(pokračuje Karel Havlíček)

4.
Vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti
s rozvojem finančního trhu a s podporou zajištění na stáří
/sněmovní tisk 474/ - druhé čtení

Z pověření vlády předložený návrh zákona uvede pan ministr financí Zbyněk Stanjura. Dobrý den.

A poprosím všechny v sále, aby se ztišili, případně aby si vyřídili vše, co potřebují, mimo jednací sál. Ještě jednou prosím o klid, kolegyně, kolegové, ještě jednou, prosím. Děkuji.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych v krátkosti přednesl hlavní body vládního návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s rozvojem finančního trhu a s podporou zajištění na stáří. Chci jenom říct, že ten zákon se už zpracovával v minulém volebním období a z důvodu voleb proběhlo pouze první čtení, neproběhlo už druhé a třetí čtení, takže jsme vlastně plynule navázali na ten materiál, který byl předložen. Tento návrh obsahuje sadu opatření, která mají za cíl přispět k rozvoji českého finančního trhu.

Hlavní navrhovaná opatření se týkají produktů, které mají podpořit spoření lidí na stáří, takzvaného dlouhodobého investičního produktu a změn ve třetím pilíři penzijního systému. Dlouhodobý investiční produkt, takzvaný DIP, je souhrnný název pro finanční produkty investičního nebo spořicího typu, které již dnes existují a které umožňují vytváření úspor na stáří. DIP může být účet s cennými papíry, na kterém je možné (ukládat?) například akcie, vybranými dluhopisy nebo podílovými listy, ale může to být taky obyčejný bankovní účet. Aby se na takový produkt mohlo čerpat daňové zvýhodnění, musí být splněna podmínka, že k čerpání prostředků může dojít nejprve po 10 letech trvání produktu a zároveň k němu nedojde dříve než po dosažení 60 let věku střadatele. Takže z toho systému, který známe u třetího pilíře - 60/60 - se vytváří pilíř 60/120, to znamená minimální věk klienta, občana 60 let a minimální doba trvání DIPu 10 let neboli 120 měsíců. DIP bude mít při dodržení stanovených podmínek v zásadě stejné daňové zacházení jako penzijní fondy či životní pojištění.

Ve třetím penzijním pilíři se navrhuje zavést takzvaný alternativní účastnický fond, což bude nový typ fondu v doplňkovém penzijním spoření. U tohoto fondu má být poplatková politika i investiční strategie nastavena volněji, což umožní penzijním společnostem investovat dynamičtěji a dosahovat pro účastníky vyššího zhodnocení. Návrh taky motivuje k přechodu z transformovaných fondů, což jsou fondy z doby před rokem 2013, do účastnických fondů tím, že umožňuje paralelní účast v obou systémech. V současnosti není paralelní účast umožněna, což snižuje motivaci účastníků od přechodu do účastnických fondů. To motivuje k setrvání v transformovaných fondech, zejména takzvané garance černé nuly, která v účastnických fondech neplatí. Tato garance má však za následek, že transformované fondy investují vysoce konzervativně a dosahují pro své účastníky pouze velmi nízkého zhodnocení hluboko pod současnou výší inflace, a to platilo i v okamžiku, kdy se v České republice dařilo centrální bance splňovat inflační cíl či pohybovat se v tolerančním pásmu inflačního cíle. Ve třetím penzijním pilíři se také navrhují změny v poskytování státního příspěvku.

Jenom připomenu, že třetí pilíř je vlastně jediný produkt, který má dvě výhody ze strany státu, za prvé státní příspěvek a za druhé daňové zvýhodnění. V tomto návrhu navrhujeme zvýšit spodní hranici příspěvku nutnou pro získání minimálního státního příspěvku ze současných 300 na 500 korun měsíčně a horní hranici příspěvku účastníka, nad kterou již státní příspěvek neroste, zvýšit ze současných 1 000 na 1 700 korun. Zároveň navrhujeme nastavit výši státního příspěvku jako lineární, a to ve výši 20 % příspěvku účastníka.

Současně navrhujeme, že státní příspěvek nebudou dostávat osoby, jimž byl přiznán starobní důchod. Tato úprava vychází z myšlenky, že produkty třetího penzijního pilíře nemají sloužit jako prostředek krátkodobého či střednědobého zhodnocování peněžních prostředků s podporou státu, ale mají sloužit k dlouhodobému odkládání spotřeby za účelem zmírnění případného propadu příjmů, který může být spojen s odchodem do důchodu.

A poslední věc, která tady byla velmi široce - nejenom tady, ale i veřejném prostoru - debatována, je změna v oblasti spotřebitelských úvěrů určených na bydlení, a jedná se o předčasné splacení hypoték během fixace. Já chci jenom připomenout, že ta debata se vede, jestli náklady ponesou všichni účastníci hypoték nebo pouze ti, kteří mimo zákonné důvody chtějí předčasně splatit. Chci připomenout, že rozpočtový výbor už schválil pozměňovací návrh s podporou Ministerstva financí, aby se taková úprava vztahovala pouze na nové fixace či nové smlouvy. A současně z tohoto místa říkám, že jsem připraven, pokud budou podány pozměňovací návrhy k tomuto bodu, vést debatu ještě před třetím čtením s cílem nalézt nějaké řešení. Nechci předjímat, jestli se k nějakému společnému řešení dostaneme, nebo ne, jenom jsem chtěl zdůraznit, že to není tak, že jedno řešení nesou na svých bedrech klienti a v druhém řešení nenesou nic klienti na svých bedrech. Připomenu, že buď to bude rozloženo mezi všechny klienty, nebo jenom mezi ty, kteří využijí možnosti předčasného splacení. Jenom připomenu už známý fakt, že rozšiřujeme seznam životních situací, kdy předčasné splacení bude zdarma, mimo jiné bohužel v České republice velmi obvyklou rodinnou situaci, to znamená rozvod a s tím vypořádání společného jmění manželů, kdy velmi často pro vypořádání závazků je třeba prodat nemovitost, která je zatížena hypotékou. Já jsem nechal zpracovat pro mnohé z vás i mezinárodní srovnání, abychom viděli, jak tuto problematiku řeší v ostatních členských státech Evropské unie.

Děkuji za úvodní slovo, pane místopředsedo.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a podotýkám, že návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání rozpočtovému výboru jakožto garančnímu výboru, usnesení vám bylo doručeno jakožto sněmovní tisk 474/1.

Nyní tedy prosím, aby se slova ujal zpravodaj rozpočtového výboru, pan poslanec Michael Kohajda, informoval nás o projednání návrhu ve výboru a aby uvedl případné pozměňovací návrhy a odůvodnil je. Děkuji.

 

Poslanec Michael Kohajda: Děkuji. Dobré odpoledne, dámy a pánové, pane předsedající, paní ministryně, páni ministři, dovolte mi jenom, abych shrnul dosavadní průběh. Tento návrh novely zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s rozvojem finančního trhu a s podporou zajištění na stáří, vláda předložila Sněmovně 15. 6. 2023. Byl rozeslán jako tisk 474/0 15. 6. 2023 a organizační výbor tedy určil mne jako zpravodaje.

První čtení tady na plénu proběhlo 29. srpna 2023 na naší 73. schůzi s tím, že návrh zákona byl přikázán k projednání rozpočtovému výboru jako výboru garančnímu a lhůta k projednání výborům byla určena na 30 dní, tedy zkrácena o 30 dní. Garanční rozpočtový výbor projednal tento návrh zákona dne 22. září 2023 a vydal usnesení, které bylo nám všem doručeno jako tisk 474/1.

V rámci tohoto usnesení jsem byl pověřen, abych informoval, že po úvodním slově náměstka ministra financí Marka Mory, zpravodajské zprávě poslance Michaela Kohajdy a po rozpravě rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny za prvé doporučuje Poslanecké sněmovně, aby s vládním návrhem zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s rozvojem finančního trhu a s podporou zajištění na stáří, vyslovila souhlas, a to ve znění těchto pozměňovacích návrhů. Tady bych v podrobnostech odkázal konkrétně na to usnesení, protože samozřejmě ty návrhy jsou tam kompletně citovány. Pokud je mohu jenom shrnout, tak se jedná o novelu zákona o spotřebitelském úvěru, zavedení principu přiměřenosti při posuzování úvěruschopnosti ve vztahu k vlastnostem úvěru, výslovné zakotvení možnosti používat automatizované modely při ověřování údajů od spotřebitele, dále novela zákona o daních z příjmů, kdy se doplňuje pojištění dlouhodobé péče mezi daňově podporované produkty spoření na stáří, dále pak novela zákona o spotřebitelském úvěru, úprava přechodného ustanovení, kdy by se nová pravidla pro předčasné splácení u stávajících smluv měla aplikovat až po jejich refixaci a samozřejmě pak až následně u nových smluv, a současně také novela zákona o daních z příjmů, která provádí legislativně technické změny v návaznosti na přijetí konsolidačního balíčku. V podrobnostech tedy odkazuji na usnesení rozpočtového výboru číslo 268 ze dne 20. září 2023, které nám bylo doručeno jako sněmovní tisk 474/1. Dále v rámci tohoto usnesení jsem byl zmocněn, abych s tímto usnesením seznámil schůzi Poslanecké sněmovny, což právě nyní činím.

Co se týká obsahu tohoto zákona, navážu na pana ministra. Jenom krátce: mění se několik zákonů, které se vztahují k finančním trhům. Je to zákon o daních z příjmů, zákon o České národní bance, o penzijním připojištění se státním příspěvkem, exekuční řád, zákon o finančním arbitrovi, o dluhopisech, o podnikání na kapitálovém trhu, insolvenční zákon, zákon o doplňkovém penzijním spoření a o spotřebitelském úvěru, to vše s cílem, abychom zavedli taková opatření, která by přispěla k rozvoji kapitálového trhu, což navazuje na koncepci rozvoje kapitálového trhu České republiky pro roky 2019 až 2023, jak byla schválena vládou 4. března 2019.

Pokud mohu jenom shrnout, protože těch změn je tam poměrně dost, v tomto návrhu zákona jsou obsaženy legislativní změny zejména v následujících oblastech: zavedení dlouhodobého investičního produktu jako nového produktu spoření na postproduktivní věk, jako součást třetího pilíře důchodového systému, zavedení alternativního účastnického fondu, což umožňuje penzijním fondům, aby měly agresivnější investiční strategie, které nabízejí svým klientům, stejně tak zvýšení mobility účastníků v transformovaných fondech, kdy je potřeba poznamenat, že v současnosti většina účastníků si na stáří spoří v těch původních, takzvaných transformovaných fondech, ve kterých je sice garance nezáporného výnosu, ale mají i z toho důvodu velmi konzervativní investiční strategii. Nově by bylo možné umožnit být účastníkem transformovaného fondu, pokud je daná osoba současně účastníkem účastnického fondu, což v současné době možné není.

Stejně tak se tam zvyšuje maximální výše státního příspěvku v penzijních fondech, která aktuálně činí 230 korun měsíčně, na 340 korun měsíčně s tím, že se zvyšuje spodní hranice měsíčního spoření ze současných 300 korun na 500 korun měsíčně a taktéž horní hranice pro získání příspěvku ze současných 1 000 korun na 1 700 korun. V takovém případě by tedy státní příspěvek mohl činit až těch 340 korun namísto 230. Současně je potřeba poznamenat, že v rámci tohoto tisku se odebírá státní příspěvek v penzijních fondech pro účastníky v důchodovém věku.

