(pokračuje Jan Bartošek)

23.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 12/2020 Sb., o právu
na digitální služby a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů,
a další související zákony
/sněmovní tisk 548/ - prvé čtení

Z pověření vlády předložený návrh uvede pan ministr Šalomoun a prosím, pane ministře, abyste se ujal slova.

Ministr pro legislativu ČR Michal Šalomoun: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dovolte mi představit tento vládní návrh zákona. Je součástí i programového prohlášení vlády. Konečně se můžeme zbavit těch plastových kartiček, co nosíme u sebe, nicméně pouze na dobrovolné bázi. Nicméně pokud to převedu trošku do té právnické roviny, cílem předloženého návrhu je umožnit prokázání totožnosti či jiné skutečnosti prostřednictvím takzvaného digitálního stejnopisu průkazu. To je vlastně nový legislativní pojem, který se zavádí, a využití digitálního stejnopisu průkazu je pro držitele průkazu navrhováno jako dobrovolné, to je, každý se bude moci rozhodnout, zda svou totožnost či nějakou jinou skutečnost prokáže fyzickým předložením průkazu, nebo s využitím digitálního stejnopisu průkazu. Je to tedy vyloučeno při vycestování do zahraničí. Prokazování totožnosti prostřednictvím digitálního stejnopisu průkazu bude možné vůči orgánům veřejné moci a dále vůči subjektům, kterým právní předpis ukládá povinnost ověřit totožnost předložením průkazu, který je veřejnou listinou. Ostatní subjekty budou pouze oprávněny, nikoliv povinny digitální stejnopis průkazu akceptovat.

A ještě bych chtěl dodat, že digitální stejnopis průkazu by měl sloužit, nebo bude sloužit, pouze k prezenčnímu prokazování totožnosti nebo té jiné skutečnosti, a pokud jde o nějaké dálkové prokazování totožnosti, to je v právním řádu již upraveno zejména zákonem č. 250/2017 Sb., o elektronické identifikaci. Tolik ve stručnosti představení toho návrhu.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji a prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení, pan poslanec Robert Stržínek. Prosím, pane poslanče.

Poslanec Robert Stržínek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, vážené kolegyně, kolegové, dovolte mi, abych vám představil zpravodajskou zprávu, která se týká vládního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 12/2020 Sb., o právu na digitální služby a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Ano, řeč je o eDokladech.

Cílem navrhovaného zákona je umožnit prokázání totožnosti nebo právní skutečnosti za použití takzvaného digitálního stejnopisu průkazu, a to prostřednictvím mobilní aplikace. Na straně osoby, která takové prokázání totožnosti akceptuje, se navrhuje zavedení používání elektronické ověřovací aplikace, která bude schopna číst údaje poskytnuté zmíněnou mobilní aplikací. Věcným cílem navrhovaného zákona je poskytnout držitelům průkazů, které jsou veřejnou listinou a jsou evidovány v informačních systémech veřejné správy, například občanských průkazů, možnost prokazovat pomocí mobilní aplikace elektronickým výpisem z příslušného agendového informačního systému totožnost, popřípadě právní skutečnosti dokládané v průkazu. Navrhovaná právní úprava zavádí možnost získat takzvaný digitální stejnopis průkazu, který bude sloužit k týmž účelům jako fyzický, v tomto případě diskutovaný občanský průkaz, to jest prokazování totožnosti a prokazování skutečností uvedených v průkazu, a bude mít tytéž právní účinky jako prokazování fyzickým průkazem.

Navrhovaná právní úprava je založena na principu dobrovolnosti. Každý občan se bude moci rozhodnout, zda digitální stejnopis průkazu bude využívat, anebo zda setrvá u prokazování totožnosti toliko fyzickým průkazem. Digitální stejnopis průkazu nebude možné vydat bez toho, aniž by existoval jeho fyzický originál, nedochází tedy ke vzniku samostatně existujících digitálních průkazů. Digitální stejnopis průkazu bude mít povahu výpisu ze zápisu vedeného v informačním systému veřejné správy. Tento stejnopis je určen výhradně k prezenčnímu, nikoliv k dálkovému prokazování totožnosti.

Dále je třeba říci, že navrhovaná právní úprava je nezbytná k dalšímu postupu v digitalizaci veřejné správy. Je žádoucí, aby bylo možné prokazovat totožnost či právní skutečnost i prostřednictvím mobilní aplikace v prezenčním styku. Jedná se, zjednodušeně řečeno, o jakousi elektronickou podobu platebních karet v mobilních telefonech.

