(pokračuje Věra Kovářová)

1.
Informace ministra vnitra V. Rakušana o schválené povinné solidaritě

Prosím, aby se ujal slova místopředseda vlády a ministr vnitra Vít Rakušan. To jenom čtu pro pořádek. Nicméně došlo k dohodě. Prosím, pane ministře.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Ano, děkuji, paní místopředsedkyně. My jsme učinili gentlemanskou dohodu, začne paní poslankyně Mračková Vildumetzová.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Ano, já jenom pro pořádek zopakuji, že v 7. volebním období se ustanovilo pořadí, právě pokud byla vyžádána buď zpráva, nebo informace předsedy vlády, nebo jednoho z ministrů, v případě, že se jedná o informaci, tak vystupuje ten, který podává informaci, a automaticky, kdo je navrhovatelem, se stává zpravodajem. Nyní jsme zaznamenali, že došlo k dohodě, že jako první vystoupí navrhovatelka, paní poslankyně Jana Mračková Vildumetzová, která, bude-li souhlasit, se stane zároveň i zpravodajkou.

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Ano, souhlasím. Děkuji, paní místopředsedkyně.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Pokud nebudou námitky, tak o této věci se nehlasuje, protože se automaticky dle dohody ze 7. volebního období stává zpravodajkou. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji, paní místopředsedkyně. Vážený pane ministře, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, hnutí ANO svolalo mimořádnou schůzi s názvem Informace ministra vnitra Víta Rakušana o schválení takzvané povinné solidarity. Na úvod musím říct, že došlo k dohodě předsedů poslaneckých klubů s tímto názvem, protože kdybychom takovýto název bodu nedali, tak by k té dohodě nedošlo a s největší pravděpodobností by program dnešní schůze schválen nebyl. Kdybychom asi měli ten bod nazvat, tak by zněl úplně jinak, protože migrační reforma a to, co schválil pan ministr vnitra, je absolutně v rozporu s programovým prohlášením, nejenom s programem SPOLU a dalších stran, ale především v rozporu s programovým prohlášením vlády.

Musím říct, že včera tady vystupoval pan prezident České republiky, který jasně řekl, že je strašně důležité mít otevřený dialog, aby došlo k tlumení konfliktů. A teď si řekněme, co se stalo. Tak my jako opozice se dozvídáme z médií, že Vít Rakušan jel na Radu ministrů do Lucemburku, kde schválil za Českou republiku, že souhlasí s takzvanou povinnou solidaritou ohledně přijímání nelegálních migrantů, a pokud takové migranty nepřijmeme, tak za jednoho migranta zaplatíme v přepočtu 500 000 korun. Takže pan ministr jel na jednání Rady ministrů - můžeme se bavit o tom, proč to nebylo na Evropské radě - a nevěděl o tom, co tam bude projednávat? Zaznělo to tady i od našeho předsedy hnutí ANO, že byla vždy nějaká rámcová pozice, projednávalo se to na zahraničním výboru. Může nám pan ministr vnitra odpovědět, jestli to na daném výboru projednával? Já od svých kolegů, kteří jsou členy zahraničního výboru, žádnou takovou informaci nemám. Měl ministr vnitra mandát vlády České republiky? Pan europoslanec Zdechovský hovoří, že neměl. Takže chtěla bych odpověď pana ministra vnitra.

Když se podívám na jednání vlády, které probíhalo 7. června, tak tam nic nenajdu. A když se podívám na záznam, tak v posledním bodu 8 vidím, že je informace o pozici České republiky na jednání Rady pro spravedlnost a vnitřní věci. Ale víte, co je zajímavé? Že u každého bodu je napsáno hlasování. To znamená, že ze 17 přítomných členů hlasovalo pro 17. U tohoto bodu žádné hlasování není uvedeno. Mohl byste nás, pane ministře vnitra, provést, jak jednotliví členové vlády v tomto případě hlasovali? Kolik členů vlády bylo pro? Proti? A proč to není v tomto záznamu uvedeno? Ono je to tajné? Předpokládám, že to jsou věci, které by měly být nejenom pro nás, ale pro všechny občany České republiky veřejné. Proč jste nás neinformoval o tom jednání, že se tam taková věc bude projednávat? Zajímavé je, že když se o této věci hlasovalo na Radě ministrů, tak že proti bylo Maďarsko, Polsko, zdrželo se Slovensko, Malta, Litva a Bulharsko. A mě by především zajímalo - a jestli byste nám tady na to dokázal odpovědět, budu věřit, že ano - proč bylo Polsko proti?

Chtěla bych říct z tohoto místa, že tady vystupuji v tuto chvíli jako stínová ministryně vnitra. A musím říct, že já jsem prakticky tento proces neprocházela. Náš pan předseda hnutí ANO v pozici premiéra bojoval s těmito věcmi. A povinná solidarita byla již na stole v roce 2020 a 2021. A premiér Andrej Babiš a jeho vláda to kategoricky odmítli. A prakticky tím, že vy jste to odsouhlasil, tak jste nás přivedl do skutečnosti, že budeme (nebudeme?) mít možnost svobodně si rozhodovat o tom, kdo u nás bude žít. A musíme se bavit o tom, že někteří lidé u nás ani nechtějí žít. A tím jsem přesvědčena o tom, že ohrožujete bezpečnost České republiky tím, co jste udělal.

A mě to překvapuje z důvodu toho, že vy neustále hovoříte o nějaké výjimce. Ten dokument má 150 stran, možná více o nějakou stránku. Žádná výjimka v tomto dokumentu není. Nikdo o té výjimce neví. Vy o ní pouze hovoříte. Znovu říkám, jestli argumentujete tím, že Česká republika dobrovolně přijala ukrajinské válečné uprchlíky, a bylo jich 516 000, tak Polsko jich přijalo 1,6 milionu. A Polsko bylo proti povinné solidaritě. Tak jestli byste mi na to odpověděl.

Nemusím vám připomínat, že 29. června roku 2018 za naší vlády se jasně odmítly kvóty. Vyzýváme vás, abyste nám i řekl ohledně ukrajinských uprchlíků - vy říkáte, že ta finanční částka byla 1,3 milionu (?) korun. Myslím si, že to je částka velmi neadekvátní a že v rámci předsednictví a všeho jste mohli vybojovat více finančních prostředků.

Co je na tom asi nejhorší? Že když probíhalo jednání v Lucemburku toho 8. června, tak to bylo přesně pět let od toho, kdy jste pohřbili právě to odmítnutí kvót, kdy se to podařilo zarazit, a zároveň v tento den syrský migrant ve Francii vážně pobodal čtyři tříleté děti.

Znovu říkám, že jste tímto krokem omezil suverenitu České republiky a za našimi zády a bez jakékoli diskuse jste nechal schválit tento dokument, toto nařízení, kdy jste souhlasil s touto povinnou solidaritou. Znovu podotýkám - povinnou solidaritou.

Ještě bych si dovolila v tuto chvíli to převést na rok 2015, který si asi každý z nás pamatuje, kdy Brusel v roce 2015 plánoval rozdělit 120 000 migrantů. Na Českou republiku v tu chvíli připadala kvóta 2 978 migrantů. Naštěstí to ztroskotalo. Ale teď bych to převedla na tu vaši schválenou čtvrteční dohodu. Kdybychom těchto 2 978 migrantů nepřijali, tak bychom jako Česká republika museli zaplatit 1,5 miliardy korun.

