(pokračuje Markéta Pekarová Adamová)

2.
Vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony
v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů
/sněmovní tisk 488/ - prvé čtení

Ještě před otevřením rozpravy se přihlásil s přednostním právem pan předseda Marek Benda. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Marek Benda: Děkuji. Vážená paní předsedkyně, vážený pane premiére, vážené dámy, vážení pánové, dovoluji si jménem koaličních klubů navrhnout, abychom dnes jednali o zákonech a případně i hlasovali, ač nepokládám za pravděpodobné, že by k tomu došlo, i po 19. a 21. hodině. Všimněte si, nenavrhuji po 24. Je to po nějakém jednání grémia a i myslím, že ocenění toho, že se tady přece jenom za ty poslední dva dny k sobě chováme poměrně slušně a že bychom se měli poměrně slušně chovat i k zaměstnancům, takže noc mezi 24. a 9. ranní by měla být vyhrazena našemu i zaměstnaneckému odpočinku. Tím vyhovuji, doufám, i protestům, které vznášel včera proti mé osobě pan předseda Babiš. Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců ODS.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Ano, jedná se procedurální návrh, přivolám kolegyně a kolegy z předsálí, budeme o něm bezprostředně hlasovat.

 

Jenom připomenu, jak návrh zazněl: abychom jednali i hlasovali o zákonech jak po 19., tak 21. hodině.

Zahajuji hlasování (číslo 17) o tomto procedurálním návrhu a ptám se, kdo je pro?

Přihlášeno 163 přítomných, pro 146, proti 11. Návrh byl přijat, a my tedy budeme jednat po 19. I 21. hodině.

 

Nyní tedy otevírám vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů, sněmovní tisk 488, v prvém čtení. Z pověření vlády předložený návrh uvede ministr financí Zbyněk Stanjura. Já ho tedy prosím, aby se ujal slova.

A vás, kolegyně a kolegové, prosím, abyste se ztišili, případně přesuňte své rozhovory do předsálí. (Přetrvává hluk v sále.) Ještě jednou prosím kolegyně a kolegy o ztišení, aby pan ministr mohl promluvit k danému zákonu.

Nyní se mi tady špatnou kartou přihlásil s faktickou poznámkou pan ministr, ale to vnímám, že je omyl. Prosím, máte slovo.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo, paní předsedkyně. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych vám jménem vlády představil sněmovní tisk číslo 488 neboli návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů.

Myslím, že může začít otázkou, zda potřebujeme konsolidovat veřejné finance? Odpověď zní: ano. Můžeme si položit otázku, zda máme veřejné finance v dobré kondici? Odpověď zní: nemáme.

Zkusme si připomenout, z jaké výchozí základny vycházíme. Myslím, že je dobré vždycky v debatě používat data, argumenty, fakta mnohem víc než nepodložené odhady a strašení. V roce 2021 byl dluh veřejného sektoru 5,1 % HDP. Připomínám, že toto číslo se počítá jako součet výsledků hospodaření státu neboli státního rozpočtu, hospodaření všech samosprávných celků, obcí, měst, krajů, výsledek hospodaření zdravotních pojišťoven a dalších za rok 2022. V průběhu jednoho jediného kalendářního roku se nám podařilo snížit tento ukazatel o 1,5 procentního bodu na 3,6 % HDP a nemusíme si připomínat, jak rozpočtově těžký byl rok 2022, zejména v souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině, s nebývale rozsáhlou uprchlickou vlnou, kdy jsme se jako česká společnost dokázali postarat o statisíce uprchlíků před válkou, zejména žen, dětí a seniorů.

Velmi často v té veřejné rozpravě se používají dva extrémy: za prvé, že nám v blízké době hrozí scénář Řecka - nehrozí; a za druhé, že jsme v pohodě, že není třeba nic dělat, že je mnohem více zadlužených evropských zemí. Ani s tímto názorem nesouhlasím, i tento považuju za extrémní. Všichni odborníci vám řeknou, že pro to, jak financujete státní dluh, není důležitá pouze relativní či absolutní výše státního dluhu, ale taky to, jak je silná ekonomika. Čím silnější ekonomika, tím lépe umisťuje na trhu své vládní dluhopisy. Takže ano, můžeme si říct, že Německo má v této chvíli větší veřejný dluh než Česká republika, nicméně to neznamená, že bychom své dluhopisy byli schopni emitovat tak levně jako Německo.

Než začnu zdůvodňovat podrobnosti toho návrhu, ještě jedno připomenutí, a to jeden řádek, který se tak hezky poeticky jmenuje ve státním rozpočtu: obsluha státního dluhu. Já bych ho radši nazval úroky ze starých dluhů. Loni jsme zaplatili 50 miliard, letos 70, příští rok 90, v roce 2025 více než 100 miliard. A to se už stalo. S tím už nezmění nic ani vláda, ani Sněmovna, ani Senát. Jinými slovy, když tak rádi sledujeme na denní bázi plnění státního rozpočtu, hypoteticky v první vteřině příštího roku 2024 začínáme částkou minus 90 miliard, protože to budou platby za úroky.

Chci připomenout jeden naprosto chybně zvolený instrument, a to je protiinflační dluhopis. Víme sami, jak velké je zadlužení České republiky, blízko 3 bilionům korun. Za 80 miliard těchto dluhopisů jsme v lednu zaplatili 12 miliard úroků. Kdybychom si stejně půjčovali všechny ostatní dluhy, tak vyšší stovky miliard každý rok, už letos, dáváme za úroky za státní dluhopisy. To je jenom jeden příklad toho, kdy něco je propagováno, říkáno, jak je to skvělé, ale to platí v okamžiku, kdy inflace není vysoká. Ten dopad je mimořádně vysoký a je to taky jeden z důvodů, proč se na začátku roku vyvíjel letošní rozpočet tak špatně a tak dramaticky.

My jsme absolvovali jako vládní koalice - a myslím, že není ostuda to přiznat, naopak - dlouhé měsíce a týdny intenzivních jednání o tom, jaké nástroje zvolit ke snižování deficitu státního rozpočtu a jak přispět ke konsolidaci veřejných rozpočtů. Je to logické, je nás pět samostatných politických stran, museli jsme najít kompromis. Ten balíček, ozdravný balíček by vypadal úplně jinak, pokud by ho připravovala kterákoli z těchto vládních stran samostatně. Myslím, že je to logické, ale nemá cenu tady představovat pět hypotetických, teoretických scénářů, jak by to vypadalo, kdyby. Jenom připomínám, že v minulém volebním období vládly dvě strany s podporou komunistů a často jsme byli svědky toho, že se nebyly schopny domluvit. A taky v dobách konjunktury se bohužel vybraly rezervy, které měly sloužit na horší časy. Připomínám, že náš soused Německo v dobách konjunktury opakovaně hospodařil s nemalými přebytky státního rozpočtu.

Ozdravný balíček je souborem celkem 63 zákonů. Politickou dohodu jsme představili zhruba před dvěma měsíci. Většina snížení schodku státního rozpočtu se děje na straně výdajů a naprostá většina těchto kroků nepotřebuje legislativní ukotvení, tudíž není obsažena v tomto ozdravném balíčku, ale díky času, kdy to projednáváme, zejména v čase, kdy budeme projednávat druhé a třetí čtení, bude už v Poslanecké sněmovně - myslím, že se to tak zhruba mine nebo se to bude krýt - návrh státního rozpočtu na rok 2024, kde si každý může zkontrolovat, zda ta exekutivní opatření - a já je připomenu: snížení provozních výdajů státu, snížení celkového objemu platů pro státní zaměstnance, rušení agend a podstatné snížení objemu národních dotací - musí být a budou obsaženy v návrhu rozpočtu pro rok 2024. Takže v tomto ozdravném balíčku, protože to je legislativa, jsou obsaženy změny, které potřebují legislativní změnu a které povedou ke snížení deficitu státních rozpočtů. Připomenu celkové číslo. Pokud schválíme ozdravný balíček v tom objemu a státní rozpočet na rok 2024, předpokládáme, že pozitivní dopad na státní rozpočet příští rok bude zhruba 98 miliard, to znamená, jinými slovy o to bude nižší schodek, než kdybychom tento balíček nepřijali, a v roce 2025 to bude takřka 150 miliard korun.

Chceme pokračovat v trendu celkového snižování deficitu. Před chvílí jsem říkal, jak rostou platby za úroky. To znamená, proti loňskému roku příští rok dáme jenom za úroky plus 40 miliard korun. Současně velkou většinou v Poslanecké sněmovně, a děkuji za to i hnutí ANO, jsme schválili zákon o financování obrany, který zákonným způsobem říká našim spojencům, že budeme plnit své spojenecké závazky a že od příštího roku budeme vynakládat 2 % HDP, respektive minimálně 2 % HDP, na obranu. To je proti letošnímu roku plus 50 miliard na straně výdajů a proti roku 2022 zhruba plus 70 miliard. To znamená, jenom ty dvě položky, zvýšení výdajů na obranu a zvýšení platby za úroky proti loňskému roku, budou příští rok plus 110 miliard korun výdajů. Přesto máme ambici snižovat deficity státního rozpočtu. To znamená, to snížení musí být proti roku 2022 vyšší než o 110 miliard korun, protože jinak bychom toho výsledku nedocílili.

Samozřejmě, můžeme vést debatu, pokud se shodneme na tom základním, zda potřebujeme snižovat schodky státního rozpočtu a stabilizovat veřejné finance. Pokud se na tom shodneme, je legitimní debata o tom, které nástroje k tomu zvolit, a na takovou debatu jsme jako vládní strany samozřejmě připraveni.

Z veřejných vystoupení, z průzkumů veřejných mínění, které publikují nezávislé instituce, z toho, jak se potkáváme s voliči, je evidentní, že naprostá většina občanů České republiky vidí jako prioritní úspory na straně státu. Myslím si, že s tímto názorem se potkáváme napříč politickým spektrem a my tomuto volání v našich opatřeních vyhovujeme a jdeme naproti. Proto budeme snižovat provozní výdaje, proto budeme rušit agendy, proto budeme snižovat celkový objem platů, proto budeme rušit či omezovat národní dotační tituly. To není úkol na jeden týden, jeden měsíc, jeden rok. Ptají se mě občas novináři, jestli to šetření bude pokračovat. Já to považuji za samozřejmost. Spravujeme peníze daňových poplatníků, takže to, abychom je vynakládali efektivně, je každodenní úkol všech, kteří na to mají vliv, a že na to mají vliv členové Poslanecké sněmovny, je bezesporu pravda, protože v mnohých zákonech bohužel přidáváme další mandatorní a kvazimandatorní výdaje. Když se na ta čísla podíváme objektivně, zjistíme, že se zužuje prostor pro politický souboj, pro souboj programů, argumentů, idejí, protože pokud vám roste objem mandatorních a kvazimandatorních výdajů, logicky ten politický souboj spolu můžeme vést pouze do té částky, která není ani mandatorní, ani kvazimandatorní. A myslím, že je čas ten trend otočit a zvyšovat podíl těch ostatních výdajů, nezvyšovat mandatorní a kvazimandatorní výdaje. Mnohdy na to, když projednáváme jednotlivé návrhy zákonů, zapomínáme. Sami naším vlastním rozhodnutím - všimněte si, že používám slovo my a nechci rozlišovat, jestli je to koalice, opozice, jestli to bylo minulé nebo současné volební období nebo předminulé - zvyšujeme podíl mandatorních a kvazimandatorních výdajů, a to já nepovažuji za dobré pro politickou soutěž, pro souboj programů a idejí. Právě proto jsem mnohdy, i když to není populární - ne vždy, ale mnohdy - proti automatickým valorizacím jednoho, druhého, třetího, čtvrtého, pátého, že to opět snižuje prostor pro politickou soutěž programů a idejí.

My jsme přesvědčeni, abych odpověděl na tu základní otázku, že ano, potřebujeme snižovat deficity státních rozpočtů, ano, potřebujeme stabilizovat veřejné finance, a větší důraz musíme klást na výdajovou stranu rozpočtu. Často slyším, že na výdajové straně rozpočtu tím, že nějaké výdaje omezíme, zasáhneme občany nebo firmy. No, to je pravda, ale stejně tak, když děláte nějaké opatření na příjmové straně, to znamená, zvýšíte daně, opět zasáhnete občany nebo firmy. Není tady žádný zdroj peněz, stát nemá žádné svoje peníze než ty, které vybere od daňových poplatníků - a nepleťme se, daňovými poplatníky nejsou pouze ekonomicky aktivní ať už fyzické osoby, zaměstnanci nebo firmy. Každý z nás, kdo nakupuje, je daňový poplatník, protože platí DPH v každém nákupu, bez ohledu na věk či sociální skupinu, do které patří.

Současně jsme se snažili tyto nepopulární kroky - protože jsou nepopulární, ale pokud chcete odpovědně vládnout, tak musíte dělat správná, byť nepopulární opatření - snažili jsme se připravit tak, aby nezasáhla žádnou sociální, věkovou, profesní skupinu příliš silně. To je výsledek našich úvah, našich jednání, našich politických kompromisů. V tomto okamžiku to myslím v dobrém, politických kompromisů, neberu to ani jako výmluvu, ani jako něco pejorativního.

A teď mi dovolte, abych postupně představil alespoň některé z těch návrhů, protože určitě bude čas k debatě a jsem připraven na podrobnější dotazy odpovídat či je vysvětlovat. Když se podíváte do návrhu zákona, jednotlivé návrhy zákona jsou řazeny podle legislativních pravidel vlády, to znamená, ne podle důležitosti či objemu dopadů na státní rozpočet, ale podle toho, kdy ty původní zákony byly přijaty, to znamená, podle čísla ve Sbírce. Dovolte mi, abych ve svém úvodním slově nešel podle tohoto seznamu, ale věnoval se spíše objemově významnějším položkám a pak případně těm jiným, protože něco, co si myslím, že není předmětem politického souboje, což je součást nějaké modernizace státu, jako rušení kolků, má dopad do několika zákonů, nebo sjednocení vymáhání justičních pohledávek, což podle ministra zase není politický spor, má opět dopad do několika zákonů.

Já jsem v posledních dnech a týdnech, vlastně od 11. května slyšel mnoho silných slov ze strany opozice - bezesporu na to má opozice právo, nárok, nijak to nekritizuji - jenom říkám, zkusme se někdy zastavit a podívat se dozadu, poslechnout si znovu ta silná slova a pak se podívat, jaká byla realita. Zhruba před rokem jsme tady jednali, kdy opozice podala návrh na vyslovení nedůvěry vládě České republiky - legitimní krok, nijak ho nezpochybňuji, ale v minulých dnech jsem se podíval do mnoha vystoupení opozičních poslanců, co mělo nastat na podzim a v zimě: bez ruského plynu se neobejdeme, plyn bude chybět, budeme vypínat podniky, řekněte nám, v jakém pořadí, masově budou krachovat podniky, vznikne velká nezaměstnanost. To tady opakovaně zaznělo. Pokud někdo z členů opozičního hnutí prosí o jména - použiji okřídleného "nebuď slušný, řekni jména", odkážu ho na stenozáznamy, tam jsou i ta jména, můžete si to nastudovat a můžeme se společně divit některým velmi silným výrazům, které popisovaly Českou republiku v roce 2023 jako neúspěšnou zemi plnou chudoby, nezaměstnaných a krachujících podniků. Jako společnost jsme to zvládli, takže když opět uslyšíme silná slova, říkám: počkejme si na výsledky, můžeme mít soutěž o to, kdo řekne silnější výrok z vládního tábora do tábora opozice nebo z tábora opozice do tábora vlády.

Od února zase posloucháme silná slova ze strany opozice, jak katastrofálně dopadne státní rozpočet - 450 miliard deficit, 400 miliard deficit. Pan poslanec Nacher se diví - a to má smůlu, že sedí přímo proti mně, tak to není nic osobního vůči němu, on si to místo vybral, normálně sedává jinde, že ano, chtěl blíž. Jaká je realita? Říkali jsme: Buďme trpěliví, počkejme si na červnová čísla, potom Ministerstvo financí přijde s odhadem plnění státního rozpočtu na rok 2023. Jsem rád, že budu mít možnost příští týden v úterý na rozpočtovém výboru, který je otevřený všem členům Poslanecké sněmovny, ukázat tento výhled na základě dat, faktů - ne tak, jak se mi mnohdy zdá, že takhle si vezmou tu skleněnou kouli tři kolegové z opozice a věští, a čím horší číslo, tím větší titulek, a myslí si, že tím budou mít vyšší pozornost. Ano, v ten den možná mají vyšší pozornost, ale já říkám: vraťme se k těm faktům, vraťme se k těm datům. Připomínám, za rok 2022 jsme o 1,5 procentního bodu snížili zadlužení veřejnou sektoru vůči HDP a budeme v tom pokračovat.

V minulých dnech jsem zaznamenal, naposled včera v debatě v České televizi s panem předsedou poslaneckého klubu SPD, výroky: historické likvidační zvýšení daní. Tak pojďme se nejdřív podívat na fakta. V letošním roce - a budu mluvit nejdřív jenom daních - stát vybere zhruba 1 bilion českých korun. Když k tomu připočteme sociální pojištění necelých 700 miliard, jsme na 1,7 bilionu korun. Když k tomu připočteme veřejné zdravotní pojištění, které platí zaměstnavatelé a zaměstnanci, protože platby za státní pojištěnce jsou jinde, jsme zhruba na čísle 2 biliony korun za rok. To je skutečné daňové zatížení v České republice, protože sociální a zdravotní pojištění, přestože mají název pojištění, mají charakter daně, a to rovné daně, s jistým omezením, že jedno z nich je nahoře zastropováno. Ta opatření, která přinášíme, bohužel zvyšují i některé daně, a bavme se o tom, které daně, zda celá opozice je proti zvýšení všech daní, které my navrhujeme, nebo částečně.

Když se podíváme objemově na ta opatření, která zvyšují příjmy, objemově nejvyšší je zvýšení daně právnických osob o 2 procentní body z 19 na 21 %, což může podle statického výpočtu přinést 21 až 22 miliard ročně navíc do státního rozpočtu. Není to populární, většina podnikatelů a zaměstnavatelů, s kterými mluvím v posledních týdnech, mi říká: Nás to netěší, ale my se s tím vyrovnáme. Mimo jiné proto, že máme... žijeme ve čtvrtém roce, kdy stát, státní rozpočet, to znamená, daňoví poplatníci, masivně pomáhají podnikatelskému sektoru z mnoha dobrých důvodů. Nejprve to byly dva covidové roky a řekněme si, jak masivní pomoc byla, a řekněme si, že v některých zemích to bylo formou půjčky. Loni na pomoc s vysokými cenami energie mimo standardní, běžné, obvyklé dotační tituly šlo zhruba 72 miliard korun. Letos na zastropování cen, zastropování regulovaných složek energií a za platbu za obnovitelné zdroje půjde ze státního rozpočtu více než 100 miliard. Já jsem ta čtyři čísla nesečetl, stihnu to do druhého čtení, možná i v průběhu prvního čtení, ale jsou to stovky miliard korun, které daňoví poplatníci poskytli na to, abychom pomohli průmyslu a zaměstnavatelům v těžkých dobách, a nijak nezpochybňuji ty důvody. Možná jsme někde mohli postupovat jinak, možná lépe, možná jsme mohli víc zacílit nebo být víc plošní, to nevím. V této chvíli navrhujeme, abychom mnohem menší část té pomoci dostali zpátky ve formě daně z příjmů právnických osob. To je objemově nejvýznamnější zvýšení daní.

Druhá nejvýše objemově zajímavá položka je znovuzavedení nemocenského pojištění pro zaměstnance ve výši 0,6 hrubého platu každý měsíc. Máte v důvodové zprávě popsáno docela podrobně, jaký byl historický vývoj, kolik se platilo do roku 2008, bylo to 1,1 procentního bodu. Poté byla zavedena takzvaná karenční doba, to znamená, tři dny první nemocenské nebyla žádná úhrada ze strany státu a za tento minus dostali zaměstnanci benefit neboli plus, že místo 1,1 procentního bodu platili 0. Potom v roce 2019, pokud mě paměť neklame, Parlament rozhodl, že zruší karenční dobu, to bylo politické rozhodnutí, to znamená, první tři dny nemocenské jsou nově placeny, prvních čtrnáct dní nemocenské jdou k tíži zaměstnavatele, to znamená, to byl benefit plus, ale to první plus, které vykrývalo to minus, to znamená nulové nemocenské pojištění, zůstalo. Co se stalo s tím systémem? Stal se dlouhodobě deficitním.

My jsme stáli před rozhodnutím a mohli jsme v zásadě mít čtyři možná řešení. Za prvé, neudělat nic, nechat to tak, jak to je, a tak jako každý rok sledujeme deficit na důchodovém účtu, bychom sledovali deficit na účtu nemocenského pojištění. Každá z těch čtyř variant, o které budu mluvit, včetně této, je politicky relevantní a záleží na politickém rozhodnutí. Druhá varianta byla, že se vrátíme ke karenční době, to znamená, zachováme ten benefit, že nebude platba nemocenského pojištění, a dáme k tomuto minus, nebudou hrazeny první tři dny nemocenské. Třetí varianta byla, že necháme nemocenskou tak, jak je placena dneska, nebudeme se vracet ke karenční době, ale vrátíme se k tomu, do té doby, než byla zvolena karenční doba, to znamená 1,1 % z hrubé mzdy každý měsíc nemocenské pojištění. A čtvrtá varianta, ke které jsme nakonec došli, která byla kompromisní a podle mě vstřícná v tom, když jsme nenavýšili o 1,1 na původní úroveň, ale 0,6, což je číslo, které by mělo zajistit ten systém, bude vyrovnaný, nebude ani deficitní, ani přebytkový, ale vyrovnaný.

Ano, není to populární, platí ta čísla. Když si vezmu zhruba průměrnou mzdu kolem 40 000, tak si každý z nás umí spočítat, že je to 240 korun, takže při průměrné mzdě, která je dneska vyšší než 40 000, je to 250 nebo 260 korun měsíčně. Jenom připomínám, že v době, kdy jsme platili my všichni, kteří jsme byli zaměstnanci, 1,1 procentního bodu, dávek, které se platily, bylo méně. Rozšířila se paleta o otcovskou, dlouhodobé ošetřovné, to znamená, z toho systému se platí více sociálních dávek, a pokud má být - a podle mě má být - systém nemocenského pojištění solidární, neměl by být deficitní.

To je objemově druhé nejvyšší opatření s dopadem zhruba 11 miliard korun ročně. Mluvím o těchto věcech tak podrobně, protože tvoří podstatnou část zvýšení příjmů, a myslím si, že oba ty návrhy jsou rozumné, obhajitelné a vysvětlitelné a mají své racionální zdůvodnění. Pokud nechceme mít systém nemocenského pojištění buď deficitní, nebo pokud nechceme, abychom znovu zavedli karenční dobu - jsem si vědom, že v této Poslanecké sněmovně je většina členů Poslanecké sněmovny bez ohledu na to, zda jsou ve vládních, nebo v bočních lavicích, proti znovuzavedení karenční doby, takže jsme zvolili to řešení, aby to bylo přibližně vyrovnané.

Roky se vede debata o daňových výjimkách, roky jsou různé vlády a různé parlamenty vyzývány k tomu, aby snížily počet daňových výjimek. My přinášíme 22, ne 21 daňových výjimek. O jedné, která v původním návrhu byla a kterou jsme vyřadili na základě postoje Legislativní rady vlády, budu mluvit v úvodu. My jsme chtěli zdanit i náhradu při vyvlastnění, s docela logickým zdůvodněním: když stát potřebuje nějaký pozemek, vy mu ho prodáte a už časový test uplynul, tak ten příjem daníte a jste vstřícní vůči státu. V okamžiku, kdy nejste vstřícní vůči státu a má ten občan či firma právo - já to nijak nekritizuji - musí se využít institut vyvlastnění, tak ze zákona je to osvobozeno od daně z příjmu. Mně osobně to přišlo nespravedlivé, nicméně z ústavněprávního hlediska je potřeba tuto daňovou výjimku zachovat, a to právě s tím, že na jedné straně je dobrovolný akt ze strany občanů či firem, prodej, a na druhé straně vlastně v uvozovkách - ale myslím, že to odpovídá i tomu právnickému slovníku - násilný akt ze strany státu, že vyvlastňuje pozemek. Kdyby někdo pátral po tom, co bylo původně ohlášeno, 22, a teď to poctivě počítal a zjistil, že je 21, tak toto je rozdíl v té jedné daňové výjimce.

A já si pomůžu důvodovou zprávou, abych na žádnou daňovou výjimku nezapomněl, a zkusím vás s tím postupně provést. Možná začnu těmi, které jsou velmi často zmiňovány a kritizovány, a já myslím, že je dobře vést debatu i o nepopulárních navržených změnách daňových výjimek. Platí obecné pravidlo, v zásadě se všichni shodujeme, že je třeba omezovat počet daňových výjimek, ale pozor! V okamžiku, kdy se daňová výjimka dotýká mě nebo sociální nebo nějaké jiné skupiny, tak tu je třeba zachovat, tu nám nerušte, zrušte nějaké jiné. A my jsme se snažili v tom, jak jsme k tomu přistupovali, si zdůvodnit, proč má být některá daňová výjimka zachována, šli jsme na to naopak. Neměli jsme cíl: musíme zrušit 10, 15, 18, 17. Řekli jsme si: pojďme jednu po druhé a zvažujme, zda má smysl, zda ji zachováme, zda ji zachováme v plném rozsahu, nebo v omezeném rozsahu, nebo ji navrhneme úplně zrušit. Toto je výsledek našich úvah, našeho společného jednání a našeho kompromisu.

Začnu tím, co jsem slyšel včera - zrušení slevy daně na studenta, Stanjura chce studentům vzít peníze. Tak si to nejdřív popišme, jaký je dneska stávající stav a jaký bude nový stav. I pro studenty platí základní sleva pro poplatníka, to znamená 30 840 korun je základní sleva na poplatníka. To znamená, pokud student vydělá 205 600 korun ročně maximálně hrubého, neplatí žádnou daň z příjmu, použije základní slevu na poplatníka. Nevím, kolik z nás ví přesně, kolik je dnešní sleva na studenta a jaké hrubé mzdě to odpovídá. To byla řečnická otázka, takže odpovím: sleva je 4 020 korun ročně a odpovídá příjmu 26 080 korun. Jinými slovy, když si vezmeme těch 205 600 a připočteme k tomu těch zhruba 26 000, tak se dostaneme k částce nějakých 231 000, a tam ještě neplatím nic. Pokud student vydělává nad 231 000, už platí normální daň jako každý jiný. Takže celý souboj - a to jako asociální v uvozovkách opatření vlády - se jedná úzké skupiny studentů, kteří mají příjmy mezi 205 600 ročně a 231 600, protože do 205 600 mají nulovou daň, nad 231 000 ve starém i v novém stavu platí 15% daň a bavíme se o tom úseku 205 nebo 206 až 231, 232 tisíc. Položíme si sami otázku, když jsem student a nárok na slevu mám, když se dlouhodobě, intenzivně a pravidelně věnuji studiu, jinými slovy, neplatí pro distanční a dálkové studie, kolik studentů, když tohleto plní, má šanci si vydělat mezi 205 a 231 tisíci ročně, protože jedině těch se navržená sleva, zrušení této daňové výjimky, týká - velmi malého počtu. Ta daňová výjimka je zbytečná a je dobře, že je navržena ke zrušení.

Další, hodně debatovaná daňová výjimka, je sleva na pracující manželku či pracujícího manžela. Když se zeptáte lidí, kteří se nepohybují v daňovém právu a neplatí sami, naprostá většina z nich si myslí, že se to platí v případě, kdy se manžel nebo manželka, manželka či manžel starají o malé dítě. To je logické vysvětlení, a není to pravda. To znamená, my jsme nakonec došli k tomu, že navrhneme omezení této daňové výjimky a zůstane zachována, pokud se manželka či manžel, nebo manžel či manželka, jak je libo, starají o dítě do tří let věku. Myslím si, že je to rozumné a že je to zacíleno tam, kam to zacíleno být má.

Hodně se debatuje, a jsme za to hodně kritizováni - a já se nejdříve věnuji těm kritizovaným daňovým výjimkám, ne že se jim budu vyhýbat v té debatě - je zrušení slevy na dani za umístění dítěte, takzvané školkovné. Ulevme zejména nízkopříjmovým rodinám - dobrý cíl. I když nejsem jediný, ale mnozí i ekonomičtí experti zastávají názor, že daňový systém nemá být prostředkem sociální politiky státu, že sociální politice státu má sloužit právě systém sociálních dávek, sociální pomoci, sociální podpory. Nevím proč, bohužel dneska v obecné češtině v té veřejné rozpravě má slovo sociální dávka spíše pejorativní nádech. Já to tak nevnímám. Myslím si, že pokud, a je to v naprosté většině případů, člověk potřebuje pomoct, tak na tom, že bere sociální dávku, můžeme tomu říkat sociální pomoc, není nic špatného a není to pejorativní označení ani toho institutu, ani člověka, který prostě potřebuje pomoc a bere sociální dávku. Udělali jsme si rozbor, kdo čerpá školkovné regionálně, příjmově, to je úplně jednoduché - podle mne se to úplně míjí s tím úmyslem, pro který to bylo zavedeno, vyšší střední třída čerpá školkovné. Je to docela logické, protože v našem systému jiných daňových slev a daňových výjimek nízkopříjmová rodina už ji nepotřebuje. A už neplatí žádné daně, případně bere daňový bonus. Když se podíváte na regionální rozložení školkovného, zjistíte ne úplně překvapivý fakt, že vlastně neodpovídá regionálně procentuální čerpání školkovného procentu dětí, které žijí v daném regionu. Naprosto nejmíň procent školkovného se čerpá ve strukturálně postižených regionech. Ve strukturálně postižených regionech se čerpá naprosto procentuálně nejméně a ty rozdíly nejsou marginální, ale velmi zajímavé. Mě to bude zajímat, co bude říkat pan poslanec Nacher... Když to říká tak polohlasem nebo nahlas, tak to úplně neslyším.

Další zrušení navržených daňových výjimek, budu už zase rychlejší, abych u každé nestrávil pět minut - z těch 21, to by bylo 105 minut, to je hodina a tři čtvrtě.

Navrhujeme zrušení osvobození nepeněžitých odměn zaměstnanců, zrušení osvobození nadlimitních stravenek. Překvapení pro mnohé - jsou i stravenky ve výši 500, 600, 700 Kč denně, které jsou osvobozeny od daně z příjmů.

Omezení osvobození příjmů z tombol a hazardních her, kde je navržené snížení limitu z dnešního 1 milionu na 50 000 korun.

Zrušení odpočtu za členské příspěvky odborovým organizacím.

Zrušení zvláštního daňového režimu pro plat prezidenta republiky.

Zrušení daňové uznatelnosti tichého vína jako daru do 500 korun na reprezentaci.

Zrušení odpočtu úhrad za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání.

Zrušení osvobození mzdového vyrovnání v hornictví a odstupného horníků. To zní hrozně na první poslech, že to rušíme - jenom chci říci, že tato výjimka se mohla čerpat, zůstala v tom zákoně, ale od roku 2003 se nedá uplatňovat. Na první pohled to vypadá, že bereme něco horníkům; jenom čistíme zákon daně z příjmů o ustanovení, které se už nedá v praxi využít.

Potom sjednocujeme selektivní výjimky do obecného neúčelového limitu, protože když máte takzvané ostatní příjmy, jako je například cena z veřejné soutěže, státní příspěvek na stavební spoření, kurzové zisky při směnách peněz, plnění pro poskytování veřejných kulturních služeb a podobně, tak to všechno slučujeme do jednoho, to zrušíme a dáváme jeden limit 50 000 korun ročně bez daně, pro zjednodušení daňového systému v tomto případě, není to zrušení daňové výjimky.

A možná poslední věc: vedli jsme debatu - nejenom my, ale především v tom veřejném prostoru se vede debata vlastně neustále, od okamžiku, kdy jsme schválili snížení daně z příjmů fyzických osob - to, že jsme zrušili superhrubou mzdu, to byl jenom institut, důležité bylo, že ta sazba je 15 %, a ne 20,1, což by odpovídalo předchozí sazbě, tak se vede debata o tom, zda to nevrátit a podobně. My jsme v rámci vládní koalice došli ke kompromisu, zachováváme dvě sazby jako doposud - 15 a 23 %. Zvyšujeme o něco progresi s tím, že ta druhá sazba je od čtyřnásobku průměrné mzdy, my navrhujeme, aby to bylo od trojnásobku průměrné mzdy. Každý z nás se může podívat, jaká je průměrná mzda, co znamená čtyřnásobek nebo trojnásobek. Mnozí z nás mají takzvaný platový domicil, takže ví, kolik procent zaměstnanců bere v které kategorii ten plat nebo mzdu podle toho, zda pracují pro stát, nebo v soukromém sektoru.

To jsou vlastně - možná jsem něco zapomněl - takřka všechny změny navržené u daně z příjmů fyzických osob.

U daně z právnických osob jsem o té základní změně už mluvil, protože je objemově nejvýznamnější, to jest zvýšení daně z příjmů právnických osob o 2 procentní body z 19 % na 21 %.

Současně se vracíme k něčemu, co už v českém daňovém řádu bylo, a to je omezení uznatelnosti daňových výdajů u hodnotnějších vozidel. Stanovili jsme tu hodnotu 2 miliony korun bez DPH. Byl jsem ujištěn, že všechny vozy, které se vyrábějí v České republice, se tam vejdou. Jen pro připomenutí, je to někdy opravdu legrační - v roce 2020 bylo v České republice registrováno 101 nových vozů ferrari, a to 96 jako služebních neboli firemních. Bezesporu platí, že daňově uznatelné náklady jsou ty, které potřebujete k zajištění zisku, to znamená to, že podnikatel potřebuje služební vozidlo, je bezesporu, otázka je, zda má být plně daňově uznatelné bez limitu. My navrhujeme, aby ten limit byl 2 miliony korun, a současně navrhujeme, aby vratka DPH byla z té samé hodnoty, tedy ze 2 milionů korun, 21 % rychle spočteme, že to je něco přes 400 000. Nikomu nebráníme, aby si kupoval dražší služební automobily, jenom nebudou daňově uznatelné a nebudou snižovat základ pro daň.

Současně přistupujeme k dalšímu kroku, jak podpořit bezemisní vozidla. My jsme společně - nevím jestli loni, nebo předloni, omlouvám se - pokud máte firemní vozidlo pro soukromé účely, máte uzavřenou smlouvu se svým zaměstnavatelem, tak z konvenčního vozidla, z vozidla s konvenčním motorem, platíte 1 % pořizovací ceny měsíčně, respektive daníte 1 % pořizovací ceny vozidla, u nízkoemisních jsme prosadili a platí dnes 0,5 % pořizovací ceny. My navrhujeme, aby u bezemisních neboli u elektromobilů to bylo 0,25 % pořizovací ceny. Odmítáme podporovat elektromobilitu systémem nějakých dotací. Některé evropské země to dělají, že přímo poskytují dotaci na pořízení elektromobilu. My jdeme cestou ekonomické motivace, ať už snížení odpisů, zrychlení odpisů včetně infrastruktury dobíjecích stanic, tak snížení této hranice, pokud máte služební vozidlo k soukromým účelům, na 0,25 procentního bodu.

Tolik bych řekl základní změny v zákoně o dani z příjmu, ať už fyzických, nebo právnických osob.

DPH: navrhujeme vrátit se k osvědčenému systému dvou sazeb DPH. Navrhli jsme, abychom zachovali základní sazbu ve výši 21 % a místo snížené a druhé snížené sazby měli jednu sníženou sazbu, místo 10 a 15 % abychom měli jednu sazbu 12 %. Současně, když navrhujeme dvě sazby, jsme docela poctivě prošli všechny položky, které jsou dnes v těch snížených sazbách, a opět jsme postupovali stejně jako u daňových výjimek. Snažili jsme se identifikovat nějaký společenský, ekonomický, sociální, zdravotní důvod pro danou komoditu, výrobek či službu, který by měl mít na základě tohoto nárok či by byl oprávněn, aby byl ve snížené sazbě. Samozřejmě, DPH je částečně harmonizovaná daň, takže žádný členský stát, ani Česká republika, nemají úplně volné ruce a jsou prostě komodity a služby, které musí být v základní sazbě. Samozřejmě členský stát si sám vybírá, kolik je základní sazba, kolik má snížených sazeb a jak vysoké jsou snížené sazby.

Možná bych jenom připomenul, že u tří velkých položek rodinného rozpočtu neboli spotřebního koše dojde ke snížení DPH z 15 na 12 %. Můžeme vést debatu, jestli to bude promítnuto částečně, úplně nebo vůbec do koncových cen. Rozsoudí nás čas, jinak to vlastně nemá cenu. Ta debata může být jenom akademická, ale jedná se o tyto tři základní... (Poslanci před řečnickým pultem diskutují. Obrací se na předsedající.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Ano, pane ministře, chápu. Poprosím kolegyně a kolegy o ztišení. Prosím.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: ... tři základní komodity: potraviny z 15 na 12 %, stavební práce týkající se bydlení z 15 na 12 %, zdravotnické prostředky z 15 na 12 %. To všechno jsou významné, v tomto případě negativní dopady do státního rozpočtu, respektive ve prospěch daňových poplatníků. Toto je snížení daní. Celkově náš odhad v této chvíli je, že pokud by to bylo schváleno, jak je to navrženo, negativní dopad by byl asi 6 nebo 7 miliard. Samozřejmě bude záležet na finální podobě zákona, aby se to dalo vyčíslit, odhadnout mnohem přesněji. Jenom připomínám, že to jsou statické modely, nemohou být dynamické. To znamená ale, že nic lepšího než buď hotovostní, nebo aktuální dopad těchto opatření prostě není k dispozici.

Přejdu ke spotřebním daním. Dneska dopoledne jsme schválili novelu zákona o spotřebních daních, která se týkala motorové nafty. To znamená, tam žádný návrh ani u motorové nafty, ani u bezolovnatého benzinu samozřejmě už není. Vedli jsme tady debatu, někteří z nás vystupovali v minulých týdnech či měsících k daňové výjimce, které se říká zrušení osvobození leteckých pohonných hmot. Je to moc hezké, mně by se to moc líbilo, až na to, že to není jenom evropsky, ale celosvětově harmonizováno. Jediné, co můžeme, kde můžeme zrušit to osvobození - a my to navrhujeme - jsou vnitrostátní lety. U všech ostatních Česká republika jako signatář mezinárodních dohod není schopna. Stávající směrnice Evropské unie obsahuje povinné osvobození tryskového paliva v rámci mezinárodní přepravy a přepravy uvnitř Evropské unie. V této chvíli probíhá revize. Já se stavím na stranu těch států, které chtějí zrušit osvobození, respektive nechat to na členských státech, zrušit povinnost osvobození. Je to úplně něco jiného. Když máte povinnost, tak to musíte mít, a když tu povinnost zrušíme, tak to záleží na každém členském státu, který podle své ekonomické situace, toho, jak je silný tento sektor průmyslu, to buď udělá, nebo neudělá.

Dále chceme zjednodušit vratky za takzvanou zelenou naftu pouze podle normativů. Dneska jsou dvě možnosti - normativy nebo skutečné čerpání. My navrhujeme pouze podle normativů. Je to v duchu toho, co jsme často prezentovali, nějaká důvěra v podnikatele. Pokud to jsou normativy, odpadne administrace jak na straně těch, kteří to čerpají, tak na straně státu, takže je to snížení byrokracie.

Rušíme další daňovou výjimku, to znamená zrušení vratky spotřební daně z minerálních olejů ve spotřebovaných mineralogických a metalurgických procesech.

Dostáváme se ke spotřební dani za tabák. V předminulém volebním období byl poprvé použit podle mě dobrý a vhodný institut tříletého daňového plánu. Ten byl dvakrát, letos skončí shodou okolností. My vzhledem k tomu, v jakém roce volebního cyklu se nacházíme, jsme přišli s návrhem na čtyřletý daňový plán, aby budoucí vláda nemusela hned několik týdnů po svém ustavení řešit případné prodloužení toho daňového kalendáře. U standardních cigaret navrhujeme, aby to bylo v tom režimu 10 - 5 - 5 - 5. To znamená, aby se to v prvním roce zvýšilo o 10 % a v dalších tří letech po 5 %. Samozřejmě jsme se při stanovování těchto procent dívali zejména na okolní země, kde v této chvíli jediný, kdo má nižší spotřební daň z tabáku, je Polsko, ale i v Polsku je schválený čtyřletý daňový plán, kde každý rok zvyšují spotřební daň o 10 procentních bodů.

Další kategorií, kterou jsme se zabývali, je zahřívaný tabák. My máme v programovém prohlášení větu, na které se podle mě zase shodne většina politické reprezentace bez ohledu na to, jestli je ve vládě, nebo v opozici, že v tomto případě budeme spotřební daně uvalovat podle míry škodlivosti. Neříkáme, že něco není škodlivé, ale zahřívaný tabák je méně škodlivý než klasické cigarety, to nám tvrdí experti, odborníci. I v tomto případě navrhujeme daňový kalendář, a to čtyřikrát 15 %. Dnešní stav je takový, že daňové zatížení zahřívaného tabáku odpovídá zhruba 21 % zdanění klasických cigaret. Tím, že navrhujeme rychlejší daňový kalendář u zahřívaného tabáku, po těch čtyřech letech by se to zdanění mělo dostat na 29 % vůči zdanění klasických cigaret. Pak jsme se také zaměřili na produkty, které zatím zdaněny nebyly, ať už to jsou nikotinové sáčky, nebo elektronické cigarety. Poprvé je tam pokus zdanit i nové typy výrobků, které ještě nesou známy. Když se podíváte do posledních, já nevím, osmi, deseti let, vždy vznikl nějaký nový produkt v tomto odvětví průmyslu, který nebyl nějakou dobu zatížen daní. Pamatujeme si tady na listy tabáku, z kterých se dělal tabák na kouření. Pak přišel zahřívaný tabák, tak zase nějaké období nebyl zdaněn. Teď tu máme nikotinové sáčky, elektronické cigarety, takže v tomto návrhu je řekněme pokus, jak od začátku, pokud přijde nový produkt, ho také zdanit, protože pokud ten produkt není zdaněn, není zatížen spotřební daní, podle mě získává větší prostor na trhu než prostředky, které zatíženy spotřební daní jsou.

Stejně tak zákon o spotřebních daních řeší daň z lihu. Tady vlastně po vzoru tabáku poprvé navrhujeme také daňový kalendář na čtyři roky, a to vlastně ve stejném procentuálním zvýšení jako u tabáku, to znamená, v roce 2024 o 10 % a v dalších třech letech o 5 %.

Když jsem srovnával to, jak opozice říká: mimořádné, historické zvýšení daní, tak jsem popsal ty nejvyšší položky, a řekněme si, že u spotřební daně z tabáku jsou to 3 miliardy ročně. A je to samozřejmě otázka, zda i tohle je a bude předmětem politického souboje, zda i tohle je zvýšení, které opozice jako celek - vím, že máme dvě opoziční hnutí - odmítá, nebo ne, protože pak je třeba, pokud na tom bude částečně shoda, odpočítat tuto hodnotu od politického souboje o ten zbytek.

Daň z hazardu: myslím, že všichni známe stávající stav, včetně toho, jak se dělí daně z hazardu. Dneska v zásadě máme dvě sazby 23 a 35 %, kdy obě dvě ty sazby jsou takzvaně land base, to znamená v provozovnách buď 35, nebo 23, a stejně tak na internetu podle typu her jsou sazby buď 35, nebo 23. Náš návrh je takový, aby veškeré hry na internetu podléhaly jedné sazbě 35 % a všechny ostatní, to znamená land base v provozovnách, podléhaly jedné sazbě 30 %. Současně navrhujeme, aby všechny daně z hazardu na internetu skončily ve státním rozpočtu, dneska se část dělí mezi města a obce. Tam žádné externality z toho, že někdo hraje na internetu, nemohou vznikat. Takže náš návrh je, aby veškeré příjmy z daně z hazardu na internetu končily ve státním rozpočtu. Jinak ten návrh zachovává status quo. Za sebe, za Ministerstvo financí, říkám, pokud bude většinový názor, že i z těch ostatních si má více brát stát, já to určitě podpořím. Pokud někdo říká, že tím chce snížit motivaci obcí k tomu, aby povolovaly tato zařízení na svém území, tak samozřejmě, pokud se větší část odvede do státního rozpočtu, bude se snižovat tato motivace. Nicméně v této chvíli navrhujeme status quo zejména proto, že velmi silně o to stály stavovské organizace, zejména Svaz měst a obcí. Myslím, že není ostuda přiznat, kdo konkrétně chtěl například v tomto případě zachovat stávající rozdělení této daně. Navrhujeme, ten náš návrh zvyšuje příjem státního rozpočtu o 4,2 miliardy korun. To znamená, opět zní moje otázka, a ta není hypotetická a budu se snažit v průběhu prvního, druhého čtení získat odpověď ze strany opozice, zda i toto zvýšení daní je předmětem kritiky a politického souboje, nebo se na tom shodujeme. Pokud bychom se na tom shodli, tak opět z toho objemu, kde je politický spor, je třeba toto, 4 miliardy, odečíst, nebo více než 4 miliardy, u tabáku to jsou více než 3 miliardy.

Daň z nemovitostí: podle všech mezinárodních srovnání, podle všech doporučení, které dostáváme z OECD nejenom v tomto volebním, ale i v minulých volebních obdobích, je konstatováno, že podíl majetkových daní v České republice je mimořádně nízký vůči HDP. Jsme asi 36. z 38 zemí OECD, což není ten nejdůležitější argument. Nicméně to, co navrhujeme, je zavedení takzvaného státního koeficientu, které se rovná koeficientu 1. Představuje to zvýšení daňových příjmů zhruba o 9 miliard korun. Navíc tam zavádíme - v tomto případě mně to nevadí - valorizační mechanismus u daně z nemovitostí, který by se týkal samozřejmě i těch peněz, které končí v obecních rozpočtech. Je to obecně problém, pokud je částka daňová nebo nějaký parametr uveden v absolutní hodnotě v zákoně, dřív nebo později reálná hodnota této částky prostě v čase klesá. Navíc se tam snažíme vyřešit některé letité problémy. A teď jenom, já myslím, že můžeme občas říct nějaký problém, který vypadá hrozně veliký, a pak zjistíte, když se podíváte, že vlastně ten problém se dá podle mě jednoduše vysvětlit.

Odpovídal jsem na dotazy některých z vás, proč navrhujeme zrušit daň z nemovitosti z rybníků - protože Finanční správa musí posuzovat, zda se tam chovají ryby, nebo ne, a roční výnos této položky je, prosím, 1 025 000 korun českých. Kdybychom to měli dělat poctivě, tak bychom museli obcházet všechny rybníky a kontrolovat, zda se tam chovají ryby, nebo ne. Myslím si, že to není žádná úlitba rybářům nebo něco takového, ale je to normální lidská reakce v okamžiku, když z celostátní daně máte celkový výnos 1 milion korun, tak je na místě si říct, že náklady budou bezesporu vyšší než výnos.

Další návrhy zákonů slouží taky například k reorganizaci a zjednodušení Celní správy. Jak jsem říkal, k zrušení kolků, dále k sjednocení vymáhání justičních pohledávek. Samozřejmě součástí ozdravného balíčku je novela zákona o platech ústavních činitelů, kdy, když se na to podíváte, se snižuje tempo valorizace, a to rychleji, než se snižovalo tempo valorizace u jiných zákonů, kde jsme k obdobnému kroku přistoupili.

Díval jsem se, jak dlouho mluvím, myslím, že už to tak pomalu stačí, i když bych o tom mohl mluvit dlouho. Důvodová zpráva má zhruba 500 stran, nicméně myslím, že je čas dát prostor i pro ty, kteří se k tomu chtějí vyjádřit podrobněji v prvém čtení.

Otevřeně říkám, že včera jsem s ním byl konfrontován ze strany novinářů - první čtení neslouží k tomu, aby se přednášely pozměňovací návrhy. Samozřejmě mohou, ale myslím, že čas na pozměňovací návrhy přijde v druhém čtení, a pak jednání o pozměňovacích návrzích a rozhodování jednotlivých klubů, zda je podpoří, přijdou v období mezi druhým a třetím čtením. Takže když se mě někdo včera ptal, zda jsem už viděl pozměňovací návrhy opozice, tak jsem řekl, že ne, ale že na to ještě dostatek času. (Poslankyně Schillerová z lavice naznačuje, že ještě nejsou.) Ony nejsou. Možná budou, možná nebudou, jenom odpovídám, že je docela logické, že v prvním čtení se ještě nenačítají nebo nedávají do systému jednotlivé pozměňovací návrhy.

Tak se vrátím tam, kde jsem začal: populární to není, udělat to musíme. Když jsme přijímali vládní odpovědnost, tak jsme řekli, že budeme dělat správná rozhodnutí, byť nebudou populární. Jsem přesvědčen, že ozdravný balíček je ve prospěch lepší budoucnosti České republiky, lepšího stavu českých veřejných financí a lepšího stavu českého státního rozpočtu. Není na tom žádný paradox, že zdravé veřejné finance jsou mnohem důležitější pro nízkopříjmové a středněpříjmové skupiny než pro ty ostatní. Tito naši spoluobčané jsou mnohem víc závislí v dobrém slova smyslu na pomoci státu, aby byli první, kdyby stát byl v nějakých velkých ekonomických problémech a nebyl by schopen poskytovat služby v rozsahu, na které jsou občané zvyklí.

Já jsem se dočetl, já jsem to nepočítal, že je to pátý ozdravný balíček v dějinách České republiky. Byli tam vyjmenováni jednotliví ministři financí či premiéři, kteří v té době stáli v čele vlády nebo v čele Ministerstva financí, a dozvěděl jsem se poměrně překvapivou věc - a to říkám opozici, která nás častuje velmi silnými přídavnými jmény - že je to první ozdravný balíček, který nesahá do systému sociálních dávek. Je to možná proto, že jak jsem říkal v úvodní řeči, snažili jsme se najít taková opatření, která by žádnou skupinu nezasáhla příliš. Věřím, že se nám to povedlo. Věřím, že debata bude korektní, věcná, na základě faktů a dat, že těch silných slov příliš nezazní. Když zazní, nic se neděje. Já myslím, že to je v pořádku, a budu vám říkat to, co jsem vám říkal dneska o tom, jak jste tipovali a jak jste strašili před loňskou zimou, jak jste od února kritizovali a věděli, jak dopadne státní rozpočet. Ta čísla nakonec rozhodnou, čísla ukážou, že ten, kdo měl silná slova, třikrát denně říkal, jak to všechno špatně dopadne, zda pravdu měl, nebo pravdu neměl. Podle mě nemá cenu si dopředu říkat, kdo bude mít pravdu.

My jsme přesvědčeni, že návrh zákona je vyvážený, správný a potřebný, je v dobrém slova smyslu výsledkem politického kompromisu všech pěti vládních stran, a jménem vlády České republiky vás žádám, abyste propustili tento návrh zákona do druhého čtení. A těším se na debatu, která nás bude provázet celým legislativním procesem v dolní i v horní komoře Parlamentu České republiky. Děkuji za slovo. (Potlesk z koaličních lavic.)

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji, pane ministře, a prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení, pan poslanec Jiří Havránek. Pane zpravodaji, prosím.

 

Poslanec Jiří Havránek: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážený pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové, odhlasovali jsme si, že nás dnes nečeká dlouhá noc, jak říkal pan ministr spravedlnosti, prostřednictvím paní předsedající, nicméně i tak nás čeká dlouhý den a já se pokusím být ve své zpravodajské zprávě i na základě poměrně široké zprávy pana předkladatele pana ministra co nejstručnější.

Máme před sebou vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony související s konsolidací veřejných rozpočtů, mediálně známo jako konsolidační balíček nebo ozdravný balíček, který je jedním z klíčových výstupů dohody stran vládní koalice, která byla veřejnosti finálně představena na tiskové konferenci již 11. května 2023. Poslanecké sněmovně vláda návrh předložila 30. 6. 2023, a to jako sněmovní tisk 488, a téhož dne byl tento návrh rozeslán nám jakožto poslancům.

Tento tisk tvoří nejvýznamnější část opatření směřující ke snižování strukturálního deficitu státního rozpočtu a konsolidaci veřejných financí, přičemž se soustředí na ta témata, která vyžadují legislativní řešení. Samozřejmě vy všichni, kteří jste viděli ať už tiskovou konferenci, či poslouchali další vyjádření, ať už pana ministra, či dalších představitelů vlády, víte, že následně jsou tam i opatření na straně výdajové, která naleznete i taktéž v důvodové zprávě tohoto daňového balíčku.

Myšlenkovým východiskem a základem řady z těch opatření, které naleznete, ať už v tomto tisku, nebo v celém ozdravném balíčku, byla diskuse, ať už s odborníky, nebo i s členy Národní ekonomické rady vlády. Formálním předkladatelem, člověkem, s nímž tedy strávím mnohé dny a večery v průběhu tohoto půl roku nebo několika následujících měsíců, je sice ministr financí, nicméně se jedná o soubor návrhů, na kterém se podílely i ostatní rezorty. Nalezneme zde zákonná opatření tematicky z rezortů samozřejmě financí, Ministerstva práce a sociálních věcí, průmyslu a obchodu, dopravy, Ministerstva spravedlnosti a Ministerstva vnitra. Celkově je v tomto návrhu obsažena novelizace 63 právních předpisů, a to na více než 700 stranách, včetně tedy důvodové zprávy. Dochází ke zrušení, jak jsme slyšeli, 21 daňových výjimek a omezení či úpravě jedné takovéto daňové výjimky, taktéž snížení počtu sazeb DPH na dvě se sazbami 12 a 21 %. Celkový finanční dopad konsolidačního balíčku jako celku je na rok 2024 97,7 miliardy korun, na rok 2025 53 miliardy korun, s tím, že příjmy, tedy to znamená to, co právě řešíme, zejména zde v tomto sněmovním tisku, v roce 2024 tvoří 35,2 miliardy a v roce 2025 37,1 miliardy korun.

Tolik tedy, jak jsem slíbil, má krátká stručná zpravodajská zpráva a těším se - věřím - na věcnou diskusi a debatu. Díky za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji panu zpravodaji.

Než otevřu obecnou rozpravu, načtu ještě omluvy. Omlouvá se pan poslanec Bžoch Jaroslav - ten bere zpět svoji omluvu a omlouvá se od 15 do 16 hodin pan poslanec Bžoch, pan poslanec Metnar od 14 hodin do 15 hodin z pracovních důvodů, pan poslanec Špičák od 16 hodin z rodinných důvodů a pan ministr Rakušan od 18 hodin z osobních důvodů.

Otevírám obecnou rozpravu, do které mám přihlášeno několik přednostních práv, a jako prvního požádám pana místopředsedu Karla Havlíčka. Prosím, pane místopředsedo.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážený pane ministře, včera jsem zhodnotil situaci, vzal jsem to trochu více politicky a pokusil jsem se i nastínit argumenty, proč jsem názoru, že váš balíček, já to tak beru, beru to po té stránce daňové i po té stránce úspor, nemůže fungovat. Dneska půjdu více do detailu, přesto jenom se k tomu ještě krátce vrátím, protože se domnívám, že je to celkem zásadní věc.

Udělat takhle zásadní, takhle důležité kroky znamená, že musíte strhnout veřejnost, musíte strhnout ty, kteří vám v tom mají pomoci. Aby vám v tom pomohli, znamená to, že vám musejí věřit, a vy jste bohužel v situaci, že vám dnes ti, po kterých to chcete, už nevěří. Můžeme se bavit o tom, proč tomu tak jest? Protože vám nevyšly rozpočty 2022, pravděpodobně nedopadne zcela podle očekávání rozpočet 2023, ale možná méně důležité než ta čísla je to, jakým způsobem se to připravuje, jakým způsobem se tam zachází s různými triky, švindly a tak dále. Prostě nebudíte u lidí v tomto důvěru. Současně po nich něco chcete - aby šetřili, ale sami příkladem nejdete, ať už je to tím, že máte o tři ministry více, že zde máte celou řadu nových politických náměstků a tak dále. Podle mého je otázka důvěry v tomto nesmírně důležitá.

Současně jsem zde včera i nastínil to, že z mého pohledu nemáte dostatek personálních kapacit, které by budily důvěru v to, že se vám tento, říkejme tomu restart hospodářství - protože i tak se to dá nazvat - podaří. Poradci budí spíše nedůvěru, a to není o tom, že by ti poradci byli špatní ve smyslu své kvalifikace. Je to o tom, že oni nemají zodpovědnost a oni se chtějí zejména zviditelnit, a vy se nesmírně opíráte celou řadu poradců. To, že nebudí vaši lidé důvěru, o tom svědčí například to, že zde projednáváme zcela zásadní hospodářskou záležitost, a ministr pro hospodářství, i když vím, že se to tak nejmenuje, ale můžeme říci, že to je do značné míry ministr průmyslu, obchodu, inovací, energetiky a tak dále, zde není. Popravdě, on zde není už delší dobu. Už minule jsem se zde ptal, jestli jste náhodou někdo neviděl pana ministra Síkelu? Určitě si vzpomínáte na film Hledá se Nemo. Můžeme říct: Hledá se Jožka. Pokud ho někdo z vás, prosím pěkně, uvidíte z koaličních poslanců, vyřiďte mu, že se zde probírá zcela zásadní hospodářská záležitost a že by neškodilo, kdyby se taky ukázal a například k oblasti průmyslu, energetiky, čehož se to nepochybně bude týkat, aby k tomu řekl pár svých slov nebo svůj pohled.

Dalším problémem je to, že vás je pět. To je realita. Vytváříte eintopf, naházíte do něj vše možné, jeden si prosadí víno výměnou za to, že bude 0 % DPH na knihy, a takto to dáváte dohromady. Ano, to je důsledek pětikoalice. To je realita.

A tím posledním problémem z mého pohledu je to, že nemáte jasnou a ucelenou vizi, za kterou byste šli, a ta nemusí být dlouhá. My tu vizi můžeme kritizovat, ale vy byste si ji měli obhájit, a nehledě na to, jestli ztratíte, či neztratíte voliče, byste za ní měli tvrdě jít. Já jsem žádnou vizi od vás neviděl. Vidím spousty nápadů, myšlenek, některé lepší, některé horší, ale opět si troufám tvrdit, že to je do značné míry daň za trošku chaotickou pětikoalici, myslím tím chaoticky poskládanou ve smyslu všech možných směrů.

Principiálně se neshodneme v jedné věci, a to je v tom, že restart hospodářství, aspoň tak já to vnímám, my vnímáme tak, že by se měl udělat prostřednictvím privátního sektoru, a to tak, že se bude motivovat, myslím tím firmy, živnostníky, zaměstnance. Současně jsme toho názoru, že se musí dělat přes úspory, ale zcela jasné, a nemůže se to nějak obcházet, současně že se to musí udělat tak, že se nezvýší daně až na absolutní výjimky, na kterých jsme schopni se domluvit - já k tomu dojdu. Mimo jiné, to jsme neudělali ani v době covidové, a velmi dobře to víte, že jsme daně snižovali, jakkoliv byla nepříznivá ekonomická situace.

Současně jsme toho názoru, že mimo to, že se nesmí daně zvyšovat, tak se musí důsledně vybírat. Ano, otevřeně říkáme, že chceme opětovně EET, tak jako vy jste říkali, že ho chcete zrušit, a máme důvody pro to, proč se domníváme, že ano. A nejsou to jenom ty zákaznické důvody, kdy v současné době jsme pro smích celému světu, kdy se u nás ruší platby kartami, cash only, ale je to proto, že stát přichází o zdroje, a je to proto, že jsou silně zneklidněni poctiví obchodníci. Ale to je konečně to, před čím jsme varovali, a velmi dobře to víte.

A potom jsme toho názoru, že se musíme dívat i do budoucna, protože to není jenom o současné situaci. Dnes něco možná zachráníme, možná něčemu pomůžeme, možná lépe, možná hůře, ale taky jak to bude za dva, za tři, za čtyři, za pět let? A to zvládneme jedině tehdy, pokud umožníme opět privátnímu sektoru, ne tomu státnímu, investice. Že to stát dohání a že investuje do silnic, do dálnic, je nepochybně dobře, ale my především musíme uvolnit špunt pro firmy, aby investovaly, aby měly chuť investovat, pochopitelně pro rodiny. a současně abychom vytvořili takové prostředí, ve kterém se bude dobře inovovat, jinými slovy, tvořit nové produkty - výzkum, věda a tak dále. To je naše vize.

Vy jdete přes stát, ne přes privátní sektor. Kolikrát jste, pane ministře, řekli na té tiskové konferenci - z mého pohledu velmi nepovedené - kolikrát jste řekli: My se omlouváme? Kolikrát jste řekli: My věříme vám, toto udělají firmy, toto musí udělat ony? Všechno bylo jenom: My uděláme, my rozhodneme, my to zvládneme. Demotivujete privátní sektor těmi všemi opatřeními, která děláte a která jste zde představil před chvílí.

Úspory, na kterých bychom se částečně dokázali s vámi shodnout - neříkám, že na všech, ale diskutujme o nich - nahrazujete, neříkám zcela, ale do značné míry, úvěry. Takže odeberu, ale současně si můžete půjčit peníze. Daně zvyšujete, o tom není nejmenších pochyb, tady se zcela zásadně lišíme. A navíc posíláte firmy do šedé zóny, ať už prostřednictvím EET, nebo tím, že de facto vytváříte pro ně další zátěž, například v podobě vyšších odvodů u osob samostatně výdělečně činných, na což nepochybně řada těch firem bude reagovat tak, že pojede více v účetnictví šedém.

Investice: jakkoliv tvrdíte, že je podporujete, tak už je začínáte utlumovat. Podívejme se například do dopravy, které dopravní stavby už se nyní stavět nemohou. A co se týká výzkumu, vývoje a inovací... A je to pravda, pane ministře, silnice 1/20, podívejte se na to, strašná škoda, u Českých Budějovic, co sdělilo ŘSD minulý týden - nemůžeme vysoutěžit, protože chybí prostředky, o 2 miliardy se jedná. Ale můžeme se bavit o jednotlivých stavbách. To se nám nestalo za poslední tři, čtyři roky.

