo spravedlnosti výdaje celkem a specifického ukazatele Výdaje, výdajový blok, výdaje, vězeňská část, zvýšit částku o 200 milionů a v kapitole 398 Všeobecná pokladní správa snížit Výdaje celkem, vládní rozpočtová rezerva, o částku 200 milionů korun. Současně upravit část návrhu zákona včetně příloh.

Tímto se zároveň přihlašuji k pozměňovacímu návrhu, který jsem navrhl já, Petr Sadovský, s kolegyní Helenou Válkovou a s kolegou Igorem Hendrychem, a je to sněmovní dokument číslo 3630. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Nyní v rozpravě vystoupí pan poslanec Tomáš Helebrant a připraví se pan poslanec Richter. Prosím, máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Tomáš Helebrant: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, rád bych se přihlásil ke svému pozměňovacímu návrhu uloženému v systému pod číslem 3655.

A nyní bych ho rád krátce odůvodnil. Můj pozměňovací návrh se týká kapitoly 327 Ministerstva dopravy, do kterého navrhuji přesunout 2 miliardy korun z kapitoly 307 Ministerstva obrany. Výdaje kapitoly Ministerstva obrany jsou na rok 2024 plánovány na 151,2 miliardy korun, což je v porovnání se schváleným rozpočtem pro rok 2023 v tomto návrhu o 39,4 miliardy korun více. V porovnání se skutečností z roku 2022 je nárůst dokonce o 60,4 miliardy korun. Oproti tomu se kraje neustále potýkají s nedostatkem financí na údržbu a rekonstrukci silnic nižších tříd, které mají ve správě. Z rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury by podle návrhu rozpočtu na rok 2024 měly kraje a hlavní město Praha dostat na financování silnic II. a III. třídy příspěvek celkem 4 miliardy korun.

Cílem tohoto pozměňovací návrhu je navýšit tyto prostředky o 2 miliardy korun na původně plánovaných 6 miliard korun. Údržba silnic nižších tříd je dlouhodobě podfinancovaná a například u nás ve Středočeském kraji, který je dopravou přetížený, je navýšení prostředků na údržbu silnic naprosto nezbytné. Věřím, že tento pozměňovací návrh bude podpořen napříč politickým spektrem, protože údržba a rekonstrukce silnic je apolitické téma a nutnost navýšení prostředků je vzhledem ke stavu silnic zcela zřejmá. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Nyní v rozpravě vystoupí pan poslanec Richter, připraví se paní poslankyně Jana Berkovcová. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Richter: Děkuji, paní předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovoluji si v pár bodech okomentovat, proč navrhuji tři pozměňovací návrhy v kapitole Národní sportovní agentury.

V úvodu se opět vrátím k dopisu ze dne 13. září tohoto roku, který byl adresován premiérovi vlády Petru Fialovi a ministru financí Zbyňku Stanjurovi. Dopis zaslal předseda České unie sportu pan Jansta, předseda Sdružení sportovních svazů pan Ertl a předsedkyně Sokola paní Moučková. Dovolím si citovat, co uvedený dopis obsahuje: "Není třeba polemizovat o tom, že sportovní aktivity jsou ve vyspělých zemích pokládány za samozřejmou a nezbytnou součást zdravého životního stylu, ani o tom, že pravidelný pohyb je důležitou součástí zdravotní prevence. To na nedávné konferenci Zdravotnického deníku 5. 9. 2023 otevřeně deklaroval i ministr zdravotnictví, když prohlásil, že stát by se měl soustředit na to, aby mladí lidé, kteří se mohou hýbat, měli kde sportovat, a varoval, že je načase konat, protože pokud se nepodaří změnit systém veřejného zdraví, systém se nám zhroutí. Jistě se také všichni shodneme na tom, že dobrá úroveň fyzické kondice, pohybové gramotnosti a specifických či sportovních činností, získaných dovedností občanů je nepostradatelnou součástí úspěšného řešení různých bezpečnostních rizik a krizových situací." V této souvislosti je nepochopitelné, že výdaje na obranu státu pro rok 2024 skokově rostou - 135 % loňské výše - zatímco výdaje na podporu pohybových aktivit, které jednoznačně ke zvyšování bezpečnosti lidí přispívají, mírně klesají.

Tady bych se rád zastavil malinko a řekl něco ze své minulosti. Když jsem jako žák osmé třídy končil základní školu v roce 1982 a šel jsem na učiliště, neboť kádrový profil mých rodičů mi nedovolil studovat střední školu, tak jsem poté s tímto profilem prošel učilištěm, byť jsem měl samé dvojky, až na maturitu, kterou jsem dělal v Nitře na dvouleté důstojnické škole. V této době - k nevíře, když se na mě dneska podíváte - jsem vážil 58 kilo. Můžu vám říct, že v tu dobu všichni vojáci, co jsme tam byli, a ve finále jsem se stal potom důstojníkem Československé lidové armády, jsme všichni vážili mezi 60 a 80 kily. Proto jsme byli na tom fyzicky tak velmi dobře, že jsme se mohli lehce dostat do tanku, z tanku i s celou polní výzbrojí a mohli jsme být součástí bojových vozidel pěchoty, kdy jsme vlastně zezadu nastupovali do těchto vozidel a zároveň jsme mohli rychle vystupovat, protože nám naše váha v ničem nebránila. Já jako technik roty u motostřelců se denně s vojáky v provozu potkával a opravdu, jak říkám, měli jsme i k věku, k té váze i skvělou kondičku.

Proč to říkám? Pokud budeme navyšovat rozpočet armádě, tak tomu i rozumím, zároveň musíme počítat s tím, že dnešní vojáci do budoucna, kteří nám budou se rekrutovat z branců, kteří nebudou sportovat, budou vážit více, protože obezita na 65 procentech je tady daná. Uniformy budou dražší dvojnásobně, protože myslím si, že uniforma na člověka, který váží 70 kilo, je určitě lacinější než člověka, který váží 110 kilo. A nejsem si úplně jist a přesvědčen o tom, že jsou schopni tito branci a poté vojáci se do těch tanků a do těch vozidel bojové pěchoty vejít. Prostě se tam se svojí váhou nevejdou, a kdyby se náhodou vešli, rozhodně k technikám bojové techniky oni nedoběhnou, protože fyzickou kondici mít nebudou. Náklady se tedy budou zvyšovat, a dále jsem přesvědčen o tom, že youtubeři a influenceři nás tady v této zemi neubrání. To je taková vložka do toho, když jsem se vrátil k tomu odstavci předtím, protože opravdu i v rámci té bezpečnosti a prevence a v tom, jak by naše mládež měla vyrůstat, v jakém prostředí zdravém a tak dále, naprosto souvisí, a tím bych to v rámci tady toho ukončil.

"Česká školní inspekce letos zveřejnila výsledky svého rozsáhlého tematického šetření, při kterém potvrdila, že fyzická kondice současné mladé generace je nejhorší za padesát let a neustále se v průběhu času zhoršuje. Doopravdy stát na tato alarmující zjištění reaguje tím, že podporu pohybových aktivit opakovaně finančně výrazně nepodpoří. Bude to vést nejen k dalšímu již tak velkému úbytku trenérů mládeže a dětí a samozřejmě ke snížení počtu organizovaných sportovců, zejména dětí, ale také k mnoha dalším negativním společenským důsledkům včetně devastace řady sportovišť, což podle našeho názoru není součástí odpovědné státní politiky." A toto je konec citací z daného dopisu, který poslali za svazy panu ministrovi financí a premiérovi této země.

Stát přitom disponuje podloženými daty, které dokazují, že úroveň fyzické zdatnosti je nejnižší za posledních padesát let a že se rok od roku zhoršuje. Pohybové aktivity se ze života dětí a mladých lidí rapidně vytrácejí, nemají základní pohybové návyky, které je obtížné v pozdějším věku získat. K péči o vlastní zdraví stát občany nijak nemotivuje a podmínky pro sportování jsou rok od roku horší. Neradostná situace českého sportu vynikne ve srovnání s dalšími státy, jako je třeba Švýcarsko, které v roce 2014 už dávalo do sportu 33 miliard ročně, v posledních třech letech 40 miliard, dokonce. Polsko dává do sportu letos rekordní částku přes 18,5 miliardy, Rakousko má v rozpočtu na sport 20 miliard korun, především pro vybrané preferované sporty. a bude zavádět pět hodin tělocviku ve školách navíc.

Pozměňovací návrhy mám tři a všechny se týkají navýšení této rozpočtové kapitoly o částku celkem 4,4 miliardy.

První pozměňovací návrh, ke kterému se hlásím, je návrh poslance Jana Richtera a poslance Andreje Babiše k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2024, uvedený v systému pod sněmovním dokumentem číslo 3661. V kapitole 362 Národní sportovní agentura se zvyšují výdaje souhrnného ukazatele Výdaje celkem a specifického ukazatele Výdaje dotace do oblasti sportu, v tom rozvoj a podpora sportu, o částku 500 milionů. V kapitole 398 Všeobecná pokladní správa se snižují výdaje souhrnného ukazatele Výdaje celkem a specifického ukazatele Výdaje vládní rozpočtová rezerva o částku 500 milionů korun. Odůvodnění: Zde navržené navýšení rozpočtu Národní sportovní agentury vychází z bezprecedentní situace, kdy je český sport bez dostatku finančních prostředků k samotnému základnímu provozu. Svazy jako řídicí orgány, které zodpovídají za jednotlivé soutěže od těch nejnižších až po reprezentace, mají také stejně jako kluby a spolky problémy s nárůstem energií, a tím i vlastního provozu. Podfinancováním této složky dochází k omezování provozu a propouštění zaměstnanců těchto svazů a tím jsou přímo ohroženy právě řídicí orgány soutěží. Svazy jsou financovány pouze zčásti z členských příspěvků. Nejvíce finančních prostředků pak získávají od státu, který v současné době mezi prioritami bohužel sport nemá.

A tady je otázka: My zdravě žijící, sportující dětí a mládež chceme? My nechceme, aby naše děti sportovaly? Pokud si odpovíme, že ne, tak s rozpočtem pro Národní sportovní agenturu pro rok 2024 směrem ke svazům se dokážu spokojit a nemám žádných výhrad. Ale pak si uvědomte, všichni ti, kteří se rádi fotíte s významným sportovcem či družstvem, které na evropské či světové půdě dosáhnou výrazných úspěchů, že toto není zadarmo. Ono se jednou může stát, že si fotku už nebudete moci s nikým udělat. Jsou to právě svazy, které dbají na to, aby mladá generace měla možnost sportovat, byla zdravá a připravena podávat výkony, které všichni se zaujetím sledujeme buď na stadionech, anebo v televizi. Bez pomoci státu, že český sport, respektive jeho řídicí svazy nebudou schopny náklady na energie pokrýt, a budou šetřit na místech, která by mohla ohrozit výkladní skříň našeho sportu, a to je příprava mládeže od těch nejmenších po reprezentanty České republiky. Sport je investicí do budoucnosti a nesmí být zbytnou záležitostí.

Pozměňovací návrh poslance číslo dvě Jana Richtera a poslance Andreje Babiše k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2024, uvedený v systému pod sněmovním dokumentem 3662, ke kterému se zde přihlašuji: v kapitole 362 Národní sportovní agentura se zvyšují výdaje souhrnného ukazatele Výdaje celkem a specifického ukazatele Výdaje, dotace do oblasti sportu, a v tom rozvoj a podpora sportu, o částku 1,9 miliardy korun. V kapitole 398 Všeobecná pokladní správa se snižují výdaje souhrnného ukazatele Výdaje celkem a specifického ukazatele Výdaje vládní rozpočtová rezerva o částku 1,9 miliardy korun. Odůvodnění: zatímco v posledních 25 letech výdaje většiny států Evropské unie na sport výrazně vzrostly a průměrné evropské výdaje na sport činí cca 0,5 % HDP, v České republice šel bohužel vývoj ve financování podpory a rozvoje sportu opačným směrem. Česká republika patří dlouhodobě mezi členské státy Evropské unie s nejnižšími výdaji na podporu a rozvoj sportu, které se pohybují kolem 0,1 % HDP. V červnu 2016 přijala vláda ČR svým usnesením číslo 591 Koncepci podpory sportu 2016 až 2025, Sport 2025. Jedním z hlavních cílů tento koncept bylo navýšení výdajů na sport ve státním rozpočtu tak, aby se Česká republika alespoň částečně přiblížila průměrné úrovni financování sportu v Evropské unii. Postupným každoročním navyšováním vládních výdajů na sport v letech 2016 až 2025 má v roce 2025 dosáhnout podílu výdajů na sport a podporu sportu 1 % celkových výdajů státního rozpočtu - 0,3 HDP. V nominální hodnotě by se v roce 2025 měly tedy výdaje na sport pohybovat kolem cca 22 miliard korun. Zatímco v letech 2017 až 2019 se dařilo postupným nárůstem výdajů na sport dosáhnout úrovně cca 0,6 % celkových výdajů státního rozpočtu s perspektivou naplnění stanoveného cíle v roce 2025, od roku 2020 nastal opačný trend a výdaje na sport se opět začaly snižovat, a to na úroveň 0,3 celkových výdajů státního rozpočtu v roce 2023.

