Pátek 13. října 2023, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze
Předcházející část projednávání bodu pořadu schůze
(pokračuje Jan Skopeček)
21.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 65/2022 Sb.,
o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny
vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, ve znění pozdějších předpisů,
a další související zákony
/sněmovní tisk 543/ - prvé čtení
Tímto návrhem, jak jsem říkal, jsme se zabývali dne 12. října, kdy byl při úvodním slově přerušen místopředseda vlády a ministr vnitra Vít Rakušan. Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujal tedy místopředseda vlády a ministr vnitra Vít Rakušan a zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Martin Exner.
A nyní se ptám pana místopředsedy vlády a ministra vnitra Víta Rakušana, zda si přeje pokračovat ve svém vystoupení? Ano, je tomu tak. Tak se, prosím, ujměte svého slova.
Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuju, pane místopředsedo. Dámy a pánové, už jenom velmi krátce. Nebudu rozhodně číst znovu to, co jsem už tady stačil těsně před pauzou prezentovat včera. Pokusím se teď pouze shrnout základní okruhy a hlavní cíle této novely.
Za prvé je to prodloužení dočasné ochrany. Ještě jednou chci upozornit na to, že Rada Evropské unie o prodloužení dočasné ochrany o jeden rok rozhodla 28. září. Samotné znění příslušného rozhodnutí Rady bude vydáno v říjnu. Chci pouze upozornit na to, že tady nedošlo k žádnému prodlení ze strany našeho rezortu. 28. září rozhodnutí Rady, předtím jsme daný tisk nemohli probírat v českém parlamentu, protože neexistoval evropský právní rámec pro to, aby toto mohlo být implementováno do českého právního řádu.
Za druhé se jedná o možnost provádět asistované dobrovolné návraty.
Za třetí odstranění výjimky, kdy potvrzení o ubytování nemuselo být opatřeno úředně ověřeným podpisem ubytovatele.
Za další změny v gesci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, které směřují tím způsobem, že část dosavadních výjimek pro režim ve školách už nebude aplikována, a režim ukrajinských dětí se blíže přiblíží klasickému režimu, který mají české děti. V gescích MMR a Ministerstva zdravotnictví se jedná pouze o změny kosmetické, dílčí povahy.
Vrátím se na začátek k tomu nejdůležitějšímu, a to je prodloužení dočasné ochrany. To je vlastně to, proč tady lex Ukrajina VI v této chvíli je a proč je potřeba projednat tento materiál tak, abychom příští rok měli shodný evropský rámec s ostatními členskými zeměmi pro pobyt ukrajinských uprchlíků na našem území. První fáze on-line registrace bude tentokrát probíhat do poloviny měsíce března. Druhá fáze, to znamená osobní návštěva na pracovišti odboru azylové a migrační politiky, do konce září. To se letos osvědčilo. Jenom aktuální data. Stav k 1. říjnu, právě tedy po skončení té zářijové registrace, hovoří o tom, že na našem území se nachází 358 740 osob s dočasnou ochranou.
Jak říkám, úvodní slovo jsem přednesl včera, nebudu ho opakovat, a teď už jsem samozřejmě připraven na diskusi.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju, pane ministře, a nyní poprosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení, kterým je pan poslanec Martin Exner. Jinak poprosím, aby se sál pokud možno ztišil. Přestože nás tu není mnoho, hluk je poměrně značný. Pane poslanče, prosím, máte slovo.
Poslanec Martin Exner: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, vážená vládo, pan ministr tady, myslím, vyčerpávajícím způsobem popsal smysl toho zákona. Já bych si jenom dovolil doplnit, že vlastně ten systém reregistrace ukrajinských uprchlíků je stejný, jako jsme schvalovali vloni, jako jsme prodlužovali vloni o jeden rok, a opozice velmi volala po tom, abychom právě ty reregistrace udělali, abychom věděli přesně, kolik jich tu máme, jak je tu máme, takže to splňujeme. A tímto způsobem, vlastně stejným jako vloni, budeme postupovat i letos. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, pane poslanče, a nyní otevírám obecnou rozpravu, do které se přihlásili poslanci v tomto pořadí: první vystoupí pan poslanec Radek Koten.
Poslanec Radek Koten: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já si výjimečně vezmu brýle, abych něco nepřehlédl, protože mám několik připomínek k tomu zákonu, a já je tady nyní tedy budu prezentovat, protože odmítáme další plošnou podporu ukrajinským lidem, kteří zde jsou tedy na strpění, kterou prosazuje Fialova vládní koalice až do roku 2025.
Vláda Petra Fialy za ODS na návrh ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky za KDU-ČSL na svém jednání schválila další novelu zákona, kterou momentálně projednáváme. Je to tedy nazváno takzvaně lex Ukrajina, což je soubor právních norem upravujících poskytování státní podpory těmto lidem z Ukrajiny. Vláda touto novelou navrhuje prodloužit režim takzvané dočasné ochrany na území České republiky až do března roku 2025. Podle Ministerstva vnitra udělila Česká republika od začátku válečného konfliktu na Ukrajině, a to je v souhrnu 504 000 Ukrajinců celkem za tu dobu. Režim dočasné ochrany například umožňuje bezvízový vstup do České republiky, nárok na sociální dávky z českého státního rozpočtu či využívání služeb hrazených z českého veřejného zdravotního pojištění.
Hnutí SPD prodloužení režimu plošné dočasné ochrany pro Ukrajince v České republice ve Sněmovně nepodpoří. Preferujeme, aby byl dlouholetý pobyt každého cizince na našem území posuzován individuálně na základě našich zákonů a předpisů. Pomáhat se má přiměřeně po časově ohraničenou dobu, a nikoliv plošně. Mimochodem, plošnou podporu tady v minulém volebním období odmítala i tato pětikoalice, ale to tedy odmítala pro české občany tu plošnou podporu.
Na příkladu masové rekreační turistiky Ukrajinců z České republiky do své vlasti a zpět v letošním létě je rovněž patrné, že se do velké míry nejedná o stav uprchlictví před válkou. Proto jsme toho názoru, že by se tito lidé měli vracet zpět na Ukrajinu, na území, kde se nebojuje. Navíc stále více Ukrajinců žaluje, mnohdy bohužel úspěšně, Českou republiku u soudu, když jim dočasnou ochranu neudělí, a to z toho důvodu, že ji již získali nebo o ni požádali v jiném členském státě Evropské unie. Naší zemi z těchto důvodů dokonce hrozí sankce ze strany Evropské unie, protože česká právní úprava je údajně v rozporu s unijním právem. I zde je zcela patrné, jak jsou normy a politika Evropské unie pro Českou republiku škodlivé, tedy zejména v záležitostech migrace.
Ještě tedy zrekapituluji důležité momenty a zdůvodním svůj návrh. Za prvé tedy pomoc, ať už sociální, nebo humanitární, musí být vždy poskytována adresně, a nikoliv plošně. Plošně poskytovaná pomoc poškozuje potřebné tím, že se k nim nedostane v potřebném rozsahu, a zejména je zločinem na těch, kteří ji financují, tedy v daném případě občanech České republiky, a kteří jsou mnohdy sami ještě v daleko obtížnější situaci než ti, kteří jsou příjemci plošné pomoci. Jedná se například o české matky samoživitelky, osaměle žijící důchodce, invalidní osoby a podobně.
Skutečnost, že u občanů Ukrajiny, kteří byli na území států Evropské unie za válečné uprchlíky pouze na základě svého občanství nebo faktu, že uprchli z území Ukrajiny, bez jakéhokoliv zkoumání, zda byli válečnými událostmi ohroženi, byla obrovskou chybou a selháním této vlády. Tato chyba otevřela dveře ekonomické migraci a turistice za sociální pomocí. Měla dopad na sociální smír a bezpečnost v evropských zemích a občany stála a bude ještě stát obrovské peníze. V tomto selhání ale nelze pokračovat. Poměrně vysoké procento občanů Ukrajiny, kteří se zdržují zde, porušilo zákony Ukrajiny - buď nenastoupili do služby v ozbrojených silách, nebo se na Ukrajině dopustili korupčního jednání, aby jim bylo umožněno se tomuto nástupu vyhnout. Tato problematika je pro Ukrajinu natolik palčivá, že dokonce ukrajinský prezident přistoupil k propouštění všech velitelů odvodových středisek. Prezident Ukrajiny dokonce na začátku září vyzval státy Evropské unie k vydání osob, které se v rámci pochybného rozhodnutí na úrovni EU i jednotlivých států o plošném poskytnutí dočasné ochrany v těchto státech vyhýbají plnění svých povinností vůči Ukrajině. Ministr spravedlnosti JUDr. Pavel Blažek k tomuto požadavku zveřejnil excelentní rozbor, jehož závěrem je, že takovému požadavku prezidenta Ukrajiny nelze po právní stránce vyhovět. Zde je třeba však zdůraznit stránku morální. Tito občané projevili vůči své vlasti i vůči svým spoluobčanům vůči Ukrajině neloajalitu. Co tedy můžeme od takových lidí očekávat jako Česká republika, jako hostitelský stát? No, obávám se, že neloajalitu, samozřejmě. A za těchto okolností nemůžeme připustit, aby se na úkor a účet občanů České republiky těmto osobám dostávalo další, ve většině případů nedůvodné podpory. Podpořit lze jen takové návrhy na podporu občanů Ukrajiny, kteří se v závislosti na konfliktu přesunuli do České republiky, které zohlední poskytnutí pomoci tomu kterému žadateli, zejména zda je skutečně ohrožen válečnými událostmi a zda jeho majetková situace a možnosti jeho zapojení v rámci trhu práce vůbec připouští, aby se mohl stát příjemcem sociální pomoci.
