(pokračuje Olga Richterová)

1.
Vládní návrh zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2024
/sněmovní tisk 549/ - prvé čtení

Z pověření vlády návrh uvede pan ministr financí Zbyněk Stanjura. Poprosím o chviličku strpení, než dorazí do sálu. (Poslanec Okamura navrhuje mimo mikrofon, že přečte usnesení.)

Jenom konstatuji, že zatím není otevřena rozprava. Poprosím ještě o chviličku strpení, je to podle informací ze sálu půl minuty.

Pan ministr je zde, já ho tedy poprosím, aby se ujal slova. (Odmlka.) Prosím.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Omlouvám se za mírné zpoždění, ale poměrně netradiční angažmá, že před otevřením bodu rozpočtu je vystoupení k rozpočtu, ale akceptuji. Jak jsem si to myslel, pan předseda řekl svoje a odešel. No tak...

Dovolte mi, abych jménem vlády České republiky vám představil návrh státního rozpočtu na rok 2024. Návrh rozpočtu vychází z makroekonomické predikce, která byla publikována v srpnu letošního roku. Tuto predikci posoudil podle zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti také nezávislý výbor pro rozpočtové prognózy, označil ji jako realistickou. Stejně tak jsme nechali posoudit to, o čem mluvil pan předseda Okamura, to znamená mezi srpnem, kdy ten návrh rozpočtu byl vložen do eKLEPu, a 27. zářím 2023, kdy ho schválila vláda, jsme navýšili příjmy státního rozpočtu. Pokud budu mluvit o daňových příjmech, které posuzuje výboru pro rozpočtové prognózy, tak to bylo 6 miliard korun a vycházelo to z nové informace z rozhodnutí vlády, která otevřela - především na žádost našich zaměstnavatelů - pracovní trh pro pracovníky z třetích zemí, to znamená mimo země Evropské unie. Počítá se se zapojením až 20 000 pracovníků z třetích zemí na pracovní trh a stejně tak se počítá s tím, a jsou to odhady Ministerstva práce a sociálních věcí, zhruba dalších 20 000 ukrajinských uprchlíků se proti stávajícímu stavu zapojí do pracovního trhu v České republice. I toto zvýšení jsme poslali výboru pro rozpočtové prognózy. Ten výbor, jak všichni víte, má devět členů. Osm členů z devíti to označilo jako realistické, to znamená, odpovídající těm podkladům, jeden jako obezřetnostní, to znamená, je to spíše pesimistické, jeden člen říká, že by ty příjmy mohly být odhadnuty i výše. Současně jsme navýšili odhad příjmů, kolik si vezme stát ze svých státních firem formou dividend, a 1 miliarda to navýšení bylo souvztažné na evropské peníze.

Pojďme si připomenout základní parametry makroekonomické predikce na příští rok. Hrubý domácí produkt v nominální hodnotě se odhaduje na 7,751 bilionu korun. To číslo je důležité proto, že jsme v letošním roce výraznou většinou za podpory výrazné části poslanců hnutí ANO uzákonili 2 % HDP výdaje na obranu, z tohoto čísla se to vlastně posuzuje a odpovídá návrh rozpočtu obranných výdajů odhadované nominální hodnotě HDP v roce 2024. Podrobněji se potom k výdajům na obranu vyjádřím v oblasti, kdy se budu věnovat výdajům státního rozpočtu.

Reálný domácí produkt odhadujeme, že poroste o 2,3 % v příštím roce, a průměrná roční inflace podle této predikce je odhadovaná na 2,8 procentního bodu, to znamená návrat do tolerančního pásma, které má Česká národní banka. Jak zase opět všichni víme, inflační cíl jsou 2 % roční inflace a toleranční pásmo 1 %. Pokud si porovnáme odhady Ministerstva financí s odhady ať už domácích, nebo zahraničních institucí, které pravidelně publikují makroekonomický výhled pro Českou republiku, je třeba říct, že ta čísla nijak nevybočují z odhadů, které má Česká národní banka a další renomované instituce. Odhaduje se, že míra nezaměstnanosti zůstane na nízké úrovni, zhruba 2,7 %. Odhaduje se, že objem mezd a platů by mohl růst o 6,1 %, což znamená, když to porovnáte s odhadovanou mírou roční inflace, v příštím roce dojde k nárůstu reálných mezd.

Celý návrh rozpočtu sleduje stejně jako v rozpočtech na roky 2022 a 2023 tři základní cíle: snižování deficitu státního rozpočtu, snižování deficitu veřejných financí, to je první cíl, druhý cíl je udržení sociálního smíru v České republice a třetí cíl je investiční aktivita státu. Proti předchozím rozpočtům tady máme dva, respektive tři zákony, které mají charakter mandatorních nebo kvazimandatorních výdajů a které byly uzákoněny v loňském nebo v letošním roce. Již jsem mluvil o 2 % výdajů HDP na obranu, čímž začneme plnit náš dlouholetý závazek jako členského státu NATO. Musím říct, že i po splnění tohoto závazku 2 % budeme určitě v druhé polovině států podle výše obranných výdajů vůči HDP. Ta 2 % jsou vlastně minimální hodnota dohodnutá a my to budeme po letech plnit.

Druhý zákon, který jsme tady schválili a poprvé se použije pro rok 2024, je zavedení automatické valorizace plateb za státní pojištěnce do systému veřejného zdravotního pojištění. Budu o tom podrobněji mluvit v části, která se bude věnovat výdajům. Dále jsme uzákonili pro pedagogické pracovníky garanci 130 % průměrné mzdy v ekonomice České republiky. Zaznamenal jsem debatu, z jakého čísla to počítat. Reálně v této chvíli, ve chvíli, kdy vláda poslala návrh státního rozpočtu do Poslanecké sněmovny a v měsíci, kdy budeme projednávat rozpočet, to znamená mezi zářím a prosincem letošního roku, jediné číslo, které máme k dispozici, ověřené, publikované Českým statistickým úřadem, je průměrná mzda za rok 2022. Je to vlastně obvyklá metodika, používá se například při stanovení platů ústavních činitelů.

V prvním čtení se máme zabývat podle zákona vlastně třemi základními parametry návrhu vládního rozpočtu, a to jsou celkové příjmy, celkové výdaje a z toho vyplývající deficit nebo přebytek státního rozpočtu. Tak si to porovnejme s letošním rokem, kdy pro letošní rok bylo rozpočtováno 1,928 bilionu příjmů včetně evropských peněz. Pokud se bude mluvit o českých příjmech od českých daňových poplatníků, je to 1,788 miliardy. Pro příští rok odhadujeme celkový nárůst o 12 miliard včetně evropských peněz. Pokud si vezmeme jenom příjmy českého státního rozpočtu, nárůst bude 22,7 %, to znamená, z celkového objemu příjmů je to nárůst o 0,6 %, a pokud se týká příjmů českých daňových poplatníků, je to 101,3 %, to znamená růst o 1,3 %.

Pokud se jedná o výdaje, po dlouhé době dochází k celkovému poklesu výdajů státního rozpočtu, a to o 31 miliard, pokud je to včetně evropských peněz, a bez evropských peněz je ten pokles zhruba o 20 miliard. Jinými slovy, celkový pokles je o 1,4 %, a pokud si vezmeme výdaje, které nejsou financovány z evropských zdrojů, je to pokles o 1 %. To se samozřejmě promítá do salda státního rozpočtu, které je, ať už se započtením, nebo bez započtení evropských peněz, nižší o 43 miliard. Evropské peníze se tradičně rozpočtují rozpočtově neutrální, to znamená, že celková suma příjmů rovná se celkové sumě výdajů, ale jak víme z praxe, v některých letech na tomto podúčtu, jestli bych to mohl říct obrazně, dochází k deficitu a někdy k přebytku, protože čerpání evropských peněz logicky nemá lineární charakter. Pokud to vezmeme opět v procentuálním vyjádření, dochází k poklesu deficitu státního rozpočtu o necelých 15 %, přesněji o 14,6 procentního bodu. To znamená, pokračuje to v trendu, kdy deficit v roce 2021 byl 420 miliard, loni byl deficit 360 miliard - to zaokrouhluji, omlouvám se, neříkám číslice za desetinnou čárkou - letos, jak jistě víte, máme schválený deficit 295 miliard. Je vysoce pravděpodobné, že ho dodržíme, a kdybych to zaokrouhlil, tak je to 300 miliard a příští rok zhruba 250 miliard. To znamená, každoročně klesá deficit státního rozpočtu, přitom nominálně roste HDP, takže v procentuálním vyjádření, pokud si to vezmeme a srovnáme si deficit veřejných rozpočtů, což je číslo, které se používá v mezinárodním srovnání, když porovnáváme hospodaření členských států Evropské unie, tak minus 5,0 % HDP deficitu v roce 2021 a minus 5,1 % v roce 2022, odhadujeme, že příští rok to bude minus 2,2 % HDP. Jinými slovy, po několika letech budeme opět plnit jedno z maastrichtských kritérií, a to to, že roční deficit veřejných financí má být nižší než 3 % vůči HDP.

Jenom připomenu, že do toho deficitu veřejných financí, do toho ročního ukazatele, se kromě deficitu státního rozpočtu počítají deficity či přebytky hospodaření všech samosprávných celků, dále výsledek hospodaření zdravotních pojišťoven, výsledek hospodaření veřejných vysokých škol a výsledek hospodaření státních fondů, z nichž ty největší jsou Státní fond dopravní infrastruktury a Státní fond životního prostředí.

Teď pojďme trochu podrobněji na příjmy státního rozpočtu navržené pro příští rok. Já bych řekl, že všechny klíčové údaje, které se týkají státního rozpočtu, že ta dokumentace je standardně poměrně robustní. Obsahuje sešit B, kde máte všechny základní informace k rozpočtu. V kapitole Příjmy se nejprve zabýváme složenou daňovou kvótou. Máte tam vývoj od roku 2018, kdy logicky léta 2018 až 2022 jsou již výsledek, rok 2023 je odhad a stejně tak odhad roku 2024. Daňová kvóta je odhadovaná pro příští rok v celkové výši 34 %. Jenom připomenu, že v letech 2018 až 2019 byla 34,6 %, v roce 2020 34,1 %. Pak došlo k poklesu na 37,3, 33,3 a letošní rok je 33,5. Pro příští rok odhadujeme 34, z toho 0,2 % jsou mimořádné příjmy.

Největší součástí příjmů státního rozpočtu jsou daňové příjmy a potom příjmy ze sociálního pojištění. Pokud si porovnáme daňové příjmy, které budou směřovat - protože mnohé daně jsou sdílené daně, tak budu mluvit jenom o té částce, která směřuje do státního rozpočtu - jsou odhadovány o 5 miliard korun vyšší než v roce 2023 na celkovou částku 952 miliard.

V tabulce na straně 12 v sešitu B máte vývoj jednotlivých daní opět od roku 2018 až po rok 2024. Opět platí, že léta 2018 až 2022 už mají reálný výsledek, reálné plnění, pro rok 2023 a 2024 je to odhad. Ale pokud si vezmeme letošní rok a podíváme se na aktuální data státního rozpočtu, ke včerejšímu dni jsou daňové příjmy plněny na 78,4 %, potom pojistné na 82,1 %, to znamená, je předpoklad, že daňové příjmy budou odpovídat velmi přesně odhadovaným daňovým příjmům i příjmům ze sociálního pojištění. V některých statistikách se to uvádí dohromady, v některých zvlášť, ale já jsem ta čísla uvedl zvlášť. Když to sečteme, ke včerejšímu dni je celkové plnění těchto příjmů ve výši 80 %. Připomínám, že daňové příjmy neplynou lineárně do státního rozpočtu. Je logické, že například v měsících, kdy je čtvrtletní platba DPH, nejenom ta měsíční, v měsících, kdy se platí buď záloha, nebo doplatek na daň z příjmů právnických osob, jsou ty příjmy vyšší než v jiných měsících. Ale když se na to číslo podíváme, matematicky lineárně by ty příjmy měly za deset měsíců udělat něco přes 82 %, tak příjmy na konci října se budou velmi blížit této lineární hodnotě, kdy by daňové příjmy byly opravdu každý měsíc stejné.

Když se podíváme na rozklad jednotlivých daní v odhadu pro příští rok, odhad spotřebních daní, výběr ze 152 miliard je zvýšení na 158,7 miliard, to znamená o necelých 7 miliard. U daně z příjmů je to odhadováno na 198 miliard. Dostával jsem otázku ve veřejném prostoru, ale i na rozpočtovém výboru, zda je započten do návrhu rozpočtu i příjem z windfall tax. Tak ano, ve výši 17 miliard korun. Poroste podle našeho odhadu a makroekonomické predikce příjem z daní z příjmů fyzických osob, a to ze 105 na 122 miliard. Stejně tak poroste odhadovaný příjem ze srážkové daně, říká se tomu oficiálně zvláštní sazbou.

Silniční daň zůstane zhruba na úrovni roku 2022. Víte, že jsme podstatným způsobem omezili rozsah povinnosti platit silniční daň. V této chvíli na evropské úrovni platí povinnost mít silniční daň i pro vozidla (nad) 12 tun. Nám se zatím nepodařilo dosáhnout jednomyslnosti, abychom tuto povinnost zrušili. Usilujeme o to, aby ta povinnost byla zrušena. Jinými slovy, který stát bude chtít, tak ji může mít, pokud by byl akceptován náš návrh, který ji nebude chtít, tak ji nebude muset zavádět. Připomeňme si koncept silniční daně pro zejména nákladní vozidla, je z dob, kdy neexistovalo a nepoužívalo se v mnoha státech včetně České republiky mýto, takže vlastně máme dva nástroje. My jsme přesvědčeni jako Česká republika, že stačí mýto. Musím říct, že dochází k politickému paradoxu. Pokud sledujete debatu o... (Hlasitý hovor v sále.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Poprosím o ztišení v sále. Prosím na levé straně, opravdu!

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Pokud sledujete debatu o potenciálním zrušení jednomyslnosti rozhodování Evropské unie neboli Rady ministrů v jednotlivých oblastech, v daňové oblasti je naštěstí pro Českou republiku jednomyslnost a v této debatě o zrušení povinnosti se ukazuje, že ty státy, které velmi často hovoří v obecných politických projevech o zrušení jednomyslnosti, tuto pravomoc využily.

Jsem si vědom této komplikace, přesto jsem přesvědčený, že jednomyslnost v oblasti daňové je správně, protože je to výsostné právo politického souboje, například v Poslanecké sněmovně a Senátu. I tak máme některé věci harmonizované a myslím, že úroveň harmonizace stačí. Můžeme se bavit, jestli ještě u některých spotřebních daní by nemohla být nějaká míra harmonizace. Tam jsme připraveni jako česká vláda se této debaty aktivně zúčastnit. protože tu daň nemůžeme zrušit, tak vlastně předpokládáme zhruba stejný výběr jako v minulém roce. A pak ty ostatní položky - já je nebudu číst, jsou vlastně objemově mnohem nižší, většina z nich je v objemu pod 10 miliard ročně.

Pokud se podíváme na největší, objemově největší položku v příjmu státního rozpočtu, je to příjem z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku (zaměstnanosti?). Na straně 15 máte vlastně zase číselnou řadu roku 2018 s odhadem na rok 2024. Jak jsem řekl, my jsme v září upravili odhad příjmu právě díky odhadovanému vyššímu počtu pracovníků na našem pracovním trhu, takže v této chvíli odhadujeme, že příjmy z pojistného budou celkem 756 miliard, z toho na důchodové pojištění 664 miliard. To navýšení je takřka o 10 % a platí, co jsem říkal v obecné části mého úvodního slova - předpokládáme, že objem platů a mezd poroste rychleji, než bude roční míra inflace, tudíž tento pozitivní jev, to znamená vysoká míra zaměstnanosti, nízká míra nezaměstnanosti a k tomu růst reálných mezd, zabezpečí rozhodující příjmy pro státní rozpočet. Dá se říct úplně jednoduše, že je to přibližně tři čtvrtě bilionu korun. Tak pokud si sečteme tyto dva základní údaje, které platí daňoví poplatníci, to znamená, já to zaokrouhlím, 950 miliard daňových příjmů a zhruba 750 miliard, nebo 756 miliard příjmů ze sociálního pojištění, jednoduchým výpočtem (nesrozumitelné) daňoví poplatníci příští rok zaplatí více než 1 700 miliard korun, neboli v jiné jednotce více než 1,7 bilionu korun.

A pak jsou samozřejmě ostatní příjmy, které slouží k tomu dopočtu a ty jsou odhadovány pro příští rok zhruba 231 miliard, z toho nedaňové příjmy jsou necelých 29 miliard, kapitálové příjmy zhruba 42,7 miliardy korun a přijaté transfery zhruba 160 miliard korun. Z toho jsou příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů celkem 127 miliard, to znamená, je to většina těch ostatních příjmů.

Nyní se budeme věnovat trochu detailněji výdajové stránce státního rozpočtu. Jak jsem už říkal, celkové výdaje státního rozpočtu klesají na 99 % roku 2023 bez započtení evropských zdrojů, takže celkové výdaje budou 2 063 miliard a evropské peníze je 128,6 miliardy. Do kupy je to 2,192 bilionu korun.

Na straně 18 máte tabulku, která zachybuje poměry těch výdajů, to znamená, co jsou mandatorní výdaje a ostatní nemandatorní výdaje. Mandatorní výdaje rostou takřka o 20 miliard korun proti roku 2023. Hlavní důvody - hlavní legislativní změny, které se pak logicky musí projevit v návrhu rozpočtu - jsem již zmínil.

Mandatorní výdaje můžeme obecně rozdělit do dvou skupin: to jsou ty, které vyplývají ze zákona, a potom ty, které vyplývají z jiných právních norem, respektive ze smluvních závazků státu. Kvazimandatorní výdaje jsou odhadovány pro příští rok zhruba 330 miliard korun, to znamená podíl mandatorních výdajů na celkových výdajích bez evropských peněz je zhruba 67,4, takže si můžeme zapamatovat - zhruba dvě třetiny všech výdajů bez evropských peněz jsou mandatorní výdaje a k tomu zhruba 16 % jsou kvazimandatorní výdaje.

Kapitálové výdaje, to je věc, které je věnována každoročně velká pozornost. Nejprve se zmíním o letošním roce. V roce 2022 jsme měli rekordní kapitálové výdaje. To už je skutečnost, ověřený fakt. Pro letošní rok je nakonec rozpočtováno zhruba 207 miliard. Na začátku to bylo 202 miliard, ale pak probíhají souvztažná rozpočtová opatření na straně příjmů a výdajů, co se týče evropských peněz. V této chvíli máme proinvestováno více než 151 miliard, takže v procentuálním plnění zatím jsme mnohem víc, než bylo obvyklé procentuální plnění. Zase ze zkušenosti víme, že to platí zejména u kapitálových výdajů, ty nejsou zdaleka lineární. Nejvyšší jsou ve druhém pololetí a v posledním kvartále díky tomu, že finišuje zejména stavební sezona, takže je vysoký předpoklad, že letos číslo celkových kapitálových výdajů bude vyšší než rekordní číslo v loňském roce. Celková částka je 184,2 miliardy, z toho 117 miliard je z národních zdrojů, to je druhé nejvyšší číslo v historii. Nejvyšší podíl národních zdrojů je v rozpočtu roku 2023 a zhruba za dva měsíce a deset dnů přibližně budeme vědět jak celkové kapitálové výdaje, tak potom ten poměr, kolik z kapitálových výdajů byly výdaje z české části rozpočtu a kolik bylo z evropských zdrojů. Všechno to jsou výdaje státního rozpočtu.

Logicky největší část výdajů státního rozpočtu tvoří výdaje na sociální transfery a státní politiku zaměstnanosti. Návrh sociálních výdajů a výdajů služby zaměstnanosti budou příští rok vyšší než 1 bilion korun, a to 1,065 budou celkové výdaje, a ty jsou vyšší proti očekávaným výdajům v letošním roce zhruba o 2,4 %. Nejvyšší meziroční přírůstek výdajů oproti očekávané skutečnosti v roce 2033 - proti očekávané skutečnosti, ne proti rozpočtu ­-- je v oblasti ­dávek důchodového pojištění, a to zhruba plus 19,4 miliardy, což představuje nárůst o 3 %. Zavedení automatické valorizace platby za státní pojištěnce do systému veřejného zdravotního pojištění představuje zvýšení v této částce, v této položce státního rozpočtu takřka 11 miliard korun a je to nárůst o necelých 8 %, přesně 7,8 % proti očekávané zkušenosti (skutečnosti?) v letech 2023. Určitě si vzpomínáte na naši debatu o zavedení tohoto valorizačního mechanismu - příští rok ho použijeme poprvé a myslím, že tak za tři roky bude vhodná příležitost vyhodnotit, jak funguje tento valorizační mechanismus. My si od něj slibujeme, že přinese stabilitu a střednědobé plánování systému veřejného zdravotního pojištění.

Dále odhadujeme, že bude významný nárůst u dávek nemocenského pojištění o 2,6 miliardy, což je nárůst o 5,5 %, více, než je očekávaná skutečnost letošního roku. Naopak očekáváme výrazný pokles proti skutečnosti roku 2023 ve výdajích na dávky hmotné nouze, a to takřka 10 miliard, přesně o 9,3 miliardy, a pokles podpory v nezaměstnanosti zhruba o 700 milionů korun.

Celkové sociální výdaje a výdaje na služby zaměstnanosti lehce přesahují polovinu výdajů státního rozpočtu bez prostředků EU, a to přesně 52 %. Na tomhle čísle chci demonstrovat plnění jednoho z tří hlavních cílů, to znamená udržení sociálního smíru v České republice. Na straně 23 opět najdete podrobnou tabulku, co se týče sociálních výdajů od roku 2018 po rok 2024. Těch prvních pět let už je skutečnost do roku 2023 a v roce 2024 jsou očekávané. Máme tam návrh rozpočtu na rok 2023, očekávanou skutečnost ze znalostí zhruba na konci srpna - je to kvalifikovaný odhad - a potom odhad na rok 2024.

Když se podíváme na důchodové pojištění, to číslo bude příští rok více než 706 miliard. Proti schválenému rozpočtu letošního roku je to necelých plus 35 miliard, navýšení zhruba o 5 %, ale proti očekávané skutečnosti je to zhruba 19 miliard korun. Potom u nemocenského pojištění je odhad 51 miliard, což je snížení proti letošnímu rozpočtu. Potom státní sociální podpora pěstounské péče je vlastně rozpočtována v obdobné výši jako v letošním roce. Je tu snížení dávek v nezaměstnanosti proti očekávané skutečnosti. Příspěvek na péči se zvyšuje zhruba o 1,1 %. Potom zvláštní dávky ozbrojených sborů se zvyšují o 12 % z 13,3 na 14,8 miliardy korun.

Když to rozklíčujeme, co z těch 893 miliard jsou mandatorní výdaje, tak to vlastně celé odpovídá mandatorním výdajům. Jenom zopakuji, že celkové výdaje jsou 1 064 miliard neboli 1,064 bilionu korun.

Další významnou částkou na výdajové straně navrženého rozpočtu jsou výdaje na platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci. Máte zase v tabulce od roku 2019 jednak počet míst celkem a průměrný plat za roky 2019 až 2022. To už je skutečnost, odhad roku 2023 a návrh rozpočtu do roku 2024. Po několika letech - řekl bych asi po deseti - kdy křivka celkového počtu státních zaměstnanců měla vzrůstající charakter, dochází ke zlomu a ke snížení celkového počtu státních zaměstnanců, a to o více než 11 000 míst, přesně 11 388 míst, což je vlastně snížení o 2,3 %. Dostáváme se před čísla z roku 2023 i před čísla z roku 2022.

Předpokládám, že tento trend bude pokračovat i v příštích letech, protože v příštích měsících zaměříme svoji pozornost nejvíce na rušení agend, odstranění duplicit a podobných věcí. Pokud rušíte agendy, máte opravdu jednodušší řešení při snižování celkového počtu státních zaměstnanců. Když se podíváme na přirozenou fluktuaci v sektoru státních zaměstnanců nebo zaměstnanců, kteří pracují pro stát, tak to snížení neznamená žádné hromadné výpovědi, ale v zásadě to znamená, že přirozenou fluktuací se daří snižovat celkový počet pracovních míst. Pak to máte rozklíčované i na organizační složky státu, příspěvkové organizace i celkový objem. Ještě tady máme ty počty zaměstnanců. Máte to v celkové podobě. To znamená, u organizačních složek státu je to snížení zhruba o 1 300 pracovních pozic, u příspěvkových organizací je to více než 10 000. Pak následují grafy, které tato čísla jenom ukazují v grafické podobě. Přitom platí, že průměrný plat poroste, je to zhruba o 1,1 %. Jsou to platy, kde ty pracovní nejsou pod státní službou. To znamená, to jsou to místa, která se obsazují standardně podle zákoníku práce. U těch ostatních platí s výjimkou rezortu školství, že se snižuje celkový objem platů v jednotlivých rozpočtových kapitolách o 2 %. Platí, že je na vedoucích představitelích, ať už organizačních složek státu nebo příspěvkových organizací státu, jaký zvolí postup, zda budou mít méně pracovních pozic, to znamená méně zaměstnanců, a rychleji porostou mzdy, nebo zvolí opačný postup, že budou více mít zaměstnanců a mzda poroste pomaleji nebo bude stagnovat. Nezvolili jsme žádnou šablonu, žádný přístup. Logicky díky zákonu, který upravuje průměrný plat pedagogických pracovníků, tento princip nemohl a nesměl být uplatněn v kapitole Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.

Výdaje se samozřejmě člení mezi běžné a kapitálové výdaje. Nejdřív pár slov k běžným výdajům. Ty budou těsně přes 2 biliony korun. V tomhletom máte vlastně platy, neinvestiční nákupy, neinfekční transfery soukromým osobám, neinvestiční transfery veřejnoprávním osobám, fyzickým osobám, související platby do zahraničí a podobně. V té tabulce to vidíte poměrně podrobně. Dochází proti roku 2023 ke snížení celkovému objemu běžných výdajů.

Na straně 34 potom máte rozklíčované užší běžné provozní výdaje. To je to, co zná každá domácnost, každá firma, kdy z celkové částky vidíte, že největší část tvoří nákup služeb. Pak jsou ostatní nákupy, neinvestiční výdaje, nákup materiálu a nákup energií, které tvoří necelých 9 % užších provozních výdajů. Na straně 35 pak máte podrobné rozklíčování podle typu běžných výdajů. Když se pak podíváte na stranu 37, tak to máte jen pro zajímavost, kolik procent celkových běžných výdajů mají jednotlivé kapitoly státního rozpočtu. Je logické, že pokud se zvyšují výdaje na obranu, 40 % z toho tvoří výdaje na obranu a 19 % výdaje v kapitole Ministerstva vnitra. Pokud se zastavíme u výdajů státního rozpočtu na vědu, výzkum a inovace, tak v navrženém rozpočtu se zachovává stejná částka jako v roce 2023.

Poprvé takhle v jedné tabulce ukazujeme všem poslancům, poslankyním a také veřejnosti, jakou strukturu mají výdaje na obranu. Je to reakce na přijatý zákon. V tuto chvíli jsou výdaje na obranu rozpočtované takřka na 160 miliard korun s tím, že samozřejmě rozhodující část, něco přes 151 miliard korun, je v kapitole Ministerstva obrany. Stejně tak jsou zde výdaje z některých dalších kapitol, ať už z Ministerstva zahraničních věcí, Národního bezpečnostního úřadu, Ministerstva vnitra, Ministerstva dopravy, Státních hmotných rezerv, NÚKIB a Všeobecné pokladní správy. Celkově je to asi 2,06 % odhadovaného HDP. Postupovali jsme podle metodiky, jakým způsobem vykazují výdaje na obranu všechny členské státy obranného společenství NATO.

Nově máme povinnost - pokud se můžu chvíli věnovat příjmům z emisních povolenek, tak ty příjmy se vlastně dělí do dvou částí. Doporučuji použít - my jsme si je barevně označili, abychom tu debatu ve veřejném prostoru zpřehlednili.

Zelené - říkáme tomu zelené příjmy z emisních povolenek - jsou ty, které nesmí být součástí příjmu státního rozpočtu. Jsou příjmem Státního fondu životního prostředí a Evropská směrnice určuje oblasti, do kterých tyto peníze mohou směřovat. My můžeme v rámci těch oblastí rozhodnout o procentuálním podílu jednotlivých oblastí. V příštích třech letech se odhaduje, že to bude částka kolem 40 miliard korun ročně. Musí to být zelené projekty a musí to být investiční projekty.

