(pokračuje Jan Bartošek)

2.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 416/2009 Sb.,
o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury
a infrastruktury elektronických komunikací (liniový zákon),
ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 410/ - druhé čtení

Z pověření vlády předložený návrh zákona uvede ministr dopravy Martin Kupka. Já vás prosím, pane ministře, abyste se ujal slova.

 

Ministr dopravy ČR Martin Kupka: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolím si tedy předložit v druhém čtení a představit změnu takzvaného liniového zákona. Ta změna na samém začátku představuje především implementaci, a to implementaci směrnice Evropského parlamentu a Rady ze 7. července 2021 o zjednodušení opatření na zlepšení realizace transevropské dopravní sítě TEN-T do vnitrostátního právního řádu.

Zmíním několik základních parametrů, které bychom do českého právního řádu tou implementací měli přenést. Je to jednak zakotvení definice vybrané transevropské dopravní infrastruktury, na kterou se jednotlivá opatření té legislativy budou vztahovat. To nejpodstatnější je ukotvení závazné lhůty pro ukončení všech správních řízení. Ta lhůta představuje čtyři roky od okamžiku, kdy příslušný správní úřad sezná, že všechny klíčové podmínky to podání splňuje. Pak tedy plyne lhůta, která je striktně omezená čtyřmi lety na to, aby se podařilo zvládnout všechna příslušná správní řízení a jednotlivé jeho fáze s tím, že v okamžiku, kdyby se ta lhůta nestihla, nadřízené úřady mohou pak podniknout příslušné kroky proti nečinnosti prvoinstančních správních úřadů.

Další změnou, kterou pak v mezirezortním řízení přinesly jednotlivé kraje, bylo vypuštění z přílohy zákona dálnici označenou jako D43 a její správné nahrazení označením silnice první třídy jako 1/73.

Hospodářský výbor pak doporučil přijmout k tomu návrhu zákona celou řadu pozměňovacích návrhů a zároveň tady si dovolím doplnit klíčové informace k celému souboru těch pozměňovacích návrhů, protože jsou vyjádřením důležité snahy urychlit celou řadu klíčových investic, které Česká republika potřebuje pro nastartování ekonomiky, pro odstraňování dlouhodobých dluhů v infrastruktuře. Zároveň přicházíme s pozměňovacími návrhy, které rozšiřují ten okruh staveb o klíčové energetické stavby, ať už se jedná o gigafactory, nebo se jedná o další důležité součásti energetické sítě a energetických zdrojů s tím, že proto, abychom dokázali snadněji území vytrasovat, klíčové stavby infrastruktury...

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já se omlouvám, pane ministře, ale kolegyně, kolegové, zvláště v tomto případě z pravé části sálu, poprosím o ztišení a případně diskusi přeneste do předsálí. Prosím, pane ministře.

 

Ministr dopravy ČR Martin Kupka: Jedna z těch klíčových změn, kterou přinášíme do liniového zákona, je úprava možnosti trasování dopravních staveb, které představují národní prioritu, jako jsou například vysokorychlostní tratě. Pro takový institut zavádíme právě dílčí územní rozvojový plán. I v této oblasti se podařilo najít shodu jednotlivých ministerstev a věřím, že se podaří najít shodu i tady v Poslanecké sněmovně na řešení, které dává nezbytné nástroje do rukou Ministerstva dopravy a zároveň je to řešení, které vnímá práva všech samospráv a dává dostatečný prostor pro zhodnocení všech klíčových veřejných zájmů.

Další dílčí změny byly představeny jak na hospodářském výboru, tak věřím, že na ně dojde i v případě dnešního jednání, kdy kromě té konkrétní změny, jak jsem zmínil, jde také o důležité vyloučení například institutu blanketního podání v případě odvolání. Je to věc, které čelíme třeba teď právě v případě stavby D11 a pokládáme za důležité, aby tady stát s klíčovými záměry nebyl legislativou tlačen do kouta, ale aby měl možnost uplatnit své strategické zájmy, pro které má jednoznačnou a významnou podporu české veřejnosti.

Další z těch změn, kterou pak načtu už v podrobné rozpravě, ale zmíním ji i tady na úvod, je úprava názvu zákona. Celá řada důležitých pozměňovacích návrhů totiž významně rozšiřuje působnost té normy a jsem přesvědčený o tom, že je to důležité a že to opravdu Česká republika potřebuje, že to potřebuje i v souvislosti s tím, že se rozběhla práce výboru pro strategické investice, pro posílení ekonomiky, pro posílení konkurenceschopnosti České republiky. Nutně potřebujeme nejenom dobudovat základní dopravní infrastrukturu, dostavět scházející dálniční síť, ale potřebujeme nutně zajistit i energetickou bezpečnost a v tomto směru významně usnadnit projednávání a výstavbu celé řady klíčových součástí bezpečné energetické infrastruktury.

Proto si také dovolím navrhnout, aby nová změna názvu odpovídala lépe působnosti finální podoby zákona a nový název by měl znít, že půjde o zákon o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury. Ta infrastruktura v tomto směru může zahrnovat jak právě zmíněnou infrastrukturu dopravní, vodní, energetickou, ale například také datovou, a v tomto směru bude schopna lépe odpovídat na reálné potřeby Česka 21. století a doplnění těch klíčových bodů pro posílení konkurenceschopnosti našeho státu.

Děkuji za pozornost. Věřím, že tohle je norma, na které budeme schopni najít shodu napříč Poslaneckou sněmovnou pro to, aby nejenom v tomto volebním období, ale aby i v dalších volebních obdobích bylo možné se snadněji vypořádat s dlouhodobými historickými infrastrukturními dluhy. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane ministře. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání hospodářskému výboru jako výboru garančnímu a usnesení výboru byla doručena jako sněmovní tisky 410/1-3. A já prosím, aby se ujal slova zpravodaj hospodářského výboru, poslanec Ondřej Lochman. Informoval nás o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňující návrhy, aby zdůvodnil. Prosím.

 

Poslanec Ondřej Lochman: Děkuji. Pěkné dopoledne, vážený pane předsedající. Vážení členové vlády, vážené kolegyně, vážení kolegové, hospodářský výbor projednal po prvním čtení tento zákon 21. září 2023. Tedy zákon, je to novela o urychlení výstavby dopravní infrastruktury. Já se potom k tomu usnesení odkážu se na něj v obecné rozpravě.

Alespoň na začátek - krátce. Tento zákon, jak už bylo řečeno, je transpozicí předpisu Evropské unie a je ucelenou reakcí na problémy, které jsou s investicemi ke strategickým stavbám, a to především těm liniovým. Jedná se tedy o systém evropský, TEN-T, tou strategickou infrastrukturu, kterou máme, ať už je to silniční, železniční nebo vodní doprava. Jedná se také o další strategické investice. Je zde několik desítek pozměňovacích návrhů, které byly projednány v hospodářském výboru, jedná se o více než tři desítky. Na to usnesení bych se potom odkázal právě v obecné rozpravě. Pokud bych měl v kostce shrnout tuto novelu, tak samotná novela, ta transpozice, je jednou částí, nicméně ty tři desítky, více než tři desítky pozměňovacích návrhů velmi rozšiřují samotný obsah liniového zákona neboli zákona o urychlení výstavby infrastruktury a jedná se tedy o to, abychom byli schopni kvalitně a také v kratším horizontu nejenom vystavět dálnice a vysokorychlostní železnice, ale i například energetické stavby, které znamenají bezpečnost České republiky v energetice.

Zmíním alespoň některé z pozměňovacích návrhů, které... nebo vypíchnu ty hlavní, které tam zaznívaly, a ta diskuse, která byla na hospodářském výboru. Jednalo se rozšíření příloh, anebo samotné vložení do zákona o jednotlivé silnice I. třídy, ať už je to I/45, nebo 1/46 nebo 1/56, anebo také plynovodu. Tu nejznámější diskusi jsme měli asi o plynovodu, který je známý pod jménem Stork II nebo Štork II, chcete-li. I tento návrh zde je a je to rozšíření pro strategické stavby o plynovod DN 1000 Bezměrov Libhošť. Jsou zde také - a to už nebudu říkat konkrétně - ale zde je několik úseků elektrického vedení, které zde je zmíněno, to je mezi těmi více než třemi desítkami pozměňovacích návrhů, a těch návrhů je tam několik. Dále jsou také například stavby drážní, ať už je to třeba stavba dráhy z Prahy do Mladé Boleslavi a dále do Liberce. Mezi těmi pozměňovacími návrhy, a opravdu vybírám jenom ty největší, o kterých byla největší diskuse, je například také možnost výstavby takzvané gigafactory anebo zrychlení povolení při těžbě lithia nebo nerostů. Diskutovány byly především štěrkopísky.

Většina pozměňovacích návrhů, které zde jsou, jsou buď, aby byly zavedeny nové liniové stavby do tohoto zákona, nebo strategické investice státu, anebo potom jde o zrychlení a zefektivnění přípravy těchto staveb, ať už o to, aby se zkrátily termíny či rozsah možnosti odvolání během toho správního řízení, nebo je to možnost například včasnějších výkupů státních investorů, ať už se jedná o ŘSD, nebo Správu železnic.

To jsou asi ty hlavní věci, které jsem chtěl zmínit. Mimo jiné pro ty budoucí roky jsou to také pozměňovací návrhy směřující například k zrychlení výstavby elektricky dobíjecích stanic nebo vodíkových stanic a další jednotlivé věci, například zrychlení těžby lithia, jak už jsem říkal. Takže to jsou ty hlavní věci, které zde jsou, ty hlavní pozměňovací návrhy. A také to byly především diskuse o zkracování správního řádu nebo zkracování těch lhůt či jednotlivé možnosti odvolávání, tak to byly ty největší diskuse, které jsme na hospodářském výboru měli. K tomu detailnímu usnesení bych se odkázal v obecné či podrobné rozpravě. Nyní děkuji za pozornost a jsem připraven případně na otázky.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane zpravodaji, a otevírám obecnou rozpravu, do které je řada přihlášek. Jako první vystoupí pan poslanec Marek Novák, připraví se pan poslanec David Šimek, Michael Rataj a další přihlášení. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Marek Novák: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Kolegyně, kolegové, jak už i můj předřečník řekl, nebavíme se vlastně pouze o urychlení výstavby dopravní infrastruktury, ale i další infrastruktury, která s tím souvisí, a za mě je určitě potřeba se bavit o urychlení výstavby elektronických komunikací, o zjednodušení výstavby jak už vodohospodářských staveb, tak také energetických.

Já vás seznámím se čtyřmi pozměňovacími návrhy, které jsem vložil do systému pod čísly 3371, 3372, 3373 a 3374, a jejich společným jmenovatelem je právě snaha pomoci rozvoji a výstavbě moderních sítí elektronických komunikací. Je to právě i v souvislosti s vyhlášenou digitální dekádou, která se nám ani na poli evropské nedaří úplně naplňovat, a právě tyto pozměňovací návrhy jsou zaměřeny na tuto oblast. Můj první návrh urychlí proces výstavby sítí elektronických komunikací a zásadně zvýší počet domácností, které budou propojeny vysokorychlostním internetem. Má za cíl rozšířit stavby, k nimž je kompetentní k vydání povolení záměru krajský úřad o stavby sítí elektronických komunikací. Jedná se právě o stavby páteřního charakteru, které jsou klíčové pro rozvoj digitalizace České republiky, a rozhodování o těchto stavbách právě z toho důvodu je třeba svěřit do takové správní úrovně, která bude schopna o těchto stavbách rychle, odborně a jednotně rozhodovat, což naplňuje právě úroveň krajských úřadů. Zároveň je třeba obdobnou odbornost zajistit i v rámci odvolacích řízení. V případě, že bude prvoinstančně rozhodovat krajský úřad, pak by byl odvolacím orgánem Dopravní a energetický stavební úřad. To je ta změna číslo 1.

