Předcházející část projednávání bodu pořadu schůze

 

(pokračuje Karel Havlíček)

62.
Návrh poslanců Josefa Bernarda, Markéty Pekarové Adamové, Olgy Richterové,
Martina Baxy a Jany Pastuchové na vydání zákona, kterým se mění
zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů,
a další související zákony
/sněmovní tisk 241/ - prvé čtení

Jak už jsem říkal, projednávání tohoto bodu jsme dnes opětovně přerušili v obecné rozpravě. Vidím, že už místa zaujali u stolku zpravodajů za navrhovatele pan poslanec Josef Bernard a jako zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Aleš Dufek.

Nyní tedy budeme pokračovat v přerušené rozpravě. My jsme přerušili vystoupení paní poslankyně Niny Novákové. Já bych ji tedy poprosil, jestli by mohla pokračovat. Současně prosím všechny přítomné v sále, aby se ztišili, případně aby si vyřídili vše potřebné mimo jednací sál. Paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Nina Nováková: Pane předsedající, děkuji. Dámy a pánové, já nebudu znovu číst celý seznam, ale jenom bych chtěla poté, co nastala pauza v mém projevu, znovu říci, že v klubu KDU-ČSL vznikl návrh, o kterém se domníváme, že plně saturuje všechny oprávněné potřeby. Zdůrazňuji slovo oprávněné, protože jsou logické a skutečně vycházejí vstříc homosexuálním párům, které jsou odhodlány spolu žít trvale a ve věrném jakémsi svazku.

To, že to nepůjde tak snadno, abychom jen tak návrh novely občanského zákoníku, se kterým přicházejí předkladatelé, že to se jen tak něco poopraví, jak tady zaznělo dopoledne, a že se tam něco doladí, kromě toho, že můžeme mít pochybnosti, co z toho je opravdu vážně míněno, tak já bych si tady dovolila demonstrovat, co všechno, pokud s pozorností přistupujeme k tomu, že chceme vyhovět homosexuálním párům, aby se jim žilo klidně a spokojeně a bez jakýchkoliv obav, tak které další zákony jsou tím dotčeny.

Skončila jsem u změny občanského soudního řádu. A to vše my máme zahrnuto v tom našem návrhu. Dále změna zákona o zvláštních řízeních soudních, dále změna exekučního řádu, změna notářského řádu, změna insolvenčního zákona, změna zákona o zahraniční službě, změna obecního zřízení a s tím souvisí změna zákona o hlavním městě Praze, změna zákona o důchodovém pojištění, a tady si myslím, že bych si dovolila doporučit vaší pozornosti, zákona o důchodovém pojištění, změna zákona o nemocenském pojištění, změna zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, změna zákona o životním a existenčním minimu, změna zákona o pomoci v hmotné nouzi. A poslední tři - změna zákona o státní sociální podpoře, změna zákona o veřejném zdravotním pojištění a změna zákoníku práce. Toto vše je zahrnuto do návrhu novely zákona o registrovaném partnerství, kde registrované partnerství nahrazujeme slovem partnerství.

V závěru bych si tedy dovolila říci, doufám, že jsem to tím také zdůvodnila, že nemohu podpořit to, aby novela občanského zákoníku šla do druhého čtení. Tím nijak nevymlouvám ostatním, aby to nepodpořili (podpořili?). Byla bych ráda, aby to bylo buď vráceno k přepracování, anebo aby to nepostoupilo do druhého čtení. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, paní poslankyně. S přednostním právem se hlásí pan poslanec Bernard.

 

Poslanec Josef Bernard: Děkuju za slovo, pane předsedající. Velmi stručně. Dámy a pánové, v souladu se širší dohodou, která byla učiněna se zástupci klubů, a k rozsahu problematiky, kterou probíráme, navrhuji, abychom prodloužili lhůtu na projednání v klubech o 60 dní. Zároveň, protože už asi nebudu mít příležitost, blíží se závěr projednávání, tak chci všem, ale opravdu všem klubům poděkovat za věcnou a až na některé výjimky i kultivovanou debatu k této problematice. Opravdu za mě osobně, já jsem byl překvapen, že jsme to takto zvládli s trochou grácie. Děkuju za pozornost.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Takže si píšu, pane předsedo - navrhnout v závěru prodloužit lhůtu o 60 dní. Děkuji.

