(pokračuje Věra Kovářová)

9.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 65/2022 Sb.,
o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny
vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, ve znění pozdějších předpisů,
a další související zákony
/sněmovní tisk 543/ - druhé čtení

Z pověření vlády předložený návrh zákona uvede místopředseda vlády a ministr vnitra Vít Rakušan. Prosím, pane ministře, ujměte se slova.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, kolegové, kolegyně, dovolte mi představit vládní návrh novely zákona o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaných invazí vojsk Ruské federace, pracovně označován jako lex Ukrajina VI. V závěru letošního září Rada Evropské unie rozhodla o prodloužení dočasné ochrany o jeden další rok, tedy do března roku 2025.

Toto je námitka, která se ve veřejné diskusi také objevila, zda jsme nepřišli s návrhem daného zákona pozdě. Nešlo přicházet dříve, než bylo toto rozhodnutí učiněno na evropské bázi Radou Evropské unie, jelikož tato právní úprava, kterou dnes předkládám, přímo navazuje právě na prodloužení dočasné ochrany, tedy evropské legislativy, a implementuje toto prodloužení do českého legislativního systému.

Hlavním cílem předloženého návrhu zákona je nastavení mechanismu prodloužení dočasné ochrany, přejímáme pouze s malými změnami postup letošního roku, ten považuji osobně za úspěšně dokončený. Díky tomuto mechanismu došlo už v letošním roce k ukončení dočasné ochrany osobám, které území České republiky prokazatelně opustily, jednalo se o více jak třetinu osob z celkového počtu. Uvedený postup zároveň zaručuje jednoznačné ověření identity cizinců pro účel jejich evidence v základních registrech, na kterém jsou závislé další orgány státní správy, například v souvislosti s výplatou sociálních dávek.

Návrh novely dále umožňuje vládě v případě potřeby spustit provádění asistovaných dobrovolných návratů osob zpět na Ukrajinu. O jaké skupiny by šlo a jaká část nákladů by byla hrazena, rozhodne vláda následně. Poptávka po této pomoci již existuje, může dále postupně narůstat. Zkušenost už tady je. Při vypuknutí hospodářské krize v roce 2009, kdy tady byli zahraniční pracovníci, tehdy vláda k podobnému instrumentu už přistoupila.

Měněny jsou i doprovodné zákony. S účinností od 1. září 2024 je navrhováno zrušení části výjimek v oblasti školství v takzvaném lex MŠMT. Návrh dále obsahuje dílčí změny v oblasti veřejného zdravotního pojištění v gesci Ministerstva pro místní rozvoj.

Předložený návrh je tak novelou technického rázu, nevěnuje se změnám systému ubytovávání osob s dočasnou ochranou. Diskuse nad těmito otázkami je vedena především v gesci Ministerstva práce a sociálních věcí.

Nicméně já se dostanu - pokud mi, kolegyně, kolegové, dovolíte, budu předjímat pozměňovací návrhy, o kterých vím, že budou uvedeny, abych je také stručně, už v úvodním slovu, okomentoval a tím učinil naši další diskusi rychlejší a efektivnější. Co se týká krajů, ty požadují po Ministerstvu vnitra úpravu i lex Ukrajina na Ministerstvu vnitra, tedy zákona č. 65/2002 Sb. v oblasti regulace využívání nouzového ubytování. Spolu s odpovědnými ministry jsme tento požadavek krajů akceptovali, ovšem za současného přijetí kompenzačních opatření v sociální oblasti, aby nedošlo k nepřiměřeným dopadům.

Pozměňovací návrhy, které, jak jsem řekl, očekávám, tak jeden by zajistil po prvotní dobu přístup k bezplatnému nouzovému ubytování, ale zároveň všem ubytovaným osobám jasně indikoval nutnost si po 90 dnech další bydlení zajistit na vlastní náklady. Je to zpřísnění, je to zkrácení ze 150 dnů na 90. Na toto by mělo reagovat i posílení dedikovaného sociálního systému u zranitelných osob, časovým zastropováním nouzového ubytování se sníží finanční náročnost spojená s těmito kompenzačními opatřeními. S ohledem na potřebu zajištění efektivní komunikace této změny by účinnost byla k 1. září, aby měly dotčené osoby čas se na novou situaci připravit.

Zároveň dovolte vyjádřit podporu pozměňovacímu návrhu, který přijal výbor pro bezpečnost a který se má týkat možnosti obnovit realizace trestu vyhoštění na Ukrajinu. Mechanismus prodloužení dočasné ochrany představujeme ve chvíli, kdy je již o jejím dalším prodloužení rozhodnuto. Naším cílem je zahájit proces prodlužování dočasné ochrany od počátku měsíce ledna. Proto spěcháme, protože on-line registrace by podle našich předpokladů měla být dokončena v příštím roce už do poloviny měsíce března, přičemž registrace fyzická, kdy každý jednotlivý Ukrajinec, Ukrajinka musí navštívit pracoviště Ministerstva vnitra k vyznačení vízového štítku, tam by to bylo stejně jako v letošním roce časově určeno koncem měsíce září.

Jsem rád, že druhé čtení je zařazeno na pořad už nyní, za což bych chtěl poděkovat. Zároveň bych byl rád, kdybychom byli schopni efektivně dnes projednat, načíst pozměňovací návrhy a posunout tento návrh zákona co nejdříve do třetího čtení. Už dopředu říkám podporu pozměňovacím návrhům, které vzešly z opozičního pera. Byl jim poskytnut, našim kolegům, i aparát Ministerstva vnitra, odboru azylové a migrační politiky, aby toto bylo v souladu i se zájmy ministerstva a technicky legislativně bylo připraveno bez jakýchkoliv problémů, a ukazuje se, že nad věcně rozumnými návrhy jsme schopni se shodnout. Děkuji i za velmi racionální projednání tohoto tisku v bezpečnostním výboru.

Toliko na úvod a jsem samozřejmě připraven k diskusi.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře. Prosím, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů.

Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání výboru pro bezpečnost jako výboru garančnímu. Usnesení výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 543/1. Prosím, aby se ujal slova zpravodaj výboru pro bezpečnost, poslanec Martin Exner, informoval nás o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnil. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Martin Exner: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, vážení členové vlády, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych vás seznámil s usnesením výboru pro bezpečnost číslo 121 ze 36. schůze ze dne 2. listopadu 2023, které zní: "Výbor pro bezpečnost po úvodním vystoupení ministra vnitra Víta Rakušana, ředitelky odboru azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra České republiky Pavly Novotné, po zpravodajské zprávě místopředsedy výboru Martina Exnera a po obecné a podrobné rozpravě

I. doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 65/2022 Sb., o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, sněmovní tisk číslo 543, vyslovila souhlas ve znění tohoto pozměňovacího návrhu: v části první čl. 1 se doplňuje novelizační bod 11 (X1?), který zní: 11 (X1?); v § 6 se odst. 6 zrušuje, dosavadní odst. 7 až 13 se označují jako odst. 6 až 12, následující novelizační body se přečíslují;

II. zmocňuje zpravodaje výboru, aby se stanoviskem výboru seznámil schůzi Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a ve spolupráci s navrhovatelem a legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky provedl příslušné legislativně technické úpravy."

