(pokračuje Markéta Pekarová Adamová)

141.
Odpovědi členů vlády na písemné interpelace

Na pořad jednání 78. schůze Poslanecké sněmovny bylo předloženo celkem 19 odpovědí na vznesené interpelace, s nimiž poslanci nebyli spokojeni, a z toho důvodu požádali o zařazení na pořad schůze Poslanecké sněmovny. Upozorňuji všechny poslance na ustavení § 112 odst. 6 jednacího řádu Poslanecké sněmovny, které zní: "Není-li interpelující poslanec na schůzi Sněmovny přítomen, nekoná se o odpovědi na jeho interpelaci rozprava a Sněmovna k ní nezaujme stanovisko, ani o ní dále nejedná."

Nyní přistoupíme k projednávání odpovědí na písemné interpelace a jako první se jedná o interpelaci, na niž odpověděla ministryně obrany Jana Černochová, a byla to interpelace poslance Martina Kolovratníka ve věci ukvapených závěrů raketového zásahu na území Polské republiky. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 364. Projednávání této odpovědi bylo přerušeno opakovaně, naposledy dne 14. září tohoto roku, do přítomnosti ministryně obrany. Paní ministryně přítomna je, pan poslanec též, pokračujeme tedy v rozpravě. Pan poslanec Kolovratník se hlásí do rozpravy. Tak prosím, máte slovo.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Tak jsem přihlášen. Dobré dopoledne, vážená paní předsedkyně, vážení kolegové z vlády a vážení kolegové ve Sněmovně. Rychle na úvod, proč jsem požádal o projednání této interpelace zde na plénu, tedy jaký je důvod mé nespokojenosti. Je to téma, které je už jedenáct měsíců staré, tu interpelaci jsem podával 16. listopadu 2022, ale je aktuální a může být potenciálně aktuální i v těchto dnech a i v blízké budoucnosti. To, že se k tomu projednávání dostáváme až dnes, nekritizuji a jsem s tím srozuměn. Koneckonců je to i po naší vzájemné dohodě s paní ministryní v jednom z termínů letošních, když byla možnost se zde sejít, ale z pracovních důvodů nás obou k tomu nedošlo, takže tady určitě kritický nejsem. Ale opravdu je to téma, které i dnes může být bohužel nadále aktuální.

Stručně ho uvedu. Já jsem paní ministryni interpeloval ve věci té nešťastné události z 15. listopadu loňského roku, tedy z onoho dopadu raket, útočných anebo obranných systémů, zkrátka raket na území Polské republiky, na území Polska, kde bohužel zahynuli dva lidé, dva civilisté. A všichni víte, že to byla téměř rozbuška, že to bylo opravdu velmi citlivé, velmi vážné, horké, nebezpečné téma, a to na mezinárodním poli. To téma bylo tak zásadní a tak vážné z toho důvodu, že pokud by v tu chvíli to byly opravdu ruské rakety, tedy technika nebo vojenská zbraň, která byla vystřelena z území Ruska, původcem útoku by bylo Rusko a ty rakety dopadly na Polsko jako člena NATO, tak by to opravdu potenciálně bylo o aktivaci čl. 5 našich smluv s NATO, tedy o útoku na jednoho z členských států NATO. Víme také, jak to nakonec vypadalo dále, že ty emoce bylo potřeba umírnit, zklidnit, říci - a říkala to jak bezpečnostní rada Polska, polského státu, tak to říkali vrcholní představitelé Severoatlantické aliance - že určitě nemůžeme hned v prvních minutách tvrdit, že Rusko zaútočilo na členský stát Severoatlantické aliance. Už to je například potom čl. 4 té smlouvy, který je mírnější. Ale bohužel takto nemluvila naše ministryně obrany paní Jana Černochová. Já, paní ministryně, znovu připomenu ten váš dnes už historický tweet z 21.15, 15. listopadu. Tady ho mám vytištěný, zvětšený. (Poslanec Kolovratník ukazuje plénu podklady.) Vy jste v emocích a velmi rychle veřejně prohlásila: "Plně stojíme na straně našeho polského spojence i Ukrajiny, dnes opět bombardované teroristou Putinem. Nyní vyhodnocujeme" - a teď to podtrhuji - "prokázaný dopad ruských raket" - prokázaný dopad ruských raket - "na polské území. Ať by šlo o omyl, nebo provokaci, je to další eskalace konfliktu ze strany Ruska a nesmí zůstat bez odezvy."

Paní ministryně, ať neztrácíme čas. Jsme ve shodě, naprosto s vámi souhlasím, že agresorem je Rusko, že agresorem je Putin. Vy jste mi to napsala i do odpovědi na tu interpelaci, vy jste se vyjádřila zčásti jasně a zčásti - a omlouvám se za to - vágně, že přece je jedno, čí raketa protivzdušné obrany tam dopadla, že je za to prostě odpovědné Rusko. Tady jsme ve shodě. Na 1000 % vás vždycky podpořím, včetně mých kolegů, že původcem, iniciátorem toho konfliktu je prezident Putin a Rusko.

Ale vracím se tedy k tomuto vašemu tweetu, který opravdu mohl být rozbuškou, byl velmi nebezpečný, když vy jste v emocích takhle rychle prohlásila, že je to prokázaný dopad ruských raket. A připomenu, že v té noci, v tom večeru, v nadcházejících minutách mnohem mírněji než vy mluvila jak bezpečnostní rada Polska, tak to do jisté míry žehlil i pak premiér Petr Fiala, který ta úvodní vyjádření mírnil. A tady vás prostě žádám o vyjádření a o vaši reakci, protože já bych, paní ministryně, i lidsky mohl pochopit, že v tu chvíli jste takový tweet napsala, že jste to tak cítila, ale sama moc dobře víte, že zkrátka slova "prokázaný dopad ruských raket" toho 15. listopadu 2022 ve 21.15 nebyla platná, že zkrátka byla zkreslená. Přesto jste, pokud se nepletu, dodnes ten tweet nerevidovala, nevrátila jste se k němu, a de facto spíš já to vnímám tak, že vy si stále za tím vyjádřením stojíte. A to je věc, ze které mám obavu. Co když bohužel dojde k podobnému incidentu, k podobnému problému i nezamýšlenému znovu? Opět budete hned mluvit o ruských raketách? Asi sama cítíte, že tohle může být velký bezpečnostní problém na úrovni celosvětového konfliktu. Proto vás prosím o další vysvětlení. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Paní ministryně se hlásí do rozpravy. Prosím, máte slovo.

 

Ministryně obrany ČR Jana Černochová: Děkuji. Vážená paní předsedající, milí kolegové, kolegyně. Děkuji za tu interpelaci panu poslanci Kolovratníkovi. Ten můj tweet on tady přečetl. Já k tomu doplním následující. Byla jsem v ten den, kdy ty rakety dopadly na polské území, tak jsem byla na jednání FACu v Bruselu, pamatuju si to úplně přesně. Vystoupila jsem z letadla ve Kbelích a dostala jsem tyto informace, které mně samozřejmě chodí od zpravodajských služeb i od kolegů z Ministerstva obrany. Nejprve jsem dostala informaci o dopadu té ruské rakety, že se zjišťují další podrobnosti. Následně jsem, pane kolego Kolovratníku, v 19.48 dostala informaci, že podle všeho ruské rakety opravdu dopadly na území Polska, v 19.48. Proto jsem v 21.15 napsala tento tweet. A tento tweet je stále platný, protože ty rakety opravdu byly z ruské provenience, byly vyrobeny v Rusku, takže i vlastně ty první zpravodajské služby, které monitorovaly situaci na místě a viděly, že se jedná o výrobek jako ruskou raketu, tak zřejmě posílaly tuhle tu informaci. Pak jsem dostala informaci o tom, že bude zasedat bezpečnostní rada státu Polska. Bezpečnostní rada státu Polska dělala nějakou tiskovou konferenci zhruba kolem deváté hodiny a ještě ve 22.51 jsem, pane kolego Kolovratníku, dostala informaci, že Poláci se pořád přiklánějí k ruské raketě, (Předsedající: Prostřednictvím.), ale že USA nevylučuje ukrajinský systém S-300. Takže tolik k tomu mému tweetu.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Jenom ještě poprosím poslance o oslovování prostřednictvím. Chápu, že bylo zapomenuto.

Nyní ještě někdo další do rozpravy? Ano, pan poslanec Kolovratník, ale ten musí posečkat, protože s faktickou poznámkou, která má přednost, se přihlásil pan poslanec Růžička. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Pavel Růžička: Vážená paní předsedající, vážená paní ministryně. Já bych se jenom zeptal, jestli tomu rozumím správně, ta informace byla od vojenského zpravodajství? Protože dneska máme komisi, tak se budu pana generála Berouna ptát, proč ty informace nemají přesnější? Proto se ptám. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nyní tedy přihlášený pan poslanec Kolovratník.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Ono to zní jako slovíčkaření, ale v tom detailu je zakopaný pes, paní ministryně, prostřednictvím paní předsedající. Že to byla ruská raketa v Rusku vyrobená, to víme, to jste asi věděla v ten inkriminovaný večer. A víme, já nejsem odborníkem na obranu, vycházím z veřejně dostupných zdrojů a z konzultací se svými kolegy, kteří se problematice věnují, víme, že v tom území, v té oblasti se taková technika používá. Bývalá sovětská možná, abych byl přesnější, pro jak útočné, tak obranné kroky, ale to je ta naprosto klíčová věc. Jestli ta raketa byla vystřelena z Ruska, tedy jestli to byl útočný krok v ten moment, jestli to byla ruská útočná raketa, která dopadla do Polska, anebo jestli to v uvozovkách pouze byla raketa ruské výroby použitá k obraně, k obrannému aktu, a její zbytky dopadly na to polské území? A já vás... známe se dobře. Já věřím, že to víte, že tenhle rozdíl, tu jemnou nuanci, ale naprosto klíčovou nuanci, že cítíte a že zkrátka mi z té odpovědi chcete utéct a uhnout. Já vám nemůžu dávat žádné rady, to bych si v žádném případě nedovolil, ale dokážu si představit i pro budoucí možná vyjádření, třeba takovéto dovysvětlení veřejně následně přidat, že zkrátka nebylo jasno, že to bylo v emocích a že samozřejmě budeme vycházet z přesných informací. Ale znovu opakuji, jenom jakoby mlžit, že to byla nějaká ruská raketa, že jste tedy vlastně měla pravdu, to je zkrátka špatně. A veřejně prohlásit prokazatelný dopad ruské rakety mířící k aktivaci čl. 5, to zkrátka bylo v tu chvíli extrémně rizikové vyjádření.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Teď je přihlášen s faktickou poznámkou ještě pan poslanec Žáček, pak samozřejmě další. Prosím.

 

Poslanec Pavel Žáček: Děkuji za slovo. Určitě panu kolegovi, který právě zdůraznil, že je odborníkem spíše na dopravu než na bezpečnost, tak jenom dám určitý kontext. Kdo dneska všechno řeší to, že ruské rakety prokazatelně se dostaly na území státu NATO nebo přelétaly státy NATO? I Polsko, viz současné změny ve vedení polské armády, řeší se ta raketa u Bydhoště, má to i politickou, nejenom bezpečnostní konotaci. Řeší to samozřejmě Rumunsko. Řešil se v minulosti i na půdě NATO ten přelet toho jednoho prostředku, který spadl až u Záhřebu. Takže je to naprosto relevantní problém, myslím si, že NATO k tomu přistupuje a jednotlivé státy NATO velmi seriózně. Je vidět, že naše prostředky jsou takové, jaké jsou, reagují, a že ta americká schopnost jaksi odhalovat to, kam ty rakety letí, odkud byly vystřeleny, je mnohem větší než nás, byť jsme zde bezprostředně na východním křídle NATO. Čili tohle to dávám do kontextu. Myslím si, že děláte z mouchy velblouda. Prosím, dejte to do kontextu i toho, že ty státy ohroženy už jsou, ale zatím nereagovaly, protože nechceme eskalovat ten konflikt, který na východě je a kde podporujeme jednoznačně Ukrajinu.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: S další faktickou poznámkou se přihlásil pan poslanec Mašek. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Mašek: Vážená paní předsedající, vážená paní ministryně, kolegyně a kolegové, kupodivu budu reagovat na kolegu Žáčka. On to tady v podstatě řekl. K takovým incidentům dochází, dochází k tomu na území třeba Rumunska. Jmenoval jsi tady, Pavle, prostřednictvím paní předsedající, Záhřeb, jmenoval jsi jiná místa. Ale ten diametrální rozdíl je v tom, jak na to reagují. Ty incidenty se vyšetřují, reagují rozumně, a tady se omlouvám, paní ministryně, tohle to byl prostě výkřik do tmy a bylo to z pozice ministryně obrany velmi nebezpečné, protože vy jste okamžitě bez vyšetřování chtěla aktivovat článek, který může uvést v podstatě státy NATO nejen do bojové pohotovosti, ale k nějaké akci.

Takže já bych tady chtěl upozornit na tu diametrální odlišnost řešení podobných incidentů, to je vše. A poprosil bych do budoucna, abyste k tomu přistupovala, jako k tomu přistupují ministři obrany jiných evropských států.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Paní ministryně bude reagovat s faktickou. Prosím, máte slovo.