Z tohoto pohledu je poněkud nepochopitelné, že v návrzích státních rozpočtů od roku 2022 je rozpočet kapitoly 362 Národní sportovní agentura dále dramaticky ponižován o desítky procent. Návrh státního rozpočtu na rok 2024 potom předpokládá ponechání opakovaně meziroční snižované částky v roce 2023, to je na hodnotu 6,9 miliardy korun, takže rozpočtové prostředky na podporu rozvoje sportu dosahují objemu cca 0,3 % celkových výdajů státního rozpočtu. Pro velkou část zejména sportovních klubů a tělovýchovných jednot, ale i některých sportovních svazů je navrhované snížení výdajů likvidační a reálně hrozí jejich ekonomické krachy a rušení, zejména proto, že nejvýraznější škrty nastaly v oblasti dotací na provoz a údržbu sportovních zařízení, což je v příkrém rozporu s prudkým nárůstem cen energií a inflací, která naopak zásadním způsobem zvyšuje výdaje na zajištění sportovních činností a pohybových aktivit ve sportovních klubech a tělovýchovných jednotách.

Navrhované zvýšení výdajů kapitoly Národní sportovní agentury v položce Rozvoj a podpora sportu o 1,9 miliardy korun je dnes určitým nezbytným minimem zajištění chodu sportovních organizací, které se svým objemem přibližuje výdajům na podporu sportu ze státního rozpočtu v letech 2019 až 2021, tedy období před opakovaným, bezdůvodným a mnohostranně škodlivým snižováním výdajů na podporu sportu, počínaje rokem 2022.

Pozměňovací návrh má nulový dopad do celkových příjmů i výdajů státního rozpočtu 2024 a je v souladu s ústavním pořádkem České republiky. Pozměňovací návrh je též slučitelný s právem Evropské unie, navíc plně kompatibilní s Pracovním plánem Evropské unie v oblasti sportu na období 2021 až 2024, v němž definuje cíle a úkoly Evropské unie i jednotlivých členských států v oblasti sportu, a to spisovou značkou 2020/C419/01.

Třetí pozměňovací návrh, ke kterému se hlásím, je pozměňovací návrh poslance Jana Richtera a poslance Andreje Babiše k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2024, vedený v systému pod sněmovním dokumentem 3663. V kapitole 362 Národní sportovní agentura se zvyšují výdaje souhrnného ukazatele Výdaje celkem a průřezového ukazatele Výdaje vedené v informačním systému programového financování celkem, části Investiční podpora celkem o částku 2 miliardy. V kapitole 398 Všeobecná správa se snižují výdaje souhrnného ukazatele Výdaje celkem a specifického ukazatele Výdaje, vládní rozpočtová rezerva, o částku 2 miliardy.

Odůvodnění: v oblasti investičních dotací je stěžejní podpora regionálních sportovišť na základě pasportizace a koncepce investic do těchto zařízení, kdy by mělo dojít k propojení potřeb regionů a sportovních organizací a současného stavu sportovních objektů, hřišť, areálů a podobně. Ukazuje se jako efektivní podporovat standardizovanou infrastrukturu dle mezinárodních sportovních organizací, jelikož pak je sportovní zařízení využitelné jak pro volnočasové aktivity, tréninkovou činnost, ale také pro soutěže, jak regionální, tak vyššího standardu.

Neradostná situace českého sportu vynikne ve srovnání s dalšími státy, které jsem již zmiňoval, ale zde doplním pouze ještě, že stejný krok jako státy Švýcarsko, Rakousko, Polsko chystají také v Maďarsku, které se ale opravdu, když se na to díváme, na ta jejich čísla a podporu sportu jako takového, vymyká všem ostatním státům Evropské unie srovnatelných s naší zemí. Maďarská podpora je stabilně přes 30 miliard korun. Celou miliardu pak věnuje reprezentantům z olympijských sportů, a to se bavíme pouze o financích neinvestičních. Do hokeje jde v Maďarsku v přepočtu na jednoho hráče v porovnání s Českem dvojnásobek a za posledních deset let tam postavili dvaCET hokejových hal. Můžeme očekávat, že nás v hokeji bude brzy porážet také Maďarsko.

V Budapešti na pár kilometrech od sebe září fotbalový stadion Ference Puskáse, věhlasná plavecká Duna Aréna či zbrusu nové Národní atletické centrum, kde se v srpnu konal světový šampionát. Můžeme se i my, geograficky srovnatelná země, pochlubit s nějakou zásadní investicí? Nechybí nám tady třeba léta slibovaný národní fotbalový stadion, kdy tento svaz sdružuje více jak 350 000 členů? Nechybí nám tady hokejové haly anebo pouhá jejich oprava? O nových nemohu ani hovořit. Nechybí nám tady jiná sportoviště, školní hřiště? A není jich spousta za léta zanedbaná, a dokonce pro sportování můžou být i nebezpečná? Myslím si, že ano.

V současné chvíli potřebuje sportovní infrastruktura v České republice v rámci všech jejích žádostí nebo připravovaných projektů či vizí 44 miliard, které potřebujeme na to, abychom dokázali zasanovat komplet celou sportovní infrastrukturu v České republice. Samotných žádostí pro rok 2024 je na Národní sportovní agentuře za 8 miliard a v rozpočtu je 1 necelá miliarda. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Nyní je do rozpravy přihlášena a vystoupí paní poslankyně Jana Berkovcová, připraví se pan poslanec Sládeček. Prosím, máte slovo, paní poslankyně.

 

Poslankyně Jana Berkovcová: Dobrý den, děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, ráda bych představila a zdůvodnila pozměňovací návrhy ke kapitole Ministerstva školství, které jsme připravili spolu s kolegou poslancem Karlem Raisem. Cílem našich pozměňovacích návrhů je zabezpečit finančně nezajištěné oblasti v rozpočtu reZortu školství, a to oblast nepedagogické práce, ostatní neinvestiční výdaje v regionálním školství, vysoké školy a podpora činností dětí a mládeže. Celkově lze konstatovat, že návrh rozpočtu pro reZort školství je velmi podhodnocený a že tam chybí minimálně - minimálně! - 6 miliard, které chce pan ministr ušetřit v rámci reZortu. Ale tam už není kde brát, kde šetřit. Celkově je rozpočet podhodnocený a vy tam ještě hledáte úspory.

Bohužel se pan ministr rozhodl šetřit na té nejzranitelnější skupině pracovníků ve školství, a to je nepedagogický, podpůrný personál ve školách, který má už tak žalostně nízké platy, často pod hranicí minimální mzdy, a je obtížné lidi na tyto pozice vůbec získat. Místo toho, aby se jim mzdy navýšily, ministr škrtne jejich pozice s argumentem, že je 8 000 pozic stejně neobsazených. Jenže ze mzdových prostředků na neobsazené pozice ředitelé navyšovali platy stávajícím pracovníkům, kteří vykonávají svou náročnou práci navíc - právě za ty neobsazené pozice. Za tak nízké mzdy nechce ve školách nikdo pracovat, a přesto jsou pro chod školy tito lidé nepostradatelní.

Dalším úsporným opatřením se vláda rozhodla šetřit už přímo na dětech. Svým nařízením o snížení limitů PHmax doslova ohrožuje kvalitu vzdělávání našich dětí, A to už je opravdu nepřípustné. Školy budou nucené snižovat počty odučených hodin tím, že budou více naplňovat třídy, že budou méně dělit třídy na určité předměty, což přinese problémy u dělení skupin na cizí jazyky, na informatiku, na volitelné předměty, do laboratoří, na praktické vyučování a povede to k propuštění zhruba 1 500 nadbytečných učitelů. A že vezme za své inovativní pojetí výuky a doplatí na to inkluze, která se stane nefunkční, nemusím snad už ani připomínat.

Toto je už poslední kapka, která zvedla ze židle i ty ředitele škol, kteří vám byli dosud nakloněni. Možná vám i odpustili, že učitelé nebudou mít slibovaných 130 % průměrné mzdy. Díky výpočtu z roku 2022 budou mít pouhých 111 až 113 % průměru České republiky, a to ještě stěží, protože z prostředků na platy učitelů budou ředitelé kompenzovat a doplácet platy nepedagogů a ostatních pedagogů, aby jim ze škol neodešli.

A budu vám neustále, znovu připomínat, že ostatní pedagogické pracovníky jste hodili přes palubu už dávno, když jste jim odmítli garantovat růst platů jako učitelům. A připomínám, že se nejedná pouze o asistenty pedagogů, ale především o vychovatele ve školních družinách, speciální pedagogy, školní psychology, vychovatele v domovech mládeže a rovněž vychovatele v dětských domovech a výchovných ústavech, na které se zapomíná úplně, a přitom vykonávají velmi náročnou práci 7 dní v týdnu, 24 hodin denně.

Náš první pozměňovací návrh pod číslem 3603 má za cíl zajistit finanční prostředky ve výši 6 822 000 000 korun určené na platy nepedagogických pracovníků ve školství, aby nemuselo dojít v roce 2024 k propuštění 17 000 zaměstnanců škol a školských zařízení anebo ke zrušení těchto míst. Nepedagogičtí pracovníci ve školách a školských zařízeních jsou především kuchařky ve školních jídelnách, uklízečky, školníci, administrativní personál, a bez těchto zaměstnanců nelze chod škol zajistit. Část těchto míst, jak už jsem říkala, je v současnosti neobsazených, ale hlavním důvodem je skutečnost, že jsou zde tak nízké platy, že je pro ředitele škol velmi obtížné i vzhledem k náročnosti práce najít alespoň nějaké zaměstnance. Tarifní část platu těchto pracovníků je totiž nižší než takzvaná zaručená mzda, a v některých případech dokonce nižší než minimální mzda, a krajské normativy pro školní kuchyně vycházejí primárně z počtu uvařených jídel. Pokud má například školní kuchyně finance na čtyři plné úvazky, ale má obsazené pouze tři z nich, tito tři pracovníci musí odvést práci za čtyři lidi a v současnosti může ředitel školy rozdělit peníze ušetřené za jednoho chybějícího zaměstnance mezi zbývající tři. Pokud by bylo jeho místo zrušeno, zbývající tři zaměstnanci by práci navíc nedostali zaplacenou, v důsledku čehož by se výrazně zvětšilo riziko, že zbývající zaměstnanci podají výpovědi a půjdou pracovat jinam za vyšší mzdu při méně náročných pracovních podmínkách. I proto je nutné zajistit ve státním rozpočtu finanční prostředky rovněž na aktuálně neobsazená místa nepedagogických pracovníků ve školství.

Druhý pozměňovací návrh pod číslem 3602 má za cíl navýšit finanční prostředky v oblasti ostatních neinvestičních výdajů v regionálním školství o částku 1 323 000 000 korun. Už v roce 2022 došlo ke skokovému snížení ostatních neinvestičních výdajů veřejným školám oproti roku 2021. Rozpočet na rok 2023 tento propad nedorovnal. V roce 2024 má dojít opět ke krácení ONIV na dosud nejnižší hodnotu 2 306 000 000, což je pokles o 12 % oproti letošnímu roku a pokles téměř o 40 % oproti roku 2021. Dostatek prostředků v ONIV je ale pro školy zásadní. Z položky ONIV školy hradí téměř vše, co nejsou platy a provozní prostředky na energie a topení. Platí z nich například pomůcky, učebnice pro žáky, plavání a další vzdělávání pedagogických pracovníků.

Co se týče vysokých škol, výdaje v ukazateli Vysoké školy jsou pro rok 2024 navrženy zhruba na stejné úrovni jako letos a to je naprosto nedostatečné. Již v roce 2022 byl vznesen vysokými školami požadavek na rozpočet roku 2023 na růst mezd ve vysokém školství. Tento požadavek však nebyl ze strany vlády i přes sliby tehdejšího ministra školství uspokojen. Důvodem požadavku bylo, že celková průměrná měsíční hrubá mzda vysokoškolských odborných asistentů, vědeckých pracovníků a asistentů je o 20 až 36 % nižší, než činí průměr mzdové sféry s vysokoškolským vzděláním v České republice. Mzdy učitelů na vysokých školách tak přestávají být konkurenceschopné i s platy učitelů v regionálním školství. Z hlediska konkurenceschopnosti na trhu práce v České republice, především pro mladé vysokoškolské učitele, je tento stav zcela kritický a dlouhodobě neudržitelný. Sem směřuje náš pozměňovací návrh pod číslem 3601, který navrhuje navýšení výdajů kapitoly Věda a vysoké školy o 1 750 000 000 korun, které by zajistilo zvýšení průměrné měsíční hrubé mzdy o 5 až 6 %, a to formou plošného navýšení tarifních složek mzdy zaměstnanců na vysokých školách o 10 %, a pomohlo by tak stabilizovat vážnou situaci na veřejných vysokých školách.

