(pokračuje Jan Skopeček)

5.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb.,
o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích
a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů,
a další související zákony
/sněmovní tisk 487/ - druhé čtení

Z pověření vlády předložený návrh zákona uvede ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela, kterého poprosím, aby se ujal slova.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jozef Síkela: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi, abych krátce okomentoval předložený materiál - návrh zákona, kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, energetický zákon, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Ministerstvo průmyslu a obchodu předkládá návrh novely energetického zákona s cílem podpořit využití potenciálu obnovitelné energie a snížit tak závislost na fosilních palivech. (Silný hluk v sále.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Pane ministře, já vás přeruším a poprosím kolegyně a kolegy, aby se utišili, případně přenesli své hovory, tím myslím i telefonické hovory, mimo sál, abyste mohl v klidu pokračovat. (Stále silný hluk v sále. Poslanci hlasitě diskutují.) Kolegyně, kolegové, opravdu poprosím, abyste případně i hloučky v levé části spektra přesunuli do předsálí. Prosím i pana kolegu...

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jozef Síkela: Děkuji. Návrh zákona zavádí komunitní energetiku, jejíž podstatou je samovýroba elektřiny z obnovitelných zdrojů a její sdílení mezi členy komunity. Stávající situace kolem cen energie motivuje mnoho lidí k hledání individuálních řešení k zajištění dodávek energie nepocházejících z fosilních paliv, které nejsou vázány na obchodování na burzách. Základní myšlenkou komunitní energetiky je maximální optimalizace vlastní výroby elektřiny, tedy naplno využívat produkci z obnovitelných zdrojů energie a přebytky, které při výrobě vznikají, spotřebovávat někde jinde. Tato optimalizace je základem moderní energetiky a pomáhá nám vyrábět energii, která se vyplatí nám všem. Každý se bude moci stát aktivním zákazníkem a spotřebovávat přebytky vyrobené elektřiny ve své jiné nemovitosti nebo je sdílet se svými blízkými.

Legislativní ukotvení energetických společenství a základních principů jejich působení na trhu s energií usnadní realizaci komunitních energetických projektů. Předložený materiál kromě definování toho, co je energetické společenství a kdo do něj může vstoupit, obsahuje pravidla, jakým způsobem řešit sdílení elektřiny vyrobené ve společenství tak, aby bylo respektováno stávající fungování trhu s elektřinou. Klíčové je, aby při sdílení bylo možné párování výroby a spotřeby a vyhodnocování toků elektřiny a jejího sdílení v rámci energetického společenství. Sdílet elektřinu bude možné nejen mezi členy společenství, ale také mezi zákazníky. S tím souvisí vznik datového centra, které bude pomáhat k praktickému zajišťování datových výměn pro sdílení elektřiny.

Ministerstvo průmyslu a obchodu podporuje vznik komunitní energetiky, a to zejména jako lokální výrobu a spotřebu elektřiny. Jsme pro zavádění sdílení elektřiny postupně, protože vyúčtování sdílené elektřiny a výměna dat bude vyžadovat velké změny u mnoha účastníků trhu. Finální řešení bude možné až s plnou funkčností datového centra, které zajistí všechny datové výměny v oblasti sdílení elektřiny. To se předpokládá v polovině roku 2026.

Další oblastí úpravy je zavedení pojmu zranitelný zákazník do národního právního řádu a způsob jeho ochrany, pokud jde o jeho práva podle energetického zákona a také ve vztahu k povinnostem provozovatelů distribuční soustavy. Navrhujeme jít cestou zdravotně zranitelného zákazníka.

Návrh zákona projednal hospodářský výbor dne 19. října 2023. Se všemi pozměňovacími návrhy schválenými hospodářským výborem MPO souhlasí s výjimkou definice sdílení výpovědní doby členství a možností členství příspěvkových organizací ve společenství. K těmto třem pozměňovacím návrhům dalo MPO neutrální stanovisko.

Návrh zákona projednal dne 1. listopadu 2023 také výbor pro životní prostředí a doporučil Poslanecké sněmovně schválit pozměňovací návrh týkající se úpravy vnitrostátního režimu prokazování kritérií udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů u výroby elektřiny, výroby tepla a výroby biometanu a dále pozměňovací návrh upravující lhůtu pro zpracování řádu datového centra.

Novela energetického zákona umožní občanům, obcím a malým podnikatelům zapojit se do komunitní energetiky a snížit svou závislost na fosilních palivech prostřednictvím lokální výroby energie a jejího sdílení. Komunitní energetika nám umožní posílit energetickou nezávislost každého z nás a tím i celé společnosti, ale také nám současně pomůže snížit výdaje na energie. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, pane ministře, za úvodní slovo.

Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání hospodářskému výboru jako výboru garančnímu. Dále byl tisk přikázán výboru pro životní prostředí. Usnesení výboru vám byla doručena jako sněmovní tisk 487/1 až 5. Nyní poprosím, aby se slova ujal zpravodaj hospodářského výboru, poslanec Ivan Adamec, informoval nás o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnil. Pane poslanče, prosím, máte slovo.

 

Poslanec Ivan Adamec: Děkuji, vážený pane místopředsedo. Vážený pane ministře, ministři, kolegyně, kolegové, já budu stručný. Pan ministr tady vysvětlil vlastně, co je obsahem navržené novely energetického zákona, jinak my mu tady zkráceně říkáme lex OZE II. Než přečtu usnesení hospodářského výboru, tak bych si dovolil ještě několik málo slov.

Ten návrh zákona vůbec není jednoduchou záležitostí. Je to něco, na co jsme v energetice nikdy nebyli zvyklí. Je to nové, říkáme moderní, a musím říct, že ve společnosti se objevila velká očekávání z toho, co všechno pozitivního to pro naše spoluobčany přinese. Vždycky říkám - a to je stará pravda: když jsou velká očekávání, většinou pak přichází velká zklamání. To prostě tak v životě chodí, tak to je a myslím si, že je potřeba to všem, kteří o tuto problematiku projeví zájem, říkat. Já jsem to říkal už před několika měsíci.

Také jsme byli nařčeni, že blokujeme přijetí tohoto zákona. Já si myslím, že to vůbec není pravda, že nikdo tady neřekl, že nechceme tuto součást moderní energetiky, která vlastně patří k přechodu na bezuhlíkové technologie. Naopak jsme pro to, aby tento zákon vešel v praxi, ale je tam mnoho "ale" a je potřeba si je říci. Samozřejmě aplikace - pan ministr to tady už zmiňoval - přináší, řekl bych, další náklady na energetické datové centrum, další náklady na zkvalitnění sítí, protože najednou tady budeme mít úplně jiný druh energetiky.