 

Ministryně obrany ČR Jana Černochová: Pane kolego Mašku, prostřednictvím paní předsedkyně, lžete! Já jsem o žádném čl. 5 nehovořila. Ten můj tweet tady četl pan poslanec Kolovratník a já ho ještě zopakuji! "Plně stojíme na straně našeho polského spojence i Ukrajiny, dnes opět bombardované teroristou Putinem. Nyní vyhodnocujeme prokázaný dopad ruských raket na polské území. Ať by šlo o omyl, nebo provokaci, je to další eskalace konfliktu ze strany Ruska a nesmí zůstat bez odezvy." Kde tady vidíte, že bych hovořila o čl. 5? Proč tady sprostě lžete? Nic takového jsem ani nenapsala ani neřekla! Takže prosím, vezměte svoje slova zpátky!

K tomu, co tady se ptal pan poslanec Růžička - ano, tu informaci jsem měla od vojenského zpravodajství, takže žádné emoce. Informace, které jsem jako ministryně obrany měla a které jsem sdělila veřejnosti, tečka. (Potlesk z pravé části sálu.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Paní poslankyně Peštová s faktickou poznámkou. Prosím.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo, paní předsedající. Já jsem se jenom chtěla zeptat, paní ministryně, co je tou odezvou? Vy jste tam napsala v tom tweetu, že nesmí zůstat bez odezvy. A jaká by tedy byla podle vás ta odezva? V čem spočívá ta odezva? Děkuji za odpověď.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nyní s faktickou poznámkou přihlášen pan poslanec Růžička. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Pavel Růžička: Děkuji, paní předsedkyně. Paní ministryně, prostřednictvím paní předsedající, děkuji vám za odpověď. Už si myslím dlouho, že vojenské zpravodajství svoji činnost nevykonává dobře. Teď jste mě v tom jenom utvrdila, děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nyní je přihlášen s faktickou poznámkou ještě pan poslanec Heller.

 

Poslanec Šimon Heller: V krátkosti reakce na vojenské zpravodajství - všichni, kteří čtete zprávy, které nám posílá nejenom vojenské zpravodajství, ale další složky, se přece nemůžete domnívat, že vždy tyto složky vyhodnotí stoprocentně přesně tu informaci tak, jak se tam odehrála. V těch zprávách se zpravidla i hovoří s nějakou pravděpodobností. To znamená, vycházet tady z toho, že pokud hned po incidentu dostanete nějakou informaci a žijete v přesvědčení a ani vojenské zpravodajství z tohoto zpravidla neříká, že je to stoprocentní informace, tak je to naprosto nepochopení toho systému tak, jak je nastaven.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nyní s faktickou poznámkou přihlášen pan poslanec Lang a následuje pan poslanec Bělica. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Hubert Lang: Děkuji, paní předsedající. Já bych chtěl zareagovat na paní ministryni obrany Černochovou. Já si myslím, že kolega Mašek, prostřednictvím vás, paní předsedající, tady slušně hovořil a vy na něj naběhnete tady, okamžitě zvýšíte hlas, okamžitě křičíte: Lžete, vyvalujete tady oči... Nezlobte se na mě, prostě my se jenom ptáme, protože vy jste ministryně obrany a měla byste k tomu přistupovat s nějakou chladnou hlavou, a my se obáváme, že pakliže takhle reagujete, takhle hystericky reagujete i na to, co vlastně tady se jenom ptáme, tak to mi nepřipadá úplně normální.

A na kolegu Hellera - každý to nečte, ty zprávy, že jo? Všichni poslanci nejsou zdaleka příjemci těchto zpráv. Musíte si to vyhledat, ty zprávy, byť se domnívám, že vojenské obranné zpravodajství trošku vybočuje z toho narativu, který je nám neustále v poslední době podsouván, a ta jejich poslední výroční zpráva samozřejmě je v pořádku. Otázka je, jak dlouho tam ten analytik ještě vydrží, který napsal to, co napsal, tu pravdu o těch narativech. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nyní pan poslanec Bělica a následuje pan poslanec Bělobrádek. Faktické poznámky. Prosím.

 

Poslanec Josef Bělica: Dobré ráno, krásné ráno, dámy a pánové, paní předsedající, vážená paní ministryně, já bych k tomu dodal pár takových, možná faktických. To, že ten tweet je prostě úlet v emocích a že tam v podtextu je napsáno něco, o čem si můžeme každý myslet, co chceme, a jsme tady obviňováni ze slovíčkaření, to by si ministryně dovolit neměla, protože jsem přesvědčený o tom, že v těchto situacích se má jednat především s chladnou hlavou a udělat řekněme na mezinárodní scéně v takové chvíli přešlap je strašně snadné. Takže já to nezlehčuji, já těm emocím rozumím a byl bych rád, aby se ta diskuse vrátila do věcné roviny.

K panu poslanci Hellerovi, vaším prostřednictvím, paní předsedající: víte, na kvalitě zpravodajských informací ale sakra záleží. Sakra záleží! Pokud nemáte kvalitní zpravodajské informace, ministrovi někdo napíše tohleto s tou zodpovědností a ministr potom reaguje špatně, tak to může mít dalekosáhlé následky. Takže, pane poslanče, nezlehčujte to. Kvalita zpravodajských informací je velmi důležitá! Nesouhlasím s kolegou Langem o tom, že poslední zpráva vojenského zpravodajství je v pořádku, nemyslím si to. Osobně se budu na komisi ptát na některé detaily, které mi tam prostě chybí. A já si právě myslím, že na kvalitu zpravodajských služeb bychom měli velmi dbát, takže to nezlehčovat. A ano, pokud by se s námi komunikovalo normálně, bez emocí, třeba na výboru, tak jsme si to mohli vyříkat někde jinde než tady na Sněmovně, ale bohužel my ten prostor nedostáváme. S námi se nemluví normálně, protože když se na něco zeptáme, tak jsme dezoláti. Tak vám děkuji a přeji všem příjemné ráno. (Potlesk z levé strany sálu.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Bělobrádek, následuje pan poslanec Mašek. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Pavel Bělobrádek: Děkuji, paní předsedkyně. Vážené kolegyně, kolegové, já bych chtěl kolegy z ANO upozornit na to, že nejdříve je potřeba se podívat do vlastních řad. Jestli tady pan kolega Lang hovoří o hysterickém křičení a podobně, tak si nejdřív srovnejte svého předsedu, který tady řve o lžích. Tady říkal, že tady sedí zloději. Nikdy nebyl schopen říct, kteří to jsou. Směje se sám sobě, řve tady, nadává, hovoří o lidech, kteří jsou v oficiálních funkcích Evropské komise, jako o magorech, tyká bývalým premiérům a skutečně jeho projev je tedy velice specifický.

Já to obvykle nekomentuji, toto je pouze reakce na vás. Někteří z vás komentují i to, jak mluvím já, jestli mluvím potichu, pomalu nebo jak jinak. Možná by bylo dobré se od tohoto oprostit a vrátit se k tomu věcnému, protože když si budeme hodnotit, jak tady kdo vystupuje, tak se moc daleko nedostaneme. Prosím, arbitr vkusu by tady být neměl. Nechte si to na nějaké rozhovory jinde a tady se bavme věcně, protože pak byste se skutečně museli podívat nejdříve do vlastních řad, jak třeba váš předseda, ale někteří další z vás vystupují - jestli to je hysterické, jestli mluví klidně, jestli mluví rozvážně. Já myslím, že to sem úplně nepatří, takže pojďme se vrátit k meritu věci. A když, tak se podívejte do vlastních řad. (Potlesk z pravé části sálu.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: S faktickou poznámkou nyní pan poslanec Mašek, následuje pan poslanec Bělica. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Mašek: Vážená paní předsedkyně, kolegyně, kolegové, cituji z PrahaIN 16. 11. loňského roku: "Podle předběžných informací ruské rakety zasáhly projíždějící traktor s dvojicí polských občanů a obilné silo. PrahaIN.cz zaznamenala především na sociální síti Twitter desítky reakcí. Pokud vynecháme ty nejagresivnější, velmi často zaznívá otázka týkající se aktivace čl. 5 Severoatlantické smlouvy."

Tady se musím omluvit paní ministryni, protože v jejím tweetu to explicitně nebylo. (Ministryně děkuje.) Nicméně výzva k reakci, jasné reakci tam byla. Takže paní ministryně, já se omlouvám, ale na druhou stranu prostě podle mě to bylo z vaší strany, z pozice ministryně vnitra, příliš rychlé, příliš tvrdé a příliš jednoznačné, ministryně obrany, promiňte, příliš rychlé a jednoznačné vyjádření bez toho, abychom vyčkali na nějaké výsledky toho vyšetřování. Alespoň první výsledky. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Pan poslanec Bělica se svojí faktickou poznámkou, následuje paní ministryně Černochová. Jsme ve faktických. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Josef Bělica: Děkuji za slovo, paní předsedající. Já budu velmi rychle vaším prostřednictvím, paní předsedající, k panu předsedovi Bělobrádkovi. Se vším respektem, to vám ten antibabiš moc dlouho netrval. Vy vždycky totiž, když se dostanete argumentačně do úzkých, začnete s antibabišem. Prosím, tenhle ten bod není antibabiš ani o Babišovi, to je o nějakém tweetu, to je o nějakém vyjádření. Pojďme se vrátit k meritu věci a nezačínejme zase s tím antibabišem. O tom to není tahle diskuse, pane předsedo. Děkuji. (Potlesk poslanců z hnutí ANO.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nyní paní ministryně Černochová a následuje pan poslanec Žáček - faktické poznámky. Prosím.

 

Ministryně obrany ČR Jana Černochová: Děkuju, paní předsedkyně. Já bych chtěla poděkovat panu poslanci Maškovi za jeho omluvu. Omluvu přijímám a já se panu poslanci Maškovi omlouvám za to, že jsem na něj zvýšila hlas. (Potlesk poslanců hnutí ANO.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Pan poslanec Žáček s faktickou poznámkou. Prosím.

 

Poslanec Pavel Žáček: Děkuju za slovo. Já bych reagoval na ctěného kolegu pana Bělicu, vaším prostřednictvím. Já bych tedy nikdy nepoužil slovo dezoláti, určitě ne, přestože se někdy můžeme ostře střetávat i v otázkách národní bezpečnosti či obrany, které by měly být řešeny konsenzuálně a stranicky, a bohužel ten mechanismus nemáme. Tady přesně nastala situace - jiné státy to třeba mají, reagují hned. Vím, že volal po nějaké informaci, ale my ani jako koaliční poslanci nejsme svoláváni, když je nějaká krizová situace, abychom rychle se někde sešli, abychom mohli být informováni a abychom mohli být součástí té informační reakce jak vůči naší veřejnosti, tak navenek. Bohužel to nemáme. Možná bychom se o tom měli bavit, protože to jsou velmi důležité otázky.

Paní ministryně nedělala tweet, který by byl určen opozici, dělala ho celé veřejnosti, aby byla jasná ta pozice na základě informací, které měla k dispozici. Ale bavme se o tom, jsou to vážné věci, abychom byli v jednu dobu stejně informováni a abychom tady se pak nemuseli takhle přetahovat, abychom to braly obě strany stejně vážně, protože to jsou opravdu věci, které se dotýkají nás všech, a zejména národních zájmů České republiky. Děkuju.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: S faktickou poznámkou nyní pan poslanec Bělobrádek a následuje pan poslanec Bělica. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Pavel Bělobrádek: Děkuji za slovo. K panu poslanci Bělicovi. Vy jste mě nepochopil nebo špatně poslouchal. (Předsedající: Prostřednictvím.) Prostřednictvím paní předsedající. Já jsem přece hovořil nikoliv o nějakém antibabišovi, ale hovořil jsem, že z vašich řad, a řekl jsem příklad a těch může být víc. A jestli chcete, tak je budu jmenovat, kdo tady zvyšuje hlas, kdo tady pisklavým hlasem, ale mně to přijde nedůstojné. Já vám jen říkám, že pokud tady vaši kolegové nějakým způsobem komentují, jakým způsobem tady kdo reaguje, jestli hodnotí jako arbitři vkusu, kdo se chová hystericky, kdo zvyšuje hlas a podobně, tak si myslím - a v tom je ten, to jste možná nepostřehl - v tom je ta pointa, v tom je ten zásadní bod, že bychom tohleto neměli dělat a neměli bychom se k tomu vyjadřovat. To byl vlastně ten princip, to byla pointa, o kterou šlo. To znamená, abychom se věnovali meritu a abychom nekomentovali to, jakým způsobem tady kdo vystupuje. Protože to byste potom, pokud byste nebyli pokrytci, museli komentovat i svoje kolegy. A je mi úplně jedno, jestli to je váš předseda - ale ten je takovým fenoménem - ale je jich tu víc, mohu je tady jmenovat, jestli chcete, vaše kolegyně některé, vaše kolegy, to není zase takový problém. Ale já myslím, že tímhle bychom neměli zatěžovat diskusi, která by měla být věcná a která - a v tom s vámi souhlasím - by se měla týkat merita, tedy spíše toho obsahu nežli formy, jakkoliv chápu, že neoddělitelnost formy a obsahu jsou bezpochyby důležité.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Pan poslanec Bělica s faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Josef Bělica: Pane předsedo Bělobrádku, vaším prostřednictvím, paní předsedající, já vám moc děkuji za tento výklad. Já se sám úplně nepovažuji za člověka nechápavého, věřte, že jsem vás poslouchal. Pokud byste poslouchal aspoň chvíli vy mě, tak byste asi zjistil, o co mi šlo. A já nechci vyvolávat konflikt. Víte, ono takové to obviňování: Vy za to můžete, my za to nemůžeme a mluvit tady z vašich řad o pokrytectví nám může připadat úplně stejně absurdní, jako když to říkáte vy směrem k nám. Já si myslím, že by si měl každý zamést v první řadě před vlastním prahem, když už jsme u toho pokrytectví. Ale já to nechci opravdu eskalovat, tu diskusi, tímto směrem, protože to není ani můj styl, ani můj zájem. Já si myslím, že bychom se měli bavit o konkrétních věcech.

