Předcházející část projednávání bodu pořadu schůze

 

Neautorizováno !

 

(pokračuje Věra Kovářová)

3.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 458/ - třetí čtení

Projednávání tohoto bodu jsme zahájili ve středu 19. července, rozprava byla přerušena. Připomínám, že návrh na zamítnutí a pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 458/2, který byl doručen dne 11. července 2023 a usnesení garančního výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 458/3.

Prosím, aby místa u stolku zpravodajů zaujali z pověření vlády místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka a zpravodajka garančního výboru poslankyně Pavla Golasowská, která také již učinila.

Budeme tedy pokračovat v přerušené rozpravě, do které se dále přihlásili tito poslanci a poslankyně. Podotýkám, že dne 19. 7. byli k faktické poznámce přihlášeni jako první pan předseda Andrej Babiš, poté pan poslanec Kubíček, dále ministr zemědělství Výborný, ministr Ivan Bartoš, poté poslanec Aleš Juchelka a dále paní předsedkyně Alena Schillerová. Nyní tedy dávám slovo panu předsedovi Babišovi k faktické poznámce. Pan předseda stahuje. Je to tak, ano? Nemá zájem o faktickou poznámku. Dále Roman Kubíček s faktickou poznámkou. Připraví se pan ministr Výborný. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Roman Kubíček: Děkuji za slovo, paní předsedající. Měl jsem připravenou trošku jinou faktickou poznámku, ale můj předřečník pan ministr Jurečka mě trošku vyprovokoval. On tady porovnával některé věci, které nejsou úplně adekvátní a opíral se třeba o výši důchodu na Slovensku, který je v průměru o pět tisíc korun menší, než v České republice. Ale ovšem to nezohledňuje takzvaný nákupní koš těch důchodců. Ten je na Slovensku podstatně jiný.

Pan předseda ANO Babiš, vaším prostřednictvím, tady podotýkal, že cena zastropovaných energií na Slovensku je 1 500 korun. Když to spočítáte v roce, tak v globálu tady ta cena energií je 2,5 krát vyšší. 2,5 krát víc vezmete v těchto záležitostech, které se promítají i do ceny spotřebního zboží, potravin a všeho. Tak se tam jeďte podívat, jděte do toho krámu. Tohle není úplně adekvátní. Mimochodem já jsem tady v jednom ze svých minulých vystoupení dával poměry těch platů a porovnání v jednotlivých zemích očištěných od těch jednotlivých odvodů a od těch jednotlivých dávek.

No a ještě jsem hledal toho důchodce, co nechce přidat. Já jsem se s nimi teď mnohokrát potkal, tak jsem se ptal těch důchodců, jestli je tam někdo, kdo je spokojený a tedy říká, že ty peníze nepotřebuje a nechce a žádného takového jsem nenašel.

Pak mám ještě jednou prosbičku. Vím, že to není na vás, ale je to na pana ministra Síkelu. Vy jste slíbili, že ošetříte energetickou chudobu. Já jsem v případě projednávání Lex OZE I ten návrh dal. Vy jste řekli, že je dobrý, ale že uděláte ještě lepší. Slibovali jste to na únor, na duben. Máme tady pomaličku srpen a nějaká záležitost v tomto nebude. Přitom ekonomové varují před dramatickým nárůstem cen elektrické energie a tepla od podzimu. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji za dodržení času. Nyní je dále přihlášen pan ministr Výborný, kterého tady nevidím a myslím, že je řádně omluven. Poté pan ministr Bartoš nechce vystoupit, stahuje svoji faktickou poznámku. Nyní zde máme pana poslance Aleše Juchelku s faktickou poznámkou. Dále je přihlášena paní poslankyně Schillerová. Pardon, jenom, pane poslanče Strýčku, jste přihlášen k faktické, ale až po paní poslankyni Hanzlíkové. Já tedy ještě zopakuji, kdo je přihlášen k faktické poznámce, abyste měli představu. Nejprve pan poslanec Juchelka, pak paní předsedkyně Schillerová, poté paní poslankyně Hanzlíková, pan poslanec Strýček, dále paní poslankyně Adámková a pan poslanec Lang. Takové je pořadí. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Aleš Juchelka: Děkuji moc, paní předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já budu jenom velmi stručně reagovat na to, co tady zaznělo z úst pana ministra Jurečky. Začneme odzadu. Příspěvek na mobilitu, že to trvalo strašně moc dlouho, než se schválil a než se schválil samozřejmě ten pozměňovací návrh, u kterého jsme byli my všichni jako celá Poslanecká sněmovna. Já jen panu ministru chci připomenout, že přes rok jsme tady měli právě novelu zákona, která ten příspěvek na mobilitu navyšovala a vy jste na něho neslyšeli, nereagovali. X měsíců jste ignorovali, i když jsme tady vystupovali, že příspěvek na mobilitu v té nejtvrdší energetické krizi, kdy se zvyšovaly všem zdravotně handicapovaným právě ceny energií, které jsou strašně důležité u toho příspěvku na mobilitu, pohonných hmot a tak dále, tak jste je prostě a jednoduše nezvyšovali a zvýšili jste je až po našem tlaku pozměňovacím návrhem, pod kterým jsme byli podepsáni my všichni. Trvalo to několik měsíců.

Doplatek rodičáku. Ano, hnutí ANO za vlády Andreje Babiše navýšilo rodičovský příspěvek z 220 na 300 tisíc. Mým pozměňovacím návrhem tam byl doplatek rodičáku na mladší dítě v rodině. Toto je ta prorodinná politika. Vám už přes rok trvá - a vadí vám to samozřejmě - než navýšíte rodičovský příspěvek. V tuto chvíli jste domluveni na nějakých 350 tisících. Já jenom připomenu, že rodičovský příspěvek, který je 300 tisíc, tak má v tuto chvíli hodnotu díky inflaci, kterou vy neřešíte, 225 tisíc korun. Kde je navýšení rodičáku? No, ještě samozřejmě není, protože se nejste schopni domluvit ani na tom, pro koho ten rodičák bude.

Já se přihlásím ještě v další faktické poznámce, protože mám toho samozřejmě víc. Prozatím děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Ano, děkuji za dodržení času. Nyní paní předsedkyně Schillerová, poté paní poslankyně Hanzlíková, obě s faktickými poznámkami. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. No, já jsem zděšena z toho, že tady probíráme tak zásadní zákon, novelu zákona o důchodovém pojištění, která má trvale snížit valorizace důchodcům, upravit mimořádné valorizace způsobem, který se nám nelíbí. Já si myslím, že to je zatím nejzásadnější škrt výdajů nebo snaha pětikoalice snížit výdaje navzdory slibům, které dala, na důchodcích. Podívejte se do pětikoaličních lavic, podívejte se, jaký je zájem o tuto novelu, o toto třetí čtení, jak je to zajímá. Tady je úplně prázdno. To je prostě něco absolutně pro mě nepředstavitelného.

Proto dávám návrh na procedurální přerušení tohoto bodu do 29. srpna, kdy zvažuje pětikoalice, jak jsem byla informována, svolání mimořádné schůze. Tak prostě to třetí čtení přerušme do tohoto dne. Děkuji a žádám, paní místopředsedkyně, prosím, abyste dala bezprostředně hlasovat, děkuji vám.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Ano, také děkuji. Zaznamenala jsem váš návrh na přerušení. Další návrhy pravděpodobně budou padat pouze jako protinávrhy. Prosím, pan předseda Jakob.

 

Poslanec Jan Jakob: Děkuji. Vážené dámy, vážení pánové, já si dovolím dát protinávrh. Ta diskuse se nám poměrně košatí. Chápu, že je potřeba, abychom tu situaci zklidnili a třeba si o ní promluvili. Takže si dovolím dát protinávrh, abychom přerušili jednání do 10.45 hodin. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Další protinávrh, pevně věřím - pan poslanec Lochman. Prosím.

 

Poslanec Ondřej Lochman: Děkuji, paní předsedající. Děkuji paní kolegyni Schillerové za návrh, nicméně já si myslím, že tolik času není potřeba. Navrhuji, aby přerušení novely zákona o důchodovém pojištění, sněmovní tisk 458, který je ve třetím čtení, byl nyní přerušen pouze na třeba 15 minut, abychom mohli kvalifikovaně rozhodnout. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Další protinávrh, pan předseda Michálek, prosím.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, vážené kolegyně, vážení kolegové, vznáším protinávrh proti návrhu na přerušení, a to, aby jednání bylo přerušeno pouze na dobu trvání 2 minut, čili do 10.32. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Prosím. Pan poslanec Kaňkovský s protinávrhem.

 

Poslanec Vít Kaňkovský: Dobré dopoledne. Vážená paní místopředsedkyně, vážení členové vlády, milé kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych se i já připojil, a vzhledem k tomu, že je vidět, že je potřeba zklidnit atmosféru při dnešním jednání, tak si dovoluji navrhnout protinávrh, abychom přerušili dnešní jednání do 10.40.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nyní tedy budeme hlasovat o všech návrzích, tak - jestli souhlasíte - jak byly načteny. (Ťukání karet do lavic.)

Zaznamenala jsem žádost o odhlášení, odhlásím vás tedy. A poprosím vás, abyste se přihlásili svými identifikačními kartami. Počkáme, až se ustálí počet přihlášených.

Mezitím, jestli dovolíte, přečtu omluvy. Omlouvá se Bartošek Jan... pardon, bere zpět svoji omluvu; Benda Marek - celý jednací den, osobní důvody; Blaha Stanislav - celý jednací den, osobní důvody; Opltová Michaela - do 10 hodin, pracovní důvody; Philipp Tom - do 10.30, pracovní důvody; Vondrák Ivo - celý jednací den, rodinné důvody; Žáček Pavel - celý jednací den z osobních důvodů.

Nyní bychom hlasovali nejprve o návrhu... pardon, obráceně, budeme tedy hlasovat o všech protinávrzích tak, jak zazněly.

 

Nejprve tedy o návrhu pana poslance Kaňkovského, který navrhuje přerušit projednávání tohoto bodu do 10.45 (správně do 10.40).

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 29, přihlášeno 136 poslanců a poslankyň, pro 5, proti 92. Návrh byl zamítnut.

 

Dále budeme hlasovat o návrhu pana poslance... tady už ten návrh v podstatě je nehlasovatelný, protože ten čas, který navrhoval, což bylo do 10.32, uběhl.

 

Nyní návrh pana poslance Lochmana na přerušení na 15 minut.

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 30, přihlášeno 138 poslanců a poslankyň, pro 6, proti 97. Návrh byl zamítnut.

 

Nyní bychom hlasovali o návrhu pana předsedy Jakoba, který chce projednávání tohoto bodu přerušit do 10.45.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 31, přihlášeno 138 poslanců a poslankyň, pro 3, proti 105. Návrh byl zamítnut.

 

A posledním návrhem je návrh paní předsedkyně Schillerové, která navrhuje přerušit projednávání tohoto bodu do 29. srpna tohoto roku.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 32, přihlášeno 140 poslanců a poslankyň, pro 63, proti 75. Návrh byl zamítnut.

 

Budeme tedy pokračovat v projednávání. A ještě než dám paní poslankyni Hanzlíkové slovo k faktické poznámce, upozorňuji, že zde ještě, až se vypořádáme s faktickými poznámkami, máme přihlášené zatím tři kolegy a kolegyně s přednostním právem. Prvním je pan předseda Radim Fiala, druhý je paní předsedkyně Schillerová a poté pan předseda Andrej Babiš.

A nyní vystoupí paní poslankyně Hanzlíková s faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Hanzlíková: Já děkuji za slovo, paní předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já musím reagovat na slova pana ministra. On to tady opakuje velmi často a zmiňuje se tady, jak významně narostly důchody za poslední rok a půl. Ale já bych byla ráda, kdybyste, pane ministře, k tomu dodával, že to je navýšení ze zákona, pro které jste se nerozhodli, naopak jsme tady viděli, jakou silou jste změnili zákon a snížili jste červnovou valorizaci.

Takže abychom si udělali jasno, důchody sice rostly, ale stejně nejsou schopny pokrýt růst cen základních potřeb, a tím pádem u seniorů životní úroveň klesá. Já jsem jenom tento týden měla schůzku s několika seniory, kteří si požádali o důchod - byl to tedy důchod invalidní - a byl jim vypočítán někde mezi třinácti až čtrnácti tisíci. Takže i taková výše důchodů v České republice je a skutečně asi si nemusíme říkat, jestli je možné z takového důchodu vyžít a zaplatit jenom základní potřeby.

Navíc, pane ministře, stále zmiňujete ty pozitivní změny, které připravujete, třeba změna pro pečující, kde já jsem všemi deseti pro, ale jsou to pořád zatím jenom slova, nic jsme z toho neviděli. Vše, co zatím jsme projednávali, to všechno bude mít pouze negativní dopad na seniory. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, vystřídali jsme se v řízení schůze, já vám přeji pěkné dopoledne. Budeme pokračovat ve faktických poznámkách. Jako další vystoupí pan poslanec Jiří Strýček, Věra Adámková, Aleš Juchelka a další, všechno jsou to faktické poznámky. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Strýček: Já vám děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych ve své faktické poznámce chtěl jenom navázat na svého kolegu Romana Kubíčka, který tady hovořil o důchodcích a o tom, že se nesetkal, tedy reálně, s žádným důchodcem, který by byl se současnou situaci spokojen. Já bych v krátkosti na toto navázal.

Vážený pane ministře, vy jako vláda, vaše vláda místo toho, abyste například zlepšili a zprůhlednili výběr daní, tak jak už tady bylo řečeno při daňovém balíčku, třeba z výběru DPH z EET a tak dále, si v dnešní době berete peníze od té nejzranitelnější skupiny lidí, kterými jsou naši důchodci. Za námi chodí, konkrétně můžu říct, za mnou chodí do kanceláře poslanecké důchodci, píší a stěžují si na stávající situaci, na tíživou ekonomickou situaci, do které se dostávají a teprve se dostávat budou.

Tato situace byla a bude samozřejmě způsobena tady touto změnou, valorizací, úpravou valorizací důchodů a těmi parametrickými - vy to nazýváte důchodovou reformou, já to nazývám parametrickými úpravami důchodů, takže tito důchodci teprve tady tuto skutečnost pocítí. Je naprosto jasné, že tito lidé nebudou chodit za vámi, kteří jste v podstatě strůjci této situace. Za vámi chodí pouze spokojení důchodci z fotobank jako pan Václav anebo paní Marcela z Vysočiny. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče, vzhledem k tomu, že narostl hluk v sále, tak vás, kolegyně, kolegové, požádám, vy, kteří diskutujete, aby diskuse probíhala v předsálí a bylo dobře rozumět, co zde poslankyni a poslanci říkají. A nyní požádám o faktickou poznámku paní poslankyni Věru Adámkovou. Připraví se Aleš Juchelka, Jan Jakob a další. Prosím.

 

Poslankyně Věra Adámková: Děkuji vám za slovo, pane místopředsedo. Vážení členové vlády, dámy a pánové, dovolte mi zareagovat na vystoupení pana ministra. Musím ocenit, s jakou vervou samozřejmě hájí věc, která podle mě není správná, ale to je samozřejmě jeho úloha. Jenom musím říci, že vláda tedy asi žije v jiné zemi než žiju já. Já samozřejmě nevím, kolik za vámi denně chodí lidí, ale já opravdu denně vidím desítky lidí z celé republiky, z jihu, ze severu, bohaté, chudé - tak samozřejmě těch bohatých je velmi málo. Ale ti důchodci opravdu nemají reálně průměrný důchod 20 000. Příkladně, a to mám i ve své rodině, nemusíte na mě zdvihat oči. Takže jestliže budeme říkat, že někdo má průměrný - to nebylo na vás - jestliže má 20 000 důchodu, prosím pěkně, podívejme se, kdo ho má opravdu! Jako vždycky 60 % lidí tento důchod nemá! Nejhorší je, jestliže potom ze dvou důchodů bohužel řízením osudu, věku a tak dále zůstane důchodce jeden. Takže opravdu to, co vidíme, a vidíme to i v hlavním městě, kde to je nezaplatitelné potom, je důchod okolo 17 000, čeká ten dotyčný na vdovský důchod, který bývá okolo dvou tří tisíc a potom díky vládě, ovšem tedy předchozí, nikoliv vaší, tam došlo k valorizaci o tom, že lidé nad 85 let věku mají příplatek a je tam příplatek za vychované dítě. Čili 20 000 opravdu je velmi iluzorní. A já tedy se domnívám podle dnešních dostupných zdrojů, že by bylo třeba hledět pravdě do očí a podívat se na to opravdu, protože jinak ta dnešní dvě procenta znamenají, že lidé čtou a opravdu vnímají. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, paní poslankyně. Nyní vystoupí pan poslanec Aleš Juchelka, potom Jan Jakob, Ivan Adamec a další. Prosím.

 

Poslanec Aleš Juchelka: Já taktéž děkuji a budu pokračovat v té reakci na pana ministra, který nám ale tady předvedl celou škálu různých dalších resortů jako Ministerstva životního prostředí a podpory tam, která se pravděpodobně chystá, ale u toho MPSV se samozřejmě já moc rád zdržím, poněvadž mám tady další. Tady pan ministr hovořil o té pětitisícikoruně, která byla vlastně na každé dítě, skoro na každé dítě, na začátku té energetické krize prosazena Poslaneckou sněmovnou. My jsme hlasovali samozřejmě pro, ale měli jsme celou řadu pozměňovacích návrhů, poněvadž ta podpora šla pouze pro ty, kteří se narodili před 1. 8. 2022, tak nějak to tam bylo. M jsme navrhovali u pozměňovacích návrhů, že to bude pro všechny, kteří jsou studující, až po ty, kteří budou mít 18 let a tak dále. Takže tato podpora taktéž byla námi podpořena.

Co se týká výchovného, tak tady jsme hlasovali pro, ale je to skutečně nesystémová dávka do toho průběžného důchodového systému. My jsme tady na to upozorňovali a já jsem skutečně pro, aby tady bylo samozřejmě ne penalizováno, ale naopak zvýhodněno rodičovství. Může se to udělat několika systémy, které máme v rámci důchodových systémů v Evropě. O. k., zvolili jsme tady toto výchovné, ale v tuto chvíli na České správě sociálního zabezpečení leží několik žádostí, které nejsou vyřízeny právě z toho důvodu, že se neví, komu ta pětistovka má být přiklepnuta, zdali mamince nebo otci. Je tam problém v tom, když oni vlastně se nějak rozvedou nebo část toho dětství své ratolesti se stará maminka, poté se stará tatínek, takže tady toto tam je dořešeno pouze už v tuto chvíli nějakou metodikou. Takže všechny tyto věci prorodinné i pro seniory jsme podpořili. Jsme rádi, že s tím můžeme přicházet i my. (Předsedající: Váš čas!) A pak se vyjádřím hlouběji ve své řeči k důchodům.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní tedy faktická poznámka pan poslanec Jan Jakob, Ivan Adamec, Pavel Kašník a další. Vaše dvě minuty, pane poslanče. Prosím.

 

Poslanec Jan Jakob: Děkuji. Vážené dámy, vážení pánové, jak jsem říkal před chvílí, když jsem dával protinávrh při přerušení, tak ta diskuse se nám poměrně košatí. Evidentně opozice chce řečnit ještě poměrně dlouho a je evidentní, že asi nechce dnes skončit. Proto si dovolím dát návrh v souladu s § 95a jednacího řádu, který říká, že pro třetí čtení jsou vyhrazeny středy a pátky mezi 9. a 14. hodinou. Ovšem umožňuje Sněmovně, aby svým rozhodnutím vyčlenila i čas jiný. Proto dávám návrh, abychom pro třetí čtení projednání tohoto bodu hlasováním rozhodli o tom, že je možné jednat dnes i po 14. hodině až do konce jednacího dne. Pokud by však opoziční kluby tento návrh zavetovaly, tak si dovolím dát rovnou i další procedurální návrh v souladu s jednacím řádem, abychom omezili řečnickou dobu na dvakrát deset minut. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Eviduji dvě přednostní práva, nejprve byl pan předseda Radim Fiala, dává přednost paní předsedkyni Aleně Schillerové. Prosím.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo, já dávám veto jménem dvou poslaneckých klubů, hnutí ANO a hnutí SPD na návrh, aby se jednalo po 14. hodině. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. A máme zde ještě jeden procedurální návrh, který zněl, že řečnická doba bude omezena na dvě vystoupení po deseti minutách. Všichni víme, o čem hlasujeme. Ještě, prosím, pan poslanec Vondráček, Prosím.

 

Poslanec Radek Vondráček: Děkuji. Já bych jenom poprosil, aby si pan předseda Jakob, vaším prostřednictvím, uvědomil, jak dlouho vlastně probíhá rozprava a kolik vůbec teprve mohlo vystoupit lidí. Proto dávám protinávrh dvakrát 30 minut. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dvakrát 30, rozuměl jsem dobře? Dvakrát 30. Dobře, než dám hlasovat, má ještě někdo další nějaký protinávrh ohledně omezení řečnické doby? Žádné další návrhy nevidím.

 

Padl zde procedurální návrh na omezení řečnické doby na dvakrát 10 minut a jeden protinávrh na dvakrát 30 minut.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro omezení řečnické doby na dvakrát 30 minut? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

V hlasování s pořadovým číslem 33 je přihlášeno 140 poslankyň a poslanců, pro 4, proti 29. Tento návrh byl zamítnut.

 

A nyní budeme tedy hlasovat o původním návrhu, který zní na omezení na dvakrát 10 minut.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro tento návrh? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 34, přihlášeno je 142 poslankyň a poslanců, pro návrh 76, proti 65. S tímto návrhem byl vysloven souhlas a rozprava je omezena na dvakrát 10 minut.

 

Tím jsme odhlasovali všechny návrhy, které zazněly v rozpravě, a budeme pokračovat řadě faktických poznámek. Jako první s faktickou poznámkou vystoupí pan poslanec Ivan Adamec, připraví se... (Hlasitý zvuk ze sálu.) Pane poslanče? Zaznamenal jsem, že stahujete vaši faktickou poznámku. (Smích několika poslanců.) Ano. Jako další vystoupí paní poslankyně Mračková Vildumetzová, Milan Brázdil, Aleš Juchelka, všechno jsou to faktické poznámky, a další. Mám tady přihlášenou faktickou poznámku, a ještě než vám udělím slovo, aby bylo dobře rozumět, co říkáte, poprosím kolegyně, kolegové v pravé části sálu, o ztišení. Já vám děkuji a prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. No, tak tohle je opravdu ta demokracie v přímém přenosu, že dokážete předložit to, že v rozpravě promluvil asi jeden, dva lidi, prakticky možná asi byly to jednotky, nebo Aleši, ty jsi první. Takže Aleš Juchelka je první v rozpravě a vy omezíte rozpravu poslanců na dvakrát 10 minut.

Já bych očekávala, když tady vystupuje ministr práce a sociálních věcí, který je první ministrem, který nebojuje za svoje seniory a musím mu znovu připomenout, že s námi byl čtyři roky ve vládě.

A KDU-ČSL už bylo mnohokrát ve vládě. Když se baví o té důchodové reformě, tak bych byla ráda, když jsme tedy v projednávání třetího čtení, pane ministře, a vy pořád říkáte, jak chcete komunikovat a spolupracovat s opozicí, tak já jsem si nevšimla, že by na sociálním výboru byl podpořen nějaký pozměňovací návrh našeho opozičního poslance nebo poslankyně. Byl byste tak hodný a vyjádřil jste se tady k těm jednotlivým pozměňovacím návrhům? Já - ty se právě dotýkají té mimořádné a řádné valorizace. A když tedy říkáte, že chcete s opozicí spolupracovat, tak já předpokládám, že jste asi na sociálním výboru byl. Tak já koukám, že my jsme předložili dva, čtyři, šest, osm pozměňovacích návrhů a všude je nedoporučující stanovisko. Tak bych očekávala, že právě budete vystupovat a vyjadřovat se k těm jednotlivým pozměňovacím návrhům.