My jsme byli vždycky zvyklí, že jsme měli centrální zdroje, pak jsme měli dráty, které vedly pantátovi do chaloupky, jak říkali svěrákovci. Takhle to dneska už nefunguje. Těch zdrojů je celá řada, přešli jsme od centrální energetiky k decentrální energetice, a dokonce teď máme ještě to sdílení, kde představa posílání proudu u těch lidí je vykládána často velmi naivně. Jsou to všechno virtuální přenosy, to je potřeba si říci, a bez superpočítače, bez toho datového centra, řada těch funkcí fungovat nebude a ani nemůže. To znamená, ti, co strašně spěchají a co slibují zavedením této části moderní energetiky hory doly, prostě neříkají pravdu a je potřeba říct, že dokud nebude fungovat datové centrum, tak funkce toho sdílení budou značně omezeny. Já to tady říkám proto, abychom si nalili čistého vína. To prostě tak je.

Ale na druhé straně ta výzva tady před námi je a nám nic jiného nezbývá, než se s touto výzvou se ctí poprat a dotáhnout tuto část energetiky, moderní energetiky do zdárného konce.

Já si myslím, že tady spěchat se nevyplácí. On to říkal i známý komik a známý herec Werich, že veškeré kvaltování dobré - víte, pro koho jest. A myslím si, že po zkušenostech vlastně se zaváděním obnovitelných zdrojů v letech 2008 až 2010, všichni víte, o čem mluvím. Já si myslím, že udělat chybu v těchto nových energetických pojmech, nových energetických možnostech, to je smrtící. Vzpomeňte si, jak pejorativní jméno tady měli fotovoltaičtí baroni, jak to ublížilo rozvoji obnovitelných zdrojů. A já si myslím, že toto se prostě nesmí opakovat. Já říkám, dělejme to rozvážně, dělejme to v klidu. Zákony se nepřijímají v rychlosti, ty mají být prodiskutovány, projednány, a zatím musím říct, že veškerý ten legislativní proces od začátku, kdy nám to přišlo do Poslanecké sněmovny, běží v naprostém pořádku.

Také jsem zaslechl tady v rámci projednávání jak na výboru, tak tady v Poslanecké sněmovně, že ty komunity, že vlastně je snaha části řekl bych veřejnosti, a mám na mysli teď obce, že z toho udělají komunální energetiku. A já to vysvětlím. Komunita není obchodní společnost v pravém slova smyslu. Samozřejmě nějaké procentické zastoupení tam ti účastníci mají, ale rozhodně tam nesmí být nikdo, kdo tu komunitu ovládne se vším všudy a bude určovat podmínky. Mě trošku mrzí, že ministerstvo zaujalo neutrální stanoviska k některým pozměňovacím návrhům, ale já to chápu. Jsme politický orgán, i ministerstvo se chová politicky, je to naprosto správně, já to nekritizuji, jenom říkám, že mě to trochu mrzí, protože bychom si ty věci vyjasnili podstatně snáze.

Ale na druhou stranu musím říct, že do hospodářského výboru přišlo vcelku dost pozměňovacích návrhů. Jak už tady bylo řečeno panem ministrem, my jsme se s tím se ctí vyrovnali, a jak říkám, ten materiál vůbec není jednoduchý, a až se dostane dneska do podrobné rozpravy, já sám tady budu dávat řadu pozměňovacích návrhů, některé dokonce takové, které opravují ty, co byly schváleny hospodářským výborem a byl s nimi vysloven souhlas. Takže vidíte, že to skutečně není jednoduché, a pak je tam dalších pět pozměňovacích návrhů, které jsou ještě nové, a je potřeba je aplikovat do návrhu tohoto zákona.

Dámy a pánové, to je asi všechno v tuto chvíli, co jsem vám chtěl říct k návrhu zákona jako zpravodaj. Já si myslím, že závěrečná fáze bude třetí čtení, kde si vyjasníme postoje k jednotlivým pozměňovacím návrhům a postoje k té komunitní energetice jako takové, ale rozhodně za mne i za řadu mých kolegů z hospodářského výboru mohu říci, že tuto komunitní energetiku podporujeme, ale nechceme, aby se deformovalo něco, co by se nám do budoucna mohlo řádně vymstít.

Takže hospodářský výbor projednal tento návrh zákona 19. října 2023 a přijal k tomu následující usnesení - byla to 36. schůze hospodářského výboru: Hospodářský výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky po vyslechnutí úvodního slova zástupce vrchního ředitele sekce energetiky a jaderných zdrojů Ministerstva průmyslu a obchodu René Neděly, zpravodajské zprávě mé a po obecné a podrobné rozpravě doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky projednat a schválit sněmovní tisk číslo 487 ve znění schválených pozměňovacích návrhů. Pak zmocňuje mne, abych ve spolupráci s legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky provedl v návrhu zákona legislativně technické úpravy, které nemají dopad na věcný obsah navrhovaného zákona. Dále pověřuje mne, abych vám zde na schůzi Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky přednesl zprávu o výsledcích projednávání tohoto návrhu zákona v hospodářském výboru, a pověřuje mne jako předsedu, abych toto usnesení předložil předsedkyni Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Dámy a pánové, já vám děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, pane poslanče, a nyní poprosím zpravodaje výboru pro životní prostředí, pana poslance Václava Krále, aby nás rovněž informoval o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnil. Pane poslanče, prosím, máte slovo.

 

Poslanec Václav Král: Dobrý večer, dámy a pánové. Děkuji za slovo. Navážu na pana ministra a pana předsedu hospodářského výboru a budu se snažit okomentovat ty detaily, které projednával výbor pro životní prostředí 1. listopadu letošního roku.

Jak tady již zaznělo, já si též nemyslím, že návrh, který jsme pracovně nazvali jako lex OZE II, je nějakým zásadním průlomem do legislativy a fungování České republiky. Ono možná to je pro někoho tajemství, ale již dnes žijeme v jakési komunitní energetice. Tou komunitou jsou občané České republiky. A myslím, že živelně vysekávat z tohoto komunitního systému části tak, aby jedni čerpali výnosy a těm ostatním zůstaly náklady, není dobře, a to myslím, že se zatím daří v návrzích energetického zákona držet.