Pouze agenda registrace financovaná z rozpočtu České republiky a její náklady na rok 2024 jsou vyčísleny - a jsou zapsány tedy i v tomto lex Ukrajina dalším - v součtu na 1,1 miliardy korun. Systém veřejného zdravotního pojištění při prodloužení dočasné ochrany do března 2025 - tam jsou dopady na státní rozpočet České republiky vyčísleny zhruba ve výši 5 miliard korun za zdravotní pojistné hrazené za tyto osoby státem. To ovšem platí za předpokladu průměrného počtu 200 000 osob s dočasnou ochranou, za něž by pojistné hradil stát. S odstupem data projednání návrhu vládou a v kontrastu k současnému počtu osob, tedy k 31. 9. 2023, se jeví částka 5 miliard jako nedostatečná. Mezi měsíci září a říjnem, tedy za těch 30 dní, se počet osob s ochranou zvýšil o 30 000. Pouze náklady na zdravotní pojištění tedy mohou být další významnou zátěží pro české daňové poplatníky a český státní rozpočet.
Proto tedy podávám návrh na zamítnutí předlohy zákona a v případě, že tento návrh nebude přijat, variantně vrácení tohoto návrhu předkladateli k dopracování v rámci těch intencí, které jsem tady zmínil. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, pane poslanče. Vnímám váš návrh hlasovat o zamítnutí předloženého návrhu, popřípadě vrácení. Další v pořadí vystoupí pan poslanec Lang.
Poslanec Hubert Lang: Dobré odpoledne, kolegyně, kolegové, tak po materii toho úsporného nebo daňového balíčku teď přichází na pořad lex Ukrajina VI. Trošku jsme byli překvapeni tím, že to bylo načteno, jak to bylo čteno, byť tady pan ministr zmiňoval, že ve své podstatě ke schválení na té poslední Radě vlastně došlo tak, jak došlo, a chápu, že tam jsou nějaké lhůty. Ale my jako hnutí ANO, které jsme byli úplně od počátku té situace, která vznikla po napadení Ruskou federací Ukrajiny, jsme byli velice vstřícní. Víte všichni, že jsme podpořili lex Ukrajina I, lex Ukrajina II, lex Ukrajina III, lex Ukrajina IV. U lex Ukrajina V už jsme měli trošičku takové jakoby vnitřní pnutí, nebo jak bych to řekl, jestli tedy opravdu ještě máme pokračovat v nějakém evropském řešení, nebo jestli už by nestálo za to se zamyslet a vrátit se třeba do nějakých intencí cizineckého zákona, případně azylového zákona. Říkám to i v tom kontextu, že samozřejmě někteří lidé přišli, z té Ukrajiny myslím, někteří lidé odešli a někteří lidé tady potenciálně chtějí také zůstávat, takže tam vůbec jaksi není dořešeno, co s těmi lidmi, až jednou ty lexy Ukrajina skončí, tak jestli by tedy všichni měli odejít zpátky na Ukrajinu a cestou klasických ambasád si požádat třeba o nějakou formu dlouhodobého pobytu, nebo napřed přechodného pobytu, dlouhodobého pobytu na území České republiky, a pak se sem vrátit klasicky, nebo jestli ty lhůty - už tady ti lidé někteří jsou dva roky - jim budou započteny do nějakých lhůt, potom by se převáděli třeba do dlouhodobého pobytu a z dlouhodobého pobytu by přecházeli do trvalého pobytu a z trvalého pobytu by přecházeli v nějakém zrychleném řízení třeba do občanství, protože již jsme zaregistrovali, že samozřejmě na pracovním trhu nám chybí lidi a Ukrajinci jsou nám pořád bližší než třeba nějací příchozí z Afriky, a kdyby všichni tito lidé odešli dneska zpět, tak nám zkolabují nějaké součásti průmyslu a podobně. Takže to jsou otázky, které teprve budou nastoleny, musí o nich proběhnout tady diskuse.
Samozřejmě zase jako velcí přátelé Ukrajiny - asi není úplně normální, když z té Ukrajiny odešli mladí lidé, odešla tam inteligence, odešla střední třída, protože třeba na bezpečnostním výboru posledním jsme se dozvěděli takovou genezi toho vývoje. Možná bude dobré to zmínit i tady a myslím si, že to zapadá do lex Ukrajiny VI, takže nejsem úplně od věci, když už to dnešní odpoledne tady strávíme a budeme se o tom bavit. Když vypukl ten válečný konflikt, někteří lidé odešli z těch bojově zasažených zón, ale říkali nám na bezpečnostních výboru, že střední třída na Ukrajině ve své podstatě zůstala a čekala, jak se situace vyvine, jestli ten konflikt bude rychle odražen, ta Ruská federace, nebo jestli ten konflikt zamrzne - nebo prostě mohlo to dopadnout taky tak, že by třeba Putin teoreticky mohl obsadit Kyjev, svrhnout vládu, nastavit tam nějaký pro něj příznivější režim. Střední třída na Ukrajině vyčkávala. Odešli takoví šíbři, ti odešli první, odešly samozřejmě matky, ženy z těch zasažených oblastí, a střední třída vyčkávala. Když se ten konflikt přehoupl přes první rok, začala odcházet střední třída, která tam nezačala vidět nějakou perspektivu na Ukrajině. Spousta těch lidí odešla i k nám. My jsme je přijali, což je v pořádku, a vždycky jsme podpořili současnou vládu v tom, že je třeba pomáhat lidem, kteří utíkají z nějakých oblastí bojů. A ta střední třída se nějak nechce vracet na Ukrajinu, že jo, vrátit se do země, která je rozvrácená, nebo pořád tam ještě běží válka, do země, kde opravdu úroveň i před válkou byla výrazně nižší než u nás. Vidí tady, jaké máme zdravotní zabezpečení, jaké máme školství, jaký máme sociální systém, takže ti lidé tady často chtějí zůstávat.
My ty lidi na jednu stranu potřebujeme, protože je potřebujeme do průmyslu, ale na druhou stranu zase, když sebereme tuto střední třídu Ukrajině, prostě ta Ukrajina se nikdy nezvedne. Takže to je takové trošičku dilema. Jsem zvědavý tedy, jak to nakonec dopadne. Ono odešlo z té Ukrajiny, se říká, kolem 4,5 až 5 milionů lidí, kteří se rozprostřeli po Evropě. Někteří se již vrátili domů, někteří odešli až za moře do Kanady, do Spojených států. Tam nepředpokládám, že ti lidé se vůbec vrátí.
Ale abych se teď vrátil tedy k tomu, co je nám nyní předkládáno. Napřed bych přečetl část zprávy ke zpravodajskému tisku 543. V březnu roku 2022 tedy byla vyhlášena na území Evropské unie dočasná ochrana pro osoby prchající z území Ukrajiny. Znovu připomenu, že vlastně to, co nastalo, ten exodus, s tím nikdo nepočítal. Hledalo se nějaké řešení. Tehdy jsme nemohli ani použít cizinecký zákon, protože to byl obrovský příliv lidí, nikdo na to nebyl připraven. Měli jsme tady prostě nějaké nastavené systémy, třeba na 30 000 příchozích běženců a přišlo sem najednou, já nevím, půl milionu lidí do České republiky - asi 500, 517 tisíc byl ten největší počet. Proto se hledalo, co se hledalo, našla se ta evropská směrnice.
Dosavadní průběh konfliktu na Ukrajině však nenaznačuje, že by bylo možno hovořit o jeho blízkém ukončení a možnosti návratu uprchlíků do jejich domovů. Proto je již dnes velmi pravděpodobné, že dočasná ochrana bude Radou Evropy - a k tomu opět teď došlo - neustále prodlužována. Nyní se vlastně ukázalo, že v předpisu, který budeme schvalovat, v té šestce, v těch hodně paragrafech, se ve své podstatě jenom mění datum, mění se z března 2024 na konec března 2025. Takže ve své podstatě ti první příchozí jsou lidé, které už tady budeme mít tři roky. To je tady budeme mít potom čtyři roky, pět let, šest let?
Jestliže sledujete trošičku ty zprávy z fronty, tak tam se to vlastně vůbec nemění. Situace je tam prostě zamrzlá v dnešní době. Blíží se nám druhá zima, bude rasputica za chvíli, a ty dvě armády zůstanou zakopané v nějakých pozicích a vlastně se nikam za ty dva roky neposouváme, kromě toho, že jsou tam obrovské materiální ztráty na obou stranách. Mimo jiné, to je zase jedna z věcí, která nám je vyčítána, že jsme nějací proruští švábi nebo že jsme nějací chcimírové, když jsme tady říkali, že by bylo možná dobré opravdu začít jednat. Každý den jednání je lepší než den válčení. Každý den tam umírají na obou stranách velké počty mužů, a samozřejmě vždycky je lepší jednání než válka.