Zároveň bych chtěla zdůraznit, že v rámci nelegální migrace máme dva zákony - cizinecký zákon a azylový zákon. A to, o čem tady v tuto chvíli hovoříme, je právě azylový zákon, který bych vám ráda také, pane ministře vnitra, připomněla, protože jsme ho tady nedávno schvalovali a vyzývali jsme vás na bezpečnostním výboru, aby se zpřísnily tresty pro převaděčské gangy. A jak to dopadlo? Zákon jste sem přinesl, ale zpřísnění trestů jste jako ministr vnitra neprosadil a v obsahu nového zákona nejsou. To znamená, že tresty pro převaděčské gangy jsou v rámci jiných států EU daleko vyšší než v České republice.

Myslím si, že v tuto chvíli se k tomuto kroku vyjadřuje i řada expertů, řada lidí, kteří se pohybují v rámci bezpečnostních expertů, kteří jasně říkají, že ten krok je velmi špatný a že právem každého státu je rozhodovat si, koho si do země pustí právě s ohledem na bezpečnost. A já si myslím, že tím krokem, který jste udělal prakticky, aniž byste nám někomu o tom řekl, a nevím, jaký byl ten důvod, tak jestli vám taková komunikace, a že takto se má s opozicí i s ostatními lidmi hovořit a takto komunikovat a takhle věci dělat, mně v žádném případě nepřipadá správné i v souvislosti s tím, že vaším krokem jste pohřbil to, co se tady podařilo vybojovat, ať už je to to zaražení těch kvót a ať už je to, že povinná solidarita byla na stole již v roce 2020 i 2021 a vláda Andreje Babiše to kategoricky odmítla. A současný ministr vnitra Vít Rakušan to na Radě ministrů schválil, aniž by někomu o tom řekl.

Budu věřit, pane ministře, že na všechny mé otázky odpovíte. V podrobné rozpravě jsem připravena navrhnout usnesení, o kterém budeme chtít, aby Poslanecká sněmovna hlasovala. Děkuji za pozornost. (Potlesk z lavic ANO.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nyní tedy vystoupí pan ministr Vít Rakušan. Prosím, máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuji vám, paní místopředsedkyně, za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, tady pan poslanec Babiš předtím říkal, že tomu nerozumí. On sám řekl, že jsem ho z toho nařkl, a já bohužel po tom výstupu musím říct, že to tak je. A je mi to líto.

A já začnu hádankou. Řešením je kombinace finanční podpory těch států, které jsou v první řadě, včetně Itálie. - Výrok číslo jedna. Výrok číslo dvě: My jsme se vždycky podíleli finančně a budeme se podílet i nadále - vynechávám autora, podle něhož by Česko i nadále preferovalo finanční podporu. Ano, Andrej Babiš, první 28. 8. 2018 po jednání s italským premiérem, druhý výrok 24. 9. po jednání s předsedkyní Evropské komise.

Já jsem moc rád, že jsem na jednání v Lucemburku splnil zadání, které si Andrej Babiš v roce 2018 a 2020 předsevzal, a udělali jsme přesně to, co bylo definováno v politice a vládním prohlášení bývalé vlády. My jsme odmítli povinné relokační kvóty. Ještě jednou zdůrazňuji: My jsme odmítli povinné relokační kvóty, které tady nejsou. A vy mně nemusíte věřit. Tak já budu citovat, co v tom návrhu, o kterém se tady všichni baví a mluví, vlastně je schváleno.

V rámci takzvané solidarity se země Evropské unie mohou podílet třemi způsoby. Třemi způsoby. Jeden z nich jsou relokace, ovšem nepovinné, nikdo nikomu nedává žádné kvóty na přijímání povinného počtu migrantů - za prvé. Za druhé, je to finanční příspěvek poskytovaný členskými státy, to je druhá možnost solidarity. A teď poslouchejte tu třetí - alternativní solidární opatření zaměřená na budování kapacit, služby, podporu personálu, zařízení a technické vybavení v souladu s čl.44. Takže to, co už Česká republika dlouhodobě dělá.

Chtěl bych vám říct, že každý rok za minulé vlády, a my jsme to rádi převzali, za vlády Andreje Babiše, jsme dávali cirka 210 milionů korun ročně do projektu MEDEVAC a na pomoc na místě. To je alternativní pomoc, která pomáhá se zajištěním kapacit. Tady všichni mluví o nějaké výjimce, kterou jsem prezentoval, a prý ta výjimka neexistuje. Odkazuji za prvé na čl. 7b nařízení, na migrační management, takzvaný AMMR, z kterého jsem při vyjednávání výjimky vycházel. A prosím, pokud tady kdokoli tvrdí, pokud tady pan poslanec tvrdí, že ví, jak funguje vyjednávání na evropské úrovni, tak také ví, že je nějaký návrh textu, o kterém se hlasuje, a potom v rámci jeho schvalování se právě dávají a implementují výjimky, které si jednotlivé státy vyjednají. A ty se potom objeví v souhrnném zápisu z Rady, to znamená v textaci, včetně schválených výjimek, který bude vydán dneska odpoledne po jednání COREPERu.

Ta výjimka tam samozřejmě obsažena je. A ještě jednou, co ta výjimka říká? To, co vy tady kritizujete. Nejsou tam žádné povinné relokační kvóty - nejsou. A ještě jednou - nejsou, nemusíme přijmout žádný počet migrantů. A vůbec nevím tu logickou linku na lidi plazící se na slovensko-české hranici. No jasně, že jsme to zavřeli, aby sem ti lidé se nemohli dostat. A nezávisle na tomhle migračním paktu, vůbec to s tím nesouvisí, bychom to zavřeli zase, kdyby ten počet stoupl. Tam není žádný souvis, jak se říká a občas také slyšíme. To je přece ilegální migrace a my samozřejmě v rámci readmisí ty lidi budeme posílat pryč. Ale vůbec nevím, jak to souvisí s tím migračním paktem. Když stoupne vlna migrace a ze Slovenska sem půjdou migranti, my ty hranice samozřejmě zase zavřeme. To je logický krok. A jak to souvisí s tím migračním paktem, mohl bych se zeptat? Vůbec tomu nerozumím. A možná tomu nerozumí ani ten, kdo to říkal.

No a proč Polsko neschválilo? Já nevím. Já vážně nevím. Polský náměstek - ani tam nebyl ministr - ráno vystoupil s tím, že jsme země zasažená ukrajinskou migrací, máme, ano, vysoký počet, vyšší než Česká republika, ale v přepočtu na obyvatele per capita jsme my nejzasaženější zemí s naším počtem migrantů, a Polsko vystoupilo: my nechceme platit žádný solidární příspěvek ve chvíli, když máme takový počet migrantů. Bylo to na kamery, můžete se o tom přesvědčit, ty záznamy existují. A my jsme tenhle polský argument podpořili. My jsme řekli, Česká republika nebude platit žádný solidární příspěvek ve chvíli, kdy jsme zasaženi ukrajinskou migrací, stejně jako Pobaltí například, tak to platit nebudeme. Souhlasíme s Poláky. Až na to, že náš přístup byl rozdílný.

My jako Česká republika jsme celý den vyjednávali s Francií, s Německem, se Španělskem, s Itálií, se všemi státy a říkali jsme: pokud nebude odsouhlasena výjimka pro země postižené ukrajinskou migrací, tak my nesouhlasíme se schválením migračního paktu jako celku. No a samozřejmě že švédské předsednictví a ostatní země, které chtěly kompromis, chtěly schválit migrační pakt. Tedy se přistoupilo na výjimku, kterou vyjednala Česká republika, a z téhle výjimky bude těžit i to Polsko, které pro to nehlasovalo. A bude logicky z toho těžit i celé Pobaltí, které pro to většinově - mimochodem - hlasovalo. Jedna země z Pobaltí se hlasování zdržela.

