Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Mikuláš Bek: Vážená paní místopředsedkyně, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, děkuji za tu otázku. Vlastně je to naše tradiční společné téma s panem profesorem Raisem, neboť léta jsme navštěvovali mezinárodní fóra o kvalitě vysokého školství a také občas konference o hodnocení kvality vysokých škol pořádané v národním kontextu, a já sdílím starost o tohle téma.

My dokážeme samozřejmě relativně dobře hodnotit vědecký výkon našich institucí a ta metodika se dále kultivuje - a ta nám dává určitý základ pro pohled na vysoké školy, ale pravdou je, že pokud jde o hodnocení výuky, pedagogické činnosti, tam jsme na mnohem tenčím ledě, a myslím si, že obecně se hledají obtížněji nástroje, které by nebyly vystaveny vysoké míře subjektivity, nebyly by pouze průzkumy veřejného mínění, ale byly by postaveny na nějaký pevnější základ.

Já si nicméně myslím, že se v této věci v poslední době přece jenom dějí určité posuny, byť nenaplňují úplně představu o jakémsi objektivizovaném hodnocení těch škol, ale péče o kvalitu výuky se na vysokých školách, zejména od přijetí novely vysokoškolského zákona v roce 2016, přece jenom dostala na části škol více do popředí v souvislosti s institucionální akreditací, a samozřejmě záleží hodně na nastavení jednotlivých vysokých škol, jak dobře dokážou zhodnotit ve vnitřních procesech hodnocení i kvalitu pedagogické práce.

Já se osobně domnívám, že je důležité, abychom znovu otevřeli debatu o zákonném zakotvení péče o kvalitu na vysokých školách. Již jsem pověřil předsedu Národního akreditačního úřadu Roberta Plagu koordinací přípravy věcného záměru - zatím ve velmi pracovní verzi zákona - který by se podobně jako třeba v Rakousku věnoval speciálně kvalitě ve vysokém školství, protože v řadě zemí je speciální zákon, který upravuje tuto problematiku. Během léta budeme na tom věcném záměru dále pracovat. Budu rád, když k tomu budeme otevírat diskusi i na parlamentní půdě. Zatím nejsem pevně rozhodnut o tom, že je to nezbytný krok, ale zdá se mi rozumný, rozumné je minimálně zahájit tu debatu a na stole je několik otázek. Je to fungování Národního akreditačního úřadu, míra, s jakou se může věnovat také evaluaci výuky, třeba na místě na jednotlivých univerzitách. Jde samozřejmě o kapacity i personální, které se účastní hodnocení kvality, ale myslím si, že tady je namístě zvýšené úsilí - přece jenom postavit hodnocení kvality vysokých škol na pevnější základ, i novelou buď stávajícího zákona, nebo přijetím zvláštního zákona, jak je to v některých zemích.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a vnímám zájem o doplňující dotaz. Prosím.

Poslanec Karel Rais: Spíš než dotaz to bude apel, protože sdílím podobný názor, že když je tady novela vysokoškolského zákona, nebo když tady bude někdy na podzim snad, tak že bychom se mohli tady tímto zabývat. Je otázka, když vezmeme ty vzory ze Západu, myslím tím třeba konkrétně Británii, kterou znám velmi dobře, v podstatě vlastně jde o zakotvení nějaké organizační jednotky, která je součástí rektorátu, která tohleto hodnotí. Tím směrem jsem toto směřoval. Na druhou stranu je samozřejmě možné, že výzkum, který kdysi před x lety končil vznikem NAÚ, že by se mohlo diskutovat dál, jestli úloha NAÚ bude na úrovni centra, anebo půjde dolů, ale jde o to, aby hodnocení kvality proběhlo úplně dolů.

Čili toto bych považoval za důležité. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji, už není zájem o další reakci.

Přistoupíme k další interpelaci, kterou přednese paní poslankyně Lenka Dražilová.

Poslankyně Lenka Dražilová: Moje interpelace je na téma Dotační titul pro osobní asistenci.

Vážený pane ministře, já bych chtěla na úvod poděkovat za to, že ministerstvo konečně vyhlásilo aspoň nějaký mimořádný dotační titul pro rok 2023, který ale řeší jen malou výseč sociálních služeb, a to terénní sociální služby osobní asistence. Opravdu si toho cením, protože jako člověk, který se sociálnímu tématu věnuje dlouhodobě, vím moc dobře, v jak těžké situaci jsou ti, kteří se starají o lidi s nejtěžším postižením. Já s vámi dokonce i souhlasím, že je to krok k individualizovanému systému, který tolik potřebujeme. Podle odhadů ministerstva se může jednat až o 1 800 osob, u kterých je zavedena služba osobní asistence. A co ti ostatní?