Dále se zvyšuje podpora obchodování s korporátními dluhopisy ve smyslu zavedení povinnosti informovat o emitentovi tak, aby bylo na základě těchto informací možno posoudit schopnost emitenta tyto dluhopisy splatit, a to i pokud se jedná o dluhopisy, u nichž se nevyhotovuje prospekt dluhopisu, to znamená dluhopisy s emisí pod 1 milion eur nebo ekvivalentu.

Jak pan ministr zmínil, provádějí se tam taktéž změny u spotřebitelského úvěru na bydlení, tedy u hypoték, s cílem posílit vyváženost úpravy předčasného splácení spotřebitelského úvěru na bydlení stanovením způsobu určení výše účelně vynaložených nákladů vzniklých poskytovateli v souvislosti s tímto předčasným splacením, to znamená, aby se tam napevno stanovila pravidla, kterými se tyto účelně vynaložené náklady určí.

V rámci novely insolvenčního zákona se pak zpřehledňuje úprava informační povinnosti soudu vůči České národní bance v případě úkonů vůči některým osobám působícím na finančním trhu, to znamená finanční instituce, které se dostanou do stavu insolvence.

V rámci usnesení rozpočtového výboru se tedy navrhuje také doplnit do toho původního návrhu právě nový produkt, a to sice to pojištění dlouhodobé péče, jak už jsem jej zmínil, když jsem citoval to usnesení rozpočtového výboru. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: v tuto chvíli tedy otevírám obecnou rozpravu, do které se přihlásil pan poslanec Munzar. Máte slovo.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane předsedající, za slovo. Dobré odpoledne, kolegyně a kolegové, já si dovolím ve svém slově představit tři pozměňovací návrhy, které dnes budu i po dohodě v koalici - a dodržím, že to představím u jednotlivých pozměňovacích návrhů - budu předkládat.

Začnu tím dlouhodobým diskutovaným investičním produktem. Po diskusích v rámci koalice jsme se shodli na společném pozměňovacím návrhu, ve kterém zúžíme de facto identifikace cenných papírů a nástrojů peněžního trhu, které budou moci být takto využívány, a to konkrétně na ty, které by měly být obchodovány na evropském regulovaném trhu nebo obdobném trhu ve státech mimo Evropskou unii, dále pak například do státních dluhopisů vydávaných státy Evropské unie, tedy včetně České republiky, do dluhopisů vydávaných centrálními bankami států EU a do takzvaných krytých dluhopisů. Když řeknu důvod, proč jsme se takto dohodli, tak je to určité snížení rizik, která samozřejmě každou transakci na finančním trhu provází, a je to i vzhledem ke snížení rizikovosti takových obchodů. Dlouhá diskuse například v odborných kruzích byla u takzvaných dluhopisů s prospektem, které ale vlastně tímto návrhem z tohoto návrhu zákona vyjímáme právě z důvodu rizikovosti.

Druhý pozměňovací návrh se týká oblasti hypoték. Chtěl bych tady navázat na úvodní slovo pana ministra, protože součástí odborné diskuse je, jak řešit účelně vynaložené náklady u poskytování fixací u hypoték. Ona se strhla i před létem velká veřejná diskuse, ale značná část veřejnosti se začala mylně domnívat, že se jedná o zavádění poplatků za jakékoliv splacení hypotéky. K tomu je třeba skutečně říct, že se jedná pouze o dobu fixace, tedy dobu, kdy ten, kdo si hypotéku bere a získá díky fixaci lepší sazbu, má lepší sazbu než bez fixace. Netýká se to hypoték bez fixace. Je potřeba si uvědomit, že se zajištěním dlouhodobých prostředků na mezibankovním trhu jsou spojeny také závazky a náklady pro poskytovatele hypotečního úvěru a vlastně se, jak tady říkal pan ministr, bavíme v té veřejné diskusi o tom, kdo má náklady na získání lepší ceny z důvodu fixace, kdo je má hradit, zda ten, kdo tu lepší cenu získal, to je ten, kdo získal tu fixaci, anebo ji má poskytovatel rozprostřít do cen pro všechny ostatní své klienty. Vnímám hlasy, že by do toho stát neměl vůbec mluvit, já bych dokonce i souhlasil, ale tento Rubikon byl překročen v roce 2016, kdy se přijal zákon o spotřebitelském úvěru, a stát začal tento trh a poplatky regulovat. Na druhou stranu i vnímám hlasy a obavu těch, co hypotéku s fixací mají a mají obavy ze změny podmínek právě v průběhu fixace. Proto jsem navrhl, a rozpočtový výbor, jak tady řekl pan ministr, přijal můj pozměňovací návrh, že by se tyto případné náklady, účelně vynaložené náklady vztahovaly už pouze buď na nové smlouvy, nebo na nové fixace stávajících smluv. Zároveň budu v podrobné rozpravě předkládat návrh, který dávám ke zvážení v rámci veřejné diskuse, a to ten, že znovu formulaci občany vynaložených nákladů, to znamená, že za každý započatý rok do konce fixace by spotřebitel měl zaplatit maximálně 0,25 % z předčasně splacené částky, celkově však nejvýše 1 % z předčasně splacené částky. Uvidíme, jakým způsobem tento návrh zvážíte.

Třetí pozměňovací návrh se týká úplně jiné oblasti, která tady ještě nebyla řečena, nicméně si myslím, že právě novela zákona o kapitálových trzích nám umožňuje se zamyslet i nad lepším využíváním moderních nástrojů, jako je třeba využívání takzvaných zaměstnaneckých akcií. To je velmi moderní způsob, který na západ od nás v zahraničí je velmi využíván zejména inovativními firmami a startupy, které sice mají velký potenciál svého rozvoje, ale nemají dostatek peněz na vysokou mzdu, aby mohly zaplatit ty největší odborníky, a hlavně si je udržet. Lákají je hlavně na to, že poskytují místo vysoké mzdy část mzdy v zaměstnaneckých akciích, tím je motivují a zavazují si je ke zvyšování hodnoty firmy. V České republice je dosud tento systém, tato možnost limitována tím, že okamžik zdanění je okamžik poskytnutí akcie. Vlastně to znamená, že zaměstnanec musí mít dostatek vlastních prostředků, aby si splnil v ten okamžik daňovou povinnost.

Pozměňovací návrh, který zase po dohodě v koalici a po dohodě s Ministerstvem financí předkládám, je snažit se tento problém odbourat, aby tento nástroj byl lépe využíván a pomohl k rozvoji inovační ekonomiky a startupů, a proto předkládám návrh, který odsune daňovou povinnost do několika okamžiků typu prodeje té akcie, opuštění firmy a podobně. V pozměňovacím návrhu, který načtu v podrobné rozpravě, je těch okamžiků několik a skutečně to má pomoci v tom, aby naše startupy mohly daleko více a lépe tento instrument zaměstnaneckých akcií využívat.

Ještě mi dovolte poslední větu: nejedná se o pozměňovací návrh, který bych předkládal nyní, ale zase po dohodě v koalici na jednání rozpočtového výboru jsme předložili další pozměňovací návrh. Je to daňové zvýhodnění nového produktu, takzvané pojištění dlouhodobé péče, jehož smyslem je přivést do systému dlouhodobé péče soukromé prostředky, protože jsme si všichni vědomi dvou věcí: za prvé, že v systému dlouhodobé péče není dostatek finančních prostředků a není tento systém dostatečně připraven do budoucna na stárnutí populace a na okamžik, který budeme řešit jednou každý z nás, a je to velká zátěž jak pro tu rodinu, tak pro toho člověka samotného, když se dostane do III. a IV. stupně závislosti, zejména ve stáří, tak pak samozřejmě to zasahuje do ekonomické aktivity rodiny, a právě toto má pomoci, aby se ten občan na to pojistil a neměl z budoucnosti takové obavy. Takže to je další věc, kterou jsme předložili a rozpočtový výbor tento návrh přijal. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. S přednostním právem se nyní přihlásil pan předseda Michálek.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, řešíme tady už opakovaně probíranou problematiku hypoték a návrhu, aby se zavedly poplatky na hypotéky. Je potřeba vidět, že zavedení takového poplatku je nákladem na straně těch, kteří zvažují refinancování, na druhé straně je potřeba to vidět i z pohledu trhu jako celku, tak, aby to naopak nevedlo k tomu, že kvůli těm cestujícím, turistům, kteří mění hypotéky nadměrně často, se zvyšují hypotéky pro všechny ostatní na trhu. Takže se snažíme najít kompromis, který bude z našeho pohledu aspoň z hlediska Pirátů výhodný pro občany, kteří mají hypotéku, a který pomůže tomu, aby trh fungoval jako celek.

Já jsem zaznamenal tento návrh, ten poslední, který je z dnešního rána, který by tedy v podstatě znamenal, že když si dneska občan vezme hypotéku na nový barák za 10 milionů, za jeden rok může splatit vlastně 25 % z té částky 10 milionů bez jakékoliv sankce, plus vedle toho může tedy splatit celou hypotéku v případě, že dojde k nějaké životní události, které jsou v tom zákoně uvedeny, což považuji za správné. A potom vlastně podle toho pozměňovacího návrhu by platil 1 % ze zbývající částky, čili v případě, o kterém jsem mluvil, by to bylo u toho předčasného splacení nějakých 75 000 korun.

Pro mě ten návrh je nový, takže my si ten návrh budeme muset nejprve analyzovat, jestli skutečně splní ten deklarovaný cíl, protože to je poměrně čerstvé, tak v rámci toho času mezi druhým a třetím čtením se na to ještě podíváme, aby to skutečně bylo nejvýhodnější pro spotřebitele. Pokud by se ukázalo, že tomu tak není, tak bych možná čistě pro jistotu navrhl v rámci podrobné rozpravy i tu takzvanou nulovou variantu, to znamená, abychom se vrátili k podobě návrhu zákona bez hypoték, pokud by se ukázalo, že ta varianta je v neprospěch spotřebitelů, což je i to, co jsme říkali na začátku, ale pro nás je to ještě téma, které budeme důkladně zvažovat.

Pokud jde o problematiku zaměstnaneckých akcií, my velmi podporujeme, abychom vytvořili co nejpříznivější prostředí pro startupy v České republice. Současná úprava není přátelská k tomu, aby člověk na začátku, když buduje nějaký startup, který má třeba dva zakladatele, kteří dají zaměstnanecké akcie lidem, kteří to od počátku s nimi táhnou a kteří do toho dávají určitý risk, že buď ta firma rekordně vyroste a budou z toho mít slušný příjem, nebo se naopak ukáže, že stejně jako - bohužel to tak je - většina startupů nedosáhne extrémního růstu nebo naopak skončí neúspěšně, to je prostě charakteristika startupového trhu, tak bychom chtěli, aby se to odvíjelo primárně od toho, jaký nárůst hodnoty je u zaměstnaneckých akcií. Návrh ministerstva u zaměstnaneckých akcií tu situaci zlepšuje, ale současně pouze dochází k odkladu daňové povinnosti. Za nás se domníváme, že by bylo možné nalézt ještě lepší řešení, které by skutečně odvíjelo výši zdanění od toho, jakou hodnotu mají ty akcie, jestli dojde k obrovskému nárůstu, jestli se ty akcie zhodnotí, nebo jestli ten startup zkrátka bude neúspěšný, a v takovém případě asi nemá smysl nutit ty lidi, aby danili podle nějakého odhadu, který v podstatě u těch startupů není možné kvalifikovaně provést. Pan ministr mi tady našeptává do ouška, že to tam je, takže my se určitě podíváme podrobně na tento návrh. Jenom abych to objasnil ostatním kolegům, kteří nebyli u těch jednání, ta věc se opravdu velmi intenzivně vyjednávala do posledního okamžiku, takže s detaily toho návrhu je potřeba se ještě seznámit, jak to připravovalo Ministerstvo financí.