A co se týká vědy, výzkumu a inovací, tak jste vypustili první balonek, minus 10 %, ačkoliv jste ještě pár týdnů předtím tvrdili, že na ty peníze nesáhnete. Ano, teď berete, ať jsem objektivní, trochu zpátečku a říkáte: Možná to nebude těch 10 %. Ale tady je podstatné možná ještě něco jiného. Nejenom to, jestli vezmete 3 %, 10 %, nebo necháte na nule - samozřejmě že je lepší to nechat, ideálně o něco přidat - ale rozumím, že jsme v prekérní situaci a že asi přidávat mnoho nebudete. Ale už jenom to, jak uvažujete, že to vypustíte ven, že se vědě budou ty peníze brát, znamená to, že úplně jinak uvažujeme hospodářsky. Tahleta úspora je ta nejdražší, která by nás mohla potkat.

Abych zrekapituloval náš pohled a váš pohled. My se hlásíme - klidně nás za to kritizujte - že bychom šli cestou úspory přes strukturální deficit na bázi 50 miliard korun ročně. Můžete říkat, že to je málo, a my vám budeme argumentovat, že to je dostatečné, dokonce vám budu argumentovat, že podle mého názoru se vám nepodaří o mnoho více, ale opíráme to o to, že dokážeme tyto zdroje najít. Já jsem to zde včera rozebíral, klidně to ještě jednou otevřu, a bylo by to na části, kde se shodneme, to znamená, to jsou úspory na státu, to je těch vašich 20 miliard korun, a dokázali bychom se zřejmě sjednotit na těch velmi specifických daních - a to tady zjednoduším - to jsou ty daně z neřesti a hazardu a podobně. A pak bychom šli tedy přes EET - tam bychom se asi neshodli - šli bychom přes důslednější výběr daní. Ale tvrdíme, že bychom 40 až 50 miliard byli schopni uspořit. Když to otočíme čtyřikrát až pětkrát, beru strukturální deficit 200 až 230 miliard korun, tak bychom za čtyři roky toto zvládli. A současně říkáme, že tím nevyléváme s vaničkou i dítě. Zjednodušeně řečeno, dokázali bychom přitom rozumně investovat, dokázali bychom přitom udržet přiměřený růst výdajů na vědu a nezasáhli bychom ty nejsociálnější skupiny. Vy říkáte něco jiného: My půjdeme 90, respektive 140 miliard korun ročně. A já se vám budu snažit dokázat, že to máte postavené na vodě a že nedocílíte těch 90 až 140 miliard korun v příštím, respektive v přespříštím roce. Daně jsou totiž nejisté a výdaje se obávám, že budete do značné míry obcházet úvěry.

Ať jsem konkrétní, nejdříve u těch daní. Jsem principiálně proti tomu, jakým způsobem daně nastavujete, to znamená, že je zvyšujete plošně. Považuji to za kontraproduktivní a vadí mi to z mnoha důvodů. Vadí mi to i proto, že vaše předvolební rétorika v roce 2021 byla úplně jiná. Můžete říct: Změnila se situace. To beru. Jenomže vy jste měli úplně jinou rétoriku i v roce 2022. Ještě na podzim pan premiér Fiala tvrdil, že ty daně, které jste nakonec všechny zvýšili, se zvyšovat nebudou. A řekl zatím jedno slovo: Nebudeme daně zvyšovat. Tečka. A rozebral je tam všechny předtím. To bylo v říjnu roku 2022. To už jste věděli, v jaké jsme situaci, to už jste věděli, jak se to nezvládlo s cenami energií a tak dále. To už jste věděli, co nás bude čekat, už se připravoval konečný rozpočet roku 2023. Jenomže vy jste měli rétoriku jinou ještě v roce 2023. Ano, i ministr financí pan Stanjura ještě v dubnu tvrdil, že neví nic o tom, že by se měly zvyšovat odvody pro osoby samostatně výdělečně činné. Tvrdil to několik týdnů poté, co ministr práce a sociálních věcí přesně toto avizoval, a konečně přesně tak to dopadlo. Nevím, jakým způsobem komunikujete ve vládě.

Vadí mi pochopitelně to, že zavádíte poměrně velké zmatky do daně z přidané hodnoty. Ano, vy na jednu stranu říkáte: My to secvakneme ze tří na dvě. Beru tedy, že ta nula není, i když se svým způsobem můžeme handrkovat, ale to není to podstatné. Ale ta logika mi opravdu uniká. Vy říkáte: Zjednodušíme to. No, pro koho to zjednodušíme? Pro stát. Ale ve finále dopad, to jste tady sám přiznal, bude možná 6, možná 7 miliard ve smyslu ztráty. (Ministr Stanjura má občas poznámku mimo mikrofon.) A může být. Tak. A současně to nepomůže těm, kteří nakupují ty výrobky, protože s dávkou pravděpodobnosti lze předpokládat, že z těch 15 na 12 % se neprojeví v cenách, možná nepatrně to stoupne z těch 10 na 12, to znamená, suma sumárum pro zákazníka žádný velký benefit. A to neberu to, že jste se chytli do vlastní smyčky a že jste v tom udělali totální zmatek v tom, že na věcech typu časopisy, voda pro kojence, časopisy versus noviny, voda pro kojence versus víno a tak dál, jste pochopitelně vykopali příkopy a už se nezbavíte nikdy toho, že ti, kteří vás budou chtít kritizovat, naprosto objektivně a správně budou tvrdit, že jste se nechali zlobbovat, ať už je to pravda, nebo to není pravda. A já ale nechci, abyste to točili na pornočasopisech, to není to podstatné. Jsou tady daleko horší věci, toto je svým způsobem jakási hořká třešnička na dortu. My jsme konečně taky v době covidu udělali v rámci rychlých opatření celou řadu věcí, které jsme pak museli brát zpátky, určitě si vzpomínáte na kelímky na kafe a tak dále. Ale má to jeden rozdíl, pane ministře. Kelímky na kafe jsme rozhodovali během jednotek hodin a museli jsme udělat stovky opatření. A když jsme udělali něco blbě, druhý den jsme se za to omluvili a kelímky jsme změnili. Vy jste na to měli několik měsíců, a přesto jste to udělali takhle zmateně. Ale znovu říkám, to není podstata toho restartu, to jsou jenom průvodní jevy.

Já se fakt nestačím divit, pane ministře, že speciálně ODS zvyšuje takto plošně daně, i když vy to bagatelizujete ve smyslu, že v podstatě o nic nejde, že to je pár miliard. Ale když se na to podíváte, v podstatě jdete takřka kobercovým náletem, někde více, někde méně.

Dneska jsem byl v Duelu s panem místopředsedou Skopečkem. V podstatě vy jste zde před chvílí řekl něco podobného. Pan místopředseda tvrdil: Kdyby to dávala dohromady ODS, bylo by to jiné, toto je kompromis. V zásadě jste řekl de facto totéž před chvílí. No, pane ministře, to není kompromis, to je kapitulace. To je jak z dílny ČSSD, případně komunistů. (Hlas mimo mikrofon.) Paní předsedající, prosím, kdyžtak uklidněte pana ministra...

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Ano. Pánové, prosím, nepokřikovat na sebe, když tak pan ministr se může přihlásit s faktickou poznámkou.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Tak si vezměte diazepam nebo něco... (Smích v sále.), vždyť je to o klidu. Mluvil jste klidně, mluvil jste dobře, já se snažím... (Opět hlas mimo mikrofon.) Nejsem nervózní, já nepokřikuji na vás. A znovu opakuji, pokud budete cokoliv chtít říct...

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Znovu opakuji, pánové, prosím, nekomunikujte spolu takto napřímo. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Takže ještě jednou. Není to, pane ministře, kompromis, je to kapitulace - a opakuji - jako z dílny ČSSD a komunistů. A vy jste správně teď tady na mě vykřikl: Vašich koaličních partnerů. Správně jste to řekl. My jsme měli koaliční partnery ČSSD, komunisty nikoliv, ti nás tiše podporovali, v tom máte pravdu. A já jsem rád, že jste mi to připomněl, protože i oni po nás chtěli, abychom zvyšovali daně, a vy se na to musíte dobře pamatovat. Jenomže my jsme měli tu sílu se proti nim postavit a nikdy jsme nenechali, aby se daně zvýšily. Vy jste - jakožto možná nejsilnější strana pětikoalice, alespoň přes mandáty - tu sílu neměli. Proto jste kapitulovali. Kapitulovali jste před aktivisty, před různými progresivisty, před různými marxisty, před všemi těmi, kteří tvrdí, že zvyšováním daní se někam posuneme. Fakt nevím, kde jsou vaše ideje. Připadá mi úplně morbidní, že ministr za ODS obhajuje zvyšování daní. Máte dvě možnosti: buď mlčet - ale chápu, že něco říct musíte, tak alespoň říct: Já se za to stydím, že zvyšujeme daně, ale pro pětikoalici je důležitější to, že ji udržíme, než naše přesvědčení, že zvyšování daní neprospěje hospodářskému růstu. Ale vy jste to obětovali a obhajujete, znovu říkám, obhajujete zvyšování daní. Jak ze špatného filmu, protože vy tím do značné míry ohrožujete budoucí růst hrubého domácího produktu.

To, co mě trápí více, než je váš schodek v letošním roce, ať už bude jakýkoliv, je to, jak se vyvíjí struktura hrubého domácího produktu. Přece nás (to) nemůže nechat klidnými. To, že dneska HDP táhne zejména stát investicemi a že to táhne spotřeba státu, to je špatné znamení. To mají táhnout firmy, to mají táhnout spotřebitelé, a vy děláte přesně to, že spotřebitele i firmy demotivujete. Ano, teď mi můžete argumentovat tím, že za rok 2022 to nedopadlo tak špatně, a dokonce že možná výběr daní z příjmů právnických osob bude nad očekávání. Zaplaťpánbůh, kdyby to tak dopadlo! Za prvé, to není díky vám, protože to pochopitelně dojíždí ještě z nějaké setrvačnosti, ale hlavně, podívejme se už na rok 2023, jak se vyvíjí hospodaření. Samozřejmě, že rok 2022, ještě dojížděly fixace energetiky a tak dále, energií a tak dále, ale rok 2023 bude nepochybně horší a to se projevuje i nyní v té struktuře hrubého domácího produktu.

Můžeme se podívat, jak je na tom Německo, můžeme se podívat na jeho recesi, na naši vazbu na Německo, čili nečeká nás nic slavného, ale pokud firmy omezují investice, pokud firmy omezují výdaje do inovací, tak logicky se nám to projeví. A to se vůbec nebavíme, jak se to projeví samozřejmě ještě potom v spotřebitelském segmentu, který samozřejmě bude mít problém jak s nákupem spotřebního zboží, tak s investicemi, což už dneska vidíme zcela, zcela jednoznačně. Takže to, co mě trápí úplně nejvíc, je struktura hrubého domácího produktu, jinými slovy, jak to bude vypadat za dva, za tři, za čtyři roky. Můžete říct: To už nás nemusí trápit, ale mě to tedy trápí docela.

Když bych vzal závěr k těm daním, můžeme teď se tady handrkovat a polemizovat, kolik vlastně vyberete, či nevyberete, my vám budeme argumentovat, jak vám nevyšel odhad z windfall tax a tak dál, teď budete říkat, že teď to bude už lepší... já nevím. Ale je to diskuse bez vítěze, pane ministře. Podle mého názoru nemá příliš cenu o tom diskutovat, z mého pohledu je to více o ideologii. Vy se prostě domníváte, že cesta je zvyšování daní, a já jsem názoru opačného. Tečka. Pro mě je to principiální záležitost, je to zásadní, proto já osobně se nikdy nepodepíšu pod váš balíček, protože žádný restart neuděláte zvyšováním daní.

Než přejdu ještě k té druhé oblasti, a to jsou výdaje, jenom malá vsuvka, abych reagoval na vás, pane ministře, když jste zde nadnesl, co jsme vše prognózovali a jak to všechno nedopadlo. Já jsem si v rychlosti - možná jste toho říkal víc - poznamenal tři věci, protože za všemi jsem byl já, to je jednoduché, to nemusí si lidé vyhledávat, kdo zatím byl - Havlíček.

První z nich byla: naše škaredé energetické vyhlídky a jak to nakonec skvěle dopadlo. No, bohužel to dopadlo výrazně hůře, než jsme očekávali, protože podstata je v jedné věci, a to jsou ceny energií. Jak vypadají ceny energií, víme: nejvyšší nárůst cen energií za rok 2022 a zatím nejvyšší nárůst cen energií za rok 2023. Podle dvou nezávislých zdrojů, a to je Evropský statistický úřad a konsorcium společností, které založili regulátoři trhu ve střední Evropě, Household Energy Pricing (Price) index - katastrofa. Hůře na tom už být nemůžeme v cenách. Takže to je ta naše prognóza a vaše aktivity, které s tím byly spojeny.

Ruský plyn: ano, já jsem říkal, že ruský plyn - pozor, vy jste tu měl říct dost podstatnou věc do Evropské unie, že se bez ní Evropská unie do konce roku 2022 neobejde, a možná i v dalším období. Což se bohužel potvrdilo, do roku 2022 se opravdu neobešla Evropská unie bez ruského plynu, říkám bohužel. Bohudík, v těch dalších měsících se to už výrazně zlepšilo a dneska ta závislost už není, já nevím, 40 %, ale je pod 10 % v rámci Evropské unie, což si myslím, že je dobře, takže částečně ano, částečně ne. Nešlo samozřejmě o Českou republiku. To, jak věřím, že už jste si dostudoval, pane ministře, ta na to vliv nemá.

A pak jsem zde říkal ještě jednu věc a to nebylo strašení. Já jsem říkal: Udělejte scénář toho, kdyby se vypínal plyn, v jakých etapách a kdo bude stát v těch skupinách, jak se bude vypínat. To jsem reagoval na to, že jste sami tvrdili, že může nastat situace, že plyn v Evropě nebude. A já nevím, co je divného na tom, že se opozice ozve a řekne: Nemáte připravený žádný scénář, jak by se tak činilo. Co je na tom divného? Že to zaplaťpánbůh nenastalo, je jedině dobře. Ale to, že někdo připomene, že tady žádný takový scénář není, tak na tom tady fakt nevidím nic divného. Ale to nechme.

Důležitější věc než to, co jsem zatím doposud říkal, protože o tom se můžeme dlouze přít, ale stejně žádného vítěze tady nenajdeme, jsou výdaje, protože vy jste to nastavili už na té tiskové konferenci, kterak tedy zejména na výdajové stránce bude vytvořena úspora nebo řekněme deficit, který se bude zmenšovat, a o něco méně na té příjmové. Já jsem toho názoru, že to bude opačně, ale abyste mně to vyvrátil - k čemuž předpokládám, že je mimo jiné i tato diskuse - tak prosím, abyste nám vysvětlil celou řadu položek. Nejdříve to pozitivní, na kterém se shodneme, i když to nebude tak jednoduché, a to jsou úspory na provozu státu - věřím, že mám správně čísla - 11,2 miliardy a úspory na platech 9,7 miliardy, zaokrouhleně 20 miliard korun. S tím my principiální problém nemáme. Určitě to bude chtít ukázat ve větším detailu. Pak tam máte ostatní výdaje na úrovni 3 miliard - tady mám otazník a tady prosím, abyste nám vysvětlil, co to jsou ty ostatní výdaje. A pak tam máme to nejpodstatnější. Já jsem se v tom musel chvíli zorientovávat, protože ta vaše nešťastná tisková konference, kde jste tam pustili studenty vysoké školy, kteří tam odvykládali závěry z bakalářské práce, jaksi zaniklo to nejpodstatnější a to je to, kolik vlastně budete spořit. Pak se vás na to ptala celá řada novinářů a vy jste nakonec Českému rozhlasu - a doufám, že to říkám správně - odpověděl: Možná jsme špatně nakreslili grafy, ale v roce 2024 má to být 47 miliard a v roce 2025 54 miliard. Vycházím z toho, že pro Český rozhlas jste to řekl správně, a bavme se o těchto číslech. Ta čísla pochopitelně jsou dneska silně na vodě. Vy jste je sice rozbetlovali - alespoň v tom globálním pohledu - na pár rezortů, ale aby to dávalo smysl, no, tak si musíme říct o větším detailu těch čísel, jinak vám v tomhle nikdo nebude nic věřit. To znamená, jestliže zde dneska tvrdíte, že to bude 47, respektive 54 miliard korun, a ukazujete jednotlivá ministerstva, tak musíme ukázat detail, na jakých programech a jakých konkrétních výdajů se to dotkne. Zatím jste k tomu neřekli nic ani nám - budiž, ignorujete nás - ani médiím, která si od vás naposledy včera tuším, předevčírem vyžádala ten seznam. Tam jste jim řekli, že to budete řešit později. Jediné, co jste zatím sdělili, bylo jakési prohlášení, že víte, o co nám jde, a že jde určitě o dotace pro Agrofert. Ne, o to fakt nejde - vy jste tím posedlí. Jde o to, abyste vysvětlili, kde na jednotlivých rezortech vezmete ty peníze. A začněme tím největším, a to je Ministerstvo průmyslu a obchodu. Říkáte: Nebude tam 20 miliard korun. Tak, prosím pěkně, pane ministře, i když tady není pan ministr v průmyslu, řekněte nám, kde to těch 20 miliard bude.

Víme, že tam máme tři možnosti. Beru tu největší částku, což je necelých 19 miliard korun za obnovitelné zdroje energie. Buď budou na bedrech státu, pak tedy neplatí to, co říkáte, nebo to přenesete na spotřebitele zpátky, takže musíte všem říct, že jim tedy opět zdražíte energie, anebo asi to nevyplatí těm investorům, to znamená těm, kteří to zde vybudovali, mimo jiné ti, o kterých jsme se tu hádali v roce 2021, jak jste se snažili zvýšit ještě to jejich výnosové procento, ale to už nechme stranou, je jiná doba. Úsporu dotačního byznysu tady tedy nevidím. Pokud pochopitelně neuděláte ten krok, to bych bral - ale já bych byl proti, ale bral bych to tak, že to skutečně uspoříte, že to tedy seberete těm investorům. Pak vás nepochybně bude čekat to, že se budete tady deset let soudit, a z mého pohledu nemáte šanci to vyhrát, protože argument, že už to mají dávno zaplacené, je fakt lichý. Třetina z nich to má dávno překoupené za úplně jiné peníze, to by platilo možná ještě na ty z roku 2010, kterak si tady udělali Klondike, ale ti už jsou dávno někde za vodou.

Pak máme ministerstvo zemědělství. Tam podle informací z rezortu zemědělství se dá v národních dotačních programech najít nikoliv 10 miliard, jak píšete, ale nízké jednotky miliard. Nevím to přesně, ale máme zde nového ministra zemědělství, tak věřím, že nám to vysvětlí.

Pak Ministerstvo dopravy, tam je pan ministr Kupka už trochu přesnější, 6 miliard, bere to tak, že 2 miliardy se vezmou na krajské silnice a 4 miliardy korun že se vezmou na údržbu a na správu. To zní logicky, kdyby tam nebylo to za B, a to je B takové, že si to bude nahrazovat úvěry, což už konečně teď dělá. Určitě si vzpomínáte, jak jsme se tady přeli celý rok, když jsem říkal, že úvěr přes Evropskou investiční banku je kontraproduktivní. Ubezpečovali jste nás, jak to bude skvělé. Výhodná úroková sazba, fajn, tak tam máme 4 až 4,5 %, úrokové sazby. SFDI to nakonec bude splácet. Třeba jednou budete, pane ministře, ministrem dopravy, padne to na vás a budete ten, kdo bude muset splácet tyhlety úvěry. Já jsem principiálně proti, ale to už je věc jiná. Já jenom tvrdím, že toto není úspora, toto je hra na úsporu. Seberete, oni si to naberou na úvěru.

Ministerstvo pro místní rozvoj 2,8 miliardy, tak prosím, ať nám někdo řekne, na čem to bude, a jestli to tedy bude pan ministr pro místní rozvoj něčím nahrazovat, nebo ne, ten výpadek, jestli si bude brát taky úvěr, anebo jestli to skutečně uspoří. Jestli to uspoří, máte pravdu, ano, je to úspora - nikoliv na dotačním byznysu, abychom si rozuměli, protože místní komunikace, školky a podobně není dotační byznys - ale jsou to nepochybně výdaje, které jsou spojené s rozpočtem, a ušetřit se to dá. Ale prosím, řekněte to, nemůžete se tvářit tak, že budete investovat, takže budete kultivovat prostředí, a současně budete šetřit, prostě obojí nejde.

Úplně stejné je to na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy, jestli to nakonec budou ty 2 miliardy. Když jsem se o tom bavil s panem ministrem Bekem, mimo jiné jeden z těch docela vstřícných ministrů, tak s tím neměl těžkou hlavu. On říkal: 2 miliardy uspoříme, 45 miliard si půjčíme. Skvělé hospodářství! A pak tam máte 13,4 miliardy - ostatní. To úplně není zanedbatelná částka, tak nás prosím seznamte s tím, co to je, to ostatní. Nemusíme chodit do stamilionů, je to na těch aspoň 13 miliard korun.

A aby to bylo důvěryhodné, tak je to o tom, že by to mělo být porovnáno s rozpočtem na rok 2023, možná dokonce, i jak to bylo v roce 2022, kolik se tedy ubere z těch rezortů na rok 2024, případně 2025. A aby to bylo úplně důvěryhodné, tak by zde měli vystoupit jednotliví ministři a my je rádi budeme konfrontovat s našimi stínovými ministry, a oni budou říkat: My si sebereme na dopravě tolik, na školství tolik, na kultuře tolik, případně, já nevím, na místním rozvoji tolik a tolik. My budeme argumentovat, jestli to dává smysl, nedává smysl, bude to nějaký přirozený střet, ale aspoň, pane ministře, budeme vědět, na čem jsme, protože dneska nevíme vůbec, na čem jsme. Dneska je to souhrn náhodných čísel, které dobře vypadají na papíře, vy je umíte okomentovat, ale abychom se bavili o úsporách na úrovni 50 miliard korun, tak snad uznáte, že to nemůžeme přejít jenom tím, že nám řeknete: V září a v říjnu v odpovědnosti vlády vás dostatečně detailně seznámíme s tím, o čem to bude. To pak tady fakt nemusíme vůbec být, protože daně jsem se pokusil nastínit, že jsou do značné míry s otazníkem. To nebude ani vaše vina, to bude dáno tím, jak se k tomu postaví ty firmy, a to, že dvakrát motivovány nejsou daně platit, to jsem se tady pokusil sdělit už na začátku.

Já už skončím, děkuji za pozornost a těším se na diskusi. (Potlesk poslanců hnutí ANO.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nyní je přihlášen s faktickou poznámkou pan poslanec Brázdil. Přeji vám hezké odpoledne, dámy a pánové, a pan poslanec Brázdil má své dvě minuty. Prosím.

 

Poslanec Milan Brázdil: Taky pěkné odpoledne všem. Já bych měl ve své faktické takový jeden dotaz. Vycházím z toho, že pan Zbyněk Stanjura před chvílí řekl, a cituji jeho slova: "Děláme to pro budoucnost lidí." V další větě mluví o tom: "Musíme udělat tato správná rozhodnutí, i když budou nepopulární." Jsem citoval. Vyjdu-li z toho, že tato vláda nemá vlastně důvěru lidí nebo spíš klesá ta důvěra lidí, vyjdu-li z toho, že tedy jenom 32 % lidí věří této vládě, 60 % ne - to jsem si našel - já bych se chtěl zeptat, z čeho vychází slova, pane Zbyňku Stanjuro, prostřednictvím předsedajícího.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Nemusíte prostřednictvím předsedající, pokud oslovujete pana ministra. Prosím.

 

Poslanec Milan Brázdil: Dobře. Ale přesto, Zbyňku, chci se tě zeptat, prosím tě, kde bereš to, že jsou to tedy správná rozhodnutí? (Smích poslanců z levé strany sálu.) Kdo říká vlastně to, že je to správné? Já totiž kolem sebe vidím lidi, jak říkají: To je špatně. Tak já nejsem ekonom, pozor. Chci jenom vědět, kde tedy se vychází z toho - protože někdo musel říct, že to jsou správná rozhodnutí. To řekl pan ministr, ale on asi má názor, protože říká, že to musíme my to udělat tato správná rozhodnutí. Kdo tedy říká, že to je správné? Já jsem teď slyšel spoustu věcí, že to je špatně, tak z čeho vycházím, že to je správné? No, já tedy rozhodně tomu nevěřím, to jsem chtěl říct.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Další faktická, pan poslanec Havránek, poté pan poslanec Munzar, prosím.

 

Poslanec Jiří Havránek: Děkuji za slovo. Pane místopředsedo Havlíčku, prostřednictvím paní předsedající, já jsem vás včera chválil za to, že na rozdíl od jiných kolegů jste nedehonestoval, neurážel, ale dneska se omlouvám, protože jste mě nadzvedl, protože nazvat Aleše Roda s Dominikem Stroukalem studenty vysoké školy, to mi přijde možná trochu za čáru, protože shodou náhod oba dva tito pánové byli moji vyučující na vysoké škole, nejenom moji, a o jejich erudici vás určitě přesvědčí váš stranický kolega Ondřej Babka, který byl mým spolužákem, a oba jsme navštěvovali jejich semináře. Nicméně oba jsou za prvé členy NERVu, Aleš Rod je ředitelem pro výzkum Centra ekonomických a tržních analýz, jejichž mnohé závěrečné práce tohoto Centra tady jsme citovali, ať už my, ale i opoziční politici, Dominik Stroukal a jeho historie jako hlavního ekonoma společnosti Roger finanční skupiny Roklen, bývalého ředitele Liberálního institutu a mimo jiné také bývalého vedoucího katedry ekonomie vysoké školy CEVRO institut - nezlobte se, ale nazývat je studenty vysoké školy mi přijde opravdu za hranou. Díky za slovo.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. S faktickou poznámkou je nyní na řadě pan poslanec Munzar, připraví se pan místopředseda Havlíček. Prosím.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, paní předsedající. Já jsem chtěl zareagovat na pana místopředsedu Havlíčka, vaším prostřednictvím, ale možná i částečně odpovím panu poslanci Brázdilovi, vaším prostřednictvím. A chci vytípnout hned ten začátek, který tady pan místopředseda řekl, protože to je pro nás to nejdůležitější sdělení. A to nejdůležitější sdělení: My bychom konsolidaci veřejných financí dělali pomaleji, pouze 50 miliard ročně. Ono to totiž znamená, že tam je rozdíl 150 miliard celkově, ozdravný balíček během dvou let a 50 miliard je 100 miliard a z těch 100 miliard musí potom každý rok stát platit další úroky, obsluhu státního dluhu dneska. Já jsem se ptal pana ministra, stát si půjčuje něco mezi 4 a 5 procenty, takže je to každý rok 4 až 5 miliard navíc ve výdajích - ve výdajích pouze na úrocích. To znamená, že těch 4 až 5 miliard nebudou peníze, které bychom potřebovali na něco jiného, pokud by to bylo podle vašeho receptu. Nebylo by na infrastrukturu, na další povinné výdaje. To je jeden háček. Druhý háček je ten, že vlastně prakticky od voleb v každém zákoně, který tady projednáváme, vy tlačíte pouze na zvyšování výdajů. Když se podíváte nejenom na státní rozpočet, ale na všechny možné zákony v sociální oblasti, od vás pozměňovací návrhy vesměs vedou pouze ke zvyšování výdajů. To je ten druhý problém.

A odpověď pro pana kolegu Brázdila, vaším prostřednictvím. Čím déle budeme tu kuličku dluhů tlačit před sebou, tím bude těžší a větší a tím více bude náš stát zatěžovat právě splátky úvěrů. A je to jako třeba ve vašich domácnostech, když si představíte, že si teď budete více a více na svůj život půjčovat, tím více budete z vašeho příjmu muset platit splátky a tím méně budete mít potřeby na běžný život v budoucnu. (Upozornění na čas.) A proto pan ministr mluvil o budoucnosti. To je odpověď. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Pan místopředseda Havlíček bude reagovat faktickou poznámkou. Prosím.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Ano, faktickou. Jenom krátká reakce ještě na pana zpravodaje. To jsme se nepochopili správně. Já oba pány velmi dobře znám, dokonce Dominik Stroukal byl asistentem na ekonomické fakultě, kterou jsem jako děkan řídil celou řadu let, znám ho dobře a znám jeho schopnosti a dovednosti. Ti hoši jsou šikovní, schopní a nepochybně je čeká dobrá budoucnost. Já jsem to kritizoval v kontextu toho, jak ta tisková konference probíhala. Místo aby tam vystoupil pan premiér, aby tam vstoupil pan ministr práce a sociálních věcí, aby to shrnul nakonec ministr financí, řekla se fakta, tak tam bylo dvouhodinové show s prezentacemi, které mi připomínalo obhajobu studentů někdy na bakalářském a diplomovém studiu, které s tím nemělo co do činění, protože to podstatné, co jsme se chtěli dozvědět, jsme se nedozvěděli, nedozvěděli se to ani novináři, a to nepodstatné, to jsme se dozvěděli. Ale to je věc jiná. To rozhodně není nic proti těm dvěma pánům, ti jsou fajn.

A co se týká - ještě na vás faktická, pane poslanče Munzare - těch výdajů, my vám nekritizujeme dnes návrh těch výdajů. My kritizujeme jinou věc: abyste nám ukázali, v čem to bude, to je všechno. Vy máte ukazovat, vy se máte zodpovídat. My tu od toho nejsme, my už jsme vládli. Vy jste chtěli vládnout, vy jste si navrhli nějaké balíčky, vy jste řekli, že to bude 50, 54, 70, 90, 150 miliard. My nesouhlasíme s daněmi, na to máme názor a nárok. Vy tvrdíte, že daně jsou skvělé, myslím tím zvyšování daní, tak po vás chceme to, abyste ukázali to, na čem to chcete šetřit v detailu. Čili prosím pěkně, ukažte nám strukturu těch úspor, nic víc a nic méně. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane místopředsedo, jenom bych vás poprosila, abyste, pokud oslovujete své kolegy, oslovoval prostřednictvím předsedající.

Nyní paní poslankyně Balaštíková s faktickou poznámkou a připraví se paní poslankyně Renata Oulehlová. Prosím, vaše dvě minuty, paní poslankyně.

 

Poslankyně Margita Balaštíková: Dobrý den, kolegyně a kolegové, já bych chtěla reagovat na pana zpravodaje, prostřednictvím vás, paní předsedající. Já jsem v loňském roce, někdy ještě před prázdninami, oslovila písemnou interpelací několik ministrů, mimo jiné i pana premiéra, a protože jsem se několikrát ptala pana ministra zemědělství, jaké má poradce, zda by mi mohl sdělit jejich vzdělání, praxi, abych věděla, kdo mu ty nápady radí, a písemnou interpelací jsem zmíněné ministry požádala, zda by mi sdělili jména svých poradců s jejich dosaženým vzděláním a praxí, a víte, co se stalo? Do dnešního dne nemám odpověď. Mezitím přišla řada jiných písemných interpelací ode mě, na které odpovědi přišly včas, řádně dle zákona. Takže já jsem nechtěla nikoho takhle dehonestovat, ale do dneška jsem se nedověděla, kdo tyhlety výborné nápady panu ministrovi průmyslu a obchodu, panu premiérovi, panu ministrovi financí, panu ministrovi zemědělství radí. Takže tak. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. S faktickou poznámkou vystoupí paní poslankyně Oulehlová, zatím jako poslední s faktickou poznámkou. Prosím.

 

Poslankyně Renata Oulehlová: Dobrý den všem. Já bych se chtěla zeptat pana poslance Munzara, prostřednictvím paní předsedající, proč nás poučujete o tom, jak se máme chovat v domácnosti, že si bereme půjčky a nemáme si je brát, tak proč, když poučujete nás, jak se máme chovat, proč si česká vláda chce půjčit 140 miliard v Bruselu?

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nyní zde mám přednostní právo, je přihlášen pan předseda Tomio Okamura a po něm bude následovat pan předseda klubu SPD Radim Fiala. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, máme tady před sebou návrhy Fialovy vlády na nejrozsáhlejší plošné zvýšení daní v novodobých dějinách České republiky. Vláda všem českým občanům zdraží životy a všem firmám prodraží podnikání. Za hnutí SPD říkám jasně, že s těmito návrhy nesouhlasíme a budeme proti tomu bojovat všemi silami. Tímto bych chtěl také podat jménem SPD návrh na zamítnutí, a v případě, že by návrh na zamítnutí neprošel, podávám návrh na vrácení předkladateli k dopracování. Takže o těchto návrzích SPD se tady bude hlasovat.

Vládní pětikoalice hasí požár ve formě současného vládou špatně sestaveného státního rozpočtu, když budu konkrétní, tak špatně sestaveného státního rozpočtu v režii ministra financí Zbyňka Stanjury z ODS, a proto hodlá zastavit katastrofální stav vývoje státního rozpočtu na letošní rok s pětikoalicí schváleným schodkem minus 295 miliard korun. Ten byl ale za první pololetí již z 97 % vyčerpán i po červnovém započítání jednorázového příjmu z EU a záloh na daně z příjmů právnických osob. Když to zjednoduším a shrnu, vláda posílá Ukrajincům nebo na zbytečně předražené zahraniční zakázky stovky miliard, ale pro české občany peníze nemá, a naopak české občany chce sedřít z kůže. Hnutí SPD od samého počátku tvrdí, že letošní státní rozpočet sestavení Fialovou vládou je nereálný a je postaven na nereálných příjmech a výdajích.

Vláda Petra Fialy z ODS nyní předkládá do Sněmovny na 732 stranách nejrozsáhlejší plošné zvýšení daní v novodobých dějinách naší republiky, které má dopad do šedesáti zákonných norem. Navíc současná ODS obelhala voliče slibem, že nikdy žádné daně nezvýší. Takže na jedné straně vláda nepřiměřeně podporuje Ukrajinu a na druhé straně vládní pětikoalice občanům naordinuje úsporný balíček, kterým plošně zdraží životy všem občanům České republiky a všem firmám v České republice zdraží podnikání. Do toho samozřejmě přidejme, že tady ruku v ruce s tím projednáváme další vládní návrh zákona, a to je v podstatě okradení současných i budoucích důchodců o důchody.

Předložený návrh, co se týče rozpočtu, navíc vůbec nenavrhuje smysluplné škrty ve výdajích. Vláda navrhuje například zvýšit DPH, tedy daň z přidané hodnoty, u většiny druhů zboží a služeb, takže se zdražení skutečně dotkne všech občanů České republiky. Vláda navrhuje zvýšení daně z příjmů fyzických osob. Vláda navrhuje zvýšení daně z příjmů právnických osob. Vláda navrhuje v tomto návrhu, který tady teď projednáváme, zvýšení daně z nemovitosti, spotřební daně, důchodového pojištění a nemocenského pojištění včetně zvýšení odvodů sociálního pojištění živnostníkům. Hnutí SPD s těmito návrhy nesouhlasí, a jak jsem říkal, tak učiníme z opozice vše pro to, aby tento soubor veskrze škodlivých opatření nebyl v předložené podobě schválen včetně toho, že k němu předložíme řadu pozměňovacích návrhů.

Podle analýzy, kterou vypracoval Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, průměrnou českou domácnost připraví Fialova vláda tímto řekl bych balíčkem ročně o 7614 korun. Skutečnost bude o něco horší, respektive o dost horší, protože analýza nepočítá se zvýšením daní firem a z hazardu, odvody u práce na dohodu, zrušením zaměstnaneckých benefitů a slevy na studenta. Toto vše Fialova vláda také zruší, to znamená zaměstnanecké benefity, slevy na studenta, omezení slev na pracujícího rodiče, manžela, manželku a tak dále. To znamená, ještě vláda zařízne navíc i pracující rodiny s dětmi. Ekonomové proto celkový odhad škod ještě zvyšují. Například ekonom Libor Dušek avizoval, že vládní balíček bude průměrného Čecha stát 15 000 korun ročně, přes 7 000 z toho odvede státu na daních a o zbytek přijde na škrtech úlev a odpočtů. To znamená to, co tady předkládá Fialova vláda, tak Fialova vláda, Fialova vládní pětikoalice, vezme lidem přímo z kapes v průměru 15 000 korun ročně, což je samozřejmě velká částka.

Navíc se Fialova vláda lživě chlubí, že pozitivní zprávou pro občany je prý snížení DPH u potravin z 15 na 12 %. O nějakém snížení cen si ale v praxi občané ovšem mohou nechat jen zdát, jelikož potraviny kvůli nekompetentní Fialově vládě neustále zdražují, a vidíme to úplně všichni. Řešením by bylo snížení DPH u základních potravin na nulu, to ale Fialova vláda nechce udělat, takže budou naši občané kvůli vládě nadále jezdit nakupovat potraviny levně do Polska.

Od roku 2025 na základě návrhu vlády například vzroste ze současných 19 % na 21 % daň z příjmů právnických osob. (Pan poslanec se otáčí za účelem zjištění, že je přítomen nějaký ministr vlády.) Je tady nějaký ministr přítomen?

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Myslíme, že pan ministr financí si udělal hygienickou přestávku, tak jestli byste toto mohl tolerovat a pokračovat. Děkuji.

 

Poslanec Tomio Okamura: To určitě, já jsem jenom neviděl žádnou domluvu s vámi jako s předsedající, proto jsem nevěděl, jestli o tom vůbec víte, nebo jestli to je vaše dedukce. (Předsedající: Vím to, ano.) Dobře, to samozřejmě toleruji. (Předsedající: Děkuji.)

Takže řešením by bylo snížení DPH u základních potravin na nulu, to ale Fialova vláda nechce udělat. Takže budou naši občané kvůli vládě i nadále jezdit nakupovat potraviny levně do Polska.

Od roku 2025 na základě návrhu vlády například vzroste ze současných 19 % na 21 % daň z příjmů právnických osob. Státu, respektive Fialově vládě, to vynese 22 miliard korun. No, a pokud obchodním společnostem zvýšíte daně, tak je přenesou samozřejmě do nákladů. Jinými slovy, nic se nezlevní a zvýšenou daň, oněch 22 miliard zaplatí čeští spotřebitelé, tedy občané.

Vláda argumentuje, že jinde ve světě jsou prý daně vyšší. Někde - to je hodně zoufalý, hloupý, a hlavně bezzubý argument. Jinde jsou daně vyšší a jinde jsou zase daně nižší. V desítkách jiných úspěšných zemí, jako jsou například USA nebo Japonsko, DPH neexistuje. Je tam takzvaná daň z obratu, kterou platí koncový zákazník a pohybuje se do 10 %. Výhoda je jasná, neexistují žádné daňové odpočty, takže méně byrokracie, méně kontrol, nula podvodů, takže zákazník platí méně a současně na tom šetří jak firmy, tak stát. Ale jistě namítnete, že mít komplikovanou a absurdní DPH nám nařizuje Brusel. Ano, mít drahý a komplikovaný systém ve všem nám opravdu nařizuje Brusel neboli Evropská unie. Tak na to pamatujte, až budete chtít opravdu šetřit. Začněme tím, že vystoupíme z Evropské unie, ušetříme na Green Dealu, na energiích, na daních, na odvodech Bruselu, na bruselské byrokracii, na migrantech, které nám se souhlasem Fialovy vlády Brusel nutí.

Každopádně si zopakujme - vládní balíček každého občana připraví ročně o více než 15 000 korun. A my se ptejme - co se s těmi penězi, o které nás všechny vláda obere, stane? Sníží se státní deficit? Nikoli, tyto a další naše - opakuji, naše - peníze Fialova vláda hodí do chřtánu amerických zbrojních firem, protože plánuje navyšovat zbrojní nákupy, hodí je ukrajinskému režimu a ukrajinským ekonomickým migrantům a samozřejmě také ideologickým neziskovkám, které propagují válku, cenzuru a další omezování občanských svobod a zbytku už tak neexistující demokracie, a to ve jménu vaší jediné pravdy a ve jménu války, která je absolutně zbytečná, protože válku s Ruskem nelze vyhrát. Ví to každý, protože Rusové neustoupí a v nejhorším případě použijí jaderné zbraně, a to pak znamená, že poraženi budeme všichni. Z peněz, které Fialova vláda sebere našim občanům, chcete financovat válku, kterou v lepším případě nevyhrajete, v horším případě přivodíte jadernou apokalypsu. V čím zájmu? V zájmu občanů České republiky? Ne! V zájmu amerických zbrojních firem, amerických válečných jestřábů, kteří se nechtějí smířit s faktem, že americká nadvláda světu skončila a většina zemí planety se od Američanů odvrátila.

Nejsou peníze? Jsou, stát má přece rekordní příjmy. Samozřejmě, vláda dodnes transparentně a pravdivě nevykázala, kolik peněz nás stojí ukrajinská migrace a podpora ukrajinského režimu. Víme, že to je asi kolem 100 miliard korun, podpora, která šla na úkor českých důchodců, českého zdravotnictví, českých rodin a českých dětí, protože pro Fialovu vládní pětikoalici je Ukrajina na prvním místě. Na prvním místě jsou zájmy Kyjeva, Bruselu, Berlína a Washingtonu. Naopak pro SPD je na prvním místě Česká republika a český občan, dobrá životní úroveň našich občanů, bezpečná, stabilní Česká republika.

Dnes už víme, že na většině území Ukrajiny válka životy lidí v podstatě nijak neovlivňuje a že si Ukrajinci, kteří sem před válkou údajně prchli, jezdí masivně domů na dovolenou, nebo tam vozili ojetá skoupená auta z celé Evropy, aby pak odtamtud - v uvozovkách - prchli zpět k nám pro další auta. Dnešní konflikty Ukrajinců s Romy už mají u nás své mrtvé. Jsou jen špičkou ledovce z pekla, které nás může čekat. Lhaní a cenzura ty problémy, které tu jsou, nikdy nevyřeší.

Vážené dámy a pánové, vládní balíček opatření lze rozebírat v detailech a všude najdeme problém, nesystémovost a chyby v očekáváních, a mnoho ekonomů i našich kolegů poslanců to také už udělalo a ještě udělá. Jenže to zásadní je skutečně v principu. V tom, že na jedné straně vláda chybně bere a na straně druhé chybně dává, a říkejme si, jaký to má význam. Proč nešetří tam, kde nešetří, tedy na sobě, na byrokracii, na politických neziskovkách, na předražených zbraních, na cizincích? A šetří na těch nejzranitelnějších, na důchodcích, na invalidech, na rodinách s dětmi, sdírá a ničí také ty, kdo nás živí, firmy, podnikatele, zemědělce i živnostníky.

Vládní politici se předhánějí ve výrazech, jaký že je balíček opatření konsolidační, úsporný, či dokonce flagrantně lžou, že je protiinflační. Ani jedno z toho však není pravda. Vládní balíček tím, že zdražuje život našim občanům ve všech úrovních, v soukromé i podnikatelské sféře, je vysloveně proinflační. O úsporách už jsme mluvili. Tam, kde by mělo, se nespoří. Vláda ušetří na potřebných lidech jen proto, aby vybrané peníze mohla vyhodit jinde, takže úspornost je protimluv. Není to pravda, co tady říká Fialova vláda.

Pochopitelně tahle zmatečná a škodlivá opatření nikdy nemohou veřejné finance konsolidovat a nikdo, ani vláda, to ve skutečnosti ani nečeká. Současná vláda rezignovala na řešení inflace i na další obrovské zadlužování republiky, a to za potlesku svých politiků a některých médií. Místo toho dále a potichu navyšuje další výdaje státního rozpočtu. Je vysoce pravděpodobné, že deficit státního rozpočtu bude i v příštím roce ve stovkách miliard, nejméně ve výši 200 miliard korun, takže s velkou pravděpodobností, jak to tak vidíme, za vládnutí Fialovy vlády stoupne deficit o 1 bilion korun, a jak víme, za Fialovy vlády překonal státní dluh magickou hranici 3 bilionů korun. Jsou to astronomické dluhy, které nasekává Fialova vláda, a z těchto dluhů se bude vysekávat Česká republika, čeští občané několik desítek let, co vy jste tady udělali za rok a půl. Je to neuvěřitelné. Nikdo se přece nepře o tom, že je třeba mít vyrovnaný rozpočet, že musíme šetřit. V tom jsme ve shodě a lišíme se jen v tom, kde šetřit.

Podle zjištění Nejvyššího kontrolního úřadu NKÚ stát vyhazuje za zbytečné projekty řádově stovky miliard korun, plýtvá se, kam se podíváte. Ministerstva jsou jak děravý cedník, kde milion, desetimilion nehraje roli. Miliony pro probruselské fanatiky nikdo neřeší, miliardy na naprosto zbytečné americké stíhačky neřešíte, a na straně druhé se třesete na každou stokorunu, kterou má dostat nějaká babička.

Já se ještě chvilku zastavím u toho zjištění Nejvyššího kontrolního úřadu, s kterým vláda vůbec nic nedělá. Nejvyšší kontrolní úřad, a mluvil jsem o tom už včera, zveřejnil výsledky svého šetření za období roků 2014 až 2022, kde se vyplatilo na dotacích - dotace z EU - 750 miliard korun. Ale ony to nejsou nějaké dotace, které by nám Evropská unie dávala, protože jak víme, Evropská unie je zadlužená až po uši, už nestačí ani dluhopisy a všechno je na dluh. To jsou naše peníze a za ty dluhopisy dluží, jak víme, i Česká republika, tak to je. Nejvyšší kontrolní úřad konstatoval, že ta řekl bych realizace projektů, na které byly dány dotace, že to splnily ty projekty v průměru pouze z 10 %! Slyšíte dobře, ne z 80 %, ne z 50 %, z 10 %! Takže takovýmhle způsobem se vyhazují peníze v České republice. Takže už nelžete, že Evropské unii dáváte i dotace, že je to něco pozitivního. Tvrdě na to doplácíme. Tvrdě na to všechno Česká republika a naši občané doplácí. Jsou to úplně prošustrované peníze, že kdybychom si těch 10 % - a říkal jsem to tady už včera - nechali v České republice (Se smíchem.), tak nás to přijde mnohem levněji i než to členství v Evropské unii. Není to žádná výhoda. Jsou to rozkradené ty peníze, je to neúčelně využité a vláda to vůbec nehlídá. Samozřejmě, předtím tady byly jiné vlády ještě, není to jenom současná vláda, za to nesou odpovědnosti samozřejmě nejenom současná, ale i dosavadní vlády. Proč o tom mluvím? Protože vidíte, že tady se hází stovkami miliard, neúčelně vynakládané stovky miliard, a ty peníze ve skutečnosti jsou k dispozici. To znamená, 50 až 100 miliard na Ukrajince, stamiliardy se tady prošustrovávají úplně neúčelně další. Teď jsem o tom mluvil, zjištění Nejvyššího kontrolního úřadu. Miliardy jdou na politické neziskové organizace, úplně nesmysly prostě. Samozřejmě, my podporujeme neziskové organizace, které se starají o seniory, o potřebné lidi, o staré lidi a tak dále, ale ne politické neziskové organizace s politickým programem. To jsou ty, co prosazují tady gender, multikulti, propagují Evropskou unii, dokonce dělají štvavé kampaně proti těm, kdo nesouhlasí s politickou Evropské unie. To je třeba ta nezisková organizace, ty Evropské hodnoty, že jo. To je prostě můj názor na to. A takhle to prostě je, takhle se tady hospodaří.

Mimochodem i ta inkluze ve školství, 5 miliard. Už jenom tady bychom ušetřili 5 miliard, zrušit inkluzi, vrátit se ke speciálnímu školství. Opět projekt Evropské unie. Jsou s tím nespokojení jak rodiče těch zdravotně postižených dětí, to kritizují, tak rodiče zdravých dětí, tak učitelé to kritizují, úplně všichni. Prostě neomarxistická Evropská unie za potlesku všech dosavadních vlád. SPD tam nebylo, my jsme proti tomu. Tak samozřejmě tady vysáváte ten rozpočet úplně na takovéhle typy projektů. A to ani nemluvím o dotacích z EU, jak se jim říká. To jsou ty rozhledny v údolí na jižní Moravě a tak dále, z kterých tedy logicky není nikam vidět a tak dále, předražené lavičky, všechno možné. To znamená samozřejmě - ale to už je ta zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu, o tom jsem tady hovořil. To znamená, vy místo abyste skutečně, skutečně abyste řádně hospodařili, tak nejste schopni řídit stát, řádně hospodařit, a přistoupíte k tomu nejjednoduššímu a zároveň nejhroznějšímu, co můžete udělat, že zvýšíte plošně daně všem občanům a firmám v České republice a sedřete je z kůže ještě o to víc, jenom kvůli své neschopnosti! To samozřejmě my s tímhletím, s takovou politikou v žádném případě souhlasit nemůžeme. Samozřejmě, zdůrazním i v souvislosti s tou zahraniční pomocí. Ano, my jsme pro to, pomáhat potřebným, ale přiměřeně a tak, aby samozřejmě čeští občané se nedostávali do chudoby, aby čeští občané měli kvalitní životní úroveň, a to tady za Fialovy vlády nenastává.

To jsou všechno ty problémy vašeho zdražovacího balíčku, který okrade občany, podnikatele i firmy o miliardy. Slovo okrade je namístě, protože ty peníze nepotřebujete ve prospěch této země, ale ve prospěch cizích zájmů, a na to vy prostě nemáte právo, nikdo nikdy vám k tomu mandát nedal. A tady znova zopakuji, že právě ODS říkala před volbami - a dokonce nedávno to říkal, nedávno, před několika týdny to ještě v televizi Nova opakoval premiér Petr Fiala z ODS - že nebudete zvyšovat daně. Přitom už jenom dneska jste tady zvýšili spotřební daň na naftu. Zdražujete všechno, zvyšujete daně, a premiér říkal před pár týdny v televizi Nova, v rozhovoru s moderátorem Korantengem, na jeho opakovaný dotaz, že nebudete zvyšovat daně, a dokonce to specifikoval, že nebudete zvyšovat daně živnostníkům, nebudete zvyšovat daně občanům a tak dále. Prostě lže v přímém přenosu. Lže v přímém přenosu! Ta složená daňová kvóta, ten výběr je jasné zvyšování daní o desítky miliard korun jenom za první rok o desítky miliard za další rok, vždyť jsme to tady slyšeli, dokonce z úst ministra financí Zbyňka Stanjury tenkrát na té tiskové konferenci, kterou jste dělali asi před měsícem, měsícem a půl, kdy jste všechno přiznali. Já vůbec nechápu, jak můžeme mít premiéra, který takhle lže, lže lidem úplně v přímém přenosu! Ale také občané, a píší mi to, hodně lidí, já už také nabývám toho dojmu, že on těm svým lžím dokonce sám věří podle mého názoru, on si to vsugeroval, to je autosugesce. On něco sám řekne, sám tomu uvěří a pak to papouškuje. On si dělá nějakou autohypnózu, jo? Ale to je potom diagnóza. Takový člověk nemůže přece vést naší zemi. Celá republika ví, že zvyšujete daně, a on nám tvrdí, že ne, a ještě to opakuje několikrát po sobě. To je neuvěřitelný případ, tohleto. Já se omlouvám, že to musím říct, občané to vidí. Já vzpomínám, jak tady ministr financí Zbyněk Stanjura, který tady sedí po mé pravici - vždyť jste ještě nedávno říkal, že nebudete zvyšovat daň z nemovitosti, vždyť je to v článcích všude, vždyť je to černé na bílém v článcích, stačí kliknout do Googlu, jakýkoliv občan si teď může kliknout. Vždyť vy jste, pane ministře, ještě nedávno říkal, že nebudete zvyšovat daň z nemovitosti, a teď ji zvyšujete. Nezlobte se na mě, ale v dospělém věku, ve středním věku takhle prudce změnit názor během několika týdnů, to je buď že jste úplně nekompetentní, nebo nevíte, která bije, nebo jste vědomě lhal. Protože přece není normální takhle udělat otočku o 180 stupňů. Chápu třeba, když je někdo malé dítě a postupně si utváří názory, ale to přece není možné tohleto říkat. Kdybyste alespoň vy to od začátku přiznali, o to mi jde. Říkejte si, co chcete, to je prostě vaše politická odpovědnost. My jsme tady v opozici teď, nebo jsme v opozici a zase naše legitimní právo je samozřejmě se k tomu vyjádřit a dělat tomu oponenturu. Ale kdybyste vy aspoň řekli pravdu od začátku. Kdybyste alespoň před volbami řekli pravdu. Vy jste před volbami říkali, a já jsem v těch televizních debatách byl s předsedou ODS Petrem Fialou, stáli jsme tam všichni v řadě předsedové parlamentních stran, a tvrdil opakovaně, že máte v programu, vaše ODS a koalice SPOLU, že nebudete zvyšovat daně. A zároveň jste ale tvrdili B, kde jste říkali, že jste plně připraveni vládnout, že máte všechno připraveno, že jste kompetentní vládnout. To znamená, vy jste moc dobře věděli, a protože jste tady ve Sněmovně už několikáté volební období, i pan ministr, současný ministr financí Stanjura, takže moc dobře víte, a byl jste i ministrem dopravy v minulosti, moc dobře víte, jaký je státní rozpočet, v jaké situaci, ať pozitivní, nebo negativní, to teď nechci říkat, teď je samozřejmě v negativní, v jaké situaci je. Takže vy jste moc dobře věděli, že jste před volbami slibovali lidem lež, že jste lidem lhali, že jste nebyli připraveni a věděli jste, že budete chtít zvyšovat daně. Takže vlastně vaše vláda je z tohoto pohledu přímo nelegitimní, protože vy jste se dostali k moci podvodem. Protože kdybyste řekli na rovinu před volbami, že budete zvyšovat daně, že nejste připraveni vládnout, že nemáte nic připraveného a že to pak budete vytahovat jak králíky z klobouku postupně a budete si neustále protiřečit, tak samozřejmě byste nemohli mít tento volební výsledek. Kdybyste na rovinu řekli, že budete zvyšovat živnostníkům daně - typicky ODS, když se tak zastavíme u ODS - kdybyste na rovinu přiznali před volbami, že budete zdražovat vlastně činnost živnostníkům, že jim budete zvyšovat odvody, tak prostě budete mít prokazatelně - jsem si tím jistý - že váš volební výsledek bude nižší.

Kdyby vaše koalice řekla, že budete zvyšovat daně, jak je teď zvyšujete, a není to kvůli Ukrajině, to tady pořád pan premiér Fiala říká, není to tak, ten rozpočet je v takových troskách po tom vašem krátkém vládnutí, že samozřejmě vy jste to rozfofrovali na to zvýšení na 2 % HDP na zbrojení - prostě na to nemáme. My jsme pro moderní armádu, my jsme pro modernizaci armády, ale samozřejmě musíme na to také mít. Na druhou stranu se tady nabízelo zmodernizovat gripeny, Švédové to nabízeli, ale vy jste to naslibovali Američanům. Koupí se nejdražší stíhačky. A tak dále bych mohl pokračovat. To znamená, naslibovali jste horem dolem a tohleto je problém. Takže kdybyste to řekli před volbami po pravdě, tak vůbec tady ta vaše vláda dneska není. A to je ten problém.

Takže já už jdu do závěru: SPD vašemu balíčku krádeží, takovou to má přezdívku z našeho pohledu, říká rozhodně ne. A znovu opakuji svůj návrh, že SPD navrhuje - podávám tímto návrh jménem SPD - na zamítnutí, o tom se bude hlasovat. A pakliže neprojde náš návrh na zamítnutí, navrhuji, aby se tento návrh vládního zákona vrátil předkladateli, to jest tedy Ministerstvu financí, panu ministru Stanjurovi, k dopracování. Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců SPD.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. S faktickou poznámkou nyní vystoupí pan poslanec Hayato Okamura. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Hayato Okamura: Vážené a milé kolegyně, vážení a milí kolegové, páni ministři, paní předsedkyně, chci jen krátce zareagovat na malou část obsáhlejšího projevu mého předřečníka, předsedy, mého bratra Tomia, prostřednictvím paní předsedající, který tvrdil, že Evropská unie nám dnes působí škodu tím, že dáváme do ní víc peněz, než od ní dostáváme, že se to prostě finančně nevyplácí.

Tady chci jenom připomenout, zvláště tváří v tvář současné velmi komplikované mezinárodní bezpečnostní situaci, že přes všechny vrstvy, které se navrstvily za skoro osmdesát let historie, Evropská unie je především mírový projekt, je to zázrak mírového soužití evropských národů, především řekněme Němců a Francouzů, národů, které v předchozí historii opakovaně spolu vedly ničivé války. Generace, která ještě zažila rozbombardovaná města za druhé světové války, ta už odešla nebo téměř odešla, historická paměť se ztrácí, ale nezapomínejme na to, že je to mírový projekt, kde nejde na prvním místě o to, kolik peněz od Evropské unie - není tady Evropská unie proti naší zemi, ale jsme součástí té rodiny, dostaneme - ale jde o to, že historicky jedinečným způsobem můžeme žít v Evropě v míru demokratických států a národů, které spolu žijí v míru.

A co se týče našich občanů a jejich blaha, dobra, chci připomenout, že v současnosti platíme samozřejmě za jejich bezpečnost vyšší cenu než za obvyklých okolností. Je to skutečně kvůli kremelské agresi proti Ukrajině. Ta bezpečnost, obranné věci, prostě stojí nějaké peníze, stojí nějaké oběti. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nyní s faktickou poznámkou vystoupí paní poslankyně Karla Maříková. Zatím jako poslední faktická poznámka.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážený pane kolego, prostřednictvím paní předsedající, Evropská unie možná byla mírovým projektem na samém počátku. Ona se od toho naprosto odklonila, dneska je to totalitní projekt, který vede parta bláznů, a ta vaše koalice ji poslouchá. Podívejte se na Green Deal. Ono se vám možná rozsvítí, až to tady bude v plné parádě. Bude nás to stát ještě mnohem víc, než teď to vaše rozfrcávání peněz a dotování války na Ukrajině. (Krátký potlesk SPD.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní poslankyně. Přesto bych vás ráda vyzvala k pořádku a poprosila bych vás o používání mírnějších výrazů, které odpovídají tomu, že jsme v Poslanecké sněmovně. Děkuji vám.

Nyní vystoupí... vidím, že bude reagovat s faktickou poznámkou pan poslanec Hayato Okamura. Je to tak? (Ano.) Prosím, máte slovo, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Hayato Okamura: Vážené kolegyně, vážení kolegové, mnozí z nás mají prarodiče, kteří ještě zažili druhou světovou válku, zažili nacistickou a pak i komunistickou diktaturu, a byl to veliký sen všech svědomitých lidí žít v takové situaci, v jaké žijeme dnes, kdy naše země je členským státem jak NATO, tak Evropské unie. Nikdy nebyla naše mezinárodní bezpečnost zajištěna takovým způsobem, jak je to v současnosti. Volám trošku k rozumu. Myslím, že v tomto názoru je dobře, že jsme členy Evropské unie, a na tom se shodujeme opravdu ve velké většině poslankyň a poslanců napříč stranami, a to včetně velké části současné opozice. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Nyní s faktickou bude reagovat paní poslankyně Karla Maříková. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážený pane kolego, prostřednictvím paní předsedající, moje rodina si také prošla druhou světovou válkou, dokonce někteří moji příbuzní byli zplynováni v plynové komoře, takže já si myslím, že jste šlápl hodně vedle. Myslím si, že moje rodina může právě naopak srovnávat s tím, co se děje.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Vidím, že ještě bude s faktickou poznámkou reagovat pan poslanec Hayato Okamura. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Hayato Okamura: Vážené kolegyně, vážení kolegové, přece právě ti, ti kteří trpěli, jejichž blízcí zahynuli, si cení míru a bezpečnosti. To je situace, ve které můžeme žít v současnosti, jejímž základem a zarámováním je právě členství naší země jak v Evropské unii, tak v NATO. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. To byla zatím poslední faktická poznámka. Nyní vystoupí s přednostním právem paní předsedkyně Schillerová, připraví se pan předseda Babiš. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážené paní kolegyně, vážení páni kolegové, pane ministře, já jsem si nachystala projev - trošku ho mám postavený tak, jak jsem si ho promyslela - k daňovému balíčku, protože pro mne to je daňový balíček, kde to obhájím, ale jak jste mluvil, tak mě napadaly další souvislosti, takže prostě budu tak různě doplňovat.

Vypořádat se s materiálem, který vláda Petra Fialy nesprávně označuje jako konsolidační balíček, přestože sama, její Legislativní rada, sedí tady pan ministr, ve svém stanovisku jasně uvádí, že jde o balíček daňový, bude mimořádně náročný úkol, a to nejen z důvodu, že jeho záměrem je největší zvýšení daní v novodobé historii naší země, a sice čerpám z materiálu Ministerstva financí, o 73 miliard korun ročně, a že daňový balíček podle nezávislých ekonomických autorit povede ke snížení hospodářského růstu až o procentní bod.

Také bohužel proto, že jde o balíček mimořádně technicky a legislativně odbytý.

Po parodii na vnější připomínkové řízení, které trvalo směšných pět dnů, zůstalo nevypořádáno neuvěřitelných 229 připomínek, z toho mnoho zásadních. Jedná se tedy o zcela zásadní připomínky - když se podíváte do toho podkladu - ústředních orgánů státní správy, tedy i jednotlivých ministerstev samotných, o připomínky krajů, svazů, o rozpory ze strany zástupců zaměstnavatelů a zaměstnanců.

Ba dokonce opět podle oficiálního komentáře ministra a předsedy legislativní rady vlády Michala Šalomouna zneužila vláda mimořádně zkrácené lhůty pro připomínkové řízení k balíčku k tomu, aby do něj inkorporovala i to, co s úsporami vůbec nesouvisí a to například zásadní změny koncepce daně z nemovitosti nebo dodatečnou administrativu pro dohodáře a jejich zaměstnavatele.

Nakonec samozřejmě i zcela nesouvisející komplexní úpravu hazardu, konkrétně zákona o hazardních hrách, kterému je v materiálu věnováno celých 82 stran, zatímco údajnému škrtání dotací za 54,4 miliardy je po dvou měsících od pompézní tiskovky věnováno sedm řádků v příloze tiskové zprávy Ministerstva financí. Já nezpochybňuji, že to nemělo být tady, to je jasné. Já jenom říkám, že to bylo na sedmi řádcích v příloze tiskové zprávy Ministerstva financí. Takže to jsou věci, kterým vůbec nerozumím, nechápu. Ano, my jsme připravovali tři roky ex post RIA k zákonu o hazardních hrách na Ministerstvu financí, jejímž účelem bylo vyhodnotit tu právní úpravu - na tom se pracovalo, prezentovali jsme to, to byla prostě velmi náročná práce - a na základě toho přijmout potom v souladu s tím vyhodnocením ex post RIA novou právní úpravu. Ale ne tímhle způsobem. Já jsem si představovala, že to půjde řádným připomínkovým řízením a prostě samostatně - nepatří to sem do toho daňového balíčku - a že se tomu prostě budeme všichni odborníci, experti, věnovat, protože právě tady se může stát, že tam něco velmi podstatného může být přehlédnuto.