Navrhuje se tedy znovu stanovit, že cizinci, kteří mají nadále zájem pobývat na území České republiky za účelem dočasné ochrany, budou mít povinnost elektronické registrace, a to mají do 15. března 2024. Tato registrace jim zajistí přidělení termínu k osobní návštěvě pracoviště Ministerstva vnitra. Tady to dělá odbor azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra. Samozřejmě, ty odbory také nejsou nafukovací, mají jenom nějaký počet úředníků, a jestliže nemáme jenom příchozí z Ukrajiny, kterých je tady dneska - nemám úplně přesná čísla, protože ta se neustále mění, můžeme říct, že to je něco přes 300 000, nevím, 350 000 lidí, i když my s kolegou Maškem, prostřednictvím pana předsedajícího, říkáme, že těch lidí tady může být až 600 000. Podle toho se ty počty opravdu velice mění a my dodneška - to je jedna z věcí, kterou také vyčítáme současné vládě - nemáme úplně přesné informace o pohybech těchto lidí na našem území. Ne každý se nám tady přihlásil, lidé nám různě cirkulují a podobně. Takže je tady nějaký deadline pro ty lidi do 15. března 2024. Měli by navštívit pracoviště Ministerstva vnitra, kde jim bude do příslušného dokladu vyznačen vízový štítek, který jim prodlužuje dočasnou ochranu o jeden rok. To je věc, která tady projde schvalováním, do 31. března 2025. K vyznačení vízového štítku se cizinec po úspěšném provedení registrace musí dostavit do 30. září 2024. Pokud cizinec neprovede registraci v určeném termínu, případně se po registraci do konce září 2024 nedostaví k vyznačení vízového štítku, potom mu dočasná ochrana zanikne. V rámci příchodu na odbor azylové a migrační politiky je tady v tom materiálu hovořeno o tom, že tam budou s ním provedeny další úkony. To znamená, začneme se ptát tedy, jaké má zaměstnání, a ty další věci, které my vlastně už 2,5 roku požadujeme, abychom se dozvěděli. Je třeba reagovat také na množící se poptávku cizinců po asistenci při návratu zpět na Ukrajinu.
V tom předpisu jsou určité doplňující paragrafy, já se toho potom také dotknu, což je takzvaný asistovaný návrat, asistovaný dobrovolný návrat. Je to v § 1 odst. 1 písm. c). Azylový zákon, cizinecký zákon, hovoří o asistovaných návratech, některých dobrovolných, některých nedobrovolných, podle toho zrovna, v jakém je ten cizinec postavení, já to potom také tady zmíním. Takže to je taková nová věc, která vlastně v lex Ukrajina se objevila, a je tam doplněna.
Teď je tady zajímavá věta a to je potom věcí té naší diskuse. Chtěl bych tady říci, že ještě jsme to úplně nediskutovali na klubu hnutí ANO. Samozřejmě, naše paní předsedkyně dá na skupinu poslanců, kteří se zabývají touto problematikou, a my připravíme nějaké návrhy. Pokusíme se pravděpodobně i připravit nějaké pozměňovací návrhy, které reagují tady na tento materiál. Tady ta věta zní: "Přestože situace na Ukrajině není v řadě ohledů uspokojivá" - e otázka, co to je, není uspokojivá - přestože situace na Ukrajině, pane ministře, není v řadě ohledů uspokojivá, "je namístě nabídnout pomoc těm, kteří o návrat projeví zájem. V souvislosti se zjištěnými potřebami je přistoupeno i k novele zákona o pobytu cizinců, kde dochází k celkovému zpoždění současného nastavení systému dobrovolných návratů." Já to tady říkám z toho důvodu, že ve své podstatě tady v tom materiálu se připouští, že jsou na Ukrajině, která je obrovskou zemí - 14 hodin na přejezd z jedné části na druhou - určitá místa, která nejsou tím válečným konfliktem zasažena jako jiná místa. Asi před rokem pan poslanec Brázdil tady něco takového naznačil, bylo to asi půl roku po vypuknutí toho konfliktu. On to řekl možná trošku netakticky, ale myslel to dobře, že jsou prostě určitá místa, kde bezprostředně nehrozí konflikt, protože i vlastně z těch článků vyplývá, že se bojuje v nějaké nárazníkové zóně, která je dneska vyklizená, a třeba do Kyjeva je to několik set kilometrů od místa bojů, byť neříkám, že raketa nemůže dopadnout kamkoliv, a občas se to stane. Ale jsou tam prostě určité celé oblasti, které jsou jakoby bezpečnější. Pakliže tedy v tomto předpisu připustíme možnost, že už někteří lidé se na Ukrajinu vrací, a jsou tam možné ty asistované návraty, ještě ze strany Ministerstva vnitra, tak my bychom mohli potom třeba v uvozovkách poslat zpět i Ukrajince, kteří se tady dopustili podle cizineckého zákona určitých forem protiprávního jednání, byl jim udělen zákaz pobytu a dostali takzvaná víza za účelem strpění. Ta víza za účelem strpění u těch zákazů pobytu jsou udělována mimo jiné - já vám také potom můžu přečíst, za jakých podmínek jsou ta víza strpění udělována - osobám, kdy nemůžeme vymoci vlastně to, aby se dostali zpátky, když ta země je rozvrácená a je tam válka. To jsou třeba také Syřané, kteří tady prostě dostanou výjezdní příkaz nebo vízum za účelem strpění, protože třeba v Sýrii běží válečný konflikt. Takže bychom mohli potom zkusit doplnit už do lex Ukrajina i to, aby osoby, kterých tady je nějaký počet, my nevíme jaký - budeme chtít, abychom získali vlastně počet, kolik je tady Ukrajinců, kteří mají víza za účelem strpění, ne víza dočasné ochrany, protože když se dopustí protiprávního jednání, mají zákaz pobytu, akorát nemohli být transportováni zpět na tu Ukrajinu násilnou cestou, tak ten seznam těchto osob bych také rád získal nebo případně se na to doptáme. S ohledem na množství osob, kterým bylo vydáno vízum za účelem strpění - to je to, o čem tady hovořím - tedy nikoliv dočasná ochrana, abychom si to nemýlili.
Člověk, který přijede v rámci běženectví, získá tady podle evropské směrnice vízum dočasné ochrany, to je jiný status, jo, k tomu se vážou ty lexy Ukrajina. V souvislosti s ozbrojeným konfliktem na Ukrajině a s ohledem na nastavení účasti ve veřejném zdravotním pojištění držitelů dočasné ochrany jakožto primárního statusu není vhodné, aby držitelé víza za určené strpění měli výhodnější postavení než osoby s dočasnou ochranou. To se neděje, protože ve své podstatě, když tedy přijede poprvé Ukrajinec, dostává humanitární dávku, nějaký počet - myslím, pět měsíců, že tam je, že získávají finanční hotovost - a potom se rozdělují na zranitelné a nezranitelné. Samozřejmě výhodou - nebo tam kvitujeme to, že jak se lex Ukrajina postupně zlepšovaly v uvozovkách, tak už jsme dneska rozčlenili ty lidi na zranitelné a nezranitelné. Proč by někdo, kdo je nezranitelný - je to mladý muž, pracující - měl pobývat, měl dostávat nějaké zvýšené dávky oproti třeba ženě, která je maminka, má tři děti a objektivně nemůže třeba pracovat, protože o ty děti se potřebuje starat? Nebo je to nějaký opravdu invalida nebo je to penzista, který přijede - prostě tam je to v pořádku, tam proti tomu nic. Dochází proto k návratu ke stávající podobě úpravy části ve veřejném zdravotním pojištění. Ta by měla být změněna s účinností od 1. ledna 2024 novelou zákona č. 173/2023, dosud není účinná, která však byla připravována ještě před vypuknutím konfliktu.
Potom je tady ještě ve zpravodajské zprávě, čeho se týká lex Ukrajina VI: "Na základě podnětu Ministerstva vnitra pro místní rozvoj je součástí návrhu novela zákona o Státním fondu podpory investic. S pokračující adaptací a integraci uprchlíků a také z důvodu omezení poskytování bezplatného nouzového ubytování lze očekávat přetrvávající zvýšenou poptávku po bydlení ve standardních bytech." To je samozřejmě trošku problém, protože nemáme byty ani pro české občany, bytový fond je napjatý, moc bytů se nestaví, a samozřejmě když nám ještě přibude víc jak třeba 300 000 lidí a nemůžou být jenom v nějakých nouzových ubytováních, ve kterých jich je hodně, tak chtějí taky standardně bydlet. "Časově omezená účinnost § 3 odst. 1 písm. p) zákona o Státním fondu podpory investic pouze do 31. března 2024 však omezuje možnosti systémového užití tohoto nástroje, proto je nutné toto časové omezení vypustit." To v tom předpisu také je.