Projekt elektronické aplikace na osobní doklady jsme projednávali na podvýboru pro eGovernment už na začátku tohoto roku. Tehdy nám byl představen jako projekt eDokladovka státního podniku Státní tiskárna cenin, který tehdy aplikaci vyvíjel. Technická stránka, zdá se, není překážkou. Bylo nutné vyřešit zejména akceptaci předložení digitální kopie dokladu ze strany státních orgánů a s tím spojenou technickou cestu, jak autenticitu předložené kopie dokladu ze strany státu ověřit. Jednalo se asi o podobný problém, jako když v době covidu byla k aplikaci Tečka potřeba aplikace Čtečka.

Navrhovaný koncept je nyní předkládán pro použití v rámci České republiky, nicméně je připraven mimo jiné v anticipaci novely nařízení eIDAS, označované jako eIDAS 2, která by měla zavést takzvanou evropskou peněženku digitální identity, takzvanou e-Wallet, jejíž vydání by měly zajistit členské státy. Obsahovala by doklady jako řidičský průkaz, diplomy, rodný list a tak dále s tím, že takto nahrané informace a doklady by poté mohly být uznávány v ostatních členských státech Evropské unie. Technické řešení pro danou podporu elektronické aplikace eDoklady, které bude zajišťovat Digitální a informační agentura, bude znamenat úpravy a doplnění stávajícího řešení Portálu veřejné správy v předpokládaném rozsahu 20 milionů korun.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Omlouvám se, pane zpravodaji. Jsem si vědom, že hodina pokročila, ale přesto bych vás chtěl poprosit o ztišení, případně přesunutí diskuse do předsálí. Prosím, pokračujte.

Poslanec Robert Stržínek: Děkuji. A nyní se krátce zastavme u předpokládaných jednorázových nákladů na zavedení tohoto systému u jednotlivých institucí. Ústřední orgány státní správy byly osloveny s požadavkem na vyčíslení nákladů implementace navrhované právní úpravy. Ministerstva vyčíslila souhrnné jednorázové náklady za své rezorty ve výši cca 307 milionů korun. Zvlášť byly uvedeny náklady Policie České republiky, jíž by měly vzniknout náklady ve výši cca 30 milionů, a státní podnik Česká pošta předpokládá náklady ve výši 20 milionů. Odhad nákladů veřejných rozpočtů pro oblast ústředních orgánů státní správy, příspěvkových organizací, státních podniků a ozbrojených složek je souhrnně cca 496 milionů korun jednorázových nákladů.

Navrhovaná varianta spočívající v digitálním stejnopisu průkazu má dopad na situace, kdy je úřady vyžadováno předložení dokladu. V případě územních samosprávních celků se tak děje zejména na přepážkových pracovištích při vyřizování nejrůznějších životních situací, jako je například návštěva matričního, stavebního nebo živnostenského úřadu. Samostatnou kategorií je potom využití aplikace eDoklady při budoucím výkonu volebního práva. Lze konstatovat, že počet volebních okrsků je u jednotlivých voleb proměnlivý, nicméně se řádově pohybuje okolo 15 000. Každá okrsková volební komise přitom musí disponovat alespoň dvěma čtecími zařízeními. Hrubým odhadem výše uvedené četnosti se požadavek na přečtení digitálního stejnopisu průkazu dotkne 20 až 30 tisíc přepážkových pracovišť obcí. Podle údajů sdělených Ministerstvem vnitra by bylo nutné u územních samosprávných celků zajistit vybavení asi 45 000 zařízeními, to jest předpokládaný jednorázový náklad územních samosprávných celků celkem cca 135 milionů korun. Vzhledem k uvedeným agendám je zřejmé, že se dopady týkají všech 6 254 obcí v České republice.

Za účelem vyčíslení nákladů svých členů byla oslovena významná podnikatelská sdružení a profesní komory. Česká bankovní asociace uvádí předpokládané náklady bank ve výši 410 milionů, Česká asociace pojišťoven předpokládá náklady ve výši do 82 milionů. Pojďme si to sečíst a vyjdou nám celkové jednorázové náklady všech zúčastněných stran ve výši 1,5 miliardy korun. Návrh zákona naopak nepředpokládá jakékoliv nároky na navýšení personálu ani prostředků na platy či vybavení, eDoklady budou obsluhovat stávající zaměstnanci v rámci své běžné činnosti.

Technicky dochází ke změně pěti zákonů. Je to zákon o právu na digitální služby, zákona o advokacii, zákona o cestovních dokladech, zákona o informačních systémech veřejné správy a zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu.