Ještě doplním, že tento tisk byl projednán i na podvýboru pro regionální školství a celoživotní učení, který se usnesl, že:

"I. bere na vědomí přednesené informace zástupcem předkladatele ředitelem Vítězslavem Němčákem ke sněmovnímu tisku 543;

II. souhlasí s postupným návratem do běžného režimu a důrazem na řešení problematiky čistě ukrajinských tříd;

III. doporučuje, aby ve sněmovním tisku číslo 543 byly přijaty navržené novelizační body v oblasti školství, část 3, v předloženém znění."

Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Nyní otevírám obecnou rozpravu, do které se jako první přihlásil pan poslanec Hubert Lang, připraví se pan poslanec Mašek. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Hubert Lang: Dobré odpoledne, kolegyně, kolegové, vážená paní předsedající, vážený pane ministře. Chtěl bych se také vyjádřit k dnes projednávané věci, což je vlastně slangově lex Ukrajina VI ve druhém čtení. Mnoho věcí už tady zaznělo, ale pro zopakování.

Hlavním cílem předložené novely zákona je prodloužit stávajícím držitelům dočasné ochrany z Ukrajiny, kteří se nacházejí na území České republiky, pobytové oprávnění, a to za určitých podmínek až do konce března 2025. Dneska vlastně vidíme, že už jsme u lex Ukrajina VI. Jak se začal vyvíjet ten válečný konflikt, který započal po 24. únoru 2022, kdy začal první příliv uprchlíků, tak jsme museli na to nějakým způsobem reagovat a dneska jsme se dostali vlastně už na lex Ukrajina VI. Po ní bude pravděpodobně v příštím roce možná následovat ještě nějaká lex Ukrajina VII, já se potom ještě o tom tady zmíním. Budeme se muset pomaličku připravovat na to, co uděláme, až skončí tříleté moratorium Evropské unie, tohoto předpisu, a budeme muset zbývající ukrajinské běžence, kteří tady pobývají už mnoho let, a pravděpodobně budou chtít na našem území někteří zůstat, a v dnešní době vlastně je to ještě pořád více jak 350 000 lidí, kteří tady mají víza dočasné ochrany, kteří ještě nevědí, jestli tady zůstanou. Někteří ještě mohou před tou letošní zimou přijít, protože tento předpis neupravuje vůbec žádnou horní hranici příjmů.

To je jedna z věcí, kdy trošku máme rozpor v tom, že my jako hnutí ANO říkáme: Ano, pomáhejme, pomáhejme lidem, ale prostě Ukrajina je veliký národ a blíží se zima. Ten konflikt vlastně nemá prakticky žádné řešení, je to zamrzlý konflikt a může přijít třeba, já nevím, 100 000 lidí klidně před zimou opět, kteří se zde přihlásí podle lex Ukrajina a budou vlastně příjemcem všech základních dávek jako lidé, kteří už tady přišli a už tady třeba dva nebo tři roky pobývají. Takže to je taková otázka tady pro nás pro všechny, abychom případně byli i na toto připraveni. A nejsem si jist, jestli máme na to připraven třeba státní rozpočet 2024, případně nějaké rezervní fondy Ministerstva vnitra. To je taková otázka, kterou tady také vznáším.

Takže co se týče lex Ukrajina VI, jak říkal pan ministr, ano, je to technická norma, kde logicky, jak jde čas, byly nějaké podmínky pro příchozí, kteří průběžně přicházejí z Ukrajiny, aby se vždycky nějakým způsobem zaregistrovali. Takže uprchlíci, kteří tady v současné době jsou a ještě nemají úplně všechno zpracováno, se musí přihlásit do 15. března 2024, elektronicky se zaregistrovat. Při registraci si zároveň zaregistrují termín k osobní návštěvě pracoviště Ministerstva vnitra.

Tady už bylo řečeno, že to dělají odbory azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra. Tady jsme opět narazili na to, že ty odbory azylové a migrační politiky mají určitý počet pracovníků, jsou tam lidé, kteří jsou tam na dohody. Ten státní rozpočet je napnutý a vlastně ve své podstatě pan ministr vnitra zde také garantuje, že zůstanou zachovány ty počty pracovníků odborové a migrační politiky. Jsou tam nějaké dohodové věci a bez těch dohodářů prostě tyto věci ty odbory pravděpodobně nebudou schopny zvládnout. Takže moje otázka případně by byla, zda opravdu zvládnou odbory azylové a migrační politiky tento nápor, protože v současné době máme v České republice víc jak 1 milion různých cizinců, z toho ukrajinských běženců podle víza dočasné ochrany podle lex Ukrajina VI je řádově těch 350 000 plus minus, nějak se to mění, takže aby odbory azylové a migrační politiky vůbec vlastně ve své podstatě zvládly to, co tady na ně tím lex Ukrajina připravíme. Zde obdrží revizový štítek, kterým bude možné prodloužení prokázat. K vyznačení štítku se budou moci lidé dostavit do konce září příštího roku.

Novela reaguje dále - také už to tady bylo zmíněno - na změny ve školství a množící se poptávku cizinců po asistenci při návratu na Ukrajinu. O asistovaných návratech hovoří § 6 odst. 12, který ve své podstatě tu lex Ukrajinu VI dává do souladu se zákonem č. 326/1999 Sb., s cizineckým zákonem. My právě jako opozice, když se objevily v návrhu té šestky asistované dobrovolné návraty, tak jsme se začali pídit, jak je možné vůbec, že vlastně do země, kde je tedy válečný konflikt, je poptávka po asistovaných návratech. Z toho potom byl vygenerován požadavkem praxe a vůbec vlastně dalším tlakem ten pozměňovací návrh kolegy Maška a mne, který tedy byl projednán bezpečnostním výborem. Bylo k němu dáno souhlasné stanovisko.

Měli jsme k tomu opravdu - a tady bych chtěl pana ministra vnitra pochválit - opravdu součinnost odboru azylové a migrační politiky, právního oddělení, abychom to vůbec dali do nějakého souladu, a pokud se tedy něco nestane, pravděpodobně tento náš pozměňovací návrh, ke kterému se kolega Mašek přihlásí, načte ho a ještě ho nějakým způsobem rozkomentuje, by měl být přijat.

Ve své podstatě jenom krátce - nechci brát panu kolegovi Maškovi jeho téma: jedná se o to, že tady máme asi 8 200 Ukrajinců, kteří se dopustili nějakého protiprávního jednání, a za normálních podmínek by dostali zákaz pobytu, lhůtu k vycestování a vycestovali by domů. Tím, že tam vlastně probíhá válečný konflikt, tito lidé tady setrvávají na našem území, mají víza za účelem strpění a nemůžeme je odtransportovat zpátky na Ukrajinu.