A k panu kolegovi Žáčkovi, se vším respektem, kdybychom se o těch věcech normálně bavili na těch výborech, na podvýborech a případně na komisích, my bychom s tím neměli problém.

Ale možná i směrem k panu předsedovi Bělobrádkovi, vaším prostřednictvím. Ta diskuse není normální, situace se oproti minulému volebnímu období změnila velmi významně a k horšímu. Nevím, proč z nás vytváříte nepřátele. A já jsem použil dezoláty, protože ne pan kolega Žáček - to je pravda, od něho jsem toto nikdy neslyšel, od některých vašich kolegů ano. Dobře, tak začněme s tím zametáním před vlastním prahem, jo? Ale já jsem tady o tom mluvil už několikrát a nechci se pouštět do těchto filozofických debat, někdo začít musí. A pokud se nezačneme bavit o těch konkrétních věcech - a obranná bezpečnost, tam bychom možná mohli společnou cestu najít jako první - tak nemáme šanci a dopadne to blbě.

Já mám připravenou interpelaci na paní ministryni, a víte proč, pane kolego? Protože s námi nekomunikuje. A když už se na výboru na něco zeptáme, tak po nás řve, a vlastně na to nemáme právo se ptát, tak se budeme ptát veřejně tady na Sněmovně. Děkuju. (Potlesk poslanců hnutí ANO.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: S faktickou poznámkou nyní bude reagovat pan poslanec Bělobrádek. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Pavel Bělobrádek: Děkuji za slovo. Vaším prostřednictvím, pane kolego Bělico, no, já jsem vás poslouchal velice dobře, můžete se podívat do stenozáznamu. Tak znovu. Ta pointa je v tom, že vy jste mě obvinil z antibabiše, a to jste opravdu nepochopil, protože tady o žádného antibabiše nešlo. Tady šlo o to - a vy říkáte, každý má si zamést před vlastním prahem, a na to já jsem právě reagoval. My bychom neustále mohli tady vystupovat a komentovat některé vaše kolegy a kolegyně, abych to specifikoval, abyste mě neobviňoval za antibabiše, o něj vůbec nejde, to je jeden z celé řady, i když on je tedy mimořádný. V tomhle případě jste přišli vy a komentovali jste - tady před chvilkou, podívejte se do stenozáznamu - komentovali jste, jakým způsobem komunikuje paní ministryně, a teď jste znovu řekl, že na vás řve. A my bychom stejně tak mohli - tak si zameťte vy před svým prahem. A já vás prosím o to, přestaňme komentovat tady na veřejnosti, jakým způsobem kdo.

A já jsem byl také obětí toho, že bylo komentováno, jakým způsobem vystupuji, že tady mluvím monotónním hlasem, nebo něco takového, nějakou takovou ptákovinu. Pardon, já nebudu používat zvířátka raději. Tak v tomhle smyslu si myslím, že to sem nepatří a že arbitrem vkusu ať si zůstane divák, posluchač, volič, a nekomentujme se navzájem. I když by mě zajímalo tedy, kdo byli těmi zloději, kteří tady byli označeni veřejně zvýšeným hlasem.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Tak nyní už nevidím nikoho přihlášeného do rozpravy. Ještě pan poslanec Kolovratník. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Martin Kolovratník: V tomhle slově už jsem nechtěl využívat tu faktickou poznámku a řádnou přihlášku. Avizuji, že budu žádat návrh na nesouhlas s odpovědí na tu interpelaci. Budu respektovat, jestli paní ministryně po mně ještě bude chtít reagovat, nebo ne.

Ale za sebe jako autora té interpelace se pokusím rychle shrnout reakce na vás, kolegyně, kolegové. Nejdříve na pana poslance Bělobrádka. Já za sebe, aspoň tak jsem tu interpelaci formuloval, jak to téma vidím, neřeším naše vyjadřování tady vůči sobě, tu formu, o které mluvíte. My i vy to uneseme, od toho tady jsme, a jsme profesionálové, máme na to koneckonců imunitu a tak dál a tak dál. Já přece řeším obsah, obsah toho vyjádření paní ministryně, který byl veřejný a šel vůči silovým složkám, vůči našim partnerům, NATO, vůči občanům České republiky, takže tady se s vámi neshodnu.

Směrem k panu poslanci Žáčkovi. Možná překvapím, jemu děkuji za to vystoupení. Je to normální, nemáme s tím problém, každý jsme odborníkem na něco, proto jsem to tady řekl. Ale pane poslanče, vlastně ten váš argument, který jste řekl, nahrává mně. Vy jste přesně a dobře, správně - díky za to - popsal, že je to citlivé, že státy NATO, spojenci, velmi pečlivě, velmi opatrně vyhodnocují s vědomím, že zkrátka je to munice ruské nebo sovětské provenience a že se v tom území pohybuje, vyskytuje, dopadá a že je potřeba nejdříve uváženě, s chladnou hlavou vyhodnotit trajektorii té střely, té dráhy, pak teprve dělat nějaký závěr. A o tom celém ta moje interpelace, ten nesouhlas a to varování je, že zkrátka paní ministryně Černochová takhle s chladnou hlavou nepostupovala. Tak to zkrátka v tom listopadu loňského roku v tom tweetu bylo. A jakkoliv bych to mohl lidsky pochopit, zkrátka paní ministryně Černochová má být profesionál, je to šéfka silového rezortu. V jejích rukou a na jejím vyjádření leží v ten moment velmi citlivá a velmi klíčová rozhodnutí spojenců Severoatlantické aliance. Já jsem prostě hluboce přesvědčen o tom, že ten tweet nebyl správně formulovaný, že byl přehnaný a hrozil, byl už téměř na hranici toho, že může spustit něco mnohem většího, co bychom nechtěli. Proto budu žádat podle § 112 odst. 5 o vyslovení nesouhlasu s odpovědí na tuto písemnou interpelaci. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji a nyní ještě faktická poznámka pana poslance Bělobrádka. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Pavel Bělobrádek: Děkuji, paní předsedající, kolegyně, kolegové. Ke kolegovi Kolovratníkovi - nevím, proč se mnou, pane kolego, prostřednictvím paní předsedající, nesouhlasíte, když jsem říkal úplně to samé, ať se vrátíme k meritu věci. Já jsem vás vůbec jaksi nějakým způsobem nekomentoval, že vy byste tady řešil tu formu, takže to si naprosto rozumíme, protože já celou dobu apeluji, abychom nekomentovali formu, ale obsah. Nevím, s čím nesouhlasíte, říkáte úplně to samé, co já. A v tom případě myslím, že tady není potřeba v tomhle jako to dál rozvádět. Ano, bavme se o tom meritu, to já s tím naprosto souhlasím. Já jsem komentoval tu formální stránku, nikoliv ten obsah, takže nevím, proč bychom spolu nesouhlasili. Naopak já to vítám a vyzývám, ať se oprostíme o komentáře verbálního a nonverbálního projevu jednotlivých poslanců, ale ať se bavíme o meritu věci. Myslím, že to je konstruktivní, a v tom si rozumíme a s tím souhlasíme.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nyní se již do rozpravy nikdo nehlásí. Pokud tomu tak je, rozpravu končím.

A teď bych teprve měla požádat pana poslance o usnesení, ale on ho už zmínil. Pokud nenamítá on ani nikdo další, budeme to považovat za již splněnou podmínku. To znamená, pan poslanec Kolovratník navrhl nesouhlasné stanovisko. Přivolám všechny z předsálí.

Eviduji zájem o vaše odhlášení, proto prosím, abyste se opětovně přihlásili.

 

Jakmile se počet přihlášených ustálí, budeme hlasovat o návrhu pana poslance Kolovratníka, který žádá o přijetí nesouhlasného stanoviska s danou odpovědí na interpelaci. Počet přihlášených se již ustálil.

Zahajuji tedy hlasování. Kdo je pro nesouhlas? Kdo je proti?

Hlasování číslo 29, je přihlášeno 100 přítomných, pro 52, proti 48. Návrh byl přijat. (Potlesk z lavic ANO.)

 

Tím jsme se tedy vypořádali s touto interpelací. Děkuji vám a postoupíme dále.

Další interpelací by měla být projednávána interpelace na ministra spravedlnosti Pavla Blažka, který odpověděl na interpelaci poslance Ivana Adamce ve věci Činnosti některých orgánů činných v trestním řízení. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 418. Projednávání této odpovědi bylo přerušeno opakovaně, naposledy dne 14. září tohoto roku, do přítomnosti ministra spravedlnosti. Ten není přítomen, tudíž není naplněna tato podmínka a my se touto interpelací nemůžeme zabývat.

Přistoupím tedy k další interpelaci, která je taktéž na ministra spravedlnosti Pavla Blažka, který odpověděl na interpelaci poslance Ivana Adamce ve věci Pokusu o zásah do mého ústavou garantovaného práva podávat interpelaci na členy vlády. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 419. Projednávání této odpovědi bylo opět přerušeno opakovaně, a to naposledy 14. září tohoto roku, do přítomnosti ministra spravedlnosti. I v tomto případě tedy nemůžeme pokračovat a projednávat tuto interpelaci, neboť pan ministr přítomen není a není naplněna tato podmínka.

Přistoupím tedy k další interpelaci. Ministryně obrany Jana Černochová odpověděla na interpelaci poslance Pavla Růžičky ve věci nákupu pásových bojových vozidel pěchoty. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 448. Projednávání této odpovědi bylo přerušeno opakovaně, naposledy dne 29. června tohoto roku do přítomnosti ministryně obrany. Ta přítomna je, pan poslanec též. Budeme tedy pokračovat v přerušené rozpravě, do níž vidím jako prvního přihlášeného pana poslance Růžičku.

Prosím vás, kolegyně a kolegové, o ztišení v sále, abychom mohli pokračovat, případně přesuňte své rozhovory do předsálí. Děkuji. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Pavel Růžička: Vážená paní předsedkyně, vážená paní ministryně, chtěl bych na úvod říct, že má interpelace je ze 4. dubna 2023 a po vzájemné dohodě jsme tu interpelaci posunuli, takže je dneska projednání. Jenom bych v krátkosti shrnul, že se jednalo o interpelaci ve věci nákupu pásových bojových vozidel pěchoty. Tuto interpelaci jsem podával ještě před schválením tohoto nákupu vládou a teď ta situace se pohnula dopředu, tak bych si dovolil z interpelace vypíchnout pár věcí, na které by paní ministryně vlastně na základě nových zkušeností mohla odpovědět. Budu se snažit, abych byl věcný, abychom se my jako poslanci a i veřejnost dozvěděli aktuální stav této zakázky, kterou v současné době řeší ÚOHS, ale já věřím tomu, že ta zakázka bude zdárně pokračovat dál tak, abychom dostáli svému závazku a po roce 2026 měli připravenou těžkou brigádu, jak jsme se zavázali v rámci NATO. (Hluk v sále.)

U tohoto nákupu jde podle § 29s, je to nákup bez soutěže. Je to tedy úplně stejný paragraf, podle kterého tuto zakázku realizoval náš bývalý ministr pan Metnar. Takže to není vláda, jak někde zaznělo, ale je to nákup mezi vládní agenturou Švédska, firmou BAE, a Českou republikou.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Omlouvám se, pane poslanče, ale hladina hluku v sále je stále příliš vysoká. Takže vás, kolegyně a kolegové, prosím, abyste se ztišili, anebo přesuňte své rozhovory do předsálí.

 

Poslanec Pavel Růžička: Zeptal bych se paní ministryně, jestli byla ověřena cena této zakázky v té konečné podobě, jak schválila vláda, a kdo ji ověřil, jestli tedy můžeme věřit, že cena, která byla prezentována, je výhodná a ta správná? A jaké finanční částky jsou registrovány na Ministerstvu financí a s jakou částkou se tedy počítá u tohoto nákupu do rozpočtu? Jenom bych připomněl, že u tohoto nákupu se jedná například u osmnáct zálohových plateb v celkové hodnotě 16,3 miliardy.

Dále bych se chtěl zeptat na specifikaci. Za stejnou cenu máme vozidla, u kterých jsou vyškrtány některé zásadní komponenty. Já si myslím, že to je na úkor bezpečnosti vojáků, jako je například autonomní systém ochrany a rušičky IED. Na výboru pro obranu, když jsem se na to ptal, v té době ještě první zástupce náčelníka generálního štábu pan generál Střecha nás ujišťoval, že k žádnému osekání vybavení nedojde, že to armáda nepřipustí. Ptám se na to z toho důvodu, protože pokud například se tato zakázka zdraží o 5 miliard, některá zařízení, která dřív armáda požadovala, se vyškrtají oproti původní specifikaci, tak najednou je cena o 5 miliard menší a pan náměstek Šulc se chválí, jakou odvedli skvělou práci.