Pak je druhá část příjmů z emisních povolenek, které jsme označili barevně jako žluté pro zjednodušení té debaty, abychom věděli, o které části emisních povolenek mluvíme. Ty mohou být součástí příjmu státního rozpočtu, jsou součástí příjmů státního rozpočtu, ale mají také předem určené oblasti, do kterých se tyto peníze mohou investovat, a nově od příštího roku všem členským státům vzniká povinnost je v rozpočtu označit a vykázat tím, že jsme splnili povinnost danou příslušnou Evropskou směrnicí. Rozdíl mezi zelenými a žlutými kromě toho, zda to může, nebo nemůže do státního rozpočtu, je v tom, že u těch žlutých se ty žluté příjmy z emisních povolenek se mohou použít i na neinvestiční projekty, ne pouze na investiční. Samozřejmě musí to být opět zelené projekty. My z hlediska opatrnosti v rozpočtu jsme obarvili zhruba 76 miliard těch příjmů, to znamená, je to skoro dvojnásobně toho, jakou povinnost máme, protože pak to bude předmětem pravidelného hodnocení ročního a Evropská komise bude zkoumat, jestli jsme ty peníze z příjmů z této části emisních povolenek použili v souladu s příslušnou evropskou směrnicí.

Na straně 46 máte přehlednou tabulku, ve které vidíte, které výdaje státního rozpočtu mohou být financovány z příjmu z emisních povolenek. Když se na to podíváte, nejvyšší částku tvoří dotace pro Státní fond dopravní infrastruktury, a to výhradně na železnici. Ty peníze se nemohou použít na budování silnic a dálnic, ale mohou se použít samozřejmě na dopravní infrastrukturu v oblasti železnic. Stejně tak se mohou použít ke zvýšení dostupnosti hromadné železniční dopravy osob, a to je ta kompenzace ztrát dopravcům, kteří zajišťují veřejnou hromadnou dopravu na železnici, stejně tak příspěvek, který dáváme krajům a hlavnímu městu Praha na zajištění této dopravní infrastruktury. Stejně tak se z těchto příjmů mohou financovat výdaje, které my jsme zvyklí v politické debatě v České republice označovat nebo pojmenovat slevy na jízdné. To přesně odpovídá, protože ty příjmy z těch žlutých se mohou použít na kompenzaci sociálních dopadů, nákladů na transformaci energetiky, a je to jasný příklad.

Stejně tak se mohou tyto peníze použít na částečnou úhradu nebo na vybrané sociální výdaje zhruba 20 % příspěvku na bydlení. I to vykazujeme, ta částka je odhadovaná zhruba 3 miliardy korun ročně. A pak tam jsou nepoměrně zajímavé částky i v rozpočtu kapitoly Ministerstva zemědělství, to je podpora lesního hospodářství, zachytávání CO2 v lesních porostech, pozemkové úpravy a podpora vodního hospodářství.

Z hlediska opatrnosti, říkám, ta částka je mnohem vyšší než povinně vykazovaná část využití těch peněz, ale je třeba říct, že to je minimální hranice. To znamená, pokud vykážeme mnohem víc, jsem si jistý, že této povinnosti Česká republika dostojí, a peníze z emisních povolenek, které mohou skončit v příjmech státního rozpočtu, jsou využity plně v souladu s Evropskou směrnicí.

Sešit B pak obsahuje poměrně podrobný komentář k jednotlivým kapitolám státního rozpočtu. Myslím, že není účelné, abych je v této chvíli všechny prezentoval. Co si myslím ale, že je podstatné, a je to věc, o které mluvíme dlouhodobě, tak jsou to vlastně výdaje na obsluhu státního dluhu neboli úroky, které zaplatíme. Máte tam poměrně podrobný komentář s tím, jak nabíhají splatnosti dluhopisů, které by byly vydány v předchozích obdobích, a na straně 52 máte tabulku, která ukazuje, že v loňském roce jsme za úroky dali necelých 50 miliard, letos rozpočtujeme zhruba 70 miliard a příští rok takřka 95 miliard. To znamená, za dva roky je to navýšení takřka o 100 %, a to je vlastně částka, která by mohla být použita i na jiné účely.

Bohužel, odhad všech makroekonomů a renomovaných finančních institucí je, že doba mimořádně levných peněz se již nevrátí. Samozřejmě, pokud inflace bude klesat tak, jak je předpoklad, bude klesat nepatrně i úrokové zatížení a úroky, které platíme. Kolegové z opozice velmi často říkají, že schováváme nějaké výdaje do Státního fondu dopravní infrastruktury. To tedy určitě neděláme. Za prvé se to tam schovat nedá., takže nemůžeme být ovlivňováni z toho, že se to tam schovat dá. Víme samozřejmě, že to je součástí veřejného dluhu za příslušný kalendářní rok o těch procentech vůči HDP, kde jsem mluvil na začátku. A když jsme vloni projednávali návrh rozpočtu, když jsme poprvé zmínili a uvedli možnost, že pokud budou výhodné úrokové podmínky, tak si to půjčíme z EIB, protože dluh to bude jako v každém případě, a každý, kdo si půjčuje, posuzuje, jakou úrokovou míru vám nabídne instituce, která vám ty peníze půjčí.

Spolu s týmem ministra dopravy Martina Kupky jsme v loňském roce zahájili jednání s Evropskou investiční bankou a povedla se nám dojednat možnost na úvěrový rámec až do roku 2027 v celkové výši 7 miliard euro a platit - co už jsme říkali loni a co říkáme letos, vždycky vyjednáváme o konkrétní tranši z tohoto úvěrového rámce, a pokud se ukáže, že ty úroky jsou výhodnější než úroky, které platíme za běžné české státní dluhopisy, tak je to výhodnější. Jako příklad můžu uvést letošní rok. My jsme v minulých dnech čerpali první tranši. Úroková míra byla 4,065 a v této chvíli dluhopisy prodáváme zhruba za 4,5 %, tak je to zhruba o 44 bazických bodů nižší neboli o 4,4 % HDP. Myslíme si, že to je správný postup. V okamžiku, kdy by se ukázalo, že úrokové míry jsou srovnatelné nebo vyšší u státních dluhopisů, samozřejmě bychom šli cestou státních dluhopisů, standardní emisí, a nešli bychom si pro ty peníze, které by nebyly výhodnější než běžný úrok, který platíme.

Když shrnu základní čísla, o kterých dneska máme jednat: snižujeme celkové výdaje státního rozpočtu roku 2023, nepatrně, kolem 1 procentního bodu, zvyšujeme příjmy státního rozpočtu a o 14,6 % neboli o 42 miliard korun snižujeme deficit státního rozpočtu. Nejenom já, ale všichni členové vlády, protože vláda o tom návrhu hlasovala jednomyslně, to znamená, všichni přítomní členové vlády, ministři a ministryně tento návrh podpořili. Považujeme tento návrh rozpočtu za vyvážený a realistický. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Také děkuji pěkně a předsedkyně Poslanecké sněmovny svým rozhodnutím číslo 64 předložený návrh zákona přikázala k projednání rozpočtovému výboru. Rozpočtový výbor předložil usnesení, které bylo doručeno jako sněmovní tisk 549/1.

Nyní požádám pana zpravodaje rozpočtového výboru, pana poslance Josefa Bernarda, aby se ujal slova. Prosím.

 

Poslanec Josef Bernard: Děkuji za slovo, paní předsedající. Dámy a pánové, jsme ve speciálním režimu, schvalujeme rozpočet pro příští rok, tedy před prvním čtením projednal základní data rozpočtový výbor. Já jsem povinen nyní vás seznámit s usnesením rozpočtového výboru, které je poměrně delší, nicméně pokusím se ho mírně zkrátit, ale pak v dalším jednání já už se budu na to své načtené usnesení odvolávat a už se nebudu opakovat. Rozpočtový výbor:

"(za prvé) doporučuje Poslanecké sněmovně, aby k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2024 v prvém čtení přijala následující usnesení:

Poslanecká sněmovna

I. schvaluje základní údaje návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2024 podle sněmovního tisku 549, kterými jsou:

A. výše příjmů stanovená částkou 1 940 035 985 673 korun, výše výdajů stanovená částkou 2 192 035 985 673 korun, rozdíl mezi příjmy a výdaji - saldo - stanovený částkou minus 252 000 000 000 korun,

(B). způsob vypořádání salda těmito financujícími položkami:

a) zvýšením stavu na účtech státních finančních aktiv o 4 390 943 010 korun,

b) změnou stavu státního dluhu o 256 390 943 010 korun,

C. finanční vztahy státního rozpočtu k rozpočtu krajů, s výjimkou hlavního města Prahy, a to příspěvky v celkové výši 1 941 508 700 korun,

D. finanční vztahy státního rozpočtu k rozpočtům obcí, s výjimkou hlavního města Prahy, v úhrnech po jednotlivých krajích, a to příspěvky v celkové výši 10 514 323 800 korun,

E. finanční vztah státního rozpočtu k rozpočtu hlavního města Prahy, a to příspěvek v celkové výši 1 300 382 700 korun,

F. zmocnění ministru financí podle § 4 zákona o zmocnění Ministerstva financí postupovat při stanovení výše příspěvku na výkon státní správy krajům postupem uvedeným v příloze číslo 5, hlavnímu městu Praze postupem uvedeným příloze číslo 7 a jednotlivým obcím postupem uvedeným v příloze číslo 8 zákona;

II. bere na vědomí, že návrh státního rozpočtu České republiky na rok 2024

a) obsahuje finanční vztahy k rozpočtu Evropské unie, a to očekávané příjmy z rozpočtu Evropské unie v celkové výši 127 376 916 569 korun a odvody do rozpočtu Evropské unie v celkové výši 60 300 000 000 korun,

b) stanoví rozsah pojistné kapacity Exportní garanční a pojišťovací společnosti ve výši 218 000 000 000 (korun),

c) obsahuje v příloze číslo 9 zákona seznam dotací z vyjmenovaných kapitol státního rozpočtu poskytovaných v roce 2024 s označením jejich příjemců a uvedením jejich výše, které nepodléhají povinnosti zveřejnit výzvu k podání žádosti o poskytnutí dotace podle rozpočtových pravidel;

III. přikazuje k projednání kapitoly a okruhy vládního návrhu státního rozpočtu České republiky na rok 2024 takto." Tady si dovolím se odkázat na usnesení, které máte v podkladech, nebudu tady vyčítat (načítat? vypočítávat?) jednotlivé výbory, je to na dvě stránky A4.

"Rozpočtový výbor:

(za druhé) zmocňuje zpravodaje výboru, aby s tímto usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu."

To jsem nyní učinil. Opakuji, v dalším jednání už nebudu usnesení předčítat, budu se odvolávat na toto načtené usnesení. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Také děkuji pěkně a nyní otevírám obecnou rozpravu, do které mám přihlášeny nejprve poslance s přednostním právem, a sice paní předsedkyni Alenu Schillerovou, pana místopředsedu Karla Havlíčka a poté pana předsedu Radima Fialu. Prosím, paní předsedkyně, ujměte se slova.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Pane ministře, vážené dámy, vážení pánové, jako bývalá ministryně financí a současně místopředsedkyně rozpočtového výboru se na vás obracím s naléhavým sdělením. Jak příjmy, tak výdaje předloženého návrhu zákona o státním rozpočtu neodpovídají aktuálním a v tuto chvíli zcela objektivním okolnostem, které by měl státní rozpočet zohledňovat. Zdržím se soudu, že je to dílem pověstné rozpočtové kreativity ministra financí Zbyňka Stanjury, odhlédnu od toho, že skutečným důvodem může být snaha o optické vylepšení parametrů bilance státního hospodaření.

Chci věřit, že skutečnou příčinou je jen zanedbání desetiletí platných pravidel poctivého rozpočtového řemesla, a to pravděpodobně z důvodů turbulentních daňových a národohospodářských změn, které vláda připravuje v oblasti daňového systému nebo energetické politiky státu - zanedbání pravidel, které bude na základě předložených výhrad, jak doufám, napraveno.

Nejprve ke straně příjmů. Ministerstvo financí na svých webových stránkách 3. října zveřejnilo přehled nazvaný úsporná Opatření - dotace 2024, který mimo jiné informuje, že příští rok neuvolní kapitole Ministerstva průmyslu a obchodu částku ve výši 51,5 miliardy korun na energetickou politiku, zcela konkrétně 13,5 miliardy korun na dotace na obnovitelné zdroje energie a 38 miliard korun na podporu přenosové soustavy a distribuční sítě. Těchto 51,5 miliardy korun tedy příští rok nebude financovat státní rozpočet, ale na fakturách a složenkách je zaplatí domácnosti, a zejména podnikatelský sektor, který není chráněn systémem cenových stropů. Připomenu, že 51,5 miliardy představuje 1,5krát větší dopad, než bude mít tolik diskutovaný daňový balíček, který v příštím roce zvedne daňovou zátěž v úhrnu o 35 miliard korun. Těchto 35 miliard korun přitom podle řádně zpracované analýzy dopadů regulace RIA bude mít podle Ministerstva financí negativní dopad do růstu HDP v příštím roce ve výši 0,3 %. To indikuje ztrátu HDP ve výši okolo 24 miliard korun, respektive pokles daňových výnosů státu okolo 5 miliard korun.

A zatímco tento efekt je v příjmech předloženého návrhu zakomponován, co v něm však trestuhodně zakomponováno není, je dopad gigantického škrtu ve výši 51,5 miliardy korun, škrtu, který přitom jde přímo na dřeň pilíři české ekonomiky, tedy průmyslu, samozřejmě s astronomickými dopady do jeho nákladů, ziskovosti a ekonomického chování a zcela jistě s mimořádnými negativními fiskálními multiplikacemi. Ale i bez těchto multiplikací hovoříme v souladu s úvahami Ministerstva financí u daňového balíčku o dodatečném negativním dopadu na HDP nejméně ve výši 0,45 % HDP, tedy 35 miliard korun, což indikuje pokles příjmů státního rozpočtu nejméně o 7,5 miliardy korun. A to hovoříme o zcela minimalistickém, konzervativním negativním odhadu.

Je namístě připomenout odhady bankovního sektoru, konkrétně Komerční banky, podle jejíchž analytiků se HDP v důsledku daňového balíčku nesníží o 0,3 % HDP, jak se domnívá Ministerstvo financí, ale o 0,7 % HDP. Tím by negativní fiskální dopad daňového balíčku číslo 2, který v rozpočtu zohledněn není, nebyl 7,5 miliardy korun, ale dokonce více než 15 miliard korun. Podtrženo, sečteno, ať už hovoříme o dopadu 7,5 miliardy korun v intencích predikcí Ministerstva financí, nebo o dopadu 15 miliard korun v intencích predikcí bankovního sektoru, o tuto částku je reálná bilance státního rozpočtu reálně chudší oproti číslům, které Poslanecké sněmovně předložil ministr financí Zbyněk Stanjura. Hovoříme přitom o sumě, která zhruba odpovídá celkovému ročnímu rozpočtu kapitoly Ministerstva zdravotnictví nebo Ministerstva pro místní rozvoj. O tak závažné částce je tedy řeč.

Opakuji, na základě skutečností, které jsou objektivně známy od počátku měsíce října, je potřeba s ohledem na zásadu věrnosti plánovaných příjmů státního rozpočtu tyto příjmy snížit, a to v rozsahu 7,5 až 15 miliard korun. Je v nemyslitelném rozporu se zásadou věrnosti plánovaných parametrů státního rozpočtu, aby tento výpadek příjmů byl Ministerstvem financí opomenut, a je to nejen v rozporu se zásadou věrnosti, ale je to zároveň v rozporu s objektivní realitou a také v rozporu se zájmem řádného hospodáře, neboť umělým nafouknutím příjmů nezbohatneme, nýbrž se pouze vystavujeme rizikům vyšších dodatečných nákladů, snižujeme předvídatelnost hospodaření a také transparentnost státního rozpočtu.

Já se v této souvislosti musím pozastavit také nad mimořádně svolaným jednáním výboru pro rozpočtové prognózy, který se uskutečnil na žádost ministra financí 9. října letošního roku. Tento výbor totiž neobdržel od Ministerstva financí vedeného Zbyňkem Stanjurou - navzdory skutečnosti, že již nejméně týden byl tento gigantický negativní impulz pro příjmovou stranu rozpočtu znám - odpovídající podklady. Jinými slovy, ministr financí si nechal od výboru pro rozpočtové predikce posvětit predikci příjmů, která záměrně opomíjela naplánované škrty, které příjmy státního rozpočtu více než významně sníží. Zkrátka a dobře predikce fiskálních příjmů, ze které výbor vycházel, zamlčela skutečnosti, které svým významem daleko přesahují tolik diskutované dopady daňového balíčku. Nedovedu si představit žádný silnější důvod, proč by Ministerstvo financí nemělo svou predikci příjmů zaktuálnit a zrealističtit, než když připraví nákladový balíček číslo 2, který 1,5násobně převyšuje daňový balíček číslo 1. K aktualizaci a zreálnění predikce příjmů však nedošlo, a to by mělo být neodkladně napraveno.

Tolik první zásadní připomínka k příjmové stránce rozpočtu, ze které jasně vyplývá, že příjmy jsou nadhodnoceny nejméně o 7,5 miliardy korun, stejně jako z ní vyplývá to, že ministr financí operuje závěrem jednání výboru, kterému ovšem z nepochopitelných důvodů nepředložil ucelené a kompletní údaje o vládních záměrech v oblasti energetické politiky.

Druhá zásadní připomínka se týká dodatečných 19 miliard na straně příjmů, které se v rozpočtu objevily mezi předložením návrhu do vlády na konci srpna a jeho schválením na konci září. Ty se podle informací sdělených ministrem financí na jednání rozpočtového výboru skládají z 11,8 miliard korun dodatečných dividendových příjmů z majetkových účastí státu a dále z 6 miliard korun příjmů na daních z příjmů a sociálních odvodech 40 000 pracovníků z třetích zemí a Ukrajiny, kteří nově vstoupí na český pracovní trh.

Nejprve k příjmům z dividend. Ty měly původně přestavovat 20 miliard korun, nově tedy ovšem o více než jednu třetinu víc, tedy 31,8 miliard korun. To je mimořádně zajímavá skutečnost, neboť si jako bývalá ministryně financí při nejlepší vůli nevybavuji, že by v jiných letech v průběhu měsíce září docházelo v plánování majetkové a dividendové politiky státu k tak zásadním turbulencím, které by vedly byť k desetinové, natož třetinové korekci plánovaných příjmů. Samozřejmě nezpochybňuji, že stát nikdy nedisponuje přesným odhadem, s jakými dividendami může v následujícím roce počítat, mám však zcela zásadní pochybnost o tom, že se jeho predikce mohou neplánovaně změnit bez zásadních fundamentálních impulzů z měsíce na měsíc, a tím spíše v měsíci, kdy by se to ministru financí mimořádně hodilo. Legitimní otázka tedy zní, jaké skutečnosti Ministerstvo financí ve své majetkové politice neznalo na konci měsíce srpna, ale poznalo je až v průběhu září, které vedly ke zvýšení predikce dividendových příjmů o více než jednu třetinu? U kterých společností se tak stalo, na základě čeho a proč tyto informace neexistovaly na konci prázdnin? Zvýšila se v průběhu září předpokládaná poptávka po budějovickém pivu, plánované množství pokácených stromů v Lesech České republiky, nebo se snad plánují vyšší marže za prodanou energii v ČEZu?

Významné otazníky ale spočívají také ve změně predikce vybraných pojistných a daní v údajném důsledku zařazení dodatečných pracovníků na český pracovní trh. Zde, jak uvádíte, došlo ke změně vzhledem k vládnímu schválení materiálu s názvem, cituji, Návrh na další posílení pracovní migrace do České republiky. Dovolím si nicméně poznamenat, že k jeho schválení došlo dne 18. října, tedy minulý týden. Usnesení vlády, které ministerstvům tento materiál uložilo zpracovat, je přitom už z 28. června 2023. Je proto více než legitimní otázkou, z jakého důvodu dopady tohoto jasně definovaného záměru z června nebyly promítnuty již v návrhu z konce srpna, ale až v návrhu z konce září? Co se tak významného změnilo, když k faktickému schválení materiálu došlo až v průběhu října? Ergo kladívko, na příjmové straně hovoříme o 19 miliardách korun sporných příjmů z dividend a daní a nejméně o 7,5 miliardách korun nezahrnutých příjmů z důvodu opomenutí odvodového balíčku číslo 2. V součtu tak jen na příjmové straně hovoříme o 26,5 miliardách korun příjmů, se kterými návrh rozpočtu počítá, ale jejich oprávněnost je nevídaně sporná - 26,5 miliardy příjmů, které by měly být předmětem dnešní podrobné diskuse.

A nyní přejdu ke straně výdajů. Za naprosto zásadní problém, a to především z hlediska transparentnosti veřejných rozpočtů, považuji dlouhodobě, stejně jako Národní rozpočtová rada, přesouvání deficitu do mimorozpočtových fondů. V letošním roce si tak Ministerstvo financí vylepší bilanci státního rozpočtu nejméně o 25 miliard korun, v roce příštím má jít o 18 miliard korun - 18 miliard korun, které si Ministerstvo financí půjčí od EIB a prostřednictvím úvěrové smlouvy se Státním fondem dopravní infrastruktury je bude následně půjčovat kapitole Ministerstva dopravy na dopravní infrastrukturu. Díky tomuto schématu se tato částka nepromítne do deficitu státního rozpočtu, nicméně dluh České republiky se samozřejmě zvýší.

Mé silné pochybnosti o tom, zda úvěrové podmínky od EIB jsou dlouhodobě lepší než úvěrové podmínky, které by stát získal na finančních trzích, jsou veřejně známé. Jako ministryně financí jsem se touto otázkou totiž opakovaně zabývala a příslušné sekce Ministerstva financí mě vždy ujistily o tom, že nejvýhodnějším způsobem financování je standardní dluhová obsluha státu prostřednictvím dluhopisů, respektive běžné dluhové služby. A nemyslím si, že kromě naléhavé potřeby této vlády ponížit deklarovaný deficit došlo k nějakým výrazným fundamentálním změnám, které by měly dlouhodobější charakter, tím spíše charakter 18 let, což je doba splatnosti půjčky od EIB.

Lze připustit, že s ohledem na aktuální situaci na finančních trzích, poznamenaných i vysokými úrokovými sazbami České národní banky, byl v minulých měsících dosažený průměrný výnos nově prodaných fixně úročených státních dluhopisů 4,5 %, výrazně nad svým dlouhodobým průměrem, a proto se mohlo krátkodobě stát, že indikativní přehled sazeb korunového úvěru od EIB v tomto světle v některých případech vycházel ve zpětném zrcátku o několik setin až desetin procenta lépe. To ovšem rozhodně neznamená, že se rozkolísané váhy velice rychle nevrátí do dlouhodobé rovnováhy. Tím spíš, že je to více než pravděpodobné.

Připomínám, že Česká republika si je v normálním období schopna půjčovat za úrok kolem 1,1 %, což ostatně platilo i v období covidové pandemie roku 2020, nemluvě o záporných sazbách v období předešlém. A sledujeme-li pozorně měnově politické signály České národní banky, nemůžeme si nemyslet, že cesta úrokových sazeb nevede rovně ani nahoru, ale dolů. Otázkou je pouze to, jestli v zimě, nebo na jaře.

A já se proto ptám, jak bude Ministerstvo financí zabezpečovat naplánované výdaje kapitoly Ministerstva dopravy v případě, že výnosy státních dluhopisů budou nižší než podmínky nabízené EIB? Budou příslušné tranše uplatněny za méně výhodných podmínek od této finanční instituce, nebo bude od tranší upuštěno a deficitní výdaje státu budou financovány standardní cestou, tedy prodejem státních dluhopisů? Odpovím si jako bývalá ministryně financí sama. Nepředpokládám, že by se byl ministr financí ochoten kvůli své snaze o optické snížení deficitu vystavit hrozbě trestního stíhání. Takže co se stane? V případě očekávaného poklesu sazeb státních dluhopisů nebude k půjčce od EIB nakonec vůbec přistoupeno, potřebné peníze zajistí kapitola státního dluhu a státnímu rozpočtu se tak navýší deficit o částku, která dost možná může dosahovat právě 18 miliard korun. Jinými slovy, v tuto chvíli sice výdaje rozpočtu počítají s 18 miliardami korun z EIB, ale Ministerstvo financí s tím, že by si těchto 18 miliard korun půjčilo mimo rozpočet, rozhodně nepočítá. O tom se totiž bude rozhodovat až příští rok a je dost možné, že se tato půjčka ukáže jako méně výhodná a vůbec k ní nedojde. A co se stane takovém případě? Na výdajové straně bude nepokrytých 18 miliard korun, o které se bude muset aktualizovat strategie financování státního dluhu a které zvýší deficit státního rozpočtu o 18 miliard korun - 18 miliard korun, se kterými příjmy státního rozpočtu nepočítají. A já se ptám, považuje ministr financí očekávaný pokles výnosů státních dluhopisů za žádoucí a očekávaný trend? Předpokládám, že ano. Počítá v takovém případě s tím, že nevyužije půjčku od EIB, ale zatíží tak státní rozpočet dodatečným deficitem ve výši 18 miliard korun, a deficit státního rozpočtu tak nebude 252 miliard korun, ale 270 miliard korun? Pravda je prostá. Reálný deficit státního rozpočtu je už dnes navržen ve výši 270 miliard korun. Jedinou otázkou je, jestli to půjde vidět v deficitu, nebo nikoliv. Ano, je to vrcholný kousek rozpočtové magie vlády Petra Fialy, krátkozrakých kejklí, které se nám už příští rok vrátí, a to i s úroky.

Na závěr si dovolím připomenout, že Ústavní soud v těchto dnech podle slov předsedy Ústavního soudu veřejně prezentovaných zahajuje projednávání návrhu hnutí ANO na zrušení zákona, kterým pětikoalice za mimořádně sporných okolností snížila červnovou mimořádnou valorizaci penzí. Stát díky tomu v rozporu s legitimním očekáváním seniorů a navzdory jejich inflačním výdajům a svým objektivním inflačním příjmům vylepšil svou bilanci o 20 miliard korun jen letošním roce, v prosinci příštího roku to ale bude již 60 miliard - 60 miliard korun, o které si vláda díky tomu, že průměrnému důchodci sebere přes 20 000 korun, vylepšila výsledek hospodaření. Podle vyjádření renomovaných ústavních právníků pravděpodobnost, že tento hanebný zákon ministrů Jurečky a Stanjury bude shledán jako protiústavní, rozhodně není malá. V této souvislosti je na místě připomenout, že rozpočtová rezerva v kapitole VPS s možností, že by stát svůj sporný krok neobhájil, nikterak nepočítá. I v tom jede pan ministr financí Stanjura hop, nebo trop.

Podtrženo, sečteno, nad rámec již dnes objektivně chybějících 26,5 miliard korun na příjmové straně, 18 miliard korun chybějících na výdajové straně můžeme hovořit i o relevantním riziku dalších chybějících až 60 miliard, které vlastním přičiněním vlády v rozpočtu s vysokou mírou pravděpodobnosti chybí. A já budu pozorně naslouchat dnešní rozpravě, podle toho se poradíme rychle s kolegy a je dost možné, že navrhnu usnesení, aby rozpočet byl vrácen s konkrétními návrhy kroků k přepracování.

Děkuji vám za pozornost a velice se těším na odpovědi pana ministra financí. Děkuji předem. (Potlesk poslanců hnutí ANO 2011.)

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a s faktickou poznámkou pan ministr.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Zhruba před rokem se stejnou naléhavostí a s použitím těch expresivních přídavných jmen tady paní poslankyně Schillerová několikrát zopakovala a pak v průběhu prvních dvou kvartálů, že stoprocentně vláda přijde s novelou státního rozpočtu pro rok 2023. Vidíme, jaká jsou fakta, jaká je realita. Se stejnou naléhavostí a za použití stejně silných přídavných jmen říkala, že deficit bude 400 a víc miliard. Uvidíme za dva měsíce, jaká je realita. Každý z nás ví, jaká je realita na konci třetího kvartálu. A i kdyby měla paní poslankyně pravdu, jako že nemá, a já jí to pak vysvětlím, tak v zásadě žádných - vy jste řekla chybějících, ale myslela jste přebývajících - 26 miliard příjmů tam není. To vysvětlím.

Nejdřív dividendy. Rok 2023, plán 50 miliard, skutečnost 61,5, rozdíl 11 miliard. Velmi konzervativní odhad pro příští rok 31 miliard. To je polovina letošního roku. 6 miliard potvrdil výbor pro rozpočtové prognózy, že jsou realistické. Tak to už jsme na 17,8 miliardách z těch celkových 19 miliard. Žádné chybějící příjmy tam nebudou, ale zase - čas nás rozsoudí. Ale i kdyby těch 7,5 miliardy - já jsem tady říkal, jaký je celkový objem daňových příjmů, ať už čistých, nebo včetně sociálního pojištění, skoro bilion daňových příjmů a více než 1,7 bilionu včetně sociálního pojištění. I kdyby měla paní poslankyně pravdu, jako že nemá, s těmi 7,5 miliardami, tak to jsou desetiny procenta. Moje oblíbená otázka: Udělejte si každý z vás rozpočet vlastní domácnosti na příští rok, a pokud budete mít chybu v řádu desetin procenta, tak jste to udělali velmi dobře - i kdyby to byla pravda, jako že to pravda není.