Tento zákon nabývá účinnosti 1. ledna 2024, alespoň je tak uvedeno ve sněmovním tisku s tím, že náběh je postupný, kdy od 1. ledna 2024 to bude platit pouze vůči ústředním správním úřadům s výjimkou zastupitelských úřadů, od 1. července 2024 rovněž vůči orgánům veřejné moci a vůči krajům a obcím s rozšířenou působností, od ledna 2025 potom rovněž vůči ostatním orgánům veřejné moci. Popravdě se jedná o docela šibeniční termín. Doufám, že budeme mít dostatek času a prostoru na to, abychom tuto materii probrali jak na výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, tak na podvýboru pro eGovernment. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji a otevírám obecnou rozpravu, kde eviduji dvě přihlášky. Jako první s přednostním právem vystoupí pan předseda Michálek a poté paní poslankyně Marie Pošarová. Prosím.

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, děkuji panu ministru Šalomounovi, že zastoupil pana vicepremiéra Bartoše, který je tak trochu otcem této myšlenky, a jsem rád, že se nám podařilo sem do Poslanecké sněmovny přinést opravdu viditelnou část digitalizace, protože zákony, které jsme zatím projednávali v oblasti digitalizace dosud, byly spíše technické. Vytvářeli jsme organizační předpoklady pro to, abychom vůbec mohli centrálně digitalizaci koordinovat, zřizovali jsme Digitální a informační agenturu, aby bylo jedno centrální pracoviště, jedna autorita, která to bude řešit, a také jsme projednávali změnu zákona o veřejných zakázkách, která umožňuje zadávat tendry napříč různými institucemi. Takže teď konečně vidíme první a podle mého názoru velmi slibný projekt eDokladu, který by pomohl reálně občanům a který by nám pomohl všem, abychom nemuseli nosit peněženky plné různých kartiček, které jsou víceméně zbytečné.

Takže v podstatě si myslím, že dneska už to každý zná, takže to není moc úplně nutné představovat. Bude to takováhle nějaká aplikace, podobně jako jsme měli Tečku, a velká výhoda bude spočívat v tom, že bude velmi jednoduše nastavitelné, jaké údaje budu poskytovat dál dalším subjektům. Takže to nebude tak, jako že jdu do banky nebo k nějakému soukromníkovi a musí tam skenovat celou občanku včetně údajů, které nepotřebuje, ale když potřebuje dejme tomu jenom, jestli už jde o zletilou osobu, nebo nezletilého, tak si vyžádá tu informaci a dostane jenom tu informaci k prokázání totožnosti a zletilosti, nikoliv už ty další údaje, takže z hlediska bezpečnosti si myslím, že to je krok kupředu.

Když jsem byl navštívit Estonsko, je potřeba říct, že i v Estonsku je to poměrně nová věc, že teprve teď tam zkouší ty aplikace, a zajímavé je, že to nevymysleli nebo nezavádějí jako první oni sami, ale hodně se inspirují na Ukrajině. Je to paradox, protože Ukrajina má válku, ale vzniklo to kvůli tomu, že Ukrajina v rámci válečného stavu, aby fungovala efektivně, aby se ubránila, musela digitalizovat výrazně rychleji, musela zavádět různé aplikace, třeba na nahlášení různých rizikových bezpečnostních situací a prokázání identity, aby se dalo poznat, kdo je Ukrajinec, kdo je nepřítel a tak dále. Takže Ukrajina v tomto ohledu je napřed a i Estonci se tím inspirovali. A pokud se nám podaří zavést tuto aplikaci pro prokazování totožnosti jako občanského průkazu, Česká republika bude mezi těmi státy, které jsou v čele při zavádění těchto inovací.

Samozřejmě na tu aplikaci bude navázán Portál občana, takže každý úředník státu nebude muset složitě u komerční firmy objednávat nějakou novou aplikaci, ale bude mít danou aplikaci od státu, nebudou s tímto spojeny žádné dodatečné náklady, a pokud ten člověk už disponuje mobilní telefonem, nebude muset platit tedy samozřejmě ani další mobilní telefon.