Další věc je servis. Jsem si vědom toho, že to je velice složitá věc dobře naspecifikovat životní cyklus. Chtěl bych se paní ministryně zeptat, jestli aspoň orientačně ví, kolik budeme potřebovat finančních prostředků na udržení životního cyklu? Naší vládě za pana ministra Metnara se povedlo například zasmluvnit servis Shoradu. Vím, že u některých věcí je to obtížné.

Dále bych se chtěl zeptat na zapojení obranného průmyslu. Poslední informace jsme měli, že zatím není nic podepsáno, pouze jsou věci předsmluvněny. Samozřejmě zase rozumím tomu, kdo je s tím spokojený, je firma BAE jako výrobce, Vojenský opravárenský podnik jako prostředník na přeprodeji komponentů, které se u nás nebudou vyrábět, a VR Group, protože je to státem vlastněná firma. U ostatních civilních firem panují spíše rozpaky. Já tady uvedu příklad: například firma Pramacom doveze, nevyrobí v České republice zařízení a prodá toto zařízení třeba zase za 5 miliard Vopce a Vopka toto zařízení prodá se ziskem BAE třeba za 6 miliard, takže se ptám, jestli těch 6 miliard se bude započítávat do té uváděné průmyslové spolupráce?

Další věc je inflační doložka, je to věc, která se u těchto projektů objevuje úplně poprvé. Chtěl bych se zeptat: byl ten projekt BVP dělán společně se Slovenskou republikou, tak bych se chtěl zeptat, jestli i takovouto obdobnou inflační doložku, jestli o tom paní ministryni ví a může to tady říct, mají Slováci. Na tento projekt se spěchalo, aby nám Švédové garantovali cenu, a chtěl bych se tedy zeptat, jaká je ta konečná cena, i když by se tam započítávala inflační doložka, jestli třeba u té inflační doložky, když bude inflace třeba 8 %, jestli ta částka tam nemůže vylézt o dalších třeba 10, 20 miliard navíc.

Já jsem se pokusil to zkrátit, říct opravdu věcně, jsou to věci, které mě a mé kolegy dlouhodobě zajímají, a myslím si, že když už vlastně tato zakázka je podepsána, takže se tady o tom můžeme veřejně bavit. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Paní ministryně se hlásí do rozpravy. Prosím, máte slovo.

 

Ministryně obrany ČR Jana Černochová: Děkuji, paní předsedkyně, děkuji panu poslanci Růžičkovi za jeho interpelaci. Začnu nejprve vyvrácením té informace, že jsme postupovali stejně, podle stejného paragrafu jako pan bývalý ministr Metnar. I on tady kýve, že nic takového není pravda. Ten paragraf byla kombinace § 191 odst. 2 vláda-vláda a § 29s, ochrana podstatných bezpečnostních zájmů. Jednalo se o dvoustrannou smlouvu a ta dvoustranná smlouva je čistě vláda-vláda a trojstranná smlouva je kombinací.

Ověření ceny. Vydržte, tam jsem vám odpovídala už v té interpelaci, je to třicítka. Bude přiměřenost ceny plnění přezkoumána znaleckým posudkem? Pokud ano, kdo ji bude zpracovávat? Takže já to tady přečtu: "Vzhledem ke skutečnosti, že veřejná zakázka je realizována zadáním jednomu předem vybranému dodavateli, bylo nezbytné před podpisem smlouvy provést posouzení ceny v souladu s ustanovením § 12 odst. 4 a 5 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, v platném znění. Z uvedeného důvodu byla dne 26. října 2022 vyhlášena veřejná zakázka malého rozsahu na služby s názvem Znalecký posudek ke stanovení obvyklé ceny pro zakázku pásové bojové vozidlo pěchoty a jeho modifikace, nákup, zadávaná v takzvané otevřené výzvě mimo režim zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v platném znění. Zadavatel předmětné výběrové řízení na veřejnou zakázku svým rozhodnutím zrušil dne 15. listopadu 2022, neboť ve lhůtě pro podání nabídek nebyla přijata žádná nabídka" - to je, do výběrového řízení se nepřihlásil žádný účastník. I to se běžně na našem rezortu dělo. Opět vidím souhlasné pokyvování pana bývalého ministra. Bohužel, znalců v téhle oblasti v České republice mnoho není.

Vzhledem ke shora uvedenému nerealizování veřejné zakázky rozhodl zadavatel, vrchní ředitel sekce vyzbrojování a akvizic Ministerstva obrany, o určení expertní komise k posouzení ceny v čase a místě obvyklé v nabídce Švédského království, veřejné zakázky s názvem Pásové bojové vozidlo pěchoty a jeho modifikace, nákup. Rezortní expertní komisi určil svým rozhodnutím dne 1. února 2023. Zpráva expertní komise ze dne 4. května 2023 konstatovala, že po vyhodnocení a odsouhlasení všech dílčích závěrů shledává, že nabídka dodavatele odpovídá požadavkům rezortu Ministerstva obrany na pořízení bojových vozidel pěchoty a nabídkovou cenu lze považovat za cenu odpovídající dikci § 12 odst. 4 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů, a rovněž akceptovatelnou ve vztahu k plánovaným finančním prostředkům na projekt.

K posouzení nabídkové ceny byla švédskou vládní agenturou FMV dne 26. dubna 2023 zpracována auditní zpráva. V této auditní zprávě agentury FMV, která je švédskou vládou zmocněna k provádění auditních zkoumání k prověření podmínek některých kontraktů, se potvrzuje českému Ministerstvu obrany, že hodinové sazby kalkulované v nabídce, režijní náklady na práci, materiál a výrobu, záruky a ocenění rizik jsou v souladu s jinými obchodními případy, a v některých položkách jde dokonce o ceny výhodnější. Nabídková cena je podle auditní zprávy FMV cenou spravedlivou.

Mimochodem, teď jsme vlastně dokonce třikrát měli na kolegiu nákup munice do shoradů a tam jsme museli postupovat stejným způsobem. A myslím si, že dokonce i ta původní zakázka na ty shorady, tam byla uplatněna tahleta možnost, protože opravdu těch znalců mnoho není, byť bychom byli rádi, kdyby byli. A už pan bývalý ministr - a já jsem to dokončila - jsme začali projednávat i s Univerzitou obrany, aby Univerzita obrany byla schopná v těchto případech nahradit ten znalecký posudek svými experty a aby vlastně i na Univerzitě obrany tito budoucí experti měli patřičné kurzy.

Inflační doložka, ta není výjimkou, že by teď se poprvé uplatňovala inflační doložka s Izraelem, s Francouzi - naprosto běžná záležitost i v rámci vrtulníků při nákupu G-to-G za vaší vlády, inflační doložka samozřejmě je součástí, takže není to nic nestandardního, je to běžný způsob, a předpokládám, že inflační doložku, možná jinak postavenou, než ji tam máme my, ale mají i Slováci.

Vydržte mi chvíli, musím najít další dotazy pana kolegy. Kolik budeme potřebovat finančních prostředků na životní cyklus? No, životní cyklus se počítá na třicet let a tady opravdu, pane poslanče Růžičko, prostřednictvím paní předsedkyně, v tuto chvíli nikdo pořádně neví tu cenu. Je velmi těžké ji predikovat, ale za těch třicet let to, předpokládáme, bude něco kolem 100 miliard korun. To prostě je odhad mých kolegů. Ohledně životního cyklu, tam je velmi obtížné - a vy jste to řekl sám - ten životní cyklus vyjednávat dopředu. My jsme na to vyjednávání nákupu bojových vozidel pěchoty měli vlastně necelý rok. Takže třeba když jsem koukala do historie, jak dlouho se vyjednával životní cyklus na americké vrtulníky Viper a Venom, které nyní dostáváme, životní cyklus na tyto vrtulníky se za pana Metnara vyjednával necelé tři roky a za mě rok a půl, takže vlastně po více než čtyřech letech se nám konečně podařilo vyjednat životní cyklus. A není to vůbec výčitka vůči mému předchůdci, protože prostě ta jednání o životním cyklu vždycky jsou složitá. Ale nám se alespoň u těch vrtulníků v rámci toho životního cyklu podařilo začlenit český průmysl, takže si myslím, že tohle se povedlo a je to fajn.

Co se týče ověření ceny, jak jsem říkala, tam se znalec nepřihlásil, musela se tedy zrušit zakázka na znalce, existuje expertní posouzení expertní komise rezortu a audit ceny FMV.

Co se týče ceny, vydržte mi, hned si najdu cenu. (Ministryně listuje v materiálech.) Byla v nabídce dodržena nabídková cena 5,6 miliardy. Byl dotaz. Ministerstvo se na základě vyjednávání a požadavků Armády České republiky rozhodlo přesunout původně uvažovanou opci na pořízení dalších 36 vozidel do samotné kupní smlouvy, tedy využít opci již v rámci kupní smlouvy. Rámec původně poptávaných 210 vozidel byl tedy o tuto opci navýšen a jednání se vedla o pořízení 246 vozidel. Z těchto důvodů nárůstu počtu poptávaných vozidel je samozřejmě cena vyšší než oněch avizovaných 51,6 miliard korun včetně DPH a představuje částku 59,7 miliard včetně DPH, je to tedy zhruba 49,3 miliard bez DPH. V přepočtu na jednotkovou cenu vozidla však cena, pane poslanče Růžičko, prostřednictvím paní předsedkyně, dodržena byla, respektive je nyní pro ministerstvo dokonce i výhodnější. Při přepočtu na kusovou cenu vozidla je zřejmé, že tento postup přinesl velké úspory. Při původním počtu vozidel vycházela jednotková cena na 245,7 milionu korun včetně DPH za kus, zatímco s využitím opce vychází kusová cena na 242,7 milionu včetně DPH. Tato částka je výsledkem práce českého vyjednávacího týmu, který dojednal kromě jiného to, že Švédové souhlasili s tím, že nezapočítají inflaci už za rok 2022, a tím bylo mimo jiné dosaženo úspory dalších 5,4 %. Takže ano, jednotková cena vozidla byla dodržena.

Co se týče ještě té servisky, respektive smlouvy na životní cyklus. Tady bych ještě chtěla doplnit kromě toho, co už jsem řekla, že podepsaná akviziční smlouva servisní smlouvu tedy nezahrnuje. Důvody jsou praktické, chceme servisní smlouvu uzavírat s českým dodavatelem tak, aby servis byl poskytován na území České republiky a my jsme zajistili bezpečnost dodávek, což upravují i strategické dokumenty. Přesné parametry servisu byly ale závislé na konečné podobě smlouvy na pořízení bojových vozidel. Faktorem je i legislativa. Tady bych tohle podtrhla, to je velmi důležité, konkrétně možnost uzavírat servisní smlouvu společně s akvizicí není možná. To nám bohužel legislativa neumožňuje a asi si to možná i pamatujete z jiných záležitostí, které se řešily ještě i mými předchůdci. Avšak v akviziční smlouvě máme zakotvené zásady poskytování servisu a servisní smlouvu budeme řešit samostatně, určitě výbor pro obranu o tom budeme informovat, chceme opravdu, aby se toho účastnily české společnosti. Servisní smlouva bude podepsána nejpozději do doby dodání prvního vozidla, ale opět máme naději a děláme všechno pro to, že to snad zvládneme dřív.

K té průmyslové spolupráci. Já jsem taky strašně ráda, že to tady pan poslanec Růžička zmínil, protože opravdu, věřte mi, že se nejenom já, ale i moji kolegové celou dobu snažíme, aby zapojení českého průmyslu bylo více než 40 %. Na Dnech NATO, na kterých řada z vás byla, společnost BAE představila zapojení dalších myslím pěti nebo šesti firem českého obranného průmyslu do tohoto projektu, takže už dnes víme, že zapojení českého průmyslu opravdu bude více než 40 %. Švédové se takto zavázali ve smlouvě, a jak jsem říkala, počítají s tím, že to bude více. A hlavně, počítáme s tím, že český obranný průmysl převezme následně i to zajištění, jak jsem tady o tom před chvílí hovořila, péče o pozáruční servis vozidel tak, aby v souladu se strategickými dokumenty byla v té největší možné míře zajištěna bezpečnost dodávek, protože o soběstačnosti českého obranného průmyslu pro případy krize tady mluvíme dlouhodobě a snažíme se pro to dělat maximum. Co se týče firem, které do toho projektu jsou zapojené, konkrétní podoba průmyslové spolupráce, je tato: s pěti hlavními dodavateli z řad českého průmyslu, je to Vopka, Excalibur Army, VR Goup, Ray Service a Meopta, tam již výrobce má uzavřenou smlouvu, s ostatními subjekty českého obranného průmyslu bude mít výrobce uzavřenou smlouvu do konce roku, a jak jsem říkala, na Dnech NATO již tyto smlouvy se rozšířily o dalších pět dodavatelů. Omlouvám se, teď je nemám tady vyjmenované, abych vám je řekla z hlavy, možná mi to kolegové pošlou a já vám doplním tyto informace ve svém dalším vystoupení. Celkem těch podniků do zakázky bude více než třicet, což si myslím, že není špatné, protože samozřejmě české podniky zaměstnávají zpravidla české občany, ti tady platí daně v rámci ekonomiky, to má ten multiplikační efekt a to si asi všichni přejeme.