A poslední, čtvrtý pozměňovací návrh pod číslem 3604 vrací zpět do rozpočtu částku 20 500 000 korun, o kterou byly sníženy dotace na podporu činnosti v oblasti mládeže oproti letošnímu roku. Takto vysoký škrt by měl výrazný negativní dopad na činnost organizací, které pracují s dětmi. Z této rozpočtové položky jsou financovány volnočasové mimoškolní aktivity pro děti a mládež, které zajišťují organizace jako Junák - český skaut nebo Pionýr. Volnočasové aktivity poskytované těmito organizacemi jsou často jedinými možnými zájmovými kroužky, které si mohou rodiče pro své děti dovolit.

Tímto se k uvedeným pozměňovacím návrhům přihlašuji a děkuji za vaši případnou podporu.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, přeji pěkný večer. Děkuji vám, paní poslankyně. Budeme pokračovat v rozpravě a nyní dostává slovo pan poslanec Karel Sládeček, připraví se paní poslankyně Lucie Šafránková. Prosím.

 

Poslanec Karel Sládeček: Vážený pane předsedající, milé kolegyně, kolegové, přihlašuji se ke svému pozměňovacímu návrhu, který je řádně odůvodněn a veden v systému pod číslem 3509. Pěkný večer.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Jako další vystoupí paní poslankyně Lucie Šafránková, připraví se pan poslanec Radovan Vích. Prosím.

 

Poslankyně Lucie Šafránková: Děkuji vám za slovo, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi představit svých pět pozměňovacích návrhů ke státnímu rozpočtu a přihlásit se k nim.

V pozměňovacím návrhu pod číslem sněmovního dokumentu 3570 navrhuji přesunout 1 miliardu korun z rozpočtové kapitoly Ministerstvo průmyslu a obchodu do rozpočtové kapitoly Ministerstvo práce a sociálních věcí. Konkrétně se tady jedná o přesun těchto prostředků ze specifického výdajového ukazatele Dotace na obnovitelné zdroje energie do specifického výdajového ukazatele Dávky osobám se zdravotním postižením. Objem výdajů v rozpočtové položce Dotace na obnovitelné zdroje energie lze vzhledem k situaci v oblasti energetiky a veřejných financí považovat za příliš vysoký. Naopak podpora osob se zdravotním postižením, na které tvrdě dopadá dlouhotrvající vysoká inflace, je ve veřejném zájmu i proto, aby tyto osoby nemusely žádat o další nepojistné sociální dávky. Je třeba valorizovat velice nízký příspěvek na mobilitu pro tyto osoby a rovněž tak je nutné prodloužit účinnost jeho zvýšené varianty příspěvku na mobilitu pro osoby využívající přístroje domácí plicní ventilace, jejichž provoz je kvůli vysokým cenám energií čím dál dražší.

V pozměňovacím návrhu pod číslem dokumentu 3538 navrhuji převést v rámci rozpočtové kapitoly Ministerstvo práce a sociálních věcí 500 000 korun z výdajového ukazatele Podpory v nezaměstnanosti do výdajového ukazatele Neinvestiční nedávkové transfery, konkrétně do položky Transfery územním rozpočtům na sociálně-právní ochranu dětí. Meziroční navýšení výdajů na podporu v nezaměstnanosti o téměř 1 miliardu korun považuji za nadbytečné zejména v situaci, kdy zde máme více než 200 000 volných pracovních míst. Prvořadou prioritou vlády v této oblasti musí být i za pomoci nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti co nejrychlejší obsazení těchto míst osobami, které se ocitly dočasně bez zaměstnání. Naopak výdaje na sociálně-právní ochranu dětí jsou dlouhodobě nízké, a navíc se mají meziročně snížit o dalších 100 milionů korun, což může ohrozit samotný systém péče o naše ohrožené děti.

V pozměňovacím návrhu s číslem 3539 navrhuji z rozpočtové kapitoly Všeobecná pokladní správa ze specifického výdajového ukazatele Odvody do rozpočtu Evropské unie přesunout 1,3 miliardy korun do rozpočtové kapitoly Ministerstvo práce a sociálních věcí, konkrétně do specifického výdajového ukazatele Ostatní výdaje organizačních složek státu, a to konkrétně do položky na Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci v rámci Úřadu práce České republiky. V rámci rezortu práce a sociálních věcí navrhuje vláda snížit objem prostředků určených na platy zaměstnanců meziročně o zhruba 300 milionů korun, což by již potřetí za sebou prohloubilo pokles reálných mezd v tomto sektoru a přineslo by to další odchody kvalifikovaných a potřebných zaměstnanců, což je závažné zejména ve chvíli, kdy je velký objem agend a povinností Úřadu práce a kdy vlivem poklesu životní úrovně i příjmové situace občanů České republiky narůstá i počet žadatelů o sociální dávky administrované tímto úřadem.

Následující dva návrhy předkládám se svým kolegou Radkem Rozvoralem. V návrhu pod číslem 3554 navrhujeme z rozpočtové kapitoly Všeobecná pokladní správa ze specifického výdajového ukazatele Odvody do rozpočtu Evropské unie přesunout 2,3 miliardy korun do rozpočtové kapitoly Ministerstvo práce a sociálních věcí, konkrétně do výdajového ukazatele Příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách. Podpora zdravotně postižených občanů závislých na péči jiných osob je ze strany státu a vlády absolutně nedostatečná. Příspěvek pro osoby v I. a II. stupni závislosti se nezvyšoval téměř osm let a i vlivem rostoucí inflace je katastrofálně nízký. Proto je potřeba tuto rozpočtovou položku posílit a tyto příspěvky zvýšit. Naopak odvody do rozpočtu Evropské unie jsou vysoké dostatečně, až přespříliš.

V pozměňovacím návrhu s číslem 3555 pak navrhujeme z rozpočtové kapitoly 322 Ministerstvo průmyslu a obchodu ze specifického výdajového ukazatele Dotace na obnovitelné zdroje energie přesunout 2 miliardy korun do rozpočtové kapitoly 313 Ministerstvo práce a sociálních věcí, konkrétně do specifického výdajového ukazatele Dávky státní sociální podpory a pěstounské péče. Objem dotací na obnovitelné zdroje energie z veřejných prostředků je, jak jsem již uvedla, nepřiměřeně vysoký a tyto 2 miliardy korun navrhujeme přesunout do rozpočtu Ministerstva práce a sociálních věcí a navýšit zde objem výdajů v rozpočtové položce dávky státní sociální podpory a pěstounské péče, kterou vláda oproti loňsku vůbec neplánuje zvýšit, přestože inflace neustále roste a jde o prostředky primárně určené na podporu rodin pečujících o děti včetně opuštěných a ohrožených dětí. Na dávky státní sociální podpory navrhuji navýšení rozpočtových prostředků o 1,5 miliardy korun, na dávky pěstounské péče pak o 500 milionů korun. Děkujeme vám za podporu našich návrhů.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, paní poslankyně. Jako další vystoupí pan poslanec Radovan Vích, připraví se paní poslankyně Vladimíra Lesenská. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Radovan Vích: Dobrý večer. Děkuji za slovo, pane předsedající. Já se pokusím ve zkratce nebo maximálně zkrátit svůj pozměňovací návrh, který je evidován jako sněmovní dokument 3547. Je to poměrně jednoduchý pozměňovací návrh, který se týká rozpočtové kapitoly Ministerstva obrany, a jsou to přesuny navrhované v rámci této rozpočtové kapitoly, akorát z jednoho výdajového okruhu na vytvoření nového výdajového okruhu. V principu se jedná o částku 15 593 130 937 korun, z kterých navrhuji vyčlenit 500 milionů korun tak, že 244 milionů na projekt obrany proti dronům a 256 milionů na modernizaci letounů Jas 39-Gripen, které navrhuji přesunout z plánované částky na modernizaci z roku 2025 na rok 2024. A o ten zbytek, to znamená 15 093 130 937 korun, chci navýšit výdajový okruh zajištění politicko-strategického řízení obrany státu, a to za účelem doplňování potřebné výzbroje, techniky a materiálu nutných pro jednotlivé krizové stavy, pro obranu teritoria, pro zabezpečení systému velení a řízení, přičemž vycházím zejména ze zprávy o zajišťování obrany státu v roce 2022 a zprávy o činnosti Vojenského zpravodajství za rok 2022, které jsou v utajovaném režimu, a proto bych v současné době v této podobě považoval to odůvodnění za dostatečné.

Ještě jednou zdůrazňuji, že se jedná o sněmovní tisk nebo evidenci tohoto pozměňovacího návrhu pod číslem 3547, a žádám vás o jeho podporu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní vystoupí paní poslankyně Vladimíra Lesenská a připraví se pan poslanec Oldřich Černý. Prosím.

 

Poslankyně Vladimíra Lesenská: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající kolegyně, kolegové, dovolte mi, abych se přihlásila ke sněmovnímu dokumentu pod číslem 3548, kterým v kapitole 333 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zvyšuji výdaje ve specifickém ukazateli Věda a vysoké školy v oblasti Vysoké školy o částku 1 miliardy a snižuji výdaje specifického ukazatele kapitoly 398 Všeobecná pokladní správa ve specifickém ukazateli Odvody do rozpočtu Evropské unie o 1 miliardu.

Podfinancování vysokých škol a vědy a výzkumu jako takového vede nejen k erozi akademického prostředí, ale i k odchodu talentů do zahraničí, ohrožuje schopnost škol vychovávat inovátory a vědce, kteří jsou nezbytní pro ekonomický růst a sociální rozvoj země. Bez adekvátního zvýšení rozpočtu v rámci kapitoly Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy riskujeme další oslabení vzdělávacího systému a jeho schopnosti přispívat k prosperitě země a zajistit pro firmy pracovníky, kteří by zvládli požadavky průmyslu 4.0, a to v oblasti inovací, robotizace a automatizace. Podfinancování způsobuje, že sektoru vědy a vysokého školství chybí zásadní finanční prostředky pro udržení kvality a konkurenceschopnosti, což kromě jiného vedlo k veřejným protestům zaměstnanců univerzit po celé zemi. Bez dostatečného rozpočtu nelze očekávat, že vysoké školy budou schopny poskytovat vzdělání, které odpovídá současným i budoucím potřebám společnosti a trhu práce. Děkuji za podporu tohoto pozměňovacího návrhu.

A jako druhé se hlásím ke sněmovnímu dokumentu 3512. Je to pozměňovací návrh, který podávám společně s paní kolegyní Helenou Válkovou a kolegou Petrem Sadovským. Konstatuje, že v kapitole 336 Ministerstvo spravedlnosti se zvyšují výdaje ve specifickém ukazateli Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Ministerstva spravedlnosti v oblasti vězeňství o částku 510 milionů korun a v kapitole 398 Všeobecná pokladní správa se snižují výdaje ve specifickém ukazateli Bezpečnost a veřejný pořádek o částku 510 milionů korun. Výdaje na činnost Ministerstva spravedlnosti České republiky ve vězeňské části jsou v návrhu rozpočtu ponížené oproti letošnímu roku v některých položkách až téměř o 80 %, ale ponížení rozpočtu v této části probíhalo již v předcházejících letech, a dochází tedy k průběžnému podfinancování rozpočtu Ministerstva spravedlnosti.

Vězeňská služba je bezpečnostní sbor, který zajišťuje výkon vazby a výkon trestu odnětí svobody, jakož i ochranu pořádku a bezpečnosti při výkonu soudnictví a správě soudů, při činnosti státních zastupitelství a Ministerstva spravedlnosti. Vězeňská služba České republiky musí v rámci ostatních věcných výdajů prioritně zajistit výdaje na nákup potravin pro stravování vězněných osob a chovanců, výdaje na plynulý a nepřetržitý provoz věznic a vazebních věznic, a to jak výdaje provozně technické - nákup vody, paliv, energií - tak výdaje představující zajištění nepřetržité péče o vězněné osoby: oděvy, obuv, prádlo, léky, zdravotnický materiál, potřeby pro hygienickou péči, praní prádla, deratizaci, odvoz odpadků, revize a další. Musí zajistit výdaje na pořízení a obměnu výstroje a výzbroje příslušníků, dále výdaje podmiňující bezporuchovou funkčnost bezpečnostních zařízení zajišťujících střežení a přepravu vězněných osob i ostrahu vězněných objektů a pracovišť. Musí zajistit výdaje na úhrady smluvně poskytovaných licencí kancelářského softwaru, zařízení a úpravy veškerých systémů IT, provoz datových schránek a další v této oblasti.