A argumentovat Slovenskem je značně nefér. Slovensko řeklo, že na všech radách se teď v zásadních stanoviscích bude zdržovat hlasování, protože mají úřednickou vládu a nemají politický mandát k těmto rozhodnutím. To bylo jasné slovo na záznam na kamery pana slovenského ministra, které si opět můžete dohledat. Takže Polsko hlasovalo proti, i když jsme vyjednali během dne pozici, kvůli které Polsko hlasovalo proti. Proč tak Polsko učinilo? Já nevím, možná kvůli volbám. Možná cítí krev, jako ji cítíte vy. Možná cítíte krev migračního tématu před každými volbami, tak jako jste to udělali minule, že ano?, jak obsazovali ti migranti chaty a chalupy. No, kolik jich tam je? To jste říkali vy, tuhletu velkou legraci.

Tak zase začínáte strašit lidi? Zase se hodí ta migrace? Na základě toho, že nikdo žádné povinné kvóty do České republiky neodsouhlasil, že si můžeme vybrat ze tří typů solidarity, a je tam i ta solidarita s technickým zabezpečením, budování infrastruktury a podobně, kterou i vaše vláda dlouhodobě podporovala. Mandát, který byl schválen ještě za vaší vlády, zní následovně: odmítnutí povinných relokací. Odmítnutí povinných relokací jsme my jako Česká republika zcela naplnili. Ty tam nejsou. A ani při sebevětší kreativitě a čtení tohoto textu je tam nenajdete.

Dnes odpoledne vám budu moct představit text, pokud COREPER projedná, vydá, kde je zakomponována naše výjimka odkazující se na zmíněný článek AMMR. To jsou prostě procesy, tak jak chodí. A když říkáte, budeme tím tady strašit v evropských volbách - no to se na vás Renew frakce bude opravdu těšit, ti jsou pro. Jejich stanovisko je pro migrační pakt. Tak to je ale už vaše věc, to já nebudu nijak komentovat, v jaké evropské frakci jste a jestli tam opravdu patříte, nebo patříte s Viktorem Orbánem do nějaké úplně jiné frakce. Ale to je prostě vaše vnitřní rozhodnutí a je to zcela a zcela na vás.

Pokud se bavíte o tom, jak dlouho ta výjimka bude fungovat. No, podle čl. 7b do té doby, dokud Česká republika bude zatížena migrační krizí z Ukrajiny, do té doby to bude fungovat. To znamená, pokud tady budeme mít takový počet Ukrajinců, který máme, tak žádný solidární příspěvek platit nebudeme. Podtrženo dvěma čarami. Co jsme dosáhli? Žádné povinné kvóty, žádný solidární příspěvek po dobu ukrajinské krize. Já nevím, jestli je to tak špatný výsledek vyjednávání, ale vy si vždycky musíte najít něco, za co nás samozřejmě kritizovat. A to, že podporujeme solidaritu, a vy tady používáte v diskusi, a to napříč spektrem, slova kšeft, zaprodanci, výpalné, mrzký peníz, lokaj? No to jsou mi slova! Víte, co tím děláte? Děláte tím jenom to, že rozeštváváte tuhle společnost na základě něčeho, kde není vůbec důvod ji rozeštvávat, protože tady z toho České republice nehrozí vůbec žádné potenciální nebezpečí, naopak jsme ji do budoucna ochránili před tím, že přijde někdo, kdo by si řekl, že třeba ty relokace jsou dobré. Ale ony tam nejsou. Ony v tom evropském dokumentu povinné relokace do těch zemí, tak jak byly navrhovány v roce 2015 a jak jsme tleskali tehdejší vládě i jako opozice, že je odmítla, ty tam nejsou. To je splnění zadání a splnění mandátu.

Ono je těžké diskutovat s někým, kdo vychází z nějakých dojmů, pocitů, a potom je tady náraz na ta pevná fakta, co v tom textu je. A ještě jednou opakuju - vybrat si typ solidarity. Relokace odmítáme, povinné nejsou. Finanční příspěvek. Za třetí alternativní solidární opatření. Pokud tvrdíte, že jste ten text četli, tak čtěte i ustanovení c), nejenom a), b), a ještě u toho a) nejsou povinné relokace, jsou tam jenom relokace. A právě to povinné, a to je ten rozdíl pro názornost mezi rokem 2015 a nyní, tam chybí.

Pokusil jsem se do toho dát maximum didaktického umu, abych vysvětlil ty rozdíly, které tady jsou. A teď si pojďme ještě jednou říci, na čem je ta dohoda založena. Žádné povinné relokace uprchlíků, solidarita postavená na svobodném rozhodnutí členských států, jakým způsobem chtějí solidaritu projevit. A ta solidarita je sprosté slovo? Je to opravdu problém jenom těch hraničních států, které chrání vnější hranici Schengenu? S panem Orbánem dlouhodobě solidaritu projevujete, že chudáci Maďaři chrání srbsko-maďarské hranice. Jsou to chudáci, proto jim tam pomáhají naši policisté. Pomáháme jim s tím. A to, že na ty jižní státy ten nápor prostě je a že je normální se solidárně podívat na to, že jestli chceme udržet Schengen a prostor bez hranic, no tak ta solidarita tady přece musí existovat. My jsme se jako Česká republika jenom dlouhodobě hádali za to, že solidarita neznamená povinné relokační kvóty. Že solidarita znamená i jiné metody, a to v tomhle paktu, dlouhodobě projednávaném, kompromisním, je.

A vy také děláte, že ten pakt by měl platit od zítra. Ten pakt neplatí a nejsou tam mnohokrát ani detaily. A zase, pokud tvrdíte, že rozumíte evropskému vyjednávání, a opravdu mu rozumíte a znáte i ty procesy, a nejenom že o tom mluvíte, tak víte, že tenhle materiál jako postoj Rady jde v téhle chvíli ještě na schválení Evropským parlamentem a tam se budou konkretizovat jednotlivé dílčí detailní záležitosti. Tohle je obecná pozice Rady, s kterou Rada ministrů přichází po letech do vyjednávání s Evropským parlamentem.

Další opatření. Proč ho nezmiňujete? Četli jste to, nebo ne, těch 150 stránek? Proč nezmiňujete, že je tam opatření, které pomáhá lépe chránit vnější hranici? Že tam jsou lepší návratové mechanismy, než byly? Že je tam lepší návrat lidí a zpřísnění hraničního managementu a hraničních procedur na vnější hranici EU, registrace lidí? Proč jste nezmínili, že dohoda dokonce omezuje? To by se vám mohlo líbit. Ona omezuje čerpání materiálních benefitů žadateli o azyl, které se přesunou do jiného členského státu. Naopak omezení benefitů v těch dalších zemích, kromě zemí původu jako takové. Aby se právě zabraňovalo jejich chuti mířit tím jedním směrem, kam stejně všichni míří, to znamená Německo, možná případně Rakousko. A když už se zmiňujeme o tom Rakousku, které jste tady také citovali, hardleiner současné migrační politiky pro, protože to dává logiku. Protože to dává logiku, co je schváleno.

Tak vy si vyberete dvě země - Maďaři jsou proti všemu, Poláci k tomu měli nějaký důvod, který jsme během dne vyvrátili, a oni stejně nezměnili názor. Tak se mě neptejte proč, já to nevím. Říkám, asi ty volby.

Co dohoda znamená pro Českou republiku. Je to dlouhodobá snaha o konzistentní postoj České republiky v oblasti migrační politiky odmítající povinné relokační kvóty. Jedna z mála věcí, kde se shodneme s ANO a SPD i v zahraničněpolitických tématech. Za další. Pomoc České republice jakožto jedné ze zemí, která v rámci EU patří k nejvíce zasaženým migrací. No, my nevíme přece, co se stane, a neptejte se mě na to, co se stane po dočasné ochraně. Ta je zatím aktivována do konce března příštího roku a bude se určitě na evropské úrovni jednat, jestli budeme prodlužovat dočasnou ochranu, anebo ti lidé přejdou do nějakého klasického mechanismu azylového práva.