Smlouva obsahuje také jasné mechanismy pravidelné kontroly zapojení českého průmyslu a rovněž penále pro případ, že by výrobce vozidel neplnil předepsané povinnosti, například právě ve vztahu k míře zapojení českého obranného průmyslu do zakázky. Vozidlo CV90 kombinuje nejmodernější techniku v podobě různých senzorů, komunikačních prostředků a dalšího špičkového vybavení s lety ověřenými technologiemi odolného pancéřování konstrukce celého vozidla a tak dále. Proto je možné do tohoto projektu zapojit široké spektrum českých firem včetně státních podniků, které mají v segmentu vojenské pozemní techniky dlouholeté zkušenosti. Podniky se tak dostanou nejen k finančně zajímavým zakázkám, ale hlavně získají know-how, cenné zkušenosti, zapojí se do mezinárodního dodavatelského řetězce pro toto špičkové vozidlo a předně se budou podílet na zajištění co nejvyšší míry autonomie České republiky na zahraničním dodavateli pro krizové stavy. To jenom abych odpověděla konkrétně, jak se pan poslanec Růžička ptal. Překupování materiálu se nezapočítává do průmyslové spolupráce.

Jestli jsem na něco neodpověděla, tak se omlouvám, budu si dělat další poznámky na další dotazy. Zatím děkuju.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: S faktickou poznámkou se nyní hlásí pan poslanec Bělica. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Josef Bělica: Děkuji, paní předsedající, za slovo. Já bych se v této souvislosti rád zeptal paní ministryně, jestli ta specifikace obsahovala i rušičky IED a autonomní systém ochrany. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nevím, jestli ještě někdo další se chce v rozpravě přihlásit? Nevidím žádné přihlášení do rozpravy. Pan poslanec Růžička se ještě hlásí - ano, prosím.

 

Poslanec Pavel Růžička: Já se omlouvám, paní ministryně, že jsem vás teď rušil, když se ptal pan poslanec Bělica. On se ptal ještě na to, co jste neodpověděla, jakým způsobem bylo vykomunikováno to, že tam byl rozdíl ve specifikaci ohledně těch rušiček, jestli to armádě nevadí, když se to z některých vozidel vyndalo.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Paní ministryně chce reagovat. Prosím.

 

Ministryně obrany ČR Jana Černochová: Naopak. Tento požadavek vznikl ze strany vojáků a jejich důvody byly takové, že v tuto chvíli není zapotřebí, aby to bylo u všech vozidel, takže my jsme to nijak nezpochybňovali a máme za to, že tahleta úspora v tuhletu chvíli byla velmi vítaná.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Pan poslanec Bělica s faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Josef Bělica: Já to nijak nerozporuju, ale možná by bylo dobré u toho projektu tím pádem zdůraznit, kolik se na celkovém objemu ušetřilo peněz, když některá auta to mít nemusí. Chápu, pokud to tam armáda nechce mít, tak proti gustu žádný dišputát, tomu rozumím, ale bylo by fajn, kdyby se to potom nějak objevilo v té ceně a mohli jsme potom říct, kolik ta úspora byla. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Paní ministryně, prosím.

 

Ministryně obrany ČR Jana Černochová: Děkuji. Tyhlety dotazy možná můžeme, jestli pan kolega Bělica souhlasí, směřovat pak konkrétně na výbor, aby tam sami vojáci řekli, co z těch věcí vlastně oni navrhovali, že to tam nemusí být v tom rozsahu. Když tady byla debata o aktivní ochraně, tak ta je na variantách s kanonem pouze v té fázi přípravy a na ostatních variantách pro rušičky je tam příprava. Obojí je tedy na základě rozhodnutí armády.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nyní se hlásí s faktickou poznámkou pan poslanec Metnar, pak eviduji přihlášku pana poslance Růžičky v rozpravě. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Lubomír Metnar: Paní předsedkyně, děkuji za slovo. Já bych se zeptal paní ministryně teď na řekněme současný stav, protože jestli jsem to dobře zaznamenal, v současné době na základě nějakého podání posuzuje tuto zakázku ÚOHS. Prosím o bližší přiblížení, anebo jestli už je rozhodnuto? Nemám tuto informaci. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nyní je přihlášen pan poslanec Růžička do rozpravy. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Pavel Růžička: Já bych chtěl paní ministryni poděkovat za vyčerpávající a korektní odpovědi. K té interpelaci víc nemám, takže vám, paní ministryně, děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji. Nyní už nemám evidovanou žádnou přihlášku do rozpravy... Ještě paní ministryně se hlásila, já jsem ji přehlédla, omlouvám se. Tak ještě stále v rozpravě paní ministryně.

 

Ministryně obrany ČR Jana Černochová: Omlouvám se, bylo by nefér neodpovědět kolegovi panu poslanci Metnarovi. Ano, to podání je u ÚOHS. Podala ho tam firma, která vlastně ani v minulosti nebyla účastníkem výběrového řízení, které pan ministr Metnar tehdy vypisoval, nebo za jeho éry se vypisovala. My v tuhletu chvíli nemáme důvod k pozastavení realizace těch smluvních ujednání, takže všechno běží podle toho, jak ta smlouva byla uzavřena. I v rozpočtu a v položkách rozpočtu pro další období se počítá s tou zakázkou a samozřejmě budeme respektovat rozhodnutí Úřadu na ochranu hospodářské soutěže, až nám nějaké přijde.

Děkuji za tu debatu, případně máme nějaký přesunutý výbor na nějaký jiný termín, na čtvrtek. Pokusím se tam alespoň na chvíli být a změnit stávající program, protože původně měl být výbor v úterý, ale to bude nedůvěra vládě, takže jste museli ten výbor změnit. Já se pokusím tam přijít a požádám kolegy, aby vám udělali nějakou přehlednější informaci k tomu, co tedy můžeme považovat za úspory v rámci toho projektu. Děkuji za tu debatu a děkuji všem za přihlášení se do té debaty.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji. Nyní už neeviduji nikoho přihlášeného v rozpravě, proto ji končím. Nyní se táži pana poslance Růžičky, zda navrhuje usnesení Poslanecké sněmovny k této odpovědi? (Ne.) Nikoliv, tudíž projednávání této interpelace končím.

Načtu došlé omluvy. Babišová Andrea se omlouvá z celého jednacího dne ze zdravotních důvodů, Bauer Jan z celého jednacího dne z pracovních důvodů, Berki Jan od

14.30 do 18 hodin z pracovních důvodů, Hájek Jiří od 10 do 10.30 z pracovních důvodů, Kohajda Michael z celého jednacího dne z pracovních důvodů, Krutáková Jana do 13 hodin z pracovních důvodů, Kubík Jan z celého jednacího dne z pracovních důvodů, Olšáková Eliška od 10.30 do 13 hodin z pracovních důvodů, Philipp Tom do 10.30 z pracovních důvodů. Z členů vlády se omlouvají Fiala Petr od 10 do 11 hodin z pracovních důvodů, Rakušan Vít od 10.30 do 11 hodin z pracovních důvodů a Vlastimil Válek od 10 do 11 hodin z pracovních důvodů.

Nyní bychom měli pokračovat projednáváním interpelace, na kterou odpověděl ministr kultury Martin Baxa. Byla to interpelace poslankyně Zuzany Ožanové ve věci zákona č. 20/1987 Sb. České národní rady, o státní památkové péči. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 452 a projednávání této odpovědi bylo přerušeno dne 29. června 2023 do přítomnosti ministra kultury. Ten však přítomen není, naplněna tedy podmínka není. Ostatně není přítomna ani paní poslankyně, takže projednávat tuto interpelaci nebudeme.

Následuje interpelace, na niž odpověděl pan ministr kultury Martin Baxa, paní poslankyně Jaroslavy Pokorné Jermanové ve věci plánovaných investic v oblasti kultury. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 469. Projednávání i této odpovědi bylo přerušeno 29. června 2023 do přítomnosti ministra kultury a ten přítomen není, tudíž nemůžeme pokračovat, protože není naplněna podmínka projednání.

Následuje odpověď na interpelaci, kterou podal ministr školství, mládeže a tělovýchovy Mikuláš Bek panu poslanci Aleši Juchelkovi ve věci ohrožení vzdělávání dětí v ústavní péči v důsledku navrhovaných legislativních změn. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 478 a projednávání této odpovědi bylo přerušeno dne 29. června 2023 do přítomnosti ministra školství, mládeže a tělovýchovy. Ten je však také omluven, proto projednávání nemůže začít, neboť naplněna podmínka není.

Následuje interpelace pana poslance Karla Havlíčka, který interpeloval předsedu vlády Petra Fialu ve věci nákupu pásových bojových vozidel pěchoty. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 479 a projednávání této odpovědi bylo přerušeno dne 29. června 2023 do přítomnosti předsedy vlády. Pokračovat tedy nemůžeme, protože není naplněna podmínka. Není-li naplněna podmínka, nemůže zastoupit ani přítomná paní ministryně, proto tuto interpelaci projednávat nebudeme.

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví Vlastimil Válek odpověděl na interpelaci poslance Kamala Farhana ve věci reformy péče o duševní zdraví. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 496. Pan poslanec přítomen je, zahajuji tedy rozpravu a rovnou se do ní pan poslanec hlásí, prosím.

 

Poslanec Kamal Farhan: Vážená paní předsedající, děkuji za slovo. Moje interpelace se týkala reformy psychiatrické péče, a jelikož tady není pan ministr, tak bych požádal Sněmovnu o přerušení této interpelace do přítomnosti ministra. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji. Budeme tedy hlasovat o přerušení dané interpelace do přítomnosti pana ministra Vlastimila Válka. Ten je nyní omluven. Přivolávám kolegyně a kolegy z předsálí.

Než se dostaví, ještě načtu jednu došlou omluvu. Paní poslankyně Maříková Karla se omlouvá od 9.45 do 11 hodin ze zdravotních důvodů.

 

Pro nově příchozí jenom zopakuji, o čem budeme hlasovat. Předkladatel interpelace, pan poslanec Kamal Farhan, navrhuje přerušení této interpelace do přítomnosti místopředsedy vlády a ministra zdravotnictví Vlastimila Válka.

Zahajuji hlasování o předloženém návrhu. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 30, je přihlášeno 115 přítomných, pro 95, proti 1. Návrh byl přijat.

 

Přerušuji tedy projednávání této interpelace do přítomnosti pana ministra Vlastimila Válka.

Přistoupíme k interpelaci pana poslance Martina Kolovratníka, který interpeloval předsedu vlády Petra Fialu a ten mu odpověděl na interpelaci ve věci Snaha o úspory nebo odplata, prapodivné okolnosti okolo rušení Úřadu pro přístup k dopravní infrastruktuře. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 501. Zahajuji rozpravu. Nevidím zde tedy ale přítomného pana poslance Kolovratníka, který interpeloval. Předtím byl přítomen, nyní není. Pokud pan poslanec není přítomen, bohužel není možné projednávat tuto interpelaci a ta propadá.

Přistoupíme tedy k další interpelaci. Předseda vlády Petr Fiala odpověděl na interpelaci poslankyně Aleny Schillerové ve věci institutu paušální daně. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 503. Paní předsedkyně Schillerová přítomna je, zahajuji tedy rozpravu k této interpelaci. Připomínám, že pan premiér je omluven. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, paní předsedkyně. Vzhledem k tomu, že pan premiér, jak všichni vidíme, není přítomen, navrhuji přerušit rozpravu k této své interpelaci do jeho přítomnosti. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji. Přivolávám tedy kolegyně a kolegy z předsálí, protože budeme hlasovat o návrhu, který právě zazněl.

 

Připomenu, že se jedná o přerušení interpelace do přítomnosti pana premiéra Petra Fialy.

Zahajuji hlasování o tomto přerušení. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 31, přihlášeno 116 přítomných, pro 92, proti nikdo. Návrh byl přijat.

 

Proto přerušuji projednávání této interpelace do přítomnosti pana premiéra Petra Fialy.

Přistoupíme tedy k další interpelaci, kterou je odpověď na interpelaci poslance Martina Kolovratníka od ministra dopravy Martina Kupky ve věci Snaha o úspory na nesprávném místě? Prapodivné okolnosti okolo rušení certifikace leteckých pozemních zařízení a činnosti oprávněných subjektů v České republice. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 525.

Pan poslanec vidím, že je přítomen, můžeme tedy interpelaci zahájit a já zahajuji rovnou rozpravu, do níž vidím, že se pan poslanec přihlásil. Prosím, máte slovo. (Hluk v sále.)

 

Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji. Já bych stejně jako v předchozím bodu po předběžné dohodě poprosil o přerušení této interpelace, abychom se na ni s panem ministrem mohli tady sejít. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Já vás tady bohužel špatně slyším kvůli hluku v sále.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Prosím o přerušení i této interpelace. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: A teď jde o to, do kdy, jestli do přítomnosti ministra, nebo obecně do příštích interpelací podobně.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Do přítomnosti pana ministra. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji za upřesnění.

 

Budeme hlasovat o přerušení interpelace na pana ministra Martina Kupku do přítomnosti pana ministra.

Zahajuji hlasování o přerušení této interpelace. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 32, je přihlášeno 117 přítomných, pro 91, proti nikdo. Návrh byl přijat.

 

Přerušuji projednávání této interpelace do přítomnosti pana ministra.