K SFDI nakonec paní poslankyně Schillerová řekla objektivní fakt, že tranše v letošním roce je výhodnější z EIB než... (Předsedající: Pane ministře, čas!) Omlouvám se.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Nebudete pokračovat už, protože další není nikdo s faktickou přihlášen? (Min. Stanjura se znovu hlásí s faktickou poznámkou.) Tak ještě ano. Děkuji.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Děkuji za vstřícnost, pane místopředsedo. Shodli jsme se na tom, že v letošním roce je to prostě výhodnější o zhruba čtyři desetiny (procenta) úrokové míry. Při částce 1 miliarda euro to fakt není málo. A na ty hypotetické otázky a hypotetické varianty odpovím stejně jako před rokem. Pokud se ukáže, že z EIB to nebude výhodnější, tak to logicky nebudeme čerpat. Vždyť ta otázka letos byla úplně jednoduchá: buď si půjčím za 4 %, nebo za 4,5. Myslím, že každý z nás, každý občan, si vybere raději úrok 4 % než 4,5, to je úplně logické. Co je na tom překvapivého? A stejně budeme postupovat příští rok.

Zopakuji, že ty příjmy jsou realistické, jsou potvrzeny nezávislým výborem pro rozpočtové prognózy. Samozřejmě, čas nás rozsoudí, ale jsem si jistý, že ten odhad je velmi přesný, velmi realistický. Paní bývalá ministryně velmi ráda mluví - a řekl bych, že správně - o kvalitách expertů na Ministerstvu financí. To jsou ale jejich odhady, to nejsou odhady ani ministra financí, ani vlády jako celku. My děláme výdaje především, ale příjmy nám predikují experti na úrovni Ministerstva financí. A mně to vlastně nevadí, ale jaká je realita? To je návrh ministra financí, to je návrh vlády. Ono mi to vlastně nevadí, když říkáte, že co navrhnu, mi vláda schválí. Ono to tak není, ale mně by to vlastně nevadilo, kdyby to tak bylo. Ale to není a být nemůže. Já se za to neschovávám. Já jsem předložil návrh na jednání vlády, a jak jsem říkal, získal jsem podporu všech členů vlády, což nebylo obvyklé ani v dvoučlenné koalici v minulém volebním období. Nás je pět politických stran a jednomyslně jsme tento návrh jako realistický a vyvážený podpořili. Ještě jednou děkuji, pane místopředsedo, za vstřícnost.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Další z přihlášených je paní předsedkyně Schillerová.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za odpověď, pane ministře. Ty otázky jsou naprosto věcné, technické, jenom bych je upřesnila ještě jednou. Vůbec nemám pochybnost o expertech Ministerstva financí, proto také se držím částky 7,5 miliardy, protože ta vychází z predikce Ministerstva financí a dopadů daňového balíčku číslo 1. Nicméně oni nemohli posuzovat těch 19 miliard, které se tam objevily v mezidobí mezi tím, co byl poslán rozpočet z Ministerstva financí na vládu, takže tam těžko bychom mohli z něčeho vinit Ministerstvo financí.

A moje otázky jsou jednoduché. Proč jste na výbor pro rozpočtové prognózy, který na váš popud jednal znovu 6. října, nedal i dopady toho daňového nebo energetického balíčku číslo 2, aby to zohlednili, protože to bezesporu má dopad na příjmovou stranu? A pak je moje naprosto jednoduchá otázka. Rozumím vaší odpovědi, já jsem jej predikovala, že pokud by byl nevýhodný ten úrok EIB, tak ho brát nebudete, to se shodneme, o tom nepochybuji, že tak budete postupovat, ale co bude pak? Jak to budete řešit? Jednoduché technické otázky. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Pan ministr chce reagovat.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: My se neshodujeme v tom, že omezení dotací má dopad do příjmů státního rozpočtu. To je váš názor? Veďme o něm debatu. My si to nemyslíme. Ministerstvo financí vědělo, když sestavovalo návrh rozpočtu, že tam ty dotace nejsou uvedeny. Nebyly tam ani v srpnu, ani v září, takže to není překvapivý fakt pro experty Ministerstva financí.

A odpověď na druhou otázku je poměrně jednoduchá. No, pak bychom šli tou druhou cestou, to znamená, šli bychom standardní (nesrozumitelné) emisí státních dluhopisů a s největší pravděpodobností bychom těch 18 miliard našli na straně jiných výdajů, zejména mé oblíbené položky - běžné výdaje, objem platů a podobně. Zase, to číslo je samozřejmě veliké, ale v procentuálním vyjádření to není nic tak velikého, aby si s tím státní rozpočet neporadil. A samozřejmě, pokud budou klesat úrokové míry u státních dluhopisů, předpokládám, že budou klesat i podmínky úroků Evropské investiční banky, ale platí ta jednoduchá věc, o tom se nemusíme vzájemně přesvědčovat, na tom jsme ve shodě. Abychom si půjčil od EIB, musí to být levnější než státní... V každém případě ten dluh vznikne a otázka je, za jakých úrokových podmínek.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Paní předsedkyně bude reagovat.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za odpověď. Přece jenom ještě musím reagovat. Já teď úplně odhlédnu s velkorysostí od toho, jak jste mi tady vyčítal kdysi jako ministryni 2,5 miliardy na digitální dani, to už je zapomenuto, odhlédnu od toho, že jste říkal před rokem, že čas nás rozsoudí s windfall tax, a víme, jak to dopadlo - ještě se to samozřejmě upřesní, ale nebude to to, co jste slibovali. Nechme to být.

Vy tedy tvrdíte, pane ministře, že trojnásobné zdražení elektřiny - a já jenom chci připomenout, my jsme dneska jednali s Karlem Havlíčkem a s dalšími kolegy se zástupci odborového svazu Kovo, byli tam zástupci asi 130 000 zaměstnanců, všechny průmyslové podniky zastřešují, prostě oni jsou zhrozeni, samozřejmě budou mít dnes za chvíli tiskovou konferenci a opravdu je to něco nemyslitelného, co jste na ty firmy naložili - ale vrátím se k rozpočtu. Vy chcete tedy tady říct, že až trojnásobné zdražení elektřiny firmám nebude mít dopad na HDP a následně na příjmovou stranu rozpočtu? To znamená, když té firmě se zvýší náklady o stovky milionů korun, bude mít o stovky milionů nižší zisk, tak to nebude znamenat nižší daně? To opravdu myslíte vážně? A na to se ptám, na to se ptám! Protože nezlobte se, promiňte mi teď ten expresivnější výraz, ale řekl jste nesmysl. A já se ptám, proč jste si toto nenechal na mimořádném výboru pro rozpočtové prognózy posoudit, kdy jste si tam nechal posoudit těch 19 miliard, respektive 6. Děkuju. (Tleská Hubert Lang.)

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Pan ministr bude reagovat.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Tleskat samozřejmě můžete. Ale kdy se bude platit daň z příjmu právnických osob za rok 2024? Bude to v příštím, nebo přespříštím rozpočtu? Odpověď úplně jednoduchá: pro příští rok jsou odhadovány příjmy z přímých daní logicky za zdaňovací období 2023, ne za rok 2024. Ta debata by mohla být u rozpočtového výhledu, i když já s tou interpretací nesouhlasím, ale dopad do příštího rozpočtu nebude mít ani zvýšená sazba daně z příjmu právnických osob, která bude platit, když to schválí Senát a podepíše pan prezident, od 1. 1. 2024, ale o rok později. Proč bych si měl nechat posuzovat příjmy, které potenciálně budou nižší v roce 2025,u návrhu rozpočtu na 2024?To jste o rok vedle, paní poslankyně, já se omlouvám, tak to prostě je. Zálohy se budou platit do poloviny příštího roku podle výsledků hospodaření v roku 2022, pak podle toho, kdy právnické osoby platí daň, a může to být v březnu, většina na konci června, ale někteří mají jinak. Finanční rok bude v září. Ty se zaplatí podle hospodářského výsledku roku 2023 a zálohy budou stanoveny podle zákona podle výsledků za rok 2023. Ten potenciální dopad -já říkám, já s tím nesouhlasím, ale můžeme o tom vést debatu - se projeví až ve státním rozpočtu roku 2025. Tak to prostě je.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Martin Kolovratník s faktickou poznámkou a poté se připraví paní předsedkyně Schillerová.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Dobré dopoledne. Jen rychle k té EIB, k těm půjčkám, navážu na rychlou sérii faktických poznámek, která tady teď proběhla.

Pane ministře, OK, věcně, co se týká železnice, teď to vyšlo v médiích, a navazuji na debaty, které jsme tu měli s vámi, s ministrem Kupkou při předchozích debatách o rozpočtu. I za naší vlády, bylo to za ministra Dana Ťoka, jsme s EIB podepisovali memorandum, právě do železnice jsme směřovali, tam jsme obě strany ve shodě, ale vy, pane ministře, vy prostě ten příběh neříkáte celý, a je to slovo přepůjčka, přepůjčka do SFDI, které je v důvodové zprávě. Ono pro občany a pro média je to asi těžké, ono to jako není nějak sexy téma, co to je přepůjčka, kde se to objeví, ale prostě - prosím, říkejte to celé. Dobře, jsme ve shodě, bude EIB výhodnější, jasné. Myslím, že každá vláda, každý ministr to udělá. Dal jste dobrý příklad, 4 nebo 4,5 %? Jasné! O tom přece se tady nebudeme dohadovat. Ale jestliže použijete peníze z EIB v letošním roce, bavíme se o 24 miliardách, jestliže plánujete na příští rok, jak tady poslouchám, dalších 18, tak už jsme přes 40 miliard, 42 za dva roky, a jestliže to schováte pod krásné slovíčko - to je češtinský novotvar, já jsem ho tedy nikde nedohledal - přepůjčka, že to tomu SFDI přepůjčíte a udělá vám to na deficitu neutrální bilanci, tak je to zkrátka rozpočtová lež, kterou tajíte! A jestliže za dva roky tady vytvoříte 40 miliard sekeru, která se neobjeví v deficitu, tak to už nejsou ty desetiny procenta nebo procento, jak jste dával v příkladu domácnosti, to už je šestina celkového rozpočtu, kterou vlastně skrýváte, a tohle tady musí zaznít a k tomu byste se přece měl postavit. Děkuju. (Potlesk z lavic ANO.)

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Paní předsedkyně Schillerová.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Pane ministře, prosím vás, přece to navýšení energií bude mít dopad na HDP už příští rok. Firma, které rostou náklady, omezí investice, nezvýší platy zaměstnancům, odkládá hned v čase své rozvojové plány. Bude to mít přímé dopady na státní rozpočet 2024. A jestli se chcete jenom otrocky držet daně z příjmů právnických osob, tak co se stane? Ano, ta firma to platí zálohově a samozřejmě úplně lehce prokáže Finanční správě, že prostě jí narostly náklady a že ty zálohy jsou nereálné, a bude žádat o - buď o zproštění povinnosti zálohovat podle daňového řádu, případně snížení záloh. To je naprosto legitimní nástroj, zákony, které ona doloží jednoduše. A ten střednědobý výhled taky je přece váš, ne? Tak ten - taky se ho neodříkejte. Prostě měl jste požádat výbor, aby ty dopady kvantifikoval. Neudělal jste to, protože se vám to nehodilo do krámu.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, a vzhledem k tomu, že nevidím žádnou další faktickou poznámku, můžeme přejít opět do rozpravy. S přednostním právem jsem přihlášen já, ale vzhledem k tomu, že tady teď nemám náhradu, tak v momentě, kdy mi sem dorazí kolegové, si vezmu to přednostní právo, a poprosil bych tedy přihlášenou poslankyni paní Pokornou Jermanovou. Máte slovo.

 

Poslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji, pane předsedající. Hezké dopoledne všem. Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, vážené kolegyně, vážení kolegové, my tady opakovaně slýcháme od představitelů vlády, jak se máme báječně, jak jdeme k lepším zítřkům, ale je zřetelně vidět, jak propastný rozdíl je mezi vládní bublinou a realitou. Platí to dvojnásob o rezortu kultury.

Já se často setkávám s lidmi, kteří v ní pracují, a ti mají úplně jiný názor než premiér Fiala nebo pan ministr Baxa. Tento rezort je Popelkou v rozpočtu a kultura zmírá. Dovolím si citovat z programového prohlášení vlády: "Kultura spoluvytváří hodnoty a vnáší do našich životů krásu. Kultura spojuje, protože posiluje soudržnost společnosti, je tmelem, který nás spojuje napříč národem, i mostem mezi námi, našimi předky a budoucími generacemi. Má také svůj ekonomický rozměr, za pomoci rozumné politiky státu může generovat značné finanční zdroje, zaměstnávat řadu lidí a zlepšovat obraz naší země za hranicemi. Naším cílem je proto posílení místa kultury v životě české společnosti." To mohu jen podtrhnout a pravděpodobně by to podepsal téměř každý z nás. Realita je ale úplně jiná.

Ještě mi dovolte jednu citaci z programového prohlášení: "Rozpočet Ministerstva kultury bez náhrad církvím a náboženským společnostem budeme v tomto volebním období směřovat k 1 % státního rozpočtu." A jak takové směřování ve skutečnosti vypadá? V roce 2023 odpovídal objem rozpočtu na kulturu 0,81 % státního rozpočtu a s jakou výší se počítá pro příští rok? 16,577 miliardy korun, a to je přibližně 0,75 % státního rozpočtu. Nevím, jak vy, ale já si přibližování k 1 % představuji jinak.

Letošní výše rozpočtu na kulturu odpovídá v nominální hodnotě zhruba tomu, kolik bylo vyčleněno v roce 2021, tedy za předchozí vlády. Tehdy to bylo ale 0,87 % ze státního rozpočtu. Navíc nynější ministři kultury a financí zapomněli na to, že od té doby je kumulovaná inflace 33 %, takže reálně jde na kulturu o třetinu méně než v roce 2021, a to je hodně znát.

Významnou položkou v rozpočtu kultury jsou platy. Hodně se tu mluví o platech učitelů, zejména vysokoškolských, zdravotníků a podobně. Ano, určitě mají pravdu v tom, že byli vládou podvedeni. Ale co mají říkat lidé v kultuře? Z velké části jde rovněž o lidi, kteří mají vysokoškolské vzdělání, vysokou kvalifikaci, publikují nejen u nás, ale i ve světě. Jde o umělce, kteří se ze svých platů nemohou živit a musejí k tomu vyvíjet další aktivity, aby mohli jakžtakž vyjít. Průměrné platy se drží na prakticky stejné úrovni už od roku 2021, přičemž inflace jim sebrala třetinu z reálné hodnoty. Výdaje na platy oproti letošku mají naopak klesnout. Výsledkem jsou demonstrace a protesty a já je považuji za naprosto oprávněné.

Rozpočet na příští rok považuji z pohledu kultury za nepřijatelný, a to nejen z toho důvodu, že je nižší než v předchozím roce, nadto pokračuje v likvidační dotační politice. Škrty, které ministr zasekl do podpory živé kultury v letošním rozpočtu, pokračují. Pro mnohé kulturní instituce nebo akce je toto osekání konečnou. Nebudou mít na to, aby dál ve své činnosti smysluplně pokračovaly. Navíc pan ministr Baxa byl donucen osekat i svou chloubu a vlajkovou loď v podobě filmových pobídek, na které půjde příští rok o 200 milionů méně. Pokud nebudou pobídky, nebude se točit a přijdeme tak o renomé i peníze, které jsou s každou zahraniční produkcí spojené. Je to krátkozraké, kritizovala jsem to už mnohokrát a budu to říkat stále. Politika této vlády nedokáže dohlédnout dál než za technicistní čísla v kolonkách právě chystaného státního rozpočtu.

A teď podrobněji k jednotlivým kapitolám, které stojí za zmínku. Pokud se podíváme na škrty ve výdajích, nalezneme škrty v kapitole Výdaje na výzkum a vývoj, inovace celkem. Dále zde najdeme také zajímavou kolonku, a to je Výdaje dle zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi, kde dochází samozřejmě v souvislosti s inflační doložkou o navýšení finanční náhrady o 400 milionů korun. A já se chci zeptat pana ministra Baxy, zda bude podporovat novelu zákona, kterou jsme my předložili, aby došlo k úpravě inflační doložky u finančních náhrad církvím, protože ty peníze mu pak mohou zůstat v rozpočtu.

Dále zajímavá kapitola, a teď v tom pozitivním - takže, pane ministře, chci vás pochválit - a to jsou výdaje na zabezpečení plnění úkolů Ministerstva kultury. To, co já vidím jako pozitivní, jsou úspory na výdaje na činnosti úřadu, ale co už - a co vidím také pozitivní - je rozvoj a obnova materiálně-technické základny. Jde sice o malé navýšení, ale určitě pro příspěvkové organizace velmi důležité.

Další kapitola, u které bych se chtěla zastavit, jsou obecně příspěvkové organizace, které jsou zřízené Ministerstvem kultury, kde dochází k úsporám ve výši 700 milionů korun. Z mého pohledu samozřejmě máte za úkol šetřit, ale 700 milionů korun je velká částka, a já se chci zeptat, jakým způsobem se to odrazí v činnosti těchto organizací?

To, co vidím za velmi negativní, je úspora právě v rozvoji a obnově materiálně-technické základny státních kulturních zařízení. Ta částka je minus 70 milionů korun zhruba a já to považuju za poměrně velkou částku. A dále je tady položka Kulturní dědictví ve vlastnictví státu podporované evropskými fondy, kde je veliký pokles. A tam bych se také chtěla zeptat, z jakého důvodu a co s tím vlastně potom budeme dělat? To, co vidím pozitivní v této kapitole, je navýšení programu péče o národní kulturní poklad a dědictví. (Otáčí se směrem k ministrovi kultury.) No, děkuju. Pan ministr si píše, já ho vidím, tak na něj tak reaguji.

Další kapitola, kde už tak pozitivní nebudu, je kapitola s názvem Kulturní služby, podpora živého umění, kde dochází ke škrtům ve výši 1,5 miliardy korun.

A teď jednotlivé podkapitoly. Jsou to Programy státní podpory profesionálních divadel a stálých profesionálních symfonických orchestrů a pěveckých sborů, kde škrtáme 100 milionů. Pak jsou to kulturní aktivity, kde škrtáme 150 milionů. Ono to z té velké částky vypadá jako malá částka, ale bude to mít dopad na všechny aktivity, které jsou v tom zahrnuty. To znamená symfonické orchestry, různé festivaly, hudební, kulturní akce a tak dále.

Potom tady vidím velký pokles, a to je v rozvoji kulturního a kreativního sektoru, to je 1,3 miliardy, ale to předpokládám, že to je spjato s tím, že Národní plán obnovy v tuto chvíli není zahrnut, je vyčerpán v této kapitole. Tudíž se ptám, co bude dál s rozvojem kulturního a kreativního sektoru?

To, co považuji za pozitivní - a mírná pochvala směrem k panu ministrovi - je záchrana a obnova kulturních památek, veřejné služby, muzeí, kde dochází k navýšení o 150 milionů korun, a to zejména v kapitole Programy na záchranu a obnovu kulturních památek, a to ve výši právě 150 milionů korun. Já to považuju za pozitivní, nicméně vzhledem k tomu, že v uplynulém roce byly velmi seškrtány, tak ne dostatečné, protože ochrana kulturních památek není úplně prioritou této vlády. Nicméně děkuji panu ministrovi, že moje volání vyslyšel. Děkuji za to.

A pak už je tady zmiňovaná kapitola, a to je Státní fond kinematografie, kde u obou podkapitol, to je Státní fond kinematografie, činnost jako taková, dochází k poklesu o 170 milionů korun. To považuju poměrně za likvidační pro fungování tohoto fondu, který má před sebou velké úkoly, ať už jsou to filmové pobídky, ale také příprava audiovizuálního zákona a další aktivity s tím spojené, tam vidím velký problém, a samozřejmě dotace na filmové pobídky. My jsme se o tom bavili právě při nedůvěře vládě, je tady navrženo minus 200 milionů korun, a znovu vyjadřuji své obavy, že nový systém, který chceme prostřednictvím pozměňovacího návrhu poslanců pozměnit, nebude fungovat, protože tam bude málo peněz. Takže to jenom podrobněji teď ke státnímu rozpočtu.

Já bych se ještě jednou ráda vrátila k programovému prohlášení této vlády. Tam je ve vztahu ke kultuře věta: "Kultura má také svůj ekonomický rozměr. Za pomoci rozumné politiky státu může generovat značné finanční zdroje, zaměstnávat řadu lidí a zlepšovat obraz naší země za hranicemi." Je tam důležitá ta věta "za pomoci rozumné politiky státu". Ale to právě v tomto rozpočtu chybí. Chybí v něm rozum. Nechci, aby kultura vypadala jako něco, co neustále klečí na kolenou a prosí o další a další almužny. Nikoliv, kultura skutečně dokáže vydělávat, má velmi úzkou vazbu na cestovní ruch, přináší peníze jak přímo do kultury, tak i do regionu, ubytovacím zařízením, restauracím, a zdaleka nejen jim. Je potřeba jen rozumně investovat, podpořit kulturní dění. a pak je možné ji rozvíjet. Škrty ale toto znemožňují. Vládě obecně nedochází, že dostat se z krize neznamená seškrtat veškeré výdaje. Smyslem politiky státu je hospodářský růst, růst životní úrovně. Pokud ekonomika roste, budou růst daňové příjmy a budou se ozdravovat i státní finance. To, co platí obecně, platí i v kultuře. Aby mohla růst, vydělávat a odevzdávat desátek státu, tak se musí rozvíjet, musí růst. Ministr Baxa bude bezpochyby vyprávět o tom, jak byl úspěšný při obhajobě rozpočtu na kulturu, ale za mě prostě nebyl. Kultura zmírá, návštěvnost kulturních akcí klesá a ještě klesat bude, což je opět odraz politiky státu, který bere z peněženek domácností, a kultura je ta první položka, kterou rodiny škrtají jako zbytnou.

Ráda bych byla optimistkou, ale nemohu. Pokud se před vládnutím této vlády kultura začala oklepávat z covidové pauzy, nyní je zase po kolena v bahně. Rozpočet pro kulturu je špatný, nevytváří podněty, chybí peníze na investice, velké opravy památek, natož na něco, co bychom mohli zanechat dalším generacím. Důležité opravy a stavby jsou v nedohlednu. Mluvím zde například o mé oblíbené, už oblíbené rekonstrukci nové scény Národního divadla nebo o stavění nových koncertních síní, ať už v Ostravě, nebo v Praze. Možná se o tom neustále mluví, což je dobře, ale to nestačí. Slovo má sice ohromnou moc, ale na postavení nebo opravy budov jsou slova stále ještě málo. K tomu jsou potřeba peníze a ty tato vláda na kulturu nedává. Vláda ignoruje požadavky odborářů, zástupců profesních sdružení, hlasy herců, hudebníků, umělců. Kultura není její prioritou a dává to velmi opovržlivým způsobem na odiv. Bohužel. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. S faktickou poznámkou... s přednostním právem... Ale mám tady dvě faktické poznámky, takže musím dát přednost těm faktickým, a pak tedy s přednostním právem. Kdybyste měl faktickou, tak jste byl dřív, ale v tuto chvíli tedy pan zpravodaj Bernard, poté pan Lubomír Brož.

 

Poslanec Josef Bernard: Promiňte, kolegové, já se vám nechci míchat do kultury, ale chci ještě reagovat na pana kolegu Kolovratníka, vaším prostřednictvím, pane předsedající. Nestačil jsem se rychle přihlásit. Ono to při extenzivním výkladu jeho příspěvku může být jako kritika rozpočtového výboru. Já chci tady zdůraznit: nic nezamlčujeme, několikrát jsme na rozpočtovém výboru problematiku půjčky EIB pro SFDI probírali. Na těch transakcích tomuto státu šetříme 200 až 230 milionů korun a to už je částka, která nám za to musí stát, abychom se nad ní zamysleli. Několikrát jsme na výboru zdůrazňovali, že v deficitu celkových veřejných financí této země se tato půjčka projevuje, takže nic nezamlčujeme. Bylo to několikrát opakováno a veřejně to takhle říkáme. Já to chci tady zdůraznit.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Nyní pan poslanec Brož, stále faktická poznámka.

 

Poslanec Lubomír Brož: Ano, děkuji. Vážené kolegyně, vážení kolegové. Nebudu již vystupovat v prvním čtení samostatně, já bych chtěl vyslovit souhlas a podporu tomu, co paní kolegyně Pokorná Jermanová tady shrnula, vaším prostřednictvím, pane předsedající. Jenom bych se ještě zaměřil na takovou jednu prioritu, kterou vnímám v rozpočtu kultury a kterou vnímám jako velmi nedostatečnou, a to je právě ochrana a záchrana památek. Já myslím, že to tady i padlo, a protože to je ta věc... My můžeme si říct, že chvilku nebudou lidi třeba chodit do divadla a podobně, ale ve chvíli, když nám nějaká památka zchátrá, za další roky už bude její rekonstrukce dvojnásobně, pětinásobně drahá, nebo nám spadne. Takže na to bych chtěl upozornit, že to by mělo být opravdu naprostou prioritou.

A potom zase, co mě překvapilo, jsou ty filmové pobídky, protože před rokem jsme tady o tom mluvili, vysvětlovali si, že filmové pobídky vlastně nejsou vydané peníze, ale že to je investice, která státu a regionům přináší další peníze, takže to mě také překvapilo, ta velmi nízká částka tady. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Pan poslanec Kolovratník.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji za slovo. Reakce na pana předsedu Bernarda. Omluva, že jsem byl neslušný - nebyl jsem. Já si šel do tiskárny pro podklady, tak jsem to viděl aspoň v televizním okruhu, to vaše vystoupení, pane předsedo.

No, samozřejmě, že to je transparentní, že o tom víme, zaplaťpánbůh za to, ani to nelze udělat jinak. Ale znovu se vracím. Vy jste našel v českém slovníku slovo přepůjčka? To slovo neexistuje, to jste vymysleli, přepůjčka. A když o tom teď přemýšlím ad absurdum, kolegové, tak proč byste to... Mám pro vás geniální návrh, že byste to udělali pro všechny rezorty. Že byste poslali přepůjčku školství a to ji účetně dlužilo financím, pak byste poslali přepůjčku zemědělství a kultuře, zkrátka všem rezortům, paní ministryni Černochové na ty úžasné stíhačky, pak to všechno sečtete, budete na nule a budeme mít nulový deficit. Takže, přátelé, udělejte přepůjčku do všech rezortů, jsme na nule a svět bude krásný. Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců hnutí ANO.)

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Nyní s přednostním právem pan ministr. (Hlasy z pléna upozorňují na žádost o faktickou poznámku.) Ještě někdo chtěl faktickou? Tak teď tady naskákaly. Já se omlouvám.

 

Poslanec Josef Bernard: Já tady neslovíčkařím. Přepůjčku jsem si já nevymyslel ani jsem tady s ní neargumentoval, jenom říkám, že to tomuto státu umožňuje ušetřit 200 až 230 milionů korun, takže neslovíčkařím a říkám, že jsem pragmatik. A když může šetřit peníze, když to opravdu pracuje, tak to chci udělat.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: A teď tu mám ještě další faktické, takže pan ministr bude muset ještě chvíli vydržet. Paní předsedkyně Schillerová a poté ještě jednou pan poslanec Kolovratník.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji. My jsme tu debatu vedli na rozpočtovém výboru, takže naprosto je legitimní, tam to zaznívalo. Ta moje otázka ale nebyla o tom. Nezpochybňuji to, že v daný okamžik ta tranše je o nějakých pár desetinek výhodnější, protože by nikdo nechtěl riskovat trestní stíhání. To je logické a z toho nikoho nepodezírám. Já si jenom prostě myslím, že to je zástupný argument, že hlavní důvod je ten, aby se opticky snížil schodek státního rozpočtu. A já jsem chtěla slyšet, a nedostala jsem tu odpověď, co se bude dít, když ta tranše příští rok - a to je velmi pravděpodobné - už výhodná nebude, nepřistoupí se k ní, tak je tam díra 18 miliard. Tak jsem chtěla prostě slyšet, jak se to vyřeší, ale to jsem od pana ministra neslyšela. No, řekl to velmi podivně, protože já jsem chtěla přesně technicky vysvětlit - bude se to muset platit ze státního dluhu, tím pádem vlastně tam vzniká další deficit a on tedy řekl to své okřídlené - máte pravdu, pane předsedo, prostřednictvím pana místopředsedy - on řekl to svoje okřídlené: to je jenom 18 miliard, s tím si rozpočet poradí. To jsem slyšela u důchodů taky vloni, to je jenom nějakých 20 miliard, co to je, v těch výdajích, a jak to dopadlo, jsme všichni viděli. Dělalo se tady způsobem za nás protiústavním, prostě rychlá změna zákona o důchodovém pojištění, aby ušetřili aspoň těch 20 miliard. (Potlesk vlevo.)