Já nebudu reagovat na pana Okamuru, jestli slíbil někdo, že se někdo vrátí, nevrátí. Já vám řeknu na rovinu a zcela upřímně, a není potřeba to tajit, z těch 343 000 lidí, co na našem území jsou, se určitě všichni na Ukrajinu nevrátí. Určitě ne. Vždycky, když ten konflikt trvá déle jak rok, tak minimálně, to je zkušenost ze všech migračních krizí, tak minimálně třetina těch lidí má zájem zůstat na území. Ale to už bude naše rozhodnutí. Protože ti lidé se překlopí do klasických azylových procedur, a pokud se do nich překlopí a budou to žadatelé o azyl, tak se samozřejmě počítají do těch, kteří se ucházejí o azyl, a naopak se může stát, že Česká republika bude těžit z toho solidárního příspěvku, protože ten počet lidí na našem území tomu bude odpovídat. Vy toho migranta představujete, a žadatele o azyl, jako plazícího se Syřana na zlínském kopci blízko naší hranice se Slovenskem. To není jediný typ migrace a není to ani jiný typ žadatelů o azyl v České republice.

Mimochodem, jak tady strašíte těmito migranty, víte, kolik z nich si zažádalo vůbec o azyl v České republice? Asi sedm, pokud se nepletu. Ti ostatní chtěli do Německa a chtěli do Rakouska. A na tom se úplně nic nemění.

Další věc - a budu pokračovat dále. Na základě této dohody máme výjimku, zmínil jsem, pro Česko, Polsko, Pobaltí, a do budoucna můžeme být naopak příjemci těchto kompenzací jako takových. A teď říkáte, že je něco divného na solidaritě. Já se toho slova neštítím a myslím si, že na solidaritě je založená Evropská unie dlouhodobě. To, že jsme čerpali finanční prostředky na stavby dálnic, opravy škol, opravy infrastruktury, ano, to byla evropská finanční solidarita dlouhodobá s Českou republikou. Mnohé soukromé bohaté firmy z této evropské solidarity dlouhodobě také uměly těžit. To je evropská solidarita, jak byla nadefinována. A že evropská solidarita v nějaké volitelné formě funguje i v oblasti migrace, je přece něco zcela samozřejmého.

A pár poznámek ještě k panu kolegovi Okamurovi, ale opravdu jenom pár. Tak za prvé... (Poslanec Okamura hovoří s předsedající Kovářovou.) Já počkám, jestli mě bude poslouchat pan předseda Okamura, on zatím poslouchá paní Kovářovou. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Pane předsedo, pane ministře, poprosím případně i mým prostřednictvím. (Ministr Rakušan: Já jsem chtěl komentovat něco. Děkuju.) Klid v sále zajistím. Prosím, pokračujte.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuju moc. Pan Okamura dává pozor, tak pár poznámek.

Já opravdu na Ministerstvu vnitra nepíšu zprávu o extremismu. Opravdu ne. A nebudu do toho zasahovat. Pokud někdo je extremista, no tak ať tam je. A může být členem parlamentní strany. Pokud není extremista, ať v té zprávě není. To je prostě nějaké objektivní kritérium, které k té zprávě vychází.

A k té vaší kriminalitě, kterou jste uvedl. Stál jste tady v roce 2019 před covidem a řval jste na tehdejší vládu, prostřednictvím pana předsedajícího, jestli je to s kriminalitou špatné, protože ta loňská čísla, o kterých mluvíte, nedosáhla předcovidové úrovně roku 2019. A to, že v covidu kriminalita klesla, a to, že za loňský rok stoupla kriminalita ve všech sousedních zemích, kromě Slovenska, abych nelhal, více než v České republice, v Německu, v Polsku, v Rakousku, a ten nárůst u nás o 19 %, to je jediné, na čem se shodneme, byl v těchto čtyřech zemích druhý nejnižší vedle Slovenska a nedostali jsme se na předcovidovou úroveň. Nedostali jsme se ani na úroveň roku 2019. A zpomalení růstu kriminality za první čtvrtletí letošního roku je znatelné i ve srovnání s rokem 2022, to znamená s rokem loňským. Uvádějme fakta. 2019 byla vyšší kriminalita, než 2022.

Jenom poznámka ze statistik, s kterými tady hrajete nějaké vaše hry, které mají působit a strašit. A já bych byl moc rád, kdybychom přestali lidi strašit. Kdybychom jim začali říkat fakta a abychom tady nedělali situaci, že už v tak těžké společenské situaci, plné příkopů, budeme strašit, protože nám to přinese politické zisky, protože se na tom vyhrávaly prezidentské volby, protože se na tom vyhrávaly minulé parlamentní volby. No, je to tak. Slyšeli jsme tady Andreje Babiše, jako by to bylo před několika lety, tehdy byl možná o něco energičtější. Ale témata zůstávají stále stejná.

Solidarita jako taková není nic špatného. Jestli se jí bojíte, naše vláda se solidarity rozhodně nebojí. Děkuju za pozornost. (Potlesk koaličních poslanců.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, přeji vám pěkné odpoledne, vystřídali jsme se v řízení schůze. Pro pořádek uvádím, že jsme stále ještě před otevřením všeobecné rozpravy, a z toho důvodu avizuji, že jsem vaše faktické poznámky musel odmazat, protože nejsme ve všeobecné rozpravě.

Ještě před jejím otevřením se hlásí pan předseda Andrej Babiš. (Hlas z pléna.) Pane předsedo, ještě poprosím o chvíli strpení. Já vaši přihlášku eviduji, každopádně byla mi předána, že jste s přednostním právem do otevřené obecné rozpravy. Skutečně mám to zde tak, jak ta přihláška je. To znamená, jestliže se chcete přihlásit před otevřením obecné rozpravy, mohu vám dát slovo, ale po předsedovi Andreji Babišovi, který se hlásil před vámi. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Andrej Babiš: Takže děkuju za slovo. No, pan ministr nezklamal. Já myslím, že v žebříčku arogance jste hned na druhém místě. Pan ministr Síkela je ztělesněním arogance, z něho to čiší, a vy jste druhej. Zase jste byl osobní, zase jste útočil, zase jste vykládal nesmysly o Orbánovi. Prezidentské volby? A kdo vyhrál prezidentské volby? Vždyť vy jste vyhráli prezidentské volby. Ta vaše Nerudová, nevím, kam ji teď strčíte, to řekla naplno v televizi. Zatajili jsme, že okrademe důchodce, nebudeme navyšovat. Všechno jste čekali, až váš kandidát na prezidenta, který tady včera vystoupil... Tak jaké prezidentské volby? Vy jste vyhráli prezidentské volby. Vy tady máte novou totalitu i Ústavní soud a všechno. Vy tady zakazujete i mluvit už pomalu, ne? A vy tady řešíte hlavně lex Babiš. Ten psychopat Michálek si myslí, že když udělá lex Babiš dva, že se zbaví Babiše. No nezbaví. Vy jste totiž nepochopili to, že já jsem to myslel vážně! Když jste se chtěli mě zbavit, tak jste mě zvolit, měli jste mě zvolit prezidentem, potom bych pět let nemohl dělat kampaň. A já se na ni těším, na tu evropskou kampaň. A já objedu tu Českou republiku a řeknu lidem, co vy jste způsobili.

