(pokračuje Olga Richterová)

7.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb.,
o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky a o změně
souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 187/2006 Sb.,
o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 489/ - druhé čtení

Z pověření vlády předložený návrh zákona uvede pan místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. Prosím, ujměte se slova.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Děkuji, vážená paní místopředsedkyně. Kolegyně, kolegové, potřetí dobrý večer a doufám, že už dneska z mé strany naposledy. Já si dovolím tedy přednést ještě stručné doplnění informací k tomuto sněmovnímu tisku 489, tedy novela zákona o státní sociální podpoře a některých dalších ještě souvisejících zákonů, jako je zákon o Úřadu práce či zákon o nemocenském pojištění. Tento návrh zákona dělá některé klíčové úpravy, ať už jde například o zvýšení rodičovské pro rodiče od 1. ledna v příštím roce o 50 000 korun, ale zároveň také ještě v rámci tohoto sněmovního tisku se i v rámci druhých čtení věnujeme tomu, abychom dokázali mít i v roce 2024 efektivní podporu pro lidi, kteří spadají do zranitelných domácností, kde je potřeba, abychom ten systém, který jsme nastavili v roce 2022, 2023, který opravdu široce podporuje domácnosti, které řeší vyšší ceny energií, případně narůstající ceny nájmu, abychom v rámci příspěvku na bydlení tu širokou míru podpory dokázali udržet i v příštím roce. To znamená, pozměňovacími návrhy, které byly po jednání sociálního výboru představeny, bude docházet k proklamaci výše normativních nákladů na bydlení, částek, které se započítávají za pevná paliva a nákladů srovnatelných s nájemným, platných jak pro rok 2023, tak i pro rok 2024.

Zároveň si tady také otvíráme určitý prostor pro to, abychom mohli v budoucnu - pokud ta jednání úspěšně dopadnou a budeme vědět, že veškeré úskalí máme dobře vydiskutována - tak si otvíráme tímto zákonem a úpravou v pozměňovacím návrhu možnost jednat o tom, že by i držitel poštovní licence, v tomto případě tedy Česká pošta, mohla v určitých oblastech býti partnerem i pro Úřad práce, a tímto bychom dokázali případně rozšířit řekněme pobočkovou síť, aby pro klienty, kteří nejsou třeba v režimu on-line a potřebují ještě třeba přímo podání, aby toto mohlo být uskutečněno prostřednictvím České pošty. Jak jsem říkal na sociálním výboru, ale nepředpokládám, že by pracovníci České pošty dělali sociální poradenství, ale aby to opravdu sloužilo k tomu, že tam, kde je problém s podáním on-line, aby tato možnost byla rozšířena právě prostřednictvím této pobočkové sítě, podobně jako jsme to udělali u mimořádného 5000korunového příspěvku na dítě v srpnu loňského roku.

Dále tady také uděláme nebo realizujeme úpravu určitého prolomení bankovního tajemství tam, kde je žadatel dávky v hmotné nouzi, abychom si byli schopni ověřit to, že nejenom že nám přinese jeden výpis z účtu, kde nám deklaruje, že nemá finanční prostředky, ale abychom toto si byli schopni také i ověřit u dalších členů domácnosti nebo případně u té stejné osoby, pokud by měla případně vícero účtů.

Takže jsou to kroky, které vedou jednak k tomu úvodnímu, co jsem říkal tady na začátku, to jest vyšší podpora rodičů na rodičovské dovolené, ale jsou to potom další návrhy, které vedou také k tomu, abychom udělali ještě i úpravu, která se týká větší efektivity našeho sociálního systému a zároveň případně i rozšíření toho klientského prostoru v případech, které jsem tady zmiňoval.

Já tady výjimečně přistupuji k tomu, že jako ministr práce a sociálních věcí v tento okamžik ve druhém čtení přímo podám dva pozměňovací návrhy, a tyto dva pozměňovací návrhy jsou vedeny tím, že jsem měl před deseti dny jednání s paní ukrajinskou ministryní a jednali jsme o tom, jakým způsobem zabezpečit to, o čem jsme tady mluvili už v průběhu letošního roku, kdy jsme schvalovali lex Ukrajina V, a to znamená, abychom byli schopni u žadatelů o humanitární dávku z řad ukrajinských uprchlíků s dočasnou ochranou, abychom byli schopni opravdu efektivně také sledovat, zdali mají nějaké příjmy v rámci sociálního systému Ukrajiny či důchodového systému Ukrajiny. Dohodli jsme se na tom, že ukrajinská strana s námi v tomto začne spolupracovat. Nicméně identifikovali jsme ještě to, že potřebujeme si otevřít také úpravu v zákoně, tak abychom byli schopni vyhovět podmínkám GDPR, aby tito žadatelé nám na základě úpravy zákona také mohli vyslovit souhlas s tím, že tyto jejich údaje můžeme právě poskytnout ukrajinské straně, ukrajinskému ministerstvu, aby oni nám byli schopni následně předat informaci, kdo z těchto žadatelů o humanitární dávku pobírá nějaké podpory ze sociálního systému či důchodového systému Ukrajiny.

Takže proto výjimečně přistupuji k tomu - není to zvykem, jsem si toho vědom, ale opravdu to jednání s paní ministryní bylo před zhruba týdnem a půl, a proto dochází k přípravě, protože ještě potom probíhaly technické konzultace, jak jsme schopni to realizovat, jak zabezpečit to předání těch dat, aby to bylo bezpečné, a tak dále. Takže na základě toho vznikly na mém rezortu v průběhu minulého týdne tyto návrhy, tedy ten jeden, který tady teď obecně odůvodňuji. A také ten druhý se týká ještě úpravy, která se týká problematiky lex Ukrajina, která tady byla přijata v rámci lex Ukrajina IV a V, a to znamená úprava, která by vedla k tomu, abychom motivovali lidi, kteří by mohli přecházet z nouzového ubytování do ubytování v rámci standardních bytů, abychom tím podpořili více adaptaci a integraci těchto lidí, a tímto návrhem si otevřeme možnost, že by případně vláda svým nařízením mohla upravit ještě výši příspěvku pro lidi, kteří přejdou z tohoto typu ubytování.

Takže ještě tolik informace k těmto dvěma věcem, které vedou k tomu, abychom byli efektivnější, transparentnější, důslednější, pokud jde o zajištění adresné pomoci lidem, kteří přicházejí a mají dočasnou ochranu, a ty změny, které jsme udělali po 1. červenci, vidíme, že mají smysl, že vedly k tomu, že vícero lidí si našlo práci z řad ukrajinských uprchlíků, že ubývá nám každý měsíc počet lidí, kteří jsou v nouzovém ubytování, a právě tyto dva pozměňováky, které si tady dovoluji navrhnout, by nám toto měly také podpořit a zabezpečit.

Možná pro vás všechny ostatní kontextová informace k pondělku tohoto týdne - 117 000 držitelů dočasné ochrany pracuje na pracovním trhu a zhruba 88 % z nich pracuje ve vztazích, kdy je pracovněprávní vztah také zatížen odvodovou povinností. To znamená, náš odhad je, že tento počet lidí zhruba za 12 měsíců garantuje příjem do státního rozpočtu v objemu minimálně 18 miliard korun jenom na těch základních odvodech. Tolik jenom pro informaci, kdy se občas objevují informace o tom, zdali naše sociální podpora, kterou poskytujeme, má nějakou návratnost a jaký to má efekt pro stát, tak já říkám, že v této situaci, kdy zde dnes pracuje někde nejvyšší počet příchozích ukrajinských válečných uprchlíků, musíme toto vnímat. A já myslím, že je namístě, abychom jako politici uměli i tuto informaci sdělit do společnosti, že tito lidé tady pracují, odvádějí tady sociální i zdravotní pojištění, daně a zároveň pomáhají pracovat na pozicích, kde často bychom žádného domácího pracovníka nedokázali sehnat. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání výboru pro sociální politiku jako výboru garančnímu. Usnesení výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 489/1. A já nyní požádám, aby se slova ujala paní zpravodajka výboru pro sociální politiku, paní poslankyně Renata Oulehlová, aby nás informovala o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnila. Prosím.