A zároveň bych ještě chtěla podotknout, že opravdu senioři jsou tou nejzranitelnější skupinou. A nebudu pořád opakovat to, že jim berete valorizaci, berete jim to, na co mají nárok, ale na svůj plat, na svoji odměnu jste si ještě nesáhl.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji i za dodržení času. Jako další vystoupí pan poslanec Milan Brázdil, Aleš Juchelka, Hubert Lang a další. Všechno faktické poznámky. Prosím.

 

Poslanec Milan Brázdil: Pěkný den při pátku. Já bych chtěl reagovat na tu rozpravu tím, že než jsme se všichni dozvěděli, že vlastně KDU-ČSL má 2 % - jasně, je to průzkum, média, to je takové, neberme to nějak vážně - nicméně je to jakási hodnota, je to hodnota hodně nízká. A nikdy by mě nenapadlo, že bych radil někomu, aby - a byli jste tu nejdéle, pan předseda Babiš říkal, vy jste tu vlastně nejdéle ve vládě zastupovaní jako křesťanští demokraté.

Já přece jenom bych ale panu ministrovi poradil, ty preference vám okamžitě stoupnou, když bychom dnes tento zákon - buď byste nás poslechl v našich názorech, nebo bychom ho úplně zamítli, jak je tam taky uvedeno, ve třetím čtení. Já jenom chci říct, že možná ten čas, který bychom dneska přerušili, že byste si mohl vzít a poradit se se svými kolegy, s vaší voličskou základnou, že to asi není úplně v pohodě a že by možná přivítali, aby taková redukce důchodu nebyla, a vy se znovu těšili na to, že budete ve Sněmovně a budete zastupovat lidi. Je to můj obyčejný názor, zkuste to rozvážit. Třeba by to pomohlo, pomohlo by to i důchodcům i vám. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Jako další pan poslanec Aleš Juchelka, připraví se pan poslanec Hubert Lang, Helena Langšádlová a další, prosím.

 

Poslanec Aleš Juchelka: Děkuji moc, pane předsedající. Tak pan poslanec, jako vaším prostřednictvím, tady navrhl dvakrát 10 minut. Já jenom upozorňuji na to, že se jedná o klíčovou novelu zákona o důchodovém pojištění, která by měla být jedním z velkých momentů této vládní koalice a budeme o ní diskutovat dvakrát 10 minut. Jedná se o důchodovou reformu, tak jak vy říkáte, i když je to změna parametrů, která tady nebyla několik desítek let a budeme o ní diskutovat každý dvakrát 10 minut.

Víte, kdy začala ta rozprava? Ve středu ve 13 hodin, kdy tady 40 minut řečnil a říkal a představoval ve třetím čtení všechny ty změny, které tam jsou navrženy, pan ministr Jurečka. Poté tam bylo šest faktických poznámek, na které se nedostalo, ty se přelily do dnešního dne. A začali jsme tady tuto novelu projednávat v 10 hodin, to znamená 53 minut. A vy jste už - ještě předtím, než je v první rozpravě přihlášený, což jsem já, už omezili tu řečnickou dobu na dvakrát 10 minut. Tak já mám za to, že tato vládní koalice opravdu pokračuje ve válcování, nechce naslouchat, nechce diskutovat. Pokud si takhle představuje demokracii, tak diskuse je jedním z pilířů právě demokratické diskuse, právě toho, že si můžeme tříbit jednotlivé názory tady u pultíku, že mohou naši voliči a občané slyšet, jakým způsobem se bude vyvíjet, například u novely o důchodovém pojištění, jejich budoucnost. Jakým způsobem je čekají - nebo jaká je čekají rizika, na která my chceme upozornit. A taktéž samozřejmě chceme upozornit na - řekl bych a nebojím se toho, naplacato to řeknu - na lži této vlády, které se právě okolo důchodů, konsolidačního balíčku, což spolu prý souvisí, protože vy jste to spojili, tak na to chceme samozřejmě upozorňovat i nadále. (Čas.) Tady toto je opravdu od vás (Čas.) jako vrchol nedemokratičnosti.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní vystoupí pan poslanec Hubert Lang, paní ministryně Helena Langšádlová, Marian Jurečka a další. Prosím.

 

Poslanec Hubert Lang: Děkuji, pane předsedající, já bych také navázal na svého předřečníka. Každý jsme měli připravený nějaký projev. Omezení řečnické doby dvakrát 10 minut - je to prosím vás hanba zase ze strany vládní koalice. Já třeba - toto není úplně moje téma, ale věřte mi, že už i mě zastavují v mém volebním obvodu senioři, kteří říkají, že prostě toto vůbec není možné, co se tady děje.

A na pana ministra Jurečku, který tady měl ten projev, já - mě vůbec nezklamal. On opět zase klasicky KDU-ČSL, lidovecky řekl o tom, jak dali těch 500 korun na každé vychované dítě a tak dále. Ale zaujala mě tam jedna věc a možná na pravé straně spektra, kdy tady prakticky nikdo nebyl v té době, protože se tady sbíhají ti kolegové, jenom když my (máme) procedurální hlasování a zase pro vás voliče a věřím, že dneska dopoledne to sledují ti senioři, na které to nejvíc dopadne. Podívejte se, kdo tam vpravo sedí, vlastně kdo zastupuje vaše zájmy, koho to zajímá a koho to vůbec nezajímá. A vidíte, že se vlastně tady seběhne Sněmovna pouze tehdy, když je dané procedurální hlasování, tady notabene byste mohli třeba prohrát.

Pan Jurečka se začal vymezovat proti koalici SPOLU. Když jste v koalici SPOLU a najednou teď začíná zaznívat KDU-ČSL, my z KDU-ČSL jsme toto navrhli, my z KDU-ČSL jsme navrhli ono. Asi to pravděpodobně začíná rezonovat v té vaší koalici SPOLU, kdy - když se vám to hodí, tak se spojíte, abyste se sem dostali. A když se dneska podíváme na 2 %, které poslední volební průzkum přisuzuje straně, jejíž ministr tady přichází s něčím, co opravdu ovlivní možná na desítky let budoucnost, tak se domnívám, že pomalu a jistě, byť vám neberu vaši legitimnost a byli jste sem zvoleni řádně, tak si myslím, že byste se nad sebou měli zamyslet. Dvě procenta proti 35,5 procentům, to už je tedy, přátelé, sakra rozdíl. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Jako další vystoupí paní ministryně Helena Langšádlová, poté pan ministr Marian Jurečka. Paní ministryni zde nevidím, v tom případě její přihlášku s faktickou poznámkou odmažu a poprosím pana ministra Mariana Jurečku, připraví se pan poslanec Pavel Bělobrádek, Jan Jakob a další. Prosím.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Děkuji. Já si dovolím reagovat na to, co tady zaznělo před chvílí. Jednak chci říci, že jediný relevantní faktický průzkum jsou volby. Ty příští, sněmovní, jsou v roce 2025 na podzim a ty jasně potom dají vysvědčení o práci každého z nás tady.

Děkuji i za tu velkou pozornost některých kolegů z hnutí ANO vůči nám z KDU-ČSL. Já si myslím, že to nechte na nás. Musím říct, že mě překvapují některé výroky tady, například paní kolegyně Vildumetzové, která tady pranýřuje, říká, kdo, jak dlouho byl v jaké vládě, tak ona byla také myslím že víc jak šest let součástí ODS. Tak prosím, ať to připočítá, ať si počítá některé své kolegy, kteří byli součástí jak ODS, tak ČSSD. Ať ta debata je korektní, nic proti tomu, ale když toto používá jako argumentaci, ať to řekne a dá to do nějakých souvislostí, pak to bude dávat logiku i tady pro ty, kteří případně někdy možná sleduji i tato vystoupení.

Nicméně k tomu, že tady dochází k nějakému omezování demokracie a možnosti vystoupit. Tak já jenom připomínám, že jednací řád Poslanecké sněmovny hovoří jasně, kdy, jakou debatu vedeme v prvním čtení. Tam vedeme tu obecnou o smyslu návrhu toho daného zákona, to, jak to předkladatel - ať už je to vládní návrh nebo poslanecký, co vlastně tím návrhem zamýšlí. Ta se tady odehrála. Žádné omezování řečnické doby nebylo.

Pak bylo druhé čtení, kdy jednací řád říká, tady se vede debata k podaným pozměňujícím návrhům, jejich obhajoba a debata o těchto návrzích jako takových. To se vedlo, to se vedlo bez jakékoliv omezování řečnického práva, ta debata plně uplynula, nikdo nebyl omezen, každý mohl vystoupit s přednostním, bez přednostního práva. Já jsem v té debatě reagoval, odpovídal, myslím si, že si toho všimla i celkem jasně veřejnost.

Teď je třetí čtení a jednací řád hovoří o tom, že ve třetím čtení se jedná přímo o konkrétních návrzích a především formou hlasování. Nebývalo zvykem a já jsem tady devátým rokem, aby jednání ve třetích čteních probíhala několik dnů, to opravdu zvykem nebývalo a takto ani jednací řád v tomto duchu nehovoří.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Jako další vystoupí pan poslanec Pavel Bělobrádek, Jan Jakob, paní poslankyně Mračková Vildumetzová a další. Všechno jsou to faktické poznámky. Prosím.

 

Poslanec Pavel Bělobrádek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážení členové vlády, kolegyně, kolegové, já myslím, že je naprosto demokratické, pokud se postupuje podle jednacího řádu. Konečně i hnutí ANO několikrát v průběhu té doby, kdy bylo u vlády, navrhovalo zkrácení té debaty na dvakrát deset minut. Není to tady nic nedemokratického, jen možná někteří mají krátkou paměť.

Druhá věc je to, co říkal tady pan ministr a místopředseda vlády - třetí čtení jasně definuje i náš jednací řád, co se v něm má probírat a i určitě na diskusi bylo dost času i v prvním čtení, takže se domnívám, že není jaksi vůbec nic protidemokratického, že se jenom snažíme, aby ta situace nebyla v proti smyslu toho, co je v jednacím řádu napsané. A co se týká naší účasti ve vládě, ano, tak si to připomeňme, jak to bylo za Sobotkovy vlády. Já jsem v ní seděl. Tehdy náhradový poměr, tedy ten vztah mezi průměrnou mzdou a průměrnou penzí klesl pod 40 procent náhradového poměru. A tehdy se změnil ten výpočet, protože se vláda rozhodla, že nechce, aby to padalo pod 40 procent. A stejně tak se teď mění, když to stoupá k 50, roste k 50 procentům, tak to zase chce změnit, to je zcela legitimní a ten náhradový poměr, který se počítá, má se směřovat ke 40 procentům, není přece žádná hanba. A také si uvědomme, ano, jsou tady penzisté, ale ten, kdo má nejmenší příjem na hlavu jsou rodiny s dětmi. Tak řekněte, že rodiny s dětmi vás nezajímají, že rodiny s dětmi, a nejenom ti rodiče, kteří mají děti, ale i ty jejich děti, že budou platit potom za to, že teď ten náhradový poměr nebude 40 procent, ke kterému směřovaly i ty vlády, v kterých jste byly, i ta Sobotkova, v které jsme seděli spolu (Místopředseda PSP Jan Bartošek upozorňuje na čas.), takže na ně kašlete.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní vystoupí s faktickou poznámkou pan poslanec Jan Jakob, paní poslankyně Mračková Vildumetzová, Aleš Juchelka a další. Prosím.

 

Poslanec Jan Jakob: Děkuji. Vážené dámy, vážení pánové, musím reagovat na některé mé předřečníky, fakticky, byť mnohé jsem chtěl říct, tak řekli již kolegové Jurečka a Bělobrádek. Mně je vyčítáno, že jsem navrhl zkrácení té řečnické doby, nicméně já jsem první navrhl, abychom se tomuto bodu věnovali po čtrnácté hodině, abychom využili dnešní odpoledne, večer k tomu, abyste mohli přednést svá vystoupení, která máte ve velkém počtu nachystaná. Ten návrh jsem dal podmíněně až v případě, že ten návrh, abychom jednali celý dnešek, zavetujete tak, abychom ten tedy omezený čas, který tím vetem vy jste omezili tak, abychom ho co nejefektivněji využili, aby se dostalo na co nejvíce řečníků. Takže tak to byl fakticky ten postup. Já jsem původně navrhoval, abychom jednali déle, abychom dnes jednali a ten čas využili co nejefektivněji. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní paní poslankyně Mračková Vildumetzová, Aleš Juchelka, Berenika Peštová a další. Všechno jsou to faktické poznámky. Prosím.

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji, pane místopředsedo, za slovo. Nejdříve reakce na pana Bělobrádka prostřednictvím pana předsedajícího. Já doufám, že sleduje program schůze a že ví, že hnutí ANO tam má předloženo již několik měsíců novelu zákona, kde se má zvýšit rodičovský příspěvek na 400 tisíc, takže pan poslanec tady něco povídá a vůbec neví, co je už mnoho měsíců na programu této schůze Poslanecké sněmovny. No a nyní k panu ministrovi práce a sociálních věcí, k panu ministrovi, který je prvním ministrem, který nebojuje za své seniory, tak bych mu chtěla připomenout, že byl s námi ve vládě v roce 2013 a 2017 a byla to právě KDU-ČSL, která si přivedla svoji náměstkyni na Ministerstvo práce a sociálních věcí, paní Ivu Merhautovou, která měla na starosti důchody. A teď jste si ji tam instaloval tedy nazpět, takže znovu je tam náměstkyní. Takže já si myslím, že právě KDU-ČSL mělo už ty možnosti, mělo svoji náměstkyni, neudělalo s tím vůbec nic a co považuji za úplně strašné je, že vy tady říkáte, že tady předkládáte důchodovou reformu. My všichni víme, že to důchodová reforma není, že to je pouze úprava parametrická, a přesto si dovolíte dát návrh, takže si absolutně protiřečíte, když ještě v rozpravě nepromluvil ani jeden poslanec, tak zkrátit tu dobu na dvakrát deset minut... to je absolutně nehorázné, ale je to samozřejmě obraz této pětikoalice. Nic jiného k tomu říct nejde. Já jsem tady do současné chvíle nezaregistrovala, že tady ministr práce a sociálních věcí by vystoupil k jednotlivým pozměňovacím návrhům, aby se s námi chtěl o těch věcech, o té mimořádné a řádné valorizaci bavit! (Potlesk v levé části sálu.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní pan poslanec Aleš Juchelka, poslankyně Berenika Peštová, Alena Schillerová a další faktické poznámky.

 

Poslanec Aleš Juchelka: Děkuji moc. Já budu hovořit k panu poslanci Bělobrádkovi, který tady uvedl několik věcí, vaším prostřednictvím. To, co tady předvedl je klasické rozdělování společnosti, kdy staví proti sobě seniory a rodiny s dětmi a rodiny s dětmi zase proti seniorům. A tak pokračuje samozřejmě v té rétorice pana ministra Jurečky, který taktéž tu společnost takovýmto způsobem rozděluje. Moc dobře víme, že když dával, já nevím, rozhovor na Novinky a další, říkal - pokud nebude snížená valorizace u penzí, nezbude nám na rodičovský příspěvek. Takže toto se mně osobně nelíbí a proti tomu rozdělování společnosti, proti tomu stavění těch různých skupin proti sobě vystupuji už dlouze, protože to spolu prostě vůbec nesouvisí. Ten náhradový poměr byl naopak za vlády Andreje Babiše zvýšen z 9 procent na procent 10, takže tam si myslím, že ten začátek možná nějakých parametrických změn začal. To řečnění dvakrát na deset minut, které jsme tady navrhovali, tak já si to pamatuju úplně přesně. Úplně přesně. Bylo to v době covidu, kdy jsme tady seděli v rouškách v polovičním počtu u jednání Sněmovny. Vůbec jsme nevěděli, co bude. Tehdy jsme u vlády Andreje Babiše dělali masivní pomoc firmám, občanům, všem těm, aby mohli zůstat doma, protože jsme nevěděli, která bije. Ano, a také tam byla několikrát snížena řeč na dvakrát deset minut. No, a ta efektivita, o které tady mluví pan poslanec Jakob, tak ta se dá vyjádřit slovy pana ministra Jurečky (Upozornění na čas.) a paní předsedkyně Pekarové - mlčte a šoupejte nohama, toto je ta vaše efektivita. (Potlesk v levé části sálu.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Jako další vystoupí paní poslankyně Berenika Peštová, Alena Schillerová, Jiří Mašek a další. Všechno jsou to faktické poznámky. Prosím.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Tak já budu reagovat na více svých předřečníků, ale nejvíc to asi odnese pan ministr Jurečka a pan Bělobrádek. Od vás je to tak farizejské, tak farizejské, když tady říkáte něco o jednacím řádu. Vy, kteří jste si z něj udělali trhací kalendář! Tak vy se tady budete opírat o to, co je v jednacím řád? Že tady v minulosti nebylo, abychom takhle řečnili? Vždyť to přece není pravda! Podívejte se do těch stenozáznamů. Jaké diskuse se tady vedly, jak jste tady předčítali stenozáznamy, jak jste tady předčítali směrnice! Kolikrát jste četli něco, co vůbec nemělo nic společného s daným bodem! A vy teď tady farizejsky budete říkat, že to nebylo zvykem? Ale bylo to zvykem! Akorát, že teď dostáváte stejnou medicínu, ale rozdíl mezi námi a vámi je v tom, že my jedeme věcnou diskuzi k danému bodu! Ne, že vám tady předčítáme nějaké směrnice nebo Honzíkovu cestu. Snažíme se bavit o daném tématu, jenom pouze čekáme, že nám na to budete odpovídat. (Potlesk v levé části sálu.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní paní předsedkyně Alena Schillerová, potom Jiří Mašek, Hubert Lang a další. Prosím.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. No, pane poslanče Bělobrádku, ano, vidím vás, prostřednictvím pana místopředsedy (Pan poslanec Bělobrádek volá, že je tady). Výborně, výborně, to jsem ráda, že jste tady... prostřednictvím pana místopředsedy, tak já myslím, nemusíte nám tady přednášet jednací řád, my umíme číst a známe ho. Víme, co se řeší v každém čtení.

Ale já chci upozornit na jednu věc. Toto třetí čtení tohoto velmi zásadního zákona, kterým definitivně zpomalujete a chcete zpomalit valorizace našim důchodcům, tak se projednávalo ve středu 19. července zhruba asi 45, možná 50 minut, dnes jste omezili řečnickou dobu po dvou hodinách. To znamená, někdy před jedenáctou hodinou jste omezili řečnickou dobu. Já vám tady nebudu vzpomínat na to, jak se tady natahovalo třetí čtení u daňového balíčku, kdy se tady bojovalo za pojišťovny a za jejich vylobovanou výjimku. Nebudu vám připomínat, jak se tady protahovalo třetí čtení u EET a tak dále. Takže prosím nepoučujte nás, já vím, že jste teď v koalici, že si myslíte, že máte na všechno patent a že, prostřednictvím pana místopředsedy, pardon, že máte sto osmičku a že prostě my jsme vám úplně ukradení. Ale my máme právo tady mluvit a vy jste nám zkrátili řečnickou dobu po necelých třech hodinách. (Potlesk z řad ANO.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní pan poslanec Jiří Mašek, připraví se pan poslanec Hubert Lang, Pavel Bělobrádek a další faktické poznámky. Prosím.

 

Poslanec Jiří Mašek: Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, já bych chtěl zareagovat na pana ministra Jurečku, který tady kritizoval Andreje Babiše, že ve svém projevu tady měl snad porovnávat neporovnatelné důchody, že někde se ty důchody daní, někde se z nich platí sociální a zdravotní. Takže, pane ministře, když budeme porovnávat čisté důchody, očištěné od daní a pojištění, tak na to existuje tabulka srovnání 44 zemí, ve které jsou na čele Norsko, Švýcarsko, Spojené státy, Finsko, Francie, Španělsko, je to zhruba mezi 1800 eur měsíčně a 1400. Samozřejmě takhle to nemůžeme úplně porovnávat. V téhle tabulce my jsme sedmnáctí z těch 44 se 630 eury měsíčně. Peloton uzavírají potom Ruská federace na 39. místě - 174 eur, případně Ukrajina se 110 eur. Podotýkám, je to zhruba 2,5 tisíce korun a připomínám, že ukrajinskému důchodci v České republice dáváme příspěvek 5 tisíc korun po celou dobu jeho pobytu. Ale to jenom tak na okraj.

To, co je ale důležité srovnávat, je nákupní košík toho důchodce. To zařídilo WHO, je to skupina 10 druhů potravin, chléb, mléko, jogurty, vejce, rýže, sýr, maso, ryby, ovoce a zelenina v doporučeném množství na celý jeden rok. A tady se Česká republika drží na 19. pozici z těch 44 a důchodce za ty potraviny za rok utratí 23,5 % ze svého důchodu. Ty nejlepší státy potom, které jsem jmenoval mezi, 13 a 14 procenty.

To, co se ale tady povedlo, čili ta vysoká inflace, energie a podobně, nás pošlou někam jinam. A já se těším, až budeme tato čísla, která jsou z dubna 2022, moci porovnat s těmi z letoška, ale to si musíme ještě chvíli počkat. Ta čísla ale budou pro české důchodce mnohem horší. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji i za dodržení času. Nyní vystoupí pan poslanec Hubert Lang, připraví s Pavel Bělohrádek, Marian Jurečka. Prosím.

 

Poslanec Hubert Lang: Děkuji. Já bych chtěl zareagovat fakticky na pana Jakoba, který zde vystoupil a ve své podstatě navrhl prodloužení, abychom dneska jednali po 14. hodině, abychom si tady my mohli říci své věci a podobně. Kolegyně Peštová, prostřednictvím pana předsedajícího, to přesně tady řekla. Víc nic farizejského jsem tady ještě dneska já snad neslyšel. Pan Jakob samozřejmě musel tušit, že okamžitě, jakmile toto vznese a řekne, víme, že Poslanecká sněmovna v pátek jedná do 14 hodin, když nevím, co by se muselo stát, že okamžitě bude vzneseno veto od naší paní předsedkyně klubu nebo případně od klubu SPD. Vy jste to věděl, pane Jakobe, proto jste to sem přišel říci za ten pultík a proto jste potom dál reagoval. Já přesně vím, jak to dopadne dneska na vašich sociálních sítích. Vy tam vystoupíte a začnete říkat: Ale my jsme to chtěli projednat, my jsme chtěli, ale vidíte, podívejte se na tu škaredou - na tu opozici, která zamítla to jednání po 14. hodině. To je farizejské, snad nic víc farizejského ani být nemůže než to, co jste tady, pane Jakobe, předvedl. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Také děkuji. Nyní vystoupí pan poslanec Pavel Bělobrádek, připraví se pan ministr Marian Jurečka. Zatím poslední dvě faktické poznámky. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Pavel Bělobrádek: Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, členové vlády, právě to rozdělování společnosti je v tom, že říkáte, že se tady jedná jenom o důchodce, samozřejmě ti si zaslouží důchod, ale podívejte se na náhradový poměr, nevím co - jaký náhradový poměr, deset, já myslím, že ten náhradový poměr je 40, 50 a podobně. Ten problém, který tady je, že pokud chceme dát peníze na zdravotnictví, chceme podpořit rodiny s dětmi, tak na to musíme mít peníze. A buď je vezmeme tak, že jde ministr financí po ministerstvu a řekne: Jejda, tady je 150 miliard, někde je najde ve skříni. Anebo si je musíme půjčit, nebo je musíme mít na příjmu. A pokud je nemáme, pokud ten výdaj, který tady je legitimní, a to jsou důchody, které budou růst, tak potom musíme říct, že ten dluh, který vytvoříme, protože to může jít pouze na dluh, tak že ho potom ty děti nebo už jejich rodiče budou platit. Právě dluhová služba bude tím, co zničí ekonomiku do budoucnosti. Takže to rozdělování je - ano, teď přidejme na 40 procent náhradového poměru, který jsme v minulých vládách spolu podporovali, a kvůli tomu jsme také měnili ten výpočet, anebo řekneme: Dobrý, tak jim teď dáme ještě víc, dáme jim 50, 60, 70 dáme penzistům, jistě, zaslouží si, pracovali celý život, ale pak musíme čekat, že to někdo zaplatí. A kdo to zaplatí? No, rodiče, nebo jejich děti.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Jako další vystoupí s faktickou poznámkou pan ministr Marian Jurečka, poté Aleš Juchelka a další, jsou to všechno faktické poznámky. Prosím.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Děkuji. Tak já si dovolím ještě tady také říci, aby to nezapadlo, že v té rozpravě v prvním i druhém čtení mohli vystoupit úplně všichni, nikdo nebyl nikde omezován, byť tam předcházela tomu také i dlouhá přednostní práva, v prvním čtení bylo myslím 14 poslanců, kteří vystoupili, desítky faktických poznámek, ve druhém čtení bylo ještě více vystupujících. Takže nemluvte prosím teď argumentačně o tom, že tady někdo omezuje demokracii a právo vystoupit ve Sněmovně. Viděli jsme tady také i k tomuto bodu - k tomuto bodu! - v době přednostních práv, která vystupovala, velmi dlouhé projevy, které byly od betonu přes radioporty až já nevím po co, které nesouvisely primárně s touto tematikou, a zaznívaly tyto projevy ze strany lídrů opozice. Takže poprosím, aby tady byla korektnost, když sem přicházíte a říkáte, že někdo nemohl vystoupit, tak to není pravda. Budou moci i poslanci vystupovat nadále. Myslím si, že ve 20 minutách člověk dokáže říct velmi mnoho toho, co je důležité, co je podstatné.