Takže vy jste ne manipulátor, vy jste tady citoval nějaká data. Ano, ale vy jste neřekl tu podstatu. My jsme nabízeli peníze za podmínky, že nepřijde ani jeden ilegální migrant! To jste zapomněl říct. Proč jste to neřekl? Manipulujete zase a lžete! Vy mně hlavně nepoučujte. Byl jste tam tři dni s cestou, já jsem tam seděl na těch radách dlouho, vy ani nevíte, vy jste v životě neseděl na Evropské radě, kde sedí premiér Fiala. A doufám, že tam nikdy ani nebudete sedět, protože o tom nevíte vůbec nic! Takže mi tady nedělejte nějaké přednášky o migraci. Já na rozdíl od vás jsem byl všude! (Výbuch smíchu a potlesk zprava.) Nevím, co se smějete. Ha ha ha. Však ono vás to doběhne.

Ano, byl jsem - Frontex. Vy tu vykládáte o Frontexu? Vy jste byl někde na hranici? Nebo co vy tady vykládáte o těch migrantech? Co mají ti migranti na maďarské hranici? Zeptejte se těch maďarských policistů. Jsou ozbrojeni. Chtějí je podříznout, ti vaši migranti! A vy mluvíte o tom, že já cítím krev? Vy se můžete modlit, aby tady netekla česká krev nikdy kvůli syrskému migrantovi, tak jak je to ve Francii. Já vám budu držet palce. A co jste tu manipuloval? Mně řekla televize Nova, že jste tvrdil, že k nám nechodí žádní syrští migranti - to jste tvrdil, to byl živý vstup, vy jste šel po mně - že sem chodí migranti ze Sovětského svazu, řekla ta redaktorka. Tak proč jste hlídal tu hranici ze Slovenskem? Ano, oni jdou přes Českou republiku. Ano.

A tady jde o princip. Takže ještě jednou. My jsme nikdy nedovolili a nesouhlasili, aby k nám, aby do Evropy přišli ilegální migranti. Vy jste to odsouhlasil. Vždyť to je ta podstata. Ten dokument říká, že souhlasíte, že minimálně každý rok 30 000 ilegálních migrantů do Evropy přijede. To je ten princip. Vy mluvíte o nějaké výjimce? No já nevím, kde je ta... Není to podstatné. Podstatné je to, že vy jste měli v programu, že zabráníme příchodu ilegálním, že k nám nepřijdou.

My jsme dokonce chtěli, aby se vracely ty lodě. Ty lodě, které nakládají na linii s Libyí, neziskovky je nakládají na lodě a vozí do Evropy. A ti migranti platí tisíce eur, dokonce lítali do Libye, do Tripolisu. Já nevím, co je na tom směšného. Vy mě tady nepoučujte, já tady můžu mluvit deset hodin o migraci. Vy jste nebyl ani na jedné hranici! (Ministr Rakušan: Byl.) A když já jsem byl v Maďarsku, ano, po tom, co jsme tam poslali našich 50 policistů, já jsem je tam poslal, oni zadrželi 7 000 migrantů i pašeráky, tak vy jste už tak trapní, vy už to - jako neuvěřitelné, tak vy jste jim zakázal se se mnou potkat, když jsem tam byl, měli zákaz, měli volno. Jako neuvěřitelné. Fakt je to jako úplně neskutečné. Takže vy tady vykládáte - ano, MEDEVAC, ano. Ale ten princip a základ byl, že nikdy jsme nesouhlasili s tím, že někdo přijde do Evropy ilegálně. A vy jste souhlasil! (Klepe důrazně do pultíku.) Třicet tisíc minimum. A může jich být i milion! I milion. A potom, jestli jste dostal peníze nebo nedostal, je irelevantní. Ten princip. Vy jste zradil ten princip. A pokud nevíte, tak jsme v Schengenu. Takže když místo 30 000 přijde milion, jak to bylo za Merkelové, když je pozvala, no tak já jsem na to zvědav. Já jsem na to zvědav.

Vy stále mluvíte o Orbánovi. Orbán nás zachránil v roce 2015. Postavil plot. Všichni ho kritizovali. Všichni. A potom všichni otočili. Vy jste nesledoval řecké volby, co tam vlastně říkal ten premiér, proč vlastně vyhrál? Proč je přesvědčil? Ocelový plot, který odděluje Řecko od sousedního Turecka, byl jedním z podstatných témat víkendových parlamentních voleb. A podle výsledků se ukázalo, že na Řeky varování před sílící imigrační vlnou zapůsobilo. Premiér Kyriakos Mitsotakis, šéf pravicové strany Nová demokracie, totiž zabodoval slibem, že zkompletuje již existující bariéru tak, aby plně pokrývala celou 192 kilometrů dlouhou pozemní hranici s Tureckem. S Tureckem. Tak se zeptejte Erdogana. Já jsem s ním jednal dvě hodiny u něj v paláci o migraci. Kdo má na tom spoušť. Kdo mu poslal 3 miliardy eur. Jak to všechno bylo. Vy jste to všechno hodil přes palubu a vy tady mě poučujete, když o tom nic nevíte. Nic o tom...

Integrace migrantů ve Švédsku selhala, přiznala premiérka. Zvýšilo se násilí. Zvýšilo se násilí. Slovensko nasadí kvůli migraci armádu. U hranic vzniká stanový tábor. Na té Nově (?) jste říkal, že k nám žádní tihle nepři... Jo, že jsou v tranzitu, to víme. Nelegální migrace v Evropě sílí. Česko řeší skoro dvojnásobek případů.

Takže o čem vy tady mluvíte? Zase jste byl jenom arogantní, zase jste mě napadal, zase děláte ze mě pitomce. Totiž na té Evropské radě, kde jste nikdy nebyl, se nehlasuje, jo? A já jsem byl samozřejmě dlouho i na Radě ministrů financí, takže na rozdíl od vás vím, jak se vyjednává. Vím, co se děje za zavřenými dveřmi. Vím, kdo na nás křičel - nikdy jste neměli být v Evropské unii! Solidarita? O čem vy mluvíte? Jaká solidarita byla, když Merkelová rozdělovala vakcíny? A my jsme je nedostali, protože je dostali ti, co mají peníze. Ano, solidarita je, jasně. To vy tady vykládáte nesmysly a jenom zbytečně útočíte.

Vy jste nám neodpověděl. Neukázal jste nám mandát. Tady paní Mračková Vildumetzová říká, že to vláda projednávala. Tak nám ukažte ten mandát. Tady je mandát Hamáčka 20. 10. dva. Neukázal jste. Neodpověděl jste na otázku, jestli jste informoval výbor pro Evropskou unii, kde předsedá pan Benešík, o tom jste taky nemluvil, a vlastně manipulujete. Manipulujete. Ano, my jsme říkali: nepřijmeme nikdy migranty ilegální, nechceme, aby pašeráci rozhodovali, nechceme, aby přišli, a za to dáme peníze. Za to V4, kterou jste totálně rozbili, a tady můžete stokrát říkat, že Polsko nevím co, Polsko... No Polsko to nechce, protože asi vědí, o čem to je. Proč jste se nekoordinovali? Proč se Slováci zdrželi? A nejenom tyto země, ale i Řecko a Itálie to zpochybňují, celou tu dohodu. Takže vyjádřily obavy, zda nový systém bude fungovat. No nebude fungovat! Samozřejmě nebude. Jak to budete dělat? Po celém pobřeží Středozemního moře, budete tam mít ten Frontex? Ten to bude... jak hlídá ty lodě pašeráků, tak ten to bude evidovat? A budete potom hledat ty migranty, jak tam běží někde? Potom je očipujete? Nebo co budete dělat? Jak to bude fungovat? Vždyť je to nesmysl. Totální nesmysl! A je to pozvánka pro ně: Přijďte do Evropy. Minimálně 30 000 vás vezmeme. Kontinuálně. Kontinuálně! Každý rok. Každý rok.