 

Poslankyně Renata Oulehlová: Děkuji. Paní předsedající, vážené dámy, vážení pánové, kolegyně, kolegové, dovolte mi, abych vás seznámila s projednáním předloženého návrhu zákona ve výboru pro sociální politiku jako výboru garančního. Výbor pro sociální politiku návrh zákona projednal ve zkrácené lhůtě 30 dní na své schůzi dne 20. září a přijal usnesení, kterým v bodě

I. "doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby vyslovila souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk číslo 489, ve znění přijatého komplexního pozměňovacího návrhu;

II. zmocňuje zpravodajku výboru, aby se stanoviskem výboru seznámila schůzi Poslanecké sněmovny a ve spolupráci s legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny provedla příslušné legislativně technické úpravy."

Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Já vám děkuji, paní zpravodajko, a nyní otevírám obecnou rozpravu, do které se nejprve hlásí jakožto zplnomocněná paní poslankyně Lucie Šafránková k přednesení stanoviska poslaneckého klubu za hnutí SPD, a poté máme řadu řádně přihlášených.

Ještě vznesu omluvu, omlouvá se pan poslanec Jaroslav Bžoch, a sice od 21 hodin ze zdravotních důvodů.

Nyní poprosím paní poslankyni, ujměte se slova. Prosím.

 

Poslankyně Lucie Šafránková: Děkuji vám za slovo, paní místopředsedkyně. Vážené kolegyně, vážení kolegové, přeji vám dobrý večer a dovolte mi, abych vás seznámila se stanoviskem našeho klubu a také vám představila devět pozměňovacích návrhů, které dlouhodobě avizuji a předkládám za SPD.

To, že aktuální výše rodičovského příspěvku zaostává za tempem růstu inflace, je jasné téměř dva roky. Osobně jsem za SPD podala návrh na jeho zvýšení již v minulém roce a od té doby vládní poslanci blokují jeho projednání. Zatímco životní a příjmová situace rodin s nejmenšími dětmi se propadá, na konci loňského roku to dokonce došlo až tak daleko, že když byl tento můj návrh na program jednání Sněmovny konečně zařazen, tak se tito vládní poslanci včetně těch, kteří se označují za prorodinné, odhlásili ze svých hlasovacích zařízení, ačkoli byli v jednacím sále fyzicky přítomni, a uměle tak učinili Sněmovnu neusnášeníschopnou. Vláda tedy nebyla schopna či ochotna řešit zvýšení rodičovského příspěvku téměř dva roky. Návrh, se kterým nyní přišla, je opožděný a nedostatečný, co se finanční roviny týče, a obsahuje i některá další zcela nepřijatelná protirodinná opatření, proti nimž se vymezuji, a proto k nim podávám i své pozměňovací návrhy.

SPD samozřejmě podpoří jakékoliv zvýšení rodičovského příspěvku, abychom tak pomohli rodinám s nejmenšími dětmi, nicméně vládní návrh zvýšit tento příspěvek pouze o 50 000 korun považujeme za naprosto nedostatečný, a to hlavně z toho důvodu, že inflace od posledního zvýšení rodičovského příspěvku, ke kterému došlo k 1. lednu 2020, vzrostla o více než 33 %, čemuž by zhruba odpovídalo zvýšení tohoto příspěvku ve dvojnásobném rozsahu, tedy o 100 000 korun. A to je také obsahem a předmětem mého pozměňovacího návrhu, který je veden pod číslem sněmovního dokumentu 3286. Zvýšení rodičovského příspěvku navrhuji celkem v pěti podobách a variantách.

Tu první, ideální, jsem představila.

V pozměňovacím návrhu s číslem 3287 pak navrhuji zvýšit rodičovský příspěvek o 90 000 korun.

V pozměňovacím návrhu s číslem 3288 navrhuji jeho zvýšení o 80 000 korun.

V pozměňovacím návrhu pod číslem 3289 navrhuji zvýšení o 70 000 korun.

A v pozměňovacím návrhu číslo 3290 jeho navýšení alespoň o 60 000 korun.

Navýšení rodičovského příspěvku o více než 50 000 korun považuji za nezbytné opatření učiněné v zájmu zachování a zlepšení životní úrovně rodin pečujících o děti do čtyř let věku.

S tím docela úzce souvisí i můj další pozměňovací návrh, sněmovní dokument číslo 3294. Navrhuji zde zakotvit do zákona o státní sociální podpoře valorizační mechanismus pravidelného každoročního zvyšování rodičovského příspěvku, a to vždy k 1. lednu příslušného kalendářního roku, a to o míru inflace za 12měsíční období vymezené prosincem kalendářního roku, který o dva kalendářní roky předchází kalendářnímu roku, ve kterém k tomuto zvyšování bude docházet, a listopadem kalendářního roku, který bude kalendářnímu roku zvyšování rodičovského příspěvku předcházet o jeden rok. Tato úprava by do budoucna eliminovala každoroční dohady o zvyšování rodičovského příspěvku, které tak už nebude předmětem libovůle aktuálních vládních a parlamentních většin, a hlavně ochrání rodiny s nejmenšími dětmi před dopady inflace a zdražování.

Jelikož v žádném případě nesouhlasíme s vládním návrhem na zkrácení maximální doby, po kterou lze rodičovský příspěvek pobírat, a to z období trvajícího od narození dítěte do čtyř let jeho věku, předkládám pozměňovací návrh s číslem 3291. Jeho obsahem a cílem je zachování současného stavu doby čerpání rodičovského příspěvku, protože zkrácení maximální doby jeho pobírání není rozhodně žádoucí. Naopak je vhodné ponechat rodinám a rodičům možnost volby, jak dlouho budou rodičovský příspěvek v současném zákonném rozmezí pobírat. Tento vládní návrh je velice nevhodný i z toho důvodu, že v České republice zdaleka nejsou všude k dispozici dostupné kapacity předškolní péče o děti a zkrácení doby, po kterou lze čerpat rodičovský příspěvek by mnoha těmto rodinám přineslo takřka neřešitelné problémy z hlediska zajištění péče o jejich dítě během pracovních dní. Proto považuji tuto myšlenku za nebezpečnou. Rodiče, kteří pobírají rodičovský příspěvek do čtyř let věku, a není jich logicky příliš mnoho, s dítětem většinou nezůstávají doma proto, že by nechtěli pracovat a že by byli nadšeni z příjmu zhruba okolo 6 250 korun měsíčně, což je alikvotní měsíční částka rodičovského příspěvku při čtyřech letech jeho pobírání, ale zůstávají s nimi doma proto, že nemají žádný jiný způsob, jak zajistit péči o ně.

Za obzvláště závažný, nespravedlivý a nepřijatelný považuji vládní návrh, aby se zvýšení rodičovského příspěvku týkalo pouze těch dětí a jejich rodičů, které se narodí až po 1. lednu roku 2024. Takový přístup je opravdu hanebný a může být problematický i z hlediska ústavního práva. Není přece možné, aby jedna skupina rodičů dětí do čtyř let věku pobírala rodičovský příspěvek o 50 000 korun, tedy o jednu šestinu vyšší než druhá skupina těchto rodičů. Šlo by o sociální, ekonomickou a právní diskriminaci, která by navíc trvala několik let.

Já ve svém pozměňovacím návrhu číslo 3292 navrhuji, aby na částku navýšení rodičovského příspěvku měli nárok všichni rodiče pečující o nejmladší dítě v rodině, které je narozené nebo převzaté do trvalé péče nahrazující péči rodičů ode dne 1. ledna 2020, tedy všichni rodiče dětí, kterým budou čtyři roky a méně ke dni nabytí účinnosti této změny zákona. Není možné takto zásadním způsobem finančně znevýhodnit děti pouze na základě data jejich narození, byť by se v jednotlivých případech lišilo o jeden jediný den.