Výbor pro životní prostředí projednal celkem čtyři pozměňovací návrhy, z toho byly přijaty dva, a já bych tedy si dovolil v rychlosti a ve stručnosti, a dovolím si tady i ve zkrácené úpravě načíst usnesení výboru pro životní prostředí, který 1. listopadu doporučil Parlamentu České republiky, Poslanecké sněmovně, aby schválila ve znění pozměňovacích návrhů, které jsou nazvány jako biometan, který pojednává o udržitelnosti biomasy využívané v energetice, a ve znění pozměňovacího návrhu, který se týká již zmíněného provozu datového centra - tyto dva pozměňovací návrhy. Myslím, že to vhodně doplňuje koncepci komunitní energetiky a vzhledem k tomu, když se podívám na pozměňovací návrhy, které neprošly jak hospodářským výborem, tak výborem pro životní prostředí, víceméně stejné pozměňovací návrhy lze očekávat, jejich předložení, i v druhém čtení, tak za sebe jenom v krátkosti si dovolím okomentovat, že tomu prostě nerozumím, a snahu o navýšení například podílu obcí na energetických společenstvech vůbec nevítám, protože ta směrnice, o které se tady bavíme, mluví o tom, že právě komunitní společenstva by neměla diskriminovat jednotlivé členy, a prostě není možné připustit to, aby některý člen měl zásadně větší řekněme hlasovací práva nebo rozhodovací práva než někdo jiný. Pokud se tady snažíme vytvořit skutečně komunitu, tak bychom v těchto bohulibých procesech a záměrech měli rozhodovat konsenzuálně, a proto si myslím, že není možné dopustit větší než 10% podíl na rozhodování jednotlivých hráčů. Ale myslím, že to bude předmětem ještě další debaty a předmětem dalších pozměňovacích návrhů, které tady - za sebe říkám bohužel - uvidíme možná i dnes. Takže děkuji za pozornost a děkuji předem za podporu těchto pozměňovacích návrhů.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji pěkně, pane poslanče, a nyní otevírám obecnou rozpravu, do které se přihlásili poslanci - první v pořadí vystoupí pan poslanec Kott.

Než dorazí k pultíku, přečtu jednu omluvu. Omlouvá se pan poslanec Kuchař Jan od 18.30 hodin do 20 hodin z pracovních důvodů. Pane poslanče, prosím, máte slovo.

 

Poslanec Josef Kott: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Navážu na slova svého předřečníka, vzácného pana kolegy Krále, a já budu asi ten první, který tady bude předkládat pozměňovací návrh, který neprošel hospodářským výborem. Budu ho předkládat, protože se domnívám, že zrovna malé bioplynové stanice jsou ty, které můžou vyplnit určitý problém, který vzniká v rámci malých farem, malých zemědělských společností, ale i v rámci odpadového hospodářství, které vzniká na jednotlivých obcích a městech.

Já jsem se snažil oproti argumentaci, kterou předkládal můj kolega, to nějakým způsobem doplnit a budu věřit tomu, že vzhledem k tomu, o co se jedná, i vzhledem k tomu, že horní komora Parlamentu se k tomu postavila čelem a doporučila to, tak že i my to zvážíme a budeme nějakým způsobem se k tomu stavět.

Vzhledem k tomu, že je tam poměrně hodně usnesení a jsou tam i nařízení vlády, tak si dovolím to odcitovat, abych v tom neudělal nějaké významnější chyby.

"Navrhovaná úprava zákona o podporovaných zdrojích energie mění podmínky provozní podpory bioplynových stanic v návaznosti na bod III 88. usnesení Senátu České republiky z 5. schůze konané dne 11. ledna 2023, přijatého v souvislosti s projednáváním návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, což je energetický zákon, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, kterým Senát České republiky žádá vládu České republiky, aby zvážila zavedení provozní podpory výstavby menších bioplynových stanic u malých a středních zemědělců zaměřených zejména na zpracování statkových hnojiv, odpadů a další lokálně dostupné biomasy.

V intencích tohoto apelu horní komory Parlamentu a s ohledem na plnění aktualizované verze programového prohlášení vlády České republiky ze dne 1. března 2023 se navrhuje v zákoně stanovit možnost vlády zařadit mezi podporované zdroje také výrobny elektřiny z bioplynu. Bližší podmínky budou definovány v nařízení vlády č. 189/2022 Sb., o vymezení rozvoje podporovaných zdrojů, respektive v jeho příloze. Navržená změna tedy pouze poskytuje vládě v souladu s jejím programovým prohlášením možnost podporovat výstavbu bioplynových stanic využívající místo stávající podpory tepla podporu elektřiny z bioplynu. Změna druhu podpory nemá dopady do státního rozpočtu." Tady jenom malá vsuvka, že vlastně ty podpory na podporu tepla v podstatě nejsou dočerpány, stále tam finanční prostředky zbývají, a z tohoto důvodu se domnívám, že podpora elektřiny z bioplynu je naprosto v pořádku.

"Nařízení vlády č. 189/2022 Sb. v příloze číslo 2 v tabulce číslo 3 předpokládá rozvoj výroben tepla z bioplynu na úrovni 5 MW instalovaného tepelného výkonu ročně. Tento předpoklad, jak už jsem řekl, nebyl naplněn z důvodu komplikovanosti podpory tepla. Podpora elektřiny je historicky osvědčená a očekává se, že díky změně systému podpory bude o realizaci nových subjektů určitě větší zájem, což povede ke zvyšování podílu OZE a přispěje k naplnění cílů daných směrnicí Evropského parlamentu a Rady EU 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů ve znění takzvané novely RED III.

Navržená provozní podpora je plně v souladu s pravidly veřejné podpory v čl. 43 nařízení Komise Evropské unie č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým se v souladu s čl. 107 a 108 smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem. Provozní podpora pro takzvané malé projekty podle aktuálního znění GBERu až do 1 MW je podle tohoto článku slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 smlouvy.

Výrazně nižší limit instalovaného výkonu, než jaký stanoví evropské právo, se potom navrhuje zejména proto, aby umožnil rozvoj malých bioplynových stanic v regionech a pomohl k decentralizaci elektrizační soustavy. Bioplynové stanice mají navíc mezi ostatními výrobci elektřiny z obnovitelných zdrojů nezastupitelnou úlohu, protože umožňují načasovat výrobu podle momentálních potřeb soustavy.