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Pan poslanec Kolovratník.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Ať jsme v té debatě věcní a korektní, moje předchozí vystoupení bylo samozřejmě nadsázka a ironie. Teď opravdu věcně. V tom jsme, pane předsedo, přece ve shodě, ušetří to 200 miliard, 250, 300, jakoukoli částku, vždycky to podpoříme. Pokud bychom my u vlády byli, nebo až jednou budeme - věříme, že ano - budeme postupovat stejně, to je přece jasné a v tom se shodneme. Já jsem tady i říkal v tom vystoupení dnes dopoledne a už někdy před půl rokem, i my jsme s EIB pracovali, měli jsme s nimi podepsané memorandum, bylo to dokonce na 100 miliard korun v nějakém časovém období - bylo to za ministra Ťoka na železniční konferenci, kterou jsme pořádali v Pardubicích. Takže fakt tady žádný spor nemáme, vlastně navazujete na logiku, kterou už my jsme rozpracovávali. EIB navíc právě železnici, která je ekologická, zelená veřejná doprava, je opravdu skvělý nástroj, o tom žádná a nejsme v žádném sporu. Ale prostě vždycky budeme opakovat a vracet ten češtinářský novotvar, to slovo přepůjčka, kde vy jste to zkrátka z toho deficitu schovali. Tak to je a nemáte to tam ukázané. To je jediné, na co poukazujeme, budeme poukazovat a budeme to stále opakovat. To je vše.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Vzhledem k tomu, že není žádná další faktická, poprosím nyní tedy už s reakcí pana ministra kultury. Máte slovo.

 

Ministr kultury ČR Martin Baxa: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dámy a pánové, milé kolegyně, milí kolegové, tak jak si myslím, že to patří k prvnímu čtení návrhu státního rozpočtu na rok 2024, dovolím si tady obsáhlejší komentář k vystoupení paní kolegyně Pokorné Jermanové i k dodatku, který zde dodal pan kolega Brož.

Možná začnu z nezvyklé strany s tím, že paní poslankyně, prostřednictvím pana místopředsedy, nebo pan kolega Brož zde zmínil to, že nepodporujeme velkou kulturní infrastrukturu. Ještě dřív, než jsem to stačil sdělit panu primátorovi Ostravy, tu veřejně chci říct, že jsem dnes podepsal rozhodnutí o tom, že se na koncertní sál v Ostravě poskytuje ze státního rozpočtu 600 milionů korun. Jsou to peníze, které jsme tam na základě dohody s panem ministrem Stanjurou alokovali v loňském roce. Město Ostrava se rozhodlo podle mě zcela správně v tom projektu pokračovat poté, co se změnila osoba primátora města. My jsme vyhlásili řádné investiční dotační řízení, do kterého se město Ostrava přihlásilo, splnilo veškeré podmínky tohoto dotačního řízení. Ta žádost byla velmi dobře připravená, je z toho vidět tedy odhodlání města Ostravy tento projekt uskutečnit, takže 600 milionů korun, což v té celkové částce není rozhodně zanedbatelná suma, půjde na realizaci koncertního sálu v Ostravě, kde, pokud mám dobré zprávy, nemýlím-li se, už běží výběrové řízení na zhotovitele.

Stejně tak jsme připraveni podporovat další kulturní infrastrukturu. Já jsem po dohodě s panem primátorem Svobodou zřídil mezirezortní pracovní skupinu Ministerstvo kultury - hlavní město Praha, kde se budeme zabývat přípravou projektu Vltavské filharmonie. To určitě nebude finanční náklad v tomto volebním období, ale byl bych rád, abychom připravili podmínky, na základě kterých může stát participovat na tomto velkorysém projektu, který je velmi důležitý pro českou kulturu jako takovou.

A teď obecně. Zcela jednoznačně - a využívám k tomu půdu Poslanecké sněmovny a toto své vystoupení - chci deklarovat, že kultura ani nezanikne, ani neutichne. Záměrně si vypůjčuji slova z jedné z veřejných kampaní, které v současné době, v minulých týdnech se objevily ve veřejném prostoru. Znovu říkám, návrh státního rozpočtu mého ministerstva, kapitola Ministerstvo kultury, není takový, abychom mohli hovořit o zániku nebo omezení kultury. Kultura bude pokračovat i v těchto, řeknu-li takto zjednodušeně, tedy kultura bude pokračovat v těchto komplikovaných podmínkách, které v současné době panují, a návrh rozpočtu jde tomuto naproti. Takto to chci jednoznačně říci. Je to návrh, který ano, v letošním roce neznamená, že bychom se přiblížili nebo naplnili ten vládní závazek směřování k 1 % výdajů státního rozpočtu, ale letošní rok přinesl historicky nejvyšší rozpočet Ministerstva kultury. Návrh rozpočtu na rok 2024 znamená také nějaký dopad úsporných opatření, ale rozhodně nikoliv dopad zásadně omezující, a už vůbec ne likvidační.

Nechci zcela vědomě používat historickou argumentaci ve smyslu toho, co bylo v minulosti, v dobách bezprecedentní státní prosperity. Sice Ministerstvo kultury neřídil nikdo, kdo by byl přímo nominantem hnutí ANO, ale bylo to v koaličních vládách za pana premiéra Babiše a předtím za pana premiéra Sobotky, kde hnutí ANO bylo koaličním partnerem, kdy podle mého názoru nebyl takřka žádný problém, aby se rozpočet Ministerstva kultury navýšil na 1 %. Jenom chci připomenout, že v porovnání s tehdejšími výdaji státního rozpočtu jako celku, které byly téměř poloviční oproti té sumě, která je v současné době - jenom připomínám, že mé ministerstvo mělo v těch letech rozpočtové výdaje 0,7, 0,71, 0,72, ale za rozpočtových výdajů, které byly třeba 1,4 bilionu. V současné době jsme na sumě 0,71, 0,65, podle toho, co do toho zahrnujeme, ale při státních výdajích převyšujících 2 biliony korun. To je ten jednoduchý matematický výpočet, který mimo jiné dokazuje to, že 1 % samozřejmě je součástí všech kulturních politik po roce 1989 a seriózně míněných programů, ale jeho limitem je prostě to, že základna, ke které se vztahuje, je dramaticky odlišná. Počítáme-li 1 % z 1,4 bilionu a počítáme-li 1 % z 2,2 bilionu, tak se jedná o dramaticky odlišné sumy, a z tohoto hlediska hájím návrh rozpočtu Ministerstva kultury na rok 2024. Je to návrh vládní, ale i já sám - je to návrh, který odpovídá současným obtížným podmínkám. A znovu říkám, neznamená nějaké utichnutí české kultury.

A nyní si dovolím, řekl bych po blocích, reakci na základní komentáře, které tady paní poslankyně Pokorná Jermanová a pan poslanec Brož zmínili.

Nejvýznamnějším faktorem, který se podílí na poklesu rozpočtu Ministerstva kultury mezi roky 2023 a 2024 - a teď chci použít slovo optickém poklesu, protože když se podíváte na ty dvě sumy, ta částka je téměř 2 miliardy korun, řekněme zjednodušeně 2 miliardy korun - tak zdaleka nejvyšší část tvoří to, nebo je způsobena tím, že úspěšně čerpáme Národní plán obnovy. Byl velký úspěch, že se podařilo zařadit kulturu do Národního plánu obnovy. To jsem vždy oceňoval a říkal jsem to svému předchůdci ve funkci ministra kultury, ale kriticky k tomu dodávám, že doba mezi vyjednáním té částky, která bude připadat do Národního plánu obnovy, a dobou, kdy se změnila vláda, nebyla úplně krátká. Za tu dobu se dal podle mého názoru připravit jednoduchý systém čerpání Národního plánu obnovy. Mezitím Ministerstvo kultury přišlo ještě o další 2 miliardy, které prostě byly sebrány z té původní alokace ještě v době vlády Andreje Babiše.

Když jsem přišel na ministerstvo, tak jsem fakticky nenašel funkční způsob, jak Národní plán obnovy čerpat, ale současně už byla velká očekávání o tom, aby se peníze z Národního plánu obnovy využívaly. Mně se podařilo během půl roku sestavit funkční tým, který rozběhl čerpání Národního plánu obnovy, tvořený jak mými kolegy z ministerstva, úředníky, tak externími poradci. Jsme v tom velice úspěšní. Z těch necelých 6 miliard máme v tuto chvíli nebo 5,5 miliardy, máme v tuto chvíli zazávazkovány 3 miliardy korun a to samozřejmě opticky významně snižuje částku - to je, paní poslankyně, jak jste zmiňovala, u té podpory kreativních průmyslů, to je ta částka, která směřuje na Národní plán obnovy, protože bylo-li tam v letošním roce 2,5 miliardy, v návrhu rozpočtu na příští rok je to v uvozovkách jen něco přes 1 miliardu právě proto, že už poměrně významná část byla vyčerpána. Takže optický pokles rozpočtu Ministerstva kultury mezi lety 2023 a 2024, mezi letošním rozpočtem a návrhem státního rozpočtu je dán právě velmi úspěšným čerpáním Národního plánu obnovy. Já jsem tady o těch jednotlivých opatřeních hovořil při...

Pardon, já jsem se jenom lekl, paní ministryně, toho hlasitého ťukání, bylo to jako útok. (Se smíchem. Ministryně Černochová se omlouvá z lavice za způsobený hluk.) Tak a teď jsem úplně ztratil...

Já jsem při vystoupení při hlasování o nedůvěře vládě zmiňoval, co všechno úspěšně z Národního plánu obnovy čerpáme, nebudu to nyní opakovat, jenom prostě chci zdůraznit, že tento pokles je dán úspěšným čerpáním Národního plánu obnovy.

Další důležitou věcí, kterou jste, paní poslankyně, zmiňovala, je příspěvek na příspěvkové organizace, kde ano, i můj rezort se podílí na konsolidačním vládním úsilí, to znamená 2 % objemu prostředků na platy a 5 % provozních prostředků, tam k poklesu dochází. My ho částečně kompenzujeme, nejedná se o čistě matematický pokles v této výši, a ano, jedná se o opatření, která samozřejmě příspěvkové organizace absorbují. Přesto chci tady zdůraznit, a ne v kontextu tohoto úsporného kroku, ale obecně, že hovoří-li se o podfinancování kultury, já dlouhodobě vlastně za největší problém považuji podfinancování příspěvkových organizací v oblasti kultury a to platí prostě dvacet let dozadu, když to řeknu takto zjednodušeně. Za žádných vlád v minulosti se nevyčlenily dostatečné finanční prostředky na to, aby naše kulturní instituce, které v mnoha ohledech tvoří páteřní síť českých kulturních institucí nebo české kultury, mohly opřít o kvalitní finanční zázemí, a myslím si, že je to velká výzva i do budoucna. Týká se to jak velkých institucí živé kultury, jako je Národní divadlo, tak velkých institucí paměťových - Národní muzeum, Národní památkový ústav pečující o kulturní dědictví a tak podobně, a my se snažíme - v rozpočtu letošního roku to bylo patrné - i v investicích tu situaci dlouhodobě řešit a určitě v tom chceme dál pokračovat.

Takže ano, tam se to konsolidační úsilí vlády propisuje také, ale způsobem, který - a to chci, a to je druhá důležitá věc, kterou tady chci zdůraznit - nebude znamenat zánik nebo zastavení činnosti žádné kulturní instituce. Já, paní poslankyně, si teď nechci vyvolávat přesně, nevzpomněl bych si na to slovo, které vy jste použila, že se nějaká kulturní investice zastaví nebo zanikne. Chci ujistit nejenom kulturní veřejnost, ale i občany, že se tak rozhodně nestane.

A v té souvislosti chci zmínit ještě jednu věc, která může být překvapivá v kontextu apokalyptických zpráv, jichž jsme tady byli ve Sněmovně ze strany opozice v minulém zhruba roce vždy svědky, o fatální dopadu inflace, zvyšování životních nákladů obecně a na kulturu zvlášť. Neprojevilo se to. U našich institucí se to, a to říkám záměrně, překvapivě neprojevilo. Návštěvnost kulturních akcí, pardon, kulturních institucí a kulturních akcí, je velmi vysoká, vrátili jsme se na předcovidová čísla. Jenom se ukazuje - jestli to paní poslankyně tady citovala trošku ironicky, ale já to řeknu neironicky, já to řeknu zcela vážně - kultura spojuje, má nezastupitelnou roli v životě velké většiny společnosti, je důležitou součástí života občanů České republiky a je vidět, že toto platí i pro obtížné doby, protože kdybychom si promítli ta slova, která jsme tady zejména od zástupců ANO nebo SPD slýchali, tak by kulturní instituce a kulturní akce zely prázdnotou, na festivaly by nikdo nechodil, pavučiny by byly v divadelních domech a operních sálech, koncertních sálech, a není to tak, prostě kultura žije a je to velmi optimistická zpráva - přečkala obtížné období covidu, přečká bezpochyby i to současné, snad už končící období ekonomických těžkostí a moje ministerstvo určitě bude klást velký důraz na rozvoj kulturních institucí, které my zřizujeme, protože to považuju za svou klíčovou roli.

Téma, kterého jste se dotkla, které se týká podpory živé kultury v rámci dotačního okruhu kulturní aktivity, to znamená, kde se jedná o transfery kulturním aktérům, je téma relevantní a tam by paní poslankyně opravdu, pane poslanče Broži, prostřednictvím pana místopředsedy, pokud by došlo k zásadnímu omezení těchto podpor, tak to by mělo zdrcující dopady. Jenom připomenu, že takzvaná nezřizovaná kultura, v našem žargonu se to slovo používá nebo sousloví používá pro kulturní projekty, kulturní aktivity, kulturní činnost, kterou provozují spolky, opéesky, zapsané ústavy, které nemají silného zřizovatele - spolek žádného zřizovatele nemá, jsou ale i zapsané ústavy nebo opéesky, které mají zřizovatele, pardon, zakladatele, kteří nejsou napojeni na veřejné rozpočty, a u nich je ta situace obtížná. Je, zjednodušeně řečeno, v mnohem komplikovanější situaci. Malé divadlo, úspěšný divadelní spolek, který založí sami divadelní aktéři a kteří si na svoji činnost musejí vydělat a získat dotace, mají-li činnost, na kterou lze dotaci poskytovat, než má třeba divadlo nebo filharmonie zřizovaná nějakou velkou samosprávou, a já říkám, že my té nezřizované kultuře, která je nejzranitelnější, rozhodně pomůžeme. Budeme hledat ve zdrojích ministerstva zdroje, které nám umožní zachovat úroveň kulturních aktivit nebo podpor v rámci opatření kulturní aktivity ve stejné výši, jako to bylo v letošním roce. Chci to takto říci jako veřejný příslib, protože to považuju za velmi důležitou věc, a patří tam nejenom kulturní projekty a kulturní činnost spolků, ale i třeba velké dotační programy pro festivaly, které tvoří také základ české kultury v různých oborech.

Úspory se dotýkají programu podpory divadel a profesionálních orchestrů. Ano, jedná se o pokles částky 400 milionů na 300 milionů korun. Dopady konsolidace, a to říkám, to chci zdůraznit jako politik, který sedm let byl primátorem čtvrtého největšího města v Česku, prostě dopady konsolidačního úsilí na státní rozpočet jsou mnohem větší, než jsou na samosprávy, čímž jakýmkoliv způsobem nechci situaci, kterou musejí samosprávy řešit, bagatelizovat. Z toho důvodu věřím, že tento pokles u programu orchestrů a divadel je únosný. Kdybychom našli více peněz, určitě bych hledal i nějakou cestu na nějaké mírné navýšení tohoto programu, ale věřím tomu, že ta situace je zvládnutelná a významně by tomu do budoucna měl napomoci i zákon o veřejné kulturní instituci. Takže to se týká dotací v oblasti kulturních aktivit.

Chtěl bych také takto veřejně říct, paní poslankyně, na vaše explicitně položenou otázku, že já určitě nebudu podporovat opoziční návrh zákona, který směřuje k narušení celé konstrukce takzvaných církevních restitucí, kdy, jestli jsem dobře pochopil obsah vašeho návrhu, chcete zastavit tu inflační doložku nebo omezit inflační doložku, která je součástí narovnání s církvemi. Chci veřejně říci nejenom na půdě Sněmovny, ale prostřednictvím tohoto vystoupení i občanům, že církevní restituce jsou postaveny na principu, že na konci tohoto období, které se kdysi jevilo jako velmi vzdálené, ale ten čas se nekompromisně krátí, prostě církve nebudou dostávat žádnou státní podporu. Žádnou státní podporu. Tímto principem se tedy připravují na dobu, kdy budou muset mít své fungování postavené na principu řekl bych autochtonního pohledu nebo autochtonního způsobu hospodaření bez vazby na státní rozpočet. V minulém volebním období jsme zde byli svědkem pokusu koalice ANO, SPD a KSČM o zvrácení samotného principu církevních restitucí. Ústavní soud rozhodl jednoznačně. Věřím, že by tak rozhodl i v případě, kdy by byl schválen návrh zákona, který by rušil tu inflační doložku. Ale já chci i principiálně říci, že toto nebudu podporovat.

Co se týká evropských peněz, moje ministerstvo je úspěšně čerpá. Chceme tam mít k dispozici nějakou základní částku, která umožní kofinancování evropských projektů. Byť už se to současné dotační období velmi úspěšně rozvíjí, i my jsme na to připraveni. V současné době úspěšně naplňujeme projekty, které byly zahájeny v minulém volebním období. Chci to takto zdůraznit. Jedná se o akce typu rekonstrukce IROP Karlštejn, Telč a tak dále z minulého volebního období. Chystáme projekty, které budou podány nově a kde chceme, aby měly příležitost být financovány a tak vlastně naplněny.

Ještě předtím, než se dostanu k filmovým pobídkám jako poslední části reakce na vaše vystoupení, zmíním to, že jsem v pravidelném kontaktu s jednotlivými oborovými asociacemi. Minulý týden jsem měl velké jednání se zástupci Asociace nezávislých divadel, která je hlavním reprezentantem toho nezřizovaného kulturního sektoru. Ujistil jsem je o tomto svém úsilí, které má směřovat k tomu, aby nebylo omezeno dotační řízení právě v oblasti kulturních aktivit. Oni velmi houževnatě bojují za svůj sektor. Je to naprosto správné a mohl jsem jim říci zprávu, která je pozitivní.

Jsem samozřejmě v jednání, má to tak být v rámci tripartity i bipartity - pan prezident Dokoupil použil tento neologismus, bipartity - s odboráři v kulturní oblasti. Je pravda, že výše tarifních platů - teď nemluvím o zvyšování tarifních platů na rok 2024, kdy je vládní shoda, že se tarifní platy zvyšovat nebudou, ale mluvím o nějakém dlouhodobém hodnocení zejména vysokoškolsky vzdělaných pracovníků v oblasti kultury - určitě prostor k nějaké další diskusi nad výší platových tabulek je. Tak to jenom ještě ohledně těch aktérů.

Poslední věc, filmové pobídky. Zde se jedná o podporu, která vlastně prochází napříč volebními obdobími. Nicméně jsem zdědil po nástupu do funkce systém filmových pobídek zastavený, zavřený. 3. ledna musela ředitelka Státního fondu kinematografie uzavřít pobídky, protože byly vyčerpány, nebyly v nich žádné peníze. Během roku 2022 jsme vedli intenzivní jednání s panem ministrem Stanjurou a s filmovými profesionály z Asociace producentů v audiovizi, která vyústila v bezprecedentní dohodu, kdy ještě během roku 2022 byl rozpočet na filmové pobídky navýšen o téměř 600 milionů korun a ve schváleném rozpočtu na letošní rok je částka 1,4 miliardy korun, téměř dvojnásobek toho, kolik bylo v minulém volebním období. Ano, v návrhu rozpočtu na příští rok je škrt 200 milionů korun, který ale chceme kompenzovat využitím 200 milionů korun z Národního plánu obnovy. Co je ale důležité, že vlastně systém filmových pobídek v současné době stejně nefunguje. Jak sami říkají filmoví profesionálové, jsme tady v absurdní situaci, kdy nám v rámci střední Evropy - a to nejsou moje slova, ale slova lidí z té branže - jde vlastně nejvíc peněz na filmové pobídky, ale nečerpají se vůbec, protože stávající podoba zákona, který upravuje filmové pobídky, to fakticky neumožňuje.

Jsem velice rád, že i paní poslankyně Pokorná Jermanová vyslyšela mou prosbu a je jedním ze spolusignatářů poslaneckého návrhu zákona, který má ten systém odblokovat. Vláda už jej odsouhlasila. Brzy uplyne lhůta, odkdy je možné ji ve Sněmovně projednávat, a budu hledat podporu předsedů poslaneckých klubů k tomu, aby byl ten návrh podle § 90 schválen a mohlo tak dojít k rychlému uvolnění celého toho systému.

Podtrženo, sečteno: ano, kultura čelí v současné době obtížné situaci, ale věřím tomu, že návrh rozpočtu Ministerstva kultury na rok 2024 určitě neznamená to, že by se situace nějakým zásadním způsobem ztěžovala. Jak jsem tady v těch jednotlivých částech zdůraznil, jedná se o návrh proporční, který samozřejmě reaguje na konsolidační úsilí vlády, ale současně ukazuje, že kultura určitě není popelkou v rámci priorit vlády premiéra Petra Fialy. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane ministře. Máme zde dvě faktické poznámky. Jako první paní poslankyně Mračková Vildumetzová, poté paní poslankyně Pokorná Jermanová.

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, kolegové, já bych si dovolila reagovat faktickou poznámkou, protože pan ministr kultury tady ve svém úvodním projevu nebo reakci reagoval, že Moravskoslezský kraj, potažmo město Ostrava, dostane na koncertní sál 600 milionů korun. Já bych se z tohoto místa chtěla zeptat, kolik finančních prostředků na koncertní sál obdržel v rámci Císařských lázní kraj Karlovarský? On to ví, 400 milionů korun dostal na rekonstrukci a opravu Císařských lázní, když ve vládě byla Alena Schillerová a Andrej Babiš. Na tento koncertní sál, o kterém hovoříte, že je výjimečný v České republice, tato vláda nedala ani korunu. Považuji to za neskutečně nefér, protože Karlovarský kraj nemá takové daňové příjmy jako ostatní kraje, protože se dostávají na počet obyvatel. Teď vidíme, že minulý týden tam byl v rámci konference Lepší Česko pan premiér, možná že jste tam byl i vy a pan ministr financí. Jsem strašně ráda, že Císařské lázně žijí, ale velmi mi vadí... Chtěla bych se zeptat, vy jste tady řekl, že jste na Ministerstvu kultury vypsali dotační program a v rámci toho dotačního programu Ostrava získala těch 600 milionů korun. Můžete mi odpovědět, jestli se přihlásil do toho dotačního programu Karlovarský kraj, potažmo jeho vedení? Kdyby se přihlásili, měli by šanci získat finanční prostředky na koncertní sál v Císařských lázních? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Jako první s faktickou paní poslankyně Pokorná Jermanová, poté se s faktickou hlásí pan ministr.

 

Poslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji za slovo. Já budu velmi rychle reagovat na pana ministra Baxu. Pane ministře, historická exkurze do minulosti vám nepomůže. Jste dva roky ve vládě a vaším úkolem je vládnout a starat se o kulturu a z mého pohledu se vám to finančně tedy příliš nedaří. Myslím, že používat neustále odkazy na minulou vládu už je mimo mísu a už to v podstatě nikoho nebaví ani to nefunguje.

Teď k těm konkrétním věcem. Určitě je chvályhodné, že podpoříte výstavbu nového koncertního sálu v Ostravě, ale já se vás zeptám, kdy tedy bude rekonstruovaná Nová scéna Národního divadla, která má platné stavební povolení, které vyprší, a pak dojde k tomu, že Nová scéna se zavře, protože je v absolutně nevyhovujícím stavu? Já se vás chci zeptat, kdy tedy dojde k realizaci rekonstrukce věznice v Uherském Hradišti, zda vůbec někdy dojde k rekonstrukci Veletržního paláce? Jak to bude s depozitářem Národní galerie? Jak to vůbec bude s akvizičním fondem, jestli budete financovat dál, nebo nebudete? To jsou konkrétní věci.

Když to shrnu, v letošním roce máte do rozpočtu minus 1,9 miliardy. Pokud k tomu započteme i zvýšené náhrady církvím, tak je to minus 2,3 miliardy, protože těch 400 milionů, o které se navyšuje vlastně díky vypořádání s církvemi inflační doložka, to jsou peníze, které jdou z rozpočtu kultury a mohly v té kultuře být zrovna v oblasti podpory živé kultury, kde vy škrtáte. Z tohoto důvodu jsem se vás ptala, zda jste ochoten vůbec mluvit o tom - jako jsme valorizovali jiné inflační doložky - valorizovat i tuto inflační položku. Ne ji vzít, ale nastavit ji reálným dobám, protože příští rok ten zásek do rozpočtu Ministerstva kultury bude ještě mnohem větší. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Reagovat chce pan ministr, poté pan poslanec Brož. Prosím, máte slovo, pane ministře.

 

Ministr kultury ČR Martin Baxa: Děkuji za slovo. Já nejdříve reakci na paní poslankyni Pokornou Jermanovou. Paní poslankyně, určitě bude příležitost při projednávání návrhu rozpočtu, třeba na půdě výboru, rozebírat detailně jednotlivé investiční akce. Já jsem na to určitě připraven odpovídat na ten konkrétní příklad, protože každá ta otázka vyžaduje nějakou obsáhlejší odpověď. Jinonice teď nabraly úplně novou dynamiku, kdy předtím ten projekt vlastně spal, což je depozitář Národní galerie, to souvisí s Veletržním palácem a tak podobně. Ale považuji za potřebné tady veřejně vyvrátit jednu domněnku, kterou vy jste tady uvedla, tedy že peníze na inflační navýšení nebo navýšení z inflační doložky jdou na úkor ostatních výdajů Ministerstva kultury. Nejdou, to je částka, která je automaticky zařazovaná do návrhu rozpočtu mého ministerstva. Nijak to není na úkor ostatních aktivit, to je prostě částka, která přichází do rozpočtu Ministerstva kultury, které je správcem této kapitoly, směřuje tedy do církví a znovu jsme si vysvětlovali ten způsob, jak se tak děje. Ostatní si určitě můžeme potom povědět, jak kultura dopadá, nedopadá v rámci vládních priorit.

A jenom k paní poslankyni Vildumetzové Mračkové. Paní poslankyně, prostřednictvím pana místopředsedy, samozřejmě se koncertní sál v Karlových Varech nemohl přihlásit do tohoto dotačního řízení, když je hotový. Oba jsme se zúčastnili slavnostního otevření této akce. Koncertní sál v Ostravě v současné době je ve fázi vypsání tendru zhotovitele, zatímco koncertní síň v Císařských lázních je hotova. Nemůže se hlásit někdo do dotačního řízení, které už je uzavřeno. A ten příspěvek 400 milionů ze státního rozpočtu za vlády Andreje Babiše byl příspěvek velice výrazný.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji za dodržení přesně časového limitu. Pan poslanec Brož.

 

Poslanec Lubomír Brož: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové. Já, jak tady říkal pan ministr o těch investičních akciích, že o nic nemusíme teď mluvit, naprosto chápu, proč se paní kolegyně Pokorná Jermanová, prostřednictvím pana předsedajícího, na to ptá, protože jsou to opravdu důležité věci a on ten rozpočet by měl být podle mého názoru i takovou silnicí do budoucnosti, který by měl ukazovat ten směr, a to v tom rozpočtu prostě chybí, chybí tyhlety i vize do budoucna.

A já jenom bych ještě k těm - protože pan ministr to samozřejmě podal velmi poměrně idylicky - dneska zrovna jsem dostal e-mailem vyjádření odborového svazu, je pod tím podepsáno několik desítek pracovníků Národní galerie, kdy upozorňují na to, že jsou platy pracovníků v kultuře dlouhodobě velmi poddimenzovány. Chápu, že je to tam zaměřené z Národní galerie, v tu chvíli ta instituce není vlastně na trhu práce konkurenceschopná a rozpočet s tímhletím, jakýmkoliv navýšením vůbec nepočítá. Takže ono se může stát, že za nějakou dobu prostě ty pracovní pozice nebude možno obsazovat kvalitními lidmi, takže jestli i k tomuhletomu se nějak můžete vyjádřit. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Paní poslankyně Pokorná Jermanová a připraví se paní poslankyně Mračková Vildumetzová.

 

Poslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová: No, já bych chtěla reagovat znovu na pana ministra i na pana kolegu Brože, protože on s tím přišel trošku dřív, než já jsem se dostala na řadu.