Já se tady vracím k tomu, že § 1 odst. 1 písm. c) hovoří o asistovaných dobrovolných návratech. To znamená, je připouštěno to, že někteří Ukrajinci se chtějí vrátit od nás do určitých částí Ukrajiny, byť samozřejmě je to země, kde - mnohokrát jsme to tady slyšeli z pravé strany spektra, když o tom hovořil třeba kolega Brázdil - ano, raketa může spadnout kdekoliv na té Ukrajině, ale jsou prostě místa, kde asi spadne méně pravděpodobně než někde jinde. To znamená, někteří lidé se mají sami zájem vrátit na území Ukrajiny, a vlastně lex Ukrajina VI jim toto umožňuje. Jsou tam potom podmínky, že mohou o to požádat jednou. Kdyby potom změnili svůj názor a chtěli se vrátit, tak jsou tam nějaké podmínky, že musí vrátit určité finanční prostředky, které jsou na to vynaloženy, takže tady to jsou opravdu technické věci týkající se asistovaných dobrovolných návratů.

Pro připomenutí o těch lex Ukrajina vůbec. V březnu 2022 byla vyhlášena na území Evropské unie dočasná ochrana pro osoby prchající z Ukrajiny. My jsme to tady také zmiňovali, že prostě na to nikdo nebyl připravený v Evropě. Přijali jsme tento nástroj, který má nějaké moratorium. To moratorium je tříleté od roku 2022 do toho roku 2025.

Proč to říkám? Protože my se budeme muset potom zamýšlet opravdu, jak postupovat dál. Po těch třech letech pravděpodobně společný evropský nástroj přestane platit a budeme se moci vrátit nejspíše k nějaké naší národní legislativě, to znamená k cizineckému zákonu, případně nějakému azylovému zákonu, a musíme začít pomaličku už přemýšlet, co budeme vlastně dělat s těmi lidmi, kteří se rozhodnou, že tady zůstanou. Oni někteří už jsou rozhodnuti, že tady zůstanou. Nyní jsou tady prostě v režimu lex Ukrajina VI, mají tato víza dočasné ochrany, ale my jim je budeme muset potom převést do nějakého jiného standardního režimu jako u každého jiného cizince. My už jsme s odborem azylové a migrační politiky započali určitá jednání. Jako hnutí ANO máme zájem, abychom upravili status těchto osob, aby nějakým způsobem, pakliže bude z jejich strany zájem a budou chtít tady s námi pobývat, jsme se dohodli na nějaké formě dlouhodobých trvalých pobytů, případně za určitý čas třeba přechodu i do českého občanství, takže musíme pro to pomaličku začít připravovat podmínky. Ty lexy Ukrajina obecně jsou takovým náhradním řešením, které nám vlastně dalo trošku ten čas. Já bych tady chtěl vyzvat pana ministra vnitra, abychom začali rukou společnou nerozdílnou, koalice-opozice, nad tím takto přemýšlet, protože ten čas se nám pomaličku může krátit, v březnu 2025 nám ten čas může vypršet a my se potom budeme muset rychle rozhodnout, jak dál.

Takže se domnívám, že ta spolupráce s odbory azylové a migrační politiky je velice dobře nastavená. Kvituji tuto spolupráci. Jsem rád, že pan ministr nám vyšel vstříc, a chtěli bychom v tom i nadále pokračovat.

Co se týče tedy našeho stanoviska k lex Ukrajina VI, my jako hnutí ANO jsme od počátku říkali, že je v pořádku pomáhat dětem, starým lidem, lidem, kteří prchají před nějakým válečným konfliktem. Není normální situace, aby jeden stát napadl druhý stát.

Jsem rád, že lexy Ukrajina postupně zpřísňují podmínky pro osoby, které už tady pobývají nějakou delší dobu. To znamená, už byly schopny si zde najít svoji práci, trošku se integrovat do společnosti po tom prvotním šoku, a dneska je třeba už na ně pohlížet, nebo naše společnost na ně pohlíží, jako na každého jiného cizince. To znamená, že by si měly pomaličku plnit všechny povinnosti, ať už je to tedy ubytování, pokud možno se starat o své ubytování sami, zajistit si práci, platit si sociální, zdravotní, aby začaly vracet systému nějakou vstřícnost, kterou my jsme v počátku projevili. Už se to rozdělilo na ty zranitelné, nezranitelné, to je všechno v pořádku. Tady ta lex Ukrajina VI v mnoha paragrafech opět zpřísňuje podmínky pro ty lidi. Pakliže ti lidé splní všechny tyto podmínky, budou schopni se zařadit, budou schopni se integrovat, tak se domnívám, že není žádný důvod, abychom tyto cizince nezařadili do klasického režimu cizineckého zákona, dlouhodobých trvalých pobytů a potenciálně i k občanství. Samozřejmě asi budou ti lidé chybět na Ukrajině, ale to je trošičku jiný příběh.

Takže za mě, my jako hnutí ANO budeme velice rádi, když současná koalice přijme náš pozměňovací návrh, který je opravdu nekonfliktní a pomáhá narovnat trošičku tu situaci v oblasti cizinců, kteří se tady nechovají úplně řádně, aby bylo možno je z našeho území dostat pryč. Samozřejmě bude tam možnost ještě soudního přezkumu, takže je to taková první vlaštovka. Když tento pozměňovací návrh projde, budeme za něj rádi.

Děkuji za pozornost a předám asi slovo kolegovi Maškovi.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane poslanče. S přednostním právem je přihlášen pan vicepremiér Jurečka.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Dobrý podvečer, vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové. Já si dovolím částečně zareagovat a částečně vlastně doplnit i pana vicepremiéra Rakušana, který tady představoval podstatné změny, které přináší tato úprava lex Ukrajina VI pracovně, s tím, že si dovolím jenom podtrhnout souvislosti, které tady jsou poté, co jsme udělali změnu pravidel a zpřísnění podmínek pro příchozí ukrajinské uprchlíky od 1. července 2023. Tady vidíme, že vývoj přinesl několik velmi důležitých změn v tom, že od července nám výrazně přibyl počet pracujících příchozích s dočasnou ochranou. Dneska jsme na hodnotě zhruba 121 600 pracujících. Je to velmi vysoké číslo. Když se podíváme i procenticky do jiných států, máme vlastně nejvyšší podíl zaměstnaných příchozích uprchlíků s dočasnou ochranou z celkové množiny příchozích a z té skupiny, která může pracovat na pracovním trhu.

My jsme vlastně udělali od 1. července zpřísnění. Dneska ten systém je nastaven tak, a nemohu tady souhlasit se svým předřečníkem, že by neměl žádné stropy - on má logické stropy. Vlastně máme nastavenu humanitární dávku po prvních 150 dnů ve výši životního minima a po lhůtě 150 dnů nám tato částka klesá na úroveň existenčního minima. To znamená, první až pátý měsíc je ta podpora pro dospělou osobu 4 860 korun, pokud je to osoba se zdravotním postižením, tak je tam indexace na hodnotu 7 290. Pokud je to humanitární dávka pro dítě, tak je ta částka 3 490 korun měsíčně a 5 235 korun, pokud se jedná zase o osobu se zdravotním postižením nebo pokud se jedná o dítě ve věku 6 až 10 let. Od toho šestého měsíce, tedy poté, co bylo dosaženo těch 150 dnů dále, je ta humanitární dávka měsíčně pro dospělou osobu 3 130 korun, pokud je to osoba se zdravotním postižením dospělá, tak je to 4 860 korun, pro dítě je to 3 490 korun, a pokud je to dítě se zdravotním postižením, tak je to 5 235 korun či 4 188 korun, pokud jde o dítě ve věku 6 až 10 let.