Potom ještě jsou tam zmínky na zákon č. 67/2022 Sb., opatření v souvislosti se školstvím v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na Ukrajině, kde se upravuje zejména přístup dětí uprchlíků do škol a související otázky. "Zákon specifikuje podmínky, ve kterých je možné upravit vzdělávací programy pro jednotlivé studenty, ale i možnosti přijímání nových studentů, jak do právě probíhajícího školního roku, tak do roků následujících." Já se tady k tomu nebudu zmiňovat, možná že se potom třeba zmíní naše stínová ministryně školství paní Berkovcová. Ve své podstatě jde o to, že můžete i v průběhu roku přijímat ukrajinské děti jak na studium na základních školách, tak na středních školách.
Tady zase je taková zajímavá věc. Praxe ukazuje, že někde je obrovské množství dětí, které nastoupí do těchto základních nebo středních škol, a ony neumí česky. To znamená, přes léto třeba probíhaly nějaké kurzy češtiny a podobně, a když potom paní učitelka na základní škole v nějaké druhé, třetí třídě tam má čtyři, pět dětí z Ukrajiny, které vůbec prakticky se nejsou schopny domluvit, ono to silně zatěžuje a brzdí ostatní české děti, které jsou v té třídě a v tom ročníku. Takže možná, že bychom se mohli také zamyslet nad tím - ano, někde vznikaly čistě ukrajinské třídy, byly tam paní učitelky z Ukrajiny, které také přišly a pomohly, ale nemůže to být všude logicky, a těch dětí je obrovské množství v rámci příchozích matek a dětí. Takže to je zase takové téma, které se snažíme řešit, ale není to úplně jednoduché.
Já bych tady v té souvislosti chtěl poukázat na dánský azylový a migrační systém, který - teď jsme si načetli pár článků - je poměrně zajímavý, a přestože Dánsko to přijímalo v době přijetí do Evropské unie a má tam určité výjimky, bylo to novelizováno tuším v roce 2022 - já se omlouvám, nemám tady ten článek, ale v rámci druhého čtení potom můžeme se k tomu ještě vrátit - a tam se hovoří o tom, že děti příchozích migrantů musí projít kurzy dánštiny, než nastoupí třeba do škol, aby právě zapadly do kolektivu a vůbec tam došlo k nějakému vzájemnému porozumění. Takže bychom mohli třeba do budoucna, pakliže by ten příliv trval, tak bychom mohli se nad tímto zamyslet, dělat nějaké kurzy pro děti, než je začleníme do klasických škol mezi české děti, aby nám to nebrzdilo naše vlastní děti.
Teď bych se ještě zaměřil - chtěl bych vám říci, co je to vízum strpění. O vízum strpění žádá cizinec vždy na odboru azylové a migrační politiky podle hlášeného místa pobytu a jsou tady varianty, komu vízum strpění může být uděleno a je také udělováno - o tom jsem hovořil: cizincům, jimž bylo uloženo vyhoštění, ale závazné stanovisko Ministerstva vnitra jej z vycestování v současné době vylučuje. Takže to jsou Ukrajinci, kteří se tady dopustili nějakého protiprávního jednání, nemůžeme je transportovat na Ukrajinu, když je tam válečný konflikt, dostanou vízum strpění a pobývají na našem území. Já jenom vznáším takovou otázku: Jestliže v lex Ukrajina VI se dává tedy možnost, že do některých oblastí už se můžou asistovaně za podpory Ministerstva vnitra - nebo nevím, na koho to bude přeneseno, nějaké neziskové organizace - budou ti lidé moci vrátit, to znamená, uznáváme tím pádem, že tam jsou určité oblasti, které jsou bezpečné, tak potom nevidím důvod, aby tady zůstávali ti lidé, kteří z Ukrajiny - ti problémoví - kteří získali víza za účelem strpění. Víza za účelem strpění, hovoří o tom tři zákonné normy, a je to zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců, potom máme zákon č. 325/1999 Sb., o azylu, a hovoří o tom v určitých paragrafech i zákon o policii, č. 283/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. (Ruch v sále.)
Když se podíváme na ten zákon, který máme zde předložen v prvním čtení, tak v § 1 dochází k změně, z mého pohledu tedy té nejzávažnější, kdy v odst. 1 písm. c) se hovoří o asistovaných dobrovolných návratech. Je to institut, který je tam doplněn, protože v těch předchozích lexech nebyl. Asistovaný dobrovolný návrat je právně i v azylovém zákoně, je i v cizineckém zákoně, je tam i ten odkaz, provázanost na určité paragrafy zákona o policii. Co je tam další dobře z mého pohledu - a doufám, že tedy najdeme sílu, abychom to opravdu vymohli, protože vždycky zákony by měly být přijímány takové, které jsou opravdu vymahatelné - a to je to éčko, § 1 odst. 1 písm. e), evidence vozidel se státní poznávací značkou Ukrajiny, dále je evidence ukrajinských vozidel. Tady bude docházet k té změně... (Otáčí se k předsedajícímu, mimo mikrofon.) Já neslyším. Jestli můžu poprosit...
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Rozumím, pane poslanče. Poprosím kolegyně a kolegy, aby se utišili, abych mohl pan poslanec v klidu přednášet svůj projev.
Poslanec Hubert Lang: Já opravdu netrvám na tom, aby tady na pravé straně spektra kolegové zůstávali, že jo - bylo to načteno z vaší strany - v tento odpolední čas. Já opravdu neslyším, je to takový šum. Pan ministr asi chce ty věci taky slyšet a já se tady snažím, prosím vás, vám říci věci ze svého pohledu, protože jsem se tím léta živil, co si myslím, že je takové nové, protože zcela jistě ne každý poslanec čte všechny předpisy, protože každý jsme odborníkem na něco jiného, tak bych byl docela rád, kdybyste si to aspoň vyslechli, protože dopad do státního rozpočtu, těch finančních prostředků, které jsou vynakládány na příchozí uprchlíky z Ukrajiny, je poměrně značný. A jestliže teď ještě ve mně doznívá to, co jsme tady schválili asi před půlhodinou, což je to neskutečné zvýšení a daňové zatížení našich občanů od 1. 1. 2024, kdy všichni budeme platit více, tak český daňový poplatník by měl vědět, za co platí, a my bychom se měli snažit tedy, aby když už vynakládáme nějaké prostředky pro někoho příchozího, tak aby byly vynaloženy s péčí řádného hospodáře - nebo nevím, abych to měl jinak nazvat.
Evidence vozidel se státní poznávací značkou Ukrajiny. Víme i odhadově, odhaduje se tady, že se tady pohybuje 35 až 45 tisíc vozidel s ukrajinskou státní poznávací značkou. Například v Praze tato vozidla mají výjimku, mohou stát na modrých zónách - oproti tomu, když přijedu třeba já z venkova, když si stoupnu na modrou zónu, tak tam budu mít lísteček. Ukrajinský občan to nemá, nebo nevím, tady koukám na pana primátora, možná že se to změnilo, ale prostě taková byla praxe. Možná že mám nekonkrétní informaci, ale v nějaké době to takto bylo, možná už se to částečně změnilo.
Potom víme, že samozřejmě i ti řidiči, logicky v tom množství, se dopouštějí nějakých přestupkových jednání po republice. Máme zase na to nějaké dotazy, že se těžko identifikoval ten řidič, vlastně kdo by ho měl řešit a podobně. Toto by to éčko, což si myslím, že určitě podpoříme, by to mělo odstranit. Můžou tam být nějaké škody logicky, dopravní nehody a podobně. Když se vám něco takového stane, vím, že je tam nějaká ta Asociace pojistitelů, která to na sebe přebírala. Pakliže by ti lidé tady zůstávali v nějakém delším režimu, měli by tady ta svoje vozidla, měli by si to prostě pojistit sami a měli by si nést zodpovědnost za svoje jednání a chování. Samozřejmě jsou slušní lidé tady, ale máme i případy, že ti lidé to zneužívají, takže rozhodně tedy je to tam dobře doplněno.
Ve své podstatě potom se hovoří o dočasné ochraně, zřízení ve věci dočasné ochrany, k žádosti o udělení dočasné ochrany, a jak jsem říkal, v těch jednotlivých paragrafech, protože ten zákon, už ten lex Ukrajina I je prostě nějak postavený základně, a jestliže to tedy prodlužuje o ten rok, tak je tam celá řada dat, která logicky musíme změnit, aby vlastně to mohlo dále pokračovat, takže je tady spousta dob platnosti, které se vlastně prodlužují do toho deadline dalšího, což je 31. březen 2025.