Druhý návrh navazuje na dobrou zkušenost, kterou máme právě se zákonnými služebnostmi. Jejich zavedení do právního řádu se ukázalo jako velmi prospěšné a výrazným způsobem přispělo ke snížení administrativní zátěže jak pro stát, tak pro podnikatele v elektronických komunikacích, ale také pro samosprávy. S ohledem na tuto zkušenost se osobně domnívám, že je vhodné tento institut rozšířit právě i na subjekty samospráv a současně i rozšířit okruh staveb, které budou moci být v zákonné služebnosti využity, a to právě o anténní stožáry. Ty jsou nezbytné pro rozvoj vysokorychlostních bezdrátových sítí. Navíc i v důsledku aplikační praxe navrhuji možnost zapisovat služebnosti do katastru nemovitostí ihned, a tedy i takto díky tomu zaplatit vlastně vlastníkům nemovitostí dříve.

Třetí můj návrh zavádí fikci úplnosti žádosti pro vybraná správní řízení v případě nedodržení lhůt pro výzvu k odstranění žádosti. Po uplynutí lhůty by tak správní orgán musel žádost posoudit jako úplnou a bez vad. Tady pro názornost odcituji přímo z návrhu, kde uvádím, že "v řízeních o vyjádření o závazné stanovisko nebo o povolení záměru pro stavbu infrastruktury elektronických komunikací, nevyzve-li příslušný správní úřad stavebníka k doplnění žádosti a odstranění vad v žádosti nejpozději do 10 dnů od podání žádosti, považuje se žádost za úplnou a bez vad". I když se to může zdát jako zásadní zásah, tak to rozhodně přispěje k urychlení výstavby a nepovažuji to za přemrštěný požadavek na kapacity úřadů, a také právě v tomto návrhu navrhuji účinnost až od 1. 1. 2026, aby se dotčené úřady mohly na toto připravit.

Poslední návrh spočívá v tom, aby se souhlasy vlastníka nedokládaly v řízení o povolení zvláštního užívání pozemní komunikace v případě záměrů, které jsou drobnými stavbami a zároveň jsou stavbami technické infrastruktury. Tady se to skutečně týká veškeré infrastruktury, ať už elektronických komunikací, tak vodovodů, tak energetiky. Stávající stav je dnes takový, že vlastní komunikace může znemožnit vlastní realizaci stavby, k níž stavebník získal i práva prostřednictvím vyvlastňovacího řízení, protože stavebník nezíská rozhodnutí silničního správního úřadu o zvláštním užívání pozemní komunikace, a to právě proto, že nedoložil zákonem požadovaný souhlas vlastníka komunikace, který už ale předtím ve stavebním řízení byl účastníkem a mohl se vyjádřit. Takže tady máme vlastně zdublování toho práva jako takového, a to mi přijde docela nesmyslné.

Vlastníci pozemní komunikace totiž skutečně mohou využít toho, že k žádosti o povolení zvláštního užívání pozemní komunikace je nezbytný jejich souhlas, a ačkoliv se právě ve stavebním řízení nevyjádřili, nepodali rozpor, podají rozpor až v tomto kroku, odmítnou vydat souhlas, případně jej vydají jako nesouhlasný anebo jej podmiňují jiným neodůvodněným plněním či kompenzacemi. Úprava je tak zatížena obstrukčním potenciálem vlastníků komunikací. To může v důsledku přinést znemožnění rozvoje staveb, a to staveb technické infrastruktury včetně energetických vedení i tam, kde jiné technické řešení než se zásahem do pozemní komunikace buď neexistuje, nebo je neúměrně složité a drahé. I v případě bezproblémového postupu vlastníků pozemních komunikací však může dojít i u čistě zákaznických staveb, jakými jsou přípojky technické infrastruktury, k administrativou podmíněnému oddálení realizace o dva až tři týdny.

Úprava se tedy týká všech přípojek technické infrastruktury, které nejsou povolovány podle stavebního zákona. Jsou to elektroenergetické přípojky či smyčky, plynovodní, telekomunikační, vodovodní či kanalizační přípojky v zákonech stanovených délkách a dále takzvané výměny technické infrastruktury, které svými parametry naplní podmínky drobné stavby podle stavebního zákona. Zahrnuty jsou rovněž stavby a další stavby technické infrastruktury, jako jsou přípolože či vlastní komunikační sítě energetických sítí.

Už v roce 2006 byla novelizace zákona o pozemních komunikacích, kterou se zavedla výjimka ze souhlasu pro veřejně prospěšné stavby, zdůvodněna tím, že vlastník mohl svým nesouhlasem zcela zablokovat výstavbu veřejně prospěšné stavby. Obdobná situace však platí právě i u záměru technické infrastruktury, které v naprosté většině slouží veřejné potřebě a naplňování strategických cílů státu, a mají tedy povahu veřejné technické infrastruktury. V praxi zajišťování souhlasu vlastníků k dílčímu povolení zvláštního užívání trvá několik týdnů a v případě obstrukcí vlastníků jsme svědky, že i měsíce až roky. Rád bych zdůraznil, že návrh nezasahuje do procesních práv vlastníka jako účastníka řízení. Ochranu všech jeho zájmů i nadále řeší a rozhoduje o ní silniční správní úřad.

Všechny mé návrhy jednoznačně podporují urychlení výstavby bez omezení práv dotčených subjektů. Děkuji vám za pozornost a podporu.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Také vám děkuji, pane poslanče. Nyní faktická poznámka paní poslankyně Bereniky Peštové. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Původně jsem tedy chtěla reagovat na pana ministra, ale bohužel, nebyla otevřená rozprava, takže jestli můžu teď zareagovat. Jenom chci říct, že ten zákon je velice průlomový. Už jsem vám to tady naznačovala, nebudu tady citovat ty úmluvy, my si to nějak jako tady odbudeme. V každém případě jako to, že jedete jednostupňově, že jste vlastně odbourali odvolačky, že všechno budou řešit soudy... Mně spíš, a to mi nebylo odpovězeno na výboru hospodářském, když jsem se ptala, co na to justice, protože samozřejmě tím pádem se navalí a bude mnohem víc žalob, protože tím, že tam nejsou ty odvolačky, nejsou tam vlastně ty bych řekla mechanismy, které jsou, ať je to přezkum a tak dále, a rovnou to bude žalovatelné, tak mě by zajímalo, protože jsem nikde neviděla to stanovisko, jak se s tím poperou soudy, protože tím pádem samozřejmě rapidně stoupne počet žalob.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Nyní s přednostním právem pan ministr. Prosím.

 

Ministr dopravy ČR Martin Kupka: Dovolím si okamžitě reagovat. Jednostupňové řízení se vztahuje jen na záměry gigafactory, nikoliv obecně na všechny záměry, které jsou obsaženy v tom pravděpodobně nově přejmenovaném zákoně o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury. Samozřejmě že se v tuto chvíli snažíme i dohledat, jak to v okolních státech upravovali. Polsko v tomto směru má i závazné lhůty pro správní soudy. Má to upravené tak, aby opravdu nedocházelo k prodlení v povolování staveb. Jsem přesvědčený o tom, že s ohledem na poměrně úzký okruh záměrů, které by pak podléhaly tomu jednostupňovému řízení, by nemělo dojít k nijak závažnému prolomení počtu podání, která budou směřovat za správními soudy. Zkušenost z poslední doby, kdy pochopitelně správní soudy řeší i jednotlivá odvolání, například v poslední době i výjimky ze zvláště chráněných druhů živočichů pro stavbu D3, tak i v tomto případě to rozhodnutí přišlo v předpokládaném časovém horizontu. Věřím, že tohle je úprava, která by neměla žádným dramatickým způsobem prolomit rychlost rozhodování správních soudů a neměla by tedy nabourat ani v tomto směru práva těch, kteří se k záměrům vztaženým k čtyřistašestnáctce budou vyjadřovat.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Ještě reakce faktickou poznámkou paní poslankyně. Prosím.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za odpověď, pane ministře. V každém případě je to precedent, co si budeme povídat. V momentě, jakmile to dovolíte v jednom nebo jakmile to umožníte v jednom, tak je otázka času, kdy se to prolomí do těch ostatních. Tak to bylo vždycky, je a bude. To jsou ty takzvané salámové metody: začneme kouskem a pak se nám to rozjede. Nic proti tomu, jenom prostě říkám a apeluji na to, co na to soudy? To, co jste říkal s omezením lhůt pro ty soudy, s tím my jsme taky vyšli do boje a docela jsme hořeli, protože samozřejmě soudy začnou křičet, že oni jsou - proto jsou ty moci oddělené, aby byla výkonná, zákonodárná a soudní, abychom my nikoho neúkolovali, do kolika vlastně nebo za jak dlouho musí rozhodnout v dané věci, protože věci můžou být komplikované a tak dále, takže jako ono to není tak moc jednoduché. Nám by se to taky líbilo, protože my ve správních řádech i v trestních řádech, všude jsou lhůty, které musíme ctít, že jo? Jsou třicetidenní. Pokud případ je komplikovanější, tak si vyžádáme delší lhůtu. Ale bohužel tam, když se nic nestane, tak tam ten soud trvá akorát déle.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Ještě pan ministr s přednostním právem. Prosím.

 

Ministr dopravy ČR Martin Kupka: Dovolím si ještě zmínit dva argumenty. Jednak v tomhle případě bude rozhodovat vysoce specializovaný Dopravní a energetický stavební úřad, který vzniká proto, aby se právě dokázal s těmi náročnými projekty vypořádat co nejlépe, ve všech směrech i ve zhodnocení jednotlivých veřejných zájmů. To je jedna poznámka.

Druhá podstatná poznámka: v případě gigafactory - tady si uvědomujeme, že časový faktor hraje obzvlášť významnou roli. Protože se Česká republika objevuje v konkurenčním porovnání s okolními státy, je pro náš automobilový průmysl, ale nejenom pro něj, pro náš energetický průmysl, pro celou řadu dalších odvětví opravdu stěžejní, jestli uspějeme v té konkurenci a ve výsledku se budou záměry gigafactory realizovat v České republice. Ale je jasné, že každý investor i s ohledem, jak dramatický technologický vývoj je teď spojený s úložišti, s bateriemi, bude sledovat, kdy má šanci v České republice získat reálně povolení takového záměru. Proto jsem přesvědčen o tom, že z hlediska právě zvážení klíčových veřejných zájmů i veřejného zájmu, který je na straně České republiky, zajistit konkurenceschopnost české ekonomiky, tak v tomhle případě zkrácení, respektive zjednodušení řízení na jednostupňové je nezbytně nutné a je namístě.