A pak také chci říci na kolegyni Bereniku Peštovou, prosím vás, řekněte mi, když jste tady takhle před chviličkou vystoupila, kdy já nebo Pavel Bělobrádek nebo kdokoli z nás poslanců KDU-ČSL tady měl někdy dlouhé projevy, že jsme tady někdy četli nějakou Honzíkovu cestu a podobně. Buď to doložte, anebo neříkejte věc, která není pravda. Jestli zobecňujete na někoho jiného z jiných stran, tak to pojmenujte, ale vy jste mluvila ke mně, k Pavlu Bělobrádkovi a ke KDU-ČSL. (Předsedající: Nepokřikujte prosím!) Já vás žádám, ať se omluvíte, protože vůči KDU-ČSL je to nepravda. Nikdo z nás nikdy, já to pamatuji tady devět let, nic takového jsme nedělali. A ve třetím čtení rozhodně nikdo z nás nikdy neobstruoval.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Jenom pro pořádek žádám poslankyně a poslance, aby respektovali vystupování u mikrofonu a nepokřikovali po sobě z jedné či z druhé strany. A nyní poprosím o vystoupení s faktickou poznámkou pana poslance Aleše Juchelku, připraví se Alena Schillerová, David Kasal a další. Prosím.

 

Poslanec Aleš Juchelka: Děkuji moc. Já opravdu musím reagovat na pana poslance Bělobrádka, protože on neustále opravdu pokračuje v té rétorice... (Předsedající: Mým prostřednictvím.) ... vaším prostřednictvím, promiňte, rozdělování společnosti. Ono vždycky je tady taková jakoby mantra, a to je, že když se ekonomice v České republice daří, tak se řekne těm důchodcům: Teď vám přidávat nemůžeme, protože musíme šetřit na ty horší časy. A když se té ekonomice nedaří, jako v tuto chvíli, tak je tady zase mantra a říkáme: Senioři, my vám přidávat nemůžeme, protože se nedaří, naopak ještě v tuto chvíli vám musíme finanční prostředky nějakým způsobem omezit, abyste byli solidární k těm ostatním přece! Ale kde je ta solidarita ze strany vlády? Tady pan poslanec Bělobrádek, vaším prostřednictvím, mluví pouze o seniorech, tak já bych měl za to, že se tady postaví a řekne: No tak, já očekávám od paní ministryně Jany Černochové, že nebude nakupovat F35, které jsou za 120 miliard, ale gripeny, které jsou třeba na polovině ceny. Já nevím. Nebo že tady vystoupí pan ministr Dvořák a řekne: Já tady okamžitě ruším své ministerstvo, protože je zbytečné. Ale to se pravděpodobně nestane, protože vy si tady své pašalíky uchráníte a naopak veškerou tu finanční zodpovědnost přehodíte na ty seniory, a to nejen samozřejmě prakticky, což vidíme tedy u této změny novely zákona, ale hlavně, a to je hrozné, tou rétorikou, kterou tak rozdělujete společnost, a samozřejmě ty samotné rodiny.

Ještě tady odcituji, pan ministr Jurečka o valorizaci důchodů: Pokud porostou současným tempem důchody, nebude na zvýšení rodičovského příspěvku. Toto je to rozdělování společnosti. (Potlesk z lavic ANO.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Jako další vystoupí paní předsedkyně Alena Schillerová, David Kasal, paní poslankyně Mračková Vildumetzová a další. Prosím.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. I já se obracím na pana poslance Bělobrádka, není tu, nebo ho nevidím, vaším prostřednictvím, pane místopředsedo. No, tak tato pětikoaliční vláda slíbila, dvě třetiny uspoříme na výdajích, třetinu zvýšíme daně. Jestliže se daně zvyšují o 83 miliard a je to jedna třetina, tak o 146, pokud počítám dobře, by mělo být uspořeno na výdajích. To by stačilo, ne? To by stačilo. To bychom byli v pohodě. Když toto sdělovali, tak už jim svítil ten transparent na Úřadu vlády na té bombastické tiskové konferenci 50 na 50. Ani těch 50 % na výdajích nevidíme. Zatím jediná úspora, kterou jste dokázali, podle nás protiústavním způsobem, protlačit snížení mimořádných valorizací za červen. Rozhodne o tom samozřejmě Ústavní soud a na to si všichni počkáme. Teď v tom pokračujete. Nemáte žádnou úsporu. Nemáte! Teď určitě se někdo ozve a řekne, to bude až v rozpočtu. No, já si na to samozřejmě počkám. Já vám ho tady rozeberu na atomy, ten rozpočet. Dělám to už rok a půl nebo rok a sedm měsíců a budu v tom pokračovat. A tak jak jsem donutila ministra financí, aby musel říct, že si vylhali těch 50 miliard v roce 2023, 2024, 2025 z Modernizačního fondu, tak ho donutím stoprocentně, že ukáže i ty vylhané úspory na výdajové straně. Jediné, co umíte, a jediné, co dokážete: zvýšit daně, snížit důchody a skončíte. (Potlesk z lavic ANO.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní vystoupí pan poslanec David Kasal, paní poslankyně Mračková Vildumetzová, paní poslankyně Berenika Peštová a další. Prosím. Faktické poznámky.

 

Poslanec David Kasal: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Také musím reagovat vaším prostřednictvím na pana poslance Bělobrádka. Vy nám tedy říkáte, že pokud se nesníží peníze na důchody, takže my zadlužujeme budoucí generace. A co mi tedy odpovíte na to, že si vláda bere 137 miliard korun s třicetiletým splácením? Kdo to bude platit? To je jiná generace? Tak si zameťte před vlastním prahem! (Potlesk z lavic ANO.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Paní poslankyně Mračková Vildumetzová, Berenika Peštová a pan ministr Marian Jurečka a další. Prosím.

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za slovo. Také reakci na pana poslance Bělobrádka. On si vždycky vystoupí a pak vždycky někam odejde, prostřednictvím pana předsedajícího. On tady hovoří, že potřebujeme finanční prostředky, potřebujeme na další oblasti školství, zdravotnictví a tak dále. Tak já se pořád ptám, proč tato vláda, když začala vládnout, tak jako první si schválila novelu služebního zákona a dovedla si na svá ministerstva v tuto chvíli 44 politických náměstků od 1. ledna roku 2023? Jeden tento politický náměstek nás stojí 3 miliony korun. Opět, dozvím se, že je to kapka v moři. Malé peníze dělají velké peníze. A je to symbol. To samé ohledně zmrazení platů politiků. Vy tady přijdete a vezmete mimořádnou valorizaci seniorů, přijdete sem s tímto návrhem a chcete, aby platil hned? Protože schválením tohoto zákona bude jeho platnost a účinnost podpisem prezidenta republiky. Proč tomu tedy není až od 1. ledna roku 2024 a po dohodě koalice-opozice v rámci pozměňovacích návrhů? Vždyť pořád říkáte, jak se s námi chcete dohodnout.

Teď další symbol - zahraniční cesty, že jo. Zahraniční cesta pana Ivana Bartoše do Japonska - jenom fotografa za 100 000. Já si myslím, že senioři to vidí a i ostatní lidé a uvědomují si, že když tedy něco říkám, tak myslím si, že to, co předkládáte, absolutně nekoresponduje tomu, co děláte, co činíte na ministerstvech, jak se chováte. Nevím, jakým způsobem už vám to jako koalici vysvětlit! (Potlesk z lavic ANO.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní paní poslankyně Berenika Peštová, pan ministr Marian Jurečka, paní poslankyně Jarmila Levko a další. Prosím.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Když jsem mluvila, začínala jsem o tom, že to je farizejské, když se opíráte o jednací řád. Pak jsem mluvila všeobecně. A teď jste vlastně řekl, že nikdo z KDU-ČSL tady takhle dlouho nehovořil. A co pan Kalousek? Jako začínal u vás, ne? Potom přešel do TOP 09. A ten hovořil tady hodně. Takže jako máte tam mezi sebou rétory a řečníky. Což o to, já neříkám, že je špatný rétor. Já jenom říkám, že kolikrát tady on předčítal třeba směrnici, a nikdo tady neřekl ani popel. A že tady byly předčítány pohádky, no, to je pravda. Když se blokovalo a dělaly se obstrukce a kouknete se do stenozáznamů, tak je to pravda. Já neříkám, že jste to byl konkrétně vy. Ale vy taky jste teď každý zvlášť, ale když jste kandidovali, tak jste byli všichni spolu, že jo? Takže když jsem řekla, tak jsem řekla prostě spolu, tak jsou tady vlastně dvě, že jo? Je tady SPOLU a pak je tady PirSTAN. Pak jste se rozpadli. A zase jsme u toho jednacího řádu. To je ten jednací řád, který vy tak ctíte a říkáte a opíráte se o něj, že bychom se podle něho měli chovat. Ale sami se podle něho nechováte. Takže říkám, vy kážete vodu, ale pijete víno.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní pan ministr Marian Jurečka, paní poslankyně Jarmila Levko, Roman Kubíček - faktické poznámky. Prosím.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Děkuji. Bohužel se teď v těch faktických poznámkách už velmi vzdalujeme často debatě, která by měla být především k této novele zákona. Ale přesto na to budu reagovat.

K půjčce - doporučuju poslancům i opozičním, ať si tedy prostudují parametry návrhu pro tu půjčku, o které se ještě s Komisí jedná. Proč ji děláme? Protože je takto možné si pro Českou republiku půjčit levněji, než když si bude stát půjčovat běžně formou státních dluhopisů. To je první věc.

Druhá věc je, že si půjčujeme na věci, které jsou klíčové pro to, abychom udělali některé rozdílové investice a reformní kroky a digitalizovali. To znamená třeba i v případě mého rezortu, jsou to finance určené právě na digitalizaci agendy jak České správy sociálního zabezpečení, tak Úřadu práce. A pak je tam velká část půjčky, která znamená, že to budou peníze, které budou vratné i Evropské unii. To znamená, my je nedáme plně do dotační politiky, nebudou to peníze, které nebudou ty subjekty spotřebovávat ve sta procentech. To znamená, využijeme tu možnost nízkého zatížení úrokovou sazbou a ty peníze půjčíme subjektům za těchto výhodných podmínek a zase zpět budou takto vráceny. Takže rozhodně to není celá částka, která by byla půjčkou, kterou ve sta procentech Česká republika vyčerpá a bude muset splatit. Část toho je vratnou. A dělají to i státy kolem nás, dělá to Polsko, dělá to Slovensko, dělá to Německo proto, protože to prostě je výhodné.

A pak jenom chci říci něco ke státním zaměstnancům, kteří tady padli. My jsme se vrátili na hodnotu státních zaměstnanců, která byla v roce 2015, že snižujeme výdaje, snižujeme i ten vnitřní provoz a jeho náklady.

Moje poslední faktická poznámka. V prvním a druhém čtení tady vystoupilo celkem 85 vystupujících. Nikdo nebyl omezen na svém řečnickém právu.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní paní poslankyně Jarmila Levko, potom pan poslanec Roman Kubíček, paní předsedkyně Alena Schillerová a další. Prosím.

 

Poslankyně Jarmila Levko: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, jenom velmi stručně zareaguji na to, co tady řekla paní předsedkyně Alena Schillerová, která tu řekla, že jediné, co umíme, je zvyšovat daně a snižovat důchody. Tak já si dovolím podotknout, že za té minulé vlády, kdy paní Schillerová, vaším prostřednictvím, byla strážkyně státní kasy, to bylo opačně. Tam se snižovaly daně, viz zrušení superhrubé mzdy, a zvyšovaly se důchody a především tempo valorizace. A proto jsme dnes tam, kde jsme, protože stav státního rozpočtu je neudržitelný. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Nyní pan poslanec Roman Kubíček, paní předsedkyně Alena Schillerová a další. Prosím.

 

Poslanec Roman Kubíček: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, budu mít jednu otázku. Kam spěcháme? Proč spěcháme? Logika by byla, že tato novela o důchodovém pojištění začne platit k 1. 1. 2024. Byl by dostatek času na projednání, na projednání i návrhů opozice a k nějakému politickému konsenzu. Mě k tomu vede pouze jediná myšlenka. Zjistili jsme, že nenaplníme výdajovou stránku rozpočtu vzhledem k příjmové a musíme někde ušetřit. Co je nejsnazší?

Sáhneme a důchodce, kteří se nemohou bránit. Vyvolává to ve mně tento dojem. A jestliže by bylo učiněno mnoho prorůstových opatření, jak můžete vědět, že zvyšování HDP a životní úrovně v České republice by nenaplnilo důchodový účet. Nerozumím tomu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Nyní paní předsedkyně Alena Schillerová, pan poslanec David Kasal, paní poslankyně Mračková Wildumetzová a další faktické poznámky. Prosím.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Jenom velmi stručně k paní poslankyni Levko, vaším prostřednictvím. No jasně, že jsme snižovali daně, protože jsme je také řádně vybírali. My jsme zavedli ty nástroje jako kontrolní hlášení, EET, které vy jste zrušili, předpokládám, že i vaším hlasem, prostřednictvím pana místopředsedy. Tak, to jenom a úvod.

Teď k té půjčce. Předpokládám, že jste mluvil, pane ministře, o té půjčce 137,4 mld. Čerpání 2023 - 2026 šest tranží. Úroková sazba - bude známa v momentě poskytnutí tranže, takže my vůbec nevíme, jestli náhodou nebude méně výhodná než ta, za kterou si půjčíme na finančních trzích. Splatnost třicet let, s desetiletým odkladem splátek jistiny. No s tím, že deset let budeme splácet jenom ten úrok, o kterém vůbec nevíme jaký bude a expert, který byl na předminulém Rozpočtovém výboru, tak připustil, že to bude až padesát miliard Kč. Seděli jsme tam všichni členové rozpočtového výboru. A až po té se začne splácet jistina.

No a největší pecka je to, že vůbec není ošetřeno kurzové riziko. Vůbec. Tak mi tedy vysvětlete, pana ministře, a to čerpám z veřejných zdrojů, proč váš ministr financí hlasoval proti, proč se proti ní včera veřejně vyslovil šéf Národní rozpočtové rady a současně člen vaší Národní ekonomické rady vlády Mojmír Hampl, že je proti.

To znamená, že vy na jedné straně tvrdíte, že chcete konsolidovat a na druhé straně si půjčíte a zadlužíte další generace. To je celé. (Potlesk poslanců ANO.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní vystoupí pan poslanec David Kasal, potom paní poslankyně Mračková Wildumetzová, Aleš Juchelka a další s faktickými poznámkami. Prosím.

 

Poslanec David Kasal: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Paní předsedkyně řekla většinu, já jenom doplním. Ta výhodnost je ještě o tom, že jsou tam určité termíny, do kdy musí být ty projekty hotové. A to je další kámen úrazu té půjčky. Takže z tohoto pohledu říkat veřejně, jak je to výhodné, když tady toto všechno zaznělo, tak nevím, jak si to přeberou ostatní.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní paní poslankyně Mračková Wildumetzová, pan poslanec Aleš Juchelka, paní poslankyně Vladimíra Lesenská a další. Prosím. Máte slovo.

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Já bych ještě také chtěla vystoupit a chtěla bych reagovat a především se zastat mé kolegyně Bereniky Peštové. Ona nebyla v minulém funkčním období zde v Poslanecké sněmovně a já jsem byla v minulém funkčním období v Poslanecké sněmovně a seděla jsem tady přímo naproti tomu řečnickému pultu. A, pane ministře, vy neříkáte pravdu, vy jste tady vystupoval, vystupoval jste často, vystupoval jste dlouze, byť jste tedy nebyl předseda vašeho klubu. Jestli si to dobře pamatuji, tak předsedou klubu KDU-ČSL byl pan Bartošek a předsedou strany jste se stal až 20. ledna roku 2020 a vaše projevy byly opravdu velmi rozsáhlé. Z druhé strany máte určitě pravdu, že jste tady možná nic nečetl, ale vy jste tady někdy viděl někoho z našeho klubu, že by tady předčítal, jak vy nazýváte "Honzíkovu cestu". Já jsem nikoho takového ze svého klubu neviděla. Ti lidé sem chodí, mají připravené projevy, mají řadu otázek.

A já vás znovu vyzývám, že když tady tedy projednáváme novelu zákona o důchodovém pojištění, a bylo předloženo několik pozměńovacích návrhů, abyste jako ministr práce a sociálních věcí rozebral ty pozměňovací návrhy a k jednotlivým pozměńovacím návrhům se jako ministr práce a sociálních věcí vyjádřil. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já také děkuji. Nyní pan poslanec Aleš Juchelka, poté paní poslankyně Vladimíra Lesenská a další. Prosím.

 

Poslanec Aleš Juchelka: Já děkuji. Já musím reagovat vždycky na ty jakoby srdíčkové názory, které se tady jenom tak jako vypustí do éteru, a to na paní poslankyni Levko, vaším prostřednictvím.

Že máme rozvrácené veřejné finance, nebo že to nebudeme samozřejmě moci stíhat splácet, že tady ty důchody, jak jsem z toho pochopil jsou důležitou součástí toho, abychom na tom státním rozpočtu ušetřili. Takže proti těmto věcem se dá bojovat pouze a jedině fakty.

Podle Ministerstva financí je zadlužení České republiky v poměru k HDP 43 %. Průměr Evropské unie atakuje 85 % zadlužení. Jsme tedy jednou z nejméně zadlužených zemí v Evropské unii. Podle Eurostatu vydáváme, a já to říkám dlouhodobě, na důchody v poměru k HDP méně, než je průměr v Evropské unii. V Česku je to 9, 3 %, a to je už to číslo po těch mimořádných valorizacích, přičemž průměr v Evropské unii je 13, 6 % k HDP. Dokonce naši sousedé - Rakousko -, kam v tuto chvíli jezdí i mnozí senioři za levnějšími komoditami, potravinami atd., vydává 15, 4 % HDP a důchody. To jsou čísla od Eurostatu. A jak říkám, s těmito pseudoargumenty se nedá bojovat ničím jiným než fakty. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Také děkuji. Nyní vystoupí paní poslankyně Vladimíra Lesenská a připraví se paní poslankyně Marie Pošarová. Zatím dvě poslední faktické poznámky. A nyní naskakují další, takže budeme pokračovat v sérii faktických poznámek. Prosím.

 

Poslankyně Vladimíra Lesenská: Děkuji, pane předsedající. Já se vrátím zpět do důchodového pojištění, které tady řešíme ve velmi krátkém období vlastně už podruhé.

Jednou to je důchodová reforma, podruhé jsou to jednom parametrické změny. Já se zeptám pana ministra, jestli dovolíte, že vlastně takhle spěcháme proto, abychom se vyhnuli zářijové mimořádné valorizaci, předpokládám. Protože inflace, jako taková, stále roste. Ano, pan ministr se chytá za hlavu. (Nesrozumitelný krátký vstup předsedajícího.) Já si nejsem jistá, jestli to vychází nebo ne, ale chtěla jsem konstatovat a zeptat se ještě na něco malinko jiného. Tím, že se snižuje reálná hodnota důchodů do budoucna narůstající inflací za sociální služby, za potraviny a za energie, pan ministr mne bude přesvědčovat, že inflace klesá tak, že další letošní mimořádná valorizace nebude nutná, tak jakým způsobem narostou ostatní dávky. Protože ti důchodci, aby nepadli pod nějakou chudobu, tak budou muset chtě nechtě žádat na úřadu práce o některé z dalších dávek, jako je příspěvek na bydlení, možná hmotná nouze.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní paní poslankyně Marie Pošarová, Robert Králíček a další. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Marie Pošarová: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, chtěla bych ještě reagovat na pana ministra, protože sice záměr půjčit si od Evropské komise těch 137, 4 mld. Kč, ale tady zaznělo, že to nebude na žádné dotace. Ale o dalších 34 mld. požádá formou grantu. Granty jsou vlastně dotace. Tím samozřejmě se částečně zredukuje rozsah konsolidačního úsilí.

Ale co je ještě více zajímavé, že vláda Petra Fialy již nyní vyniká v čerpání půjček od Evropské unie a mezinárodních institucí. Na skutečnost upozornil i Český statistický úřad, když ve své zprávě o zadlužení vládních institucí v loňském roce uvedl: Loni došlo k výraznému růstu objemu přijatých půjček ve výši 184, 9 mld. Kč a potvrzují to i data o řízení státního dluhu Ministerstva financí České republiky. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já Vám také děkuji. Nyní tedy vystoupí pan poslanec Robert Králíček. Připraví se paní poslankyně Věra Adámková, Libor Hendrych a další. Prosím.

 

Poslanec Robert Králíček: Vážený pane přesedající, chtěl bych zareagovat na pana ministra Jurečku, který říkal, že si musí půjčit na digitalizaci. No, já to vítám, samozřejmě když bude digitalizovat. Ale pak jste si nemuseli zakládat digitální informací agenturu za pět set milionů, která bude potom stát dalších tři sta milionů ročně, a která dneska kontroluje weby obcím a píše jim, zvýrazněte si nadpis, máte malý font písma. Za pět set milionů a tři sta milionů ročně, to jste mohli dát na ty důchody (Potlesk poslanců ANO.).

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní paní poslankyně Věra Adámková, Libor Hendrych, Michal Kohajda.

