(pokračuje Karel Havlíček)

74.
Návrh poslanců Marka Výborného, Marka Bendy, Vlastimila Válka,
Aleše Juchelky a Aleše Dufka na vydání ústavního zákona, kterým se mění
Listina základních práv a svobod, ve znění ústavního zákona č. 162/1998 Sb.
a ústavního zákona č. 295/2021 Sb.
/sněmovní tisk 276/ - prvé čtení

Stanovisko vlády bylo doručeno jakožto sněmovní tisk 276/1. Prosím, aby předložený návrh uvedl za navrhovatele pan poslanec Aleš Dufek. Pan předseda Michálek ještě předtím? Ano, pane předsedo.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Já bych chtěl jenom navrhnout změnu zpravodaje, aby to místo mě byl pan poslanec Kolář. Je to po dohodě, tak aby sledoval i úvodní vystoupení zástupce předkladatelů. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Ano, beru na vědomí. Zpravodajem bude tedy pan poslanec Kolář. Musíme hlasovat. Přivolám ještě kolegy a kolegyně z předsálí...

 

Tak pojďme hlasovat. Budeme hlasovat o zpravodaji, a to panu Kolářovi místo pana Michálka.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování číslo 124 je přihlášeno 139, pro bylo 122, proti nikdo. Výsledek: přijato.

 

Nyní tedy prosím za navrhovatele pana poslance Aleše Dufka.

 

Poslanec Aleš Dufek: Dámy a pánové, dovolte mi, abych poměrně velmi stručně uvedl sněmovní tisk číslo 276. Je to návrh skupiny poslanců, mimo jiné pana Marka Výborného, Marka Bendy, pana Vlastimila Válka, pana Aleše Juchelky a dalších, který směřuje ke změně Listiny základních práv a svobod ve znění ústavního zákona č. 162/1998 Sb. a ústavního zákona č. 295/ 2021 Sb. Abych jakýmsi způsobem omezil určité emotivní záležitosti a věc co nejvíce zkrátil, budu pouze citovat tři odstavce z důvodové zprávy.

Takže nejdříve: Rodina a rodinný život ze své podstaty náleží do bytostně soukromé a autonomní sféry života člověka. Rodina ovšem zároveň nenahraditelně a v podstatě výlučně plní několik funkcí takového významu, že bez ní není život lidské společnosti jako celku vůbec myslitelný. K těmto funkcím, které rodina přirozenou cestou naplňuje, náleží zejména funkce reprodukční, zajišťující reprodukci a generační výměnu obyvatelstva, funkce socializační, zajišťující všestrannou výchovu dětí, funkce sociálně-ekonomická, to je fungování rodiny jakožto svébytného a soběstačného ekonomického celku, a funkce regenerační a podpůrná, jejíž podstatou je vzájemná sounáležitost, poskytování citového zázemí a emoční i materiální podpora mezi jejími členy. Rodina proto nutně představuje základní jednotku společnosti a nezastupitelný prvek triády jednotlivec - rodina - společnost. Každý historický pokus odbourat některou z funkcí rodiny a přenést ji na jinou entitu je znám svými škodlivými důsledky pro jednotlivce, zvláště pro dotčené děti i pro společnost, a současně konečným neúspěchem takových snah.

Jádrem takové rodiny je manželský svazek muže a ženy. Zakotvení manželství jakožto v zásadě trvalého svazku jednoho muže a jedné ženy, kolem něhož vzniká rodina a který je primárním sociálním prostředí, v němž jsou plozeny a vychovávány děti, ale vedle toho také zajišťovány potřeby stárnoucích rodičů a tak podobně, je v našem civilizačním okruhu pevně přítomno již několik tisíc let. Jeho nepochybnými zdroji jsou především chápání manželství jako dlouhodobého a původně posvátného právního svazku vznikajícího za stanovených podmínek vždy mezi ženou a mužem v římském právu, stejně jako postupné prosazení se monogamického svazku ve starověkém Izraeli a přítomnost manželství muže a ženy coby nerozlučitelné svátosti v křesťanství na základě Nového zákona.

Právní institut manželství - trvalého svazku ženy a muže - byl v novější době jako samozřejmý přejat a včleněn do všech velkých evropských kodifikací soukromého práva, vznikajících na základě přirozenoprávních, popřípadě římskoprávních doktrín v 19. a 20. století a lze na něj jistě nahlížet jako na součást přirozeného práva. Tato zcela mimořádná tradice právního institutu manželského svazku zajišťuje, že uvedené vnímání a vymezení pojmu manželství, to je trvalého svazku jedné ženy a jednoho muže, je navzdory některým tendencím posledních několika málo let hluboce společensky i právně prověřeno a zakořeněno.