Prosím dalšího z řádně přihlášených a to je pan poslanec Šimon Heller. Není zde, takže já si ho odmažu. Potom pan poslanec Jan Berki. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Berki: Vážený pane místopředsedo, milé kolegyně, milí kolegové, tentokrát budu trošku delší a omlouvám se, budu, což nebývá mým zvykem, více číst, a to proto, že jsem se snažil diskusi skutečně poslouchat, porozumět, vnímat, a tak jsem si psal poznámky, abych se mohl vyjádřit k těm obavám a varováním, které tu zaznívají.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Já bych poprosil všechny přítomné v sále, aby se ztišili. Ještě jednou prosím, kolegyně, kolegové. Děkuju.

 

Poslanec Jan Berki: Prosím, neberte některé mé protiargumenty jako útok. Je to skutečně zamyšlení nad tím, co jsem slyšel.

První takovou oblastí je institut manželství, jeho délka trvání a odkazy na historii. Přiznám se, že po vystoupení kolegy Haase jsem začal googlit, co na těch stélách vlastně je napsáno. Bezesporu je manželství dlouholetý institut, ale také je to bezesporu institut, jehož právní rámec se za tu dobu výrazně proměnil. A když už tu byly vzpomínány některé historické události, respektive období, respektive období pojímání manželství, myslím, že většina z nás by v některých těch etapách nechtěla žít.

Druhá otázka, která tu často zaznívá, je otázka rolí a výchovy. Myslím, že především na roli, přijmu-li tedy tento koncept a termín, na roli ženy a jejího postavení je vidět, že se mění, že to právě není něco, co je stabilní v historii, co má svůj vývoj, a já pevně doufám, že všichni ho hodnotíme jako pozitivní.

Souhlasím bezesporu s tím, že výchova je spojena se vzory. Souhlasím, že dítě se má potkávat se vzory různými. Ale děti nežijí v izolaci. Potkávají se s nimi ve své širší rodině, potkávají se s nimi v místní komunitě, ve školce, na hřišti, ve skautu, v jiných volnočasových aktivitách. A přiznejme si, že bezesporu potkávají vzory pozitivní i negativní bez ohledu na jejich orientaci. Každý z nás zná nějaké dítě, u kterého doufá, že si vzor ze svých rodičů nevezme. Protože předávání hodnot prostě nezáleží na pohlaví, orientaci dané osoby, ale na osobních kvalitách. Ze své rodiny, a to mám jednoho z rodičů nevlastního, si odnáším, že rodiče jsou milující, podporující, pečující a předávající hodnoty a že já mám být slušný, poctivý, přemýšlivý, pracovitý. A že se mám snažit, i když se mi to občas nebude úplně dařit.

V reakci na některé příspěvky bych si dovolil přečíst část vyjádření: Vytváření nediskriminujícího prostředí má navíc příznivý vliv na celou společnost, nejen na ty jedince, kterých se bezprostředně dotýká. Na základě odborných poznatků bychom tak na závěr rádi shrnuli, že obavy o dobro dětí vyrůstajících se dvěma matkami nebo otci jsou neopodstatněné a otevření institutu manželství stejnopohlavním párům může mít pozitivní dopad na obavy zejména mladých leseb a gayů z přijetí v rodinách či kolektivu a na jejich celkové duševní zdraví. - Což bylo stanovisko, respektive závěr stanoviska, který byl sepsán dětským psychologem a členem katedry psychologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a výzkumníkem z katedry sociologie Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, které spolupodepsalo například Prezidium Asociace manželských a rodinných poradců České republiky, Výbor profesní komory sociálních pracovníků, Aliance náhradních rodin České republiky, předsedkyně Odborné společnosti praktických dětských lékařů České lékařské společnosti, vedoucí lékař oddělení dětské a dorostové psychiatrie Psychiatrické kliniky Fakultní nemocnice Brno, primářka oddělení dětské psychiatrie Thomayerovy nemocnice, a mohl bych v tomto výčtu pokračovat dál.