Samozřejmě je to připravené i na infrastrukturu e-Walletu, až se to rozšíří výhledově, takže to považuji taky za pozitivní. A myslím si, že když tady zaznělo, jaké náklady to bude vyžadovat, a ty náklady, řekněme si otevřeně, pokud budeme chtít nahrazovat průkazy fyzické elektronickými průkazy v optické rovině, budou nevyhnutelné - prostě to budeme muset udělat tak, jako jsme nahradili psací stroje počítači, a samozřejmě stálo to nějaké peníze na hardware - tak ty náklady současně znamenají, že každý člověk ušetří čas tím, že se nebude muset vracet s tím, že si někde zapomněl občanku, že nebude muset nosit peněženku a tak dále, spousta těch věcí, které občané oceňují jako komfort, který je spojený s moderní službou.

Zákon, který dneska předkládáme, je velmi krátký, v podstatě je to několik málo hlavních paragrafů, a proto jsem chtěl navrhnout, abychom zkrátili dobu na projednání mezi prvním a druhým čtením na 10 dnů, a případně, pokud bude tento návrh zavetován, na 30 dnů, abychom tento systém a legislativu, která je k němu potřeba, která je velmi jednoduchou změnou, abychom ji mohli provést velmi rychle a dále tu digitalizaci neodkládali. Myslím si, že i vicepremiér Ivan Bartoš je připraven ve spolupráci s opozicí probrat všechny návrhy a nápady, které k tomu konstruktivně opozice přinese, a skutečně se fakticky, věcně bavit na tou úpravou, jak má vypadat, ale ten návrh zákona je opravdu velmi jednoduchý, takže nemyslím si, že bychom to měli zbytečně dále oddalovat.

Děkuji za pozornost a za zvážení podpory této první vlaštovky digitalizace v České republice, kterou pocítí všichni občané zvýšeným komfortem při využívání služeb státu.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. S přednostním právem paní předsedkyně Schillerová. Prosím.

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Asi je zřejmé, proč přicházím - abych jménem dvou poslaneckých klubů, klubu hnutí ANO a klubu hnutí SPD dala veto na zkrácení lhůty.

Je to z jednoduchého důvodu a bude o tom určitě hovořit můj ctěný kolega pan poslanec Robert Králíček. Je to hlavně z toho důvodu, že to téma chceme prodiskutovat jak ve výboru, tak v podvýboru a myslíme si, že zkrácení na 10 dnů tak, jak to navrhl pan předseda Michálek, není dostatečné. Takže dávám veto - ještě jednou - jménem dvou poslaneckých klubů - ANO, SPD - na zkrácení lhůty. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Škrtám 10 dnů, dám hlasovat zkrácení na 30 dnů. Nyní paní poslankyně Pošarová, řádně přihlášená, a po ní pan poslanec Robert Králíček. Prosím.

Poslankyně Marie Pošarová: Děkuji za slovo. Vážené poslankyně, vážení poslanci, samozřejmě my souhlasíme s navrhovanou právní úpravou - ale je třeba to i projednat pořádně ve výboru - která samozřejmě zavádí možnost získat digitální stejnopis průkazu, který bude sloužit týmž účelům jako fyzický průkaz, prokazování totožnosti a prokazování skutečností uvedených v průkazu. Budeme mít stejné právní účinky jako prokazování fyzickým průkazem, samozřejmě s výjimkou prokazování totožnosti vůči subjektům, které nejsou orgány veřejné moci a nemají povinnost požadovat prokazování totožnosti předložením průkazu stanovenou právním předpisem. Tyto budou na rozdíl od fyzického průkazu oprávněny, nikoliv povinny digitální stejnopis akceptovat. Samozřejmě digitální aplikace nebude sloužit v zahraničí, ale bude pouze sloužit na území České republiky.

Tato navrhovaná právní úprava je založena na principu dobrovolnosti, takže každý občan se bude moci rozhodnout, zda digitální stejnopis průkazu bude využívat, anebo zda se trvá u prokazování totožnosti fyzickým průkazem. Ve vztahu k subjektům, které nejsou orgány veřejné moci, a subjektům, které nemají povinnost požadovat prokazování totožnosti předložením průkazu stanovenou právním předpisem, platí rovněž princip dobrovolnosti. Takový subjekt se bude moci rozhodnout, zda digitální stejnopis akceptuje, či nikoliv.

Digitální stejnopis průkazu nebude možné vydat bez toho, aniž by existoval jeho fyzický originál, nedochází tedy ke vzniku samostatně existujících digitálních průkazů, protože digitální stejnopis průkazů bude mít povahu výpisu ze zápisu vedeného v informačním systému veřejné správy o průkazu a jeho obsahu. Nebude možné vydat tedy digitální stejnopis průkazu bez toho, aniž by byl o fyzickém průkazu učiněn zápis v informačním systému veřejné správy. Digitální stejnopis průkazu je určen k prezenčnímu, nikoliv dálkovému prokazování totožnosti. Dálkové prokazování totožnosti není předmětem navrhované právní úpravy a je upraveno již účinnými právními předpisy o elektronické identifikaci. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji a nyní řádně přihlášený pan poslanec Robert Králíček. Prosím.