Naprostým minimem, které jsme ochotni v tomto ohledu akceptovat, je to, aby na navýšení rodičovského příspěvku měli nárok ti rodiče dětí do čtyř let věku, kteří jej ke dni nabytí účinnosti této novely budou aktuálně pobírat, jako tomu bylo právě při posledním zvýšení rodičovského příspěvku. Předkládám proto i pozměňovací návrh v tomto duchu, a to pod číslem sněmovního dokumentu 3293. Ale námi preferovanou variantou je to, aby byl rodičovský příspěvek zvýšen všem rodičům pečujícím o děti do čtyř let věku, což je postoj, který při posledním zvyšování rodičovského příspěvku zastávali i politici dnešních vládních stran a hájili ho tehdy spolu s námi. To, že dnes zastávají postoj naprosto opačný, je dokladem jejich naprosté bezzásadovosti.

Dámy a pánové, v zájmu našich pracujících rodin s dětmi vás prosím o podporu těchto našich návrhů. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a mezi dalšími přihlášenými je nejprve pan poslanec Šimon Heller, poté paní poslankyně Jana Pastuchová. Pane poslanče, ujměte se slova.

 

Poslanec Šimon Heller: Vážené kolegyně, vážení kolegové, víte, jaké je to, uspávat dvojčata? Víte, jaké je to přebalovat dvojčata, když to potřebují zároveň? Víte, jaké je to krmit dvojčata, když mají velký hlad? Víte, jaké je to na vycházce, když jdete s dvojčaty a každé se vám rozbíhá jiným směrem? Já s kolegyněmi Hanou Naiclerovou a Eliškou Olšákovou tu zkušenost v rodině máme, a proto předkládáme tento pozměňovací návrh.

Náš návrh je jednoduchý. Pojďme narovnat zákon tak, aby měl každý člověk stejnou podporu od státu, což v tuto chvíli u dvojčat neplatí. Proč? Zatímco u jednoho dítěte je standardní podpora v rodičovské 300 000 korun na jednoho narozeného občana, u dvojčat tomu tak není a je to dnes pouze 225 000. Vychází to z toho, že při narození dvojčat má rodič nárok pouze na jeden a půl násobku. Dvojčata ale nejsou jeden a půl občana. Dvojčata jsou dvě úplně stejné děti, jako jsou dvě (postupně) narozené děti. A to není fér. Budu mluvit z pohledu dítěte. Je fér, aby každé mimino dostávalo stejný příspěvek na pleny, protože jich potřebuje úplně stejný počet. Je fér, aby každé malé dítě dostávalo z rozpočtu stejný příspěvek na kalhoty a na veškeré oblečení, protože ho potřebují úplně stejně, ba dokonce u dvojčat malinko víc. Kdo to zažil, tak ví, že u dvojčat se prostě nedědí oblečení, tak jako standardně v normálních rodinách tomu chodí. Když dvojčata onemocní, je potřeba úplně stejné množství léků a vitaminů, jako potřebuje každé jiné dítě. Náklad tak není možné snížit. Poplatky, obědy, oblečení a další - to všechno se platí dvakrát, ne jedenapůlkrát. Podle mě je prostě spravedlivé, aby každé narozené dítě mělo právo na stejný příspěvek ze státního rozpočtu, nehledě na to, jestli se narodí samo, anebo přijde na svět takhle jako v případě dvojčat.

Proč o tom mluvím? Asi vás nepřekvapí, že sám jsem rodičem dvojčat a vím, jaký je ten zápřah finanční, fyzický, ale i psychický, a je enormní. Celkově jde ročně o řádově 1 300 narozených dvojčat. Ten počet v posledních letech klesá. Při dopadu do rozpočtu se jedná v roce 2024 o dopadu rozpočtu 40 milionů s postupným nárůstem v roce 2027 o nějakých 237 milionů. Kdybych měl parafrázovat klasika, jsem přesvědčen, že by to byl malý krůček pro rozpočet, ale velký krok pro všechny rodiče dvojčat.

Žádám vás, podpořte tuto změnu, protože tím reálně zlepšíte život tisícům rodin, které mají objektivně velkou výzvu s tím, že se jim narodila dvojčata. A věřte tomu, že si to nevybraly samy. S kolegyněmi Hanou Naiclerovou a Eliškou Olšákovou, které v rodině tuto zkušenost také mají, a byť se nás tato změna týkat nebude, předkládáme pozměňovací návrh, který tuto historickou nespravedlnost napravuje. Pojďme společně pomoct všem rodinám, kterým se narodila dvojčata. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Načtu došlou omluvu pana poslance Huberta Langa, který se omlouvá od 21.30 hodin ze zdravotních důvodů.

Nyní se hlásí se svým příspěvkem paní poslankyně Jana Pastuchová, poté pan poslanec Jiří Navrátil. Prosím.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuji, paní místopředsedkyně. Nebudu tady dlouhá. Chtěla bych odůvodnit v obecné rozpravě své dva pozměňovací návrhy, které jsem vložila do systému, a načtu je při podrobné rozpravě.

Jeden z pozměňovacích návrhů se týká toho, aby se změna navýšení týkala i dětí, které se narodily k 1. lednu roku 2023, to znamená, protože zákon má být platný od roku 2024, aby se to týkalo i dětí, kterým je jeden rok. Odůvodním to jenom tím, že tento vládní návrh počítá opravdu s velmi striktním kritériem pro navýšení rodičovského příspěvku a vlastně prakticky by přijetí navržené legislativní úpravy znamenalo, že rodiče dětí narozených dnem před půlnocí, byť jen o minutu dříve, by na ten příspěvek neměli nárok. Myslím si, že všechny rodiny teď čelí - i když se teď vláda dneska chlubí tím, jak inflace strašně klesla - že postihla právě ty děti, rok, a jejich rodiny opravdu v oblasti jejich života, a hlavně do jejich peněženek. Byl to nárůst energií, potraviny, léky, dětské vybavení, nebudu je tady jmenovat. Můj pozměňovací návrh je, aby se zvýšení týkalo dětí, které se narodily 1. ledna 2023.

Druhý pozměňovací návrh je vlastně totožný s odůvodněním, ale týká se to dětí, které se narodily 1. července roku 2022, to znamená na rok a půl dětí zpět. Myslím si, že každý, kdo má - pan poslanec, tady mluvil o dvojčatech, tam je ta nálož jednou tak velká nebo dvakrát tak velká, sám může posoudit, co to stojí, a myslím si, že tyhle rodiny s těmihle ročními anebo jedenapůlročními dětmi by si to zasloužily. A musím říct, že dítě mám dospělé, a ani jednoho vnoučete, které mám z těch pěti, by se to netýkalo, takže nelobbuji za nikoho ve své rodině.

A jenom ještě si dovolím - to není myšleno na vás, já s vámi souhlasím - a ještě si dovolím k panu ministrovi, který nám tady představil pozměňovací návrhy k Ukrajině. Já si pamatuju opravdu na výbor, já to vítám, jednání s paní ministryní ohledně majetku a jejich finančního zabezpečení na Ukrajině, ale já si myslím, že to přichází hrozně pozdě. Vy jste nám to slíbil - válka na Ukrajině začala 27. února roku 2022 (správně 24. února), a já si myslím, že když jsme se o tom bavili, o všech těch příspěvcích, a těch majetků těchto uprchlíků, kteří na tom opravdu - měla jsem je doma rok a půl, takže vím, o čem mluvím - ale já si myslím, že to jednání mělo nastat daleko, daleko dřív, protože naši občané, ta situace se trošku mění, nálada ve společnosti se taky mění. Myslím si, že by to mělo být i líp diskutováno, protože naši občané se cítí, že tato vláda na ně kašle a dává spoustu peněz uprchlíkům z Ukrajiny. I když říkám, já podporu vítám, ale toto opatření, abychom nevypláceli dávky tomu, kdo na Ukrajině bere důchod, má tam peníze, má je v bankách, že to mohlo přijít malinko dřív. Ale jsem za to ráda, že se to aspoň někam posune teď.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Nyní chce s faktickou vystoupit pan ministr, poté pan poslanec Lubomír Brož. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Děkuji. Já na to krátce zareaguji. Když jsem to tady avizoval někdy na začátku letošního roku, tak jsem říkal, že se o to snažíme. Já jsem o tom jednal s paní ministryní za posledních dvanáct měsíců třikrát, dvakrát jsem o tom jednal se zástupci ambasády, ale prostě nemám páku na to, abych donutil ukrajinské ministerstvo, které řeší spoustu jiných palčivých a naléhavějších problémů, čemuž já rozumím, aby nám tuto službu udělali automaticky, bezodkladně a podobně. Prostě řešili jsme to zhruba rok, v téhle situaci jsme se dohodli na tom, jak to technicky vyřešíme, na tom, že jsou schopni nám toto garantovat. Já jsem rád za ten posun, že nastal, ale zase mám určité pochopení, protože dneska prostě Ministerstvo práce a sociálních věcí na Ukrajině má taky celou řadu naléhavějších výzev. Jsme, pokud se nepletu z vyjádření i paní ministryně, jediný stát, který toto s nimi teď bude realizovat, tuto výměnu dat a řekněme tento screening příjmů těchto případných dávek nebo důchodů na Ukrajině. Takže tady si myslím, že je potřeba vnímat i ten kontext, že to je prostě země, která je ve válečném stavu. Když jsem měl poslední on-line jednání s paní ministryní ten minulý týden, byla někde v jihovýchodní části Ukrajiny, nebyla ani v Kyjevě, na tom jednání, byla prostě v operativních podmínkách na nějakém částečném výjezdu jejich vlády, tak to zkusím rámovat i tímto pohledem. Tím to neomlouvám. Já samozřejmě bych byl rád, kdyby tyhle věci byly dřív, ale chápu, že je nějaké maximum možného.