Předposlední otázkou je otázka tradic křesťanských konzervativních hodnot. Několikrát tu vlastně zaznělo, co je napsáno v zákoně, a já jsem si položil otázku, kdo před uzavřením manželství čte ten občanský zákoník? Proč vlastně lidé vstupují do manželství? Tipuji, že většina to považuje za přirozenou další etapu a zároveň úroveň, ve smyslu vyšší úroveň, svého vztahu. Vyjadřují si tím nejen cit, svou úctu, ale také veřejně přijímají své závazky k sobě vzájemně, a bezesporu je také to, že manželství a jeho institut chrání manžele vzájemně a tam, kde jsou děti, také jejich děti. Duhové rodiny existují. A tady bych připomněl slova předsedy Senátu Parlamentu České republiky, který říkal na konferenci včera: Tím, že existující jev nebudeme chtít popsat, nepřestane tento jev existovat.

Dovolte mi také, abych se podělil o jednu osobní historku z farnosti. Po jedné mši jsme měli setkání na faře a jedna farnice ke mně přišla a říká: Ty jsi ten poslanec - ona je tedy dlouholetá pěstounka - měla bych pro tebe pár podnětů právě k pěstounství. Domlouvali jsme termín a ona mi pak říkala: A proč si nevezmeš také nějaké dítě? A já nevěděl, co o mně ví nebo neví, tak jí říkám: Víš, v mé situaci to není úplně jednoduché. A ona mi na to říká: A proč? Vy gayové umíte být také dobří rodiče. A já na to říkám: Ten můj problém je ale v tom, že na takovouhle věc já nechci být sám. A současná úprava například by pořád ale neřešila situaci, i kdybych na to nebyl sám, co se stane, pokud by se se mnou něco stalo. Tím chci jen deklarovat, že ten přístup k tomu, samozřejmě že můžete uvádět příklady jako krajní, extrémní, nebezpečné, ale myslím si, že ten přístup u většiny lidí stejně jako v běžných rodinách je prostě zodpovědný.

V souvislosti právě s řekněme podstatou manželství jako důrazem na vztah například hovořil také evangelický farář, nemocniční kaplan. Například v jejich církvi tu diskusi zcela vážně vedou a právě na ochranu jak farářů, kteří chtějí žehnat stejnopohlavním párům, tak těch, kteří nechtějí. Říkají, že je to možné. Nikomu to nenakazují a nechávají na každém, aby zvážil, co považuje za důležité. Což mimochodem ukazuje, že ta diskuse je skutečně v té společnosti, a to i v té společnosti křesťanské.

David Cameron jako konzervativní premiér ze Spojeného království prohlásil, a tady si dovolím zase parafrázovat: Konzervativci věří ve vztahy, které nás zavazují. Věří v to, že společnost je silnější, když se zavazujeme podporovat jeden druhého. Já tedy nepodporuji manželství homosexuálů navzdory tomu, že jsem konzervativec. Já ho podporuji právě proto, že jsem konzervativec. Tím neříkám, že všichni konzervativci mají mít tento názor. A stejně jako já nejsem ukázkový katolík, asi někteří konzervativci budou trošku protestovat, jestli David Cameron byl ukázkový konzervativec. Já tím jenom ukazuji, že ta diskuse je skutečně dál, než někteří se tu občas tváří.

A poslední otázka je toho nosiče: jestli máme pokračovat ve čtení u novely občanského zákoníku, nebo se máme dostat k nějakému jinému návrhu? Přimlouvám se prosím za to, abychom pustili do druhého čtení novelu občanského zákoníku. A co mě k tomu vede? No, je jednodušší upravovat ve druhém čtení ten náš návrh, a právě proto, že těch střetových ploch vlastně není tolik. Řeší to jednodušším způsobem, a jak už tu deklarovali mí kolegové, té diskusi se nikdo z nás nebrání, a potvrzuji to všem, kteří za mnou v průběhu toho jednání byli.

Druhý můj důvod je ten osobní. Pokud totiž budete nadále trvat na tom, že se bude novelizovat zákon o registrovaném partnerství - byť vnímám pozitivně váš posun, a teď se obracím především ke kolegům a kolegyním od lidovců - pořád mě ale vyčleňujete do speciálního zákona. A jestliže se bavíme, že je citlivý název manželství, ano, chápu, že je citlivý pro obě strany, ale signál, že máte pořád potřebu mě vyčleňovat mimo občanský zákoník, je pro mě prostě citlivý. (Poslanec Munzar nesouhlasně vrtí hlavou.) Můžete, kolego Munzare, prostřednictvím pana místopředsedy, vrtět, že to tak není. Já vám popisuju svůj pocit, proč se přimlouvám za to, abyste pustili dál novelu občanského zákoníku.