Tím se dostáváme k naprosto zásadnímu problému, který s tímto balíčkem hnutí ANO má. Přestože - a vy jste se ptal, vy jste položil tu řečnickou otázku, já jsem si ji pokládala taky, tak to shodou okolností tady mám - podporujeme deklarovanou snahu vlády o snižování deficitu státního rozpočtu, zásadním způsobem nesouhlasíme s předloženým provedením, které není ničím jiným, než souborem novelizací daňových zákonů trvale zvyšujících daňovou zátěž českých domácností o desítky tisíc korun ročně. Jak uvádí v analýze RIA samo Ministerstvo financí, balíček pravděpodobně způsobí také recesi, růst nezaměstnanosti, negativní sociální dopady a ztrátu kredibility České republiky.

Jako předsedkyně poslaneckého klubu hnutí ANO a současně místopředsedkyně rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny a stínová ministryně financí apeluji na vládu, aby se při rozhodování o podobě konsolidačního balíčku vrátila ke svému programovému prohlášení, kdy jako dominantní zdroj fiskálního úsilí předpokládá úspory na výdajové straně rozpočtu.

V případě, že by vláda splnila svůj závazek - a teď pár čísel - a opakované přísliby o poměru konsolidace jedna ku dvěma ve prospěch výdajové strany, měla by být s ohledem na záměr zvýšit daně o 73 miliard korun připravena uspořit na výdajové straně rozpočtu 146 miliard korun. Takové konsolidační tempo lze bezpochyby považovat za naprosto dostatečné. Daňový balíček by tak měl být podle našeho názoru zúžen na zvýšení spotřební daně z alkoholu - zase odpovídám na jednu z vašich řečnických otázek - tabáku, daně z hazardu, rušení daňových výjimek nesociálního charakteru.

Plánované zvyšování korporátních daní bez komunikace s podnikatelskou sférou, malými středními podniky a nezanedbatelné snižování růstu HDP v období technické recese a nejistého hospodářského výhledu totiž bude mít zcela určitě negativní vliv na celkovou ekonomickou situaci v zemi. Ve výsledku pak daňový balíček naruší stabilitu, předvídatelnost daňového prostředí, poškodí podnikání a zhorší životní úroveň obyvatelstva. Já zcela zásadně jako letitý člověk, který se pohybuje ve financích skoro celý svůj profesní život, zásadně pochybuji o možnosti balíčku dosáhnout těch požadovaných cílů. Naopak se plně ztotožňuji s výše zmíněnými náklady regulace, které identifikuje přímo sám předkladatel, to znamená Ministerstvo financí.

S ohledem na hospodářskou škodlivost většiny ze souboru 63 zákonů, porušení legislativních zvyklostí, nedostatečnou délku připomínkového řízení znemožňující seriózní analýzu ze strany připomínkových míst, se stále jako jednoznačně nejvhodnější možnost jeví balíček v prvním čtení zamítnout a konsolidaci veřejných financí provést dominantně opatřeními na výdajové straně rozpočtu, v kombinaci se zvýšením spotřební daně na tabák, alkohol, daně z hazardu, řádným zdaněním globálních firem a zrušením daňových výjimek nesociálního charakteru. V delším období pak přispět ke konsolidaci veřejných financí zlepšením výběru stávajících daní, bojem s daňovými úniky a podvody, stejně jako podporou podnikání, investicemi do inovací a vzdělávání.

Vážené dámy a vážení pánové, vláda České republiky je pravděpodobně jedinou vládou ve vyspělém světě, která místo základních cílů hospodářské politiky, kterými je hospodářský růst, prosperita firem, životní standard obyvatel, slepě sleduje tupé excelovské tabulky svého ministra financí. Česká republika patřila ve druhém pololetí loňského roku mezi pouhé tři země OECD, které se propadly do recese a naše hospodářství stagnuje stále. Na rozdíl od ostatních zemí jsme se doposud ani nevrátili na předpandemickou úroveň HDP. Za této situace je předložený balíček pro naši ekonomiku jedovatým koktejlem.

Místo toho, aby se vláda soustředila na čerpání evropských prostředků z končícího i nového programového období, kde je pro Českou republiku díky naší minulé vládě alokován jeden bilion korun, místo řádného výběru daní, kde nám jen letos uniklo asi 40 miliard korun, hodlá dramaticky zvyšovat daně. To navíc v době, která je pro to mimořádně nevhodná.

Snad nemusím připomínat, že jen v potravinách máme inflaci 25 %, že čelíme největšímu poklesu reálných mezd ze zemí OECD, že se nacházíme v technické recesi a aktuální kroky vlády budou rozhodovat o tom, zda si Česká republika zopakuje Nečasovsko-Kalousovský scénář zbytečného zadušení národního hospodářství, nebo ne.

Pravda je totiž taková, že dopad tohoto balíčku na rodinu s dvěma dětmi ve školce se počítá kolem 90 tisíc korun. (Poslanci ODS se usmívají.) No, to není k smíchu. To je prostě přímo výpočet, kdy ten jeden je zaměstnanec, jeden je živnostník, mají dvě děti ve školce. Je to prostě dopad celého vašeho balíčku.

Samostatnou kapitolou jsou změny DPH. Mě velice zaujalo, že v podstatě celá ta změna DPH bude ve finále v podstatě fiskálně negativní pro státní rozpočet. Takže vy vlastně zvýšíte celou řadu položek z desetiprocentní sazby buď na 12 nebo 21 %, takže to nepřinese vůbec žádný pozitivní efekt. Ve finále děláte úpravu u potravin - ano, uznávám, že máme jednu z nejvyšších sazeb u potravin - z 15 na 12 %, což bude prezentovat propad pro státní rozpočet ą13 miliard.

A vy sám jste připustil v tom svém projevu, jak jsem si dělala poznámky, že to, zda to bude mít vliv na cenu potravin, je debata spíše, nebo že ta čísla jsou spíš akademická. Protože já nevěřím tomu, a to ukáže velice blízký čas, teď se o to můžeme dohadovat, ale ta zkušenost je vlastně dlouholetá, že když se ty daně takto sníží, tak v podstatě to nebude mít dopad na ty tisíce, statisíce položek, kterých se to bude týkat. Ani se to nedá nijak konkrétně zkontrolovat, takže já osobně zastávám názor, že občané to nepocítí. Státní rozpočet přijde o peníze a ty zůstanou v kapsách těch, kteří je vůbec nepotřebují, a to jsou řetězce. Především v maržích řetězců. Proto já jsem také nikdy touto cestou nechtěla jít.

Zato ale ty položky, které zvyšujete, DPH na léky, vodné, stočné, teplo, řadu dalších položek, tak ty tedy opravdu pocítí každý. Kojeneckou výživu, bude tady debata určitě o kojenecké vodě, mí kolegové se na to chystají. Doslova likvidační je to prostě pro hospody, restaurace, a to zejména na venkově, pro které dominantním zdrojem obratu je prodej čepovaného piva, kde to zvedáte z 10 na 21 %. Proto my jsme tehdy jako součást stravovací služby to DPH snižovali, protože restaurace samozřejmě část byla kdysi, důvod bylo EET, ale ta hlavní část byl covid, protože oni byli postiženi neuvěřitelným způsobem, neuvěřitelným způsobem za covidu, byť jsme se snažili samozřejmě jim část těch ztrát kompenzovat. Bude to pro ně likvidační.

My jsme tady pořádali debatu, kulatý stůl, oni tady měli velmi tvrdá čísla z Dotykačky a uváděli, že prostě opravdu buď se přesunou do šedé zóny, to znamená, opět se nám přestěhují do těch garáží, protože není jenom Praha. A, anebo prostě skončí. Protože už tady ten několikátý pogrom, který se na ně sype, prostě neustojí.

No, a pak jste tady mluvil o některých položkách, jak jsem si rychle dělala poznámky. Mluvil jste o leteckém benzinu. Já vím samozřejmě, že je to harmonizované, ale je potřeba o to bojovat. Ta debata na úrovni Evropské unie se vede dlouho. Mohli jsme využít předsednictví, které jsme měli, mohli jsme toto dávno mít vybojováno. Spotřební daň. Čtyřletý plán. Nemáme s tím samozřejmě problém. Už za naší vlády, to jste poznamenal spravedlivě, se toto zavádělo. Zahřívaný tabák. Je čas, aby se to zvedlo. Samozřejmě, určitě. Na výborech budeme ještě technicky debatovat, zda tak, jak je to nastaveno, je to dostatečné. Stejně tak jako o hazardu. I u toho hazardu budeme debatovat a podíváme se na ziskovost a budeme na výborech se bavit i o tom s experty, předpokládám, kteří vás doprovodí, že jestli to je či není dostatečné.

Změny a mluvil jste tady o tom, budou mimořádně bolestivé pro rodiny s dětmi, na které dopadne zrušení školkovného, omezení slevy na druhého z manželů, i když jste to nakonec modifikovali. Konec slevy pro přivydělávajícího si studenta, zvýšení DPH na služby, opravy, chod domácností, MHD, ale i třeba razantní zvýšení dálniční známky z 1 500 na 2 400.

Vy jste hovořil o školkovném, říkal jste, že máte analýzy, že to minimálně využívají. Nevím, kdo ty analýzy dělal, zda to bylo diskutováno s nějakým třeba i neziskovým sektorem. Protože to školkovné já si myslím, že bylo zavedeno, tuším, za Sobotkovy vlády, pokud se nemýlím, a bylo zavedeno jako motivační faktor pro to, aby se převážně maminka, ale samozřejmě nechci se dotknout tatínků v žádném případě, aby se ten rodič mohl vrátit do práce. Aby prostě, pokud získá místo v tomto zařízení předškolní výchovy, ve školce, tak si uplatní - a zas ten člověk, když jde do práce, přece logicky tak vydělává, platí daně, platí sociální, platí zdravotní. Takže se to státu vrací. Já vůbec nechápu, strukturálně postižené regiony, já nevím, jestli to takto jde úplně vytrhnout. Jestli to třeba není také dáno tím, že tyto regiony mají problém se zaměstnáváním a podobně. Že to nejde podle mě posuzovat jenom takto izolovaně. Každopádně si myslím, že ten dopad, pozitivní dopad na jeho zrušení, na veřejné rozpočty by po odečtení všech pozitivních vlivů na trh práce a sociálních systémů byl něco kolem 100 000 000. To je částka, kterou by Ministerstvo financí vybralo za dva až tři dny provozu EET.

No, zrušení slevy na studenta - tak tohle si fakt říkám, jestli myslíte vážně. Já už jsem byla v šoku, když jsem slyšela vaše veřejné vyjádření, tehdy jste se vyjadřoval ve veřejném prostoru, že pokud ten student vydělá kolem, myslím, že jste říkal 206 000 ročně, což je zhruba 17 000 měsíčně, tak vlastně uplatněním systému slev, odčitatelných položek, neplatí žádnou daň. A říkal jste, že pokud vydělává víc, tak buď nedostatečně studuje, nebo prostě zneužívá ten systém.

No, já jsem tento váš výrok dala na své sociální sítě, kde jsem to okomentovala. Má to asi 1,1 milionu zhlédnutí. Je to můj nejúspěšnější teď za poslední rok příspěvek, což tady nechci říkat proto, abych se tím chlubila, to v žádném případě. Já z toho jsem spíš smutná i vzhledem k těm komentářům, které mi píší, a opravdu si říkám, stojí vám to za těch 300 000 000, které to přinese státnímu rozpočtu? Vždyť ti studenti, já s nimi mluvím, chodí za mnou do kanceláře, píší mi. Samozřejmě ten příspěvek vyvolal obrovskou diskusi. Celá řada z nich pracuje proto, aby se na té škole uživila. Já netvrdím, všude máte nějakého černého pasažéra. V každém systému. Já jsem starý finančák. Ale aby se na té škole uživila, aby odlevila svým rodinám, protože tisíce studentů nemohou být podporováni svými rodinami. Často jde o studenty z ekonomicky slabších rodin, nebo o studenty, kteří už rodiče nemají. Oni tvrdě pracují na své budoucnosti. A při té práci ještě studují. Takže toto si myslím, že ten váš výrok byl velmi nešťastný a myslím si, že z hlediska té budoucnosti těch lidí - dneska tady ráno demonstrovala skupina mladých lidí před Sněmovnou a na téma levnější nájemní bydlení. Že nejsou schopni si zajistit bydlení. Nejsou. V Praze už vůbec ne ani v blízkém okolí. A samozřejmě to bydlení se prodraží. Oni si to uvědomují, že jestliže se zvedne vodné, stočné, teplo, tak se to všechno, jízdné, veřejná doprava, tak se prostě všechno jim prodraží.

My jsme třeba tehdy, když jsme zaváděli slevu na jízdné pro studenty a seniory, tak tehdy, když jsme si dělali takovou nějakou dopadovou studii tohoto instrumentu, tak samozřejmě jsme, neviděli jsme jenom jako dopad, to, že to mělo určitý fiskální dopad do státního rozpočtu, ale mělo to i socioekonomické dopady. Celá řada těch studentů třeba přestala bydlet v Praze a začala dojíždět z nějaké bezprostředně dojízdné vzdálenosti právě proto, že se jim vyplatilo to zlevněné jízdné oproti tomu drahému bydlení.

No a největší pecka, to jsem si dělala takovou anketu na svém twitterovém účtu, kde jsem vybrala čtyři položky a nechala jsem tam hlasovat, která je nejvíc štve. A jednoznačně drtivě vyhrálo zdvojnásobení daně z nemovitostí. To vyhrálo, že lidi nejvíc štve. Pak jsem to viděla i v nějakých oficiálních průzkumech jako jednu z položek, které je štve, ale mně to tak vyšlo taky. A zas tak málo jich tam nehlasovalo. Tak ano, vy jste říkal, že je u nás nízká, měl jste tady komparaci daně z nemovitých věcí v rámci Evropské unie. No, ale podívejte se i na komparace v rámci zemí OECD. Podívejte se na komparace, často jsme tady o tom vedli debaty, když jsem byla ministryní financí, komparaci celkového daňového mixu. A podívejte se na to, jaká je u nás struktura vlastnického bydlení. U nás 80 % lidí bydlí ve vlastním, protože je to u nás tradice. Lidé chtějí bydlet ve vlastním. Takže u nás nebydlí jenom bohatí nebo ti, kteří jsou na tom ekonomicky lépe. Ta struktura vlastnického bydlení například v Německu je naprosto mnohem menší. Ještě podobná struktura je na Slovensku, ale ta se pohybuje kolem 70 %. Takže to dopadne i na lidi, kteří si celý život našetřili, aby bydleli ve vlastním, aby jednou, až budou třeba v penzi, tak nemuseli shánět nebo platit drahé nájemní bydlení. No a na ty to dopadne taky. To nemluvím prostě o rodinách s dětmi a podobně.

Takže já si myslím, že není dobrá doba. Zkuste se zeptat rodiny, která bydlí například v třípokojovém bytě v Praze 3, která by po zdvojnásobení daně odváděla klidně 8 000 korun ročně. Znám takovou rodinu.

Musíme si uvědomit, že pokud přistoupíme na tuto debatu a umožníme, aby takto vysoké daně platily z roku na rok klidně i desetitisíce domácností napříč Českou republikou, tak to pro ně samozřejmě v kontextu všech problémů, kterými si Česká republika, a nejen ona, prochází, tak je absolutně obrovský problém. Ale já vám nebudu tady vyčítat zrušení daně z nemovitostí u rybníků, to je prostě marginálie, která mě vůbec nezajímá, chápu ty důvody, že ta spravovatelnost stojí mnohem více, než by byl ten výnos daně. To je mi úplně jedno. Ale není mi jedno, že to dopadne na ty lidi.

A teď mi řekněte, když oni vlastně... energie už na ně dopadly, celá řada věcí, teď na ně dopadnou daně, tak mají prodat svoje bydlení? Hypotéky... Kolik mi napsalo mladých rodin, že v podstatě budou muset prodat byt, protože nejsou schopny ufinancovat po skončení fixu zvýšené úroky. Jestliže někdo, jestliže mladá rodina platí 15 000 hypotéku a teď po skončení fixu jim to díky vysokým úrokům stoupne na 30 000, no tak to už neudýchají. To se prostě nedá zvládnout. Takže co mají udělat? Mají ten byt prodat a mají odejít do nějakého nájmu? A z čeho ho zaplatí? Vždyť ty nájmy jsou prostě katastrofální - jejich výše. A to nemluvím jenom o Praze, to se bavím, já jsem z Brna, ale určitě... pan ministr tady teď není, ale on je z Opavy, tak určitě ani tam to nebude žádné zalité sluncem a tak dále.

Takže si myslím, že toto je také obrovský problém a neproběhla žádná debata. A to tady vůbec teď, o tom určitě budou mluvit mí ctění kolegové, to tady nemluvím o tom, že si vlastně ten výnos hodlá nechat stát, což je velká... Proti tomu se teď bouří Svaz měst a obcí, bouří se proti tomu starostové, protože samozřejmě oni potom nebudou schopni už nějakým způsobem si tuto daň korigovat. A zase - proč? Vždycky tohle byl stoprocentní výnos obcí. A ony vědí nejlépe, jak tam mají vynaložit s tímto výnosem. Ale to bude jiné téma, které určitě budeme řešit.

Zavedení nemocenského pojištění pro zaměstnance? Ani toto opatření není ničím jiným než rafinovanou snahou získat z peněženek lidí 13 miliard korun ročně do státního rozpočtu. A nepomůže to nijak významněji tomu státnímu rozpočtu, protože Ministerstvo financí si nechává stejnou částku ročně utéct na nepřiznaných tržbách obchodníků a s tím souvisejícím zaměstnáváním načerno. A ti, kteří načerno nepracují, budou v důsledku tohoto opatření platit naprosto nejvyšší odvody ze všech zemí OECD, protože už dnes patříme společně se Slováky na první místo. Rodinné rozpočty tím přijdou v průměru o 500 korun měsíčně, což ještě více prohloubí už tak rekordní pokles reálných mezd v České republice. A takhle bych mohla pokračovat dále. Živnostníci - stoprocentní nárůst sociálního pojištění, právnické osoby od malých eseróček po velké dva procentní body. A tak bych mohla pokračovat. Prostě není skupina obyvatel v této zemi, která by nebyla tímto balíčkem postižena.

To znamená, je to 73 miliard, a to jsou propočty Ministerstva financí, já si myslím, že to nakonec nevyberou, 73 miliard, které vytáhnou z kapes českých domácností, občanů našeho národa a našich firem. A ve finále to nevyberou, protože část těch peněz se přelije do šedé ekonomiky.

Samozřejmě jsem ještě chtěla mluvit o... - pan ministr tady teď není - chtěla jsem mluvit o tom, jak on tady mluvil o rozpočtu, a o tom, že jsme tady strašili a jak to teď je všechno výborné a zalité sluncem. Já si to nechám, až tady bude, protože jsem se trošku včera po tom, co mě tady kontaktoval novinář, který asi jediný má přístup, redaktor Seznamu, jediný má přístup k těmto číslům, na rozdíl ode mě místopředsedkyně rozpočtového výboru a členů rozpočtového výboru, tak já počkám, až se vrátí pan ministr, a přihlásím se pak ještě jednou a znovu mu tady vyložím, jak to vidím s tím zalitým sluncem a státním rozpočtem já.

Zatím vám děkuji za pozornost. (Potlesk z lavic ANO.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Také děkuji. Přečtu omluvu. Omlouvá se Jiří Hájek od 17 hodin z rodinných důvodů a pan ministr Stanjura se omlouvá od 16.50 do 17.10 a zastoupí ho jeden z ministrů, který je přítomen, ostatně je tady na to pověření. Takže toliko jenom na vysvětlenou, pan ministr se během krátké chvíle vrátí.

Nyní s přednostním právem je na řadě pan předseda Andrej Babiš a poté paní místopředsedkyně Klára Dostálová. Prosím, pane předsedo, máte slovo. (Předsedkyně Schillerová se ještě hlásí, že bude rychlá, jen na minutu.) Jsou tady jiná přednostní práva, paní předsedkyně. S faktickou byste mohla vystoupit. Prosím.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Paní místopředsedkyně, já tomu rozumím, mám pochopení a jsem vstřícnost sama, ale projednáváme tady pravděpodobně jediný významný zákon, pro vás tedy významný, pro nás ne, který prosadíte v tomto volebním období ještě s tím snížením valorizace důchodců, nic jiného už určitě nerozjedete. Takže si myslím, že by tady jeho předkladatel měl sedět a měl by tady obhajovat a naslouchat a vyjadřovat se k tomu, co my tady říkáme. Takže já nevím, jestli říkáte, že to je krátké, tak já nechci nějak to komplikovat, říkala jste kolik - 15 minut, že by pan ministr? (Předsedající: Do 17.10.) Do 17.10. Tak já si beru pauzu do 17.10, abychom počkali na pana ministra. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Dobře. Klub hnutí ANO si bere pauzu do 17.10. Vyhlašuji tedy přestávku.

 

(Jednání přerušeno v 16.56 hodin.)

(Jednání pokračovalo v 17.10 hodin.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, čas určený na přestávku vypršel, respektive přerušení schůze, a my budeme dál pokračovat v obecné rozpravě. Projednáváme sněmovní tisk 488 Vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů. Jsou zde tři přednostní práva, respektive přihlášky. Jako první pan předseda Andrej Babiš, paní poslankyně Klára Dostálová, pan poslanec Radim Fiala. Nyní tedy vystoupí s přednostním právem pan předseda Andrej Babiš. Prosím.

 

Poslanec Andrej Babiš: Dobrý den, vážené dámy, vážení pánové, vážení spoluobčané. Včera jsem tady mluvil hodinu a šest minut, neměl jsem projev, dnes taky nemám projev. Včera jsem mluvil čísla, data, jména a všechno, co jsem zažil a co si dobře pamatuju. Jak víte, nemám ty strukturované projevy.

Chtěl jsem poděkovat panu ministru financí za ten výklad, protože dneska zkrátka budu komentovat ten jeho projev. Bod po bodu. Dělal jsem si poznámky, konečně jsem se něco dozvěděl, neměl jsem moc často číst všechny ty věci, protože si myslím, že nic z toho, co vy předkládáte, nepotřebujeme. My to zkrátka nepotřebujeme. A paní Schillerová o tom mluvila, že vlastně ten výsledek - nula nula nic. V tom projevu hlavně, co chybělo - vy jste nepoužil tato slova: příjmy, příjmy z Evropské unie, investice vůbec, protože investice je růst HDP a investice jsou samozřejmě příjmy do rozpočtu. Já jsem byl ministr financí. V květnu 2017 mě vyhodil Sobotka. A mě strašně pobavily ty dluhopisy, o čem mluvil pan ministr, to byly ty Kalouskovy dluhopisy, nezdaněné. Nezdaněné, pro které všichni tady hlasovali. A potom jsem dostal padáka. Ale to je jedno. Takže vraťme se k tomu vystoupení.

Za prvé pan ministr říká: Potřebujeme konsolidovat veřejné finance. - Ano, souhlasím, pane ministře. Jestli naše finance jsou v dobré kondici? No, toť otázka a debata. My, když jsme končili v prosinci 2021, tak byly ve velmi dobré kondici. A měli jsme šesté nejnižší zadlužení v Evropské unii. Vy jste za těch 572 dní stihli už klesnout o dvě místa. No, a to je otázka samozřejmě. Já tady nechci rozvíjet, kdy státy zaplatí své dluhy a jak to vlastně je, ale když se bavíme o těch financích, já se k tomu dostanu, protože vy jste začal a vlastně šikovně jste se snažil tady přesvědčit, jak vám to funguje ohledně toho dluhu veřejného sektoru, ale vy jste se spletl, pane ministře. Já tady mám přepis vašeho vystoupení a vy jste řekl, že dluh veřejného sektoru byl 5,1 % HDP. Ne. Saldo hospodaření veřejného sektoru jste chtěl říct asi... (Ministr Stanjura mimo mikrofon.) Ano, tak jasně, já tomu rozumím, já se taky občas spletu, chápu to.

Takže jaké máme finance? Já myslím, že máme v dobré kondici. A vám se taky daří držet to procento vůči HDP. A samozřejmě to je vždycky ta hra. Vy jste ministr financí, já jsem byl ministr financí, paní Schillerová byla ministr financí a podle toho, jak interpretujete ten dluh, jestli mluvíte v procentech vůči HDP, jak to má Eurostat a všichni, nebo mluvíte o absolutním dluhu... A určitě víte, o čem mluvím. Takže já si myslím, že naše finance jsou v dobré kondici, znovu opakuji, končili jsme jako šestá nejméně zadlužená země. A paní Schillerová jako bývalá ministryně financí měla konsolidaci našich financí až do roku 2025. My jsme to předložili, i teď to předkládáme jako opozice - bez navyšování daní. Bez navyšování daní. Bez toho, abyste brali lidem peníze. Ale vy jste nastoupili vlastně s tou vaší představou a hned - pokud tedy se traduje v médiích, že hnutí ANO volí hlavně důchodci, já si to úplně nemyslím, ale asi ano - hned jste zaútočili na důchodce, hned pryč sleva na dani a hned proti důchodcům. To jste ještě ani nevěděli, co bude.

Takže já si myslím, že naše finance jsou v dobré kondici, že není potřeba nic dělat, že skutečně ten návrh je úplně zbytečný, že byste to zvládli, kdybyste se věnovali příjmům, investicím, evropským penězům. Nevím, jestli vy jako ministr financí... Jestli pan premiér vás zkouší z toho, kolik jste dali dopředu na dotace firmám a kolik jste zinkasovali z Evropy? Kolik je ten rozdíl? Já jsem se vždycky na to ptal a ministři měli vždycky za úkol tohle sledovat. Protože jasně že to není normální, že my platíme dopředu, až potom kasírujeme Evropu, že by to mělo být, že kasírujeme nejdřív, až potom dáváme. Ale tak je to zavedeno. Takže ta vaše manipulace je v tom, že vy jste tady uvedl to číslo... (Hledá v materiálech. Ministr napovídá mimo mikrofon.) Ano, hledám tu tabulku teď. A samozřejmě máte pravdu, ale vy neříkáte to B. Vy dobře víte, kde je to B.

Vy vlastně ani nic nemusíte dělat. Vám stoupá HDP. A proto vám to číslo vlastně kleslo. A proč vám stoupá HDP? No, protože zkrátka vy nic neděláte s inflací, vám to vyhovuje. A díky tomu, že je inflace, tak zkrátka vy se tváříte, že máte dobrý výsledek. Ale vy ho nemáte dobrý. Protože vy vlastně říkáte - ano, dluh, to jste se spletl, takže saldo hospodaření veřejného sektoru 5,1 %, a to jste říkal 2021, správně, ano. A v roce 2022 to kleslo na 3,6. Ale vy dobře víte, že to kleslo proto, protože nárůst HDP meziročně mezi 2021 a 2022 byl 686 miliard. Takže vy vlastně nic nemusíte dělat. Vám vyhovuje, že vy kasírujete lidi kvůli inflaci, stoupá vám HDP díky inflaci, no a vlastně vykazujete tady tenhle výsledek, který opticky říkáte, že je to super. No, já říkám, že samozřejmě vy to šikovně interpretujete, ale to není vaše zásluha. To vůbec není vaše zásluha. To je zásluha toho, že zkrátka HDP stoupá, protože vy nechcete nic dělat s tou inflací.

A samozřejmě i to zadlužování... a my jsme skončili v roce 2021, dluh sektoru vládních institucí byl jenom 42 %, totiž méně než v roce 2013, když vy jste končili, a ten parametr, o kterém vy mluvíte, že byl 5,1 a že jste to snížili na -3,6, tak já vám jen zopakuji, za naší vlády, 2017, to bylo +1,5; 2018 to bylo +0,9; 2019 to bylo +0,3. Takže vždycky jsme byli v plusu, 2021, budete říkat, že jste to zdědil po nás, tomu rozumím. A já jsem rád, že konečně jste to tady řekl, že jsme dali ty obrovské peníze na covid. To je krása, že jste to takhle odprezentoval, ale samozřejmě to není žádný pozitivní parametr a není to vaše zásluha.

A potom jste řekl, uprchlíci a válka. Já jsem opakovaně už žádal pana premiéra i - tedy nevím, vás jsem nežádal, ale mluvil jsem o tom, abyste už konečně řekli, kolik stála ta válka nebo kolik stojí. A to není nic proti Ukrajincům, já jenom opakuji, že hnutí ANO bylo jediné, které dalo 10 milionů na uprchlíky z Ukrajiny a humanitární pomoc a já jsem sám osobně přispěl, takže to je jenom proto, abychom to mohli porovnat, mít tedy ekonom... respektive lidi, kteří těm financím rozumí, protože v tom pracují, kolik vás to stálo.

A pokud vím, tak uprchlíci stáli asi 40 miliard, no, 45 miliard, teď je nové číslo, že zbraně byly... nevím kolik, takže tam šlo jenom o porovnání těch čísel. Vy jste vždycky argumentovali, že to má obrovský dopad. No, nemá to obrovský dopad. My jsme měli propad HDP v roce 2020 82 miliard. Když porovnám 2019 a 2020, tak byl -82 miliard, ano? A to byl -5,5 % HDP, to je reálný propad, ano?

Vy jste nikdy neměli propad HDP, vždy máte růst. Vždy máte růst a my jsme ještě k tomu dali 370 miliard firmám, zaměstnancům, všem, abychom udrželi zaměstnanost. Takže my jsme vydali za covidu 450 a vy za Ukrajinu podle mého názoru... já, když jsem mluvil s paní Černochovou, tak říkala 10 miliard zbraně, teď jsou tam další zbraně, uprchl... nevím, jestli je to šedesát, sedmdesát, no, v každém případě to není důvod, abyste se na to vymlouvali.

Scénář Řecka? Ano, to jsem rád, že jste to řekl. Ale proč nás pan premiér stále tady strašil bankrotem, kdy stále mluvil o bankrotu, což je samozřejmě úplný nesmysl, ale vy jste to dneska řekl, že scénář Řecka nám nehrozí, a já s tím souhlasím a jsem úplně v pohodě. A samozřejmě teď jde o to... a potom jste začal mluvit o obsluze státního dluhu. To je skvělé téma a to já mám strašně rád, protože když jsem byl já ministr financí - ano a můžete říct, že to nebyla naše zásluha, ale já myslím, že to byla naše zásluha, protože i to, že jsme měli jasný program, že jsme ho plnili, že jsme dělali všechno pro lidi a že jsme byli v dobré kondici, rezultovalo do toho, že když já jsem byl ministr financí, tak jsme měli půjčené peníze za negativní úrok. 15 % státního dluhu jsme si půjčili a ještě jsme dostávali peníze za to, že nám někdo půjčil, což je neuvěřitelné, ale zkrátka finanční trhy tak fungují.

A ta obsluha státního dluhu, vy s tím zase strašíte. Prosím vás, ten šéf té... jaká to je ta... rozpočtová rada, ten pan Hampl, který se třese na vaše místo - ještě před volbami nám říkal, že bude 100... 100 miliard že bude, 100 miliard. A já vám teď připomenu, pane ministře - víte, kolik byla obsluha státního dluhu v roce 2013, když jste končili? Asi 50,56 - správně, vidíte. A já jsem to stlačil na 39,43, 2017, my jsme končili na 42 miliardách, minulý rok jste správně řekl 50, tady je 49,46... no, ale proč to tak je? Vždyť jste říkali, že ozdravíte finance a všechno bude skvělé, takže já nechápu ty predikce - já to nezpochybňuji, možná to spočetli ti vaši dobře - ale já jen říkám, že i za covidu, i za covidu 2020, 2021 jsme to udrželi. Takže to není argument, že tím teď strašíte.

Potom jste kritizoval paní bývalou ministryni Schillerovou za ty protiinflační dluhopisy. No, pánbůh zaplať za to. Zdravím důchodce do Ostravy, který... na moje doporučení si to koupil jeden, 100 tisíc korun, a těch 12 miliard úroků dostali lidi, pane ministře, lidi! (Důrazně.)

A co ty církevní restituce, pane ministře? Osm miliard inflační doložka? Tady to Němcová schvalovala o půlnoci podvodně. 165 miliard jste dali církvím. Bylo to zmanipulované, bylo to předražené a ještě ta inflační doložka, to vám nevadí, těch osm miliard, že dáte zase církvím? A proč? Proč? Proč mluvíte tady o lidech, kde Schillerová jim dala - ano, koupili si to, udělali dobře - a to nikdo nevěděl, že bude taková inflace, tak proč to kritizujete? 12 miliard jste dostali, lidi, dobře slyšíte - díky hnutí ANO a díky tomu, že paní ministryně myslela na lidi.

A jinak by to bylo nejlepší, kdyby samozřejmě dluhopisy státu vlastnili občané České republiky a měli by pocit, že vlastní Českou republiku.. a potom by možná... nevím, mohli volit ve volbách podle dluhopisů - ale to je pokus o vtip - hlavně, aby to novináři zase nenapsali, že jsem se nechal unést včera. Ale já jsem se nenechal unést. Vy dobře víte, že kdybych se nechal unést, tak by to vypadalo jinak. (Smích v sále.) Pane ministře, 12 miliard Schillerová dala lidem a je to správně. Nevím, jakou mají splatnost ty dluhopisy, ale všichni, kteří si to koupili, to mají a to je fajn.

Každá strana jinak - no, tomu rozumím, to je jako - já tedy musím říct, že je to náročné asi pro pana premiéra. Nechápu, proč se vy Piráti vy stále mluvíte o nás, jak my jsme vládli. Vy jste zapomněli, jak jsme vládli? My jsme byli menšinová vláda. Nás stále někdo vydíral. Vy jste nám stále tady nedovolili ani zachraňovat lidi od covidu. Komunisti stále něco chtěli, tam chtěli, ano, takže my jsme neměli. Kdybychom my měli většinu, tak samozřejmě bychom byli toho dokázali podstatně víc. A já chápu, že když vy říkáte, kdybyste... vy vlastně říkáte: Kdybych nebyl v koalici s Piráty, tak bych možná nenavyšoval daně. Nebo - jste ještě pravice? Já nevím, jak to tam máte teď.

Takže mluvíte každá strana jinak. Já tomu rozumím. I ten balíček, TOP 09 vylobbovala ty knihy. Knihy - nula. Tak nevím, kdo si ještě ty knihy kupuje, asi starší generace jako já, ale většinou lidi poslouchají audio. A každý něco. Já vím, že Piráti jako extrémní levice - tak nevím, jak to tam máte všechno, a vy to stále nazýváte ozdravný balíček. Takže já tomu rozumím, ta vaše... Já nevím tedy, kdyby jenom ODS zvládla, samozřejmě, co by se dělo a jaké by to bylo, jestli by tedy - ale vy jste vždycky navyšovali daně, když jste byli i ve vládě, takže nevím, co by se tedy změnilo.

A vy mluvíte o tom, že snížíte provozní výdaje a úspory na straně státu. Úspory. Zakladatel vašeho béčka - a to si pamatujete, jak Topol s Kaldou zakládali TOP 09 a povedlo se? Tady je jeho člověk na špinavou práci, tak dneska vás už kritizuje. (Směrem vpravo.) Ne, ten za vámi. Tam, co sedí. Ten, co rozumí zemědělství. (Smích v sále.) Ale...

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Prosím vás, abyste se oslovovali pouze přes mikrofon. (Poslanec Babiš: Ale já neznám pana...) Rozumím tomu, ale... (Poslanec Babiš: Ale já neznám jeho jméno. Já nevím, jak se jmenuje.) Prosím, pokračujte.

 

Poslanec Andrej Babiš: Ale já jsem nikoho neoslovoval. Takže zakladatel TOP 09 vlastně říká, že máte zrušit ty tři ministry, (nesrozumitelné) to zbytečné, ne? Tak to by byla úspora, ne? No, určitě by to byla úspora. Já jsem doporučoval panu premiérovi, aby okamžitě propustil sto lidí na Úřadu vlády, aby přestal investovat do IT... zakažte investice do IT, neinvestujte do IT. Propustit všechny poradce.

By byste uspořili, když propustíte všechny členy pětikoalice ve státní správě, hlavně KDU, ti jsou všude, tak víte, kolik by to bylo peněz? Tak šetříte! Nechť premiér nařídí na vládě, jak já jsem nařídil, jenom voda a kafe. Všichni mluví, že jaká je to fantazie tam přijít a teď ty chlebíčky a Fidorka a Ferrero Rocher. Já vždycky, když jsem to viděl na stole, tak jsem řval, proč to tam nosí! My jsme šetřili. Já jsem dělal vlády v šest ráno bez socanů, potom v osm. Všichni snídali doma. (Smích.) Tak začněte šetřit!

Takže vy říkáte, že je nějaká soutěž programů, ale vy žádný program nemáte. Víte o tom, že nemáte žádný program? Já se ptám vlastně, na co máte to programové prohlášení vlády. Já už jsem ho vyhodnotil dvakrát, vy jste ho nevyhodnotili ani jednou. To, co předkládáte, nemá vůbec nic společného s tím programovým prohlášením vlády a vůbec nic společného s vaším programem. Takže vy jste tady použil slova, že zasáhnete občany a firmy, ale nezasahujete sami sebe. Ne, tak Bartoš má čtyři auta, říkali. Psali, že čtyři auta má. Má tam ty poradce. Všichni, kteří neuspěli ve volbách, tak mu teď radí. Všude - já nevím, ministr školství má 16 poradců. Zrušte všecky poradenské smlouvy. Co vám stále radí? Jak vám to radí? No, blbě vám radí! Co jste už předvedli za 570 dní? Co vám radí? Zastavte všechny IT zakázky, zrušte poradenské firmy, dejte pryč ty poradce, choďte příkladem. Ani ty platy jste si nezmrazili. My jsme tady zmrazili jako vláda v září 2021. Vy jste tady hlasovali pro, protože už jste věděli, že Senát to shodí. Tak to jdete příkladem? Nejdete! Vy jste tady tvrdil, že jste něco zvládli, ale podle mě jste nezvládli vůbec nic.

Potom jste správně vypočítával, že budete mít bilion daní, 700 miliard sociálního pojištění, zdravotního pojištění, že se dostanete někde na dva biliony, což je tedy samozřejmě obrovská suma. Takže vy chcete od lidí, aby šetřili, vy berete lidem peníze. Nejdřív samozřejmě důchodcům. Sleva na jízdné. Trapné, že se nestydíte! I těm studentům jste to vzali atd. Teď zaměstnancům. Ale vy nejdete příkladem. Nejdete příkladem! Vůbec! Tam není jeden příklad. Cesty. Tak proč nenařídíte...? Já když jsem byl ministr financí, tak jsem létal do Bruselu economy, desátá řada. To je první řada za byznysem. Až když jsem byl premiér, tak jsem letěl speciálem, protože bezpečnostních důvodů. Ať chodí do zahraničí lidi skutečně, kteří přinesou nějaký byznys pro naši zemi, pro naše firmy a ne nějaké politické výlety na Tchaj-wan a tyhle nesmysly, které akorát přinášejí škodu a nic dobrého pro naše firmy nepřinesou.

Takže vy nešetříte. Mluvíte stále, že my všichni máme šetřit. Ano, my, kteří se živíme za svoje dlouhodobě, tak víme, co je to šetřit. A vy dobře víte, že máte Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. Kolik tam máte majetku? Pane ministře, já jsem se zajímal o to, kolik stát platí cizím firmám v nájmu, tak to bylo 600 milionů. Šest set milionů to bylo ročně. Cizím firmám. Tak zkuste se na to podívat. Možná Arajmu najde nějaké toto... Ano, projekt Letňany jste zabili, protože Babiš. Ale projekt Letňany vznikl v kanceláři Macrona v roce 2015, kdy jsem zjistil, že jsou všichni na jednom místě. Vždyť tam máte to metro, které končí na poli, a mohli jste uvolnit stovky bytů. Stovky bytů. A ty synergie. Ale já chápu, že ministr kultury, ten tu není, tak ten sedí v ložnici toho šlechtice v tom paláci. Takže to jste také nechtěli. Takže vy nevíte vůbec, co je to šetřit. Vy nevíte, co je to šetřit! Nejdete příkladem a potom těžko můžete vlastně tohle požadovat od lidí.

Daňové výjimky. Jasně, tak já to nechci tady nějak zásadně komentovat. Pokud vy máte taková čísla, ano, je pravda, že těch výjimek je dost, ale zkrátka si myslím, že to není na místě. Není na místě to rušit a nic to vlastně nepřinese, akorát to vyvolá u lidí ten pocit nejistoty. Ano, školkovné. Jasně, pokud máte takové analýzy. Ferrari. Souhlas, podepisuji. Já jsem o tom mluvil. Já ani nevím, proč my jsme to neudělali, to byla chyba asi. Socani o tom mluvili. My jsme to vždycky chtěli a 99 služebních Ferrari, chápu, podporuji, souhlasím. Ano.

DPH. Tak to je samozřejmě celé nesmysl. To je úplně zbytečné. Mě by strašně zajímalo, jak vy chcete zkontrolovat pokles DPH u potravin z 15 na 12 %? Vyloučeno. Vyloučeno! Nedá se to, je to absolutně mimo. Pokud někdo tvrdí, že se něco stane... Kdybyste to udělali jak Polsku a pan premiér přece jenom s tím Morawieckým až teď do toho migračního podvodu a zrady byl velký kámoš, tak v Polsku to mají na nulu, ano? A v té Biedronce tam údajně, já tam teď nebyl, byl jsem tam jednou, abych tam zjišťoval ty ceny, je tam napsáno, kolik stojí, nevím, máslo teď a kolik stálo předtím, než polský stát snížil DPH na nulu. Mají nulu. Vy se tady chlubíte, že bude dvanáct. Ale dneska naši lidi chodí nakupovat nejenom do Polska, ale i do Německa. Všude v Německu, v Bavorsku, za hranicí všude jsou Češi zaměstnaní samozřejmě a všichni tam nakupují a za dobré ceny. Já nevím, jak je to možné. A já nevím, že vás to neštve jako ministra financí. Vždyť vy přece tam přicházíte o obrovské peníze. A navíc naše firmy, naši lidi jsou šikovní a kreativní, tak teď mají nový byznys, že to vlastně si objednáte, tu Biedronku, a nějaká česká firma vám to doveze. Ano? Takže podle je to fajn, když si myslíte, že to pomůže, akorát mě to překvapuje, že pan premiér vždycky, když - vy vlastně neděláte stále nic. Vy jenom vždycky, když klesne cena PHM, tak křičíte, že jste to zařídili, a když teď klesla, tak proč bychom je nezdanili, když tedy ti občané by mohli z toho profitovat?

Takže stavebnictví - fajn. Dneska ráno tady byla demonstrace mladých lidí, kteří nemají bydlení. Kdo za to může? Ano, o tom se můžeme tady bavit. Hlavně za to může Rusnok, který absolutně nesmyslně navýšil základní sazbu na 7 %, čímž zničil celý hypoteční trh, a dneska mladí lidé, kteří by chtěli mít bydlení, a je to v naturelu našich lidí, chtějí vlastnit - my nejsme v Německu, kde 70 % lidí je v nájmu, tak tady mladí demonstrovali a chtěli vědět, jak to bude. Pan Bartoš ještě nedávno sliboval, jak bude všude stavět, a teď vlastně nově říká, že všichni půjdeme do nájmu. Ano, protože pokud si někdo myslel, že ti soukromí investoři, kteří stavějí byty, že budou dělat nějakou charitu, nebudou! Protože tady samozřejmě je strašně moc peněz, ano, a ty lidi někdo kupuje a potom je pronajímá. Ano, 2+kk nebo 3+kk 37 tisíc základ. A teď vy ještě navýšíte majetkové daně, což je úplně šílené, a argument je samozřejmě lichý, tak já nevím, kde ti mladí budou tedy bydlet. Takže pokud to pomůže, z 15 na 12 % snížení DPH u stavebnictví, tak nevím.

Zdravotní prostředky, tak to samozřejmě neberu moc vážně, protože první, co jste udělali, že jste vzali zdravotnictví 14 miliard, a v podstatě je to úplná katastrofa. Všechny ty projekty, které tam byly, vlastně se nepokračuje. Reforma psychiatrické péče, projekt boje proti rakovině atd.

Potom jste mluvil o spotřebních daních. Vnitrostátní lety. Jasné. Nebudu se vracet do toho, že tradiční demokratické strany s bohatou korupční historií zničily ČSA, které já jsem zachránil od bankrotu, ano, a kdy ještě Topolánek prodal ten podíl Korejcům za cenu jednoho motoru. ČSA - třetí nejstarší letecká společnost na světě, a tu jste zničili. To je vaše dílo tradičních demokratických stran. Podívejte se na LOT, který patří Polákům, a jak funguje. A my jsme to chtěli udržet ve státních rukou, ale bohužel je to pryč. A ta debata, jasně, pokud, a tak jsem tomu rozuměl, jak jste se vyjadřoval, že kdyby to bylo na vás, tak byste samozřejmě zdanil i ten kerosin nebo letecký benzín.

No tak kolik my tady máme přepravců? Máme jednoho velkého. Tak samozřejmě navýší ceny a zaplatí to lidi. Tak ale to je bezpředmětná debata, protože to určitě nenastane a vnitrostátní lety asi předpokládám, že nebudete řešit.

Potom tady byla řeč o tabáku. My jsme to tehdy domluvili na tři roky, váš návrh dělat to na čtyři roky je dobrý, s tím souhlasím, to určitě podporuji. Zahřívaný tabák škodí méně, to všichni víme, tak určitě by tam měl být velký... S tím souhlasím, i s těmi dalšími daněmi souhlasím.

S čím nesouhlasím, je samozřejmě hazard. Zakladatel toho béčka ODS řekl, že tam je tolik korupce, že dřív, než vyjde z prvního do druhého patra, tak je zkorumpovaný. To bylo strašně komické. Mimochodem, my jsme tady zničili ty automaty, já jsem byl ten, který zavedl první zákon o hazardu. No a vy tady mluvíte o těch sazbách, internet 35, fajn, souhlas. No a potom tady mluvíte o těch dvou sazbách. No tak co si budeme povídat? Vždycky je to souboj Komárek proti Dospivovi. Vám se líbí Komárek, který tady zprivatizoval Sazku, kterou jsme nikdy neměli zprivatizovat, měli jsme to nechat sportovcům. Na sport dáváte ostudných 5 miliard, my jsme končili s 10,5 a sportovci by dneska potřebovali 20 miliard ročně. Takže to snižujete na 30, takže evidentně pan Komárek vás přesvědčil, že má malé zisky a jdete mu na ruku a Dospiva neuspěl. Tak uvidíme, jak to bude s těmi pozměňováky. Já to nechci ani rozebírat, protože to znám dobře a jako ministr financí, kdy jsem navrhoval navýšení daní z hazardu, tak to jsou největší lobbisté tady a vždycky vyhráli, dokonce i - no ani to nechci moc rozvádět. A já si myslím a souhlasím s vámi, a v tom bych vás podpořil, že bych žádné výnosy z hazardu nedával obcím. Proč? Proč by měly dostávat nějaké výnosy? Stát by měl vzít všechno, mít ten hazard není dobře, je tam 300 sebevražd ročně. Češi, občané České republiky minulý rok prosázeli 670 miliard. To je úplně šílené. Úplně šílené! No a vypadne z toho, říkal jste, navýšení 4,2 miliardy. V podstatě, pokud jsem si to dobře napsal, je to o ničem.

Rybníky, s tím souhlasím, tam určitě máte pravdu. Daň z nemovitosti. Prosím vás, pokud to porovnáváte se zahraničím, tak tam skutečně je to úplně jiné. Myslím, že tam to mají extrémně bohatí lidé, proto je to tam vysoké. U nás to tak není, takže tam si myslím, že navyšování daně z nemovitostí je chyba a není to zkrátka dobře. A znovu opakuji, celý ten balíček je nesmyslný, protože to de facto nic nepřinese, je to úplně zbytečné. Kdybyste poslechli, co my vám doporučujeme, a to jsou příjmy, tomu se vůbec nevěnujete a ještě se vzdáváte těch příjmů. A EET - nebudu to tady znovu vykládat, jak jsem tu už mluvil včera, i paní Schillerová o tom mluvila.

Daň z příjmů právnických osob stoupá z 19 na 21 %. No tak, pane ministře, vy jste taky podnikal, i když jste tedy byl politik, vaše paní podnikala. Tak tvrdit, že z toho vypadne 22 miliard, tak to je fajn. Co si myslíte, že ti podnikatelé budou dělat, když jste jim nepomohli s energiemi. Máme nejdražší energie v Evropě, teď stoupá daň, ti, kteří nemají euroúvěry, tak samozřejmě zaplatí ještě víc. No tak první, co asi budou dělat, když jim to nevyjde, tak sáhnou na lidi a vezmou peníze lidem. Podle mě je úplně zbytečné. Samozřejmě za minulý rok, protože jste přišli s tím nesmyslným windfall tax, musíte být ve velkém balíku. Nevím, kolik vám to hodilo, teď provládní Seznam zprávy - kyperská firma dala krásný rozhovor, jak to bylo úžasné, tak jste nám mohl prozradit, kolik jste zkásnul. A teď od 1. 7. všichni budou platit ty zálohy. A já jsem na to zvědav 30. 6. 2024, na to vyúčtování. Možná nebudete vracet. Já si myslím, že budete vracet a otázka je, jestli dáte úrok těm, kteří mají vysoké zálohy a nebudou mít na takovou daňovou povinnost. No samozřejmě, že jim to nedáte, takže si z nich uděláte jenom banku. Takže pokud to je největší položka, tak co tím chcete dosáhnout? Jsou tady země v Evropské unii, nevím, které mají podstatně nižší daň z příjmů právnických osob a to nemluvím o tom, že velcí kluci to mají všechno na Kypru a v Holandsku a ve Švýcarsku a Lichtenštejnsku, myslím ti oligarchové, kteří vám tady tak pomáhají. Tak tomu vůbec nerozumím, ale dobře, tak jste se rozhodli a myslíte si, že z toho tolik vypadne, tak je to možné.

Zastropování cen energie. No to by mě strašně zajímalo, kde ty peníze přistály, protože my máme stále nejvyšší ceny energií, nejvyšší. To je ta vaše největší a fatální chyba. Když jsem 18. února 2022 panu ministrovi Síkelovi doporučoval, aby to udělal podle Slovenska, tam to dostali občané, teď to ta nová úřednická vláda prodloužila o rok a mají 1450 korun na megawatt, tak tam je celý ten problém. Tam je ta inflace, tam jsou ty extrémní zisky výrobců energií, tam je problém ČEZ. A kdybyste to byli udělali, tak samozřejmě jste si mohli ušetřit plno problémů - udělal to Macron s EDF - že jste mohli vykoupit minoritáře ČEZ. Ne, vy jste jim teď nasypali extrémní dividendu a když zakladatel béčka ODS TOP 09 Kalousek říká, že za to vydal 200 miliard, tak já říkám klidně 250. Tak jste měli jednat s tím Šnobrem. Vy jste ten rozhodující. Kdybyste mu řekl: už nedostaneš nikdy žádnou dividendu, dostal jsi za pět let 30 miliard a vlastní jmění je 200 a dostaneš tady 250, máte 100 % a můžete konečně začít budovat nějakou stoprocentně vlastněnou energetickou firmu, která má v pronájmu terminál v Eemsu na LNG, která má 20 % distribuce plynu, která má lithium, která má zkrátka dominantní postavení a která se topí v zisku. A vy jste to neudělal. My jsme tu dividendu, abyste si vzali, navrhovali 22. A teď samozřejmě, pokud skutečně chcete rozdělit tu společnost a zase odrbat stát, že mu zůstane něco, co nebude produkovat peníze a tu distribuci budou vlastnit zase ti minoritáři, tak to by bylo skutečně maximálně skandální, ale mohli jste to udělat, protože tu elektřinu používají všichni a na většinu výrobků se používá elektřina. Takže to je ten problém.

Stropování cen energií - jaká je záruka? Vy jste dali šíleně vysoké stropy, úplně nesmyslně. Já nevím, proč to nedáte dolů. Samozřejmě jaká je záruka, že tam někdo nepodváděl, že si dodatečně nepodepisovali ty kontrakty a že si neudělali umělé ceny, aby vás zkásli? Jak to budete kontrolovat? Kde jsou ty peníze? Ukažte, kam tedy šly ty peníze. Mě by to strašně zajímalo. Já jsem tam viděl nějakých 44 miliard nebo stovka tam má být perspektivně. Takže to je podle mě chyba a řešení bylo 100 % ČEZu, zastropování na 1500 korunách pro lidi. A samozřejmě u firem jste si to mohli porovnat s okolními státy. Vždyť není normální, že Česká republika minulý rok navýšila export elektřiny o 300 %. Všichni kolem nás mají levnější elektřinu a my vyrábíme levně, Dukovany za 500 korun, že je to odepsané, nemají žádné emisní povolenky, tu šílenost těch šílenců z Evropské komise, kteří ničí ten energetický trh touhle spekulací a určitě na tom někdo vydělává, určitě to není náhoda. Tak jste to mohli udělat.

Takže to nejdůležitější, co jste měli udělat, jste neudělali.

Nemocenské pojištění - úplně zbytečné, to je úplně trapné, to nechápu, já nevím, já nejsem profesionální politik, ale politicky vlastně říct všem zaměstnancům, že si doplati za pojištění a zároveň říct, že EET rušíme - a někteří - tam, kde je napsáno "vážení spoluobčané, cash only", jenom hotovost, tak samozřejmě tam nevykazují ty tržby, takže ti nemusí platit poctivě daně, a všichni zaměstnanci platí daně a ještě k tomu jim dáte 0,3 procenta, aby platili. To je samozřejmě nesmysl.

Sleva na studenty, tak já nevím, já myslím, že principiálně je to špatně. Já nevím, vy vlastně zpochybňujete, že někdo z těch studentů může tolik vydělávat a vlastně bychom měli podporovat tu mladou generaci, když nemáme pro ně bydlení, mají problém, tak si myslím, že je to zbytečné. I tohle politicky - já tomu nerozumím, vy jste politici, vy se živíte politikou dlouho, tak já nevím. Já bych to tedy určitě - vzali jste jim slevu na jízdné, všechno jde nahoru, platí drahý internát a teď jim vlastně říkáte ano, že když někdo by něco vydělal, tak principiálně ho chcete zdanit. Já si myslím, že bychom měli dělat rozdíl - že bychom měli podporovat mladou generaci a že byste to neměl dělat. O to víc, že z toho nic pořádně nevypadne, protože my přece tady máme černou ekonomiku, vy to podporujete, tím EET jste všem vlastně řekli: nemusíte platit daně. A kolik lidí tady běhá po České republice, kteří jsou tady na nějaké pracovní povolení, z Polska, z EU. A kolik lidí tady vlastně dělá načerno? Ne? Tak možná by se pan Jurečka tomu mohl věnovat. Pokud si myslíte, že ty lidi na to nenajdou nějaký lék, tak si myslím, že jste na velkém omylu.

Platy ústavních činitelů, tak to je sranda, protože dobře víte, že my jsme jako vláda to schválili v září 2021, vy jste to tady odhlasovali, a přitom jste věděli, že váš Senát, který je součástí vaší nové totality, to zkrátka shodí. Takže jste udělali z těch lidí blbce, a teď přicházíte a říkáte, že tedy si něco zamrazíte. Tak ano, ale ten nárůst byl jaký? Velký, ne? Takže já jsem navrhoval tady jako poslanec, aby se to zmrazilo na úrovni roku 2021. Vy jste to prosadili, takže všichni tady mají de facto o 13 % vyšší platy. To také není jako příklad, že dáváte nějaký příklad lidem.

Vy máte obrovské štěstí, ano, tady pan ministr Síkela nám stále hlásí, jaký má stav zásobníků plynu, ale když si přečtete článek bývalého zaměstnance Pražské plynárenské, tak každý ví, že ten plyn, který k nám přichází, nikdo neví, jaký je, kde se to swapuje, je tam LNG z Kataru, je tam LNG z Ameriky, teď jsem četl, že pašují to ruské přes Indii. Takže ano, byla dobrá zima, ale já vám to přeji, máte obrovské štěstí. Nic neděláte, děláte akorát opatření proti lidem, a vám to funguje. Inflace, víte, pane ministře, kolik jste zkasíroval na inflaci? Minulý rok plus 139 miliard a tento rok za 6 měsíců 130. Takž vy jste zkasíroval 269 miliard navíc kvůli inflaci, co zaplatili lidi. A s nimi se nechcete rozdělit, berete jim ty peníze a zdaníte je. A důchodcům. Takže to je úplně absurdní situace.

Takže ceny energií - mě strašně baví, když pan premiér stále vykládá o tom - a chvála Bohu, že to tak dopadlo, já jsem rád, že ten plyn je. Otázka by byla, za kolik to pan Síkela nakoupil, jak donutil Beneše z ČEZu, aby to nakoupil, a za kolik jste to prodali. To byla sranda vědět! Ne? Možná bychom se to mohli někdy dozvědět, kolik jste nakoupil, za kolik jste prodal, kdybyste vydělal peníze, tak určitě se s tím pochlubíte. Ne?

Ta vaše obsese - stále útočit na nás, že my jsme neudělali energetickou soběstačnost. Tak pan premiér řekl, že se odstřihneme od ruské ropy, výsledek - minulý rok jste dovezli o 850 tisíc tun více ruské ropy než v roce 2021. Já jsem zvědav, pane ministře průmyslu, jak naložíte s tou výjimkou MOLu, který má výjimku jenom do prosince vozit sem ropu, tedy pohonné hmoty s obsahem ruské ropy, jak to dopadne. Ale určitě se to dozvíme a ceny klesnou.

Takže vy stále mluvíte, co jste všechno zařídili. Tak plynovod z Polska - kdo nechtěl, to ví dobře Topolánek. Ne? Všichni víme, kdo to nechtěl. Pan premiér říkal, že ho postaví. Nakonec ten plynovod postavili Poláci a končí de facto na polsko-slovenské hranici. Vypadá to, že to nebude.

Takže to jsou všechno dokola ty nesmysly. Obviňovali jste stále Havlíčka, že fandí Rosatomu, přitom vy jste v roce 2012 měli ve finále v Temelínu Rosatom proti Westinghouse a tak dále. Ale o tom nechci vůbec mluvit. Takže vy jste to nezvládli, ty energie. Ano, že je máme, tak díky Bohu za to, že je máme, jasně, ale ten hlavní problém je, že jste nikomu nepomohli.

Znovu opakuji, nic není potřeba měnit, ten balíček je úplně zbytečný, daně se nemají navyšovat, věnujte se příjmům, věnujte se evropským fondům. Já nechápu, že pan ministr Bartoš, už tu není, nešel za panem Stanjurou a neřekl mu, že má 4 miliardy převis na výzvu pro obce. Když jsem byl premiér, tak všichni ministři měli příkaz hlásit, kde je převis. Ano, proto jsme dali 26 miliard do škol a mateřských školek. Ano? Proč nepodporujete ministry, když mají investice. Ministr Baxa je tady, bude ta Nová scéna? Máte připravenu Novou scénu. Císařské lázně je moje dílo s Vildumetzovou. Máte Uherské Hradiště, Muzeum totality jsem vám připravil s Hermanem. Národní muzeum jsme udělali, Státní operu jsme udělali. Máte Invalidovnu. Udělejte tu Novou scénu. Udělejte Národní galerii, tam jsou krásné projekty. Investice do obnovy našich památek.

Já nevím, proč vy nechcete investovat, já tomu nerozumím. To je cestovní ruch. Litomyšl a tak dále. Takže investice - pan ministr Stanjura, ani slovo. A investice znamenají růst. Ne? Růst znamená HDP a HDP nové peníze. Já myslím, že to je jednoduché. O tom jsme se nic nedozvěděli, takže to řešení bylo úplně jiné.

Já jsem konečně rád, že pan ministr řekl, že za covidu jsme dali peníze, že nejsme bankrot, jak nás strašil pan premiér, ale samozřejmě ta obhajoba těch opatření je úplně nesmyslná. Úplný nesmysl.

Vy máte obrovské štěstí v tom, že - znovu opakuji - roste HDP. V tom samozřejmě má štěstí i paní Černochová, a pan ministr Stanjura o tom mluvil, příští rok v rozpočtu armáda dostane 48 miliard, proti tomu já nic nemám. Ale MPSV dostane jenom 22 miliard, ale tím, že máme prvního ministra MPSV, který vlastně bojuje proti důchodcům a bere jim peníze, tak mu to asi nevadí. A školství má minus 29! A pan Bartoš má minus 14. Tak všichni mají minus, tak když už dáváte tolik armádě, dejte všem. Dejte všem! Vždyť i ten výhled toho zadlužení v procentech je velice dobrý. Vy máte výhled v roce 2025 44,4. Ano? Prosím? (Komentáře z okolí.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já prosím, nechte pana předsedu, ať mluví a reakce až potom.

 

Poslanec Andrej Babiš: Stále jsme na tom dobře a já jsem přesvědčen o tom, že je potřeba se proinvestovat z té krize. A hlavně co mě samozřejmě irituje, je, když vy stále mluvíte o tom, co my. Tak znovu ukážu tu mojí tabulku, pane ministře. (Ukazuje graf.) Koukejte, tady je vlády ODS a TOP 09 z roku 2008 jste to vytáhli na dluh 44,4, jo? To byla vaše vláda. Kolikrát je tam Kalousek? Pětkrát, jedenkrát Janota. Za nás to šlo 30 v roce 2019 a potom to šlo nahoru kvůli covidu. My jsme dali lidem peníze. Protože jinak by byla patnáctiprocentní nezaměstnanost a teď vám to stoupá. Ale já to nekritizuji. Vy mluvíte o tom, že máme nějaký problém. Pan premiér mluví o bankrotu, straší lidi, vždyť to není pravda. Dneska jste to řekl a já vám za to děkuji tedy, že jste řekl, že doposud to bylo stále pozor, pozor, Řecko a tak dále. Řecko je šikovné. Víte, kolik dostalo Řecko za ilegální migraci? 3,5 miliardy euro. To je jejich byznys. Víte, proč šla italská premiérka za Morawieckim? Protože Morawiecki zablokoval tu migrační zradu a ona potřebuje ty prachy, takže to je ten Deal. Má dát, dal. To je Evropská unie, takhle to tam funguje, ale na to musíte mít premiéra, který má odvahu zablokovat tu Evropskou radu a říct jim. Vy jste si měli požádat o ty peníze, o těch 40 miliard za ukrajinské uprchlíky v rámci předsednictví.