Uvědomujeme si riziko precedentu, uvědomujeme si i rizika další, nicméně musíme vyvažovat cestu, jak zajistit to, že v tom dramatickém technologickém vývoji, kdy reálně celá řada i zahraničních institucí ukazuje a dokládá, že správní proces posuzování je u nás složitější, je složitější než jinde, a je přitom jasné, že i v ostatních státech dávají podstatnou a dostatečnou váhu odezvě veřejnosti, odezvě občanských iniciativ a podobně. Na nás je, abychom to dokázali zároveň rozumně vyvážit a nedostali se do situace, kdy prostě budeme sami sebe střílet do vlastní nohy, protože nejsme schopni nabídnout i v oblasti procesu správních řízení konkurenceschopné podmínky v konfrontaci s tím, co se děje v okolí.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Nyní žádné přednostní právo a žádná faktická poznámka není. Budeme pokračovat řádně přihlášeným panem poslancem Davidem Šimkem, připraví se pan poslanec Michael Rataj. Prosím.

 

Poslanec David Šimek: Děkuji, pane místopředsedo. Kolegyně a kolegové, dovolte, abych vám představil svůj pozměňovací návrh, který byl připraven ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí. Jeho předmětem je změna § 80 zákona o ochraně přírody a krajiny, který upravuje působnost Inspekce životního prostředí. Současná úprava paragrafu stanoví, že inspekce je oprávněna kontrolovat, jak jsou orgány veřejné správy a právnickými fyzickými osobami dodržována ustanovení právních předpisů, přímo použitelných předpisů Evropské unie a rozhodnutí týkajících se ochrany přírody a krajiny. Právě tento pozměňovací návrh, který předkládám, odebírá inspekci toto oprávnění, pokud se to týká fyzických osob nepodnikajících.

Důvody, proč k tomu vlastně přicházíme, jsou tři. Prvním je odstranění kompetenčních duplicit s ostatními příslušnými orgány státní správy. Druhým cílem je úspora na dozorové činnosti i na administrativě řešení podnětů směřujících k jednání fyzických osob nepodnikajících, což jsou z velké části sousedské spory. Podle odhadů inspekce zaměstnává v průměru jednoho pracovníka na odborném oddělení každého oblastního inspektorátu, kterých je v České republice deset. A posledním třetím cílem, který úzce souvisí s tím druhým, je posílení dozorové činnosti inspekce v oblasti, která je pro ni stěžejní, tedy kontrola jednání právnických osob a podnikajících fyzických osob. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: A já vám také děkuji. Faktická poznámka paní poslankyně Bereniky Peštové, prosím.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo. Nebojte, pane poslanče, my jsme se domluvili, já do vás nepůjdu - do vás jako do osoby a za váš pozměňovací návrh. V každém případě spíš bych si tady chtěla postesknout ohledně České inspekce životního prostředí. To už je druhý případ, kdy se ve své podstatě Česká inspekce vzdává nějaké kompetence ve smyslu, že nemá pracovníky. Já bych spíš chtěla zaapelovat - mě tedy mrzí, že jsem nestihla svoji písemnou interpelaci na pana ministra Hladíka - na Ministerstvo životního prostředí, aby to začalo nějakým způsobem řešit. Rozumím tomu, že se musí snižovat stavy úředníků, ale uvědomte si jedno, že toto je kontrolní orgán. Je to kontrolní orgán Ministerstva životního prostředí a v současné době, kdy neustále apelujete, aby se dělala novela vodního zákona a zpřísňovala se, kontrolovaly se povrchové vody a další a další věci - a ta novela vodního zákona už je připravená, míří sem do Poslanecké sněmovny, aby se ve své podstatě novelizoval zákon o obalech, aby se třídilo, aby se kontrolovalo množství recyklátů v obalech a další a další věci... A zase jste to navalili na Českou inspekci životního prostředí a najednou zjišťujeme, že Česká inspekce životního prostředí nemá dostatek kapacity na to, aby vůbec tyto činnosti prováděla. Takže je to opravdu alarmující a byla bych docela ráda, aby Ministerstvo životního prostředí, apeluju na něj, udělalo v tomto nějaký pořádek - buď navýšili stavy, nebo udělali, jak říkáte vy, kontrolu činností a sebrali jim to, protože ti lidi jsou podplacení a nikdo to dělat nechce. Děkuji. (Poznámka z pléna: Podplacení? Poslankyně Peštová mimo mikrofon: Ve smyslu málo zaplacení.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Přečtu ještě omluvy. Dnes se omlouvá od 12 hodin z pracovních důvodů pan poslanec Jiří Kobza a dále do 10.20 hodin z pracovních důvodů paní poslankyně Barbora Urbanová.

A jako další vystoupí pan poslanec Michael Rataj a připraví se pan poslanec... A omlouvám se, ještě jedna faktická poznámka. Paní poslankyně, prosím.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo, já bych se chtěla jenom opravit. Já jsem nechtěla říct, že jsou podplacení, ale že jsou nedocenění a jejich platy jsou tak nízké, že tuto práci nechce nikdo vykonávat. A když potom někam přijedou autem, ve své podstatě nemají čím odjet, protože jim propíchají gumy, dokonce v jednom případě jsme řešili, že jim i zapálili auto, takže opravdu je to i práce jak nějakých nejlepších policistů. Takže opravdu apeluji na Ministerstvo životního prostředí, ať s tím začne něco dělat, nebo ať na ně nevalí tu práci, protože ti lidi tam prostě nejsou. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji za upřesnění. Nyní pan poslanec Michael Rataj, připraví se pan poslanec Antonín Tesařík a další. Prosím.

 

Poslanec Michael Rataj: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážení členové vlády, já jsem se přihlásil do obecné rozpravy, abych vám představil své dva pozměňovací návrhy, které načtu v podrobné rozpravě. V podstatě se jedná o varianty téže pozměňovací úpravy již v hospodářském výboru schváleného pozměňovacího návrhu, který se týká bodu číslo 12, 13 a 21.

Principem tohoto nebo těch obou pozměňovacích návrhů je v podstatě rozšíření počtu lokalit, ke kterým se bude přistupovat ve zrychleném režimu, a dále potom úprava rozlohy strategické investiční stavby, která se snižuje ze 100 hektarů, jak bylo v původním pozměňovacím návrhu schváleno, na 45 hektarů. Tyto oba pozměňovací návrhy předkládám společně s kolektivem poslanců - já je tady nebudu jmenovat, protože je nás docela hodně - s tím, že v podstatě ta změna se týká vlastní přílohy číslo 3, v které v té první variantě přibudou ke strategickému parku letiště Líně v Plzeňském kraji, další konkrétní lokality ze strukturálně postižených regionů, to znamená z Karlovarského, Ústeckého a Moravskoslezského kraje. Celkem je tam v tuto chvíli osm lokalit. Jsou to lokality, které byly vytipovány CzechInvestem a v podstatě se s nimi dlouhodobě pracuje, že bychom tam mohli umístit nějaké strategické investiční projekty.

Ta druhá varianta je obecnější. Zůstává zachováno letiště Líně jako v tom původním pozměňovacím návrhu a přibývají přímo plošně vyjmenované tyto tři strukturálně postižené regiony, to znamená Ústecký, Karlovarský a Moravskoslezský kraj.

V podstatě, když to shrnu, urychlení výstavby v těchto plochách je ve veřejném zájmu a má dopad na celkové hospodářství České republiky. Samozřejmě zajistí i vyšší konkurenceschopnost nebo v podstatě upřednostní ty tři strukturálně postižené regiony, které mají své specifické problémy. A když jsme zde na plénu řešili zákon o investičních pobídkách, tak tady defilovala u pultíku řada poslanců z těchto krajů, kteří si právě na tyto specifické problémy stěžovali.

Takže věřím, že úpravou liniového zákona, respektive poslaneckou změnou už přijatého pozměňovacího návrhu, uděláme této věci zadost. Já myslím, že to je ve stručnosti vše. Děkuji za vaši pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Také děkuji. Faktická poznámka paní poslankyně Pokorné Jermanové - není přítomna v sále, v tom případě budeme pokračovat v rozpravě a požádám pana poslance Tesaříka o jeho vystoupení v obecné rozpravě. Prosím.

 

Poslanec Antonín Tesařík: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Členové vlády, kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych vám v obecné rozpravě představil dva pozměňovací návrhy, které jsou ke sněmovnímu tisku 410 evidovány jako sněmovní dokumenty číslo 3367 a 3390 a ke kterým se následně přihlásím v podrobné rozpravě.

První z pozměňovacích návrhů vedený v systému jako sněmovní dokument číslo 3367, který předkládám společně s poslanci Ivanem Adamcem, Jiřím Hájkem a Jiřím Slavíkem, vhodně doplňuje pozměňovací návrh poslanců Jiřího Hájka, Martina Kupky, Róberta Telekyho a Jiřího Slavíka, vedený pod sněmovním dokumentem číslo 3185, který reaguje na potřebu úpravy legislativy v oblasti ukládání emisí skleníkových plynů CO2 do horninových struktur. Zachytávání a ukládání oxidu uhličitého má značnou podporu na úrovni Evropské unie, a to bych zde zdůraznil také, jako jedno opatření k dosažení uhlíkové neutrality a ochrany klimatu. Je uceleným souborem technologií, který může zabránit vypouštění velkého množství oxidu uhličitého CO2 do atmosféry. A tady bych možná zmínil, že mezi velké producenty emisí CO2 typicky patří elektrárny spalující uhlí a zemní plyn, úpravny zemního plynu, ocelárny, cementárny, papírny, celulózky nebo továrny na hnojiva. Musím říct, že mě poněkud překvapila zajímavá informace v této souvislosti, a to je skutečnost, že při výrobě jedné tuny cementu v cementárně je vyprodukováno až 600 kilo CO2, podobně jsou na tom třeba i ocelárny. U těchto producentů nelze za současného stupně technologie dosáhnout snižování produkce CO2. Zachycený oxid uhličitý se tedy přepraví pomocí produktovodů, které mohou být až desítky kilometrů dlouhé, na pečlivě vybrané místo umožňující jeho bezpečné uložení. Zde se pomocí speciálních vrtů vtlačí do horninových struktur pod zemským povrchem, odkud se může později využít například k výrobě etanolu a dalším možnostem průmyslového využití.

Z uvedeného je jasné, že se bude jednat o liniové stavby, které aktuálně nemají speciální zákonnou úpravu v podobě možného omezení vlastnického práva k pozemkům, která je pro jiné typy energetických liniových staveb v českém právním řádu zakotvena. Prvotním krokem k realizaci projektu je ale provedení geologického průzkumu a případné vyhledání struktur na území České republiky, které jsou k ukládání CO2 vhodné.