V návaznosti na možnost podpořit výrobu elektřiny z bioplynu se naopak navrhuje zrušení provozní podpory tepla z bioplynu. Většina menších bioplynových stanic u malých a středních zemědělců bude zpracovávat místně dostupná statková hnojiva a odpady, jak jsem řekl na začátku. Pro zpracování těchto druhů vstupních substrátů je zapotřebí velká technologická spotřeba tepla, a to převážně v zimním období. Snížená disponibilita tepla, a to nejvíce v topném období, je jednou ze zásadních překážek využití podpory tepla.

Za účelem zajištění efektivního energetického využití bioplynu návrh stanoví další podmínku nároku na podporu, která přistupuje k platným podmínkám v § 4 odst. 3 a odst. 4 písm. a) a písm. c). Nová podmínka platí podle přechodného ustanovení pouze pro výrobny uvedené do provozu od 1. ledna 2024, nikoliv pro stávající bioplynové stanice.

Výrobce musí podle této podmínky při výrobě elektřiny zajistit efektivní využití primární energie bioplynu. Za efektivní využití se považuje svorková výroba elektřiny, užitečné využití tepla a spotřeba tepla v samotné bioplynové stanici, přičemž zákon stanoví právní fikci, že na technologickou vlastní spotřebu tepla se vždy využije 10 % energie bioplynu, což odpovídá standardnímu využití primární energie na ohřev fermentoru a další technologickou vlastní spotřebu bioplynové stanice."

Já tento pozměňovací návrh předkládám až zde, protože coby člen zemědělského výboru jsem si nechal ještě dopracovat určité záležitosti, týkající se potřebnosti podpory malých bioplynových stanic, jak jsem o tom hovořil na začátku, a vzhledem k tomu, že se nejedná o žádné velké zemědělské podniky, ale jedná se skutečně o malé farmy a malé a střední zemědělské podniky, tak se domnívám, že podpora v tomto místě pro to, aby se diverzifikoval výsledek hospodaření těchto zemědělských subjektů, je v pořádku, a já se samozřejmě i ve třetím čtení budu snažit vás přesvědčit o tom, že tento směr je správný.

Ke svému pozměňovacímu návrhu se přihlásím v podrobné rozpravě. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Jako další v pořadí vystoupí pan poslanec Šimek, připraví se pan poslanec Slavík. Pane poslanče, prosím, máte slovo.

 

Poslanec David Šimek: Pane předsedo, děkuji. Kolegyně, kolegové, já bych si dovolit představit tři pozměňovací návrhy, které byly vloženy do systému.

První pozměňovací návrh, jak už tady bylo prezentováno, byl projednáván už v minulosti na výborech. Týká se propanbutanových lahví, nicméně je pravda, a to je potřeba říci, že vy, kteří jste se zabývali na hospodářském výboru touto problematikou, víte, že jste tlačili na to, aby bylo pevné vyjádření jednotlivých asociací k dané problematice. Toto vyjádření, ta deklarace dvou hlavních asociací v České republice byla podepsána v minulém týdnu, kde dochází ke shodě a k podpoře mého pozměňovacího návrhu, který do systému byl nahrán.

Co je důležité, mělo by dojít k vyškrtnutí § 3 odst. 5, zrušení poslední věty, která zakazuje plnění propanbutanových bomb bez souhlasu jejich vlastníka. Tato věta tam byla v minulosti v roce 2011 vložena jako přílepek velmi nešťastným pozměňovacím návrhem a je potřeba říci, že problematika plnění propanbutanových lahví je přitom v souladu s právem Evropské unie detailně upravena v jiných předpisech, konkrétně v zákoně o obalech a v navazující technické normě. Zde tedy vůbec do energetického zákona nespadá, proto tento návrh se snaží jej v podstatě z tohoto zákona dostat pryč.

Co je potřeba říci; věřím, že jste si, kdo budete chtít debatovat, prostudovali celý pozměňovací návrh, kde je spoustu i vyjádření Energetického regulačního úřadu, stejně tak několik právních analýz. Důležité, co je asi potřeba říci, hlavně proč to zde předkládám - protože se jedná o bezpečnost všech uživatelů a občanů, kteří využívají propanbutanové bomby. Je potřeba říci, že už deset let platí, že každý prodejce propanbutanu má povinnost před naplněním láhve zjistit, jestli je způsobilá k naplnění, a to bez ohledu na to, komu patří. Není-li tomu tak, nesmí ji naplnit a je povinen zajistit opravu láhve. Zároveň je potřeba říci, že stav navozený touto větou, která dnes v zákoně je, byl vnesen obrovský zmatek do rozložení působnosti státních orgánů a naprosto bylo znemožněno vymáhání povinnosti uložených plně nám zákonem o obalech. Naopak zásadním způsobem bezpečnost používání tlakových nádob je tímto narušena. Mnozí prodejci totiž provádějí revize a opravy těchto láhví jednou za 15 let. Bohužel, toto platí pro uzavřený systém. Pro otevřený systém by mělo platit: revize jednou za 10 let, a ta bohužel nebývá takto prováděna. Je prováděna po 15 letech, a tudíž hrozí občanům, že může dojít k nějakému riziku ohrožení životů, zdraví a majetku občanů. Z tohoto důvodu bych rád touto úpravou vše napravil.

Druhý pozměňovací zákon (správně: návrh) je také ten, který hraničně neprošel na projednávání na výboru. Nicméně bych chtěl jej předložit znovu společně s kolegyní Janou Krutákovou, Klárou Kocmanovou a kolegou Janem Burešem. Jedná se o to, že podle vládního návrhu má být výkon hlasovacích práv každého člena energetického společenství na členské schůzi omezen maximálně na 10 %. To je hlavně odůvodněno potřebou předejít tomu, aby jeden nebo několik málo členů s hlasovacími právy mohli ovládnout celé společenství. Koncentrace většího množství hlasovacích práv v rukou vybraného člena ale může být v určitých případech žádoucí. Především vede k lepší akceschopnosti společenství a zároveň umožňuje přiznat větší vliv členům, kteří se na realizaci projektu v podstatě více podíleli, třeba finančním kladem anebo iniciací celého projektu. Je potřeba říci, že v kontextu naší republiky budou hlavními iniciátory energetických společenství obce, kraje, jejich příspěvkové organizace a případně také dobrovolné svazky obcí a právě pro tyto subjekty navrhuje náš pozměňovací návrh výjimku z obecného omezení výkonu hlasovacích práv na maximálně 10 %. Tak to je druhý pozměňovací návrh.