A ne, že pan Rakušan vykládá, že jste ještě připravovali tu šílenost, tu migrační zradu. Já vím, o čem mluvil. Byl jsem ministr, který měl přebytkový rozpočet, který snižoval zadlužení vůči HDP a samozřejmě vy mi na to řeknete, že jsem to snižoval tím, že mi rostlo to HDP. Ano, rostlo. Ale absolutně my jsme to udrželi, udrželi velice dlouho. Já tady mám tu tabulku, ano? (Ukazuje graf.) A vlastně my jsme zdědili dluh 2013 1 683 000 a 2019, když ještě byla normální doba bez covidu, byla 1 640 000, takže absolutně jsme snížili dluh o 43 a procentuálně samozřejmě jsme snížili dluh o 15 %. Takže prosím vás, ať mě tady nikdo neškolí z financí, hlavně lidé, kteří vůbec netuší, na rozdíl od vás, pane ministře, co to je státní dluh a Ministerstvo financí a jak to funguje.

Ano, teď vám to skočilo, nám to skočilo kvůli covidu, ale to všechno jsme zdokumentovali, všichni to vědí a proto občané České republiky měli úspory až 900 miliard a stále z toho žijí, díky nám, ano. A společně, ano, někdo to vyčítá, jsme zrušili superhrubou mzdu a já jsem rád. A já říkám: Ano, bylo to správné rozhodnutí. Ale já nechápu, když jste souhlasili s tímhle, se snižováním daní, proč teď je navyšujete a ještě úplně nenormálně, protože celý ten balíček je vlastně o ničem. Ještě k tomu sektoru vládních institucí. Ano, my jsme byli takoví hodní, že v rámci covidu jsme krajům a obcím a všem všechno zaplatili. Všechno jsme zaplatili. A ještě jsme měnili to RUD. Takže když se podíváte na to, že jsme v porovnání RUD 2016 a RUD od 1. ledna 2022, tak jsme navyšovali krajům - 8,92 na 9,78. Obce dostaly 20,83 na 25,84. Nevím, proč jsme to vlastně dělali. Když tedy my (Se smíchem.) nemáme hnutí STAN. Ale my jsme to dělali pro ty starosty, protože my jsme nerozlišovali politicky. My jsme strašně nezkušení a ta první zkušenost naše nastala až s nástupem vaší vlády (Se smíchem.) podle toho, jak se chováte. Takže pokud hnutí ANO ještě jednou bude ve vládě, tak máme od vás velkou lekci, velkou lekci, no.

Pan Benda se usmívá, vy jste tady už dlouho, ne třicet let, nebo kolik už let? (Pobavení a smích v sále.) Já vás obdivuje, pane, prostřednictvím... předseda neposlouchá. Jo, ne dobrý. Ne, fakt máte můj obdiv. Takže prosím vás, Česká republika podle Eurostatu 2022 má nejnižší ohrožení chudobou, a to je naše dílo. My jsme dostali Českou republiku na deváté místo v prosperitě. Vy jste už klesli o tři místa na dvanácté. My jsme předběhli Italy a Španělsko. My jsme byli sedmá nejbezpečnější země na světě, vy jste klesli na dvanácté místo, protože Rakušan vůbec nepochopil, co udělal. Ty články, co se děje v Německu, kolik lidí požádalo o azyl, ta pozvánka, ty stovky mrtvých ve Středozemním moři, to je peklo. To je ohrožení Evropy. Takže my jsme odcházeli, měl to tam pan premiér v mašličkách, nechali jsme mu tam hezký dopis, ten nebyl nikde ani zveřejněn. Myslel jsem naivně, že to bude fungovat jak za nás, že jsem jako premiér za nim chodil. On si na mě nikdy nenašel čas, ale tak škoda.

Za mě tady mám ještě článek, že pan premiér, předseda vybere někdy do EU svým účtem. Já nevím, já kdybych byl ministr financí, tak bych se ho ptal: Pane premiére, kdy už tam tedy pojedete a přinesete ty peníze? No, já jsem na to strašně zvědav. Protože pokud chcete urvat peníze z Bruselu, tak to jsou ty rozhodnutí jednomyslné. A tam je to tvrdý boj. Celý ten návrh je nesmyslný. Vy nemáte žádné programové prohlášení vlády, proto já jsem řekl, že se na to vykašleme a choďte všichni někam na dovolenou a vraťme se 15. září. 15. září už budete mít nějakou dohodu, protože já tomu nerozumím. Když STAN říká, že DPH na noviny chce snížit a Michálek říká, že chce prezidentům brát peníze, tak asi tam nemáte tu dohodu. A ještě jste slíbili tripartitě, která je tak servilní, že jako to ani nechci komentovat (Se smíchem.). To jsem ještě neviděl. To jste si namazal na chleba. Normálně jsem ještě neviděl, aby šéf odboru vám v televizi: Ježíš, pane ministře, vy se se mnou potkáte? No, já vám tedy děkuju. (Mění hlas.) (Pobavení a smích v sále.) Na mě řval Středula s Maláčovou: Dej tam prachy, jen tam dej prachy. Ale vy jste génius, vy jste to dokázal. Středula, nebudeme říkat co. Šéf Hospodářské komory je z ODS a šéf Svazu průmyslu to je ten zmítal, on tam koukal na těch 50 miliard dividend, když odešlo. A teď spravuje ty Bakalovy byty. Gratulace, ovládli jste úplně všechno.

Nová totalita. Máte všechno. Máte prezidenta, máte Ústavní soud, máte podnikatele, máte komory, máte všechno. Máme se co učit, pane ministře. Fakt pecka. Takže už na závěr bych chtěl ještě říct jednu věc, i když je mi to trapné, ale už mám toho fakt de facto plné zuby. (Se smíchem.) A musím to tady říct. Počkejte, já hledám tu tabulku. (Ukazuje tabulku.) Já bych strašně rád poprosil paní předsedkyni TOP 09 Pekarovou Adamovou, která samozřejmě, já chápu, že stále do mě kope, aby už přestala lhát. My tady řešíme ten váš balíček a paní Pekarová tady dneska v 2.14 tweetovala: Agrofert má rekordní zisky, jeho byznys ovšem platí všichni občané, více peněz dostává na dotacích, než odvádí na daních. Děkuju našemu poslanci a předsedovi zemědělského výboru Michalovi Kučerovi, že osvětlil ohýbané reality Andrejem Babišem, neefektivní dotace škrtneme.

Prosím vás, je to sprostá lež. A já žádám paní Pekarovou, aby si udělal pořádek. Pan Kučera se usmívá, nevím, jak je možné, že se stal šéfem zemědělského výboru, nemá na to vzdělání, prd tomu rozumí. Už jednou lhal, když za covidu říkal, že armáda nosila nějaké perníky PENAMu, už jste se jednou za to omlouval, ano. Vy jste dělal tu černou práci pro Kalouska, vy jste ten autor lex Babiš, jo.

Tady chcete privatizovat Budvar a nevím, co všechno, hrajete Pokémony... (Předsedající Bartošek: Mým prostřednictvím, prosím.) ...prostřednictvím hraje Pokémony. (Předsedající Bartošek: Ne, oslovovat.) Nevím, tak není tu Válek, ten hraje ty karetní hry na počítači. Oni všichni hrajou.

Takže přestaňte lhát, pane Kučero, prostřednictvím předsedy.

Agrofert zaměstnává 40 tisíc lidí. Minulý rok měl tržby 238 miliard. Všechny dotace všech firem Agrofertu jsou 0,8 % na tržbách. Agrofert odvedl v České republice za minulý rok 5 025 330 tisíc Kč, tak už přestaňte lhát, že žije z dotací. V zahraničí odvedl 4 361 000 tisíc Kč, takže odvedl na daních, odvodech 9 386 654 tisíc Kč, takže je to 20 % toho co odvedl. Přestaňte už lhát.

Pozdravujte paní Pekarovou, teď nějaký člen lhal o Váňovi, vy lžete teďka. Takže já vás žádám, abyste přestal lhát, abyste nepsal tyhle kraviny. Vy o zemědělství nevíte vůbec nic. A ta firma, kdyby tady nebyla, tak Olma je po smrti, Kostelec je po smrti, Planá je po smrti, Synthesia je po smrti, Tatra je po smrti, Lovochemie je po smrti. Co se usmíváte? Vy jste prodával nějaké žárovky. Co vy víte o podnikání. Tak přestaňte lhát. (Předsedající Bartošek: Prosím, prostřednictvím předsedajícího.) Prosím, paní předsedkyni, aby tady mě neurážela tu firmu, kterou já jsem vybudoval a která odvedla... Mimo to, že zaměstnává a desítky miliard platí, platí mzdy samozřejmě, takže odvedla na vaše platy, pane poslanče - prostřednictvím tady pána za mnou, předsedu, pardon. To je nějaká obsese nebo já nevím, proč to stále musíte opakovat. Já jsem na to nikdy nereagoval. Proč to děláte. Říkám já zde, že paní Pekarová tady bere 275 tisíc a ještě má náhrady..., má všechno zdarma, několik aut, bodyguardy, neplatí za jídlo. Říkám to - kolik dala na Ukrajinu? Proč to píšete? Dejte mi už konečně pokoj. Děkuji vám, na shledanou. (Potlesk poslanců ANO.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Eviduji dvě faktické poznámky. Jako první pan ministr Stanjura, poté pan poslanec Kučera. Prosím.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: 61 minut, jsem to stopl.

Pár poznámek - souhlasím s panem poslancem Babišem, abychom vykazovali dluhy nebo salda v procentech vůči HDP. Nejsem to ale já, který pořád říká dluh bude 400 miliard, 350, 450, co koho napadne, jak se podívá do křišťálové koule. Já s tím naprosto souhlasím.

Já vím, že rozumíte finančním trhům, ale tady jste se tvářil, že nerozumíte. Já jsem si půjčoval za minus, vy jste si půjčil za 4,5 - to je vaše zásluha? To je věc finančních trhů, ne? To nebyly desetileté dluhopisy, záporné účty, to já jsem říkal... Já jsem jenom popsal, za kolik si půjčím dneska.

Alena Schillerová dala lidem 12 miliard? Ne, jejich sousedi jim to dali, jejich sousedi se na to složili, to jsou daňoví poplatníci. Žádný ministr financí nikomu nic nedává. Ani Andrej Babiš, ani Alena Schillerová, ani já. Takže těchto 12 miliard jim dali jejich sousedi ze svých daní. Tak je to třeba říci. A kdybychom takhle platili celý dluh, tak jsme letos dali 450 miliard za úroky, kdybychom z těch 3 bilionů dali těch 15 %. Tak neříkejte, že dal někdo něco, dali to jejich sousedi. Zeptejte se jich, jestli jsou rádi, že se na to složili.

Ta sleva na studenta, to je pořád dokola. Sleva na studenta dneska, to co tak hájíte, je pro studenta, který vydělává mezi 205 a 232 tisíci ročně hrubého a dělá 4 tisíce korun. To je všechno. Do 205 tisíc je nula, nad 232 tisíc je 15 %. My jedině říkáme - zbytečně to zatěžuje daňový systém, tento krátký úsek mezi 205 a 232 tisíci. Co je na tom k nepochopení. Vy to moc dobře víte, jenom děláte, že studentům něco bereme, jsme asociální. Škoda, že jste si neodpustil ty závěrečné osobní útoky. (Potlesk koaličních poslanců.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji i za respektování času. Jako další je přihlášen s faktickou poznámkou pan poslanec Michal Kučera. Prosím.

 

Poslanec Michal Kučera: Dámy a pánové, děkuji za slovo. Já jsem včera říkal, že je rozhodně špatně, když si poslanci píšou projev dopředu a pak ho tady předčítají. Musím říci, že zase někdy je lepší, když si člověk ten projev napíše dopředu a nemluví spatra.

Nicméně teď bych rád řekl pár slov k tomu, co tady můj předřečník říkal o dotacích do Agrofertu. Já jsem samozřejmě od Agrofertu nějaká čísla získával nebo znám, z veřejných zdrojů samozřejmě. Agrofert nepatří Andreji Babišovi, to znamená, není to žádný antibabiš, je to prostě jedna z firem v České republice. Celkem mě překvapilo, že se s ní tady Andrej Babiš ztotožňoval nebo nějak identifikoval, když to není jeho firma a nemá s ní nic společného.

V roce 2021 Agrofert inkasoval na dotacích 2,2 miliardy korun, přičemž zaplaceno na daních má zhruba 1,2 miliardy Kč. To je z veřejných zdrojů, publikoval to Seznam zprávy. Čerpám pouze z veřejných zdrojů. Byl tam odkaz na výroční zprávu Agrofertu.

A když se podíváme na ten graf, tak tam je celkem zajímavý pohled, že ten poměr čerpání dotací a odvodů do daní se začíná lámat někdy v roce 2016, 2017. Můžeme hádat, proč to tam je? Slyšel jsem nějakou správnou odpověď, že to je možná z toho důvodu, že v tu dobu se hnutí ANO ujalo řízení této země. V této době se ten poměr zlomil skutečně ve prospěch, kdy Agrofert více čerpá, než na těch daních odvádí. Jsou to čísla z veřejných zdrojů.

Na závěr bych řekl - doufám, že si ministr financí tohleto poznamenal - a tam vidím skutečně největší úsporu. Pokud sáhneme na tyto dotace, tak to nejsou ty rohlíky s párkem, o kterých tady mluvil Andrej Babiš, na svačinku, ale skutečně miliardy, které na přímých dotacích můžeme ušetřit. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Eviduji faktické poznámky, včetně vaší, pane předsedo, ale musím respektovat pořadí. Jako první vystoupí paní poslankyně Alena Schillerová, potom pan ministr Zbyněk Stanjura, poté pan předseda Andrej Babiš a další. Prosím.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo. Pane ministře, já se s vámi nebudu dohadovat o to, že někdo dává na ty dluhopisy, to je jasné, je to z peněz daňových poplatníků. Ale prosím, řekněme si historii těch dluhopisů. Začala s tím vláda ODS, ministrem financí byl Miroslav Kalousek, já jsem tehdy na to navázala, protože se mi to zdál dobrý nápad a ten důvod, to tehdy nebylo, ten úrok byl kolem 2 %, někdy až pod 2 %. To nebylo nic zajímavého. Ti, co si to koupili, tak si to kupovali z nějaké nostalgie nebo proto, že prostě si chtěli uložit peníze do jistoty. Můj záměr byl tehdy ten - nikoho nenapadlo, že inflace bude taková - aby část českého dluhu vlastnili čeští občané. Proto se to také jmenuje Dluhopis republiky. My jsme velmi pečlivě ten název vybírali a já si myslím, že to není špatně. Protože, kdo má největší vztah k této zemi, k tomuto národu, nikdo jiný než český občan, česká domácnost. Rozhodně víc než finanční trhy. Děkuji. (Potlesk poslanců ANO.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní pan ministr Stanjura, připraví se pan předseda Andrej Babiš.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Tak dvě části. Nejdříve na vystoupení paní poslankyně Schillerové. Napadá mě, mysleli jsme to dobře, dopadlo to jako vždycky. Motivace dobrá, výsledek hrozný. Kdyby tam byla nějaká drobná prémie proti průměru, za které kupuje stát, rozumím tomu. Ale je to bez hranice, a to jsou výsledky. Bez hranice, a to jsou výsledky, které zaplatí ti sousedé těm lidem. Kdyby to například bylo tak, že úrok je 0,2 nebo 0,3 nad průměr, který kupuje stát, je to motivace, má to nějaký limit, není to tak mimořádně nevýhodné v okamžicích, které se mohly stát, jak jsme viděli, třeba inflace.

K tomu šetření. Já jsem si vzal finanční zprávu 1. 1. 2013, to je datum, které rád používá pan poslanec Andrej Babiš. Z jeho vystoupení jsem zjistil, že jeho vláda skončila v roce 2019. O výsledcích roku 2021 už moc nemluvil. Bylo 15 248 systemizovaných míst ve finanční správě, pak to pořád stoupalo, rekord byl 16 300 v letech 2017, 2018 a 16 210 v roce 2019.

K tomu šetření: já jsem si vzal finanční zprávu 1. 1. 2013, to je datum, které rád používá pan poslanec Andrej Babiš. Z jeho vystoupení jsem zjistil, že jeho vláda skončila v roce 2019, o výsledcích roku 2021 už moc nemluvil. Bylo 15 248 systemizovaných míst ve finanční správě, pak to pořád stoupalo, rekord byl 16 300 v letech 2017, 2018 a 16 210 v roce 2019. Já jsem to převzal 17. prosince 2021. Za tu dobu jsme tam snížili přes 800 systemizovaných míst a k 1. 1. 2023 je to 14 923, to je o 1 350 míst méně než za vás, pane poslanče Andreji Babiši, a je to míň, než to bylo 1. 1. 2013. To jsou ty úspory, které jsou správné, to jsou ty úspory, na které jste se ptal, jak šetříme. Rušíme agendy a snižujeme počet pracovních pozic.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Jako další vystoupí pan předseda Andrej Babiš, poté paní poslankyně Margita Balaštíková, Alena Schillerová a další, prosím.

 

Poslanec Andrej Babiš: Pane ministře, nevím, o čem mluvíte, vždyť máte novou systemizaci plus 160 míst, a na co máte Finanční správu? Finanční správa kontroluje jenom firmy Agrofertu, nic jiného nekontroluje. Vy jste jim jasně řekl, že nemusí nic kontrolovat, vždyť EET - každý ať si dělá, co chce. Vy jste zavedli znovu šedou ekonomiku. Takže, prosím, nelžete. Tady je jasný důkaz, jak vy hospodaříte. Česko zaplatí poplatek za michelinského průvodce, rozhodla vláda. To si děláte prdel? Já jsem měl restauraci ve Francii, která měla dvě hvězdy...

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vás poprosím, abyste při svém vyjadřování kdokoliv nepoužíval sprostá slova.

 

Poslanec Andrej Babiš: Kdo zase bude za tohle kasírovat? Co je tohle, 54 milionů? Teď berete lidem peníze a dáte 54 milionů, které vám někdo vylobboval, za Michelina? Kdo tady potřebuje Michelina? Nikdo ho tady nepotřebuje. Co to je, tohle? To jsou ty vaše úspory?

No a, pane Kučero, vy přestaňte už lhát, jo.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Mým prostřednictvím.

 

Poslanec Andrej Babiš: Vaším prostřednictvím. Agrofert zaplatil 5 miliard. Vy nerozumíte vůbec ničemu v zemědělství. Vy jste jeden prolhanej lhář, dokázanej. Vy jste lhal s těmi perníky, jo? Přestaňte lhát. Já jsem Agrofert vložil do fondů a ta čísla, která jsem dal, jsou veřejná, takže zkuste se věnovat něčemu jinému. Vy jste prokázaný lhář, tady to máte na papíře, z médií. Nevím, proč se tak přiblble usmíváte. (Mluví na poslance Kučeru.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Než udělím další slovo, požádám vás, kolegyně a kolegové, abyste ve svých projevech za prvé nepoužívali sprostá slova, za druhé abyste se navzájem, kolegyně a kolegové, neuráželi.

Jako další vystoupí s faktickou poznámku paní poslankyně Margita Balaštíková, poté Alena Schillerová, Ivan Bartoš a další. Prosím.

 

Poslankyně Margita Balaštíková: Dobrý den, kolegyně a kolegové. Já bych se chtěla vyjádřit k svému předřečníkovi, panu poslanci Kučerovi, prostřednictvím vás, pane předsedající. Pane poslanče, já jsem ve vystoupení v televizi u Terezie Tománkové s ministrem vaší vlády panem Výborným vedla nějakou diskusi a tam jsem sdělila informaci, že by bylo dobré vědět poměr dotací vůči tržbám na jednotlivé zemědělské podnikatele. Já jsem se potom samozřejmě bavila i s panem ministrem o této věci, požádala jsem ÚZEI o tyhlety informace s tím, že jsem si tam i vyčíslila, jaké bych chtěla potom dělení těchto věcí. Budu moc ráda, až tahleta zpráva ke mně přistane na stůl, abychom si na to spolu sedli a podívali se, v jakých poměrech jednotlivé firmy vůči tržbám berou dotace nárokové, investiční a potom provozní, abychom to viděli. Pak tady ta čísla spolu prosím zveřejněme a já vás budu žádat, abyste se těm, které jste teď tady hanobil, omluvil, protože ono to vůbec nevypadá tak růžově, jak vy to říkáte. Nechci říkat, jestli tomu rozumíte, nebo ne, ale žádám vás, udělejme to, z relevantních dat udělejme závěr a řekněme si: Je to tak a tak. Proberme si ty velké, malé, protože ÚZEI i SZIF tahle data mají, jenom se je naučme vyhodnocovat. Nebudeme si tady lhát a řekneme si, jak si kdo stojí. Také se můžeme zeptat ještě Finanční správy, kdo jaké platí daně, abychom se podívali, kdo tedy platí do státní pokladny, ze které jdou všechny tyhlety peníze, a kdo se jakým procentem na tom podílí. Teď vůbec nemyslím na velké, malé firmy, ale každý, kdo platí daně, zaměstnává lidi, si zaslouží úctu a nebudeme se tady hanobit. Děkuji za pozornost. (Potlesk z řad poslanců ANO.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Také děkuji. Nyní vystoupí paní předsedkyně Alena Schillerová, připraví se pan ministr Ivan Bartoš, prosím.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Pane ministře, problém není v tom, jestli někomu vadí, že se složí sousedovi na úrok. Problém je v tom, jestli ten úrok půjde drobným českým střadatelům, nebo bankéřům v londýnské City. O to tady jde. Za mě drobným českým střadatelům, za vás - všichni víme, komu. Děkuji. (Potlesk z řad poslanců ANO.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji, jako další pan ministr Ivan Bartoš, potom pan předseda Marek Benda. Pane ministře, chcete-li faktickou poznámku... Chcete faktickou poznámku? Napíšu vás do pořadí, prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Děkuji za slovo. Já jsem nechtěl vystupovat. Chtěl bych poděkovat diskutujícím poslancům a členům hnutí ANO, že vystupují výrazně kultivovaněji než jejich šéf. Já jsem myslel, že to bylo jenom, když byl pan Babiš premiérem, že tady tak jako velkoryse hovořil s lidmi, kteří sedí okolo. Koukám, že už nemá žádné zábrany.

Dvě věci jsem chtěl zmínit. První, jsem velmi rád, že ve věcech, které se povedly předchozí vládě, můžu navazovat, například na postup v dohodě o partnerství a v čerpání evropských fondů a práci Kláry Dostálové. Ale jestli v něčem byste měl, pane premiére, mlčet a šoupat nohama, tak je to otázka dostupnosti bydlení v České republice. V té vládě jste byl na pozici ministra financí a premiéra. MMR mělo ANO osm let a situace se trvale na trhu s bydlením zhoršovala. Obce nestavěly, programy nebyly dobře napsané, nebyly čerpány a za posledních deset let situace na trhu s bydlením, kombinací těch faktorů i vlastnickém, způsobila 60% nárůst cen nemovitostí, takže nejlepší produkt, kam uložit peníze pro kohokoliv, bylo v danou chvíli koupit byt, protože cena rostla. Ta situace je takto tristní a za rok nikdo žádné byty nepostaví.

Druhá věc, když tady hovoříte o těch lžích. Já vám jenom chci připomenout, že se právě odvoláváte, vaši právníci, k výroku, kde jste byl opět soudně shledán lhářem ve věci "Piráti vám nastěhují migranty do bytů", což jste vyřvával v kampani. Tak uvidíme, jak Nejvyšší soud se k tomu postaví, protože ta instance, která o tom měla rozhodnout, rozhodla, že se máte omluvit, že jste lhal. K té věci mně skoro přijde, že máte nějaké spřátelené editory, kteří vám v médiích nahazují titulky, které nejsou pravda, a vy pak nemáte přípravu, co tady říkat věcně, ale co nahazovat a tu lež jenom opakovat.

Na Ministerstvu pro místní rozvoj není ani o autíčko navíc, než tam bylo, když tam byla Klára Dostálová. Dva vozy, které má ministr k dispozici ze zákona, máme půjčeny od Škodovky, dokonce i v souladu s legislativou. Jedno je vůz hybridní, druhý je elektrovůz, abychom plnili standardy, které vy jste nedokázal ani ve Sněmovně projednat. Takže nelžete. Děkuji. (Předsedající upozorňuje na čas.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní vystoupí pan poslanec Marek Benda, poté pan poslanec Michal Kučera, potom pan ministr Síkela. Prosím.

 

Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, vážené dámy, vážení pánové, já bych jenom poprosil, abychom malinko stáhli míč na zem, abych tak řekl, abychom na sebe tady v sále nekřičeli, kdo lže, kdo je lhář. Já už jsem zareagoval, přihlásil jsem se k faktické poznámce při tom sprostém slovu, které zde zaznělo. Připomněl bych, že už jednou tady v dávné minulosti byl za podobné slovo, které bylo použito, poslanec potrestaný. Já to nebudu navrhovat, přišla výtka ze strany předsedajícího, ale fakt, jestli chceme tady spolu nějakým způsobem žít, nekřičme na sebe, že jsme lháři. Člověk se může mýlit, může mít jiný názor, ale tohle mi připadá, že si zbytečně hrotíme atmosféru. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Také děkuji. Nyní tedy pan poslanec Michal Kučera, poté pan ministr Síkela, ministr Stanjura a další. Prosím.

 

Poslanec Michal Kučera: Tak ještě jednou děkuji za slovo. Mě velmi mrzí ten emotivní výstup, který tady předvedl Andrej Babiš. Je to skutečně škoda, ta debata byla velmi kultivovaná. Já jsem se vyjadřoval o společnosti, která mu nepatří, nemá s ním vůbec nic společného, navíc ta data, která jsem uváděl, jsem uváděl z veřejných zdrojů.

Já jsem si tady napsal do Googlu: "Babiš lhal". Vyskočilo na mě: "Babiš se přiznal, že lhal o Čapím hnízdě" - Seznam.cz. "Babiš lhal, že nevěděl o návrzích expertů" - forum24.cz. "Babiš lhal, manipuloval a překrucoval, v podstatě z voleb udělal referendum." "Babiš se podruhé omluvil demonstrantce, o které lhal." "O Čapím hnízdě jsem lhal, omluvil se Babiš." A tak dále. Těch odkazů tam je skutečně několik set až tisíc. To je jenom reakce na to, když tady poukazoval Andrej Babiš ve svém projevu, kdo všechno lhal, a ukazoval přitom na mě. Takže tohleto jenom velmi krátce, jednoduché zadání do Googlu, jednoduchý odkaz na téma "Babiš lhal".

Souhlasím s paní poslankyní Balaštíkovou, to je velmi dobrý nápad ohledně té statistiky, velmi rád se o tom pobavím a skutečně velmi věcně, protože tohleto dává smysl. Já nejsem skutečně příznivcem toho, že se lidé ze svých platů, ze svých daní skládají na soukromý byznys, to není skutečně správná cesta. Samozřejmě v sektoru zemědělství, který je evropsky velmi předotovaný, to pravděpodobně jinak nejde, že přímé dotace tam nějakým způsobem jsou nutné v nějaké míře, ale budu velmi rád, když na základě toho dokumentu vznikne nějaký společný návrh, jak ty přímé dotace, národní dotace omezit, snížit a nastavit je skutečně efektivněji. Takže já budu velmi rád, když tento materiál k tomu využijeme a tu debatu k tomu povedeme. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Také děkuji. Nyní vystoupí pan ministr Síkela, připraví se pan ministr Zbyněk Stanjura, poté pan předseda Andrej Babiš a další, všechno faktické poznámky. Prosím.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jozef Síkela: Děkuji, pane předsedající. Já bych chtěl jenom velmi krátce reagovat na výrok paní předsedkyně Schillerové o drobných střadatelích a o tom, jaký je rozdíl mezi tím, pokud tedy si peníze ukládají drobní střadatelé, anebo jestli ty peníze jsou uloženy někde v londýnské City. Prosím pěkně, opět si nepleťme pojmy. Drobný střadatel určitě není kategorie lidí, kteří nakoupili vaše inflační dluhopisy, protože podle čísel, která já mám k dispozici, ten takzvaný průměrný tiket, to znamená taková ta průměrná úložka, je 500 000. To nemá nic společného s drobnými střadateli, to se jedná opravdu už o vyšší střední třídu a majetné lidi. A chci k tomu dodat jenom jedno. Možná ten úmysl byl dobrý, ale vůbec se nepovedl. Zapomněla jste dokonce na to velmi vysoké úročení aplikovat srážkovou daň, takže dramatický dopad těch 85 miliard, kolik bylo vyemitováno, který se nám naštěstí podařilo zastavit, byl ještě umocněn tím, že vlastně z těch výnosů, kteří ti vaši takzvaní drobní střadatelé, a tomu důchodci, co má za těch 100 000 - je vidět, že tedy máme i důchodce, kteří na tom nejsou úplně tak špatně, jak nám někdy opozici říká - tak tomu blahopřeji, ale chci říct, že ten dopad je umocněn i tím, že ty velmi vysoké výnosy nebyly daněny tím, že na ten inflační dluhopis nebyla aplikována srážková daň. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Dobrý podvečer. My jsme se vystřídali v řízení schůze, takže vám přeju hezký den, a s další faktickou poznámkou vystoupí pan ministr Stanjura. Pane ministře, prosím.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Já chci vlastně vystoupit k témuž. Nedělejme falešné dilema mezi českým střadatelem a londýnskou City. Průměrnou úložku zmínil pan ministr Síkela. Já to vůbec nevyčítám těm lidem, kteří si to nakoupili, ať je úplně jasné. Chyba nebyla na straně těch, kteří nakoupili, chyba byla na straně státu, že tam nebyl nějaký limit. A já jsem ve svém předchozím vystoupení řekl, že bych rozuměl tomu, jak motivovat české občany a mít tam... No není tam limit, co se týče výše úročení, ať si rozumíme. My máme, protože takzvaně výhodné pro stát, pro ty sousedy, kteří to platí, je to čtyřikrát dražší než v té City! Tak se zeptejte sousedů, jestli chtějí přispět na úrok svým kolegům v ulici za čtyřikrát větší, pravděpodobně bohatým nebo středně bohatým, ale já to nevyčítám těm, kteří to nakoupili. Dostali nabídku, využili ji. Vidím chybu na straně těch, kteří tu nabídku dali a nedali tam limit. A já jsem říkal, kdybychom tam dali nějaký limit, nějakou motivaci, že když je to český občan, že má lepší než průměrný úrok, za který emitujeme do londýnské City nebo do českých bank, které tedy drží množství státních dluhopisů, tak bych byl pro, a veďme debatu, jestli to má být 20 bazických bodů, nebo 40 bazických bodů, nebo 50, ale nemůže to být čtyřikrát dražší!

Já jsem jenom říkal, že kdybychom takhle financovali celý státní dluh, letos za úroky dáme 450 miliard korun! Letos by ti sousedé, všichni naši občané, museli dát na úroky 450 miliard korun, a to se snad shodneme, že to není dobrá cesta. Tak se bavme o tom, ať takové chyby neopakujeme. Myšlenka dobrá, fakt. Tím, že tam není strop na úrok, na výši toho úroku, velmi špatný výsledek. Pak se divíme. V lednu byl špatný výsledek, horší než v lednu 2022. My jsme v lednu dali 12 miliard za těch 80 miliard dluhů, 12 miliard. Jaký může být měsíční výsledek pokladního plnění, když jeden rok to nemáte a druhý rok máte 12 miliard?

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Čas, pane ministře! Děkuji. Nyní vystoupí s faktickou poznámkou pan předseda Babiš, připraví se paní poslankyně Peštová. Tak prosím.

 

Poslanec Andrej Babiš: Pane ministře financí, mě by zajímalo, jak je možné, že jste souhlasil, že tři lidi nebo čtyři lidi si vylobbovali 54 000 000 na Michelin? To nechápu. Vy říkáte lidem, že úspory, je to samozřejmě normálně sprosťárna. To jsem ještě nezažil.

Panu Kučerovi doporučuji, aby se dovzdělal, protože důchody se platí ze sociálního pojištění, a samozřejmě zdravotní pojišťovny ze zdravotního pojištění, takže on porovnává jablka s hruškami. Vůbec nechápu, jak takovýhle člověk, který vůbec nerozumí zemědělství, je šéfem zemědělského výboru. A o tom lhaní, tady to máte černé na bílém, pane Kučero, vy jste si normálně vymyslel a lhal jste o tom, že perníky z PENAMu - vy jste posedlej? Vy jste stejně nemocnej z Agrofertu a z Babiše jako Michálek, takže můžete jít spolu na pivo a zkuste se léčit.

Panu Bartošovi jenom připomenu, že roku 2016 demonstroval s vlajkou Antify a vítal uprchlíky. Vždyť vy jste extrémní levice, vy chcete Evropu změnit, vy chcete, aby tady byla jiná kultura, tak mě, prosím vás, tady nepoučujte! Naučte se čerpat evropské fondy. Bydlení vám odpoví Klára Dostálová, ano? A máte tam převis, 4 miliardy chtějí obce. My jsme dali 26 miliard do navýšení kapacit mateřských škol a základních škol a tak dále. Kovářová vždycky chodila asi střihnout pásku. V listopadu 2013 tady brečela, že Kalousek jí nedal ani korunu. Běžte se podívat, to je všechno fakt, to jsme my udělali. Takže bydlení, Dostálová. Zkuste čerpat už konečně ty fondy, za nás se čerpaly. A máte na to málo času, konec 2023, například React-EU. Máte tam 22 miliard - zdravotnictví. Takže asi tak.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju za dodržení času. Jenom poprosím, abyste příště oslovoval kolegy poslance prostřednictvím předsedajícího. Děkuju. A nyní vystoupí paní poslankyně Peštová.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Jenom chci tady na pana poslance Kučeru ve své podstatě reagovat. Ta topka je posedlá panem Babišem, to je úplně vidět. On to pan Babiš tady prostřednictvím vás už zmiňoval: "Včera do našeho domova pro seniory přivezla Armáda České republiky dvě velké krabice. Všichni očekávali, že to jsou testovací sady na covid pro zaměstnance. V krabicích jsou ovšem velikonoční perníčky z PENAMu" - přisazuje pan Kalousek, nemusím prostřednictvím pana předsedajícího - "očekávám v nejbližších dnech policejní zásah na Úřadu vlády. Zneužití armády k rozvozu perníčků od PENAMu je systémově stejně nepřijatelné jako zneužití zpravodajské služby ke sledování sokyně v lásce. (Hovoří hlasitě a expresivně.) A naše Nejvyšší státní zastupitelství měří přece všem stejně," kontroval pan Kalousek na Twitteru. Vy jste úplně posedlí, vy nejste normální v té topce, prostřednictvím pana předsedajícího. (Souhlasný potlesk a smích z lavic ANO.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Další v pořadí vystoupí pan poslanec Pražák, připraví se pan ministr Baxa. Stále jsme ve faktických poznámkách. Pan poslanec Pražák stahuje, tak pan ministr Baxa.

 

Ministr kultury ČR Martin Baxa: Děkuju za slovo. Já se budu držet výzvy tady pana kolegy předsedy Bendy o klidném tónu a nelhaní, a tak jenom, pane poslanče Babiši, prostřednictvím pana místopředsedy, uvedu na pravou míru jeden z těch výroků, který jste říkal - nikoliv ten, že moje ministerská pracovna je opravdu v ložnici, to je pravda, Nostického paláce: není pravda, že tady nejsem, jsem tady.

Pane poslanče, já jenom bych chtěl říct, že vy pořád opakujete u Císařských lázní: Císařské lázně jsou moje, Císařské lázně jsem udělal. Tak jenom, aby poslanci, občané věděli: Je to projekt, který byl dokončen v současné době, a ano, finanční prostředky byly uvolněny v době vaší vlády a my jsme to završili, teď se ten projekt bude účtovat.

Ale já použiju jiný příklad, který já taky nebudu říkat: koncertní hala v Ostravě je Baxova. My jsme se, pane poslanče, dohodli s panem ministrem Stanjurou, vládou a potom celým parlamentem, že v době, kdy v Ostravě byl primátorem člen vašeho hnutí, pan Tomáš Macura, že podpoříme výstavbu ostravské koncertní haly 600 000 000 korun. To bylo schváleno v rozpočtu, zařazeno do rozpočtu Ministerstva kultury. Ve chvíli, kdy se akce uskuteční, se bude financovat, a věřte mi, že mě by ani nenapadlo, abych já někde chodil a říkal: To je Baxova hala, ty jsem udělal já jako Baxa. Jsou to, pane poslanče, peníze daňových poplatníků. Nejsou to peníze ani vaše, ani moje, jsou to peníze daňových poplatníků, a přesně to jsem také řekl při zahájení slavnostních večerů v Císařských lázních. Určitě to paní poslankyně potvrdí, že jsem říkal: Ano, je to podpora státu a daňových poplatníků. Tak neříkejte, že Císařské lázně jsou vaše, já nebudu říkat, že ostravská hala je moje. Jsou to jedny peníze - peníze daňových poplatníků, a tak máme o nich taky mluvit.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za dodržení času. Nyní vystoupí paní předsedkyně Schillerová.

Než dorazí k pultíku, přečtu omluvy. Paní předsedkyně Pekarová Adamová se omlouvá od 18.30 z osobních důvodů, pan poslanec Kolář Ondřej od 17.15 ze zdravotních důvodů, pan poslanec Lang Hubert od 18 do 23.55 ze zdravotních důvodů, pan poslanec Wenzl od 20 hodin ze zdravotních důvodů. Z členů vlády se omlouvá pan ministr Baxa od 21 hodin z rodinných důvodů, pan ministr Dvořák bere zpět svou omluvu na dnešní jednací den a pan ministr Šalomoun od 12 hodin do 17.20 a od 21 hodin se omlouvá z pracovních důvodů.

Paní předsedkyně, prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo, možná je ani nevyužiju. Jsem ráda, že pánové ministři Síkela a Stanjura odhalili problém katastrofálního hospodaření této vlády - jsou to bondy z éry ministrování Aleny Schillerové. Tak já nevím, kdo vám tato argumentační esa vymýšlí, jestli si je vymýšlíte sami, nebo vám je připravují ty armády poradců. Ale v každém případě jsou ty výsledky stejně mizerné jako hospodářská politika. Já vám chci připomenout, že za tou inflací stojí něco a někdo - zejména vaše nečinnost. Proč ta inflace je tak vysoká? To jsme si tady řekli x-krát, nebudu to opakovat, a proč vlastně tím pádem to mělo dopad i na tyto bondy?

A pokud jde o financování státu, doporučuju raději upřít pozornost na probíhající snahu Ministerstva financí odklonit část dluhu na Státní fond dopravní infrastruktury s cílem opticky snížit deficit státního rozpočtu, to znamená vydat tam, dokonce se tam uvažuje o nějakých nevýhodných dluhopisech. Takže já věřím, že to neunikne pozornosti nikoho kompetentního, mé určitě. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Další s faktickou poznámkou vystoupí pan poslanec Brož, připraví se paní poslankyně Balaštíková.

 

Poslanec Lubomír Brož: Děkuji za slovo. Já si dovolím zareagovat na pana ministra Síkelu, který zase jednou vstal a řekl nám nějaké své moudro s tím, že protiinflační dluhopisy, že má ty informace a ta data, že je tam průměrný tiket 500 000 korun. Vůbec nevím, co tím chtěl říct. Ono totiž 500 000 korun, když vezmete v průměru, pane ministře, můžete dát deset stotisícových a jeden čtyřmilionový a máte dohromady 500 000, to vůbec nic neznamená. A ty protiinflační dluhopisy - znám lidi, kteří si opravdu koupili za 100 000, za 200 000 a koupily si je mladé rodiny, které se chystaly na to, aby měly na splátku hypotéky, prostě pár set tisíc korun, a bály se inflace. Takže vůbec to tady neznehodnocujte a nepoužívejte tahleta čísla. To byla věc pro lidi a lidem rozhodně pomohla. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Další s faktickou poznámkou vystoupí paní poslankyně Balaštíková.

 

Poslankyně Margita Balaštíková: Tak ještě jednou, kolegyně a kolegové, dobré odpoledne nebo podvečer. Já se ještě jednou vyjádřím k panu kolegovi Kučerovi, prostřednictvím vás, pane předsedající. Vy jste řekl, že byste chtěl opravdu rozdělovat ty dotace dobře. Tady se ty dotace začaly používat jako kladivo na čarodějnice, a hlavně se používají v zemědělství, což mně hrozně vadí, protože ony jsou všude, jsou i v průmyslu. Jak bychom nazvali majitele bohatých firem, kteří z MPO obdrží dotace? Budeme jim říkat průmysloví magnáti, když tady říkáme agrobaroni? Jak jim budeme říkat? Ale ne, my jim tak říkat nemůžeme, my jim ty dotace musíme dát, protože celá evropská politika je postavená na dotacích a i na národních dotacích a jenom velikost rozpočtu jednotlivých zemí pak určuje, jak si stojí, takže bez toho se neobejdeme.

Ale pokud se budeme bavit - a já toho chci využít, že tady stál, už asi zmizel pan ministr financí - tak přece pokud by ty peníze byly moje a nebyly státu a nebylo to takové virtuální a já jsem za to zodpovídala, tak přece já dám ty peníze tam, kde se mi vrátí, já je nebudu dávat tam, kde se mi nevrátí, a budu je dávat do úspěšných firem, protože tam se ty peníze otočí a vrátí se třikrát, čtyřikrát, někde pětkrát tomuhletomu státu. Tohle by si měl možná uvědomit ministr financí, když škrtá ty dotace a pořád neví, jak to rozdělit. Protože já to musím dát těm úspěšným! (Řečnice postupně zvyšuje hlas.) Já to nemohu dávat těm, kteří nekrachnou dnes, ale až pozítří, protože jsem jim dala dotace! A to jsou bohužel ti úspěšní. Tak to je! Tak si to nemalujme a nelžeme si tady, protože kdyby to byly vaše peníze, vaše osobní, tak to tak děláte, protože byste věděl, že o ně přijdete. Ale protože jsou nás všech a ta zodpovědnost tady není, tak je takhle rozmrckáme. A ještě budeme lidem, kteří berou dotace - a to je jedno, jestli tedy agrobaroni, nebo magnáti průmysloví (Předsedající: Čas.) - těm budeme házet klacky pod nohy?

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Čas, paní poslankyně, děkuji. Další s faktickou poznámkou by měl vystoupit pan ministr Stanjura, ale nevidím ho tady, přihláška propadá. Nyní je na řadě pan ministr Válek. Pak je pořadí: pan předseda Babiš, paní poslankyně Mračková a pan ministr Síkela. Prosím, pane ministře.

 

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Mnohokrát děkuji, pane předsedající. Já asi budu trošičku mimo téma, ale jenom jsem chtěl ujistit, vaším prostřednictvím, pana poslance Babiše a všechny kolegyně a kolegy, že byť tady nejsem, pečlivě poslouchám. To znamená, nebojte se, pokud se cokoliv týká zdravotnictví, já si to zapisuji, zaznamenávám. Mohu vás ujistit, že i když se nedostanu třeba někdy na interpelace, taky si to pak přehrávám, poslouchám to, co tady zazní, a opravdu se budu snažit a snažím, ať tady zaznívají jakékoliv vulgarity od kohokoliv, tak přesto se budu úporně snažit se všemi spolupracovat. To tady slibuji a garantuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Nyní vystoupí pan poslanec Babiš. Vaše dvě minuty.

 

Poslanec Andrej Babiš: To je skvělá zpráva, pane ministře. Nevím, jestli víte, že jsem nechal vyhotovit Národní investiční plán do roku 2050. Vy tam zakládáte nějaké komise, tam máte všechno. Za zdravotnictví, pane ministře Válku, tam máte 164 miliard. Máte tam 20 000 projektů pro všechny rezorty za 8 000 miliard. Takže pan ministr Baxa tady mluvil... Já jsem se ho ptal na tu Novou scénu, to tam máte. Tak bude? Nebude? Národní galerie. Já s Ostravou nemám nic společného. Ale vám garantuju, kdyby mě Herman v roce 2016 nevzal do Uherského Hradiště, tak nikdy to Muzeum totality, na kterém jsem strávil dva roky byrokracie, by se nepřipravovalo. A já jsem rád, že tam byl pan premiér a pan ministr financí. Tak ho dodělejte! A udělejte tu Novou scénu. Když jsem šel do politiky, tak jsem řekl: Chci lidem ukázat něco. A co jim můžeme ukázat? Dálnice, obchvaty, nádraží, přejezdy a kulturní památky! Vždyť kulturní památky je přece turistika, ne, pane ministře?

Ale pan ministr Stanjura dneska neřekl ani slovo o investicích. Slovo investice nepadlo. Tak bude ta Nová scéna? Bude Národní galerie? Já jsem tam vzal Macrona na francouzskou sbírku. Tak bude to, nebo nebude? Co budete dělat? Invalidovna? Co zrekonstruujete? Nějaké zámky? Něco? Řekněte něco konkrétně, ne? Ta Nová scéna byla na stole, ano?

Kdybych jako premiér ty Císařské lázně nenavštívil, tak nejsou, věřte mi. Vy jste zprivatizovali Thermal v roku 1990, nikdo vám to ani nezaplatil. Potom jsme to zdědili, soud... A teď karlovarský festival, doufám, že jste tam byl, hezký je ten Thermal, ne? Dali jsme tam miliardu a to bylo moje dílo se Schillerovou. K Ostravě se nehlásím. A Císařské lázně? Byl jsem na začátku a dotáhl to, ano, pan hejtman, ale my jsme všichni za to bojovali, proto o tom mluvím. (Předsedající: Čas.) A to Uherské Hradiště, to Muzeum totality, by bylo fajn dodělat. (Předsedající: Čas.) Takže já vám držím palce, abyste tam dal ty peníze.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Když tak se přihlaste znovu, děkuju. A nyní vystoupí s faktickou poznámkou paní poslankyně Mračková Vildumetzová - také dvě minuty.

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za slovo. Musím také reagovat na pana ministra kultury ohledně Císařských lázní. On moc dobře ví, já bych mu jenom chtěla připomenout, že Císařské lázně se zavřely v roce 1994, od té doby chátraly. Do toho objektu přijeli snad všichni ministři financí a kultury a všichni slibovali, že zachrání Císařské lázně. Nikdo to neudělal! Nikdo ty finanční prostředky Karlovarskému kraji nedal! Byl to právě Andrej Babiš a Alena Schillerová, tak to prostě bylo.

Kdyby ty finanční prostředky nedali, nikdy by rekonstrukce a záchrana Císařských lázní v roce 2019 nezačala. Stála 830 milionů korun. Po nástupu nového vedení se domluvilo, že se tam udělá koncertní sál. Já s tím souhlasím, já bych osobně ale šla cestou, aby tam bylo lázeňství, ale souhlasím s tím, udělalo se to. Ale ta zakázka stoupla na 1 500 milionů korun, slyšíte všichni dobře. A víte, jakou dotaci dala nová vláda v rámci unikátního koncertního sálu, který teď Karlovarský kraj má? Nula korun! To hovoří za vše.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: A poslední s faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Králíček. Vaše dvě minuty.

 

Poslanec Robert Králíček: Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, já bych chtěl reagovat krátce na pana ministra Válka. Pane ministře, víte, pan Kučera aspoň má konzistenci v tom, že nás uráží na Twitteru i tady, je pořád konzistentní. Ale vy tady říkáte, jak s námi chcete spolupracovat. Já jsem si otevřel váš Twitter a vy jste neváhal dneska pozurážet pana Farhana, pan Vondráčka a další. Já se upřímně divím a nedokážu si představit a nejsem tedy lékař, nemusím s vámi spolupracovat, ale já, kdybych byl doktor, náš doktor, tak si tu spolupráci s vámi vůbec nedokážu představit.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: To byla poslední faktická poznámka... ne, ještě ne. Paní poslankyně Mračková Vildumetzová.

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Já si ještě dovolím reagovat na pana ministra pro místní rozvoj, který tady hovořil o dostupnosti bydlení. Já bych především v souvislosti s touto vládou, která má nejvíce ministrů, já to pořád opakuji, kteří se sem ani nevejdou do těch lavic, tak bych chtěla, abyste všichni zaměřili své zraky na webové stránky všech ministerstev, protože schválením novely služebního zákona si všechny rezorty samozřejmě naplnily pozice politických náměstků. Minulá vláda samozřejmě také měla někdy politického náměstka, jednoho. Když se podíváte, všichni náměstci se přetransformovali na ředitele sekcí a každý ministr dneska má dva až tři politické náměstky. A já bych se pana ministra pro místní rozvoj chtěla zeptat, protože Ministerstvo pro místní rozvoj zrovna není veliké, tak jsem se koukala, v současné chvíli má tři politické náměstky, asi pět ředitelů sekcí, kolikrát byl v tom našem strukturálně postiženém kraji a jak tam tedy řešil dostupnost bydlení a všechny následující věci? Znovu říkám, že tato vláda prostě nejezdí do regionů, v našem strukturálně postiženém nikdy ještě nebyla. Říká se, že když tam byl pan prezident, tak přece nebudou kopírovat pana prezidenta, ale já si naopak myslím, že by do regionů jezdit měla. A hlavně vnímám, že když tady máme na stole konsolidační balíček, daňový balíček a říkáte, že tedy je úsporný, tak by především vláda opravdu měla začít od sebe, a to fakt nevidím.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Nyní vystoupí s faktickou poznámkou pan ministr Síkela.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jozef Síkela: Já se jenom - a doufám naposledy - krátce vrátím k vystoupení pana poslance Brože a paní poslankyně Schillerové k inflačním dluhopisům. Já jenom říkám, že pokud je průměrný tiket 500 000, je velmi pravděpodobné, že tam moc drobných střadatelů není. A znovu opakuji, že někdo, kdo si koupí inflační dluhopis za 100 000 korun, není drobný střadatel. Nepopírám, že jsou určitě lidé, kteří si za 100 až 200 000 nakoupili. Znám spoustu lidí, kteří si nakoupili ve velkém. Nakoupili si ve velkém, lidé, kteří říkají, že za takový výnos, který pomalu nemají ani z rizikových akciových produktů, prostě nakoupit museli. Přirovnal bych to ke korunovým dluhopisům, které dobře zná pan poslanec Babiš, protože ho také emitoval v rámci svých aktivit v Agrofertu za více než miliardu, to byly ty nedaněné dluhopisy, myslím si, že to v té době i prošetřovala policie, pak to bylo odloženo. A ten argument byl taky: pro nás to byl výhodný produkt, tak jsme ho nakoupili. Já prostě říkám, že ten produkt byl špatně nastaven, že jste ho špatně nastavila jako bývalá ministryně financí, paní poslankyně Schillerová, a že prostě se to státu nevyplatilo, respektive státu - nevyplatilo se to daňovým poplatníkům, kteří museli platit velmi vysoké úroky lidem, kteří tyto výnosy nepotřebovali.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Nyní je přihlášen pan poslanec Farhan k faktické poznámce, následuje v pořadí pan poslanec Babiš, Brož a paní poslankyně Schillerová. Pane poslanče, prosím.

 

Poslanec Kamal Farhan: Děkuji. Já bych chtěl fakticky zareagovat na pana kolegu Králíčka, aby bylo jasné, protože tady vzal moje jméno a Radka Vondráčka, že jsme byli pozuráženi panem ministrem Válkem. Já to takhle úplně nevnímám, protože pan ministr je trochu zmatený, on napsal, že já, Radek Vondráček a další poslanci jsme se zúčastnili, že jsme byli v Rusku - což je pravda, byli jsme tam se zdravotním výborem - a že jsme se bratříčkovali, ten zdravotní výbor, s ruskými zdravotníky.

Já jsem chtěl říct, aby se nejdřív pan ministr Válek podíval, kdo tam byl za TOP 09, kdo jezdí za TOP 09 do Ruska a kdo se tam bratříčkuje! Takže to byly prospektivní cesty, to byli ti pionýři, TOP 09, která jezdila do Ruska se bratříčkovat! Kdo tam byl z ODS? Ať to pan Válek napíše, jaké výbory tam jezdily do Ruska, kde byly, kteří to byli členové. Proč píše jenom o nás? Ať napíše, že před námi tam byl s TOP 09! Proč to tam nenapíše? On se stydí, že někdo z TOP 09 se jezdí bratříčkovat do Ruska? On píše jenom o nás? Proboha, vždyť to je korektní člověk, který tady řekl, že bude - já nevím - vlídný, že bude s námi spolupracovat a že on se tady nechce takto dohadovat, a pak jde a napíše, že my se bratříčkujeme? Ať napíše, kdo z TOP 09 se tam bratříčkoval a z ODS taky a z vládní koalice! Byl tam školský výbor, byl tam zdravotní výbor a byly tam další, tak ať je vyjmenuje! A jestli chce, tak mu můžu dodat fotky, kteří tam byli z TOP 09, proboha! Jako a před jakýma... kde se tam všude fotili. A na rozdíl od něj já si nenahrávám telefony s kolegy, kteří si s ním telefonují, a ještě se tady nechlubím na mikrofon! Děkuji. (Potlesk poslanců ANO.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Další vystoupí s faktickou poznámkou pan poslanec Babiš.

 

Poslanec Andrej Babiš: Tak já nevím, kdo tam byl z TOP 09, ale já si pamatuju, že zakladatel ODS pan Klaus vykládal o večeři s Putinem, a když skončila večeře, Klaus chtěl vodku, a Putin říkal, no... Potom mu nějak donesli tu vodku a vedle u stolu seděla Němcová a Kalousek, zakladatel ODS B - TOP 09, a řval: My chceme taky vodku! No tak ti ostatní, já nevím...

Prosím vás, pane ministře Síkelo, nezkoušejte to zase na mě, protože ty dluhopisy jsou Kalouskové a Sobotkové. Vy to dobře víte, proč mě zase provokujete? Proč mě zase provokujete? Bylo to za 6 %, vy jste dotáhli inflaci na 19, tak nechte toho. Ano, policie Babiše vyšetřuje. Jako Finanční správa vyšetřuje jenom Babišovy firmy, tak Babiše vyšetřuje policie, často. Na Berlusconiho bylo 85 trestních stíhání, no, na Babiše taky, protože Babiše se potřebují zbavit, protože Babiš nemá koaliční potenciál. Babiš nekrade. (Potlesk poslanců ANO.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: A ještě by k tomu mohl oslovovat kolegy prostřednictvím předsedajícího. Děkuju. (Poslanci ANO nesouhlasí a ozývá se: A Síkela? Ministr Síkela mimo mikrofon: Já nemusím.)

 

Poslanec Lubomír Brož: Děkuji. Já si dovolím ještě na pana ministra Síkelu a ty protiinflační dluhopisy. Ona je to taková hra s čísly, kterou vy děláte, a lidi, kteří to mají, jsou za to šťastní. A ta demagogická interpretace, že na to doplácí někdo jiný, to je úplně přesně to, jako se stavíte rozdělovat společnost, že prostě na valorizaci důchodů doplácí někdo další, to je úplně stejné. To je, jako kdybyste řekl, že příspěvky na stavební spoření ten, kdo nemá, vlastně přispívá tomu dalšímu, a spoustu podobných věcí. Já se k tomu nebudu vracet a diskutovat.

Jenom chci říct. To, co je hodně tady kritizováno, to znamená zrušení superhrubé mzdy a třeba ty protiinflační dluhopisy, to jsou věci, které se udělaly pro lidi a lidem přinesly prospěch. Zkuste taky něco udělat takového pro lidi a pak se tím trošku pochlubit. Děkuju. (Poslanci ANO tleskají a ozývá se: Jo!)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Nyní vystoupí paní předsedkyně Schillerová s faktickou poznámkou, zatím poslední faktická poznámka. Prosím.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo. Já jsem si to tady rychle dohledala. Pane ministře Síkelo, omlouvá vás to, že jste nebyl tehdy ve vládě. Protiinflační dluhopisy byly součástí oficiální strategie řízení a financování státního dluhu. V momentě, kdy byly emitovány, byly podle všech dostupných predikcí odborného aparátu Ministerstva financí vyhodnoceny jako vhodný nástroj, jinak by nebyly emitovány. To jinak ani nejde.

To, že vaše vláda navzdory všem predikcím - včetně těch nejšílenějších - nechala utrhnout inflaci z řetězu, v tu chvíli samozřejmě nikdo nečekal. Nečekal a čekat nemohl. Je to vaše zásluha a zodpovědnost za ty dodatečné náklady nesete jenom vy. (Potlesk zleva.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Pan ministr Síkela se ještě hlásí.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jozef Síkela: Paní poslankyně Schillerová, já vím, že některé ekonomic... (Poslanci hnutí ANO volají z lavic: Prostřednictvím předsedajícího.) Nemusím. (Volání z lavic: Vy ano!)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Musíte, pane ministře. (Smích v sále.)

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jozef Síkela: Minule mi bylo řečeno, že nemusím, tak...

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Nejste poslancem, ano. (Volání z pléna.)

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jozef Síkela: Tak se zkuste dohodnout, ano? Mně je to celkem jedno.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Je to na vás, pane ministře.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jozef Síkela: Já rád mluvím napřímo. Odborná veřejnost, mezi kterou já vás neřadím - a to vy dobře víte - se shoduje na tom, že inflační spirálu a základy jádrové inflace způsobilo vaše hospodaření. Inflace je něco, co krátce nabíhá a velmi složitě se krotí. Takže já prostě říkám, že inflaci my jsme převzali po vás a naštěstí jsme rychle reagovali (Smích z lavic hnutí ANO.) a to, co vy říkáte, že - teď myslím, pokud se jedná o korunové dluhopisy - a tento produkt, který bylo neúnosné dále držet v rámci financování dluhu, jsme do té míry, jak to bylo možné, zastavili. To je všechno.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Nyní vystoupí s faktickou poznámkou paní poslankyně Peštová, připraví se pan poslanec Babiš a nakonec je přihlášena paní poslankyně Schillerová. Prosím.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo, já budu velice stručná. Já můžu napřímo, pane ministře, vy ne. (Smích zleva.) Takže, pane ministře, taky to dám napřímo. Vy ne, pane ministře, vy ne. (Pobavení v sále.) Já jsem jenom chtěla reagovat na to, co jste řekl. Já jsem si myslela, že tedy, když už jste tak arogantní, že jste i kus gentlemana, ale vidím, že tam není nic. Když už tedy chcete urážet paní poslankyni Schillerovou, prostřednictvím pana předsedajícího, tak nevím, proč tady říkáte, že ji mezi odbornou veřejnost neřadíte. A vy se řadíte kam, pane ministře? Vy jste odborník? Nebo co jste? Bankéř? Nebo co jste? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Další vystoupí pan předseda Babiš.

 

Poslanec Andrej Babiš: Je pravda, že pan ministr Síkela je vždycky arogantní, já nevím proč. Na ženy musí být jemnej. (Smích, potlesk zleva.) Vždyť máte už sbalený kufr do toho Bruselu? Ta Ursula je křehká dáma, i ta Jourová a Vestager a všechny ty ženy tam, tak se to už konečně naučte. O čem vy vykládáte? O inflaci? Takový blábol? Vy jste něco udělali s inflací? Vy jste ji vyhnali na 19 %! (Zvýšeným hlasem.) Tak si to nastudujte!

Stanjura dostal 260 miliard! My jsme srazili inflaci! V listopadu a v prosinci 21 % DPH na energie na nulu, byla negativní inflace, skončili jsme 5,3. O čem vykládáte, jakou inflaci? Tak jste měl zařídit zrušení emisních povolenek, které zdražují výrobu elektřiny z uhlí, ne? Tak co to tu vykládáte? Nic jste neudělali s inflací! Vám to vyhovuje. Takže, prosím vás, pane ministře, odleťte už do toho Bruselu, to bude nejlepší, jo, a už to nechte být. Už jste napáchal tolik škod tady. A ty kecy, které tady máte... a chovejte se slušně k paní Schillerové a neurážejte ji, jo? Protože potom bych se fakt utrhl z řetězu a zase by psali něco... (Pobavení v sále, potlesk zleva.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Nyní paní předsedkyně Schillerová.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Ne, já už nebudu reagovat na jednotku arogance ministra Síkely, protože nic jiného on není, a myslím si, že nemůže takový člověk urazit ani nikoho, třeba jako jsem já. Rozhodně si to k srdci neberu, protože je to člověk, který nemá absolutně pro mě žádnou úroveň.

Jenom dvě čísla. Když končila naše vláda, inflace byla 5,4, průměrná 3,8 za rok 2021, a pokud si vzpomínám, tak vy jste to dotáhli na 19 %, takže opravdu to byla spirála tedy, ta valila tedy. Ta valila!

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: S další faktickou poznámkou vystoupí pan poslanec Juchelka, připraví se pan poslanec Lochman.

 

Poslanec Aleš Juchelka: Možná že se vracíme zpátky právě ke konsolidačnímu balíčku, poněvadž začínáme probírat ekonomické věci. Doplním jenom svou ctěnou kolegyni Alenu Schillerovou. Ano, inflace podle Eurostatu byla v roce 2021, kdy tato vláda Andreje Babiše končila, 5,4 %. Byli jsme šestá nejméně zadlužená země Evropské unie, byli jsme devátí jako nejvíce prosperující země v Evropské unii a růst reálných mezd byl 8,2 %.

Za pět set dní Fialovy vlády jste to dotáhli na inflaci 16,5 %, což byla třetí nejvyšší v Evropské unii, zadlužujete zemi nejrychleji ze všech zemí Evropské unie, tam jste zaznamenali propad na osmé místo. Také v indexu prosperity jste se propadli, aktuálně jsme, tuším, na dvanáctém místě, a máte nejvyšší propad reálných mezd ze zemí OECD, v tuto chvíli je to minus 8,0 %, což nepomůže ani u řádných valorizací několik let seniorům, kdy se jim důchody nebudou o reálné mzdy valorizovat.

Takže vám moc gratuluji a prosím taktéž, abyste už nebyl u tohoto mikrofonu arogantní a neříkal nám tady nějaké pohádky, protože na ty pohádky vždycky stačí vytáhnout fakta.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Poslední s faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Lochman.

 

Poslanec Ondřej Lochman: Děkuji, pane předsedající. Já jsem rád za to, že pan Juchelka tu začal, alespoň tedy podle svého, ale alespoň říkat nějaká fakta. Já jsem pouze chtěl vyzvat k tomu, aby místo vzájemného urážení jsme se začali znovu bavit o konsolidačním balíčku a o těch jednotlivých faktech. Měl bych tu taky plno věcí, které bych rád řekl, ale nechám si je na jindy, protože myslím, že je potřeba zklidnit atmosféru, a pojďme se bavit o tom, co nás trápí. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Ještě tady mám faktickou poznámku pana poslance Svobody a připraví se paní poslankyně Mračková.

