(pokračuje Markéta Pekarová Adamová)

18.
Vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti
s elektronizací vybraných agend
/sněmovní tisk 521/ - prvé čtení podle § 90 odst. 2

Vládní návrh zákona je navržen v § 90 odst. 2, tedy upozorňuji, že je navrženo, abychom s návrhem zákona vyslovili souhlas již v prvém čtení.

Z pověření vlády předložený návrh uvede místopředseda vlády a ministr vnitra Vít Rakušan, který se už ujímá slova. Prosím.

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuji, paní předsedkyně, za slovo. K návrhu zákona několik málo poznámek. Jedná se o novelizaci pěti zákonů a změny mají jednoho společného jmenovatele. Prohlubuje se jimi elektronizace příslušných oblastí, a proto jsou realizovány v rámci jednoho legislativního počinu. Změny jednacího řádu Poslanecké sněmovny, zákona o Sbírce zákonů a jeho změnového zákona směřují k úpravě elektronizace legislativního procesu včetně elektronického předkládání návrhů zákonů a jiných dokumentů do Poslanecké sněmovny.

Navrhuje se postupné zavádění elektronického legislativního procesu, takzvaný systém eLegislativa. Vyhlášky a nařízení vlády budou v systému eLegislativa tvořeny od 1. října 2024, zákony pak od 1. ledna 2025.

Elektronická Sbírka zákonů a mezinárodních smluv bude zavedena pro širokou veřejnost podle plánu již od 1. ledna 2024.

Další změny se týkají petičního práva: umožňuje se delegovat působnost Ministerstva vnitra v oblasti elektronických petic na jiný státní orgán nebo právnickou osobu. Počítá se s Digitální a informační agenturou, která by pro toto byla vhodnou organizací.

Poslední změnou je změny zákona o základních registrech, zohledňuje se fakt, že v základních registrech se nově vedou i nereferenční údaje. Úprava poskytovaných údajů třetím osobám se doplňuje o souhlas třetích osob s příjmem údajů.

Účinnost většiny ustanovení je navržena od 31. prosince 2023, je tedy třeba, vážené kolegyně a kolegové, aby byl legislativní proces dokončen do tohoto data. Z tohoto důvodu se navrhuje podle § 90 odst. 2 jednacího řádu Poslanecké sněmovny schválení návrhu již v prvním čtení, o což bych vás chtěl zdvořile požádat. Děkuji.

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Také děkuji. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení, poslanec Jakub Michálek.

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Vážená vládo, vážené kolegyně, vážení kolegové, tento návrh zákona patří mezi menší zákony, které tady projednáváme, a jak již zaznělo, jádro se týká systému eLegislativa, což je systém, který se tady dlouhodobě snažíme zavést. Ten projekt je velmi ambiciózní a řekl bych, že bude pro nás všechny mít i velké důsledky, až se zavede do praxe. Toto je v podstatě dočištění právního řádu tak, aby se podařilo projekt eLegislativa úspěšně spustit. K tomu jsou připojeny další záležitosti, které se týkají elektronických systémů, jak už zaznělo. Jsou spíše drobnější podoby, jako jsou petice nebo referenční údaje.

S ohledem na to, že jde o drobnější návrh zákona, si myslím, že předkladatel vhodně zvolil formu v režimu § 90, a nemyslím si, že je důvod, proč bychom to měli nějak podrobněji rozebírat. Ostatně i časové důvody svědčí pro to, abychom návrh zákona projednali urychleně právě s ohledem na termíny spuštění toho projektu. Děkuji.

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Také děkuji panu zpravodaji a nyní otevírám obecnou rozpravu, do níž je přihlášen pan poslanec Kohoutek, kterému rovnou předávám slovo.

Poslanec Tomáš Kohoutek: Děkuji, paní předsedkyně. Dobrý večer, vážené kolegyně, vážení kolegové. Já bych se také rád vyjádřil k návrhu tisku číslo 521, tedy k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s elektronizací vybraných agend.

Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s elektronizací vybraných agend, obsahuje novely celkem pěti zákonů, konkrétně zákona č. 85/1990 Sb., o právu petičním, dále pak zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech, zákona č. 222/2016 Sb., o sbírce zákonů a mezinárodních smluv a dále zákona č. 277/2019 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv. Společným rysem novel je, že se jimi prohlubuje elektronizace oblastí regulovaných novelizovanými zákony, jsou tedy předkládány v rámci jednoho návrhu.

Výkon petičního práva je na podústavní úrovni regulován zákonem č. 85/1990 Sb., o právu petičním. První a dosud jedinou změnu této právní úpravy představuje zákon č. 261/2021 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s další elektronizací postupů orgánů veřejné moci, který do ní vnesl rámec pro sestavení petice, opatření podpisů pod ni a doručení petice prostřednictvím nástroje pro elektronické sestavování petic. Nástroj pro elektronické sestavování petic, jehož technické a právní řešení spočívá v náhradě podpisů petenta jeho prohlášením o podpoře petice potvrzením s využitím prostředků pro elektronickou identifikaci, vytvořil příznivé podmínky pro reálné sestavování, podepisování a podávání petic v elektronické podobě. Zákon o právu petičním determinuje nástroj pro elektronické sestavování petic jako nástroj vytvořený Ministerstvem vnitra. Dnem 1. dubna 2023 přešla správa Portálu veřejné správy z Ministerstva vnitra na nově zřízenou Digitální a informační agenturu. Tato změna se ve znění zákona o právu petičním nepromítla, zákon nadále hovoří o nástroji pro elektronické sestavování petic jako o nástroji vytvořeném Ministerstvem vnitra.

Dále pak v zákoně č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, předpokládá s účinností od 1. ledna 2024, že návrhy právních předpisů a dokumenty související s těmito návrhy budou Poslanecké sněmovně až na výjimky předkládány výlučně elektronicky prostřednictvím elektronického systému tvorby právních předpisů, tedy eLegislativa. Naopak v případě ostatních dokumentů, respektive podkladů pro jednání Sněmovny a jejích orgánů, se nadále počítá s předkládáním v obou podobách, listinné i elektronické. S ohledem na stejnou právní validitu obou podob dokumentů se předkládání v obou podobách nejeví být hospodárným, a to jak z pohledu předkladatelů, tak i příjemce.

Poslaneckou sněmovnou iniciovaný zákon č. 12/2020 Sb., o právu na digitální služby a o změně některých zákonů, vytvořil situaci, kdy v základních registrech lze vést o subjektech údajů i údaje, které zejména s ohledem na svůj původ nemohou být referenčními, to je státem garantovanými údaji, například telefonní číslo či adresa elektronické pošty subjektů údajů, za jehož aktuálnost může odpovídat toliko subjekt údajů, nikoliv však orgán veřejné moci. Tyto údaje a jejich změny však doposud nemohou být obsahem výpisu ze základních registrů, které se za určitých podmínek, zpravidla dojde-li ke změně údajů, zasílají subjektům údajů. Rovněž není jejich existence ve všech případech zohledněna v rozsahu kompetencí takzvaných editorů, to jest orgánů veřejné moci, které zapisují údaje do základních registrů.

Dále pak v zákoně č. 111/2009 Sb., o základních registrech, se stanoví rozsah kompetencí editorů. V případě provozních, eventuálně i dalších takzvaných sekundárních údajů, to jest údajů, jejichž vedení v základních registrech není smyslem existence základních registrů, avšak je potřebné z hlediska využívání referenčních a ostatních takzvaných primárních údajů, zprávy základních registrů a podobně, však určení, kdo je editor, částečně absentuje. V takových situacích se toliko dovozuje, že editorem je z povahy věci příslušný správce základního registru. Skutečnost, že v některých případech je editor uvedený výslovně, však toto dovozování komplikuje.