 

Poslankyně Věra Adámková: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Ještě jedna drobná poznámka. Mně tady z té dnešní debaty - a té krátké debaty, která se vede k tak důležitému tématu obecně - vyplývá jedna věc: když dva dělají totéž, není to totéž. Jestli by nebylo opravdu vhodné, zamyslete se nad tím, myslím, že jste dostatečně všichni inteligentní, alespoň moje důvěra tady v to je určitě, zda by nebylo vhodné opravdu změnit rétoriku směrem k opozici. Připomněla bych i pro ty, co tu nebyli, že vláda minulá prošla velmi nelehkým obdobím covidu, a co udělala? Významným způsobem se bavila s opozicí - a všichni, kdo tu byli, tak to nemohou popřít, rozhodně poněkud dle tehdy našeho názoru více než s námi, protože pan premiér chtěl slyšet názor opozice, protože chtěl opravdu spravovat tuto zemi společně. A tady je velmi důležitá věc, a to je tedy něco, co se týká důchodů. Já to nechci dále nazývat, protože bychom se dostali do nepřesných termínů. Ta komunikace s opozicí je nulová nebo možná na záporné poloose a věřte mi, že tam jsou mnozí, kteří určitě by vám mohli poradit, ale to byste museli chtít opravdu ty věci změnit. I mně tady z toho vypadá jako člověku, který vidí dopady, a to jsou ti lidé dnes a denně v ordinacích, kteří opravdu ve velké míře začínají nemít na zdravotnické prostředky, na doplatek na léky, a že se k nim chováme tedy velmi nadřazeně, bez ohledu na to, co říkají, a to se domnívám, že tedy by býti nemělo. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní vystoupí pan poslanec Igor Hendrych a poté Michael Kohajda. Prosím.

 

Poslanec Igor Hendrych: Dobrý den, děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené dámy, vážení pánové, já bych chtěl reagovat ještě na to, co před nějakými zhruba dvaceti minutami řekl pan poslanec Bělobrádek. On hovořil o tom, že v podstatě máme jakýsi problém udržet náhradový poměr vůči průměrné mzdě u důchodu na výši 40 %. Já bych chtěl kontrovat, že momentálně ten náhradový poměr už je blízko 50 % a dovolit si to můžeme. I při tomto poměru, pokud se podívám do statistické ročenky, kterou vydává Český statistický úřad, Senioři v datech, tak nám vychází, že jednočetné seniorské domácnosti jsou ve 27,5 % ohroženy chudobou. I při tomto náhradovém poměru. A to jsme klesli, protože v roce, vycházím tedy z dat z roku 2021, protože novější data k dispozici nejsou, tak v tom roce 2020 byl ten podíl ohrožených chudobou u těch lidí nad 65 let ještě o 10 % vyšší. Zvyšováním důchodů radikálním v tom období došlo k poklesu o 10 %, ale přesto pořád je to více než čtvrtina této konkrétní populace, která je ohrožena chudobou i při tom současném náhradovém poměru. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Také děkuji. Nyní pan poslanec Michael Kohajda, připraví se paní poslankyně Jana Hanzlíková. Prosím.

 

Poslanec Michael Kohajda: Děkuji. Tak já bych jen chtěl zareagovat na kolegu Juchelku, vaším prostřednictvím, pane předsedající. Je samozřejmě dobré, že tady máme konkrétní čísla a konkrétní tabulky, ale bylo by fajn, kdyby se ty zprávy komentovaly i v jejich úplnosti. Ten problém přece není v míře zadlužení vůči HDP, kterou jste řekl přesně zřejmě, ale je v té rychlosti. A to jste nezmínil, že aktuálně vedeme tabulku zadlužování, růstu dluhu vůči HDP podle dat Eurostatu. To je to důležité. Ta rychlost, kterou se zadlužujeme, a ta rychlost, jakou se blížíme dluhové brzdě.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní paní poslankyně Jana Hanzlíková, poslanec Aleš Juchelka. Všechno faktické poznámky. Prosím.

 

Poslankyně Jana Hanzlíková: Já děkuji za slovo, pane předsedající. Tak já když sleduju tu debatu, tak jsme se dostali přesně tam, kde já to kritizuji, a to, že se na to zase díváme pouze očima ekonomů, pouze přes peníze. Ale já už jsem několikrát tady ve svých proslovech zmínila, že jsem neviděla a ani pan ministr se nikdy o nich nezmínil - teď hovořím o analýzách sociálních dopadů. Přece na určitou problematiku není možné se dívat pouze očima ekonomů. Musíme brát v potaz sociální dopady. A mě by zajímalo, jestli existují vůbec nějaké relevantní analýzy, protože takové v podkladech nejsou. A jak říkám, pan ministr se o nich vůbec nezmínil. A už jenom v současné době podrobné statistiky ukazují, že v České republice už nejde o chudobu takovou, že se týká jednotlivých sociálních případů, ale že jde o systémovou chudobu. A to by měl být impuls pro to, abychom to mnohem citlivěji vnímali. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. A nyní pan poslanec Aleš Juchelka s faktickou poznámkou. Prosím.

 

Poslanec Aleš Juchelka: Já děkuji moc. Já budu ke svému ctěnému kolegovi panu Kohajdovi hovořit. On se totiž, vaším prostřednictvím, navýšil ten dluh za vaší vlády. Za vaší vlády máme tady ten šílený schodek rozpočtu. No a já se ptám tedy, abychom zůstali u těch faktických informací, tak jaká je ta rychlost? Pan Kohajda možná by řekl, že ta rychlost je rychlá směrem k té dluhové brzdě, ale prozatím tady neslyším to b), protože tato vláda začíná brzdit jenom na seniorech. Ty brzdové destičky, to jsou vlastně ti senioři u těch brzd, ale nejsou to žádné výdaje vlády. Neslyším tady, že by pan Kohajda řekl - tak my musíme šetřit i na té naší straně, na té straně výdajů u vlády - tak jak tady říkám. To jsem neslyšel. Ale pořád se obhajuje to, že budeme snižovat.

Já jsem samozřejmě tady v tom reagoval na větu paní poslankyně Levko, že ten stav českých financí je neudržitelný. A jenom jsem tady argumentoval fakty, jak na tom jsme v poměru Evropské unie. Pokud je tedy ten náš stav při takovémto dluhu k HDP neudržitelný, jak by potom pan poslanec Kohajda nazval ten průměr Evropské unie 85 % zadlužení k HDP? To už musí být absolutní katastrofa.

Takže pojďme si říkat ta fakta, pojďme si říkat tak, jak to skutečně v tuto chvíli je. A je to tak, že vy teď skrze tady tento zákon měníte podmínky nejen finanční, ale i u předčasných důchodů pro současné starobní důchodce. Pro současné starobní důchodce a pro ty, kteří půjdou nejblíže do důchodu. Není to žádná důchodová reforma, je to jenom hojení se státního rozpočtu na důchodcích. (Potlesk z řad poslanců ANO.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Jako další vystoupí pan ministr Marian Jurečka, připraví se paní předsedkyně Alena Schillerová, paní poslankyně Mračková Vildumetzová. Prosím, pane ministře.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Tak k tomu, co tady zaznívalo, že neděláme úsporná opatření, že nešetříme sami na sobě, na provozu. Tak myslím si, že i opoziční poslanci by mohli znát a vidět, když četli návrh konsolidačního ozdravného balíčku, tak je tady dohoda, která vzešla i z dohody napříč celou Sněmovnou, o úpravě platů politiků, soudců a státních zástupců, na rezortech máme dohodu, že snížíme objem na platy minus 2 %, budeme snižovat a snižujeme a už jsme snížili počty státních úředníků - a teď mluvím o těch, co jsou ve státní službě, protože rozhodně navyšujeme počty pedagogů, protože přicházejí silné populační ročníky do škol, nelze sčítat tady tyto dvě množiny, je potřeba striktně oddělovat, co je státní úředník, takzvaný bílý límeček ve státní službě, a co jsou například učitelé nebo hasiči nebo policisté.

Pak také chci tady jasně říci, že je tady další úspora minus 5 % na provozních výdajích rezortů. To se děje už v letošním roce, dokázali jsme ušetřit významné finanční prostředky na provozu jak v oblasti energií, tak i v další oblastech. Takže ano, začínáme výrazně a začali jsme dělat opatření, která se týkají chodu jednotlivých ministerstev tak, aby se ale nedotkla negativně našich klientů, našich občanů. Takže to je tato jedna podstatná věc. A znovu se vracím k tomu, co tady zaznívá neférově, nepravdivě. My zvyšujeme důchody tak, jak to zákon ukládá, zvýšily se o 30 %, tou změnou, kterou navrhujeme, garantujeme pro všechny starobní důchodce i pro ty budoucí, že porostou jejich důchody vždy o inflaci a o jednu třetinu růstu reálných mezd, což byla situace, která tady platila dlouhé a dlouhé roky a dokázala zajišťovat dostatečnou, dobrou životní úroveň. Ale je potřeba vyvážit to, že nemůžeme jet tím tempem zadlužování, které tady je, to znamená, že 1. ledna příštího roku začínáme státní rozpočet s deficitem 90 miliard korun jako částkou, kterou platíme za obsluhu státního dluhu, tedy za dluhy, které už se udělaly za minulých vlád.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní paní předsedkyně Alena Schillerová, potom paní poslankyně Mračková Vildumetzová. Prosím.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já jsem byla požádána jedním bývalým úspěšným podnikatelem z jižní Moravy. Prosil mě - a asi nás sleduje - jestli bych tady mohla přečíst jeho příběh, který mi tady popsal. Nechce uvádět jméno, ale mám jenom říct, že se dobře znáte, pane ministře:

Posílám svůj vlastní příběh. V říjnu mi bude 60 let, před dvěma roky jsem zkolaboval a byla mi stanovena chronická diagnóza, nemoc mi brání naplno pracovat. Ukončil jsem podnikatelskou činnost, zrušil živnosti a začal se připravovat na předčasný důchod. Mám 42 let započtené doby pojištění, do roku 2008 jsme z našich příjmů platili vysoké daně a odvody, ze kterých se financoval bezstarostný život Jurečků, Rakušanů, Adamových a jiných, Pekarových a tak dále a přispívali na důchody svých v uvozovkách starých lidí. Hanba by mě fackovala, kdybych si jen na chvilku pomyslel, že bych měl starší generaci snížit dávky, abych já, v uvozovkách, měl později něco. To nedělají ani primitivní kmeny v džungli. Zdarma si vystudovali, užívali plodů našich snížených příjmů. Dnes, kdy se nemůžu bránit, mi flusají do tváře jenom proto, že se chtějí pomstít starší generaci za to, že, dle volebních statistik, ve velké míře volili ANO.

A právě teď se ukazuje, že to bylo správně. Jan Neruda napsal krátkou báseň Dědova mísa. Nemám čas ji tady číst, všichni ji známe ze školy velmi důvěrně. Doufám, že i jejich děti jim ve stáří připraví podobnou situaci a Dědovu mísu. A nechají je na holičkách a že jim budou určovat co a kolik jim stačí. Alespoň kdyby zůstalo ustanovení o účinnosti § 35 odst. 1 až po dvanácti měsících. Tak držím palce. Jméno neuvádím. Děkuji. (Potlesk poslanců ANO.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní paní poslankyně Mračková Vildumetzová s faktickou poznámkou. Prosím.

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Já děkuji za slovo, pane místopředsedo. No, musím reagovat na pana Kohajdu i na pana Jurečku, vaším prostřednictvím, protože budu to opakovat, ale budu to opakovat stále, protože oba mi tady říkají, jak šetří. Tak já vám to znova zopakuji. A jestli by mi pan Kohajda, prostřednictvím pana předsedajícího, na to mohl odpovědět. Proč má tato vláda 44 politických náměstků? Proč má tato vláda 17 ministrů, že se nevejdou ani do lavic? Proč máme ministra pro evropské záležitosti, pro vědu a výzkum, pro legislativu? Proč máme 4 vicepremiéry, kdy jeden z vicepremiérů jste i vy, pane Jurečko? Proč berete o 40 000 větší odměnu, než ministr, proč se toho nevzdáte?

Proč máme na ministerstvech více poradců? Proč máme nejvíce vládních zmocněnců, máme skoro už na všechno vládního zmocněnce? Proč, když jste kandidovali jako dva politické subjekty, proč máme 5 předsedů klubů? A mohla bych pokračovat. Počet úředníků se za vaší vlády zvýšil - a to je úplně nehorázné, že když jste schvalovali konsolidační balíček, tak přesně s ním jste si schválili o 160 míst úřednických na ministerstvech, že se to navýší skoro už na 76 000. Od 1. ledna už se to navýšilo skoro o 360 míst. A takto bych mohla pokračovat.

Vaše zahraniční cesty, odpovězte mi, pana ministra Bartoše do Japonska, pana ministra vnitra do Afriky. Včera jsme se dozvěděli, jenom fotograf stál 100 000. Když tady zasedá vláda, minule jsem u výtahu, vím, že mi řeknete, že je to v uvozovkách trochu pokrytecké, vidím, jaké se tam vozí abnormální občerstvení. Proč tady máme živé kytky? Mohla bych takto pokračovat dál. Já znovu říkám, jestliže máme začít šetřit, musíte začít u sebe, a odpovězte mi na to. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já děkuji. A nyní přistoupíme k přednostním právům. Jako první vystoupí pan předseda klubu SPD Radim Fiala. Už můžete, ano, už není žádná faktická poznámka, máte přednostní právo. Potom je přihlášena paní poslankyně Alena Schillerová s přednostním právem, poté pan předseda Andrej Babiš s přednostním právem a potom vystoupí pan poslanec Aleš Juchelka se stanoviskem klubu ANO. A máte slovo, prosím.

 

Poslanec Radim Fiala: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, kolegové, jsem rád, že jsem se dostal také ke slovu. Dovolte mi zde potřetí vystoupit k vládnímu návrhu na snížení rozsahu a tempa řádných valorizací důchodů, na zrušení mimořádných valorizací důchodů a na výrazné zpřísnění podmínek pro nárok na odchod do předčasného starobního důchodu, včetně výrazného snížení tohoto typu důchodu.

Ve svém vystoupení jednak krátce shrnu nejpodstatnější body svých vyjádření z předchozích dvou čtení, se zaměřením na naše výhrady k vládnímu návrhu, na jejich vysvětlení a přidám i něco nového jak k vládnímu návrhu samotnému, tak i k důchodovému systému jako celku a k jeho možným úpravám. Vládní návrh, v jehož projednávání směřujeme do pověstného finiše, je nelogický, asociální, nespravedlivý a špatně načasovaný soubor několika opatření, které mají jedno společné. Zhorší příjmovou situaci a zkomplikují životy všem současným i budoucím důchodcům. A nejvíce těm nejzranitelnějším z nich, tedy nízkopříjmových důchodcům, osaměle žijícím důchodcům, invalidním důchodcům, anebo těm důchodcům, kteří celý život dřeli v náročných profesích a mají často podlomené zdraví a jedinou rozumnou možností je pro ně odchod do předčasného starobního důchodu.

Opakovaně jsme toto zdůrazňovali i panu ministrovi Jurečkovi na několika našich vzájemných jednání během jara letošního roku. A zopakuji, že jsme rádi, že tato jednání proběhla, byť na naše návrhy, které tam zazněly, nebylo doposud vůbec nijak reflektováno. A nevím, zda to bylo z rozhodnutí pana ministra Jurečky nebo v důsledku tlaku koaličních partnerů a ve finále na tom vlastně až zas tolik nezáleží. Rozhodující jsou přece výsledky. Každopádně děkujeme za možnost se těchto jednání účastnit a jsme i v budoucnu kdykoli v zájmu současných i budoucích důchodců v pokračování těchto jednání připraveni. A jsme přesvědčeni, že pokud chce vláda mluvit o skutečné důchodové reformě, tak k tomu máme co říct.

A budeme dále jednat, a to přesto, že slovy jedné české filmové klasiky nás pan ministr Jurečka nepotěšil. Ani my ho asi nepotěšíme, protože až budeme mít vládní odpovědnost, většinu, dnes vládou navrhovaných změn, zrušíme. Zopakuji jednu ze základních tezí hnutí SPD k důchodovému systému. Uznáváme nutnost učinit v oblasti důchodů i v širší oblasti veřejných politik, které stabilitu penzijního systému nejvíce ovlivní a utvářejí, změny, které povedou k dlouhodobé udržitelnosti našeho důchodového systému a které umožní, aby důchody kontinuálně rostly a umožnily všem jejich příjemcům důstojný život bez nutnosti žádat po celoživotní poctivé práci o sociální dávky, bez obav z dluhů a exekucí. To deklaruji jako jednoznačnou i rozpočtovou prioritu hnutí SPD. Jde o změny a reformy v oblasti sociální a rodinné politiky, ale i fiskální, rozpočtové a hospodářské politiky státu.

Teze číslo dvě. Důchody jsou nárokových příjmem těch občanů, kteří si je celoživotní prací, odvody důchodového pojištění a výchovou dětí, bohatě předplatili. Ve všech ostatních výdajových položkách můžeme a mnohde i musíme škrtat, ale v důchodech nemůžeme.

Teze číslo tři. Nestrašme lidi tím, že na důchody nebude. Musí být. A také bude. Je povinností vlády to zajistit. A my jsme si toho vědomi. Vláda, která tento zásadní princip neuznává a rozporuje, anebo jej neumí či nechce naplnit, nebo má jiné priority, nemá vládnout. Strašení lidí o tom, že dnešní čtyřicátníci nebudou mít žádné důchody navíc naprosto neodpovídá realitě. Vytváření mýtů, že na důchody nebude a že celý důchodový systém je jakási obdoba podvodného finančního produktu typu letadlo, vybízí občany, hlavně ty mladší, maximálně k tomu, aby se vyvázali z placení daní a pojistných odvodů, což by nakonec ve finále k neudržitelnosti důchodového systému, vést skutečně mohlo. V psychologii a sociologii se tomuto fenoménu říká sebenaplňující předpověď, případně sebenaplňující se proroctví, anebo také Golemův efekt. A jde o jev, kde očekávání budoucích událostí vede k chování, které zapříčiní, že se nakonec daná skutečnost opravdu stane.

Nezahrávejme si s tím. Říkal jsem to mnohokrát a opakuji to znovu, opakuji to ve prospěch občanů České republiky. Pro dlouhodobou udržitelnost důchodového sytému je nezbytně nutné provádět trvale skutečně velkorysou, systematickou a efektivní podporu porodnosti v pracujících rodinách a pracujících rodin jako takových.

Na každé schůzce jsme to říkali i panu ministru Jurečkovi, že bez dalších zásahu právě ve prospěch porodnosti žádná důchodová reforma nebude a neexistuje. Protože - a to je základní princip - žádný průběžný důchodový systém není udržitelný bez zvyšování porodnosti. Tak je to i u nás. Ten systém potom můžeme doplnit samozřejmě dalšími pilíři a také bychom navrhovali ho doplnit. Ale základ jen ten, že v České republice se na důchody nespoří, lidé si nespoří, ale že to platí jejich děti a jejich vnuci. Tak to je a musíme z toho vycházet.

Dalším bodem, který by měla obsahovat důchodová reforma, je masivní podpora budování systému dostupného bydlení. Jak se mají rodit děti, když nebudou mít kde bydlet, když nedosáhnou na bydlení? Vláda jde přesněji opačným směrem. Škrtá prorodinné daňové slevy, snižuje podporu stavebního spoření, hodlá sankcionovat dřívější splacení hypotéky úplně ve prospěch bank, nikoliv lidí a nebude z toho mít nic a podobně. Úplně nechápu, kde vlastně se tyto věci vzaly. Jedině, že by se tato vláda místo s českými občany domluvila s bankami.

Velice zásadní je i to, aby zde byla trvale nízká inflace a aby byla i co nejnižší nezaměstnanost. Protože důchodce a senior přece není ten nepřítel. Ten nepřítel, proč se zvyšují důchody, je inflace. Vláda by se měla zaměřit na boj s inflací a ne na boj se seniory.

To jsou faktory, které nejvíce ovlivňují bilanci důchodového účtu, jeho příjmů a výdajů. Přesněji řečeno, jde o to, aby co nejvíce občanů v produktivním věku pracovalo ve standardním zaměstnání, ze kterého se platí pojistné odvody, anebo aby podnikali jako živnostníci, jako osoby samostatně výdělečně činné na živnostenský list. Proto je tak důležité - a ve všech jednáních k důchodové reformě i jinde to stále opakujeme - okamžitě řešit otázku statisíců občanů v exekucích, kteří pracují mimo oficiální trh práce, protože kdyby se nechali standardně zaměstnat, tak takzvané nezabavitelné minimum ze mzdy jim neumožní žít důstojný život a uživit rodinu.

Vzniká nám jakási šedá zóna a to je potřeba odstranit. Zaměstnavatelé, zejména ti menší, je mnohdy ani zaměstnat nechtějí, protože administrace exekučních srážek ze mzdy je finančně i jinak velice náročná a museli by zaměstnávat další a další zaměstnance, aby to mohli administrovat. Utíkají tedy miliardy korun ročně na nevybraných pojistných odvodech.

Navíc občané v dlouhodobých exekucích nebudou mít ve stáří žádné důchody a skončí v lepším případě v systému sociálních dávek, v tom horším na ulici. Tak v tom prvním případě to zase zaplatíme my všichni ze svých daní. Bohužel ten horší případ je opravdu katastrofální, pokud na té ulici nejsou už dnes. Toto musíme prioritně řešit. Klíčové je, aby co nejvíce těchto osob platilo důchodové pojištění, které pro ně a pro jejich zaměstnavatele nebude likvidační. Pak nebude nutné zvyšovat sazbu tohoto důchodového pojištění a jeho objem výběru poroste. To je Lafferova křivka.

Klíčové je i to, aby kontinuálně a výrazně rostly mzdy, ze kterých se důchodové pojištění platí - čím více rostou mzdy, tím více se odvádí na důchodovém pojištění, to je přímá úměra - abychom nadále nebyli ekonomickou kolonií západu a krmelcem Evropy, jak jsem o tom tady hovořil minule. Proto musíme zdanit nadnárodní korporace vyvádějící odsud stamiliardové nezdaněné zisky vytvořené českými lidmi bez toho, aby je adekvátně zaplatily.

V předchozích vystoupeních jsem zde i poměrně podrobně hovořil o nutnosti posílit a upravit takzvaný třetí dobrovolný důchodový pilíř. Ale pozor, dát mu státní garanci. Protože já už se nechci dožít toho, abychom vytvořili třetí důchodový pilíř a za pět let ho někdo ukradl se vším všudy. Dát mu státní garanci tak, aby opravdu sloužil ke slušnému zabezpečení seniorů na stáří.

Vláda jde zase zcela opačnou cestou, snižuje a některým skupinám občanů dokonce ruší podporu spoření na důchod v těchto fondech. To je kontraproduktivní a diskriminační postup. Vláda chce například zcela odebrat státní podporu ve třetím pilíři občanům, kteří jsou v důchodu a spoří si na pozdější fázi svého stáří a rovněž plánuje zvýšit povinnou měsíční úložku dobrovolného penzijního spoření, od které se bude poskytovat státní podpora, a to z 300 na 500 korun.

Namísto toho, aby stát podpořil i měsíční úložky nižší než 300 korun, jak navrhuje SPD, abychom do systému dobrovolného důchodového spoření přivedli i mladší pracující občany - tedy abychom je do toho systému dostali co nejdřív - a nízkopříjmové pracující, kteří třeba nemají tolik peněz, aby si na důchod platili - ale přece každá úložka, každé spoření na důchod, je dobré... Ale zásadní a dominantní bude vždy první průběžný státní důchodový pilíř. Nehledě na to, že já osobně jsem přesvědčen o tom, že člověku, který desítky let poctivě pracoval a ještě k tomu vychoval děti, musí k důstojnému životu ve stáří stačit státní důchod.

Co se týče projednávané problematiky předčasných důchodů a vládních návrhů na její změny, vláda zvolila podle mého názoru špatnou chronologií kroků. Prioritně je potřeba už konečně legislativně vyřešit možnost dřívějšího odchodu do důchodu bez jakéhokoliv jeho dalšího krácení u zaměstnanců v náročných profesích. Ve všech jednáních o důchodové reformě jsme požadovali, aby byl návrh upravující dřívější odchod do starobního důchodu u zaměstnanců v náročných profesích schválen ještě před případnou změnou podmínek pro odchod do předčasného starobního důchodu u ostatních plátců důchodového pojištění.