Dále Vězeňská služba musí zajistit výdaje spojené s poplatky za poštovní služby, telekomunikace, správní řízení a další. Další oblastí, kterou Vězeňská služba zajišťuje, jsou nákupy materiálu pro vlastní výrobu, provoz a údržbu informačních a telekomunikačních zařízení, sociální poukázky dle zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody, v platném znění, příspěvky při propouštění a dále také výdaje na náborový příspěvek v souladu s novelou zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, v platném znění.

Také je třeba dodat, že navrhované škrty v rozpočtu jsou ve srovnání s rokem 2023 ve výše uvedených částech pouze na papíře a v konečném důsledku se řešení nedostatečného financování Vězeňské služby vláda stejně nevyhne. Virtuální škrty jsou tedy nekoncepčním krokem. Zachování optimální funkčnosti našeho vězeňství by mělo být jednou z priorit státu, aby na straně jedné nedocházelo k ohrožení obyvatelstva a na straně druhé ke krácení ústavně zaručených práv odsouzených na důstojný průběh výkonu trestu odnětí svobody.

Takže děkuji i za podporu tohoto pozměňovacího návrhu a znovu opakuji, že se k oběma pozměňovacím návrhům hlásím. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, paní poslankyně. Nyní tedy vystoupí pan poslanec Oldřich Černý, připraví se pan poslanec David Šimek, poté Julius Špičák a další. Prosím.

 

Poslanec Oldřich Černý: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi vás seznámit se svými čtyřmi pozměňovacími návrhy k návrhu státního rozpočtu na příští rok. Všechny mé pozměňovací návrhy převádějí finance z rozpočtové kapitoly 306 Ministerstvo zahraničních věcí do rozpočtové kapitoly 329 Ministerstvo zemědělství. Nyní mi dovolte tyto návrhy v krátkosti zdůvodnit.

Živočišná výroba v České republice prochází těžkým obdobím. Ministerstvo zemědělství před několika měsíci zrušilo podporu chovatelům skotu, drůbeže i prasat. To vnímám jako velmi špatný krok, jelikož dotační programy měly motivovat chovatele k investicím na zlepšení životních podmínek zvířat. Zrušení dotací dostává proto některé podniky do velmi svízelné situace. Aby nedošlo ke ztrátě schopnosti českých výrobců se v konkurenčním prostředí prosadit, navrhuji na příští rok větší podporu pro chovatele skotu, drůbeže i prasat, a to právě na zlepšení životních podmínek chovaných zvířat. K této oblasti se vážou moje tři pozměňovací návrhy, a to v celkové výši 500 milionů korun. Vzhledem k tomu, že o zlepšení životních podmínek zvířat mluví strany napříč politickým spektrem, doufám, že moje návrhy budou přijaty.

A teď tedy konkrétně. Pro chovatele skotu navrhuji 100 milionů korun s tím, že částka 50 milionů korun se použije na dotační program 20A, což je Zlepšení životních podmínek chovu dojnic, a částka 50 milionů se použije na dotační program 20D s názvem Zlepšení životních podmínek skotu chovaného v systému chovu bez tržní produkce mléka. Dále chovatelům drůbeže navrhuji zvýšit podporu o 200 milionů korun, a to jako dotační titul v rámci dotačního programu 20B, což je Zlepšení životních podmínek chovu drůbeže. Za třetí navrhuji přesunout 200 milionů korun pro chovatele prasat. Tato částka by se použila na dotační program 20C s názvem Zlepšení životních podmínek chovu prasat. Tolik tedy k mým třem návrhům, které podporují v současné době velmi diskutované téma - zlepšení životních podmínek chovaných zvířat.

Můj čtvrtý pozměňovací návrh reaguje na situaci, ke které došlo letos v sektoru včelařství. Letošní rok totiž byla dotační podpora včelařů značně omezena, což velmi negativně ovlivnilo a omezilo včelařské aktivity. Prosím, uvědomme si, že bez včel je opylování velice komplikované a bez dostatečné podpory včelařů by tak došlo ke snížení produkce ovoce, medu a dalších zemědělských produktů. Protože českým zemědělcům a chovatelům se finanční prostředky nesystémově pouze berou, moje pozměňovací návrhy tento neutěšený stav alespoň zčásti napravují.

Zároveň bych chtěl říct, že hnutí SPD bude vždy plně podporovat české zemědělce i chovatele. Zároveň bych se chtěl přihlásit ke sněmovním dokumentům, které jsou v systému nahrány pod čísly 3687, 3688, 3689 a 3690. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Také vám děkuji, pane poslanče. Nyní vystoupí pan poslanec David Šimek, připraví se pan poslanec Julius Špičák, pan poslanec Marek Novák a další. (Poslankyně Lesenská si přichází k řečnickému pultu pro své brýle.)

Vaše brýle, paní poslankyně, správně.

 

Poslanec David Šimek: Děkuji. Vážení kolegové, já si dovolím předložit pozměňovací návrh, který byl nahrán do systému pod číslem 3680, ke kterému se tímto hlásím a dovolím si jej jen stručně představit. Týká se změn v kapitole Ministerstva životního prostředí.

Má devět bodů. První souvisí s navrženým zrušením 108 míst u organizací rezortu a naopak se vznikem dalších 28 míst u jiných organizací rezortu. V rámci tohoto přesunu jsou mezi rezortními organizacemi prováděny i přesuny prostředků na platy. Dále dochází ke korekci chyby při přípravě návrhu rozpočtu, kde v rámci Národního plánu obnovy byla tři místa financována ze státního rozpočtu omylem odečtena dvakrát. V šestém bodě jde o přesun prostředků na spolufinancování v rámci dohody mezi Švýcarskou konfederací a Českou republikou. Cílem změny pod bodem 7 je dorovnání prostředků na podporu vědy a výzkumu v rámci kapitoly Ministerstva životního prostředí na úroveň roku 2023. Bod 8 má zajistit financování péče o zvláště chráněná území ve vlastnictví státu náhradou za ukončený podprogram Správa nezcizitelného státního majetku ve zvláště chráněných územích, celkem jde o 25 milionů korun, a dále tímto bodem je zajištěna podpora provozu domů přírody vzhledem k jejich nenahraditelné edukační funkci, a to ve výši 10 milionů korun. A poslední bod - jde o navýšení prostředků určených na podporu zoologických zahrad, konkrétně se jedná o chov a péči o druhy volně žijících živočichů a zapojení zoologických zahrad do státní a mezinárodní ochrany přírody.

Závěrem bych chtěl uvést, že celý pozměňovací návrh nemění ukazatel celkové výdaje a změny probíhají v rámci jednotlivých ukazatelů. Ještě jednou děkuji a znovu se hlásím k tomuto pozměňovacímu návrhu, který je nahrán v systému pod číslem 3680. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, nyní pan poslanec Špičák a připraví se pan poslanec Marek Novák. Pana poslance nevidím, já ho tedy dám na konec pořadí, a poprosím pana poslance Marka Nováka. Připraví se paní poslankyně Eliška Olšáková. Prosím.

 

Poslanec Marek Novák: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Kolegyně, kolegové, já se tímto hlásím ke dvěma pozměňovacím návrhům, které jsou v systému evidovány pod čísly 3599 a 3600. Víceméně jsou to velmi jednoduché pozměňovací návrhy. Ten první se týká zvýšení rozpočtu pro vysoké školy. Je to především právě proto, že nemáme dostatek financí ve vysokém školství. Je to zásadní problém, je to problém právě u doktorandů, kteří jsou velmi mizerně hodnoceni, a proto tento pozměňovací návrh.

Co se týká druhého pozměňovacího návrhu, ten se zaměřuje především na prevenci kriminality, a to primární prevenci kriminality, na kterou bohužel tento stát absolutně kašle, protože když si dneska vezmeme drogovou problematiku, tak máme 45 000 lidí, kteří jsou rizikově závislí na takzvaných tvrdých drogách. Když se podíváme do zprávy o drogách, ta nám říká, že tento počet je stabilní. Když si vezmeme, že náklady na jednoho drogově závislého člověka jsou milion korun, tak si lehce v hlavě spočítáte, jaké jsou náklady na 45 000 těchto drogově závislých, a pro nás je velmi důležité to, aby se ten počet snižoval, ne aby byl stabilní. A právě proto je potřeba primární prevence a klást důraz na primární prevenci, protože pokud se podíváte do rozpočtu, na primární prevenci v oblasti závislostí jdou 4 % z celkového rozpočtu na drogovou problematiku. To je naprosto šílené. Když si vezmete, že oproti roku 2021, kdy primární prevence měla 80 milionů - slyšíte dobře, 80 - v letošním roce to už bylo jenom cirka 74 a vypadá to, že to bude ještě horší.

Vážení přátelé, tady je potřeba se skutečně zaměřit na to, aby nám nevznikali drogově závislí, abychom se na tuto problematiku konečně pořádně podívali a zaměřili, a zaměřili se třeba i na neziskovky, které si dneska rozdělily trh. Vlastně jeden z šéfů neziskovek nám dneska vede úřad, který se drogovou problematikou zabývá, nemusím říkat jeho jméno, určitě ho všichni znáte, a bohužel já už mu říkám prodrogový koordinátor, ne protidrogový, protože protidrogová politika tohoto státu pod jeho vedením je naprosto šílená.

Přátelé, prosím o podporu těchto pozměňovacích návrhů. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Také vám děkuji, pane poslanče. Nyní paní poslankyně Eliška Olšáková, připraví se pan poslanec Aleš Juchelka. Máte slovo.

 

Poslankyně Eliška Olšáková: Dobrý večer, vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážené kolegyně, kolegové, já bych zde chtěla představit dva pozměňovací návrhy poslanců Elišky Olšákové, Jiřího Carbola a Petra Lišky. Jedná se o pozměňovací návrhy, které jsou nahrány v systému pod sněmovním dokumentem číslo 3683 a 3686.

Pozměňovací návrh, sněmovní dokument 3683, je k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2024 a mění se takto: v kapitole 317 Ministerstvo pro místní rozvoj se zvyšují výdaje v souhrnném ukazateli Výdaje celkem, ve specifickém ukazateli Podpora regionálního rozvoje a cestovního ruchu, v tom Ostatní výdaje na regionální rozvoj a cestovní ruch celkem o částku 1,5 miliardy korun v programu Podpora rozvoje regionu. V kapitole 398 Všeobecná pokladní správa se snižují výdaje souhrnného ukazatele Výdaje celkem a specifického ukazatele Vládní rozpočtová rezerva o částku 1,5 miliardy korun. Ve vládním návrhu zákona o státním rozpočtu, jak už bylo řečeno, se navrhuje provést změny spočívající v navýšení výdajů kapitoly 317 Ministerstva pro místní rozvoj na úkor kapitoly 398 Všeobecná pokladní správa. I přes tuto provedenou změnu povinná nejnižší částka určená pro vládní rozpočtovou rezervu je v případě této změny zcela nedotčená.

Cílem programu Podpora rozvoje regionu je podpořit obnovu a rozvoj zejména malých sídel realizací projektů zvyšujících kvalitu života jejich obyvatel a atraktivitu obecního prostoru. Podporované aktivity zahrnují výstavbu a rekonstrukci místních komunikací, veřejných budov a další infrastruktury obcí včetně projektových dokumentací s tím, že tento program se zaměřuje na oblasti nezahrnuté v podpoře z evropských zdrojů.

My všichni víme, že poptávka po programu ze strany malých obcí je dlouhodobě vysoká, a to konkrétně v podpoře rekonstrukcí a výstavby místních komunikací, které trpí enormním, dlouhodobě kumulovaným infrastrukturním dluhem, anebo také rekonstrukcí veřejných budov. Z toho důvodu vzniká každým rokem obrovský převis objemu žádostí nad množstvím alokovaných prostředků, což indikuje, že obce vědí, jak dotační prostředky optimálně využít, a mají připravené projekty. Stát by měl podle názoru předkladatelů návrhu dostatečnou alokací finanční prostředky v programu podpořit realizaci co největšího množství z nich, aby čas a finance vložené do jejich přípravy nebyly vynaloženy marně. Obce mají na realizaci projektu významnou spoluúčast, navíc jsou s nimi spojeny také neuznatelné náklady, které obce hradí v plné výši. Většina z nich je dlouhodobě rozpočtově odpovědná a na spolufinancování těchto projektů mají naspořeno. Realizace vyššího množství projektů tedy znamená na jedné straně možnost využít prostředky naspořené v rozpočtech obcí a na druhé straně příležitost pro stát výrazně zlepšit kvalitu života obyvatel a nést pouze část vynaložených nákladů. Investiční projekty navíc podpoří lokální ekonomiku a díky multiplikačnímu efektu přinesou státu nezanedbatelné daňové výnosy.

