Pro mnoho těhotných zaměstnankyň je přesčasová práce i důležitým zdrojem vytváření úspor před odchodem na rodičovskou a mateřskou dovolenou, které mnohdy přinášejí právě pro rodiny dost výrazný propad příjmů. Nehledě na to, že zákaz přesčasové práce lze obcházet prací načerno, anebo jsme zpátky u nepojištěných pracovních dohod nebo dohod mimo pracovní poměr. Nevytvářejme tedy další zdroj pro mimozákonné jednání a upravme tuto věc tak, aby byla legální.

Navrhujeme tedy, aby zaměstnavatel nesměl těhotným zaměstnankyním práci přesčas nařídit, obdobně jako zaměstnankyním a zaměstnancům, kteří pečují o dítě mladší než jeden rok, což je také součástí zákoníku práce, ale aby ji naopak mohli vykonávat v případech, kdy se tak dobrovolně rozhodnou a dohodnou se zaměstnavatelem. Děkuji vám za podporu tohoto návrhu. Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní poslankyně. Nyní s faktickou je přihlášen pan poslanec Brázdil. Prosím, vaše dvě minuty.

Poslanec Milan Brázdil: Promiňte, mně to nedá, já ještě musím vystoupit. Já jsem osobně mluvil s Milanem Kubkem, prezidentem České lékařské komory, a mluvil jsem po telefonu s Martinem Engelem, šéfem Lékařského odborového klubu. Jim vůbec nevadí ta čtyřiadvacetihodinová služba, ba naopak. Ale co jim vadí, je navýšení té přesčasové práce. A je teda - aspoň cituji toho Martina Engela - ochoten dát okamžitě podnět někde k soudu a podobně. Ještě jednou: nevadí jim čtyřiadvacetihodinová služba. Ta je v souladu s odborovou organizací, protože ty odbory vlastně pomůžou, aby lidi zůstali s rodinou, aby si mohli, když to jde, tu práci odsloužit naráz a ne po dvanáctkách. Já jsem vám to chtěl jenom říct, že toto prosím nelžu, mluvím pravdu, osobně jsem mluvil s Kubkem a po telefonu s Martinem Engelem. Tak nevím, s kým jednal pan ministr! S jakými odbory nebo s kým vůbec to projednával.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Do rozpravy je přihlášen... Pardon, ještě s faktickou pan ministr Jurečka.

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Jako jenom zareaguju, protože abychom si úplně přesně rozuměli, ta výjimka, o které mluvil tady pan kolega Brázdil, tak ta dneska v zákoníku práce je obsažena, tady je možné mít delší směny než 12 hodin, je možné mít dneska směnu v těch oblastech, které v té výjimce jsou definovány, 16 hodin, a do těch 24 hodin je nutno dopočítat ještě tu přestávku, která tam je nutná. Takže my tuhle možnost v českém právním řádu máme a samozřejmě je na zaměstnavatelích, jak s ní nakládají a jak ji využívají. Představa, že dáme 24 hodin souvislé práce bez nároku na odpočinek, tak toto možné není. Ale to, aby byla směna delší než 12 hodin, v tom případě, v tom součtu, to znamená 16 hodin, může tady být směna.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. A nyní do rozpravy je přihlášen pan poslanec Kaňkovský. Prosím, máte slovo.

Poslanec Vít Kaňkovský: Vážená paní místopředsedkyně, vážení členové vlády, kolegyně, kolegové, dovolte mi, abych se ve třetím čtení ještě také vyjádřil ke zde dneska již diskutovanému pozměňovacímu návrhu pod písmenem C. Týká se to té další dohodnuté práce přesčas pro zdravotnictví.

Já bych tady chtěl trošku opravit ctěného kolegu Brázdila. Mě velmi mrzí, a budu se o tom ještě zmiňovat, že lékařské odbory - a já si jich velmi vážím, jsem jejich členem mnoho, mnoho desítek let, nebo dvě desítky let určitě... Ten institut další dohodnuté práce přesčas nepřináší žádnou další práci pro ty lékaře. Tady se nenavyšuje žádný objem přesčasové práce, pouze se legalizuje. Teď z těch výzkumů, které jsou v posledních dnech mnohokrát v mnoha médiích zveřejňovány, byla to anketa mladých lékařů a některé další, tak skutečně z nich vyplývá, že objem přesčasové práce českých lékařů a dalších zdravotníků je opravdu enormní. Ale to všichni víme. A také všichni víme, a už to tady zaznělo od kolegy Janulíka, že to je problém 30 let v této zemi. A trošičku bychom se za to měli stydět všichni, kteří už tady nějakou dobu sedíme, že jsme to nedokázali vyřešit.

Ale mrzí mě na lékařské odbory, že tady šíří paniku a nepravdivou informaci, že ten institut další dohodnuté práce přesčas nám přinese pro lékaře nějakou další práci přesčas. Ne, oni budou sloužit tak jako doposud, akorát že už nebudou obcházet zákoník práce na hraně zákona podávanými dohodami o pracovní činnosti anebo nějakými dalšími, jak to tady nazval kolega Miloš Janulík, fintami. To znamená, my pouze dostáváme tu přesčasovou práci do legálního rámce. To znamená, neděsme tady ty lékaře, protože tak to prostě není a není to pravda.