Opačný vládní postup nedává logiku ani smysl a brzo může vyvolat velké problémy a spory. Protože mnoho příslušníků náročných profesí už je po celoživotní tvrdé práci tak vyčerpáno a má takové zdravotní problémy, že už prostě nemohou čekat na důchod do 65 let, anebo na to, až se vláda uráčí předložit příslušný legislativní návrh a odejdou hned do předčasného starobního důchodu, i když to pro ně bude momentálně finančně nevýhodné, a následně třeba po roce nebo po dvou letech bude schválen návrh na nekrácený dřívější odchod do důchodu pro příslušníky náročných profesí.

Co se bude dít dál? Zůstanou tito lidé v pro ně nevýhodném předčasném důchodu, nebo jim stát umožní přechod do řádného nekráceného důchodu, anebo se budou soudit a podobně? Anebo se vláda na tyto lidi vykašle a řekne jim, máte smůlu, měli jste si pár měsíců počkat. Každé z těchto řešení je špatné a viníkem budoucích problémů je jednoznačně tato vláda, která v této věci zvolila zcela chybný postup. Domyslel toto vůbec někdo? Já si myslím, že ne.

Co se týče zpřísňujících podmínek pro vznik nároku na odchod do předčasného starobního důchodu, pro jeho výpočet a jeho budoucí výši, si dovolím několik poznámek. Představme si člověka, který tvrdě pracoval od svých 18 let ve fyzicky těžké profesi a už je na tom zdravotně velice špatně, tak dle novelizovaného zákona o důchodovém pojištění při první možné příležitosti požádá o předčasný starobní důchod. Po 40 letech tvrdé práce odvádění důchodového pojištění po dobu, která je ještě o devět let delší, než doba odvádění tohoto pojištění pro vznik nároku na standardní řádný starobní důchod - ještě o devět let by musel platit déle - obdrží tento občan výrazně krácený důchod, který mu dle vládního návrhu navíc nebude po tři roky v rozhodující složce valorizován.

To má být normální, etické a morální? Čím to chcete obhájit? Proč a za co chcete takového člověka, který celý život tvrdě pracoval, trestat? V souvislosti s tímto vládním návrhem finanční a daňoví poradci a právníci ve velkém i veřejně radí svým klientům, aby o předčasné důchody požádali co možná nejdříve.

Je to posun. V minulém roce doporučovalo požádat o předčasný důchod, protože to bylo výhodnější než důchod řádný, samo Ministerstvo práce a sociální věcí. A pak se všichni velice divili, že jej lidé poslechli a doslova zasypali pobočky České správy sociálního zabezpečení svými žádostmi o předčasné důchody.

Nyní tato doporučení dávají privátní osoby. Efekt bude naprosto stejný. Důchodový poradce Milan Kohoutek publikoval nedávno v rozhovoru na serveru novinky.cz velice zajímavé srovnání. Člověk s mediánovým příjmem, to je zhruba průměr nebo něco málo nadprůměr, který do předčasného důchodu odešel na radu ministra Jurečky vloni ke konci loňského roku, získal důchod ve výši 13 966 korun, který mu byl od ledna 2023 po řádné valorizaci navýšen na 14 620 korun, od letošního června pak po mimořádné valorizaci na 15 264 korun.

A člověk, který celý život vydělával, odváděl stejně, ale do předčasného důchodu půjde dle nových pravidel v lednu roku 2024, bude mít vyměřen důchod ve výši 12 433 korun, to je zhruba o tři tisíce méně. A nejen, že bude mít starobní důchod nižší o několik tisíc korun, ale tento důchod se mu nebude další tři roky prakticky vůbec valorizovat. Přičemž ten první člověk bude mít svůj důchod po celou tu dobu valorizován plně, takže rozdíl penzí těchto dvou lidí může po dalších třech letech dosáhnout klidně až šesti tisíc korun, s tím, že po každé další valorizaci se příjmové nůžky mezi nimi ještě více rozevřou.

Přitom jde o lidi, kteří celý život odváděli stejně vysoké důchodové pojištění, a ten druhý se - v uvozovkách - provinil pouze tím, že odešel do předčasného důchodu později než ten první. To je snad žert. Vážené kolegyně, kolegové, to, že projednávaný návrh je v oblasti změn, které se mají týkat systému předčasných důchodů a zpřísnění podmínek pro nárok na jejich získání, ústavně a právně velice sporný, to neříkám pouze já a pouze proto, že mě to zničehonic jednoho rána po cestě do Sněmovny napadlo.

Jednak jsem to před chvílí doložil na příkladu enormních rozdílů ve výši předčasných důchodů u osob, které měly celý život stejné pracovní příjmy a stejné pojistné odvody a liší se jen v tom, že jeden požádal o předčasný důchod dle starých, dosud platných pravidel - a ten druhý o pár dní později, kdy už budou platit pravidla nová. A hlavně obdobné výhrady jako my, SPD, má k vládnímu návrhu i ombudsman Stanislav Křeček, který svůj postoj vyjádřil i v připomínkovém řízení k tomuto návrhu zákona.

Veřejný ochránce práv, ombudsman, zde odmítá výrazné zpřísnění podmínek předčasných důchodů, a to zvláště pro lidi, kteří mají krátce před důchodem, respektive pro lidi, kteří plánovali či plánují v brzké době podat žádost o předčasný starobní důchod. Podle ombudsmana tito lidé nemohou být schopni na překotné, náhlé a obtížně srozumitelné vládní návrhy změn v systému předčasných důchodů efektivně reagovat a bude to citelný zásah do jejich životů a vlastně do jejich životních plánů, které si dělali.

Cituji pana ombudsmana Křečka. Zkrácení možnosti vzniku nároku na předčasný důchod by proto mělo minimálně probíhat postupně, tak, aby na zpřísnění podmínky nároku mohli někteří pojištěnci efektivně reagovat. Navrhované, překvapivé změny, jejich účinnost má být nadto u tak zásadního parametrického nastavení a v rozporu se zvyklostmi u obdobných změn stanovena co nejdříve, tedy prvním dnem měsíce následujícího po vyhlášení zákona. Jsou v zásadním rozporu s nedávným prohlášením představitelů vlády, že změny v oblasti důchodů by se měly týkat pouze mladších generací a být dostatečně předvídatelné. To znamená, nejenom konsolidaci veřejných financí, ale i v důchodech už zjišťujeme, že vláda v před volbami říkala úplný opak, než dělá, a potvrzuje to tady pan ombudsman, veřejný ochránce práv, Křeček.

I toto uvedl ombudsman ve svých připomínkách k tomuto vládnímu návrhu. Podle něj by zkrácení podmínky předčasnosti z pěti na tři roky mělo minimálně nabíhat postupně, podobně jako se nyní postupně zvyšuje důchodový věk do konečné zákonné hranice 65 let, například o jeden nebo dva měsíce za rok, aby změna nebyla tak náhlá k jednomu datu, jinak podle ombudsmana hrozí, že se lidé rozhodnou výrazně urychlit odchod do předčasného důchodu bez ohledu na jejich původní plány.

A jak jsem tu říkal minule, ještě více tak zahltí již tak velice přetížená územní pracoviště České správy sociálního zabezpečení, která proto v poměrně vysokých počtech nestíhají vyřizovat žádosti o důchody v zákonné devadesátidenní lhůtě, což působí tisícům lidí velmi závažné problémy. Ale na druhou stranu musím smeknout klobouk před těmi lidmi na České správě sociálního zabezpečení, protože jsou tou prací určitě přehlceni, ale viníkem je zase vláda - kdyby to nabíhalo postupně, tak by se všechno stihlo a nebyl by v tom takový problém.

A bohužel tato vláda, která tu situaci způsobila, tak to nedokáže efektivně řešit, aby se to nestávalo, tedy aby důchodci měli svoje důchody a Česká správa sociálního zabezpečení, aby nebyla přetížená. Ombudsman Stanislav Křeček dále konstatuje, že cílem nových vládních opatření je mimo jiné vyslat lidem signál - ano, to vláda dělá velmi často, vysílá signály - že odchod do předčasného důchodu není standardním postupem, ale že jde údajně o jev, který je společensky a zejména sociálně a ekonomicky nežádoucí. To však on ze své pozice odmítá a důrazně to odmítáme i my v SPD.

Stanislav Křeček totiž říká - podle mých zkušeností má k odchodu do předčasného důchodu mnoho žadatelů vážný důvod. Tím může být - a většinou je - špatný zdravotní stav, snaha pečovat o rodiče závislé na péči jiné osoby či snaha pomoci mladší generaci s péčí o vnoučata, čímž suplují nedostatečné kapacity jeslí a mateřských škol. Je to přesně tak. Anebo si myslíte, že největší motivací žadatelů o předčasný důchod je touha už nikdy nepracovat a ze dne na den snížit svůj příjem třeba o více než 50 %? To není pravda, nikoliv.

Z velké části se jedná o lidi, kteří po více než čtyřiceti letech práce od raného mládí v těžkých a náročných profesích i fyzicky již nemohou pracovat naplno denně a na plný, stoprocentní úvazek. Nejlépe by jim vyhovoval plynulý a postupný odchod do starobního důchodu ve formě průběžného snižování jejich pracovního úvazku, třeba tak, že by například pracovali čtyři až šest hodin denně nebo dva až tři dny v týdnu. To by přece bylo ideální a lidi nám to píší.

To jim ale současná, ani ta nová právní úprava systému předčasných starobních důchodů neumožňuje, protože zakazuje souběh pobírání předčasného starobního důchodu a možnost práce formou takzvané výdělečné činnosti, což je v terminologii příslušných zákonů práce nebo zákoníku práce na standardní pracovní poměr, ze kterého se odvádí sociální a zdravotní pojištění.

Tito lidé tak mají na výběr - buď po celoživotní dřině, unavení a s poškozením zdravím pracovat ještě až pět let na plný pracovní úvazek v rozsahu v průměru osm hodin na každý pracovní den, anebo odejít do předčasného důchodu a nemoci pracovat vůbec. Ale nic mezi tím. Proto moje kolegyně Lucie Šafránková podává pozměňovací návrh, jehož cílem je umožnit lidem v předčasném důchodu přivýdělek i formou standardního zaměstnaneckého pracovního poměru do výše měsíčního příjmu, který by odpovídal 75 % aktuální měsíční minimální mzdy, ono to zní velmi složitě, ale znamená to, že i tito lidé by si mohli něco přivydělat a neměli by tak vysoký plat, jako když pracovali na osm hodin, což by nyní bylo cirka 13 000 korun měsíčně.

Spokojeni by mohli být všichni lidé v předčasném důchodu, zaměstnavatelé, kteří by den ze dne nepřišli o kvalitní zaměstnance, i stát, který by si výrazně polepšil v oblasti výběru důchodového pojištění a daní. Tak kde je problém? Ale zpět k připomínkám ombudsmana. Veřejnému ochránci práv se rovněž, stejně tak jako nám, nelíbí, že stávající podoba vládního návrhu vytváří příjmovou nerovnost mezi lidmi, kteří by odešli do předčasného důchodu těsně před účinností novely a krátce po ní. O tom jsem mluvil - může to být rozdíl dvou dnů a oba dva budou mít během dvou, tří let naprosto rozdílné důchody.

Cituji. S různými pojištěnci, kteří se nacházejí v téměř stejné nebo srovnatelné situaci, by se zacházelo zásadně rozdílným způsobem, aniž by existovaly objektivní a rozumné důvody pro tak rozdílný přístup, který nemohu považovat pouze za přiměřeně restriktivní - píše ve svých připomínkách veřejný ochránce práv, ombudsman Stanislav Křeček.

Ano je tomu tak. Stanislav Křeček upozorňuje také na skutečnost, že plánované změny by se výrazně dotkly žen, které vychovaly dvě a více dětí. Jako příklad uvádí ženu, která se narodila například 1. 1. 1964 a vychovala dvě děti. Tato žena může odejít do řádného starobního důchodu v 64 letech a dvou měsících. Podle stávající právní úpravy by mohla odejít do předčasného důchodu. 1. 1. 2024, tedy ve svých 60 letech. Podle nového vládního návrhu však do něj bude moci odejít až 1. 3. 2025, tedy o rok a dva měsíce později. Nelze tedy tvrdit, že se změna žen, které vychovávaly dvě a více dětí, nijak nedotkne. V mnoha případech jde o náhlý skokový posun možností vzniku nároku. Posun o téměř dva roky není posun mírný, dodává Stanislav Křeček. A navíc nyní lze odejít do předčasného starobního důchodu v 60 letech, nově to však bude možné až v 62 letech.

Takže pokud teoreticky kdokoliv plánoval odchod do předčasného důchodu například v lednu příštího roku, protože mu bude 60 let, bude si muset ještě další dva roky počkat. A o této zásadní změně pravidel se dozví doslova pár týdnů předem. To má být ta předvídatelnost práva a slušný postup státu vůči občanům? Předvídatelnost, kterou některé strany říkaly před volbami občanům? Předvídatelnost, kterou z hlediska důchodů mají ve svém politickém programu?

Situace, kdy jeden den platí určité podmínky a druhý den podmínky jiné a výrazně horší, je nepřijatelná a bezprecedentní. Žádná vláda si ještě v moderních dějinách české demokratické státnosti nedovolila takto skokově a ze dne na den zvýšit plošně o dva roky věk nároku na starobní důchod, byť předčasný. Stále jde o starobní důchod, pro jehož výplatu musí žadatel splnit náročné podmínky, nyní stejnou dobu odvádění důchodového pojištění, nově dokonce pozor, o pět let delší dobu odvádění tohoto pojištění. A ještě mu zvednete důchodový věk o dva roky, takže bude odvádět o pět let déle a ještě mu zvednete důchodový věk o dva roky. Jde doslova o vládní politickou zvůli a zlovolnost vůči seniorům a důchodcům.

Pokud hovoříme o předčasných důchodech a motivaci k nim a o tom, jak snížit jejich počet, ale případně i obecně o nastavení hranice věku odchodu do důchodu, jejíž zvyšování nad 65 let odmítáme, nemůžeme se přece vyhnout jedné kardinální otázce: Vyplatí se lidem dobrovolně pracovat i při pobírání starobního důchodu? Protože to je jedna z prvních věcí, které bychom při úpravách nastavení současného systému důchodového zabezpečení měli řešit. I z tohoto důvodu, že právě zde leží desítky miliard potencionálních nových ročních příjmů do tohoto systému. A odpověď na otázku, zda se vyplatí v současné době lidem dobrovolně pracovat i při pobírání starobního důchodu, zní, že rozhodně ne. Ale právě to bychom měli v oblasti důchodů řešit přednostně. Nikoliv přemýšlet o tom, jak našim občanům odchod do důchodu co nejvíce zkomplikovat a co nejvíce jim důchody snížit, což neustále dělá současná vláda a vydává to za důchodovou reformu.

Udržet pracující lidi v zaměstnání, pokud oni sami chtějí a dovoluje jim to jejich zdravotní stav, je všestranně výhodné řešení. Stát bude mít peníze a lidé taky, protože budou pracovat, byť ne na plný úvazek. Pro zaměstnance, pro zaměstnavatele i pro stát v podobě mnohem vyššího výběru důchodového pojištění bez zvyšování jeho sazeb. Bohužel současná úprava souběhu důchodu a zaměstnání vede k úplnému opaku, protože to vláda zakázala, tento souběh. Nyní pokud určitá osoba pobírá v plné výši starobní důchod a současně pracuje, pak má nárok na zvýšení důchodu o 0,4 procentního základu za každý odpracovaný rok.

Co to konkrétně znamená? Pokud člověk pracuje za průměrnou mzdu a má průměrný důchod, tak na sociální pojištění on a jeho zaměstnavatel odvedou za rok zhruba 130 000 korun. A jeho průměrný důchod se přitom zvýší zhruba o 70 až 80 korun měsíčně, tedy o 1 000 korun ročně. To je tedy v uvozovkách bezkonkurenčně motivující mechanismus, je to prostě tragédie. A také je to jedna z příčin, proč občané odcházejí do důchodu co nejdříve, jak je to jen možné, i předčasně. Leží nám tu další potenciální desítky miliard korun pojistných příjmů ročně a efekt pozitivních motivačních změn v této oblasti by byl prakticky okamžitý. Zdůrazňovali jsme to i v jednáních s panem ministrem Jurečkou.

Diskriminující je i to, že člověk musí, aby splnil nárok na toto zvýšení důchodu, pracovat po celý rok bez jakéhokoliv přerušení, nemůže si vzít neplacené volno, není možné, aby byl byť třeba jeden jediný den v pracovní neschopnosti.

A teď ještě k valorizacím důchodů. Omezení mimořádné červnové zákonné valorizace důchodů prosazené vládní většinou dle nás protiústavně ve stavu legislativní nouze nemá co do činění s důchodovou reformou jakožto systémem opatření, který by měl být funkční po delší dobu a překračujícím minimálně několik volebních období. Prostě ta vláda chtěla seškrtat důchody a to se jim bohužel povedlo. Uvidíme, jak na to zareaguje Ústavní soud, ale obávám se, že v tom starém složení to asi nechá být. Jednalo se pouze o další z jednorázových škrtů, kterými tato vláda reaguje na katastrofální stav veřejných financí, který navíc sama do značné míry spoluzavinila. Protože vláda dostatečně nebojuje s inflací. Inflace je základní problém valorizace důchodů. Inflace je nepřítel, znovu to opakuji. To samé platí pro trvalé snížení a omezení valorizací důchodů, které vláda navrhuje nyní, kdy jsme teď ve třetím čtení.

Namísto toho, aby nasadila nástroje, které má k dispozici, a snižovala inflaci, respektive inflační očekávání v ekonomice. Vláda navíc současně navrhuje zvyšování spotřebních daní a zvýšení doprovázené značným chaosem, DPH, čímž připravuje půdu pro další a další pokračování ještě vyšších inflačních očekávání a trvalé vysoké inflace. Vláda se vůbec nevěnuje makroekonomickým prioritám, které s bilancí důchodového účtu zásadně a neoddělitelně souvisí, protože to jsou přece spojené nádoby.

A namísto toho jednotlivé vládní strany licitují o rozpočtových položkách, které škrtnou či sníží, aby následně hledaly nedůvěryhodná zdůvodnění, proč tak učinily. Prostě se jenom škrtá. Ale škrtá ne tam, kde by měli, na výdajích státu, ale na důchodcích v tomto případě. A bez výjimky se to týká oblastí, které mají přímý dopad na příjmy českých pracujících, živnostníků a důchodců. Klíčovým problémem ekonomiky a sekundárně i důchodového systému dnes je tedy vysoká inflace. Znovu to opakuji, vysoká inflace je nepřítel. Dobře je to vidět na jednom konkrétním případu. Nominální objem finanční zdrojů pro důchodový účet, to jest objem vybraného důchodového pojištění na tak zvaném důchodovém účtu se v čase zvyšuje. V těsně předcovidových letech, to znamená v roce 2018 a 2019, byl tento důchodový účet dokonce v přebytku o téměř 20 miliard korun. A to při prakticky stejné míře zaměstnanosti a při stejném poměru počtu příjemců důchodů a plátců pojistného, jaký je dnes. Při nižším objemu mezd a tedy i při nižším objemu vybraného pojistného, než je dnes.

Znovu se tedy ukazuje, jak stěžejním a klíčovým parametrem důchodového systému je míra inflace a jak důležité je držet ji na nízké úrovni. Důchodci byli dosavadním zákonným valorizačním schématem chráněni právě před vysokou inflací s hlavním cílem, aby měli zajištěn nárok na stále stejnou část spotřebního koše. Jinými slovy, aby si za tisíc korun dnes koupili to stejné, co si koupili minulý rok a předminulý rok. Aby se jim, aby nemuseli šetřit v tom, co si koupili minulý rok, aby nemuseli váhat nad tím, jestli zaplatí nájem lékaře, potraviny, energie a další věci. Já vím ale, že mnoho našich seniorů a důchodců už takhle musí počítat i dnes.

Tedy stejný nebo podobný přístup k základním životním potřebám, zboží a službám adekvátním jejich věku a životní situaci. To je správné a naprosto legitimní, ale současná vláda chce tuto dlouhodobě platnou společenskou dohodu rozmetat a ukázat, obrazně řečeno i důchodcům zač je toho loket.

To je naprostá hanebnost, zejména u vědomí toho, že ve spotřebním koši seniorů dominují položky jako nájemné, energie, voda, teplo, léky, potraviny, což jsou nyní komodity, jejichž tempo zdražování je ještě daleko výš nad průměrnou inflací. Vezměte si potraviny, ty rostou někde o 50 % nebo rostly o 50 %, někde o 100 %.

Vláda tedy navrhovanou změnou valorizačního schématu, která postihuje všechny příjemce důchodů, vůbec neřeší stabilitu veřejných financí a důchodového účtu, ale ukazuje tím jen svou vlastní neschopnost stanovit si priority hospodářské politiky a realizovat je. Prostě vláda si řekla, že má málo peněz, tak že bude škrtat. A škrtá důchodcům. To je všechno. Žádná koncepce, žádné priority hospodářské politiky, nic, nula. A trestá ty, co se nemohou bránit, ty, které dnes tady bráníme my.

A neodpustím si jednu aktuální poznámku ke vztahu této vlády k valorizacím důchodů. Pan ministr Jurečka avizoval, že v rámci lednové řádné valorizace důchodů dojde pouze ke zvýšení základní složky všem příjemcům zhruba o 400 korun. Jde tedy o zvýšení průměrného důchodu o necelá 2 % v době, kdy se průměrná inflace pohybuje na úrovni 10 % a kdy je zdražování položek, které nejvíce nakupují a platí důchodci, jak jsem před chvílí řekl, ještě mnohem vyšší.

Co ale považuji v této situaci za velice zajímavé a zásadní, Ministerstvo práce a sociálních věcí autoritativně prohlašuje, že lednová valorizace důchodů v roce 2024 proběhne dle nyní platného zákona, nikoliv podle jeho nové podoby, o které tu dnes jednáme a která má platit již v září, kdy se o přesné výši lednové valorizace důchodů na vládní úrovni finálně rozhodne na základě aktuálních statistických údajů o výši průměrné mzdy a která by byla pro důchodce v tomto konkrétním případě mnohem výhodnější a přinesla by jim valorizaci důchodů v průměru asi o 1 500 korun vyšší.

Přitom v případě červnové mimořádné valorizace důchodů vláda rozhodla nikoliv podle zákona, který byl v příslušné době platný, a narychlo si ve stavu legislativní nouze schválila zákon nový, na jedno použití, podle kterého důchody následně valorizovala v průměru o 1 100 korun méně a nevýhodněji. Fialova vláda je tedy absolutně nekonzistentní, bezzásadová a ve věcech valorizací důchodů rozhoduje vždy jen podle toho, co bude pro důchodce horší a nevýhodnější. Prostě kde by mohla, kde by je mohla obrat o nějakou tu korunu. Tento postup je v právním státě nepřijatelný a opět bude asi vyžadovat posouzení Ústavním soudem, ne proto, nejenom kvůli této věci, ale kvůli tomu, aby si vlády - tato, příští - prostě tyto věci nemohly dovolit. Protože pokud na to bude judikát a Ústavní soud by řekl, že vláda nemá pravdu, tak by to určitě znamenalo posun.

Ale zpět k návrhu. Vláda tedy namísto toho, aby řešila dlouhodobé problémy na straně zbytečných rozpočtových výdajů, v podstatě rozeštvává mezi sebou jednotlivé generace a společenské skupiny a jen připravuje půdu pro další ekonomickou krizi. To znamená jinými slovy, porušuje v této věci sociální smír.