A jenom poznámku, aby to ještě zaznělo naprosto explicitně a jasně. Když se tady mluvilo o pracujících z Ukrajiny, o tom, kolik z toho je z pojištěných pracovních vztahů, tak příjem pro státní rozpočet se pohybuje ročně zhruba kolem 18 miliard korun, což už dneska významně převyšuje podporu, kterou jako stát poskytujeme v rámci humanitární dávky či podpory bydlení. Tak tolik jenom pro kontext, kam jsme se za ten rok a půl (Předsedající: Čas.) posunuli.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a nyní pan poslanec Lubomír Brož se svou faktickou. Prosím.

 

Poslanec Lubomír Brož: Děkuji. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych chtěl podpořit předchozí návrh paní Pastuchové, protože ten termín od 1. 1. 2004 je naprosto diskriminační, vytváří prostě děti nebo rodiče dvou kategorií. Já vůbec nechápu, že se nedokážete s tímhletím ztotožnit, a doufám, že se ještě s tímhletím návrhem ztotožníte. Také si myslím, že je to trošku kompromisní návrh, protože je to až od 1. 1. 2023, ne pro všechny, kteří jsou v minulosti. Takže já vás žádám, abyste se nad tím ještě jednou zkusili zamyslet. To bude šílená situace. Půl hodiny před půlnocí budete rodit a ani to nejde, dva dny předtím porodíte, narodí se dítě a už má o 50 000 míň. Je to strašně, strašně moc nefér. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a vracíme se k přihláškám, kde nyní je na řadě pan poslanec Jiří Navrátil a poté pan poslanec Aleš Juchelka. Prosím.

 

Poslanec Jiří Navrátil: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych krátce představil velmi jednoduchý pozměňovací návrh, který jsem zpracoval společně s Janem Bauerem, Olgou Richterovou, Martinou Ochodnickou a Pavlou Pivoňkou Vaňkovou.

Tento pozměňovací návrh vychází z hlasů, které jsou přímo z terénu či přímo z krajů a jedná se v rámci přechodných ustanovení k části první zákona č. 363/2021 Sb., který byl s účinností od 1. 1. 2022 novelizován, a zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů. Byla omezena možnost poskytování ochrany a pomoci dětem nejmladšího věku v zařízeních pro děti vyžadující okamžitou pomoc tak, že do tří let věku může zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc poskytovat pobytové služby jen do roku 2023. Navrhuje se tedy prolongace tohoto ustanovení o jeden rok, to je do konce roku 2024, čím se slaďují termíny v zavádění omezení ústavní péče o nejmenší děti s ostatními typy ústavních zařízení, kde se přijatým zákonem omezila možnost umisťování nejmladších dětí do pobytových typů péče, jako jsou školské a ústavní zařízení, domovy pro osoby se zdravotním postižením, k 1. 1. 2025. V části první se tedy změní rok 2023 na rok 2024 a v části desáté v čl. 15 pod písmenem f čl. XIII římská, které nabývá účinnosti dnem 30. prosince 2023. Je to opravdu návrh, který reaguje na situaci nedostatku přechodných pěstounů v rámci celé České republiky.

Jako náměstek pro Moravskoslezský kraj takovýto problém až nemám, ale samozřejmě jsem vyslyšel prosbu ostatních náměstků, a samozřejmě taktéž i z terénu v jiných krajích, kde tento problém mají, nevědí, co by s těmito dětmi do v podstatě tří měsíců měli dělat, a proto přicházíme s tímto pozměňovacím návrhem, ke kterému se samozřejmě ještě v podrobné rozpravě přihlásím. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Nyní se s faktickou hlásí paní poslankyně Jana Pastuchová. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuji, paní místopředsedkyně. Když jsem teď poslouchala pana kolegu Navrátila ctěného, vaším prostřednictvím, tak se nestačím divit, kdo ten pozměňovací návrh vlastně podává. Vás z toho vyjímám, ale paní místopředsedkyně, vy, která jste v minulém volebním období tady za to tak strašně bojovala, protože ti pěstouni budou a my je seženeme! A tím, že to zakážeme, tak oni budou! Já jsem pro ten návrh nehlasovala ještě s bývalou kolegyní tady, Hanou Aulickou Jírovcovou. Vy jste byla ta, která za to tady bojovala nejvíc, a teď vy se připodepíšete k pozměňováku, který to protahuje o rok dál, protože to, co jsme vám říkali, jste nebrala v potaz, že ti pěstouni nejsou. A tím, že něco zakážete, umisťování těchhle dětí, že se to napraví? Že se nestydíte! (Potlesk poslanců ANO.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za dodržení času. Nyní pan ministr Marian Jurečka s faktickou a poté pan poslanec David Kasal. Prosím.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Já jenom zareaguji. Když se podíváme na tu situaci, která nastala v posledních dvou letech v návaznosti na pozměňovací návrh, který byl tenkrát předložen v minulém volebním období, vidíme, že počet dětí do tří let v ústavní péči výrazně, ale výrazně poklesl. To se opravdu děje, to je neoddiskutovatelné. Nicméně tehdy chyběly i návazné kroky. Jednak se nedořešila komplexně ta úprava v celé šíři spektra této péče, to znamená, na část kojeneckých ústavů se tam tehdy v tom pozměňovacím návrhu pozapomnělo, a zároveň se nevyřešily věci, které řeší novela zákona, kterou projednala minulý týden vláda a která upravuje výrazně podmínky pro to, abychom dokázali získat více pěstounů pro náhradní péči, abychom upravili celý proces posuzování, který opravdu byl velmi rozdílný v krajích, ty lidi někdy demotivoval, byl extrémně dlouhý. To novela upravuje, ten proces se sjednocuje, lidé nebudou muset čekat, až v daném kraji se vypíše konkrétní termín, ale budou moci využít jakékoliv nabídky termínů pro jejich přípravu v kterémkoliv kraji plus další navazující věci, které sjednocují pravidla a parametry toho procesu. A i to jsou kroky, které povedou k tomu, abychom mohli mít v České republice více pěstounů. K tomu jsme přidali společně s kraji i osvětovou kampaň, která běžela na České televizi v její první fázi, byl to cyklus pořadů pod názvem Plné hnízdo, ten bude pokračovat začátkem příštího roku. Takže prosím pěkně, vnímejme tyto věci a neříkejme, kdo co přesně udělal úplně v tom detailu, protože je to běh, který jsme tady relativně třicet let nedělali úplně ideálně. Snažíme se ho posunovat, dáváme ty logické kroky dohromady a já mám radost z toho, že se to postupně daří.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. A nyní pan poslanec David Kasal, poté pan poslanec Igor Hendrych. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec David Kasal: Děkuji, paní místopředsedkyně. No, já, když slyším tedy pana ministra, že se to daří, tak, pane ministře, asi na vás nebo i na pana kolegu, který přednášel pozměňovací návrh. Když jste ho dali - protože někdy ty děti končí u nás na dětských odděleních, to si pak řekněme, že to potom řešíme my - předpokládám, když jste tedy říkal, že už jste to na vládě přijali, tak bych se tedy zeptal, jestli jste vycházeli z nějakých čísel, protože vždycky jsou dobrá čísla. To znamená, jestli jste si dělali tedy nějakou studii nebo jestli jste to...abyste nám tady řekl to opatření, které jste teď přijali, tak kolik tedy těch pěstounů v jednotlivých krajích bude? To by myslím bylo fér říct, abychom pak mohli říct, jestli to opravdu bude fungovat.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a nyní pan poslanec Igor Hendrych. Prosím.