Myslím, že tohle takhle asi na úvod stačí. Některým z vás děkuji za pozornost. Ještě bych si dovolil podotknout, abychom pak v rámci hlasování o tomto tisku hlasovali rovněž o prodloužení lhůty k projednání tohoto návrhu o 60 dnů.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Zaznamenávám si návrh na prodloužení o 60 dnů. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení, pan poslanec Kolář.

 

Poslanec Ondřej Kolář: Dobrý večer. Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Budu velmi stručný, nebudu tady zdržovat. Tento tisk považuji za jakousi reakci na ten tisk, který jsme probírali jako předešlý, tedy manželství pro všechny. Tímto návrhem obsaženým ve sněmovním tisku číslo 276 navrhuje skupina poslanců upravit Listinu základních práv a svobod v jejím článku 32 tak, že by bylo do budoucna de facto znemožněno uzavírání sňatků stejnopohlavními páry.

Současné znění té části Listiny základních práv a svobod, která je navržena změnit, zní - je to tedy čl. 32 odst. 1 věta první: "Rodičovství a rodina jsou pod ochranou zákona." Navrhovaná změna pak má nahradit spojku "a" čárkou a za slovo "rodina" vložit slova "a manželství jako svazek muže a ženy". Nové znění by tak bylo: "Rodičovství, rodina a manželství jako svazek muže a ženy jsou pod ochranou zákona." Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. A já tímto otevírám obecnou rozpravu, do které se přihlásili v tuto chvíli tři. Poprosím paní poslankyni Šebelovou. Nevidím ji zde nikde. Jedu další, dávám zatím nakonec. Poprosím paní poslankyni Lesenskou. Paní poslankyně Lesenská je zde, vidím ji. Máte slovo.

 

Poslankyně Vladimíra Lesenská: Děkuji, vážený pane předsedající. Vážené kolegyně, kolegové, podle článku 32 Listiny základních práv a svobod jsou rodičovství a rodina pod ochranou zákona. Dále je zaručena i ochrana dětí a mladistvých. Rodiče, kteří pečují o děti, pak mají právo na pomoc státu. Článek 32 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech uvádí, že rodina je přirozenou a základní jednotkou společnosti a má právo na ochranu společnosti a státu. Dle článku 10 Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech se požaduje poskytnout jí nejvyšší možnou ochranu a pomoc zvláště k jejímu založení a po dobu, kdy odpovídá za péči a výchovu nezletilých dětí. Do této oblasti je zahrnována i ochrana dětí garantovaná i Úmluvou o právech dítěte. Ochrana rodiny vychází z vnímání rodiny jako základní a přirozené jednotky společnosti. Rodina sama není nositelem základních práv, je však institutem, jehož prostřednictvím jsou chráněna.

Cílem předkládaného návrhu novely Listiny základních práv a svobod je doplnit ochranu rodiny na úrovni ústavního pořádku zakotvenou článkem 32 hlavy čtvrté Listiny základních práv a svobod o ochranu jednoho ze základních stavebních prvků úplné rodiny, jímž je manželství muže a ženy. Sociologická encyklopedie konstatuje, že manželství je relativně trvalé, emocionální, intelektuální a sexuální soužití a společné hospodaření muže a ženy stvrzované dosud určitou institucí - církví, státem. Společenským účelem manželství je založení rodiny. To je nejobecnější charakteristika manželství, kterou jsem dohledala. Je možné vymezit manželství přesněji tím, že poukážeme na jeho společenskou funkci, na bližší určení vztahů mezi manželi, na jeho fungování v rámci platných právních norem a podobně. Je tedy možná definice manželství ze zorného úhlu sociologie, práva, ale i etiky a sexuologie a dalších věd.

SPD dlouhodobě klade důraz na podporu tradiční rodiny, a tím i manželství, neboť je to právě rodina, kdo poskytuje ideální formu pro výchovu dětí a je z hlediska ústavy formou chráněnou. Ústavní ochranu manželství znal již český ústavní pořádek v roce 1920. Byla obsažena již v ustanovení § 126 ústavní listiny Československé republiky z tohoto roku. Ale tato ochrana je známa i v dalších státech, hlavně středoevropského prostoru, ale nejenom v něm.