Jak jsem již zmínil, předkládaný pozměňovací návrh doplňuje pozměňovací návrh kolegů, které již citovat nebudu, který tuto potřebu úpravy legislativy řeší. Za tímto účelem můj pozměňovací návrh obsahuje drobnou úpravu stavebního zákona, která umožňuje rozmisťování záměrů pro zvláštní zásahy do zemské kůry v nezastavěném území totožně, jako je řešeno umisťování záměru pro vyhledávání, průzkum a těžbu vyhrazených ložisek. Bez úpravy jejich legislativních podmínek pro realizaci geologických prací nebudou práce na těchto projektech zahájeny a Česká republika nezíská v potřebném čase informace o případném potenciálu a možnostech zachytávání a ukládání CO2, popřípadě dalších vhodných geologických struktur pro zvýšení kapacity podzemních zásobníků zemního plynu. Dále návrh upravuje zákon č. 85/2012 Sb., o ukládání oxidu uhličitého do přírodních horninových struktur, a o změně některých zákonů. Pozměňovací návrh doplňuje, že se jedná o veřejně prospěšné stavby. Zavedením veřejné prospěšnosti staveb do zákona se najisto postaví, že stavby sloužící k dosažení uhlíkové neutrality a ochraně klimatu jsou veřejně prospěšnými. Z důvodu sjednocení právní úpravy, a především z důvodu významnosti staveb se doplňují stavby a zařízení pro ukládání oxidu uhličitého do přírodních horninových struktur nebo k zachytávání oxidu uhličitého, jakož i stavby přepravní sítě. Tam jsou míněny produktovody určené k přepravě oxidu uhličitého na úložiště oxidu uhličitého do seznamu vyhrazených staveb vyjmenovaných v příloze 3 stavebního zákona, ke kterým je zákonem č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění předpisů pozdějších, stanovena příslušnost, tedy Dopravního a energetického stavebního úřadu, dále DESÚ. Založení příslušnosti DESÚ je navrhováno po konzultaci s Ministerstvem dopravy s odloženou účinností ke dni 1. ledna 2027, a to z důvodu, aby při vzniku úřadu nedošlo k jeho excesivnímu zahlcení.

Druhý pozměňovací návrh vedený v systému jako sněmovní dokument číslo 3390 odstraňuje kompetenční nejasnost působnosti výkonu státní správy lesů, správ národních parků a jejich ochranných pásem mezi rezorty Ministerstva životního prostředí a Ministerstva zemědělství. Vzhledem k tomu, že orgány státní správy lesů jsou dotčenými orgány k povolování záměrů podle stavebního i liniového zákona, nejasnost těchto kompetencí by mohla ohrozit povolovací procesy podle obou výše zmíněných právních předpisů. Proto je vhodné to vyřešit již nyní. V současné době výkon státní správy lesů na celém území České republiky, včetně území národních parků, je vykonáván prostřednictvím obcí s rozšířenou působností zákonem č. 149/2023 Sb. Je to zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o jednotném environmentálním stanovisku. S účinností od 1. ledna 2024 bude novelizován zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Při této novelizaci došlo aktivitou MŽP ke změně vymezení působnosti správ národních parků v oblasti výkonu státní správy lesů.

Abych to na závěr shrnul, pozměňovací návrh reaguje na dohodu obou rezortů, Ministerstva životního prostředí a Ministerstva zemědělství, v tom smyslu, že působnost výkonu státní správy lesů na území národního parku vykonává správa národního parku a na území ochranného pásma národního parku je to obec s rozšířenou působností. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní vystoupí řádně přihlášený pan poslanec Jiří Slavík, připraví se pan poslanec Róbert Teleky, Václav Král a další. Prosím.

 

Poslanec Jiří Slavík: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, velice vítám, že byla připravena novela liniového zákona č. 416/2000 Sb., která ovšem řeší především transpozici evropských předpisů. Za daleko důležitější považuji, že prostřednictvím pozměňovacích návrhů rozšiřuje možnosti urychlení nejen liniových staveb, ale i dalších strategických staveb nutných pro vyšší výkon hospodářství Česka a života našich občanů. Domnívám se, že bez přijetí novely tohoto zákona a následného urychlení výstavby zejména strategických staveb by náš stát začal zaostávat za našimi sousedy i dalšími evropskými státy. V této souvislosti došlo k otevření i nového stavebního zákona, a to jak ze strany koaličních, tak i opozičních poslanců. Hospodářský výbor si již osvojil důležitý návrh, aby projektanti měli přístup k digitální technické mapě, což výrazně urychlí projektování všech staveb.

Dovolte mi vás stručně seznámit s podstatou pozměňovacího návrhu, který se týká také nového stavebního zákona a je v systému evidován pod číslem 3319. Můj návrh je spíše legislativně technického charakteru a zpřesňuje některé nejasnosti, které se ukázaly až po přijetí nového stavebního zákona.

Za prvé jde o zpřesnění § 46 týkajícího se postavení pořizovatele územněplánovací dokumentace. Jde zde pouze o to, aby byl bez pochybností zachován dosavadní výklad tohoto ustanovení, který je dlouhodobě zastáván Ministerstvem pro místní rozvoj i Ministerstvem vnitra.

Za druhé dochází k úpravě posuzování v souladu s územním plánem při dělení a scelování pozemků. Navrhuji vypuštění odst. 5, podle kterého by se při dělení a scelování pozemků neposuzoval soulad s územněplánovací dokumentací, územními opatřeními, cíli a úkoly územního plánování. Ustanovení je v rozporu s dalšími částmi stavebního zákona. Navíc by podle mě - a to je to nejdůležitější - byl takový postup popřením rozhodnutí samosprávy, která přijímá územněplánovací dokumentaci. Jedná se tedy o nápravu legislativní chyby.

Za třetí je nutná - a podle mého názoru zásadní - změna v přechodných ustanoveních vztahujících se k úředníkům stavebních úřadů, respektive jejich kvalifikaci. Dle současně platného nového stavebního zákona dojde k situaci, kdy úředníci speciálních stavebních úřadů přecházející na obecní a krajské stavební úřady nebudou automaticky splňovat kvalifikační předpoklady pro výkon činnosti na obecním stavebním úřadu. Jako příklad bych uvedl přecházející úředníky vodoprávních úřadů. Upozorňuji, že touto změnou napravíme zásadní problém zajištění výkonu činnosti stavebních úřadů po změně jejich kompetencí. Po této změně volají především starostové, protože potřebují zajistit plynulý přechod úředníků speciálních stavebních úřadů na obecní a krajské stavební úřady při zachování splnění jejich kvalifikace. Jako zkušený komunální politik z obce s rozšířenou působností ve Voticích si troufám říci, že bez této změny bychom velmi zkomplikovali hladký náběh nového stavebního zákona do praxe. Chyběli by nám úředníci, kteří by museli podstoupit nákladné a poměrně dlouhé školení a zkoušky základní odborné způsobilosti v oboru územního rozhodování, stavebního řádu a vyvlastnění. Přijetím tohoto pozměňovacího návrhu obcím ušetříme peníze, kvalifikovaní úředníci nebudou chybět na stavebních úřadech a v neposlední řadě je nebudeme při náběhu nové legislativy zatěžovat zbytečným stresem.

Za čtvrté navrhuji úpravu přezkumu vydaných závazných stanovisek po nabytí účinnosti nového stavebního zákona. To je nutné s ohledem na kompletní přesun kompetence posuzování souladu s územním plánem z orgánů územního plánování na stavební úřady. Návrh odstraňuje hrozbu výkladové nejasnosti z hlediska příslušnosti k přezkumu závazných stanovisek v přezkumném a odvolacím řízení.

Za páté dojde ke zjednodušení umisťování nepodsklepených staveb o jednom nadzemním podlaží do 40 metrů čtverečních a 5 metrů výšky, neobsahující bydlení nebo nesloužící k chovu zvířat. Jedná se tedy například o trafostanice, stožáry technické infrastruktury nebo přístřešky či altány, které nejsou veřejně přístupné.

Za šesté dochází k úpravě příloh, kdy se doplňuje, že územní plán a regulační plán, respektive jejich grafické části, mohou být doplněny schématy. Podrobnější odůvodnění vyznačení změn najdete v pozměňovacím návrhu, ke kterému se ještě v podrobné rozpravě přihlásím.

Závěrem mi dovolte vyslovit naději, že novelu liniového zákona včetně smysluplných pozměňovacích návrhů podpoří Sněmovna velkou většinou napříč politickým spektrem, protože Česká republika zrychlit povolovací řízení a následnou výstavbu nutně potřebuje. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám, pane poslanče, také děkuji. Nyní vystoupí řádně přihlášený pan poslanec Róbert Teleky a já předám řízení schůze. Děkuji.

 

Poslanec Róbert Teleky: Dobrý den, kolegyně, kolegové. Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já bych vás chtěl seznámit se svým pozměňovacím návrhem, který má tří části. Je to omezení opakovaných prodlužování platnosti stanoviska EIA a úprava doby jeho platnosti, druhá část se týká změny parametrů a limitních hodnot pro záměry větrných elektráren v příloze číslo 1 k zákonu o posuzování vlivu a třetí část novely bude spočívat v nápravě některých legislativně technických nedostatků vyskytujících se v zákoně č. 149/2023 Sb., změnový zákon, přijatý v souvislosti se zákonem o JES.

Jenom chci připomenout, že původní pozměňovací návrh byl podrobně projednán na hospodářském výboru a v druhé a třetí části tam nebylo nějakých připomínek, v první části k tomu byly nějaké připomínky, tak můj pozměňovací návrh reaguje právě na tu první část.

Účelem přechodných ustanovení číslo 2 a 3 je poskytnout investorům dostatečný časový prostor na přizpůsobení se nové fixní platnosti stanovisek EIA - 12 let, 7 + 5, a to právě investorům historických stanovisek EIA, jejichž platnost už byla alespoň jednou prodloužena, v případě dopravních staveb často vícekrát. Původně přechodné ustanovení číslo 2 poskytovalo těmto stanoviskům časový bonus v podobě 3 let nad rámec doby, na kterou platnost již byla prodloužena. Na základě připomínek Ministerstva dopravy a Ministerstva průmyslu a obchodu byla tato doba prodloužena na 4 roky a rozšířena i na přechodné ustanovení číslo 3. Tedy bez ohledu na to, zda byla platnost stanoviska již prodloužena, nebo k tomu kroku teprve dojde, budou mít všechna tato stanoviska prodlouženou dobu platnosti do konce roku 2027. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane poslanče, a poprosím dalšího řádně přihlášeného, pana poslance Krále - ne nakonec, takže poté pan poslanec Kolovratník.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Dobrý den, děkuji za slovo. Moje vystoupení bude relativně krátké, já tady k tomu zákonu povím jedinou věc. Když si připomenu - nebo když nám tady připomenu - moje vystoupení v prvním čtení, když jsme ho otvírali, bylo to 31. května letošního roku, tak jsem trochu ironicky směrem k Ministerstvu dopravy a panu ministrovi podotkl: kdo nic nedělá, nic nezkazí. Narážel jsem na to, že tak, jak ten vládní návrh zákona byl připraven a sem do Sněmovny odeslán, byl opravdu řekněme minimalistický a obsahoval jenom nezbytně nutnou transpozici evropských legislativních požadavků tak, jak to bylo prezentováno v úvodním slově.

A rád nahlas řeknu, že jsem rád, že jsem se mýlil, respektive že v tuhle chvíli je ta situace úplně, ale úplně jiná a že jak na hospodářském výboru, tak teď tady během druhého čtení, když se dívám do toho ohromného seznamu, došlo k velikánské aktivitě, a snad mohu trochu předjímat, která bude ve třetím čtení ve výrazné většině korunována shodou napříč politickým spektrem, protože víte, že na hospodářském výboru tyhle věci, když byla situace opačná v minulém volebním období a dávali jsme do zákona ta klíčová ustanovení, která dnes fungují, jako je předběžná držba u jednotlivých pozemků, § 4a nebo takzvaná polská metoda, možnost zahájení stavby celého úseku před vypořádáním většího množství pozemků, na tom jsme měli shodu napříč politickým spektrem a vnímám, že podobné by to mohlo být i teď.