Považuji tyhle dvě věci za ty úplně nejdůležitější v tom návrhu. Ty ostatní návrhy, o kterých mluvil pan kolega Munzar, tak já podporuji to zúžení u DIPu, to myslím, že je cesta dobrým směrem. Tohle jsou dvě věci, které ještě budeme zvažovat v průběhu dalšího jednání.

Jenom to jsem chtěl vysvětlit, aby bylo jasné pro účely načtení té takzvané nulové varianty - není to tak, že by tohle bylo něco, co bychom tady nějak tlačili. Je to věc, kterou si budeme ještě rozmýšlet, abychom měli jistotu, že to je stejně jako v ostatních západních státech nejvýhodnější řešení pro lidi, kteří mají hypotéku a kteří by se tím neměli dostat do žádné svízelné situace. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. S faktickou poznámkou se nejdříve hlásil pan poslanec Munzar a poté pan zpravodaj.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Budu velmi stručný. Pro pana kolegu Michálka - skutečně ten pozměňovací návrh pamatuje a obsahuje i tu situaci, pokud někdo získá ve startupu zaměstnanecké akcie, ale ten startup se zkrátka nepovede, teoreticky když v budoucnu pak ty akcie budou mít nulovou hodnotu, samozřejmě je počítáno s tím, že pak ta daňová povinnost odložená je nula. Takže tuhle věc ten pozměňovací návrh obsahuje. Chápu, že v daném čase se ne vždy musí podařit úplně dokonale vyprecizovaný návrh, který pamatuje úplně na všechny situace, ale myslím si, že tohle je velký krok dobrým směrem, ten pozměňovací návrh, který pomůže startupům.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Pan zpravodaj.

 

Poslanec Michael Kohajda: Tak děkuji. Já bych chtěl věcně zareagovat na některé oblasti.

Nejprve co se týká těch předčasných splátek hypoték, to znamená spotřebitelský úvěr na bydlení. Tam já musím říct za nás, za naši stranu, že spatřujeme výhodnost toho, mít pevná pravidla, jak se vypočítávají účelně vynaložené náklady přímo v zákoně, jako lepší variantu, než je ta současná, kdy ta pravidla jsou obecně popsána velmi - není tam vlastně žádný vzoreček. Při aplikační praxi se velmi liší, jak to která banka vykládá. Ty banky, které to vykládaly tak, že pro spotřebitele to bylo velmi drahé, samozřejmě pak neušly soudnímu přezkumu. Sice je aktuální stav nějaký, který více straní dnes těm spotřebitelům, co se týká právě možnosti žádat takzvané úrokové náklady, to znamená to, že ten věřitel přijde v nějaké části o budoucí své výnosy, se kterými počítal a se kterými si obstaral ty finanční prostředky.

Tady k tomu bych jenom poznamenal a krátce shrnul, že tato věc byla předložena Soudnímu dvoru Evropské unie s tím, že se týká právní úpravy německé. V jejich občanském zákoníku ta právní úprava je velmi blízká právní úpravě, která je navrhována nyní Ministerstvem financí. Byly tam věcně položeny velmi konkrétní otázky, jak to za chvíli shrnu, a stanovisko generálního advokáta již známe. Vlastně uvádí to, že právní úprava, kterou my tady navrhujeme, podle jeho názoru je možná. K tomu bych se dostal za chviličku.

Já si myslím, že je i dobrá cesta tak, jak původní ministerský návrh byl upraven, to znamená to, že náklady nezbytné byly limitovány ze dvou ohledů, a to sice, co se týká vzdálenosti od konce fixace čtvrt procentního bodu za každý rok, kdy máme aktuální stav, versus konec období fixace, nejvýše však 1 %. Tady bych chtěl zdůraznit, že ale vždy to je maximální možná výše. Není pravda, že by se tímto návrhem zákona vylučovala jakkoliv konkurence mezi bankami. Je to ten horní limit, který banka musí respektovat. Samozřejmě v rámci konkurenčních nabídek je možné, aby měla jakýkoliv mírnější přístup ke svým spotřebitelům, a já předpokládám, že i v tomto banky budou mezi sebou soutěžit.

Je důležité říci, že jsme podporovali přípravu pozměňovacího návrhu, který přednesl pan kolega Munzar, vaším prostřednictvím, a to sice, že nová pravidla by se měla vztahovat pouze pro nové smlouvy spotřebitelského úvěru na bydlení a u současných smluv pouze pro nové fixace. To znamená, pro aktuální smluvní závazky a aktuální fixace budou aplikována ta současná pravidla. Tedy nikdo, kdo aktuálně má fixaci, se nemusí obávat toho, že by na tom byl hůře. Samozřejmě tak jako vždy má možnost vystoupit z té fixace, pokud dodrží zákon o spotřebitelském úvěru a případně bude mu účtován takový poplatek, který v současnosti se účtuje. To, zda to v každém případě bude pro něj výhodnější, o tom já mám pochybnosti. Jak jsem řekl před chvílí, myslím si, že je správné, aby tady ta pravidla existovala, byla dostatečně konkrétní.

Já bych opravdu se věnoval chviličku pouze stanovisku generálního advokáta Manuela Campos Sánchez-Bordona, který připravil ve věci dvou spotřebitelů proti německé bance, je to VR Bank Ravensburg-Weingarten, s tím, že vlastně věcná otázka byla vcelku jednoduchá, týkala se nároku věřitele na spravedlivé a objektivní odškodnění za případné náklady přímo vzniklé předčasným splácením úvěru tak, jak o nich mluví směrnice 2014/17. Tato směrnice umožňuje, aby v podmínkách členského státu mohlo být stanoveno, že věřitel, tedy v tomto případě banka, má nárok na spravedlivé, objektivně odůvodněné odškodnění za případné náklady přímo spojené s předčasným splacením úvěru.

Tady ta základní otázka - a musím říct, že samozřejmě vztahuje se to k německému občanskému zákoníku, ale je to velmi podobná situace, tak jak je navrhována nyní Ministerstvem financí - Zemský soud v Ravensburgu položil dvě zcela konkrétní otázky: "Musí být pojem spravedlivé a objektivní odškodnění za případné náklady přímo spojené s předčasným splacením úvěru, uvedené v čl. 25 odst. 3 směrnice 2014/17/EU vykládány v tom smyslu, že odškodnění zahrnuje i ušlý zisk věřitele, zejména budoucí platby úroků, o které přijde v důsledku předčasného splacení?" A druhá otázka: "V případě ladné odpovědi na tu první otázku obsahuje unijní právo a konkrétně čl. 25 odst. 3 směrnice 2014/17/EU pokyny pro výpočet příjmů věřitele z opětovného investování předčasně splaceného spotřebitelského úvěru na nemovitosti, které je třeba zohlednit u ušlého zisku. a popřípadě jaké?

Samozřejmě přeskočím veškeré to argumentační pozadí a budu citovat pouze závěr generálního advokáta s tím, že navrhuje, aby Soudní dvůr odpověděl Zemskému soudu v Ravensburgu v Německu takto - s tím, že "tato směrnice a konkrétně čl. 25, odst. 3 musí být vykládán v tom smyslu, že nebrání se takové vnitrostátní právní úpravě, která při stanovení odškodnění, které náleží věřiteli, zohledňuje ztráty spojené se ztrátou úroků, jež po předčasném splacení úvěru spotřebitelem již nebudou placeny, a nebrání způsobu výpočtu odškodnění věřitele za předčasné splacení úvěru, který je založen na fiktivní opětovné investici splacené částky do bezpečných cenných papírů na kapitálovém trhu se splatností shodnou se splatností úvěru". Zjednodušeně řečeno, generální advokát souhlasí s tím, že úrokové náklady mohou být započítány do účelně vynaložených nákladů podle této směrnice, z níž samozřejmě náš zákon o spotřebitelském úvěru vychází. Z toho můžeme vydedukovat, že navrhovaná právní úprava, jak ji navrhlo Ministerstvo financí, odpovídá velmi pravděpodobně této směrnici, i co se týká způsobu výpočtu, to je těch nákladů, které vychází z porovnání z aktuální úrokové míry v rámci smlouvy o konkrétní hypotéce versus referenční úvěrová sazba, kterou bude vyhlašovat Česká národní banka.

To tedy k hypotékám. Z tohoto důvodu jsem se také připojil k pozměňovacím návrhům, které před chvílí představil pan kolega Munzar.

Co se týká dlouhodobého investičního produktu, tady bych jenom chtěl říct, že oproti původnímu návrhu, jak jej navrhlo Ministerstvo financí, v rámci jednotlivých debat, které jsme tady vedli mezi prvním a druhým čtením, jsme skutečně v pozměňovacích návrzích, které jsou v systému nahrány a u nichž jsem se taktéž připodepsal, pečlivě dbali na to, abychom omezili subjekty, které tyto produkty mohou nabízet, ten DIP, abychom měli registrační povinnost, nikoliv povolovací, ale registrační povinnost, co se týká těch poskytovatelů, aby byli známi České národní bance jako orgánu dohledu, a stejně tak aby každý spotřebitel si mohl ověřit, že ten, kdo mu nabízí ten investiční produkt, jej nabízí pod dohledem České národní banky. Stejně tak jsme omezili původně navrhovaný okruh nástrojů, do kterých je možné investovat v rámci dlouhodobého investičního produktu, aby se jednalo o nástroje s vyšší mírou bezpečnosti, s nižší mírou rizika. A stejně tak navrhujeme v rámci těch pozměňovacích návrhů, projednali jsme a nyní to navrhujeme změnit bez zdanění výnosů v rámci dlouhodobého investičního produktu tak, aby to zdanění zapadalo do současných pravidel, která obsahuje zákon o daních z příjmů a která se vztahují k výnosům z jednotlivých investičních nástrojů. To znamená, abychom srovnali ty podmínky s aktuálním investováním do aktuálních investičních nástrojů.

Z tohoto důvodu si myslím, že pokud budou přijaty pozměňovací návrhy, jak jsou takto navrženy aktuálně, tak si myslím, že dlouhodobý investiční produkt opravdu byl precizován tak, aby byl dostatečně bezpečný pro budoucí klienty, pro budoucí spotřebitele, ale aby současně jim nabízel širší možnosti investic, než to nabízejí aktuální produkty třetího pilíře. Samozřejmě je předpoklad, že dlouhodobý investiční produkt bude určen spíše těm klientům, kteří jsou řekl bych finančně výše vzdělaní, kteří mají bližší a pozitivnější vztah k finančním trhům. Ti, kteří jsou třeba konzervativnější, budou zůstávat u současných produktů třetího pilíře. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Přeji hezký podvečer, vystřídali jsme se v řízení schůze. Nyní s faktickou poznámkou vystoupí pan poslanec Juchelka. Pane poslanče, prosím, máte slovo.