 

Poslanec Igor Hendrych: Děkuji, děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, mě teď operativně napadlo, když tady pan poslanec Heller mluvil o svém pozměňovacím návrhu pro ta dvojčata. Já si v zásadě myslím, že to není úplně špatný nápad, my samozřejmě jsme neměli ještě čas o tom popřemýšlet a prodiskutovat to v rámci klubu, jestli to podpoříme, nebo ne. Já si troufnu předpokládat, že když to přednesl koaliční poslanec, že to podporu bude mít i v koalici - nevím, předjímám trošku, ale v té souvislosti mě napadlo, že by i on, respektive kolegium poslanců, kteří to navrhli, případně ještě další, mohli právě podpořit návrh paní poslankyně Pastuchové minimálně ohledně toho rodičáku, minimálně tedy od toho roku, od 1. 1. 2023, i z toho důvodu, že se sice velmi výjimečně, ale může se to stát v praxi a věřím tomu, že se to asi i stane, že se narodí dvojčata a narodí se jedno před půlnocí a druhé po půlnoci, a mě by tedy zajímalo, jak to máte v tuhletu chvíli namyšleno, jakým způsobem se to bude posuzovat a jakým způsobem se to bude vyplácet. Možná, že to je úvaha, já nevím, nějaká zbytečná trošku, ale na druhou stranu si myslím, že právě, pokud vy podpoříte - nebo pokud my bychom podpořili toto, tak vy byste třeba mohli podpořit ten náš pozměňovací návrh paní kolegyně Pastuchové. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, přeji pěkný večer, vyměnili jsme se v řízení schůze. Budeme pokračovat v rozpravě faktickými poznámkami. Nejprve vystoupí paní poslankyně Renata Oulehlová a poté paní poslankyně Olga Richterová. Prosím.

 

Poslankyně Renata Oulehlová: Nyní nevystupuji jako zpravodajka, ale jako poslankyně. Já bych chtěla ctěnému kolegovi Navrátilovi poděkovat za to prodloužení, protože opravdu mě to potěšilo, a věřte, že jako člověk, který vede sociální odbor, bohužel v sociálně vyloučených lokalitách, tak je to pro nás velice, velice přínosné a já bych tady klidně navrhovala i prodloužení nejen o rok, ale o více, protože nám třeba ty výkazy, které nám chodí z rezortu Ministerstva práce a sociálních věcí, kde jsou předtištěné kolonky o počtu dětí, které bohužel nemůžou žít z jakéhokoliv důvodu ve své rodině, tak nám ty kolonky bohužel nestačí, pane ministře. Je to opravdu tristní a nepřála bych vám, nikomu z vás zažívat to, co zažívají naše úřednice, když obvolávají celou republiku a snaží se někde umístit chudáky děti, které prostě nikdo nechce. Pěstouni opravdu nejsou, i já už jsem zažila několik kampaní - a to není jenom na vás, pane ministře, to je napříč jako historicky zpátky - ty kampaně prostě nefungují. Musíme si promluvit hlavně s těmi stávajícími pěstouny, kteří jsou opravdu - hlavně ti přechodkáři - oni přesně ví, co je potřeba, co není. Musí třeba města víc pomoci. My jsme třeba u nás udělali nově skládek pro pěstouny a to taky pomáhá, prostě víc s těmi lidmi mluvit. Ale ještě jednou se přimlouvám - mysleme na to, že děti, když musí odejít z rodiny - a znovu říkám, z jakéhokoliv důvodu - jsou velice ohrožené, potřebují naši pomoc a pak, jak říkal ctěný kolega, pak je tady, když je osvícená nemocnice, tak ty pomůžou... (Předsedající: Čas.), ale té... Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní paní poslankyně Olga Richterová, pan ministr Marian Jurečka, poslanec Jiří Navrátil, všechno faktické poznámky. Prosím.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně za slovo. Skutečně, to téma je velice citlivé. Je už poměrně pozdě, tak možná jenom velice rychlá rekapitulace. O co jde, je, že my jsme v minulém volebním období, a bylo to napříč koalicí a opozicí, byla to věc, kterou já jsem nesla, ale spousta dalších kolegů se připojila, kdy se ustanovil ten věkový limit, protože pro nejmenší děti je to nejvíc traumatizující a nejvíc poznamenávající, když jsou v ústavní péči. A jako země jsme se tím zavázali dál pokračovat v tom trendu, který už byl roky nastoupený, a sice v setrvalém snižování počtu nejmenších dětí v ústavní péči u nás.

Co je velice důležité, v loňském roce se do tří let jednalo o zhruba 120 až 130 dětí, v letošním je to zase o výrazný počet méně. Nicméně to, co my teď děláme - a já neříkám, že mě to těší, ale je to v souladu s tím, že zároveň řešíme palčivý problém v některých krajích, na který narážejí pěstouni, jsou to problémy organizační, problémy toho, aby se dostali dostatečně rychle i do procesu posuzování - takže my zároveň předkládáme takzvanou malou novelu zákona o sociálně-právní ochraně dětí, prošla teď vládou, a současně prodlužujeme o jeden jediný rok adaptační dobu pro ZDVOPy, což je vlastně to, že sladíme termín pro ten zákaz, pro věkový limit do tří let věku u kojeneckých ústavů nebo dětských center a takzvaných ZDVOPů. Takže to, co se děje, je, že se připravuje úprava, která pomůže pěstounům, aby co nejrychleji napříč republikou mohli být opravdu prověřováni, aby nedocházelo k nějakým lokálním bariérám, ke kterým bohužel dochází, a to je obrovská dlouholetá chyba tohoto státu, který tak odrazuje žadatele o pěstounství, a současně, abychom dali tomu terénu v případě zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc o rok navíc stejně, ke stejnému termínu, jako to je u kojeneckých ústavů. To je celé. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní pan ministr Marian Jurečka, připraví se pan poslanec Jiří Navrátil a další faktické poznámky. Prosím.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Já se pokusím zareagovat. My se snažíme celý systém změn stavět logicky. To, na co se chceme soustředit - a řekněme si, ruku na srdce, a to nikomu nevyčítám, zase konstatuji stav po třiceti letech - že jsme se prakticky vytratili z té oblasti primární prevence a toho, abychom stáli opravdu blízko rodinám a rodičům, kteří řeší vůbec to, jak zvládnout své mateřské, rodičovské kompetence. Mladistvé dívky, které otěhotní, jsou často vystaveny situaci, že prostě tyto kompetence neměly kde nasbírat, neměly žádný logický, pozitivní vzor v své rodině nebo domácnosti, ve které vyrůstaly. A my přicházíme až v okamžiku, kdy je problém, a přicházíme, až v zásadě řešíme to, že to dítě musíme někdy i ve velmi kritických a vypjatých situacích odebírat. A proto my v jiné novele zákona stavíme profesionální chůvy k tomu, aby byly tím nástrojem, který může provázet tyto rodiče, tyto domácnosti tak, aby je posílily a pomohly jim s rodičovskými kompetencemi. V zásadě i další změny, které připravujeme v rámci novely zákona o sociálních službách, mají vést k tomu, abychom mohli být včas tam, kde můžeme pomoci, a aby vůbec k té kolizní, vyhrocené situaci a k odebírání nemuselo docházet.