Já jsem se chtěla zeptat, pane ministře, jak tedy budete řešit neutěšený stav platového ohodnocení zaměstnanců v kultuře, protože průměrný plat je, jestli se nemýlím, necelých 25 000, což je absolutně pod všemi tabulkami státních zaměstnanců a často jsou to velmi profesionalizované profese. A kultura, to nejsou jenom budovy, ty prázdné schránky, ale to jsou zejména lidé, kteří v nich pracují, a vy je tam nebudete mít. Proto já tady říkám, že kultura utichne nebo že kultura zmizí, protože lidé z tohohle oboru půjdou pracovat někam jinam, protože jim nic jiného nezbývá. Láska k práci je jedna věc, k tomu, co dělají, to nadšení, ale nestačí k tomu, aby uživili rodiny. A já se vás ptám - vy tady říkáte, že do budoucna určitě nějaký prostor pro to bude. Já bych chtěla vidět nějaký konkrétní plán, kdy tedy vy předložíte nějaké zlepšení v těch platech, protože třetina tarifních platů je pod minimální mzdou, to je přece něco nepřijatelného, a tohle by mělo být vaší prioritou, aby vám lidé v kultuře zůstávali, protože ti jestli jednou odejdou, už se vám nikdy nevrátí. Kultura jsou ti lidé vevnitř - ty schránky jsou důležité, ale mnohem důležitější jsou pracovníci v té kultuře.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a poprosím paní poslankyni Mračkovou Vildumetzovou.

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za slovo. Reakce na pana ministra kultury - příspěvek na opravu Císařských lázní v částce 400 milionů korun od vlády Andreje Babiše byl výrazný. Nikdy by se Císařské lázně nezačaly opravovat, ale když se začaly Císařské lázně opravovat, tak se vysoutěžily za 822 milionů korun, že se zrekonstruují tak, jak jsou. Poté přišla nová krajská vláda a řekla, že tam ještě do toho vloží koncertní sál, a ta částka se navýšila na 1,5 miliardy korun. To už jste byli ve vládě vy a nedali jste na tento koncertní sál ani korunu. Akorát tam teď všichni jezdíte. A já považuji za velmi nefér, že jestli se tedy bude dělat koncertní sál v Ostravě, který má mít také částku 1,5 miliardy a dostane 600 milionů, tak Karlovarský kraj dostal 400 milionů korun, a přesně tak, jak jste vypsali dotační program na koncertní sál v Ostravě, tak přesně tak jste mohli vypsat dotační program na koncertní sál v Císařských lázní. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Žádnou další faktickou... vidím ještě faktickou od pana ministra. Jako faktickou, ano?

 

Ministr kultury ČR Martin Baxa: Já už jsem nechtěl vystupovat ani ve faktické poznámce, protože si myslím, že můžeme s paní poslankyni Pokornou Jermanovou, s panem poslancem Brožem určitě vést další debatu na půdách výboru, ale musím uvést na pravou míru jednoznačně to, co tady zmiňovala paní poslankyně Mračková Vildumetzová. Já, paní poslankyně, považuju za úplně vlastně absurdní to, jakým způsobem vnášíte do tématu státního příspěvku, jak se měnila krajská vláda v Karlovarském kraji. Prostě je jeden projekt Císařských lázní, na který stát přispěl částkou 400 milionů korun. Mimochodem, v poměru toho, kolik je to v té celkové částce, se jedná opravdu o velmi významný příspěvek. A my jsme na ministerstvu administrovali peníze, které přišly v minulém volebním období velmi pečlivě, a myslím si, že byly účelně vynaloženy, což rekonstruované Císařské lázně s koncertním sálem naplňují.

A vůbec nechápu, jak jste přišla na to, že ostravský koncertní sál bude stát 1,2 nebo 1,5 miliardy, nikde ve veřejném prostoru taková informace nezazněla. Ta částka už dneska se blíží k 3 miliardám korun a my bezpochyby máme oficiální údaje, které to potvrzují. Takže 400 milionů korun na celkovou rekonstrukci Císařských lázní je opravdu vysoká částka v rámci celkových podpor ze státního rozpočtu na kulturní infrastrukturu a bylo prostě svébytným rozhodnutím Karlovarského kraje jako samosprávy o tom, jestli ještě během té rekonstrukce se tam doplní, nebo nedoplní kulturní sál. Vy s tím jste evidentně nebyla ztotožněna, ale to není věc státního rozpočtu. To je věc krajské samosprávy, která se rozhodla k tomuto projektu, a příspěvek 400 milionů i po navýšení nákladů na ten sál je velmi významný.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Reagovat chce ještě paní... Ne, už nechce. Takže vzhledem k tomu, že byly faktické vyčerpány, se můžeme opět vrátit do rozpravy a mám zde pana poslance Zborovského. (Ministr Rakušan sděluje, že má vystoupit paní poslankyně Vildumetzová.) Já se omlouvám, já jak jsem vás tady měl s tou faktickou a říkal jsem, že ne (Ministr Rakušan mimo mikrofon: Já tady čekám, už jsem se lekl. Pobavení a smích v sále.), tak jsem vás připravil málem o slovo.

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Ne, svoji přihlášku jsem nestáhla. Vážení členové vlády, vážené kolegyně, kolegové, já bych se také ráda vyjádřila k návrhu státního rozpočtu na rok 2024. Jsem velmi ráda, že je přítomen pan ministr vnitra, protože je jasné, že se budu věnovat především kapitole Ministerstva vnitra.

Minulý týden se tady v Poslanecké sněmovně probírala nedůvěra vládě, vystupoval tady pan premiér, který tady jasně řekl, že bezpečnost je základním úkolem státu a že do bezpečnosti je důležité investovat. O to víc mě mrzí, že když se podívám na návrh státního rozpočtu na rok 2024 - a nemusím říkat, že bezpečnost máme vnější a vnitřní - tak když se podívám na Ministerstvo obrany, Ministerstvo obrany má navýšený rozpočet zhruba o 39 miliard korun, ale Ministerstvo vnitra, které má ponejvíce na starosti vnitřní bezpečnost, bohužel v návrhu rozpočtu má minus 2,2 miliardy korun. Myslím si, že Ministerstvo vnitra určitě jednalo, ale myslím si, že návrh nebo respektive to výsledné číslo tím, že je minusové, neříká a nekoresponduje to, co tady říkal pan premiér, a to je, že bezpečnost je základním úkolem a že je nutné do bezpečnosti investovat, protože to v žádném případě v rámci rezortu Ministerstva vnitra - v žádném případě - nekoresponduje s tím, co tady pan premiér Petr Fiala říkal.

A nyní mi dovolte nějakým způsobem rozklíčovat, o co v návrhu rozpočtu Ministerstva vnitra na příští rok jde. Já jsem si velmi pečlivě studovala všechny výroky, které pan ministr vnitra během roku vůči policistům a vůči hasičům dělal. Mnohokrát jim děkoval jak za uprchlickou krizi, (tak) za to, že pomáhají na hranicích v rámci nelegální migrace i v rámci covidu a tak dále, neustále říká, pomáhají i v rámci požárů v jiných státech, mohla bych asi říct mnoho, mnoho věcí, jsou opravdu nepostradatelní a my je potřebujeme v každodenních věcech, v každodenních událostech, s kterými se všichni občané potýkají. Samozřejmě, v jejich názvu je "pomáhat a chránit".

A musím říct, že inflace, která je díky této vládě jedna z nejvyšších, a v letošním roce její průměr bude zhruba na 10 %, tak v březnu letošního roku pan ministr vnitra - on dává mnoho rozhovorů, ale tento rozhovor dával pro Českou televizi, kde jasně řekl, že policistům od příštího roku porostou platy, protože je vysoká inflace. Je to legitimní požadavek. No, tak se podívejme, jak dopadlo to, co se tvrdilo v březnu. Když se podívám do návrhu rozpočtu, ohledně platů dochází ke snížení zhruba o 1 miliardu, možná trochu níž, s tím, že máme bezpečnostní sbory a máme civilní zaměstnance. Já bych se v této souvislosti velmi ráda pana ministra vnitra zeptala, protože se to ke mně dostává z mnoha zdrojů, že tím, že nám klesá počet policistů v rámci bezpečnostních sborů, tak že se převádějí civilní zaměstnanci do bezpečnostních sborů tím, aby se navýšil počet. Například, uvedu to na praktickém příkladě, který dostávám od lidí, a to je, že například personalisté, kteří jsou dneska jako civilní zaměstnanec, tak se zaměstnanec převede pod bezpečnostní sbory. Nemusím připomínat, že kdo je veden v bezpečnostním sboru, po několika letech má nárok na výsluhu, a nemusím říkat, že heslem, které jsem tady dnes řekla, tak ho znovu zopakuji, je, že policie má pomáhat a chránit. Nechci tím znevažovat personalistu, ale je jasné, že ten, kdo je pod bezpečnostními sbory, právě naplňuje heslo "pomáhat a chránit". Takže jestli byste mi na to mohl odpovědět, protože už se na mě obrátilo několik organizací a několik lidí, že toto se v tuto chvíli na policii děje.

Zároveň bych ráda dostala odpověď na to, že nadále v současné situaci, která se děje na Blízkém východě, v rámci válečného konfliktu na Ukrajině, a tím říkám bezpečnostní situaci, jestli nadále pokračujete v projektu slučování obvodních oddělení? Já si myslím, že policisté by měli být co nejblíže občanům, a chtěla bych vás vyzvat, aby popřípadě jste ihned tento projekt ukončil, a jak je vidět, personální situace právě na obvodních odděleních je velmi špatná. Všichni poslanci v Poslanecké sněmovně obdrželi dopis od odborové organizace, kde je jasně napsáno, jak dochází k tomu, že například na obvodním oddělení v Chebu, kde má být 79 policistů, tak jich je tam dnes pouze 55.

Takže pan ministr vnitra říkal v březnu: Policisté, hasiči, dostanete přidané finanční prostředky. Je říjen, situace je úplně jiná. Nechci tady otevírat, že někdo pořád říká o někom - a já nepoužívám slovo dezinformace - že pořád někdo říká nepravdu, říká lež, tak já nechápu, jak může ministr vnitra v březnu říkat, že policisté dostanou navýšené své platy, a v říjnu tomu tak není. Jestli se inflace změnila - já nevidím, že by se změnila, protože v průměru má být 10 %.

Pak další věc, a to jsou výdaje v rámci jak policie, tak hasičů. Všichni víme, že musí se obměňovat technika, výšková technika, cisternové automobilové stříkačky, hasičské vozy, další věci, a tam tedy dochází také ke snížení tohoto rozpočtu, zhruba je to tedy u policistů - zhruba - 600 milionů a u hasičů je to minus 1 miliarda korun. A teď, kdybych to rozklíčovala na dotační programy, a tak tam musím říct, že si říkám, když se podívám na programové prohlášení vlády - já vám přečtu pouze dvě věci, které má Ministerstvo vnitra v programovém prohlášení: "Nadále budeme přispívat ke zlepšení materiálního vybavení dobrovolných hasičů." Tak já nevím. Minulý rok jsme tady bojovali s Drahoslavem Rybou a ještě s ostatními, aby zůstal dotační program na obnovu hasičské techniky, jak u dobrovolných, tak u profesionálních hasičů. Ani jeden pozměňovací návrh nám nebyl schválen, takže se odebraly finanční prostředky, a tudíž se hasičská technika nemůže v intervalech tak, jak to bylo nastavené, tak se nemůže obměňovat. Já jsem tady říkala, jak je zastaralá, že někteří mají už po dvaceti letech životnosti techniku a musí se to pravidelně obměňovat. Takže vůbec nechápu, toto máte v programovém prohlášení, tak mi vysvětlete, jakým způsobem to naplňujete. Když se podívám na dotační programy, i dobrovolným hasičům odebíráte, na podporu jednotek dobrovolných hasičů. Předpokládám, že bývalý generální ředitel Drahoslav Ryba se tady k tomu také ještě vyjádří, protože jestliže nebudou mít na rekonstrukci hasičských zbrojnic, jestliže nebudou mít finanční prostředky na svou techniku, tak znovu říkám, že dneska - oni nám nepomáhají pouze při požárech, oni nám pomáhají ve všech situacích, do kterých se každodenně dostaneme, ať už je to vosí hnízdo, ať už je to rampouch někde na střeše, ať už je to cokoliv, voláme hasiče a hasiči přijedou a pomůžou nám.

A teď to druhé, co je v programovém prohlášení: "Vytvoříme dostatečný a finanční rámec pro prevenci kriminality." No, tak podívejme se, jaký dotační program se na Ministerstvu vnitra snižuje: 31 milionů se snižuje na prevenci kriminality. Tak to je asi to naplnění toho programového prohlášení vlády. Vůbec tomu nerozumím, protože prevence je opravdu základním prvkem a velmi pomáhá v jednotlivých městech a obcích - asistenti prevence kriminality, domovníci a tak dále. Nedávno jsem navštívila město Rotava, kde kdyby nepůsobili asistenti prevence kriminality, nebyla by tam situace, jakou se tam v tuto chvíli podařila nastavit. Takže to jsou jenom dva příklady, které máte v programovém prohlášení.

A já když se podívám, že chcete zrušit například 7 milionů v oblasti tělesné a střelecké přípravy příslušníků Policie České republiky... Já si myslím, že chceme mít policisty, kteří jsou tělesně a střelecky připraveni. Víte, pane ministře, že vás kritizuju za tu vaši plakátovací kampaň za 42 milionů korun. Vy mi řeknete, že zatím stála 15. Když jsem se podívala do Registru smluv, tak jsem zjistila, že jste vypsali na mediální prostor 677 milionů a v současné chvíli máte vyčerpáno 200. Ale já budu brát tu plakátovací kampaň za těch 42. Víte, kdyby nebyla ta plakátovací kampaň za 42 milionů, tak bychom měli tělesnou a střeleckou přípravu příslušníků, měli bychom asistenty prevence kriminality a měli bychom finanční prostředky na dobrovolné hasiče. A to už vůbec nemluvím o tom, že chcete vzít finanční prostředky na vodní záchrannou službu 3,5 milionu korun. Jsou to lidé, kteří zachraňují lidi v rámci všech vodních toků, všichni jedeme někam, a ta vodní záchranná služba, to jsou prakticky dobrovolníci, oni to potřebují na to vybavení, oni to potřebují na ty záchranné čluny. Když jsem si přečetla, že i zde chcete vzít finanční prostředky... Protože v letošním roce jsme velmi bojovali o to, aby se tam těch 5 milionů vrátilo, tak jsem nepředpokládala, že na rok 2024 k tomu opět dojde, a jak je vidět, ta minusová částka se tady opět objevila.

Zároveň by mě zajímalo, jak to vypadá s transformací České pošty. Já vím, že jste svolal k tomu - já nevím, jak to mám nazvat - seminář nebo že tam dostaneme nějaké informace. Ke mně se dostávají různé informace o transformaci České pošty a o prodeji majetku. Já se budu k této věci určitě vyjadřovat na tom setkání, kde se uvidíme. Mně velmi vadí, že jste si nechal jako ministr vnitra vzít digitalizaci, že se musela vytvořit ta Digitální a informační agentura, do které jde řada finančních prostředků, budou se tam navyšovat lidé. Vidíte sami, jak pak dochází k tomu chaosu, když tady předkládáme, aby nadále rodné číslo bylo v občanském průkaze, aby se ušetřilo 54 miliard, což jsme tady pořád neprojednali, pořád to není platné, účinné, tak to hází ministr vnitra na ministra pro místní rozvoj a prakticky každý od toho dává ruce pryč, protože po věcné stránce to má dneska Ministerstvo vnitra a po té technické v uvozovkách Digitální a informační agentura.

V rámci Ministerstva vnitra bych měla ještě jednu poznámku, a ta je taková, že dneska v čele rezortu Ministerstva vnitra stojí i předseda Starostů a nezávislých. Já jsem to řekla mnohokrát, že Ministerstvo vnitra bylo vždycky vlajkovou lodí měst, obcí a krajů, a vy jako Starostové a nezávislí v žádném případě nebojujete za města a obce, protože v rámci konsolidačního daňového balíčku se jim vzalo rozpočtové určení daní, od příštího roku to budou mít snížené na 24,96 % a od toho dalšího roku na 24,16. Bude to mít obrovské dopady do rozpočtů a já si pamatuju, že když se tady schvaloval kompenzační bonus a tak dále, tak vy jste tady vystupoval, že dojde k loupeži na městech a obcích, a dneska vám vůbec nevadí, že se mění a ubírají se finanční prostředky městům a obcím - a starostové jsou nejblíže lidem, vědí, co občané potřebují, a reagují popřípadě na ty jejich věci.

Zároveň v návrhu rozpočtu je, že se vezmou finanční prostředky na výkon státní správy - minus 5 %. Já bych vám jenom chtěla připomenout, že když STAN byl u vlády před rokem 2013, tak se také městům a obcím ubíral příspěvek na výkon státní správy, ale vy pořád na ta města a obce přenášíte další a další povinnosti. Už dneska města platí ze svého rozpočtu zhruba 10 miliard korun. Já asi kdybych dneska byla v pozici starosty, tak bych státu řekla, ať si některé ty agendy vykonává sám, protože jestliže chce, aby města, obce, kraje ty agendy vykonávaly, tak je za to také musí řádně zaplatit. Je úplně ostudné, že na příští rok jim chcete vzít dalších 5 % a například od 1. ledna musí všechny obce s rozšířenou působností spustit registry vozidel, musí mít registr ukrajinských vozidel, je to další povinnost, která se přenáší. Měla být už tedy dávno, ta už měla být dávno před rokem, ale my tady rozhodneme a obce s rozšířenou působností musí vykonat, musí všechno udělat, ale zaplaceno za to nedostanou.

Budu věřit, že na výboru bezpečnostním budeme všechny kapitoly detailně komunikovat. Předpokládám, že na některé otázky určitě pan ministr vnitra odpoví, detailně ohledně početních stavů policistů a hasičů, a budou se k tomu možná vyjadřovat moji kolegové, na ty počty, které jsou uvedené v tom materiálu, na to bychom se určitě nějakým způsobem chtěli ptát. Ale své závěrečné vystoupení bych určitě ukončila tak, že bezpečnost je nejdůležitější oblastí a v tuto dobu dvojnásob, a jestliže současný ministr vnitra nestojí za svými policisty a za svými hasiči a nedokáže pro ně vybojovat dostatečné zdroje, není dobrým ministrem vnitra. Děkuju vám za pozornost. (Potlesk poslanců ANO.)

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Máme zde dvě faktické poznámky, pan poslanec Mašek a připraví se pan poslanec Hubert Lang. Poté s přednostním právem je přihlášen pan ministr.

 

Poslanec Jiří Mašek: Vážený pane předsedající, vážení ministři, kolegyně, kolegové, shodou okolností dnes ráno jsem ve své schránce na výboru pro bezpečnost získal kapitolní sešit návrhu rozpočtu 314 - Ministerstvo vnitra. Nebylo moc času ho prolistovat, nicméně první dojmy.

Za současné doznívající dvouciferné inflace, za nárůstu cen pohonných hmot, energií a všeho ostatního se celkové výdaje Ministerstva vnitra meziročně snižují na příští rok téměř o 2,3 miliardy, mzdové prostředky potom o téměř 2 miliardy. Tady bych chtěl říct, že v přepočtu na jednoho příslušníka jsou uvedeny platy u policistů nižší na příští rok o 1 000 korun v průměru měsíčně a na hasiče o 1 500 korun. Kde je, pane ministře, ta slibovaná podpora? Možná by mohla být schovaná v tom, že tam uvádíte 46 000 policistů a my jsme pořád pracovali s číslem pod 40 000, že je aktuální stav. Potom si tam ale děláte vatu, že těch 6 000 potom bude váš velký úspěch, že když se rozpočítá na ty policisty, tak vy jim nakonec ty platy zvýšíte. Takže to považuju za takový malý podvůdek v návrhu té kapitoly.

Těch věcí je tam samozřejmě víc. Počty příslušníků teď navyšujete tím, že převádíte občanské pracovníky do uniforem, to je průkazné, děje se to ve všech krajích, a shodou okolností vy tím zase docílíte toho, že snížíte občanské pracovníky. Ale jsou to lidé, kteří nejsou schopni plnohodnotného výkonu služby, nemůžete je do těch služeb vůbec poslat a do budoucna navýší výsluhový systém. Výsluhy mimochodem stoupají, sociální výdaje, o 2 miliardy, takže to je další problém, který je neřešený. Nejvíc peněz dostávají ti, co už u policie nejsou.

A nakonec v projektech spolufinancování Evropské unie migrační pakt pro azyl, migraci, integraci 234 milionů získáváte (Předsedající: Čas.) a 62 pro ostrahu hranic. Je to málo a tam bychom měli přidat, Evropa nám dluží víc.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Poprosím pana poslance Langa. Dvě minutky.

 

Poslanec Hubert Lang: Děkuji za slovo. Já bych chtěl také přispět. To, co tady kolegové řekli, naše stínová ministryně vnitra, pan kolega Mašek, prostřednictvím pana předsedajícího. Ano, vnitřní bezpečnost by měla být naší prioritou. Když se díváme na ten rozpočet, já také říkám, ten 140stránkový materiál, který jsme obdrželi včera odpoledne, tak já jsem se také pokusil do něj nějakým způsobem začíst. Věřím, že na bezpečnostním výboru se toho dotkneme, rozklíčujeme si určité kategorie, určité kapitoly. Chtěl bych tady jenom připomenout, že během letošního roku jsme vlastně obdrželi na bezpečnostním výboru, několikrát tam zaznělo, že pan policejní prezident říkal: Mám předjednáno s panem ministrem vnitra, že se dostaneme na 120 % průměrného hrubého platu u policistů, mám tam prostě nějakou svoji prioritizaci. Pan ministr říkal: Ano, pokusím se v rámci možností vybojovat pro policisty navýšení platů a podobně. Máme nějakou inflaci, máme nějaké další věci s tím spojené. Já jsem tady mnohokrát říkal, že policisté si nemohou přivydělat, jsou odkázáni na plat, měli bychom se k nim chovat nějakým adekvátním způsobem. Tak jestli tedy to znamená to, že jsme opravdu minus 2 miliardy v platech, jestli to znamená ten splněný příslib, nevím, ale je tady 14 bodů prioritizace policie na rok 2024. Já bych tady odcitoval jenom tři - Implementace koncepce rozvoje Policie České republiky do roku 2027. To je takový dlouhodobý materiál, který hovoří o tom, že bychom měli policisty zachovávat, měli bychom jim zvyšovat nějaké standardy a podobně včetně realizace personálních posílení.

Další bod, který je v rozporu s tím, co tady vlastně ukazují ta minusová čísla, je přijímání opatření zaměřených na stabilizaci příslušníků občanských zaměstnanců. Je tedy stabilizací to, že policisté v příštím roce nedostanou ani korunu a budou ještě občanští zaměstnanci propouštěni? To je v přímém v rozporu! Co je stabilizačního na tom, že propustí občanské zaměstnance? Co je stabilizačního na tom, že v době inflace nepřidám platy policistů?

A jeden z těch dalších 14 bodů - posilování schopnosti v oblasti modernizace informačních a komunikačních technologií, personální rozvoj. Jaký je personální rozvoj tam, kde prostě nemám finanční prostředky? Na to se určitě budeme ptát! Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Máme ještě dvě faktické před panem ministrem - pan poslanec Ryba a připraví se paní poslankyně Oulehlová.

 

Poslanec Drahoslav Ryba: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Já mám několik poznámek k rozpočtu. Víte, vůbec nezávidím obraně, že jí navyšujeme finanční prostředky, je to potřeba. Mezinárodní situace je taková, jaká je. Na druhou stranu musíme myslet i na vnitřní bezpečnost, protože pokud k něčemu dojde, ať už to bude ozbrojený konflikt, ať už to budou teroristické útoky, tak první, kdo bude na řadě, budou vždycky hasiči a policisté, a k tomu bychom jim měli vytvořit podmínky, čili nemyslet jenom na armádu, té to nezávidím, ale měli bychom přispívat i na bezpečnost, vnitřní bezpečnost jako takovou. A když se podívám do toho rozpočtu a vidím tam, že - a teď se budu bavit jenom o hasičích - hasičům - ono je to i u policie stejné - čili příslušníkům bezpečnostních sborů se krátí prostředky na platy o 2 %, občanským zaměstnancům o 3,5 %, tak to vůbec k tomu nepřispívá. Slyšel jsem i takové hlášky, že možná něco dostanou převedeno na ty platy z provozu, ale podívejte se, ten provoz je napnutý už dneska. Jestliže se podíváme na inflaci, která tady byla loni a která tady je i letos, tak se opravdu můžeme dostat do situace, kdy opět budeme škemrat o to, aby nám někdo dal pohonné hmoty nebo finanční prostředky na pohonné hmoty, což je určitě špatně, a ti hasiči si to nezaslouží, protože jsou nasazováni v první linii.

U hasičů je situace trošku jiná, tam nedochází k převodům občanských zaměstnanců na příslušníky, protože my máme dlouhodobě naplněné početní stavy, takže tam opravdu v této chvíli se plánuje sahání do živých lidí a budou se propouštět civilní zaměstnanci, což si myslím, že je taktéž špatně, protože i ty občany potřebujeme k tomu, aby organizace mohla fungovat. A nejde o jednotky, jde opravdu o desítky lidí, kteří mají být propuštěni. A jestliže nebude mít kdo spočítat výplaty, jestliže nebude mít kdo školit na učilištích, tak si myslím, že to je špatně. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, paní poslankyně Oulehlová.

 

Poslankyně Renata Oulehlová: Dobrý den, děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, moji kolegové, vážený pane ministře, já bych se chtěla přimluvit za policisty, za hasiče, protože už nyní jejich reálné příjmy klesly dle propočtů o 17,6 %, což je pro lidi, které voláme, když je nám nejhůř, když se bojíme o něčí život nebo nám něco hrozí, tak to je hodně špatně, jestli jim bereme.

Chtěla bych připomenout to, že poslední tři roky ukázaly, že tito lidé jsou pro nás nepostradatelní, ať to bylo v době covidu, ať to byla krize vyvolaná válkou na Ukrajině, myslím tím uprchlíky - myslím si, pane ministře, že jste to byl právě vy, který pak požádal hasiče, aby toto hned řešili. Musím říct, že si dobře pamatuju, když ve čtvrtek začala válka. Já jsem jako starostka svolala krizový štáb a byli to právě hasiči a policie, kteří za námi všemi stáli, kteří nám všem pomohli. Už v pondělí zřizovali první KACPy, učili jsme se všechno za pochodu, a v úterý, když jsem přišla do Poslanecké sněmovny a čekala jsem, že vy budete, pane ministře, první, kdo to bude řešit, tak jsme řešili srážky na moři a ochranu Antarktidy. Nechal jste to na těch hasičích, na těch policistech, a já moc prosím, abychom to těm lidem mohli oplatit nejenom úctou, ale i tím, že budou mít důstojnou odměnu za svou práci! (Potlesk poslanců hnutí ANO 2011.)

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. A nyní pan ministr, pan vicepremiér Rakušan.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuju. Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, chtěl bych poděkovat i za věcný tón diskuse, která tady byla. Já se těším i na rozbor jednotlivých kapitolních sešitů podrobně na bezpečnostním výboru, kde samozřejmě budu přítomen a budu se o tomto bavit.

Chtěl bych několik informací tady možná uvést na pravou míru, a já skutečně teď nepodsouvám a nejdu do konfliktu v tom, že by si někdo chtěl vymýšlet nebo něco takového, ale interpretace těch všech tabulek někdy není jednoduchá a ne všechna čísla se třeba úplně dohledají, a byl bych rád, kdyby tady některé věci zazněly přesně.

Takže začněme těmi detaily, pak se dostaneme k velkým číslům.

10 milionů na záchranáře, vodní záchranáře, je alokováno i v rozpočtu na rok 2024.

Co se týká dobrovolných hasičů, a to mně určitě i pan kolega Ryba potvrdí, to ho určitě zajímalo, tady se přece nejedná o žádný pokles - 710 milionů v rozpočtu na příští rok určených na investice, 100 milionů v rozpočtu na příští rok určeno na neinvestice, 10 milionů určeno na spolkovou činnost, přičemž v té spolkové činnosti je to jediný řádek, kde se o nějaký faktický pokles jedná, přičemž vždycky - a víte, že to tak bývalo - ve chvíli, kdy se nevypotřebují veškeré výdaje na investice, které se nikdy nevypotřebují zcela, tak se přesouvá z investiční části právě na spolkovou činnost, s čímž logicky počítáme i v rozpočtu na příští rok. Fakticky tedy dobrovolní hasiči jsou sanováni. A já chci připomenout, že ve chvíli, když jsem zdědil rozpočet ještě po bývalé vládě, tak na dobrovolné hasiče bylo alokováno 400 milionů korun a my jsme navýšili na 800 milionů korun. Teď se nebavím dopodrobna o každé jednotlivé částce, ale bavím se o tom, že tam došlo k jednoznačnému navýšení, a to navýšení je zachováno i v úsporném rozpočtu příštího roku.