 

Poslanec Aleš Juchelka: Děkuji moc. No, já u toho dlouhodobého investičního produktu mám trošičku více otazníků než odpovědí. Ještě si musím přečíst pozměňovací návrh pana kolegy Munzara, protože vy jste ho navrhli v maximalistické variantě, která je dle mého názoru právě z hlediska třetího pilíře a vlastně nějakého odkládání si do budoucna velmi problematická, ba bych řekl až riziková. Mě jenom zajímá, kdo s tím přišel, s tím dlouhodobým investičním produktem, proč vlastně najednou tady máme z Ministerstva financí návrh na dlouhodobý investiční produkt, když tady máme další možnosti v rámci třetího pilíře si nějakým způsobem připojišťovat ty věci? Tady pan zpravodaj malinko odpověděl tím, že to bude spíše pro ty, kteří jsou tedy finančně gramotnější, chytřejší, movitější a mohou vlastně využít rizikovější si nějaké střádání v rámci stáří v třetím pilíři. Mě jenom tady toto zajímá, protože já jsem si kladl otázku, zdali to je skutečně ta správná cesta, kdy máme nějakých 4,5 milionu klientů v rámci třetího pilíře penzijního připojištění, že dohromady se tuším bavíme o 550, 650, 600 miliardách korun, takže tam bude velikánský tlak v tuto chvíli právě od všech těch, kteří budou ten dlouhodobý investiční produkt chtít nějakým způsobem realizovat právě tady už na tyto stávající klienty, kteří už třeba nějaké konzervativní střádání mají, a za nějakou úplatu budou je vlastně lákat na to, aby si zařídili dlouhodobý investiční produkt. Takže mě vlastně zajímá, kdo s tím vlastně přišel a proč s tím přicházíme vlastně s takovýmto produktem jako Ministerstvo financí. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Další faktická poznámka; pan ministr Stanjura.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Dneska už to zaznělo. Koncepci rozvoje kapitálového trhu, který obsahoval dlouhodobý investiční produkt, schválila vláda Andreje Babiše v roce 2019, pro pana poslance Juchelku. Když to porovnáte se sněmovním tiskem 993 z minulého volebního období, tak zjistíte, že ten návrh je velmi, velmi obdobný, co se týče rozvoje kapitálových trhů, takže není to ten případ, kdy jsme to, co schválila předchozí vláda, hodili do koše, naopak jsme navázali na tu činnost. Žádnou novou koncepci jsme nepředložili, vzali jsme ten tisk minulého volebního období, o něco jsme ho doplnili, něco jsme mírně poměnili.

A ta základní otázka, proč - protože vláda České republiky schválila koncepci rozvoje kapitálového trhu. Když se zeptáte všech odborníků, říkají, že náš kapitálový trh je slabý v porovnání se zahraničních konkurencí. Toto jsou nástroje, jak to využít. Ten pozměňovací návrh některá rizika významným způsobem snižuje. Já jsem pro a uvidíme, můžeme pak za tři roky vyhodnotit, zda to nemůžeme více otevřít, nebo za pět let, až už budeme mít nějakou aplikační praxi. Tak otázka, proč teď. No, začali jsme na tom vlastně dělat ihned po mém nástupu na ministerstvo a říkám, pod sněmovním tiskem 993. To není výmluva. Kdybych ten návrh či tu koncepci z minulé vlády považoval za špatný, tak bych nechal zpracovat jinou koncepci či jiný návrh. Doufám, že to jako vysvětlení stačí.

Debata zatím se vede opravdu v odborné rovině, byl bych rád, kdyby tak zůstala. Není to klasický politický souboj, vláda versus opozice. Tady navazujeme říkám na koncepci, kterou schválila minulá vláda, bavíme se o detailech, nástrojích, parametrech, snižování rizik a podobně. Nicméně není to tak, že jsme přišli minulý měsíc, minulý rok a chtěli jsme něco revolučně změnit. Je to spíš evoluce, navazujeme na ty tisky. Není to stoprocentní, ale je to hodně podobné. A bavme se o těch parametrech i o těch pozměňovacích návrzích, které během dneška zazněly. (Předsedající: Čas.) Omlouvám se, pane místopředsedo.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Vracíme se do obecné rozpravy. Vystoupí pan poslanec Nacher, připraví se pan poslanec Síla. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, já to budu nějak strukturovat. Nevím, jestli se mi to úplně všechno podaří, možná že budu skákat z tématu na téma, tak se omlouvám, protože mám k tomu celkem dost poznámek. Pokud tam něco budu kritizovat, tak já bych poprosil, abyste to nebrali osobně, jak pan ministr, tak nevím, zpravodaj nebo někdo jiný, protože to si myslím, že teď se tady bavíme o skutečně věcné materii, o odborné záležitosti.

Já tam kromě těch pozitivních momentů, které také vypíchnu, vidím to, že tam je, ať se na mě nikdo nezlobí, jeden přílepek, ke kterému se vrátím, dvě retroaktivní opatření - jedno je vyřešeno tím pozměňovacím návrhem, zaplaťpánbůh - a že v zásadě se jedná o tak dlouhodobé záležitosti, že si troufám říct, že by to chtělo generální dohodu mezi koalicí a opozicí, zejména, když se tedy bavíme o tom DIPu. Aspoň takhle bych já si představoval něco, co by se dalo nazvat, aby to tady nikdo z vás nepoužil jako řekněme určitou část penzijní reformy nebo rozšíření penzijních produktů. K takové dohodě tady nedošlo. Dokonce jsem zaznamenal, že nebyla úplně shoda v rámci koalice. Nevím, jak to dopadlo s těmi pozměňovacími návrhy, které - aspoň v médiích říkali, že připravují kolegové poslanci z TOP 09, Pirátů a STAN. Nevím, jestli tedy jste se teď nějak narychlo dohodli, nebo ne, tak by bylo docela dobré, abyste nám to řekli, ale myslím si, že takhle by se k tomu přistupovat nemělo. No, ne, takhle by se k tomuhle přistupovat nemělo. Tady si myslím, že by to chtělo prostě generální dohodu.

Řeknu vám některé věci a prvky, které bych tam já dal a my bychom tam dali, kterými bychom to někde rozšířili, někde zúžili. Když začnu tím poplatkem za předčasné splacení hypotéky, což já považuju za přílepek, protože to vůbec nesouvisí - vůbec to nesouvisí s rozvojem finančních trhů a s dlouhodobými penzijními produkty. Kvituju, že tam je to rozšiřování životních situací, které se odráží z mého pozměňovacího návrhu, ke kterému se tady klidně hrdě přihlásím. On by to stejně někdo použil, v debatě už pan ministr to jednou připomínal. Já bych principiálně řekl ten základní rozdíl v tom, a ten je za prvé, k jakému zákonu se to přidává - tady se to přidává někam, kam to podle mě nepatří, a za druhé, že za mě je něco jiného dávat pozměňovací návrh, který principiálně řeší nějakou situaci, to znamená to, aby se zabránilo, já bych skoro řekl toxické migraci v době, kdy by byl drastický propad úrokových sazeb před koncem fixace, a něco jiného je, když se to dělá řekněme spěchem a z nějakého účelu, protože teď jsou ty úrokové sazby vysoké a očekává se jejich pokles. Když jsem to navrhoval, kromě rozšiřování těch životních situací tam byl i nějaký limit - otázka, jestli je dobře, nebo ne - horní 50 000, bylo to 1,5 %a bylo to v době, kdy úrokové sazby u hypoték byly mezi 2, 3 %, řekněme. Dneska jsou na násobku toho, takže za mě to je velký rozdíl principiální a nějaká jakoby účelovost.

Nicméně tady přichází můj první dotaz. Moc tomu nerozumím, tomu spěchu i v tomhle případě, protože pokud projde - já tam mám pozměňovací návrh, ke kterému se za chvilku přihlásím, kde dávám úplně celou tu pasáž pryč, to znamená pasáž, která se týká zákona o spotřebitelském úvěru. Nicméně pravděpodobně, protože to navrhuje někdo z opozice, tak to neprojde. A tak my jsme už v rozpočtovém výboru podpořili pozměňovací návrh Vojtěcha Munzara, aby se dala pryč ta retroaktivita. Já jsem na začátku kritizoval tu retroaktivitu, ta je pryč. Kritizoval jsem ta 2 %, pochopil jsem, že to bude 1 %, a dokonce to každý rok bude odstupňováno, takže se vlastně i ti klienti odliší. To si myslím, že jsou to pozměnováky správným směrem, to já tady nebudu jenom negativní. Ale za prvé si říkám, proč to tam tedy nebylo od začátku a že vlastně ten tlak, který jsme tady vyvinuli a který já jsem vyvinul kritikou toho, tak to něco přineslo, ne, že ne. Kdybychom tady k tomu mlčeli v prvním čtení a vůbec se k tomu nevyjadřovali, tak je otázka, jestli by ty pozměňováky tady byly. Takže to si myslím, že je potřeba tady říct.

Ale ta základní otázka, kterou jsem teď tím košatěním vlastně nevyřkl, je, že tím, že by prošel - a já doufám, že pak projde - pozměňovací návrh Vojtěcha Munzara na zrušení té retroaktivity, tak odpadá vlastně ten spěch a odpadá to, o čem jsem mluvil před pěti minutami, o účelovosti toho - pojďme to rychle schválit, abychom zachytili propad úrokových sazeb a možná migraci klientů mezi bankami. V momentě, kdy tam retroaktivita bude zrušena a projde ten pozměňovací návrh, všichni, co jsou dneska v té fixaci, tak se jich to týkat nebude. To jsou vlastně přesně ti, kterým to bude teď dobíhat příští, přespříští rok, kdy lze očekávat ten pokles. Jinými slovy, v té chvíli nerozumím tomu spěchu. Nerozumím tomu spěchu a tomu, že se to muselo přiřadit k tomuhletomu návrhu, který s tím nesouvisí, když ten princip retroaktivity už tam není, a jsem za to rád.

Co mě mrzí potom, je, že ten princip retroaktivity ale zůstal u části, která se týká třetího pilíře, a to jsou ty státní příspěvky pro důchodce nebo prostě státní příspěvek na doplňkové penzijní spoření pro ty, kteří pobírají důchod. Tam ta retroaktivita zůstala a vy víte, že já konzistentně tyhlety principy retroaktivity - třeba u stavebního spoření, taky tady seděl ministr financí a nemůže říct, že překvapuji, že bych každou schůzi říkal něco jiného - tak tam ten princip retroaktivity mně taky vadí. Takže bych se chtěl zeptat v rámci druhého čtení - kdy jindy - že jeden princip retroaktivity je řešen pozměňovacím návrhem, na ten druhý reaguji já, to je zase pozměňovací návrh, ke kterému se přihlásím. Dohromady mám sedm pozměňovacích návrhů, ale tam se obávám, že to neprojde. Tak ptám se, proč?