Já bych chtěl tady možná vyvolat takovou diskusi, protože já jsem se několikrát pana ministra vnitra ptal, jak budeme pokračovat dál ve své podstatě. Ten konflikt tam může být nějakým způsobem utlumen, nebo se z toho může stát prostě vleklý konflikt, a máme tady nějakou skupinu osob, která sem přicestovala nestandardním způsobem, protože normálně se sem dostanete na základě cizineckého zákona, případně azylového zákona jako klasický žadatel o azyl, když se projednává ta vaše žádost, a pak třeba nemusí být úspěšná, takže byste měl potom vycestovat, a vlastně tito lidé se tady objevili. A je prokázáno, že když někdo na tom území nějakou delší dobu setrvává, říká se kolem jednoho roku, tak potom třeba dvě třetiny těch lidí tady zůstane. Dneska z té skupiny osob, kterým jsme poskytli tu pomoc v rámci toho konfliktu, přibližně asi 20 % odcestovalo plus minus, víc jak 300 000 lidí tady setrvává a je dost velká pravděpodobnost, že nám tady zůstanou. Jestli potom už budou připraveny nějaké mechanismy, o kterých bychom se tady měli začít bavit, jestli ty lidi převedeme tedy do nějaké formy dlouhodobých pobytů, uznáme jim nějaké ty roky, které tady strávili v rámci lex Ukrajina. Takže já jenom na příkladu. Může to být slušná rodina, paní třeba s dvěma dětmi, i s manželem, oba pracují, děti chodí do školy, jsou tady dva roky, projeví zájem, že by chtěli... (V sále je silný hluk.) Já zase neslyším, pane místopředsedo.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ano, ale teď identifikuji nepořádek z obou stran politického spektra, i vašich kolegů, takže poprosím jak na pravé části ten hlouček, aby se pokud možno rozpustil a šel diskutovat do předsálí, v levé části sálu o to rovněž poprosím.
Poslanec Hubert Lang: Děkuju, já nevím, jestli tady jde přidat nějak zvuk, já už neumím víc mluvit a celkem není mi také úplně dobře, takže se omlouvám, možná, že mě neslyšíte nebo...
Tak, kde jsem to skončil? Skončil jsem u toho, že vlastně může to být ta rodina. Říkal jsem matka, dvě děti třeba školního věku, otec, pracují, odvádí, chovají se slušně, prostě je to všechno v pohodě a budou tady chtít zůstat. Teď jim skončí nějakou formou lex Ukrajina, ať to bude šestka nebo sedmička nebo osmička, ti lidé projeví zájem, že by tady chtěli zůstat, jestli jim bude uznán ten čas, který tady strávili v rámci těch lexů, třeba do dlouhodobého pobytu, bude jim něco takového nabídnuto? Musíme se o tom pobavit, protože klasicky cizinecký zákon hovoří o tom, že ti lidé by měli správně, což tedy asi je docela iluzorní, by měli odcestovat na Ukrajinu, tam si dojít na zastupitelský úřad, požádat si o nějakou formu pobytu, dokladovat ubytování, dokladovat práci, dokladovat další věci, a potom na rozhodnutí našeho úřadu v zahraničí by mělo být, jestli tedy mohou sem znovu přicestovat a tady s námi žít.
Víme, že prostě lidi potřebujeme. Jsou to lidé často, kteří opravdu jsou slušní. Já sám bydlím na malé vesnici, kde tam máme několik ukrajinských rodin, ale ještě z doby dávno před vypuknutím konfliktu, a ti lidé se tam absolutně začlenili, pracují tam, jejich děti už mají vysoké školy a nevidím tam v tom vůbec žádný problém. Možná menší problém než nějaký muslim, který vám nepodá ruku a bude tady čerpat sociální dávky nebo v západní Evropě a vůbec se nebude chtít ani integrovat do naší společnosti. To mi tady zatím chybí. Já vím, že musíme reagovat rychle, že to není vůbec jednoduché. Také nevyčítám Ministerstvu vnitra ani panu ministrovi, že by se nesnažil, byť tedy ta snaha musela být často podpořena z naší strany nějakou kritikou, a že ta situace není úplně jednoduchá. Rád bych tedy slyšel případně nějakou informaci, jak s těmito lidmi, kteří projeví zájem, že by tady s námi po ukončení konfliktu chtěli zůstat na našem území, jestli se o tom hovoří.
V té souvislosti, protože zase je tam nějaká povinnost pro Ukrajince se registrovat - já jsem několikrát interpeloval pana ministra, třeba včera na to vůbec nedošlo, také jsem to měl připravené - máme odbory azylové migrační politiky, kde toto probíhá, máme ta KACPU, některé jsou zavřená, jsou tam poníženy ty počty lidí, jestli prostě Ministerstvo vnitra počítá s tím, že tam vlastně může enormně vzrůst nápor stávajících pracovníků, protože nemáme jen příchozí Ukrajince. Na území České republiky je více jak 1 milion cizinců, kteří jsou tady po různých formách pobytů - krátkodobé pobyty, potom dlouhodobé pobyty, trvalé pobyty, různá azylová řízení, a je toho opravdu hodně, kteří ti lidé na těch odborech azylové a migrační politiky musí zvládat. Není jich tolik. Prostě v době předchozí se tam utlumovaly tabulky, protože nebyl takový tlak, a najednou se ukázalo, že když vyvstane takováhle krizová situace, tak ti lidé byli třeba nelogicky propouštěni nebo odcházeli, nebyli nabíráni noví pracovníci a dneska nám ti lidé chybí. Takže tam bych se chtěl zeptat i pana ministra, jestli se s tím počítá, minimálně aby se zachovaly ty počty pracovníků, protože dneska víme, že třeba se hovoří i u policie o snižování počtu občanských zaměstnanců, nenavyšování asi počtu policistů nad nějaký stav, protože státní rozpočet máte poměrně napjatý. Ty asistované návraty - tam bych se také chtěl zeptat, nějak mi to z toho nevyplývá. Ono se tam hovoří obecně, že asistované návraty zajišťuje Ministerstvo vnitra. Jestli to bude opravdu zajišťovat Ministerstvo vnitra svými pracovníky, nebo jestli to bude zajišťovat nějaká nezisková organizace, která prostě k tomu bude mít nějaký... Já nevím, kdo by to mohl být. To bych se chtěl také zeptat.
A zase si říkám, no do prčic, ty asistované návraty. Dneska víte, že v rámci víza dočasné ochrany byly otázky vznášeny ze strany občanů, a já bych to tady chtěl i tady vysvětlit, že ti Ukrajinci, kteří tady měli vízum dočasné ochrany, byli třeba zranitelné, byly to matky, děti, tak v létě jezdily na dovolenou na Ukrajinu. A spousta lidí se nás ptalo, jak je možné, že maminka, která má dvě děti, sem prchla, tady pobírá nějaké dávky, ne třeba malé úplně, v létě odjede na dovolenou na Ukrajinu a potom se vrací zpátky. Takže ona tam dokázala dojet sama a bez asistovaného návratu, jo? Tady bych chtěl říct, že samozřejmě ten lex Ukrajina toto umožňuje, my nemůžeme vlastně ty lidi tady držet, nemůžeme jim zakazovat v době, kdy mají ten lex Ukrajina, vycestovat, podívat se tam na majetek dejme tomu a zařídit si tam nějaké věci, navštívit příbuzné. Pro naše občany, kteří to třeba sledují, tento instrument tam je, je to zákonné, a nemůžete se divit, byť třeba někdo se divil, proč do místa bojů nebo do místa války odjíždí matka s malými dětmi v létě na dovolenou a pak se zase vrací zpátky, tady potom ten předpis dál hovoří klasicky o evidencích o ubytování. Já tady mám vždycky vyznačeno to, co je tam nově.
Kvituji, že tam vlastně dochází i na základě naší nějaké dohody nebo interakce vzájemné, že další věci tam budou zpřísňovány, abychom se dostali do nějakého standardního stavu. Ten konflikt už tam nějakou dobu trvá. Já se osobně domnívám, že lidé, kteří... Pakliže by se ten konflikt nerozhořel dál, že by třeba ruské jednotky výrazně postoupily k nějakým dalším větším městům a podobně, že ti lidé, kteří měli ten strach v počátku, což je logické, a odešli, tak už odešli. Bylo to víc jak 4 miliony Ukrajinců. Obrovské množství těch lidí se už zase vrátilo zpátky. Tak je otázka - zase bych se chtěl zeptat třeba pana ministra vnitra, jestli mají nějaké predikce, protože určitě to musí sledovat. (V sále je opět silný hluk.)
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Já vás přeruším a poprosím znovu kolegy, aby se - teď vaši kolegové v levé části sálu - prosím, aby se ztišili, popřípadě přenesli své rozhovory mimo sál.
Poslanec Hubert Lang: Děkuji. Jestli tedy máme nějakou představu aspoň, jestli třeba před tou stávající zimou, kdy opět je tam narušovaná infrastruktura, elektrárny, já nevím, prostě bombardují tam určité věci, že, tak jestli prostě přijde nějaká další vlna, protože my ve své podstatě - to jsem vždycky kritizoval, my jsme samozřejmě na počet obyvatel - naše Česká republika je relativně malá země - přijali v rámci naší pomoci obrovské množství Ukrajinců, prakticky nejvíce z Evropy v přepočtu na počet obyvatel, a je tam nějaký deadline toho příjmu. Neměli bychom se pomalu začít tedy zamýšlet nad tím, že opravdu už nejsme nafukovací, že máme jenom nějaké omezené kapacity, že naše možnosti...? Jak vidno, tady prostě přijímáme různé úsporné balíčky, konsolidační balíčky, máme rozpočet, který není nafukovací - neměli bychom říci prostě Evropě: Už dost? To je moje jenom taková další otázka.