Třetí pozměňovací návrh, který je připraven ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí, se týká přiřazení registračního čísla předávacího místa do více skupin sdílení. Předložený návrh zákona neumožňuje, aby byla do jednoho předávacího místa sdílena elektřina z různých skupin sdílení. To znamená, že zákazník nemůže kombinovat například výhody sdílení elektřiny mezi svou chatou, svým bytem, případně se sdílením v rámci bytového domu nebo v rámci energetického společenství města. Tento zákaz je přitom v rozporu s požadavky evropského práva. Proto navrhuji účast téhož předávacího místa ve více skupinách sdílení umožnit, a to k termínu 1. července 2026, kdy má dojít k plnému zprovoznění Elektroenergetického datového centra. Kvůli jednodušší technické realizaci navrhuji umožnit zapojení jednoho registračního čísla předávacího místa maximálně do tří skupin sdílení. Zároveň má být při registraci předem stanoven poměr, v jakém se dotyčné předávací místo mezi jednotlivé skupiny sdílení rozdělí.

Děkuji vám za pozornost a prosím o podporu pozměňovacích návrhů ve třetím čtení.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji pěkně. S faktickou poznámkou se hlásí paní poslankyně Peštová. (Předsedající nevidí poslankyni Peštovou na obvyklém místě.) Paní poslankyně Peštová je přihlášena k faktické poznámce, jestli ji někdo... (Hlas z pléna směrem k poslankyni Peštové: Máš poznámku! Smích.) Dáváme pozor, paní poslankyně. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Ale jsem v sále. Děkuji za slovo. Já jsem jenom chtěla podpořit pozměňující návrh kolegy Šimka, který tady vyprávěl o těch láhvích plnicích. Ano, dostalo se to tam nedopatřením, nebo tenkrát se to tam dostalo nějakým zvláštním způsobem. Spíš to mělo zůstat v zákoně o obalech, a ne v tomto zákoně. Dokonce vím, která strana to tam dávala tenkrát. V každém případě pan kolega to tady velice dobře vysvětlil. Jde o ty uzavřené okruhy a o ty otevřené okruhy. Ty uzavřené okruhy opravdu se k tomu chovají zodpovědně. A aby kolegové věděli, ty otevřené okruhy jsou třeba benzinové pumpy. Když budete mít láhev, přijedete na benzinovou pumpu, obsluhu nezajímá, jestli ta láhev je v pořádku nebo není v pořádku, prostě otevře vám klec, dáte tam tu láhev, dostanete novou láhev. A samozřejmě ty, co mají uzavřené okruhy a snaží se s tou péčí o to starat, to znamená, že tam jsou ty revize a tak dále, prostě oni na to doplácí. Ale už jsem zahájila jednání s autorizovanou obalovou společností, která je tedy sice tady jediná, ale v každém případě ona sama navrhla, že by byla schopná pro tyto dva segmenty, které dělají v tom jednom a tomtéž, že by byla schopná vlastně se k tomu postavit tak, jako se chová k ostatním obalům. Je to jenom o tom si sednout k jednomu stolu a prostě přistoupit na řešení, které tam se dá. Takže říkám, řešení je, tam jenom jde o to, aby ta vůle byla, o ničem jiném to není. A rozumím tomu, že to chcete dát z tohoto zákona, ať to zůstane v zákoně o obalech.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za dodržení času. Další s faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Král. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Václav Král: K paní kolegyni Peštové, prostřednictvím pane předsedajícího - a já tomu právě nerozumím, proč by to tak mělo být. Nechci tady slovutnou Sněmovnu zdržovat debatou na téma propanbutanových láhví. Mně se to skutečně zdá až směšné, protože my jsme tu debatu vedli jak na hospodářském výboru, tak na výboru pro životní prostředí, a ani v jednom tom výboru tenhle pozměňovací návrh neprošel, a bylo to proto, že to zejména nepatří do energetického zákona. Tahle problematika se týká zákona o obalech. Jestli se nepletu, bude novelizován, takže pojďme napnout v rámci vlády, v rámci Ministerstva životního prostředí a částečně Ministerstva průmyslu všechny síly k tomu, ať se konečně už oblast těchto láhví upraví s definitivní platností a ten přílepek, jistý přílepek k energetickému zákonu, myslím, že všichni tady svorně podpoříme a napravíme to i v energetickém zákonu. Tady se všichni tváří, že je vlastně všechno domluvené, všechno v pořádku, to tedy kolega Šimek mě teď jako úplně zabil tady tím, že teď najednou ty asociace po týdnu tedy našly shodu. Já se tomu prostě musím smát v situaci, kdy se to nepodařilo vyřešit desítky let, a energetického zákona se tohle prostě netýká. A dám příklad z Německa, tam plnění propanbutanových láhví, jestli se nepletu, může dělat pouze vlastník. To znamená, láhev, která patří konkrétnímu vlastníkovi, ten ji naplní, a není to tak, abych se vyjádřil diplomaticky, liberální a benevolentní jako v České republice, kdy jakoukoliv láhev může plnit kdokoliv, aniž by dbal na kvalitu té láhve. Potom dochází k těm katastrofám, které známe a kterým chceme všichni zabránit. Ale je to skutečně na komplexní úpravu legislativy a není to jenom o to, že škrtneme jedno slovo v energetickém zákoně.

Ale tohle jsme si zodpověděli už na hospodářském výboru a na výboru pro životní prostředí. Já nevím, proč to řešíme tady dneska. Promiňte, omlouvám se.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za dodržení času. Další faktická poznámka; paní poslankyně Peštová. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo a musím zareagovat na svého ctěného kolegu. Ve spoustě věcí s ním souhlasím, v této věci s ním nesouhlasím. Správně identifikoval, že je to přílepek. Je to přílepek, který se dostal do energetického zákona a nemá tam co dělat. A když už se tam dostal ten přílepek, tak se teď snaží ten přílepek uvést v život tak, aby měl smysl.

To znamená, pane kolego, prostřednictvím pana předsedajícího - zmáčkněte si čudlík - to znamená, že tam pouze říkají: se souhlasem majitele, jo? Se souhlasem majitele. A to je správně, protože říká, máme tady dva systémy, jeden je otevřený a druhý je uzavřený. Vy, když přijedete na plničku, samozřejmě přijedete s tou bombou, o kterou vlastně se ta plnička stará. Ale když přijedete na pumpu, na té pumpě je každému pumpa, odkud tu bombu máte, jo? A tady se pouze snaží o to, aby nedocházelo k tomu, že tady budou rotovat nějaké bomby, které nemají ty náležitosti, které by měly mít. Ano, máte pravdu, dostalo se to tam špatně, mělo to být někde jinde a mělo to být v zákoně o obalech, já s tím souhlasím, ale když se to tam dostalo, tak pojďme to napravit, to je všechno, legislativně aby to bylo čisté.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za dodržení času. Nicméně pan poslanec Král nevyslyšel a nezmáčkl čudlík, takže budeme pokračovat v obecné rozpravě. A další bude hovořit pan poslanec Slavík. Prosím.