Teď je potřeba si uvědomit, že toto jsou částky, které ten člověk získává, ale je sledována otázka zůstatku na účtech dané osoby a domácnosti, je sledována otázka jejího dalšího výdělku, a samozřejmě pokud ten člověk potřebuje podporu v bydlení, tak je tady takzvaná započitatelná částka nákladů na bydlení, která je na jednu osobu 3 000 korun. Pokud je to člověk, který bydlí v bytových prostorech, které jsou zkolaudovány jako bytové, tak jsou to ty 3 000 korun, pokud jsou to nebytové prostory, je to měsíčně 2 400 korun a ta celková částka je maximálně do výše pěti osob v takovéto domácnosti. To znamená, ten systém funguje tak, že když se podíváme na konkrétní modelovou situaci: matka, dvě děti, obě dvě starší 10 let, jsou v tom bytě, který je v evidenci bytů, a je tedy zkolaudován k bydlení, a má například příjem 17 000 korun, tak započitatelné náklady na bydlení jsou 9 000 korun, součet humanitární dávky na matku a na děti je 10 110 korun a celková částka je součet humanitární dávky, započitatelných nákladů na bydlení a odečítá se ten příjem. To znamená, že celkový součet je 19 110 korun minus 17 000 korun příjem, to znamená, takováto matka dvou dětí má v celkovém součtu nárok na 2 110 korun.

Já to tady říkám schválně proto, abychom si uvědomili situaci, že tato forma podpory má svá pravidla, má své limity, má své stropy a sleduje se to, zdali ten člověk pracuje, zdali má případně nějaké další příjmy, zdali má nějaké zůstatky na účtě. Takže tolik, aby nedocházelo k nějakým dezinterpretacím, že ti lidé tady mají nějakou výši podpory, která nemá strop, nemá nějaká opravdu jasná pravidla, tolik jsem chtěl doplnit k těmto konkrétním částkám a konkrétním příkladům. My jako MPSV podporujeme to, co přináší pozměňovací návrh, to znamená, zkrátit tu dobu ze 150 dnů na 90 dnů, rychleji motivovat lidi, aby se opravdu rychleji adaptovali, integrovali, aby se zapojili do pracovního trhu. Děláme kroky po posílení a rychlejší jazykové vzdělávání a samozřejmě snažíme se velmi intenzivně také motivovat lidi, kteří ještě jsou v nouzovém ubytování na ubytovnách, aby nám přecházeli do ubytování soukromého, aby pracovali a aby si dokázali tyto náklady platit sami.

Ostatně je to vidět i na počtech lidí, kteří čerpají humanitární dávku a kteří čerpají i podpory na bydlení. Tyto skupiny osob stále výrazně klesají s každým měsícem. To znamená, když se na to podíváme optikou roku 2023, tak to, co ti lidé, kteří pracují jako příchozí uprchlíci z Ukrajiny, odvedou na odvodech do státního rozpočtu, na sociálním, zdravotním, na daních, výrazně převyšuje to, co dáváme jako podporu v rámci humanitární dávky a nákladů na bydlení. Odhad pro letošní rok je, že odvody od těchto pracujících uprchlíků z Ukrajiny pro český státní rozpočet a pro veřejné finance budou na hodnotě větší než 18 miliard korun. Tak tolik, abychom předešli dezinterpretacím, které někdy zaznívají a mají tendenci říkat, že i v roce 2023 tito lidé jsou tady na vrub výdajů státního rozpočtu, který se nějakým způsobem dotýká jiných českých občanů. Není tomu tak. I vůči českým občanům se ten sociální systém chová velmi otevřeně, zvýšily se podpory, zvýšila se podpora rodičů, samoživitelů, samoživitelek a tak dále, celá řada dalších valorizačních kroků byla učiněna. A vracím se k tomu, že váleční uprchlíci z Ukrajiny dneska opravdu jsou těmi, kteří tady výrazněji přispívají nad rámec té podpory, která je jim poskytována. To je potřeba opravdu seriózně do té diskuse dát, a vidíme každý týden, po stovkách se zvyšuje ten počet pracujících osob s dočasnou ochranou. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Další řádně přihlášený je pan poslanec Mašek.

Přečtu mezitím rychle omluvy. Paní poslankyně Hanzlíková od 16 do 18.05 ze zdravotních důvodů, pan poslanec Vondráček od 16 hodin ze zdravotních důvodů, pan ministr Baxa od 18 do 20 z pracovních důvodů, pan ministr Šalomoun od 18 hodin z pracovních důvodů.

Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Jiří Mašek: Děkuji, pane místopředsedo. Vážení páni ministři, kolegyně, kolegové, já bych se chtěl také vyjádřit k novému legislativnímu návrhu, který přináší řadu úprav, jako jsou zmíněné prodloužení dočasné ochrany do března 2025, jako jsou termíny pro elektronickou i fyzickou registraci a vylepení vízových štítků, jako je problematika ubytování, problematika školní docházky, jako je například problematika vystavování cestovních dokladů, oprávnění Policie ČR používat obrazové záznamy cizinců, povinnost nahlašování změny místa pobytu, už zmiňované asistované dobrovolné návraty a řada dalších věcí. Jsou všechny potřebné. Tady jenom drobná připomínka, že některé z nich mohly být řešeny již v předchozích legislativních úpravách této problematiky.

Jsem ale velmi rád, že se už pomalu přibližujeme k legislativě, která standardně řeší problematiku cizinců v České republice, a to podle zákona o pobytu cizinců. Proto jsme s kolegou Langem načetli a do systému zadali pod sněmovním číslem dokumentu 3504 pozměňovací návrh poslanců MUDr. Jiřího Maška a Mgr. Bc. Huberta Langa, který se dotýká lex Ukrajiny VI, a to v oblasti vypuštění § 6 odst. 6, který navrhujeme zrušit, protože již splnil svůj účel, pro který byl do tohoto zákona vložen. V současné době již je třeba procesy týkající se osob, které byly z Ukrajiny vysídleny v souvislosti s ruskou invazí, nastavit, pokud je to možné, stejně jako v případě jiných cizinců. Cílem v oblasti trestního práva a trestního soudnictví v tomto kontextu musí být stav, kdy v rámci individuálního posouzení bude uložení trestu vyhoštění a jeho případný výkon do země původu možností, která může být reálně soudem zvažována v rámci autonomie rozhodování. Trestní soud by měl posoudit v konkrétním případě možnost uložení výkonu trestu vyhoštění i na Ukrajinu, a to při zohlednění skutečné situace v konkrétní geografické oblasti Ukrajiny. Tento pozměňovací návrh tedy tam, kde trestní soud uloží výkon trestu vyhoštění, by měl umožnit snazší výkon tohoto trestu, a to i na Ukrajinu.