Poslanec Robert Králíček: Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, vědom si toho, že máte 108 hlasů a prohlasujete si takřka cokoliv, a vědom si toho, že už je 22.26, tak své vystoupení zkrátím. Nicméně považuji za důležité říct tu pár informací. E-doklady jsou jistě bohulibý počin nebo bohulibý záměr, koneckonců pan místopředseda Bartošek prostřednictvím jeho samého by o tom mohl mluvit, protože 17. června 2020 s kolegy ze Státní tiskárny cenin projekt eDokladovky představil na půdě Sněmovny. Nicméně pan ministr Bartoš s touto organizací spolupracovat nechce a rozhodl se tento projekt úplně překopat. Proč? Protože jsme za půl miliardy zřídili Digitální a informační agenturu a je třeba v co nejkratším čase jí pořídit nějaký úspěch, takže se rozhodl, že uděláme eDokladovku.

Jak zde bylo zmíněno panem předsedou Michálkem, v příštím roce nás čeká příchod digitální peněženky z Evropské unie, a jak jsem se dnes dozvěděl od zaměstnanců Digitální agentury, digitalizace je špatná, protože zákon práva občana na digitální službu byl v minulosti špatně napsán. Ano, to mi dnes řekl pracovník Digitální a informační agentury na workshopu v CEVRO Institutu k tomuto zákonu, že ti, kteří ho předkládali, udělali špatnou práci a díky tomu DIA nemůže dobře pracovat.

Zajímavé taky je, že eDokladovku pravděpodobně budou připravovat společnosti, které pan ministr Bartoš označil za spojené s kauzou Dozimetr a s ICT, bylo to na oficiálním webu Ministerstva pro místní rozvoj v souvislosti se zpackanou digitalizací stavebního řízení. A také je nutno připomenout, že je třeba do DIA dodat nějaký smysluplný projekt, protože v návrhu rozpočtu jste si asi všimli, že je na příští rok dalších přes 200 míst a zhruba 2 miliardy korun.

Já se prostě v souhrnu domnívám, že e-doklady ano, ale že bychom mohli zhruba půl roku vydržet a přijmout je až s digitální peněženkou Evropské unie, takzvaným e-Walletem. A já vyzývám pana premiéra Fialu, pana ministra Stanjuru a pana ministra Rakušana, aby přehodnotili tento projekt a domluvili se s panem ministrem Bartošem, a miliardu a půl dejme na platy policistů - ty teď budeme potřebovat víc než digitální doklady. Děkuji. (Potlesk v sále.)

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Mám zde jednu faktickou poznámku, pan předseda Michálek. Prosím, pane předsedo.

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, opravdu, nežijme tady ve snu, že digitalizace a DIA jsou pouze občanky v mobilu. To je prostě dalekosáhlý projekt, možná spíš, lépe řečeno, program na dvě volební období minimálně, a každý, kdo řídil nějaký rezort, to může potvrdit, že třeba v oblasti MPSV digitalizace - nebo já můžu mluvit třeba o zemědělském fondu, kde jsem předseda dozorčí rady, a teď se připravuje tendr na to, aby se vyměnil, respektive upgradoval celý informační systém pro provoz fondu na novou verzi, a bude to opravdu velmi velký projekt.

Ten informační systém už spolkl spoustu peněz a my skutečně potřebujeme, abychom některé věci řešili centrálně - například vyjednávání mezi Českou republikou a velkými vendory, velkými organizacemi, jako je třeba SAP, abychom dosáhli na mnohem nižší ceny. A proto potřebujeme i tu centrální koordinaci třeba na digitalizační agentuře. A takto bychom mohli pokračovat dál a dál. A když se díváme na ceny těch tendrů, které jsou - třeba VZP připravuje nový informační systém za miliardy korun, SZIF připravuje nový informační systém, taky to bude stát obrovské peníze - tak my skutečně potřebujeme některé části těchto věcí řídit centrálně. A to se děje až teď s digitalizační agenturou a nejde to dělat bez lidí. Tak já bych jenom poprosil, buďme rádi, pokud stát získá kompetentní IT odborníky do svých služeb - má je interně, má tam lidi, kterým může důvěřovat, má tam lidi, kteří nejsou ve střetu zájmů, kteří nejsou navázáni na ty vendory a nepřipravují ta výběrová řízení tak, aby z toho profitovala konkrétní firma, ale tak, aby to fungovalo, bylo to za rozumné peníze pro stát a bylo to transparentní z hlediska veřejné soutěže. A tomu má pomoci i ta DIA.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Ještě faktická poznámka pana poslance Roberta Stržínka. Prosím.