Říkám to s pokorou a i do jisté míry s omluvou vůči panu ministrovi i panu zpravodaji, že sám jsem na tom hospodářském výboru nebyl v tom září - bohužel bylo to z věcných nebo normálních důvodů, a to kvůli zdraví, byl jsem skoro tři týdny s antibiotiky. Osobně mě to moc mrzelo, že jsem se těch jednání nemohl účastnit, ale myslím, že to ničemu nevadí, protože tak, jak jsem procházel materiály, to, na čem se shodl hospodářský výbor, tak rád tady za opozici řeknu, že je kvituji a že je dobře, že ta shoda tam byla. Snad tu negaci, kterou jsme tu měli s panem ministrem před hodinou ve vztahu k D35 alespoň malinko zmírním. Osobně tady rád na mikrofon řeknu, že jsem velmi rád a velmi oceňuji konkrétních osm návrhů, které byly promítnuty právě do těch výborových, které směřují na Správu železnic, konkrétně na výstavbu vysokorychlostních tratí. Tolik jen obecný komentář.

Nemá smysl, abych se tady vyjadřoval k jednotlivým individuálním pozměňovacím návrhům, protože jich je ohromné množství, tak držím palce kolegům na MD, aby to zvládli nějak v relativní pohodě všechno zpracovat do příštího týdne do hospodářského výboru, kde budeme vést finální debatu. Opět za sebe a snad i za většinu mých kolegů z hnutí ANO můžu říct aspoň při prvním náhledu: všechny z těch návrhů, které směřují nejen do dopravy, ale i do strategických energetických staveb, jsou tam i návrhy na ulehčení internetových nebo komunikačních sítí, určitě všechny tyto věci teď jako hnutí ANO, byť v opozici, rozhodně budeme podporovat.

A na závěr budu stručně konkrétní. Sám jsem nakonec zkusil dopracovat a navrhnout ještě dva pozměňovací návrhy. Bylo to - a opravdu férově říkám - vlivem té nemoci, nestihl jsem to do hospodářského výboru, takže dával jsem je dneska ráno, před desátou hodinou jsem je měl finálně dopracované. Oba dva míří na vysokorychlostní tratě, jeden z nich pomůže i Ředitelství silnic a dálnic.

Ten první velmi - nakonec jednoduše - zvyšuje navrhovanou částku nebo zvýšení částky za výkupy pozemků, a to je právě ten, který by mohl pomoct tedy jak výstavbě železničních, tak i silničních liniových staveb. Dnes stát nabízí po naší vzájemné dohodě z minulého volebního období osminásobek u běžných pozemků a 1,5násobek u staveb nebo stavebních pozemků, pokud ten oslovený reaguje do tří měsíců. Já jsem zkusil relativně drobné zvýšení, aby byla motivace lidí ještě o něco vyšší, to zvýšení je na desetinásobek, respektive dvojnásobek. Vím, že ten dvojnásobek jsme třeba s kolegy z KDU-ČSL diskutovali už v roce 2020, takže i trochu navazuji na to, co tady Sněmovnou znělo v minulém předchozím období. Velmi stručně povím. Myslím si, že v celkových nákladech dopravních staveb jsou to stále malé částky, ani ne snad procenta, spíš promile, ale že by to opět v případě jednotlivců, jednotek pozemků mohlo pomoci tomu, aby se stát s nimi dohodl a nešel do vyvlastnění. Tak prosím, v koalici zvažte - a samozřejmě ta prosba je primárně na pana ministra - jestli takovéto zvýšení by pro vás bylo akceptovatelné.

Ten druhý návrh je o něco možná radikálnější, možná více ambiciózní. Inspirovali jsme se již existujícím atomovým zákonem v gesci Ministerstva průmyslu, které má v zákoně zpracovány jasné, transparentní a pevně definované kompenzace obcím, na jejichž území by měla vzniknout úložiště jaderného odpadu. Takže v inspiraci toho atomového zákona navrhujeme teď do zákona liniového - nebo chcete-li, pro liniové strategické stavby - navrhnout pevně dané kompenzace obcím, po jejichž katastru nebo území ta liniová stavba půjde, ale pozor, navrhli jsme to zatím jenom pro vysokorychlostní tratě, protože tam cítíme poměrně velký odpor nebo nesoulad v řadě území, ať je to pomezí středních a severních Čech, ať je to Kutnohorsko, pomezí středních Čech a Vysočiny, kde obce velmi často při veřejném projednání říkají: Ale co z toho budeme mít, když to vede naším územím a ta zastávka nebo ten terminál tady nebude?

My jsme poslouchali velmi pečlivě výstupy z jednotlivých kulatých stolů, které pořádali na jaře poradci pana ministra nebo Ministerstva dopravy a Hospodářské komory, a jeden z těchto výstupů právě zvažoval, navrhoval pozitivně motivovat obce takovýmto bonusem nebo jednorázově placenou částkou. Já vždycky razím, že v jednoduchosti je krása, takže ten návrh je velmi, velmi jednoduchý. Počítá s tím, že každá obec, po jejímž katastru, po jejímž území by vysokorychlostní trať vedla, by dostala při povolení toho záměru, takže už na začátku před samotnou výstavbou jednorázovou kompenzaci nebo částku ve výši 5 milionů korun za 1 délkový kilometr zabraného katastru nebo zabrané půdy. Prostým součtem, když jsme odhadovali, že v České republice to má být plus minus něco přes 660 km tratí, dostáváme se na částku zhruba 3,3 miliardy obcím. Takže obce by mohly přes 3 miliardy dostat z tohoto projektu do svých rozpočtů na svůj rozvoj a zároveň, když si dáme tu částku do optiky celkových nákladů projektu, víte, že se bavíme o 800 miliardách, možná až 1 bilionu při současných cenách, tak ta částka něco přes 3 miliardy de facto není ani půl promile, je opravdu relativně malá. Takže i toto bychom chtěli zkusit prosadit. Uvidíme, jaká bude reakce ministerstva. To se týká samozřejmě Ministerstva pro místní rozvoj.

Pokud by na tom nebyla shoda, třeba aspoň to téma otevřeme a můžeme se k němu ještě zkusit znovu vrátit v nějaké modifikaci, ale myslím si, že stojí za to už teď dopředu podat vstřícnou ruku nejen tedy občanům, to je jeden pozměňovací návrh, ke kterému se přihlásím, ale právě i obcím a samosprávám, aby byly motivovány. Děkuji moc za pozornost.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a poprosím pana zpravodaje Lochmana.

 

Poslanec Ondřej Lochman: Děkuji, pane předsedající, za slovo. Já budu mít tři části toho vystoupení. Jedna je k pozměňovacímu návrhu, který předkládám s kolegy, obecný komentář a také samotné usnesení hospodářského výboru.

Nejprve možná ten obecný komentář. Chtěl bych říct, že děkuji za diskusi v hospodářském výboru, protože bylo vidět, že v mnoha věcech se shodneme napříč různými politickými stranami a hnutími, a tady bych chtěl i poděkovat opozici, protože bylo vidět, že jsou tady věci, o kterých se bavíme dvacet let, a stále nejsou. A potom to vede k tomu, že je tady takové množství pozměňovacích návrhů, které se snaží vyřešit to, že například - já to říkám jako častý příklad - v Polsku měli v roce 2003 500 kilometrů dálnic a dneska mají po dvaceti letech 5 000 kilometrů. Když se podíváme na naši infrastrukturu, tak v tom porovnání nemůžeme být spokojeni. Takže já bych chtěl poděkovat za prvé za tu diskusi.

Potom jsem chtěl zmínit několik pozměňovacích návrhů a těch témat. Velmi diskutovaný byl dílčí územní rozvojový plán, který byl nejprve stažen. Došlo k dohodě s Ministerstvem místního rozvoje a já bych chtěl říct, že ho považuji za důležitý nástroj. Je mi jasné, že je tady potřeba, aby to byl nástroj dočasný, což se povedlo dohodnout. Myslím si, že má probíhat silná konzultace s obcemi na tom, kudy povedou vysokorychlostní tratě. Sám se na to budu ptát vedení Správy železnic, jakým způsobem toto dál dělají, ale současně si myslím, že stát má mít na konci slovo, aby řekl, kudy - už po té celé diskusi a konzultaci a diskusi s kraji - kudy, pokud k nějaké shodě nedojde, ta trať má vést, protože jinak bychom nebyli schopni ji postavit nikdy.

Chci tady opravdu podtrhnout to, že je důležité, aby se s obcemi komunikovalo a aby tady došlo k co největší shodě především na tom, kudy ta trať povede, jakým způsobem bude v krajině komponována, jak budou řešena kompenzační opatření z hlediska hluku, průchodu krajinou, ale i případně další kompenzační opatření. Tak to jsem chtěl zmínit.

Co se týká dalších pozměňovacích návrhů, vnímám určitý spor ohledně správního řízení, vstupování do správního řízení, které zde zmiňovala kolegyně, nicméně například u D11 nebo D35 ty odvolačky, které tam byly na blanketní odvolání poslední měsíce, rozklady, které přicházely, které nebyly korektní z hlediska toho, jaké informace tam jsou kopírovány, ukazuje, že je potřeba zúžit tu možnost, proti čemu všemu se lze odvolat. A znovu tady chci říci, že pro mě je důležité, aby se lidé, občané a obce mohli vyjádřit, ale nemá to přece vést k tomu, že se vyjadřují desetkrát k jiné věci a snaží se pouze obstrukcemi protahovat ten proces. Má být správně vypořádán a implementován do toho rozhodnutí.

To jsou ty hlavní dvě věci, které jsem chtěl říct k tomu zákonu. Možná ještě k těm jednotlivým pozměňovacím návrhům, které se mi podařilo s kolegy vykomunikovat a dát jako pozměňovací návrhy, které jsou už součástí nyní toho návrhu hospodářského výboru. Považuji opravdu za vhodné, že státní investoři, ať už je to ŘSD, nebo Správa železnic, budou mít papír na to, že mohou opravdu vykupovat pozemky už dříve, a to po rozhodnutí o dopadech na životní prostředí. Stejně jako velmi důležité považuji to, že dobíjecí vodíkové i čerpací stanice a ty elektrické mají v tomto zákoně své místo, a byla tady shoda napříč politickými stranami, že tuto infrastrukturu potřebujeme urychlit. Je to to nejlepší, co můžeme udělat pro to, aby elektromobilita měla co největší smysl. To jsou ty hlavní komentáře, které jsem chtěl k samotnému zákonu.

Dovolte mi ještě se zde přihlásit k pozměňovacímu návrhu poslanců Ondřeje Lochmana, Jiřího Havránka a Jakuba Michálka, který evidován v systému pod číslem 3266. Jedná se o pozměňovací návrh, který doplňuje ustanovení týkající se plánovacích smluv. Zavedení této možnosti má za cíl umožnit obcím zefektivnit úpravu vztahů v jejich území v budoucnu. Tato možnost se uplatní zejména tam, kde proces pořizování územního plánu je již v pokročilé fázi územněplánovací dokumentace, a bude tedy i po účinnosti nového stavebního zákona dokončen podle stávajícího stavebního zákona.