Děkuji vám, pokud jste poslouchali, snažili se vnímat i můj pohled na věc. Děkuji vám. (Potlesk.)

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane poslanče, a prosím dalšího, v tuto chvíli posledního přihlášeného do rozpravy, a to je pan poslanec Navrátil. Máte slovo.

 

Poslanec Jiří Navrátil: Pane místopředsedo, vážené kolegyně, kolegové, dovolte mi, abych na počátku vám všem poděkoval. Poděkoval za diskusi, která tady probíhá v tomto prvním čtení. Děkuji vám také za to, že si uvědomujete, že se jedná již o zákonu s lidmi, kteří jsou s vámi v této Sněmovně. Vždy se hovořilo jen o nás, ale bez nás. Vy veřejně víte, že my dva jsme se s Honzou přihlásili ke své orientaci, a každý z nás máme na to jiný pohled. Ano, toto je o věci etiky, o věci názoru, o věci jednání. Já osobně jsem zažil už před rokem 2006 velkou kampaň k zákonu o registrovaném partnerství. Nikdy z naší komunity tehdy nezaznívalo, že chceme něco v občanském zákoníku. My jsme chtěli tehdy zákon o registrovaném partnerství. Tehdy jsme měli velkou kampaň, kampaň někomu pomůže, nikomu neublíží.

Uplynulo sedmnáct let. Ale dříve, než tento zákon byl schválen, měl své porodní bolesti. Nebylo to úplně jednoduché. Sněmovnou prošel, prošel Senátem a prezident republiky Václav Klaus ho tehdy vetoval, nepodepsal a vrátil ho Poslanecké sněmovně. Tehdy se hledalo 101 hlasů pro schválení tohoto zákona. Prezident republiky tehdy oponoval také tím, že zákon měl pouze 86 hlasů, kterými byl přijat. Proběhlo první hlasování. První hlasování o vetu prezidenta bylo 15. března 2006 a muselo se hlasovat natřikrát. Ani tehdy nebylo veto prezidenta přehlasováno hned napoprvé. V prvním hlasování o vetu prezidenta hlasovalo proti vetu 97 poslanců. Druhé hlasování, protože to první se prohlásilo a zpochybnilo, hlasovalo 102 poslanců. I toto bylo zpochybněno a nakonec třetím hlasováním byl zákon přijat. Bylo to 101 poslanců, kteří schválili v roce 2006 zákon o registrovaném partnerství.

Uplynulo sedmnáct let. Sedmnáct let - kdy bych řekl, kdybych to bral v lidském životě, kdy dospěl tento zákon. A našly se v něm mnohé chyby. Když se podívám na vystoupení například předsedy spolku Prague Pride Česlava Valka - hovoří o tom, že jejich právník prošel celý zákon o registrovaném partnerství a našel rozlišnosti s manželstvím ve 105 paragrafech. Sto pět paragrafů je odlišných. Sto pět paragrafů ubírá práva. Ty základnější se například týkají adopcí, společného jmění, registrovaní partneři nemají právo na vdovský a vdovecký důchod. Dotýká se to také bydlení: když si partner koupí družstevní byt, může být členem družstva jen jeden z nich. Jsou tam ale i detailnější rozdíly. Když je například někdo členem bezpečnostních sborů, ať už voják, nebo policista, jsou tu rozdíly ještě větší. Jejich manželé a manželky totiž dostávají v takzvaném heterosexuálním vztahu výsluhy, u registrovaných partnerů toto vůbec není.

A pak je tady to slovo manželství. Pro nás jako konzervativní stranu KDU-ČSL je manželství symbol a důležitý význam. Ano, máme tady gay svatby. Už v Mezopotámii měly církve stejné požehnání pro sňatky muže a ženy, tak to samé pro oba dva partnery, tedy dva muže. Bohužel, nebo bohudík ale s jiným názvem, nikdy to nebylo manželství. Pravoslavná církev taktéž povolovala dvěma mužům zvláštní církevní obřady, ale opět to nebylo manželství, ale bylo to takzvané sbratření.