Poslanec Robert Stržínek: Děkuji. Jen velice krátce. Z pozice zpravodaje musím říct to, že navzdory všem výhradám a tomu, co tady zaznělo, doporučuji tento návrh do druhého čtení. Nicméně jakožto poslanec tady mám zvednutý prst a vnímám několik nebezpečných řekněme informací, které tady zazněly.

Vysoké náklady - hrubý propočet 1,5 miliardy korun a myslím si, že to zdaleka není všechno. Za druhé - připravenost na zavedení toho systému od data, které je proklamováno v tomto materiálu, a nevím, proč došlo k opuštění od toho v podstatě téměř připraveného softwaru od Státní tiskárny cenin, a dnes ten software, pokud mám správné informace, ještě zdaleka není hotov. Mám velký otazník s tím a obavy, aby tento software byl kompatibilní s e-Walletem, tedy s tím, co přinese zanedlouho Evropská unie a bude to standardem pro všechny členské státy.

A v neposlední řadě mám drobný problém i s názvem eObčanka. Přátelé, víte, co je e-občanka? E-občanka je tato plastová karta osazená elektronickým čipem. Nerad bych, aby si eDoklad, o kterém se tady dneska bavíme, což bude virtuální občanský průkaz jakožto aplikace v mobilním telefonu, někde pletl s e-občankou, která už dnes má například při autentizaci své místo. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: A já vám také děkuji. Ptám se, zda ještě někdo další se hlásíte do obecné rozpravy? Nikoho nevidím, obecnou rozpravu končím.

Ptám se, zda pan navrhovatel a nebo zpravodaj chcete závěrečné slovo? Není tomu tak.

Nepadl návrh ani na vrácení ani na zamítnutí, proto se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání.

Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj jako výboru garančnímu. Navrhuje někdo přikázání jinému výboru jako garančnímu? Žádný návrh nevidím. Přistoupíme k hlasování.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj jako garančnímu výboru? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Je to hlasování s pořadovým číslem 26, přihlášeno je 140 poslankyň a poslanců, pro návrh 123, proti nikdo. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj jako garančnímu výboru.

Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru a ptám se, zda máte návrh na přikázání dalšímu výboru nebo výborům? Žádné další návrhy nevidím.

V tom případě budeme hlasovat o posledním návrhu, který zazněl v rozpravě, a to je o zkrácení lhůty na 30 dnů. Eviduji žádost o odhlášení. Já vás všechny odhlásím, požádám vás, abyste se opětovně přihlásili svými kartami.

Pro pořádek zopakuji, o čem budeme hlasovat. Padl návrh na zkrácení lhůty na projednání o 30 dnů, tedy na 30 dnů.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro zkrácení lhůty? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku... Omlouvám se, prohlašuji toto hlasování (číslo 27) za zmatečné.

Eviduji problém s přihlášením se kartou. Pro pořádek vás tedy ještě všechny jednou odhlásím a poprosím, abyste se opět přihlásili svými kartami. S náhradní kartou bude hlasovat pan poslanec Babka - s náhradní kartou číslo 40. Pardon, Pražák, omlouvám se. Je všechno v pořádku, pane poslanče? Je všechno v pořádku? Hlasujte pouze jednou kartou, přestože máte dvě. (Ano.) Tak.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro zkrácení lhůty o 30 dnů, tedy na 30 dnů? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování s pořadovým číslem 28, přihlášeno je 122 poslankyň a poslanců, pro návrh 72, proti 7. Konstatuji, že s návrhem byl vysloven souhlas.

Lhůtu na projednání jsme zkrátili na 30 dnů a já končím projednání tohoto bodu.

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, přerušuji 78. schůzi Poslanecké sněmovny do čtvrtka 12. října do 9 hodin a dále připomínám, že zítra v 9 hodin budeme pokračovat v přerušené 77. schůzi Poslanecké sněmovny. Já vám děkuji a přeji vám pěkný zbytek dnešního dne.

(Schůze přerušena ve 22.37 hodin.)

Aktualizováno 9. 4. 2024 v 15:37.