Jinak samozřejmě redesign třetího pilíře a větší motivace, aby lidé více spořili, jdou správným směrem. To oceňuji, tohleto podpoříme, v tomhletom ten problém není. Možná to mohlo být klidně ještě odvážnější. Ale tohle, co se týká zrušení státního příspěvku pro důchodce, to mě mrzí a myslím si, že by to tam být nemělo. Mám to ve dvou variantách, potom vám to vysvětlím, jakou ty pozměňovací návrhy mají logiku: jednou, že se to tam úplně vrací, a jednou, že se ruší retroaktivita, že to tudíž nebude do budoucna, že ti, co to už dneska mají, těm to doběhne. Takže tolik retroaktivita dvakrát jinak.

Poslední kapitolu - já jsem si to takhle rozdělil pro zjednodušení tedy na tu hypotéku a na zákon o spotřebitelském úvěru, na třetí pilíř a na DIP, na dlouhodobé investiční produkty. Zase jsem rád, že tam Vojtěch Munzar teď načetl pozměňovací návrh, který to vlastně zpřísňuje, protože i moje pozměňovací návrhy a debata, kterou jsem vedl na rozpočtovém výboru i s předsedou rozpočtového výboru, měly vést k větší ochraně spotřebitele a ke zpřísnění toho, kdo to může poskytovat. To tam teď Vojtěch Munzar načetl, omezení těch firem. V pořádku, zase je to krok správným směrem.

Zase bych dal řečnickou otázku. Kdyby člověk k tomu mlčel a neřekl nic, jestli by tam ty pozměňovací návrhy padaly? Je to řečnická otázka, já se za to omlouvám, protože teď můžete říct vlastně cokoliv, že jo, nebo že ne. Je to nedokazatelné, protože nemůžeme vrátit minulost. Ale pokud jde o DIP, tam mám nějaké pozměňovací návrhy, které jsem v rychlosti sepsal. Jednak je to zrušení DIP - protože jsem už nevěděl, jakým způsobem se s tím popasovat, a nevěděl jsem, jestli a kdy to budeme probírat, kolik na to bude času. Potom tam mám posunutí účinnosti. Ale co tam mám určitě, je stropování akviziční provize. To je jedna z dalších věcí, která si myslím - a my jsme se tady o tom bavili s panem ministrem - že je prospotřebitelská. Moje zkušenost je taková, že tam, kde to stropováno nebylo, což bylo typicky IŽP, investiční životní pojištění, tak to prostě oni sekali jako Baťa cvičky pro všechny. Ta provize tam v průměru byla 24 měsíců, to znamená dvouleté pojistné, které samozřejmě ten spotřebitel měl jakoby zadarmo, ale to se vám promítne do ceny toho produktu, logicky, proto ty produkty nebyly výhodné. Do dneška se vedou spory. Tudíž, co mně tam ještě chybí - a to je to, co jsem chtěl říct a nabídnu panu ministrovi, protože k tomuhle prostě nedošlo - že by tady byla nějaká generální dohoda mezi koalicí a opozicí, na čem postavit ten třetí pilíř, jak to rozšířit. Já bych třeba z toho úplně vyhodil to IŽP. V minulém volebním období jsem i takový návrh měl. Prostě aby tam nebyly věci - protože nejde jenom o státní příspěvek. My se vždycky bavíme u stavebního spoření nebo u doplňkového penzijního spoření o státním příspěvku, ale jde i o to, co si můžete odečíst z daní, že jo? I tam je to samozřejmě participace státu a daňového poplatníka.

Já vám tvrdím se svými zkušenostmi, ještě než jsem šel tady do politiky, že právě ta participace státu je to, co otvírá dveře finančním poradcům ve vztahu ke klientům, kteří k tomu nemají takové informace. V momentě, kdy vy řeknete, tohleto se dá odečíst z daní, stát to doporučuje, tak ten finanční poradce má vyhráno. To se stávalo u IŽP. Proto já jsem třeba chtěl otevřít tu debatu a dělal jsem to jako koaliční poslanec, že jsem navrhoval, že prostě produkty, které nemají za mě tu kvalitu... Je tam spousta soudních sporů, které mimochodem ti klienti teď vyhrávají u IŽP. Přetáčely se smlouvy právě kvůli provizím, a to až tak silně, že dokonce Sněmovna schválila rozdělení provize na prvních pět let. To bylo ještě předtím, než já tady nastoupil, to bylo 2013 až 2017. Proto tady navrhuji zastropování akviziční provize právě z těchto důvodů.

Mrzí mě, že tam právě některé nové produkty jsou - něco načetl Vojtěch Munzar v pozměňovacím návrhu. Dokonce je v tom takový zmatek, že se nás novináři ptali, jestli je to pozměňovací návrh kolegy Havránka - já jsem vůbec nevěděl, o jaké produkty jde, ale zůstaly tam některé, které jsou za mě kontroverzní a podle mě si nezaslouží tu podporu. Troufám si říct, že tohleto přece je - to se na mě nezlobte - nadstranická věc, nadkoaliční - opoziční. Tady prostě musí dojít k dohodě, aby po příštích volbách se to zase nevrátilo někam zpátky. Takhle se za mě ty jednotlivé segmenty penzijní reformy nebo penzijních produktů dělat nedají.

Takže já se postupně pak v podrobné rozpravě přihlásím s konkrétními čísly. Než se přihlásím k pozměňovacím návrhům - mám jich sedm - budu navrhovat vrátit alternativně ten návrh k dopracování do rozpočtového výboru, protože si myslím, že to prostě dojednané úplně není. Směšují se tam notabene dvě věci - byť se ta jedna vylepšila - které spolu nesouvisí, a to i časově, protože jedna je aktuální, jedna je dlouhodobá. Budu navrhovat alternativně přerušit jednání do 10. listopadu, nebo navrhněte nějaký jiný termín, aby opravdu ty věci měly parametry toho, že jde o dlouhodobé penzijní produkty. To není... já se nechci dotknout kolegů, kteří pak budou vystupovat po mně v dalších návrzích a v dalších zákonech, co tady budou, ale tohleto je fakt jako dlouhodobá záležitost, takže já bych opravdu byl rád, aby na tomhletom byla pokud možno - nikdy to asi nebude 100 % - shoda napříč. Tady se to skutečně za mě válcovat nedá.

Budiž důkazem, já tam vždycky na prvním místě hledám spotřebitele. Tak v jedné věci, ale já už jsem to říkal na rozpočtovém výboru, že mě nemůžete nikam zaškatulkovat, že v jedné věci prostě můžu být nepřítel těch bank, kde prostě u poplatku za předčasné splacení hypotéky jsem kritický, a naopak zase v DIPu uznávám jejich argumenty týkající se toho, že jejich produkty jsou někdy až přeregulované, a teď do toho pustíme ty, které, než přišel pozměňovací návrh, regulované moc nebyly. To samozřejmě v soutěži produktů finančních je dost těžké. Správně tady bylo řečeno, že se to bude týkat - a řekl to zpravodaj tuším - sofistikovaná záležitost zkušených investorů, nebo zkušenějších, nebo ten, kdo je zvyklý investovat, nebo obchoduje s akciemi, s komoditami, se zlatem. Otázka je, jestli to tudíž směřuje na širší cílovou skupinu, kam by to směřovat měl. Já budu tudíž tohleto navrhovat, to říkám panu místopředsedovi, alternativně, pojďme se o tom bavit. Říkám, neberte to jako nějaké zdržování, obstrukce, útok, ale berte to jako fakt věcnou, podrobnou debatu o docela důležitých věcech, které by nebylo dobré a radno po roce, po dvou, po třech zase nějak revidovat a měnit, protože to jsou produkty, které mají dlouhodobě fungovat. A vy víte, že jsem konzistentně tohleto říkal i u stavebního spoření u daňového balíčku.

A teď jenom stručně pozměňovací návrhy, pak se přihlásím k jednotlivým číslům.

Aby DIP se nedal odečítat z daní je jeden z návrhů, právě protože to není tak regulováno jako ty, které se z daní odečítat dají.

Druhý pozměňovací návrh úplně dává DIP pryč. Prostě jsem to tam dal, to se přiznám, protože jsem měl časovou nouzi, abych tak řekl, a věděl jsem, že dneska to přijde na řadu. Ale myslím si, že si zaslouží to prodiskutovat - ne to dát pryč, ale prostě prodiskutovat, jak DIP má být nadesignován.

Třetí je poplatek za předčasně splacenou hypotéku - pryč ze zákona, míněno pryč celá ta pasáž. Ale samozřejmě pokud to neprojde, kvituji pozměňovací návrhy kolegy Munzara.

Čtvrté je posunutí účinnosti o jeden rok na 1. 1. 2025.

Pátý vrací státní příspěvek pro důchodce absolutně. To zase, to byl takový můj pokus.

Ale spíš se opřu o ten šestý, kde to aspoň zruší retroaktivitu, že se to nebude týkat běžících smluv. Samozřejmě by mohlo být ve hře, že by to mohlo být třeba po pěti letech, kdy končí doba toho člověka, který je v důchodu a otevře si tenhleten produkt na pět let.

Sedmý pozměňovací návrh se týká stropování akviziční provize. To je to, co tam nebylo, to, co já bych tam přidal jako další z věcí v návaznosti na to, co říkal kolega Munzar - napsal jsem si to, nevím, jestli to takhle přesně řekl, zpřísnění nebo zjemnění toho DIPu, nebo prostě zjemnění? (Obrací se na ministra financí, který odpovídá: zúžení.) Zúžení, zúžení toho DIPu, takhle bych to tam také zařadil.

Já se těším na tu rozpravu a opravdu berme to tak, že to je za mě odborná záležitost s cílem dát něco, co bude mít přesah více než jedno volební období a nebude se několikrát revidovat nebo opravovat, aby to nebylo na úkor času a spěchu. Já vám děkuju za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju, pane poslanče. Já si ještě ujasním dvě věci. Já jsem evidoval váš návrh na vrácení návrhu k dopracování garančnímu výboru, tedy rozpočtovému, a pak jsem zaznamenal alternativně přerušit jednání do poloviny listopadu. Nicméně z jednacího řádu vychází v rámci hlasování po obecné, respektive podrobné rozpravě možnost na vrácení garančnímu výboru, popřípadě zkrácení lhůt, nebo aby se garanční výbor návrhem nezabýval. To, co jste přednesl, je klasický procedurální návrh, o tom bychom museli dát hlasovat bezprostředně. Čili já navrhuji, jestli dovolíte, jestli s tím budete souhlasit, že by se hlasoval v rámci standardního postupu návrh na vrácení k dopracování rozpočtovému výboru. Teď je na vás, jestli to chcete hlasovat po ukončení obecné rozpravy, nebo až po ukončení podrobné rozpravy, to je na vás, vaše právo to načíst, a ve chvíli, kdy by toto nebylo přijato, samozřejmě máte možnost kdykoliv během projednávání dát procedurální návrh, ale v rámci § 93, respektive 94, tam není možnost jako hlasovat alternativně přerušení do poloviny listopadu.