Proto mi dovolte, abych konstatoval, že KDU-ČSL jako konzervativní strana nemůže hlasovat pro dnes projednávaný zákon. Několikrát tady v tomto sále zaznělo, a nejen z řad KDU-ČSL, že problém je pro nás název, tedy manželství. Druhý bod, proč nemůžeme hlasovat, je otázka širokého rozkročení v oblasti dětí. KDU-ČSL však není zkostnatělou stranou, o které by se mohli někteří domnívat - my si uvědomujeme i díky tomu, že ve svém středu máme několik gayů a lesbiček, jsou našimi členy, nejsou vyřazeni z naší komunity, z naší strany, proto jsme dnes podali sněmovní návrh, sněmovní dokument pod číslem 2829. Chceme narovnat práva, která se netýkají dětí, která se ale týkají těch, kteří jsou dnes v registrovaném partnerství či do něj chtějí vstoupit.

Naším úkolem je však jako jedna z nejdůležitějších věcí tento zákon zcela přejmenovat. Registrujme auta, registrujme se jako sportovci, registrujme se v politických stranách a hnutích, ale neregistrujme lidi a jejich svazek. Proto jako hlavní nosič tohoto zákona máme čistě partnerství. Formální a byrokratické vyznění názvu registrované odmítáme.

Dále. Každý z vás v této Poslanecké sněmovně, kdo vstoupil do manželství, si prožil svůj den D, svůj krásný den D, svůj svatební den. Ano, i my toto chceme umožnit. Možná, že někteří nevíte, ale když se dnes chtějí registrovat partneři, musí dojet na čtrnáct vyjmenovaných matrik. Tady děkuju - prostřednictvím, a vlastně nemusím (obrací se na ministra Rakušana) - panu ministrovi, že alespoň to už v prvním kroku děláme. Proč mám jezdit na čtrnáct vyjmenovaných matrik do čtrnácti krajských měst, abych přistoupil pouze před matrikářku a podepsal tam pouhopouhý papír o tom, že chci do něčeho vstoupit? My požadujeme a chceme v našem zákoně jako KDU-ČSL, aby to byl obřad plnohodnotný, to znamená před starostou, místostarostou či pověřeným členem daného úřadu za účasti matrikářky a v neposlední řadě taktéž svědků.

Víte o tom, že se vám udělá špatně v cizině, víte o tom, že jste na lodi a můžete uzavřít manželství v ohrožení života? Já s partnerem, kdybych byl na lodi a něco se mělo stát, tak v zákoně se na to úplně zapomnělo. Já to registrované partnerství, v našem případě partnerství, nemohu uzavřít, protože jsme řekli pouze čtrnáct matrik a nikde v cizině.

Co je další důležité? V registrovaném partnerství, když do něj vstoupíte, tak si oba ponecháváte své příjmení, protože ta volba tam není. A pokud bych chtěl ne stejné příjmení, musím si za to zaplatit. Proč neplatí manželé? I toto upravujeme v dalším našem prohlášení.

Vzali jsme se spolu, uzavřeli jsme partnerství - ale proč nemáme společné jmění? I toto je přece špatně. I na toto se už sedmnáct let mohlo dávno sáhnout.

Vy všichni, kteří jste uzavřeli manželství, jste si také rozšířili svou rodinu. Je to zákon, je to otázka takzvaného švagrovství. Ano, i toto my chceme pro partnery, kteří uzavřou vztah, uzavřou své partnerství. Jsou tady další věci - o pozůstalosti, jsou tu další věci - o vdovských důchodech. A mohl bych mluvit mnoho a mnoho hodin o tom, co je v našem návrhu.

Já vás všechny prosím, zauvažujte dnes, a to už za okamžik, nad svým hlasováním. Pokud jste rozhodnuti o tom, že chcete podpořit dnešní návrh, který tady je, hlasujte prosím pro jeho posunutí. Pokud však někdo z vás to hraje jenom tak, aby se tady jednalo, a ve třetím čtení uvažujete o tom, že byste tento zákon chtěli shodit pod stůl, prosím, udělejte to hned. Já vás o to prosím, protože je to zbytečné natahování času a mohli bychom projednat to, co je velmi důležité. Děkuji. (Potlesk poslanců vládní koalice.)

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane poslanče. Máme zde tři faktické poznámky. Jako první pan poslanec Juchelka, připraví se pan poslanec Berki a poté pan předseda Benda.