 

Poslanec Bohuslav Svoboda: Dovolte jenom, abych vám všem, co tady používáte ta silná slova, napadáte, obviňujete se ze lhaní, dokonce používáte sprostá slova - ti, kteří je říkali, tak to dobře vědí - tak v teorii psychologie a lidských vztahů a vědní teorii se říká, že v okamžiku, kdy takto to člověk jedná, znamená to, že jeho argumenty jsou nesprávné, nedobré a nepravdivé. Uvědomte si tedy, když se navzájem napadáte, urážíte - platí to pro všechny strany - že vaše argumenty jsou chabé! Prostě proto, že tu chabost nahrazujete surovostí svého vyjádření. Ale to je obecná psychologická teorie, zkuste si ji přečíst v učebnici pro zdravotní střední školy.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: To byla zatím poslední faktická poznámka a vracíme se do rozpravy. S přednostním právem je přihlášena paní místopředsedkyně Dostálová.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Dobrý večer. Já toho mám trošku více na srdci, ale protože jsem se nechtěla přihlašovat faktickými poznámkami a budu mluvit velmi klidným hlasem, abychom trošku uklidnili situaci ve Sněmovně, a poučena tady panem doktorem, nepoužiju to, čím jsem chtěla začít (k) panu ministru Bartošovi: Že vás hanba nefláká jak starýho syčáka. (Smích a potlesk v sále.)

Pane ministře, jestli byste nám tak mohl říct, kde jste nedávno stříhal pásku? Jestlipak to nebylo v Ústí nad Labem, kde jsme vystavěli nájemní bytový dům z peněz dotačního titulu Ministerstva pro místní rozvoj pod názvem Výstavba? A copak jste udělal s tímto dotačním titulem, když jste nastoupil na úřad? Zrušil jste ho. Zrušil jste ho! Takže program Výstavba sotva fungoval, obce připravovaly projekty, pár z nich to zaplaťpánbůh stihlo. My jsme ten program neustále upravovali tak, aby opravdu vyhovoval obcím, jak to maximálně jde. Pustili jsme tam nástavby, přístavby, všechno, co šlo. V rámci programu Výstavba obce mohly čerpat až na 20 % bytů stoprocentní dotaci, což zhruba odpovídalo 12 bytům. Obcím se to samozřejmě líbilo, ale abych byla spravedlivá, pan ministr připravil v letošním roce program Nájemní bydlení nebo dostupné bydlení, ale je tam pouze 500 milionů korun pro obce, což je samozřejmě velmi málo, a je to úvěrový produkt, ale obce získají úrokovou sazbu zhruba 3 %.

Dalším programem, který pan ministr úspěšně zrušil, je program pro mladé. Mě by opravdu zajímalo, co tato vláda má proti mladým lidem, to už je skoro neuvěřitelné. V tom programu pro mladé byl družstevní podíl. My všichni tady říkáme, jak je potřeba podporovat družstevní bydlení, nájemní bydlení, a když jsme konečně mladým lidem umožnili, aby jim stát pomohl s družstevním podílem, tak to pan ministr zrušil. Já doporučuji, pane ministře, se k tomuto programu vrátit, otevřít ten program na podporu družstevního podílu pro mladé lidi, a když samozřejmě budete argumentovat úrokovou sazbou, mladí lidé můžou bez problémů jet v režimu de minimis. Nikdy se tam ani nedohrabou do tohoto limitu, a kdyby to bylo přece jenom moc pro pana ministra financí, tak jim můžete dávat jenom dotaci na úroky, což samozřejmě nebudou žádné velké peníze pro státní rozpočet. Ale to by se bytovou politikou někdo musel skutečně zabývat.

Za mého řízení Ministerstva pro místní rozvoj jsme měli program Technická infrastruktura pro obce. V rámci tohoto programu jsme pomáhali obcím zainvestovat pozemky pro následnou bytovou výstavbu. Je také potřeba si uvědomit, že když za nás se řešila problematika bydlení, úrokové sazby hypotéky byly 1,9 až 2,1 %. Bylo tedy jasné, že mladí lidé se orientují zejména do vlastnického bydlení, už jsme si to tady řekli mockrát, a v rámci tohoto oni potřebovali zrychlit stavební řízení. Naše vláda tedy připravila rekodifikaci stavebního práva, kterou vy jste opět úspěšně, tento zákon, který získal titul zákon roku, zrušil, a tím pádem jsme se dostali do obrovského časového presu, protože ten námi společně, abych byla spravedlivá, připravený zákon začne platit až k 1. 7. 2024, pokud ovšem váš rezort zvládne digitalizaci.

A když říkáte, že se nestavělo nájemní bydlení, tak o tom to celé je, protože jenom bytový dům v Praze trvá dneska povolit pět až osm let. Tak si prosím nechte vaše šoupání nohama, protože zatím skutečně vaše vláda v této věci nepředvedla vůbec nic. Ale já se k tomu dostanu ještě postupně.

Také jsem vám předala program na revitalizaci brownfieldů a budu vám držet palce. Nejsem škodolibá, opravdu přeji Ministerstvu pro místní rozvoj úspěch, pokud se podaří notifikovat ten program na dostupné bydlení, protože veřejná podpora nás velmi trápila. Všichni nás pořád přirovnávali k Rakousku, jak je to krásné, ale my si nemůžeme dovolit programovat programy bez veřejné podpory, protože Česká republika má mnoho takzvaných, jak to mám říci, hlasatelů (nahlašovatelů?) do Evropské komise a byla by určitě na rozdíl od Rakouska Česká republika postihována.

Chtěla bych jenom říci, a chci se vrátit opravdu k daňovému balíčku, já tomu nikdy nebudu říkat ozdravný balíček, protože to je úplný nesmysl. Vy jste si prostě vzali na mušku ty nejslabší ze společnosti, ať už jsou to důchodci, nebo občané, a zejména mladí lidé. Spíše bych chtěla apelovat na to, abychom u takovýchto věcí opravdu měli zdravý rozum, zkusili si sednout k tomu jednomu stolu, protože i pro hnutí ANO je plán konsolidace veřejných financí velmi důležitý, ale nesmí zastavit hospodářský růst České republiky, protože to bude mít úplně opačné efekty. My jsme ten plán vlastně připravili už v roce 2021, kde počítáme se snižováním strukturálního deficitu zhruba o půl procenta HDP ročně. Takováto konsolidace by potom znamenala, že skutečně nebudeme zabrzďovat hospodářský růst. Plán naší konsolidace byl vlastně založen na několika aspektech. Hlavně jsme se věnovali výdajové straně, nikdy jsme neměli ambice zvyšovat daně lidem.

A já se znovu a znovu ptám, protože vy pořád přecházíte tu výdajovou stránku, kde vy budete snižovat ty výdaje? V našem plánu konsolidace jsme chtěli snížit objem peněz na platy úředníků prostřednictvím spojování agend v důsledku rozumné digitalizace státní správy, slučování a rušení agend a snížení provozních výdajů jednotlivých kapitol o 5 až 10 %. Stejně tak musí dojít ke zrušení nepotřebných ministerstev. A já jsem moc ráda, že i jeden z vás, ze zakladatelů stran, které jsou zrovna v pětikoalici, na to upozorňuje, že tady máme neuvěřitelné množství ministrů - tyto agendy skutečně mohou dělat jiné rezorty - a že jsou to vyhozené peníze z okna.

Stejně tak je potřeba určitě začít sami u sebe. Chápu, že to nejsou velké peníze, že to můžou být stovky milionů, možná řádky miliard, ale je to určitá symbolika i vůči lidem, že vláda začíná u sebe, ale nic takového se neděje. Vláda jako by opravdu prostě řekla: Nás se to nedotkne. Proto jsem i použila ten výraz: Kážete vodu, ale pijete víno. Máte neuvěřitelné aparáty svých vlastních poradců, zejména stranických poradců, a už jenom samo o sobě to, že média upozorňují na to, že každý čtvrtý Pirát je placen ze státních nebo z veřejných peněz, není přece něco normálního. Nad tím bychom se měli všichni zamyslet a myslím si, že takovouto cestou byste se vydávat neměli.

Pro nás velmi důležité v našem plánu konsolidace bylo zvyšovat výběr daní, to znamená, navázat na to, aby se skutečně úspěšně vybíraly daně. A co čteme dnes a denně od ekonomů v médiích a tak dále? Že vám klesá výběr DPH. To je samozřejmě obrovský problém, protože vy se snažíte tyto rezervy dostat z kapes všech lidí v České republice. Napomáháte šedé ekonomice a jednou se to skutečně velmi nevyplatí.

Je potřeba také posilovat důvěru veřejnosti v daňový systém, ale jak tomu mohou věřit, když ti, které volili, slibovali, že se do daní nikdy nepustí, a všichni občané České republiky dneska vidí efekt toho slibu? To znamená, nic není naplňováno, nic tady neplatí, každý měsíc se říká něco jiného, skutečně pro české občany je to velmi zmatečné a nekomunikativnost vlády v této věci je až alarmující.

Pro mě je také velmi důležité, a teď to nemyslím nijak zle, ale je skutečně potřeba se zaměřit na čerpání evropských fondů. Je tady vyjednáno obrovské množství peněz, zhruba 980 miliard korun, a každý ví, už za Karla IV. se stavěly hladové zdi, když to takto přirovnám, že z krize je potřeba se proinvestovat, protože každá investice s sebou do rozpočtu přinese samozřejmě zpětnou vazbu v podobě DPH a tak dále.

Já se k čerpání evropských fondů ještě dostanu samostatně, ale pro mě je skutečně důležité přijmout takovou konsolidaci veřejných financí, která nezabrzdí českou ekonomiku, ale bohužel musím konstatovat, že pětikoalice jde přesně opačně. Navyšování daní navzdory, jak už jsem říkala, marketingové kampani je opravdu negativní efekt do celé společnosti, protože my tady nehovoříme o nějakém drobném zvýšení daní, my tady hovoříme o nejvyšším zvýšení daní v novodobé historii České republiky, o zhruba 73 miliardách. Já ale nebudu samozřejmě opakovat slova, která už tady řekla moje kolegyně Alenka Schillerová nebo samozřejmě mnoho dalších, protože takové ty věci, které jsou z toho makroekonomického pohledu, jsou spíše její. Já bych se opravdu ráda věnovala tématům, která přísluší mně jako ministryni pro místní rozvoj - stínové ministryni pro místní rozvoj, kde se potřebuji tady s vámi podělit o některé myšlenky, které by skutečně měl pan ministr financí zvážit.

Začnu navyšováním daně z nemovitých věcí, se kterým počítá předložená novela. Nechám dnes stranou to, zda dojde ke změně rozpočtového určení daní, či nedojde, protože dneska na základě mediálních zpráv v tom opravdu asi nemá jasno nikdo. Jestli existuje nějaká dohoda se Svazem měst a obcí, je to jenom výměna za daň z příjmů právnických osob versus zvýšená daň z nemovitostí, ale pro občany to sdělení je, že daň z nemovitostí vždycky bude navýšena o státní koeficient, a to je to, o co tady dneska jde. A já si myslím, že my skutečně nemáme jít cestou zvyšování daně z nemovitostí, máme to nechat tak, jak to je, protože obce mohou využít ten koeficient až pětkrát, nicméně obce toto nevyužívají. To znamená, že když samy obce nedospějí k tomu, že zvyšují na svém území tím koeficientem daň z nemovitostí, tak proč by měl stát v tomto takto ingerovat místo toho, aby tyto věci nechal na obci jako takové. Za mě je faktické zdvojnásobení daně z nemovitostí dnes zcela nehorázné. Zvýšení daně z nemovitostí díky státnímu koeficientu na zhruba dvojnásobek se dotkne drtivé většiny českých domácností - a už to tady také zaznělo. Česká republika je svým způsobem určitým fenoménem v oblasti vlastnického bydlení. Prostě 80 % lidí žije ve vlastním bydlení, to znamená, dotkne se to v podstatě celé české populace. K tomuto navýšení daně z nemovitých věcí se navíc ještě přistupuje v době historicky nejvyššího propadu reálných mezd v novodobé historii České republiky a současně v období, kdy Česká republika zaznamenává nejvyšší propad reálných mezd. Nelze ani akceptovat argument, že jde o navýšení jenom o stovky korun. Žádné stovky korun to nejsou! Musíme si opravdu přiznat, a musím i říci, že mě na to upozornila spousta spoluobčanů v mailu, kde oni říkali, že to je prostě neuvěřitelné, že oni dneska platí daň z nemovitosti někde kolem 4 000 korun, protože obec navyšovala, předtím se navyšovalo a tak dále, a že skutečně tím základním koeficientem, který vlastně navýší ten základ o násobek, to znamená jednou tolik, se skutečně dostanou na částku někde mezi 6 až 8 tisíci korunami. Ale musíte si uvědomit, že se to samozřejmě týká všech těch lidí, na které dopadnou všechny ty další dopady, které souvisejí s tímto daňovým balíčkem.

Ceny nemovitostí v České republice jsou opravdu zásadním problémem. Nacházíme se v krizi bydlení, o tom asi není žádný spor. Sen o vlastnickém bydlení se v podstatě rozplývá mladým lidem každým dnem a v poslední dekádě rostly ceny nemovitostí výrazněji rychleji než mzdy. Na koupi bytu v České republice dnes potřebujete patnáct ročních mezd, nejvíce ze všech zemí Evropské unie. Hypoteční trh se zcela zastavil nebo výrazně zastavil, ceny stavebních prací dynamicky rostou. Já nevím, jestli pan ministr navštívil dneska demonstranty, kteří byli před Sněmovnou. Já jsem se za nimi skutečně stavila, povídala jsem si s nimi a oni mi předali takový letáček, možná ho máte i vy, tento letáček. V tom letáčku se píše: "V současné době stojí polosklepní garsonka v Praze i 20 000 korun měsíčně. Alarmující situace se již dávno netýká pouze metropole, neboť s prudkým zdražováním cen nemovitostí a se zvyšováním nájmů se potýká většina České republiky. Až 400 000 lidí je ohrožených ztrátou bydlení. Jedna čtvrtina všech domácností trpí nadměrnými náklady na bydlení. Přesto odpovědné orgány stále spoléhají na samospásnost tržních řešení. Dnešní protest je projevem odporu proti nevšímavosti a nedostatečné intenzitě, s jakou současná vláda situaci řeší. Odmítáme dále poslouchat, že jakékoli regulace nejsou priorita a tak dále, a zároveň sledujeme zvětšující se množství lidí, kterých se krize bydlení týká. Proč protestujeme takhle? Hodlají-li politici dále krizi bydlení ignorovat a prohlubovat tak její dopady, nezbývá nám nic jiného než to dát jasně najevo."

Navrhli také tři řešení: Výrazně rozšířit obecní bytový fond na 30 % do roku 2030. A tady já musím souhlasit s panem ministrem, že my už jsme se o tom bavili několikrát, že skutečně alfa a omega je, aby stavěly obce anebo soukromý sektor, nicméně soukromý sektor to vždycky bude dělat s hlavním cílem z důvodu zisku. Obecní sektor by samozřejmě mohl využít své pozemky, ale klidně i státní sektor. Pojďme se bavit o státním developerovi nebo obecním developerovi, to je jedno, prostě je potřeba skutečně srazit ty ceny. Dokonce jsem měla i schůzku s Českou bankovní asociací, velmi zajímavé téma, ale je škoda, že pan ministr Bartoš se mnou o zákoně o dostupném bydlení vůbec nehovoří, protože si myslím, že bychom mohli velmi intenzivně spolupracovat stejně jako na stavebním zákonu a že by z toho ve finále mohla být velmi kvalitní legislativa, která by tady vydržela i další vlády, a ne že další vláda to bude muset upravovat, protože představený zákon o dostupnosti bydlení panem ministrem je o tom, že zas budeme mít armádu úředníků, kteří budou někomu radit, kde mají sehnat bydlení, když samy obce vědí, že žádné nemají, takže jsou to vyhozené peníze, a vůbec se nedivím tady panu ministrovi financí, že on k tomu dal negativní stanovisko, protože samozřejmě to jsou další mandatorní výdaje a s tím pan ministr financí logicky souhlasit nemůže.

Ale abych se vrátila k České bankovní asociaci, my jsme se bavili právě o modelu, jak to funguje v zahraničí, že v podstatě existují určité neziskové neboli low-profit organizace, které skutečně dělají závazek veřejné služby, ale s minimálním ziskem, a to si myslím, že by byla ta cesta i pro soukromý sektor. Pro obce je velmi zajímavá cesta právě družstevní bydlení, to znamená, dají k dispozici pozemek, ale družstevník samozřejmě musí přinést do družstva nějaký plat, a tady opět by mohl pomoci stát určitým nástrojem, který by tomuto pomohl.

A pak by bylo velmi zajímavé téma, které by mohl řešit zákon o dostupném bydlení, a to jsou investiční byty. Musíme se na to prostě podívat, zkusit si na to sednout, zkusit najít nějaký vhodný model k tomu, jak tedy s investičními byty naložit, protože samozřejmě - a dneska jsme tady o tom také debatovali, já nechci na nikoho ukazovat, nikoho jmenovat, ale byla to velmi zajímavá debata s koaličními poslanci - že se postaví v obci bytový dům a koupí to samozřejmě pražští investoři k dalším investicím. A tady tomu je potřeba zabránit, je potřeba si najít rozumnou míru, co ještě není a co už je investiční byt. Já sama jsem se o to pokoušela. Musím říci, že to není lehká debata, protože samozřejmě okamžitě se na vás všichni vrhnou, že to je byt po babičce, který drží svým dětem, a tak dále a tak dále, ale je potřeba tu debatu rozvíjet. A já tady za opozici nabízím to, že jsem připravena o tom debatovat. Já skutečně tady nepotřebuji na toto téma nějak zvlášť politikařit, ale podle mě je potřeba, aby Česká republika nějakým způsobem k tomuto přispěla.

Takovým třetím okruhem, co ti demonstranti dneska chtěli, je zvýšit ochranu nájemníků před prudkým zdražováním a řetězením krátkodobých nájmů. To samozřejmě je také otázkou legislativy, jestli to nějakým způsobem ukotví. My už máme v občanském zákoníku, že skutečně se může nájemné zvyšovat jenom jednou za tři roky, ale samozřejmě inflace a tak dále jsou potom další aspekty. Ale bohužel samo MMR ve svých dotačních titulech má nájemní smlouvu na jeden rok, takže tady ani jako stát nejde moc příkladem, a opět je to asi spíše na debatu, jak s těmito věcmi naložit. Absolutní minimální zásadou hospodářské politiky by mělo být nedělat nic, co by dostupnost bydlení ještě výrazně zhoršilo, a tady bych se za to přimlouvala, že když se neví, jak na to, tak proboha nedělat žádné opatření jako zvyšování daně z nemovitostí, rušení stavebního spoření, nedej bože sankce za předčasné splacení hypoték. To opravdu jsou všechno jenom pomyslné hřebíčky do rakve právě dostupného bydlení jako takového. A já musím opravdu s politováním konstatovat, že nevidím pana ministra, že by někde hřímal, že krize bydlení je opravdu strašná a je potřeba s panem ministrem financí najít nějakou rozumnou řeč na podporu tohoto bydlení. Ani tomu nenasvědčují koneckonců kroky, které avizuje pan ministr, že Ministerstvo pro místní rozvoj - a tady se budu zastávat ministerstva i pana ministra - sebere 2,8 miliardy korun z národních dotačních programů. Tak přátelé, Ministerstvo pro místní rozvoj bez evropských peněz má ze státního rozpočtu na celý provoz ministerstva včetně platů a všeho zhruba 3,1 miliardy korun, takže když jim sebereme 2,8, tak to to ministerstvo můžeme rovnou zabalit, pokud to není tedy cesta pana ministra, že se bude věnovat pouze digitalizaci - 2,1 miliardy jsou národní dotační tituly na tento rok.

Když k tomu přičtu to, a k tomu se ještě dostanu samostatně, že pan ministr chce sáhnout na kofinancování u přechodových regionů a více rozvinutých regionů, tak vzhledem k tomu, kolik tam má nasypáno ministerstvo na kofinancování ze státního rozpočtu, tak by to bylo zhruba nějakých 400 milionů korun, takže pořád nám tam chybí půl miliardy. No, a do toho všeho si přečtu, že na rok 2024 v návrhu rozpočtu má pan ministr Bartoš přijít o 13,6 miliardy korun, tak to už asi pan ministr prodá i barák na Staromáku, aby mohl panu ministrovi vyhovět, protože jinak to prostě není možné. A do toho všeho se tady bavíme o nečerpání evropských fondů. A co myslíte, že se zase dočtu? Že pan ministr financí chce vzít panu ministru Bartošovi 940 úředníků. Tak bych se chtěla pana ministra financí zeptat, jestli to tedy bude ve finále administrovat sám, nebo jak to tedy s těmi evropskými fondy ve finále je myšleno.

Pro mě tedy, jak už jsem řekla, je zdanění nebo vyšší daň z nemovitostí nepřijatelná a možná toto téma, než se dostanu ke stavebnímu spoření, bych asi zakončila větami, které pronesl sám pan ministr financí před volbami. Pan ministr Stanjura před volbami hrdě odmítal zvýšení daně z nemovitostí, a teď cituji: "Mít kde bydlet není luxus. Odmítáme vyšší zdanění nemovitostí. Stát nesmí trestat lidi za to, že si koupí byt nebo dům nebo provozovnu, kde podnikají, aby uživili sebe a rodinu. Zvyšování daně z nemovitostí nepřipustíme." Tak, přátelé, a co máme v daňovém balíčku? No, že samozřejmě to připustíme. Takže ten problém samozřejmě se zvyšováním daně z nemovitostí vznikne primárně u méně ekonomicky zdatné části populace, která bude muset nést navýšení této daně. A netýká se to pouze vlastnického bydlení. Jakmile máte byty, které pronajímáte, zvýší vám někdo daň, tak co uděláte? Promítnete to do nájmu, takže se nám samozřejmě zvýší i nájemní bydlení jako takové, a to je velmi asociální krok. Takže já bych požádala v souvislosti s daní z nemovitostí pana ministra financí, aby se držel svých slov - mít kde bydlet není luxus. Tolik asi k dani z nemovitostí.

Takovým dalším momentem, který mě trošičku nadzvedl u tohoto daňového balíčku, proto já jsem ho také nazvala tím loupežnickým balíčkem, je systém nebo zrušení stavebního spoření. Systém stavebního spoření je dekádami ověřený systém, který je výhodný jak pro stát, tak i pro občany. Občany to velmi motivovalo k tomu, a všichni to víme, že i když se narodila vnoučata, samozřejmě babičky, dědečkové, maminky, tatínkové rádi přispívali svým potomkům právě na stavební spoření, aby ti mladí do začátku něco měli. Tím si vlastně lidé i vytvářeli určitou rezervu pro budoucí bydlení a tento produkt byl dostupný pro širokou veřejnost. Neznám snad nikoho, kdo by právě ten systém stavebního spoření neznal. Relativní dostupnost tohoto produktu způsobila jeho celospolečenskou popularitu a pětikoalice místo toho, aby se zamyslela nad případnou úpravou a doladěním, mluvím tady například o doladění účelovosti, aby skutečně tu státní podporu mohl získat jenom ten, kdo investuje do bydlení, ať už rekonstrukce, modernizace, výstavby, to je úplně jedno, a možná samozřejmě se podívat, že státní podporu třeba nedávat lidem s nadprůměrnými příjmy, že by to mělo být prostě pro tu část populace, která skutečně potřebuje státní podporou nějakým způsobem pomoct. Pro zachování atraktivity stavebního spoření by měla pětikoalice dorovnat výši podpory o inflaci, ale bohužel ani to se neděje. Místo toho, aby se pětikoalice zaobírala řešením současných problémů, zadělává na problémy do budoucna, a navíc ještě je tu otázka retroaktivity tohoto návrhu, ale o tom bude určitě hovořit můj kolega Patrik Nacher, vaším prostřednictvím, takže nebudu samozřejmě zabíhat do těch detailů, abychom se tady neopakovali, to určitě není mým cílem.

Já bych chtěla v rámci toho bydlení, než přejdu k evropským fondům, protože toho mám opravdu na srdci ještě hodně, tak bych se chtěla pana ministra zeptat, co vám ti mladí lidé udělali?

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Já vás přeruším, paní kolegyně, a poprosím všechny přítomné v sále, aby se zklidnili, intenzita ruchu je vysoká, a mohla jste pokračovat v klidu. Prosím.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji, pane předsedající, já zase můžu ubrat na hlase. Takže by mě opravdu zajímalo, co mladí lidé pětikoalici nebo současné vládě udělali. Mně už to opravdu nejde vůbec na rozum, tak já tady zkusím jenom zrekapitulovat, čeho jste vlastně dosáhli všemi kroky, které jste udělali.

Vy jste zdražili vlastně i v rámci DPH skoro všechno, co se týká oblasti bydlení: vodné, stočné, energie, daň z nemovitosti, seberete stavební spoření, zrušíte školkovné, zrušíte slevu na manželku, na manžela, veřejnou dopravu zdražíte, kojenecká výživa je ve vyšší sazbě DPH, léky. Vy určitě, pane ministře, mě asi budete argumentovat, že jste ale snížili náklady na výstavbu rodinného domu. No, mě by zajímalo, pane ministře, za těch podmínek, kdo tady tedy ten rodinný dům bude stavět, když jsou nedostupné hypotéky? Takže to úplně jako protipól tomu, jak navyšujete náklady běžné mladé rodině, určitě nepřísluší.

Hypotéky jako takové jsou skutečně velmi výrazně nedostupné a já musím říci, že my jsme se snažili i nějakým způsobem deklarovat, co všechno bychom dělali v oblasti bydlení, abychom právě mladým lidem pomohli. Můžeme si myslet o vícegeneračních hypotékách, co chceme, ale pokud Ministerstvo pro místní rozvoj umí dělat dotační programy na podporu nájemního bydlení s garancí státu, tak není žádný důvod se nezabývat i vícegenerační hypotékou s garancí státu.

Ale abych byla spravedlivá, i toto jsem řešila s Českou bankovní asociací a spíše jsme se nakonec přiklonili k modelu, který je běžný v západních zemích, například to je hojně využíváno ve Švýcarsku, kde mladá rodina, pokud samozřejmě založí rodinu, maminka je doma s dítětem, v běžné rodině pak jenom je jeden plat plus mateřská, tak ve Švýcarsku mohou tito mladí lidé platit po dobu výchovy dítěte, třeba než půjde na základní školu, pouze úroky a jistinu začnou platit až teprve po této kritické době. To by samozřejmě mladým lidem velmi výrazně pomohlo, protože by překlenuli - my máme zhruba ten poměr 45 : 55, to znamená, že těch 45 % je úrok, a když si to vezmete, na té velké částce, kdy dneska mladí lidé platí běžně 25 až 30 tisíc za splátku, kdy by vlastně z toho platili jenom 45 %, tak by jim to samozřejmě v té těžké době, kdy se tedy zvedají všechny ceny včetně nákladů na bydlení, jako jsou energie, vodné, stočné, tak by jim to pomohlo.

Určitě bychom byli rádi spolupracovali právě na družstevním bydlení, na tom, aby stát i obce dávaly k dispozici vhodné pozemky. Vím, že pan ministr má Úřad (pro zastupování) státu ve věcech majetkových, kde může samozřejmě vydefinovat tyto pozemky. Mě by i zajímalo, co třeba bude s opuštěnými objekty České pošty, zda by to nešlo také předělat za státní peníze nebo s pomocí obcí, koneckonců je to v konkrétních městech, právě na nájemní bydlení jako takové.

Pro nás je velmi důležité i otevřít právě ty vícegenerační domy, už jsem o tom také hovořila, ale pan ministr všechny tyto informace ode mě má, a byla bych opravdu ráda, kdybychom konečně byli schopni hledat společnou cestu a vyhovět spoustě rodin v tom, že jim k dostupnému bydlení skutečně pomůžeme, a v dnešní době, při takovýchto sazbách hypoték, kde každá mladá rodina se snaží udělat opravdu maximum pro to, aby našla levnější produkt na trhu, přijít s tím, že je budete pokutovat za předčasné splacení, to považuji opravdu za nehorázné.

A já se musím v této souvislosti zeptat, protože mě to fakt hlava nebere, proč těm mladým lidem toto všechno, co jsem vám tady říkala, prostě děláte, jestli za tím nemůže být, a omlouvám se panu ministrovi, ale zeptat se musím - my jsme všichni varovali před tím, aby pod windfall tax byly banky. Vy jste si je tam prosadili a mně to teď trošku přijde jako úlitba těm bankám, že vy jim na oplátku za to, že ony vám odvedou něco v rámci windfall tax, tak to stejně vyberete zpětně od lidí za předčasné splacení hypoték. Já doufám, že to tak není a že se skutečně nad tímto nápadem ještě jednou zamyslíte, protože si myslím, že těch záseků, to, co těm mladým lidem teď děláte, že už je opravdu do nebe volající.

Dalším tématem, kterému bych se velmi ráda věnovala, je právě čerpání evropských zdrojů. Já budu opravdu - a teď to myslím také upřímně - držet palce, aby to vyšlo, ale zatím to tedy tak nevypadá. Já jsem ráda, že jsme si s panem ministrem i nezávazně nahoře chvilku povídali. Já bych chtěla pana ministra pro místní rozvoj znovu přimět k tomu, protože za nás vlastně ty statistiky čerpání vždycky byly maximálně do 10., dneska máme 12. července a stále ta čísla nejsou na stránkách Ministerstva pro místní rozvoj v rámci Národního orgánu pro koordinaci. Takže vám můžu samozřejmě říct, jaká je situace ke konci května, protože čísla za květen samozřejmě už tam jsou, a když to nasčítám, protože je potřeba se podívat na staré programovací období, to znamená 2014 až 2020, na nové programovací období 2021 až 2027, a Národní plán obnovy, tak suma sumárum tyto peníze, které doslova leží na chodníku, ale stát si o ně neříká Evropské komisi - ať už je to tím, že u Národního plánu obnovy se nestíhají ty projekty, nebo to je tím, že se necertifikuje například každý měsíc - ale na rovinu tady říkám, že s panem ministrem jsme si o tom před chviličkou povídali a že on sám říká, že už certifikují každý měsíc, že samozřejmě se to teď bude významně projevovat ve státním rozpočtu, ale aktuální situace tedy k červnu je 116 miliard. A pak se nemůžete divit, když na chodníku tady leží 116 miliard, o které si prostě nikdo nepožádá, a vedle toho berete školkovné. To je opravdu jak v absurdistánu, to jsou prostě drobné versus obří miliardy, o které si vláda může požádat. My samozřejmě chápeme, že situace v čerpání evropských fondů není jednoduchá. Je potřeba si uvědomit, že platí pravidlo n+3, a to znamená, že všechny projekty musí Ministerstvo financí certifikovat za období 2014 až 2020 do 31. 12. 2023. Ty platby následně z komise mohou přijít i o pár měsíců později, ale ten samotný úkon požádat o evropské fondy musí být do konce roku. Pak tu máme období 2021 až 2027, kde způsobilost výdajů je už od 1. 1. 2021, takže já moc nerozumím tomu, proč se v podstatě nečerpá. Proč se neudělají výzvy, proč se třeba pan ministr, který má obrovský převis v Integrovaném regionálním operačním programu na školy, školky, teď je samozřejmě avizovaná výzva právě na zájmové činnosti, kde tam jsou také drobné, tak se ten IROP dá předzávazkovat, a věřte mi, pane ministře, že já vím, o čem mluvím. Já mám za sebou opravdu mnoho programových období a je to jak přes kopírák. Prostě na začátku jsou velké oči, velké ambice, ale pak se zjistí, že ty všechny operační programy nečerpají tak, jak by si to představovali. A vláda je tady od toho, aby ministrům vysvětlila, že to nejsou jejich peníze, že to nejsou peníze průmyslu nebo školství nebo tohohle, že to jsou peníze České republiky a je potřeba je smysluplně využít na připravené projekty, protože právě ty připravené projekty, pokud skončí v šuplíku, tak jsou to samozřejmě zmařené peníze zejména měst, obcí a krajů, protože investovaly nemalé peníze do té projektové dokumentace, a naopak stát by měl podpořit všechny tyto projekty, aby co nejrychleji vzešly v realizaci, tím pádem se samozřejmě bude vracet DPH a tak dále. A ty prostředky 2021 až 2027 mají také to pravidlo n+3, to znamená, přidělené peníze Evropskou komisí v roce 2021 musíte vyčerpat a do toho roku 2024, a tak to jde samozřejmě dál.

Je potřeba také se připravit na to, že když období končí v roce 2027, tak to je poslední možnost takzvaných převodů peněz mezi operačními programy. Po tomto termínu už můžete vlastně přehazovat peníze jenom v rámci jednoho programu. Pro mě je úplně nepochopitelné, proč, když si sama vláda udělá analýzu čerpání evropských fondů, dá si to na vládu - samozřejmě chápu, že když je to materiál jenom pro informaci, že ne vždy se to k ministrům dostane, ale v rámci tohoto materiálu je úplně natvrdo napsáno, že stát se potýká s takzvanými rizikovými projekty. Ty rizikové projekty, je jich zhruba 323 v hodnotě 20,7 miliardy korun. A mě by skutečně zajímalo, jak s těmito rizikovými projekty nakládáte, co s nimi bude. protože já když se podívám na detail čerpání jednotlivých operačních programů, a vím, že je to těžké, já se tomu věnuji skutečně skoro celý život, takže v těch tabulkách dokážu dobře číst, tak samozřejmě to nejhorší čerpání má Integrovaný regionální operační program - ale teď to prosím neberte jako kritiku. Tam je potřeba brát i v potaz, že Ministerstvo pro místní rozvoj v rámci i React-EU dostalo ještě navýšené peníze a tak dále a tak dále. Ale na tenhle program je potřeba se prostě explicitně zaměřit a ministerstvu pomoci. A není možné, pane ministře financí, abyste druhým dechem dodal, že jim seberete 940 lidí. Kdo to bude administrovat? To jsou skutečně peníze České republiky a je potřeba naopak Ministerstvu pro místní rozvoj pomoct, a proto já jsem třeba - nebudu kritizovat to navýšení teď úředníků právě pro implementaci evropských fondů i na Ministerstvu pro místní rozvoj. Ale máme tady ve vzduchu zhruba 20,7 miliardy a sami vy v materiálu přiznáváte, že se to asi nepodaří všechno. Protože bohužel, i když můžeme ty projekty rozdělit takzvanou fázovostí mezi dvě programové období, u některých věcí, jako jsou například nemocnice a tak dále, ten program už nenavazuje. To znamená, příjemce je před rozhodnutím, když to nestíhá, zda si to zafinancuje sám, nebo jak to bude, a tyto peníze vám vlastně potom popadají. Takže také je otázka, jestli máte nějaké rychloobrátkové výzvy, kterými byste pomohli to dočerpání, protože vy sami v tom materiálu hovoříte o tom, že nedočerpáte zhruba 5 miliard korun. Tak tolik asi k evropským fondům.

Já bych se ještě ráda zastavila u dvou věcí a první jsou národní dotace. Protože já když jsem si četla pozorně ten váš materiál, strana 247, tak jsem se toho moc nedozvěděla, takže bych potřebovala některé osvětlení od pana ministra financí. Stát má ambice, že ušetří na dotačních programech 54 miliard, zhruba 48 miliard v roce 2024, 9 miliard v roce 2025. Já se samozřejmě musím ptát, kde to chcete ušetřit. Vy jste tam tu plejádu dal, mě by zajímalo tedy, jak to myslíte s Ministerstvem pro místní rozvoj, protože tam mně je to absolutně jako nepochopitelné. Předpokládám, že jedním ze zdrojů bude právě změna kofinancování z evropských fondů, a tady bych tedy chtěla ctěnou Sněmovnu upozornit na to, co se chystá. Protože já když jsem si udělala rozbor toho, kolik tady máme starostů právě z těch regionů, které jsou takzvaně přechodové.

Tady si to asi zaslouží trošičku vysvětlení, protože já chápu, že ne všichni kolegyně a kolegové jsou v detailu těch evropských zdrojů. Jenom abyste věděli, Česká republika je rozdělena na takzvané nomenklaturní jednotky neboli NUTS 2, to znamená Jihovýchod, Jihozápad, Střední Čechy, Moravskoslezsko, Severovýchod a tak dále, prostě máme jich sedm. A my jsme jako vláda navrhovali, aby Česká republika se dělila na kategorie méně rozvinutých a rozvinutých. Méně rozvinutý by znamenalo, že jsou to všechny regiony České republiky vyjma Prahy. Praha vždycky bude ta vysoce rozvinutá, protože skutečně průměr HDP je někde kolem 250, takže tam je to samozřejmě jednoznačné. Bohužel pozici vlády, tehdy naší vlády, přehlasoval Senát, a Senát udělal to, že se v České republice udělaly tři kategorie regionů, to znamená méně rozvinuté, přechodové a ty vysoce rozvinuté.

Sama osobně jako ministryně jsem šla za panem předsedou Vystrčilem a upozorňovala jsem ho na to, že pokud se toto stane, budou kraje velmi znevýhodněny a že se to bude týkat i jeho Vysočiny, aby byl opravdu obezřetný, až takhle na rovinu jsem s ním mluvila. Bohužel jsem byla neúspěšná, pan senátor mně na to tehdy odpověděl, že mu to připadá spravedlivější. Ale samozřejmě tehdy se dohadovalo právě s paní ministryní financí, že to je fakt nefér vůči regionům v České republice, protože ty méně rozvinuté mají nárok na evropské fondy ve výši 85 %, přechodové regiony na 70 % z evropských zdrojů a ty více rozvinuté pouze na 40 %. Domluvilo se s Ministerstvem financí, že to je fakt nefér, protože prostě Senát přehlasoval pozici vlády, a my jsme to vnímali kvůli rozvinutí všech regionů jako nespravedlivé, tak se připravila takzvaná metodika finančních toků, kde ze státního rozpočtu se těm přechodovým regionům to dorovnávalo ze státního rozpočtu ve výši 15 %, aby měly také nárok na 85. A to je teď předmětem materiálu pana ministra financí, kde on píše, že právě těm přechodovým regionům a těm vysoce rozvinutým podíl státního rozpočtu vezme.

Mne by tedy zajímalo, když se tady podívám na Vysočinu, co na to například paní zastupitelka Bělohlávková a tak dále, nebo samozřejmě se to dotkne i Plzeňského kraje, pan předseda rozpočtového výboru Bernard, paní Bačíková, paní Decroix a tak dále, mohla bych dále jmenovat, já jsem si to tady vytečkovala. Zajímalo by mne, jak se postavíte před tu svoji obec a řeknete jim: Sorry jako, prostě náš pan ministr financí - ještě k tomu jsou to všechno koaliční starostové a radní - se rozhodl, že nám ty peníze vezme. To znamená, obec, když chystá projekt, chystá si úvěry, najednou zjistí, že bude mít o těch 15 %, někdy i více, protože například u škol a tak dále, se tam dávalo ještě více peněz ze státního rozpočtu, aby to kofinancování pro to základní vzdělávání bylo třeba jenom ve výši 5, max. 10 %. Takže tyto peníze vám, milí starostové a zastupitelé, budou odebrány a já předpokládám, že to jsou ty zdroje, o kterých pan ministr částečně hovoří v těch 54 miliardách.

A pak se musím logicky ptát dál. My máme na období - programového období 2014 až 2020 se to nedotkne, protože tady končíme v tom prosinci, takže se to dotkne programovacího období 2021 až 2027, kde my z evropských fondů máme k dispozici zhruba 480 miliard korun. Z toho státní rozpočet, odhad, je zhruba 67,6 miliardy korun a z těchto 67,6 miliard korun je zhruba 61 %, to znamená 41,9 miliardy korun, pro organizační složky státu. To znamená, to jsou státní projekty, tam to prostě ten státní rozpočet musí vždycky dofinancovat jako budoucí příjemce. To znamená, že se vlastně bude odebírat zhruba, a to teď mluvím o všech, nejen o přechodových regionech, kdyby pan ministr prostě bouchnul do stolu, tak je to zhruba nějakých 25,9 miliardy státního rozpočtu nad rámec financování z evropských zdrojů, o které přijdou obce, kraje, města.

A teď by mě zajímalo, když se podívám na detailní čísla právě tohoto čerpání jako takového, tak je potřeba si říci, že na období 2021 až 2027 například Ministerstvo pro místní rozvoj, kterého se to bude nejvíce týkat, protože to je program pro kraje, města a obce, má nárok na příští rok nebo na tento rok 802 milionů korun. Když si vezmu ten poměr, že zhruba - i pan ministr tam má samozřejmě organizační složky státu - že to bude nějakých 60 na 40, tak ty kraje přijdou o 300 až 400 milionů. To samozřejmě nejsou žádné velké peníze, pan ministr může namítat, že si to vezme ze střednědobého výhledu. No ale pane ministře, tam tedy toho moc nemáte. Na rok 2024 máte ve střednědobém výhledu na kofinancování ze státního rozpočtu 614 milionů korun, na rok 2025 také 614 milionů korun, a zase to musíte vzít tím poměrem, protože projekty státu se musí zaplatit ve 100% výši, takže samozřejmě těm obcím toho moc nevezmete. Tak by mě opravdu hrozně zajímalo, z čeho se skládá těch 13,6 miliardy, protože, když se podívám na Ministerstvo pro místní rozvoj, tak si do střednědobého výhledu dalo na národní dotační tituly 3,1 miliardy korun. Jestlipak víte, pane ministře, že pan ministr už vyhlásil výzvy v podstatě na celou tu alokaci, které běžely už zhruba od 6. dubna do 5. června a od 2. května do 5. června 2023. Byly to dotační programy na místní komunikace, rekonstrukce a přestavba veřejných budov a jedny jsou komunikace pro obce do 3 000 a jedny komunikace pro obce do 10 000 obyvatel. Pan ministr už tu poptávku má, ta poptávka je zhruba 1 940 projektů za 6,5 miliardy korun, alokace výzvy je 2,356 a převis je 4,2 miliardy korun. A já se znovu ptám: Nebylo by spíše rozumnější skutečně jít tou cestou, že z krize se má proinvestovat tak, aby vlastně ten dopad do státního rozpočtu byl lepší? Nechci upozorňovat na to, jak my jsme se snažili investovat, investice pro nás byly opravdu zásadní priorita, takže někdy od roku 2018, kdy jsem přebírala ministerstvo, protože jsme tam nastoupili v prosinci 2017, takže v 2018 to bylo na výdajové straně MMR zhruba 22 miliard, ale už 2019 to bylo 27,4 miliardy, v roce 2020 31,5 miliardy, v roce 2021 32,1 miliardy. Pak přišel pan ministr Bartoš a zase to jde takhle dolů: 2022 - 28 miliard korun, nárok v rozpočtu 2023 - 22 miliard a o roku 2024 raději nebudu ani hovořit.

Možná by stálo za to si tady připomenout, co jsou to národní dotační tituly Ministerstva pro místní rozvoj. Za prvé, pan ministr tam má peníze na živly, a vzhledem k tomu, co se děje v přírodě, si myslím, že by měl tento dotační titul být významně navýšen, protože skutečně se potýkají - a znovu opakuji, na Ministerstvu pro místní rozvoj nejsou žádné soukromé investice, žádní podnikatelé, nic takového. Ministerstvo podporuje obce a kraje, nikoho jiného, a neziskový sektor, například v přípravě bezbariérových obcí. Máme tam v oblasti bydlení komunitní domy pro seniory, opět program, který byl založen za mé éry, ale jsem ráda, že nějakým způsobem jak KoDuSy, to znamená komunitní domy pro seniory, tak i pečovatelské domy pokračují. Ale je tam alokace 250 milionů. Pak samozřejmě tady máme Národní plán obnovy, brownfieldy, kde dotace z Národního plánu obnovy je zhruba 1,4 miliardy. Na dostupné bydlení chce pan ministr dát 800 milionů, z toho 500 milionů pro obce a 300 milionů pro soukromý sektor. Cestovní ruch 140 milionů, bezbariérové obce 15 milionů. A pak je tady program obnovy a rozvoje venkova, který obsahuje místní komunikace, veřejné budovy, sportoviště a tak dále, a na to je alokace na tento rok zhruba 1 miliarda korun.

Takže ať se na to podívám zleva, zprava, a nemůže se ani argumentovat tím nepovedeným programem Ukrajina, na který pan ministr v podstatě dostal virtuální peníze - ten program se moc nepovedl, vyčerpalo se maximálně 250 milionů korun a pan ministr převedl ty peníze na MPSV, takže v podstatě na kapitole Ministerstva pro místní rozvoj nejsou.

Já doufám, že pan ministr to i tady tak trošičku vnímá jako zastání se Ministerstva pro místní rozvoj, protože skutečně MMR je investiční ministerstvo. Mělo by se pomoci obcím, protože stát jim sebere na kofinancování projektů, v podstatě to vyměnil pan Lukl - to je pro mne nepochopitelné - za podíl z příjmu právnických osob, tak to vyměnil za daň z nemovitosti. No, to je otázka, protože samozřejmě náklady obce, ať už jsou to odpady, energie a tak dále, rostou, takže si myslím, že tyto peníze od občanů oni použijí na svoje mandatorní výdaje a může být problém s kofinancováním jak evropských projektů, tak právě těch projektů národních.

Už se budu blížit k závěru, myslím, že už jsem to tady řekla všechno, co mě trápí, všechno, co se dotýká agendy Ministerstva pro místní rozvoj. Pro mne je hrozně důležité, aby konsolidace veřejných financí skutečně neuškrtila hospodářský růst, aby se nenavyšovaly takhle střemhlav daně, jak to předvádí pětikoalice, aby se na to šlo efektivně, postupnou digitalizací, a tady bychom skutečně všichni zatleskali, pokud by se povedly nějaké projekty, jako se povedly nám, jako například eRecept a podobně. Ale pokud by se čerpaly evropské peníze, pokud by se investovalo, určitě najdete slyšení i u opozice, ale bohužel tomu tak není. Pro mne je ten daňový balíček, jak je připraven, zcela nepřijatelný. Děkuji. (Potlesk poslanců ANO.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Máme tady dvě přihlášky k faktickým poznámkám. První vystoupí pan ministr Bartoš, připraví se pan poslanec Bernard.

Jenom upozorňuji, že v předsálí byla nalezena stokoruna, ke které se zatím nikdo nehlásí (Pobavení v sále.), což si myslím, že při projednávání konsolidačního balíčku je výborná zpráva. Pokud se nikdo do hodiny nepřihlásí, předám stokorunu ministrovi financí na snížení státního dluhu. (Veselost a potlesk v sále.) Pane ministře, prosím, vaše dvě minuty.

 

Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Děkuji za slovo. Já bych ve faktické zareagoval asi jenom na ten útok, který se tady furt opakuje. Jenom ukážu dva grafy a pak bych se přihlásil s přednostním právem, abych možná okomentoval některé věci, zejména týkající se bydlení či kritiky, která míří v tuto chvíli na mou hlavu, ačkoliv krize bydlení tady bují od devadesátých let, kdy prostě většina majetku obcí byla postupně privatizována a obecní výstavba nezačala.

Jenom k té věci, co opakuje tady i pan poslanec Babiš, který nás po svém vystoupení opustil, ale zopakovala to i paní Klára Dostálová. Tak jak bych to asi řekl: tento graf je podíl politických mandátů vůči počtu členů strany. (Ukazuje do sálu graf.) Pirátská strana má tak srovnatelný počet členů - jsou to nižší tisícovky - třeba s dalšími hnutími. Nicméně úspěšní ve volbách jsme byli tak, že máme 33 % lidí v mandátních volených pozicích, když se tady bavíme o tom, kdo je kde zvolen.

Zároveň je často operováno tím, kolik Pirátů bere peníze z veřejného rozpočtu. Hovoříme o tom, kolik je to tedy Pirátů. Tak veřejný rozpočet můžou být funkce, které jsou z mandátu zvolené. Tam tu odměnu určuje daný zákon, jako to mají poslanci, místopředsedové Sněmovny, ministři a další. Pak to mohou být další pozice. Když se podíváme na počet veřejných placených funkcí, u Pirátské strany - a my transparentně vykazujeme jak třeba příjmy, které máme z výkonu svých politických funkcí, ale třeba i naše asistenty tady ve Sněmovně - nicméně členů Pirátské strany ve veřejných placených funkcích je 395. Od hnutí ANO tady zaznívala kritika, že to je 2 022. Tolik je počet veřejných placených funkcí hnutí ANO. Nevypovídá to o ničem, jsou to úspěchy ve volbách či počet funkcí, které můžete obsazovat. Ale, prosím, neoperujte tím ve veřejném prostoru. (Předsedající upozorňuje na čas.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: (Výměna předsedající.) Děkuji. Srdečně zdravím všechny přítomné. Co se týče nyní průběhu diskuse, mám tam dvě faktické poznámky, přihlášku pana poslance Bernarda s faktickou a poté Patrika Nachera. Prosím.

 

Poslanec Josef Bernard: Děkuji za slovo, paní předsedající. No, paní kolegyně Dostálová, prostřednictvím vás, paní předsedající, to jste mi otočila nůž v ráně, protože já jako hejtman Plzeňského kraje v roce 2017 jsem navštívil vaši předchůdkyni paní Šlechtovou a prosil jsem ji urgentně dvakrát, jednou písemně, jednou osobně, abychom se zamysleli nad strukturou NUTS. Navrhoval jsem jí restrukturalizaci NUTS tak, aby se spojily jižní Čechy a Vysočina a Plzeňský kraj a Karlovarský kraj.

Měli jsme tenkrát statistická data, která jasně ukazovala, že bychom se tomuto problému, že jsme se dostali do těch vyšších územněsprávních celků, s vyšší úrovní HDP na hlavu, bychom se vyhnuli. Takže já jsem to vaší předchůdkyni říkal, měli jsme čas toto upravit, měl jsem i vzory z Polska, jak se NUTS upravovaly v Polsku, ale bohužel, nebyl jsem vyslyšen. Byl jsem vámi vyzván, tak vám na to odpovídám.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji i za dodržení času. S další faktickou pan poslanec Patrik Nacher. (Poslanec Nacher stále sedí v lavici.) Pan poslanec se buď připravuje... prosím.

 

Poslanec Patrik Nacher: Paní místopředsedkyně, děkuji. No, já jsem tedy nechtěl reagovat. Už se těším na to své vystoupení a doufám, že pan ministr tady bude, aby mohl potom na mě reagovat.

Ale teď reaguji na pana ministra Bartoše, protože to, co on tady řekl, to je manipulace, na kterou už já jsem reagoval, když to zveřejnil váš Tadeáš Štěpka, jak jsem si teď stačil v rychlosti najít.

Ten problém je totiž v tom, že vy to musíte přepočítat na procentuální zisk, který máte ve volbách. Když to dám úplně do absurdna, když založím subjekt a získám 0 %, tak se pak budu chlubit, že mám nula lidí, kteří jsou placeni ze státního nebo veřejného rozpočtu? Jaký to dává smysl, tohleto? Kritika směřující k Pirátům je přece o tom, že vy máte třeba tady 4 poslance, 3 ministry, 10 náměstků. To znamená, že počet veřejných funkcí je v nesouladu s procentním ziskem mandátů, které jste získali. Nemůžete to srovnávat s někým, kdo získal, já nevím, v komunále v některých městech 30 %, tak logicky samozřejmě obsadí 30 % volených funkcí. To je jedna poznámka. Takže bavíme se o procentech, ne o tom množství, o absolutních počtech.

Druhá poznámka je, že rozdíl mezi volenými funkcionáři - starosta, poslanec a podobně - a jmenovanými, to jsou ti náměstci třeba, v tom je přece podstatný rozdíl, to jako uznáte, protože toho náměstka vám musí někdo jmenovat, je to za nějaké zásluhy, a tady jsme zvoleni. To je, jako byste nám vyčítali, že nás je tady 72, a vy jste tady jenom 4, takže vy ušetříte osmnáctkrát víc státnímu rozpočtu za plat poslance.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Díky za dodržení času.

Ještě načtu došlé omluvy. Omlouvá se paní poslankyně Jana Mračková Vildumetzová od 19.30 hodin z rodinných důvodů, pan ministr Pavel Blažek od 20 hodin z pracovních důvodů. Mám tady písemně na místě nahlášenou omluvu pana poslance Radima Fialy od 20 hodin z osobních důvodů.

Nyní se s faktickou poznámkou hlásí pan ministr Ivan Bartoš. Vaše dvě minuty.

 

Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Musím říct, prostřednictvím paní předsedající, že mám výstupy pana Patrika Nachera rád. Tak jo, tak to budou tedy ty jmenované pozice, jo? Kdybychom jich měli tedy, já nevím, devět nebo deset, kolik říkáte, těch náměstků, a Pirátů je 1 200, vás je 2 200, tak vám to stejně nevychází, kolik Pirátů je v placených funkcích. Tak si to spočítejte.

Teď, jak funguje politika? Vy jste měli v těch posledních volbách 27,12 %, jo? Takže z logiky věci by tady mělo sedět na polovině tohohle ansámblu půlka vašich ministrů, a nesedí tam, že ne? Máte místopředsedkyni a místopředsedu Sněmovny.

Jakou logiku v tom tedy uplatňujete? Když máte 4 poslance a vyjednáte koalici, logicky máte nějaký podíl na té koalici na základě koaliční smlouvy a vyjednávání. To je úplně normální. Kdybyste udělal vládu s někým ve volbách po vítězství, tak to, prostřednictvím paní předsedající, prostě taky nějak poskládáte. Nemůžete uplatňovat jednu metriku, pak druhou metriku. Prosím vás, vysvětlete mi logiku toho výpočtu, který zde řekla paní Dostálová, že třetina Pirátů profituje v placených funkcích. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Také děkuji. Nepřekvapivě s faktickou poznámkou pan poslanec Patrik Nacher, prosím.

 

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji. No, já jsem chtěl vystupovat. Mně je trochu líto Marka Bendy, který nás zrovna tady navštívil, protože se máme bavit o konsolidačním balíčku, a my tady řešíme tyhlety věci. Tak znovu. Vy to totiž, pane ministře, šíříte i přes svoje vlastní členy. Tady váš kolega Tadeáš Štěpka napsal: Vládne nám čtyřprocentní menšina, jako že ha, ha, ha, sranda. Pak je tam graf, jak vy máte jenom 395 veřejně placených funkcí, zatímco KDU-ČSL má 3 944, ODS 2 464. Takže vy jste dokonce tu kritiku směřovali na KDU a ODS! ANO má 2 022 a je až třetí. Vy se vlastně chlubíte tím, že máte nejmíň funkcí. Ale vy to musíte dát, krucipéro, do poměru k volebnímu zisku. Já už nevím, jakým způsobem to mám říct, nikoliv k tomu absolutnímu počtu.

Pokud jde o těch 30 %, to ať vám vysvětlí paní místopředsedkyně Dostálová. Ale pokud jde o ty náměstky - to jsem tady říkal několikrát, to přece musíte uznat - vy jste ty náměstky udělali uměle čistě proto, že se nestali poslanci. Oni nebyli připravováni na roli náměstka, oni nejsou odborní náměstci. Kdyby vás nepřeskákali staňáci, tak jsou tady poslanci mezi námi. Ale protože vás přeskákali, recipročně jste z nich udělali náměstky. Logicky nám to vadí, protože to byli právě vždycky Piráti, kteří zejména v Praze a pak i na celostátní úrovni kritizovali všechny ostatní politické strany, že sbírají funkce. O tom to je.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. S faktickou pan ministr Ivan Bartoš.

 

Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Já bych chtěl jenom zareagovat. Jako vy teď máte stínovou vládu, tak my, když jsme se chystali na vládu, i když ten výsledek nakonec byl trošku jiný, než jsme jako koalice Pirátů a STAN očekávali, tak jsme představili takzvaný vládní tým. Tak se podívejte, kteří lidé ve funkcích, které dělali ve Sněmovně - já jsem byl předseda výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, ergo kladívko jsem poté volil toto ministerstvo. Takže lidé, kteří šli za Piráty na náměstkovské pozice, byli ve většině případů členy vládního týmu nebo byli takto delegováni.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a diskuse vyvolala ještě přihlášení s faktickou poznámkou pana poslance Aleše Juchelky. Prosím.

 

Poslanec Aleš Juchelka: Děkuji moc. Já bych jenom prosil, ať se vrátíme zpátky ke konsolidačnímu balíčku. Je tedy 51 nebo 50 přihlášek. Já jsem čtyřiatřicátý, také bych chtěl panu Stanjurovi říct svůj postoj z hlediska konsolidačního balíčku sociální politiky, prorodinné politiky a tak dále, ale bohužel, protože se nemůžeme dopočítat počtu pirátských náměstků, tak se to odsouvá celé dál. Já bych poprosil, aby kolegyně Pastuchová už mohla dostat klidně prostor pro to, aby mohla začít tady těch 50 přihlášených, do rozpravy a moc prosím, abychom se opravdu zabývali tím, co je důležité, a to je konsolidační balíče, protože nejde o nic jiného než o navýšení pro naše občany jejich výdajů ohledně 73 miliard korun. Takže já jsem na to připraven a doufám, že se k tomu vrátíme.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Ovšem před těmi přihlášenými na elektronické tabuli zde mám přihlášku k přednesení stanoviska poslaneckého klubu hnutí SPD, a sice je zplnomocněn pan poslanec Jan Hrnčíř, aby toto stanovisko přednesl. A poté mám ještě - jenom rekapituluji - přihlášku s přednostním právem pana ministra financí, takže to ještě bude nyní. Chcete dát přednost? Můžete se... vy jste byl první zde, takže ano, prosím, ujměte se slova.

 

Poslanec Jan Hrnčíř: Děkuji za slovo, vážená paní předsedající, vážené dámy a pánové. Rád bych se také vyjádřil k takzvanému konsolidačnímu a úspornému balíčku, kterým hodlá vláda ozdravit - nutno říci opravdu strašidelně bobtnající - schodek státního rozpočtu naší země. Je nutné si přiznat, že pan ministr financí Zbyněk Stanjura doposud nedokázal nalézt účinné řešení, což mimo jiné dokázal i absolutně špatně nastaveným rozpočtem na rok 2023, když v květnu dosáhl deficit rekordních 271 miliard korun, přičemž schválený rozpočet počítá s maximálním schodkem ve výši 295 miliard korun za celý letošní rok. Je tedy jasné, že je potřeba změnit chování vlády a hledat účinná řešení dřív, než vládní koalice dovede naši zemi ke státnímu bankrotu. Oceňuji tedy, že si to tato vláda uvědomila a začala pracovat na nápravě. To je však bohužel téměř to jediné, co oceňuji. (Odmlka pro neklid v sále.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Ano, vnímám vaši žádost.

 

Poslanec Jan Hrnčíř: Neboť jak je to bohužel u této vlády zvykem, budou za její špatné hospodaření nejvíce pykat slušní pracující lidé, rodiny s dětmi, drobní živnostníci a bohužel také důchodci. S naprostým děsem jsem mimochodem sledoval vyjádření vlády, která s uspokojením konstatovala, že stále více lidí a rodin dosáhne na sociální dávky. Fakt, že tento znak naprostého selhání vláda považuje za úspěch, je pro mě šokující. Kolegové z vládní koalice, vy si neuvědomujete, že stále se zvětšující objem vyplácených sociálních dávek je jedním z hlavních viníků dramaticky rostoucího schodku naší země? Cílem každé rozumné vlády je přece pravý opak, tedy co největší podíl pracujících a podnikajících osob, které odvádí daně do státního rozpočtu, a naopak minimalizovat vyplácení sociálních dávek a tím i minimalizovat zatížení státního rozpočtu. Každá rozumná vláda by se tedy snažila nakonfigurovat systém daňových benefitů tak, aby se jednoduše řečeno lidem nevyplatilo zůstávat doma na sociálních dávkách. Co jste udělali vy? Pravý opak. Jednou z takzvaných úspor má být i zrušení nebo snížení daňových benefitů, konkrétně snížení slevy na dani na manžela nebo manželku, zrušení školkovného, zrušení slevy na dani na studenta, zrušení osvobození nepeněžních benefitů zaměstnancům a zrušení osvobození nadlimitních stravenek.

Dalším očekávaným krokem by byla větší podpora živnostníků a podnikatelů tak, aby se jim vyplatilo podnikat, a tím i odvádět daně do státního rozpočtu. Co jste udělali vy? Zase pravý opak. Drobní podnikatelé a živnostníci jsou nyní již ohroženou skupinou. Ti, již přežili covidové období, kosila a kosí vysoká cena energií a vysoká inflace. Slíbili jste jim, že je nenecháte padnout, a co ve skutečnosti děláte? Hodláte jim zvýšit odvody, tedy platby, jejichž zálohy jsou povinni odvést každý měsíc bez ohledu na to, zda v něm vydělají byť i jen 10 korun, nebo vůbec nic. Toto je jen další krok k úplné likvidaci českého drobného a středního podnikání, přičemž ti živnostníci, jež takto zničíte, půjdou a přihlásí se o sociální dávky, takže místo zvýšení příjmů do státního rozpočtu se zase o něco zvýší schodek.

Naprosto absurdní je pak vaše takzvaná důchodová reforma, tedy snaha o sedření z kůže nejzranitelnější skupiny osob. Lidé, kteří celý život poctivě pracovali a odváděli dávky, aby si zajistili důstojné stáří, jsou nyní vámi prezentováni téměř jako paraziti, kteří neoprávněně vysávají státní rozpočet. Tito lidé vybudovali stát, který vy nyní zvesela drancujete, a místo slov vděku zde slyším povzdechy nad tím, kolik jejich živení stojí peněz. Takzvané snížení valorizace důchodů je pak jen honosným pojmenováním obyčejné krádeže. Tito lidé nemohou za to, že nedokážete zkrotit inflaci, nemstěte se jim tedy tím, že jim upřete to, co jim po právu náleží.

Ke zvýšení daně z nemovitosti jen dodám drobnou glosu. Součástí vaší předvolební kampaně byl slib, že daně, a mezi nimi i daň z nemovitosti, rozhodně zvyšovat nebudete. Oháněli jste se mimo jiné i tím, že celá daň z nemovitosti je vlastně nemravná, neboť si lidé kupují své byty či domy za již jednou zdaněné peníze, s čímž já souhlasím. Jak jistě také víte, stále větší skupina lidí není schopna splácet závazky spojené s hypotečním úvěrem. Zvýšit jim nyní navíc ještě daň z nemovitosti je od vás jen dalším z podrazů.