Z důvodu potřebnosti, vhodnosti a též pro účely lepší kontinuity se umožňuje v těchto procesech využít nástroj plánovacích smluv ve shodné podobě, jako jsou upraveny již v novém stavebním zákoně, takže jde opravdu o územněplánovací dokumentaci, která je již rozbudována, a jde nám tady o vymezení ploch a také koridorů. To chci tady podtrhnout, na tom právě byla shoda. My jsme projednali tento návrh s kolegy, kteří podávají tento pozměňovací návrh, také s Ministerstvem dopravy a Ministerstvem pro místní rozvoj, které mají souhlasné stanovisko k tomuto návrhu. Potom se k němu přihlásím v podrobné rozpravě.

A poslední část mého vystoupení zde pod čepičkou, tedy pod hlavou zpravodaje tohoto tisku, bych vás chtěl seznámit na plénu Sněmovny, že hospodářský výbor se sešel k projednání tohoto návrhu zákona 21. září 2023 a přijal následující usnesení, a to, že

(I.) "doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky projednat a schválit sněmovní tisk 410 ve znění schválených pozměňovacích návrhů;

II. zmocňuje zpravodaje výboru, aby ve spolupráci s navrhovatelem a legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR provedl v návrhu zákona legislativně technické úpravy, které nemají dopad na věcný obsah navrhovaného zákona;

III. pověřuje zpravodaje výboru, aby na schůzi Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR přednesl zprávu o výsledcích projednání tohoto zákona v hospodářském výboru;

IV. pověřuje předsedu výboru, aby předložil toto usnesení předsedkyni Poslanecké sněmovny."

To je tedy to zkrácené usnesení. Jinak to usnesení je dostupné veřejně. Má celkově 23 stran, nebudu ho tedy předčítat celé, a jsou v něm právě zaneseny ty jednotlivé pozměňovací návrhy, které byly dodány už na hospodářský výbor po prvním čtení.

To tedy je všechno z mé strany děkuji za racionální diskusi o tomto velmi důležitém zákonu pro strategické investice v naší republice. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a nyní prosím s faktickou poznámkou pana poslance Kučeru. Jenom podotýkám, že se jedná ještě o faktickou k předcházejícímu řečníku. Já se omlouvám panu poslanci, přehlédl jsem ho zde na monitoru, ještě jednou omluva. A poté se připraví paní poslankyně Fialová s faktickou k tomuhle poslednímu vystoupení. Máte slovo.

 

Poslanec Michal Kučera: Dobrý den, dámy a pánové. Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já bych se jenom krátce vyjádřil k debatě nebo respektive k rozpravě, kterou tady měl můj předřečník, pan poslanec Kolovratník, a já velmi vítám tu snahu urychlit výstavbu vysokorychlostních tratí, protože to je záležitost, která skutečně trápí nás všechny, tudíž kraje, obce a samozřejmě i Poslaneckou sněmovnu, respektive Senát. Je to záležitost, která skutečně potřebuje být nutně řešena.

Já bych jenom tady skutečně vyzval k nějaké opatrnosti ve směru stanovování nějakých konkrétních částek při výkupu, respektive k opatrnosti, která povede k tomu, že jakákoliv taková částka bude skutečně velmi dobře vydiskutována či projednána. My máme celkem nepříjemné zkušenosti někdy z minula, kdy ty částky skutečně takhle byly nastaveny, a nemyslím tím u vysokorychlostních tratí, ale u jiných typů liniových staveb, a nedopadlo to úplně dobře. Otázkou dokonce je, zda by to mělo být uvedeno přímo v zákoně, zda by to nemělo být uvedeno v nějaké podzákonné normě tak, aby ta částka mohla být flexibilně upravována podle dané situace.

V každém případě znovu opakuju, že vítám snahu urychlit výstavbu vysokorychlostních tratí, protože víme, že jsou to právě obce, které mají s výstavbou vysokorychlostních tratí poměrně velké problémy. Často to je z důvodu buď neznalosti, nebo komunikace, která dle jejich názoru není úplně kvalitní, a požadují informací více. Ale v každém případě kompenzace, která by mohla přijít, je určitě pozitivní. Z mého pohledu tedy si myslím, že bych skutečně vyzval k takové jako opatrnosti či střídmosti v tom, aby jakákoliv částka, která bude uvedena v zákoně a bude znamenat částku za výkup pozemku, byla skutečně velmi pečlivě probrána a vydiskutována a zváženo, zda by neměla být třeba součástí nějaké podzákonné normy, a ne přímo toho daného zákona. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. S faktickou paní poslankyně Eva Fialová.

 

Poslankyně Eva Fialová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Chtěla bych reagovat na vystoupení pana poslance Lochmana, který mě teď nevnímá, ale chtěla bych ho malinko jako povzbudit nebo i dát mu za pravdu v tom, že mluvil o komunikaci Správy železnic a s přípravou vysokorychlostních tratí a nějakou tou komunikací.

Já si velice uvědomuji, že tento zákon je potřeba, abychom liniové stavby zrychlili, a on tady mluvil o tom, že by měly být ty obce lépe informovány ohledně třeba hlukové zátěže a být ubezpečeny v té komunikaci, že to nebude nějaká jako velká tragédie. Ale bohužel praxe je taková, že ta komunikace není úplně ideální (Se smíchem.). Ale při zásadách třeba schvalování územního rozvoje, kde je pouze vytyčena trasace, je důrazně říkáno obcím, že se hlukovou studií a dalšími záměry nebudou zabývat a že to není předmětem zásad územního rozvoje, což jsme trošku jako v začarovaném kruhu.

Tak možná předtím, než by docházelo k nějakému veřejnému projednání, by bylo vhodné ty obce už s tímto obeznámit, jaké budou mít důsledky, protože opravdu samotné zásady územního rozvoje stanovují pouze trasu. Nestanovují způsob, neřeší hluk, vibrace a další jiné části neposuzují v tom samotném záměru a neřeší ani podzemní, nadzemní varianty, což často vede k sporům od samotných obcí. A musím říci, že v poslední době, abych tady pana ministra potěšila, se nějakým způsobem SŽ zlepšilo v této komunikaci a snaží se s obcemi komunikovat, ale v některých těch částech, kde ten proces je rozjetý, už je někdy pozdě a docházíme k nějaké nedůvěře mezi jednotlivými obcemi a samotným ministerstvem a potažmo SŽ, konkrétně u vysokorychlostních tratí. Já se přiznám, že sama jsem tady trošku ve schizofrenní situaci, kdy také se nás dotýká trasase vysokorychlostní trati, zažívám to z obou dvou stran a zároveň si uvědomuju, že tento liniový zákon nebo zákon o strategických stavbách v budoucnu je velice důležitý a potřebujeme s tím nějak i pohnout, ale zamyslet se opravdu nad tím, jak dávat ty informace. (Předsedající: Čas.) Děkuju.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Poprosím dalšího řádně přihlášeného a to je pan poslanec Sládeček. Máte slovo.

 

Poslanec Karel Sládeček: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, milé dámy a pánové, mnohé již zde bylo řečeno. Chci jenom konstatovat, že novela zákona o urychlení výstavby dopravní infrastruktury je velmi, velmi důležitá. Pokud se podíváme například na sousední Polsko, kde podobná legislativa platí již několik let, vidíme výrazný rozdíl v rychlosti budování dopravní infrastruktury, takže lze konstatovat, že nám ujel vlak. Klub SPD tedy tento návrh podpoří. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane poslanče. Je zde faktická poznámka pana zpravodaje.

 

Poslanec Ondřej Lochman: Jenom velmi krátká poznámka, prostřednictvím předsedajícího, na paní Fialovou. Já vás vnímám, opravdu jsem se naučil ve Sněmovně vnímat několik věcí naráz, jinak to tady nejde.

Chtěl jsem jenom tady zvednout to téma, děkuji, že ho vnímáte. Mluvil jsem s několika starosty, také mě to trápí, mluvíme s vedením SŽ. Věřím tomu, že se to bude zlepšovat, mluvíme o tom s panem ministrem. Jenom je důležité říct to B, že u některých obcí prostě, které nechtějí tam mít tu trasu, je složité se samozřejmě dohodnout. My musíme najít způsob, jak najít co nejmenší dopad na to, když tam ta trasa vznikne, a k tomu je potřeba samozřejmě komunikovat. Takže vnímám vás, paní kolegyně, a budu se sám také zasazovat za to, aby SŽ měla co nejlepší komunikaci s obcemi. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Ještě faktická poznámka.

 

Poslankyně Eva Fialová: Omlouvám se, že takhle reaguji, ale kolega mě k tomu víceméně nabádal svým vystoupením. Chci říct, že to je pravda, že některé obce opravdu blokují, ale mrzí mě to u těch, které jsou nějakým způsobem dohodnuty, že by chtěly součinnost nebo hledají nějaké další řešení, tak často třeba nebyly vyslyšeny v některých svých věcech a námitkách. Bohužel občas mívám pocit z toho, že budeme dělat všechno pro to, abychom těm obcím nevyšli nějakým způsobem vstříc anebo hledali řešení. Já také nemám ráda ty přístupy, kdy a priori budu něco bojkotovat, ale nepřicházím s nějakým konkrétním řešením nebo návrhem, jak to nějakým způsobem jinak udělat, s tím naprosto souhlasím. Ale u obcí, které přicházejí a jsou ochotné si stanovit nějaké limity, přes které nepůjdou, a jiné zase přijdou s tím, kde by byly ochotny ustoupit, tak je potřeba mnohem lépe komunikovat a hledat řešení. A za ty se tu velice přimlouvám, aby byly vyslyšeny a hledali jsme společně už na začátku případně těch úvah nějakou společnou cestu, aby ten proces celý byl jednodušší a nemuselo docházet k nějakým i soudním sporům, které by mohly nastat, o kterých tady na začátku mluvila moje kolegyně Berenika Peštová. Takže tohle je proces, jak se tomu vyhnout. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a nyní řádně přihlášený pan poslanec Hájek. Jsme v obecné rozpravě. Děkuji.

 

Poslanec Jiří Hájek: Dobré dopoledne. Vážený pane předsedající, dámy a pánové, já bych vás rád seznámil se svými dvěma pozměňovacími návrhy. Jeden je pozměňovací návrh 31, Těžební infrastruktura a ukládání CO2. Tady bych v rámci toho, že diskuse už proběhla a máme tady těch informací, které se dále opakují, tak bych jenom chtěl upozornit na jednu věc, že v souvislosti s úpravami liniového zákona se do horního zákona zavádí několik nových pojmů a jejich definice zní: kritické nerosty a ložisko strategického významu. Pod pojmem kritické nerosty je obsažen v zákoně taxativní výčet vybraných vyhrazených nerostů, které mají mimořádný význam pro zajištění surovinové nebo energetické bezpečnosti České republiky. To si myslím, že je dostatečný důvod k tomu, abychom mohli tento pozměňovací návrh přijmout. Odkážu vás nyní na podrobné znění celého zdůvodnění a celé znění pozměňovacího návrhu v písemné podobě.