Takže to je ten hlavní problém, že vy jste souhlasil s tím, že sem přijdou. A to je ten základ, že o tom budou rozhodovat pašeráci, a my proto jsme za to bojovali. A vy jste to teď celé spláchl a tady útočíte, vykládáte o Renew frakci. Co vám je do toho, v jaké my jsme frakci? My jsme bohatá nevěsta! Šest evropských poslanců bylo nejvíc, kromě Renew, kromě Macrona, ten měl sedm. Tak co to mícháte tady, co útočíte na toho Orbána? Jemu můžete poděkovat za ten plot, protože jsme byli, jsme měli tady plno těch migrantů, on je zastavil. A teď všichni staví ploty. Poláci, Dánsko, Švédsko se probudilo. Magdalena, bývalá premiérka, a tak dále. Tak vy o tom nic nevíte a ještě normálně útočíte.

Takže neodpověděl jste na mandát, nevíme tu pozici. Paní Mračková Vildumetzová tam ukázala nějakou informaci. Za naší vlády byla evropská agenda a tam se hlasovalo. Tam měla... Ten ministr dostal ten mandát. Ta Hubáčková, která odsouhlasila zastavení výroby se spalovacími motory, i když pan premiér Fiala 19. prosince 2021 řekl, že s tím nesouhlasí. Měla ten mandát, nebo neměla? Jaký to byl mandát? A ten váš mandát byl jaký? Vy jste nám to neřekl. Neodpovídáte na ty otázky, manipulujete a vy to vykazujete, že my jsme dostali nějaké... Vždyť to nemá nic společného.

Vy jste měli vybojovat 40 miliard pro Českou republiku, protože jsme přijali třetí největší množství ukrajinských - a to jsou skuteční uprchlíci. Vy tady mluvíte o solidaritě. Vždyť solidarita je dobrovolná, my jsme dobrovolně vzali ty Ukrajince, ne? Dobrovolně. A potom jsme měli požádat o peníze. To Řecko bude chtít peníze na ten plot. Orbánovi samozřejmě nedají nic, ale ty ostatní dostávají; Itálie, Španělsko, Řecko. No jednoduše, protože oni potom řeknou, no tak když nám nedáte peníze, no tak my to pustíme. A potom přijde Erdogan a bude taky mluvit. Takže nic o tom nevíte a tady mi dáváte nějaké rozumy, že já jsem to zneužíval. A ty výrazy, které jste tady citoval, já jsem žádný takový výraz nepoužil, já jsem vystoupil velice konkrétně. Zkrátka vy jste vůbec nepochopil, že jste něco odsouhlasil, co je v rozporu s programem SPOLU, v rozporu s Pirstanem, v rozporu s programovým prohlášením vlády. A ten princip, vynecháváte ten princip.

Znovu opakuji, vy jste řekl, Evropa říká minimálně 30 000 ilegálních migrantů, kteří jsou organizováni pašeráky. Přijďte! A když jich bude 300 000, jak se to bude rozdělovat, jak to bude fungovat? No je to pitomost od základu a vrátili jsme se do roku 2015. Když jste mluvil o solidaritě, solidarita je dobrovolná, a vy ji máte povinnou. Co to je povinná solidarita? Nechápu. My jsme dobrovolně tady přijímali ukrajinské uprchlíky a vy jste měli vybojovat peníze v Evropě. Nevybojovali jste. V4 je rozbitá. Tohle je výsledek. Polák je proti, Slovensko se zdrželo, Maďarsko je proti a tak dále. Takže je to peklo. A já vám držím palce, aby se nic nestalo, protože toto je skutečně bezpečnostní záležitost. A těch pět let - víc, šest let nebo sedm let, co jsme tam bojovali, tak vy jste to zkrátka teď zničil a ohrožujete bezpečnost občanů České republiky! (Potlesk poslanců hnutí ANO a bouchání do lavic zprava.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, stále se ještě ocitáme před otevřením rozpravy. Mám zde dvě přednostní práva. Jako první vystoupí pan poslanec Rozvoral, který zastupuje po zbytek dne předsedu klubu Radima Fialu, a poté pan ministr Rakušan. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Radek Rozvoral: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážení členové vlády. Já se ve svém vystoupení, takříkajíc prvoinstančnímu schválení změn migrační a azylové politiky na úrovni Evropské unie, budu držet faktů. Konkrétních informací, citací a čistému popisu nejrůznějších souvislostí této záležitosti. Zdůrazňuji také, že v této věci nejde o žádné teoretické floskule a nezávazné politické proklamace, ale o závaznou a vynutitelnou unijní legislativu o změně klíčových právních předpisů v oblasti azylu a migrace na úrovni Evropské unie, a tím samozřejmě i pro všechny její členské státy. Dohoda z minulého týdne je de facto vstupní vyjednávací pozicí budoucímu závaznému nařízení o řízení o azylu a migraci, které budou povinny členské státy aplikovat do své legislativy, právních řádů a praxe přímo, bez jakýchkoliv změn či výjimek. Tato dohoda bude také základem pro jednání předsednictví Rady Evropské unie s Evropským parlamentem a pro následné finální hlasování o definitivní podobě těchto unijních závazných právních norem.

O čem se moc nehovoří? Toto budoucí nařízení o řízení o azylu má zavést společné azylové řízení v rámci celé Evropské unie, které budou muset jednotlivé členské státy provádět a jeho pravidla dodržovat v případech, kdy migranti žádají o mezinárodní ochranu. Dosud je tato problematika výsostnou kompetencí členských zemí a jejich národního azylového práva. A je to tak správně. A je to i jediná pro nás představitelná a přijatelná možnost. Zjednodušují se i jednotlivá procesní opatření, například se má zkrátit trvání azylového řízení na šest měsíců, což je též kontraproduktivní, a v řadě případů to neumožní dostatečně prověřit minulost žadatele o azyl a to, zda o sobě uvádí relevantní a pravdivé údaje.

Důležitou informací je i to, že toto předdohodnuté nařízení o řízení o azylu a migraci by mělo po jeho schválení nahradit stávající dublinská nařízení, tedy takzvané Dublinské dohody, které na území Evropské unie upravují azylové a migrační záležitosti dnes a jsou s určitými výhradami poměrně vyvážené. Druhou věcí je to, že některé členské státy je dlouhodobě nedodržují, ale to už je jiná věc. To mají řešit příslušné soudní orgány, například Soudní dvůr Evropské unie a podobně, ale určitě to není důvod k jejich překotné změně, která je navíc jednoznačně změnou k horšímu. Dublinské dohody například říkají, že migrant do Evropské unie musí žádat o azyl v takzvané první bezpečné zemi, do které v rámci Unie vstoupí, a že povinnost v tomto azylovém řízení rozhodnout má právě tato jedna země a nikdo jiný. Tento princip má být nyní mimo jiné zbourán.