Nyní jsem jen krátce shrnul některé z výhrad, které k vašemu konsolidačnímu balíčku mám. Samozřejmě budeme za SPD podávat řadu pozměňovacích návrhů, neboť je jasné, že je nutné dupnout na záchrannou brzdu dřív, než se z ní stane brzda dluhová.

Jen bych ještě rád podotkl jednu věc. Svým návrhem odíráte důchodce, živnostníky, podnikatele a slušné pracující rodiny s dětmi. Očekáváte, že vše pochopí, neboť doba je zlá. Je však otřesné, že zároveň vůbec neuvažujete o snížení nebo zrušení finanční podpory Ukrajině na to, když absolutně není jasné, kde a jak tato podpora končí. Měli byste se opravdu zamyslet nad tím, či vláda vlastně jste a čí zájmy hájíte. Podle mého názoru to rozhodně nejsou zájmy občanů České republiky. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. A jenom bych konstatovala, že sice byl... Výborně. (Přihlášený ministr Stanjura vchází do sálu.) Nyní je přihlášen s přednostním právem pan ministr financí. Prosím, můžete se ujmout slova.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Tak jsem tady nebyl jednou deset minut a byla přestávka.

Chci reagovat na vystoupení paní místopředsedkyně Kláry Dostálové, ale budu i tak, i když tady není, doufám, že mě někde slyší. Paní ministryně mluvila o bydlení, jak se málo staví. Jako by hnutí ANO nebylo osm let ve vládě, jako by bylo osm let v opozici! Pak bych tomu rozuměl.

Často si zástupci opozice stěžují, že vláda mluví o tom, co bylo. No, ale my s tím nezačínáme. Většinou to vystoupení je chvalozpěvem na to, co bylo, a kritikou na to, co je. Rozumím tomu, je to normální souboj mezi vládou a opozicí. Ale řekněme si, copak se tady dobře stavělo do toho roku 2021, do prosince roku 2021, a problém vznikl v lednu roku 2022? Je to pravda? Není. Já nejsem ten, který říká, že za všechno může vláda - to je jedno, kterákoliv vláda. Jediné, co pro to můžeme udělat podle mě jako zákonodárci, je zrychlit stavební řízení díky změnám pravidel.

Nevěřím tomu, že záchranou ve výstavbě nových bytových domů jsou obce, fakt si to nemyslím. Nicméně do portfolia Ministerstva financí patří komunikace například s Českou bankovní asociací nebo s Českou asociací pojišťoven, a pro paní místopředsedkyni: déle než rok s nimi spolupracujeme a jsme těsně před spuštěním pilotních projektů dostupného bydlení. Nejsme v bodě nula. Vy jste v tom neudělali nic za osm let. Mimo jiné proto, abychom to mohli spustit, ty piloty, potřebujeme cenovou mapu, protože si řekneme, že princip dostupného bydlení je v tom, že nájemné bude zhruba ve výši 80 % v místě obvyklém, tak musíme vědět, kolik to je. To nemáme. Proč jsme to nezdědili? Proč jsme nezdědili funkční cenovou mapu, kterou budeme jenom aktualizovat? Podle mě je jednoduchá odpověď: protože žádná není. My na tom usilovně pracujeme ve spolupráci s rezortem MPSV i Ministerstvem pro místní rozvoj a věřím, že velmi rychle představíme výsledky. Bude to první funkční cenová mapa.

Pak spustíme pilotní projekty, jak docílit toho, aby to bylo zajímavé pro finanční instituce. Za prvé, ony nepotřebují tak rychlé zisky. Za druhé, a neberme to jako frázi, cítí nějakou společenskou odpovědnost. A za třetí, stát do toho projektu vloží zdarma pozemky, které už máme vytipované, a tím pádem umožníme, že ten projekt má nějakou ekonomickou racionalitu, protože jen tak za běžných podmínek postavit a mít 80% nájemné, to vám nevychází. Na to nikoho nezískáte. Takže nejsme v bodě nula.

Kdyby nebyla taková sžíravá kritika, tak o tom ani nemluvím a počkal bych až do okamžiku, kdy jsme schopni představit konkrétní pilotní projekty. Ale chtěl jsem říct, že na tom týmy lidí pracují poměrně dlouho ve spolupráci jak s Českou bankovní asociací, tak s Českou asociací pojišťoven, ty modely jsou různé a právě chceme v pilotním režimu vyzkoušet oba dva ty modely, jeden je uzavřený, jeden je otevřený. Ale myslím, že na detailní debatu bude dostatek času, až budeme připraveni prezentovat s našimi partnery ty výsledky a pilotní projekty.

A teď se pobavme o té spoluúčasti. Ministr financí vezme, škrtne - nevím, jak to za vás fungovalo, to je samozřejmě rozhodnutí vlády. Já jsem správce státní pokladny, ne vládce státní pokladny, jo? To je velký rozdíl. Kdyby to bylo vždycky tak, že vláda přijme stanovisko Ministerstva financí nebo ministra financí, já bych byl rád. Ale jsem realista, tak to samozřejmě není. A mým úkolem je, a vy jste to říkala správně, paní místopředsedkyně, upozorňovat na vznik nových mandatorních výdajů, dvakrát, třikrát prověřit, zda nový výdaj státního rozpočtu je namístě, zda je efektivní. A to určitě není činnost, která by byla nějakým způsobem populární, ale někdo to dělat musí. Já to dělám dobrovolně a dělám to rád.

A teď k té spoluúčasti. Já mám před sebou tu tabulku, zkusím... Ta čísla, která jste uváděla, jsou v podstatě správně. Bavíme se o částce 4,9 miliardy, o možné úspoře. Tak si řekněme, jak je to dneska. My máme stamiliardové schodky a půjčujeme si na to, abychom ty 4,9 miliardy do těch přechodových a vysoce rozvinutých regionů mohli poslat. Ve stejném okamžiku příjemci mají na účtech 400 miliard. Kdyby to bylo naopak, obce a kraje si musely půjčovat a stát byl v přebytku, tak to logiku má. My si na tu spoluúčast musíme půjčit a já myslím, že návrh, na kterém jsme se shodli ve vládní koalici, je rozumný a správný. Nebyli jsme to my, který určil, kolik který region dostane evropských peněz - 85, 70, 40. Bavíme se o podílu národních zdrojů. Ano, ten návrh je, abychom zvýšili podíl příjemce. Ale řekněme si otevřeně, pokud je podíl 5 %, pouhých 5 %, nejsou ty projekty dělány právě jenom proto, že ten podíl je tak nízký? Zvýšení třeba na 20 %? Já to považuju za zdravé, aby ten uchazeč to zvážil. Ale jednoduchá otázka je: fakt si má stát půjčovat na to, aby zvýšil tuto spoluúčast státního rozpočtu, když na druhé straně ti příjemci jsou v lepší finanční kondici než stát? Mně to nedává logiku. Kdyby to bylo naopak, tak to logiku samozřejmě dává. Budeme o tom mluvit jindy, ale když o tom mluvila paní místopředsedkyně, pár slov k tomu můžu ztratit.

Vylučuji, a opravdu vylučuji a vyprošuji si, a neberte to nějak jako osobně, že někomu něco vracíme za nějaký náš krok. Jak jste říkala - doufám, že není pravda, že bankám něco děláte kvůli windfall. No, samozřejmě to není pravda! Pokud to někoho napadne, tak na to mám přiléhavé české přísloví: Podle sebe soudím tebe. A já jsem o tom mluvil, už jsme o tom mluvili v nějaké interpelaci, vždyť ten návrh není nový. V minulém volebním období váš poslanec navrhl 3 % při předčasném splácení a zde přítomný kolega Patrik Nacher na to reagoval protinávrhem, kde navrhl 1,5 %. Tak ve vládní verzi, která sem přijde, jsou 2 %. Můžeme si říkat, já to můžu hned vytisknout, sněmovní tisky mají i čísla, ale není to předmětem. A ta otázka je podobná jako u spoluúčasti. Je jasné, že to zaplatí klienti, nikdo jiný to nezaplatí. A ten názorový střet nebo spor je o tom, zda to zaplatí všichni klienti, nebo jenom ti, kteří budou migrovat. Navíc v tom návrhu rozšiřujeme životní situace, a bylo to i v návrhu pana poslance Nachera - není důvod to nepřiznat nebo neříct, to není, že vždycky čtu: Ministr přiznal - já to říkám, nic nepřiznávám. Proč bych to přiznával? Přiznávají se zločinci asi, ne?, když něco spáchali. Tak rozšiřujeme tam životní situace, kdy je umožněno ze zákona bezplatné splacení. Platí nadále, že 25 % z původní jistiny bezplatně každý, kdo vezme hypotéku, si přijme.

A k debatě o inflaci, to je pořád dokola. Když byla inflace za vaší vlády, vaši ministři říkali, to my nic, to ČNB. Dnešní guvernér psal do tisku čirou náhodou z holdingu své vyjádření a říká: Jestli chcete někomu nadávat za inflaci, nadávejte mně, já jsem v bankovní radě, to je zodpovědnost České národní banky, ne té vlády. Teď si vyměníme lavice. Já jsem tehdy říkal, že je hlavní odpovědnost na ČNB a dílčí odpovědnost na vládě a to platí. Ten názor mám stejný, i když jsem vyměnil opoziční lavici za vládní. Vy jste ale s výměnou lavice stoprocentně otočili svůj návrh (názor?). Najednou za to může vláda, a ne ČNB. A proč to neplatilo za vaší vlády? Co se stalo kromě toho, že má jiné politické složení ta vláda? Jak to, že jednou za inflaci může pouze a výhradně ČNB v podání představitelů hnutí ANO, a podruhé za to může především a hlavně Fialova vláda? Já jsem konzistentní. Já říkám pořád, hlavní díl odpovědnosti je na České národní bance ze zákona, to je úplně jasné. To není, že to je nějaká interpretace nebo názor, ze zákona! A já se hlásím k té zodpovědnosti vlády. Právě proto přicházíme s plánem snižovat deficit státního rozpočtu, abychom svůj díl odpovědnosti inflaci, abychom naplnili jako vláda.

Ano, máte pravdu, výběr DPH za první pololetí je nižší, než jsme plánovali, ale to je daň za snižující se inflaci. Nemůžete současně očekávat snižující se inflaci a rostoucí spotřebu, to fakt nejde! A jestli za mě si mám vybrat z toho, jestli radši snižovat inflaci, nebo zvyšovat příjmy z DPH, tak já říkám, snižovat inflaci. Myslím si, že pro ekonomiku je to lepší a je to i lepší pro státní rozpočet.

Vy velmi rádi mluvíte o tom, jak inflace zvyšuje příjmy státního rozpočtu. To je pravda, já tomu říkám inflační příjmy, v tom se nepřeme. Ale inflace stejně tak zvyšuje výdaje státního rozpočtu a dlouhodobě platí, nic se na tom nezměnilo ani za minulé ani za této vlády, že třeba našim penzistům plně kompenzujeme inflaci. Tak si vezměte výběr DPH v miliardách a výdaje na penze. V obou se projevuje inflace na příjmové a výdajové straně. Každý rok je to úplně evidentní, výdaje na penze jsou prostě vyšší o kus než příjmy z DPH. Takže ano, jsou inflační příjmy, ale současně k tomu patří i inflační výdaje, a pro rozpočet je samozřejmě lepší, když se České národní bance podaří dostat se minimálně do tolerančního pásma jejich povinnosti držet inflaci pod 2 %, inflační pásmo je 1 %. Uvidíme, v srpnu budou nové makroekonomické prognózy, uvidíme, jaká bude prognóza na rok 2024 nejenom Ministerstva financí, ale i dalších institucí.

Chtěl jsem reagovat za prvé na ty projekty, které chystáme v dostupném bydlení i s tím vkladem a aktivně tady pracuje Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, tady aktivně vyhledává pozemky. My aktivně vyhledáváme samosprávy, které jsou ochotny jít do pilotních projektů, já je teď nebudu jmenovat, ale máme je. Potřebujeme dodělat cenovou mapu. Konzultujeme, to taky není úplně triviální, s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže, abychom neporušili pravidla hospodářské soutěže, když to umožníme. Ale pokud se nám podaří - a já věřím, že během prázdnin se nám podaří - všechny ty náležitosti splnit, jsme připraveni udělat pilotní projekty a já věřím, že budou úspěšné, a pak to může být mnohem úspěšnější a masivnější v příštích letech. Není to projekt na jedno volební období, to je mi úplně jasné.

Dneska když pan poslanec Babiš mluvil o tom, kolik majetku má stát, tak jenom připomenu, že my jsme rozhodli jako vláda, že veškerý nepotřebný majetek budeme koncentrovat v Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, termín je do konce srpna letošního roku. Připravili jsme velmi dobrou aplikaci pro každou samosprávu, aby viděla, jaký majetek, ať již potřebný, nebo nepotřebný, je na jejím katastru, v jakém je to stavu. Připravujeme změnu zákona, kde bychom chtěli za prvé rozšířit zákonné důvody pro bezúplatný převod, což bezesporu může být bytová výstavba, a současně tam chystáme nový institut, že v okamžiku, kdy to nebude zákonný důvod pro bezúplatný převod, tak bychom přednostně v nějakém termínu nabídli samosprávě možnost koupit to za znalecký posudek, protože všichni víme, že třeba účastnit se dražeb je pro samosprávy hrozně složité a komplikované, jak, jakou kompetencí vybavit toho, který jde dražit za samosprávu. Tento model by to mohl usnadnit. To znamená, pokud obec bude o to stát, stát předloží znalecký posudek, obec řekne: Ano, můžeme to prodat rovnou, když změníme zákon. Když obec řekne, že ne, bude dražba. Já myslím, že to jsou všechno dobré principy, abychom našli vhodné pozemky pro výstavbu.

S tou výstavbou samozřejmě souvisí, na co se s paní místopředsedkyní shodujeme, abychom zrychlili stavební řízení, protože jen tak nalákáme soukromý kapitál, aby se více soustředil. Myslím si - a podle trendů to vypadá, že by to mohlo být - že bude růst popularita nájemního bydlení. Myslím si, že nemáme stavět zase ty dva typy bydlení proti sobě a říkat: Tohle je skvělé, tohle je úplně špatné. Každému může vyhovovat jiný typ bydlení třeba v jiné etapě pracovní aktivity a pracovního života.

A u těch spoluúčastí bych pak, než budeme volit ta silná slova, že ministr financí chce někomu něco vzít, zda to pro veřejné finance jako celek je dobře, nebo špatně: já jsem přesvědčený, že je to dobře, a zvýší to řekl bych i motivaci a zodpovědnost těch, kteří se budou ucházet o tyto peníze. Protože ty projekty - ano, to jsou investiční projekty, ale ony velmi často a logicky produkují provozní náklady, a ty už dotované nejsou. A myslím si, že i to, že se možná zvýší ta spoluúčast, současně se více budou zvažovat budoucí provozní výdaje, by mohlo vést k tomu, že ty projekty budou nakonec úspěšné a povedou k vyšší finanční stabilitě veřejného sektoru jako celku.

To byly ty dvě věci z vašeho vystoupení, na které jsem chtěl reagovat z pohledu ministra či Ministerstva financí.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a s faktickou poznámkou paní místopředsedkyně Klára Dostálová. Prosím.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Já bych chtěla panu ministrovi poděkovat. Já jsem totiž netušila, že se zabývá tím projektem na dostupné bydlení Ministerstvo financí, to je tedy pro mě překvapení... (Ministr Stanjura z místa: Všichni se jím zabýváme.) Jo, všichni se jím zabýváte, dobře, dobře, dobře. Takže já si počkám, jak to dopadne. Jenom bych reagovala na pár věcí, které jste tady řekl, pane ministře.

Že se moc nestavělo: no, prosím vás, podívejte se na hypoteční trh za naší vlády, kdy padaly rekordní sumy na hypotéky, protože mladí lidé samozřejmě stavěli. Rozumím té poznámce, že nemáme stavět vlastnické bydlení versus nájemní bydlení, ale v tom je teď ten největší problém, protože my prostě nájemní byty nemáme, to znamená, ti mladí lidé, když nedosáhnou na hypotéky, tak oni vlastně nemají kam jít. Teď je to opravdu těžká doba. A je potřeba, abyste si taky sáhl do svědomí, teď nemyslím vašeho, ale Občanské demokratické strany, protože za vaší vlády se prodalo a zprivatizovalo 600 000 obecních bytů. A to je ten problém, který v podstatě tady opravdu nastává, že obce nemají ty byty k dispozici, v podstatě ti lidé opravdu nemají kam sáhnout a starostové by měli být ti, kteří opravdu by se měli postarat o bydlení. Ono to vyplývá i ze zákona o obcích. Tak já bych nebyla úplně pro to, a tady s vámi nemůžu souhlasit, že se o to má postarat pouze trh. O kvalitu života, bydlení a tak dále, to je i ze zákona o obcích dáno samozřejmě obcím a hlavnímu městu Praze a městům jako takovým.

Hodnotové mapy nájemného: to není pravda, pane ministře. My jsme připravili hodnotové mapy nájemného se vším všudy, předali jsme to MPSV, které to mělo pravidelně aktualizovat. Já si spíše myslím, že tady by stálo za to se podívat na to, jestli tu kompetenci nedat zpátky Českému statistickému úřadu, který by opravdu zjišťoval ty ceny, protože to mu přísluší. On má samozřejmě zjišťovat ty věci tak, jak se mají. Takže to není pravda, my jsme to předali. Jenom když se bavíte o tom tržním, tak skutečně tady prostě... (Předsedající: Čas.) Tak já se ještě jednou přihlásím. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Čas. Děkuji. Dále se hlásí s faktickou - a je to už poměrně značná řada - pan poslanec Patrik Nacher, pan místopředseda Karel Havlíček, pan ministr Ivan Bartoš a Zbyněk Stanjura. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji, paní místopředsedkyně. Já chci reagovat na pana ministra ohledně toho pozměňovacího návrhu kolem poplatku za předčasně splacenou hypotéku, aby tady nezůstalo něco ve vzduchu.

On tady citoval skutečně můj pozměňovací návrh, který jsem tady dal a který jsem dal k pozměňovacímu návrhu svého kolegy. Upravoval jsem to tak, aby to bylo prospotřebitelské, to znamená 1,5 %, horní limit 50 000, a rozšíření těch životních situací tak, aby spotřebitelé mohli bez sankcí splatit hypotéku u těch situací, ke kterým docela často dochází, kde jsou sankcionováni a nemůžou se tomu vyhnout - rozvod, prodej nemovitosti a podobně. Nicméně tohleto všechno se dělo úplně v jiné době, vy to víte. Já na tomhletom návrhu kritizuju totiž to, že za prvé je to součástí balíčku, který s tím vůbec nesouvisí. Tohleto je novela zákona o spotřebitelském úvěru, to se má projednávat samostatně. (Ministr Stanjura: Součástí balíčku.) Je to součástí ne balíčku, je to součástí tisku 474, balíčku týkajícího se části penzijní reformy třetího pilíře, ale to s tím přece vůbec nesouvisí. To je první věc, kterou já tam kritizuju.

Druhá: ta situace je jiná. Tehdy byly úrokové sazby, teď mě nechytejte za slovo, 2 až 3 %, teď jsou 6. Teď mají banky rekordní zisky, tehdy ta situace taková nebyla. Teď se lidem všechno zdražuje, zvyšují se daně a podobně, a do toho přijít s tímhletím, je prostě podle mě udělané ve špatnou dobu a na špatném abych tak řekl nosiči.

Takže pojďme se bavit věcně, odborně o tom, co ta sankce a poplatek způsobuje, jak má být nadesignován, ale prosím, ne v rámci třetího pilíře penzijních produktů. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za dodržení času a nyní pan místopředseda Karel Havlíček.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Pane ministře, vy jste docela přesně vystihl možná ten problém, který je s inflací, a to zaváhání vlády, protože vy jste víceméně řekl, že tím hlavním aktérem je Česká národní banka, případně potom tedy může něco dělat i vláda. Ale tak to není, není to tak. Nepleťme si dva pojmy. Hlavním cílem České národní banky je péče o cenovou stabilitu čili nízkou inflaci, na tom se shodneme, a dosažení nízké inflace či cenové stability je jakýmsi trvalým příspěvkem centrální banky k vytvoření jakéhosi růstu. Ale to neznamená, že Česká národní banka nebo centrální banka obecně je tím nejhlavnějším. Vždycky je to podle charakteru inflace. Pokud se jedná o inflaci taženou poptávkou, nepochybně máte pravdu, hlavním aktérem musí být centrální banka a má celou řadu nástrojů, zejména tedy úrokové sazby, případně posilování kurzu. Pokud se nám to překlápí do inflace nabídkové nebo říkejme nákladové inflace, v tu chvíli ustupuje role centrální banky a je to více o nástrojích fiskálních - neříkám jenom, ať už je to určitá míra regulatoriky. A můžeme se bavit, co je lepší, co je horší: snížení DPH, zavedení určitých stropů, fixace cen a tak dále, trh práce samozřejmě v tom sehrává určitou roli a centrální banka potom v tom pracuje zejména na úrovni posilování kurzu. A vy jste prošvihli právě tu dobu, kdy to přecházelo z poptávkové do nákladové inflace. Tady stačilo jenom poslouchat, co říká evropská centrální banka. To bylo v listopadu roku 2021, kdy řekla, že inflace je způsobená zejména rozhozením nabídky - poptávky v postcovidové době. Tam, máte pravdu, pracuje centrální banka. Ale pozor, jasně už naznačila, že se začíná stávat, že začíná růst v důsledku růstu cen energií. A tady musí přicházet určité zásahy na bázi fiskální politiky, ať už na bázi tedy regulatoriky (Předsedající: Čas.), nebo třeba DPH. A vy jste neuřídili (Předsedající: Čas, prosím!) tu regulatoriku. Díky moc.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a dále je přihlášený pan ministr Ivan Bartoš.

 

Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Já bych jenom zareagoval na jednu věc, která tady zazněla od paní místopředsedkyně Dostálové. Vy jste vlastně popsala situaci, která nás dovedla do té situace s bydlením teď, protože došlo k masivní privatizaci, takže největší investice do vlastnického bydlení už historicky byla udělána, a pak relativně rostoucí reálné mzdy, docela rychlý stavební proces - byť i v České republice je kritizován - a levné hypotéky vedly k tomu, že nic, nebyl jediný důvod, proč by ty ceny nemohly růst. Prostě jste si na to půjčil a developer nepostaví ani o domeček víc, než kolik prodá v těch penězích za rychlou cenu. A i pro developery bylo nejlepší rychle půjčit si, rychle postavit a prodat. Prodávaly se ještě nepostavené byty - takový byl daný zájem.

Ovšem situace je významně jiná, ať v postcovidu, či v souvislosti s válkou na Ukrajině, od růstu cen energií, stavebních prací nebo stavebních materiálů. Proto musíme hledat alternativu. Co je zvláštní, že země, které předtím byly taky od devadesátek v podobné situaci, taky si ti lidi vydělali dobře, banky měly levné úvěry, věděly, že investice do obecného, dostupného bydlení jsou důležité, aby naředily poměr čistě komerčního bydlení, ať už vlastnického, nebo nájemního, a nabídku obecních bytů, některé státy významnou regulací - ostatně to, co jste tady četla od (nesrozumitelné), které jsem já hostil na ministerstvu, a v některých případech dokonce si myslím, že věci, které připravujeme v zákoně, je kopírují, v jiných s nimi úplně nesouhlasím, tak to musíme řešit.

Ministr Stanjura zde zjistil definici dostupného bydlení, bavíme se o těch komerčních nástrojích, my notifikujeme u Evropské komise, mluvil jsem s komisařkou Vestager hodinu a půl osobně minulý týden, to bydlení pro obce, aby tam mohl být nižší nájem podle cenových map, a v SFPI na to byly zhruba 3 miliardy, v Národním plánu obnovy je na celý ten projekt dojednáno 8,5 miliard, což nebudou peníze dotační, ale peníze úvěrové, chytré finanční nástroje (Předsedající: Čas. aby se vracely, takže my teď chystáme (Předsedající: Čas, prosím.) největší investici (Předsedající: Čas.) do dostupného (Předsedající: Prosím.) nájemního bydlení.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. A nyní pan ministr financí Zbyněk Stanjura.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Tak nejdřív pro paní místopředsedkyni. Je třeba logické, že už jednáme s bankami a s pojišťovnami a že jsme zapojeni do toho projektu. Já jsem nemyslel, že to děláme sami, děláme to ve spolupráci jak s MMR, s MPSV i s některými dalšími kolegy. Já myslím, že to pak má větší šanci na úspěch. Samozřejmě, máme nového generálního ředitele Národní rozvojové banky, debatujeme o tom, jaké zadání dá stát své státní bance. Bohužel, dneska je to tak, že zákonná regulace dopadá na Národní rozvojovou banku stejně jako na komerční banky. My máme sice státní banku, ale podléhá stejné regulaci jako všechny komerční banky. Připravíme nějakou změnu zákona, aby umožnila případně dělat politiku státu prostřednictvím Národní rozvojové banky.

Já musím odmítnout, že za vaší (naší?) vlády obce prodávaly. To je přece... to je nezávislé na tom, kdo je ve vládě, jestli obce privatizují, nebo neprivatizují bytový fond, jestli investují do výstavby nebo neinvestují. Já to považuji za správný krok, ale není to zásluha žádné vlády, ale ani kritika žádné vlády, je to výsostné rozhodnutí samospráv. Pokud nechceme kritizovat to, že samosprávy ty domy dostaly, ten bytový fond, já to kritizovat nebudu. Podle mě to byla správná cesta, když se podíváte, v jakém stavu ten bytový fond je, a srovnáte ho s tím, v jakém byl stavu, když to ty obce dostaly od státu. A ty obce nebyly schopny třeba v objemu desítek tisíc bytů nebo domů se o to starat, o všechny. Neměly na to peníze, byla to nějaká výběrová metoda, víc k tomu nechci říkat.

Pro pana poslance Nachera: jeho pozměňovací návrh je podle mě dobrý, vítám jeho nabídku na odbornou debatu. Jestli je to ve správném nosiči, nebo ne, není tak podstatné. Já jsem chtěl říct jedno: že ten příběh není černobílý - čert, anděl, zastánce jednoho nebo druhého. Je to na odbornou debatu, my se jí určitě nebráníme. Doufám, že mě někde slyší, protože nemůžeme (Předsedající: Čas.) tady pořád sedět.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. A paní místopředsedkyně Klára Dostálová, dále se připraví pan poslanec Igor Hendrych. Prosím.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. V mnohém mohu souhlasit. Já bych se možná odrazila od toho - samozřejmě, ty byty chybí. Ty, co byly zprivatizované, obce prostě nestavěly, taková je realita. Dneska nemáme nájemní bydlení ani obecní bydlení, ale zato máme mnoho vlastnického. Ale tady musím souhlasit s tím, co řekl pan ministr Bartoš, že v podstatě to nastartovalo tu éru. A jenom pro pana ministra Bartoše, že to někde dělají jinak: postkomunistické země mají úplně stejné problémy, všechny, prostě vysoký podíl vlastnického bydlení, protože to je dáno tou dobou, ano? Takže o tom se nemusíme bavit, spíše hledejme cestu, jak to zlepšit.

Já jenom k těm evropským fondům - vy jste se jich tady dotkl, ano? - já jenom, těch 5 % kofinancování z celého toho objemu je jenom u mateřských školek, základních škol, středních škol a u ESF, Evropského sociálního fondu, jinde ne. Jinde jsou to ty vyšší, takže tam je otázka, že samozřejmě to dopadne na občany.

A pak vy jste říkal, že je to dobře, že si obce připlatí. Ale pane ministře, tady ruku na srdce, vy trestáte ty, co investovali. Ti, co si syslili, na podíl kofinancování mít budou. Ti, co investovali, tolik peněz na účtech nemají a budou se muset znovu zadlužovat na svůj podíl za vysoký úrok. No, vy chcete zrušit - vláda, nebudu brát teď jako pan ministr financí - ale vláda chce zrušit kofinancující podíl státního rozpočtu vůči obcím v takzvaných přechodových regionech. Nemluvím o Praze, tam vám to schvaluji a tleskám, protože Praha má samozřejmě obrovské množství peněz na svých účtech. Ale bacha na ty obce, protože do toho opravdu spadnou regiony, které právě tomu díky, že jsou v rámci NUTSu, jako například Vysočina, pro ně je to fakt nefér, protože ty malinké obce budou mít vysoký podíl kofinancování jako takového.

A jenom poslední poznámka. Vy říkáte, že pan ministr financí nic nezmůže, to vláda. No, já si myslím, že to je jedna z nejzásadnějších rolí ve vládě, a já musím říci, že já jsem sama musela paní ministryni financí hodně přemlouvat a hodně jí ukazovat čísla a obhajovat (Předsedající: Čas.) ty věci, ale pak se to vyplatilo. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. A nyní s faktickou poznámkou zareaguje pan poslanec Igor Hendrych a poté se opět vyjádří pan ministr financí. Prosím.

 

Poslanec Igor Hendrych: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Já se obrátím na pana ministra na coby svého v uvozovkách krajana nebo - neřekl úplně přesně - ale spoluobčana ze statutárního města Opavy. Trošku mi nahrál s privatizací bytového fondu, o které tady mluvil, a předpokládám, že hovořil o své vlastní zkušenosti z doby, kdy byl primátorem v letech 2002 až 2010, na což si jako občan pamatuji, a já jsem následně od roku 2018 až do roku 2021 jsem byl náměstkem primátora. V té době bylo prodáno zhruba nějakých - v době primátorování pana Stanjury - bylo prodáno, neřeknu to teď úplně přesně, ano?, ale bylo prodáno víc než 10 000 bytů a myslím si, že jich bylo ještě více, a z bytového fondu zbylo 551 v Opavě, ve statutárním městě. Vím to přesně, protože jsem měl pod sebou mimo jiné tedy i majetek města, což znamená tedy v jakémsi relativním vyjádření 1,8, 1,7 % z celkového bytového fondu v Opavě, a to je hodně málo, protože odborníci na sociální bydlení hovoří o tom dlouhodobě v České republice i na Západě, že bytový fond, který by měla mít města k dispozici, by měl tvořit takových 10, ideálně 15 %. U nás zůstala necelá 2 %, a to ještě v podstatě v lokalitě, která k tomu není úplně vhodná, protože centrum města, v centru města zůstaly byty městské, které se používají pro sociální účely, a v podstatě všechna sídliště v Opavě byla rozprodána v privatizaci. Takže to je jenom taková poznámka, že je to vcelku kritizováno, zrovna tahle éra privatizace městského bytového fondu v Opavě, a nejen tedy jenom mnou. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za dodržení času a nyní pan ministr financí.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: No, nesouvisí to s konsolidačním balíčkem, my jsme se bavili o nájemním bydlení, ale tak... já nemám rád, že když se tady řeší pražské zastupitelstvo, neřešme opavské. Kdyby to ti lidi nechtěli, tak si to nekoupili. Koupili to ti, kteří v těch panelácích bydleli - úplně jednoduché, ano?

Ale já jsem se přihlásil kvůli něčemu jinému. Fakt si nemyslím, že máme řešit - nemám s tím žádný problém - ale komunální politiku konkrétního města, a mě s tím rozčilují moji pražští kolegové nebo naši pražští kolegové, kteří tady roky řeší své konflikty zastupitelstva města, jedno, kdo je zrovna v Praze na radnici v plusu a kdo je v minusu.

Já jsem si našel ty koeficienty a ta procenta a já si myslím - a vy jste říkal, ty obce si budou muset na to půjčit - no, a stát si na to nepůjčuje? Kdybychom byli v přebytku, tak máte pravdu. Proč bychom nutili veřejný sektor si půjčovat, kdyby byl někdo v přebytku? A dneska je to naopak. Tak se bavme o tom, kdo si na to půjčí. Pak je ta debata ale úplně jiná. To, co říkal pan místopředseda Havlíček o fiskálním příspěvku k snižování inflace, podporuje důvody ozdravného balíčku. Je to jeden z důvodů, proč snižujeme deficity státního rozpočtu. Já s tím souhlasím, ale my se k tomu hlásíme, my to děláme.

Můžeme se bavit, jestli je tento nástroj dobře, nebo špatně, jestli máte lepší nástroj, než jsme navrhli my, to je legitimní debata. Ale já jsem to i říkal: k tomu, abychom splnili svůj díl odpovědnosti k inflaci, musíme snižovat deficity státního rozpočtu. Tak jsem rád, že v tomhle se shodujeme.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Nyní zareaguje pan místopředseda Karel Havlíček a pak to vypadá na návrat k obecné diskusi.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Ano, s tím souhlasím plně. Já jsem to už nedořekl, protože mi tikal čas, že jedním z klíčových nástrojů fiskální politiky je pochopitelně snižování salda rozpočtu, čili naprosto správně, můžeme se bavit, co je součástí toho balíčku, ale snižování salda je protiinflační opatření.

Já jsem ale narážel na klíčový problém, na neodhadnutí situace na přelomu let 2021 a 2022, protože snižování schodku je víceméně spíš střednědobá nebo dlouhodobá záležitost, to se vám prostě nepodaří z měsíce na měsíc, a tam se mělo tehdy okamžitě akčně reagovat, a těch nástrojů bylo víc. Vy jste striktně odmítli pokračovat v tom, že jsme snížili DPH na nulu - dobře, odmítli jste to, ale neudělali jste jiné okamžité opatření. A já říkám mezi námi, už jich víc není. Jsou dvě, buď DPH, anebo okamžitě regulovat ceny. Některé země reagovaly různě, některé jinak, to je jedno, a regulace cen by okamžitě znamenala, že by se inflace snížila - regulace ve smyslu toho, že by se neumožnilo vystoupat s těmi cenami nahoru. Vy jste šli jinou cestou, nechali jste vydělat ty velké hráče, pak je daníte. To znamená nebylo to protiinflační, ale naopak jste tu inflaci vlastně ještě trošku podpořili, a pak jste to nějakým komplikovaným způsobem přerozdělovali, a tady nastala ta velká chyba. Taky proto na konci roku 2021 byla inflace ještě plus minus na průměru Evropské unie - tuším, že to bylo někde okolo 4 až 5 % - nemám to teď tady přesně, 5,3 až 5,4, pamatuji si to tak - a poté se to utrhlo ze řetězu a v dalších měsících Evropská unie nabrala vůči České republice obrovskou ztrátu. Zjednodušeně řečeno, tady inflace rostla daleko rychleji právě proto, že se neudělala žádná fiskální opatření, že jste to nechali na centrální banku, ta si hrála s úrokovými sazbami a bohužel už nám to ujelo. A v tuto chvíli už je to neuchopitelné.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a my se nyní můžeme vrátit do obecné rozpravy k řádně přihlášeným, kde je na řadě paní poslankyně Jana Pastuchová. Prosím, ujměte se slova.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Moc děkuji, že jste se na mě těšili, a měli jste proč, protože můj příspěvek trošku míří do poloprázdných řad tady, ale míří k vládní koalici. Já si myslím, že... je 9 hodin, a nebudu tak... nebo to zklidním takovým hezkým příběhem a shrnutím vlastně, co tento konsolidační balíček dělá s normálními občany, a je to opravdu skutečný příběh, který se stal, a já jsem se rozhodla, že ho dneska dám do svého příspěvku.

Takže zaznělo tu - nebo asi bych měla nejdříve říct: vážená vládo, dneska je tu víc ministrů než včera, jsou tu dva, vlastně včera tu byli taky dva, takže je to stejný počet. Takže vážené kolegyně poslankyně, poslanci, zaznělo to a zazní tu ještě mnohé, protože jsem první z padesáti diskutujících v devět hodin večer, a nemá smysl, abych tu já deklarovala svůj postoj ke konsolidačnímu balíčku, to udělám jako my všichni ostatní v hlasování. Mám na něj ostatně podobný názor jako moji kolegové.

Z vystoupení některých vládních kolegů, ať už tady ve Sněmovně, nebo v médiích, mám někdy pocit, že tak trochu všichni zapomínáte, proč tady ve Sněmovně jste. Vy tu nejste za sebe, za svoje myšlenky, vy tu zastupujete svoje voliče, lidi, kteří vám dali ve volbách svůj hlas ne proto, že by je nějak uchvátil váš osobní názor - alespoň většinou - ale proto, že se jim líbil váš volební program, volební program vaší strany nebo uskupení, za které jste sem kandidovali. Jak jsem řekla, proto vás možná dnes trochu překvapím tím, že normálně se tu snažím hájit zájmy skupin lidí, které vy něčím ohrožujete a kteří s vámi nesouhlasí. Netvrdím a ani nemohu, že všichni ve volbách volili hnutí ANO, každopádně ale souzní s tím, co ANO hájí a čemu se tady ve Sněmovně snaží zabránit. Dnes budu mluvit ale za vaše voliče, voliče vaší pětikoalice, za lidi, kteří volili vládní strany a kteří by tedy logicky měli souznít s vašimi názory a s kroky, které děláte vy. (Hlasitý hovor v sále, poslankyně se odmlčela.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Ano, paní kolegyně, já jsem se snažila tady nehlučně utišit vaše kolegy z levé strany sálu.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Já jen do toho vstoupím, paní místopředsedkyně, vaším prostřednictvím. Já vím, kolego Patriku Nachere, že jsem tě přeskočila o těch šest míst, já to příště neudělám.

Tak budu pokračovat. Takže budu mluvit za vaše voliče, kteří volili vás a vybrali si vás na základě vašeho programu, vašich předvolebních slibů, které jste měli ve svém volebním programu, ale teď mají pocit, že vy ty svoje předvolební sliby neplníte, že jste jim lhali, a já si myslím, že ten pocit je oprávněný.

Minulý týden jsem dostala dopis od jednoho pána z Libereckého kraje, odkud pocházím. Nejdřív jsem zvažovala, jestli to zařadit do tohoto příspěvku, ale pak jsem usoudila, že vlastně tento dopis nejlépe vypovídá o tom, že vy už nehájíte zájmy této země, jejích občanů, ale ani těch, od kterých jste ty hlasy dostali, a tento konsolidační balíček je jenom plivnutím do tváře vašim voličům.

A teď k tomu dopisu, který bych vám ráda přečetla: "Vážená paní poslankyně, setkali jsme se na vašem předvolebním mítinku v Liberci, i když vy si na mě asi nebudete pamatovat. Chvíli jsme se spolu bavili a já pak odešel. Chystal jsem v té době svatbu, s přítelkyní jsme se rozhodli po čtyřletém vztahu vzít a založit rodinu. Oba máme vysokoškolské vzdělání, já pracuji v oblasti projektování, manželka je učitelka. Měli jsme něco našetřeno, chtěli jsme kousek za Libercem koupit pozemek, vzít si hypotéku, postavit domek a pořídit si děti. Tolik k plánům, které si teď postupně plníme, ale jde to hůř, než jsem doufal. Upřímně jsem měl šílenou radost z toho, jak dopadly volby, jak se sestavila vláda. Chápal jsem ústupky v programovém prohlášení vlády jako výsledek kompromisu, který byl pro sestavení vlády nutný, i když jsem neměl ze všeho radost. Já i manželka jsme volili SPOLU, což jsem vám říkal i na mítinku v Liberci. Líbilo se mi, že nechtějí zvyšovat daně, ve svém programu mysleli na podporu bydlení a mladých rodin. Vlastně to všechno zapadalo do mých plánů. Vzali jsme se, koupili z našetřených peněz pozemek, šetřili jsme, abychom si mohli vzít hypotéku, a šetříme pořád. Hypotéku už jsme si v době, kdy byla únosná, vzít nestihli. Teď, dva roky po svatbě a vlastně dva roky po volbách, skoro dva roky po volbách, jsou podmínky hypoték brutální tak, jak nikdy nebyly. Výstavba vázne, neřešená inflace brzdí vše. Ta stejná vláda chce zdvojnásobit daň z nemovitosti. Zároveň se zdražují potraviny a služby nejen kvůli inflaci, ale i kvůli zvyšování DPH a převádění celé řady věcí do vyšší sazby, samozřejmě kromě vína. Škoda že je půlka vlády z Moravy, a zajímá je tedy jen víno. Kdyby byli z Liberce, možná by se zvyšování DPH netýkalo některých všeobecně potřebnějších věcí. Jiného poslance než vás jsem zatím nepotkal, v myšlenkách se tedy občas vracím k našemu rozhovoru. Svoje otázky bych rád doplnil o další. Jak si teď má mladá rodina budovat společnou budoucnost? Jak si máme pořizovat děti, platit bydlení a ještě spořit na důchod? Pokud chceme normálně žít, sportovat, občas zajít do restaurace a trochu si užívat života, je to opravdu těžké.

Děti chceme, koneckonců bychom tak vlastně výhledově dodali nové plátce do důchodového systému. Ovšem nevím, ovšem nevím... (Řečnice se odmlčela pro hluk v sále.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Pane poslanče, na pravé straně sálu, přesně tak. Děkuji.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: ... ovšem nevím, zda si teď můžu děti dovolit, jestli jim zajistím bydlení, jestli na ně vůbec budu mít, abych je důstojně uživil. Vážená paní poslankyně, v závěru se dostávám k tomu, proč vlastně píšu. Chci se vám omluvit. V našem rozhovoru jsem se vás ptal, jak se cítíte, když hájíte ANO. Vy jste tehdy říkala, že vaše strana se snaží něco dělat pro lidi a že program ostatních je jen antibabiš. Já se smál a odešel.

Teď už se nesměji, protože to já jsem naletěl. Nevím, zda jste měla pravdu, SPOLU ale rozhodně neplní program, kvůli kterému jsme ho s manželkou volili. Pokud se někdy setkáme, budu při volbě slov a argumentů asi opatrnější. Hezké léto" - a podpis pisatele, který samozřejmě nebudu zveřejňovat. Tak a teď mi řekněte, co mám tomu muži odpovědět? Co mu mám říct, když vím, že vy si nás tu dnes vyslechnete, někteří, nebo pár z vás, a pak stejně schválíte konsolidační balíček a tomu, kdo mi psal, se pravděpodobně dařit nijak lépe nebude, spíš hůř. To je ale váš volič. Já mu hory doly neslibovala, slibovali jste mu to vy. On měl nějakou představu o životě, který chce vést, zvážil si všechna pro a proti a rozhodl se. A to vy nedodržujete, co jste mu slíbili.

Takže já vás paradoxně prosím, přečtěte si znovu svoje volební programy. Připomeňte si, co jste lidem slibovali ve svých volebních programech, a pak se sami sebe zeptejte, zda materiál, který tu dnes řešíme, tyhle vaše sliby alespoň v náznaku obsahují. Zamyslete se nad tím, co vaše úpravy budou znamenat pro většinu lidí, kteří tu žijí, co budou znamenat pro vaše voliče a jednoho toho, který mi poslal tento dopis. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Já děkuji, a než se připraví paní poslankyně Šafránková, načtu v mezičase došlé omluvy. Omlouvá se paní poslankyně Věra Adámková od 21.45 hodin ze zdravotních důvodů a paní místopředsedkyně Věra Kovářová od 20.15 hodin z osobních důvodů. A prosím, paní poslankyně, ujměte se slova.

 

Poslankyně Lucie Šafránková: Děkuji vám za slovo, paní místopředsedkyně. Vážené kolegyně, vážení kolegové, přeji vám hezký dobrý večer. K vládnímu návrhu, který se nepravdivě označuje jako soubor opatření vedoucích ke konsolidaci veřejných financí, si dovolím i já učinit několik poznámek. Tento vládní návrh nemůže být nazýván konsolidačním balíčkem už jen z toho prostého důvodu, že neobsahuje žádná konkrétní úsporná opatření na straně rozpočtových výdajů. Zvýšení daní, tedy opatření na straně příjmů státu, ke kýžené konsolidaci veřejných financí rovněž nepovedou, neboť razantně oslabí kupní sílu všech domácností, a to se všemi předvídatelnými důsledky, ke kterým bude patřit i prohloubení a další pokračování poklesu maloobchodních tržeb. Tedy ve finále půjde i o poškození podnikatelského a firemního sektoru a samozřejmě lze očekávat též pokles reálných čistých příjmů domácností včetně jeho neodvratného dopadu na systém sociální podpory, kde citelně stoupne počet žádostí o sociální dávky. To také budou důsledky vládního balíčku. Ale to je vlastně na základě vašich dosavadních kroků vaším cílem. Vláda tedy namísto toho, aby dělala vše, co může, pro to, aby rostly mzdy českých občanů, protože to je hlavní motor ekonomiky, hospodářského růstu, ale koneckonců i udržitelného a vyrovnaného rozpočtu včetně jeho důležité podmnožiny, takzvaného důchodového účtu, činí tímto balíčkem vše proto, aby mzdy dále klesaly.

Když už se všechny české vlády v minulosti, včetně vlád, kde byly přítomné některé dnešní pětikoaliční strany, připravily o možnost tlačit na růst mezd v ekonomice přímo, proč tyto mzdy dále sami snižujete? Snižujete je za použití jediného nástroje, který vám v této oblasti ještě zbyl, tedy prostřednictvím snižování, omezování či úplného rušení mnoha daňových slev a daňových zvýhodnění u zaměstnanců a živnostníků, Je podle vás cestou k prosperitě zvýšení zdanění? Jsou podle vás mzdy českých pracujících lidí příliš vysoké? Jste zastánci a propagátoři levné práce a kopete spíše za jiné zájmy, než jsou zájmy českých zaměstnanců a živnostníků? Dle vašich konkrétních činů ano. Mimochodem, největší obětí vašich daňově konsolidačních a sociálních hrátek budou rodiny s předškolními dětmi. Ty zrušením školkovného a citelným omezením možnosti čerpat daňovou slevu na pečujícího manžela či manželku v domácnosti připravujete cca o sumu v rozmezí dle věku dětí od 20 000 do 45 000 korun ročně. To je opravdu podpora rodin a porodnosti, kterou mají některé vládní strany doslova ve svém erbu, skutečně jako vyšitá! Co vám udělaly pracující rodiny s dětmi? Myslíte si, že si žijí nad poměry? Někteří vládní zastánci škrtů těchto prorodinných slev tvrdí, že jsou zbytečná a že stejně slouží pouze vysokopříjmovým občanům. Není to pravda. Školkovné mohou využít rodiče jednoho dítěte s hrubými příjmy od 30 000 korun, a zejména pro rodiče samoživitele je to zásadně důležitá položka jejich rodinných rozpočtů. Školkovné v souběhu se slevou na pečující manželku či manžela mohou využít rodiny s dítětem, kde pracující otec nebo matka bere od 40 000 korun hrubého měsíčně, což je dnes už v podstatě podprůměrný příjem. A ostatně, pro rodinu, kde na plný úvazek pracuje jeden z rodičů, pro rodinu, která má předškolní děti a žije ve městě, kde buď platí vysokou hypotéku, nebo stále rostoucí nájem, je i při příjmech nad 50 000 korun měsíčně doslova každá koruna dobrá a důležitá, včetně každé jedné koruny z daňových slev. A reakcí na to, že školkovné nemohou využít rodiny s velmi nízkými, podprůměrnými příjmy, není jeho zrušení, ale schválení mého návrhu, který jsem předložila již před dvěma lety a který by umožnil překlopení daňových slev do daňových bonusů, což dnes není možné. Doporučují to i někteří ekonomové a experti na rodinnou a sociální politiku. Vládní úsporné návrhy tedy nemají logiku, ale mohou nenávratně poškodit životní úroveň statisíců našich pracujících rodin s dětmi, ale i ostatních občanů, včetně zhoršení dostupnosti veřejných služeb pro ně. Vláda prostě hází odpovědnost za rozpočet na tyto občany, jinou aktuálně projednávanou novelou i na důchodce a sama si, obrazně řečeno, myje ruce. Vážně vám přijde normální trestat nejslabší skupinu spoluobčanů? Jdete cestou nejmenšího odporu. Nechcete nic složitého vymýšlet, nechcete pracovat a bojovat s inflací, netroufáte si na silné ekonomické hráče, kterým raketově rostou zisky. Však oni to občané zaplatí, říkáte si, co jiného jim zbývá. Vláda skutečně začala šetřit, jak slibovala, ale na občanech, sociálně nejohroženějších občanech, kteří k rozvratu veřejných financí nijak nepřispěli. A sami se obrazně řečeno koupete v šampaňském.

Je tedy evidentní, že všem mzdou či platem odměňovaných zaměstnancům ve veřejné i privátní sféře výrazně klesne kvůli tomuto vládnímu daňovému balíčku příjem, navíc v době stále vysoké inflace. Žádám každého vládního poslance, aby alespoň sám sobě pravdivě odpověděl na otázku, jestli je to správné, spravedlivé, ale i z pragmatického, ekonomického hlediska pro občany a stát dobré a přínosné.

Mimochodem, již téměř tříleté zmrazení platů některých zaměstnanců státu, například v sociální oblasti, spojené s navrhovaným seškrtáním peněz pro kraje a obce, povede až k brutálnímu zhoršení kvality a dostupnosti mnoha sociálních služeb, včetně péče o ohrožené děti, seniory, zdravotně postižené, což už se ostatně děje. Dojde k dalšímu zahlcení poboček úřadů práce a České správy sociálního zabezpečení, kde ubudou zaměstnanci a přibudou po desítkách tisíc další klienti. Co to bude znamenat pro běžného občana? Obecné zhoršení jeho přístupu k veřejné správě a veřejným službám, ještě delší čekání na vyřízení a výplaty důchodů či jakýchkoliv sociálních podpor nebo ještě horší dostupnost zdravotní péče, popřípadě nižší bezpečnost, zhoršení péče o veřejný prostor. Tomu říkám skutečná konsolidace.

Nekompetentní vláda ani při přípravě tohoto balíčku nevedla seriózní sociální dialog s partnery a tváří se jako jediný znalec pravdy a správných postupů. Za rok a půl jejího vládnutí na konkrétních výsledcích vidíme, že je tomu přesně naopak. A ekonomická realita? Zatímco kvůli vysoké inflaci strmě rostou ceny téměř veškerého zboží a služeb, zejména těch životně důležitých a nenahraditelných, minimální valorizace platů, mezd, důchodů, rodičovského příspěvku a příspěvku na péči pro zdravotně postižené rapidně snižuje kupní sílu a životní úroveň občanů. Trochu to připomíná, jako pověstné déjà vu, tragické chyby a smutné konce někdejších vlád, kde byla přítomna i většina současných vládních stran, ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN, tedy Topolánkovu, a hlavně Nečasovu vládu. Tyto vlády občany a ekonomiku tak zadusily restrikcemi, že nám trvalo nejdéle v Evropě se z krize jakž takž dostat.

I tato vláda je bezradná a neschopná vyvést zemi z inflace a z propadu ekonomiky. Stačí se porozhlédnout za naše hranice. Navíc stávající krizi, inflaci a propad mezd i tržeb sama spoluzpůsobila kombinací vlastních chyb a nečinnosti a jenom promarnila čas. I my jsme si vědomi nutnosti konsolidace veřejných financí, ale té skutečné, která nezničí lidský a sociální kapitál, který je tím nejcennějším, co máme k dispozici, ale tuto konsolidaci za nás nepředstavují nesmyslné a kontraproduktivní škrty, ale opatření, která nebudou ždímat peníze z pracujících lidí, studentů a seniorů. Tato opatření musí využít ekonomický potenciál státu tam, kde ještě nějaký je, například v energetice, anebo sáhnout pro finanční prostředky do sfér, kde skutečně jsou, a to především díky práci českých lidí, a kde prakticky nejsou zdaněny. Jde o sektory, které jsme za hubičku vyprodali do zahraničí a které produkují rekordní zisky bez adekvátního protiplnění českému státu, který realizaci těchto zisků umožnil a umožňuje právě díky předchozím vládám ODS a KDU-ČSL. Například banky v zahraničním vlastnictví, potravinářské řetězce, rovněž v zahraničním vlastnictví, energetické společnosti a další nadnárodní korporace podnikající v digitální ekonomice. Ano, je na to potřeba politická odvaha. Je to těžší než se vozit po zaměstnancích a živnostnících a zvyšovat daňové sazby i daňové základy pouze jim. Mimochodem, odliv dividend z České republiky a z české ekonomiky je dlouhodobým závažným problémem, který je těsně svázán s až příliš vysokým zastoupením zahraničních investic v naší ekonomice, s širokým rozvrstvením těchto zahraničních investic v různých stěžejních sektorech naší ekonomiky a s extrémně vysokou ziskovostí těchto investic a zahraničních korporací obecně, a to i v mezinárodním porovnání, a všechny dosavadní vlády, z nichž ta vaše je ekonomicko-sociálně nejhorší, projevily nulovou snahu s tímto zásadním problémem cokoliv dělat.

Ještě k otázce živnostníků: sice jste je zbavili povinnosti fungovat v režimu elektronické evidence tržeb a my jsme to v SPD podpořili jako správné rozhodnutí s tím, že to máme i v našem politickém programu, ale zároveň zcela v tichosti jim tímto balíčkem o 60 % zvyšujete sazby důchodového pojištění. Proč se tím víc nepochlubíte? Je to přece ta vámi slibovaná důchodová reforma, nebo ne? Prostě jste hodili živnostníky, zejména ty drobné s nižšími příjmy a zisky, přes palubu. A to se ještě některé vládní strany vydávají falešně za zastánce živnostníků!

Co se má udělat a co vy neděláte: především bojovat proti inflaci, provádět důsledně cenové kontroly a vymáhat příslušné sankce, využívat efektivně zákon o cenách, stanovit v určitých citlivých segmentech maximální ceny či cenová moratoria, stanovit výši přiměřeného zisku, vyhlásit maximální podíl zahrnutí vstupů do ceny zboží, stanovit maximální nárůst ceny v určitém časovém období a tak dále. Příslušné nástroje máte k dispozici.

To nejlepší, co by mohla vláda se svým pseudokonsolidačním balíčkem obrazně řečeno udělat, je odnést jej na nějakou ze tří set poboček České pošty, kterou k 30. červnu zrušila, aby se odtamtud už nikdy nevrátil. Jinak je v sázce ohrožení sociálního smíru v zemi čistě vinou této vlády. Děkuji za pozornost. (Potlesk v řadách SPD.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a s faktickou poznámkou zareaguje pan ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. Vaše dvě minuty.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Dobrý večer, vážená paní předsedající, kolegyně, kolegové, já si dovolím zareagovat, protože to, co tady před chvilkou zaznělo, byla také přehlídka opravdu zjevných nepravd, protože tady paní kolegyně poslankyně hovořila například o sociálních službách a o tom, že tam jsou tři roky zmrazené platy. Tak já poprosím, ať to doloží, nebo ať neříká nepravdu, protože pokud jde o otázku mezd i platů v sociálních službách, tak ty rostou, roste i celkový finanční objem na financování sociálních služeb. Za naší vlády roste také i podpora, která jde ze strany nejenom dotačního titulu, ale i dalších vícezdrojových forem financování. Takže prosím pěkně, pokud říkáte, že jsou tři roky zmrazené platy v sociální oblasti, tak to doložte. Není to pravda. Roste to jak v absolutním objemu, tak rostou také v tarifech, protože v sociální oblasti vláda jenom zhruba z jedné třetiny může ovlivnit tarifem tu část, kde jsou pracovníci, kteří jsou ve sféře platové. V oblasti mzdové jsou to poskytovatelé, na které my nařízení nemáme, žádný nástroj stanovovat výši mezd, tu si stanovují jednotliví poskytovatelé. Takže prosím pěkně, neříkejte věci, které nejsou pravda.

Pokud jde o OSVČ, tak říkejte také i to B, a to znamená, že když dojde k postupnému nárůstu a zvýšení minimálního odvodu OSVČ, a je to rozloženo do tří let po sobě jdoucích, tak se to zvýší, ten odhad, zhruba o 1 800 korun měsíčně u subjektu, u živnostníka, který pracuje a dělá svoji činnost minimálně čtvrtým a dalším rokem, ale také výše jeho důchodu se potom zvýší o 4 000 korun měsíčně. Říkejte i celou tu související věc, která je s tím spojena. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za dodržení času a nyní mám přihlášeného pana poslance Karla Sládečka, připraví se paní poslankyně Andrea Babišová. Prosím, pane poslanče, ujměte se slova.

 

Poslanec Karel Sládeček: Děkuji. Vážená paní předsedající, milé dámy a pánové, když pan ministr Stanjura slavnostně představoval úsporný balíček na Úřadu vlády dne 11. května, řekl - cituji: "Reformujeme DPH, budeme mít dvě sazby - 12 a 21 %. Zjednodušujeme DPH ze tří sazeb na dvě." Ať počítám, jak počítám, vychází mi tři sazby. První sazba je nulová, a to na knihy, nulová sazba je také sazba. Druhá sazba je 12 a třetí je 21 %. Jedna a jedna a jedna jsou tři, aspoň to tak do nedávna bylo. Vypadá to, že ekonomičtí odborníci Fialovy vlády neumí počítat ani do tří.

Dále hlavními principy ozdravného baličku má být štíhlý stát, jednoduchost a sociální smír. Žádný štíhlý stát ale v ozdravném balíčku nevidím. Kdy zrušíte tři zcela zbytečná ministerstva? Ministerstvo pro evropské záležitosti vzniklo kvůli českému předsednictví v Radě EU, to skončilo na konci minulého roku a zcela nadbytečně ministerstvo jste do dnešního dne nezrušili, stejně jako Ministerstvo pro legislativu a ministerstvo pro vědu, výzkum a inovace. Kdybyste měli ve svých řadách více schopných lidí, jako je například pan poslanec Svoboda, který zastává práci minimálně čtyř lidí, tak byste mohli ze dne na den zeštíhlit státní aparát o třetinu. Pak by byl náš stát opravdu štíhlý.

Po lidech chcete, aby si utahovali opasky, ale vy sami si je neutahujete vůbec! Naopak rozhazujete peníze našich občanů na zahraniční cesty cizího státníka a jsme malá země, takže v ekonomicky špatné situaci, a nejsme velmoc, i když se někteří vaši ministři chovají, jako bychom byli velmocí, viz chování například pana ministra zahraničí Lipavského či paní ministryně obrany Černochové, kteří svojí iniciativou často předčí i chování svých amerických protějšků.

Vaše vláda se označuje za pravicově konzervativní, ale svou hospodářskou politiku tímto směrem vůbec nevedete. Deficit České republiky by se měl snižovat pouze osekáváním výdajů, a ne zvyšováním daní. Nikdy by mě nenapadlo, že pravicovou vládu budu učit základy pravicové politiky.

Dále by pan ministr financí měl rušit dotace, plošně. Měl by rušit celé rozpočtové kapitoly, a ne je snižovat jen o pár procent.

Všichni renomovaní ekonomové označují ozdravný balíček za nekoncepční a nesystémový. Je to taková slátanina. Nejenže tato slátanina nepřispěje k výraznému snížení státního dluhu, ale navíc sníží ekonomický výkon země. Nesouhlasím s tímto ozdravným balíčkem zejména proto, že opatření dopadnou tvrdě na osoby samostatně výdělečně činné, na rodiny s dětmi a na důchodce, zatímco nabubřelého státního aparátu se dotknou jen letmo. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Já taktéž děkuji. A nyní je na řadě paní poslankyně Andrea Babišová, připraví se paní poslankyně Pokorná Jermanová. Paní poslankyně, ujměte se slova.

 

Poslankyně Andrea Babišová: Paní předsedající, děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych se dnes s vámi podělila o hlubokou kritiku návrhu konsolidačního balíčku vládnoucí pětikoalice, která nám předložila bez jakéhokoliv předchozího projednávání v širokém politickém spektru a bez jakékoliv komunikace s námi, s opozicí, svůj daňový balíček, který obsahuje velké množství nedomyšlených a nesmyslných návrhů.

Mnohokrát z úst mých kolegů z opozice zaznělo, že předpokládaný návrh vlády není ani úsporný, ani konsolidační, ale je spíše daňovým balíčkem, který zatíží naše občany na neúnosnou míru a který mimo jiné porušuje veškeré sliby, které představitelé jednotlivých pětikoaličních stran a hnutí předkládali svým občanům a voličům v době volební kampaně. Mám teď na mysli především sliby, které prostřednictvím současného premiéra Petra Fialy slyšeli a četli opakovaně všichni občané této země a kde jim bylo slibováno nezvyšování daní a zvyšování životní úrovně.

Tento konsolidační návrh je podle mě naprosto nepřijatelný a neodpovídá zájmům našich voličů a občanů této země. Návrh, který předkládá vláda, je plný opatření, která budou mít katastrofální dopad na naši ekonomiku, životní úroveň našich občanů, a především rozvoj této společnosti. Znovu se ukazuje, že vláda nedokázala připravit rozumný a vyvážený plán konsolidace naší ekonomiky. Namísto toho se snaží finančně zatížit občany, podnikatele, studenty, seniory a zadlužit budoucí generaci. Nebudeme zavírat oči před skutečností, že tento návrh bude mít nejtvrdší dopad na ty nejslabší ve společnosti. Jednání vlády je pokrytecké a bezohledné vůči seniorům, studentům a rodinám, které bojují s každou korunou. Nesmíme ignorovat fakt, že tento návrh se snaží naše zaměstnance potrestat za jejich tvrdou práci. Snižování mezd, zvyšování daní a omezení sociálního zabezpečení je ostuda. Naši pracující občané si zaslouží spravedlivou odměnu za svou práci a zabezpečení pro svou budoucnost, nikoliv další útoky na své peněženky.

Navrhovaný konsolidační balíček je jasným důkazem vládního selhání a nekompetence. Je zcela zjevné, že pětikoalice nemá žádný smysl pro prioritu a není schopna dát dohromady plán, který by vyhovoval potřebám naší společnosti. Namísto toho se zabývá politickými hrami a snaží se udržet nějakou formu moci za každou cenu. Opozice se nebojí poukazovat na tyto nedostatky a hájit zájmy našich občanů. Budeme bojovat proti tomuto návrhu a budeme hlasitě říkat ne ke zvyšování daní a ne k zhoršování životních podmínek našich občanů.

Zásadně nesouhlasím a nechápu, jak může vláda navrhovat snížení slev na dani pro manželku či manžela, zrušení slevy na dani za umístění dítěte, zrušení slevy na dani pro studenty a omezení svobody nepeněžních benefitů zaměstnanců. Tyto návrhy jsou útokem na rodiny, vzdělání a zaměstnance, kteří již nyní čelí finančním výzvám.