Jinak bych nezdržoval a dal prostor i dalším kolegům. My se potom poradíme v rámci hnutí ANO, pokusíme se připravit případné nějaké naše pozměňovací návrhy, které jsem tady částečně nastínil. A neříkám, že nepodpoříme lex Ukrajina VI, protože jsou tam věci, po kterých jsme volali, zejména z hlediska evidence, z hlediska nějakých zpřísnění dalších věcí, ale opravdu si musíme říct, že musíme vyvažovat už na lékařských vahách, musíme nejenom tedy pomáhat bezbřeze celému světu - celý svět nespasíme - ale musíme taky pomáhat našim občanům. Nesmíme zapomínat na naše občany, kdy my teď v poslední době, fakt mi to připadá, že na naše občany moc nehledíme, že hledíme všude možně, nejenom ne na naše lidi. A i když naši lidé tedy to ještě snesou, jak jsem říkal, protože neustále dostávají naloženo na záda různými daněmi a podobně, a platí se to z prostředků českých daňových poplatníků, tak bychom to měli mít pořádně ošetřeno. Když budeme někomu pomáhat, tak ano - já velice rád pomůžu každému, kdo si o pomoc řekne, kdo si pomoc zaslouží, ale nesmí to být zneužíváno, jak samozřejmě v tom obrovském množství příchozích nějaké procento tam taky zneužíváno je.
Děkuju za pozornost. Děkuju, že jste to vydrželi, že jste mě vyslechli, byť tedy ten hluk tady byl, pane místopředsedo, velký. Děkuji. (Potlesk z lavic ANO.)
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji panu poslanci. Všechny srdečně zdravím, vystřídali jsme se při řízení schůze. Nyní s faktickou poznámkou vystoupí pan poslanec Michal Zuna.
Ještě načtu dvě omluvy, co dorazily. Omlouvá se pan poslanec Josef Kott od 13.15 hodin z pracovních důvodů a Patrik Nacher od 13.15 hodin z rodinných důvodů.
A nyní, pane poslanče, vaše dvě minuty.
Poslanec Michal Zuna: Děkuji za slovo, paní předsedající. Chci vystoupit a navázat na projev pana kolegy. Mě v uvozovkách zaujala ta část, kdy on dává určité doporučení Ministerstvu vnitra, aby dočasnou ochranu vlastně udělovalo na základě nějaké filtrace, nějaké selekce podle místa bydliště těch, kteří o dočasnou ochranu usilují. Vy vlastně říkáte, že občané státu, kteří jsou ve válečném stavu, nemají nárok na dočasnou ochranu jenom proto, že bydlí na nějakém určitém místě v té dané zemi, že pokud nebydlí na frontové linii nebo v té již obsazené části, že by neměli mít nárok na dočasnou ochranu. Mně to přijde naprosto nedůstojné, nepřípustné. V momentě, kdy na celém území Ukrajiny dopadají desítky raket denně, a je jedno, jestli je to Poltavská oblast, Chersonská oblast, jestli je to Kyjev nebo jestli je to Lvov, tak vy říkáte, že tito lidé, kteří žijí v těchto místech, nemají nárok na dočasnou ochranu, protože jejich pravděpodobnost, že jim raketa projde střechou, zabije je s celou rodinou, je menší než u lidí, kteří žijí přímo na frontové linii. Pro mě je to nedůstojné. Nevím, jak se vám s tímto cynickým přístupem žije, ale já si to neumím připustit.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za dodržení času. S faktickou poznámkou reaguje pan poslanec Hubert Lang. Prosím, vaše dvě minuty.
Poslanec Hubert Lang: Děkuju. Já nevím, jestli mě pan kolega poslouchal nebo neposlouchal. Já jsem tady říkal, že asi před rokem a půl do podobné situace, jak vy říkáte teď, jste se snažili natlačit pana kolegu Brázdila. Já jenom říkám, že jestliže v lex Ukrajina VI jsou zakomponovány dobrovolné návraty a v důvodové zprávě se hovoří o tom, já vám to můžu ještě v další dvouminutovce znovu přečíst, jestli byste mě poslouchal... Prosím vás, nedávejte mi nálepku! Nedávejte mi nálepku, že jsem nějaký člověk, který nemá cítění ve smyslu toho, že když nějaký jeden stát je napadený druhým státem, že tam někam nemůže ta raketa dopadnout, jo? Já jenom říkám, že jestliže vy už dneska připouštíte oficiálně, že můžou být asistované návraty, tak asistované návraty budou tedy pravděpodobně do nějakých oblastí Ukrajiny, které tím konfliktem budou zasaženy méně.
Mně se taky nežije dobře s tím, že někde tady v Evropě probíhá válečný konflikt. Mně se nežije dobře s tím, co se teď stalo v Gaze, že tady relativně se možná budou lidé v Evropě bát jít do tramvaje nebo do nějakého kulturního střediska, aby tam nebyl nějaký fundamentalista, neřekl Alláhu akbar a nevyhodil tam půlku kina do vzduchu. Prosím vás, nenálepkujte mě! Vy jste to nepochopil pravděpodobně. Já jenom říkám, že když tedy jsou možné asistované návraty... Anebo to tam dejme pryč, dejme z té šestky prostě to céčko pryč nebo déčko z toho § 1, ještě neumožňujme tedy asistované návraty do země zmítané válkou. Ale já vám říkám, že prosím vás, ten válečný konflikt je zamrzlý. Ten tam může být deset let. A nechte si to, že já jsem nějaký asociál, který nemá vůbec žádné cítění. To tady vůbec nezaznělo. Už to dostal pan Brázdil, potom veřejnoprávní ČT z něj udělala pomalu úplně člověka vyvrhela, když mu tam pan redaktor říkal: Vy nevíte, že ta raketa může spadnout kamkoliv? To já vím taky, že ta raketa může spadnout kamkoliv, že letí, mají balistické rakety Putin, které letí až do Ameriky. (Předsedající: Čas.) To mě nemusíte poučovat, pane kolego!
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Čas, prosím. A nyní vystoupí paní poslankyně Jana Mračková Vildumetzová. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Vážená paní místopředsedkyně, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, sněmovní tisk, takzvaná lex Ukrajina VI - mě trochu mrzí, včera jsem to říkala i předsedovi poslaneckého klubu ODS Markovi Bendovi, že si myslím, že ten tisk si, pane ministře, určitě zaslouží projednání na půdě Poslanecké sněmovny. Jsem přesvědčena o tom, že včera mohlo dojít k dohodě, že měl mít přednost před sněmovním tiskem v rámci druhého čtení, bohužel se tak nestalo. A jsem prostě přesvědčena o tom, že takovýto tisk má tady na půdě Poslanecké sněmovny být projednán, mají být zodpovězeny otázky, a opravdu se mi nelíbí v uvozovkách ten přístup a ten tlak, aby poslanci k tomu neměli prostor vystoupit. Tak to bych chtěla říct na úvod.
Zároveň bych chtěla říct, že vy jste tady včera, když jste vystupoval se svojí předkládací zprávou, tak jste řekl, že musíte přenést do naší legislativy to evropské nařízení. Já bych vás chtěla moc poprosit, jestli by bylo možné, protože když se koukám i do toho sněmovního tisku, tak je zde vidět, jestli to tedy bylo to nařízení v rámci toho asistovaného dobrovolného návratu, protože prodloužení statusu dočasné ochrany už děláme podruhé. A nejsem si vědoma toho, a možná to říkám špatně, že jsme v minulém roce, pokud jsme to tady dělali, že jsme to dělali na základě nějakého rozhodnutí. Ale myslím si, že jste přinesl tento sněmovní tisk, že dojde k tomu prodloužení o ten jeden rok.
Již jsem avizovala, že my určitě podpoříme tento sněmovní tisk, chceme o něm hovořit, jsme připraveni popřípadě dát nějaké pozměňovací návrhy. My samozřejmě kritizujeme některé věci a poukazujeme na to neustále, že jsme přesvědčeni o tom, že se nedaří ten integrační a adaptační proces. Vy ho už nemáte na starosti. Vy jste to přendal na... nebo respektive, zřekl jste se pozice národního koordinátora. Dnes to má na starosti Klára Šimáčková Laurenčíková, vládní zmocněnkyně pro lidská práva, která je zároveň i náměstkyní vašeho ministra pro evropské záležitosti. Já jsem přesvědčena o tom, že toto by měl mít právě na starosti konkrétně ministr, měl by tam být k tomu v uvozovkách nějaký kapitán. A jak tak hovořím a mám možnost hovořit s hejtmany, jasně říkají pořád: Není žádný plán a ten integrační a adaptační proces se nám nedaří.
Já bych ráda otevřela i otázku, protože vy říkáte, že dneska má zhruba status dočasné ochrany 370 000 ukrajinských uprchlíků, a z toho, jestli jsem teď dobře zaregistrovala, budu mluvit cca 100 000 pracuje, zapojilo se pracovně a tak dále. Říkáte, že jsme nezvládli ty kurzy v rámci českého jazyka, a já se i ptám, jestli třeba jste neuvažovali ohledně prodloužení toho statusu dočasné ochrany? Protože existuje nějaká analýza, z které vychází, že 52 % ukrajinských uprchlíků by chtělo zůstat na území České republiky, tak jestli nejít cestou, aby získali trvalý pobyt, nebo jestli už, jestli ten status dočasné ochrany, jestli ti lidé, kteří řádně pracují, a vy víte, že jsem milionkrát na vás apelovala, že některé ty profese, lékaři, zdravotní sestry a tak dále, které bychom potřebovali, tak abychom - i svým způsobem nám to i pomůže v rámci jednotlivých profesí. Takže to je moje otázka, jestli i to, jestli jste o tom uvažovali, když jste přicházeli s tímto sněmovním tiskem lex Ukrajina VI.