Já bych chtěl tady poděkovat panu ministrovi za to, že nám umožnil spolupracovat s legislativci jeho ministerstva a konkrétně s paní ředitelkou Novotnou a jejím týmem. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: A já děkuji, pane poslanče, a další z řádně přihlášených je pan poslanec Radek Koten. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Radek Koten: Děkuji, pane předsedající. Dobrý den, dámy a pánové. Já bych se znovu rád vyjádřil k tomuto tisku. My totiž odmítáme další plošnou podporu Ukrajincům, kterou prosazuje právě Fialova vládní koalice až do roku 2025. Režim dočasné ochrany například umožňuje bezvízový vstup do České republiky, nárok na sociální dávky z českého státního rozpočtu či využívání služeb hrazených z českého veřejného zdravotního pojištění. Preferujeme, aby byl dlouhodobý pobyt každého cizince na našem území posuzován individuálně na základě našich zákonů a předpisů. Pomáhat se má přiměřeně po časově ohraničenou dobu, a nikoliv tedy plošně. Na příkladu masové rekreační turistiky Ukrajinců z České republiky například toto léto do své vlasti a zpět je rovněž patrné, že se do velké míry nejedná o stav uprchlictví před válkou. Proto jsme toho názoru, že by se tito lidé měli vracet zpět na Ukrajinu na území, kde se skutečně nebojuje. Právě ta pomoc, ať už tedy sociální, nebo humanitární, by měla být vždy poskytována adresně, nikoliv ta plošnost, která tam je, protože tato plošně poskytovaná pomoc poškozuje naše potřebné tím, že se k nim ani nedostane v potřebném rozsahu, a je zejména zločinem na těch, kteří ji financují, tedy v daném případě občanech České republiky, kteří jsou mnohdy sami v ještě obtížnější situaci než ti, kteří jsou příjemci plošné pomoci. Jedná se například o české matky samoživitelky a osaměle žijící důchodce, ať už jsou invalidní, nebo starobní.

Skutečnost, že u občanů Ukrajiny, kteří byli na území států Evropské unie za válečné uprchlíky pouze na základě svého občanství nebo faktu, že uprchli z území Ukrajiny, bez jakéhokoliv zkoumání, zda byli válečnými událostmi ohroženi, byla obrovskou chybou a selháním. Tato chyba otevřela dveře ekonomické migraci a turistice za sociální pomocí, měla dopad na sociální smír a bezpečnost v evropských zemích a občany stála, a myslím si, že ještě bude stát, obrovské peníze.

Z toho důvodu si myslím, že v tomto selhání nelze dále pokračovat. Podpořit lze tedy jen takové návrhy na podporu občanů Ukrajiny, které zohlední potřebnost poskytnutí pomoci tomu kterému žadateli, a zejména zda je skutečně ohrožen válečnými událostmi a zda jeho majetková situace a možnosti jeho zapojení v rámci trhu práce vůbec připouští, aby se mohl stát příjemcem sociální pomoci. Proto tedy navrhuji zamítnutí předlohy zákona ve třetím čtení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane poslanče. Zatím poslední přihlášený je pan poslanec Petr Letocha.

 

Poslanec Petr Letocha: Děkuji, pane předsedající, za slovo. Vážení členové vlády, vážené kolegyně, vážení kolegové, rád bych vás seznámil se svým pozměňovacím návrhem v kooperaci s Ministerstvem vnitra, který má celkem čtyři části.

Jak již avizoval pan ministr, pozměňovací návrh obsahuje zkrácení maximální doby bezplatného nouzového ubytování ze 150 na 90 dnů, a to bez ohledu na jejich zranitelnost. V roce 2022, jak všichni víme, začala válka na Ukrajině, byl zde obrovský příliv uprchlíků, kterým jsme chtěli a pomohli a původní systém ukázal se v té době být velmi efektivní, nicméně byl však určený pro nouzové přechodné řešení a neměl by být využíván dlouhodobě.

V roce 2023 došlo k omezení pro osoby, které nejsou ve zranitelném postavení, a úprava systému ubytování byla původně plánována na lex Ukrajina VII. S ohledem na skutečnost, že příprava tohoto předpisu byla započata tak, aby bylo možné řádně vyhodnotit dopady jeho poslední novely, účinek v červenci tohoto roku, na zájem transformovat po téměř dvou a půl letech bezplatné nouzové ubytování na opravdu prvotní pomoc bezprostředně po příjezdu do České republiky a v souvislosti s tím garantovat pro dotčené osoby dostatečný časový prostor reagovat na časové zastropování nouzového ubytování je k úpravě využita cesta pozměňovacího návrhu k sněmovnímu tisku 543, tedy tohoto, který je ve sněmovním dokumentu číslo 3567, a přihlásím se k němu také v podrobné rozpravě. Všechny dotčené, zejména zranitelné osoby tak budou mít dostatek času připravit se na nalezení a přechod do standardního, respektive nedotovaného segmentu bydlení, případně ubytování, které bude odpovídat jejich příjmovým možnostem.

V části třetí mého pozměňovacího návrhu ke změně zákona č. 111/2006 Sb. se navrhuje, aby se u mimořádné okamžité pomoci, poskytované na jinou událost podle § 2 odst. 4 písm. b) zákona č. 111/2006 Sb. nepřihlíželo k bydlišti, obdobně jako je tomu u mimořádné okamžité pomoci k úhradě nezbytného jednorázového výdaje, poskytované podle § 2 odst. 5 písm. a) zákona č. 111/2006 Sb.

V části čtvrté ke změně zákona č. 66/2022 Sb. se navrhuje, aby se pro účely nároku a výše humanitární dávky nepřihlíželo k příjmům, které jsou v rozhodném období poskytnuty z mimořádné okamžité pomoci, ze systému pomoci v hmotné nouzi, z prostředků fundací a spolků a z azylového migračního a integračního fondu. Dále se navrhuje, aby se náklady na bydlení zjišťovaly za minulý kalendářní měsíc k měsíci, kdy byla uplatněna žádost. Toto opatření odstraní problém, kdy v současné době cizinec s dočasnou ochranou nemá tušení, zda bude muset či nebude muset uhradit náklady za svoje bydlení v nouzovém ubytování v aktuálním měsíci, neboť tato úhrada je v některých případech závislá na tom, zda cizinec s dočasnou ochranou bude mít či nebude mít nárok na humanitární dávku.

Poslední v bodu 3 se navrhuje, aby nárok na dávku nevznikl v případech, pokud je výše finančních prostředků na účtech žadatele vyšší než dvojnásobek výše dávky stanovené podle § 6b odst. 1 nebo pokud je výše finančních prostředků na účtech cizinců s dočasnou ochranou, kteří spolu bydlí a společně vykazují náklady na své potřeby, vyšší, než je dvojnásobek výše součtu jejich příslušných výšek dávek podle § 6b odst. 1. Ponechává se určitý našetřený obnos na bankovních účtech cizince s dočasnou ochranou. Výše se stanovila obdobně,jako je stanovena v zákoně č. 99/63 Sb., občanský soudní řád, u věcí, které jsou vyloučeny z výkonu rozhodnutí, což jsou peníze v hotovosti do částky odpovídající dvojnásobku životního minima.