 

Poslanec Patrik Nacher: Ano, já děkuji, děkuji za to vysvětlení. Takhle jsem to i chtěl, já jsem to spíš měl jako součást svého příspěvku. To znamená, ten hlavní návrh je vrátit to k projednání garančnímu výboru. (Předsedající: A co chcete... Jasně.) A uvidím podle rozpravy, jestli dám procedurální návrh na přerušení, či nikoliv. Rád bych to po té obecné rozpravě, našel jsem si v jednacím řádu, že to můžu pak i zopakovat v té podrobné. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ano, tak dobře. Budeme o tom hlasovat tedy na závěr obecné rozpravy, děkuji.

Nyní máme tři faktické poznámky. První v pořadí je přihlášen pan poslanec Kohajda.

Ještě než dorazí k pultíku, načtu omluvy. Paní poslankyně Balaštíková se od 17 hodin omlouvá z pracovních důvodů, paní poslankyně Berkovcová se od 18 hodin omlouvá ze zdravotních důvodů, pan místopředseda Havlíček se omlouvá od 17.45 hodin z pracovních důvodů, pan poslanec Kuchař Jan od 18.45 hodin z pracovních důvodů a paní poslankyně Mračková Vildumetzová od 17.30 hodin z rodinných důvodů.

Vaše faktická poznámka, pane poslanče, dvě minuty.

 

Poslanec Michael Kohajda: Děkuji. Já bych opravdu chtěl zareagovat na kolegu Nachera, vaším prostřednictvím, pane předsedající, a to ve dvou věcech. On mě neustále zlobí tím pojmenováním přílepek, že je to přílepek v tomto zákoně. Já bych mu chtěl jenom odcitovat z nálezu pléna Ústavního soudu 7706, co je přílepkem. Tam se zabýval Ústavní soud testováním otázky, zda v konkrétním případě jde o řádný pozměňovací návrh nebo o návrh, kterým se v českém právním prostředí vžilo označení takzvaný přílepek. V tomto případě se technikou pozměňovacího návrhu k návrhu zákona připojí úprava zcela jiného zákona s legislativní předlohou nesouvisející, takže přílepkem může být pouze pozměňovací návrh, pakliže ten, kdo má zákonodárnou iniciativu, dá prostě do zákona jakékoliv oblasti, spojí je, tak je to řádný legislativní návrh.

Co se týká toho spěchu, tam já, jak jsem právě upozornil, máme tady předzvěst nové judikatury Soudního dvora Evropské unie, která může negativně ovlivnit aktuální rozhodovací praxi českých soudů v neprospěch českých spotřebitelů. Z toho důvodu si myslím, že skutečně je lepší mít pravidla zákonem daná, podle kterých se nyní bude postupovat, protože je možné, že rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie ovlivní negativně aktuální výklad, který se uplatňuje u českých soudů. Proto si myslím, že je lepší mít pevná a jasná pravidla. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ano, děkuju. Nyní s faktickou poznámkou vystoupí pan ministr. Prosím.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Kdybych chtěl myslet vážně to, co říkal pan poslanec Nacher, tak se zeptám, proč jste to neudělali, když jsme seděli v opačných lavicích? Ten zákon sem doputoval 2. září 2020 z vaší dílny. Ani jedno jednání s opozicí. A já vám jenom přečtu, jak jste definovali vy účet dlouhodobých investic v té době - ne dlouhodobých, proto jsme je jen přejmenovali: peněžní prostředky, investiční cenné papíry, cenné papíry kolektivního investování, nástroje peněžního trhu a deriváty, které nejsou investičním cenným papírem a které jsou sjednány výhradně za účelem zajištění majetku na účtu dlouhodobých investic. To je ještě širší než v původním vládním návrhu naší vlády, je to ještě širší. Tři roky o tom debatujeme, to není žádný spěch, a my jsme navázali na to, co jste připravili vy, na koncepci rozvoje kapitálového trhu schválenou minulou vládou. Já jsem nepředpokládal, že vás mám přesvědčovat o tom, co vy jste sami navrhli, že k tomu má být speciální jednání. My jsme nepřišli se žádnou revoluční změnou. My jste to zúžili a teď to zužujeme ještě více. Tak si to porovnejte, je to § 190 3c, sněmovní tisk 993, přišel 2. září 2020, před více než třemi lety, a my jsme to podle vašich slov zúžili správným směrem. Tak co mi vyčítáte? Já jsem vzal vaši definici a ještě jsme ji zúžili, ne rozšířili, tak nevím, na co si stěžujete.

Kolikrát jste nás pozvali k svému zákonu v minulém období? Ani jednou. A já jsem předpokládal, že vycházím z koncepce minulé vlády, že to nemusíme projednávat s opozicí. Když tak se bavme o změnách, a to byly změny parametrů.

A s tím přílepkem vám to řekl pan zpravodaj velice přesně. Vy jste uplatnili přílepek v minulém volebním období, vy, poslanci ANO, když jste pozměňovacím návrhem k vládnímu návrhu, k vašemu vládnímu návrhu, vaším vládním poslancem, dali pozměňovací návrh k předčasnému splacení hypoték, a vy jste ještě dal... (Předsedající: Čas.) pozměňovák k pozměňovacímu návrhu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. S faktickou poznámkou vystoupí nyní Patrik Nacher, pan poslanec Nacher.

Ještě jedna omluva. Pan poslanec Radim Fiala se do konce jednacího dne omlouvá z pracovních důvodů.

Pane poslanče, prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji. No, já jsem chtěl říct - kolegové, umíte normálně debatovat, nebo ne? Ne, neumíte. Já jsem tady celou - a nakonec jsem měl patnáct, dvacet minut - ani jednou jsem nezaútočil. Jel jsem ty věcné věci, které mi tam vadí, konkrétní, a vy jdete k mikrofonu a okamžitě útočíte. Za prvé, tím vracením se k minulosti - my se teď bavíme, co je teď, co je teď! To IŽP já jsem tam dával jako poslanec, to byla moje iniciativa, to nebyla aktivita Ministerstva financí. Takže to jedna poznámka. A furt se vracet k minulosti - teď se bavíme, co je teď, ne furt, co kdo udělal dřív. Už převezměte odpovědnost a neútočte na mě, já fakt na to nejsem zvědavej. Já jsem se tady chtěl bavit věcně o těch věcech.

Pokud jde o ten přílepek, já se tady bavím principiálně, ne, jak je to možná de iure, jak to máte, ale principiálně. Když vláda předkládá věc, která se týká dlouhodobých penzijních produktů, týká se rozvoje finančního trhu, jak s tím souvisí poplatek za předčasně splacenou hypotéku? Nijak. Pokud to chcete řešit, jak říká pan zpravodaj, proč tady neotevřeme zákon o spotřebitelském úvěru? Proč to nejde paralelně? V čem je problém? Teď se tady budete jazykově přít, jestli to je přílepek nebo kvazipřílepek, nebo ne. Proč to tam, proč to neuděláme paralelně? Proč se to dává k tomu? To je úplně jednoduchá otázka. Poprosím o odpověď bez nějakých invektiv.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Další s faktickou poznámkou vystoupí pan poslanec Juchelka, připraví se pan ministr Stanjura. Prosím, naše dvě minuty.

 

Poslanec Aleš Juchelka: Děkuji moc. Ne, taky nerozumím té debatě. Tady pan ministr vyskočil jako čertík z krabičky, protože - ano, třeba v minulém volebním období to tady bylo, neprošlo to ani prvním čtením, třeba já bych měl úplně stejné otázky, jako mám teď v tuto chvíli, takže nevím. Jenom vím, že dlouhodobý investiční produkt, že bude velikánský řekl bych run všech prodejců, všech zprostředkovatelů právě na jednotlivé klienty, a může to nějakým způsobem ty klienty vychýlit skutečně z třetího pilíře, kteří si tam šetří na svůj důchod, a to je (nesrozumitelné) přece důsledkem a účelem toho. To, že je to složitější, že to je produkt, který je pro klienty možná - nevím - movitější nebo sofistikovanější, chytřejší, inteligentnější, to přece není žádný argument. Přece finanční prostředky anebo já nevím, investice ve zlatě, v akciích, v cenných papírech, nemají jenom lidé, kteří tomu rozumí, ale jsou tam proti nim právě všichni ti, kteří budou dělat run na jejich investice, aby to přesměrovali, takže to, že budeme chráněni tím, že jsou oni chytří a inteligentní, pro mě argumentem není. Takže já se těším na pozměňovací návrh pana kolegy Munzara, který nějakým způsobem tady lidi, kteří si šetří celý život - nebo investují - ochraňuje, a uvidíme, co bude dál.

Taky samozřejmě mě zajímá sociální připojištění dlouhodobé péče. Na to jsem taktéž zvědavý, jak je to koncipováno, a s tím já zásadní problém nemám, naopak tady toto velmi podporuji. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Nyní faktická poznámka pana ministra.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Nevyskočil jsem jako čertík z krabičky a to nemůžu tam... (Poslanec Juchelka volá z lavice: Dvakrát.) pro vyšší osobu, že... (Poslanec Juchelka z lavice: Už dvakrát!) Nekřičte na mě, pane poslanče. Nekřičte na mě. Já vás taky nehodnotím, jak jste vyskočil, jestli čile nebo nečile, rychle nebo pomalu. Vy nám hodnotíte, jestli se máme usmívat, nebo jestli můžeme číst mobil, nebo ne. Zase jste se spletl?

Samozřejmě to prošlo prvním čtením v minulém volebním období, pane poslanče, tak neříkejte - neprošlo ani prvním čtením. Prošlo to prvním čtením 21. dubna 2021. Já jsem reagoval na výhradu pana poslance Nachera, proč není širší politická dohoda, a říkám, vzal jsem váš návrh vaší vlády a jenom jsme ho parametricky upravili. A ptám se, co je na tom špatně? Odcitoval jsem z toho návrhu, který prošel za vaší podpory prvním čtením, kdy DIP - sice se jmenoval jinak, ale byl to DIP - byl mnohem širší než v původním návrhu vlády bez tisku 474. A samozřejmě my to ještě zužujeme. Máme říct: To, co jste vymysleli, je úplně špatně, nebo pojďte, my vás přesvědčíme, že to, co jsme po vás zdědili, je dobře? Tohle si představujete? Na tuto nefér kritiku jsem reagoval. Vy se furt ptáte, odkud se to vzalo - podle usnesení vlády, Babišovy vlády, podle sněmovního tisku 993, který prošel prvním čtením, to je celé, a my jsme tam změnili parametry. Bavíme se o těch parametrech, posloucháme nejenom vás, veřejnou debatu, snažíme se snížit rizika, k tomu směřují pozměňovací návrhy.