Do skupiny B dotačního titulu měla být zařazena i pečovatelská služba. Jsme znovu u toho, že tyto služby jsou velmi podobné, a v novele zákona by je bylo dobré už konečně sloučit, jak po tom volá většina krajů. V pečovatelských službách už jsou zastoupeni klienti, kteří potřebují péči víc než 80 hodin. Jako příklad uvedu Jihomoravský kraj, kde máme registrovaných 16 osobních asistencí v rozsahu 200 úvazků v přímé péči a 49 transformovaných pečovatelských služeb v rozsahu 790 úvazků v přímé péči. Mě velice mrzí - a je to patrné z komunikace na sociálních sítích - že jste se nechal inspirovat lidmi z obecně prospěšné společnosti Asistence a panem Krásou z Národní rady osob se zdravotním postižením. Aby bylo jasno, já jim to nevyčítám, svoji práci dělají skvěle. Chápu, že platí, kdo se stará, ten má. Nicméně v případě ministerstva bych očekávala, že bude mít dost expertů, kteří budou schopni korigovat nátlak určitých skupin, aby se nevytvářely dvě, nebo dokonce více skupin zdravotně postižených.

Chtěla bych proto vysvětlit, proč se upřednostňují pouze klienti v jednom druhu služeb a v pečovatelské službě budou muset klienti (Předsedající: Čas.) i nadále plně hradit vyšší počet hodin (Předsedající: Čas.) z vlastních zdrojů.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Bude odpovězeno v souladu s jednacím řádem písemně.

Nyní přistoupíme k interpelaci paní poslankyně Maříkové. Prosím.

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážený pane ministře, vláda, ve které jste ministrem, měla ve svém programovém prohlášení, že bude chránit životní prostředí, přírodní zdroje krajiny, přírody, biodiverzitu a klima bude klíčovou prioritou vlády, která bude prosazována v úzké spolupráci mezi ministerstvy životního prostředí, zemědělství, průmyslu a obchodu, dopravy a místního rozvoje a po konzultaci se sociálními partnery.

Státní podnik Lesy České republiky pokácel stromy z dob Marie Terezie bez povolení a proti vůli vědců a místních. K vykácení několika hektarů lesa došlo v evropsky významné lokalitě východní Krušnohoří. Mluvčí Lesů České republiky v médiích potvrdila, že v oblasti Litvínova a Telnice skutečně došlo k nelegální těžbě dřeva. Šlo přitom o mimořádně zachovalé, přes dvě stě let staré buky, které tvořily původní druhovou skladbu lesa. Těžba zasáhla nejen unikátní starý les, ale také místní biotop zvláště chráněných živočichů. Lesy České republiky si sice v prosinci 2020 zažádaly o možnost kácení, ale nečekaly na povolení od úřadů.

Nový ministr zemědělství se ještě své funkce nechopil, pan premiér tady také ne, tak se obracím na vás: Jak je možné, že státní podnik nedodržuje zákony, a jakým způsobem spolu vůbec komunikuje Ministerstvo zemědělství, pod které Lesy České republiky spadají, a Ministerstvo životního prostředí? A pane premiére, budete iniciovat vládě opatření, která zamezí ničení lesů? Děkuji. Tedy pane ministře, pardon.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a nyní vystoupí pan ministr životního prostředí Petr Hladík. Prosím, ujměte se slova.

Ministr životního prostředí ČR Petr Hladík: Vážená paní předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, krásné dobré odpoledne. Samozřejmě, problematika starých lesů je záležitost, kterou se Ministerstvo životní prostředí ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství intenzivně zabývá. Mohu podotknout jak naši komunikaci na pracovní úrovni, tak velké jednání za účasti Vojenských lesů, Lesů České republiky, které se uskutečnilo 21. 6. letošního roku. Je rozhodně naším zájmem chránit rozsah biodiverzity a zajistit řešení oblasti například starých bučin. Samozřejmě ta lokalita, o které se zmiňujete, já to považuju za velmi nešťastnou záležitost, hovořil jsem o tom také tento týden s paní starostkou Litvínova a samozřejmě tuto záležitost komunikujeme i mezi našimi rezorty jako takovými. V této oblasti aktuálně probíhá mapování a příprava vyhlášení Chráněné krajinné oblasti Krušné hory. Kompetentním úřadem k povolování, respektive vyjadřování se je v oblasti EVL Krajský úřad Ústeckého kraje, respektive na území národní přírodní rezervace je to potom Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky. Děkuji. ***