Potom nekombinujme dvě věci - ano, prevence kriminality, ale nezmiňujme prosím preventisty kriminality. Na ty tam peníze jsou, a to ve stejné částce jako loni. To jsou takzvané neinvestiční dotace do prevence kriminality a ty žádným způsobem kráceny nebyly, stejně jako v loňském roce je tam nějakých 14,4 milionu korun. Kde se krátilo - ano, to je pravda, jsou třeba investice do kamerových systémů, přičemž ovšem tady to říkám ze zkušenosti starosty s téměř desetiletou praxí, prostě to už jsou finanční prostředky v cenách kamer, které výrazně klesly třeba s tím, jaká byla realita někdy před deseti až patnácti lety, na které prostě ta města a obce jednoznačně mají finanční prostředky i z vlastních rozpočtů. Koukám na kolegu Kubíčka - omlouvám se, že si vyberu jeho příklad - ale České Budějovice, kdybychom vypsali titul na kamery, tak toho třeba využijí, zažádají si o kameru do kamerového systému, možná ne. Já kdybych byl starosta, tak to udělám, ale zcela objektivně říkám, že v miliardových rozpočtech takto velkých měst prostě máme na to, abychom kamerový systém v téhle chvíli byli schopni zadotovat i z vlastních prostředků. Tedy pokud jdeme do úsporných opatření, nešetříme na preventistech kriminality, to znamená na těch, kteří reálně vykonávají právě tu činnost záslužnou, o které jste, paní poslankyně, prostřednictvím pana místopředsedy, mluvila, ta je záslužná, na těch nešetříme, tam peníze zůstávají. Ale ano, pokud jsme připravovali rozpočet, kde se šetřilo i na dotačních titulech, tak jsme logicky šli od takových titulů, na které prostě města a obce mají.

Ale ještě jednou říkám, jediný rozdíl v dotacích hasičům, dobrovolným hasičům, vůbec není v investicích, nestrašme je. Mají tam 710 milionů na investice, to znamená i na techniku, na opravy zbrojnic, neinvestice 100 milionů. Jediné, kde je ta úspora, je spolková činnost, přičemž já dopředu avizuji, že přebytky v rámci roku z nevyčerpaných investičních a neinvestičních dotací se právě přesouvají do spolkové činnosti. Dělalo se to tak i v minulosti a není na tom nic zvláštního. Tedy stejná suma rozpočtu, jaká byla. Nestrašme dobrovolné hasiče. Na ty jsme určitě pamatovali zásadně.

Pokud se bavíme o poklesu rozpočtu, teď odečteme, prosím, evropské zdroje. My jsme konzervativně nezahrnovali do rozpočtu evropské peníze, které ještě nemáme jisté, ale evropské peníze samozřejmě do rozpočtu přijít mohou. Už v současné době se na azylovou a migrační politiku jedná o částce 30 milionů euro. To je věc, která je rozjednaná, výrazně může navýšit rozpočet. Vláda svým usnesením rovněž posvětila to, že bude posílen výkon práce na odboru azylové a migrační politiky, která mimochodem bude zvládat i případné posilování našeho trhu práce o pracovníky ze zahraničí. To je schváleno ve vládním usnesení. A rozdíl v rozpočtech, pokud odečteme zdroje evropské, je 96,7 miliardy v letošním roce, 95,6 miliardy v roce příštím, takže reálný rozdíl je minus 1,2 miliardy. Ministerstvu vnitra se povedlo - pokud vezmeme tu rétoriku, že se bojuje s ministrem financí, byť naše vláda to tak nedělá - tak máme 98,6 % rozpočtu loňského roku a to je prostě v úsporném rozpočtu z mého pohledu věc, která není špatná.

Prosím, přestaňme rovněž strašit, byť to je nerozpočtová věc, ale zmínila jste ji, slučování obvodních oddělení, ať tento projekt zastavíme. Nezastavíme, protože tento projekt reálně vede k tomu, že je v ulicích více policistů. Tento projekt zatím probíhal ve Středočeském, Karlovarském a Libereckém kraji a slučování obvodních oddělení je to, že dvě oddělení zůstávají zachována pod jednou velitelskou střechou. Pokud jsou zachována pod jednou velitelskou střechou, znamená to, že jedno velení odpadá, a to znamená, že reálně máme naopak více příslušníků pro výkon jejich reálné praxe v terénu. Nestrašme věcmi, které prostě neodpovídají realitě. To, že samozřejmě jedno obvodní oddělení není nadšené z toho, že holt už se nejmenuje podle dané lokality, ale spadá pod jiné obvodní oddělení, ale nezaniká tam pracoviště policie v té dané vesnici, v té dané obci nadále existuje. To je slučování, to není rušení, a to je přece velký rozdíl. Naopak podle informací z Policejního prezidia tohle má význam pro výkon samotné služby jako takové, takže to byla další nepřesnost, která se tady objevila.

Pokud se bavíme o poklesu počtu policistů, v současné době to pro letošek není pravda. Máme nárůst policistů, pokles byl v loňském roce, v současné době je příchod nových policistů vyšší než odchodovost policistů. A pokud je nebudeme strašit, tak se domnívám, že jsme schopni toto také zachovat.

Další věc, vy tam nevidíte peníze na střeleckou a fyzickou přípravu policistů, protože to bude rozpočtováno z jiné kapitoly, a to z kapitoly Národní sportovní agentury. To je dohoda, která tady je, a na sportovní střeleckou přípravu půjdou peníze právě odtud. Takže ano, nenajdete je u nás v řádku, ale neznamená to, že se bude šetřit na tělesné a sportovní přípravě. To je prostě mezirezortní dohoda, jakým způsobem toto, co jste zmínila, bude financováno. Takže ani toto v rozpočtu nechybí.

Co se týče občanských zaměstnanců, kteří se promítají do služebního poměru, podle informací z Policejního prezidia se bude jednat maximálně o jednu pětinu lidí, kteří přišli o svoji práci v rámci občanského zaměstnance, a ten občanský zaměstnanec musí projít klasickým přijímacím řízením, splnit veškeré požadavky. A ano, pokud je to člověk, který splní erudici, nároky psychologických i fyzických testů, není žádný důvod, aby policie takového člověka měla. Tedy není to tak, že by 100 % lidí, kteří budou propuštěni z pozice občanského zaměstnance, přešli do služebního poměru. Jak říkám, jedná se o jednu pětinu a je zcela logické, že u některých lidí jim sami jejich nadřízení řeknou, že je žádoucí, aby zkusili vstoupit do služebního poměru. Já na tom opravdu nevidím nic zvláštního, pokud policie nabírá.

Pokud se bavíte o 46 000 policistů, toto usnesení je usnesení vaší vlády. Vaše vláda nadiktovala, že bude 46 000 policistů, a já říkám, že tento stav v současné době není možné naplnit. V současné době se snažíme, abychom se dostali na číslo 40 000 policistů, což je to, s čímž v současných rozpočtech počítáme.

Zároveň bych chtěl říci, že na platy zdánlivě v těch tabulkách ne že chybí 2 miliardy - nevím, kde se to číslo vzalo - ale chybí 0,9 miliardy. A tyto peníze, finanční prostředky, budou vnitřními přesuny do platových náležitostí dány. To znamená, že v příštím roce rozhodně neslibuji - a nebudu tady lhát, v loňském roce jsem řekl, že od ledna zvýšíme 10 % na tarifech, a to se stalo - v letošním roce nebudu slibovat, že od ledna zvýšíme, ale slibuji, že nepoklesnou reálné platy policistů a hasičů. A to je důležitý slib, který tato vláda i v úsporném rozpočtu, který jsme tady na koncipovali, dáváme.

Pokoušel jsem se tady říci ty nejdůležitější věci, které z mého pohledu neseděly. Vodní záchranáři mají peníze, u dobrovolných hasičů v podstatě neklesáme na nic, na investice bude, na preventisty kriminality je také, na sportovní střeleckou přípravu také, pouze to nevidíte v tom řádku, na který jste byli doposavad zvyklí.

Na evropské úrovni jsem zapomněl říct, máme připraveny i projekty, o které samozřejmě v příštím roce budeme žádat, a nedáváme je do rozpočtu, jsou to projekty do provozu a investiční projekty právě pro hasiče a policisty, abychom dokázali, že jsme schopni díky evropským penězům dostát i investičním a provozním závazkům, které máme. Tohle samozřejmě připravujeme. A znovu říkám, v rozpočtu evropské peníze, ty potenciální evropské peníze, nejsou, protože bych také mohl čarovat s čísly, mohl bych je tam teď dát a vy byste mi zcela po právu říkali - a já bych to v opozici dělal také - že přece tyhle peníze ještě nikde na účtech nejsou, ještě nejsou schváleny. Ale můžu vám ukázat rozpočtovou rozvahu, o co všechno je zažádáno, co všechno může ještě rozpočet Ministerstva vnitra v příštím roce posílit, a může se dokonce stát, což je teď odhad, že v celkových sumách bude příjem rozpočtu Ministerstva vnitra, i pokud vyjde třeba teď ta první 30milionová dotace do migrační a azylové politiky, tak bude dokonce celkově v příjmové sumě vyšší, než byl rozpočet roku 2023. Ale to já nebudu dělat, chci ten rozpočet sestavit konzervativně na základě příjmů, které jsem schopen v téhle chvíli jistojistě predikovat a které prostě do rozpočtu přijdou.

Pokusil jsem se tady reagovat na věci, které jste řekli.

Stále mluvíte o kampani za 42 milionů korun. To je rámcová smlouva, pokud se nepletu, do roku 2052 pro všechny vládní instituce, nikoliv pro Ministerstvo vnitra k případné mediální kampani. Rámcová smlouva! Rámcová smlouva není zaplacena. Proto vám říkám, že ta kampaň, o které vy namítáte, že je zbytečná, stála 15 milionů korun. A pokud někde dáváte strategické informace ve společnosti, kde 37 % lidí nekonzumuje žádné informace, podle výzkumu relevantních sociologů, z žádných zpravodajských serverů, a vy těm lidem dáváte konzervativní cestou, třeba i nástěnek nebo nějakých vývěsných ploch ve vlacích, na nádražích, informace, kde si mohou zažádat o příspěvek na bydlení, jakým způsobem si mohou zažádat o nějakou konkrétní dávku, je to informace, která nemá logo žádné politické strany, nemá žádný obličej politika a poskytujete tam jenom osvědčenou informaci, ověřenou informaci, která může směřovat k občanům, kteří neumějí konzumovat informace odjinud. No, tak je to přece něco, co ten stát má.

Mnohokrát nevím, co se po nás chce. Často se říká, vláda špatně komunikuje, poté se říká, vláda si dělá vlastní kampaň. Já nevím, co je na dělání, co je na tom za vlastní kampaň, pokud lidem dáme na plakátovací plochu informaci o tom, kde si mohou zažádat například o příspěvek na bydlení ve chvíli, kdy to bylo velmi aktuální. Nemáte tam žádnou jinou informaci v té kampani, která byla financována z těchto patnácti milionů. Znovu opakuju, bavím se o té kampani Ministerstva vnitra. Nenajdete jediné logo politické strany, jediný obličej politika. Najdete tam vždycky jenom krátké textové informace s relevantním odkazem, kde si občan může zažádat třeba o nějakou konkrétní pomoc. To je legitimní, strategická, cílená, mířená komunikace státu vůči lidem, kteří si ty informace neumí sami nějakou, třeba online cestou obstarat. A já tohle považuju za něco, co naopak stát dělat má, a pokud vy tohle považujete za vyhozené peníze, ne 42 milionů, ale 15 milionů, já tedy nikoliv. A naopak si myslím, že je to něco, co by se dělat mělo.

Pokud se bavíme ještě o dalších možnostech financování, třeba je schválená - a opět to v rozpočtu nenajdete, protože tam budu dávat věci, které jsou jisté - ale je schválen strategický dokument rozvoje Letecké služby Policie České republiky, kde samozřejmě hodláme na tom participovat i ve spolupráci s armádou a chceme, aby finanční prostředky, které jsou určeny do výdajů na obranu, byly využitelné i v rezortu Ministerstva vnitra. Na tom samozřejmě pracujeme a dohoda s paní ministryní Černochovou je v tomhle velmi kolegiální a jednoduchá. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji, přeji dobrý den. Vystřídali jsme se při řízení schůze.

Mám tady poznámku, že s náhradní kartou 15 hlasuje pan ministr Rakušan.

Máme tady čtyři faktické poznámky, nejprve paní poslankyně Mračková Vildumetzová, připraví se pan poslanec Lang. Paní poslankyně, vaše dvě minuty, prosím.

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Dovolila bych si reagovat na vystoupení pana ministra vnitra.

Tak, pane ministře, vezmu si návrh rozpočtu na rok 2024. Určitě jsme oba chodili do školy, a jestliže mám v návrhu rozpočtu na rok 2024, že policie měla v roce 2023 v návrhu cca 51 miliard a v návrhu na rok 2024 má 50 660 000 000, tak je to minus 570 milionů. Výdaje ohledně Hasičského záchranného sboru: rok 2023 - 14 820 000 000 a návrh na rok 2024 - 13 720 000 000, takže minus 1,1 miliardy.

To znamená, že do vnitřní bezpečnosti a do policie nebo respektive policistům a hasičům půjde méně finančních prostředků. Teď jste tady hovořil o tom, že vodní záchranná služba tam má 10 milionů, ale vy máte v návrhu v rámci dotačních programů, že 3,5 milionu se vezme na podporu akceschopnosti Vodní záchranné služby a dalších neziskových organizací, které se zabývají požární ochranou, integrovaným záchranným systémem, krizovým řízením nebo ochranou obyvatelstva, takže berete tam finanční prostředky.

V žádném případě s vámi nebudu souhlasit, že slučování obvodních oddělení je správně. Prosím vás, běžte za těmi policisty, nechoďte za policejním prezidentem, běžte přímo za těmi policisty, oni vám to řeknou, oni mi to všichni říkají. Je to prostě špatný krok. A v současné situaci, v současné bezpečnostní situaci musíme udělat to, aby policisté byli co nejblíže lidem.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji za dodržení času. Další s faktickou poznámkou pan poslanec Lang a připraví se pan poslanec Mašek. Prosím.

 

Poslanec Hubert Lang: Děkuji. Já bych chtěl reagovat také na pana ministra - přesně to, co říkala moje předřečnice. Prosím vás, jestliže máte nějakou aglomeraci, kde bydlí 2 500 nebo 2 000 lidí a je tam napsáno: V případě, že se vám něco stane, volejte 158, tak si myslím, že to je špatně. Lidi platí daně a měly by tam být ty obvody zachované. Tam, kde ty obvody byly a dochází k tomu slučování právně (právě?) proto, že nemáme ty policisty, že nejsme schopni jako stát ty lidi dostatečně zaplatit - není to atraktivní, lidi nám odcházejí, protože buď jsou demotivovaní, nebo prostě nejsme schopni na pracovním trhu zabojovat naproti armádě a proti jiným organizacím, který mladé lidi, kterých je už dneska nedostatek, a málokdo prostě chce, splní vůbec ty podmínky, aby k policii vstoupil.

Já si nepřeju , abych jako občan, který má někde barák, abych se tam klepal hrůzou, pořizoval jsem si psa nebo zbraň a měl jsem tam napsáno na zrušeném obvodním oddělení, na které byli léta lidi zvyklí, volejte 158 a přijede tam někdo odvedle. Přesně souhlasím, jak říká kolegyně, vám to nikdo neřekne do očí. Ten krajský ředitel to neřekne ani vám na žádné poradě. Prostě on se snaží vytvořit ty podmínky a snaží se to nějak udělat, ale je to špatně z hlediska bezpečnosti.

Další věci: ti občanští zaměstnanci, když je budete převádět do policejních tabulek, už to jednou tady bylo před mnoha lety - policista je dražší, občanský zaměstnanec je levnější. Vy to nechápete, že když převedete 362 (1360?) lidí, jak je ta jedna pětina z těch 9 500, do tabulek policejních, tak z něj uděláte nějakého poručíka, ten člověk prostě bude brát nějaké funkční..., bude brát nějaké další věci a bude dražší, než bude stát ten občanský zaměstnanec, takže prostě bude to stát peníze navíc, které můžeme věnovat někam jinam.

Pak jste tady říkal, že za nás jste zdědili 47 000, pardon, 46 164 policistů. Já nevím, kde jste to vzal. Máte tady napsáno, že 4 742 rozpočtových je nekrytých míst, to už chápu, že předtím se ty peníze používaly a sanovaly se z toho nějaké odměny. Já tedy umím počítat. Takže jestliže 47 104 minus 4 742 je 41 422. Na 41 422 máte prostředky. Říkáte, že nemáte ani 40 000 policistů, tak to mi tam taky v tom nesedí. Jo, takže to jsou prostě věci, o kterých se tady (Předsedající: Čas, pane poslanče.) můžeme bavit donekonečna.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Nyní je na řadě s faktickou poznámkou pan poslanec Mašek a připraví se pan poslanec Ryba. Pane poslanče, prosím.

 

Poslanec Jiří Mašek: Děkuji za slovo. Navážu na kolegu Langa, který to tady vychrlil strašně rychle, ale skutečně vymlouvat se na to, že v tabulce nám zbylo po předchozí vládě 46 000 policistů, přitom jsme se na výborech opakovaně bavili o tom, že máme velký problém získat aspoň 40 000, a k těm 46 (tisícům) se nikdy nemůžeme dostat, tak prostě to volá po opravení té tabulky a po tom, abychom mluvili v reálných číslech, čili 40 000 policistů. Abychom se na to číslo dostali, my nedokážeme přijmout ty policisty, ty mladé, zdravé, odolné, kteří by přišli z terénu a měli jsme je na dalších dvacet pět let, ale začínáme převlékat administrativní pracovníky, sekretářky a podobně do uniformy, abychom splnili cíl snížit počet občanských zaměstnanců. No, to mně přijde přímo nedůstojné a podrýváme tím schopnost Policie České republiky a její výkon činnosti. Souvisí to samozřejmě i s tím snižováním počtu základen těch policistů nebo míst, ze kterých oni operují. A říci, pane ministře, že snížení počtu služeben přinese více policistů v terénu, to je úplný protimluv. Prostě já bych řekl, že snížení počtu služeben přinese to, abychom vůbec nějaké policisty v terénu měli, a s tím krokem uniformování těch lidí, kteří nemohou sloužit nebo dělat výkon služby, prostě to je cesta do pekel.

Takže poslední, co bych k tomu ještě řekl, a zopakuju tu číslovku, abych byl přesnější: když jsem si to přepočítal, policista v příštím roce bude mít asi minus 900 korun na výplatě, to je ten výsledek absolutně, a hasič zhruba minus 1 500. To je to poselství, které jim vysíláme, pokud s tím neuděláme nějaký administrativní kotrmelec v přepočtu na těch 46 000, že je rozpustíme na míň lidí. Ale prostě mně to přijde pro ty policisty nedůstojné a skutečně to hrozí snížením (Předsedající: Čas.) vnitřní bezpečnosti v České republice.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Nyní je na řadě pan poslanec Ryba s faktickou poznámkou a připraví se pan ministr Rakušan. Prosím.

 

Poslanec Drahoslav Ryba: Děkuji za slovo. Já chci také reagovat na pana ministra. Pane ministře, pravda je, že investice jak u dobrovolných, tak profesionálních hasičů měly obrovské nedostatky, téměř neexistovaly spoustu let. Proto jsme byli velice rádi, když předchozí vláda do dobrovolných hasičů dala zhruba 400 milionů korun. Chci být objektivní, a proto máte pravdu. Ano, vy jste v loňském roce taktéž 400 milionů korun navýšili, čímž si myslím, že o investicích u dobrovolných hasičů v této chvíli nechci hovořit.

Co se týká provozních výdajů, je to podstatně složitější, protože ty byly nebo jsou dlouhodobě na 100 milionech korun. A jedná se, abyste měli představu, co to je, jedná se o náhrady za výjezdy, náhrady za držení pohotovosti dobrovolných hasičů, za opravy a podobně. Tam při tom růstu inflace, který je, je těch 100 milionů opravdu napnutých.

Ale co je úplně nejhorší u těch dobrovolných hasičů, je právě to, co je minimální částka v tom rozpočtu, a to jsou finanční prostředky pro nestátní, neziskové organizace, jak říkáte, protože tam z toho dobrovolní hasiči mají zhruba 350 000 členů v České republice. A řeknu to otevřeně, na platy, na tu organizaci jejich bylo dáváno dlouhodobě zhruba 30 milionů korun. Dneska to kleslo o 10 milionů korun. Je to marginálie, ale těch 20 milionů korun je problematické pro ně, že se to doplní někdy v průběhu roku, protože oni s nimi uzavírají dohody, a ty dohody nemůžou uzavřít na měsíc, pak za dva měsíce, notabene když chceme schválit, že ty dohody budou moct uzavírat se jenom na nějakou krátkou dobu, takže pro ně je to opravdu velmi fatální. Navštívili mě, jednali jsme o tom a já jsem jim slíbil, že za to budu bojovat. Ať už to bude navýšeno, anebo kdyby nakrásně, a to je ta poslední varianta, se to převedlo, že koupíme o jednu cisternu méně, ale dáme jim tyto prostředky.

Co se týká Hasičského záchranného sboru, tam jsem už o tom hovořil, že tedy ty prostředky na provozní výdaje jsou hodně napnuté, a pokud s nimi dofinancujeme platy, tak se toho fakt obávám (Předsedající: Čas.), jak to dopadne. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji. Nyní s faktickou poznámkou pan ministr Rakušan, připraví se paní poslankyně Oulehlová. Pane ministře, prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuji. Já jsem doufal, že budu na konci a že už budu reagovat, protože za chvilku mi začíná ještě jiná pracovní povinnost. Nicméně několik rychlých reakcí.

Pane kolego Mašku, prostřednictvím předsedající, máme tady 1 590 nových policistů od 2. 1. do 1. 10. 2023, 738 odchodů. Od 2. 9. do 1. 10. 2023 251 nových policistů, 85 odchodů. To nejsou žádní převlečení úředníci, to jsou noví policisté, většina z nich mladí lidé. Tak neříkejme, že se nedaří náborová kampaň a že jenom převlékáme úředníky. A pokud z toho, a ještě jednou se poslouchejme, jedna pětina - to je, myslím, matematicky docela jasně určené číslo - těch, kteří do teď byli jako občanští zaměstnanci, splní kvalifikační předpoklady, tak i pro pana kolegu Langa, tak jsou to lidé, které chceme. Ano, my šetříme na občanských zaměstnancích. Zcela otevřeně říkám, že snižujeme jejich počet. Zároveň jsme ale v době, kdy všichni tady v sále říkáme, že je žádoucí nabírat nové policisty. Bereme mladé policisty, a pokud vezmeme někoho, kdo se osvědčil, do služebního poměru, ne 100 %, aby nás to stálo osvědčené lidi, tak na té taktice není vůbec nic špatného.

Další poznámka, to je asi maximum, co stihnu - slučování služeben není rušení služeben. Ta služebna tam, pane kolego Mašku, zůstává, až na to, že má jedno velení, nejsou to dvě obvodní oddělení, ale jedno obvodní oddělení, takže ti policisté fakticky v té vesnici, městě, na ulici jsou a o bezpečnost té vesnice či města se starají. Nešiřme bludy.

A poslední věc. Já jsem tady jasně řekl, že policisté i hasiči budou mít v příštím roce stejné platy. Jako jsem jim loni slíbil o 10 % více, teď říkám, stejné platy. A to, že to bude vyžadovat samozřejmě vnitřní přesuny a práci s rozpočtem, to ano.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Nyní je na řadě paní poslankyně Oulehlová a připraví se pan poslanec Lang. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Renata Oulehlová: Pane ministře, že se nestydíte říct, že tady někdo šíří bludy. Bludy šíříte vy. Něco vám řeknu. Já jsem bohužel z kraje, kde je ta vaše slavná reorganizace. Máme celkem 1 440 policistů a nám jich chybí 300. Tak kdo tady šíří bludy? 300 na našem kraji! A řeknu vám ještě něco. To vaše slučování, které vy považujete za vlajkovou loď, kdy tady prezentujete vlastně tři kraje, které sloučily, a je to výborné - je to hrozné. Na dopravce nám chybí 50 % policistů, nemá kdo vyšetřovat nehody. Pane ministře, já vás moc prosím, aby ta vaše vlajková loď se pod vaším vedením nestala Titanikem policie.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Další s faktickou poznámkou je připraven pan poslanec Lang a připraví se paní poslankyně Mračková Vildumetzová. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Hubert Lang: Děkuju. Pane ministře, vy jste tady hovořil o těch platech. Uvědomujete si, prosím vás, že v naší zemi došlo k největšímu propadu reálných mezd v rámci celé OECD? Jak tady říkáte o tom, že zůstanou zachované nějaké platy policistů? Vždyť ti policisté - přece máme nějakou inflaci. Jestliže vy jim příští rok vůbec nic nepřidáte, jak jste tady opakoval několikrát, ten člověk si nemůže přivydělat, může si dělat akorát nějakou překladatelskou činnost. Když půjde něco dělat načerno, někdo mu na to přijde, tak ho vyhodí na minutu. Ten člověk se rozhodl, že bude pracovat pro stát, a my prostě o ty lidi se musíme nějakým způsobem postarat.

Já jsem to, opakuji to tady tisíckrát, sám jsem to zažil za pravicových vlád, dvanáct nebo třináct let zpátky. Jestliže máte Má dáti - Dal, máte nějaký rozpočet, až se stane, že vám refinancují hypotéku, z čeho to ten policista proboha má zaplatit? A když tady o tom hovoříte, že máte nějaký příslib evropských peněz, proč jste tam rovnou ty peníze nedal? A potom tedy ty peníze, jestliže máte příslib - je to takový příslib, že nám bude někdo hledět na ukrajinské běžence a nebudeme potom platit ty poplatky v rámci povinného migračního paktu? Víme všichni, jaká je situace na odborech azylové migrační politiky, navalujeme na ně různýma lexama další povinnosti a ti lidé tam prostě nejsou. A pakliže ti lidé na konci roku odejdou, zůstane tam jenom nějaký kmenový stav, a z Evropy peníze nepřijdou nebo nepřijdou včas, tak kdo to bude dělat? To vznáším tuto otázku, na to se vás potom zeptám i na bezpečnostním výboru. Vy tady imaginárně hovoříte o nějakých penězích, které dostanete, a co když je nedostanete? Vy říkáte... Proč jste si je nedali do toho rozpočtu rovnou? A potom jste ty peníze mohli přesunout někam jinam. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji. Další s faktickou poznámkou je připravena paní poslankyně Mračková Vildumetzová a připraví se pan ministr Rakušan. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za slovo, paní předsedající. No, pan ministr tady v tuto chvíli říká, že policistům a hasičům se neuberou finanční prostředky. Tak, pane ministře, znovu: 12. března roku 2023 jste řekl pro Českou televizi, že policistům se od příštího roku platy zvýší, protože v rámci standardního inflačního růstu je to legitimní požadavek. Takže v březnu jste říkal něco jiného a teď je to úplně jinak. Pro mě je to tak, že jste si nedokázal vybojovat finanční prostředky pro Ministerstvo vnitra, pro vnitřní bezpečnost, pro policisty a hasiče. A to nemluvím vůbec o tom, že nevím, jak jsme na tom v rámci finančních prostředků na transformaci České pošty, jak jsme na tom ohledně finančních prostředků u policistů a hasičů v rámci stabilizačních příspěvků, v rámci příspěvku na stravování, za který vás tady dlouhodobě kritizuji.

A nadále si stojím za tím a znovu vás vyzývám: ukončete strategickou komunikaci za 42 milionů a dejte finanční prostředky těm, kteří to potřebují, to znamená občanům prostřednictvím hasičů a policistů. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji. Nyní je na řadě pan ministr Rakušan a připraví se pan poslanec Pražák. Pane ministře, prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuju, paní předsedající. Já už opravdu naposled dnes do diskuse. Myslím si, že bude dost času na bezpečnostním výboru se o tom bavit ve velké míře detailu, ale nechtěl jsem vyvolat pocit, že nebudu reagovat v rámci naší rozpočtové diskuse, která příliš už v některých aspektech o rozpočtu není. To je pravda, ale považuji za nutné reagovat.

Ještě jednou a na paní kolegyni Oulehlovou. Já vůbec nepopírám přece, že v některých regionech je podstav policistů. Ano, podstav máme, pokud platí vámi nadefinovaná tabulka, tak ho máme vysoký, protože jste říkali, že jich má být 46 000. Já tvrdím, funkční model je 40tisícový, a to vůbec nepopírám. Ale to přece není slučováním služeben. Nezaměňujme dvě věci dohromady. Pokud slučujeme služebny, tak tím pádem neubývají policisté. Policisté nedostávají výpověď na základě toho, že slučujeme služebny, to dáváme pod jedno organizační velení. To prostě není přímá souvislost, kterou tady říkáte.