Dlouhodobá péče už prošla rozpočtovým výborem. To nemusíme studovat dneska a zítra a jsem rád, pokud to bude mít širší podporu, a je to příspěvek do debaty, jak získat zdroje, a zejména, jak rodinu na to připravit, když kterékoliv rodině se to může stát dneska a zítra. A víte, že to znamená velmi často změnu pracovních návyků - ne toho, kdo potřebuje péči, ale toho, kdo poskytuje péči, a to je nějaký produkt, který by mohl tomu, kdo bude chtít, pomoci zvládnout takovou těžkou životní situaci. A já jsem tady o tom, že je to pro chytřejší, inteligentní, sofistikovanější, nemluvil, tak to nepoužívejte jako argument. Já jsem o tom nemluvil.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vyměnili jsme se v řízení schůze. Budeme pokračovat v projednávání. Teď byla faktická poznámka pana poslance Zbyňka Stanjury, nyní přijde faktická poznámka pana poslance Patrika Nachera, potom faktická poznámka poslance Michaela Kohajdy. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Patrik Nacher: Já teď nevím. Já jsem na vás takhle nereagoval, tak vy teď tady na mě mluvíte, a to... Já se vždycky chovám v tomhle slušně, tak to je tak fakt těžké jednat s opozicí o věcech tohoto typu? A ne něco že předkládat? Vždyť se tady furt potkáváme. V čem problém? V čem je problém? Proč třeba u exekucí to jde, u insolvencí, u těchhle věcí, a také tam byla spousta věcí, které se zdědily. Ale i ta situace se vyvíjí, tak to je fakt tak těžké jednat?

Já, kde jsem měl možnost, tak jsem jako koaliční poslanec přizval opoziční politiky, viz všechna ta milostivá léta, tyhlety věci, tenkrát Marka Výborného a kolegy z opozice. Teď se to otočilo, já jsem za to rád. To je fakt tak těžké překročit svůj stín a mluvit o tom s opozicí, když jsou to dlouhodobé věci?

Pokud jde o poplatek za předčasně splacenou hypotéku, jak jsem řekl, principiálně tady mluvím o něčem jiném, my si nerozumíme. Já tam odlišuji odbornou věc od toho, kdy to je předloženo, v jakém čase, v jaké podobě. Ale kdyby to přece bylo tak úplně ideální a geniální, tak by tam nebyly pozměňovací návrhy teď ex post, že jo?

Takže bych se chtěl zeptat potom kolegů, kteří proti tomu protestovali, z ostatních subjektů, jako je STAN, jako jsou Piráti, jako je TOP 09, protože paradoxně potom změkčující pozměňovací návrh navrhuje Vojtěch Munzar, tak mě by zajímalo, jestli kritika, která byla i v médiích, jestli tedy platí, nebo neplatí. Vy nám tady říkáte, že my tady máme tři roky držet nějakou věc, a tady se nedrží ani to, co politici - teď to není na vás, ale na kolegy z ostatních stran - řekli před třemi týdny, že s tím nesouhlasí. Tak se chci zeptat, jestli s tím souhlasí, nesouhlasí. Proto jsem chtěl (Předsedající: Čas.), abychom měli víc času to projednat.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Nyní pan zpravodaj Michael Kohajda. Vaše dvě minuty, prosím.

 

Poslanec Michael Kohajda: Děkuji. Já bych rád reagoval na pana poslance Juchelku, vaším prostřednictvím, pane předsedající, ale pan poslanec mi utekl, což je mi trošku líto. Tady bych chtěl jenom upozornit, že přechod mezi jednotlivými produkty, mezi produkty spoření si na stáří, tedy třetím pilířem, není tak jednoduché. To znamená, to lákání vlastně takto, jak on to popsal, by nemělo ani být, protože při tom přechodu by velmi pravděpodobně ten účastník ztratil nárok na daňová zvýhodnění. To by pro něho bylo velmi nevýhodné, kdyby takto přecházel. Myslím si, že v blízké budoucnosti bychom se na to měli podívat z hlediska legislativního, abychom umožnili právě ty legální přechody mezi jednotlivými produkty tak, aby výhody včetně daňových výhod pro účastníky byly zachovány. To je první věc.

Druhá věc. Zareagoval bych krátce na Patrika Nachera, vaším prostřednictvím, pane předsedající. Já si osobně nemyslím, že je špatné, že se objevují tady i koaliční pozměňovací návrhy. Samozřejmě v rámci té doby od předložení návrhu zákona do mezirezortního řízení, pak než to projde vládou, přijde to sem, vyvíjí se mnoho věcí, jak společenská situace, tak třeba judikaturní situace, a já si myslím, že jestliže tady navrhujeme pozměňovací návrhy, u kterých se víceméně shodneme, že míří dobrým směrem, tak že je to pozitivní věc a netřeba to hanět. Právě proto podle mě tady jsme a právě proto tady probíhá druhé čtení, abychom ty původní návrhy ještě vylepšovali.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Ještě jedna faktická poznámka pana poslance Nachera. Prosím.

 

Poslanec Patrik Nacher: To bude dlouhý večer. Kdybyste tak nereagovali, jak jste reagovali... Já jsem neřekl, že to je špatně, že koaliční poslanec to navrhl, vždyť já jsem tady Vojtěcha Munzara třikrát pochválil, tak si to stáhněte ze stenozáznamu. Ale teď jsem naposled vystoupil v tom slova smyslu, že když to bylo všechno tak geniální, tak proč tam ty pozměňováky jsou, že jo? Tak to asi geniální nebylo. To je jedna poznámka.

Ta druhá. Poprosil bych tedy o odpověď, protože pak už jsou přihlášeni další poslanci, kteří se asi přihlásí ke svým pozměňovacím návrhům, tak jestli můžu pana ministra o odpověď na jednu z mých otázek, kterou jsem dal, že jedna retroaktivita byla vlastně zrušená, ale jedna tam ještě zůstává, tak jaký je k tomu důvod? A jestli prostě, a to mně tam trochu vadí. Já si troufám říct, že i na chodbě mimo tuhletu místnost se shodneme v mnoha věcech, ale potom ve výsledku vy hlasujete jenom pro pozměňováky koaličních poslanců. A já tam mám jeden pozměňovací návrh, který ruší retroaktivitu u státního příspěvku pro důchodce, kteří pobírají důchod, aby tam nebyla retroaktivita. Je to politické rozhodnutí, aby to oni nepobírali. Můžu nesouhlasit, ale beru, ale je pro mě nepřijatelný způsob, že se týká nepřímé retroaktivity. U poplatku za předčasně splacenou hypotéku jsme to scelili pozměňovacím návrhem, tady ne, tak jestli může někdo odpovědět, proč? Protože pak vlastně v jednom návrhu máme dva návrhy, které jsou retroaktivní, jeden se opravuje, jeden (Předsedající: Čas.) se tam ponechává. (Poslanec Nacher odchází od pultu a s úsměvem poznamenává: Já tady mám ještě 2,5 minuty. - Tento čas je i na tabuli.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Faktická poznámka je na dvě minuty. Sám to dobře víte, pane poslanče.

Tak budeme pokračovat v obecné rozpravě, nyní vystoupí pan poslanec Jan Síla, připraví se pan poslanec Jiří Havránek. Prosím.

 

Poslanec Jan Síla: Děkuji za slovo. Já bych se hrozně rád taky vyjádřil tady k projednávanému textu, ve kterém projednáváme zákony související s rozvojem finančního trhu a podporou zajištění na stáří. Vzhledem k tomu, že jsem zaměřený spíše na zdravotně-sociální politiku, zfokusuju svůj projev na ten produkt spoření na stáří. Jak jsem si sestudoval, přečetl jsem si, vygooglil, sehnal jakési informace, dneska si spoří zhruba 4,4 milionu lidí na přilepšení do důchodu a vlastně hovoříme tady téměř o 6 miliardách korun.

Produktem spoření na stáří pro účely daní a příjmů - první bylo penzijní připojištění. Penzijní připojištění bylo zrušeno vládou ODS v roce 2011. Vešlo to v účinnost až v roce 2013 a současně byl tento produkt změněn, nebo ne změněn, on přetrvává dál, ale u tohoto produktu byla takzvaná černá nula, to znamená, veškeré spoření, které vkladatelé dávali na účet, muselo zůstat až po nulu. Tento produkt byl nahrazen takzvaným doplňkovým penzijním spořením, kde ta černá nula byla zrušena a bylo ustanoveno několik fondů, které měly právo tady tyto smlouvy uzavírat na to doplňkové penzijní spoření.

Teď přicházíme zase znovu k další změně, a sice takové, že zůstává ten fakt, že dlouhodobým investičním produktem, který je jako novinka pro účely daní a příjmů, se rozumí dlouhodobý investiční produkt upravující podnikání na kapitálovém trhu a obdobný produkt poskytovaný zahraniční osobou oprávněnou poskytovat takový produkt v členském státě Evropské unie nebo státě tvořícím evropský hospodářský prostor. To znamená, že vlastně smlouvy budou na tento produkt moci uzavírat veškeré finanční ústavy počínaje kampeličkou a nevím, kým konče. Podle důvodové zprávy je cílem předloženého návrhu zákona zejména zavést některá opatření, která mají přispět k rozvoji kapitálového trhu. Ale hlavním navrhovaným opatřením jsou takzvané dlouhodobé investiční produkty, některé změny ve třetím penzijním pilíři.

V dnešní době Česká republika daňově podporuje investice do životního pojištění nebo do penzijních fondů. Nový fond sestává z takzvaného alternativního účastnického fondu, který má v současné době limitovanou investiční strategii, nicméně je volnější a je tam možnost podstatně většího výnosu... (Odmlčuje se pro hluk v sále.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vás poprosím, kolegové z opozice i koalice, o ztišení. Prosím.

 

Poslanec Jan Síla: Je zdůvodňován tento fond nebo tady tento nový produkt finanční výší, mobilitou účastníků v transformovaných fondech. A protože většina účastníků v současné době zůstává v těchto fondech, jsou sice uzavřeny vstupu nových účastníků do toho penzijního připojištění, ale stávající účastníci do nich i nadále pravidelně přispívají, přičemž transformované fondy kvůli garanci černé nuly - čili nesmí být ve ztrátě, jinak penzijní společnost musí ztrátu uhradit ze svého majetku - investují velmi konzervativně. Z tohoto pohledu je samozřejmě výhodné tady tento dlouhodobý investiční produkt, který je zaváděn, ale pozor, dle mého názoru je tento produkt hlavně výhodný pro movitější lidi.

Zákon č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření, ve znění pozdějších předpisů, navrhuje zavést nový typ účastnického fondu, takzvaný alternativní účastnický fond, u něhož nebude tak přísná regulace poplatků a investiční strategie. Například zákon těmto fondům umožní investovat do takzvaných alternativních aktiv. Také se navrhuje, aby byla možná současná účast v transformovaném i účastnickém fondu za účastem umožnit účastníkům snazší přístup do účastnických fondů. Mění se i minimální a maximální výše příspěvku účastníka nutného k výplatě státního příspěvku. To tady nebudu číst, protože to tady už bylo opakovaně řečeno, ale chtěl bych zdůraznit, že předchozí úprava, která měla dolní hranici státního příspěvku 300 korun a horní 1 000 korun, se zvýšila na 500 a 1 700, ale zdůraznit bych chtěl hlavně to, že při té předchozí úpravě byl nárůst státního příspěvku progresivní, nebo degresivní spíše, z 30 % na tu nejnižší částku až po 23 % u nejvyšších vkladů, to znamená u těch 1 000 korun. Nyní jde o lineární zvyšování státního příspěvku o 20 % po stovce, to znamená od těch 500 do 1 700 korun, což znamená, že vlastně tento nový investiční produkt je výhodný pro movitější lidi, kteří si můžou ukládat více peněz. Jednoznačně to z toho vyplývá. Upravují se také rovněž některé otázky výplaty dávek z třetího penzijního pilíře.