Pak co tedy v tuto chvíli? Informace, které mám, když byla lex Ukrajina V a došlo k prodloužení statusu dočasné ochrany, tak jsme byli na čísle 350 000. Teď se to prakticky za dobu od března navýšilo zhruba o 20 000 na 370 a informace, které mám z krajských asistenčních center, jsou takové, že pokud dneska k nám někdo přijde, prakticky už ví, kam jde, za čím jde, kde bude pracovat, jestli máte úplně ty samé informace. A pravdou je, že v lex Ukrajině V se upravilo to, že se osoby po pěti měsících rozdělují na zranitelné a nezranitelné. Zranitelnou osobou je maminka, dítě, člověk, který je starší 65 let, člověk, který je handicapovaný, a tak dále. Ale pokud dnes je někdo nezranitelnou osobou a přijde, prakticky pět měsíců má nárok na bezplatné ubytování, má nárok na bezplatnou zdravotní péči, má nárok na humanitární příspěvek. Až po těch pěti měsících, prakticky pět měsíců se nerozděluje zranitelná a nezranitelná osoba, k tomuto dochází až po těch pěti měsících.
A nyní bych si, pane ministře, dovolila apelovat na vás, protože vy víte, že já jsem vás mnohokrát kritizovala za to, že nemáte údaje o těch lidech, že nevíte, v jakém městě, obci jsou, jakého jsou vzdělání, jaké jsou profese, a já jsem samozřejmě na vašich sociálních sítích zaregistrovala, že jste říkal: Není to pravda, všechny údaje o těchto lidech máme. Tak já bych se vás chtěla zeptat, když jste předložil tento sněmovní tisk do eKLEPu, respektive do systému, tak ke každému sněmovnímu tisku je předkládací zpráva a v té předkládací zprávě se píše, že bohužel těmito údaji pořád nedisponujete a že z toho důvodu budete muset do lex Ukrajiny VI dát takzvaný povinný dotazník, to znamená, že ti lidé do této chvíle jenom dávali ty údaje dobrovolně, a pokud někdo odmítl ty údaje dát, tak je prostě nedal. Takže si myslím, že to, co říkáte, že se v žádném případě nezakládá na pravdě, protože je to tady jasně napsáno. A doufám, že víte, jaký tisk jste dával do systému a co je tam napsáno. Zároveň bych se chtěla zeptat, abyste mi tedy odpověděl, jestli těmi údaji v současné chvíli disponujete, a proč tedy v té předkládací zprávě je napsáno, že tyto údaje pořád nemáte, protože je prostě mít nemůžete, protože byly pouze na dobrovolné bázi. To je asi z mé strany v tuto chvíli k těm dotazům všechno.
Poslední dotaz, který bych měla, jestli hejtmani a kraje dostali nějaký plán, co tedy bude, a zároveň jak je v tom sněmovním tisku asistovaný návrat, dobrovolný návrat, tak prakticky my se pouze dozvídáme, že nějaký bude, že bude úhrada některých nákladů spojených s návratem. Tak zároveň by mě zajímalo, protože jsme tady před chvílí schvalovali konsolidační daňový balíček, proč nepožadujeme tyto finanční prostředky v rámci Evropské unie, proč to má jít ze státního rozpočtu, nebo jestli o to třeba popřípadě budete žádat, a zároveň kdy budeme znát ty konkrétní podmínky, protože to v tom zákoně není, tam je to pouze obecně, že bude asistovaný dobrovolný návrat a že bude úhrada některých nákladů spojených s návratem.
Takže já jsem si dovolila, pane ministře, tyto otázky, a budu velmi ráda za vaše odpovědi. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a mám sice do rozpravy přihlášeného pana poslance, říkám to, protože z místa, ale pan ministr chce reagovat, tak proběhla gentlemanská dohoda. Pan poslanec Jiří Mašek. Prosím.
Poslanec Jiří Mašek: Vážená paní předsedající, kolegyně, kolegové, děkuju, pane ministře, vy to asi potom vezmete v uvozovkách jedním vrzem.
Takže k té dočasné ochraně jako takové a k jejímu prodloužení do března 2025 jistě není co namítat a je potřeba to udělat, váže (se) to na Evropu a na rozhodnutí nad úrovní České republiky. Jsou tam body, pane ministře, které určitě budeme diskutovat, věřím, že se dostanou i do výborů, jako je školství. Tam nejsem odborníkem, nicméně jsem tam četl otázku úpravy nějakých plánů výukových, možnosti umisťování těch žáků do tříd, pokud to nebude kapacitně možné, tak do toho budou vstupovat zřizovatelé, budou jim hledat místa a podobně. Tam bych jenom chtěl říct, že tady bych se inspiroval trošku už třeba Dánskem, které zavádí povinnou předškolní výchovu nebo výuku českého nebo dánského jazyka, v našem případě českého jazyka. Bylo by dobré, aby se to tam dostalo také, aby to nebyly jenom věci o umisťování, ale byly to třeba i věci praktické tak, aby ty děti se začlenily do kolektivu, ve kterém se dorozumí, a podobně. Totéž určitě se bude diskutovat o ubytování, registracích a jiných věcech.
Ale zaujala mě tam ta návratová politika, aktivní návratová politika a její aktivní podpora. Tady opravdu je třeba už začít zvažovat, a to není nic proputinovského, proboha, kam ta návratová politika bude směrovat? My bychom měli už opravdu, pokud ji budeme podporovat, dobrovolný návrat, tak bychom si měli být vědomi, že podporujeme dobrovolný návrat těm lidem tam, kde jim bude bezpečno, a proto je tady asi i ta úvaha, jestli do budoucna se nedívat na to, koho zase přijímáme sem a jestli sem budeme úplně stejně za stejných podmínek přijímat lidi z oblastí tam, kde je bezpečno. Opět se obrátím na to Dánsko, které je někde před námi, použiju Sýrii, a oni už mají a pracují s tím, že v Sýrii jsou tři bezpečné oblasti, odkud oni už azylanty neberou a naopak jim tam umožňují návraty, anebo je k těm návratům dokonce začínají nutit. Takže nekoukejme na to úplně jednostranně a bude to určitě k diskusi.
Potom, pane ministře, jsem vás chtěl oslovit, skutečně v některých oblastech zvažujeme aktivní pozměňovací návrhy a já bych vás tady chtěl velmi poprosit, jestli byste umožnil vašemu úřednickému aparátu v tomto duchu s námi spolupracovat, pokud vás včas vyzveme a požádáme o některé odborníky, abychom k tomu měli dostatečné zázemí.
Takže to je z mého pohledu jen takový úvod, proto také jsme na dotaz zpravodaje tohoto tisku, pana kolegy Exnera, po určité poradě vlastně dospěli k tomu, že budeme proti případnému návrhu zkracování lhůt, protože tam vidíme prostor pro to, abychom připravili pozměňovací návrhy. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji panu poslanci. Dále se z místa hlásí ještě pan poslanec Sadovský, takže se táži pana ministra, zda chce také nechat vystoupit pana poslance? (Ano.) Prosím, máte slovo.
Poslanec Petr Sadovský: Děkuji, paní předsedající. Kolegyně, kolegové, děkuji, pane ministře, že jsem mohl vystoupit před vámi. Já se vrátím jenom krátce k situaci, o které jsem tady mluvil minule, co znamená branná povinnost Ukrajinců, kteří jsou na našem území. Vím, že podle vyjádření Ministerstva spravedlnosti a podle evropské legislativy nelze tyto Ukrajince, kteří splňují brannou povinnost, vracet na území Ukrajiny. Vlastně pouze ženy, otcové více než tří dětí, zdravotně postižené osoby nebo pracovníci na některých strategických pozicích, jako jsou například záchranáři nebo pedagogové, mají z mobilizace výjimku, a mohli tedy území Ukrajiny po vyhlášení všeobecné mobilizace 24. února loňského roku libovolně opouštět. To ovšem neplatí pro osoby od 18 do 60 let, které tuto povinnost mají. Samozřejmě víme nebo jsme si všimli, že ukrajinská mobilizace není tak nekompromisní, jak by se mohlo vzdát, protože tato povinnost zatím platí podle informací jenom na území Ukrajiny a podle údajů u nás nebylo ještě požádáno. Některým mužům samozřejmě v odvodovém věku se podařilo z Ukrajiny odejít, vyhnout se vojenské službě, a to za pomoci buď korupce v ukrajinské armádě, nebo za koupené lékařské posudky. Na schengenských hranicích se vás vlastně potom už nikdo na nic neptá, stačí mít ukrajinský pas a dveře do celé Evropy jsou otevřené. A vlastně ani české Ministerstvo vnitra při vyřizování žádostí o uprchlické vízum od počátku války nezkoumá ani nezkoumalo, zda muži, kteří prchají před válkou, nepodléhají na Ukrajině mobilizační povinnosti a splňují vlastně pravidla pro vycestování. Přesná statistika samozřejmě neexistuje, ale odhaduje se však, že od loňského února mohly zemi nelegálně opustit i desítky tisíc Ukrajinců a mnozí z nich právě pomocí úplatků. Vyhýbání se mobilizaci je na Ukrajině trestným činem, za nějž jsou v nejhorším případě tresty 3 až 5 let, a já bych právě apeloval na pana ministra a chtěl ho i poprosit, jestli ve sněmovním tisku 543 nebo případně v pozměňujících návrzích nebo v dotazníku, který bude připravován, nebo je připraven, zda by nebylo vhodné pro prodloužení na dočasné strpění zjišťovat, jestli tyto osoby, které tady zůstávají, mají branou povinnost, anebo jestli mají výjimku, protože si myslím, že jednou by nás to mohlo dohnat a mohlo by nás to mrzet, že tyto informace nemáme. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. A nyní vystoupí pan ministr vnitra. Prosím.
Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuji, paní místopředsedkyně, a děkuju i za věcný tón této diskuse. Začnu od poslední poznámky pana kolegy Maška, zda úřednický aparát bude připraven ke spolupráci, tak už krátkou zprávou - nevidím teď pana kolegu - s Ministerstvem vnitra jsem zajistil, aby k takové součinnosti byli připraveni, takže to je splněno už v téhle chvíli a těším se na věcně připravené kvalitní pozměňovací návrhy, o kterých budeme moci diskutovat ve druhém čtení.
Vezmu to popořádku podle vystupujících. Zareaguji na pana kolegu Kotena. Za prvé bych chtěl upozornit na to, že obsahem této novely skutečně nejsou žádné humanitární dávky ani nic podobného. Tohle není novela MPSV, tady se nezabýváme prodlužováním, zkracováním žádných lhůt, což je i reakce částečně na paní kolegyni Vildumetzovou, na těch 150 dnů poskytovaného nouzového ubytování. To je skutečně diskuse, která mimochodem vychází z diskuse s předsedou Asociace krajů Martinem Kubou, kde v jedné z těch návazných norem - znovu tato se nezabývá zkracováním lhůt ani dávkami - bychom uvažovali o zkrácení této lhůty na 90 dnů. To znamená, že prvotní ochranná doba už po nějaké době od začátku vypuknutí ukrajinského konfliktu by mohla být zkrácena.
Vrátím se k panu kolegovi Kotenovi. Chápu odmítavý postoj SPD, respektuji, jenom bych chtěl některé věci uvést na pravou míru. V této chvíli České republice, a vy jste mluvil o tom, že Fialova vláda tady prosadila nějakou dočasnou ochranu. Já chci říci, že na evropské Radě se žádný stát v dané věci nezdržel hlasování ani nebyl proti. Tedy ne Fialova vláda, ale Orbánova vláda a všechny další vlády už samozřejmě byly v téhle chvíli pro, protože je to výhodné. To není věc naší vlády. Nám nezbývá nic jiného než dočasnou ochranu implementovat, ale my jsme za to rádi, protože v té současné složité situaci je to nejjednodušší záležitost.
Co se týče vašeho prohlášení, že tady zatěžujeme dávkový systém - právě naopak! Ukrajinci jsou vyjmuti z národního dávkového systému. Ten je veden zcela zvlášť právě proto, abychom nemohli říkat, že berou z dávkového systému - ten je veden zvlášť, odděleně, paralelně - že bereme dávky našim matkám samoživitelkám. To je prostě nesmyslná úvaha v této chvíli.
Já se jenom zeptám, paní místopředsedkyně, my ve dvě hodiny končíme, nebo jakým způsobem to je?
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Já jenom konstatuji, že to je úzus, ale není to nutnost, takže může se pokračovat a typicky dochází k dohodě mezi předsedy klubů.
Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Tak já buď odpovím opravdu podrobně na námitky, dotazy opozice, anebo se budu účelově snažit to, aby zákon se posunul do druhého čtení, a tam budeme postupovat v naší debatě. Ale pro mě je to poměrně důležitá informace a tomu přizpůsobím délku své odpovědi. Takže jestli bych mohl poprosit předsedy poslaneckých klubů?
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Já ještě v mezičase...
Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Pokud nesouhlasí, tak potom velmi rychle budu reagovat na kolegu Langa. Žádné sankce z evropské úrovně nám nehrozí ani nebyly vysloveny.
Další věc, březen je on-line registrace, září je papírová registrace. O strpění má v České republice zažádáno 8 300 lidí v současné době, takže poměr Ukrajinců - takže poměr dočasná ochrana a strpění je tady celkem jasný.
U paní kolegyně Vildumetzové: pracuje 115 000 lidí, a co se týká zlepšení aplikační praxe, ano, v dotazníku nám velká míra lidí ty údaje dala dobrovolně. Pro zlepšení aplikační praxe budou tady zpřísněné podmínky pro odevzdávání údajů. Bohužel na víc nemám čas. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a s přednostním právem se hlásí pan předseda Cogan.
Poslanec Josef Cogan: Já budu krátký. Dovolil bych si navrhnout zkrácení lhůty pro projednání návrhu zákona ve výboru o 50 dnů, tj. na 10 dnů, případně eventuálně, pokud by tento návrh byl zavetován, navrhuji zkrácení lhůty na 30 dnů.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji, zaznamenáno. A nyní se hlásí paní poslankyně Vildumetzová, stále jsme v obecné rozpravě. Prosím, paní poslankyně.
Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Já v tuto chvíli budu hovořit za paní předsedkyni, protože jsem místopředsedkyně poslaneckého klubu, a za náš poslanecký klub a za poslanecký klub SPD dávám veto ohledně zkrácení té lhůty. To je první.
A druhé, samozřejmě jsem s panem ministrem opravdu chtěla diskutovat. Já vím, že jste nějakým způsobem reagoval, ale já vůbec nechápu, jak může být v předkládací zprávě tedy napsáno, že "dosud realizované šetření a výzkumy byly vždy na dobrovolné bázi a pokryly pouze omezenou část dotčené populace, výsledky tak dosud neposkytly ucelený obraz například o vzdělání, bydlení či složení domácností držitelů dočasné ochrany v České republice a neumožnily v plném rozsahu vyhodnotit jejich situaci pro účely zacílení dalších integračních opatření a k ověření skutečného pobytu v České republice". Tak to je vaše, pane ministře, předkládací zpráva, kterou vy jste předložil. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a táži se, zda chce ještě někdo vystoupit v obecné rozpravě? Už nikoho nevidím, takže obecnou rozpravu končím.
O závěrečná slova, předpokládám, není zájem.
Nyní přistupujeme k hlasování o návrzích. Přivolám kolegyně a kolegy z předsálí.
Všechny jsem odhlásila. Přihlaste se svými hlasovacími kartami.
Byly předneseny návrhy panem poslancem Kotenem. Za prvé budeme hlasovat o návrhu na zamítnutí předloženého návrhu, potom na vrácení k dopracování. Všichni víme, o čem budeme hlasovat.
Jako první byl přednesen návrh na zamítnutí.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh? nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?
Hlasování číslo 38, bylo přihlášeno 140 hlasujících, pro 16, proti 87. Tento návrh nebyl přijat.
Jako druhý hlasujeme návrh na vrácení k dopracování.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh? Nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
Hlasování číslo 39, je přihlášeno 140 hlasujících, pro 52, proti 87. Ani tento návrh nebyl přijat.
Nyní se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro bezpečnost jako garančnímu. Ptám se, zda někdo navrhuje jiný výbor jako garanční? Není tomu tak.
Přistoupíme k hlasování, kdo souhlasí s přikázáním výboru pro bezpečnost jako garančnímu.
Zahájila jsem hlasování. Kdo je pro? Nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
Hlasování číslo 40, hlasovalo 139 poslankyň a poslanců, pro 136, proti nula. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán výboru pro bezpečnost jako garančnímu.
Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru. Má někdo takový návrh, jakému dalšímu výboru přikázat návrh k projednání? Není tomu tak.
Ještě hlasování o lhůtách. Pan předseda Cogan navrhl zkrátit lhůty o 30 dní na 30 dní.
O tomto návrhu budeme hlasovat. Kdo je pro? Nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti zkrácení lhůt? Nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku.
Hlasování číslo 41, bylo přihlášeno 140 hlasujících, pro 91, proti 46. Lhůty byly zkráceny na 30 dní.
Já všem děkuji. Ještě načtu dvě omluvy. Omlouvá se pan ministr Pavel Blažek od 13 hodin z pracovních důvodů a pan ministr Martin Kupka od 12.45 hodin z pracovních důvodů.
Končím tento bod. Děkuji panu ministrovi i panu zpravodaji.
Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, přerušuji 78. schůzi Poslanecké sněmovny, ve které budeme pokračovat v úterý 24. října ve 14 hodin.
Připomínám, že na úterý 17. října na 10. hodinu je svolána 79. schůze Poslanecké sněmovny k návrhu na vyslovení nedůvěry vládě České republiky.
Přeju všem klidný zbytek dne.
(Schůze byla přerušena ve 14.03 hodin.)
Aktualizováno 9. 4. 2024 v 15:37.