 

Poslanec Aleš Juchelka: Já velmi děkuji i panu Berkimu i panu Navrátilovi za jejich předchozí řeči, vaším prostřednictvím. Chci říct, že si vás velmi vážím, úplně jako každého, kdo je tady v této ctěné Poslanecké sněmovně. Nikoho tady z těchto 199 svých ctěných kolegů neposuzuji podle čehokoliv, nějaké sexuální orientace a tak dále, ale pouze podle toho, jaký spolu máme vztah, a doufám, že máme vztah velmi respektující. A velmi oceňuji to, že tady máme nový tisk 2829, který tady můj ctěný kolega z Moravskoslezského kraje Jirka Navrátil nahrál do systému, určitě ho budeme za hnutí ANO studovat.

Takže jsem chtěl velmi poděkovat tady za tyto věci. Nechci vůbec žádným způsobem - a prosím, nedělejme to, abychom rozdělovali ty lidi ve Sněmovně právě podle sexuální orientace. Naopak. Podle toho, jakým způsobem se k sobě chováme, co všechno máme dělat do budoucna, jaké tady máme vize, to je velmi, velmi důležité. A právě proto já nemohu samozřejmě hlasovat pro redefinici manželství tak, jak je to v tuto chvíli navrženo, protože si vážím i té instituce manželství jako instituce, do které se rodí děti, a já si myslím, že manželství je skutečně o vztahu muže a ženy. Děkuji moc.

A prosím, abychom vyslyšeli slova pana poslance Navrátila, že pokud máme opravdu nějaké úmysly s tím, abychom to ve třetím čtení zabili, s tím, že to v tuto chvíli posuneme do druhého čtení, tak to prosím udělejme hned a zaměřme se s tím časem například na ten tisk 2829. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. A prosím pana poslance Berkiho.

 

Poslanec Jan Berki: Já si jen dovolím krátce reagovat na kolegu Jirku Navrátila. Z mého pohledu krásně zdůvodnil, proč je cesta druhým čtením občanského zákoníku právě tou jednodušší. Jestliže chceme, aby se ten svazek stejnopohlavních párů vlastně choval, až na dvě výjimky, stejně jako manželství, pak je jednodušší v občanském zákoníku říct, co jsou ty dvě výjimky, než kvůli tomu revidovat spoustu mnoho jiných zákonů. Takže za mě, právě to, co Jirka Navrátil říkal, je důvod toho, proč si myslím, že bychom měli posunout novelu občanského zákona do druhého čtení. Je navrženo prodloužení o 60 dnů, tedy dostatečně dlouhá doba na to, abychom si mohli společně ujasnit, které například ty výjimky tam mohou být.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. A poslední s faktickou zatím přihlášený je pan předseda Benda.

 

Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, vážené dámy, vážení pánové, jménem všech poslaneckých klubů navrhuji, abychom se domluvili, že dnes budeme jednat a hlasovat i po 19., případně 21. hodině, dokud nebudou doprojednány tyto dva body, to znamená sněmovní tisk 241 a sněmovní tisk 276. Pokládám za férové, abychom to dnes dokončili. Takže takhle zní můj procedurální návrh.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Ano, rozumím. Čili budeme hlasovat v tuto chvíli. Já přivolám kolegy, kolegyně. Rozumím, je zde zájem o odhlášení. Poprosím, abyste se přihlásili.

 

Takže v tuto chvíli budeme hlasovat o návrhu pana předsedy Bendy, a to pokračovat dnes po 19. a po 21. hodině.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 118, přihlášeno 141, pro 132, proti 2. Přijato.

 

A vzhledem k tomu, že v tuto chvíli nevidím... Chtěl jste? (Poslanec Kašník mimo mikrofon uvádí, že mu nejde hlasovací zařízení.) Nejde hlasovací zařízení? Nezpochybňujete hlasování? V pořádku, děkuji. Vzhledem k tomu, že faktická poznámka není žádná další, nevidím nikoho, kdo by se hlásil do obecné rozpravy, tak tímto končím obecnou rozpravu.

Táži se pana předsedy Bernarda, jestli má zájem o závěrečné slovo? Nikoliv. Pan zpravodaj? Rovněž nikoliv.

V tuto chvíli tedy, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, budeme hlasovat nejdříve o návrhu na vrácení předloženého návrhu navrhovateli k dopracování, poté případně na zamítnutí. (Poslanci se dohadují, v jakém pořadí hlasovat.) Ano, můžeme pokračovat? Ještě pan předseda.

 

Poslanec Radim Fiala: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. My bychom navrhli změnu procedury, která by znamenala to, že by se nejdříve hlasovalo o zamítnutí a až potom, pokud by nedošlo k zamítnutí, by se hlasovalo k vrácení k přepracování. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Pan předseda ještě?