Nyní tedy přistoupíme k další. Ministr životního prostředí Petr Hladík odpověděl na interpelaci poslankyně Bereniky Peštové ve věci automatických třídicích linek na odpad. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 526. Paní poslankyně není přítomna, pokud se rozhlížím, není na svém místě, nemůžeme tedy interpelaci projednávat a interpelace propadá.

Následuje interpelace na ministra kultury Martina Baxu, který odpověděl na interpelaci poslankyně Jaroslavy Pokorné Jermanové ve věci přípravy legislativy upravující status umělce. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 527.

Paní poslankyně přítomna je, tudíž můžeme tuto interpelaci projednat, a zahajuji rozpravu, do níž vidím, že má zájem se právě paní poslankyně přihlásit. Prosím, máte tedy slovo. Prosím.

 

Poslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji, paní předsedkyně, dobré dopoledne vám všem. Já bych chtěla požádat vzhledem k tomu, že pan ministr Baxa je omluven z dopoledního jednání, o přerušení projednávání této interpelace do doby přítomnosti ministra kultury. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji i za jasnou specifikaci požadavku, který budeme rovnou hlasovat.

 

Připomenu, že hlasujeme přerušení této interpelace do přítomnosti ministra kultury Martina Baxy.

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro přerušení? Kdo je proti?

Hlasování číslo 33, přihlášeno 118 poslankyň a poslanců, pro 88, proti žádný. Návrh byl přijat.

 

Přerušuji projednávání této interpelace do přítomnosti pana ministra Baxy.

Nyní se dostáváme k interpelaci na místopředsedu vlády a ministra zdravotnictví Vlastimila Válka, který odpověděl na interpelaci poslance Marka Nováka ve věci zákazu kratomu. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 529. Pana poslance zde vidím, je přítomen, můžeme projednávat tuto interpelaci, a já tedy zahájím rozpravu. Pan poslanec v ní chce vystoupit. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Marek Novák: Děkuji za slovo. A vzhledem k tomu, že pan ministr není přítomen, žádám o přerušení tohoto bodu do přítomnosti pana ministra Válka. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji za specifikaci požadavku.

 

Nyní tedy přistoupíme k hlasování o přerušení interpelace do přítomnosti pana ministra Válka.

Zahajuji hlasování o přerušení. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 34, přihlášeno 120 přítomných, pro 91, proti nikdo. Návrh byl přijat.

 

Konstatuji, že přerušuji tuto interpelaci do přítomnosti pana ministra Vlastimila Válka.

Bývalý ministr zemědělství Zdeněk Nekula odpověděl na interpelaci poslance Ivana Adamce ve věci směny pozemků GRANITA Lomy, s. r. o. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 533. Nevidím pana poslance Adamce - domnívám se, že není přítomen, nevidím ho v sále nikde, takže interpelace propadá pro nepřítomnost interpelujícího poslance.

Dostáváme se tedy k další interpelaci, a tou je interpelace na ministra pro místní rozvoj a místopředsedy vlády pro digitalizaci Ivana Bartoše, ten je přítomen. Ten odpověděl na interpelaci poslance Lubomíra Brože ve věci změny zákona o zadávání veřejných zakázek. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 541.

Pan poslanec přítomen je, tudíž zahajuji rozpravu a vidím, že se do ní právě pan poslanec jako první hlásí. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Lubomír Brož: Děkuji za slovo. Vážené poslankyně, vážení páni poslanci, možná si vzpomenete, před několika měsíci proběhla médii kauza neodborných oprav památek. Týkalo se to v médiích zejména Clam-Gallasova paláce v Praze, což je jeden z nejlépe dochovaných šlechtických paláců na světě. Přesto byly některé jeho nástěnné malby po rekonstrukci přirovnávány k výzdobě pizzerie. Mnoho historiků průběh této rekonstrukce kritizovalo, ale problém se netýká jen Clam-Gallasova paláce, ale neodborné rekonstrukce památek nejsou výjimkou, sám jsem se na městské části setkal s touto problematikou konkrétně.

Důvod je mimo jiné samozřejmě v zákonu o zadávání veřejných zakázek, podle něhož je restaurování považováno za subdodávku zhotovitele stavebních prací. Investor, tedy například Hlavní město Praha, tak v takovém případě není sám objednavatelem restaurátorských prací podléhajících památkovému dozoru, ale řeší je právě subdodávkou. A já jsem se ve své interpelaci proto ptal, proč Ministerstvo pro místní rozvoj nechce změnit zákon o veřejných zakázkách, aby těmto případům předešlo, případně zda o této změně neuvažuje. (Hluk v sále.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Omlouvám se, pane poslanče. Jenom vás poprosím, kolegyně a kolegové, přesuňte své rozhovory do předsálí a udržme tady hladinu hluku, která je přijatelná pro vystupujícího. Prosím, pokračujte.

 

Poslanec Lubomír Brož: V odpovědi na interpelaci mi bylo odpovězeno, že řešením není změna zákona, ale jeho správné používání. Ta odpověď byla poměrně obsáhlá s určitými metodickými doporučeními, za to děkuji. Ministerstvo prý k tomu dále připravuje metodiku, kdy nabídla spolupráci Ministerstvu kultury při přípravě této metodiky. To je určitě krok správným směrem, ale bude to těžko vymahatelné právně a v době její přípravy mohou probíhat i další neodborné rekonstrukce, nehledě na to, že je to stále na straně toho zadavatele, jak on se rozhodne - a nechci samozřejmě někomu podsouvat nějaké zlé úmysly, ale pro každého nemusí být ochrana našeho kulturního, historického dědění a správná restaurace památek priorita. A tady se jedná nejen o ty velké věci, jako jsem jmenoval Clam-Gallase, ale může se jednat o malou sošku někde třeba nebo obraz v kapličce na návsi a podobné věci.

Já bych se rád proto zeptal, proč tahle problematika nebyla vyřešena třeba v nedávné novele zákona o veřejných zakázkách, ale to jsem zřejmě pochopil, že je proto, že to nepovažuje za důležité, a chtěl jsem se tedy zeptat, v jakém stavu je příprava této metodiky, zda již proběhla konzultace s Ministerstvem kultury a potom zda přece jenom neuvažuje v budoucnosti o případné změně zákona o veřejných zakázkách, protože jak jsem již říkal, ta metodika je právně nevymahatelná a nezaručuje nám, že by nemohlo dojít v budoucnosti k dalšímu nenávratnému poškození našich památek. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, přeji pěkné dopoledne. Vystřídali jsme se v řízení schůze. Budeme pokračovat v této interpelaci. Zahajuji rozpravu a do rozpravy vidím, že se hlásí pan ministr. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Dobré ráno, vážení páni poslanci, paní poslankyně, pane předsedající, já jsem obdržel tu interpelaci od pana inženýra Brože 13. 7. 2023. Ta interpelace, jak již zde bylo řečeno, se týkala zadávání veřejných zakázek, konkrétně pak problematiky rekonstrukce Clam-Gallasova paláce v Praze. Já jsem na tuto interpelaci odpovědě a ta odpověď byla poměrně rozsáhlá, ale abych to shrnul, my jsme na základě této interpelace začali komunikovat s Ministerstvem kultury ve věci spolupráce skutečně na přípravě odborné metodiky, která by měla nabídnout správný odborný postup a stavět na příkladech dobré praxe, a i v té věci - a tady dám panu poslanci za pravdu, prostřednictvím pana předsedajícího - že problém není, nebo to, co jsem tam řekl, problém není ten samotný zákon o zadávání veřejných zakázek. Zákon o zadávání veřejných zakázek umožňuje zadavatelům různé postupy, jakým způsobem zadávat s ohledem na předmět veřejné zakázky, jejího plnění, ale i správného použití. K tomu by pak měla následovat odborná metodika, která se týká restaurování památek za účasti odborníků z daného odvětví.

Já bych k tomu chtěl doplnit ještě další informace. Ten zákon je normou, která stanoví pravidla pro soutěž mezi dodavateli. On stanovuje jak různé možnosti postupu v soutěži, vedle toho předkládá i různé varianty řešení, které umožňuje občanské právo, a některá plnění lze realizovat jednoduchými postupy - otevřené výběrové řízení, některé jsou významně složitější právě v samotném zadávacím řízení sjednání. Co ten zákon neupravuje, jsou však potřeby zadavatele, které si zadavatel definuje sám. V tom zákoně třeba nelze hledat otázku na to, zda je třeba postavit dům, či lepší je si ho pronajmout, pokud třeba nějaká obec hledá nějaké prostory. Zákon předpokládá nějakou strategii nákupu, strategii, kterou se zajistí potřeba prostřednictvím adekvátní smlouvy či nějaké série smluvních vztahů, se zadavatelem se předem vyhodnotí a podle toho se rozhodne, jaký z nástrojů a jaký typ smlouvy použije.

Proč to říkám? Předmět té interpelace byl apel na změnu zákona, která by vlastně omezila možnosti zadavatele v zákoně o zadávání veřejných zakázek, aby neumožnila v jedné smlouvě požadovat realizaci stavebních prací i restaurátorských prací. Já jsem přesvědčen, že takovýhle postup by vedl vlastně k - promítli bychom do zákona nějakou typologii řešené otázky, byla by vlastně nepřiměřeně přísným opatřením, neboť součástí zakázky rekonstrukce, a já jsem se díval i na příklady, které pan poslanec uvedl, a nebyly skutečně úspěšně realizovány, by pak musely být všechny ty věci odděleně. Je zde spousta realizací, které naopak lze označit jako úspěšné: chrám svatého Víta v Kutné Hoře - tam byl také poměrně velký objem restaurátorských prací, revitalizace katedrály Nanebevzetí Panny Marie v Opavě, revitalizace kostela svatého Mořice v Olomouci, obnova poutního kostela svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve Žďáru nad Sázavou.

Co chci říci? Ano, skutečně v rámci rekonstrukce řady objektů, i toho zmíněného, je zde nějaká část, kterou lze definovat jako stavební, pak je zde třeba část, která je restaurátorská, a zadavatel v průběhu toho řešení musí mít nebo měl by mít, a umožňují to i moderní technologie, od skenů fresek, určení, co, kdy, v kterém období se třeba součástí toho domu změnilo a co má být zachováno, ale skutečně nelze předjímat v samotném zákoně o zadávání veřejných zakázek, zda to či ono může být soutěženo tímto specifikem.

Ještě jenom k té rekonstrukci, která vlastně byla předmětem té interpelace. Ona tam nebyla zpochybňována rekonstrukce celková, ale byla tam vyjádřena určitými odborníky nespokojenost s jistou částí restaurátorských služeb. Já si myslím, že skutečně toto se musí řešit per případ tak, jak je vlastně ta zakázka vypisována, od dozoru, kdo je pozván k tomu návrhu, spíše než že bychom tuto možnost ukotvovali pro specifickou činnost právě v zákoně o zadávání veřejných zakázek. Nemyslím si, že to je ten správný nosič úspěšně realizované restaurátorské práce.

My teď připravujeme strategii veřejných zakázek. Předpokládáme mimo jiné i systematickou podporu pro vzdělávání i pro podporu strategických investic a další cesta podle mě skutečně vede v komunikaci a spolupráci s Ministerstvem kultury, kde se příklady dobré praxe vlastně promítnou do metodiky restaurování kulturních památek, například možnost předchozího zpracování budoucího návrhu.

Já mám velký respekt ke kulturním historickým památkám. Netroufl bych si ohodnotit svoje estetické vnímání krásna, musím říci, že nad některými věcmi, které jsou označovány jako úspěšné rekonstrukce a úspěšná záchrana nějaké památky, někdy trochu žasnu. Jsou to třeba i některé známé případy v Praze, nicméně myslím si, že je nejvhodnější postup míti strategii toho zadávání, jakým způsobem uchopit to, aby ve finále neskončila restaurátorská práce rozčarováním, kdy s velkou slávou odhalíte takto zrestaurovanou věc a lidé se chytí za hlavu, co je výsledek. Ale nosičem skutečně nemůže být zákon o zadávání veřejných zakázek, ale práce, jak je ta zakázka realizována, jak jsou ty stavby koncipovány, a v momentě samozřejmě ten požadavek na výsledek nehraje roli, zda řešitelem je vysoutěžená firma, nebo v rámci celku restaurátorských prací nějaký subdodavatel. To je podle mě vysoce odborná věc týkající se samotného zadavatele a potom spíše té realizace než problém legislativní. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane ministře. Nikoho dalšího nevidím, že by se... Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Lubomír Brož: Děkuji za to obšírné, rozsáhlé vysvětlení panu ministrovi. Jak už jsem říkal, děkuji za jeho písemnou odpověď, byla poměrně rozsáhlá. Určitě se neshodujeme v tom, že si myslím, že by mělo být tohle přikázáno, že by to nemělo být jen na vůli zadavatele. Dovolím si tady třeba odcitovat z odpovědi, kterou jsem dostal: "Dělení veřejných zakázek na části má v zákoně o veřejných zakázkách již od roku 2016 vysokou míru opory, viz například § 18, 35, 101 zákona o veřejných zakázkách. Zadavatelé u nadlimitních veřejných zakázek dokonce musí odůvodňovat, proč veřejnou zakázku na části nerozdělili. To je podle § 217 odst. 2 písm. m) zákona o veřejných zakázkách. Obecně je dělení veřejných zakázek ze strany Ministerstva pro místní rozvoj podporováno. Vede totiž k žádoucím cílům spočívajícím například v přístupu malých a středních podniků, posilování jejich konkurenceschopnosti, či přímější kontakt se specialisty. Dochází také ke snížení cen odstraněním části ceny, kterou si ponechává takzvaný generální dodavatel, a odstranění zpoždění plateb poddodavatelům, kterých se občas generální dodavatelé dopouští."