Pro mě i pro SPD je rodina základem a středobodem veškerého dění. Je základem, základním kamenem společnosti, ve které funguje jednotlivec, rodina, společnost. Žijeme v prostoru, chcete-li v civilizačním okruhu, ve kterém je manželství a rodina daná historicky a pevně přítomna několik tisíc let. Všeobecná deklarace lidských práv v článku 16 odstavce 3 konstatuje, že rodina je přirozenou a základní jednotkou společnosti a má nárok na ochranu ze strany společnosti a státu.

Naprosto se ztotožňuji s důvodovou zprávou k tomuto tisku, ve které se dočteme: "Je posláním státu, aby zároveň respektoval autonomii a vnitřní život rodiny a současně rodinu uznával, poskytoval jí ochranu, napomáhal jí v nesnázích a přitom zejména všestranně podporoval dosažení takové její podoby, která nejlépe odpovídá osvědčenému a zažitému ideálu funkční rodiny naplňující přirozenou cestou všechny její soukromé i společenské úlohy. Jádrem takové rodiny je manželský svazek muže a ženy." V návrhu ústavního zákona je stanovená účinnost od 1. 1. 2023. Předpokládám, že se jedná o překlep, nicméně je nutné účinnost v průběhu dalšího projednávání tisku změnit.

SPD podporuje ochranu manželství jako svazku muže a ženy v rámci Listiny základních práv a svobod. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, paní poslankyně. A prosím paní poslankyni Kláru Kocmanovou. Máte slovo.

 

Poslankyně Klára Kocmanová: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, tento návrh má za cíl ukotvit v ústavním pořádku manželství jako svazek muže a ženy. Za Piráty považujeme takovou právní úpravu za nadbytečnou, protože nijak náš právní řád nezlepší, nikomu nepomůže, nijak nevyřeší žádný palčivý společenský problém. Taková právní úprava navíc neznamená ani potvrzení současné situace, naopak celou situaci a postavení stejnopohlavních párů může ještě zhoršit. Bylo by to poprvé od vzniku České republiky, kdy dojde v oblasti práv stejnopohlavních párů k negativnímu vývoji. Byl by to velmi špatný signál vůči mladým lidem, pro které stále na mnoha místech naší země není jednoduché být sám sebou. Ostatně podle posledního průzkumu CVVM se téměř polovina naší společnosti domnívá, že přiznání k homosexualitě způsobí problémy se soužitím v jejich obci nebo městě.

Zakotvení manželství jako (svazku) muže a ženy nemá v ústavě žádná ze západních zemí. Všechny země na západ od nás, s výjimkou Itálie, mají ve skutečnosti již uzákoněno manželství pro stejnopohlavní páry. Naopak se ukazuje, že země, které k ústavnímu zakotvení manželství jako svazku muže a ženy přistoupily, jako je Slovensko, Maďarsko nebo Rusko, se u toho nezastavily. Vede to k dalším konzervativním návrhům, jako je zásadní omezování práv na umělé přerušení těhotenství nebo úplný zákaz změny pohlaví u dospělých osob s lékařskou diagnózou nesouladu těla. Já věřím a doufám, že touto cestou se v Česku vydat nechceme.

Rozumím tomu, že někteří z vás jsou proti manželství pro všechny. Ve výborech se budeme bavit o konkrétních parametrech zákona, který jsme před chvílí posunuli do druhého čtení. Pokud bude i váš názor po tom projednání negativní, tak prostě hlasujte jako u každého jiného zákona proti. Není kvůli tomu ale důvod měnit českou ústavu. Proto vás prosím, zamítněme navrhovanou změnu tak zásadního dokumentu, jako je Listina základních práv a svobod, neboť jak jsem již zmínila, tato změna nikomu nepomůže a naopak může životy mnoha lidí ještě zhoršit. Proto dávám návrh na zamítnutí sněmovního tisku 276 již v prvním čtení. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Poznamenávám si návrh na zamítnutí. A nyní poprosím, aby vystoupila paní poslankyně Michaela Šebelová. Byla tam faktická, ta mi naskočila s nějakým zpožděním ale, tak se omlouvám, protože přesně v momentě, kdy jsem říkal, tak naskočila. Já se omlouvám. Pan poslanec Haas.