Další pozměňovací návrh, který - už jsem říkala - je nahrán sněmovním systému pod číslem 3686, je opět poslanců Olšákové, Jiřího Carbola a Petra Lišky a týká se stejných kapitol. Je to opět převod v kapitole 317 Ministerstvo pro místní rozvoj, kdy se zvyšují výdaje o částku 800 milionů korun, a v kapitole 398 Všeobecná pokladní správa se snižují výdaje souhrnného ukazatele právě o částku 800 milionů korun. Důvodová zpráva tohoto pozměňovacího návrhu je totožná a v neposlední řadě bych chtěla zmínit, že tento pozměňovací návrh je předkládán v kompromisní výši 800 milionů korun, kdy potřebná výše výdaje v programu Podpora rozvoje regionu je odhadována na 1,5 miliardy korun právě s ohledem na současný převis, který indikuje zájem a potřebnost programu. Proto také v případě pozitivního vývoje státního rozpočtu, například díky nižším výdajům na obsluhu státního dluhu z důvodu nižší úrokové sazby, by bylo navýšení výdajů v programu Podpora rozvoje regionu žádoucí v případě zlepšeného, tedy pozitivního vývoje státního rozpočtu.

Takže já bych se tímto, jak jsem představila, oba dva pozměňovací návrhy, k nim chtěla tedy za kolegy ještě jednou přihlásit, a jsou, jak už jsem říkala, v systému pod číslem sněmovní dokument 3683 a sněmovní dokument 3686. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Také vám děkuji, paní poslankyně. Nyní vystoupí pan poslanec Aleš Juchelka, připraví se paní poslankyně Margita Balaštíková, potom Martin Kolovratník. Prosím.

 

Poslanec Aleš Juchelka: Děkuji moc, pane předsedající. Já budu velmi stručný. Mám tady pozměňovací návrh, který by přidal sociálním službám 2,6 miliardy korun z vládní rozpočtové rezervy. My víme, že služby sociální péče jsou dlouhodobě podfinancované, a zaměstnanci, kteří sociální služby poskytují, tak patří k jedněm z nejhůře odměňovaných pracovníků v rámci veřejných služeb. Nedostatek zaměstnanců v sociálních službách způsobuje opravdu vážné personální problémy napříč republikou při jejich poskytování, sociální služby jako zaměstnavatel jsou tak nekonkurenceschopné a nedostatek pracovníků ohrožuje kvalitu a rozsah poskytované péče.

Na základě vyhodnocení kritické personální situace navrhuji, abychom zvýšili v kapitole 313 Ministerstva práce a sociálních věcí položku Neinvestiční nedávkové transfery, a v tom oblast služeb sociální péče posílí tedy o částku 2,6 miliardy korun, a zvýšené finanční prostředky dotačním titulem účelově právě vázat na zvýšení platů a mezd zaměstnanců. Náš návrh, který předkládáme společně s panem kolegou Andrejem Babišem, tak reaguje jak na sociální situaci samotných zaměstnanců, kteří jsou nuceni kvůli nízkým mzdám a platům pobírat sociální dávky, což považujeme za naprosto absurdní a zatěžující pro systém, tak na statistické údaje týkající se průměrné mzdy. Jenom připomenu, že pro rok 2022 činila průměrná mzda 38 911 korun, průměrný plat zaměstnanců v sociálních službách za rok 2022 pak něco málo přes 35 000 korun. Průměrná mzda potom v organizacích, které nejsou příspěvkové, ale pozor, činila 33 500 korun. V roce 2021 v sociálních službách pracovalo něco málo přes 109 000 zaměstnanců a počet zaměstnanců odměňovaných platem byl 49 188 korun, jejich průměrná platová třída byla 6 a průměrný platový tarif byl 21 923 korun. Celkový počet finančních prostředků na platové tarify byl tedy 19,7 miliardy korun. Vhledem k nutnosti personálně stabilizovat sociální služby navrhujeme zajistit zaměstnancům jakousi garanci zvýšení platů a mezd z námi navrhované zvýšené částky.

Tak já bych se chtěl přihlásit k tomuto pozměňovacímu návrhu pod číslem 3603. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. Jako další paní poslankyně Margita Balaštíková, připraví se pan poslanec Martin Kolovratník, potom pan poslanec Jan Berki. Prosím.

 

Poslankyně Margita Balaštíková: Dobrý den, kolegyně a kolegové. Já bych svůj projev začala trošku takovým exkurzem do začátku tohoto roku, kdy nám v druhém kvartálu klesla HDP o 0,4 %, ovšem spotřeba domácností nám klesla o 4,5 %, a to, domnívám se, způsobuje velké problémy v naší ekonomice, v jejím chodu, klesá odbyt zboží a příjmy firem v celém řetězci od výrobců a dovozců přes dopravu, sledování, skladování až po obchod klesají. Zas od ledna do srpna zaniklo více než 10 000 firem, což je hodně. Jsou to spíš menší firmy a živnosti, ale domnívám se, že je to číslo dost vysoké. Zanikají jednak v důsledku snížené poptávky, ale také kvůli drahým úvěrům.

Zvyšuje se nekonkurenceschopnost finálních produktů českých firem, samozřejmě kvůli zvyšujícím se nákladům, ať už energií, PHM, čehokoliv jiného. Obávám se, že jakmile vstoupí balíček v platnost, tyhle nákladové položky nám vzrostou, a tudíž nám vzroste i naše nekonkurenceschopnost.

Bohužel, co nám tedy nepěkně roste, je kriminalita, zejména ta přes internet, množí se podvody všeho druhu. Tak budeme mít sice nižší dluhy, ale ekonomika bude v rozkladu. Proti recesi by vláda měla jít navýšením investic proti vysokým úrokům s dotacemi v podobě jejich snížení, poskytování různých záruk, subvencí na návratné bázi a tak dále, jak o tom na začátku tohoto roku hovořila.

Kromě toho máme paralyzující státní správu, která jim vyhlásila již na mnoha úřadech pasivní rezistenci. Co mi neřeknou, zkrátka nebudu dělat. Když to chtějí, je to jejich věc, poradit si nenechají, řídím se vlastním rozumem, půjdu cestou nejmenšího odporu.

Schodek 250 miliard na příští rok považuje ministr financí za vyvážený a přijatelný. Je to rozpočet, který nepočítá s ničím jiným, než že všechno bude tak, jak on napsal a jak si naplánoval. Nepočítá s žádnými důsledky z důvodu válečných útrap, s energetickou krizí, nic. Naopak je to rozpočet, který počítá jenom se zvýšením daní a se škrtáním dotací.

Proč tedy vůbec plánujeme nějaký schodek? Protože tato vláda nehodlá splnit svůj politický slib a změnit zdanění mezd. Ono je to totiž 100 miliard za každý rok a to se přece hodí. Nechce uznat chybu a obnovit EET, neumí vyrovnat důchodový systém. Důchodová reforma v jejím pojetí je snižování důchodů, prodlužování doby odchodu do důchodu a podobné věci. Zdravotnictví, které přestalo děkovat, se znovu dostává do varu a tentokrát to vypadá velmi ošklivě. Náklady dluhové služby vzrostly této vládě o dalších 60 miliard a posílení rozpočtu armády nám zvedá věci, které jsme si možná mohli pro tohle období odpustit.

Mohla bych tak pokračovat dalšími kroky, se kterými nemohu souhlasit, protože je nepovažuji za prioritu pro tuto zemi, pro tuto maličkou zemi a pro její obyvatelstvo. Jednoduše řečeno, tato vláda se dle mého soudu střílí do nohy, a co je smutné, že za naše peníze. Česká ekonomika potřebuje oživit. Má všechny předpoklady růstu, plnou zaměstnanost, máme likviditní rezervy v bankách, a po krátké období nám tedy i klesala inflace. Bohužel jenom krátce. Plán příštího roku by tedy měl dle mého soudu směřovat k růstu HDP a k vyrovnanému rozpočtu. To je ovšem jenom z říše snů. Jednodušší je plánovat stamiliardové schodky a svádět to na předchozí vládu. To se vždycky hodí.

Týká se to i Popelky, našeho Ministerstva zemědělství, a tou pomyslnou Popelkou pro mě je náš potravinářsko-zpracovatelský průmysl. Samozřejmě že to neškrtl asi pan ministr zemědělství, asi to škrtl pan ministr financí, protože on vede hlavně boj proti těm velkým. a to je přece to nejdůležitější na světě, zlikvidovat ty, co nám tu platí daně, zaměstnávají lidi. Nevím, z čeho se ta státní pokladna bude plnit. Třeba má nějaké kouzlo. Tady jsme již v průběhu tohoto roku škrtli vše. Nechceme a tedy nebudeme zde pomáhat, protože stále slyšíme, a to i z úst obchodních řetězců, že Česku chybí financovat potravinářsko-zpracovatelský sektor. Ale my nepodpoříme ty firmy, které platí daně v České republice. Pan ministr financí to nechce slyšet, nebudeme přece podporovat ty bohaté, přestože jsou to pilíře našich příjmů do státní pokladny. Budeme podporovat jenom ty, kteří se nám hodí z jakéhokoliv patrně úplně jiného důvodu než ekonomického. Bude to důvod politický a ten přece nemá s ekonomikou nic společného. Budeme raději uměle upravovat rozpočet, aby to zdálky vypadalo dobře, jak tato vláda hospodaří a snižuje schodek státního dluhu. Ovšem při podrobnější analýze objevíte nedostatky, které jsou úsměvné. Vláda zkrátka nepočítá, že se nějaká dobrá duše najde a že se bude blíže seznamovat s rozpočty.

Tak například tento týden vláda projednává rozpočet SZIF. Co jsem si z předloženého materiálu vyčetla? To nejsou slova panu ministrovi zemědělství, protože přece autorem je Ministerstvo financí se svými úředníky, kteří si ostrouhali ostře tužky a škrtají, kde se podívají, hlavně při pohledu z okna upřeného do dáli. Takže co jsem se dočetla v materiálu? Že celkové příjmy na první straně jsou předpokládané ve výši 38 000 894 a nějakých drobných v roce 2024. Ovšem když si přečtete přílohu materiálu, zde je již uvedeno, že v roce 2024 budou příjmy 43 000 894 a tak dále a že nebude potřeba rozpočtová změna. No, to si, pane ministře financí, nemyslím. Závěrem? Rozdíl je 6 miliard. Tento rozdíl může být samozřejmě kryt ze zůstatku roku 2023, ale to nepředpokládám, že by nám tam zůstalo 6 miliard.

U SZIF, jak jsem se podívala deset let zpátky, bývá maximální zůstatek nespotřebovaných výdajů ve stovkách milionů korun. Ale podstatné je, že se nikdo nenamáhal vysvětlit, jak a z čeho bude pokryt tento nedostatek finančních prostředků. Chybí nám to hlavně u rozvoje venkova podle strategického plánu 2023, který neumožní SZIF vyplatit příslušné dotační tituly ze související evropské legislativy již proběhlého příjmu žádostí.

Dále není dostatečná ani přidělená dotace na opatření SOT, což jsou včely. Chybějící prostředky budou řešeny správcem kapitoly v průběhu roku, jak už jsme to zažili v roce 2022, kdy přišli před Vánocemi pracovníci ministerstva... Za to nemůže pan ministr, který tady sedí. Za to mohou ti, kteří to tak naplánovali a kteří moc dobře vědí, že jsem jim vyčítala, že potom o ty peníze přijdou žádat na rozpočtový výbor. My samozřejmě chceme pomáhat, tak jim to odsouhlasíme, oni to pošlou mezi Vánocemi, a protože v České republice se zdaňují dotace, tak jim to ještě zdaníme a oni z toho mají skoro nula nula nic. Ale to je asi v pořádku. Chápu, že vláda se může obhajovat, že použije ty nespotřebované nároky z roku 2023, ale to jim trošku nesedí. Je tu ale ještě jedno vysvětlení, že se zkrátka v roce 2024 nevyplatí všechny nároky, zaplatí se v roce 2025. Ty z roku 2025 se zase nevyplatí, a tak se nám kulička bude nabalovat, vláda to bude před sebou koulet, ale pak to jednoho dne spadne na ministra, který v té době bude sedět na tom ministerstvu, protože nám skončí programovací období a budeme to muset ukončit.