To je jedna z těch podstat, že je podporováno vlastně dělení zakázek. Jenomže praxe je potom úplně jiná a říkám, znám příklad z městské části, kde se restaurovalo. Byly tam nějaké drobné sošky, které bylo potřeba ochránit. Vím, že v té době jsem ještě nebyl v tomhletom úplně tolik kovaný, a vím, že když se to řešilo, tak jakékoliv rozdělení - a mluvilo se o tom - ale teď, jak zahájíte tu stavbu, byť je to za 5 milionů korun celkově a v tom je ta restaurační práce za půl milionu nějakých jakoby drobností nebo částí maleb v tom, a v podstatě to, že jsme nenacházeli, jak to pořádně udělat a v podstatě jednoduše, protože potom ten subjekt uvažuje i tak, aby to pro něj nebylo prostě složité i při vší dobré vůli, tak zakázka třeba rozdělená nebyla. Potom to problémy přineslo, protože v tu chvíli ten provaditel prací je za to zodpovědný, on to dělá samozřejmě a ten investor už nemá opravdu ten přehled, a byť vidí, že něco špatně je, má samozřejmě možnosti, jak to řešit nějakým způsobem.

Ale pořád si myslím, že ve chvíli, kdyby to bylo v tom zákoně opravdu dané tak, aby to bylo právně vymahatelné, tak že by to bylo pro spoustu těch rekonstrukcí a oprav mnohem lepší. Jestli byste se mohl vyjádřit k tomuhletomu, jestli přece jenom třeba i do budoucna neuvažujete o tom, to je jedna z věcí, na kterou jsem se ještě chtěl zeptat.

A potom vy jste tady nastínil, že se připravuje ta metodika s Ministerstvem kultury, ale ještě jsem to možná nepostřehl, jestli proběhla nějaká jednání na toto téma, jak se k tomu, k této problematice Ministerstvo kultury staví. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. Chci se zeptat, zda se někdo hlásí, nebo zda pan ministr chce reagovat? Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Ten zákon o zadávání veřejných zakázek je poměrně komplexní. Vy jste zmínil i tu - ono nejde o faktické dělení zakázky v případě té realizace, ale rozdělení na části při dodržení pravidel je zákonné. Je to paragraf, já ho tady mám napsaný, nevím ho z hlavy, § 18, 25 a 101. V momentě, kdy se jde do nějaké rozsáhlé rekonstrukce nebo do nějaké výstavby, přestavby i dílčí, tak samozřejmě je vyhodnocení toho, jakým způsobem jsou dotčeny třeba i další veřejné zájmy. Když se podívám třeba, já jsem zmínil pražský orloj, protože to byla asi nejviditelnější věc, tak třeba i v té věci pražského orloje nakonec památková inspekce došla k závěru, že k pochybení došlo na straně zadavatele, zhotovitele i památkářů. On skutečně ten problém jako takový, vysoutěžení, neleží v zákoně, ale leží v praxi. A já si proto myslím, že právě to, jakým způsobem v rámci public procurementu, veřejného zadávání, jsou ošetřeny zakázky nebo řešení, které mají v sobě nějakou třeba kulturně-historickou památku nebo nutnost ochrany či restaurátorství nějakých objektů, je skutečně o přesné realizaci, nikoliv o tom nosiči toho zákona. Já rád budu ten postup dál s poslanci, kteří se o to zajímají, i s panem inženýrem, prostřednictvím pana předsedajícího, sdílet, popřípadě nějaké další otázky, které tady zazněly, bych mohl doplnit písemně v nějaké běžné komunikaci. Nepovažoval bych asi za místné ještě tady rozšiřovat tu diskusi v rámci této interpelace, pokud je zájem o to, to doplnit.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Faktická poznámka pana poslance Karla Raise. Prosím.

 

Poslanec Karel Rais: Přeji dobrý den. Chtěl bych podpořit názor pana kolegy na rozdělení na dvě části z jednoho prostého důvodu, že nejsou jenom ty obrovské stavby, o kterých třeba hovořil pan ministr, ale jsou v podstatě stavby nebo restaurátorské akce, kde stavebnictví je víceméně potlačeno, protože už je to hotové. A pak pro ty lidi, kteří jsou špičkoví restaurátoři, oni dostanou ten, s prominutím, váš software a mají s tím obrovské problémy se vlastně do toho dostat. Čili bylo by fajn, kdyby bez ohledu na ten zákon jste v podstatě hovořili nebo abychom také diskutovali o tom, aby to bylo přátelské vzhledem k člověku, který je sice špičkový restaurátor, ale nulový nebo slabší prostě na programování. Tam má obrovské problémy, to se nechová vždycky přátelsky vzhledem ke klientovi. Tak to jenom taková poznámka. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Další faktická poznámka pana poslance Oklešťka, připraví se pan poslanec Kukla s faktickou poznámkou. Prosím.

 

Poslanec Ladislav Okleštěk: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážení páni ministři, aspoň někteří, kolegyně, kolegové, já si velice vážím toho, co tady řekl pan ministr, protože ta problematika je skutečně obšírná a ona se týká také převážně ve velké míře veřejných investorů. Mě třeba to zajímá z pohledu kraje, když potom člověk má investovat do památek, dělají se rekonstrukce a podobně. Možná by, pane ministře, nebylo na škodu, kdybychom udělali nějakou skupinu, která by se tou problematikou zabývala, se zkušenostmi právě z rekonstrukcí takovýchto objektů anebo potom těch následných součástí těchto objektů. To je ta památková stránka věci. A mohli bychom připravit i nějaký takový svým způsobem metodický pokyn pro tyto investory, aby se nedostávali pak následně do problémů, které jsou tady zmiňovány. (Poslanec Okleštěk se dívá na ministra Bartoše, který v poslanecké lavici listuje ve svých podkladech.) Já jsem viděl, že posloucháte jedním uchem mě a druhým kolegu, ale já to vnímám, ten váš přístup, takže já jsem vás teď pochválil, což myslím si, že není na škodu. Když se něco dělá dobře, tak je třeba to pochválit, a už i to třeba, že jste schopen vnímat dva lidi najednou, to je taky úspěch. Takže já vám děkuji za ten přístup a doufám, že se třeba nějaká takováto skupina odborníků vytvoří a lidé, kteří se touto problematikou zabývají, budou mít možnost říct svůj názor a uplatnit jej, a třeba i potom najdeme podporu v legislativě. Takže děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám a poslední faktická poznámka pana poslance Martina Kukly, poté pan ministr řádně přihlášený. Prosím.

 

Poslanec Martin Kukla: Děkuji za slovo, pane předsedající. Připojuji se tady ke kolegovi. My jsme v Kraji Vysočina v minulosti rekonstruovali mnoho památek, ať to byl třeba hrad Kámen, ať to byl zámek v Želivi a mnohé další památky, a víte, ono, i když uděláte mnoho průzkumů na začátku, tu veřejnou zakázku vymazlíte, stejně praxe pak je úplně jiná, protože se začnou odkrývat různé části zdiva, podlah a pak vám tam památkáři dají závazné stanovisko. Vy musíte stavbu stopnout a řešit to s dodavatelem, znovu to naceňovat, a je to vždy velká problematika. Já bych byl rád, jak tady vyzval kolega Okleštěk, bývalý hejtman, aby se udělala pracovní skupina, dali se dohromady lidi z praxe a tahleta problematika se vyřešila, protože já říkám, na vlastní kůži jsem to zažil, řešil jsem ty veřejné zakázky, řešil jsem to s památkáři, řešil to i náš hejtman vždycky, protože byl to boj na dvou stranách a byl to problém jak z hlediska zákona, tak z hlediska památkářů, aby se ta stavba vždycky dala dohromady a uspokojily se oba ty požadavky. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Také vám děkuji a nyní přihláška pana ministra. Prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Děkuji za pochvalu. Ano, i tři lidi na mě mohou mluvit a snažím se chytit to vnímání. Já jsem to poslouchal, právě proto jsem zmiňoval i strategii veřejných zakázek. My jsme v programovém prohlášení dali - a každý, kdo soutěžil, zejména hejtmani, tedy vědí, ale i ministři, že problematika je praktický postup ve veřejném zadávání, nejistota výsledku, a vlastně my jsme ztratili to, že to má být nástroj pro změnu, kterou požaduje zadavatel. Stává se často doslova opruzem, kde si soutěžíme to, na co jsme zvyklí, že dostáváme, místo abychom tím ty věci posouvali dál. Chtěl bych, a je to právě i lano na Ministerstvo kultury, aby ve věci strategií veřejného zadávání, které připravuje paní Leona Steigerová, Ministerstvo pro místní rozvoj, a má řadu dílčích oblastí a skupin, na které se zaměřujeme, aby i tato otázka týkající se kulturních památek a restaurátorství spolu s MK byla vyřešena.

Já vám můžu říci i příklad z praxe. Jsem rád, že předchozí vlády začaly a podařilo se nám dokončit poměrně rozsáhlou rekonstrukci Karlštejna za přispění evropských zdrojů, ale i národních dotací, a přesně tam probíhal ten postup, kde byl na začátku nějaký záměr, a pak se tam odhalilo zdivo, klenba, které zcela měnily ten ráz, a licitovala se třeba přístupnost a bezbariérovost, která prostě na zachovaném původním schodišti není možná. Přednost dostalo právě zachování toho schodiště nebo té části, která teď je zpřístupněna jako ukázka historické architektury lidem.

Podle mě skutečně ta koordinace tady v těch věcech je náročná. Je řada případů, například pokud je objekt chráněn UNESCO, kdy zadavatel s generálním vysoutěženým řešitelem může řešit výměnu toho restaurátora, představení těch prací. Je to podle komplexity, je to skutečně o tom, jak přesně postupovat v případě, ať už je to nějaký malý projekt, nebo velký projekt.

Takže díky za pochvalu. A v rámci tohohle toho procesu nastavení části, o které jsem hovořil v rámci strategie veřejného zadávání, bychom mohli udělat ve spolupráci s Ministerstvem kultury, protože přece jenom vidím, že jejich zásah je do té problematiky větší, nějakou pracovní skupinu, která by mohla třeba pomocí příkladu dobré praxe ukázat nějaké doporučené postupy. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Ještě faktická poznámka poslance Karla Raise. Prosím.

 

Poslanec Karel Rais: Dobrý den. Jenom bych chtěl zdůraznit, že nejsou Karlštejny a nejsou velké zakázky, jsou - vím, že to je příklad - prostě úplně takové jednoduché, oprava skříně někde na zámku nebo něco podobného, a v podstatě přístup toho softwaru k zadavateli nebo k restaurátorovi je stejný jako k obrovské stavební firmě. Čili vítal bych samozřejmě, aby tam byla ta pracovní skupina s tím, aby se nezapomnělo na ty v uvozovkách drobnější práce, protože znovu zdůrazňuju, to jsou špičkoví, jedineční restaurátoři v rámci republiky, ale po nich chceme taky téměř, protože byl jsem programátor, teď už jsem bastard, tak po nich požadujeme v podstatě vysoce softwarovou činnost. Čili já tlačím, aby to bylo velmi přátelské vzhledem k lidem, kteří mají jinou profesi než v podstatě programátor nebo analytik. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Také děkuji. Ještě faktická poznámka pana poslance Ladislava Oklešťka. Prosím.

 

Poslanec Ladislav Okleštěk: Děkuji vám za slovo. Tak mě ještě napadá, pane předsedající, že by pro příště mohli ministři sedávat v první řadě tady, abychom se na sebe mohli dívat. Mně se strašně líbilo, když tam seděl pan ministr Bartoš, protože jsme si i tím vizuálním kontaktem mohli plno věcí říct přímo. Děkuji vám, pane ministře.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Pan ministr vyšel vstříc. Prosím.

 

Poslanec Ladislav Okleštěk: Vidím, že to je... To je prostě charakter. Já ho dneska budu asi chválit pořád.

Ale při té příležitosti, jak pan ministr zmínil právě Karlštejn, tak já bych zase zmínil u nás hrad Helfštýn. To byla tak složitá rekonstrukce, kdo je tady z Olomoucka nebo z Moravy a na Helfštýn občas zajede, a byla velmi zdařilá. Bylo to strašně práce, právě třeba i s Národním památkovým ústavem. A tady musím kulturu zastupovanou NPÚ pochválit, protože paní ředitelka na to místo samé jezdila i na kontrolní dny, když bylo potřeba, a ta práce tam je vidět. Není to vždycky komplikace, prostě když se chce, tak se plno věcí dá udělat. A já bych právě doporučoval, aby s těmito odborníky dohromady se vytvářela budoucí podoba třeba metodik a i aby si třeba i kraje nebo investoři obecně předávali tyto informace, protože když se chce, ten výsledek je vidět.

My jsme i v podobném duchu třeba v Olomouckém kraji rekonstruovali Červený kostel, který byl odsvěcený, a byl z toho vlastně archiv vědecké knihovny. Dneska je to perfektní společenské centrum, které se dostalo na špičkovou úroveň, alespoň dle mého soudu. Takže ano, ty výsledky jsou, ale je to boj. A proto chválím i tu iniciativu, abychom všechno zprůhlednili a dostali (Předsedající: Čas.) i tu metodiku. Pardon, děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Také vám děkuji, pane poslanče. Faktická poznámka pana poslance Roberta Stržínka. Prosím.