Proto pro trvalé snížení reálných důchodů v podobě asociálního ořezání valorizací důchodů nikdy nezvedneme ruku. Stejně tak nepodpoříme vládní návrhy na brutální zpřísnění a zhoršení podmínek v oblasti předčasných důchodů pro jejich příjemce a žadatele o ně. Naše důvody jsou obsahové a já jsem je tady velice podrobně popsal. Ale neméně podstatné jsou i naše důvody, abych tak řekl, procedurální. Jednak jde o ten zásadní průlom do legitimního očekávání lidí, kteří hodlají požádat o předčasný starobní důchod a v důsledku toho i o fatální nerovnost mezi žadateli o předčasné důchody a jejich příjemci, jejichž intenzita dle našeho názoru i dle názoru ombudsmana dalece přesahuje meze tolerované v jakémkoliv právním státě.

A nepřijatelné je pro nás i to, jak vláda salámovou metodou chaoticky dávkuje jednotlivé jí navrhované změny v důchodovém systému namísto toho, aby je nejprve s opozicí řádně projednala, poté důkladně legislativně zpracovala a následně zde ve Sněmovně předložila ucelenou důchodovou reformu, kde si její jednotlivé kroky nebudou protiřečit, nebudou diskriminační a kde bude datum jejich účinnosti nastaveno tak, aby se na ně občané, zaměstnavatelé i příslušné úřady veřejné správy stihli důkladně a dostatečně připravit. To předložený materiál nesplňuje ani náznakem, a proto si naši podporu nezaslouží a také ji nedostane.

Zároveň jsme okamžitě připraveni začít jednat o skutečné velké důchodové reformě, o které máme jasnou představu, jejíž některé pilíře a součásti jsem tady dnes představil, okomentoval a vyargumentoval. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk z řad poslanců SPD.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: S dalším přednostním právem vystoupí paní předsedkyně Schillerová. Než dorazí k řečnickému pultu, načtu dvě omluvy. Paní poslankyně Babišová Andrea se od 13 hodin omlouvá z rodinných důvodů, paní Němečková Crkvenjaš Zdeňka, se omlouvá celý jednací den z pracovních důvodů. Tak, paní předsedkyně, máte slovo.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dámy a pánové, pane ministře, setkáváme se zde při třetím čtení návrhu pětikoalice, která se rozhodla ve svém volebním období místo zájmů českých důchodců, českých studentů, českých podnikatelů či českých živnostníků, zkrátka českých občanů, hájit zájmy hazardu jako v případě ODS, která by jim bez našich intervencí snížila zdanění, nebo bankovních domů, kterým i v době jejich mimořádných zisků chce vytvořit dodatečný příjem zpoplatněním předčasného splacení hypoték nebo v případě Pirátů, kteří bojují proti zvyšování daní za e-cigarety. Tyto politické strany zapomněly bojovat za české občany.

Skupinou, vůči které je pětikoalice mimořádně bezohledná, jsou důchodci. Těm pětikoalice opakovaně zhoršuje životní podmínky. A jsou jedinou skupinou, na které reálně šetří. Daně samozřejmě hodlá zvýšit všem. A co mě obzvlášť mrzí, je, že tu v české společnosti vláda Petra Fialy zcela úmyslně a záměrně vytváří dojem, že kvůli zákonným nárokům důchodců, na které oni mají právo, hrozí České republice bankrot. A jak již bývá zvykem, tisíckrát řečená lež se stává pravdou, ve kterou začali snad i věřit nejen členové kabinetu Petra Fialy a poslanci pětikoalice zaslepení ideologickou nenávistí, ale tomuto tvrzení začala věřit také část novinářů. A tato mediální pravda se stává pro jistou část veřejnosti také jejich pravdou. A já tady osobně cítím, že musím deklarovat z tohoto místa, že tomu tak není.

České veřejné finance jsou v kontextu zemí EU na dobré úrovni a důchodci tyto veřejné finance neohrožují. Pokud je tady někdo, kdo ohrožuje české veřejné finance, tak to je tandem premiéra Petra Fialy a ministra financí Zbyňka Stanjury, kteří do státního rozpočtu nedali pro mimořádnou valorizaci důchodů ani korunu.

A tady se již postupně dostávám k první podpásovce kabinetu Petra Fialy, kterou v tomto roce uštědřil důchodcům. Ústavní soud se právě v těchto dnech zabývá podnětem z hnutí ANO, který se týká změny valorizačního schématu, kdy se pětikoalice rozhodla skokově a podle našeho názoru protiústavně snížit průměrný důchod o tisíc korun pro každý měsíc.

Toto rozhodnutí bylo z našeho pohledu protiústavní nejen proto, že k němu došlo za situace legislativní nouze, ale i proto, že na nevyplacené budoucí důchody se vztahovala legitimní očekávání ohledně její budoucí výplaty, a to nejen dle mého názoru, ale ke kritice se přidali také odborníci z praxe. Pochybnosti projevil také prezident Petr Pavel. A všichni jsme zdůrazňovali, že jde o krok retroaktivní, který nabourává právě legitimní očekávání.

Čistě pragmaticky existovaly dva hlavní důvody, proč pětikoalice přistoupila k tomuto zoufalému kroku.

Jednak si tady nic nenalhávejme a přiznejme si, že to bylo součástí taktiky v předvolební prezidentské kampani. Zcela otevřeně to řekla kandidátka na prezidentku profesorka Nerudová v médiích. Druhý důvod je také zcela zřejmý, a tím je bezradnost ministra financí Zbyňka Stanjury, který se zasekl v opozici, kde jen říkal, jak by to udělal lépe a oháněl se marketingovými úsporami. Ale ve chvíli, kdy si měl pan ministr se svou armádou dobře placených poradců vykasat rukávy a pustit se do tvrdé práce, tak neudělal nic. Předvolební sliby nesplnil a raději se rozhodl předložit marketingový fiktivní rozpočet a ignorovat oficiální dokumenty svého ministerstva, které ho jasně upozorňovaly, že k mimořádné valorizaci zcela jistě dojde a musí ji započítat do návrhu státního rozpočtu. Skončilo to bohužel tak, jak to skončit nemuselo. Ve státním rozpočtu pro rok 2023 na valorizaci penzí byla jedna velká nula. Řešili jsme to tento týden na rozpočtovém výboru dokonce, pane ministře Jurečko, pan ministr, na té tabulce, kterou jsem vám tady včera ukazovala, kterou jsme od něho dostali, připouští, že pro váš resort mu tam v letošním roce chybí víc než 20 miliard. To znamená, nejen na tu mimořádnou valorizaci necelých 15 miliard, ale ještě na sociální dávky, které jsou bezesporu také mandatorním výdajem, takže víc než 20 miliard tam nemáte. Divím se, že vás neslyším hlasitě se bránit.

Dnes se tady dostáváme do druhého dějství tragédie, kdy pětikoalice bojuje s důchodci, a tou je údajná důchodová reforma. Podtitulem této tragédie je dle marketingu kabinetu Petra Fialy myšlenka, že důchodci se dnes mají příliš dobře, a proto jim třeba jejich penze do budoucna řádně osekat. My tu z úst ministrů pětikoalice často slýcháme, že náhradový poměr mezi průměrným důchodem a průměrnou mzdou je v současnosti na úrovni 50 procent průměrné mzdy. Ale ani tento poměr, který je v historii relativně vysoký, to uznávám, nevytváří z domácností českých penzistů domácnosti bohaté. Domácnosti žijící v blahobytu. Problém aktuálního náhradového poměru není v tom, že důchody jsou příliš vysoké, problémem je, že mzdy rostou příliš pomalu vzhledem k inflaci. Ostatně to je jeden z hlavních hospodářskopolitických znaků vlády Petra Fialy. V období vlády této pětikoalice trvale a v novodobé historii této republiky zcela bezprecedentně klesají reálné mzdy, a tedy klesá životní úroveň. Společnost jednoduše chudne. Tento pokles reálných mezd je v České republice dokonce nejvyšší ze všech zemí OECD. Tady bych tedy požádala členy kabinetu Petra Fialy, aby místo vytváření nových taktik snižování životní úrovně jednotlivých sociálních skupin začali vytvářet hospodářskou politiku, která by směřovala k růstu životní úrovně nejen důchodců, ale taktéž pracující části populace. Ostatně v případě zvyšování životní úrovně pracující části populace by i náhradový poměr mohl být na nižší úrovni a nemuselo by to znamenat automatické snížení životní úrovně penzistů.

À propos vláda pětikoalice dokázala prosadit skokový nárůst výdajů na obranu na 2 % HDP, a to zcela bez ohledu na efektivnost vynaložených prostředků. Taktéž tato pětikoalice stanovila úroveň platů učitelů formou zákona, my jsme to ostatně také podpořili, i když jsme měli některé připomínky. Já se ptám, proč pětikoalice nezavedla v zákonné podobě také minimální úroveň náhradového poměru? Určitě je to téma k diskusi a my se jí nebráníme.

Vážení kolegové, zcela jistě se o návrhu ministra Jurečky nedá mluvit jako o důchodové reformě. My tady dnes mluvíme o parametrických změnách, přičemž jejich design je navrhnut s jediným cílem, ale o to krystalicky jasnějším, a to ušetřit na současných a budoucích důchodcích. Jde totiž v podstatě o jedinou významnější výdajovou úsporu, kterou kabinet Petra Fialy za rok a půl představil. Celá ostatní konsolidace pětikoalice je založena pouze a výhradně na růstu daní. Jak jsem již zmínila, předložený návrh přichází s několika parametrickými úpravami. Dovolím si je postupně krátce okomentovat.

Vláda Petra Fialy plánuje zrušit mechanismus mimořádné valorizace, který byl aplikován v případě výrazného nárůstu spotřebitelských cen. Tento mechanismus byl používán opakovaně v průběhu vlády Petra Fialy, a to z jednoduchého důvodu, protože pětikoalice s dvoucifernou inflací, která je a byla dlouhodobě jedna z nejvyšších ze všech zemí EU, včera čísla Eurostatu, třetí nejvyšší, nic nedělala. Místo mimořádné valorizace bude nyní vyplácen dočasný příspěvek k důchodu. Bizarní. Místo toho, aby se pětikoalice zaměřila na omezení pádivé inflace a směřovala ekonomiku ke zdravému růstu, kreativně hledá nové způsoby, jak snížit původní mechanismus mimořádné valorizace, který slouží čistě k dorovnání nákladů způsobených výrazným růstem cen. Tím se snaží vytvořit nástroj pro okradení většiny důchodců v případě, že se vládě nepodaří zvládnout tuto inflaci ani v nadcházejících měsících. Tímto krokem budou navíc důchodci postiženi, protože výše přídavku nepokryje nárůst cen, kterému důchodci čelí. Vysvětlím.

Přestane totiž platit situace, kdy se penzistům dorovnal, ač s určitým zpožděním, celý nárůst cen do jejich penzí. Podle návrhu ministra Jurečky a jeho kolegů z pětikoalice se do takzvaného dočasného přídavku zahrne pouze 60 % nárůstu cen. Slyšíte správně 60 %, zbývajících 40 % se jim prostě vytratí. A i těch 60 % bude nominálně vyrovnáváno pouze průměrným důchodům. Dodnes nebylo podáno žádné vysvětlení, proč se toto děje. Proč jsou právě důchodci těmi, na kterých se stát rozhodl šetřit. Tato změna parametrů nemá vůbec žádný smysl. Mimořádnou valorizací nebyly navyšovány reálné příjmy penzisty, šlo pouze o dorovnání toho, co na hodnotě důchodu ztratili v průběhu inflace. Navíc upravovaná úprava prodlužuje interval mezi okamžikem valorizace a dnem, kdy důchodci skutečně obdrží přírůstek do svých peněženek. Nově bude reakce na inflaci probíhat až pět měsíců po splnění inflační podmínky, ale nejdříve v červenci daného roku. Vláda tak dosáhne delšího období, kdy budou muset důchodci sami nést náklady na růst cen. Jak mají financovat toto zdražování, je zřejmé pouze panu ministrovi Jurečkovi.

Pan ministr Jurečka tvrdí, že změna systému je údajně spravedlivá, protože příjemci nízkých důchodů na této změně získají. Nicméně nám pan ministr zapomíná jaksi sdělit, že tato výhoda platí pouze pro jednotlivce s měsíčním důchodem nižším než 12 000 korun. A navíc vyprchá po následné pravidelné valorizaci, tedy k 1. lednu následujícího roku se těmto lidem příjmy sníží. Mezitím je pravděpodobné, že část z nich bude muset navštívit Úřad práce pro přepočet svých dávek, které pobírají. Nejprve tedy ztratí nárok na příjem z důvodu zvýšených příjmů, a poté ho opět získají.

Tedy úřad práce navštíví rovnou dvakrát. Přeplněné úřady práce samozřejmě nebudou stíhat plnit časové termíny. Opětovně krok zcela nesystémový a nelogický. A navíc bez uvážení jakýchkoli hospodářsko-politických souvislostí.

Navíc pětikoalice dnešním čtením plánuje potichu omezit propočet růstu reálných mezd při pravidelné valorizaci penzí. Plánovaná změna by snížila tu část, která se promítá do valorizace, a to z poloviny na jednu třetinu. Tím bychom v podstatě vrátili situaci do doby před vládou Andreje Babiše. Důsledkem tohoto opatření bude, že čím déle budou penzisté žít a dostávat důchod založený na příjmech z předchozích let a s valorizací pouze jedné třetiny růstu reálných mezd, tím více budou zaostávat jejich životní podmínky za celou společností. Budou se prostě postupně propadat do chudoby, ostatně jako celá česká společnost za vlády této pětikoalice.

Skutečně chceme, aby se starší generace, která již není schopna zvýšit své příjmy prací, propadala do chudoby ve srovnání se zbytkem společnosti, přes to, že po celý život pracovala a plnila své povinnosti? Je opravdu žádoucí tento vývoj? Za to chcete hlasovat ve třetím čtení?

Během mého působení jako ministryně financí ve vládě Andreje Babiše v minulém období jsme šli právě zcela odlišnou cestou. Snažili jsme se snížit rozdíly mezi jednotlivými generacemi důchodců. Hnutí ANO prosadilo v roce 2018 opatření, které zaručovalo automatické zvýšení důchodu o 1000 korun měsíčně pro osoby ve věku nad 85 let. Tento krok měl za cíl přiblížit životní úroveň těchto starodůchodců mladším generacím penzistů, které si mohly užívat důstojný život díky vyšším důchodům. Kromě toho jsme prosadili snížení proporce valorizace důchodů z jedné třetiny na polovinu, aby byly lépe reflektovány reálné mzdy a jejich postupné navyšování, protože za období naší vlády reálné mzdy rostly.

Další změnou je, že při valorizaci penzí se bude nově vycházet jenom z indexu cen u domácností důchodců. Na první pohled logické. Avšak existuje zde problém nastavení spotřebního koše, který se používá pro výpočet tohoto indexu. Například náklady na bydlení, které představují značnou výzvu pro důchodce, mají v tomto spotřebním koši příliš nízkou váhu a nejsou dostatečně zohledněny. Používání dvou různých indexů má své opodstatnění. Penzisté v České republice nejsou homogenní skupinou. Tato skupina zahrnuje různé podskupiny osob s věkovým rozpětím přes třicet let. Tyto rozdíly mohou být sociální nebo zdravotní povahy a také se projevují v různých životních stylech a schopnostech reagovat na proměnlivé životní, ekonomické a společenské podmínky. Tedy zase chybný krok.

Plány vlády zahrnují také zvýšení minimální potřebné doby pojištění pro nárok na předčasný důchod z 35 na 40 let. Tento značný skok může představovat problém pro ty, kteří spoléhají na možnost předčasného odchodu do důchodu z jakéhokoliv důvodu již nyní. Agregovaně nevytváří tato změna pro současnou generaci zásadní problém, avšak pro mladší ročníky, které z důvodu delší doby studia vstupují do ekonomické aktivity později než předchozí generace, by to mohlo představovat mnoho obtíží. Ale protože jsme konstruktivní opozicí a nechceme jenom kritizovat, tak souhlasím s potřebou, upravit současný výpočet výše penzí u předčasných důchodců, který vede k situaci, kdy jsou některé předčasné penze vyšší, než by byly v případě standardního odchodu do zaslouženého odpočinku.

Nicméně musíme si také uvědomit, že příliš přísné sankce vůči předčasným důchodcům staví pracující v předdůchodovém věku do mimořádně nevýhodné situace na trhu práce. V případě ztráty zaměstnání, se kterou tito občané nepočítali, jsou jim trvale snižovány penze, ačkoliv po většinu svého života pracovali. Zásadním nedostatkem tohoto kroku je primárně krátká časová lhůta, kterou mají současní pracující k dispozici na změnu své životní strategie.

Co bohužel dnes vůbec nevidím v balíčku, je navyšování motivace, zůstat na trhu práce déle než je nevyhnutelné. To by mohlo být výhodné nejen pro stát a státní rozpočet, ale také pro občany v důchodovém věku. V případě penzistů často nejde pouze a primárně o finanční stránku věci. Často jsme svědky toho, že i lidé, kteří jsou finančně nezávislí, si prodlužují dobu svého života, kdy jsou pracovně aktivní. Ono totiž prodloužit si aktivní pracovní život v pracovním kolektivu a v práci, která vás ideálně baví a naplňuje, přispívá k psychické pohodě, ke zdraví, k celkové spokojenosti se životem. A navíc má generace občanů nad 60 let značné množství životních zkušeností, jiný pohled na svět a pro mnohé pracovní kolektivy je obohacením. Zdůrazňuji tady ještě jednou, že mluvím zejména o lidech, kteří pracovat mohou a chtějí.

V dlouhodobém zájmu České republiky je podpořit odpovědnost aktivní části naší populace k tomu, aby si vytvářeli během svého pracovního života postupně úspory. Bohužel se pětikoalici podařilo naopak vytvořit prostředí s dvouciferným nárůstem cen, kdy byly úspory celé společnosti zcela znehodnoceny. A nejen že připravila o úspory současnou aktivní část populace, ale také české důchodce, kteří už nemají možnost vytvořit si nový finanční polštář pro nenadále situace.

Na závěr svého projevu jenom opětovně zopakuji, že dnes tedy projednáváme parametrické změny, které nemají nic společného s důchodovou reformou. Čas na skutečnou důchodovou reformu byl promrhán na přelomu milénia. Jediný cíl dnes projednávaných parametrických změn je nám však zcela jasný a já jsem ho tady uvedla explicitně několikrát. Je jím připravit současné i budoucí důchodce o finanční prostředky. Dnes tady projednáváme úpravy, které jsou vnitřně často nekonzistentní a které jsou nastaveny tak, aby základy zoufalého rozpočtovacího procesu ministra Stanjury nesla ta část populace, která je jednou z nejzranitelnějších. Asociální vláda Petra Fialy opakovaně vystupuje proti českým důchodcům, vytvořila si z nich terč svých opatření, a to jenom proto, že je - mnohokrát chybně - považuje za voliče hnutí ANO. Penzisté jsou všeobecně lehkým cílem. Penzisté nezačnou ve svém věku hromadně protestovat, penzisté nevyjdou do ulic, penzisté vám nebudou psát negativní komentáře na Twitter. To ale neznamená, že jen proto, že je o důchodcích méně slyšet, je máme začít ignorovat. Jasně tady deklaruji, že hnutí ANO stojí pevně za českými důchodci, hnutí ANO podpásovky kabinetu Petra Fialy v případě, že se dostane v budoucnosti do vlády, napraví. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk z řad hnutí ANO.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Další s přednostním právem, respektive se stanoviskem Poslaneckého klubu hnutí ANO vystoupí pan poslanec Aleš Juchelka. Pane poslanče, prosím.

 

Poslanec Aleš Juchelka: Děkuji moc, pane předsedající. Ano, rád bych vystoupil se stanoviskem klubu hnutí ANO. Pevně věřím, že toto stanovisko potom bude Poslaneckou sněmovnou alespoň v jednom z těch návrhů akceptováno, a pevně věřím, že i ty pozměňovací návrhy, které bych tady rád přednesl a obhájil, že alespoň k některým z nich se vládní koalice k mým kolegům přidá. (Řečník se odmlčel pro hluk v sále.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Rozumím, pane poslanče. Prosím kolegy v sále, aby se ztišili a stanovisko klubu mohlo zaznít.

 

Poslanec Aleš Juchelka: Samozřejmě nechám ty kolegy, kteří připravili jednotlivé pozměňovací návrhy, aby si je sami obhájili. Já tady budu mít z toho tři, které jsem připravil já se svými kolegy z výboru pro sociální politiku.

Mě neustále fascinuje, jak se vlastně dokázalo do veřejného prostoru dostat díky médiím to, že senioři jsou skupinou lidí, která se má dobře, dokonce že si žije nad poměry, poněvadž jim byla dorovnána - a já doplním, zákonně, zákonně - dorovnána inflace. Je to z toho důvodu, že mnoho seniorů si nedokáže samozřejmě najít druhé, třetí zaměstnání, má omezené své příjmy, mnozí žijí v jednočlenné domácnosti, poněvadž už nemají partnera, děti se jim někde rozutekly do světa nebo po České republice a jsou skutečně jenom odkázáni na to, co jim měsíčně přijde na účet, jako třeba starobní, invalidní, vdovský důchod a z toho jednoduše musí vyžít. My víme, jak rostly ceny během energetické krize všeho, od pohonných hmot přes bydlení, energie, potraviny a tak dále.

Pan ministr se neustále chlubí grafem, jak rostly důchody. Naposledy to bylo v pondělí na tiskové konferenci, taktéž jsem to zaznamenal včera na sociálních sítích Ministerstva práce a sociálních věcí. Pro mě je to opravdu jako k zbláznění, poněvadž pan ministr nikdy neřekne to B, vždycky řekne jenom to A, že narostly důchody přes 20 000 korun, ale nikdy neřekne, že máme dlouhodobě jednu z největších inflací v Evropské unii, že díky tomu zákonně ty důchody dorostly díky tomu, že se spustila pojistka mimořádných valorizací, a to dvakrát v roce 2022, to je ten 60- až 80miliardový potom minus v rámci celého důchodového systému, i když je průběžný, tak samozřejmě rozumíme tomu, že celkově tedy výdaje na důchody samozřejmě rostly. Ale de facto vždycky se vezmou do pusy senioři jako ta skupina lidí, která má zachraňovat svět, zachraňovat Českou republiku a zachraňovat rozpočet.

A poněvadž máme, a máme tady čísla za červen - opět třetí nejvyšší inflaci v rámci Evropské unie, tak ta zdražuje samozřejmě život nám všem, nevyjímaje seniory, poněvadž jak víme, tak na inflaci jsou napojeny výroby všeho možného od potravin přes samozřejmě jiné komodity. Jak je možné, že jsme v tuto chvíli v situaci, kdy je levnější nakoupit si v Polsku? Tomu já rozumím, to už je dlouhodobě, právě na začátku energetické krize jsme upozorňovali na to, že Polsko má nulové DPH na potraviny a že takto pomáhá svým občanům. To znamená, že všichni příhraniční spoluobčané odjížděli nakupovat u nás v Ostravě do Polska do Biedronky, tam jim vyšel skutečně nákup levněji o několik tisíc korun a opravdu ušetřili tisíce měsíčně, poněvadž tam byly levnější taktéž pohonné hmoty. Ale také vidíme na těch číslech, že nám klesají maloobchodní tržby, což je ta negativní externalita právě k tomu, že lidé nakupují někde jinde. Ale to je jenom Polsko. Polsko už není jedinou zemí, kde mají levnější potraviny a komodity, ale nově je to i v Německu, v Rakousku a nejsou to jenom potraviny, ale je to i nábytek, drogerie a tak dále.