 

Poslanec Tomio Okamura: No my to nenavrhujeme samoúčelně, protože jestli mám správnou informaci, tak první podal - tady byl ten návrh na zamítnutí a byl to poslanec SPD Kettner. Takže úplně z logiky věci první by se mělo hlasovat zamítnutí a podal to poslanec SPD Kettner. Takže já vůbec nechápu, proč je první tady návrh na vrácení, se má hlasovat. Protože my chceme hlasovat pro to zamítnutí, a co teď s tím vrácením, že jo? Jako logicky.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Ano, rozumím tomu, souhlasím s tím a budeme hlasovat nejdříve o zamítnutí.

 

Jestli jsme tedy připraveni, nikdo už nemá nic, co by k tomu dodal, tak v tuto chvíli ještě opakuji, budeme hlasovat zamítnutí předloženého návrhu.

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro zamítnutí? Kdo je proti?

Hlasování číslo 119, přihlášeno 141, pro bylo 58, proti bylo 68. Zamítnuto.

 

V tuto chvíli tedy budeme hlasovat návrh na vrácení předloženého návrhu navrhovateli k dopracování.

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 120, přihlášeno 139, pro bylo 64, proti 60. Zamítnuto.

 

Nyní se tedy budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Předsedkyně Poslanecké sněmovny svým rozhodnutí navrhla přikázat předložený návrh k projednání ústavně-právnímu výboru jakožto výboru garančnímu. Navrhuje prosím někdo přikázání jinému výboru než jakožto garančnímu? Přistoupíme tedy k hlasování... Pan předseda Bernard.

 

Poslanec Josef Bernard: Navrhuji ještě stálou komisi pro rodinu a rovné příležitosti. (Hlasy z lavic: Ale garančnímu.)

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Hovoříme o garančním. Takže nikoliv. Ano, děkuji. V tuto chvíli tedy přistoupíme k hlasování.

 

Kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání ústavně-právnímu výboru jakožto garančnímu výboru?

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 121, přihlášeno 138, pro bylo 106, proti 16. Přijato. Konstatuji tedy, že tento návrh byl přikázán k projednání ústavně-právnímu výboru jakožto garančnímu výboru.

 

Předsedkyně Poslanecké sněmovny nenavrhla přikázat tento návrh dalšímu výboru. Má někdo návrh na přikázání dalšímu výboru nebo výborům? Pane předsedo.

 

Poslanec Josef Bernard: Stálá komise pro rodinu a rovné příležitosti.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Ano, budeme hlasovat o tom, jestli to přikážeme stálé komisi pro rodinu a rovné příležitosti.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování číslo 122 přihlášeno 139, pro bylo 93, proti 19. Výsledek: přijato.

 

V tuto chvíli ještě musíme odhlasovat návrh pana předsedy Bernarda, který navrhuje prodloužit lhůtu na projednání o 60 dní.

V tuto chvíli tedy můžeme přistoupit k hlasování. Já ho zahajuji a táži se, kdo je pro prodloužení lhůty o 60 dní? Kdo je proti?

V hlasování číslo 123 přihlášeno 141, pro 132, proti 1. Výsledek: přijato.

 

Vyčerpali jsme tedy vše. Já děkuji za spolupráci a můžeme přejít na bod číslo 74. Ještě předtím přečtu omluvy - pana poslance Faltýnka od 9 do 13 hodin z pracovních důvodů a poté od 18 z rodinných důvodů, pana poslance Klímy, který bere zpět svou omluvu po celý jednací den z pracovních důvodů, pana poslance Ondřeje Lochmana od 18 do 19.30 hodin z pracovních důvodů, pana poslance Lubomíra Metnara od 18 hodin z pracovních důvodů, pana poslance Jana Richtera celý jednací den z pracovních důvodů, pana ministra Hladíka, který bere zpět svou omluvu od 18 hodin z pracovních důvodů, a ještě jednou pana ministra Hladíka, který bere zpět svou omluvu do 15 hodin z pracovních důvodů, ruším omluvu pana poslance Kobzy. A s dvacettrojkou zde byl jeden z vás a já jsem si nezapsal teď, kdo to zde byl. Ano, už vidím, správně, pan poslanec Kolář.

 

Můžeme tedy zahájit bod číslo

Aktualizováno 6. 11. 2023 v 15:58.