S tím souvisejí i změny v dávkovém systému, protože bohužel nelichotivá statistika je i to, že bezmála polovina dětí je odebírána z důvodu toho, že rodič není schopen zabezpečit adekvátní podmínky z hlediska zabezpečení finančního a hmotného dané domácnosti. To je další velký problém, který dlouhé roky jsme neuměli v sociálním systému ideálně vyladit. Na to se potřebujeme soustředit a pak navazují ty další kroky - získat, oslovit více vhodných pěstounů. Děláme na to společné kampaně - ano, není jich dost, musíme se o to snažit, ale ten systém, když se budete bavit s lidmi, kteří tím procházeli, byl fakt odrazující, v mnoha případech i demotivační, a to i ty změny, které tady zmiňovala Olga Richterová, k tomu vedou a už jsou v legislativním procesu, budeme mít za chviličku ve Sněmovně v prvním čtení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní pan poslanec Jiří Navrátil, připraví se paní poslankyně Jana Pastuchová, David Kasal a další. Prosím.

 

Poslanec Jiří Navrátil: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já bych chtěl poděkovat kolegyni Olze Richterové, prostřednictvím vás, za to doplnění. Opravdu je tady připravovaná novela, kterou všichni v této Sněmovně, kdo se vůbec o ochranu dětí zajímáme, víme, že ji potřebujeme. Ale není to můj kraj, není to náš Moravskoslezský kraj, který by potřeboval to posunutí. Opravdu my v současné době máme 148 přechodných pěstounů a v nich máme nějaká čísla, která teď nejsem aktuálně schopen říct, ale kolem dvaceti, kteří jsou schopni přijmout teď dítě do přechodné pěstounské péče. Ale ozývají se ostatní kraje a jsou to opravdu Ústecký a Karlovarský, které prostě nemají ty pěstouny.

Společně jsme na Asociaci krajů několikrát projednávali i společnou kampaň s ministerstvem a s Českou televizí, která je takzvaně - ten díl seriálu Plné hnízdo. To vše nám nahrává k tomu, abychom získávali pěstouny, abychom ukazovali, jak je pěstounství důležité v České republice.

Věřím, že v této Poslanecké sněmovně není nikdo z nás, kdo by chtěl, aby děti vyrůstaly v ústavní péči. Ale samozřejmě, pokud teď nemáme čísla našich pěstounů v těch krajích, o kterých jsem hovořil, je třeba těmto krajům dát šanci ještě toho jednoho roku, a samozřejmě taktéž i v připravované novele, abychom mohli přijmout všechny podklady k tomu, aby tyto děti opravdu v ústavní péči nebyly. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní paní poslankyně Jana Pastuchová, dále pan poslanec David Kasal, Aleš Juchelka, prosím.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuji, budu reagovat. Já vám to nevyčítám, jenom vzpomínám na minulé volební období, kdy jsme se přesně na tyto věci ptali: jaká jsou data, kolik máme pěstounů, co bude v Ústeckém kraji, kde prostě to je opravdu tragédie, v Karlovarském kraji. Na tohle všechno jsme se ptali. Kde jste vzali termín těch, co teď prodlužujete? Na to jsme se ptali. Proto se teď divím, že vlastně se to mění o ten rok, ale mně to nevadí, protože já jsem byla proti tomu.

Ještě jsem se chtěla zmínit jenom o novele o sociálně-právní ochraně dětí. No, vlastně zase v médiích je, nebo co si čtu, že to vlastně zvýší možnost počtu těch přechodných pěstounů. Ale jedna věc mě tam strašně zaráží. Já s těmi přechodnými pěstouny mluvím, ale vy tam navyšujete zase peníze neziskovkám a doprovázejícím organizacím. Ty přechodné pěstouny už to otravuje, co ty doprovázející organizace... Já chápu, že potřebují zaměstnat zaměstnance, potřebují na energie. Ale kolik jste přidali přechodným pěstounům? V tom není ani koruna. Ale novinové články píší - zlepší se nebo zvýšíme, pomáháme přechodným pěstounům.

Poslední věc. Vyzývala jsem tady minule - paní místopředsedkyně Richterová tady neseděla, vaším prostřednictvím. Kde jsou dneska ty pozměňovací návrhy, které jste předkládala v minulém období k rodičovské dovolené, sněmovní tisk 490, pozměňovací návrh 3298, navýšení nebo vylepšení rodičovského příspěvku s valorizací? To byl váš boj tady v minulém volebním období, a teď tady není vůbec nic.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji i za dodržení času. Nyní vystoupí s faktickou poznámkou pan poslanec David Kasal, připraví se pan poslanec Aleš Juchelka a paní poslankyně Renata Oulehlová, prosím.

 

Poslanec David Kasal: Děkuji, pane místopředsedo. Já bych se rád, vaším prostřednictvím, obrátil buďto na pana poslance, nebo na pana ministra. Já jsem se tedy s pokorou zeptal, jestli máte nějaká čísla, když tedy jste něco připravili, tak jestli počet pěstounů stoupne o 100 %, o 50 %. Něco bych chtěl slyšet, fakt. Ještě navíc když pan kolega říká, že dělá v Moravskoslezském kraji, tak určitě může dát zkušenosti.

Chci se zeptat ale, vaším prostřednictvím, paní poslankyně Richterové. Co budete dělat s těmi dětmi? Když to říkáte, je to krásné. Já si to doslova představuji. Ti pěstouni si ty děti budou brát... Byla jste taky v Ústí. Kdo si bude brát děti, které mají hydrocefalus, kdy hlava váží 8 kilo? Kdo si bude brát ty děti, kdo se o ně bude starat? Vy tady říkáte, že nechcete, aby to dítě trpělo. Tady slyšíme od kolegyně, že se volá po celé České republice, aby se mohly umístit, aby to vůbec mohlo být. Takže ano, já s vámi souhlasím v tom, že je dobře, aby dítě vyrůstalo v rodině. Ale bavíme se o všech dětech, všechny mají stejné právo, všechny!

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Jako další pan poslanec Aleš Juchelka, paní poslankyně Renata Oulehlová a další faktické poznámky.

 

Poslanec Aleš Juchelka: Moc děkuji, pane předsedající. Když už jsme tady u toho, já tady už avizuji dopředu, že ta malá novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí je velmi problematická i pro nás. Bude kolem toho velká diskuse. Když se vrátím zpátky před těmi x lety, já jsem dva roky pracoval na sociálně-zdravotním pomezí na zákonu o centrech komplexní péče, které měly za cíl transformovat kojenecké ústavy právě na centra komplexní péče, aby ten vysoce specializovaný personál, který tam je, se mohl starat o děti a transformovat kojenecké ústavy například na stacionáře denní, týdenní, pracovat jako terénní služby, nebo zvyšovat kompetence nezletilým rodičkám, nebo se starat o děti s infaustní diagnózou, aby tam byla domácí jipka, a tak dále. To bohužel neprošlo ve třetím čtení o dvacet minut, poněvadž to někteří zablokovali. Potom prostě bohužel nachystali Piráti pozměňovací návrh na půl A čtyřky, který prošel, a důsledky vidíme tady v tuto chvíli. Ne všechno, co se tváří, že je strašně jakoby hezké, ne vždycky to sociální inženýrství, které občas prožíváme právě tady z těchto kruhů, je prostě dobré. Vidíme to na různých příkladech a tady toto je právě toho konkrétní příklad.

Já jsem pro to hlasoval, protože věřím samozřejmě tomu, že každé dítě by mělo být v rodině a mělo by mít milující náruč, ať už pěstouna, nebo samozřejmě nejlépe rodiče. Ale skutečně pravdou je, že můj dvouletý projekt byl zablokován úplně zbytečně. Já ho budu otevírat ještě příští rok, pokud se k tomu Ministerstvo zdravotnictví nebude mít, a budu navrhovat, aby centra komplexní péče znovu prošla, protože tady se otevřelo samozřejmě to okno, že kojenecké ústavy tady budou ještě v roce 2024, a tím pádem by se mohly transformovat na centra komplexní péče. Ten návrh je hotov a já doufám, že ho tady příští rok otevřeme. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní paní poslankyně Renata Oulehlová, potom pan ministr Marian Jurečka, prosím.