 

Poslanec Karel Haas: Děkuju mnohokrát za slovo. Já teď opravdu zareaguju faktickou, tak jak se má, na svoji předřečnici, ctěnou kolegyni Kláru Kocmanovou, prostřednictvím pana předsedajícího. Mě mrzí odkaz na tři ústavy, které zjevně zase trošičku naznačují, jak kdyby ten návrh, který nyní projednáváme, byl řekněme nedemokratický nebo konzervativně národovecký nebo něco takového. Vy jste, paní kolegyně, použila odkaz na slovenskou úpravu, maďarskou úpravu a ruskou úpravu. Pokud si přečtete hned úvod důvodové zprávy, tak si myslím, že mezi zeměmi, které mají podobnou úpravu, a bylo by férové je jmenovat, je celá řada naprosto demokratických států, Německo, Polsko, Itálie, některé pobaltské země a tak dále. Tak mě jenom mrzí, když tady opravdu do této hodnotové věci v České republice vnášíme takový ten prvek pohledu na východ, kdy ten, kdo řekněme podporuje tento návrh, byl proti návrhu manželství pro všechny, je opravdu nálepkován směrem k východu. Tak to není a myslím, že je férové, aby tady zazněly případně všechny ty ústavní... nebo všechny ty ústavy všech zemí, všech demokratických zemí, které jsou v důvodové zprávy zmíněny. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. A nyní už tedy paní poslankyně Šebelová. Jsme v obecné rozpravě. Máte slovo.

 

Poslankyně Michaela Šebelová: Děkuji vám za slovo, vážený pane předsedající. Vážení členové vlády, vážené kolegyně a kolegové, já svůj projev opravdu velice zkrátím vzhledem k tomu, že mám radost, že předchozí bod byl poslán do dalšího čtení, a za to vám velice děkuji. Přesto mám potřebu říct při projednávání ústavního zakotvení manželství jako svazku muže a ženy, že považuji za velmi důležité připomenout základní principy, na kterých celý náš ústavní pořádek stojí.

Už samotná preambule ústavy, našeho základního zákona, proklamuje, že jsme jako občané odhodláni budovat, chránit a rozvíjet Českou republiku v duchu nedotknutelných hodnot lidské důstojnosti a svobody jako vlast rovnoprávných a svobodných občanů. A hned první článek Listiny deklaruje, že lidé jsou svobodní a rovní v důstojnosti i v právech. Rovnost je tedy jedna ze základních hodnot, na základě kterých celá naše společnost funguje. Podle principu rovnosti by se všemi jednotlivci bez ohledu na jejich rasu, pohlaví, sexuální orientaci nebo jakoukoliv jinou charakteristiku mělo být zacházeno s důstojností a respektem. Proto, přestože chápu, že mnozí z vás máte problém s tím, aby manželství byl svazek někoho jiného než jenom muže a ženy, tak ano, ale pojďme to vyřešit v jiném zákoně než v ústavě. Prosím, pamatujte na to, že lidská práva jsou nezadatelná, nezcizitelná, nepromlčitelná a nezrušitelná, nepodléhají všeobecnému mínění, náboženské doktríně ani společenským normám. Odepření práva na sňatek párů stejného pohlaví a jejich odsouvání do nižšího postavení, což by zavedení do ústavy za mě způsobilo, by nejen byl hrubě nekoncepční krok, ale byl by to krok podkopávající samotné základní principy našeho ústavního pořádku. Prosím, velmi to zvažte při svém hlasování.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, paní poslankyně. A poprosím paní poslankyni Ninu Novákovou. A ještě jenom poprosím potom pana navrhovatele Aleše Dufka, jestli by mohl v rámci rozpravy přednést návrh na prodloužení lhůty o 60 dnů. Musí to jít v rozpravě. Děkuji.

 

Poslankyně Nina Nováková: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, mám dvě poznámky.

Ta první poznámka. Jsou tady mezi námi kolegyně a kolegové, kteří si nedovedou představit společnost jinak než ve vertikálním modelu. To znamená, neexistuje pro ně představa, že jiný - jiné neznamená, že něco je lepší a horší. A opět tady zaznělo to klišé, že jestliže jsme proti tomu, aby homosexuální páry uzavíraly manželství, říkáme tím, že jsou níže. My se celou dobu snažíme vysvětlit, že to je kvalitativní odlišnost.