Tolik k mému pozměňovacímu návrhu, ke kterému se přihlásím ještě v podrobné rozpravě. Děkuju za pozornost.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane poslanče. Máme zde jednu faktickou poznámku, paní poslankyně Mračková Vildumetzová.

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Kolegyně, kolegové, já bych chtěla reagovat na vystoupení pana Letochy, prostřednictvím pana předsedajícího. Chtěla bych si ověřit, jestli - předpokládám, že tomu tak je - ten pozměňovací návrh, který předkládá, je to, co slíbil pan ministr vnitra na bezpečnostním výboru, že tedy se budou dávat do souladu věci a ty požadavky, které znějí z jednotlivých krajů v rámci ubytování. Jenom si to chci ověřit tou faktickou poznámkou, aby pan ministr tady na mikrofon řekl: Ano, je to to, co jsem slíbil na bezpečnostním výboru, reaguje to na všechny připomínky a požadavky krajů a předal jsem to svému kolegovi, aby ten pozměňovací návrh předložil. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, paní poslankyně. Pan ministr má zájem ještě před závěrečným slovem.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Tak já ještě férově, pane místopředsedo, před závěrečným slovem, aby případně byla možnost nějaké reakce, tady jenom potvrzuji vaším prostřednictvím pro paní poslankyni Mračkovou Vildumetzovou: ano, je to tak, skutečně to jsou ty záležitosti projednávané s Asociací krajů. Především se jedná o zkrácení ze 150 a ještě jsme se bavili variantně na výboru pro bezpečnost o 120 nebo 90 dnech. Já sám jsem po konzultaci s odborem azylové a migrační politiky přistoupil k té přísnější variantě, to znamená zkrácení na 90 dnů.

Jak jsem už říkal na začátku svého vystoupení, nevím, jestli jste to slyšela, ta účinnost se odkládá opět po dohodě s OAMPem na 1. září, aby se terén na tuto změnu, která je poměrně významná, stačil připravit a aby lidé, kteří jsou v 

nouzovém ubytování, už věděli o tom, že k tomuto datu se pravidla pro jejich život v nouzovém ubytování reálně mění.

Tím dalším navrhovaným opatřením, které bude technického rázu, a také jsem o něm mluvil na bezpečnostním výboru, je to, že nouzové ubytování by mělo být udělováno z jednoho místa v republice centralizovaně podle kapacit jednotlivých krajů, a pokud člověk odmítne příkladově nouzové ubytování v Karlovarském kraji, kde mu bude nabízeno, bude si vybírat jiný kraj, tak ztrácí nárok na to nouzové ubytování. Musí přijmout nouzové ubytování tam, kde je mu nabízeno. To je zpřísnění těch pravidel jako takových.

Já bych chtěl poděkovat za konstruktivní vystoupení dvěma prvním kolegům, kteří především prezentovali svůj pozměňovací návrh, ke kterému finálně dáváme pozitivní stanovisko, a tady bych řekl, že se tu a tam lišíme v akcentech, ale celkově si myslím, že je shoda nad tím, že je potřeba podpořit lex Ukrajina VI pro to, abychom tady měli implementovaný rámec pomoci lidem, kteří sem před válkou z Ukrajiny uprchli.

Zároveň souhlasím i s tím, co říkal pan kolega Lang, že je potřeba společně připravovat systém fungování celého systému po roce 2025. Koneckonců bude to systém, který přebere i další vláda, která v České republice nastoupí, a je potřeba mít takový trvalý systém, který neprojde nějakou rychlou, překotnou, okamžitou změnou, bude dávat stabilitu. Myslím si, že právě spolupráce s odborem azylové a migrační politiky, s paní ředitelkou Novotnou, dává jistotu nějaké kontinuity, dává jistotu odborného přístupu. A jak už jsem na bezpečnostním výboru slíbil, budeme mít rok na to, tento návrh projednat, společně připravit a doufám, že pro něj bude podobný konsenzus jako tady. Vyžaduje to ovšem ještě jednu podmínku, kde také vytváříme řekněme ten legitimní tlak, a to je na evropskou úroveň. Pokud nebude jednotné evropské řešení v této věci, může to vést k vytvoření sekundárních migračních toků po skončení dočasné ochrany v březnu 2025. Pokud nějaký stát vytvoří pravidla příliš měkká, druhý tvrdší, může to vést k tomu, co nechceme, aby ti lidé, kteří se rozhodnou legálně na území Evropské unie zůstat, se přesouvali z jednoho státu do druhého. Proto i evropský rámec je pro tuto věc velmi důležitý. Ano a my lex Ukrajina VII musíme v zájmu toho, aby situace v České republice fungovala, připravit pokud možno konsenzuálně. Tady můžeme se neshodnout v detailech, ale v zásadě si myslím, že jdeme stejným směrem.

To, co tady předvedl pan kolega Koten, prostřednictvím pana předsedajícího, je trochu jiná káva. Za prvé nerespektuje to, že existuje nějaká Evropská unie a že je tady celoevropské řešení, které prostě platí, ono je implementováno, a my se neshodneme v tom - ano, a to je ten základ - pan kolega Koten si myslí, že nemáme být v Evropské unii, ale dokud v ní jsme - já si myslím, že tam být samozřejmě máme - tak musíme respektovat to, že dočasná ochrana jako instrument je právě založen na plošnosti, a je založen správně na plošnosti, abychom se vyhnuli tomu, že ti lidé, kteří sem přijdou, budou konzumovat český sociální systém. Proto je tady paralelní systém vytvořený právě jako pomoc pro lidi, kteří přišli z válkou postižené Ukrajiny na území Evropské unie. A mně fakt přijde nechutné - omlouvám se za to - rozlišovat, jestli na nějakou část Ukrajiny těch bomb spadlo více, na nějakou méně. Prostě Ukrajina je napadeným státem, je státem, který trpí ruskou agresí. Trpí ruskou agresí poměrně dlouho a já si opravdu nevezmu na triko, že budu tím soudcem, který řekne: Tahle část Ukrajiny je bezpečná, tahle je nebezpečná. To se nám to mluví, když na nás bomby nepadají! A ono je hezké si říci: na Prahu bomb padá hodně, tak to je ta postižená oblast, a tamhle na Frýdek-Místek spadne jenom tu a tam nějaká bomba. Tak tam už bychom určitě všichni chtěli bydlet. Stále je to přece země, která je ve válce, tak je to evidentní. Já nevím, jak si to tady z pohodlíčka českého Parlamentu od toho řečnického pultíčku můžeme dovolit zpochybňovat, ty lidi někam na Ukrajinu zpátky pošleme a některé tady necháme, kteří si to z našeho úhlu pohodlí zaslouží. Já jsem pyšný na Českou republiku, na obyvatele České republiky, na tenhle Parlament, na krajskou samosprávu, na obecní samosprávu, že jsme ukázali, jakým účinným způsobem Česká republika umí lidem postiženým válečným konfliktem pomoci. A to, co tady předvedl pan kolega Koten, je podle mě jenom ukázka takového maloměšťáctví, té české povahy; tak je vyžeňme tam, kde jim těch bomb padá míň, protože my se tady přece o ně nebudeme starat. Fakt šílený. (Potlesk v pravé části jednacího sálu.)