A to je celá rozpočtová pohádka Ministerstva financí. Blíží se Vánoce, s nimi moje oblíbená pohádka o Popelce s Libuškou Šafránkovou. Proto bych ráda té naší potravinářsko-zpracovatelské Popelce pomohla alespoň k malým dotacím. Určitě se nejedná o vysokou částku. Je to jenom pouhých 50 milionů. Investice ve velkých firmách, proti kterým velká část této vlády bojuje, začíná od 50 milionů nahoru, takže když jim dáte 2 miliony, vůbec jim nepomůžete, ale budete moci podpořit střední firmy, pro které to bude docela zajímavé, protože vy jste škrtli dotační titul 13, tedy bývalý pan ministr, který se právě týkal inovací a investic pro zvýšení kvality zpracovávání zemědělských produktů v potravinářském průmyslu.

Takže jak říkám, trn z paty nevytrhneme, budeme je moci podpořit. Myslím, že oni si to zaslouží, protože nás živí každý den. Máme od nich snídaně, obědy, večeře, pokud tedy nenakupujeme jako pan premiér v Německu a nemažeme si Nutellu, kterou zapíjíme Coca-Colou, pocákáme to kečupem a budeme tomu říkat základní potraviny. Já si takhle nákup v základních potravinách nepředstavuji, ale už jsem viděla, že lidi jedí kdeco, chuti různé. Nakonec nás velké potravinářské nadnárodní firmy přesvědčují, že my máme jinou chuť, nám chutná něco jiného. Proč ne Nutella s kečupem? Ono to může být docela dobré a určitě to může mít zajímavý projímavý účinek. Doporučuji zkusit, můžeme porovnat, jak to na koho účinkovalo. Zapijeme to Coca-Colou a bude vymalováno, alespoň pro příštích šest hodin.

A tím pádem se hlásím ke svému pozměňovacímu návrhu, který je ve sněmovním tisku 3595, který jsem se svými ctěnými kolegy předložila. Týká se právě dotace na podporu, v podstatě investic do potravinářského zpracovatelského průmyslu, kde se většinou zpracovávají zemědělské produkty z naší země. Máme tady Klasu, českou potravinu, tak věřme tomu, že to tak je, já myslím, že ano, a alespoň trošičku pomůžeme těm firmám, aby byly konkurenceschopné - ne vůči českým velkým gigantům, ale vůči nadnárodním gigantům, protože my tady sami sobě moc nekonkurujeme. Já myslím, že my se tady na tom trhu docela dobře srovnáme, když nám do toho vlády nebudou házet vidle, necháte nás žít, budete nás podporovat a budete s námi hovořit, a to je všechno.

A já bych vám, kolegové, vy, kteří byste se rozhodli podpořit tento pozměňovací návrh, já vám děkuji za tyhlety firmy, které čekají, kdo z vás tu ruku zvedne a kdo ne. Chápu, že máte určitou dohodu v pětikoalici, byla bych ráda, kdyby tu odvahu našel alespoň pan ministr zemědělství - já si ho, a určitě mnozí jiní, budeme hodně vážit. Děkuji za poslech.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Mám zde dvě faktické poznámky. Jako první pan poslanec Aleš Juchelka, po něm pan ministr Marek Výborný. Prosím.

 

Poslanec Aleš Juchelka: Děkuji moc. Já se omlouvám, já jsem se spletl v čísle svého návrhu, takže pozměňovací návrh Andreje Babiše a Aleše Juchelky je pod číslem 3606, a ne 3603. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Nyní pan ministr Marek Výborný. Prosím.

 

Ministr zemědělství ČR Marek Výborný: Vážený pane místopředsedo, děkuji za slovo. Já jenom velmi stručně, nechci prodlužovat tu dnešní debatu, ale musím zareagovat na paní kolegyni Balaštíkovou, vaším prostřednictvím. Trochu mi to připomínalo Pohádky ovčí babičky, ale budiž. Tak jenom abychom uvedli některé věci na pravou míru. Rozpočet Státního zemědělského a intervenčního fondu není 38 milionů, to jste si špatně přečetla, a skoro mě to mrzí, protože to by opravdu tedy ti zemědělci nedostali to, co potřebují, to, co si zaslouží, ano? Takže jsme na částce 38 miliard, to je podstatný rozdíl.

A to, co jste tam prezentovala, se také nezakládá na pravdě, čili to ponížení oproti loňskému roku je 618 milionů v rozpočtu 38 miliard korun a nějaké drobné, není tady prostor na to, abych to rozepisoval do detailu, čili není to nic, co by se jakýmkoliv způsobem promítlo do financování nebo kofinancování, ať už evropských, nebo národních projektů. My jsme v rámci národních dotací ponížili, ano, ponížili, ale z částky 2,7 miliardy na 2,5 miliardy korun, a bylo to po konzultaci se všemi nevládními organizacemi, počínaje Asociací soukromého zemědělství, konče Zemědělským svazem a Agrární komorou. Tak to k tomu.

A pokud jde o ty potravináře, no, tak ano. A já tady se musím zastat pana ministra financí. Byl jsem to já, kdo rozhodl o tom, že nebude program 13 vypsaný. Jestli si myslíte, že tyto programy řídí Ministerstvo financí, tak opravdu neřídí, ale bylo to po jasném rozhodnutí, a odůvodněném rozhodnutí. A není pravdou to, že potravináři nemají šanci. Je zajímavé, paní kolegyně, že když teď měli šanci si v rámci PRV požádat o investiční podporu, tak nám tam 1 miliarda zůstala. Znovu opakuji, 1 miliarda zůstala. Stejně tak mají šanci si požádat o úvěrovou podporu přes PGRLF, čili tohleto není pravda, vy to moc dobře víte. Já to beru (Předsedající: Čas.) jako opoziční kolorit. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane ministře. Faktická poznámka paní poslankyně Balaštíkové. Prosím.

 

Poslankyně Margita Balaštíková: Omlouvám se za to číslo. Já už jsem si to uvědomila, když jsem to říkala (Se smíchem.), ale už jsem to nechtěla rozporovat. Nicméně vážím si toho, že jste se přiznal k tomu, že jste to byl vy, to se opravdu cení, že jste to škrtl. Ale, pane ministře, já nemám úplně ty údaje jako vy, a ty, které získávám, tak vidím, že u toho PRV to dopadá jinak. Je potřeba se podívat, proč tam jsou třeba ty nespotřebované věci, proč nebylo těm žádostem vyhověno, jaký to byl důvod, a teprve potom se o tom bavit. Ale nechci tady zdržovat ctěné kolegy. Jestli souhlasíte, sedněme si na to spolu, nad materiál, který jste vy měl ve vládě, který mám já, jak mám já výsledky prvního kola, a můžeme se podívat, jak to opravdu dopadlo, jak to bylo, které ty společnosti tedy čerpaly a zda byl převis, nebo ne a jak bylo vyhověno těm žádostem. Ale děkuji vám za odpověď.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, a nyní tedy pan poslanec Martin Kolovratník, připraví se pan poslanec Jan Berki. Prosím.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji za slovo. Dobrý večer, kolegyně a kolegové, v téměř prázdném sále. Věřím, že přes nepříliš hojnou účast v této večerní hodině někteří z vás, nebo aspoň část z vás, a hlavně páni ministři, kterým budou má slova adresována, budou vnímat moji argumentaci ke dvěma pozměňovacím návrhům, které jsem do vládního návrhu zákona o státním rozpočtu připravil. Oba dva se týkají veřejné ekologické železniční dopravy. Podtrhuji, veřejné a ekologické železniční dopravy. Jsem rád, že tu je například kolega Tesařík z KDU-ČSL, o kterém vím, že je velkým propagátorem železnice, a tak jsem přesvědčen, že až uslyší mojí argumentaci, že se rozhodne mé pozměňovací návrhy jako jeden z dalších koaličních poslanců určitě podpořit.

Tak to bylo možná s odlehčením (Se smíchem.), ale teď už se pokusím více vážně. I když navážu ještě na pana ministra Výborného. On tady naznačil Pohádky ovčí babičky, ale bohužel, bohužel, vážení kolegové, vážené kolegyně z koalice, ty Pohádky ovčí babičky my často slýcháme, aspoň podle našeho názoru, spíš z vaší strany. A já už jsem tady použil jeden příměr někdy v jarních měsících letošního roku, když jsme se bavili také o tvorbě rozpočtu, o tom vašem daňovém balíčku - já jsem to přirovnával té slavné pohádce Jak pejsek s kočičkou vařili dort a dali tam a naschovávali spoustu, spoustu zajímavých ingrediencí a dobrot, které nakonec nikomu moc nechutnaly. A bohužel, volným příměrem mi ta tvorba státního rozpočtu tady tu pohádku připomíná i právě v rezortu dopravy.

Připomenu jedno jediné číslo, je to oněch bájných 28 miliard korun, které reálně chybí rozpočtu Ministerstva dopravy, konkrétně Státnímu fondu dopravní infrastruktury. Ony tam jsou sice nakonec dopraveny, sice připraveny, a to formou půjčky z Evropské investiční banky. Připomenu, že v těch debatách nemáme rozpor v tom, že v některých momentech ta půjčka by mohla být výhodnější než samotné dluhopisy státu nebo vládní dluhopisy, ale chybí nám tam odpověď na jednu otázku, kterou velmi často a několikrát opakovala předsedkyně našeho klubu Alena Schillerová: když ta půjčka od EIB nebude výhodnější a určitou část z těch tranší si vezmete nebo budete muset vzít ze státního rozpočtu, tak kde ji vezmete? Kde na to máte připravenou kolonku? Nikdy jsme se nedozvěděli tuto odpověď. Možná můžeme tušit, že to bude někde schováno ve vládní rozpočtové rezervě nebo někde jinde, ale to jenom tušíme. Tu odpověď prostě nemáme, to tady musí zaznít. A to je jedna z ingrediencí, pane ministře, jste tu jako jediný těch Pohádek ovčí babičky, které nám a voličům a občanům České republiky předkládáte. To za prvé.

A ta druhá, velmi nedobrá ingredience, je to slovíčko přepůjčka, že tyhle peníze přepůjčujete z dopravy, respektive z Ministerstva financí do rezortu dopravy. Účetně si tak vytváříte de facto pohledávku a v tom celkovém deficitu státního rozpočtu, v celkovém čísle, které budete prodávat marketingově a mediálně, zkrátka tady těch 28 miliard schováváte. To na úvod mého vystoupení.

A teď konkrétně dvě změny, které jsem připravil. Ta první se týká podpory, jak jsem řekl, veřejné dopravy železniční pro seniory a studenty. Víte, že předchozí vláda hnutí ANO připravila výraznou a velmi, velmi dobře fungující slevu pro studenty a seniory ve výši 75 % na jízdné. Prokazatelně - prokazatelně, když očistím statistiky od vlivu covidu a když nebudu dělat to, co dělá pan premiér Fiala, že zaklekne na statistiky a chce jiné druhy výpočtu a jiné formulace, tak když opravdu seriózně, férově se podívám na dopravní statistiky, tak každý rok, kdy tato sleva fungovala, přinesla v té veřejné dopravě zvýšení zájmu v cílových skupinách zhruba o 5 %. Prostě prokazatelně, prokazatelně to fungovalo. Vy jste přistoupili sice ke kompromisu, jak říkáte, a OK, mohu to brát jako alespoň určitý kompromis, že jste ty slevy nezrušili, že jste dali na 50 %, ale jednoduchou trojčlenkou, jestliže něco stálo ilustračně z původní stokoruny 25 korun, jestliže dneska to stojí 50 korun, tak vy jste to jízdné seniorům a studentům zkrátka zdražili na dvojnásobek. Vy jste ho udělali dražší.

A jestliže si k tomu všemu, vážené a vážení, připočtu všechny další dopady, které tady dokolečka probíráme - energie, inflaci, celkové životní náklady, drahé potraviny, propad reálné hodnoty našich mezd - tak zkrátka i tohle je další zdražení a je to další částka, kterou berete lidem z kapsy. Přitom zachovat slevu na těch 75 % by v celkovém objemu státního rozpočtu nebylo až tak děsivé, nebylo by to tak hrozné, není to taková částka jako třeba těch téměř 30 miliard, které schováváte a skrýváte za slovo přepůjčka. Velmi zjednodušeně odborným odhadem nebo jednoduchým přepočtem proti tomu, kolik teď ty slevy stojí, jakou částku na ně vynakládá stát, je to nějakých 5,5 miliardy při těch 50 %.