A druhá poznámka. Já jsem tady ve svém příspěvku dopoledne říkala, že pociťuju výraznou skepsi k těm dojemným výstupům, které tady proběhly, jak některých členů vedení Sněmovny a dalších kolegyň a kolegů, kteří říkali, že jim opravdu nejde o destrukci instituce manželství, respektive o naplnění slova manželství jiným obsahem. Teď jasně vidíme, jak vážně to mysleli.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, paní poslankyně. A vidím zde faktickou... A vy jste, pane předsedo, chtěl faktickou? (K poslanci Bendovi.) Nemáte už. Tak prosím paní poslankyni Romanu Bělohlávkovou. A poté s faktickou ještě pan poslanec Dufek. Prosím.

 

Poslankyně Romana Bělohlávková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já vím, že už jste všichni unavení a možná trošku vyčerpaní a diskuse předešlá byla hodně dlouhá, někdo je zklamaný, někdo se raduje. Ale vzhledem k relativizaci hodnot, kterou zažíváme v této době, považuji opravdu za velice důležité, aby manželství jako svazek muže a ženy opravdu bylo zakotveno v ústavě. (Odmlčuje se pro hluk v sále.)

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Poprosím všechny přítomné, jestli by se mohli ztišit. Ještě jednou prosím. Děkuji.

 

Poslankyně Romana Bělohlávková: Protože jak vidíme, tak měnit zákony není úplně snadné, ale přesto to jde, měnit ústavu už je mnohem horší a vážnější. A protože ta doba je opravdu velice složitá, těžká, nepřehledná a začíná mást pojmy a hodnoty, na kterých opravdu dlouhá staletí Evropa stála, tak v rámci zachování duševního zdraví budoucích generací bych byla opravdu velmi ráda, kdyby institut manželství zůstal v té podobě, v jaké zde ta staletí existoval, a aby to byla jistota, na kterou se jen tak snadno nesáhne, ať v téhle Sněmovně bude sedět pravice, levice nebo hnutí, která ještě ani nevznikla. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. S další faktickou poznámkou pan poslanec Dufek. Mezitím ještě přečtu rychle omluvy. Ondřej Lochman od 18 do 19.30 z pracovních důvodů, pan poslanec Dvořák od 18 z pracovních důvodů - nikoliv pan poslanec, ale pan ministr. Máte slovo.

 

Poslanec Aleš Dufek: Tak ona to snad není ani faktická poznámka. Já znovu opakuji - navrhuji prodloužení lhůty o 60 dnů pro projednání tohoto zákona.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Ano, děkuji. Já jsem vás jenom vyzval, abyste to právě řekl v rámci rozpravy.

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, nevidím již nikoho, kdo by se hlásil do rozpravy. Je zde někdo? (Poslanec Haas se hlásí.) Ano? Zase mi to zde nenaskočilo. Ale to nevadí, pojďte. Dnes mně to nenaskakuje. (S úsměvem.) Je to faktická? (Poslanec Haas ukazuje na světelnou tabuli a dodává, že řádná.) Teď už vidím, ano.

 

Poslanec Karel Haas: Děkuju mnohokrát, vážený pane předsedající. Nijak vás nezdržím, já bych se asi vešel do faktické, ale nemyslím si, že by k tomu byla určena. Já jsem se přihlásil do rozpravy proto, že patřím k těm, kteří tento návrh podepsali, tak by mně přišlo hrozně alibistické se k němu nepřihlásit. Takže to je ten důvod, proč jsem využil řádnou přihlášku. Čili k tomu návrhu se hlásím, podporuju ho a uvedu v zásadě tři jednoduché důvody. (Hluk v sále.)

Ty důvody pro mě jsou, ony hodně rezonovaly už při projednání předchozího bodu, že institut manželství -

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Já vás přeruším a poprosím levou stranu sálu. Jsme ve finále zřejmě, prosím, ještě vydržme a případně si vydiskutujme vše před sálem. Prosím ještě jednou. Děkuji.

 

Poslanec Karel Haas: Že institut manželství má v českém právním prostoru, v evropském kontinentálním prostoru ustálený obsah, význam, práva, povinnosti několik tisíc let. A ty pojmy bychom neměli měnit. Tady bych se odvolal na to, jaký příměr použil zpravodaj Aleš Dufek, že je-li něco papírem, tak z toho pod ústavním právem nedělejme něco jiného. To je ten důvod.