 

Poslanec Jiří Slavík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte, abych představil pozměňovací návrh, který řeší novou úpravu správních poplatků na úseku nového stavebního zákona. Předložená úprava reaguje na nově zavedené kategorie staveb, to je jednoduché, vyhrazené a ostatní. Výše poplatků je stanovena tak, aby částečně pokryla náklady spojené s prováděnou agendou, ale aby zároveň nedocházelo k nepřiměřenému navýšení, které by mohlo bránit rozvoji stavebnictví. Účelem správního poplatku je především to, že žadatel přispívá na činnost orgánu, která se uskutečňuje v jeho zájmu, to znamená, aby náklady na výkon státní správy nenesli všichni občané, ale konkrétní jedinec, jenž má o určitý úkon zájem. V předloženém pozměňovacím návrhu jsou správní poplatky strukturovány ve vazbě na jednotlivé kategorie tak, jak jsem uvedl na úvod. Například na vydání rozhodnutí o povolení jednoduché stavby je stanoven poplatek ve výši 5 000 korun. Jednoduchými stavbami jsou například stavby pro bydlení, jako jsou rodinné domy, stavby pro rodinnou rekreaci, stavby takzvaného výminkového bydlení či vybrané stavby pro zemědělství, ale také stavby pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů s celkovým instalovaným výkonem do 100 kW.

Za vydání rozhodnutí o povolení ostatní stavby je pak stanoven poplatek ve výši 10 000 korun a za stavbu vyhrazenou 20 000 korun. U vyhrazených staveb, což jsou stavby všech železnic, dálnic, civilní letecké dopravy a další důležité stavby pro strategický rozvoj naší země, pokládám za nutné uvést, že se často jedná o stavby takzvaně veřejně prospěšné, to znamená, že podle tohoto zákona budou od správního poplatku osvobozeny.

Mimo věcí, které jsem již uvedl, bych chtěl také poukázat na zcela zásadní význam pozměňovacího návrhu u černých staveb. Černé stavby jsou bohužel v České republice stále fenoménem. Tento pozměňovací návrh se váže na úpravu nového stavebního zákona tak, aby pro dodatečné povolení stavby byla uložena povinnost nejen uhradit pokutu, ale současně poplatek za vydání rozhodnutí o dodatečném povolení, který bude nově ve výši podle typu stavby od 20 do 50 000 korun, což je výrazné zvýšení oproti stávajícímu stavu. To se projeví pozitivně v příjmech obcí, ale zároveň to bude mít i výchovný charakter pro černé stavebníky. Předložený návrh s ohledem na stávající energetickou krizi navrhuje snížení správního poplatku za stavby pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů, takzvané OZE, o polovinu u všech typů staveb. Rozvoj obnovitelných zdrojů energie je v dnešní době klíčovým krokem směrem k udržitelnému budoucímu zásobování energií. Snížení správního poplatku podporuje přechod k čistější a udržitelnější energetické produkci. Současně je toto snížení argumentem pro Evropskou komisi, jíž se Česká republika v rámci národního plánu obnovy zavázala k urychlení výstavby OZE a k zajištění co největší dostupnosti široké veřejnosti.

Z mého pohledu je důležité, že v celkovém součtu podle tohoto návrhu dojde k mírnému navýšení příjmů obcí, případně krajů, které příslušnou agendu vykonávají. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, pane poslanče. Další v pořadí vystoupí pan poslanec Kubíček, připraví se paní poslankyně Olšáková.

 

Poslanec Roman Kubíček: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, rád bych se vyjádřil k zákonu o energetice, který je nazýván lex OZE II. V globálu týká se tří zásadních oblastí. První je provozování energetických komunit, druhá je zřízení energetického datového centra a ta třetí je definice zranitelné osoby a zranitelného zákazníka.

Jak tady řekl pan zpravodaj, já bych v první fázi velmi podpořil vznik této komunitní energetiky, nicméně bych trošku zchladil očekávání, které lidé od toho mají. Já jsem byl několikrát konfrontován s různými ekologickými organizacemi, které žijí v přesvědčení, že od 1. 7. roku 2024 byl bude plně funkční energetický komunitní systém. Byl bych velmi opatrný, protože on má několik atributů, které je třeba naplnit, a jmenuje se to kapacita soustav. Jednoznačně musím říct, že stát vlastní pouze hlavní soustavu, kterou vlastní ČEZ, a ostatní energetické soustavy jsou vlastněny jednotlivými distributory, jako je EON jižní Čechy, jižní Morava, ČEZ a Pražská energetika, a v rámci mapy, kdybyste se podívali, vyvedení kapacit stávajících není možné už v množství jednotlivých lokalit a bude potřeba investovat do posílení těchto jednotlivých kapacit.

Druhá věc, která se toho týká: musí se vlastně při komunitním sdílení osadit veškeré měřáky dálkovým měřením a digitálními přístroji, kde sice zákon říká, že to musí být do tří měsíců po požádání o toto připojení, ale jak víme, i v rámci budování fotovoltaik velké očekávání není naplněno vzhledem ke kapacitám montáží a tak dále.

Podpořil bych svého kolegu, prostřednictvím pana předsedajícího, Vaška Krále, který říkal, že 10 % vlastnictví jednotlivých komunitních systémů je dostatečná věc, která zabezpečuje nediskriminační přístup k ostatním uživatelům tohoto systému. Je to pro mě velmi důležité. Obce nemají žádnou problematiku v tom, když se rozhodnou, že si vybudují komunitní energetiku stoprocentně, to znamená v užívání samotných obcí, pak je to v pořádku, ale ve chvíli, kdy budou nějakým způsobem sdružovat jednotlivé komunitní uživatele a odebírat od nich jednotlivé výrobní kapacity, tak vlastně posilováním svého dominantního postavení je opravdu můžou dostat až do situace nerovného postavení. My jsme to zažili například v teplárenské soustavě, kde skutečně docházelo k omezování práv jednotlivých uživatelů, a nebylo by to dobré.