Na úvod bych uvedl na pravou míru některá zavádějící tvrzení a argumenty, které neustále a neustálým omíláním poškozují naše seniory, a to kromě finanční stránky věci i tu jejich reputační, řekl bych. (Čte:) Zvýšili jsme důchody, průměrný důchod je již přes 20 000 korun. Znovu opakuji, tyto důchody byly navýšeny díky zákonu, ne díky této vládě, Ministerstvu financí nebo Ministerstvu práce a sociálních věcí, i když občas pan ministr se nám chlubí tím grafem na žlutém podkladu, jako že to je zásluha KDU-ČSL. Ne. Bylo to díky zákonu, který se spustil ve chvíli, kdy pětkrát po sobě byla inflace přes 5 %, to znamená pět měsíců po sobě přes 5 %. To jsou ty mimořádné valorizace, abyste tomu rozuměli. Takže ne prosím vláda, ale naštěstí zákon, který se jako pojistka - pojistka - spustil po 15 letech, my jsme ho tady měli 15 let, který se spustil poté samozřejmě, když inflace byla pětkrát po sobě přes 5 % a bylo to skutečně enormní navýšení do důchodového systému těch důchodů právě z toho důvodu, že ta inflace byla velmi vysoká a dlouhodobě se jako Česká republika držíme na špici, co se týká čísla inflace v Evropské unii.

Podle analýzy on-line investiční platformy Portu bylo Česko ve výši inflace deváté z 41 evropských států. Oproti květnu si navíc pohoršilo o čtyři příčky. Takže jsme v tuto chvíli v celé Evropě, nejenom v schengenském prostoru, devátí s nejvyšší inflací. Je opravdu k smíchu, když se inflace sníží, že se tím chlubí například pan premiér, že to je jeho zásluha. Já úplně na to koukám. Ta tragikomičnost a infantilita ve vyjádřeních, ale i v jednotlivých praktických krocích je opravdu zarážející. Všichni přece víme, že hlavním důvodem snížení inflace jsou vlivy mezinárodní, zejména bych řekl dramatické snížení cen plynu a elektřiny v Evropské unii na burze nebo pokles cen ropy, ale také jsou samozřejmě statistické, hlavně je to efekt vyšší základny meziročního srovnání. Ale předstoupit před novináře a chlubit se tím po dlouhých měsících nicnedělání s inflací je skvostná snaha o manipulaci. A naštěstí i někteří komentátoři a ekonomové se proti tady tomuto jednání skutečně ohradili, protože je to opravdu velká manipulace.

Největší lež a demagogie, ta další, která je ve veřejném prostoru, je, že šetřit se holt musí, poněvadž náš stát je zadlužen. Tady máme tvrdá čísla: podle Ministerstva financí je zadlužení České republiky v poměru k hrubému domácímu produktu 43 %. Průměr v Evropské unii, tak tam Evropská unie atakuje 85 % svého zadlužení k HDP. Jsme jednou z nejméně zadlužených zemí v Evropské unii. Neříkám, že se máme samozřejmě chtít dále zadlužovat, to je nesmysl. Já jenom odmítám to, aby neustále bylo omíláno, že důchody pro naše rodiče a prarodiče jsou na dluh. Nejsou. My máme průběžný důchodový systém a samozřejmě do něho něco přiteče, odteče. A jak říkal pan ministr správně a minule mi tady ukazoval tabulku toho, jak to je od roku 1996 do roku 2022, tak skutečně je někdy ve velkém minusu, někdy je naopak v plusu, někdy je vyrovnaný, menší minus a tak dále. To je realita. To jsou data podle Eurostatu, vydáváme, a já to říkám dlouhodobě, na důchody právě k poměru hrubého domácího produktu méně, než je průměr v Evropské unii. Podle nejnovějších čísel Eurostatu vydáváme 9,3 % k hrubému domácímu produktu, a to je i po těch mimořádných valorizacích, které za rok 2022 byly dvakrát vyplaceny. A průměr v Evropské unii je 13,6 %. Dokonce naši sousedé, Rakousko, kam chodí někteří senioři a lidé nakupovat a jezdí tam za levnějšími cenami, tak vydává 15,4 % HDP na důchody.

Včerejší tweet, cituji: Starobní důchody rostou, napsalo MPSV na svém Twitteru. Zatímco v roce 2017 dosahovaly důchody 40 % průměrné mzdy, v roce 2018 se úroveň dokonce propadla na historické minimum. Dnes je to téměř 50 %. Já úplně koukám, že tady toto se napíše na Ministerstvo práce a sociálních věcí, protože se napíše opět jenom to A, ale neřekne se to B.

Reálné mzdy nám klesají, máme nejvyšší pokles reálných mezd v Evropě, jsme úplně na konci toho žebříčku - 8, 0 %. Takhle to vypadá. Tím pádem je samozřejmě jasné, že když stoupají důchody, že se ten poměr zvýší. Ale chlubit se jenom tím a) a neříci to b), tak to je podle mne nefér.

Důchody rostou, ale samozřejmě když si to zanalyzujete, tak si za ně koupíte méně, a to právě díky inflaci, kterou, jak říkám, tato vláda neřešila, ale pokud klesne, tak se tím chlubí.

Úcta k právu této vlády, úcta k seniorům této vlády, je opravdu na pováženou. Nejvíce to asi vyvrcholilo během pochybného snížení valorizací na jaře tohoto roku. Je to u Ústavního soudu a uvidíme, zdali se ten soud zastane spíše seniorů nebo této vlády. Jedno ale už víme teď, je to nerespekt k právu a nerespekt k seniorům, a to všechno se slilo v jedno při projednávání toho zákona v březnu tohoto roku. Všichni jsme toho byli účastni, ve třech bodech jsme to potom postoupili dál a dali k Ústavnímu soudu. Vždycky, když tady mluví pan ministr a představitelé vlády, tak já mám prostě pocit, že je všechno zalito sluncem, že všechno jde skvěle, ale za mne je to vždycky, to chlubení se cizím peřím, pokud se na to podíváte trochu více do hloubky, než tím, co...ale těmi okolnostmi, které vlastně vláda mohla ovlivnit.

Kromě pana ministra Mariana Jurečky já jsem neslyšel žádného jiného ministra, který by se tady postavil a řekl by - já ve svém rezortu ušetřím. Jen pan ministr práce a sociálních věcí, místo aby přišel a bil se za seniory, tak je to naopak. Když tady předstoupí paní ministryně Černochová, tak za chvilku tady schvalujeme povinnost dvou procentních výdajů na armádu z našeho rozpočtu. Neřekne tady - rozhodla jsem se např. pro levnější variantu, nebudu chtít, abychom nakupovali F 35 za sto dvacet miliard, ale chci třeba pokračovat v levnějších gripenech...ne. Ona tady předstoupí a bojuje za tu armádu a vybojuje ta dvě procenta a myslím si, že nakonec opravdu budeme ty F 35 kupovat. Za sto dvacet miliard. A myslím si, že to bude na dluh.

Nepředstoupí tady např. pan ministr Hladík jako nový ministr životního prostředí a řekne - budeme šetřit. Ne. Ten vyhlásil v tomto týdnu program "milion a dům po babičce". Zateplujeme, až se z nás bude kouřit, máme na to v rozpočtu čtyřicet miliard korun. A budeme zateplovat domy po našich babičkách, což já rozumím tomu, že je to samozřejmě marketingový slogan. Nicméně už se to ale netýká nemovitostí, ve kterých bydlíme v bytech, už se to týká jenom rodinných domků. Ti kteří mají svou preferenci a prioritu bydlet např. v bytě ve městě a mají ten byt po babičce, tak mají smůlu

Nepředstoupí tady třeba pan ministr Dvořák nebo Šalomoun, nepředstoupí tady paní ministryně Langšádlová a neřeknou budeme šetřit, rušíme si teď hned naše ministerstva. Jsme zbyteční, jsme tady jen proto, aby se v pětikoalici naplnily proporce na ministerstva v rámci našich koaličních dohod, protože jsme vznikli uměle. Jsme uměle vytvořeni do počtu, to my už nechceme, jsme zodpovědní ministři. Proto se zrušíme. To samozřejmě nikdo tady z nich, z těch 18 ministrů, neřekne. Raději to tak zvané šetření přehodíme na seniory.

A ještě s tou manipulativní rétorikou zodpovědnosti pro příští generace, abyste si ospravedlnili, že vám se šetřit nechce, tak tady předstupujete s tím, jak je to strašně důležité pro ty děti a vnoučata a pravnoučata. A říkáte v roce 2050, 2055, 2060 bude v minusu důchodový systém.

A co z toho vzniklo v tuto chvíli. Co vzniklo z toho, že tady tuto rétoriku máme. Takže chtít důchody je v tuto chvíli je skoro nemravné, neetické, protože důchodci prožírají naši budoucnost, to můžeme číst mezi řádky v médiích, to můžeme slyšet mezi řádky v prohlášeních politiků a já si opravdu musím velmi smutně povzdechnout, že díky této vládě a některým médiím jsou senioři v nemilosti, ba dokonce dehonestováni.

Přečtu vám z diskuse jeden příspěvek, cituji: "Články neustále se zaobírající horentním zvyšováním důchodů mají mít zřejmě informativní charakter" píše se v jednom článku tuším že ze Seznam zprávy nebo z Novinek, ale spíše mají kontraproduktivní účinek. Zvyšují skrytou, ale i zcela zjevnou zášť vůči seniorům mladší v mladší generaci. Chci věřit, že to není záměr, nicméně nenávistný obsah některých diskusních příspěvků svědčí o opaku. Takže bych chtěl poprosit, abychom naopak nebyli ti, kteří rozdělují, já už jsem to tady říkal od rána, ale ti, kteří prostě si váží, váží seniorů, váží si té starší generace, která nás, mladší generaci, vychovala a která si určitě nezaslouží to - a potom se dostanu k těm konkrétním krokům, např. z mimořádných valorizací děláme kvazi sociální dávku, poněvadž důchod starobní není žádná sociální dávka. Lidé nepřicházejí a úřad práce a nežádají v nějaké tíživé situaci s nataženou rukou pomoc od státu, ale je to nároková věc, která je vypočítána podle toho, kolik máte dětí, jak dlouho jste studovali, jak jste vydělávali, jak dlouho jste přispívali do důchodového pojištění. Není to sociální dávka.

Neustále se tady také omílá, že ta minulá vláda neudělala nic. Já jenom připomenu, že ta stálá komise pro spravedlivé důchody, na kterou navazuje tato tak zvaná penzijní reforma, byla za Babišovy vlády. Tam se zvýšila, za Babišovy vlády z 9 % na 10 % základní výměra důchodu, aby to bylo o něco spravedlivější v té zásluhové části, ale známe všichni rozsudek Ústavního soudu, který říká, na tu zásluhovou, percentuální část vůbec nesahejte, nejde zvýšit ta základní výměra o víc než je těch 10 % průměrné mzdy. Taktéž zvýšila nebo dala příspěvek tisíc korun všem seniorům nad 85 let a položila samozřejmě základy bych řekl této důchodové reformy, ale troufám si říci úplně jinak, než jak k tomu přistupuje Ministerstvo práce a sociálních věcí.

Já přečtu jen roky, protože tady tento argument hodně říká právě KDU-ČSL, já teď přečtu léta, roky, kdy od roku 1996 byla KDU-ČSL ve vládě a mohla s tím důchodovým systémem něco skutečně udělat. Tak jak to vyčítá např. hnutí ANO, které je tady od roku 2013, tuším, ve vládě.

Takže KDU-ČSL mohla dělat něco ke stabilizaci důchodů a důchodovým systémem v roce 1996, 1997, 1998, 2002, 2003, 2004, 2005, 2006, 2007 byla ve vládě, 2008, ve vládě byla i v roce 2009, poté byla ve vládě v roce 2013, 2014, 2015, 2016 zasedala ve vládě i v roce 2017 a teď zasedá ve vládě v roce 2022. Celkem osmnáct let, tuším, že to je, kdy ten systém mohla změnit, ale bude neustále argumentovat tím, že ty minulé vlády nic neudělaly a dívá se významně do těch opozičních lavic, že to je jejich odpovědnost.

Takže v tuto chvíli já jsem tady přečetl, že to je odpovědnost skutečně celé Poslanecké sněmovny.

Pokud jste tedy nebyli spokojeni, mohli jste to samozřejmě udělat už dávno, například pokud se teď oháníte spravedlností, že někteří mají menší důchody než jiní. S tím, ale pozor, reálně hrozí to, že pro občany, kteří vydělávají více a tím samozřejmě více do toho důchodového systému přispívají, bude tento systém bych řekl demotivující, pokud ho budeme chtít nějakým způsobem narovnat na úkor těch jednotlivých - základní a percentuální části -, což se prozatím neděje.

Ale tato demotivace, protože pozor, my máme ten důchodový systém skutečně velmi redistributivní, my opravdu máme velmi solidární systém, který se týká toho průběžného důchodového systému. Pokud ho budeme ještě upravovat, tak bychom mohli lidi demotivovat do toho systému samozřejmě přispívat a byla by tady opravdu nějaká míra neférovosti, kterou už, jak jsem říkal, před několika lety zastavil Ústavní soud.

Jestli někdo samozřejmě celý život vydělává a tím i platí pojistné z úrovně třeba dvojnásobku nebo trojnásobku průměrné mzdy, tak to neznamená, že dostane samozřejmě 200 nebo 300 % vyšší důchod. Má jej vyšší pouze o nějaké desítky procent. Už dnes, jak říkám, je tento systém velmi redistributivní a já očekávám, že tyto tendence se budou samozřejmě ještě spíše prohlubovat. Proto je potřeba mít, jak já říkám, tu kompletní důchodovou reformu v mašličkách, první, druhý i třetí pilíř. Poněvadž se jedná o soubor sociálního smíru, když to budeme mít v mašličkách právě té distribuce a motivace, a ta motivace v tom systému samozřejmě musí být taktéž.

Já když jsem vždycky přemýšlel nad tím důchodovým systémem, tak samozřejmě že se jedná o nějaký život každého člověka, o kterém by měl přemýšlet samozřejmě v souvislostech toho, že jednou bude v důchodu. Ale ten stát by mu měl jít naproti. My máme tady úřady práce, spoustu různých programů, rekvalifikací, takže bychom se měli skutečně zaměřit na ty, kteří chtějí jít třeba do předčasného důchodu, jehož parametry tady v tuto chvíli měníme, a jako úřad práce jim nabídnout nějakou novou perspektivu, nějakou novou jinou možnost. Myslet na to, že ti lidé budou jednou staří, půjdou do důchodu a můžou třeba být prospěšní v té společnosti a vydělávat si ještě jinak, než tím, co celý život dělali. Stačí jenom prostě najít a motivovat ty lidi tak, aby tu svou životní strategii tedy tomuto přizpůsobili. Ale z úřadu práce bohužel, bohužel, jsme pouze udělali distributora sociálních dávek. Neudělali jsme z něho nějakou myšlenkovou platformu, která by se zabývala tím, jakým způsobem nabízet na pracovním trhu z hlediska nových technologií, nových možností, nových pracovních příležitostí, nějaké pro seniory další uplatnění.

Potom, když se podíváme na ty rozpočtové věci, kterými se tady strašně moc zabýváme, protože tato vládní koalice nám říká - musíme to upravit, protože na ty důchody samozřejmě do budoucna mít nebudeme. Tak tato vláda zrušila hned na začátku volebního období EET. My se tady samozřejmě hádáme, koalice versus opozice, kolik to EET přineslo do státního rozpočtu. My říkáme 18 miliard korun, o které se státní rozpočet připravil díky EET. Včera vyšlo na číslech statisticky, jakým způsobem si stojíme v šedé ekonomice. 18 % šedé ekonomiky bylo v roce 2015, pak se to snížilo v roce 2021 až na 10 % toho, co v šedé ekonomice jakoby máme, co děláme bez faktur a tak dále. To bylo v objemu v roce 2021 500 miliard korun. A včera vyšlo číslo, že v šedé ekonomice se nachází 15 % našeho hospodářství a že to je jeden bilion korun. Jeden bilion korun. A právě to zrušení EET je krásným příkladem toho, jakým způsobem i potom do budoucna budeme samozřejmě v tom průběžném důchodovém systému jako starobní důchodci honorováni, protože všichni víme, jak to bylo v devadesátých letech. Ano, teď bereme samozřejmě cash only, byla to aféra a pořád to bude pokračovat dál, jenom hotovost. Samozřejmě budeme dávat minimální mzdu například servírkám, tak jak to bylo: "A zbytek ti, Maruško, dáme v hotovosti, jo, nebudeš na ničem bita". Maruška si samozřejmě tady z této minimální mzdy nebo z dohod zaplatí tu minimální částku na důchodové pojištění a potom se diví po dvaceti, třiceti, čtyřiceti letech, že má nízký důchod, protože málo přispívala samozřejmě. A co udělá Maruška? Řekne si: "Tý brďo, tak teďko budu samozřejmě někde v nějaké ubytovně nebo v domově seniorů?". Ne. Ona půjde na úřad práce a tam si zažádá o státní sociální podporu, o příspěvek na bydlení, doplatek na bydlení, dávku v hmotné nouzi, mimořádnou okamžitou pomoc. Má spoustu různých možností. A díky tomu, že znovu otevíráme dveře té šedé ekonomice, tomu, že vlastně nemáme možnost si vybrat, jakým způsobem budeme samozřejmě v hospodě platit, tak tím samozřejmě dostáváme do nebezpečí všechny ty, kteří participují tady na tomto systému. Vidíme, že šedá ekonomika nám roste na 15 %, na jeden bilion korun, které se v šedé ekonomice točí v České republice. No, a z toho potom vytváříme ten velikánský tlak, kdy nemáme peníze v tom průběžném důchodovém systému, ale všichni redistributivně z něho chtějí čerpat ty takzvané rovné důchody. To samozřejmě nelze a ti, kteří je mají skutečně nízké, tak potom stejně končí na nákladech státu v systému státní sociální podpory.

Co se týká té samotné důchodové reformy v kontextu těch tří pilířů. Tak ten první, což víme, tak to je to, co projednáváme teď v tuto chvíli, to je zákon o důchodovém pojištění, je to pilíř pro každého občana České republiky povinný, myslím si, že nemusím tady o něm dlouze hovořit. Ten druhý pilíř je to důchodové spoření, ve kterém bylo pouze 85 tisíc střadatelů, proto se ten druhý pilíř zrušil. Ale to, co mi chybí právě v rámci té důchodové reformy, je to, že si budeme sami šetřit, sami budeme nějakým způsobem přispívat v rámci toho třetího pilíře, což je penzijní připojištění nebo chcete-li doplňkové penzijní spoření. Tady pan ministr Jurečka v pondělí říkal, že pravděpodobně se nestihne do konce tohoto volebního období připravit ten třetí pilíř, to znamená, že vlastně nám bude část toho, abychom si šetřili sami třeba v nějakém fondu, který bude garantován státem, tak jak to máme u bank, že když banka krachne, tak nějakým způsobem se ti poplatníci budou odškodňovat - ale tady toto není záležitost pana ministra Jurečky, to je záležitost pana ministra Stanjury, poněvadž pod něho ten doplňkový penzijní systém, ten třetí pilíř patří. Ale možná, že nás vyvede z omylu, protože tady chodí a kývá hlavou, tak možná že ten třetí pilíř bude, že se ho dočkáme. Je totiž velmi důležitý. Aby byl správně nastaven, aby to dobrovolné spoření občanů, které může lidem s vyššími příjmy, kteří si budou mimo ten státní systém ty peníze ukládat, zajistit finančně nezávislé stáří. V souvislosti s tím třetím pilířem, který by měl být samozřejmě dobrovolný, to znamená s penzijním spořením, se také upravuje ta finanční motivace toho, abych si sám šetřil, kterou poskytuje stát občanům, ať už třeba v podobě nějakých odečtů, tak jak to tady pan ministr říkal, naznačoval, anebo v podobě nějakého příspěvku.

Co tedy měníme v tuto chvíli - a to je právě to, co my tak strašně moc kritizujeme - je ten pilíř první. Proto se nejedná o žádnou důchodovou reformu. Nacházíme se prostě u projednávání novely zákona o důchodovém pojištění, u toho prvního pilíře, a teď jsme v tuto chvíli ve třetím čtení. A tady ta výčitka je jediná, že v rámci toho prvního pilíře se mění ty podmínky už pro současné starobní důchodce. Tak jak se vždycky říkalo, že se nedotkne těch současných důchodců ta penzijní reforma, že to bude pouze pro nás, tu sendvičovou generaci, pro nás, Husákovy děti, pro ty mladší třicátníky, dvacátníky, tak to tak prostě jednoduše není. My měníme pravidla hry pro současné starobní důchodce. To se dotkne, tento zákon, tato změna právě lidí, kteří se rozhodli třeba jít do předčasného důchodu za několik málo let nebo měsíců a nebudou moci, protože se jim to bude prodlužovat.

Já jenom uvedu, proč jsme byli vlastně tak uklidněni a ulichoceni, protože například pan premiér říkal - cituji: "Prosím pěkně, netýká se to lidí, kteří mají před důchodem, netýká se to ani lidí ve středním věku. Týkalo by se to, pokud by k takovému rozhodnutí došlo, mladších generací." Konec citace. Toto říkal pan premiér. Ministr financí Zbyněk Stanjura opakovaně říkal, že dnešních padesátníků se to netýká - cituji z rozhovoru pro časopis Euro: "Jakékoliv změny parametrů se budou týkat lidí 50 minus. Současní penzisté nebo ti, co mají krátkou dobu do penze, zůstanou beze změny. Nedostali by dost času na to, aby změnili své chování, nemohli se připravit." A toto my kritizujeme.

Toto my samozřejmě říkáme, že není správně, protože vy měníte těm současným lidem, kteří se rozhodli, protože tvrdě pracují, mají zaměstnání manuální, už dále nemohou, že třeba za rok odejdou do předčasného důchodu, ale bohužel vy jim to o dva roky ještě prodloužíte, protože měníte jako jednu z podmínek u těch předčasných důchodů dobu zkrácení z pěti na tři roky.

A pojďme se podívat na další věci. Plánované změny předčasných důchodů by měly platit od září 2023. My máme konec července, takže za dva a něco měsíce by měly platit nové podmínky u zásadní normy, to znamená u novely o důchodovém pojištění, kterou tady projednáváme. (Odchází ze sálu místopředseda Skopeček.) Já zdravím také pana Skopečka a děkujeme mu za jeho skvělé řízení schůze. A není tam samozřejmě, což já také kritizuji, žádný postupný náběh těch jednotlivých opatření. Že by se řeklo: Tady máme postupný náběh za několik let, tady pro tuto skupinu lidí pro tyto ročníky, aby to nebyl takový šok, taková prostě rána pěstí mezi oči najednou od 1. září. Nedává tato novela žádný zákonný prostor připravit se prostě před důchodem na to, co je čeká, co vláda po nich chce. Ty podmínky se prostě mají změnit ještě tento rok a hned.

Pokud je dnes například tedy někomu 60 let a plánoval odejít kvůli zdraví do předčasného důchodu v 61 letech, nebude to samozřejmě pro něj možné. Pokud budou změny schváleny, zkrátí se mu povolená doba odejít do předčasného důchodu maximálně na tři roky a navíc mu budou výrazně omezeny valorizace. Buď se tedy rozhodne ten předčasný důchod uspíšit, nebo se mu zpřísní podmínky, náhle a skokově. Myslím si, že by tyto změny měly tedy nabíhat postupně a neměly by se vůbec týkat lidí, kteří již dnes mají například šedesát a více let. Případně by zpřísňování mohlo být pozvolnější, například zkrácení doby předčasnosti z pěti na tři roky, mělo by nabíhat až po několika měsících, podobně jako se dnes postupně zvyšuje věk odchodu do důchodu.

Tím by se předešlo šoku, který v této vypjaté době rozhodně není žádoucí. A já právě říkám a mám prostě kritiku k této vládě i z toho důvodu, že to nedělá v dobách nějakého klidu, kdy je finanční klid, kdy máme stabilní míru nějakého hospodářského růstu, jak jsme byli zvyklí, ale je to v době rozbouřené, kde se snažíme tu rozbouřenou hladinu uklidňovat právě přes... (Prochází koaliční poslanec.) Ono je to hezké, když se posmíváte tady tomuto. V pořádku, budu si to pamatovat. To je vysmívači, posmívači. A ta rozbouřená hladina nemůže být uklidňována samozřejmě tím, že najednou budeme měnit parametry u současných starobních důchodců. Tak.