Předpokládaný hospodářský a finanční dopad - já tady přeskakuji některé věci, které už tady byly řečeny - ale chtěl bych zdůraznit negativa tady toho, všichni tady mluví o pozitivech. Chtěl bych zdůraznit, že předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet bude negativní, ostatní veřejné rozpočty na podnikatelské prostředí České republiky, protože vyplývající daňová úleva může mít negativní vliv na veřejné rozpočty, v podstatě se navrhuje rozšíření možnosti daňových úlev i na dlouhodobý investiční produkt, který zahrnuje dnešní produkty investičního spořícího typu. Negativní dopady mohou být generovány dvěma způsoby.

Za prvé jsou to platby zaměstnavatelů jako příjem zaměstnance osvobozený od daně z příjmu. Negativní dopad je generován z důvodu rozšíření titulů, na které může zaměstnavatel přispívat, přičemž pro zaměstnance by se jednalo o osvobozený příjem, neboť pro stávající tituly již je sjednocen limit 50 000 korun. Nová úprava vlastně nic nemění v tomto smyslu. Negativní dopad kvůli rozšíření titulů, na které lze přispívat, nelze odhadnout z důvodu nedostatku datových zdrojů. Na výši dopadů mohou mít navíc vliv ještě jiné okolnosti, jako je recese české ekonomiky nebo reálná konjunktura úrokové míry a tak dál. Spíše bychom očekávali změnu struktury. Na základě tohoto předpokladu pak lze uvažovat s dopadem na veřejné rozpočty ve výši stovek milionů korun. Případný dopad ovšem bude až v roce 2025 nejdříve, protože zatím není - nebyl uveden tento produkt v život.

A za druhé, druhý negativní moment, který bych chtěl tady vypíchnout, o kterém nikdo nemluvil, je uplatnění odpočtu od základu daně z titulu příspěvků zaplacených poplatníkem. Celková maximální částka, o kterou lze snížit základ daně, se navrhuje ve výši 48 000 korun, a případný celoroční dopad odpočtu od základu daně může generovat negativní dopad na sjednocení limitů pro uplatnění odpočtu již u stávajících produktů, tak rozšíření možností uplatnění odpočtu na další produkt. V současné době je odhadovaná výše daňové úlevy z titulu odpočtu ze základu daně u spořitelů zhruba 2,6 miliardy korun minus (ze) státního rozpočtu. Zase toto číslo je vyloženě odhad, protože bude záležet na ekonomice a na spoustě jiných věcí, jako je nezaměstnanost, konjunktura, recese a tak dál. Na inkaso veřejných rozpočtů bude také negativně působit změna právní úpravy u příspěvku zaměstnavatele v případě jednorázového vyrovnání z penzijního připojištění se státním příspěvkem a z doplňkového penzijního spoření, a to v odhadované výši zase stovek milionů korun.

Názor SPD bych chtěl jenom tady tak zmínit, co jsme konzultovali na klubu a o čem jsme se bavili, že by bylo dobré pro lidi. Za prvé, dlouhodobý investiční produkt je produkt, který je více na jedno volební období, je třeba ho tudíž důkladně projednat s opozicí. Za druhé - nebude záruka nezáporného výsledku. Jde o produkt pro profesionální investory, a ne pro důchodce, kteří třeba neumí vůbec zacházet s počítačem. Je zde značné riziko, že by mohli důchodci splakat nad výdělkem, pokud by se dostali do důchodu, dožili se toho. Za další, je nutné prostudovat regulatorní podmínky, za kterých budou tyto smlouvy nabízet. Není zatím důvěra, je potřeba výrazně prostudovat s bankéři. A za další, proč se s tím tak spěchá? Vždyť jde o produkt minimálně na dvacet až třicet let. Zvýšení limitu spoření hodnotím, že je v pořádku, na těch 48 000 korun.

My bychom spíš navrhovali, nebo my si představujeme, že by bylo vhodnější pojistit dlouhodobou péči v důchodu jako jeden zdroj financování, což už tady padlo, zamezit retroaktivitu v tom případě, jestliže důchodce přijde do důchodu, tak okamžitě ztratí podle této novely nebo podle tohoto zákona o státní příspěvek, což si myslíme, že je vlastně retroaktivita. Původní smlouva s tím nepočítala. Další problém - provize, klient, banka. Uvažuje se, nebo mám jakési informace, že by to mělo být až 7 %.

Z těchto důvodů SPD navrhne ve třetím čtení zamítnutí této předlohy. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Poprosím vás ohledně načtení návrhu, vy chcete zamítnutí? (Ano.) Dobře. Ano, rozumím.

Nyní pan poslanec Vojtěch Munzar - faktická poznámka. Prosím.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Jenom k tomu zamítnutí, jenom drobná poznámka. Vy vlastně chcete zamítnout rozšíření svobody volby pro občany, protože to není žádná povinnost si vybrat nějaký z těch produktů, je to možnost, a vláda dává našim občanům tímto možnost si svobodně vybrat. Je samozřejmě otázkou výhodnosti a to ať si každý spočítá. Vy jste mluvil o černé nule. Otázkou je, jestli stát třeba jeden z těch produktů nemotivuje v době vysoké inflace a reálně pak hodnota těch úspor pro někoho klesá. Ale to ať si každý z občanů vyhodnotí sám, jak si potom chce své portfolio sestavit. Proto já nemůžu souhlasit s návrhem na zamítnutí, protože opravdu návrhem na zamítnutí omezujete svobodu volby. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. A nyní řádně přihlášený v obecné rozpravě, pan poslanec Jiří Havránek. Prosím.

 

Poslanec Jiří Havránek: Krásný dobrý večer. Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, opravdu jen v rychlosti představím můj pozměňovací návrh, ke kterému se následně přihlásím. Můj pozměňovací návrh se týká části prvé, konkrétně § 34c, do nějž se doplňuje - § 34c se týká projektových dokumentací u projektů výzkumu a vývoje - a doplňuje se pátý odstavec, který zní: "V případě pochybností správce daně lze obsahové náležitosti projektové dokumentace podle odst. 1 prokazovat dalšími důkazními prostředky."

Proč předkládám tento pozměňovací návrh? Jsem přesvědčený, že když reaguje na současný stav, kdy hodnocení správce daně ohledně dostatečnosti obsahových náležitostí projektové dokumentace výzkumu a vývoje vede mnohdy k odmítnutí celého nároku na odpočet na výzkum a vývoj a představuje značnou právní nejistotu pro daňové poplatníky, a tato navržená úprava tedy nesnímá z poplatníků nutnost tvořit projektovou dokumentaci se všemi obsahovými náležitostmi, ale dojde k tomu, že pokud bude správce daně požadovat více detailní informace, tak tyto může daňový subjekt předložit při daňové kontrole či v jiném daňovém řízení. Jsem přesvědčený tedy o tom, že navrhovaná změna povede za prvé ke zvýšení právní jistoty, ale také i motivace v oprávněných případech tento odpočet uplatňovat.

Na závěr tohoto svého vystoupení bych rád poděkoval kolegům z Ministerstva financí za pomoc při přípravě tohoto pozměňovacího návrhu. Děkuji za vaši pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. S faktickou poznámkou se hlásí ještě pan poslanec Síla. Pro pořádek jsem se díval ještě s tím, že chcete dát návrh na zamítnutí, a pro pořádek: návrh na zamítnutí se dává ve druhém čtení a hlasuje se ve třetím, to znamená, chcete-li dát návrh na zamítnutí... (Poslanec Síla gestikuluje.) Tak prosím.

 

Poslanec Jan Síla: Ano. Děkuji za slovo. Jenom jsem chtěl, vaším prostřednictvím, panu poslanci Munzarovi říct: ono je to sice krásné, ta svoboda, jenomže bohužel na tu svobodu musíte mít, abyste ji mohl užít, a pokud tady existuje skupina lidí, kteří nebudou mít na ty vysoké úložky, aby toho mohli využít, tak co z té svobody mají? Co asi z té svobody mají? To je dobré, jak jsem řekl, pro ty vysokopříjmové lidi, celý ten dlouhodobý investiční projekt. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Ptám se, zda někdo další se hlásí ještě v obecné rozpravě? Nikoho zde nevidím. V tom případě končím obecnou rozpravu.

Padl v obecné rozpravě návrh na vrácení návrhu garančnímu výboru, ten návrh dal pan poslanec Nacher, říkám to správně? Takže než přistoupíme k podrobné rozpravě, nejprve dám hlasovat.

Úplně ze všeho nejdřív vás odhlásím, požádám vás, abyste se přihlásili svými kartami. Prosím, abyste se přihlásili. Počet se ustálil. Přečtu, o čem dám hlasovat.

 

Pan poslanec Nacher v obecné rozpravě dal návrh na vrácení návrhu zákona garančnímu výboru k novému projednání.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování s pořadovým číslem 64, přihlášeno je 136 poslankyň a poslanců, pro 48, proti 88. S tímto návrhem jsme nevyslovili souhlas.

 

A jenom se chci zeptat, pane poslanče Nachere, protože jsme si předávali řízení schůze - vy jste dal návrh na přerušení do poloviny listopadu? Říkám to dobře? Ne, není to návrh, dobře, takže ho škrtám, a o všech návrzích jsme hlasovali.

Nyní tedy zahajuji podrobnou rozpravu a připomínám, že pozměňovací a jiné návrhy přednesené v podrobné rozpravě musí být vždy odůvodněny. Jako první vystoupí pan poslanec Vojtěch Munzar.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane předsedající. Já se chci přihlásit k pozměňovacím návrhům, které jsem zdůvodnil v obecné rozpravě, a také jejich zdůvodnění najdete v systému a jsou nahrány pod čísly 3451, 3452 a 3453. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní pan poslanec Patrik Nacher. Prosím.

 

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji. Já bych se přihlásil k pozměňovacím návrhům, které najdete pod čísly - všechny jsem je vysvětlil, tak asi nemá cenu říkat, čeho se týkají, takže pouze čísla 3443, 3444, pak 3181 - to je to, co jsem už nahrál dřív, proto tam je to číslo jiné, to se týká toho poplatku za předčasně splacenou hypotéku. A pak pokračujeme dál: 3447, 3448, 3449 a 3445. Mám to tady rozházené. Doufám, že to ve stenozáznamu je zachyceno přesně. Je to sedm pozměňovacích návrhů.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, nyní pan poslanec Jiří Havránek, prosím.

 

Poslanec Jiří Havránek: Děkuji za slovo. Taktéž se pouze přihlašuji ke svému pozměňujícímu návrhu pod číslem 3377. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nikoho dalšího nevidím, že by se hlásil - prosím, pan předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji, pane místopředsedo, a já podle toho, jak jsem vystoupil v obecné rozpravě, se hlásím ke sněmovnímu dokumentu 3454. Odůvodnění je obsaženo ve sněmovním tisku. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Pro pořádek se ptám, zda ještě někdo další se hlásí v podrobné rozpravě? Není tomu tak. Podrobnou rozpravu končím.

Ptám se, zda pan ministr nebo pan zpravodaj chcete závěrečné slovo? Také tomu tak není.

Žádné jiné další návrhy nepadly, a já tedy končím druhé čtení tohoto návrhu zákona a děkuji vám.

 

Otevírám další bod jednání číslo

Aktualizováno 9. 4. 2024 v 15:37.