 

Poslanec Robert Stržínek: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, soutěžit veřejné zakázky na rekonstrukce historických budov, obzvláště v případě, že se jedná o budovy, které spadají do památkové zóny, je velice složité. Sám jsem se setkal s několika takovými případy. V drtivé většině města - a to je zkušenost má jakožto starosty - soutěží na cenu, což ale v případě takovýchto zakázek je problematické, protože vám do nich promlouvají památkáři a říkají, že tyto dveře mají vypadat tak a tak, tady na tuto část rekonstrukce musí být použit takový a takový materiál, a ty zakázky se velice těžce nastavují. My sami jsme se dostali do problémů, kdy naše město platilo nemalou pokutu víc jak 2 miliony korun za rekonstrukci zámku Žerotínů, kde úřad na ochranu hospodářské soutěže shledal pochybení právě v tom problematickém momentu, kdy jsme dali přednost ceně a doporučení památkářů, a tento úřad tam shledal jisté pochybení. Je to složité. Opravdu, soutěžit takovéto zakázky, kde vám do toho promlouvají památkáři a vy víte, že chcete docílit určité kvality a vyspecifikovat toto zadání do parametrů té soutěže, je složité. Určitě by si takovéto zakázky zasloužily určitou revizi a změnu, řekněme, nějaké legislativy nebo podmínek tak, aby zde tím prvním pravidlem nebyla cena, ale opravdu i kvalita, historický vzhled a provedení jakožto takové. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Faktická poznámka paní poslankyně Bereniky Peštové. Prosím.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Věřím, že mi pan ministr třeba aspoň naznačí, nebo možná tu statistiku zná. Jenom jsem se chtěla zeptat, jestli třeba Ministerstvo pro místní rozvoj eviduje nějakou statistiku nebo prostě případy, u kterých to došlo třeba do takovýhle krajních mezí, jako že prostě máte nějaký přehled, abychom se tady zbytečně nevysilovali a potom jsme nezjistili, že toho je málo. Jestli máte nějaký takový přehled o tom, kolik toho přibližně asi tak je, těch případů, které se dostanou do těchto komplikovaných situací.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Paní poslankyně Renata Oulehlová a její faktická poznámka. Jenom pro pořádek říkám, že v 11 hodin budou písemné interpelace přerušeny. Prosím.

 

Poslankyně Renata Oulehlová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený pane ministře, víte, nás na městech nejvíc trápí administrativa. Je toho opravdu hodně. Přitom když řešíme zejména nadlimitní zakázky, musí to dlouho viset, je tam mnoho problémů, mnoho povinností, mnoho zápisů. Opravdu bychom uvítali zjednodušení, a zvlášť v současné době, kdy de facto je vůbec i problém sehnat někoho, kdo by vám zakázku pak zhotovil. Bohužel se moc firem už nehlásí do našich výběrových zakázek, takže to je to, co nás nejvíce trápí. Vlastně jsou to různé ty povinnosti, které je velice náročné splnit i vzhledem nejen k těm firmám, ale i na těch úřadech začíná být znát personální deficit na těch odborech, které toto zajišťují, a jednoduchá práce to není, takže bych se přimlouvala hlavně o to zjednodušení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Nyní vystoupení pana ministra. Prosím, pane ministře.

 

Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Zareagoval bych, vaším prostřednictvím, na paní poslankyni Peštovou. Asi by se ta data dala vytáhnout, ale to jsou podle mě ta, který má stát. Museli bychom se podívat na realizované věci z národních dotací, z národních programů Ministerstva kultury, havárií, ale jako na úroveň subdodávky součásti řešení přestavby obecního domu v městě ABC pravděpodobně asi nemáme strukturovaná data, abychom viděli, že součástí toho byly třeba restaurátorské práce průčelí. Já jsem tady zmiňoval nějaké úspěšné rekonstrukce. Od pana bývalého hejtmana zde také zazněly vlastně úspěšné rekonstrukce. Podle mě se to nedá úplně hodit, dodat a kvantifikovat či koukat se, kde byla rozporovaná zakázka, nutná následná oprava. To si nemyslím.

Asi dokážeme u těch velkých projektů to dát, u věcí, které šly z evropských dotací, nebo co byly dotčeny, co byly v památkové zóně, dá se to udělat podle objektů chráněných UNESCO, které jsem zmínil. Skutečně nemyslím si, že bychom poskládali data, na základě kterých bychom dokázali říct, řešíme závažný problém nebo procesní pochybení. Nicméně jsem přesvědčen, že to je, a to jsem řekl i v té interpelaci, spíše o procesním pochybení. A jinak k té věci, která se týkala komplexnosti zadávání -­ (Předsedající: Pane ministře, já se omlouvám.) Minuta! - veřejných zakázek, tak (Předsedající: Je 11 hodin.) takové Dánsko má (Předsedající: A v 11 hodin se přerušují interpelace.) agenturu, která dělá jenom výběrové řízení.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já se omlouvám všem diskutujícím, ale přece jenom čas určuje dnešní jednací den a já z toho důvodu přerušuji tuto schůzi v průběhu rozpravy. Je 11 hodin a já končím dnešní dopolední blok písemných interpelací a konstatuji, že dále budeme postupovat dle schváleného programu, a poté následuje odpolední projednávání ústních interpelací od 14.30 hodin.

Než budeme pokračovat, přečtu omluvy. Od 12 do 13 hodin z pracovních důvodů se omlouvá paní předsedkyně Markéta Adamová Pekarová, od 13 hodin z pracovních důvodů se omlouvá pan poslanec Šimon Heller, od 12 do 13 hodin z pracovních důvodů se omlouvá paní místopředsedkyně Věra Kovářová, do 12.30 hodin se omlouvá pan poslanec Jan Kuchař, dále od 9 do 15 hodin z pracovních důvodů se omlouvá pan místopředseda Jan Skopeček. Pan poslanec Karel Smetana bere zpět svou omluvu z dnešního celého jednacího dne a pan poslanec Karel Smetana se omlouvá do 10.25 z pracovních důvodů na dnešní den, dále se omlouvá pan poslanec Bohuslav Svoboda na celý jednací den z pracovních důvodů. Z členů vlády se omlouvá od 12 hodin z pracovních důvodů pan ministr Michal Šalomoun. A dále pan poslanec Kučera stahuje omluvu z dnešního dne.

Dnešní jednání bychom měli zahájit již pevně zařazenými body, a to v pořadí bod 2, sněmovní tisk 410, liniový zákon, druhé čtení; bod 21, sněmovní tisk 543, o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny, první čtení; bod 14, sněmovní tisk 464, o munici první čtení; bod 15, sněmovní tisk 465, o zbraních a střelivu, první čtení; bod 19, sněmovní tisk 539, o požadavcích na přístupnost některých výrobků a služeb, první čtení podle § 90 odst. 2. Případně bychom pokračovali dalšími body dle schváleného pořadí. Ještě připomínám, že odpoledne se budeme věnovat bodu 142, což jsou ústní interpelace.

A nyní je možné se přihlásit ke změně schváleného pořadu. Jako první je přihlášený pan poslanec Martin Kolovratník a je to zařazení nového bodu.

Prosím, pane poslanče.

Já jenom oceňuji, pane ministře, že jste již sedl ke stolku předkladatele, ale nyní probíhají standardní připomínky k programu schůze, takže musíme absolvovat i tuto část dle jednacího řádu. Prosím.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji za slovo, dobré dopoledne. Omlouvám se, teď jsme se s panem ministrem dostali do debaty na trochu jiné téma. Je dobře, že tady pan ministr je připraven, ale já mám dámy a vážený pane ministře, i na vás, prostřednictvím pana předsedajícího, jedno téma, které bych tady navrhl před projednáním klíčového liniového zákona rád jako nový bod a je to téma ohromného problému s tendrem na dálnici D35, čerstvá zpráva, kterou čtu dnes ráno v médiích. Připomenu velmi stručně, jak pan ministr, tak pan premiér velmi silně hovoříte a velmi často a rádi o nové strategii. Když otvíráte dopravní stavby, neopomenete zmínit, že napravujete chyby předchozí vlády a tak dále a tak dále. Hovoříme o strategických, prioritních klíčových stavbách a dnes ráno čtu v médiích, že naprosto klíčový, naprosto zásadní tendr na poradce na rozjetí přípravy PPP, tedy výstavby dvou úseků klíčové dálnice D35, na ministerstvu zkrachoval, a ty zprávy jsou velmi nejasné. Ministerstvo dopravy údajně obdrželo dotazy od novinářů, od médií v pondělí, dodnes, do čtvrtka, nebyly zodpovězeny. Není vysvětleno, proč tato klíčová, naprosto klíčová a strategická věc, o které mluvíme, jednáme, prezentujeme ji veřejně, proč na ministerstvu zkrachovala? Je tam pouze obecná věta, že to je zřejmě chybou úředníků, kteří propásli klíčové lhůty pro uzavření nebo vyhodnocení a vyhlášení tohoto tendru. A je tam dále také řečeno, a víme to, protože máme zkušenost z D čtyřky, kterou naštěstí připravovala naše vláda s Karlem Havlíčkem a která naštěstí v té přípravné fázi byla úspěšná a dnes běží, tak na základě těch zkušeností víme, že teď hrozí zpoždění tady těch dvou úseků minimálně o rok.

Já tohle považuji za naprosto zásadní problém, a jestliže za malou chvíli tady máme, a věřím, že v relativně dobré shodě, hovořit o liniovém zákonu, o vzájemné podpoře koalice a opozice u pozměňovacích návrhů, které podpoří nejen energetické a digitální, ale právě klíčové dopravní stavby, domlouváme se tady na pozměňovacích návrzích a pak úředníci Ministerstva dopravy takto fatálně zklamou, a možná jenom tam někdo dostane nějakou relativně malou pokutu, takže já prosím a navrhuju, je to podle mě důležité před tím liniovým zákonem, se tady pobavit krátce i o těchto důvodech, když to zatím v médiích nebylo vysvětleno, a navrhuji, abychom jako první bod teď v 11 hodin zařadili krátkou diskusi a vysvětlení pana ministra právě k té dálnici a ke zkrachovalému tendru na dálniční úseky D35. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Váš návrh na zařazení nového bodu jsem si poznamenal. S přednostním právem se hlásí pan ministr. Prosím.

 

Ministr dopravy ČR Martin Kupka: Já jsem si vědom, že se ocitáme ve fázi, kdy je možné předkládat jenom návrhy na doplnění programu, nicméně musím komentovat ten návrh, abychom jednak nedělali z komára velblouda a jednak, aby bylo jasné, jaký je osud přípravy toho PPP projektu. V tuto chvíli připravujeme výběrové řízení na nového poradce pro ten úsek s tím, že to předchozí se opravdu nenaplnilo rozhodnutím, neukončilo se rozhodnutím, lhůty uběhly s tím, že opakovaně úředníci Ministerstva dopravy dotazovali uchazeče a upřesňovali podmínky kvalifikace v té soutěži. Nebylo to nijak jednoduché, v tuhle chvíli ale máme tři týdny na vypsání nového tendru a děláme všechny kroky pro to, aby ani o jediný den se výstavba té klíčové stavby, kterou jako klíčovou vnímáme, neprodloužila. Komplikace s výběrovými řízeními provázejí veřejnou správu ve všech úrovních, od místních samospráv přes krajské samosprávy a pochopitelně tomu čelíme i na úrovni státu. V tomto případě se opravdu jednalo o opakované dotazování, upřesňování podmínek toho tendru. Do tří neděl vypíšeme tendr nový a ubezpečuju vás, že podnikneme všechny kroky k tomu, aby se opravdu ani o jediný den realizace té stavby neprodloužila.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Ptám se, zda někdo další se ještě hlásíte k úpravě pořadu schůze? Nikoho dalšího nevidím.

V tom případě přivolám kolegy a kolegyně z předsálí a dám hlasovat o tomto jediném návrhu, který dnes zazněl.

Eviduji žádost o odhlášení. Já vás tedy odhlásím, požádám vás, abyste se opět přihlásili.

Je zde žádost, abychom na dnešní den zařadili nový bod s názvem Selhání úředníků Ministerstva dopravy České republiky v tendru D35. V případě, že tento bod bude zařazen na program dnešní schůze, dám hlasovat o jeho zařazení jako prvního bodu dnešního jednání. Předpokládám, že všichni víme, o čem budeme hlasovat.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro zařazení nového bodu na program schůze s názvem Selhání úředníků Ministerstva dopravy České republiky v tendru D35? Kdo je proti?

Hlasování s pořadovým číslem 35, přihlášeno je 138 poslankyň a poslanců, pro 64, proti 68. S tímto návrhem nebyl vysloven souhlas.

 

Z toho důvodu, že nezazněly žádné další návrhy na pořad schůze, budeme pokračovat dle schváleného pořadu.

Předpokládám, k hlasování? Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Petr Beitl: Chtěl bych jenom do záznamu uvést, že jsem hlasoval proti a na záznamu mám pro. Nezpochybňuji hlasování.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji, tedy pro stenozáznam.

 

A já tedy otevírám první bod, a tím je

 

Následující část projednávání bodu pořadu schůze

Aktualizováno 9. 4. 2024 v 15:37.