Druhá věc, která tady teď byla zmíněná, je příspěvek na stravování. Příspěvek na stravování v letošním roce je zajištěn, příspěvek na stravování v letošním roce je vyplácen. Vyplácíme ho po dohodě s panem ministrem financí až do konce roku. Policisté o to nemusí mít strach, hasiči i policisté jsou o tom informováni. Já tady žádný reálný problém nevidím. Stalo se nějaký měsíc tohoto roku, že by policista nebo hasič nedostal příspěvek na stravování? Nestalo. To je prostě konstatování faktů, nestrašme. A pokud samozřejmě v celé státní správě poklesly prostředky na platy o 2 %, tak to má nějaký odraz v rozpočtu vnitra, ale já říkám, že reálné platy policistů a hasičů včetně stabilizačních příspěvků v příštím roce neklesnou. A to považuju za úspěch.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji za dodržení času. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Pražák a připraví se pan poslanec Mašek. Pane poslanče, prosím.

 

Poslanec David Pražák: Dobré odpoledne. Já se přidám, přiběhl jsem na poslední chvíli. Pane ministře, já s vámi možná trošku v některých věcech souhlasím, ale prostě je potřeba si uvědomit, že ten nepořádek někde vznikl. Já jsem tady minule, když jsme tu řešili něco před měsícem, řekl, že to je bordel, a za tím si stojím. Slučování - ano, máte pravdu, akorát slučování vzniká z toho, že už ti zoufalí vedoucí na těch obvodních odděleních nevědí, co s tím mají dělat jiného, tak dělají slučování, aby mohl aspoň někdo sloužit. A u nás na obvodu v Semilech, když vám řeknu, že by mělo být číslo 32 a je jich tam 16, těch chlapů. Fakt ty služby nejsou schopni dávat ani dohromady. A určitě tomu nepřidá ani to, že teď se dověděli - já jsem to tady už říkal minule - že bohužel někdo vymyslel, já netvrdím, že jste to udělal vy, ale někdo vymyslel, buď na prezidiu nebo na ministerstvu - že z občanských zaměstnanců dělají policisty, papírově. Takže ty chlapy vy demotivujete v tom, že vůbec jim na tu ulici nikdo nepůjde pomoct. Ono jich sice bude papírově víc, ale furt jich na té ulici bude málo, a nikdo jiný tam prostě dělat tu práci nepůjde. Tak co po nich chceme?

A další, snažíme se jako samosprávy jim pomáhat v nějakých náborových věcech, které konají. Ono se občas povede, že třeba u nás pět, šest lidí přijde, to je super, akorát minus deset zase odejde, protože mají odslouženo a jdou do civilu, takže jsme minus čtyři. Takže plus šest, super, deset jich šlo ale do civilu a minus čtyři zůstává. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji. Nyní je na řadě pan poslanec Mašek a připraví se pan poslanec Okamura. Prosím.

 

Poslanec Jiří Mašek: Ano, děkuji. Pan ministr mi řekl, že musí nutně odejít, nicméně já musím zareagovat na jednu věc. My jsme tady citovali to, co vy jste nám dali v tabulkách, kapitola 314. Jestliže si tam namalujete, a je to tam, minus 900 korun pokles pro policistu v absolutní výplatě na jeden měsíc, minus 1 500 na hasiče, tak to tam prostě je a nemusíme to zamlžovat 40 nebo 46 tisíci, říkat, že to je dědictví po minulé vládě a podobně. A nepřítomný pane ministře, já vám to řeknu samozřejmě na výboru, tam bude hodně prostoru, ale reaguji na naše zkušené starosty, kolegyni Oulehlovou, na kolegu Pražáka, kteří to vidí reálně. Ono to slučování služeben je kvůli tomu, že je máme na třetinových nebo 50% nebo 60% stavech. My je musíme sloučit, aby vůbec zabezpečili 24hodinovou službu, a to je to umění. Říkat k tomu, že bude víc policistů v ulicích, to je prostě protimluv jak hrom. Takže my využijeme svůj prostor na výborech, ale tady to musí zaznít, aby občané věděli, jakým směrem to jde, protože z výborů žádné výstupy ven nebudou, to tak bývá. Ale co se řekne tady ve Sněmovně, o tom je možné diskutovat, a aspoň si udělají naši občané obrázek, jakým jdeme směrem v zajišťování vnitřní bezpečnosti pro naše občany.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Nyní je na řadě pan předseda Okamura s faktickou poznámkou. Prosím, pane předsedo.

 

Poslanec Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, jak jsem již dnes avizoval, já jenom načtu návrh usnesení jménem SPD, o kterém se teď bude v souladu s jednacím řádem hlasovat ještě v prvním čtení. Usnesení zní: "Poslanecká sněmovna neschvaluje základní údaje návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2024 a doporučuje vládě České republiky, aby rozpočet koncipovala tak, aby byly více zohledněny potřeby českých občanů a firem, a stanoví, že nejpozdější termín předložení nového návrhu zákona o státním rozpočtu je 21. den od doručení usnesení Sněmovny předsedovi vlády." Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Prosím o předání návrhu usnesení potom i zpravodaji a sem k nám, děkuji moc. A nyní s přednostním právem pan místopředseda Havlíček.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Vážená paní předsedající, vážené poslankyně, vážení páni poslanci, vážení páni ministři a ministryně, já jsem měl už svůj proslov na ráno. Vzhledem k tomu, že jsem řídil schůzi, tak se dostávám k tomu později. Můj pohled bude více shrnující ve smyslu hospodářském a k tomu je hned moje první poznámka.

Mě mrzí, že nepřišel tentokrát pan prezident. Bylo to zvykem v posledních letech. Já jsem zažil rozpočet, jeho projednávání, pětkrát. Vždycky jsem to vnímal jako zákon roku, bral jsem to jako důstojné projednávání, i když jsme se kolem toho velmi často pohádali, ale to k tomu patří. Ale přítomnost pana prezidenta tomu dávala určitou symboliku, přičemž méně šlo možná o to, co zde pan prezident vždycky řekl, protože vždycky někoho logicky trochu víc naštval, někoho trochu méně, ale ukázal tím význam rozpočtu. Naopak musím zase pozitivně zhodnotit to, že jednotliví ministři reagují, a že tedy schůze z mého pohledu má velmi slušnou úroveň.

V každém případě, abych se mohl dostat k meritu rozpočtu, tak to musím zasadit do hospodářského kontextu, protože rozpočet je samozřejmě součástí hospodářské politiky a já považuji hospodářskou politiku za možná nejslabší vůbec dnes článek této vlády. Ale začnu pozitivně, protože v rámci dosavadních výsledků vlády je třeba objektivně uznat, že jeden z ukazatelů hospodářských, a to je míra nezaměstnanosti, je výborný, je na úrovni 3,6 %, a dlouhodobě patříme mezi nejlepší v Evropské unii, buď jsme první, nebo jsme druzí, a bylo to jak za naší vlády, tak za této vlády, tak za předcházejících vlád. Tady ale výčet těch pozitivních hospodářských ukazatelů v zásadě končí.

Co se týká inflace, je vždycky dobré si to připomenout, ale i když teď se pochopitelně zlepšuje z mnoha objektivních důvodů, stále patříme mezi čtyři nejhorší země v celé Evropské unii a stále musím opakovat to, že na konci roku 2021 jsme byli na průměru Evropské unie, zatímco nyní se pohybujeme už více než rok, téměř rok a půl, na téměř dvojnásobku, je to necelý dvojnásobek průměru inflace Evropské unie. Beru to podle Eurostatu. Nepochybně je to důsledek jednoho z nejvyšších růstů cen energií, myslím tím v rámci Evropské unie. Můžeme se teď tady přetahovat různými analýzami a různými průzkumy, ale použiji jeden jediný, a to je OECD, z mého pohledu objektivní úhel pohledu, takzvaná energetická inflace - a beru tu poslední, kterou jsem měl možnost zhlédnout, bylo to za červenec 2023 - tak jsme třetí nejvyšší ze všech zemí OECD. Před námi je Kolumbie a Maďarsko.

Co se týká hrubého domácího produktu, rovněž klíčový hospodářský ukazatel, můžeme se na to dívat opět z mnoha různých úhlů pohledu, ale docela zajímavé je teď poslední srovnání Mezinárodního měnového fondu, který to porovnal od října 2019, čili těsně před covidem, až po říjen roku 2023, čili zhodnotil to za čtyři roky. A ten pohled je zajímavý v tom, že zhodnotil, jak se předpovídal růst hrubého národního produktu v následujících čtyřech letech, včetně covidové krize a včetně energetické krize, a jak to nakonec dopadlo. Tak tady je to tristní, Česká republika je nejhorší ze všech vyspělých zemí.

Co mi vadí ještě více, ať se nechytám jenom různých žebříčků, je struktura hrubého domácího produktu, která by měla být pro všechny z nás - a teď už se blížím k meritu věci, k tomu rozpočtu - varující, protože pakliže hrubý domácí produkt bude tvořen tím, že tahounem bude stát, ať už v podobě toho, že bude utrácet za investice do dopravní infrastruktury a podobně, anebo že bude utrácet ve smyslu spotřeby, tak je to prostě špatně. Tahounem musí být pochopitelně spotřebitel, který kupuje a investuje, ten musí někde vydělávat peníze, to mu zajistí privátní sektor a privátní sektor musí investovat, případně exportovat. To je zdravá struktura hrubého domácího produktu a nemělo by nikoho z nás, protože to přeroste do další vlády, nechat klidným to, jakým způsobem dnes struktura hrubého domácího produktu je a jak se vyvíjí.

A teď pojďme k tomu nejpodstatnějšímu a to jsou rozpočty, protože začnu v množném čísle a pak dojdu k rozpočtu na rok 2024. Není možné se na to nedívat z úhlu pohledu stávajících dvou let, případně tedy roku třetího této vlády, a není možné nepřipomenout to, že navzdory všem slibům tato vláda udělá v prvních třech letech svého působení vyšší rozpočtový schodek než naše vlády za osm let předtím, a to beru čistý schodek, to znamená, neberu do toho ještě ty triky s přihazováním peněz, respektive v tomto případě úvěru, na Státní fond dopravní infrastruktury. To je prostě realita. Ještě je třeba si připomenout to, že to přihazování na ten Státní fond dopravní infrastruktury, což mimo jiné odsoudila i Národní rozpočtová rada, nebo minimálně to zpochybnila, tak bude činit 24 miliard korun v tomto roce, takže to bychom správně k tomu měli ještě přičíst, schodek by byl skutečně vyšší o tuto částku, pohybovali bychom se tím pádem někde na úrovni 319 miliard za předpokladu, že dopadne ten plán tak, jak je plánován, čili 295. A na příští rok to bude minimálně 18 miliard korun. Říkám minimálně, otázka je ještě - já jsem to nedohledal, ale možná se mýlím - 19 miliard korun, které tam jsou navíc v příjmech a nejsou kryty.

Ale to nechť ještě diskutujeme. Já jenom říkám, že ten rozpočet ve skutečnosti by měl být o něco horší, myslím tím ten schodek. Ale na druhou stranu musím říct, že zde souhlasím s ministrem financí, že přetahování se o absolutní částku schodku, 250, 270, 240, není možná to úplně nejobjektivnější. To objektivní je jednoznačně saldo veřejných rozpočtů vůči hrubému domácímu produktu, to je férové číslo. A druhé férové číslo, které já vnímám, je zadluženost. O těchto číslech diskutujme, protože tam jsou pochopitelně zobrazeny všechny dluhy, které máme, včetně třeba SFDI.

Když se podíváme na saldo veřejných rozpočtů, první, co je třeba připomenout: vůči minulému roku, čili myslím tím vůči roku 2022, se rok 2023 zhoršil. To je objektivní fakt. Zatímco minulý rok to bylo 3,2 %, letos to jsou pravděpodobně 3,6 %. Je pravda, že ještě v létě to bylo někde na té úrovni 3,2, pak se do toho započítala, nepletu-li se, vyšší daň z příjmu právnických osob, to znamená, ano, budeme na 3,6, ale faktem je to, že se to zhoršuje. Ano, je pravda, to zase musím říct, že na ten rok 2024 se plánuje 2,2 %. Můj názor je, že to je tedy hodně, hodně optimistické, ale nechci teď tady dělat soudce, jestli to dopadne, nebo ne. Spíše více mě zajímá, za jakou cenu by to dopadlo, kdyby to bylo na úrovni těch 2,2 %. Takže to je to saldo. Zatím to nevychází, to buďme v tomhle objektivní.

Co se týká zadluženosti, zadluženost je jasná. V tuhle chvíli se přibližuje k 45 procentům. Je dobré si ještě připomenout tu klasickou naši tabulku, kterou všichni znají (Ukazuje tabulku.), a to, že v roce 2013 byla na úrovni 44,4 %, pak se nám podařila stáhnout zadluženost až do roku 2019 na 30 %, a co se týká roků covidových, samozřejmě vzrostla až na úroveň 42 %. Stále to bylo o něco méně, než bylo v tom roce 2013. Nyní to tedy podle všeho dále poroste. Někde to vidím, že se to zastaví na těch 45 % v příštím roce, ale to je zatím odhad. Ano, je pravda jedna věc, to není možné neuznat, že v letech 2020, 2021 nám zadluženost vzrostla. Ono to tady několikrát padlo tuším dneska, a je to i v té veřejné diskusi. My vlastně, tvrdíte, napravujeme to, co jste zde udělali vy. Zásadně s tím nesouhlasím. A pokusím se vysvětlit, proč, a musím se do té minulosti vrátit, protože jestliže se máme od něčeho odrazit, tak si musíme říkat férově, jak to bylo. Samozřejmě že jsme zvedli zadluženost, znovu, to tady musím ukázat, až na 42 % z 30. Ale prokázali jsme, že v dobách, kdy v uvozovkách svítilo sluníčko a byla konjunktura, jsme dokázali zadluženost snižovat. Byla to ale naprosto mimořádná doba a velmi dobře víte, že v té době jsme nepotopili firmy, nepotopili jsme domácnosti.

Mohl bych teď tady říkat těch 700 000 firem, které dostaly podporu, a nepochybně budete mít pravdu, když řeknete, že ne vše tak, jak jsme to připravili, bylo ideální, a můžete tady vytahovat jednotky firem, které to možná neměly dostat. Na 700 tisících firem, z mého pohledu, je to nepodstatné. Podstatné je to, že jsme to odchytili a že jsme zachránili podnikatelský sektor. Podpořili jsme v té době výstavbu infrastruktury. Všichni to přece vědí, 87 miliard byl rozpočet na dopravě, když jsem tam nastupoval v době covidové krize, a během dvou let jsme to vytáhli na 127 miliard. Dokonce si myslím, že to bylo až přespříliš vytaženo, objektivně řečeno, z finančního úhlu pohledu, ale z hospodářského úhlu pohledu to byl správný krok. Oddlužili jsme nemocnice a udrželi jsme, a dokonce jsme zvyšovali podporu vědy, výzkumu a inovací, což považuji za zcela zásadní věc pro stav budoucí.

Takže ty peníze nebyly utraceny zbytečně, stojím si za tím. A mimo jiné dělali jsme to, co se dělalo v jiných zemích. Když se podíváte, jakým způsobem se zvyšovala zadluženost plus minus na průměru Evropské unie, bylo to velmi, velmi podobné.

Ano, zrušili jsme superhrubou mzdu, stojím se za tím. Ani dnes, kdybychom byli ve vládě, tak bychom ji nerušili, myslím tím, opětovně bychom ji nevrátili na původní hodnotu, a to proto, protože jsme od počátku tvrdili, že to byl podvod. A já jsem rád, že jsme našli koaliční - ne koaliční, ale partnery, kteří to podpořili s námi, ať už to bylo SPD, nebo ať už to byla odéeska, ale z mého pohledu jsme byli jediní, kdo našel za těch x let odvahu toto udělat. Navíc v době energetické krize možná toto pomohlo těm lidem více než všechny ty nesmyslné energetické úsporné tarify pana ministra Síkely. A kdybychom dneska byli ve vládě, tak to nerušíme. Ano, nevěděli jsme, že bude energetická krize, ale z mého pohledu je dobře, že se to zrušilo, že se napravilo to, co nikdy vzniknout nemělo. Jakkoliv rozumím tomu účetně a finančně, že je to 80 miliard korun, to samozřejmě pravda je.

Ale to, co je nejdůležitější: všechny ty kroky v covidové době, kterou nám vyčítáte, jsme dělali za asistence vás jakožto opozice. Vy jste přece chtěli dávat do ekonomiky ještě více, a nezlobte se, musím vám to připomenout, vytáhl jsem se tady pár vašich výroků z března roku 2021: "Koalice SPOLU věří v jednoduchou, cílenou a tak dále pomoc všem podnikatelům" - podtrhuji slovo všem - "a živnostníkům. Stát by kompenzoval ještě" - to zdůrazním - "100 % fixních nákladů podnikatelům, kteří museli zastavit činnost, a 50 %, kteří museli činnost omezit." To jsme neudělali takhle vysoké. My jsme dávali 50 % těm, kteří zastavili činnost, čili polovinu jsme dávali toho, co navrhovala koalice SPOLU, a Piráti a STAN žádali zvýšit kompenzaci a úpravy podmínek, aby na pomoc dosáhly všechny zasažené firmy. Pan Mikuláš Ferjenčík tehdy mě vyzval, abychom pomoc ještě vylepšili a abychom dávali 70 % fixních nákladů. Dávali jsme 50 %, čili chtěl to zvednout. Mimo jiné pro to získal podporu většiny členů komise složené ze zástupců všech stran. A současný ministr financí pan Zbyněk Stanjura, tehdy jeden z opozičních lídrů a šéf sněmovní komise pro toto zřízené a předseda poslaneckého klubu ODS, tvrdil: "Vyplacená pomoc je malá, mohla být větší a měla být větší!" Čili vy jste nás tlačili k tomu, abychom dávali více. A mohl bych takhle jít ještě dál. Paní Markéta Pekarová Adamová prohlásila, že by se měly hradit fixní náklady. Rozumím, když fixní, tak pravděpodobně celé. A pan ministr Rakušan, tehdy samozřejmě jakožto opoziční aktér, ten chtěl po vládě, aby uhradila 100 % nákladů i firmám a minimálně 75 % ušlého zisku dokonce u malých a středních firem a 70 % u firem, které měly ten problém rok předtím. Už to nebudu dále rozpitvávat, ale já tím chci jenom říct, být po vašem, vážení členové pětikoalice, tak zadluženost jenom přes podporu podnikatelům, ke které jste nás nutili, byla výrazně vyšší. Dopočítával jsem to až ke 200 miliardám, kdybychom šli na 100 % hrazení všech nákladů. Tak prosím pěkně, nepeskujte nás za to, že jsme měli vyšší schodky. Měli jsme je a snažil jsem se vysvětlit, proč jsme je měli.

V každém případě ale souhlasím s jednou věcí s vámi. Je třeba konsolidovat, je třeba dnes ty krize, které proběhly, covidovou a pochopitelně tu energetickou, vybalancovat tím, že se konsolidace udělat musí. Na druhou stranu není to jenom o rozpočtu - stále se bavím v kontextu hospodářské politiky a rozpočtové politiky. Musí to být založeno na třech pilířích. První pilíř, a teď neříkám, který je důležitější, o tom to není, že zrovna první je inflace a boj s inflací, druhý pilíř - rozpočet a směřovat k rozumnému rozpočtu, třetí pilíř - zabezpečit hospodářský růst pro roky příští. Všechny tři považuji za stejně důležité, a jestliže jeden z nich zásadním způsobem porušíme nebo podceníme, tak je to špatně. Jakkoliv by jiný mohl dopadnout skvěle nebo velmi dobře.

Abychom zvládli boj s inflací, musíme pochopit příčiny. To je to, co jste podcenili, nebo to záměrně neudělali, ale prostě inflaci jste nechali na centrální bance a fiskální opatření přicházela buď pozdě, anebo nebyla žádná.

Co se týká rozpočtu, tam je to o jediné věci: musí se hrát fér s čistými kartami a musí se učinit politické rozhodnutí. Na tom se můžeme přijít, ale o ničem jiném to není. To znamená, vy si musíte říct, jakým způsobem rozpočet uchopíte, jestli tedy to bude drastičtější úspora, a pak tedy něco nám bude chybět třeba v investicích, třeba ve vědě, třeba ve školství, ale nelze obojí. Mám pocit, že vy míříte k obému, a nedopadá ani jedno.

Třetí otázka nebo oblast je hospodářský růst. Tady je to z mého pohledu nejhorší, protože hospodářská politika zde není, v rámci této vlády. To, co dneska pan premiér nazývá restartem Česka, považuji skutečně za parodii, možná perestrojku nebo cokoliv jiného, ale v žádném případě si nedovedu představit, že by se na základě tohohle měl dělat nějaký restart. Ten je v rukou privátního sektoru, a ne státu, a privátní sektor ho udělá tehdy, pokud bude mít predikovatelné prostředí, pokud bude mít nízké daně nebo alespoň přiměřené daně a pokud bude mít čitelné prostředí z úhlu pohledu investic. Aby se to udělalo vyváženě, je k tomu třeba nepochybně zdravý rozpočet.

Tady už se potvrzuje to, že konsolidační balíček, který je spojen samozřejmě s rozpočtem, není postaven na faktických úsporách. On je postaven částečně na zvyšování daní a na převodu poplatku ze strany státu na spotřebitele. Abych byl přesný, on je postaven na rozpočtových úsporách, to je pravda, to prostě není možné nevidět, ale nejsou to úspory tak, jak jsme si asi všichni představovali. Ještě v květnu jste říkali, že to bude ukončení dotačního byznysu. Pod tím si tedy normální smrtelník představí to, že se nebudou poskytovat podpory firmám - alespoň takto jste to naznačovali - že nebude dotační politika a tak dále. Víte, že jsme to zpochybňovali, a to proto, protože jsme říkali, že ty firmy jdou na evropské zdroje, ale to byla věc jiná.

V každém případě vám méně vyčítám, alespoň z mého pohledu, ten schodek, který je, protože vím, že to fakt není jednoduché. Ale daleko více vám vyčítám ten způsob, jakým k tomu přistupujete. Já bych i bral, na rozdíl třeba od některých mých jiných kolegů, těch 252 miliard korun, kdyby ale byla jiná struktura toho, jak ten schodek budeme snižovat, kdyby se tam nepřehazovaly peníze na Státní fond dopravní infrastruktury. Ono za ty dva roky to nebude málo. Bude to minimálně 40 miliard korun. Já k tomu ještě dojdu, protože si myslím, že to ve finále bude víc, ale to je věc druhá.

Kdyby ty úspory, které jste plánovali, byly takové, jako jste je řekli možná i v květnu, kdyby to opravdu byly úspory, ať už na úrovni státu, rezortů, anebo třeba i v rámci dotací, ale to principiálně nemohlo nikdy nastat, protože ty dotace nebyly nikdy v takové výši, aby se tam dalo ušetřit 50 miliard korun z evropských zdrojů.

Kdyby se důsledně vybíraly daně... Teď nejde o to, jak jsou stávající daně koncipovány, ale opět se vracím k elektronické evidenci tržeb, tam to je jednoznačně velká chyba, tam ideologie prostě přebila racionální úsudek.

Když to celé sečtu, ve finále to není už daleko od toho, co jsme říkali my. My jsme říkali, že bychom strukturální schodek snižovali někde okolo 50 miliard korun ročně. Dokonce, jestli si vzpomínáte, možná na přibližně polovičce, nebo možná až 30 miliardách jsme se i shodli s vámi na tom, co tam vlastně dnes dáváte, ale těch 50 miliard korun jsme navrhovali a je to méně, než vy jste původně plánovali, proto, abychom nezabili hospodářský růst.

Co mě hrozně mrzí, je přístup rezortních ministrů hospodářských, zejména tedy hospodářských rezortních ministrů. Já se přiznám, že to prostě vůbec nechápu. Do určité míry i chápu vás, pane ministře financí, že se snažíte tlačit a že se snažíte v tom nějakým způsobem balancovat, ale co tedy naprosto nechápu, jsou hospodářští ministři. Kde jsou ti hospodářští ministři, kde bojují, kde je to srdce, že hrají za průmysl, za dopravu a za ty ostatní? Vezměte si příklad z paní ministryně Černochové. Já s ní nemusím souhlasit, jak se přistoupilo k nákupu F-35, a určitě bych se s ní o tom přel, ale to není součástí dnešní diskuse. Ona žije tím rezortem, ona za něj bojuje, ona je srdcařka. Škoda že není třeba na průmyslu nebo na dopravě. Jsem si jistý, že by se tam ten úvěr nebral, takže je to fiasko hospodářských ministrů. Prostě jsou pouze vystrašenými přikyvovači tvůrců rozpočtu.

Když se podívám na Jozefa Síkelu - vždyť nedokázal vůbec nic v rozpočtu uhrát nebo vybojovat, vůbec nic. Neříkám, že měl všechno vybojovat, ale alespoň něco, proboha! V květnu se řeklo, že se nebudou poplatky za obnovitelné zdroje energie vůbec převádět na spotřebitele, na firmy - tak se nakonec převedly. Proč jste to tedy slibovali v květnu? Proč jste se tenkrát nevyjádřili, že to je nereálné? Toto jsme vám říkali, že to je blbost, že to není možné, protože byste museli ty poplatky nevyplatit solárním investorům, což by byly nekonečné soudní při. To prostě nešlo, to jsme všichni věděli. Pak už by to zůstalo jedině na státu, anebo byste to přehodili zpátky. Jenomže víte, o co je to horší? Vy jste to nepřehodili jenom zpátky, vy jste to přehodili zpátky, a ještě jste přidali větší zátěž pro spotřebitele a pro firmy. Ale poprvé se dotkne to zvýšení už jenom firem. U spotřebitelů, protože to mají zastropováno, to bude na stejné úrovni. Nechci to teď komplikovat, takže zatímco předtím to bylo 18, 19 miliard, nyní na ně přehazujete 27 miliard, což se dotkne negativně zejména energeticky náročných provozů. To je to, co mně na tom vadí - pan ministr Síkela tady není - že za ten rezort nebojuje. Vždyť on přece má hrát za průmyslníky, on má hrát za firmy, které tam jsou, on za ně má bojovat, ne prostě strčit ruce do kapes a říct: No, tak to nebude. O co se hraje? O 8, o 9 miliard korun. Běžte se podívat, jak to dopadne na Třinec, běžte se podívat, jak to dopadne na Liberty, běžte se podívat, jak to dopadne na energicky náročné provozy. Stovky milionů korun budu platit navíc. To vás netrápí, pane ministře průmyslu? Mě tedy jo. Co dokázal ministr průmyslu s tím takzvaným kompenzačním programem na ceny tepla? Vždyť jste to vyhlásil, pane ministře, v prosinci minulého roku s velkou pompou - 17 miliard korun za rok 2022 a rok 2023. My jsme řekli, že to byl dobrý počin, protože ceny byly extrémně vysoké za teplo, vždyť to všichni víme. Dobře, znotifikoval jste to. Docela dobrá práce úředníků, slušná práce lidí z energetického sektoru. Když se to celé znotifikovalo, připravilo, tak jste řekli: Nebude nic, ani čučka, ani koruna. Proč jste to tedy dělali celý ten rok, proč jste to notifikovali a proč jste to slibovali? Fajn, tak jste měli přijít s tím, že to neuděláte, ale nechápu to, že vzbudíte očekávání a ve finále nevyplatíte vůbec nic. Kdybyste alespoň část z toho proplatili, alespoň jste třeba řekli: Kompromis, tak dobře, udělejme ten rok 2022 - to byl průšvih - a 2023 už necháme. Neudělali jste pro to nic.

Co jste dokázali ve smyslu rozložení plateb za distribuci a za přenos? 38 miliard korun. Všechno se to ze státu převádí zpátky na spotřebitele a na firmy. Vím, že řeknete, že to už tam na ně kdysi převedeno bylo. No, to je pravda, s tím souhlasím, ale když k tomu přičtu ty ozéčka, obnovitelné zdroje energie, a když k tomu přičtu to, co nedostanou za teplo, vždyť to je rána za ránou. Tak si to jenom sečteme: 38 miliard korun převádíte za distribuci a za přenos, 27 miliard korun dáváte za obnovitelné zdroje energie, přičemž o 8,9 miliard korun je tam navíc, než tomu bylo předtím, a do toho teplo, 17 miliard korun.