A ještě mi dovolte tedy pozměňovací návrh číslo 6, Strategické investiční stavby gigafactory. Jak z tohohle názvu je patrno, jedná se o takzvané gigafactory, stavby v lokalitě strategického průmyslového parku letiště Plzeň-Líně, a tento pozměňovací návrh je v písemné podobě taktéž k dispozici a předpokládám, že i v rámci jednání hospodářského výboru i samostatných kulatých stolů, které proběhly kolem liniového zákona, máte o tomto pozměňovacím návrhu povědomí.

Děkuji vám a k návrhům se přihlásím v podrobné rozpravě.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane poslanče. A nyní poprosím pana poslance Jiřího Havránka. Jsme stále v režimu obecné rozpravy.

 

Poslanec Jiří Havránek: Vážené kolegyně, vážení kolegové, krásné už teď poledne i ode mne. Pokusím se velmi v rychlosti přihlásit a odůvodnit pozměňující návrh, který naleznete jako sněmovní dokument 3394 v systému. Pan ministr dopravy zde mluvil o tom, že jeden z pozměňovacích návrhů má za cíl změnit i textaci názvu tohoto zákona, který bude tedy mluvit o výstavbě strategické infrastruktury. Jsem přesvědčen, že v současné situaci takovouto infrastrukturou je i výstavba a infrastruktura dostupného nájemního bydlení, a proto jsem předložil pozměňovací návrh, který tedy dává si za cíl vytvořit vhodný legislativní rámec pro urychlení výstavby nových staveb sloužících právě pro poskytování dostupného nájemního bydlení. Jakožto předkladatel jsem vycházel, co se týče definice, z toho, co probíhalo za diskusi zhruba jeden a půl roku mezi dotčenými ministerstvy a jsem přesvědčen, jak jsem již říkal ve svém úvodu, že právě výstavba dostupného nájemního bydlení tak, jak je definováno v tomto pozměňovacím návrhu, je strategickým zájmem pro Českou republiku.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, takto mé rychlé odůvodnění a já vám děkuji za vaši pozornost.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane poslanče. Pan poslanec Martin Kolovratník. Pane poslanče! (Poslanec Kolovratník hovoří s někým v lavicích.)

 

Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji za slovo. Omlouvám se za drobnou nepozornost, my jsme diskutovali zákon.

Budu velmi stručný a budu rychle reagovat na pana poslance Michala Kučeru, jak vyjádřil tu obavu. Vím, že je to víc debata do hospodářského výboru, a znovu tady sděluji veřejně tu svoji omluvu. Kvůli nemoci prostě nebyl na to ten prostor, takže určitě teď příští týden se na tohle na hospodářském výboru podíváme.

Já to zkusím jenom velmi stručně, aby už jste to měli v hlavě, jak ta myšlenka, jak jsme s ní vlastně pracovali, tu filozofii popsat. My jsme zvažovali, jestli pokud budeme obce nějakým způsobem motivovat, pokud jim něco nabídneme, jestli to dát jako jednorázový poplatek, nebo nějaký trvalý - a omlouvám se za zjednodušení - služebnost nebo jakoby obdobu nájmu a podobně. Zvažovali jsme i najít nějaké řekněme spravedlivé řešení, aby pro jednu obec to nebylo málo nebo pro druhou moc a podobně. Rád poznamenám, že to nebyl žádný pohled z okna, nějaké náhodné střelení čísla. Ten návrh, který teď v tom pozměňovacím návrhu máme, vychází právě z odborných kulatých stolů, které pořádala Hospodářská komora, dopravní sekce Hospodářské komory, se spolupracovníky, s poradci Ministerstva dopravy. Dívali se v průměru zhruba na velikost záborů jednotlivých obcí a zkoušeli i modelovat jednotlivé částky nebo sazby, co by to vlastně v reálu udělalo.

Pak jsme si vzali ještě jeden výpočet nebo jedno číslo do toho výpočtu, jaká je vlastně průměrná šířka takové tratě, jaká je průměrná šířka záboru. Logicky drážní těleso se chová různě v různých částech krajiny. V rovině, v rovinaté krajině je o něco užší, pokud překonává nějaké terénní zlomy, jsou tam třeba potřeba větší náspy a podobně, tak logicky ta šíře je větší. A nakonec nás napadlo podívat se na to, co už v České republice máme, co je tedy relevantní, jasný fakt nebo jasný argument, a tak jsme se inspirovali tím čtvrtým koridorem, který je teď postaven - z velké části není ještě dokončen, ale který je teď modernizován a téměř postaven - na České Budějovice. Možná jste zaznamenali v médiích, možná jste se tam někdo byl podívat. Sice to není ještě vysokorychlostní trať, ale mohl bych říci, že kvazi vysokorychlostní, nebo téměř. V některých úsecích už je postaven na dvousetkilometrovou trať a má vlastně ty nejmodernější parametry právě těchto rychlejších úseků. Velmi zjednodušeně, vždycky je tam primární - kromě zabezpečení a geometrické polohy koleje, té přesnosti - je tam požadavek na traťové poměry, to znamená sklonové stoupání a klesání a popřípadě průměry oblouku. Abych to zkrátil, právě na čtvrtém koridoru na Budějovice jsme si opravdu prošli všechny úseky již hotové a v průměru, váženým průměrem, ta šířka je něco kolem 35 metrů. Takže z toho pak dovysvětluji, dovozuji náš výpočet, který jsme udělali - 35 metrů krát 1 000,1 kilometr, je 35 000 metrů, a ta částka v mém pozměňovacím návrhu je stanovena na 145 korun za metr čtvereční. Vychází to po zaokrouhlení právě na těch 5 milionů za 1 kilometr. Teď už by bylo zbytečné, abych se opakoval. Při porovnání s celkovými náklady tady toho systému 800 milionů, možná miliarda, opravdu je to 0,4 až 0,3 ‰ té celkové částky, ale pro obce si myslím, že to je částka zajímavá.

A aby to bylo i motivační hodně, aby někdo z těch samospráv neřekl: No, vy nám to slibujete a bude to jednou nebo bůhvíkdy to postavíte - víme, že vysokorychlostní tratě jsou zatím plánovány bohužel v různých časových úsecích, není to věc, která se povede do deseti let, aspoň podle současných plánů. Tak jsme si řekli: pojďme tu částku vyplatit do 30 dnů od povolení toho záměru, de facto od vydání stavebního povolení, od schválení, aby tedy ta samospráva viděla, jakmile je povoleno, okamžitě ty peníze dostane.

A ještě rychle doplním: my jsme zvažovali i jiné alternativní varianty, takže opravdu to nebyl nějaký náhodný pohled z okna. Pan poslanec Kučera říkal, ať je to řádně prodiskutováno. My jsme pečlivě se dívali i na další podobné nástroje, které už dneska v české legislativě jsou. Třeba jedna z alternativních variant, kterou jsme zvažovali, byla takzvaná veřejnoprávní smlouva - je to obdoba plánovací smlouvy, kterou jste mohli znát jak z námi připraveného stavebního zákona č. 283 z roku 2021, tak se vyskytuje teď i v té vámi připravené nové formě stavebního zákona. Mohla to být forma poskytnutí finanční kompenzace přes speciální zákon, to se objevuje například v zákoně č. 324/2021 Sb., o jednorázovém odškodnění subjektů dotčených mimořádnou událostí spojenou s těmi Vrběticemi, s těmi muničními sklady. To znamená, my jsme zvažovali třeba i nějak lex jednorázový zákon.

Ale zase, a tady si myslím, že se shodneme, jak znám váš koaliční pohled obecně na tuto problematiku, že ten český právní řád je zbytečně složitý a že je zbytečné přidávat další a další zákony, proto jsme nakonec volili vlastně jednoduchou formu několika paragrafů v rámci tady toho liniového a jednorázovou částku, která bude vyplacena jednorázově. Takže uvidíme, co na to řeknou obě ministerstva. Jak jsem řekl, určitě k tomuhle má co říct Ministerstvo pro místní rozvoj, jak to namodelujeme.

Samozřejmě, kdyby tam byl nějaký relevantní argument, že je tam chyba nebo nějaký nedostatek, nebude problém, abychom se shodli na tom, že to zatím teď do této novely dávat nebudeme, a můžeme to pak rychle dopracovat. Rád tady veřejně na mikrofon povím, že takového úkolu, pokud bude z vaší strany zájem, se rád ujmu a že to můžeme dopracovat.

Vím, že za nás jsme pracovali s termínem zahájení výstavby pilotních úseků vysokorychlostních tratí v roce 2025, to už máme za dva roky. Vím, že ten termín zatím není jistý, že se spíše... že z odborné veřejnosti prosakuje už termín 2026. A tak, abych tedy skončil pozitivně své vystoupení, věřím, že když bude shoda jak tady na plénu, tak na hospodářském výboru, tak že třeba ten rok 2025 se opravdu povede, nebo aspoň už uvidíme to pomyslné - a omlouvám se za to zjednodušení - pomyslné světlo na konci tunelu. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane poslanče. S faktickou se přihlásil pan poslanec Brabec. Poté máme ještě jednu přihlášku z místa do obecné rozpravy, paní poslankyně Mračková Vildumetzová. Máte slovo.

 

Poslanec Richard Brabec: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, vážení členové vlády, ještě jsem chtěl zareagovat trochu se zpožděním - měl jsem nějaké jednání - na váženého kolegu Davida Šimka a jeho návrh. Ona k tomu už částečně hovořila kolegyně Berenika Peštová.

Jenom upozorňuju na to, že vlastně omezení pravomoci nebo kompetence České inspekce životního prostředí, navrhované z hlediska nepodnikajících fyzických osob, což je největší případ právě kompetence, pak inspekce z hlediska například nějakého nepovoleného - nebo podnětů na kontrolu nějakého nepovoleného - řezání stromů, což je asi 70 % toho objemu, je tak trošku z nouze ctnost, protože já jsem se s překvapením dozvěděl, a určitě o tom budu hovořit s panem ministrem životního prostředí i v rámci rozpočtu, že byť tedy pětikoalice hovořila o naopak posílení kompetencí České inspekce životního prostředí a posílení lidí, tak právě pravý opak je pravdou, kdy se v rámci rozpočtu a úspor chystá docela zásadní omezení počtu zaměstnanců České inspekce životního prostředí. Já jsem slyšel nějaké číslo 33, což je docela zásadní číslo a nejenom na centrále, ale i v regionech, tedy těch reálných lidí ve výkonu, a je třeba si uvědomit, že pokud tu funkci, tyhlety činnosti nikdo nebude dělat, tak ony spadnou velmi pravděpodobně na obce s rozšířenou působností, které z toho žádnou velkou radost mít nebudou. Tak jenom abychom si uvědomili, že když se řekne A, musí se říct i B. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Ještě je zde faktická poznámka, pan poslanec Mašek.

 

Poslanec Jiří Mašek: Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, ten bod se jmenuje Novela zákona o urychlení výstavby dopravní infrastruktury. Jsme každý z nějakého regionu, já jsem z regionu Východních Čech, a jedna z věcí, která nás tam enormně zajímá, je vysokorychlostní trať RS5, pro vás je to propojení Hradce Králové, Pardubic až do Wroclawi. Je to velké politické i ekonomické téma v našem regionu a já jsem se dozvěděl teď z veřejných materiálů Správy železnic, že toto téma se má řešit až v roce 2050. Říkám to v kontextu závažnosti té problematiky pro dopravu celé České republiky, a hlavně našeho regionu. Říkám to také proto, že je tam shoda s polskou stranou a je tam významný zájem Poláků se propojit - Pardubice, Hradec, Wroclaw - a je tam spočítaná, pokud mám dobré informace, i velmi dobrá ekonomická návratnost.