Já v tomto pozměňovacím návrhu navrhuji a žádám vás o podporu, abyste ty slevy zvýšili zpět na 75 %. Věřte, že my v ANO bychom vám zatleskali za to, že bychom vás podpořili, ale udělaly by to i zbytky vašich voličů, kteří vám možná ještě trochu věří. Dívám se na kolegy z KDU-ČSL, zrovna vy byste měli velmi pečlivě zvažovat, jestli a jak si tu důvěru nezískat. Věřte mi, kolegové, že řada veřejnosti, cestujících, by tohle ocenila. Stálo by to hrubým odhadem zhruba 3 miliardy korun. O ty 3 miliardy korun já ve svém pozměňovacím návrhu navrhuji, doporučuji, aby o tuto částku byla zvýšena položka, která se jmenuje Ostatní výdaje spojené s dopravní politikou státu, a samozřejmě abych zachoval tu celkovou bilanci, bylo by to tedy do kapitoly 328 a navrhuji to na úkor kapitoly 398 Vládní rozpočtová rezerva.

Možná ještě jeden doplňující argument přidám. Mluvíme všichni o těch Green Dealech, hádáme se tady o tom, řešíme, jak to uděláme s celkovou spotřebou energie, s energetikou jako celkem. Tak si představte, kolegyně a kolegové, že jeden člověk, který jede v autě individuálním, proti člověku, který jede veřejnou dopravou ekologickou, tedy vlakem, spotřebuje trojnásobek, opakuji, trojnásobek energie. Nebo opačně, ať to je energie vydaná dieselovým motorem nebo elektrickou trakcí, cestující ve vlaku spotřebovává zhruba třetinu energie potřebné na přemístění z místa A do místa B, pokud tedy použije veřejnou dopravu. Takže i pokud se tady zaklínáme všichni, nebo hlavně vy zaklínáte potřebami úspor, řešením energetiky, řešením problémů v energetice, i tohle by svým způsobem mohl být řekněme doprovodný krok, který celkové problematice pomůže právě v tom smyslu, že se lidé z individuální dopravy přesunou do dopravy veřejné. Je to pozměňovací návrh pod číslem sněmovního dokumentu 3596, ke kterému se tímto hlásím.

A ten druhý, ten napravuje lež, opravdu lež a lživá slova, lživé větičky, které nám připravil opět jako jednu z dalších ingrediencí do návrhu rozpočtu pan ministr Kupka společně s panem ministrem Stanjurou. Vaši kolegové v celkové tabulce, kde se honosíte tabulkou úsporných opatření v národních dotacích, tak právě v kapitole 327 Ministerstvo dopravy škrtli mimo jiné 4 miliardy a nazvali jste to Snížení dotace SFDI ve vazbě na úsporná opatření u investorských organizací ŘSD a Správa železnic. Prosím vás, je to bohapustá a sprostá lež. Snížením nebo nějakými úspornými opatřeními na ŘSD a na Správě železnic opravdu nedosáhnete 4 miliard. Z těch poslanců z hospodářského výboru, kteří se tu věnují dopravě, je tu jediný, kterého jsem už jmenoval, dívá se teď raději do svého počítače a ví moc dobře, pan kolega, že 4 miliardy u ŘSD a Správy železnic formou nějakých vnitřních úsporných opatření prostě nedosáhneme, to není možné. Nepropustí zaměstnance, nepřestanou jezdit auty, nepřestanou svítit. Je to jen a pouze škrtnutí celkového rozpočtu, který by měl mířit do rozpočtu, do investic, anebo do provozu, do provozuschopnosti. Samozřejmě vy ty 4 miliardy škrtnout můžete, o to víc si půjčíte v EIB, o to víc nás zadlužíte jinou formou, bude to taková ta půjčka z kapsy do kapsy, ale prostě věta - úsporná opatření u ŘSD a Správy železnic je lživá a nepravdivá. Tak to prostě je, to jsou fakta. A proto já navrhuji, abychom opět tedy na úkor vládní rozpočtové rezervy alespoň, prosím alespoň, tyto 4 miliardy do rozpočtu dopravy vrátili, abychom řekněme tuto chybu napravili. V tomto případě by to bylo konkrétně v kapitole Ministerstva dopravy do položky Dotace pro Státní fond dopravní infrastruktury, konkrétně Ostatní dotace pro Státní fond dopravní infrastruktur.

Poslední doprovodný argument. Když jsem se na správní radě Správy železnic ptal na detaily plánovaného rozpočtu této organizace na příští rok, právě a přesně ty 4 miliardy tam chybí na takzvanou cyklickou údržbu, pojem, který je v dopravní veřejnosti všeobecně známý. Velmi jednoduše - hovoří o tom, že technologii zařízení dopravní cesty udržujeme - ne až shnije, až se rozpadne, až to nějak zalepíme, ale že ji udržujeme během jejího životního cyklu přesně v plánovaných intervalech. Je to velmi jednoduché: pokud udržujeme, děláme tu údržbu dopředu, logicky v dlouhém časovém horizontu šetříme. Takže prosím, prosím, zvažte to, nevytloukejte teď klín klínem, že si tady škrtnete jen tak 4 miliardy a že ten dluh vlastně přesunete do budoucna na vaše nástupce, kteří tu infrastrukturu potom budou mít v mnohem, mnohem horším stavu. Jinými slovy, pokud by tento pozměňovací návrh byl úspěšný, tak se můžeme dohodnout na tom, že právě tato částka přijde přesně do státní investorské organizace Správy železnic, a můžeme se dokonce dohodnout na tom, že půjde přímo do položky Provozuschopnost, konkrétně Cyklická údržba hlavních koridorů. Na správní radě máme fakta, máme analýzu, máme zpracovaný materiál s tvrdými daty a fakty, který na prvním železničním koridoru ukazuje, jak v tom dlouhodobém horizontu právě tato cyklická údržba, za kterou zde bojuji, pomáhá a jak šetří rozpočtové prostředky. Pokud byste se chovali tak, jak to o sobě sami říkáte, že jste odpovědní hospodáři, rozumní hospodáři, tak takovou věc nemůžete nepodpořit, opačně, musíte ji podpořit, protože budete šetřit peníze státu, peníze našich občanů do budoucna. Tak se ukažte, jestli takto budete přemýšlet. Je to pozměňovací návrh pod číslem sněmovního dokumentu 3697, a jsou to tedy 4 miliardy navýšení do té položky Dotace pro Státní fond dopravní infrastruktury. Je to alespoň malé zmírnění té hrůzy, kterou jste v rezortu dopravy bohužel připravili. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní pan poslanec Jan Berki, připraví se pan poslanec Petr Bendl. Prosím.

 

Poslanec Jan Berki: Vážený pane místopředsedo, milé kolegyně, milí kolegové, já se jdu přihlásit za skupinu poslanců a poslankyň k pozměňovacímu návrhu, který je uveden v systému pod sněmovním dokumentem číslo 3700. Ve stručnosti: jedná se o alespoň částečné dorovnání výše podpory v oblasti mládeže, tedy mládežnických organizací k letošnímu roku. Podrobnější zdůvodnění odkážu na dokument samotný. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní pan poslanec Petr Bendl, připraví se paní poslankyně Iveta Štefanová. Máte slovo.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Dovolte mi, abych se přihlásil k pozměňovacímu návrhu sněmovního dokumentu pod číslem 3706.

Jenom krátké zdůvodnění tohoto převodu 10 milionů korun z Všeobecné pokladní správy do kapitoly Ministerstva kultury. Ve vládním návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2024 navrhujeme spolu s kolegy, s kterými podávám tento pozměňovací návrh, a to s kolegy Markem Bendou, Josefem Coganem, Alešem Dufkem, Michalem Kučerou a Jakubem Michálkem, provést změny spočívající ve zvýšení výdajů ve prospěch kapitoly 334 Ministerstva kultury. Navrhujeme zvýšení rozpočtu v ukazateli Příspěvek na provoz příspěvkových organizací, stěžejně prostředků na platy v rámci zajištění další etapy digitalizace fotoarchivu ČTK.

Digitalizace fotoarchivu ČTK byla zahájena v roce 2019. Jedná se o dlouhodobý společný projekt, který realizuje příspěvková organizace Ministerstva kultury Národní knihovna, a to na základě podepsaného memoranda o spolupráci mezi ČTK a Národní knihovnou. Národní knihovna má dlouholeté zkušenosti s digitalizací kulturního dědictví. S ohledem na to, že Ministerstvo kultury nevypisuje možnost podpory, v jejímž rámci by bylo možné například z ukazatele kulturní aktivity poskytnout finance přímo ČTK, budou prostředky poskytnuty Národní knihovně, která pro ČTK digitalizaci zajišťuje. U výše uvedené částky se jedná primárně o prostředky na mzdy za výkony, které budou zaměstnanci Národní knihovny pro naplnění digitalizace muset zajistit. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní faktická poznámka pana poslance Kolovratníka, připraví se paní poslankyně Iveta Štefanová. Prosím.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Dobrý večer. Já ten čas ani celý nevyužiju, ale musím říct, že mě to překvapilo a překvapilo příjemně, pane poslanče Bendle, že jste přišel s tímto pozměňovacím návrhem. Kolega mě nevnímá, tak vám to pak možná řeknu na čtyři oči. Chci tady připomenout, že tuhle věc, digitalizaci archivu ČTK, chci ocenit, pane kolego, ten pozměňovací návrh na mikrofon, že mě příjemně překvapil. My jsme to řešili na tom mediálním výboru, tehdy ještě tedy volebním výboru v minulém volebním období, a teď se dívám, pan ministr Stanjura tehdy byl členem toho výboru, pamatuji si, myslím, že určité období i Miroslava Němcová se tam pohybovala, a měli jsme tehdy, vy ještě v opozici, my v koalici, na tom shodu. Tuším, že ten projekt se nějak rozběhl, už si nepamatuji detaily, a vnímám tedy velmi pozitivně tento pozměňovací návrh. Vnímám i pozitivní gestikulaci nebo mimiku pana ministra Stanjury, tak nevím, jestli předbíhám nebo nepředbíhám, jestli bude tento pozměňovák navržen. Za nás určitě bude mít podporu, že jdete dobrou cestou, a díky za to.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Faktická poznámka pana poslance Bendla. Prosím.

 

Poslanec Petr Bendl: Velmi děkujeme za pochvalu a doufáme, že změníte názor na státní rozpočet jako celek.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, nyní paní poslankyně Iveta Štefanová, připraví se pan poslanec Josef Flek. Prosím.

 

Poslankyně Iveta Štefanová: Děkuji za slovo, vážený, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych také představila své pozměňovací návrhy k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2024 a krátce je odůvodnila. Navrhuji, aby se zvýšily výdaje státního rozpočtu v kapitole 335 Ministerstvo zdravotnictví, a to o částku 400 milionů korun nebo 300 milionů korun nebo 200 milionů korun, a to na výzkum a vývoj ve zdravotnictví. Podfinancování výzkumu a vývoje v České republice - je dlouhodobě podfinancováno a je třeba to změnit, zejména v čase krize posílit schopnost vytvářet na našem území dostatek zdravotnických prostředků nebo léčiv pro naše občany. V době krize s nedostatkem léků se jasně ukázalo, jak riskantní je spoléhat na dodávky těchto produktů ze zahraničí, nebo dokonce z jiných kontinentů. Důraz by měl být kladen na prakticky využitelný výzkum, nikoliv jakési teoretické bádání. Produkty výzkumu a vývoje, ke kterým by mělo směřovat toto financování, by měly být snadno použitelné v praxi, neboť Česká republika potřebuje rychle posílit soběstačnost právě i v oblasti zdravotnictví.

Dále navrhuji zvýšit výdaje státního rozpočtu v kapitole Ministerstva zdravotnictví, a to o částku 70 milionů korun vrácením financování krajským hygienickým stanicím na dřívější úroveň, tedy navýšení o 70 milionů ve specifickém ukazateli Výdaje na státní správu. Rozpočet na minulý rok totiž toto financování krajským hygienickým stanicím snížil, přestože se v minulých letech ukázalo, jak důležitou roli sehrávají právě v době krize. Uvedené finance navrhují přesunout z kapitoly Vládní rozpočtová rezerva.

Přihlašuji se tímto tedy k pozměňovacím návrhům, které jsou v systému načteny jako sněmovní dokumenty číslo 3563, 3564, 3565 a 3566. Podrobné odůvodnění je součástí těchto sněmovních dokumentů. Děkuji za pozornost a prosím o podporu těchto návrhů.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, paní poslankyně. Nyní pan poslanec Josef Flek, připraví se pan poslanec Richard Brabec. Prosím.