Proč se třeba nepokoušíte jednat s těmi solárníky, s investory, alespoň o rozložení těch plateb? Víte, že se to platí od roku 2010 do roku 2030. Protože logicky pan ministr financí řekne: A kde na to mám vzít? No, já ho chápu celkem. Ale tak zkoušejme nějaké další varianty, možnosti. Platí se jim to od roku 2010 do roku 2030. Každý rok tam padne vždycky - to se půlilo - část stát, část spotřebitelé a firmy. Teď se to překlápí zejména v neprospěch spotřebitelů a firem, ale má se to platit až do roku 2030. Tak pojďme zkusit s nimi jednat, posunout to, rozložit to. Vím, že se nezbavíme toho závazku. To je průšvih vlád mezi lety 2006 až 2010. Pro připomenutí, to je ten solární tunel. Bude nás to stát 600 miliard korun. Víte, kolik z toho vyrobíme energie? 2,6 %. Kdybych to překlopil na jaderné bloky, tak bychom za to měli - nevím, možná tři jaderné bloky s 30% podílem energie. Takhle z toho máme 2,6 %. Ale dobře, to už je kalich hořkosti, který si musíme dopít do dna, za selhání vlád z let 2006 až 2010. Všichni, co u toho tenkrát byli a rozhodovali, by měli zpytovat svědomí. Ale státu nezbývá nic jiného, s tím souhlasím, než to zaplatit. Ale to ještě neznamená, že se to třeba nedá prodloužit a něco mezitím vyhandlovat. To je jedna věc.

Druhá věc je ten stále zmiňovaný Modernizační fond. Já vím, že to není jednoduché. Velmi dobře si dokážu představit, jak je náročné domlouvat s Evropskou komisí a Unií to, že využijeme toho velkého balíku peněz v Modfondu, Modernizačním fondu, kde může být v nějakém finále až 500 miliard korun, samozřejmě v čase, na to, abychom to použili na něco jiného, než je zelená energetika, zateplování a tak dále. Ale kdo tam jedná, kdo to zkouší? V době covidové nám také všichni říkal: To ani nezkoušejte a nedostanete žádnou notifikaci, podporu - nakonec jsme tam uhráli skoro všechno. Francouzům také říkali v minulém roce: Nezkoušejte na nás, abychom vám podpořili to, co jste udělali v rámci cen energií - nakonec to uhráli, a v celé řadě dalších zemí. Navíc jsme už kdysi s kolegou Brabcem připravili, myslím, že to bylo začátkem roku 2022, jakousi změnu zákona, kde by se alespoň částečně, pokud se nepletu, to dalo odklonit z Modfondu, aspoň po částech, já neříkám, že by to byl nějaký velký ranec. Ale tím bychom částečně zmírnili dopad do byznys sektoru a zřejmě i na spotřebitele, aspoň částečně, aniž bychom tedy úplně zlikvidovali rozpočet. Tak není, a máte pravdu, že to není problém jenom nás. (Ministryně Černochová a ministr Stanjura spolu diskutují.)

Já myslel, že to říkáte mně. (Se smíchem.) Jednáte, dobře.

Takže to je pan ministr Síkela. Nad tím já už jsem zlomil hůl, mávám rukou, protože tam už je to házení hrachu na stěnu.

U pana ministra Kupky je to o něčem jiném. On má dobrou ambici, ale bohužel není schopen na to zajistit odpovídající zdroje. A ať se na mě nikdo nezlobí, za to zodpovídá ministr, ministr dopravy v tomhletom případě. On nemůže prostě chodit s tím, že dostal kartáč na Ministerstvu financí, že mu to tam zabili, že to nedostává. Já jsem dostával, pane ministře Kupko, stejný kartáč, já jsem také chodil na Ministerstvo financí mnohokrát, mnohokrát jsem to zkoušel a nakonec mi vždycky ale nějaký kompromis dojednali. Nikdy jsem to nevzdal. K čemu mířím? Váš střednědobý plán, pane ministře Kupko, počítal s rokem 2024, s částkou 190 miliard korun v rámci Státního fondu dopravní infrastruktury. To tedy byla docela rána, z mého pohledu to byl vysoký plán. Možná si vzpomínáte, varoval jsem vás před tím, protože abych to divákům nebo případně všem ještě připomněl, za nás jsme končili na částce 127 miliard korun, naplánovali jsme rok 2022 na částku 131 a ta se plus minus dotáhla, to je v pořádku. Rok 2023 jste už měl velký skok na 150, dokonce si myslím, že byl až příliš vysoký, ale dobře, proč ne, ale už jste to musel financovat z úvěru Evropské investiční banky, protože jste dostal 120 miliard, když beru tedy všechny zdroje ze státního rozpočtu plus to, co se vybere na poplatcích a tak dále, takže už tam jste byl v klinči. Ale vy jste přesto naplánoval na rok 2024 190 miliard a na ten další, 2025, dokonce myslím si 216 miliard. Kde jsme? Dostal jste s odřenýma ušiskama 120 miliard, zbytek si půjčujete, aspoň do těch 150, a už rok 2024 nebudete mít žádnou progresi, budete na stejné úrovni jako rok 2023.

Ale co tím chci říct? Kde je tedy ten střednědobý plán? A pane ministře financí, vzpomeňte si, jak jste nás tady peskoval, a po pravdě řečeno, trochu i oprávněně, jak jsme nepracovali dobře se střednědobými plány, jak jste to využíval šikovně politicky a jak jste říkal: Co mi to tady říkáte, pane Havlíčku, podívejte se, co jste měli namalováno ve střednědobém výhledu. Máte pravdu. Střednědobé výhledy jsme podsekávali a na poslední chvíli jsme tam vždycky dovyjednávali, to je pravda, ale vždycky jsme ten rozpočet urvali. Teď jste to udělali opačně. Tak jste si udělali střednědobý plán 190 miliard a prásk, jste na 150 miliardách, a včetně té půjčky, kterou si musí pan ministr Kupka vzít. Tak k čemu tedy ty střednědobé plány jsou? V čem jste lepší? Nejste lepší vůbec v ničem. Jedině v tom, že my jsme to podsekávali a nakonec jsme to vytáhli výš. Vy to přešťavíte, uděláte velké očekávání, a ve finále máte výrazně, výrazně méně.

A pak jsme u té půjčky, Evropská investiční banka. Jedna věc je ta, že s tím nesouhlasí Národní rozpočtová rada, že si Ministerstvo dopravy, respektive Státní fond dopravní infrastruktury, přes Ministerstvo financí musí vyčerpat tuhletu půjčku a že to už není málo. V tomhletom roce to je 24 miliard korun, na příští rok - a tady se stále ještě trošku míjíme - je to podle vás 18 miliard korun. Na druhou stranu ale pan ministr Kupka potřebuje nutně ještě dalších 8 miliard korun. Čili pak si musíme říct. buď mu nesedí rozpočet na Státní fond dopravní infrastruktury a bude ho mít nižší, nebude mít 150 miliard, ale bude mít třeba 142, 143, dobře, ale pak je třeba si to přiznat, že nám klesá rozpočet, a nechlubit se tím, že máme rekordní čísla - už takhle nejsou rekordní, ale to je věc jiná. Anebo tedy si musíme říct, kde vezmeme těch dalších až cirka 8 miliard korun, pokud si půjčíme 18 miliard korun z Evropské investiční banky, protože nám tam zjevně chybí ještě peníze. On potřebuje víc. Ano, můžete udělat ještě nějaký fígl, že si to narychlo vypůjčíte na konci roku 2023, to by asi teoreticky šlo, uvidíme, jestli se to ještě dá na Dozorčí radu Státního fondu dopravní infrastruktury. Ale ať už to ve finále za ty dva roky bude 40 miliard korun, nebo 50 miliard korun, někde v tomhletom rozstřelu se to zřejmě bude pohybovat, tak s tím pochopitelně nemůžeme souhlasit. A nemůžu vzít argument, i když ho chápu, že si to půjčujete levně. Mně na tom méně vadí ta půjčka jako to, že tu půjčku přenášíte na Státní fond té dopravní infrastruktury a někdo ho bude muset v rámci SFDI, říkejme si tedy v budoucnosti na dopravě, splácet. A jestliže to takhle budeme kulit před sebou dál a každý rok tam natáhneme 20 miliard korun, tak jenom za vaší vlády tam vznikne dluh na Státním fondu dopravní infrastruktury možná na úrovni 80 miliard korun. Takže buď si musíme říct, že se bude šetřit, ale pak to není možné financovat - a mně se to nelíbí, to říkám rovnou, já bych byl ten, kdo by bojoval za rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury - anebo si tedy musíme říct za B, že se šetřit nebude, ale pak je férovější to přiznat, a přiznat to i v tom rozpočtovém schodku.

Totiž co mě na tom štve vůbec nejvíc je to, že se úplně přes kopírák opakuje rok 2023, a určitě si na to i, pane ministře financí, vzpomínáte. Já jsem se s panem ministrem Kupkou o tomhletom zhádal už na Státním fondu dopravní infrastruktury v roce 2022. Mně se tohleto nelíbilo, tenhleten přístup. Já jsem říkal: Jste první ministr dopravy, který udělá to, že zadluží Státní fond dopravní infrastruktury. Tehdy jste říkali: Nic jiného nám nezbývá, musíme to udělat, je to mimořádná věc, bude to jednorázové a mezitím my připravíme vějíř finančních nástrojů. Já jsem v životě neslyšel tolikrát slovo vějíř jako od pana ministra Kupky, a vějíř finančních nástrojů zněl opravdu marketingově skvěle: Budeme tam mít to vyskládáno z celé řady moderních finančních instrumentů, a teď se to tam sázelo: Nebude to pochopitelně jenom z rozpočtu, bude to PPP, budou to dluhopisy, budou to půjčky a tak dále. Tak, rok se s rokem sešel a projednávání rozpočtu na Státním fondu dopravní infrastruktury, který je klíčový pro státní instituce, to všichni víme, je to drtivá část státních investic, těch velkých, probíhal úplně stejným způsobem. Z celého vějíře zbyl jeden jediný instrument, a to je opět úvěr od Evropské investiční banky. A zase se úplně stejně přesvědčujeme, zase se úplně stejně hádáme, zase si furt stejně politicky vysvětlujeme, jak je to skvělé, případně jak je to špatné. Kde je ten vějíř? Kde jsou ty dluhopisy? Tak si řekněme rovnou, že buď je využijeme, ty dluhopisy, anebo definitivně, že je nevyužijeme. Já vím, že to má svá úskalí, ty dluhopisy, nejsem naivní. Vím, že vás k tomu tlačí Národní rozpočtová rada, abyste ty dluhopisy nevyužívali, stejně jako vás tlačí k úvěru EIB. Ale musíme si říct, pane ministře, kdo tedy ten stát řídí? Národní rozpočtová rada, nebo vy, nebo ostatní ministři? Nám také Národní rozpočtová rada mnoho věcí vytýkala, uznávám to, ale šli jsme do toho, měli jsme tu odvahu a řekli jsme: Ano, s tímhle s vámi nesouhlasíme, a protlačili jsme to.

Ale řekněte mi jinou věc. Teď to nějak přežijeme, ten rok 2024. Co dál? Přece jste musel vědět to, a já vás považuju za inteligentního člověka, že pan ministr Kupka má naplánovány bombastické investice, které už možná nebude dělat tahle vláda, ale to není to nejpodstatnější - ať tam bude jakákoliv příští, z čeho je budeme platit? Já jsem vyzýval: Pojďme si sednout a udělat nějaký rozumný - ne investiční plán, jako udělal pan ministr Kupka, to je výčet položek, fajn, ten si uděláme - ale způsob financování. Pojďme si tedy říct, co s tím uděláme. Vždyť zde máme obrovské ambice v rámci dopravní infrastruktury, vysokorychlostní tratě. My zde normálně vážně hovoříme o tom, že nás to bude stát možná 800 miliard, možná bilion, možná 1,1 bilionu, tady střílíme různé další trasy, do Mnichova, do Wroclawi, já nevím, kam všude, a nemáme ani na údržbu lokálek v tuhletu chvíli, bojuje se o každou miliardu tímhletím řekl bych až někdy ponižujícím způsobem ze strany Ministerstva dopravy. Tak si pojďme říct, z čeho to budeme financovat. Nebo to necháme a uvidíme, jak to dopadne? Máme tady velké ambice v armádě, máme tady velké ambice, já nevím, i na průmyslu, i když jádro bych od toho odsadil, to půjde svým životem, to se dá připravit jinou formou. Ale pojďme se vážně bavit o tom, jestli do toho nezapojit tedy ty penzijní fondy, které mají 600 miliard na účtech, 300 miliard volných, jestli nevyužít nějaký švédský, skandinávský model a tak dále, jestli to nespojit s těmi dluhopisy. To považuji za férovou diskusi, protože když se na tom dneska domluvíme, tak stejně už v rámci téhle vlády to nezvládnete, už to bude další vláda - uvidíme, jaká zde bude další vláda - ale jinak to neodfinancujeme. Dnes se mi to zdá naprosto šílené. To zde budeme se bavit o vysokorychlostních tratích, když nám chybí tyhlety peníze? Ministr Kupka chce v desetiletém výhledu alespoň 300 miliard korun ročně. To není o 10 %, o 20, o 30 - on má dneska 120 plus tedy ten úvěr, když vezmou. To znamená, jemu chybí neuvěřitelná částka do toho. Takže to je to, co mně na tom vadí, ta diskuse tady chybí a je to takové jenom jako - krájíme to a nějak to dopadne, nějak to překulíme do příštího a příštího roku. Anebo si musíme férově říct, že to nezvládneme, a pak nebalamuťme veřejnost, že tady postavíme vysokorychlostní tratě. A je třeba jim říct: Nebudou! Anebo budou, a budeme to financovat tak, tak a tak. A to se musí udělat po dohodě všech aktérů politického klání, protože to je věc na dvacet let.

Já už pomalu budu se blížit do finále, ale ještě dotáhnu tu dopravu. Dlouhodobý výhled, tedy já tvrdím, na dopravě, rozpočtový, je v troskách a mrzí mě, že se vůbec neuvažuje o tom, z čeho se to bude z toho Státního fondu v příštích letech splácet. Můžete mi říct: Ale stát to taky musí splácet. No, s tím souhlasím. Stát to taky musí splácet, ale pak už jsme přesně v té situaci, že na někoho to přesouváme a na někoho to nepřesouváme ve smyslu rozpočtových kapitol.

Kdybych ještě měl zmínit, že hospodářství je samozřejmě spjato se školstvím, s vědou a tak dále, nebudu teď tady zasahovat svým kolegům do jejich detailu, tak opět. Možná jste si všimli, že víc než za schodky vás kritizuji za způsob komunikace a za to, jakým způsobem kolem toho mlžíte? Musíte říct férově tak, jak to je.

Proč si říkáme, že školství dostane 130 % na mzdy učitelů? Vždyť to nedostane! Vždyť to řekněme natvrdo - nebude to 130 %. Pan premiér stále chodí a říká: Je to 130 % - bude to 110 %. Oni by to snad i pochopili, ti učitelé, že mimořádná doba, že se jim něco naslibovalo - mimo jiné vy jste to měli ve svém programovém prohlášení, vy jste tam měli 130 %, vy jste tam měli průměr OECD. Ten jsme docílili v roce 2021 a vy jste si to tam dali. Tak řekněte: My to nesplníme z těch a z těch důvodů, omlouváme se, děkujeme a bude to 110 %. Nechápu, proč se to neřekne. Stejně tak věda. Ty tanečky kolem vědy, kterak se podporuje a tak dále. Když se podíváte na podíl vůči HDP, když se podíváte na to, kolik se dává na aplikovaný výzkum - vždyť to přece všichni z branže vědí, že se tam dává méně. Tak to řekněte natvrdo a je to, protože toto jsou oblasti, které nám částečně potom stabilizují budoucí příjem. A i když jste nás kritizovali v letech 2020, 2021 - já jsem tady vysvětlil, proč jsme měli velký rozpočtový schodek, a vysvětlil jsem i, jak jste to chtěli činit vy tehdy - nepochybně nám nemůžete nepřiznat dvě věci, a to, že jsme školství a vědu - a samozřejmě tedy i investice do dopravy - nepodceňovali a naopak že nám šly nahoru. A nedělali jsme to tak, že jsme to investovali na základě toho, že jsme si brali půjčky na Státní fond dopravní infrastruktury. Školství - dosáhli jsme průměru OECD v roce 2021. A co se týká vědy, tak jsme GERD ukazatel, ten klíčový, dotáhli na 2 % - to nikdy v historii nebylo. Ano, bylo to v krizové době, bylo to v době, kdy jsme si uvědomovali, že nemůžeme pohřbít stav budoucí.

Samozřejmě, vždycky mi můžete říct: Krásně to říkáte, ale řekněte mi, kde na to mám vzít? To uznávám, že není jednoduché. Já jsem se snažil vysvětlit, kde bychom šetřili, snažil jsem se vysvětlit, co bychom ponechali za ty dejme tomu daně z neřesti a tak dále, kdybychom se shodli. Snažil jsem se ukázat, že bychom byli důslednější ve výběru daní. Snažil jsem se ukázat, že bychom nepouštěli se na 90 až 140 miliard úspor ročně, protože já to nenazývám úsporami. Ano, jsme samozřejmě u rozpočtu obrany, plus 40 miliard korun, z mého pohledu je to velký skok. Rozumím všem problémům, chápu situaci, ve které jsme, a jenom si to pojďme technicky dohrát. My jsme zvýšili rozpočet na obraně, a to paní ministryně ví určitě, přibližně o 40 miliard korun - já to zaokrouhluji - za naši poslední vládu, šli jsme z nějakého 1 % tuším na 1,4 % a chtěli jsme se postupně dostávat k těm 2 %. Ano, šli bychom tam nepochybně pomaleji, než tam jdete vy, ale ten skok meziroční o 40 miliard korun, to je fakt velká darda. Není jednoduché to vůbec vysoutěžit, dát to dohromady tak, aby to bylo efektivně vynaložené, je to prostě velký skok, který tam je, takže vždycky můžeme zvažovat, jestli ten skok o 40 miliard byl nezbytně nutný, a i tady by se dala nějaká část uspořit - jakkoliv souhlasím s tím, že by to mělo růst.

Ano, můžete říct - a to říkal konečně i pan ministr financí, což se mi nelíbilo, pane ministře, protože vy jste zde říkal někdy minulý týden, když jsme se tady přeli o F-35: Co chcete? Vždyť jste odsouhlasili rozpočet na obranu, respektive podíl vůči HDP 2 %. My plníme 2 %, tak nás za to nepeskujte. Ale to, že jsme odsouhlasili 2 %, přece ještě neznamená, že budeme rezignovat na to, že to bude maximálně efektivně vynaložené. To je to, o co tady hrajeme. Ano, já osobně, ta 2 % se mi zdálo opravdu, že to je drsné takhle z roku na rok skočit, ale chápu to dobře, ale to ještě neznamená, že je musíme beze zbytku utratit a za každou cenu. Vždycky je to o efektivitě a o tom, jestli by za to třeba nemohlo být něco jiného. To už ale byla ta diskuse, jestli F-35, případně to nezmixovat s něčím jiným. Takže ano, na obraně já vnímám posun 40 miliard korun jako velmi, velmi ambiciózní.

Takže závěr a konec, už ať nezdržuji. S ohledem na priority, které jsem říkal - pilíř inflační, pilíř rozpočtový a pilíř dalšího hospodářského růstu - považuji tento rozpočet vytvořený zejména z úhlu pohledu krátkodobého účetního výsledku, který se asi částečně podaří splnit - neumím říct, jak přesně. Nesleduje faktické úspory, což mi na tom vadí. Hlavní rozpočtová úspora je přesun výdajů na spotřebitele. Není protiinflační a nereflektuje - a to mi na tom vadí úplně nejvíce - hospodářský růst. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Já také děkuji. Nyní tady mám zplnomocnění pro pana poslance Jana Hrnčíře k přednesení stanoviska poslaneckého klubu hnutí SPD, a jenom si dovoluji všechny upozornit, že ve 13.45 budeme přerušovat toto jednání, protože máme na programu volby. Prosím, prostor je váš.

 

Poslanec Jan Hrnčíř: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, vážené kolegyně a kolegové, já si dovolím svůj proslov zahájit citátem: "Vyčítal bych si, kdybychom z opatrnosti nevyužili příležitost na snížení daní. Za to jdu i na barikády. A jestli mám na něčem v politice padnout, tak méně státu, méně byrokracie, více svobody a menší daně. To za to stojí." Tohle pronesl Petr Fiala 22. listopadu 2020.

Přiznám se, že se mi jen těžko hledají slova. Kde jsou vaše předvolební sliby, pane nepřítomný premiére? Co řeknete voličům, kteří jim uvěřili a poslali vás ve volbách do čela tohoto státu, abyste je mohl naplnit? Kde je vaše volání po snižování daní, zeštíhlování státu, zmenšení byrokracie a větší svobodě? Proč jste prakticky hned po volbách změnil rétoriku? Kde jsou teď ty vaše barikády? A co na to lidé, které jste obelhal? Mluvíte s nimi? Víte vůbec, co je trápí?

Já s nimi mluvím, proto vám mohu dát krátký vhled do jejich problémů. Lidé se bojí, drtí je pád životní úrovně, propad reálných mezd, vysoká inflace, drahota a strach z budoucnosti. Sliboval jste, že je nenecháte padnout, přitom jste se na ně doslova vykašlal. Je tedy na mně, abych vám vaše vlastní sliby připomněl. Před volbami jste sliboval méně státu - po volbách zřídil nové ministerstvo, zvýšil počet politických náměstků a vytvořil stovky na to navázaných míst. Před volbami jste sliboval více svobody - po volbách si najal cenzora, který má bojovat s takzvanými dezinformacemi, za které ovšem považujete všechny názory, které si vám dovolují oponovat. Komunisté kdysi dávno brojili proti americkým agentům, vy nyní bojujete proti agentům ruským. Výsledek je ovšem stejný - nálepkování, dehonestování a potírání všech, jejichž názor se vám nehodí. Před volbami jste bojoval za snižování daní - po volbách jste daně plošně zvýšil. Před volbami jste sliboval vyrovnaný rozpočet - nyní budete rád, když letošní schodek nepřesáhne 300 miliard. Jen připomínám, že jsem vás loni při schvalování rozpočtu na tento rok varoval, že jsou předpokládané daňové příjmy nereálné a odhadovaný schodek bude ještě vyšší. Měl jsem pravdu, ale ani já jsem netušil, jak obrovský nakonec bude.

Na jednu stranu občany sdíráte z kůže, zvyšujete daně, které jste slíbil snižovat, likvidujete živnostníky a rodiny s dětmi, na druhou stranu vyhazujete stovky miliard na stíhačky, přemnožené úředníky a poradce. Tuzemským podnikatelům jste zvýšil daně z příjmů, daňoví nerezidenti si dál vesele vyplácí nezdaněné dividendy do zahraničí. Místo reformy sociálních dávek jste ponechal plošný systém vyplácení. (Hluk v sále.) Některé zdravotně postižené jste nechal doslova na holičkách, ale stále zde existují lidé, kteří celý život nepracovali, a stejně je o ně i nadále královsky postaráno. (Odmlčí se, otáčí se k předsedající.)

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Ano, vnímám. Prosím všechny, kdo přichází do sálu, o zklidnění situace v sále, aby mohl pan kolega svůj projev přednést v klidu. Děkuji.

 

Poslanec Jan Hrnčíř: Děkuji. Nyní jste jako vláda představili rozpočet na příští rok, kde počítáte se schodkem ve výši 252 miliard, a ještě se plácáte po ramenou, jak odpovědný tento rozpočet je. Není! Není odpovědný už jen proto, že je stejně jako ten minulý doslova postavený na vodě. Počítáte s příjmy z plošného zvýšení daní způsobeného konsolidačním balíčkem. Zapomněli jste ovšem na to, že zvýšení daní nejvíce dopadne na samotné plátce daní z příjmů, ať už právnické osoby, fyzické osoby, nebo zaměstnance. Zapomínáte stejně jako na začátku roku, že zvýšení daní mění vzorce spotřebitelského chování a občané budou méně utrácet, protože jednoduše nebudou mít z čeho. Opět jste zapomněli na základní ekonomickou poučku, že v případě ekonomické stagnace nebo krize se daně nezvyšují, ale naopak snižují. Myslíte si, že naše ekonomicky činné občany vyždímáte z posledních peněz, abyste pak tyto peníze vesele vyhodili za další zbytné nákupy nebo na podporu cizích států. Zavřeli jste se do Strakovky, odtrhli od reality a nemáte nejmenší tušení, jak žijí obyčejní lidé, občané i vaši voliči. Na sílu a dle mého názoru protizákonně jste protlačili konsolidační balíček a již neřešíte, že je nejen pro občany likvidační, ale i špatně a zmatečně nastavený. Provedli jste změny, které se dotknou řady zákonů, a nikdo, ani odborníci, teď neví, jak na to občany, firmy, ale i samosprávy připravit. Jako vždy jste se rozhodli nejen špatně, ale i pozdě, a jako vždy to odnesou občané České republiky. Přitom stačilo přistoupit alespoň na některý z návrhů opozice, například zdanit nadnárodní korporace, nevyhazovat stovky miliard za zbytné nákupy vojenské techniky, zeštíhlit státní aparát, vypracovat koncepční řešení a pak tuto koncepci cíleně a cílevědomě naplňovat, zkrátka se chovat zodpovědně a s péčí řádného hospodáře. Zatím však ze všeho nejvíce připomínáte kuchaře, který rozklepl vejce, obsah vyhodil do koše a chce usmažit pouze skořápku, ovšem zapálil vedlejší hořák. Je to smutné, ale toto je realita vašeho vedení České republiky i vašeho návrhu státního rozpočtu na rok 2024, který za SPD nepodpoříme. Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců SPD.)

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji a ještě máme chviličku času. S faktickou poznámkou je přihlášen pan ministr Kupka. Pane ministře, prosím, vaše dvě minuty.

 

Ministr dopravy ČR Martin Kupka: Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, ta poznámka faktická se vztahuje ještě k vystoupení pana místopředsedy Havlíčka. Na hrubý pytel hrubá záplata, na konfrontační tón jasná odpověď. Nám se podařilo i v mnohem složitějších ekonomických časech zachovat investiční prostředky pro dopravní infrastrukturu jak v letošním roce, tak totéž se děje i v roce příštím, kdy jste napadal, že nemáme k dispozici... (Hluk v sále.)

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Já se omlouvám, pane ministře, já vám natáhnu čas. Kolegové, prosím, zejména v pravé části sálu. Děkuju moc. Prosím, pane ministře.

 

Ministr dopravy ČR Martin Kupka: Když jste zmiňoval a opíral se do nás, že nemáme jasný plán, jak bude vypadat další financování, tak odpověď je: jak v letošním roce, tak v příštím roce v kombinaci prostředků evropských, prostředků národního rozpočtu a také prostředků Evropské investiční banky. Řekli jsme, že dáme jasně na stůl, jak vypadá reálná nabídka reálné možnosti úvěru Evropské investiční banky a státních dluhopisů, což je nejobvyklejší forma financování takové výstavby v okamžiku, kdy se jiných peněz nedostává. Ukázalo se jednoznačně, že nabídka Evropské investiční banky je výhodnější a že to byla správná cesta jak pro letošní rok, a přesně tak to indikujeme i pro rok příští. V tomto směru to znamená úsporu oproti jinému řešení, které třeba přinášela předchozí vláda. To pokládám za důležité třikrát podtrhnout. Zároveň připravujeme a prověřujeme deset projektů pro financování formou PPP. Jako jasná odpověď to je další součást toho vějíře řešení pro to, jak financovat dopravní infrastrukturu.

A konečně zmíním věc, kterou jste rovněž napadal, jak to bude s financováním oprav regionálních tratí. I v této oblasti se podařilo udržet finanční prostředky, aby se dařilo udržovat provozuschopnou železniční infrastrukturu, například odstraňovat pomalé jízdy a zajistit, že železniční infrastruktura funguje stejně dobře nebo lépe než v předchozím období.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Nyní s faktickou poznámkou je přihlášený pan poslanec Benda. Jenom upozorňuju, že je 13.44. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Marek Benda: Vážená paní místopředsedkyně, vážené dámy, vážení pánové, vzhledem k tomu, jak se nám to protahuje, tak abychom měli jasno, že chceme jednání o státním rozpočtu v prvním čtení dokončit ještě tento den, navrhuji, abychom si odhlasovali na návrh koaličních klubů podle § 53 jednacího řádu, že jednáme po 19. i 21. hodině. Pevně věřím, že to nebude nutné, ale zatím to dopoledne se nám nějak zaseklo.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Já už zagongovávám pro kolegy.

Ano, je zájem o odhlášení, všechny jsem vás odhlásila. Prosím, abyste se znovu přihlásili svými identifikačními kartami. Ještě jednou zagonguji. Počkáme, až se nám ustálí počet přihlášených.

 

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 80, přihlášeno 149 poslankyň a poslanců, pro 98, proti 22. Návrh byl přijat.

 

A vzhledem k tomu, že máme 13.46, přerušuji projednávání tohoto bodu do dnešní 15. hodiny.

 

Dostáváme se k bodu 124 Návrh na změny ve složení orgánů Poslanecké sněmovny. Volby budou do dvou, pak je hodinová přestávka pro pana ministra, takže v 15 hodin bychom se tady měli znovu potkat.

 

Následující část projednávání bodu pořadu schůze

Aktualizováno 9. 4. 2024 v 15:37.