 

Poslankyně Renata Oulehlová: Opět mluvím v roli poslankyně, a ne zpravodajky. Já bych jenom k tomu všemu řekla: ono se to hezky říká od stolu, ono se to i hezky říká z lavice poslanecké nebo ministerské. Jako ideální stav by byl opravdu, kdyby všechny děti měly své zázemí v rodině, ale bohužel i situace, která je ve společnosti, myslím tím zdražování, myslím tím různé nejistoty, strachy, bohužel generuje to, že mnoho rodičů třeba propadá alkoholismu, bohužel i drogy. Počty dětí, které žijí v dysfunkční rodině, bohužel narůstají. Ti pěstouni opravdu nejsou. Jsem z Karlovarského kraje, vím, o čem mluvím, vím, jaké tam máme problémy.

Já bych vás jenom všechny chtěla poprosit, my jsme si teď tady i chvíli povídali s panem ministrem. Prosím pěkně, alespoň co se týče dětí, zapomeňme na dresy, zapomeňme na to, kdo odkud jsme, ale naslouchejme si. Když se něco snažím vysvětlit, tak v dobrém, ale nevztekám se hned jako: Ne, já mám tuhle pravdu. Prosím, alespoň co se týče naší budoucnosti, a to jsou děti, zapomeňme na to, že někdo s někým nemluví, ale zkusme se opravdu soustředit na tu pomoc tomu nejcennějšímu, co máme, a to jsou ty děti.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Pane ministře, faktická poznámka, poté paní místopředsedkyně Olga Richterová.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Já si dovolím reagovat jenom v tom, že samozřejmě nemám růžové brýle a vím, že ten systém je opravdu komplikovaný. Ale poprosím tady na své ctěné kolegy, přečtěte si ten návrh, tam je pamatováno na výjimky. Za prvé, umístění řekněme u všech dětí je možné do doby jednoho měsíce. To je v té novele, která teď bude následovat a přijde do prvního čtení. Už dnes je platný stav, kdy je tady možné logicky mít tu výjimku s ohledem na zdravotní stav a na sourozenecké skupiny. Takže to, co tady říkal předtím pan kolega, je prostě argument, který se vlastně nepotkává s tím, na co by ta legislativa už dávno nepamatovala.

Pak také chci reagovat na to, že jsme logicky už v průběhu loňského roku dělali úpravy v rámci právě toho rozdělení, které vzniklo u zprostředkovaných a nezprostředkovaných pěstounů. Když se podíváme jak na výši odměny pěstounů, tak i na výši toho příspěvku při pěstounské péči, vlastně obě dvě tyto výše podpor se upravovaly a logicky valorizovaly, protože jedna je navázána na růst minimální mzdy, druhá je navázaná na růst životního a existenčního minima. V obou případech se to v loňském roce logicky stalo. Byla tam ještě provedena v loňském roce i úprava, která má vztah na právě i sociální pojištění, započítávání té doby do této doby pojistné.

Tak jenom chci říct, že toto byly první kroky, které se odehrávaly, a to, co dělá, upravuje tato novela, která - ne tato, která přijde tady za chviličku do prvního čtení, tak se týká právě i těch věcí, které souvisejí s tím doprovázením, kde se třeba rozšířil rozsah intenzity podpory v případě právě těch pěstounů, kteří třeba mají děti s vážným typem kombinovaného handicapu, aby mohla být pro ně větší podpora. Takže musíme se dívat i na ty technické detaily, které tam jsou a které posunují a kultivují ten systém.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní paní místopředsedkyně Olga Richterová a potom pan poslanec David Kasal, obě faktické poznámky, prosím.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Navážu na pana ministra, protože to je opravdu velice důležité, aby se už neopakoval ten mýtus, co se týče těžkých zdravotních postižení. Tam právě od začátku v tom návrhu předloženém a prohlasovaném společnými hlasy v létě 2021 právě tahle výjimka vždycky byla, stejně tak pro sourozenecké skupiny. Takže děti se zdravotním postižením, jakkoliv já si osobně velmi přeju, abychom šli, a to také bylo naznačeno, maximální podporou i pro ty pěstounské rodiny, které by se jim chtěly věnovat a mít je doma, prostě realisticky to by tak rychle možné nebylo, a proto tato výjimka tam ustanovena byla od začátku. A vedle těchto situací těžších zdravotních postižení nebo velmi těžkých, potom ta druhá věc, samozřejmě sourozenecké skupiny, to je naprosto jasné, aby se ty děti nemusely dělit proto, když je tam dvouletý sourozenec a potom čtyřletý, pětiletý, tak samozřejmě to také od začátku bylo namyšlené.

Co ale je hrozně důležité, roky se tedy neřešilo to, jak rozdílná je praxe v jednotlivých krajích, co se týče právě maximálního úsilí o to, když někdo chce být pěstounem, aby byl zapojen, prověřen, a třeba i v případě, že není vhodný nebo jeho rodina není prostě v tom časovém okamžiku zralá na to, aby pěstounské dítě přijmout mohla, aby byl aspoň hostitelským pěstounem nebo prostě měl tu formu hostitelství pro podporu dětí, například z dětských domovů. Co tím chci říci? Natolik se odlišují různé kraje, že například právě pan poslanec Navrátil, který tady reprezentuje Moravskoslezský kraj, který má na starosti sociální oblast, ví, jak se roky napříč politickými garniturami u nich v kraji pěstounství věnují, a že právě proto i ty přechodné pěstouny v rezervě mají. Právě proto on z vlastní zkušenosti o tom zde může hovořit, ale v jiných krajích tomu je úplně jinak, protože zase roky tam ta kultura práce jiná. A na to naráží právě i ta změna a právě proto přichází i ta malá novela OSPOD. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji a nyní pan poslanec David Kasal s faktickou poznámkou. Prosím.

 

Poslanec David Kasal: Děkuji za slovo. Předpokládám, že dneska vystupuji naposledy. Děkuji. Čísla se nedozvím, já jenom, když jsem se ptal, tak mě jenom zajímalo to, tady je zase řečeno, že výjimka je možná. Já se jenom obávám toho, protože těch dětí málo úplně není, protože za rok potom žádná výjimka nebude a ty děti můžou skončit na dětských odděleních. A je to zkušenost, kterou mám osobně. U nás takový, jmenoval se Bohoušek, hned tam byl od porodu, ležel tam osmnáct let, protože si ho nikdo nevzal. Ve chvíli, kdy o něj tak dobře pečovali, že dosáhl těch osmnácti roků, tak už na dětském oddělení nemohl ležet, tak se následně přeložil na eldéenku a za dva měsíce zemřel, protože ta péče už nebyla taková jako na těch dětských odděleních. Tak já vám jenom říkám, že je potřeba - a nic nevyčítám - já vám jenom říkám, že je potřeba, že tady nějaký takový počet dětí bude, a je potřeba mít na to dopředu odpovědi, kde ty děti budou. To je všechno.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Tím jsme vyčerpali faktické poznámky a budeme pokračovat v obecné rozpravě. Přihlášen je pan poslanec Aleš Juchelka, prosím.

 

Poslanec Aleš Juchelka: Děkuji moc. Jenom opět na úvod tady doplním ještě pana ministra, protože on tady nezmínil, že to v minulém volebním období prosadila koalice hnutí ANO a ČSSD, to navýšení odměn pěstounům. Byl to můj zákon, který je právě nasměroval u odměn pěstouna a při pěstounské péči právě na valorizaci na minimální mzdu a samozřejmě existenční a životní minimum.