 

Poslanec Josef Flek: Děkuji. Vážené kolegyně, vážení kolegové, rád bych se přihlásil k pozměňovacímu návrhu Vítka Rakušana pod číslem 3634 u kapitoly 314 Ministerstva vnitra. Předložený pozměňovací návrh navyšuje položky průřezových ukazatelů kapitoly 314 Ministerstvo vnitra na úkor provozních výdajů kapitoly. Žádným způsobem nenavyšuje schválený státní deficit, nenavyšuje kapitolu 396 Státní dluh, specifický ukazatel Obsluha státního dluhu. Navrhované změny souvisí s posílením výdajů na platy u Policie České republiky a Hasičského záchranného sboru České republiky. Jedná se o navýšení 2 % objemu prostředků na platy obou bezpečnostních sborů v souvislosti s navrácením předešlého krácení finančních prostředků na platy ve stejné výši. Podrobná zpráva, důvodová zpráva, je, jak jsem říkal, pod číslem 3634. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní pan poslanec Richard Brabec, připraví se pan poslanec Jan Kuchař. Máte slovo.

 

Poslanec Richard Brabec: Děkuju za slovo, vážený pane předsedající. Kolegyně, kolegové, vážení páni ministři, úplně si umím představit, jak mi všichni fandíte, aby mi to dlouho netrvalo, a já vám tu vaši

víru splním. Chtěl bych se tímto přihlásit ke dvěma pozměňovacím návrhům, které jsou v systému pod číslem 3696 a 3698, a opravdu jen velmi krátké zdůvodnění.

První pozměňovací návrh se týká posílení kapitoly, nebo oba se týkají samozřejmě posílení kapitoly Ministerstva životního prostředí, kapitoly 315, první návrh konkrétně posiluje výdaje v části Ochrana přírody i krajiny, takzvaný Program péče o krajinu, o 100 milionů korun na úkor vládní rozpočtové rezervy. Zdůvodněním je, že ten program je dlouhodobě velmi úspěšný, jsou to stovky konkrétních opatření v přírodě, v krajině, které zvlášť v době negativních dopadů probíhající klimatické změny jsou opravdu velmi zásadní, a poptávka zdaleka tedy převyšuje nabídku, která v tomto programu se v návrhu rozpočtu objevuje.

Druhý pozměňovací návrh je na částku 40 milionů korun, a zvyšují se tedy výdaje v kapitole Ostatní činnosti v životním prostředí a je to konkrétně příspěvek zoologickým zahradám. Zvýšení toho příspěvku z 10 na 50 milionů korun, tedy o 40 milionů korun, opět na úkor vládní rozpočtové rezervy. Tady už jsem zaznamenal i nějaký jiný pozměňovací návrh kolegy, který se snaží tuhle situaci zlepšit. Já si myslím, že to je velmi nedůstojné, že zoologické zahrady a ochranná, respektive záchranná centra na financování pěti záchranných center iniciativy CITES skutečně jsou takhle omezeny, protože to zdaleka, zdaleka nepokrývá péči o zvířata, ať už říkám v zoologických zahradách, nebo v záchranných centrech, takže tento příspěvek tedy navrhuji zvýšit o 40 milionů na 50 milionů korun.

Bližší, respektive trošku delší zdůvodnění najdete právě pod pozměňovacími návrhy číslo 3696 a 3698, ke kterým se tímto přihlašuji. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Zatím řádně přihlášený pan poslanec Jan Kuchař a po něm s přednostním právem pan místopředseda Havlíček. Prosím.

 

Poslanec Jan Kuchař: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já bych se rád přihlásil ke svému pozměňujícímu návrhu s číslem 3668. Jedná se o přesun v rámci kapitoly 322, tedy Ministerstva průmyslu a obchodu, a je to 70 milionů korun na podporu proexportní politiky. Jedná se o prezentace českých výrobců na mezinárodních výstavách, veletrzích včetně vybraných akcí v tuzemsku, jako je třeba tradiční Mezinárodní strojírenský veletrh v Brně, kde je Ministerstvo průmyslu a obchodu hlavním gestorem, a je třeba na tuto položku přesunout zhruba 70 milionů korun.

Tolik k mému pozměňujícímu návrhu. Veškeré informace o něm jsou k dohledání pod číslem 3668. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji, pane poslanče. Nyní tedy s přednostním právem pan místopředseda Havlíček. Máte slovo.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Hezký dobrý večer. Já jsem, pokud si dobře vybavuji, začínal a vypadá to, že i končím. To není žádný záměr. Končím proto, že zde načtu pozměňovací návrhy, které jsem podal společně s panem poslancem Špičákem, které se týkají výzkumu. Takže se přihlašujeme tímto pozměňovacím návrhu 3701. Jedná se o navýšení kapitoly Akademie věd. Jde o institucionální podporu, a to o částku 518 milionů korun.

Dále 3702. Jde o navýšení Grantové agentury České republiky. Jde o účelovou podporu a jde o 221 milionů korun.

A potom pozměňovací návrh 3703 - navýšení TAČRu, Technologické agentury. Opět tedy účelová podpora o 869 milionů korun. Bere se to z rozpočtové rezervy.

Proč se to navrhuje? Je to velmi jednoduché. Přesně tyto částky, samozřejmě v kontextu toho, co už je schváleno, čili včetně toho navýšení nyní, by to odpovídalo tomu, co navrhla Rada vlády pro výzkum, vývoj a inovace letos v dubnu. To znamená, není to nic jiného než návrh RVVI. Já to říkám proto, že jsem určitou dobu byl ve vedení Rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace, tuším sedm nebo osm let. Vím, že to nebylo jednoduché, je to náročné dávat dohromady všechny požadavky, ale vždycky to, co se tam nakonec dohodlo a vykomunikovalo, tak se nakonec respektovalo. Musíme si říct, jestli tedy rada má svůj význam. Pokud ano, tak doporučuji, by se braly její závěry, anebo nedělejme tu radu, nebo je to skutečně orgán, kde si tedy všichni řeknou svůj názor, setkají se tam, vypijí si kafe a nemá to smysl. Od toho je tam člen vlády, který má toto koordinovat, měl by se za to postavit a poté by toto mělo být bráno na zřetel, a do značné míry tedy by se to mělo takto respektovat. Proto dáváme tento návrh a já děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Přečtu omluvu: dnes od 19.30 z rodinných důvodů se omlouvá paní poslankyně Mračková Vildumetzová.

Nevidím nikoho dalšího, kdo by se hlásil do rozpravy. Pokud se nikdo nehlásí, v tom případě rozpravu končím.

Chci se zeptat, zda pan ministr chce závěrečné slovo? Vím, že potom pan zpravodaj také chce závěrečné slovo. Prosím, pane ministře.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Za prvé bych chtěl konstatovat, že naprostá většina vystoupení přesně odpovídala tomu, k čemu má sloužit druhé čtení státního rozpočtu, to znamená představení a odůvodnění pozměňovacích návrhů. Já a můj tým se tomu budeme věnovat podrobněji v příštích dnech. Takže mám jedinou poznámku k tomu - dvě poznámky, omlouvám se - a obě se vážou k vystoupení pana místopředsedy Havlíčka.

On tady dal dva návrhy, které se týkají dotací nebo přenesení povinnosti platit, ať už POZE, nebo regulovanou část ceny elektrické energie, a říká, že by byl, bude rád, abych případně podpořil oba. Tak to není možné, protože dohromady bere 10 miliard z rozpočtové rezervy. To jenom avizuji technicky, vůbec ne politicky.

Ale co považuju za něco, s čím bychom si zahrávat určitě neměli - já chápu, pokud navrhujete z jiných kapitol přesuny a máte jiné politické priority, naprosto v pořádku - ale absolutně musím odmítnout návrh snížit o 15 miliard obsluhu státního dluhu. Kdyby takový návrh prošel, prostě Česká republika nebude platit úroky z vydaných dluhopisů. Já netvrdím, že to je na korunu přesně, je to odhad jako vždy, ale určitě tam není rezerva 15 miliard. Já bych řekl, že tam ta rezerva není ani 10 % z toho. Nevíme, jak se budou vyvíjet úrokové míry a jak případně zareagujeme například předčasným splácením a novou emisí, ale 15 miliard tam prostě není, a to jsem chtěl říct, že já považuju přijetí takového pozměňovacího návrhu za nebezpečné. To není žádný politický postoj, to je nejvíc mandatorní výdaj ze všech mandatorních výdajů, to znamená platit úroky. To jenom poznámka. Dopředu říkám, že takový pozměňovací návrh nemohu podpořit, u všech ostatních se podíváme v příštích dnech.

A já bych ocenil, i když to není moje práce, ale ocenil bych dohodu předsedů poslaneckých klubů, vládních minimálně, s paní předsedkyní poslaneckého klubu na to, abychom si zkusili domluvit nějaký rozumný harmonogram projednávání ve třetím čtení. Já myslím, že máme prostor na to, abychom takovou dohodu udělali, kdy bychom absolvovali třetí čtení. Všichni máme zkušenosti, a to je to jedno, jestli z vládních, nebo opozičních lavic, že ten bod není úplně krátký, a nepovažoval bych za šťastné, kdybychom například o návrhu státního rozpočtu hlasovali po půlnoci. To mi raději přijde lepší případně projednávat to ve dvou jednacích dnech, já bych řekl v obvyklých jednacích hodinách. Ale také když začneme ráno, tak je velká pravděpodobnost, že se to stihne v obvyklých jednacích hodinách. Takže jenom touto formou prosím všechny předsedy opozičních klubů včetně vlastních, aby se pokusili najít nějaký solidní harmonogram, aby všichni, kteří budou chtít vystoupit ve třetím čtení, měli dostatek prostoru, a současně abychom případně nehlasovali někdy v brzkých ranních hodinách. To si návrh státního rozpočtu nezaslouží. Ještě jednou děkuju za proběhlou rozpravu.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Chci se zeptat pana zpravodaje, zda chce vystoupit teď, protože se hlásí ještě paní předsedkyně Schillerová? Prosím, máte přednost. Myslím, že to je reakce na pana předkladatele. Prosím.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji. Taky naprosto věcně budu reagovat. No, ono tam nebylo moc možností, pane ministře, protože je to 38 miliard, a já rozumím, že 15 miliard v obsluze státního dluhu může být už problematické. Tam vždycky rezerva je, oba to víme, že ano. Ale předpokládáme, že třeba se i úroky začnou nějak zlepšovat, ale chápu, jenomže my jsme vycházeli z toho, že když jsme - nechtěli jsme sahat do Ministerstva obrany bez nějaké logiky, takže jsme si nechali zpracovat smlouvy a sáhli jsme na to, kde není ještě smlouva nebo se zrušila a tak dále. Takže jenom vysvětluji, proč jsme takhle postupovali. Samozřejmě že nevidíme úplně do těch střev, zda by se dalo třeba čerpat z nespotřebovaných nároků.

A k té vaší druhé poznámce stran harmonogramu. Určitě jsem připravena jednat, ano? Chápu, že je nedůstojné hlasovat o pozměňovacích návrzích o půlnoci, takže pojďme se domluvit a bavme se, uvidíme, jak dlouho bude trvat rozprava. A pak se vůbec nebráním tomu, abychom hlasování dali na nějaký jiný den, aby proběhlo důstojně.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji a nyní pan zpravodaj. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji. Já budu velmi stručný. Dnes bylo podáno více než sto pozměňovacích návrhů, ale kvůli tomu nevystupuji. Vystupuji kvůli tomu, že zde zazněl od pana předsedy Okamury návrh na vrácení státního rozpočtu k přepracování. Po konzultaci s legislativou jsem přesvědčen, že tento návrh je nehlasovatelný, protože zákon o jednacím řádu Poslanecké sněmovny stanoví v paragrafech o státním rozpočtu, že k tomu slouží první čtení. Teď už se předkládají jenom pozměňovací návrhy na změny v rámci rozpočtu. Jenom jsem to tady chtěl zdůraznit, abyste třeba ve třetím čtení nebyli překvapeni. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane zpravodaji, a potvrzuji výklad jednacího řádu tak, jak jste uvedl na mikrofon, a děkuji vám za to. Nyní dva kroky.

V prvním končím druhé čtení tohoto návrhu.

Dále sděluji, že přerušuji 82. schůzi do úterý 28. listopadu do 14 hodin a připomínám, že zítra, to je ve čtvrtek 16. listopadu, bude zahájena v 9 hodin 83. schůze.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, já vám děkuji a přeji klidný zbytek dnešního večera.

 

(Schůze přerušena ve 20.58 hodin.)

Aktualizováno 9. 4. 2024 v 15:37.