A proč posunutý do roviny ústavního práva? Já mám opravdu obavu z toho, že českými prostými zákony, to znamená pod ústavním právem, dojde v budoucnu k erozi institutu manželství. To je jeden důvod. A druhý důvod, tam je to právně složitější, že samozřejmě rovina podzákonného práva je mnohem náchylnější k erozi nejen s českými zákony, ale s mezinárodními právními dokumenty, ať už mezinárodními smlouvami, rozsudky různých mezinárodních soudů, ať už SLP, Soudního dvora Evropské unie a tak dále. Takže z důvodu toho, aby opravdu českým podústavním právem nebo mezinárodním právem nedocházelo k erozi pojmu manželství, to jsou pro mě ty stěžejní důvody, proč se hlásím jako jeden z podporovatelů k tomuto návrhu. Děkuju mnohokrát.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. S faktickou poznámkou se přihlásil pan poslanec Hayato Okamura. Máte slovo.

 

Poslanec Hayato Okamura: Vážený pane předsedající, vážení pánové ministři, vážené a milé kolegyně, vážení a milí kolegové, chci jenom na závěr asi možná už téhle debaty připomenout, že žijeme ve velice těžké době. Jako člen zahraničního výboru chci připomenout, že je válka na Ukrajině. Celosvětová situace je velmi těžká. Tak abychom nezapomněli na to, že vedle té otázky manželství Evropa a svět čeká také na to, že Česká republika bude politicky stabilní, že její koaliční vláda v konstruktivní spolupráci s opozicí také zůstane stabilní.

Chci vyznat, že sám, už jsem to dneska řekl, stojím za tím, že manželství je zásadně ze své podstaty svazkem muže a ženy a jinak to být nemůže. Sám budu hlasovat i pro to, o čem teď jednáme. Ale mám úctu i k těm, kteří mají jiný názor. Dneska ráno jsme se napříč politickými stranami někteří setkali k ranní modlitbě ve sněmovní kapli a sjednotili jsme se v modlitbě, i když pocházíme z vládních stran i z opozice. Tak chci připomenout to, abychom nezapomněli na to nejpodstatnější: že jde o člověka, že jde o mír. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane poslanče. A je zde přihlášena paní poslankyně Válková v rámci rozpravy. Máte slovo, paní poslankyně. Poprosím všechny o ztišení.

 

Poslankyně Helena Válková: Děkuji, pane místopředsedo. Já si myslím tentokráte, milé kolegyně a kolegové, že by mi stačily dvě minuty, ale radši tedy jsem se přihlásila, protože jak víte, já jsem v tom posledním volebním období, předcházejícím tedy tomuto, to jest v osmém, byla jednou z těch, která podpořila tuto normu, tento návrh. Já také respektuji různé názory. Koneckonců to, že jsem nestihla hlasovat, jak bych hlasovala, naštěstí to dopadlo tak, jak to dopadlo, ten předcházející návrh, tak bych tím demonstrovala i svůj současný postoj, který se vyvinul právě v průběhu té mé pozice zmocněnkyně vlády pro lidská práva, kdy jsem opravdu měla možnost se seznámit blíže s tou problematikou a víceméně dojít k názoru, že byť manželství pro všechny v řadě případů se zdá našim spoluobčanům jako zpochybnění jednoho z pilířů naší současné právní tradice a možná i kultury, tak současná společnost 21. století to takto dramaticky nevnímá.

Takže teď se pomalu vrátím k tomu tisku 276. A právě proto mně osobně připadá trošku zvláštní, že budeme za chviličku hlasovat o tom, jestli když tedy jsme posunuli do druhého čtení tisk, který, byť třeba se nemusí, jak jsem slyšela i v předsálí i v rámci neformálních debat, nakonec jednat o název manželství, tak přece jenom výrazným způsobem zřejmě dojde legislativně k zakotvení mnoha dalších práv, která stejnopohlavní páry dostanou. Tak vypadá situace podle mého odhadu v Poslanecké sněmovně, byť si myslím, že to označení manželství možná ještě nebude schválené. A v této situaci my tady diskutujeme o návrhu zakotvit v článku 32 základních práv a svobod deklaraci, že manželství je jako svazek muže a ženy.