Já vím, že jste tady z různých regionů a že byste mohli obhajovat podobné zájmy vašich regionů, ale můj dotaz je v souvislosti s tím, jak se jmenuje ta novela zákona, jestli pro to opravdu děláme všechno, jestli zohledňujeme ekonomickou návratnost jednotlivých projektů, a troufám si tedy požádat, aby tuto problematiku naši zástupci projednali ještě znovu na dopravním výboru. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a nyní z místa přihlášená do obecné rozpravy paní poslankyně Mračková Vildumetzová.

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Kolegyně, kolegové, já nechci zdržovat, protože čekáme i na ten další sněmovní tisk, ale musím reagovat, a především vyzdvihnout, protože vy víte, že jsem tady vystupovala v rámci zákona o investičních pobídkách, kde jsem kritizovala, že by investiční pobídky měly po nejvíce směřovat do těch krajů, které to nejvíce potřebují, což je v první řadě kraj Karlovarský, Ústecký, pak kraj Moravskoslezský, Říkala jsem a vyzývala jsem pana ministra průmyslu a obchodu, aby se to poté ošetřilo v tom daném nařízení, aby popřípadě ty investiční pobídky s přidanou hodnotou právě byly směřovány do těchto krajů.

Minulý týden se mi ozval pan poslanec Michael Rataj, který zpracoval - a dneska ho bude předkládat - pozměňovací návrh ohledně toho, aby v rámci umístění investičních projektů, aby tam prakticky bylo, že to bude v rámci té strategie, aby byly upřednostněny, Aby to bylo rychlejší, abych to řekla zjednodušeně. Akorát co tedy vnímám, že v příloze 3 je v tuto chvíli průmyslový park letiště Plzeň-Líně, samozřejmě kvůli Volkswagenu, o kterém víme, že tedy už do České republiky nepůjde - tak ono není ani čemu se divit ohledně cen energií - a k tomu by se tedy daly stavby v Moravskoslezském, Ústeckém a Karlovarském kraji. Chtěla bych z tohoto místa panu Ratajovi poděkovat. Já jsem se k tomu pozměňovacímu návrhu na základě toho, že mi to poslal do mailu a komunikoval to se mnou, tak jsem se k němu chtěla připodepsat. Dneska mi bylo řečeno, že se nesmím připodepsat, že tam musí být podepsáni pouze koaliční poslanci. Takový je prostě život. Vidím tamhle Honzu Kuchaře, takže chápu, proč tomu tak je. Přesto děkuji, že ten pozměňovací návrh tady je a že ho pan Rataj zpracoval, předloží ho a já budu věřit, že tedy bude podpořen a že těm třem krajům to pomůže. Z druhé strany si myslím, že se to prakticky dělalo kvůli Líním, a že se tedy hledá cesta, jakým způsobem pomoci. A já budu věřit, že to pomůže.

Druhý dotaz, a pouze krátký v souvislosti tedy s Karlovarským krajem na pana ministra dopravy, u kterého tedy taky vidím, že ten pozměňovací návrh, že se k němu podepsal, takže už máme prakticky jistotu, že bude podpořen, tak bych se ho ráda zeptala, protože ohledně železniční dopravy do Karlovarského kraje - dálnice D6, ta nějakým způsobem postupuje, snad se nějakého roku dočkáme celé té dálnice - ale chtěla bych se ho zeptat, jak je to ohledně vlaků, protože pokud chcete jet do Karlových Varů a chtěli byste cestovat vlakem, musíte cestovat 3,5 hodiny, tak jestli v daných dokumentech se počítá, že by právě do tohoto kraje, který -jsem přesvědčená - je velmi navštěvovaný turisty, je lákadlem z hlediska lázeňství a cestovního ruchu, tak jestli se o tom uvažuje. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a táži se, jestli ještě někdo má zájem vystoupit v obecné rozpravě? Nikoho nevidím. Faktickou také žádnou nevidím, tak tímto tedy končím obecnou rozpravu.

Máte, pane ministře, zájem o závěrečné slovo? Nikoliv. Pan zpravodaj? Také ne.

Tímto zahajuji rozpravu podrobnou. Pouze připomínám, že pozměňovací či jiné návrhy přednesené v podrobné rozpravě musí být tak jako vždy odůvodněny. O slovo se přihlásil pan poslanec Marek Novák.

Mezitím přečtu rychlou omluvu: paní poslankyně Zajíčková od 13. 45 z pracovních důvodů.

Máte slovo.

 

Poslanec Marek Novák: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já se tímto hlásím k pozměňujícím návrhům, které jsou pod čísly tisku 3371, 3372, 3373, 3374, a odůvodnil jsem je v obecné rozpravě.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Pan poslanec David Šimek.

 

Poslanec David Šimek: Já se přihlašuji ke svému pozměňovacímu návrhu číslo sněmovního dokumentu 3363, který jsem odůvodnil v obecné rozpravě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Pan poslanec Michael Rafaj... Rataj, pardon. Já jsem byl na sněmu Svazu průmyslu a mám v hlavě ještě pana Rafaje.

 

Poslanec Michael Rataj: Děkuji za slovo. Takže já bych se chtěl přihlásit ke dvěma pozměňovacím návrhům. Je to nejprve sněmovní dokument 3384, který podávám společně s kolegy Jiřím Hájkem, Janem Kuchařem, Petrem Liškou, Martinem Kupkou, Janem Burešem, Karlem Krejzou, Zdeňkou Němečkovou Crkvenjaš, Antonínem Tesaříkem, Michalem Kučerou a Jiřím Slavíkem. A dále bych se chtěl přihlásit ke sněmovnímu dokumentu číslo 3393, což je pozměňovací návrh, který podávám společně s kolegy Jiřím Hájkem, Janem Kuchařem, Petrem Liškou, Janem Burešem, Karlem Krejzou, Zdeňkou Němečkovou Crkvenjaš a Michalem Kučerou. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Další z přihlášených je pan poslanec Libor Turek.

 

Poslanec Libor Turek: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Já se tímto přihlašuji k pozměňovacím návrhům poslance Ivana Adamce, které jsou uvedeny ve sněmovním systému pod čísly sněmovních dokumentů 3327, 3324, 3323, 3322, 3321, 3320, 3318, 3317, 3316, 3315 a 3310. Jejich podrobné odůvodnění je součástí těchto písemných pozměňovacích návrhů a to platí pro všechny tyto návrhy. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Dále prosím pana poslance Blahu.

 

Poslanec Stanislav Blaha: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, kolegové, já bych se chtěl přihlásit ke svým pozměňovacím návrhům registrovaným pod čísly 3385, 3386, 3387, 3388 a 3389, s konstatováním, že součástí těchto pozměňovacích návrhů je i jejich podrobné odůvodnění.

Možná jen bych doplnil, že v případě pozměňovacího návrhu pod číslem 3387 se jedná o pozměňovací návrh k pozměňovacímu návrhu doporučenému usnesením hospodářského výboru číslo 194 z 21. září a jedná se o dílčí modifikaci tohoto pozměňovacího návrhu, která umožní, že pro záměry vybrané dopravní infrastruktury bude možné stanovisko nebo závazné stanovisko k posouzení vlivu záměru na životní prostředí prodloužit opakovaně, a to za předpokladu, že tato stanoviska byla vydána před nabytím účinnosti projednávaného návrhu zákona. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Dále pan poslanec Tesařík. Jen podotýkám, dnes jedeme do 13 hodin.

 

Poslanec Antonín Tesařík: Děkuji za slovo. Dobrý den, dámy a pánové, kolegyně, kolegové. Já bych se chtěl přihlásit ke svým pozměňovacím návrhům, které jsou pod sněmovními dokumenty 3367, tento návrh předkládám s poslanci Ivanem Adamcem, Jiřím Hájkem a Jiřím Slavíkem, a pod číslem sněmovního dokumentu 3390. Odvolávám se na odůvodnění, které jsem poskytl v obecné rozpravě a které je zároveň součástí i těchto sněmovních dokumentů. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Pan poslanec Slavík.

 

Poslanec Jiří Slavík: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já se hlásím k pozměňovacímu návrhu evidovanému pod číslem 3319, který jsem odůvodnil v obecné rozpravě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Pan poslanec Róbert Teleky.

 

Poslanec Róbert Teleky: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já se také hlásím k pozměňovacímu návrhu, který je jako sněmovní dokument 3381, a v obecné rozpravě jsem seznámil kolegy. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Pan poslanec Ondřej Lochman.

 

Poslanec Ondřej Lochman: Děkuji za slovo. Jak jsem již v obecné... bez přednostního, jo? (Předsedající: Ano.) Jak jsem již odůvodnil v obecné rozpravě, hlásím se k pozměňovacímu návrhu číslo 3266 poslanců Ondřeje Lochmana, Jiřího Havránka a Jakuba Michálka. Bylo již tedy odůvodněno v obecné rozpravě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Pan poslanec Martin Kolovratník.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Já se hlásím k již zdůvodněným dvěma pozměňovacím návrhům, první je 3382 a druhý je 3383. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Pan poslanec Jiří Hájek.

 

Poslanec Jiří Hájek: Děkuji za slovo. Já bych se chtěl přihlásit k sněmovním dokumentům pozměňovacích návrhů, a sice 3384, 3185 a 3393, které jsem předvedl v obecné rozpravě.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Pan poslanec Jiří Havránek.

 

Poslanec Jiří Havránek: Děkuji za slovo. Nad rámec toho pozměňovacího návrhu, ke kterému už se přihlásil pan kolega Lochman, který předkládáme s kolegy Lochmanem a Michálkem, se přihlašuji taktéž ke svému pozměňovacímu návrhu, který naleznete jako sněmovní dokument 3394. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Pan ministr.

 

Ministr dopravy ČR Martin Kupka: Já si dovolím přihlásit ke dvěma pozměňovacím návrhům. První je veden pod číslem 3391, týká se dílčího územního rozvojového plánu. Druhý pod číslem 3392, který se týká změny názvu zákona.

A konečně bych rád požádal podle § 95 odst. 1 jednacího řádu o zkrácení lhůty mezi projednáním návrhu zákona ve druhém a třetím čtení na 9 dní, s tím, že počítáme s tím, že v příštím týdnu ten zákon řádně projedná a všechny pozměňovací návrhy i hospodářský výbor. Děkuju za pozornost.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Táži se, jestli ještě někdo má zájem vystoupit? Nikdo, v tom případě končím podrobnou rozpravu.

Pane ministře, máte zájem o závěrečné slovo? Nikoliv. Pan zpravodaj? Také nikoliv.

Vzhledem k tomu, že zde je návrh na zkrácení lhůty na 9 dní, budeme hlasovat. Já jsem přivolal kolegy a kolegyně z předsálí.

 

A pustíme se do hlasování. Jedná se o návrh pana ministra zkrátit lhůtu na 9 dní.

Zahajuji hlasování. Táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 36, přihlášeno 142, pro bylo 103, nikdo proti. Přijato.

 

Tímto tedy končím čtení tohoto návrhu a děkuji všem za spolupráci.

 

Takže jsme u bodu číslo

Aktualizováno 9. 4. 2024 v 15:37.