Co má obsahovat v minulém týdnu navržený nový mechanismus povinné solidarity, což je vpravdě orwellovský termín? Několik věcí včetně takzvaného přemístění, což je v podstatě jen synonymum pro přesun migranta do jiné členské země Evropské unie na základě početních kvót, takže nejde tak docela o konec migračních kvót. Je fakt, že povinnou, tedy nařízenou, nadiktovanou solidaritu bude možné projevit i jinak. Například finančním příspěvkem ve výši v přepočtu bezmála 500 000 korun na jednoho nepřemístěného migranta, nasazováním personálu nebo opatřeními zaměřenými na budování jakýchsi blíže neurčených kapacit. A kvóty zde dle textu návrhu opravdu budou v podobě existence minimálního ročního počtu přemístění z členských států, v nichž většina osob vstupuje do Evropské unie, tedy z takzvaných států na vnější hranici Unie, do těch členských států, které jsou méně vystaveny takovým příchodům. Tento počet, tato kvóta je stanovena na 30 000 migrantů ročně, zatímco minimální roční částka na zmíněné finanční příspěvky se stanoví na 20 000 eur za jedno přemístění, přičemž obě tato čísla mohou být v případě potřeby zvýšena.

Mimochodem zděšení budí i to, že tyto finanční příspěvky nebudou směřovat k zemím zasaženým nejvíce ilegální migrací, ale do speciálně vytvořeného fondu, který bude spravovat Evropská komise. V návrhu rovněž figuruje termín kompenzace převzetím odpovědnosti jakožto druhostupňové solidární opatření ve prospěch členských států využívajících tuto solidaritu. To má znamenat, že přispívající členský stát, například Česká republika, převezme odpovědnost za posouzení žádosti o azyl osob, které by za normálních přirozených okolností a za současného právního stavu podléhaly předání do odpovědného členského státu dle zmíněných Dublinských dohod. A pozor, tento systém se stane povinným, pokud přísliby přemístění nedosáhnou 60 % celkových potřeb identifikovaných Radou Evropské unie pro daný konkrétní rok anebo nedosáhnou počtu stanoveného v nařízení, tedy 30 000.

Tedy nemáme až tak moc na výběr a ani zaplacení půlmilionového výpalného za jednoho ilegálního migranta nás nezbaví povinnosti vyřizovat v České republice za peníze českých daňových poplatníků žádosti o azyl lidí, kteří přišli do jiné země a nežádají o azyl u nás. Naše policie, zpravodajské služby a soudy asi mají málo práce a hodně peněz, tak jim pan ministr Rakušan přihrál ještě tento zajímavý džob.

Zastánci této nové migrační dohody říkají, že jde o férový, korektní a vyvážený text, který nám zachovává možnost volby. Ano, zde musím souhlasit, ona povinná solidarita je metaforicky řečeno volbou, tedy jakýmsi výběrem mezi smrtí oběšením, zastřelením nebo na elektrickém křesle. Tolik zatím k obsahu dohody, která je pro naši zemi jednoznačně nevýhodná a škodlivá.

Teď k jejím dalším souvislostem, respektive důležitým souvislostem naší podpory této dohodě, k hlasování ministra Rakušana pro tuto dohodu. Jak už bylo řečeno, Česká republika tuto dohodu v osobě ministra Rakušana, který k tomu neměl mandát výboru pro evropské záležitosti Poslanecké sněmovny ani Poslanecké sněmovny jako celku a hlavně k tomu neměl sebemenší mandát od českých občanů, podpořila jako jediný stát Visegrádské čtyřky. Maďarsko a Polsko byly proti, Slovensko se zdrželo. Ano, ani Slovensko, přestože tam je nyní dočasně u moci liberální, dost progresivistická úřednicko-prezidentská vláda, pro tuto dohodu aktivně nehlasovalo. Je to tedy zcela jistě z naší strany zrada na společném postupu a na strategické spolupráci zemí Visegrádské čtyřky, která je naším výsostným národním zájmem a základem jakékoli představitelné rezistence vůči šíleným závazným legislativním opatřením Evropské komise a Evropské unie, ať už se týkají Green Dealu, nebo čehokoli jiného. Současná česká vláda tuto klíčovou formu naší mezinárodněpolitické spolupráce postupně a cíleně rozbíjí, což je zásadní chyba ať už z pragmatického hlediska, jelikož pokud proti nějakému návrhu v rámci Rady ministrů zemí Evropské unie hlasuje přesně definovaný počet států, mohou vytvořit takzvanou blokační menšinu a přijetí takového návrhu zabránit, anebo i z dlouhodobého strategického hlediska, protože partneři z Visegrádské čtyřky si poté, co je tato současná česká vláda několikrát zradila, napříště důkladně rozmyslí, zda nás v orgánech Evropské unie svým hlasováním podpoří, až to v budoucnu budeme potřebovat. Je to ze strany vlády Petra Fialy škodlivá a krátkozraká politika.

Slovenský ministr vnitra Ivan Šimko, který se při hlasování o dohodě zdržel, mimo jiné prohlásil, že pro Slovensko jsou některá její ustanovení těžko akceptovatelná a politicky neprůchodná, a to i po úpravách textu. Polský ministr vnitra Bartosz Grodecki k dohodě prohlásil, že Polsko odmítá platit pokuty za to, že hromadně nedováží do Evropy migranty. Tím je velmi lapidárně a přesně shrnuta podstata nového unijního migračního paktu. Maďarský premiér Viktor Orbán dokonce prohlásil, že Evropská unie chce do jeho země umístit prostřednictvím nové úpravy azylové politiky migranty silou: Brusel zneužívá pravomoci, chtějí umístit migranty do Maďarska silou. To je nepřijatelné. Chtějí nuceně z Maďarska udělat zemi migrantů, řekl premiér Orbán prostřednictvím svého mluvčího Zoltána Kovácse. A ještě jeden hlas z Polska od samotného premiéra Morawieckého: Dokud bude u moci vláda Práva a spravedlnosti, nepřipustíme, aby nám někdo ukládal nějaké migrační kvóty, kvóty na uprchlíky z Afriky, Blízkého východu, Araby, muslimy a bůhví koho dalšího, prohlásil polský premiér.

Ano, v této dohodě, jak jsem před chvílí rozebíral, skutečně myšlenka a pravidlo kvót na migranty existují, byť v jiné podobě než v roce 2015. Nyní jde o kvótu aktuální žádosti o azyl v dané zemi, po jejímž překročení mohou být ilegální migranti přemístěni do jiné členské země anebo za ně tyto členské země budou platit. Takže hovořit v souvislosti s hlasováním pana Rakušana pro tuto dohodu o migračních kvótách je zcela věcné, přiléhavé a legitimní. Nebo chce někdo z přítomných obvinit polského premiéra ze lži? Nedopusťme, aby pašeráci lidí diktovali podmínky Evropské unii - to řekl také polský premiér a já to podepisuji, protože Evropská unie, Evropská komise a vlády jejích západních států s Německem zcela rezignovaly na boj proti příčinám ilegální migrace do Evropy a bojují, a to ještě pochybně a nesprávně, pouze s jejími symptomy a tragickými důsledky.

V souvislosti s hlasovacím podrazem našeho ministra vnitra na partnery Visegrádské čtyřky jsem se zmínil o takzvané blokační menšině v rámci orgánů Evropské unie. O co jde? Jedná se o počet hlasů potřebný pro zablokování jakéhokoli návrhu v příslušné oborové Radě ministrů Evropské unie, která finálně schvaluje závaznou unijní legislativu. Podoba této blokační menšiny může být vnitřně flexibilní, přičemž vždy musí splňovat dvě základní podmínky. Blokační menšinu musí tvořit nejméně čtyři členské státy Evropské unie, které ale zároveň zastupují více než 35 % z celkového počtu obyvatel Evropské unie. Takže záleží skutečně na každém hlasu, v tomto případě na postoji každého členského státu. Proto je tak zásadní, jak bude hlasovat Česká republika. Pro návrh nových migračních nařízení totiž nehlasovaly kromě Polska a Maďarska, které byly striktně proti, ještě Slovensko, Litva, Malta a Bulharsko, které se zdržely. A při finálním hlasování mohou být poměry pro zablokování normy ještě příznivější, protože jednak do té doby v některých členských státech proběhnou volby, po nich se mohou do vlád těchto zemí dostat protiimigrační strany a jinde mohou současné vlády pod tlakem opozice či veřejnosti změnit názor. Pokud by se blokační menšina neposkládala pouze proto, že by se k ní nepřipojila Česká republika, byla by to naprostá tragédie, která by nás na evropské scéně natrvalo poškodila a hlavně by poškodila český stát a jeho občany, současné i budoucí generace.