Já si osobně myslím, že to tedy neodráží názor většinové společnosti v naší zemi, která se v posledním průzkumu veřejného mínění reprezentativním vyjádřila, že je pro manželství stejnopohlavních párů, zhruba v 58 % případů. Nicméně předkladatelé mají plné právo nereflektovat realitu současné společnosti v České republice a pokusit se tímto způsobem vlastně upevnit to dosavadní tradiční pojetí manželství jako svazku muže a ženy. Myslím, že každý z nás má v tomto ohledu výsostné právo na vývoj svých názorů v souvislosti právě s vývojem společnosti. Ne každý to ale chce udělat, a má na to také právo. Já třeba, na mě velmi zapůsobil ten fakt, že 30 států už manželství pro všechny akceptovalo, a kromě tedy takových států, jaké jsou typické, s vysokou právní kulturou v západní Evropě, tak to byla i část velmi katolické Jižní Ameriky. Španělsko, Irsko ani nezmiňuji, to už bych se opakovala. Tak za této situace my budeme hlasovat návrh, který vlastně jako kdyby se vracel někam do minulosti a měl potřebu znovu zopakovat, že manželství je svazek muže a ženy.

Dovolím si tedy položit řečnickou otázku nám všem: proč to vlastně děláme? Odpověď se nabízí: právě proto, abychom ten předcházející návrh minimálně zpochybnili, anebo přímo aspoň nepřímo řekli ne. Ale protože k parlamentní demokracii patří, a o tom jsem přesvědčená, i právo těch, kteří mají jiný názor, diskutovat o tom tisku, tak se přikláním i k tomu, že ho můžeme stejně jako ten první tisk posunout, byť vykazuje tedy značné legislativní nedostatky a jde o ústavní normu, posunout do druhého čtení s tím, že se ukáže, já to odhaduji, že v tom druhém čtení není životaschopný, protože uvidíte, že i po té právní stránce by nám tím vznikly určité problémy, na které potom v ústavně-právním výboru poukážu.

Chtěla jsem jenom vystoupit proto, že jsem nezvládla z pracovních důvodů se přesunout z Brandýsa nad Labem, kde jsem nemohla už zrušit setkání s občany, sem, využila jsem, nebo zneužila jsem toho, že jsem se přihlásila k tomuto tisku, k vystoupení k tomuto tisku. Nicméně uzavírám, že tím nedeklarujeme, pokud to posuneme do druhého čtení, tak tím nedeklarujeme nic jiného než to, že nesouhlasíme s tím, abychom v České republice podpořili ten návrh, který předcházel, to znamená zakotvení institutu manželství pro stejnopohlavní páry. Já osobně se zdržím hlasování. Ale chápu ty, kteří budou hlasovat právě s ohledem na to, aby byly rovné podmínky a start pro všechny takovéhle návrhy. A já se zdržím, protože si myslím, že ve skutečnosti jde jenom o deklaraci, nikoliv o vážně míněný návrh na změnu ústavní normy, ústavního zákona. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, paní poslankyně. Máme zde dvě faktické poznámky - paní poslankyně Nováková a poté pan poslanec Balaš.

 

Poslankyně Nina Nováková: Děkuji za slovo. Mám jenom poznámku. Jestliže jsem poslouchala dobře, tak tady zazněl takový jako výraz zkratkovitého uvažování, typický pro 21. století, do kterého se snažíme někteří posunout, a to je - když prošlo hlasováním, že návrh změny zákona občanského zákoníku půjde do druhého čtení, tím mnozí z vás, doufám, nevyjádřili, že to podpoří ve druhém či třetím čtení. Ale paní profesorka to tady řekla.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Další s faktickou poznámkou je pan poslanec Balaš.

 

Poslanec Vladimír Balaš: Děkuji, pane předsedající. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, chci jenom upřesnit to, co říkal pan kolega Haas, kterého si velmi vážím. Ani v německé ústavě v článku 6 ani v italské ústavě článku 9 není manželství popsáno jako svazek muže a ženy. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. A s faktickou poznámkou se přihlásila ještě paní poslankyně Válková.

 

Poslankyně Helena Válková: Milá paní kolegyně Nováková, Nino Nováková, vaším prostřednictvím, já si to ještě poslechnu. Možná, jak jsem se sem přiřítila, že jsem opravdu neopatrně vyjádřila něco, co jsem nechtěla vyjádřit. Skutečně si myslím, že to vzbuzuje jisté pochybnosti. A neříkám, že to tak je, že to tady diskutujeme. Ale rozhodně si nemyslím, že předkladatelé předcházejícího návrhu novely občanského zákoníku vyhráli v tom smyslu, že by tady bylo zakotvené manželství pro všechny. To se ukáže v rámci projednávání ve druhém čtení. Pokud to takto vyznělo, tak to takhle na mikrofon opravuji. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, paní poslankyně. A vzhledem k tomu, že už nemáme žádnou faktickou... (Poslanec Benda se hlásí.) Máme ještě jednu. Faktickou? Přednostní. Ano. Pan předseda. (Poslanec Benda: Normálně se hlásím.)