A teď, když se podíváme na návrh zvyšování vyměřovacího základu pojistného na sociální pojištění osob samostatně výdělečně činných, zvýšení daně z nemovitostí, snížení prostředků z FKSP a další předpokládané nesmyslnosti, vidíme, že vláda se snaží tlačit naše občany do finančních potíží jejich osobních i rodinných rozpočtů. Tato navrhovaná opatření budou mít obrovský dopad na jejich životní úroveň, finanční stabilitu a přístup k důležitým službám. Tato vláda, která nedokáže pochopit potřeby a požadavky voličů a našich občanů namísto toho, aby podporovala rodiny, vzdělávání, zaměstnanost a kulturu, se snaží zvýšit své příjmy na úkor jejich. Vláda by měla sloužit občanům, a ne zatěžovat je dalšími daněmi a omezovat jejich možnosti.

Podle analýzy, kterou vypracoval Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, by průměrná domácnost po devíti větších daňových změnách z celého vládního balíčku přišla o 7 614 korun. Ústav hodnotil změny sazeb DPH, zavedení nemocenských odvodů pro zaměstnance, zvýšení progrese u daně z příjmů, odvodů živnostníků a daně z nemovitostí, zrušení školkovného, omezení slevy na manželku či manžela a daň z alkoholu, tabáku a hazardu.

Nejméně by se chystaná opatření měla v průměru dotknout seniorů, nejvíce úplných rodin s dětmi. Nejvyšší příjem k ozdravení rozpočtu by stát získal od zaměstnanců z nového nemocenského pojištění. Průměrná domácnost podle analýzy na nemocenském pojištění zaplatí nově 2 723 korun, na odvodech živnostníků 2 233 korun, na výši daně z nemovitostí 431, z alkoholu 264 korun, z tabáku 403 korun, na daňové progresi 465 korun. Školkovné průměrně bude znamenat ztrátu 832 korun a zrušení slevy na manželku či manžela 467 korun, celkem tedy 7 614 korun. Rodinnou situaci může zhoršit i snížení podpory stavebního spoření, podraží také bydlení. Daň z nemovitosti vzroste až na dvojnásobek. Průměrně velký byt v centru Prahy tak na zmíněné dani ročně podraží o 800 korun, v menších městech o něco méně. Rozpočet více zatíží také dojíždění. Roční dálniční známka podraží o 800 korun a kvůli přesunu z 10% do 12% sazby DPH podraží i veřejná doprava - 2 % by u ročního kuponu na pražskou MHD znamenalo 73 korun navíc. Přesun z 10% do 12% sazby čeká i centrální teplo nebo vodné i stočné. Více zdaněné budou také neřesti, jako je alkohol, tabák a hazard. Nepatrně zlevnit by naopak díky přesunu do nižší sazby DPH měly potraviny. Z devíti opatření by stát podle výzkumného ústavu získal 33,64 (?) miliard korun, Ministerstvo financí počítá s 27,5 miliardami korun. O největší část se postarají zaměstnanci. Z jejich nemocenského pojištění by mělo přitéct 12,23 miliard, jak spočítali experti.

Nynější vláda se nám nemůže divit, že my jako opozice - od slova oponovat - se snažíme chránit a bránit naše občany od toho, aby se jim snížila životní úroveň a vrátili se do doby minimálně patnáct let zpět. Můžeme dneska také sami hodnotit. V minulém volebním období jsme byli koaliční vládou a měli jsme velký problém. Zprvu jsme měli rozpočet (přebytkový?), snižovali jsme daně, dařilo se nám velice dobře. Po příchodu covidu jsme samozřejmě museli situaci přehodnotit a museli jsme se zadlužit, abychom našim občanům dopřáli ochranné pomůcky, abychom zabezpečili živnostníky, když se utlumila ekonomika. Přesto jsme měli připravený plán, jakým způsobem v naší zemi zmenšit dluh. Nyní jsme v opozičních stranách.

Vás zase postihla ukrajinská válka, nikdo s ní nepočítal. Ale vy jste rozhodli, že budeme tou zemí, která bude nejlepší v tom, abychom pomohli všem ukrajinským uprchlíkům, a snažíme se pomáhat i nadále nejenom potravinami, financemi, zbraněmi a tak dále. Mysleme však především na naše občany a na naše lidi, kteří spirálou, kterou jste roztočili inflaci, půl roku jste pouze vysílali signály a čekali, a mezitím za těch šest měsíců se spirála vytočila do 19 % inflace, tak tím našim občanům nepomáháte. Tento konsolidační balíček je toho důkazem.

Jako opoziční poslankyně mám představu, že nejsme sami, kteří chtějí za naše občany bojovat. Ovšem poté, co se dělo poslední tři dny a v médiích bylo prezentováno, tak se obávám, že o naše občany už dneska bojujeme jenom my sami.

Dovolte mi, aby v této chvíli ukázala vhled do této situace z pozice bývalého člena odborové organizace. Prostě nemůžu pochopit, jakým způsobem se odbory bijí a bojují za naše zaměstnance. Tři odborové organizace, které se měly spojit ve spolupráci již v novele při projednávání novely zákoníku práce, teprve 48 hodin před projednáváním tohoto konsolidačního balíčku se shodly na tom, že budou postupovat společně, 24 hodin před projednáváním tohoto balíčku, to znamená včera, proběhlo jejich jednání s pěti ministry této vlády. Co z toho jednání vyplynulo? Odbory po pěti hodinách debaty dostaly laskavé svolení připravit nějaké pozměňovací návrhy do konce srpna letošního roku. Večer se ve zpravodajství ovšem dozvídáme od koaličních poslanců, že na jejich požadavky pravděpodobně nebude brán žádný zřetel, neboť prioritou vlády je balíček opatření udržet celý a nedrobit ho. Deset let jsem byla předsedkyní odborů v Bohumínské městské nemocnici, čtyři roky jsem byla členkou Krajské odborové rady Moravskoslezského kraje a takto si opravdu boj o zájmy zaměstnanců a občanů této země nepředstavuji. Již dávno mám pocit, že děkovat členům vlády, že vůbec s odbory jednají, a velebit jej za konstruktivní debatu, zaměstnancům a našim občanům opravdu nic nepřinese. Důležité jsou činy, a ne prázdná slova. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji. Nyní je na řadě paní poslankyně Pokorná Jermanová.

Než dorazí, ještě načtu jednu omluvu. Omlouvá se pan poslanec Černý Oldřich od 20 hodin z pracovních důvodů. Paní poslankyně, prosím.

 

Poslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová: Dobrý večer, vážení členové vlády, vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové. Já se nemůžu zbavit dojmu, že vládní daňový balíček, který v současné době projednáváme, je tak trochu zahalený v mlze, a to přesto, že pan ministr financí se tady velmi podrobně snažil ty zásadní body osvětlit.

Já vám hned vysvětlím, proč si to myslím, proč to tak cítím. No proto, že minulý týden jsem byla v několika debatách právě s koaličními poslanci, a tam naprosto otevřeně říkali, že se připravuje komplexní pozměňovací návrh z jejich řad, to znamená z řad koaličních poslanců. Teď jsme se dozvěděli, že i tripartitě bylo laskavě dovoleno, že mohou připravit svůj pozměňovací návrh, takže my vlastně jednáme o něčem a nevíme, jestli je to ta finální dohoda vlády a koaličních partnerů, či nikoliv, co z toho v podstatě vyleze. Za mě je to prostě nepřijatelné. Poslanecká sněmovna má plné právo na to, aby s předstihem věděla, co se vlastně bude projednávat a jaká finální představa vlády je. Já toto mlžení považuji za nadbytečné a nemohu se zbavit dojmu, že má jen zakrýt skutečnost, že si vláda neví rady, a nabízí řešení, které je poskládané z jednotlivých opatření, která jako celek nebudou fungovat. Řekněme si upřímně, že cílem daňového balíčku je sáhnout do peněženek všech, zejména těch, kteří toho už moc nemají. Co nesebrala inflace, to sebere Fialův balíček. Pokud lidé budou utahovat své rozpočty, bude to znamenat jediné: budou méně nakupovat, bude se méně prodávat a ekonomika pojede z kopce dolů. Už jsme to zažili, není to nic nového. Vzroste nezaměstnanost, chudoba a výdaje státu se tím navýší. Příjmy kvůli klesající ekonomice neporostou, takže rozpočet bude ještě ve větším deficitu, než byl.

Řekněme si upřímně znovu, že česká ekonomika přinejlepším stagnuje a svou hospodářskou úrovní rozhodně nedohání země Evropské unie. Přitom právě ekonomický růst je zpravidla považovaný za jeden z hlavních cílů hospodářské politiky. Je totiž spojený s růstem spotřeby, a tedy i s rostoucí životní úrovní obyvatel. Výše dosahované úrovně ekonomického růstu je všeobecně považovaná za významný ukazatel úspěšnosti hospodářské politiky vlád a celkového hospodářského systému.

V časových periodách, kdy jednotlivé země dosahují relativně vysokých temp ekonomického růstu, je hospodářský, politický a sociální vývoj země stabilizován. Zároveň se ale zvyšují budoucí příjmy státu, a tedy i samotná schopnost nést své zadlužení. Navíc zpravidla dochází ke zvyšování úrovně vzdělání, kultury, zdraví, ke snižování kriminality a dalším pozitivním jevům. V učebnicích ekonomie se hovoří o zdrojích ekonomického růstu a jejich ovlivňování stabilizačními politikami jednotlivých vlád. Hospodářský růst vytváří i dodatečné prostředky pro státní rozpočet. Nevím, zda vláda tyto knihy četla, nebo jejich poradci.

Nesmyslů a rozporuplných opatření je v balíčku obrovské množství. Já se zastavím alespoň u těch, které mě nejvíce pobavily. Jak asi víte, v posledních letech se intenzivně věnuji oblasti kultury. Z tohoto pohledu naprosto nechápu navrhované úpravy daně z přidané hodnoty. I bez balíčku je kultura pro tuto vládu otloukánkem. Když se škrtá, tak vždy i v tomto rezortu, snižuje se podpora veškerého umění. Dost není ani na tom, že se pomalu připravuje potřebná legislativa, na níž jsou evropské dotace do kultury, že se neinvestuje, že se neopravují památky, a v této chvíli přicházíme s tím, že zvyšujeme DPH u vstupenek na kulturní a sportovní akce. V době, kdy každý, kdo chce jít do divadla, musí omezit jiné aktivity, ještě budeme zvedat ceny vstupenek a hojit na tom státní rozpočet? Myslíte si, milá vládo, že vám zrovna tohle přinese miliardy, které rozpočtu chybějí? Netrestáte tak trošku nezřizovanou kulturu, která se financuje sama a po covidu je velmi postižená?

V této logice já vidím i nesmyslné rostoucí sazby u stravovacích a ubytovacích služeb. Považuji kulturu a cestovní ruch za velmi provázané obory a v okamžiku, kdy nyní je dovolená na Šumavě pomalu dražší než dovolená u moře, vy chcete ještě toto zatížit vyšším zdaněním? To nechápu. To opravdu nechcete, aby na tu Šumavu vůbec někdo jezdil? A pokud lidé nezůstanou na dovolené doma, logicky nepůjdou ani na hrady, ani na zámky, ani na festivaly, protože na to prostě nebudou mít. Tomu já říkám v uvozovkách skvělá podpora kultury!

Balíček naprosto nesmyslně zařadil noviny do 21% sazby DPH, na druhou stranu časopisy se posunou z 10% sazby do 12%. Absurdně se bude rozhodovat o sazbě na základě periodicity, a pokud titul obsahuje reklamu z více než poloviny, bude vždy spadat do 21% daně. Tedy pokud je titul vydáván nejvýše třikrát týdně, bude zařazen do snížené sazby DPH jako časopis, zatímco pokud je titul vydáván alespoň čtyřikrát týdně, bude titul zařazen do 21% sazby. To, že mezi časopisy je obrovské množství podivných titulů, je až zarážející. Snížená sazba bude i pro pornočasopisy. Vstupenky do divadla tedy podraží a pornočasopisy budou zvýhodněné? Nepřijde vám to zvláštní? Velké vydavatelské domy podle svého vyjádření předpokládají, že zvýšení DPH urychlí propad trhu denního tisku. Plánované zvýšení DPH u tisku v Česku kritizuje i Asociace evropských vydavatelů novin a časopisů. Státu to podle nich nepomůže získat více peněz do rozpočtu, růst daně podle nich pouze omezí dostupnost tištěných médií. To se může projevit v šíření dezinformací - tolik oblíbené téma této vlády. Od tisku půjde každý na internet, který je plný lží a nepravdy, a je tam o ně opravdu velký zájem. A aby nebylo málo bizarností, tak jsou noviny definovány jako periodikum, které vychází minimálně čtyřikrát týdně, časopis jako periodikum maximálně třikrát týdně. S nadsázkou se tak lze vyhnout vyšší DPH tím, že první tři dny v týdnu budete vydávat noviny N a další dva časopis N a bude to v pořádku? Asi to nikdo neudělá, ale ze zkušenosti víme, že pokud lze daně obejít, zpravidla se někdo najde, kdo to využije.

Dalším tématem, které je mi blízké a ke kterému se chci vyjádřit, je záměr vlády likvidovat stavební spoření. Zrušení části státní podpory stavebního spoření v době, kdy stavebnictví stagnuje, v době, kdy úroky u hypoték dosahují úrovně 6 %, a v době, kdy se stále více lidí potýká s problémem vlastního bydlení, to prostě není dobrý nápad. Ze stavebního spoření sice možná nepořídíte dům se zahradou, ale opravit bytové jádro nebo uzpůsobit byt potřebám moderního bydlení, to možné určitě je. Vládní krok omezuje dostupnost a atraktivitu stavebního spoření pro občany, kteří chtějí šetřit na bydlení nebo využít stavebního spoření jako způsobu investice. Dovolte mi malé okénko z čísel. Stavební spoření nyní má 3,2 milionu lidí, tedy zhruba každý třetí. Je na něm uloženo 366 miliard korun, úvěry činí aktuálně 341 miliard korun a čerpá je půl milionu lidí. Jsou to údaje z roku 2022. Považuju to tedy za poměrně funkční nástroj bytové politiky. Proč ho chce vláda škrtnout?

Já se domnívám, že ta úspora nebude tak velká. Naopak bych přivítala, kdyby vláda se snažila zatraktivnit stavební spoření, přizpůsobit současným podmínkám na trhu nemovitostí a alespoň dorovnat výši podpory stavebního spoření o inflaci. Snížení výše podpory o polovinu v době bezprecedentní inflace, s kterou vláda Petra Fialy nic nedělá, bude mít za následek faktické zrušení tohoto produktu, který byl široce využívaný v celé České republice. Navíc zrušení části podpory stavebního spoření povede k narušení stability a predikovatelnosti tohoto systému. Lidé, kteří již využívají stavebního spoření nebo s ním počítají, mohou být zaskočeni tímto krokem a tím ztratit důvěru ve státní garance a podpory.

Stavební spoření je jedním ze základních nástrojů podpory bydlení a investic v oblasti nemovitostí, což je důležité pro rozvoj a stabilitu trhu s nemovitostmi. Zrušení části podpory může ovlivnit poptávku po bydlení a investicích, což může mít negativní dopad na ekonomiku a stavební odvětví. My jsme otevřeni diskusi o nastavení jiného systému stavebního spoření, například i tomu, či by měli příspěvek získávat i vysokopříjmové domácnosti, či by tyto prostředky neměly být účelově vázané na bytové potřeby a tak podobně, ale k této diskusi prostě nedošlo.

Ceny nemovitostí jsou v České republice zásadní problém. Nacházíme se v aktuální krizi bydlení. V poslední dekádě rostly ceny nemovitostí výrazně rychleji než mzdy. Na koupi bytu potřebujete 15 ročních mezd, nejvíce ze všech zemí Evropské unie. Absolutní minimální zásadou politiky - a je to věta, kterou tady budu opakovat po paní Kláře Dostálové - je ta, že by se nemělo dělat nic, co by dostupnost bydlení ještě výrazně zhoršilo. Krok pětikoalice v rušení stavebního spoření jde zcela opačnou cestou.

Abych byla upřímná, na příkladu těchto dvou oblastí vůbec nerozumím tomu, o co vládě jde.

Vrátím se k tomu, co jsem říkala v úvodu: škrty z vládního balíčku vedou k okamžitým úsporám v rozpočtu, možná k mírným navýšením příjmů, ale nejsem si jistá, že ten efekt bude takový, protože dlouhodobě podkopávají ekonomický růst a životní úroveň občanů. Nezlobte se na mě, ale já to považuji za hloupé a krátkozraké. Myslím, že byste si balíček měli sbalit, přepracovat ho a pak se s námi bavit o tom, co by mohlo přinést stabilitu a zlepšení české ekonomiky a tím i státního rozpočtu. A s tím, byť Sněmovna o tom nerozhoduje, byste Sněmovně měli představit konkrétní úspory na vládní straně, protože zatím je to samé mlžení, létající hausnumera, žádná konkrétní opatření.

Mě by třeba zajímalo konkrétně, kde ušetří Ministerstvo kultury 3 miliardy, které má ve svém rozpočtu škrtnout, ale pan ministr Baxa odešel, omluvil se, což chápu, má určitě pracovní povinnosti, tak já se ho asi zeptám na interpelacích, až na ně bude prostor.

Jsem si jistá, že daňový balíček nemůže být schválen bez toho, aniž by Sněmovna byla dopodrobna informována o konkrétních úsporných opatřeních na straně vlády, abychom věděli, kde konkrétně bude šetřit a jaký dopad to bude mít na fungování státu a ministerstev.

A vzhledem k tomu, co jsem tady říkala, bych chtěla navrhnout, aby se zákon vrátil navrhovateli k dopracování. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji, takže návrh je na vrácení k dopracování.

Dalším přihlášeným do rozpravy je pan poslanec Nacher. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji, paní místopředsedkyně. Vážený pane premiére, páni ministři, ministryně, drazí kolegové, kolegyně, já jsem si tak rozdělil svůj příspěvek, že by pan kolega Kučera z TOP 09 měl radost, že to nebudu číst a budu improvizovat, protože spousta těch věcí byla řečena, ale budu naopak i reagovat na pana ministra. Nejprve bych řekl tři poznámky před závorku, pak bych reagoval na pana ministra financí, jestli mě tedy bude poslouchat, a potom bych měl nějaké připomínky k daňovému balíčku, aniž bychom se tedy dotkli nějakých pozměňovacích návrhů, co jsme řekli, že bude ve druhém čtení.

Tak ty poznámky před závorkou. Já už jsem před tímto jednáním řekl, že to bude takový test parlamentní demokracie dneska. Proč? Protože tady projednáváme celkem robustní materii, která s sebou nese změny v 63 zákonech. Tak mě docela zajímalo, jestli koalice bude mít apetit debatu nějakým způsobem tlumit a omezovat a jestli pojedeme přes noc. Tady musím říct a zatím kvitovat, že přes noc tedy podle návrhu Marka Bendy nepojedeme a zatím se debata netlumí. Zároveň je potřeba také říct, že drtivá většina příspěvků se skutečně týkala obsahu toho, co tady projednáváme.

Jinak čeho jsem si všiml při vystoupení pana ministra financí, a to mě trochu mrzí - a teď se ta situace zlepšila - kupodivu, pane ministře, jsem na tom lépe než vy, protože když jste vy měl projev uvozující a velmi důkladný a já za něj děkuji, tak jste tady byl jako jediný ministr. Jediný! (Ministr Stanjura: Zasedala vláda.) Já vím, že zasedala, ale vy to máte ve svých rukách, kdy zasedá vláda, a vláda zasedala v době, kdy tady vlastně teď představujete nejdůležitější věc, nejdůležitější normu roku. Takže to, že vás vlastně neposlouchal žádný ministr, byla věc, kterou jsem si podtrhl modrou vlnovkou, jenom abyste to věděl.

Když se podívám na obsah toho - a jsem stále ještě před závorkou - tak ten bod se jmenuje vládní návrh zákona o konsolidaci veřejných rozpočtů. Já bych si dovolil ho přejmenovat, že by to měl být vládní návrh zákona o zvyšování daní pro občany a podnikatele, protože v této chvíli je to podle mě přesnější popis té situace, protože takhle ty věci jsou. Vy jste tady sami říkali, že na spoustu věcí nepotřebujete změnit zákon a že zejména ty škrty ve výdajích, že se do nich pustíte. A my se poslední dva měsíce furt ptáme, kde to bude, kdy to přijde a jaké škrty to budou.

Poslední poznámka před závorkou. Nemůžu si nevšimnout, pane ministře - a jsem rád, že tady je i pan premiér, protože oba dva jste z ODS - že vy více plníte svůj volební program, když jste v opozici. Já jsem se tak jako díval, co jsme všechno schvalovali v oblasti daní, a když si vzpomenu, rušení daně z převodu nemovitosti, ta se zrušila i na váš návrh, když jste byli v opozici, zrušení superhrubé mzdy také, a teď jste ve vládě a zvyšujete daně i proti svým vlastním kampaním, které jste měli před volbami. Já tady nebudu opakovat hlášky, které tam zněly, jako že třeba vlastnit bydlení, mít vlastní bydlení že není nutné trestat. Takže vy vlastně, kdyby ODS měla naplnit úplně program, tak by měla být v opozici - takhle to je. (Smích v lavicích ANO.) Takhle to je a je to opravdu realita.

Já jsem se díval i (na to), jakým způsobem se třeba zvýšila daň z převodu nemovitosti z 3 na 4 %, a to bylo také v době, kdy byla ODS ve vládě. Tak já to říkám ve váš prospěch, to není jako negativní, to je ve váš prospěch. (Opětovný smích z lavic ANO.) Jinými slovy, když jste v opozici, tak naplňujete pravicový program, a když jste ve vládě, tak ustupujete, a to jste tady řekli, že to je koaliční věc, tak ustupujete koaličním partnerům. Tady si dovolím připomínku, kterou jsme si tady vyměnili při jednání o rozpočtu na rok 2022 tuším, kdy jsem vám řekl: oprašte svůj vlastní pozměňovací návrh, který jste nám dávali, když jste byli v opozici, na škrty ve výši 80 miliard. Vy jste tady na mikrofon řekl, férově jste přiznal, že jste to navrhli, ale koaliční partneři vám řekli, že ne. Tak to jenom připomínám, že to je i v oblasti nedaňové.

Tak a teď reakce na pana ministra. Já jsem vás důkladně poslouchal, toho jste si všiml, seděl jsem tady v první řadě, dělal jsem si poznámky. Nebudu reagovat úplně na všechno, ať se dostane i na další kolegy. Potřebujeme konsolidaci? Hned na začátku jste položil dotaz. Ano, to se shodneme, potřebujeme. Ale otázka je jak. Jakým způsobem to udělat? A já si nemůžu zase nevšimnout toho, že vy se velmi často vymlouváte na minulost, na to, co všechno ANO zavinilo, a vlastně že vy jste ti hasiči - my jsme založili požár, vy hasíte a my vás ještě kritizujeme. Tak jsem se díval a našel jsem si čísla - dluh sektoru vládních institucí. V roce 2008 ve vztahu procentuálně k HDP 28 %. To jste byli ve vládě z TOP 09. Šlo to nahoru až do roku 2013, kdy to dosáhlo 44,4 %. Takže vy jste to za tu dobu zadlužili o 16 %. (Reakce ministra Stanjury.) Ano, byla nějaká ekonomická situace, to vím, to mi nemusíte ani říkat. Pak poprvé nastoupilo hnutí ANO, ale pozor, i třeba z KDU-ČSL, to je potřeba tady férově říct, protože vy vždycky řeknete osm let, a zapomenete, že vaši partneři tam čtyři roky byli s námi. (Reakce ministra Stanjury.) Nezapomínáte, ale na mikrofon vždycky zdůrazníte hnutí ANO. A za vlády hnutí ANO, aniž by se zvýšily daně, došlo k poklesu, a to až do roku 2019, kdy poměr zadlužení vůči HDP byl 30 %. Došlo ke zvýšení daní? To znamená, konsolidovaly se ty veřejné rozpočty, a přitom nedošlo ke zvyšování daní. Ano, byl ekonomický růst, ale to mi třeba v tomhletom chybí, že tam nemáte žádný bod, který by byl prorůstový. K tomu se pak dostanu.

Pak se to začalo měnit v roce 2020, samozřejmě logicky nástupem covidu. Tady, prosím pěkně, já se potom v té další části dostanu k tomu, co už tady slibuji vám i kolegovi Skopečkovi, že vám tady přečtu pár vašich pozměňovacích návrhů, které neprošly a které covidové výdaje zvyšovaly, prodlužovaly a uplatňovaly se ve vašich návrzích pro více osob i firem, protože v tomhletom je krátká paměť. Já jsem to i natočil do toho svého dvojího metru. A je potřeba tohleto připomínat, protože vy, když jste byli v opozici, jste ty výdaje chtěli ještě větší, takže teď nám vyčítat, že hnutí ANO v době covidu utrácelo za kompenzace, je hrubě nefér. A já se k tomu dostanu.

Dále jste řekl, pane ministře, extrémní názory - na jedné straně Řecko, na druhé straně nedělat nic. Tady s vámi naprosto souhlasím a také od nás neslyšíte, nedělat nic, ale mám pocit, že to, co je připraveno, je spíš to strašení, že jdeme cestou Řecka. S tím souvisí vlastně ten včerejší bod - a já jsem tady přece o tom mluvil, v tomhletom jsem konzistentní - že se tak vystraší i ti senioři, že není na důchody, že si musíme na to půjčit a podobně - já už jsem tady o tom včera mluvil - zatímco na ostatní věci se samozřejmě nepůjčí, že jo, jenom na ty důchody. A oni jsou potom vystrašení a mají pocit nějaké viny, že po čtyřiceti letech, co pracují a odváděli, mají dostávat nějaké důchody a ty se samozřejmě logicky valorizují. Takže souhlas: extrémní názory ne, ani Řecko, ani nic. A tohleto mám pocit, ta komunikace, která jde kolem, spíš směřuje k tomu, že se straší.

Mluvil jste o tom - příjmy, výdaje - že když nechceme zvýšit příjmy, máme říct, kde chceme seškrtávat výdaje. Ale já celou dobu tvrdím, že takhle to není jenom, že tohleto je problém, to je jenom prostý pohled na plus minus, jasně, ale že tam máte i další momenty, které vynecháváte, a já fakt nevím proč. A tady směřuje k tomu můj první dotaz. Za prvé, efektivnější výběr stávajících daní. Prostě nemusím zvyšovat daně, můžu efektivně vybírat už ty, které existují. A tady si myslím, že jste se střelili do vlastní nohy s EET. Vím, že jsem s tím otravný, ale i kdyby to měla být miliarda, jako že to takhle není, tak jsou to peníze, které teď tady hledáte, škrtáte. Tak můj dotaz je, kde tady v tom návrhu, anebo jaká opatření jste doposud přijali, kde jste zefektivnili výběr stávajících daní? Stávajících daní, ne že to automaticky všechno budu zvyšovat.

Druhá věc: samozřejmě více daní vyberete vinou inflace - neříkám díky, všimněte si, vinou, protože to je negativní - ale i ekonomickým růstem. Když je ekonomický růst, vyberete víc, nemusíte zvyšovat daně. Takže se chci zeptat, jaké je prorůstové opatření součástí tohohle balíčku? To je druhý dotaz.

Potom jste říkal, pane ministře, že opozice strašila. Jaká jsou fakta ale? Tak se podívejme na čísla. Mimochodem by bylo pak dobré říct, kdo konkrétně čím strašil, to jsem tady na vás dával posunky, ale jaká jsou teď fakta? Inflace: inflaci máme třetí nejvyšší. Reálné mzdy: pokles největší, největší pokles ze zemí Evropské unie a ze zemí OECD. Ceny elektřiny a plynu v přepočtu na kupní sílu máme jedny z nejvyšších. Tak my jsme možná strašili - někdy je možná lepší strašit víc, protože i ta koalice se pak zarazí a udělá některé věci jinak, mimochodem. To zase neříkejte. My jsme třeba navrhovali zastropování cen elektřiny a plynu a pan ministr Síkela říkal, že to je populistické, a za měsíc jste s tím přišli sami. Takže jsme vás třeba možná vystrašili a vy jste pak s tím přišli sami. Kdybychom možná strašili víc, tak jste s tím přišli dřív. Ale tohle jsou fakta, co vám říkám, pokud jde o tu inflaci, pokles reálných mezd a ceny energií.

Pak já tam vynechám ty loterie, to si můžeme říct ve druhém, třetím čtení, jaký to má vliv a jaká je negativní externalita v rámci obcí a měst. Nebudu teď zdržovat, stejně tak jako daň z nemovitosti. Vy jste řekl, že daň z nemovitosti je u nás jedna z nejnižších. To je pravda. Počkejte, to je pravda, to já tady neříkám, ale vy to musíte vždycky vzít jako celek. Daň z nemovitostí máme jednu z nejnižších, ale sociální odvody máme zase jedny z nejvyšších, a vy sami hrozně říkáte, jakou máme daňovou kvótu celkově. Když vezmu ty věci, které máme pod průměrem, a zprůměrujeme je, a ty, co jsou nad průměrem, tam nechám být, tak samozřejmě budeme platit na daních, budeme odvádět mnohem víc než všechny ostatní země. To znamená, vytrhnout jednu daň a říct: Ta je hluboko pod průměrem, pojďme to narovnat, je sice pravdivá věc, ale je to výsečově za mě špatně. Tolik stručné reakce na pana ministra.

A teď vlastně, co ten balíček, který jsem tedy nazval balíček zvyšování daně pro občany a podnikatele, co já tam vidím z mého úhlu pohledu - několik prvků. Vy jste říkal, že nebudete zvyšovat daně - já se pak k tomu vrátím detailně - zvyšujete je. Vy jste slibovali, že budete dělat transparentní politiku, a celé i to přijímání balíčku je za mě netransparentní. Vy jste se zlobili v minulém volebním období, když tady byly nějaké návrhy, které působily retroaktivně; tady poněkolikáté - a vy víte, že na to upozorňuji pořád na mikrofon - máte některé věci, které mají minimálně nepřímou retroaktivitu. Chybí mi tam prorůstové opatření, které jste slibovali, protiinflační politika. Za mě ty věci, o kterých teď budu mluvit, jsou spíš proinflační a chybí mi tam podpora podnikání. Slibovali jste podporu podnikání, jde to podle mě proti tomu.

Když začnu tím prvním, slibovali jste nezvyšovat daně - zvyšují se. Ta opatření měla být přece postavena ze dvou třetin na škrtání výdajů a z jedné třetiny na vyšších daních, my se tady poslední tři měsíce ale bavíme pouze o vyšších daních. Ty jsou už uchopitelné, všechno ostatní je nějaký příslib, který se může dvacetkrát změnit. Ještě na začátku roku jste vy i pan premiér, máte to v monitoringu, říkali, že se nebudou zvyšovat daně. To jste říkali, to nemůžete zapřít, a teď je najednou zvyšujete. Za mě tam nejhorší z toho zvýšení je daň z příjmů právnických osob a u DPH je to vodné, stočné, teplo, část léků z 10 na 12 %. Daň z nemovitosti dvakrát tolik, to je spíš symbolické. Nejde o tu absolutní částku, ale je to zase nějaký impulz do společnosti, a mimochodem zrovna tahle daň a i DPH je přímo ukázkově proinflační opatření. Některé ty daně jste měli přímo v kampani, o tom jsem hovořil.

Transparentnost: to mi tam také chybí, pane ministře. Takovýto balíček by měl být přijímán aspoň předvídatelně, nějak konzistentně. Vy jste vypouštěli balonky. Tady připomenu, že dolní sazba DPH bude třeba 14, nakonec je 12. Pan zpravodaj kroutí, že ne - byli jsme spolu v televizi a původně to mělo být 14. Dokonce se říkalo, že vodné, stočné a teplo bude v základní sazbě, to znamená ve 21 %, a já jsem říkal, a bylo to na CNN Prima News, že je to vypouštěný balonek, že to takhle nedopadne a že my pak budeme hrozně nadšení, že to dopadlo lépe. Nakonec to takhle nedopadlo, ano, není to 14, je to 12 a tohle zůstalo v té dolní sazbě. I tak se to zvedlo o 2 procentní body. Půl roku jste o tom jednali, ale potom jste dali pět dní na vypořádání připomínek. A teď já se ptám i za opozici, k čemu my máme dávat pozměňovací návrhy, když vy dopředu oznámíte, tři ministři oznámili, že připravují pozměňovací návrhy po prvním čtení k tomuhle návrhu? Vy jste to vlastně schválili na vládě s tím, že ty pozměňovací návrhy už budete řešit tady. K čemu my máme dávat pozměňovací návrhy? K tomuhle návrhu původnímu, nebo k pozměňovací návrh k pozměňovacímu návrhu? To přece je absurdní! To vám přijde jako transparentní?

Ty věci, co už říkaly kolegyně, kolegové - noviny 21 %, časopisy 12, knihy 0. Jaký to dává smysl? Jaký dává tohle smysl? Vy jste řekli, že u DPH nejde o vyšší výběr, ale o větší transparentnost. Kde ji tady vidíte? Voda z kohoutku 10, ochucená s citronem 21, kojenecká - 21 bude, nebude? Na tiskovce jedna koaliční strana řekla, že je to 21, druhá řekla, že to je 10. Tak už se domluvte! Káva 21, mléko 12, potraviny 12, nápoje 21. To je to zpřehlednění? Vždyť se v tom, nezlobte se na mě, nikdo nevyzná! Říkáte, že poklesnou ceny. Tady mám nepřímý důkaz u potravin toho, že to klesne z 15 na 12 %. Mám nepřímý důkaz, že moc ne, protože z knih navrhujete, aby byl pokles z 10 na 0, a rovnou vám vydavatelé, nakladatelé a knihkupectví řekli, že není prostor pro snížení cen knih, případně teď jsem četl, že se sníží maximálně ty, co se stejně moc neprodávají, nebo něco takového, a to je pokles o 10 procentních bodů. Tady je pokles o 3 procentní body v době, kdy vy zároveň zvyšujete daň z příjmu právnických osob o 2 procentní body, takže skoro je to na sázku, kterou už tady mám s kolegou Havránkem, jestli si dobře vzpomínám, že ten letošní rozpočet nebude 295 miliard, je to tak?, že nebude novela, že bude prostě vyšší. Tak jsem skoro ochoten se vsadit, jestli opravdu poklesnou ceny potravin o 3 procentní body.

Třetí bod: retroaktivita. To vidíme například u stavebního spoření, pak to uvidíme u změn v penzijním systému, ale to i u té, co jsme dneska schválili, spotřební daně z motorové nafty. To jsou prostě věci, které nějakým způsobem běží, a vy najednou změníte ta pravidla už pro běžící smlouvy. Já se pak k tomu trochu dostanu u stavebního spoření. To za mě je naprosto nepřijatelné. Naprosto nepřijatelné! Minimálně, minimálně! ta vázací doba šesti let by tam měla být dodržena, pane ministře!

Já to urychluji, pane předsedo klubu ODS.

Prorůstová opatření chybí. Vy jste pořád říkali, že budete dělat prorůstová opatření. Jaká tam jsou? Maloobchodní tržby, když se podíváte, klesají 12 měsíců po sobě. Když teď zvýšíte daně a lidé budou více přemýšlet, za co budou utrácet, samozřejmě ten pokles tam bude dál. Kde je nějaké prorůstové opatření? Já budu rád, když pan ministr na mikrofon řekne, které z nich to je. Za mě bude klesat a klesá agregátní poptávka. Můžeme se o tom pobavit, koneckonců pokles reálných mezd, o kterém jsem se tady zmínil, je největší, nejvyšší ze všech zemí, je toho nepřímým důkazem.

Protiinflační politika: tyhle návrhy - za mě ne všechny - jsou proinflační, protože zvýšení daní se logicky promítne do zvýšení cen zboží a služeb, takže to je proinflační.

Podpora podnikání: opět, pane ministře, dejte mi dva tři příklady, v čem tady vy vidíte, že podporujete podnikání jako pravicová vláda nebo jako pravicový subjekt součástí té vlády. Ano, zrušili jste EET a pak těm samým podnikatelům zvýšíte DPH, takže oni budou muset zvýšit cenu, a zvýšíte daň z příjmů právnických osob.

A teď poslední dvě poznámky. Důvody konsolidace: vy neustále jako mantru říkáte, že předchozí vláda zadlužila zemi, a započalo to zejména v době covidové, to jsou ty kompenzace. A já jsem si tady dal tu práci, pane ministře, já vám to pak můžu okopírovat, tady je seznam hlavních pozměňovacích návrhů, které jste tenkrát dávali jako opozice, kde drtivá většina z nich neprošla. Kdyby prošla, tak by ten dluh byl o stovky miliard větší. Tak už prosím nikdy neříkejte, že hnutí ANO zadlužilo zemi výdaji v době covidu, protože vy jste navrhovali ty výdaje větší. Já vyberu jenom některé, protože jinak bychom tady byli ještě hodinu. Podívejte, kolik toho je! (Ukazuje.) Každá zažlucená věc je jeden návrh. Takže začnu. Například Zbyněk Stanjura, je to vládní návrh o kompenzačním bonusu, navýšení bonusu z 500 na 600 korun. Dopad navýšení na státní rozpočet 3,2 miliardy. Marian Jurečka navrhuje, aby na bonus měli vedle všech OSVČ nárok podnikatelé provozující výdělečnou činnost ve formě s. r. o. Já to jenom vynechávám, jedu fakt rychle, nechci vás zdržovat, dám to k dispozici, abych vám osvěžil paměť. Dál: Marian Jurečka navrhuje do předlohy doplnit odklad termínu splatnosti DPH za daňové období kalendářního roku 2020, a to o jeden rok. Ano, je to odklad, ale znamenalo by to v tom roce 150 miliard, jenom tenhle jeden návrh. Tamhle když vidím kolegu Vojtěcha Munzara, tak ho nechci vynechat, aby mu nebylo smutno. Cílem předloženého pozměňovacího návrhu je rozšířit okruh osob, jež dosáhnou na kompenzační bonus, i na takzvané mikropodniky. Zbyněk Stanjura - další: cílem předloženého pozměňovacího návrhu je navýšit bonusové částky v následujících bonusových obdobích, a teď jsou tam ta bonusová období a ty částky. Jak říkám, nebudu vás zdržovat. Věra Kovářová rozšiřuje okruh členů rodiny pro účely tohoto zákona - další bonus, další kompenzace. Členy jedné rodiny se pro účely tohoto zákona rozumí příbuzný až do čtvrtého stupně. Věra Kovářová navrhuje vyplacení jednorázového nenávratného příspěvku krajům ve výši 500 korun na obyvatele. Já možná poprosím, tady je hluk...

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Ano, tak poprosím kolegy o ztišení. Děkuji.

 

Poslanec Patrik Nacher: Takže to je 500 korun. To jsou ty peníze pro kraje například, že se vyčítalo, že bylo málo peněz na kraje, na obce, teď tam mají spoustu peněz na účtech, my jsme se o tom s panem ministrem bavili, nějakých 400 miliard, ale vy jste to tenkrát chtěli, když jste byli v opozici, tak teď se nad tím nerozčilujte! Tady další: Marian Jurečka - prominutí placení povinných záloh na pojistné na zdravotní pojištění, důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti u OSVČ za měsíce říjen 2020 až březen 2021, odpustit odvody na zdravotní a sociální pojištění. To je další. Kompenzace krajům, opět 500 korun na jednoho obyvatele. Dopad by to mělo 5 miliard zase v jiném návrhu. Marian Jurečka: zvýšení denní částky kompenzačního bonusu z 500 korun na 667. To jsou jenom příklady. Nebudu zdržovat. To je důkaz toho, že vy jste tady - a to jsou konkrétní věci, to není, že jsem si to vymyslel - tohle jsou konkrétní návrhy, které je možné si stáhnout z toho... Takže vy jste navrhovali ty kompenzace větší, robustnější, tak je teď fakt nefér - a já neříkám, co bylo správně, nebo špatně, protože ten covid byl prostě věc, která byla nová - mě tam jenom rozčiluje, že vy v jednu chvíli navrhujete kompenzace větší, pak to skončí, pak jste ve vládě a říkáte, že my jsme hodně kompenzovali. Tady je důkaz toho, že to takhle fakt není.

Pokud jde o zprávu NKÚ, tam je to podobné, protože kdybych vám přečetl, co tam NKÚ všechno zařadil, protože tím také argumentujete dost často, tak tam právě zařadil kompenzace pro kraje a podnikatele. To tady mám, zase, můžeme to přečíst a zase to natáhneme o dvacet minut. To by mi přišla škoda.

Takže závěr: srovnání nižší sazby DPH pro potraviny s ostatními zeměmi, kde i přesto, že to je 12 %, patříme mezi nejvyšší, nad námi je jenom Finsko se 14 % - to si nechám na druhé, případně třetí čtení. Kdybych to zrekapituloval - a vlastně na to druhé, třetí čtení úplně, teď jsem to vynechal, protože už mluvím dlouho - celý aspekt stavebního spoření, protože to je samo o sobě na půl hodiny, protože to stavební spoření, si myslím, že takhle se fakt dělat nedá. To, jakým způsobem to vy navrhujete, škrtnutím pera - protože vy nic neušetříte. Vy škrtnete tu podporu, ten produkt vlastně v zásadě zmizí, lidé si přestanou půjčovat, přestanou zpátky investovat do svého bydlení, takže koruna investovaná do stavebního spoření se vracela do státního rozpočtu řekněme 1 : 4.

Kdybych to zrekapituloval, ten návrh mi přijde nekompetentní v tom, že je nelogický, není prorůstový, nejsou tam prorůstová opatření, je retroaktivní. Je nekonzistentní v tom, že minimálně jeden, dva subjekty ještě do poslední chvíle slibovaly, že se nebudou zvyšovat daně. Nepřipomínám kampaň před volbami, vím, že se změnila situace, válka na Ukrajině. Připomínám to, co jste říkali až po volbách, a to, co jste říkali ještě před několika měsíci. Je netransparentní a nepředvídatelný tím, jak jste tady vypouštěli balonky a jak teď vlastně jste říkali, že si k tomu sami dáte pozměňovací návrhy.

Ukončím to větou: Vláda má začít u sebe šetřit a zrušit tři zbytečná ministerstva - Ministerstvo pro evropské záležitosti, pro vědu, výzkum a inovace a pro legislativu. Daňový poplatník to platit nechce a je kromě ministrů i zbytečný aparát. A teď vám prozradím: to jsem neřekl originálně já, ale tohle napsal Miroslav Kalousek, takže já jsem mu to takhle vzal, abych to použil, protože s tím naprosto souhlasím - jinými slovy, to není kritika, jak by někdo mohl říct, zleva, ale to máte kritiku zprava. Jak jsem řekl, všechny ostatní věci, jako je tabulka DPH, stavební spoření, nějaké nápady kolem bydlení vám řeknu a přihlásím se případně buď zítra, nebo ve druhém, ve třetím čtení.

Poprosím pana ministra - děkuju, že tady seděl celou dobu - jestli by mohl odpovědět na ty některé věci, které jsem mu položil, a vám všem ostatním děkuju za pozornost. (Potlesk poslanců hnutí ANO 2011.)

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Já také děkuju, a než dám slovo panu ministrovi s přednostním právem, je to s faktickou poznámkou pan poslanec Munzar. Pane poslanče, prosím.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji. Já si dovolím zareagovat velmi krátce na pana kolegu Nachera, vaším prostřednictvím. Já se tady nechci přijít o tom, jak byly široké lockdowny a podobně, tohle už nás minulo. Na druhou stranu si dovolím připomenout pouze fakticky ze zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu z roku 2021, kdy byl meziroční nárůst výdajů státu mezi roky 2019 a 2020 o 291,2 miliardy korun, z toho výdaje vykázané k zamezení šíření pandemie covidu 144,6 miliardy, výdaje nesouvisející s pandemií covidu 146,6 miliardy. To znamená, pan kolega Nacher nemá rád dvojí metr, ale ať nepoužívá půl pravdy, protože výdaje více než z 50 % nesouvisely s covidem.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji za dodržení času. Pan ministr svou přihlášku stáhl, takže se dostáváme k dalším řečníkům v rámci rozpravy a nyní je na řadě pan poslanec Stržínek. Pane poslanče, prosím.

 

Poslanec Robert Stržínek: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, kolegyně a kolegové, dovolte mi vyjádřit se k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů. Ano, řeč je o konsolidační balíčku, který by se ale správně měl jmenovat daňový balíček. Jde o materiál, který výrazně a negativně zasáhne velkou skupinu občanů - zaměstnance, podnikatele, firmy, rodiny, studenty a také seniory. Vládní rádoby úsporný balíček nejvíce dopadne na rodiny s menšími dětmi a s průměrnými příjmy. Vyplývá to z modelových výpočtů poradenské společnosti BDO. Rodina s průměrnými příjmy přijde podle této analýzy kvůli daňovému balíčku současné vlády o 44 000 korun ročně.

Pětikoalice se rozhodla úspory hledat ve zvýšení daní a znevýhodnění našich občanů. Konsolidace veřejných financí by se však podle mě měla opírat především o úspory ve výdajích státu, nikoliv o zvyšování daní. Rozhodli jste se potrestat všechny - pracující s vyššími příjmy snížením limitu pro uplatnění sazby daně ve výši 23 %, osoby samostatně výdělečně činné zvýšením minimálního vyměřovacího základu pro výpočet pojistného na sociální zabezpečení, zaměstnance znovuzavedením odvodu pojistného na nemocenském pojištění. Firmám zvyšujete korporátní daň z 19 na 21 %, rušíte daňové zvýhodnění mnoha zaměstnaneckých benefitů včetně osvobození nadlimitních stravenek. Výrazně omezujete slevu na dani na manžela či manželku, rušíte slevu na studenta i školkovné, nově nebude možnost si daňově odečíst ani členské příspěvky odborářů. Aby toho nebylo málo, bude se zvedat cena dálniční známky z 1 500 na 2 300 korun a daň z nemovitostí se některým lidem zvedne na dvojnásobek.

Veletoče u změny sazeb DPH stojí také za zmínku. Naprostým nesmyslem jsou tři sazby DPH u knih, novin a časopisů. Podle návrhu vlády dostává přednost pornografický časopis před seriózními novinami. Nepochopitelná je 21% sazba DPH u balené vody, zdraží se vodné a stočné, léky, komunální odpad, mnohé služby a nápoje včetně točeného piva. Avizované změny sazeb DPH dopadnou negativně zejména na nízkopříjmové občany. Ti jsou však dlouhodobě v kleštích kvůli inflaci, se kterou vláda Petra Fialy nic nedělá a která snížila jejich příjmy nejvíc v historii naší země a nejvíc ze všech zemí OECD. Zmatek spojený se změnami DPH může nepoctivá část podnikatelů použít k ještě vyššímu navyšování cen a vymlouvat se na přeceňování v důsledku daňových změn. Česko patří mezi země s nejvyšší sazbou snížené daně z přidané hodnoty v porovnání s okolními středoevropskými zeměmi.

Pokud bude vládní konsolidační balíček schválen Sněmovnou beze změn, rozdíl mezi nejnižší sníženou sazbou DPH v Česku a ostatními zeměmi ve střední Evropě se ještě prohloubí. Snížená sazba DPH je zavedena jako opatření pro podporu spotřeby ve specifických sektorech a zároveň slouží k ochraně základních potřeb obyvatelstva. Proto je nepochopitelné, že z rozhodnutí státu budou v době nejvyššího historického poklesu reálných mezd v České republice a v době, kdy u nás klesají reálné mzdy nejvíce ze všech zemí OECD, zdražovat základní statky.

Výrazně zvyšujete spotřební daně. Na každé ekonomické škole se již v prvním ročníku dozvíte o fungování takzvané Lafferovy křivky, která říká, že nad určitou mírou zdanění celková suma vybraných daní klesá. Obávám se, že v následujících letech budeme svědky právě tohoto efektu.

Nyní mi dovolte podívat se na daňový balíček očima starosty města Valašského Meziříčí a zaměřit se na to, co se bude týkat měst a obcí. V důvodové zprávě se píše, že opatření obsažená v návrhu zákona buď dopady na územní samosprávné celky nemají, anebo tyto dopady vyplývají z povahy a popisu opatření samotných. Dovolím si tedy pár příkladů. Nově se má snížit podíl obcí a měst na sdílených daních, konkrétně daně z příjmu právnických osob a daně z příjmu fyzických osob, z nynějších 25,84 na 25,72 % v roce 2024 a 24,47 % v roce 2025. Změny DPH se prý obcí netýkají, pokud tedy máte MHD zdarma, jako máme my u nás ve Valmezu. Pokud ale nemáte, pak se vás zvýšení DPH u této služby samozřejmě týká. Zvýšení DPH u vodného a stočného také není něco, co bychom měli přejít mlčením. Postihne to všechny občany, ale i města a obce, jejich školy, školky či sportoviště.

Další smutnou kapitolou je zrušení osvobození nepeněžních benefitů zaměstnancům a snížení prostředků na FKSP u příspěvkových organizací o polovinu ze 2 % na procento jedno.

Jako velký problém vidím takzvané zastropování úlev z odvodů pro dohody o provedení práce. Dnes se z dohod do 10 000 korun u jednoho zaměstnavatele neplatí pojistné. Proč je tomu tak? Protože náš zákoník práce má jedny z nejpřísnějších a nejkomplikovanějších pravidel a omezení na světě. Není pak divu, že zaměstnanci i zaměstnavatelé pro možnost přivýdělku volí právě tuto formu. Nově se stanoví dva limity pro vznik účasti na pojištění zaměstnance, který pracuje na základě dohody o provedení práce, a tím i limity pro placení pojistného na sociální zabezpečení. Důvodová zpráva uvádí, že aby opatření mohlo být kontrolováno, bude zavedena evidence všech dohod o provedení práce a příjmů z těchto dohod. Nechci recitovat celé toto tragikomické čtení, máte ho na straně 299 souhrnného materiálu, tak snad jen toto: "Zaměstnavatel je povinen ve lhůtě stanovené pro odvod pojistného za kalendářní měsíc předložit povinně v elektronické podobě příslušné okresní správě sociálního zabezpečení na předepsaném tiskopisu identifikační údaje zaměstnanců činných na základě DPP a výši jim zúčtovaného příjmu v kalendářním měsíci. Na základě pojistného doplaceného zaměstnancem činným na základě dohody o provedení práce eviduje okresní správa sociálního zabezpečení doby jeho pojištění za takto doplacené období a předkládá údaje o těchto dobách pojištění za každý kalendářní rok České správě sociálního zabezpečení." Ke konečnému výsledku se dostaneme obrovským nárůstem byrokracie. Razítko, kam se jenom podíváš!

Vláda si nevšimla, jak dlouho trvá přiznání důchodů? Česká správa sociálního zabezpečení kolabuje i bez úsporného balíčku a jede už na autopilota, stejně jako Česká pošta nebo úřady práce. A po 1. lednu se obávám, že bude kolabovat celá státní správa, protože jim vláda sníží prostředky na provoz o 5 % a na platy o 2 %. To jsem tedy na celou digitalizaci opravdu zvědavý! Bez peněz to prostě nebude fungovat.

Proč by se města měla zajímat o platy státních zaměstnanců? Za prvé, kvůli samotným zaměstnancům. Reálné platy už jim totiž snížila třetí největší inflace v Evropské unii a teď ještě vláda - hlavní viník této bronzové medaile - je přichází dorazit, a za druhé proto, že to nejspíš bude mít bratříčka ve snížení příspěvku na přenesenou působnost. Přitom obce a města již dnes doplácejí v součtu v řádech miliard na výkon státní správy, kterou si u nich stát objednává, ale v plném rozsahu nehradí. Další propad v příspěvku na výkon přenesené působnosti tak ohrozí výkon některých činností. Pokud by vláda chtěla být seriózní, řekne, které činnosti nebudeme muset dělat. To se ale nedozvíme.

A na závěr se dotknu změny, která se zásadně týká celého Valašska, a to je zvýšení sazeb spotřební daně z lihu, tedy mimo jiné i ze slivovice, o 10 % v roce 2024 a o 5 % v každém dalším roce 2025 až 2027. Roky nás na Valašsku drtila šarka a teď ještě Fiala se Stanjurou! Už aby to skončilo! Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji, a než předám slovo dalšímu v pořadí, kterým je pan poslanec Karel Rais, tak jak správně připomněl pan místopředseda Skopeček, našla se stokoruna v předsálí, tak prosím, pokud ji někdo postrádáte, je k vyzvednutí zde u mě.

A nyní má prostor pan poslanec. Prosím.

 

Poslanec Karel Rais: Přeji dobrý večer, zejména nálezci nebo majiteli té stokoruny. (Smích v sále.)

A já se vrátím ke svému příspěvku, který jsem si rozdělil do dvou částí. Jednak bych chtěl řešit jeden konkrétní problém, kdy v části 18 návrhu zákona o konsolidaci veřejných rozpočtu si myslím, že došlo k nějakému nedorozumění nebo řekněme chybě, a tomu bych se chtěl věnovat trochu detailněji, a potom jako druhou část bych věnoval víceméně obecně situaci a dopadu balíčku na rezort školství. Předpokládám, že vědu a výzkum někdo z těch zbývajících 40 poslanců bude řešit. Pokud ne, tak bych se přihlásil na konci ještě.

Co se týká toho konkrétního problému - jak jsem říkal, část 18 návrhu zákona o konsolidaci veřejných rozpočtů - tam si myslím, že je ten zásah jednak nedůvodný a jednak je neodůvodnitelný, protože je to zásah do samosprávného postavení veřejných vysokých škol. Moje připomínka se týká tří okruhů navrhované změny, a to za prvé určení použití sociálního fondu nejméně 50 % na nástroje penzijního spoření, čili tam, kde byla autonomie vysokých škol, tam říkají, že máme ty finance investovat do oblasti penzijního spoření. Ještě navíc víceméně vláda chce - určuje nám použití sociálního fondu i na zůstatky sociálního fondu před účinnosti navrhované zákonné úpravy, tak se vracím k tomu, co tady říkali předřečníci, zas je to o retroaktivitě. A za třetí je to snížení tvorby sociálního fondu o 50 %, to znamená ze 2 % na 1 %.

Proč si myslím, že tady nastanou problémy? Jednak z toho důvodu, že bude problém motivovat zaměstnance k využití benefitů penzijního spoření, protože mladší zaměstnanci vědomě a zásadně odmítali tady tyto formy, a to jednak pro nedůvěru zdůvodňovanou dlouhodobou fixací prostředků a jejich inflačním znehodnocením do doby jejich reálné splatnosti, to je naprosto logické, pro stále méně výhodné podmínky inovovaných penzijních produktů v důsledku minulých reforem ve srovnání s již dříve uzavřenými smlouvami, a pak je to taky otázka hospodárnosti a otázka kompetence - u té bych se zastavil zejména - kdy peníze do sociálního fondu vysoká škola alokuje na základě vlastního rozpočtového rozhodnutí samosprávných orgánů a nejedná se o prostředky státu jim určené. Čili domnívám se, že je nepřípustné stanovovat závazný způsob jejich využití, protože se jedná o prostředky určené na mzdy, a nikoliv o prostředky určené na důchodové pojištění. Pokud stát chce tímto způsobem vylepšovat v budoucnu vyplacenou starobní penzi, má tak činí formou zvýšení sociálního pojištění. Sociální fond má sloužit všem zaměstnancům školy, tedy i těm, kteří se nerozhodnou vstoupit do třetího pilíře důchodového pojištění. Domnívám se, že stát stanovením závazného způsobu využití 50 % sociálního fondu na penzijní příspěvky nepřípustně zasahuje do samosprávy vysokých škol, a to navíc retroaktivně, a je to podle mne i taky podle stakeholderů, jako je rada vysokých škol a další orgány vysokých škol, z jejichž materiálu jsem taky čerpal, tak tyto orgány se domnívají, že tady je ta retroaktivita, jak již jsem hovořil, a považují za neakceptovatelné, aby stát stanovil způsob využití prostředků, které byly agregovány vysokými školami v minulosti, v době, kdy vůbec tady toto omezení neexistovalo. Čili jde o nepřijatelnou retroaktivní změnu v nakládání s majetkem vysokých škol, který je tvořen zůstatkem na jejich sociálních fondech. Je to podobné, jak kdybychom třeba občanům stanovovali závazně způsob využití jejich úspor.

Já se domnívám, že ti autoři si neuvědomili, že vysoké školy nejsou rozpočtové organizace, a pokud by to tedy mělo být použito, maximálně se to může použit na dvě státní vysoké školy, které jsou v Česku - jak jsem říkal, jsou pouze dvě z toho celkového počtu, a to je Univerzita obrany a Policejní akademie, které jsou jako organizační složky státu nebo jejich jednotky, mají FKSP, na jejichž tvorbu zřejmě získávají finanční prostředky v rámci státního rozpočtu. Tady by zřejmě stát mohl uplatnit tyto nástroje.

Hovořím o tom z toho důvodu, že jednak zbytek reprezentací, zbytek těch vysokých škol, považuje to snížení maximálního limitu tvorby sociálního fondu na 1 % za určitý neodůvodnitelný zásah do samosprávy vysokých škol. Stát by měl ponechat na veřejných vysokých školách, které nejsou organizačními složkami státu ani jeho příspěvkovými organizacemi a jsou ze zákona samosprávné, zda bude tvořen a v jaké výši bude tvořen sociální fond. Toto je ten konkrétní problém, na který se domnívám, že bychom měli napsat pozměňovací návrh a měl by být řešen detailně.

Jinak když se podívám na školství jako na celek, tak je podivné, když srovnám programové prohlášení vlády, jak to první, nebo to druhé, které jsme v podstatě tady ani neprojednali, že na jednu stranu v tom programovém prohlášení se hovoří o tom, jak je důležité investovat do rezortu školství a vědy, výzkumu, jak je důležité podporovat tuto oblast, a na druhou stranu tak, jak už tady myslím říkal pan poslanec Babiš, že v podstatě nejvíc postižený rezort v oblasti plánovaných úspor je Ministerstvo školství. Měli bychom dostat o rekordních 29 miliard korun méně než v roce 2023, čili místo 255 miliard by to mělo být 226 miliard v roce 2024, takže na jednu stranu je to ještě větší úbytek, než vláda říkala, 10 %, ale hlavně se domnívám, že je tady rozpor mezi činy a sliby.

Za poměrně skandální osobně považuji to, že současné české univerzity mají pro příští rok přijít víc než o 2 miliardy korun, Akademie věd asi o 600 milionů korun, a je zřejmé, že stejně jak v případě vědy, je financování školství v poměru k HDP již několikátým rokem tristní a trend se bude víceméně zhoršovat. Já jsem zvědav, protože si pamatuju - možná bohužel si pamatuju - přísliby vlády vysokoškolským odborářům, který dal předcházející pan ministr školství Balaš o tom, že školy budou dofinancovány, a za tu cenu taky ani nevyšly vlastně do ulic zejména ty humanitně orientované fakulty. A jsem zvědav - tu miliardu, nebo zatím tedy tu miliardu slíbenou předcházejícím ministrem školství vidím pouze v nedohlednu.

Jestli se podíváme detailně na finanční prostředky, tak to jsem tady taky říkal, slib 130 % učitelům na úrovni středních a základních škol taky nebyl ani jeden rok splněn, a to už pomíjím to, jak jsou bídně honorovány práce nepedagogických pracovníků typu ekonomický aparát, typu kuchaři nebo kuchařky, školníci a podobně. Trochu mi to připadá, což jsem tady taky už jednou slyšel, že jednání vlády je v duchu přísloví: Kázal vodu pít a sám pil víno. Od nás se požaduje něco, co v podstatě na úrovni rezortů není splněno, zde v rezortu školství se požaduje splnění 10 % a více procent, jsou prováděny škrty a na úřadech ministerstva, myslím si, že mají měkčí požadavky.

Domnívám se, že je nutné - mohl bych tady uvádět ještě nějaká čísla, ale myslím si, že to je teď zbytečné - je prostě nutné apelovat na to, aby podíl výdajů státního rozpočtu na školství na HDP zůstal v současné krizi alespoň zachován, pokud už není jej možné zvýšit na úroveň, která je standardem ve vyspělých zemích. Domnívám se, že i když je krizové období, tak že bychom se měli snažit o lepší podmínky pro školství, než je.

Úplně samostatnou kapitolou potom na všech stupních školství je otázka sledování, vyhodnocení kvality a srovnání se západními zeměmi, tak, jak je to na západ od Prahy běžné. To si myslím, že to je úplně samostatná záležitost. Čili abych to uzavřel, konkrétní problém tvorby sociálního fondu, to bych rád řešil přes pozměňovací návrh, tam bych docela uvítal, kdyby se někdo přidal i ze strany koalice, a pak je tady tedy ten trvalý deficit v oblasti platů, o tom budeme samozřejmě stále mluvit. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji a další na řadě je pan poslanec Novák. Pane poslanče, prosím.

 

Poslanec Marek Novák: Děkuji za slovo. Pěkný večer, dámy a pánové, máme tu na stole vládní návrh zákona, který pětikoalice nazvala jako konsolidační, popřípadě ozdravný balíček. Abychom si ale nakonec neřekli to staré známé a lékařsky nepříjemné: Operace se zdařila, pacient zemřel. Ono totiž nejde o nic jiného než o útok na peněženky občanů, živnostníků a firem. Jde o čistý daňový balíček. Předkládáte tady komplex změn a úprav, které neřeší konsolidaci veřejných financí, ale možná snad teď vyřeší prázdnou šrajtofli pana ministra financí. Pochybnost a slovo "možná" sem skutečně patří, protože zatím žádné z vládních opatření smysl pro řešení veřejných financí nepřineslo. Jediné, co přineslo a přináší a taky přinese, bude úbytek finančních prostředků daňových poplatníků, a na druhou stranu žádný závazek nebo povinnost státu, aby také šetřil. Ale to vám bohužel jde - udělat mejdan a občane, zaplať. Máme před sebou výčet věcí, které lidem tato vláda zdraží, aby mohla pokračovat ve velkolepé hostině na jejich úkor. A vládě je bohužel úplně jedno, že sebere peníze na vědu, výzkum, školství, zdravotnictví a mnoho dalšího. Vaší vládě je jedno, že sebere peníze rodinám, seniorům, studentům, živnostníkům a firmám - hlavně aby bylo na různé stranické prebendy, teplá místa pro vaše příznivce a neúspěšné politické kandidáty. O některých ministrech často přemýšlíme, zda ještě jsou mezi námi, protože minimálně v této Sněmovně po nich není ani vidu, ani slechu, a tento katastrofický mejdan bude zřejmě bohužel pokračovat až do konce volebního období. Proto nejsprávnější by bylo tuto věc zamítnout v prvním čtení, sebrat se a jít znovu ke svým voličům, říci si znovu o důvěru, a hlavně se jim omluvit za nepravdy, které jste jim sdělovali. Ono "když ptáčka lapají...", to je vám blízké.