A ještě další věc, která je: v globálu se dá očekávat, že komunitní energetika na úrovni obcí a občanů rovná se fotovoltaika. Je to velmi jednoduché, zjednodušené. Současně si musíme uvědomit, že tyto systémy jsou nestabilní a jsou potřeba doplnit takzvanými stabilními zdroji a vyrovnávacími zdroji pro kolísání v těchto energetických soustavách. Proto si myslím, že vznik datového centra v roce 2026 a plná funkcionalita tohoto systému musí jít ruku v ruce s budováním dalších systémů a zdrojů. Nechci tady tím zdržovat, ale opravdu podporuji myšlenku pana předsedy hospodářského výboru, který říká: Je to správná cesta, jdeme správnou cestou, ale neočekávejme od 1. 7. 2024 to, že to bude fungovat v plném naplnění.

Asi tady bude potom předneseno, ale já to můžu udělat i za pana předkladatele. Navrhuji zkrácení doby na projednávání mezi druhým a třetím čtením na 14 dní. Taková je dohoda, takže už to nemusí načítat. V každém případě za nás podporujeme tento zákon. Je to dobrá cesta, ale bude to vyžadovat ještě mnoho a mnoho práce. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Nyní poslední přihlášená v obecné rozpravě, paní poslankyně Olšáková. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Eliška Olšáková: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, kolegyně poslankyně, kolegové poslanci. Ráda bych představila pozměňovací návrh, který byl vložen do systému k zákonu 458 z roku 2000 o podmínkách k podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů.

Cílem předloženého pozměňovacího návrhu je jednoznačně stanovit, kdo má být plátcem daně z elektřiny při sdílení, pokud se nejedná o elektřinu osvobozenou od daně podle § 8 odst. 1 zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů. Podle stávajícího znění předloženého návrhu hrozí vážné riziko, že by byl na základě § 3 odst. 1 písm. d) zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů, část 47, plátcem každý konečný spotřebitel, kterému by byla elektřina sdílena. To by bylo administrativně zatěžující nejen pro konečné spotřebitele zapojené do sdílení, ale zejména pro celní úřady, které jsou za výběr daně zodpovědné. Hrozí riziko, že budou celní úřady zahlceny velkým množstvím k dani z elektřiny. Jako nejlogičtější řešení popsaného problému se proto jeví, aby byl plátcem jednoznačně určen výrobce, který elektřinu sdílel. To bude obvyklé energetické společenství, popřípadě jeho člen. S ohledem na předpokládané nízké objemy sdílené elektřiny je navrženo, aby byl plátce povinen přiznat a zaplatit daň vždy za období jednoho kalendářního roku. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, paní poslankyně. Nyní se ještě z místa přihlásil pan místopředseda Havlíček do obecné rozpravy, takže mu dávám slovo.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Dobrý den. Já budu velmi stručný, vše podstatné jsem řekl v rámci prvního čtení. Ten zákon je dobrý, je dobře připraven a my ho podporujeme. Máme tady přesto pár technických pozměňovacích návrhů, ke kterým teď musím říct pár slov.

První: povinnost upozornit zákazníka 30 dnů předem, že se mu bude automaticky prolongovat smlouva s distributorem. Některé se už tady opakují, ale to nevadí, my je tam necháme jako pozměňováky.

Umožnit členství příspěvkových organizací obcí a krajů v komunitních společenstvích. Podle současné úpravy by členy komunitních společenství nemohly být například nemocnice, sociální služby, knihovny, muzea a tak dále, které jsou příspěvkovými organizacemi obcí a krajů. To by šlo proti smyslu cíle komunitní energetiky. Nebylo by to například možné využívat ve smyslu energie získané z panelů na střeše školy pro třeba jiné budovy obce.

Třetí: aktuálně platí omezení hlasovacích práv členů na maximálně 10 %, to zde již bylo řečeno, diskutováno. Cílem bylo zabránit tomu, aby energetické společenství ovládli takzvaní energošmejdi. Tyto obavy nedávají smysl u členů, jako jsou obce, kraje. Zároveň jsou obavy, že těch 10 % je příliš nízký limit, který bude odrazovat od zakládání energetických společenství. V pozměňovacím návrhu proto navrhujeme zvýšit limit omezení hlasovacích práv pro právnické osoby, a to na 25 %, a odstranit jej u obcí a u krajů.

Další: zavádí sankce se - to je čtvrtý pozměňovák - pro osoby, které zneužijí institut energetického společenství.

Pátý: navržená úprava vyjadřuje, že zákaz plnění se týká výhradně propanbutanových lahví, které mají známého vlastníka, čili zachovává stav, který je aktuálně platný. To už je dlouze diskutovaná věc.

A ten poslední: navrhuje se vymezení cílového stavu sdílení od 1. 7. 2026. Do té doby má na základě vyhlášky ERÚ fungovat pouze takzvaná statistická metoda sdílení elektřiny, jejíž nevýhodou je, že obvykle snižuje objem sdílené elektřiny o 20 až 50 %. Cílem tedy je, aby se z tohoto řešení nestalo řešení trvalé. Podle návrhu od 1. 7. 2026 již musí být možné zohledňovat při sdílení aktuální spotřebu jednotlivých členů společenství a umožnit jim, aby si mezi sebe mohli rozdělit opravdu veškerou elektřinu, kterou si sami vyrobí. A pak jenom ještě se přihlásím k těm číslům. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, pane poslanče. Pane místopředsedo, byl jste poslední přihlášený do obecné rozpravy. Ptám se, zda se do obecné rozpravy ještě někdo hlásí z místa? Nikoliv. Obecnou rozpravu tedy končím.

Ptám se, zda je zájem o závěrečná slova navrhovatele? Máte zájem o závěrečné slovo, pane ministře? Nikoliv. Zpravodaj také nikoliv.

Žádné návrhy, které by byly hlasovatelné v rámci obecné rozpravy, nezazněly. Zahajuji tedy podrobnou rozpravu a připomínám, že pozměňovací a jiné návrhy přednesené v podrobné rozpravě musí být vždy odůvodněny. S přednostním právem se hlásí pan místopředseda Havlíček. Prosím, máte slovo.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Tak už jenom velmi krátce čísla: 3638, poté se přihlašuji 3645, poté 3644, poté 3647, poté 3576 a poslední 3646. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju pěkně. Další do podrobné rozpravy je přihlášen pan poslanec Kott, připraví se pan poslanec Šimek.