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane ministře. A vzhledem k tomu - ještě zde vidím (Poslankyně Mračková Vildumetzová žádá z místa o slovo.) -

- s faktickou, ano? (Poslankyně Mračková Vildumetzová mimo mikrofon: Ne.)

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, já bych ještě také ráda vystoupila k návrhu tohoto zákona, k lex Ukrajině VI. Musím tedy říct, že pan ministr vnitra Vít Rakušan byl na bezpečnostním výboru, odpovídal nám na naše otázky, podpořil pozměňovací návrh mého kolegy pana Langa a pana Maška. My jsme jasně řekli, že hnutí ANO podpoří tento sněmovní tisk, ale přesto, protože tady v tuhle chvíli je jak pan ministr vnitra, tak ministr práce a sociálních věcí, tady musím otevřít jednu důležitou otázku, kterou jsme na bezpečnostním výboru řešili, a to je, že nikdo dneska adaptační a integrační proces ukrajinských uprchlíků neřídí. Pan ministr vnitra byl šéfem té strategické skupiny a samozřejmě vzdal se toho, nebo já bych to nazvala, že se toho zbavil, protože viděl, že mu to v uvozovkách nepřináší asi žádné body, a přeneslo se to na zmocněnkyni pro lidská práva, na paní Laurenčíkovou, která je zároveň i náměstkyni pana ministra Dvořáka s tím, že dneska prakticky ten integrační a adaptační proces nemá žádného kapitána. Neřeší se to na vládě, nikdo tam nepřináší žádné zprávy a z území se dozvídáme, že je řada problémů v rámci adaptačního integračního procesu. Pan ministr vnitra na bezpečnostním výboru reagoval, že dneska už více těch věcí spadá pod Ministerstvo práce a sociálních věcí. Tak ano, pokud spadá, tak si to nějakým způsobem vyříkejte a ať to konečně nějaký ministr začne řešit, ale nějaký ministr. Máte jich hodně, máte jich nejvíc, nevejdete se ani do lavic, tak prosím vás, nemohl by si to konečně nějaký ministr pod svá křídla vzít? Nebo vy vlastně říkáte, že chcete to řešit, ale nikdo to nechce řešit jako ministr a musíte to dávat tady zmocněnkyni, která vede nějakou strategickou skupinu. Ani jeden z ministrů - tam chodí samozřejmě vaši zástupci - ale přece ministr je ministr, který vystupuje na vládě, a myslím si, že tohle je téma, že jestli tady dneska máme na dočasnou ochranu 370 000 cca ukrajinských uprchlíků, tak ten integrační a adaptační proces podle mého názoru se nám nedaří. Mnoho lékařů, mnoho lidí nám už uteklo třeba i do jiných států, kde my jsme mohli jejich pracovní potenciál, jejich odbornost prostě využít, a to, že pořád ta data nemáme, a pan ministr vnitra si na Facebooku točí video a říká: Ale my ta data máme, a my se na bezpečnostním výboru dozvíme, že opravdu dneska, pokud si někdo přijde požádat o prodloužení dočasné ochrany, tak ty údaje on dává dobrovolně, a pokud nechce ty údaje dát, tak my s nimi prostě nedisponujeme. A my se na tom výboru dozvíme, že i v tomto návrhu lex Ukrajina VI to nebude možné ošetřit legislativně a že opět ty údaje budou na dobrovolné bázi. Ale já jsem přesvědčena o tom, že jestli chci dobře provádět integrační a adaptační proces, tak ty údaje, abych věděla, kde ty lidi jsou, jakého jsou vzdělání, jaké jsou profese, jsou přece pro další náležitosti v ostatních dalších oblastech jsou klíčové, takže já bych byla ráda, abychom tady tohle téma nějakým způsobem už vyřešili a aby opravdu nějaký ministr, jestli ministr vnitra, nebo ministr práce a sociálních věcí, je mi to jedno, ale někdo se toho integračního a adaptačního procesu opravdu chopil.

Druhá věc, asistované návraty, které jsou v té dané novele, tak tam nejsou konkrétně. To bude teprve probíhat ještě nějakým konkrétním následným právním předpisem, a pan ministr vnitra tedy říká, že se mu podaří z Evropské unie získat nějaké finanční prostředky. Ale já si myslím, že to úsilí mělo být daleko větší a že Česká republika by si určitě měla nějakou podporu finanční, kterou my samozřejmě dáváme, tak by nám určitě Evropská unie měla nějaké finanční prostředky poskytnout. To se nám také do současné chvíle nepodařilo a nemyslím si, že je to úplně dobře.

Považovala jsem za nutné tyto skutečnosti tedy říct. Samozřejmě tak, jak jsem zmínila ve svém úvodu, my lex Ukrajinu VI tak, jak je předložena, včetně našich pozměňovacích návrhů, samozřejmě podpoříme. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Vaše vystoupení vyvolalo tři faktické poznámky. Nejprve pan vicepremiér Rakušan, poté pan vicepremiér Jurečka a poté pan vicepremiér Bartoš.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já už jsem několikrát na tyhle věci odpovídal, už asi nechci ani větvit tu debatu. Chtěl bych reagovat ale na to, čím paní poslankyně Mračková Vildumetzová začala, a to věta: Pan ministr Rakušan zjistil, že na tom vytříská nebo nevytříská politické body. Já bych chtěl říct, že na pomoci lidem v nouzi se nemají třískat politické body. Jestli takhle uvažujete, je to smutné.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Poprosím dalšího řádně přihlášeného s faktickou, a to je pan vicepremiér Jurečka.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Jsem rád, že mohu uklidnit případně ty, kteří sledují tuto diskusi v tom, že ten celý proces, jak pomoci pro ty, kteří přišli, stále přicházejí, i proces adaptace a integrace je řízen, má svůj řád a má logické rozdělení rolí a kompetencí. To znamená, z hlediska operativy za ten rok a půl jsme ten systém nastavili. To byla především působnost pana vicepremiéra Rakušana, Ministerstva vnitra, jeho spolupráce s kraji. V čase se vytvořila síť koordinátorů do krajského území, my za MPSV jsme vytvořili k tomu strategickému týmu pracovní skupinu, kde se potkáváme na bázi ještě doplňujících dalších rezortů na opravdu pracovní úrovni se zástupci nevládních organizací, UNICEFu a například třeba i se zástupci ambasády, kde logicky řešíme věci, které se týkají jak trhu práce, sociální podpory, problematiky, která navazuje na kolegy, například na zdravotnictví, na školství nebo na ostatní problematiku rezortu, třeba jako je otázka bydlení. To znamená, logické je, že tak, jak má každý ministr svoji gesci ve svém rezortu, tak v té části to také řeší ve vztahu k ukrajinským uprchlíkům s dočasnou ochranou. Ten systém funguje, komunikace také funguje a samozřejmě data, která nám případně některá ještě chybí, tak si je průběžně doplňujeme.