Já bych chtěl jenom ještě zmínit s tímto pozměňovacím návrhem, správně to tady zaznělo, skutečně je to jenom dočasné opatření, musíme se velmi snažit, a já jsem o tom mluvil i s panem ministrem zdravotnictví - jestli nezačneme okamžitě velmi intenzivně jednat, aby se ta situace změnila, tak tady za pět let budou stát naši nástupci a budou řešit úplně ten samý problém.

A chtěl bych říci z praxe, pracuji s mladými lékaři a vím, že jejich situace dneska není moc dobrá, že oni skutečně mají pohled na svět trošičku jiný, to znamená, oni mají právo na soukromý život, oni mají právo na to, aby objem té přesčasové práce nebyl tak veliký jako v minulosti.

Kolega Janulík se tady zmiňoval o tom, co s tím můžeme dělat. Ano, musíme doplnit stavy zdravotnického personálu. To se bez nějaké lepší motivace k tomu vykonávat práci ve zdravotnictví neobejde. To znamená, budeme muset ty mzdy nastavit výše, bez toho se to neobejde. Stejně tak v té přesčasové práci. A tady chci říct, že institut té další dohodnuté práce přesčas je dohoda. Dohoda mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Tady je velká možnost pro odbory, protože těch 25 % přesčasů je sice dáno zákonem, nicméně zákon připouští další možnosti, jak ocenit tu přesčasovou práci formou odměn a podobně. To znamená, tady je pro odbory velká možnost, jak se realizovat.

A potom k těm dalším opatřením směrem do budoucna. Jsou to velmi obtížná politická témata. Potřebujeme zefektivnit péči a například v těch pohotovostních službách omezit její zneužívání, protože pokud my máme nastavený 24/7 365 dní v roce, že v podstatě děláme neomezenou medicínu, nejsme schopni to personálně usloužit a musíme se rozhodnout, jestli to do budoucna budeme schopni, nebo nebudeme schopni. Je to politicky velmi obtížné.

A potom se můžeme samozřejmě bavit i o těch nástrojích, které mají některé státy na západ od nás. Ano, můžeme se usnést na tom, že uzákoníme smluvní platy, kde bude nějaký objem přesčasové práce přímo v té smlouvě. Ale neříkejme si, že tím ten problém úplně vyřešíme. Protože pořád musí dojít k tomu zefektivnění péče, protože jinak ten lékař tam stejně ty přesčasy bude mít, akorát to přikryjeme tím smluvním platem. To znamená, nějaké možnosti, jak k tomu dospět, máme, ale primárně musíme dostat více peněz do zdravotnictví ve smyslu i ocenění zdravotníků a musíme nějakým způsobem zefektivnit zdravotní péči. O moc víc těch možností nemáme.

Tedy ten navržený institut další dohodnuté práce přesčas je provizorní, dobrovolné opatření, nikoho nějakým způsobem nebude ruinovat. A to říkám se vší odpovědností k svým kolegům, lékařům a lékařkám, kterých si velmi vážím. Děkuji vám za pozornost.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nyní s faktickou poznámkou vystoupí pan poslanec Juchelka a připraví se pan poslanec Janulík. Prosím, máte slovo.

Poslanec Aleš Juchelka: Já moc děkuji za slovo. My primárně podpoříme samozřejmě tu transpozici evropské směrnice, aby to šlo dál. Jenom si vždycky tak povzdechnu, protože to je vždycky jenom tady otázka těch zdravotníků, ale ty přesčasy se dějí i například v sociálních službách i v dalších odvětvích. A já se domnívám, že pokud to má být primárně - a pan kolega Kaňkovský, vaším prostřednictvím, to tady říkal, že to je vlastně nějaká dohoda napříč výborem pro sociální politiku, ale samozřejmě hlavně výborem pro zdravotnictví, tak mi tady skutečně chybí, protože se tady bavíme o tom, jak to řešit do budoucna, že tady máme pětileté přechodné období, aby nám k tomu něco více tady řekl pan ministr zdravotnictví Válek. A já se domnívám, že když tady máme takovýto velmi důležitý bod, který se, bych řekl, z drtivé většiny týká zdravotnictví víc než těch sociálních služeb, tak bych tady očekával, že nám tady třeba nějakou vizi předloží.

My jsme udělali usnesení na výboru pro sociální politiku i díky paní zpravodajce Marii Jílkové - tímto jí moc děkuji - které bohužel neprošlo, aby se připravil nějaký plán do konce roku, jakým způsobem právě tady u zdravotníků, ale třeba do budoucna i u sociálních služeb to řešit, nějak to konsolidovat a nějakým způsobem se k tomu postavit. Takže vedle pana ministra Jurečky - a říkám, že to znovu podpoříme - bych tady očekával, že se tady postaví pan ministr Válek a skutečně bude mít na to nějaký názor za Ministerstvo zdravotnictví. ***