 

Poslanec Josef Kott: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já bych se chtěl přihlásit k sněmovnímu dokumentu 3503, který jsem odůvodnil v obecné rozpravě.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Další vystoupí pan poslanec Šimek, připraví se pan poslanec Bureš. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec David Šimek: Děkuji. Já bych se chtěl přihlásit ke sněmovnímu dokumentu 3557, 3558 a 3568, které jsem nahrál do systému. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Nyní vystoupí pan poslanec Bureš, připraví se pan poslanec Slavík. Pane poslanče, prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Bureš: Děkuji. Vážené kolegyně a kolegové, vážený pane místopředsedo. Já se přihlašuji k pozměňovacímu návrhu, který je v systému uveden pod číslem 3309. Tento pozměňovací návrh představuje sjednocení způsobu stanovení provozní podpory pro elektrárny na biomasu a bioplynové stanice. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Nyní vystoupí pan poslanec Slavík, připraví se pan poslanec Munzar.

 

Poslanec Jiří Slavík: Já se přihlašuji k pozměňovacímu návrhu, který je nahraný v systému pod číslem 3625, který jsem zdůvodnil v obecné rozpravě.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ano, děkuji. Nyní vystoupí pan poslanec Munzar, připraví se pan poslanec Adamec.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane předsedající. Dobrý večer, kolegyně a kolegové. Já se přihlašuji k pozměňovacímu návrhu pod číslem 3637. Je to pozměňovací návrh k pozměňovacímu návrhu hospodářského výboru. Hospodářský výbor doporučuje prodloužit výpovědní dobu pro ukončení členství ve společenství na tři měsíce a já se domnívám, že existují i určité životní situace, kdy je tato lhůta příliš dlouhá. Typickým příkladem je například prodej nemovitostí. V takovém případě se domnívám, že nemůžeme nutit, uměle držet v takovém případě bývalé vlastníky ve společenství ani je nutit prodat nemovitost se závazkem, aby nový vlastník byl ve společenství. Proto ten můj pozměňovací návrh. Navrhuji, aby v případě prodeje nemovitostí byla výpovědní lhůta pouze jeden měsíc. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Nyní vystoupí pan poslanec Adamec, připraví se paní poslankyně Olšáková.

 

Poslanec Ivan Adamec: Děkuji, vážený pane místopředsedo. Pane ministře, dámy a pánové, vidíte, já tady mám pár stručných pozměňovacích návrhů, ale než je načtu, tak bych vás chtěl požádat o zkrácení lhůty mezi druhým a třetím čtením ze 14 na 10, po vzájemné dohodě tady s částí opozice, speciálně s hnutím ANO.

A teď mi dovolte, abych vás seznámil s čísly pozměňovacích návrhů, ke kterým se hlásím. Všechny pozměňovací návrhy jsou písemně odůvodněny. Takže je to sněmovní dokument číslo 3628, 3627, 3626, 3624, 3623, 3622, 3621, 3620, 3619. Říkal jsem to dobře, od 3619 až po 3628. To je vše, děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju. Eviduji váš návrh na zkrácení lhůty ze 14 dní na 10 dní, jestli jsem dobře rozuměl.

Nyní vystoupí paní poslankyně Olšáková a připraví se pan poslanec Král.

 

Poslankyně Eliška Olšáková: Já bych se chtěla v podrobné rozpravě přihlásit ke sněmovnímu dokumentu 3650, který byl nahrán do systému a který jsem představila v obecné rozpravě. Jedná se o jednoznačné stanovení, kdo má být plátcem daně z elektřiny při sdílení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji pěkně. Vystoupí pan poslanec Král, připraví se pan poslanec Michálek.

 

Poslanec Václav Král: Děkuji. Já bych se chtěl přihlásit ke sněmovnímu dokumentu 3618, který obsahuje můj odůvodněný písemný pozměňovací návrh k této novele energetického zákona. Jedná se o zavedení ekologického poplatku na spalování fosilních paliv. Cílem je příprava České republiky na transpozici evropské směrnice, která mění systém pro obchodování s emisními povolenkami, kdy poplatky za vypouštění emisí CO2 budou platit všechny zdroje spalující fosilní paliva. Lze tak vytvořit finanční fond, který lze využít ke snížení negativních sociálních aspektů vysokých cen energií či k rozvoji obnovitelných zdrojů. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, pane poslanče, a poslední přihlášený do podrobné rozpravy je pan poslanec Michálek.

 

Poslanec Jakub Michálek: Vážený pane místopředsedo, já se tímto hlásím k pozměňovacím návrhům: sněmovní dokument 3640 a sněmovní dokument 3656. Jde o pozměňovací návrhy, které se týkají zeštíhlení Energetického regulačního úřadu na tři členy rady, opatření pro ochranu spotřebitelů a opatření pro adekvátní vymezení lokálních distribučních soustav. Odůvodnění je uvedeno v systému u daných pozměňovacích návrhů. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji pěkně. To byl zatím poslední přihlášený do podrobné rozpravy. Ptám se, zda se ještě někdo nehlásí do podrobné rozpravy? Nehlásí, podrobnou rozpravu tedy končím.

Ptám se na zájem o závěrečná slova ze strany navrhovatele? Pane ministře? Není. Pane zpravodaji? Také není.

Než přikročíme k hlasování o zkrácení lhůt, kde návrh zazněl v podrobné rozpravě, načtu tři omluvy. Pan poslanec Berki Jan se do 19 hodin omlouvá z pracovních důvodů, pan poslanec Metnar Lubomír se od 17.45 hodin omlouvá z pracovních důvodů a paní poslankyně Mračková Vildumetzová Jana se od 19 hodin omlouvá z rodinných důvodů.

Podrobnou rozpravu jsme ukončili. V průběhu rozpravy zazněl návrh na zkrácení lhůty ze 14 dnů na 10. Jiný návrh tu nezazněl.

 

Budeme hlasovat o zkrácení lhůty, které přednesl pan poslanec Adamec.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro takový návrh? Ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 23, bylo přihlášeno 148 poslanců, pro hlasovalo 119, proti nebyl nikdo. Návrh na zkrácení lhůty jsme přijali.

 

Protože nezazněly jiné návrhy, které by byly hlasovatelné, končím druhé čtení tohoto tisku.

 

Vzhledem k tomu, že podle mých informací je dohoda předsedů poslaneckých klubů na tom, že toto byl poslední bod, který dneska budeme projednávat, dovolím si naši schůzi přerušit a sejdeme se zítra v 9 hodin, kdy budeme pokračovat. Přeji vám hezký zbytek večera.

 

(Jednání skončilo v 19.42 hodin.)

Aktualizováno 9. 4. 2024 v 15:37.