 

Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, vážený pane předkladateli, dámy a pánové, jsem rád, že to probíhá tak, jak to probíhá dnes, a chtěl bych říct, že chceme-li se všichni snažit o nějaký kulturní mír v této zemi, tak je nejsprávnější, aby prošla úprava partnerství, tak jak bylo včera a dnes tady předkladateli deklarováno, že netrvají na názvu manželství, aby prošla úprava partnerství, která zrovnoprávní zejména v těch veřejnoprávních otázkách homosexuální páry na úroveň řádného manželství, a současně aby prošla novela Listiny práv a svobod, která řekne, že slova mají svůj skutečný význam. Přestaneme si hrát, že slova, jak už věděl Orwell, se dají naplňovat jiným významem. Pak si myslím, že dáváme jasný signál do této země, že jsme tento problém vyřešili. Nebude to tak, jak tady zmínila ctěná kolegyně paní Válková - a já jí naprosto rozumím, vím, pod jakým tlakem těch aktivistů je - teď to ještě nebude manželství, ale za chviličku, za chviličku přijdeme s tím, že to manželství bude. Přesně tak jako se odehrálo před dvaceti lety, kdy to bylo jenom nějaké omezené registrované partnerství, a chce se stále víc a víc.

Jestli chceme dát jako Sněmovna signál o tom, že jsme připraveni zrovnoprávňovat, naplňovat právy občany této země a současně ukončovat kulturní války, pak si myslím, že je správné, aby prošlo obojí. A pak říkáme jasně, že příběh je dokončen. Jenom jsem to před závěrem tohoto hlasování chtěl říct a budu dělat všechno pro to, aby to takto, takto ve Sněmovně dopadlo. Děkuji za pozornost. (Potlesk v sále.)

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane předsedo. A vzhledem k tomu, že zde nevidím již nikoho dalšího přihlášeného, tak tímto končím obecnou rozpravu. V tuto chvíli zagonguji, přivolám kolegyně, kolegy, protože budeme hlasovat návrh paní poslankyně Kocmanové na zamítnutí předloženého návrhu. (Ťukání kartami.) Ano, je zde zájem o odhlášení. Prosím, abyste se přihlásili...

 

Budeme hlasovat o návrhu na zamítnutí.

Zahajuji hlasování. Táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 125, přihlášeno 131, pro bylo 37, proti 86. Návrh byl zamítnut.

 

A nyní se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru.

 

Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání ústavně-právnímu výboru jakožto výboru garančnímu. Navrhuje někdo přikázání jinému výboru jakožto garančnímu? Nenavrhuje, v tom případě přistoupíme k hlasování.

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 126, přihlášeno 132, pro bylo 124, proti byl 1. Přijato.

 

Konstatuji tedy, že návrh byl přikázán k projednání ústavně-právnímu výboru jakožto garančnímu výboru. Organizační výbor nenavrhl přikázat... (Hlásí se poslankyně Nováková.) Omlouvám se. Paní poslankyně Nováková.

 

Poslankyně Nina Nováková: Děkuji. Pane předsedající, já jsem respektovala, že se jedná o výbory, ale dovoluji si navrhnout, aby to mohla projednat také stálá komise pro rodinu a rovné příležitosti.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Ano, stálá komise pro rodinu a rovné příležitosti. Čili v tuto chvíli budeme hlasovat o tom, že to posuneme na stálou komisi pro rodinu a rovné příležitosti.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 127, přihlášeno bylo 129, pro bylo 116, proti 1. Přijato.

 

Má někdo ještě nějaký jiný návrh na přikázání dalšímu výboru či výborům? Nikdo nemá.

 

V tom případě budeme hlasovat ještě návrh pana poslance Dufka, který navrhuje prodloužit lhůtu pro projednání o 60 dní.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 128, přihlášeno bylo 129, pro bylo 123, proti 2. Výsledek: přijato.

 

A já tímto děkuji všem za spolupráci a připomínám, že se sejdeme zítra v 9 hodin. Děkuji.

 

(Jednání skončilo v 19.25 hodin.)

Aktualizováno 6. 11. 2023 v 15:58.