Česká republika v tomto - i z pohledu mezinárodních organizací - je opravdu zemí, která ukazuje, jak ten systém se dokázal stavět dobře na začátku, funguje velmi dobře. Ostatně i to, co jsem říkal, to číslo 121 660 pracujících ukrajinských uprchlíků ukazuje, že ten proces například v otázce adaptace a integrace na trh práce nám vlastně běží nejlépe ze všech zemí. My samozřejmě se snažíme ty věci v čase zlepšovat a slyšet podněty z praxe.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane ministře. Nyní bych poprosil s faktickou pana vicepremiéra Bartoše.

 

Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Děkuji. Já bych asi doplnil předřečníka Mariana Jurečku. Ministerstvo vnitra ve své povaze bylo první, které řešilo dopady ruské války na Ukrajině právě tím, že se budoval funkční systém a krizové řízení, které má pomáhat v tom nárazu. My jsme se dostali asi po roce do nějaké fáze, kdy ve velké části je nutno řešit i dlouhodobý pobyt. A naopak si myslím, že z logiky věci zodpovědnost za dlouhodobější otázky, byť Ministerstvo vnitra má neustále ten aspekt bezpečnostní, přechází na jednotlivé rezorty. A já můžu tedy říci, že v pravidelných iteracích nebo respektive v pravidelných cyklech se setkávají pracovní skupiny na odborné úrovni, buďto to je na úrovni náměstků, ale spíše to je na úrovni odborných ředitelů, i poměrně v pravidelných intervalech řešíme toto na formátu K5 či příslušných ministrů, ať je to otázka ve zdravotnictví, ať je to otázka třeba schopnosti vyučovat žáky ukrajinské českému jazyku či jejich vyučování klasických předmětů, za což děkuji panu ministru Bekovi, ten byl na té poslední schůzce. I jednotlivé lex Ukrajina očíslované jsou výsledky této koordinované práce. Takže jak říkám, to nárazníkové nebo ta první pomoc byla namístě a naopak si myslím, že Ministerstvo vnitra daleko pokročilo v tom, co by očekával někdo od Ministerstva vnitra v rámci krizového řízení i do těch oblastí řekněme softových.

Jsem rád, že i tu koordinační roli právě hraje Klára Laurenčíková, ale každý jeden rezort, který je k tomu příslušný, ať už je to MMR v otázce poskytování bydlení, Ministerstvo školství v oblasti vzdělávání, pan ministr Válek - zdravotnictví, poskytování lékařské péče, bezpečnost na vnitru a práce a sociálních věcí, stále funguje. Já vlastně ani necítím žádný faktický deficit v tom, že bychom neměli informace, podle kterých se rozhodujeme, a nereagovali i na ten dlouhotrvající konflikt (Předsedající: Čas.), ale částečně právě skrze tyto zákony, jako dnes projednáváme. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. S faktickou se přihlásila ještě paní poslankyně.

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za slovo. Jsem ráda, asi jsem se v uvozovkách trefila do černého. Tři vicepremiéři tady vystupují, ani jeden to neřídí.

Tak nejdříve na pana Víta Rakušana. Pane ministře, víte, kdo pomáhal nejvíc? Pomáhali občané, starostové, hejtmani, policisté a hasiči. Ti si zaslouží obrovské poděkování. Vy jste to řídil, toho řízení jste se zbavil a přendal jste ho na zmocněnkyni pro lidská práva. Jste tři ministři, tři vicepremiéři, a nedokážete se dohodnout, aby někdo adaptační a integrační proces řídil.

Beru - prostě dávám to jako kritiku, myslím si, že je to špatně, protože já se s těmi kraji a s těmi zástupci bavím. Nedokážete se dohodnout, mezi těmi ministerstvy jsou velké rozpory. A tím, že tam není žádná osobnost, žádný ministr, prostě paní Laurenčíková je náměstkyně. A jestliže jste dneska vicepremiéři a ministři, tak byste se měli dohodnout, kdo integrační adaptační proces a kdo strategickou skupinu povede. Myslím si, že tak by to mělo být. A je vidět podle i vašich reakcí, že se vám to možná nelíbilo, ale prostě je to fakt, že má to řídit ministr. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. To byla poslední faktická poznámka, a vzhledem k tomu, že zde není nikdo přihlášen dále do obecné rozpravy - ještě se dívám - tak tímto končím obecnou rozpravu. Pane ministře, máte zájem o závěrečné slovo? Ano.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Kolegyně, kolegové. Já bych chtěl poděkovat za většinově velmi racionální diskusi. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Pane zpravodaji, máte zájem? Nikoliv.

V tuto chvíli můžeme zahájit podrobnou rozpravu. Připomínám, že pozměňovací a jiné návrhy přednesené v podrobné rozpravě musí být vždy odůvodněny. O slovo se přihlásil pan poslanec Mašek. Prosím.

 

Poslanec Jiří Mašek: Děkuji. Chtěl bych se přihlásit k pozměňovacímu návrhu, který jsme připravili s kolegou Langem. a je v elektronické podobě uveden pod sněmovním dokumentem 3504. Krátce jsem ho okomentoval v obecné rozpravě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji vám. Dále je přihlášen pan poslanec Koten.

 

Poslanec Radek Koten: Děkuji za slovo. Já se jenom odkazuji na obecnou rozpravu, a navrhuji tedy potom hlasovat ve třetím čtení o zamítnutí. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Pan poslanec Letocha.

 

Poslanec Petr Letocha: Děkuji za slovo. Já bych se rád přihlásil ke svému pozměňovacímu návrhu číslo 3567. Díky.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, a pan poslanec Exner.

 

Poslanec Martin Exner: Vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych podle § 95 odst. 1 jednacího řádu navrhl zkrácení lhůty mezi druhým a třetím čtením ze 14 na 7 dnů. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Ze 14 na 7 dnů, mám poznamenáno.

A vzhledem k tomu, že už není nikdo přihlášen, dívám se... Myslel jsem, že se hlásíte. Nikoho dalšího už nevidím, tak tímto končím podrobnou rozpravu.

Musíme ještě hlasovat o návrhu pana zpravodaje Exnera, a to je zkrácení ze 14 na 7 dnů. Mezitím jsem zagongoval, chviličku vydržíme, než nám dorazí kolegové a kolegyně.

Slyšel jsem zaklepání, tak to nevadí, i tak můžeme tedy odhlásit, můžete se přihlásit v tuto chvíli.

 

Kolegyně, kolegové, budeme hlasovat návrh pana poslance Exnera na zkrácení lhůty pro třetí čtení, a to ze 14 na 7 dnů.

Zahajuji hlasování. Táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 21, přihlášeno bylo 123, pro bylo 114, proti 9. Výsledek: přijato.

 

A já děkuji všem za spolupráci. Jsme u bodu číslo

Aktualizováno 9. 4. 2024 v 15:37.