Podívejme se nyní tedy na valorizace. Na rozdíl od jednorázového snížení aktuálně probíhající mimořádné valorizace, o které ještě samozřejmě víme, že navíc byla napadena u Ústavního soudu, má jít v tomto případě o trvalejší změny, které budou rozsáhlejší. Jejich cílem bude v podstatě následující. To znamená upravit lednové valorizace u důchodů tak, aby jejich růst v dalších letech nebyl tak rychlý. To se bude dít tím, že budeme snižovat jednu polovinu reálných mezd na jednu třetinu reálných mezd. Ono se to zvýšilo z té jedné třetiny v roce 2018 na jednu polovinu z jednoho prostého důvodu. Byl tady ekonomický boom, všichni jsme se měli dobře. Ekonomika šlapala a de facto životní úroveň všech těch ekonomicky aktivních, opravdu odskakovala a běžela dopředu před životní úrovní starobních důchodů. Proto se u těch řádných valorizací například tu a tam přidalo těch zhruba čtyřicet korun za pana ministra Kalouska, nebo já nevím, dalších pár stovek právě do toho základu a ta percentuální část se vždycky zvyšovala o tu celou inflaci.

Já nesouhlasím s tím, abychom v této době to měnili z jedné poloviny na jednu třetinu. Za prvé to děláme, jak říkám, v rozbouřené době... (Vystupující se odmlčel pro hluk v sále.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Rozumím, pane poslanče. Současně věřím, že kolegové, kolegyně přenesou diskuse do předsálí. Prosím.

 

Poslanec Aleš Juchelka: Za prvé to děláme v rozbouřené době tu změnu u řádných valorizací. To znamená, že když máme propad reálných mezd přes 8 %, tak stejně nebudeme v lednu třeba několik let díky tomu řádně valorizovat důchody. Tak je jedno, jestli tam bude jedna polovina nebo jedna třetina a nerozumím tomu, proč to měníme v tuto chvíli, a ne v době, kdy se vlastně ta situace může uklidnit a kdy ta rozbouřená hladina bude opět krásně zrcadlová. Ale bereme to teď v tuto chvíli a de facto je to zbytečné.

Cílem tady tohoto zákona je za druhé zrušit mimořádné valorizace a nahradit je novým příspěvkem k důchodu, který by byl pro stát méně finančně nákladný. A tady je ten kámen úrazu toho, že my tady měníme zákon, měníme tu pojistku, která jak jsem říkal, byla aktivována po patnácti letech a měníme to opravdu velmi složitým výpočtem, velmi složitým výpočtem, ke kterému se vždycky dostaneme u toho příspěvku k důchodu, takže je málo pochopitelný pro spoustu lidí, kteří se v tom pohybují. Já jsem si to musel několikrát zesumarizovat, o co tam vlastně jakoby půjde, za chvilku vám to řeknu. A kór samozřejmě pro občany, kteří už v tuto chvíli budou mít velmi těžké si spočítat v rámci svého legitimního očekávání na základě inflace, kolik vlastně ten příspěvek bude.

Pokud jde tedy o omezení valorizací u těch předčasných důchodů. Tam já mám velký problém, a o tom budou i naše pozměňovací návrhy. Za prvé, když budeme u těch předčasných důchodů nevalorizovat zásluhovou část důchodu, to je dle mého názoru špatně, protože to je ta první penalizace, která přichází s tou druhou ruku v ruce, a to je změna parametrů, kdy my budeme - a o tom hovoří pozměňovací návrh mé kolegyně Jany Hanzlíkové, měnit percentuální penalizaci za každý rok, která je v tuto chvíli 0,9 % za odchod do důchodu u prvního roku, 1,2 % u druhého, 1,5 % u třetího a těch dalších let, protože máme pětiletou předčasnost odchodu do důchodu a budeme to měnit na ty tři roky, které navrhuje vláda za jednu hladinu, a to je 1,5 %. Pokud tedy ji už zaplatíme - a já s tím souhlasím, v předčasném důchodu tady toto, tak už by měl být brán pohled na nás, že jsme prostě už starobní důchodci, pokud jsme to jednou zaplatili a nebýt penalizováni podruhé, a to tím, co říká tady tato novela zákona, že nebudeme valorizovat zásluhovou část, pokud nedosáhneme důchodového věku 65 let.

Tím pádem my budeme rozdělovat ty seniory na dvě kategorie, a to řeší můj druhý pozměňovací návrh, tady u tohoto. Čtvrtá podmínka, která tady je, že by měla být doba pojištění u těch předčasných odchodů do důchodů na čtyřiceti letech. Igor Hendrych, můj ctěný kolega, který dal pozměňovací návrh na 35 let, si ho určitě odůvodní právě v těch deseti minutách, což omezila tato vládní koalice řečnění ve třetím čtení, sám. Tak.

My, pokud chceme, aby se částečně - já rozumím tomu, že ty podmínky zpřísnit by se měly nějakým způsobem, ale říkám v klidných vodách, v klidných časech, že nám odchází jedna třetina lidí do předčasného důchodu, což je skutečně jakoby velké číslo, ale my jsme ho ještě nějakým způsobem neměli možnost zanalyzovat. Je to díky tomu, že Česká republika je opravdu bych řekl průmyslovější zemí, než jsou země v okolí, že ti lidé jsou vlastně více jakoby pracovně opotřebováni a potřebují odpočinek.

Je to tím, že máme tady tuto strukturu průmyslu a obecně i služeb o něco těžší. Máme tady jako páteřní průmysl automobilový se všemi různými přidanými firmami, tak možná že to může být tím. Ale já jsem žádnou takovou analýzu v tuto chvíli neviděl.

Ve vládní koalici jsem se opravdu nedozvěděl, kdo by kromě důchodců, měl zájem na té výdajové stránce rozpočtu šetřit. Já to tady znovu prostě představím, protože je to dle mého názoru důležité, abychom věděli, v jaké atmosféře tady schvalujeme penzijní reformu společně s tím konsolidačním balíčkem. Než se k tomu dostanu, chci říct, že je neférové od této vlády spojovat konsolidační balíček s penzijní reformou.

Konsolidační balíček je přece nějaká skupina opatření, které by měly řešit schodek ve státním rozpočtu, měly by se konsolidovat, jak říkají, veřejné finance, měly by se uzdravovat veřejné finance. Tady toto já beru. My říkáme, že to je daňový balíček. Ale spojovat to s tím, že vlastně bychom měli vedle toho dělat i penzijní reformu, která by měla být ne ad hoc rychlá na to ozdravení, ale dlouhodobá, promyšlená, transparentní, předvídatelná, tak to prostě je a spolu to nesouvisí. Myslím si, že se tady toto spojení reputačně u seniorů právě otočilo, že senioři nám ujídají, protože státní rozpočet je v minusu a ti senioři by měli samozřejmě šetřit a měli by mít ten sociální smír s těmi ostatními a tak dál. Nebudu to tady už opakovat.

Ve vládní koalici, cituji, hrozí další velký rozkol. Ministři se totiž neshodnou ani na tom, aby si řekli, jakým způsobem budou snižovat platy ve státní správě. Mám tady zprávy samozřejmě. Ministerstvo financí pod vedením Zbyňka Stanjury přišlo v minulých dnech s tím, aby se v rámci úspor příští rok snížily platy o 4 až 5 %. To se ale nelíbí Pirátům. Respektive jejich šéf a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš se proti tomu výraznému snížení ohradil, zkritizoval ministra Stanjuru za to, že nedodržuje dohody a svévolně rozhoduje o tom, co se kde škrtne a přidá.

Další, kdo kritizoval tady tyto kroky, je pan ministr Lipavský, cituji. Lipavský, se vzepřel Stanjurovi. První ministerstvo odmítá škrty. Snížení rozpočtu na vědu, výzkum a inovace na 0,45 % HDP v roce 2024 je hazard s budoucností Česka, řekla paní ministryně Helena Langšádlová, ministryně pro vědu, výzkum a inovace. Podle paní ministryně je pracovní návrh Ministerstva financí nepřijatelný a v rozporu s programovým prohlášením vlády.

Takže takhle bychom mohli pokračovat jeden vedle druhého. Je nám jasné, že i když vláda není dohodnuta na tom, kde ona sama bude šetřit, tak v tuto chvíli to chce po kom? Chce to po seniorech. Takže víme, že šetří pouze MPSV a to na důchodcích změnou tady této valorizace. Prostě a jednoduše, důchodci zachraňují Česko. To je pozitivní zpráva. Doufám, že tady tuto pozitivní zprávu budou i média nějakým způsobem šířit dál a ne to, že naopak důchodci jsou tady na vrub státního rozpočtu, kdy ještě ten schodek prohlubují svými důchody.

Reálný dopad na řádné lednové valorizace bude vzhledem ke klesajícím reálným mzdám, jak jsem říkal, v dohledné době zanedbatelný. Fakt nerozumím tomu, proč to chce vláda změnit. Až opět porostou ty reálné mzdy, budou v plusu, tak se bude tím pádem snižovat, jak jsem říkal, životní úroveň seniorů.

Co se týká drahoty, kterou tady máme v tuto chvíli. Jak říkám, meziměsíčně ceny zboží a služeb úhrnem vzrostly o 0,3 %. Takže jenom v oddíle potravin a nealkoholických nápojů byly vyšší zejména ceny ovoce o 4,5 %, uzenin o 3 % - meziměsíčně - vajec o necelých 6 %, nealkoholických nápojů o 1,4 % a brambor třeba o 6 %.

Meziročně ten úhrn je o něco drastičtější na naše peněženky. Tam vzrostly ceny zboží o 12,5 % a ceny služeb o 8,9 %. Konkrétně u výrobků a služeb pro běžnou údržbu bytu je to o 12,5 %, vodného o 16 %, stočného o 30 %, elektřiny o 24,8 %, tepla a teplé vody o 41 % - meziročně. Další jsou potraviny, nealkoholické nápoje, kde se zvýšily ceny rýže například o 23 %, margarínu a tuků o 26 %, zeleniny o 22 %. Takhle bych mohl pokračovat. Ale tato vláda už řekla v pondělí na tiskové konferenci, že všem důchodcům přidá 400 korun.

V těch pozměňovacích návrzích, které mám tady před sebou, jsou tři pozměňovací návrhy, které mění, za prvé, řádnou a mimořádnou valorizaci. Tím vás prosím o jejich podporu, pokud k tomu dojde. Taktéž tady mám pozměňovací návrh, který mění a ruší tu jednu penalizaci a to, že se nebude valorizovat zásluhová část důchodu do dosažení důchodového věku u penzistů.

Paní kolegyně Hanzlíková, pan kolega Hendrych, pan kolega Mašek a pan kolega profesor Rais, si obhájí své pozměňovací návrhy, které jsme také dali jako výbor pro sociální politiku. Pevně věřím, že Poslanecká sněmovna tyto pozměňovací návrhy, které alespoň trošičku napravují to, že řešíme pouze změny v tom prvním pilíři pro současné starobní důchodce, podpoří.

Jinak to stanovisko poslaneckého klubu je takové, že budeme hlasovat pro zamítnutí tady tohoto zákona. Poté, pokud tady toto neprojde, tak se budeme snažit, aby tento návrh zákona byl vrácen k přepracování. Děkuji za pozornost. (Potlesk z řad poslanců ANO.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Nyní diskuse vyvolala tři faktické poznámky, kde jako první se hlásí pan poslanec Viktor Vojtko, poté paní poslankyně Jana Hanzlíková a následně paní poslankyně Berenika Peštová. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Viktor Vojtko: Dobrý den, děkuji za slovo. Vážení kolegové, nezbývá než reagovat a vezmu to trošku šířeji. Nebude to jenom na pana kolegu Juchelku, který mluvil teď poměrně dlouhou dobu, ale i na některé další. Máme tady vykreslený obraz totální zkázy od opozice. Já to asi chápu. Kdybych byl v opozičních lavicích, tak nebudu postupovat úplně jinak, bylo by to určitě mým cílem. Na druhou stranu jsou tady některé věci, které se určitě musí okomentovat, protože nejsou pravdivé, anebo jsou do značné míry zavádějící.

Já jsem si dělal u pana kolegy Juchelky poznámky tak, jak je psal postupně, prostřednictvím paní předsedající, jak postupně některé ty věci říkal a pokusím se je mírně uvést na pravou míru tak, aby ten obraz možná byl trošku korektnější, než jak vyzněl.

První z nich, mezinárodní srovnání. Velmi často se to tady opakuje. Řada řečníků zmiňuje podíl důchodů na HDP v jednotlivých zemích, ale z jednoho čísla nelze vyvozovat zase až tak dalekosáhlé závěry, kolegové. Má to řadu důvodů. Různé země jsou v různých demografických situacích. Jenom si představte, že prostě mají těch důchodců různé množství. Takže už jenom tohle samo o sobě to jednoduché srovnání jedním číslem posunuje někam jinam.

Druhá záležitost je ta, že v řadě zemí - a to je zavádějící i s těmi průměry - platí ze svých důchodů daně, nemocenské, zdravotní pojištění a podobně, což u nás nemáme. U nás například jde příspěvek za státní pojištěnce na všechny důchodce a to zkresluje tady tato čísla.

Takže budeme nepochybně i jenom z tohoto důvodu třeba pod průměrem, i kdybychom jinak byli v tom čistém srovnání průměrní. To je první věc. Druhá věc. (Předsedající: Čas.) To si nechám na příště.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji, pane poslanče. Nyní paní poslankyně Jana Hanzlíková, připraví se paní poslankyně Berenika Peštová. Dále se už v pořadí hlásí pan poslanec Aleš Juchelka také. Prosím, paní poslankyně, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Jana Hanzlíková: Já děkuji za slovo. A jenom bych chtěla navázat na svého ctěného kolegu pana poslance Juchelku, na tu část, kdy on tady zdůraznil, že změny v projednávaném návrhu se budou týkat lidí, kteří jsou těsně v předdůchodovém věku, lidí, kterým je v dnešní době šedesát let. Já na to velmi důrazně upozorňuji i ve svém proslovu, ke kterému už se dnes asi nedostanu, ale určitě příště, a chci jenom říct, že my jsme byli ujišťováni samotným panem ministrem práce a sociálních věcí, ale i jinými členy vlády, a mimo jiné také samotným panem premiérem, že změny v důchodovém systému se nebudou týkat lidí starších čtyřiceti pět let.

Mě by velmi zajímalo, pane ministře, jestli byste se k tomu mohl vyjádřit, z jakého důvodu jste tedy od toho ustoupili, a v podstatě ty změny, na které velmi spěcháte, ještě navíc, tak se dotknou i těchto lidí, kteří třeba mohli opravdu už plánovat odchod do předčasného důchodu někdy v příštích měsících a kterým se takto vlastně posune? Já opravdu neznám jediný důvod, který by byl natolik důležitý, aby něco podobného vyvolal. Tak jestli byste byl tak hodný a mohl se k tomuto vyjádřit, proč jste k tomu přistoupili? Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Nyní paní poslankyně Berenika Peštová, následně pan poslanec Aleš Juchelka. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Já děkuji za slovo, paní předsedající. Já bych taky chtěla zareagovat na svého předřečníka pana poslance Juchelku, který ve svém proslovu zmínil, že tento zákon je hnán zase kosmickou rychlostí - on neřekl kosmickou, on to tam řekl trošičku jinak - ale v každém případě, že má nabýt účinnost v září. A teď mám - to je moje oblíbená - kdy nám zákony mají nabývat účinnosti? 1. 1. a 1. 7., ano?

A už máme další v řadě zákon, který nám bude nabývat účinnosti v září. Ano, mohou zákony nabývat účinnosti i jiný datum než 1. 1. a 1. 7., ale to je ve zvlášť výjimečných případech. A takovéto případy jsou - nouzový stav, stav ohrožení nebo válečný stav. Tak který z těch stavů tady máme, že nám opět další zákon má nabývat účinnosti v září? Vidím, že pan poslanec Jakob se směje - ono je to směšné tedy, opravdu - mě to moc k smíchu, pane Jakobe, prostřednictvím paní předsedající, nepřipadá.

Takže jste si udělali z jednacího řádu trhací kalendář a že už ani Sbírka zákonů vám nic neříká, to už je na mě síla. Hlavně že dbáte na to, aby byla řádně naplněna legislativa a legislativní pravidla prací. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Nyní pan poslanec Aleš Juchelka, připraví se pan poslanec Viktor Vojtko následně. Prosím.

 

Poslanec Aleš Juchelka: Skvělé. Já totiž budu reagovat na svého ctěného kolegu pana Vojtka. Pan vojko říkal, že jsou samozřejmě poměry výdajů důchodů k HDP zavádějící. Já si myslím, že ne. Já jsem tady řekl konkrétní čísla, která jsou z Eurostatu, a vy, když řeknete, že je něco zavádějící, že to je jinak, že se musíme dívat na demografii, tak očekávám, že vytáhnete z rukávu taktéž čísla.

Takže to jste asi nechal na mě. Meziročně máme pokles narozených dětí o deset tisíc v České republice, klesla nám porodnost, na jednu maminku je to 1,62, tuším, bylo to 1,75 před rokem a něco, ale žádný, žádný stát v Evropské unii nemá porodnost 2,1 dítěte na maminku. Tam je to prostě stejné a můžeme tady z tohoto usuzovat, že i takhle, tak, jak se vyvíjí demografická křivka u nás, se vyvíjí ve všech státech Evropské unie, protože porodnost nikdy nepřekročí mortalitu. Takže pozor na to.

A pokud tedy jsme konkrétně u toho - třeba - Rakouska, které vydává 15,4 % HDP na důchody, tak by mě zajímalo, jaká demografická struktura třeba je tam. Já vám to určitě poskytnu, protože já jsem si nechal vypracovat Parlamentním institutem srovnání všech důchodových a penzijních systémů v Evropské unii, rozešlu vám to ještě v průběhu prázdnin, i panu ministrovi určitě. A to srovnání tam je, myslím si, že tam bude i z hlediska demografie, tak já potom poprosím vždycky o ta konkrétní čísla, jakým způsobem se opírá, protože říct, že každý stát má jinou demografii, tak to všichni víme, ale jakou a jak se to vyvíjí a jaký to má vliv na HDP, tak to bych chtěl skutečně vidět. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Také děkuji. Nyní pan poslanec Viktor Vojtko, posléze se připraví pan poslanec Jiří Mašek. Prosím.

 

Poslanec Viktor Vojtko: Děkuji za slovo. Já navážu na pana poslance Juchelku, vaším prostřednictvím. No, vy jste si na to nakonec v podstatě odpověděl sám, že to takhle na základě jednoho čísla nejde srovnávat. Takže já se celkem těším na tu analýzu a zrovna s Rakouskem jsem se potýkal tento týden poměrně dost a srovnání jsem si tam dělal. To je přesně země, ve které se platí nemocenské pojištění i v důchodu, a stejně tak důchody podléhají dani z příjmu fyzických osob.

Vedle toho samozřejmě je poměrně další důležitá otázka ještě daňový systém, jak tam je celkem nastaven. Ale já ještě dopovím jednu věc, kterou jsem minule nestihl, proti které bych se chtěl ohradit velmi výrazně. Vy jste tady, pane Juchelko, prostřednictvím paní předsedající, řekl, že se bude snižovat životní úroveň seniorů. Já si myslím, že to určitě nenastane, protože nastavení valorizací, které je, pořád plně pokrývá inflaci a část růstu reálných mezd. Takže pokud tohle platí - a to platí a to v tom zákoně je, to, myslím, nemůžete říct, že to neplatí, tak z toho logicky vyplývá, že životní úroveň budoucích důchodců se bude zvyšovat. Nebude se snižovat, bude se zvyšovat. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: A nyní pan poslanec Jiří Mašek, připraví se paní poslankyně Hanzlíková. Prosím.

 

Poslanec Jiří Mašek: Děkuji. Vážená paní předsedající, k panu Vojtkovi, vaším prostřednictvím. Vy jste tady jmenoval problémy s tím, že některé státy započítávají... nebo se tam započítává daň a eventuálně odvody na zdravotní a sociální. Já jsem tady už to jednou říkal v rámci té diskuse, vy jste tady zřejmě nebyl v tu chvíli, ale existují tabulky, které popisují čistý důchod v evropských a jiných zemích, právě už očištěné o eventuální tyhlety odvody a podobně, a je tady první liga a do té patří mimo jiné i vámi zmiňované Rakousko a tam je to 1 450 euro.

My patříme někde do divize kolem 500, 600 euro, v loňském roce to bylo 630 v dubnu, při tom srovnání tam je také řada států a ty nejchudší státy Evropy, kam patří Rusko, Ukrajina, jsou mezi 110 a 170 eury měsíčně. Takže tohle to srovnání samozřejmě existuje a ty tabulky jsou známé a ty důchodce ale zajímá, co si za ten důchod koupí, a to je taky mnou zmiňovaný spotřební koš, který je stanoven WHO, není o čem diskutovat, tam se pozná, co si ten důchodce koupí ze svého důchodu, a na ten spotřební koš na rok spotřebuje náš důchodce 24 % a státy té první ligy, které jsou bohaté státy, ale také drahé státy - patří tam například Norsko, Švýcarsko, Spojené státy - tak těm stačí kolem 13 %.

A to, co se tady děje s tou inflací, zdražováním, s energiemi, tak uvidíme a budeme účtovat zhruba za rok, kam se dostaneme a jestli skutečně budeme bohatnout a jestli si skutečně náš důchodce za rok koupí víc. Já o tom vážně pochybuji, pokud tato vláda bude pokračovat stejným způsobem.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Já děkuji. A nyní je na řadě s faktickou paní poslankyně Jana Hanzlíková. Jen si vás dovolím upozornit, že ve 14 hodin vás musím přerušit, ve 14 hodin musíme skončit. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Jana Hanzlíková: Já děkuji za slovo a ráda bych také zareagovala ještě na pana kolegu poslance Vojtka, vaším prostřednictvím, paní předsedající. A mě tam zaujalo, jak říkal, že tady vykreslujeme totální stav zkázy. Já už jsem se tady na to ptala pana ministra a říkala jsem, že bych velmi ráda viděla nějaké relevantní analýzy sociálních dopadů, ale my jsme je neviděli. A já jsem tady prosila pana ministra, jestli by vystoupil a nějakým způsobem mi na to odpověděl nebo nám alespoň popsal nějaké ty analýzy, protože pokud někdo dělá tak závažné změny v důchodovém systému, tak jistě je musí dělat na základě relevantních analýz. Ale toho jsem se tedy nedočkala.

A pan poslanec teď ještě zmínil, že nevěří tomu, že se bude snižovat životní úroveň. A tady jsme zase u toho. Žádné relevantní analýzy nemáme a tak, jak se vyjadřují sociologové, tak mě tedy skutečně vyděsilo to, že už v současné době považují chudobu v České republice za systémovou. To by mělo být opravdu pro nás jako velký vykřičník. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Já děkuji i za skvělé zvládnutí času. A nyní, protože udeřila čtrnáctá hodina, jen konstatuji pro záznam, že s faktickými jsou přihlášeni ještě dva poslanci, pan poslanec Aleš Juchelka a Ondřej Lochman. A poté samozřejmě všichni přihlášení do obecné rozpravy.

A vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já přerušuji 71. schůzi Poslanecké sněmovny, ve které budeme pokračovat ve středu 26. července v 9 hodin. A všem přeji klidný zbytek dne.

 

(Jednání skončilo ve 14.01 hodin.)

 

Následující část projednávání bodu pořadu schůze

Aktualizováno 9. 4. 2024 v 15:37.