My tady už osmnáct měsíců máme zákon, který se týká navýšení rodičáku. Taktéž samozřejmě upravujeme tam pravidelnou valorizaci, prostě veškeré věci, které tady už rok a půl říkáme právě proto, že energetická krize odebrala a inflace ukrojila rodinám 75 až 100 tisíc z rodičáku. A já, protože to nechci zdržovat, a určitě se k tomu vrátíme ve třetím čtení, protože už je pozdní hodina, tak bych tady rád přednesl pozměňovací návrhy, které jsme připravili v rámci hnutí ANO a výboru pro sociální politiku.

Ten první nicméně je pozměňovací návrh mé ctěné kolegyně Jany Mračkové Vildumetzové, která zde není a poprosila mě, aby ho přednesl. Jedná se o to, že cílem jejího pozměňovacího návrhu je přiznat rodičovský příspěvek v poměrné výši jeho navýšené částky také rodinám, jež pečují o dítě narozené před 1. lednem 2024, avšak současně nedosáhlo toho věku tří let. Navrhuje, aby vláda rodičovský příspěvek, když ho chce navýšit o 50 tisíc korun z 300 na 350 tisíc korun a současně zkrátit rodičák ze čtyř na tři roky, měla alespoň poměrnou částkou navýšit rodičovský příspěvek též dětem narozeným před 1. lednem 2024, jež současně nedosáhly tří let věku. A tady to přesně propočítává právě z hlediska těch 300 a 350 tisíc korun.

Další pozměňovací návrh, ten je jednoduchý, navyšuje tu částku 300 tisíc na 400 tisíc. Je to ten rok a půl starý návrh, který jsme jenom upravili už dvakrát do pozměňovacího návrhu. Jednou k novele zákona, podruhé k tomu komplexnímu pozměňovacímu návrhu. Takže v tuto chvíli ho musíme načíst právě taktéž k tomu komplexnímu pozměňovacímu návrhu. Ten druhý v druhé variantě je navýšení na 375 tisíc korun. Právě proto, že jak jsem uvedl, tak ten rodičák inflací ztratil na své hodnotě 75 až 100 tisíc korun.

Další pozměňovací návrh je, aby to pobírali prostě jednoduše všichni od 1. ledna 2024. Prostě navýšit rodičovský příspěvek rodinám s dětmi narozenými od 1. ledna 2024, potom v různých variantách ještě doupravuje má kolegyně Jana Pastuchová, abyste si mohli vybrat, jestli chcete podpořit třeba jenom ty nejmenší, kteří mají rok, rok a půl, dva roky.

A další pozměňovací návrh je můj a ten se týká, abychom narovnali dle mého názoru diskriminaci u mateřské - ne u rodičovské, to s tím souvisí - a to tak, aby mateřskou pobírali i ti, kteří pracují sami na sebe, na živnostenský list, jsou OSVČ nebo jsou to doktorandky na vysoké škole, nebo jsou to ženy, které mají svobodné povolání. A všechno tady uvádím právě ve svém pozměňovacím návrhu. Poté se v podrobné rozpravě připojím samozřejmě čísly k jednotlivým pozměňovákům, které jsem tady představil. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Tím jsme vyčerpali všechny přihlášky do obecné rozpravy. A ještě pan ministr, prosím, pane ministře.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Ano, děkuji. Ještě jednou dobrý večer, pane místopředsedo. Já se tady chci ještě, byť jsem to zmiňoval ve svém vystoupení, ale aby to bylo zcela jednoznačné, nezpochybnitelné, chci tady obecně odůvodnit dva ty pozměňovací návrhy, které se dotýkají právě té problematiky řekněme lex Ukrajina 66 a 65. To znamená, jeden pozměňující návrh - pak se v podrobné rozpravě přihlásím k tomu sněmovnímu tisku číslem - je o tom, aby cizinci s dočasnou ochranou, kteří patří mezi zranitelné skupiny osob ať z důvodu věku, nebo zdravotního stavu, bydlí dneska v bezplatném ubytování, nouzovém, tak aby tyto osoby, bylo u nich možné vést tu komunikaci s ukrajinskou stranou tak, abychom si upravili v zákoně tuto záležitost, abychom měli tuto možnost informaci získat a ověřit ji.

Pak se také budu chtít potom přihlásit k tomu, abychom upravili ještě text v případě zmocňovacích ustanovení tak, abychom mohli případně nařízením vlády upravit ještě výši částek tak, abychom lidi z nouzového ubytování, kdy bydlí v ubytovnách a penzionech, mohli efektivně převést do ubytování v bytech, kde by to stále bylo výrazně levnější, než je výše, kterou stát hradí v ubytovnách. Takže budou to řekněme legislativně technické úpravy, které se budou týkat zmocňovacích ustanovení, ať už v zákoně o státní sociální podpoře, nebo o pomoci v hmotné nouzi, či zákoně o bankách, a také v zákoně č. 66, jak už jsem zmiňoval, o opatřeních v oblasti zaměstnanosti a v oblasti sociálního zabezpečení v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny.

Tolik ještě doplnění už k tomu obecnému odůvodnění, které jsem říkal ve svém úvodním slově. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane ministře. Ptám se, zda se ještě někdo další hlásí do obecné rozpravy? Žádnou žádost nevidím, obecnou rozpravu končím.

A chci se zeptat pana ministra, paní zpravodajky, zda chcete závěrečné slovo v tento moment? Není tomu tak.

Zahajuji podrobnou rozpravu a připomínám, že pozměňovací a jiné návrhy přednesené v podrobné rozpravě musí být vždy odůvodněny. Jako první vystoupí pan poslanec Šimon Heller, připraví se paní poslankyně Jana Pastuchová a další přihlášení. Prosím.

 

Poslanec Šimon Heller: Pane předsedající, děkuji za slovo. Já se hlásím k pozměňovacímu návrhu v systému pod číslem 3342. Odůvodnění zaznělo v obecné rozpravě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní paní poslankyně Jana Pastuchová, připraví se pan poslanec Jiří Navrátil. Prosím.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuji. Já jsem své pozměňovací návrhy také odůvodnila v obecné rozpravě a přihlašuji se k dokumentům pod číslem 3313 a 3314.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní pan poslanec Jiří Navrátil, připraví se paní poslankyně Lucie Šafránková. Prosím.

 

Poslanec Jiří Navrátil: Děkuju, pane místopředsedo. Také nebudu zdržovat. Já jsem se v podstatě v podrobné rozpravě, kdy jsme tu prodiskutovali tento návrh - jsem rád, že se otevřela opravdu ta diskuse, a všichni si uvědomujeme, že ta nutnost na tom zapracovat, i na té novele, je - a proto se tedy přihlašuji ke svému pozměňujícímu návrhu pod sněmovním dokumentem 3354. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní paní poslankyně Lucie Šafránková a připraví se pan poslanec Aleš Juchelka. Prosím.

 

Poslankyně Lucie Šafránková: Děkuji vám za slovo a já se také hlásím ke svým devíti pozměňovacím návrhům, které jsem podrobně odůvodnila v obecné rozpravě, a jejich čísla jsou: 3286, 3287, 3288, 3289, 3290, 3294, 3291, 3292 a 3293. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Také vám děkuji. Pan poslanec Aleš Juchelka.

 

Poslanec Aleš Juchelka: Já moc děkuji. Já bych se také chtěl přihlásit k pozměňovacím návrhům, které jsem taktéž tady řekl a vysvětlil v obecné rozpravě. Jsou to tato čísla pozměňovacích návrhů: 3329, 3330, 3331, 3332, 3333, 3336 a 3308. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Ještě pan ministr.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Děkuji. Já se také hlásím k podrobné rozpravě již k sněmovní tiskům, ke dvěma pozměňujícím návrhům, které jsem tady v obecné rozpravě odůvodňoval, a jsou to sněmovní dokumenty pod číslem 3334 a sněmovní dokument 3335. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Ptám se, zda někdo další se hlásíte do podrobné rozpravy? Žádnou další přihlášku nevidím, v tom případě podrobnou rozpravu končím.

Chci se zeptat, zda - pan ministr a paní zpravodajka - chcete závěrečné slovo?

Není tomu tak, v tom případě končím druhé čtení tohoto návrhu a děkuji.

 

A otevírám další bod dnešního jednání, a to

Aktualizováno 9. 4. 2024 v 15:37.