Mimochodem, nedávno nám tady někteří koaliční politici vypočítávali, kolik stojí den práce Poslanecké sněmovny. Já bych to obrátil - kolik by ušetřila republika, kdyby vláda Petra Fialy nic nedělala a zavřela se u premiérů na chalupě. Anebo jsme si taky mohli ten dnešek odpustit a ušetřit potřebné peníze, jak často říkáte.

Dámy a pánové, nebudu dál rozšiřovat řady kritiků, protože bych se jistě v mnoha případech opakoval, chci se soustředit pozitivně na skutečnou nápravu státních financí.

Postupná konsolidace veřejných financí je důležitá a je shoda, že je třeba konsolidovat, ale je k ní potřeba přistupovat především v období hospodářského růstu, jak vy nám to vyčítáte, ale na druhou stranu vám zase můžu vždy opáčit, že vaše kroky ze strany tehdejší opozice k tomu nesměřovaly už vůbec.

Česká ekonomika za současné vlády pětikoalice stagnuje, nedosahuje hospodářského růstu zemí OECD, ale pětikoalice vesele a s pompou jí vlastní opakuje učebnicové národohospodářské chyby. Vracíme se zpět do hluboké minulosti. Už jednou vláda pod vedením ODS uvrhla do chudoby desítky tisíc domácností, způsobila masivní sociální nepokoje, krachy tisíců firem a svojí nedůvtipností způsobila, že naše republika byla krizí takzvaných nultých let jednou z nejdéle postižených zemí. Pamatujete si na to? Vzpomeňte si, prosím, co to způsobilo. Stát se pod vedením současné vlády zbavil fungujících opatření pro efektivní výběr daní a ty zbylé nerozvíjí. Výsledkem je, že ztrácí kontrolu nad příjmovou stránkou rozpočtu. Fialova vláda s lhostejností jí vlastní selhává v čerpání evropských peněz a nedělá prorůstové investice, místo toho si bere nesmyslné půjčky. V rozporu s vládními deklaracemi naopak zvyšuje provozní výdaje státu, zřizuje nová ministerstva a posiluje drahý aparát státních úředníků. Ve vašem případě může jen podtrhnout staré známé "sliby - chyby".

Dámy a pánové, jaká jsou tedy možná řešení? Navázat na pozvolný plán rozpočtové konsolidace představený vládou v roce 2021. Ten počítá se snižováním strukturálního deficitu o 0,5 % ročně. Mezi hlavní pilíře patří snižování objemu peněz na provoz státní agendy právě prostřednictvím spojování agend s využitím rozumné digitalizace státní správy. Právě slučování a rušení agend může pomoci snížit provozní výdaje kapitol o 5 až 10 % - a to je ta správná cesta, ne však snížit nařízením nebo rozhodnutím, ale rozumnou optimalizací a automatizací procesů ve státní správě. Stejně tak musí dojít ke zrušení nepotřebných ministerstev - ano, právě těch ministerstev, která jste si, současná vládo, zřídila, protože je vás prostě moc a museli jste se nějak podělit.

Důraz je třeba klást na efektivní čerpání 962 miliard z fondů Evropské unie z programového období 2021 až 2027. Jak čerpáte? Místo zvyšování daní je nutno navázat na úspěšný boj proti daňovým únikům. Ale to vy ne, vy děláte vše, aby u nás kvetla šedá ekonomika. Osvědčená filozofie hnutí ANO byla vždy vybrat více daní, aniž by se musely zvyšovat jejich sazby. Boj proti daňovým únikům jednak pomáhá zajistit spravedlivé zdanění všech občanů a firem, ale také samozřejmě vytváří dodatečné příjmy pro státní rozpočet, právě ty příjmy, které mohou být použity na veřejné služby a rozvoj ekonomiky, a v neposlední řadě také posiluje důvěru veřejnosti v daňový systém. Chce to pokračovat v realizaci akčního plánu pro kontrolu převodních cen nadnárodních korporací a v aktivní analytice dat z kontrolních hlášení. Bez informací nebudete nikdy schopni řídit ekonomiku. Je potřeba rozšířit kompetence Celní správy v oblasti odhalování daňových úniků, nastavit férová pravidla pro sdílenou ekonomiku. Co jste pro to udělali vy? Naprosto nesmyslně jste zrušili jeden z nástrojů pro efektivní výběr daní, EET. A co z toho vyplývá pro občana? Mít u sebe hotovost, protože kdo může, ten akceptuje platby pouze v hotovosti. To se vám povedlo.

A co dál? Pokračovat v předvídatelném zvyšování některých spotřebních daní, ovšem zejména daní na tabákové výrobky, tvrdý alkohol a hazard, stejně jako prosadit zdanění nadnárodních korporací na evropské úrovni. Zvyšování právě těchto spotřebních daní nemá tak negativní dopad na hospodářský růst jako navyšování daní z příjmů či korporátních daní, a to je právě to vaše špatné řešení. My o navyšování daní z neřestí mluvíme dlouhodobě. Mohly být započteny již v roku 2023, jenže to bohužel ministr Stanjura s jeho pracovním tempem nestihl, takže nic.

Dalším krokem je důsledná revize daňových výjimek, která kromě pozitivních fiskálních dopadů přinese snížení administrativní náročnosti daňového systému. Vaše revize však přináší další chaos a demotivuje mladé, aby založili rodiny a vychovávali nové daňové poplatníky. Já těmto novým daňovým poplatníkům tedy spíše říkám nadějné děti a naše budoucnost.

Je nutné pokračovat v modernizaci daňového systému a ve zvyšování efektivity online Finančního úřadu, a to zejména rozvíjením srozumitelného uživatelského prostředí pro všechny daně a situace. To se přece osvědčilo zejména při covidu. Pamatujete, jak se tady před covidem plivalo na eRecept - a dnes je to najednou tak super nástroj, který všichni chválí? Uvědomujete si, že svým přístupem bráníte inovacím a zavedením efektivních procesů?

Dalším ozdravným momentem je postupné snižování počtu zaměstnanců veřejného sektoru v důsledku rozumné digitalizace a spojování agend. Toto opatření navíc pomůže také trhu práce. Máme nejnižší zaměstnanost (nezaměstnanost?) ze všech zemí Evropské unie, potřebujeme konkurenceschopnost na pracovním trhu. Chceme efektivní výběr daní, což je pro nás primárně omezení šedé ekonomiky, a vrácení základního nástroje - EET.

Dámy a pánové, vládní daňový balíček, který pětiparta zabalila do obalu s názvem Konsolidace veřejných rozpočtů, není nic jiného než prosté navyšování daní, které bude mít negativní dopad na hospodářský růst, a to hned z několika důvodů. Omezení spotřeby a investic, zvýšení daní snižuje disponibilní příjmy domácností a podniků. Vyšší zdanění povede k poklesu spotřeby, což ovlivní odvětví závislá na domácí spotřebě. Také sníží investice podniků, protože vyšší daňová zátěž sníží ziskovost těchto investic. A pokud se podíváte, dnes zrovna vyšel graf o ochlazení investic firem. V období nejvyššího propadu reálných mezd ze všech zemí OECD je od pětikoalice krajně nezodpovědné snižovat reálné disponibilní příjmy domácností právě navyšováním daní. Dále snížení konkurenceschopnosti. My prostě díky vám - naše firmy - budou dražší než ti ostatní. Uvědomujete si to?

Další z vlivů je negativní vliv na podnikatelské prostředí. Vysoké daně prostě odradí podnikání a zakládání nových firem, a to se už reálně děje. Co děláte pro to, aby tady firmy podnikaly, aby nám neutíkaly do zahraničí? Nedávno jsem vám tady vzpomínal podnikatele v oblasti kryptoprůmyslu, jejich reálné problémy. Co jste pro ně udělali? Zatím nic! Já doufám, že se to změní. Ale to jsou také ti daňoví poplatníci, kteří vám dnes reálně utíkají do zahraničí, a co hůř, oni utíkají už i na Slovensko. To je strašné!

Negativní vliv je také potlačení inovací, protože vysoké daně jednoznačně omezí investice do výzkumu a vývoje a to sníží schopnost inovovat, zavádět nové technologie, což bude mít dlouhodobě negativní vliv na ekonomický růst. Jenže vy bohužel vidíte maximálně na konec volebního období, a to je hodně smutné!

Růst šedé ekonomiky - vyšší daně historicky prokazatelně vedou k nárůstu daňových úniků. Lidé a firmy se budou snažit najít způsoby, jak snížit své daňové závazky, což v konečném důsledku povede ke snížení daňových příjmů státu.

Negativní dopad na malé podniky - vyšší daně budou zvláště obtížné pro malé podniky, právě pro ty, kteří mají menší zdroje a nízkou ziskovost. Ty budou přežívat, optimalizovat na straně daňových povinností a nakonec zavřou a skončí.

Dámy a pánové, vzhledem k těmto všem zmíněným vlivům té vaší takzvané konsolidace veřejných rozpočtů lze říci jediné: prostřednictvím vašeho daňového balíčku prostě a jednoduše Fialovým navyšováním daní a růstu drahoty zpomalíte hospodářský růst, snížíte životní úroveň našich občanů a snížíte konkurenceschopnost našich firem. Daňová politika by měla být promyšlená a vyvážená tak, aby neomezovala podnikání, spotřebu, investice a inovace. Jinými slovy, vyšší daně nejsou a nikdy nebudou nejlepším a jediným řešením pro snižování rozpočtových deficitů. Snížení daní na některé druhy podnikání nebo investic může právě naopak povzbudit růst a konkurenceschopnost. Kreativní a prozíravé řízení fiskální politiky může zajistit, že konsolidace bude provedena takovým způsobem, který minimalizuje negativní dopady na hospodářský růst.

Vážená vládo, kdy si konečně přiznáte, že jste to vzali za ten špatný konec? Kolegyně, kolegové, kdo poslouchal, musí mu být jasno jediné: tento pokus Fialovy vlády o ozdravení veřejných financí obsahuje značné množství školáckých chyb. Pokud to, co je nám zde předkládáno, projde, bude to naši republiku hodně dlouho bolet, a to je historicky prokázáno.

Obracím se s prosbou především na poslance pětikoalice: Dokažte, že jste řádní hospodáři. Pojďme se o skutečné reformě veřejných financí konečně bavit napříč, tak jak bylo vámi deklarováno, a najít systematické a dlouhodobě funkční řešení - především takové řešení, které příští vláda nebude muset od základu změnit, a věřte, že jakmile vaše vláda teoretiků a odložených politiků skončí, dá hodně práce napravit to, co jste zde doposud napáchali. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Přeji všem hezký večer. Děkuji a poprosím dalšího řádně přihlášeného nebo přihlášenou - paní poslankyni Lenku Knechtovou. Máte slovo.

 

Poslankyně Lenka Knechtová: Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený pane ministře, vážený pane premiére, česká politika je místo programových střetů nesena negativními emocemi. Máme za sebou deset let antizemana a antibabiš už trvá přibližně šest let, a jak bylo vidět i na dnešním jednání schůze, viditelně tato debata ještě vydrží.

Tomáš Garrigue Masaryk řekl, že rozhořčení není program, a co to znamená, prožíváme právě teď. V zemi vládne koalice pěti stran, kterou dokázal spojit pouze strach z Andreje Babiše a nenávist k němu, která se zdá být skoro až archetypální. Zásadním problémem tohoto negativního ideou tvořeného slepence je fakt, že z pohledu pozitivního programu je téměř nespojuje vůbec nic.

Druhým problémem této vlády je pak fakt, že to, co by se možná přehlédlo v dobách klidných, spokojených a tučných, je až příliš viditelné v této turbulentní době, kdy řešíme státní finance a kdy se Evropa pere s krizí, a to jak na úrovni energetické, bezpečnostní, má problémy s inflací a v konečném důsledku i s ekonomickou recesí.

Problémem tohoto vládního uskupení je především to, že se pokouší vládnout silou a s pocitem 108 hlasů a snaží se prosadit cokoliv. Fakticky ústavní lapsus vláda předvedla, když připravila aktualizované programové prohlášení, ale neobtěžovala se s ním dostavit do Sněmovny a znovu požádat o důvěru. Vláda je přitom jednoznačně zodpovědná Sněmovně a Sněmovna vládu posuzuje primárně podle programového prohlášení, na jehož základě má důvěru. Pokud tedy chce Sněmovna a vlastně i občan posuzovat vládu, je třeba vycházet z programového prohlášení, na základě něhož vláda důvěru dostala a vládne. Připravené a upravené programové prohlášení, které nedorazilo do Sněmovny, má vlastně hodnotu nezávazného slohového cvičení, které se týká pouze usnesení vlády.

Je objektivním faktem, že už čtvrtým rokem je státní rozpočet zatížen enormními mimořádnými výdaji - covidová opatření, tlumení sociálních dopadů energetické krize, náklady spojené s válkou na Ukrajině. To je kontinuální zátěž především na veřejné finance. V důsledku toho stojí vláda před nebývalým schodkem státního rozpočtu, jehož řešení komplikuje krize, která se dotkla v současné době i důchodového systému.

Pokud by na vládě podílející se strany měly podobné pozitivní programy, mohly by se opřít o společná ideová východiska a problém tak nějak společně vyřešit koncepčně. S koncepcí takového řešení by se potom dalo souhlasit, nebo nesouhlasit. Ale to, co máme momentálně na stole, budí spíš všeobecné rozpaky. Vláda předložila občanům záchranný balíček, který se pokouší vyvolat dojem, že zachraňuje ekonomiku. Nezachraňuje, zachraňuje pouze státní rozpočet, a to způsobem, který jednoznačně bude mít na naši ekonomiku negativní dopady. Navýšení daní spojené s destabilizací systému DPH mít kladný dopad na ekonomiku naší země z podstaty věci mít ani nemůže. Řešení, o které se vláda pokouší, má jen jednu jednotící ideu, a tou je sehnat peníze do státního rozpočtu ber, kde ber.

Kde brát? Vláda, která se snažíte každou cenu sehnat peníze, má dvě možnosti. Může přitlačit na daně, nebo může provést inventuru toho, co dělá stát, a položit si otázku, jestli toho stát nakonec nedělá moc, případně v jaké kvalitě, a jestli to dělá efektivně. Klíčovou otázkou je, jak poměřovat efektivitu. Našinec by očekával, že klíčovým zdrojem peněz budou úspory, které vzniknou tím, že zmenšíme stát, ale zatím to tak momentálně nevypadá. Nikdo není překvapen tím, že má Česká republika půl milionu státních zaměstnanců při necelých šesti milionech ekonomicky aktivních občanů. Zajímavé je, že vláda má audit státních orgánů přímo v programovém prohlášení. Kdo viděl seriál Jistě, pane ministře, ovšem lehce pochopí, proč k žádnému auditu ani zázrakem nedochází.

Jediná část vládního záchranného balíčku, která v sobě něco pravicového má, je záměr ořezat dotace. Ořezání dotací je jistě chvályhodný záměr, neb dotace deformují trh, podlamují konkurenceschopnost a v neposlední řadě vytváří i korupční prostředí. Až potud je to dobré, ale na potlesk je ještě brzy. Zásadní problém se totiž jmenuje Evropská unie. A u těch zemědělců by mohl být zásadní zádrhel. Vláda chce snížit zemědělské dotace o 10 miliard korun. Pokud bychom se nacházeli ve standardním tržním prostředí, pak by bylo všechno v pořádku. My jsme ale obklopeni zeměmi Evropské unie, které své zemědělství masivně dotují, jsme dovozcem těchto dotovaných produktů a tento dovoz bude bohužel stoupat. Pokud nebudeme své zemědělství dotovat obdobně masivně, staneme se konkurenceneschopnými.

Specifickou kapitolou vládního balíčku jsou daně, a především trendy, které otvírají. Primární otázkou je, proč vláda sahá do DPH. Přechod ze tří sazeb vlastně na tři sazby povede dle vládní prognózy ke snížení daňového výnosu. Prohlášení, že tím bude vláda bojovat s inflací, sice teoreticky dává smysl, ale fakticky je částka 6,3 miliardy v možném inflačním dopadu zcela zanedbatelná. Jisté je, že stávající systém DPH je zaběhnutý a usazený a jeho změna na nějakou dobu přinese spíš chaos a nejistotu.

Zvyšují se spotřební daně. U těch je vždy otázkou, kde je jejich únosný strop pro občany. Pokud u komodit typu benzin dělá tradičně spotřební daň plus DPH víc než vlastní cena komodity, je to přinejmenším zarážející. Na stávající vlně zvyšování spotřebních daní je ale zarážející především rétorika, kterou ji vláda provází. Vláda hlásá, že zvýší daně z neřestí. Dnes je to tabák, alkohol, sázky, otázka ovšem je, co nám vláda za neřest označí příště. Sladké nápoje, tučné maso? Až komické je, že vláda opakovaně zdůvodňuje jednotlivá navýšení tím, že to i ono je v průměru Evropské unie vyšší než v Česku. Tak to je vládní ozdravný plán pro veřejné finance Česko ve formě. To, že je Česká republika v míře přerozdělování pod průměrem Evropské unie, to jistě nelze považovat za nedostatek. Kromě toho by vláda měla daňové zatížení občanů vždy srovnávat s okolním světem v porovnání přes paritu kupní síly. Proč je to koncepčně špatně? Z ekonomické krize vede jediná cesta, a tou je aktivita soukromého sektoru. Ten je jediný, který vytváří přidanou hodnotu. Vláda zvýšením všech typů daní - přímých, nepřímých, fyzické osoby, právnické osoby - podřezává schopnost této produktivní části společnosti. Žádné řešení, v němž jde primárně o to, dostat více peněz do systému, nemůže vzejít od státu, protože ten z definice produktivní není. Stát vytváří přidanou hodnotu pouze jen tím, že přerozděluje peníze vzniklé v soukromém sektoru. Něco tak nesmyslného, jako takzvaná válečná daň, rovněž systémově nemůže fungovat. Koncepční by jistě bylo, kdyby vláda místo válečné daně provedla revizi energetické politiky, ta se ale řeší centrálně na úrovni Evropské unie a poslední zprávy říkají, že to jde ztuha. Ale i kdyby nešlo, výsledkem bude něco, co bude v lepším případě vyhovovat velkým evropským zemím, jako je Francie nebo Německo, a v horším vůbec nikomu.

Na závěr zůstává otázkou příprava daňového balíčku z odborného hlediska. Kde je úvodní analýza, která by představila a zhodnotila dopady na inflaci, na jednotlivé skupiny domácností a na firmy, a plus, co dělá Ministerstvo financí pro lepší výběr daní? Proto se připojuji k návrhu na vrácení k dopracování. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, paní poslankyně, a prosím dalšího řádně přihlášeného, pana poslance Kotta. Máte slovo.

 

Poslanec Josef Kott: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Milé kolegyně, vážení kolegové, pane ministře, já bych se chtěl ve svém příspěvku zaměřit na problémy, které cítím v rámci českého zemědělství, a začnu asi myšlenkou, že zemědělství jako takové má problémy, které si jiný podnikatel asi nedovede mimo zemědělský sektor vůbec představit. Zemědělci každoročně bojují s nepříznivým počasím, to znamená i se změnou klimatu, nejistotu přináší každoročně se měnící dotační podmínky a jsou zde i nedostatečná řešení problematiky nekalých obchodních praktik, které způsobují českým výrobcům nesrovnatelné postavení v rámci potravinového řetězce. Půdu zemědělcům zabírají průmyslové zóny, nákupní střediska a výstavba satelitních městeček. Prostor pro zemědělské hospodaření, kde mohou hospodařit, se tak rok od roku snižuje. Na venkově navíc řádí překupníci s půdou, kteří skupují pozemky a následně je buď prodávají, anebo je pronajímají za mnohonásobně vyšší sumy. Co se stalo takovým hitem, že půdu kupují spekulanti, ale i velké investiční společnosti nejenom z České republiky. Je to pro ně dobrý byznys a zemědělci na to doplácí. S cenou zemědělské půdy roste i cena pachtovného. Do toho přichází zpřísnění podmínek hospodaření při naplňování zemědělských cílů takzvané Zelené dohody, která tedy mimochodem po dnešním jednání Evropského parlamentu je zase o významný kus vpředu, dle mého názoru ke škodě nás všech, a jejíž naplňování zvyšuje neúměrné náklady v řadě oblastí a může být pro některé až likvidační. Zelená kritéria by mohla zemědělce odstřihnout od dostupných financí a nadále tak ohrozit konkurenceschopnost celého oboru, a to nejenom velkých zemědělců, ale i těch malých.

Kromě dlouhodobých problémů má za sebou zemědělský sektor několik složitých let, kdy musel čelit následkům koronavirové krize, kterou vzápětí následovala válka na Ukrajině, která stále trvá, a s tím související ceny energií, pohonných hmot, ale i hnojiv. Kritická je dnes především situace v živočišné výrobě a pěstování náročných plodin, jako jsou ovoce, zelenina, brambory či chmel, kde hrozí razantní útlum produkce. Ještě v loňském roce pan ministr, dneska už exministr Nekula sliboval, že bude prosazovat finanční pomoc, dnes je ale bohužel všechno jinak. Vládní snaha o konsolidaci veřejných rozpočtů znamená pro zemědělství, pro naše zemědělce další výrazné zhoršení podmínek. Ve svém vládním prohlášení se vláda mimo jiné zavázala poskytovat zemědělcům investiční dotace a nastavit jasná pravidla jejich čerpání. A jak je to ve skutečnosti? Vláda v konsolidačním balíčku počítá s krácením dotací u zemědělců o 10,2 miliardy korun. Zatím ale nikdo neví, kde by se přesně mělo škrtat, protože národní zemědělské dotace na letošní rok jsou pouze 2,7 miliardy korun. "V rezortu zemědělství uspoříme v příštích dvou letech přes 10 miliard, omezíme především investiční dotace," to psal zase na svém Twitteru dneska už exministr pan Nekula, a takto se dostávají informace od ministerstva k zemědělcům. Pravda, později jsme se dozvěděli, že bude zrušen i program 13, tedy podpora zpracování zemědělských produktů a zvyšování konkurenceschopnosti českého potravinářského průmyslu, jenomže i v tomto programu se to všecko seškrtalo a zůstalo v něm 230 milionů oproti předcházejícímu roku, kdy tam bylo 750 milionů. Ale i zde jsou tedy slibovaná pravidla poměrně nečitelná.

Pak tu máme vládní slib, že zemědělské podniky nebudou zatíženy zbytečnou administrativou. V příkrém rozporu s tím navrhuje vláda zastropování úlev z odvodů pro dohody o provedení práce. Vládní návrh nově stanoví dva limity pro vznik účasti na pojištění zaměstnance, který pracuje takzvaně na DPP. První limit bude stanoven pro DPP u jednoho zaměstnavatele, a to ve výši 25 % průměrné mzdy, a druhý limit bude stanoven pro vznik účasti na pojištění při souběhu více DPP u více zaměstnavatelů, a to ve výši 40 % průměrné mzdy. Pokud zaměstnanec překročí jeden či druhý limit, bude již odvedeno také pojistné. Aby opatření mohlo být kontrolováno, bude zavedena evidence všech pracovníků, příjmů z těchto dohod. Musím připomenout, že zemědělství je přitom jedno z odvětví, kde se tyto dohody používají poměrně často jak pro sezonní, tak pro nárazové práce. Vládní návrh také dramaticky zvyšuje byrokratickou zátěž nejen na straně státu, ale dle mého názoru i na straně zaměstnavatele. Bude totiž muset podávat přihlášky a odhlášky dohodářů, podávat měsíční výkazy zaměstnanců na DPP a jejich výdělků, ověřovat si, zda dohodář nepracuje i jinde, a pokud ano, kolik si tam v aktuálním měsíci vydělal, což může být také asi velmi složité. Současná praxe je mít s dohodářem smlouvu na celý rok, i když jej zaměstnavatel využívá jen nárazově, jak jsem řekl. Nyní pravděpodobně dojde ke zkrácenému opakování uzavírání smluv, aby se zaměstnanci nezobrazovali dalším zaměstnavatelům jako již zaměstnaní. Kromě nebývalého zvýšení byrokratické zátěže dojde dle mého názoru také na straně zaměstnavatele ke zvýšení nákladů. Nelze totiž počítat s tím, že by dohodáři souhlasili se snížením mzdy v případě, že překročí nastavenou hranici 40 % průměrného měsíčního výdělku.

Vláda v balíčku dále navrhuje zavést obecný limit pro osvobození ostatních příjmů, to je příjmů jiných než ze zaměstnání a z podnikání, od daně z příjmů. Navrhuje se sjednocení limitu pro osvobození ostatních příjmů v § 10 zákona o dani z příjmů na 50 000 korun a zrušení speciální úpravy příjmů z chovu včel. V odůvodnění předkladatel píše, že u navrhovaných změn lze uvažovat o pozitivním vlivu na veřejné rozpočty, neboť někteří profesionální včelaři využívají výjimku, která stanovuje fiktivní výši příjmů z jednoho včelstva, aby se jednalo o příležitostnou činnost a v režimu osvobození obsluhujících například 200 včelstev, jak říká, rozepsáno formálně na členy rodiny, a tím nedaní příjmy z chovu včel. Dané způsobuje distorzi zejména ve vztahu ke standardně podnikajícím včelařům. Dle mého názoru je toto hrubá nepravda a v podstatě urážka drtivé většiny včelařů. Podle oficiálních údajů České společnosti chovatelů, která vede ústřední evidenci včelstev, je v České republice 65 000 chovatelů včel a naprostá většina má jedno až patnáct včelstev. Chovatelů, kteří chovají více jak 150 včelstev, je u nás 150. Třetina chovatelů je v důchodovém věku, průměrný věk chovatele je 60 let. Než podávat daňové přiznání, tak se domnívám, že radši nechají přezimovat včely na medu, nebudou ten poslední med vytáčet a může to mít jenom jeden vliv pro spotřebu v České republice, a to, že vlastně bude méně medu, a docílíme toho, že se sem bude vozit med, který se nekontroluje, ať už je z Turecka, nebo z ostatních zemí, které používají daleko jednodušších kontrol než v České republice. Podle mého názoru medu bude nedostatek a využití odčitatelných položek hrozí, že velké zatížení pro daňovou správu bude mít nulový přínos.

Další připomínky se týkají Českomoravské šlechtitelské a semenářské asociace a v neposlední řadě i Unie destilatérů, s jejichž připomínkami se příslušná ministerstva asi úplně dostatečně nezabývala.

Skončím s tím, že se svými kolegy se budou snažit připravit na druhé čtení pozměňovací návrhy, kde se domnívám, že se nám podaří odstranit nedostatky a narovnat konkurenční prostředí pro české podnikatele. Věřím, pane ministře, že mé vystoupení chápete jako podporu a snahu pomoct českému zemědělství, potravinářství a též vlastně při tom, jak jsem hovořil o včelařích, i dodržování tak ceněné pestré české krajiny. Děkuji za vaši pozornost.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a poprosím paní poslankyni Ožanovou o její příspěvek. Děkuji.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji, vážený pane předsedající. Vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, děkuji všem, kteří vydrželi a jsou zde přítomni v sále v tuto hodinu.

723, co to je? Počet stran návrhu zákona. Musím říct, že to opravdu vyžaduje diskusi, takže nedivme se, že je trošku dlouhá, nicméně já se vyjádřím pouze ke třem okruhům. Ovšem když jsem to pročítala, chtěla jsem se vyjádřit k více, ale zůstanu pouze u tří okruhů.

Mám to rozděleno na ty kapitolky. Nejprve kapitola s názvem příspěvek vlády k šedé ekonomice - hotovost nade vše. Rozhodla jsem se vrátit v čase do 25. listopadu. loňského roku. Tehdy jsem se vyjadřovala ve třetím čtení k tisku 177 týkajícímu se zrušení evidence tržeb. Já si dovolím citovat část svého tehdejšího vystoupení i s ohledem na to, co čtu v tisku, co se týká placení v hotovosti a podobně. Takže cituji z listopadu loňského roku: "Jedním z důvodů, proč drobní prodejci a restaurace v malých obcích vůbec zvažovali bezhotovostní platby, bylo povinné zavedení EET, a tím vynucený krok nějaké úrovně digitalizace." Připomínám, že digitalizace je rovněž vlajkovou lodí této koalice. "Nejen dle mé osobní zkušenosti, ale také dle zkušenosti mého okolí především v pohostinství existuje část podnikatelů odmítajících platby kartou. O tom ostatně hovořilo hodně mých kolegů přede mnou. Ostatně má osobní zkušenost je taková, že již nyní v českých a moravských lázeňských městech nepoobědvám bez pohotovosti. Po zrušení EET lze předpokládat, že se tato chytrá podnikatelská praxe přesune i do dalších obcí a měst. Jenže tyto podniky se neobejdou bez širší sítě bankomatů v jejich okolí a právě to se týká především menších obcí, kterým se snažíme pomoci." Takto situaci nekomentuji já, ale Ondřej Kozák, výkonný ředitel společnosti Euronet ČR. "Podle nedávného výzkumu společnosti STEM/MARK pro poskytovatele bankomatů Euronet vyplývá, že pro 60 % lidí je hlavním důvodem platby v hotovosti to, že obchodník nebere platební karty. Denně právě v hotovosti platí jeden člověk ze čtyř, čtvrtina Čechů ji také preferuje před platební kartou. Přitom polovina osob by uvítala více bankomatů v místech, kde se pohybují, 31 % oslovených ale uvedlo, že mají bankomat velmi daleko od svého bydliště." Připomínám, že již v druhém čtení návrhu tohoto zákona jsem se vyjadřovala právě k problematice bezhotovostních plateb. "Koalice měla dne 23. 6. letošního roku" - připomínám, že je to text z loňského roku - "jeden výborný argument, a to prudké zvýšení objemu bezhotovostních plateb, kdy v loňském roce to bylo zhruba 60 % a během dvou až tří let experti odhadují, že podíl bezhotovostních plateb údajně vystoupá až na 80 % všech tržeb. Ne, nejsem odborník, ale dovoluji si tvrdit, že předpokládaný růst bezhotovostních plateb, jak jej odhadují odborníci na 80 %, je chimérou, nebo prostě jen zbožným přáním. Jestliže už teď nemohu v Luhačovicích, Karlových Varech" - a jak jsem slyšela kolegu Havlíčka, i v jiných turistických destinacích - "platit kartou za oběd, zcela jistě se situace zrušením EET nezlepší. Pokud budu chtít opět trávit dovolenou v naší krásné zemi, tak nejprve budu muset do bankomatu vyzvednout velký obnos nebo mít řádně zmapovánu síť bankomatů v místě rekreace. Myslím si, že zrušení EET plateb bezhotovostní styk nejen přibrzdí, ale i zastaví, nebo dokonce obrátí opačným směrem." Konec citace.

Ano, souvisí to s daňovým balíčkem. Asi jsem prognostikem nebo vědmou - anebo používám pouze zdravý selský rozum. Budu citovat ještě jednu větu ze svého loňského projevu. Citovaná věta: "Očekávám totiž příklon k šedé ekonomice, zvýšenému počtu hotovostních, nikde neevidovaných transakcí, z nichž však je zcela zřejmé, (že) daně fakt odváděny nebudou." Já jsem si na toto vzpomněla především, když jsem četla různé tiskoviny v poslední době, například po filmovém festivalu v Karlových Varech se z internetu dozvídáme, že tam nešlo platit kartou. Na Twitteru jsme se dozvěděli, že velká taneční show v Ostravě Beats for Love - nikde se nedalo platit kartou. Pardon, pouze ve VIP zóně, takže jenom VIP mohli platit kartou, ale ostatní museli stát fronty u bankomatů. Dále se z novin dozvídáme, že kempy v České republice přijmou platbu ještě tak maximálně za ubytování, jinak si bez hotovosti nikdo nic nekoupí.

Navíc dnes na mě vyskočil sice včerejší komentář Istvána Léka s titulkem Cash is king. Návrat plateb v hotovosti vypovídá o snaze obchodníků opět okrádat stát na daních. Nevím, co z toho vyvozujete vy, ale já vyvozuji expanzivní rozvoj šedé ekonomiky a opravdu to na rozvoj bezhotovostního styku, jak si malovalo v loňském roce Ministerstvo financí, nevypadá. Místo účinného výběru daní tak daně zvyšujete a navíc přispíváte k růstu šedé ekonomiky.

Kapitola dvě, ta bude velmi krátká - nazývá se digitalizace ano, ale ne pro všechny stejně. Přivítala jsem návrh na digitalizaci listinných příkazových bloků. Většinou to znáte pod pojmem bloček, co vám dá policista za sklo. Ale možná digitalizace se dotýká pouze policie a celní správy. Proč nepřipravujete v této oblasti digitalizaci listinných příkazových bloků také pro kterékoliv jiné orgány, které je využívají? Když jsem si četla znění zákona s vyznačenými změnami, je samozřejmě možno používat i papírové bloky, protože ne vždycky bude možnost využití těch elektronických, nicméně domnívám se, že by všechny orgány, které využívají toto příkazní řízení, měly mít tu možnost, a nejenom policie a Celní správa - takže digitalizace jenom pro někoho. Navíc je tam samozřejmě odložená účinnost do roku 2025, protože se na to stát musí připravit. Kvitovala jsem s povděkem toto zrychlení, ale nicméně opět polovičatě.

Kapitola tři - už budu končit, kolegové, už se můžete těšit - kážou vodu, pijí víno. Dle důvodové zprávy je navrhováno snížení objemu finančních prostředků na platy ve správě o 2 % v návaznosti na snižování agend státu včetně organizačních složek státu a příspěvkových organizací a v souladu se strategií konsolidovat veřejné finance vláda sníží výdaje na provoz jednotlivých ministerstev, centrálních vládních institucí, čímž se demonstruje závazek začínat sami u sebe. Dojde k celkovému snížení užších provozních výdajů o 5 % na každém rezortu.

Po přečtení těchto informací z důvodové zprávy jsem si vzpomněla na budovatelské období této vlády - mnoho požadavků na funkce, ale málo míst. Tato vláda od začátku svého vládnutí deklaruje, jak bude na státní správě šetřit. Přitom je to právě ona, která od prvního dne ve funkci zřizuje bezhlavě další a další místa pro své věrné. Ihned po převzetí moci touto vládou došlo například na Úřadu vlády k navýšení počtu o 74 osob. Jednalo se o nové ministry a jejich osobní aparát. Vyvstává otázka, což takhle konsolidovat zrušení ministerstev nově vzniklých na základě nutnosti uspokojit koaliční partnery? Jen si vzpomeňte na minulý rok, kdy koalice protlačila novelu zákona o státní službě. Proč o tom mluvím? Protože opět došlo k navýšení počtu manažerských pozic - ne těch výkonných, které potřebujete na Úřadu práce a jinde, ale těch manažerských. Dříve bylo v zákoně o státní službě omezení možnosti každého ministra mít pouze dva náměstky člena vlády, tehdy takzvané politické náměstky. Jak je tomu nyní po úspěšné novele a odmítnutí jakéhokoliv zastropování počtu pozic náměstků? Ministr může mít ze zákona svých politických náměstků, kolik chce a kolik rozpočet unese. Ano, slyšela jsem o gentlemanské dohodě, že budou maximálně tři, ovšem zastropování skutečně není a tato dohoda se může kdykoliv změnit. To však nemění nic na faktu, že zadarmo to dělat fakt nebudou, a v dalším volebním období se s nějakou dohodou na počtu náměstků asi všichni rozloučí. Opravdu nešlo předejít hospodářským ztrátám a zastropovat počet náměstků? V důvodové zprávě říkáte, že začnete u sebe. Fakt? Fakt ne! Kážete vodu, pijete víno! Pro své věrné budujete pracovní místa i nová ministerstva.

Ještě jsem zapomněla na jednu věc: očekávám značnou úsporu na provozu Ministerstva zahraničních věcí, pokud se inspiruje vrcholnými ústavními činiteli a při diplomatických kontaktech namísto předmětů reprezentujících Českou republiku a její výrobky a podobně bude věnovat svým protějškům trička s příslušným potiskem. Jen doufám, že na nich nebude Made in China! Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, paní poslankyně, a dalším z přihlášených je pan poslanec David Pražák.

 

Poslanec David Pražák: Dobrý večer. Já to vezmu hodně zkráceně, protože tady hodně už padlo, a já bych se chtěl spíš zeptat na takové dvě tři věci, asi pana ministra financí, který tady na to zůstal sám. Já jsem se předtím opravdu trošku těšil, když tady byl pan Marian Jurečka, že se zeptám jeho, protože se to týká i jeho, potažmo nového pana ministra zemědělství. Teď to nemyslím nijak špatně, ironicky, ale myslím, že se nás to týká.

Tři věci. Zvýšení daně z nemovitostí: my máme trošku strach jako zemědělci v tom, že se nám to projeví v ceně nájmu. To, že jsme loňském roce víceméně už měli problém s tím, že se zavedla redistributivní platba na první hektary, tak se zvedly veškeré nájmy v České republice, a samozřejmě se to potom ve finále promítne v cenách potravin nebo produktů, které zemědělci vyrábějí. A máme samozřejmě strach, že toto zvýšení daně z nemovitostí se promítne nějakým způsobem dál do produktů, které zemědělci dělají, a zda by nebylo na zvážení ten koeficient nějakým způsobem pro zemědělskou půdu a lesní pozemky změnit třeba v pozměňovacích návrzích. To je jedna věc.

Druhá věc by mě zajímala, co vás vedlo k tomu, že chcete měnit podmínky na dohodu o provedení pracovní práce, ta dépépéčka, protože si myslím, že to fungovalo. Za prvé to používají jak pro sezonní pracovníky, tak i různé spolky a tak dále, co už říkal kolega Kott, tak si myslím, že to fungovalo. Vlastně nemusel nikdo nikoho nikam přihlašovat, odhlašovat. Jednalo se o to, že za toho člověka zaplatil jednou za měsíc daň, dal mu nějakou mzdu a myslím si, že to bylo bez jakékoliv administrativní zátěže. V tuto chvíli ten návrh, jak tam je, si myslím, že bude zbytečně veškerý personál, ať už administrativní v té firmě, anebo i samostatně to bude mít vliv na finance, protože někteří, třeba když já to vezmu z toho zemědělského sektoru, někteří si nechávají dělat účetnictví a samozřejmě tyto operace, které bude pro ně někdo dělat, si nechá zaplatit, tak jestli to opravdu bude takový přínos, který stojí za to, abyste měnili věc, která podle mě funguje? To je druhá věc.

A třetí věc se týká trošku životního prostředí. Proč jste dali do zvýšené sazby DPH palivové dřevo, štěpku a peletky, když z jedné strany tady podporujeme kotle - ať už naše vláda, nebo vaše vláda - kotle šetrné k životnímu prostředí, a na druhé straně jim zdaníme to, co do toho kotle sypeme, aby ho nakrmili a fungoval? Myslím si, že pro normální rodinu to může být docela zásadní, protože když si vezmete, že - nevím, jestli dneska peletka stojí 10 korun kilo plus minus, ať se to dobře počítá, při spotřebě 50 metráků za rok v rodinném baráku, máte to 5 000 ročně, které z nich dostanete navíc na zvýšení DPH, než kdyby to bylo v té snížené sazbě. To je další věc.

A poslední taková asi drobnost: proč jsou kytky v květníku s jiným DPH než kytky řezané? Děkuji. Netvrdím, že bych odpověď očekával hned, ale třeba v průběhu nějakých dalších hodin i zítra, pokud budete na něco odpovídat, tak bych docela rád, kdybychom nějakou odpověď dostali. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a já zde vidím reakci - s faktickou pan ministr Stanjura.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Odpověď na otázku číslo tři je, že jeden z těch druhů je klasifikován jako potravina.

Odpověď na otázku číslo dva. Problém je, že to, o čem vy mluvíte, to znamená standardní dohoda o provedení práce, se nijak nemění, dokonce ten limit se zvyšuje. My směřujeme k jednotnému inkasnímu místu, a abychom mohli mít jednotné inkasní místo, budeme muset individualizovat všechny platby za firmu. Jinými slovy, abychom to byli schopni rozúčtovat, nebude stačit jako dneska, když firma pošle například sociální pojištění nebo daň ze závislé činnosti jako sumu, a bude se to muset psát: Novák Jan tolik, Novák Petr tolik, Novák Karel tolik a podobně. Dohody o provedení práce jsou v této chvíli hlášeny i pro ukrajinské uprchlíky, takže to není nový prvek. Bavme se ještě o byrokracii. Já si umím představit, že to upravíme. Můj názor je, že by stačilo měsíční hlášení, že bychom je nemuseli přihlašovat a odhlašovat. Problém je takový, že objem DPP je obrovský, několik desítek miliard, a naprostá většina je osvobozena od platby sociálního a zdravotního pojištění. Jsou nemalé případy, kdy ti lidé mají příjem 50 až 60 tisíc měsíčně, a přitom neplatí žádné pojištění. To se samozřejmě netýká toho, co vy jste popisoval. Tam je dneska 10 tisíc a ten limit bude přibližně, ono to bude navázáno na průměrnou mzdu, zhruba 12 v této chvíli, takže tam dojde k mírnému navýšení.

Dotaz číslo jedna v této chvíli nejsem schopen odpovědět, zda se daň z nemovitostí promítne v nájemních smlouvách. K tomu nemám dostatek informací, abych vám na tento dotaz odpověděl, ale buď se poradím s kolegy, nebo během příštích dnů tu odpověď dodám.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. S faktickou už nechce reagovat pan kolega, takže můžeme jít k dalšímu, a to je paní poslankyně Monika Oborná.

 

Poslankyně Monika Oborná: Děkuji za slovo, pane místopředsedo, tak už se blížíme do finále. Vezmu to velmi svižně a začala bych - dalo by se říct - již dneska legendární větou pana premiéra Fialy: "Nebudeme zvyšovat žádné daně. Tečka." Na tuto větu lákal pan premiér Fiala své voliče, a jak to dopadlo? Dopadlo to tak, že máme na stole vládní návrh na nejvyšší zvýšení daní v novodobé historii České republiky, a to o 73 miliard korun ročně.

Všichni vidíme, že česká ekonomika nevzkvétá. Ekonomika naší země nevykazuje žádné známky růstu. Klesají příjmy domácností a jejich spotřeba. Ekonomika tak stále výrazně pokulhává a vláda namísto stimulačního balíčku předkládá balíček, který bychom spíše mohli nazvat stagnačním, neboť negativně ovlivní jak podnikatelské, tak i spotřebitelské nálady i chování v příštích letech.

Očekávala bych, že vláda bude mít snahu zvýšit důvěru v ekonomiku. Místo toho servírujete jenom škrty, zvyšujete daně, ceny a odvody. Slibujete škrtat desítky miliard dotací, které ale stát buď vůbec nemá, nebo na ně mají jejich příjemci nárok ze zákona. Jako příklad lze uvést dotace na podporované zdroje elektřiny. V konsolidačním balíčku je novela zákona o podporovaných zdrojích energie, která státu umožní podporu snížit, už se ale neříká, že by se jednalo o retroaktivní krok, který by byl okamžitě napaden u soudu nebo mezinárodních arbitráží, neboť by došlo k porušení principu ochrany již nabytých práv a porušení závazků státu. Ještě horší než v případě dotací na podporované zdroje elektřiny je to s dotacemi v ostatních rezortech a výsledkem je chaos na ministerstvech a zděšení všech příjemců dotací, kteří nyní absolutně nevědí, s čím mohou počítat.

Tvrdíte, že navrhujete přehledný, srozumitelný a jednoduchý systém, na kterém lidé vydělají, protože, cituji, "celkově se vybere na DPH méně, lidé budou platit méně". Tak to je snad pravda, ale možná jenom z té první poloviny. Zatímco zvýšení DPH o 2, respektive o 6 % většinou dodavatel promítne do ceny hned, v případě snižování sazeb to zdaleka jisté není. Potravináři mají přijít o dotace, takže si výpadek budou chtít kompenzovat. Zemědělci budou navíc platit vyšší daň z nemovitostí, respektive zemědělské půdy, ať už ji vlastní, nebo ji mají propachtovanou. Do cen potravin budou muset promítnout též zvýšené náklady práce z dohod o provedení práce, které balíček také zavádí. I kdyby tedy obchodníci chtěli snížení DPH na potraviny o 2 % do cen promítnout, půjde proti tomu zvýšení cen jejich dodavatelů. Důsledky vlastních kroků pak předpokládám, že budete zase svádět na zemědělce, potravináře, řetězce.

Na závěr bych chtěla říct, že postupná konsolidace veřejných financí je nepochybně důležitá, ale je k ní potřeba přistupovat především v době hospodářského růstu. Česká ekonomika se však nyní nachází ve stagnaci, možná přímo v recesi, a pětikoalice opakuje učebnicové národohospodářské chyby, které známe z období vlád ODS a ministra financí Miroslava Kalouska.

Tento způsob konsolidace veřejných financí v žádném případě nepodpořím, a pokud tento stagnační konsolidační balíček protlačíte přes odpor opozice, budete to vy, kdo se bude muset veřejnosti zpovídat za všechny negativní hospodářské i sociální dopady, které vaše špatná politika způsobí. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a prosím dalšího z řádně přihlášených - pan poslanec Tomáš Helebrant.

 

Poslanec Tomáš Helebrant: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, kolegové, kolegyně, probíráme daňový balíček a asi nebude překvapením, že nejsem příznivcem podstatné části jeho parametrů. Vláda chce do rozpočtu více peněz, ale to nemůže obstát ve chvíli, kdy vládou nezvládnutá inflace přinesla sama o sobě obrovské množství neplánovaných příjmů. O tom, jak nečinností vlády trpí senioři, o tom se tu už mluvilo hodně, ale kroky vlády negativně dopadají i na mladé, které se teď pětikoalice chystá zdanit ještě víc. Přitom investice do mladých by měla být investicí do budoucnosti naší země. Pětikoalice hned v prvním roce své vlády snížila slevu na jízdné pro studenty a teď přichází další rána - zrušení slevy na studenta, tedy slevy, která má studentům alespoň částečně finančně ulevit. Máme tisíce studentů, kteří po dobu studia musejí spoléhat jen na sebe, a z různých důvodů jim nemohou finančně pomoci rodiče anebo prarodiče. To, že musejí více pracovat, aby mohli financovat svoje studium, z nich ale nedělá příživníky. Letní měsíce jsou ideální příležitostí pro studenty, jak si přivydělat. V praxi nejčastěji volí zaměstnání na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti. Od příštího roku ale musí počítat s tím, že se podmínky zdanění brigád zhorší. Jak to může udělat vláda, která má ve svém čele bývalého rektora veřejné školy, je opravdu zvláštní.

Daní, která dopadne ale na nás na všechny, je zvýšení daně z nemovitostí. Tento nápad je na tomto celém jeden z těch nejtragičtějších i proto, že to byl právě pan ministr financí Stanjura, který vedl předvolební kampaň s heslem: Zvyšování daně z nemovitostí nepřipustíme. My vám tyto vaše výroky ale budeme stále připomínat, protože jsou přesným příkladem vašeho arogantního podvodu na voličích. Jak to s vašimi sliby, a hlavně s vaší schopnosti vládnout dopadlo a dopadá, to vidí dnes bohužel všichni. Zvýšení daně z nemovitostí navíc neustále provází zmatky v tom, jak to s ní nakonec bude, komu půjde, případně jakým podílem.

Víte, ten váš balíček je z většiny prostě na hlavu postavený. Česká ekonomika je v recesi a pětikoalice opakuje učebnicové chyby, národohospodářské chyby - zvyšování daní, tlumí spotřebu a investice. Tímto způsobem se z krize nevykoupíme. To, co tu chcete prosadit, je největší zvýšení daní v novodobé historii České republiky, tedy v naprostém rozporu s vaším programovým prohlášením. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane poslanče, a nyní paní poslankyně Taťána Malá.

 

Poslankyně Taťána Malá: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené paní poslankyně, páni poslanci, já bych se velmi ráda ve svém krátkém vyjádření k projednávanému daňovému balíčku také vyjádřila, a to především z pohledu jeho dopadu na studenty a mladé lidi. Včera jsme tu diskutovali o tom, jak se tato vláda staví k důchodcům, ale je tady potřeba si také říct, že pětikoalice plánuje také mimořádné zdanění studentů, a je tedy patrné, že žádná skupina obyvatel si tady už před vládou nemůže být jistá. Bohužel z toho, jak se stavíte k podpoře studentů a mladých lidí, je patrné, že na mladé lidi prostě nemyslíte. Z toho, co předkládáte, je zřejmé, že vláda svou deklarovanou fiskální konsolidaci založila a povýšila jenom na zdražování a rušení výhod těm občanům, které si vybrala, ať už jsou to mladí, nebo důchodci.

Hned v prvním roce své vlády jste snížili slevu na dani - už to tady říkal - slevu na jízdné pro studenty, to říkal už kolega Helebrant. Původní sleva na jízdné byla 75 % a vaše vláda se rozhodla ji snížit o 25 procentních bodů, tedy na úroveň 50 % z plné ceny. Tento škrt je razantní a v zásadě jen pro rozpočty studentů, případně jejich rodin.

Další naprosto zásadní věc je zrušení slevy na studenta, tedy slevy, která má studentům aspoň částečně finančně ulevit. Ročně si student soustavně připravující se na budoucí povolání může odečíst 4 020 korun, tedy 335 korun měsíčně. Podle Ministerstva financí využívají tuto slevu jen ti studenti, kteří vydělávají víc než 205 600 korun ročně, což odpovídá průměrnému měsíčnímu výdělku 17 100 korun. Jenže, pane ministře, nad 17 000 měsíčně si nevydělávají jenom ti, kteří mají podle vás údajně zneužívat systém vysokoškolského vzdělávání... (Poznámka ministra Stanjury.) Ale řekl, pane ministře! V této zemi jsou tisíce studentů, kteří se po dobu studia musí bohužel spoléhat jenom na sebe, z různých důvodů jim nemohou pomáhat rodiče nebo prarodiče, a to, že musí více pracovat, aby mohli vůbec financovat svoje studium, z nich nedělá příživníky a ani ty, kteří ten systém zneužívají. (Opět poznámka ministra Stanjury.) Jistě, pane ministře, ale mohl jste to říct na té tiskové konferenci, místo níž jste seděl na shakespearovských slavnostech, tak tady na mě prosím nepokřikujte!

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Já bych poprosil, řekněme si to poté, co případně skončí paní poslankyně.

 

Poslankyně Taťána Malá: Děkuji. Už můžu?

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Pokračujte, prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Taťána Malá: Děkuji. (Komentář ministra Stanjury.)

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Prosím oba kolegy, máme 10 minut nebo 14 minut, už to vydržme. Paní poslankyně, pokračujte a poprosil bych pana ministra, když bude mít jakoukoliv připomínku, poté s faktickou, případně s přednostním.

 

Poslankyně Taťána Malá: Já počkám, až se pan ministr vypovídá.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: A prosím také, paní poslankyně, už to dohrajme. Děkuju.

 

Poslankyně Taťána Malá: Vůbec nerozumíme tomu, jak může vláda říkat, která má ve svém čele bývalého rektora vysoké školy, jak může mít takový přístup, protože podle mého názoru, pokud má ministr školství nebo ministr financí informace o tom, že ten systém je zneužíván, tak máme řešit skutečný problém toho zneužívání, a ne rušit benefity poctivě pracujícím studentům, které naše země potřebuje, protože 17 100 korun měsíčně určitě není příjem, který by stačil na úhradu nákladů studentů na potraviny, nájem, kolejné, učební pomůcky, energie nebo dopravu. Navíc jsou vysoké školy zpravidla ve větších městech, kde je život finančně náročnější.

Vláda dnes brojí proti studentům na vysokých školách, zdražuje jim život na kolejích, ruší jim slevy na dani, a pokud to takto bude pokračovat, tak se to projeví ve sníženém zájmu našich mladých lidí studovat. Přitom podíl vysokoškolsky vzdělaných v naší populaci 25 až 4 je jedna z nejnižších v celé Evropské unii. Letní měsíce jsou ideální příležitostí pro studenty, jak si přivydělat, a v praxi nejčastěji volí zaměstnání na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti. Od příštího roku ale musí počítat také s tím, že se podmínky zdanění brigád zhorší. Zejména nízké zdanění u hrubé odměny do limitu je hlavním důvodem atraktivity pracovních dohod, jenže vládní pětikoalice se rozhodla zpřísnit podmínky při dohodách o provedení práce a i tento krok, podobně jako zrušení slevy na studenta, může mít negativní vliv na finanční situaci mnoha mladých lidí. U dohod o provedení práce zůstane zachován příjem bez pojištění u jednoho zaměstnavatele, nově se však bude na výdělek na DPP pohlížet jako na jeden celek, nehledě na to, že pochází z dohod od více zaměstnavatelů.

Dalším zásahem do peněženek mladých lidí, kteří si založili rodinu, má vlastně být to, že přijdou o školkovné. O tom tady už proběhla také debata. Nevidíme, že by vláda motivovala mladé, aby studovali. Stát získává ze vzdělané populace řadu pozitivních vedlejších efektů, nicméně také to, že vláda se rozhodla zrušit podporu stavebního spoření, jen potvrzuje přístup, který vláda směrem k mladým lidem zvolila.

Já už to zkrátím. Ještě řeknu snad toto, že podle posledních čísel řada studentů v České republice se v posledních letech potýká také s nárůstem duševních potíží. Jedním ze způsobů, jak to řešit podle odborníků, je také - a jak zvládat stres ze studia - jsou sportovní aktivity. Bohužel i v tomto případě se vláda rozhodla dát najevo, že si nejen u mladých neváží příliš duševního ani fyzického zdraví, protože se rozhodla zvýšit DPH na sport o 2 procentní body.

Myslím si, že z uvedeného je skutečně patrné, že nejen důchodci, ale také mladí lidé jsou skupinou lidí, které si bohužel tato vláda vzala na paškál, a je potřeba říct, že se toho nebojí, bohužel.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a s přednostním právem se přihlásil pan ministr. Prosím.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Myslím si, že když někdo o mně lže, že mám právo se bránit. Já jsem nic takového neřekl, nikoho jsem z žádného zneužívání neobvinil. Zamáčkl bych slzu, paní poslankyně, prostřednictvím pana místopředsedy. Kolik je hrubá mzda, na které se dneska dá uplatnit sleva na studenta? Kolik je to ročně? Můžete nám to říct? 26 800, 2 233 korun měsíčně hrubého. Všechno nad to je dneska zdaněno 15% sazbou. Proč jste to tedy nenavrhli, když si myslíte, že je to správně, za osm let, kdy jste vedli Ministerstvo financí? Ani jeden návrh v této oblasti jste nepředvedli. My jenom rušíme nesystémovou výjimku, která se týká příjmů mezi 206 a 232 tisíci. Do 206 000 ročně to zůstává stejné, nad 232 000 ročně to zůstává stejné, jediná nesystémová výjimka - vysvětlete mi, proč uprostřed toho intervalu je těch 26 800 hrubého. Já žádnou logickou úvahu nevidím. Myslím si, že základní sleva je akorát. A rozuměl bych tomu, já bych to nepodpořil, kdyby někdo řekl bez limitu. Tomu se dá rozumět, to má nějakou logiku, to jste ale za osm let nenavrhli. To za prvé.

Za druhé, DPH na sport se nezvyšuje, to jsou vstupenky na sport. No, to se přece nebudeme přít, jestli je to sportování. Když bude Jakub Janda, když jsem mu fandil a on skákal, tak to nebylo DPH, DPH bylo na vstupence. Já jsem nesportoval., já jsem se díval a fandil, sportovali ti sportovci. To znamená, to není žádná pravda a myslím si, že je třeba si ujasnit, o čem vlastně mluvíme, jaké DPH.

Mluvila jste asi omylem, že se zvyšují daně u DPP. No, ty se nezvyšují, ty zůstávají stejné. Bavíme se o sociálním pojištění, a ten problém, já jsem ho popsal. Vám připadá normální, že má někdo padesátitisícový příjem a neplatí sociální pojištění? Jak je to fér vůči těm, kteří mají nižší příjem, nemají 50 000 měsíčně nebo 40 000 měsíčně a sociální pojištění platí? Tak myslím si, že ten systém by měl být přiměřeně fér. Zvyšujeme tu částku u jednoho zaměstnavatele z 10 na 12, neomezujeme počet, pokud bude větší počet DPP s celkovou nižší částkou, tak se žádné sociální pojištění platit nebude. Taky jsou případy, kdy to lidi používají dlouhodobě, a ono je to doběhne. A to není dobré ani pro společnost, protože nakonec mají nízké důchody a chodí pro sociální dávky tím, že neplatili to sociální pojištění. To je problém, to není vůbec zaměřeno na studenty. To je podle mě chybná interpretace, ale kdo chce, tak tam vidí něco, co v tom skutečně není.

A pan premiér by se určitě hájil sám. Myslím si, že by ho měli hodnotit také bývalí rektoři. Je divné, že je bývalý rektor. Pan premiér byl velmi úspěšný rektor. Myslím, že vy byste to měla vědět, že byl velmi úspěšný rektor Masarykovy univerzity a bezesporu všechny své profesní zkušenosti uplatňuje i ve své politické kariéře.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a mám zde faktickou poznámku, paní poslankyně Malá. Prosím.

 

Poslankyně Taťána Malá: Děkuji, já jenom, pane ministře, vám připomenu ten váš výrok, co jste tedy řekl: "Pokud si student na brigádách vydělá více než 206 000 ročně, tak si každý z nás může odpovědět, jestli člověk, který tuto roční částku vydělává, skutečně studuje, nebo je jenom zapsán na studia, aby čerpal různé výhody. Tečka.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Je zde faktická, pan ministr.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: No, každý z nás - vy jste z toho učinila závěr, vy osobně, že každý z nich to zneužívá, to je celé. Já jsem nikoho neobvinil, já jsem řekl, že každý z nás si může udělat obrázek, záleží na každém z nás, jaký obrázek si udělá. Ale vy jste se vyhnula odpověď na to, proč je tam jenom těch 26 000 hrubého. My navrhujeme zrušit nesystémovou daňovou výjimku, která se týká příjmů studenta mezi 206 a 232 tisíci hrubého měsíčně. Pokud někdo si vydělává, jak se říká, že potřebuje víc, 233 000 a víc ročně, tak se pro něj nemění vůbec nic, vůbec nic se nemění. Pokud si někdo vydělává do 206 000, nic se nemění. My z objemu této slevy, a čím menší objem, tím ta sleva vlastně má menší význam v celkovém daňovém systému, víme, že množina těch, kteří se přesně trefí mezi 206 a 232 tisíc, je mimořádně nízká, malá, a podle mě nemá cenu mít takovou daňovou výjimku. Já jsem říkal, mně by logiku dávalo, kdybyste podporovali, že to studenti mají osvobozeno bez limitu, ale nic takového jste nikdy navrhli, takže celá debata o tom, jak údajně pod vedením bývalého rektora ztěžujeme život studentům, se týká pouze té úzké skupiny studentů, kteří mají roční příjem hrubého mezi 206 a 232 tisíci. Kolik jich je? Asi když tak bojujete, tak asi víte, kolik jich je, A ti, kteří berou 233 tisíc anebo 235 tisíc nebo 240 nebo 250, za ty už nebojujete, to je vám jedno, že těm se nic nemění.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Faktická poznámka, paní poslankyně Zuzana Ožanová. Máte slovo.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji, vážený pane předsedající. Já jsem ráda, že pan ministr i v tuto dobu reaguje, a možná já bych navázala na to, jestli bych ho poprosila o reakci na ten bod dvě, co jsem říkala, to se týkalo těch příkazových bloků, které vlastně umožňujete digitalizovat jenom pro policii a pro Celní správu. Skutečně nedáte pozměňovací návrh, ten by toto umožnil pro více orgánů státní správy? Já bych byla ráda za odpověď, jestli byste mohl, pane ministře, nebo zda mám tento pozměňovací návrh připravit sama. Pardon.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Pan ministr Stanjura.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Popravdě řečeno, nevím, ta iniciativa přišla z Ministerstva financí, když jsme hledali úspory, nějakou smysluplnou digitalizaci. Já se tomu určitě nebráním, ale musíme promyslet, o jaké orgány by se do jednalo, zda by na to byly připraveni od 1. ledna. Samozřejmě když to dám jako možnost, nikoho tím neohrozíme. Já to vůbec nevylučuji. Tak veďme o tom debatu, není v tom žádný zlý úmysl, není v tom žádný úmysl někoho z toho vyloučit. My jsme s tím přišli z Celní správy, pak se k tomu přidalo vnitro a policie. Nikdo zatím další, až na vaše dnešní vystoupení, nenavrhoval, ať to rozšíříme. Já to určitě zadám, ať se na to kolegové podívají, nevidím v tom žádný problém, a pak už je skoro jedno, kdo to podá. Když se shodneme, že to má smysl a že je to dobře, tak se nemusíme přetahovat. Pokud bude třeba připravit legislativní text, nabízím buď naše legislativce, nebo z vnitra, aby tam nebyla žádná legislativní chyba.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Máme poslední dvě minuty. Řádně přihlášený je ještě pan poslanec Kamal. Farhan. (Smích.) Vidíte, že se to snažím prodloužit, abyste už nemusel začínat, máme poslední minutu.

 

Poslanec Kamal Farhan: Já samozřejmě začnu, ale asi se k tomu zítra vrátím. Já jsem si připravil nějak projev, který jsem během dnešního dne změnil, a změnil jsem ho proto, že pan ministr Stanjura tady řekl jednu větu, která mě zaujala, a ta věta byla: Vrátíme se k datům. Takže ten můj výstup se bude týkat dat. Týká se dat, která se týkají léků, která se týkají DPH a těch zmatků vlastně, který jsou vztaženy k těmto lékům. Já bych začal tím, že ministr zdravotnictví řekl, že uspoří při změnách DPH 3,2 miliardy korun. Toto opakovaně říkal ve svých vystoupeních. Neříkal to jenom on. Toto je... už je konec. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Ano, já bych vás přerušil. (Potlesk.) Chtěl bych poděkovat všem za korektní průběh a přerušuji tímto 71. schůzi do zítřka do 9 hodin. Přeji všem dobrou noc.

 

(Jednání přerušeno v 00.00 hodin.)

 

Následující část projednávání bodu pořadu schůze

Aktualizováno 9. 4. 2024 v 15:37.