Realizace elektronického systému tvorby právních předpisů, tedy eLegislativa, je založena na práci s úplným zněním právního předpisu, využívání systému eLegislativa pro všechny změny právních předpisů a pokrytí legislativního procesu v kombinaci vzájemně integrovaných informačních systémů Úřadu vlády České republiky, Poslanecké sněmovny, Senátu a systému eLegislativy představuje velmi náročný a komplexní úkol. Tento úkol zahrnuje jednak samotnou technickou realizaci projektu, dále jeho ověření v dostatečně dlouhém ověřovacím provozu, uzpůsobení legislativních pravidel vlády nové podobě nástrojů a postupů elektronického legislativního procesu, proškolení řádově až tisíců jeho budoucích uživatelů a přizpůsobení vnitřního fungování jednotlivých úřadů a dalších orgánů státu nové podobě legislativního procesu.

Systém eLegislativa je současně od počátku konstruován tak, že do plného provozu může vstoupit pouze jako jeden celek, což neumožňuje jeho postupné zavádění do jednotlivých stadií legislativního procesu. Cílem navrhovaného zákona je tak legislativně vyřešit shora zmíněné problematické situace, kdy navrhované změny mají společné to, že se jimi prohlubuje elektronizace příslušných oblastí, a proto jsou realizovány v rámci jednoho legislativního počinu. Děkuji.

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji, a nyní tedy do rozpravy už nikoho dalšího přihlášeného nevidím. Pokud tomu tak skutečně je i nadále, končím obecnou rozpravu.

Ptám se, zda je zájem o závěrečná slova? Ani od pana zpravodaje není zájem? Pan zpravodaj také nemá zájem.

Nebyla vznesena námitka, tudíž nyní rozhodneme podle § 90 odst. 5 o pokračování projednávání tohoto návrhu.

Než přijdou kolegové a kolegyně z předsálí, které tímto přivolávám, ještě načtu omluvy. Pan poslanec Kettner od 19.24 hodin z pracovních důvodů se omlouvá, paní poslankyně Věra Kovářová od 19.25 hodin ze zdravotních důvodů a pan poslanec Jan Kubík od 20 hodin z rodinných důvodů.

Přednesu návrh usnesení, o němž budeme hlasovat: "Poslanecká sněmovna souhlasí s pokračováním jednání o sněmovním tisku 521 tak, aby s ním mohl být vysloven souhlas již v prvém čtení." Všichni víme, o čem budeme hlasovat. (Z pléna zájem o odhlášení.)

Je tady zájem o odhlášení, takže vás prosím, abyste se opět přihlásili svými identifikačními kartami.

Jakmile se počet přihlášených ustálí, přikročíme k hlasování. Počet přihlášených se ustálil.

Zahajuji tedy hlasování o předneseném návrhu usnesení. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 35, je přihlášeno 122 přítomných, pro 121, proti nikdo. Návrh byl tedy přijat.

Návrh usnesení máme schválený, z tohoto důvodu zahajuji podrobnou rozpravu. Do podrobné rozpravy ani z místa nevidím, že by se nikdo hlásil, takže končím podrobnou rozpravu.

Ptám se, zda je zájem o závěrečná slova? Pane předkladateli, pane ministře Rakušane? Není zájem. Pane zpravodaji? Taktéž není zájem.

Nebyly tedy předneseny žádné návrhy, které bychom měli hlasovat.

Přikročíme k hlasování o celém návrhu zákona. Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s elektronizací vybraných agend podle sněmovního tisku 521."

Zahajuji hlasování o tomto usnesení. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 36, je přihlášeno 127 přítomných, pro 126, proti nikdo. Návrh tedy byl schválen. (Hluk v jednacím sále.)

Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas, a končím tímto projednávání tohoto bodu. Děkuji jak panu předkladateli, tak panu zpravodaji.

A přikročíme k bodu číslo

Aktualizováno 9. 4. 2024 v 15:37.