Kolegyně a kolegové, závěrem se vyjádřím k tomu, proč je pro nás, hnutí SPD, hlasování ministra Rakušana a jednání celé vlády ve věci migrační azylové dohody nepřijatelné nejen obsahově, ale i politicky a principiálně. Dámy a pánové z pětikoalice pokaždé, když se nám nějaký jejich návrh zákona nebo nějaké jejich exekutivní opatření nelíbí - a že je to i prakticky denně - říkají: o tom rozhodli voliči, my k tomu máme mandát, počkejte si, až vyhrajete volby, a pak to klidně změňte. Ano, do jisté míry je to pravda a my jsme třeba také férově panu ministru Jurečkovi při našich vzájemných o důchodové reformě řekli, které její součásti zrušíme poté, až budeme mít vládní odpovědnost. Ale tato migrační nařízení Evropské unie, to je zcela jiná káva, zcela jiný případ. Kolegové, tohle pokud jednou projde, už nikdo z nás nikdy nezmění, to tu s námi bude napořád. To není jednořadové hlasování, to je závazek takříkajíc na doživotí, i pro příští generace.

Mimochodem něco podobného platí pro paní ministryni Černochovou podepsanou pod česko-americkou obrannou dohodu. I když tam jde o dlouhodobý závazek "jenom" na deset let, ale i tak to dalece překračuje horizont dvou dalších volebních období a funkční období minimálně dvou dalších vlád, které přijdou po vás, a na uzavírání takovýchto závazků vy nemáte oprávnění. Nebyly součástí vašich volebních programů, nebyly konzultovány s opozicí, nebyly konzultovány s občany. Mimochodem na škodu by nebyla v obou případech ani konzultace s Ústavním soudem, jelikož se nepochybně jedná o výrazné omezení naší státní suverenity a mohou zde být i další kolize s českou ústavou. Za těchto okolností by o něčem takovém, jako je zásadní změna migrační a azylové politiky Evropské unie s rozsáhlými a negativními dopady na Českou republiku, neměla dle našeho názoru oprávnění rozhodnout žádná česká vláda, nejenom ta vaše, bez předchozího vyjádření českých občanů formou všeobecného celostátního závazného referenda.

Dámy a pánové, vláda Petra Fialy nemá absolutně žádné právo vystavit české občany rizikům přijímání ilegálních migrantů, jehož negativní až brutální dopady dobře známe ze západní a jižní Evropy, ani prohlubovat drasticky státní dluh trvalým placením výpalného za to, že k nám ilegální migranti z jiných států umisťováni nebudou. Obrazně řečeno, nemáte právo na našich občanech a na naší zemi testovat pravdivost výroku legendárního italského básníka Danteho, který zní, že cesta do ráje začíná v pekle. Pokud tato změna unijní migrační politiky bude přece jenom i vaším přičiněním definitivně schválena a uvedena do praxe, je to i jednoznačný důvod k okamžitému odchodu České republiky z Evropské unie. Děkuji za pozornost a v podrobné rozpravě načtu ještě naše usnesení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Stále se ocitáme před otevřením rozpravy. Nyní vystoupí s přednostním právem pan ministr Vít Rakušan. Prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já už opravdu velmi krátce a už nebudu reagovat, ani kdyby kdokoliv další vystoupil před otevřením rozpravy. Já si myslím, že všichni poslanci přihlášení do rozpravy si zaslouží čas na to, aby mohli vystoupit a k tématu se vyjádřit, a i pro paní zpravodajku budu reagovat souhrnně na konci, až budou dány otázky ostatních kolegů. Tak já nechám tu debatu proběhnout, ale každopádně ještě vystoupím a na dotazy odpovím.

Prostřednictvím pana místopředsedy, pane kolego Babiši, nedělám z vás pitomce. Nedělám. To prostě tak není. A věc, kterou bych chtěl říct, a přiznávám se k ní, na rozdíl od vás jsem všude nebyl, všechno jsem nezažil a s každým jsem nejednal. V tom máte pravdu. V těch zbylých věcech už nikoliv.

Chtěl bych vám říci, že na hranicích jsem samozřejmě také byl, a to na několika vnějších hranicích Schengenu už i v rámci výkonu své funkce. Byl jsem se na hranicích podívat, když Bělorusko se snažilo instrumentalizovat migraci v Pobaltí, kde ta situace rozhodně také nebyla jednoduchá. Mimochodem na prostředky proti instrumentalizaci migrace právě tento migrační pakt schválený Českou republikou velmi konkrétně na základě pobaltské zkušenosti reaguje. Takže také další dobrý instrument, jak čelit tomu, co se prostě stávat bude, že státy jako Rusko, Bělorusko a podobně migraci budou zneužívat k politickým tlakům na Evropskou unii. To prostě tušíme. A tenhle pakt přece není žádná pozvánka. Tenhle pakt ošetřuje, jakým způsobem s migranty, kteří do Evropy přicházejí, zacházet. A ti migranti by samozřejmě přicházeli, ať už nějaký pakt bude, nebo nebude. Doteď jsme žádný pakt neměli a vidíme, jaký byl migrační nápor v loňském roce. Nespojujme přece počty migrantů s tím, jestli byl, nebo nebyl přijat tento pakt. On naopak má určit jasný proces, jakým způsobem navracet lidi do třetích a bezpečných zemí, jakým způsobem zpřísnit hraniční procedury, aby se sem ti lidé už na hranicích dostávali podstatně hůře a byli řádně evidováni, a dává vybrat z těch tří typů solidarity, o kterých jsem hovořil. Na to jste vůbec nereagovali. Vůbec jste nereagovali na to písmeno c), že je to i solidarita, která je samozřejmě jiná než finanční a relokační. Je to přímo uvedeno v tom usnesení jako takovém.

Já vás opravdu nechci poučovat, to bych si nedovolil. Já nejsem schopen asi sledovat všechny mentální pochody a souvislosti, které ve vašem projevu byly. Jenom říkám, že toto je pozice sebevědomé, evropsky zodpovědné České republiky, která chrání bezpečí svých občanů, a třeba i tím, že odmítla povinné relokace. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Ještě jedno přednostní právo - paní zpravodajka Mračková Vildumetzová. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za slovo. Já jsem očekávala, že v tom druhém vystoupení pan ministr vnitra mi odpoví na to, jestli měl mandát od vlády v rámci toho, aby schválil takové nařízení. Na to mi bohužel v žádném případě neodpověděl, takže já to beru, že mandát neměl, protože když se podívám i na zápis z toho jednání, tak to hlasování tam není. A mě by opravdu zajímalo, jak hlasovali jednotliví členové vlády. Očekávala jsem, pane ministře, že to uděláte. Neudělal jste to. Neodpověděl jste na otázku, proč to neprojednal výbor pro evropské záležitosti. Proč to neprojednal? Vyjádří se nám tady k tomu popřípadě pan předseda výboru pro evropské záležitosti? Když tomu tak v minulosti bylo, můžete mně vysvětlit, z jakého důvodu to na tom výboru nebylo projednáno? Muselo se to nějakým způsobem tajit? Nebo proč to bylo? Odpověď, že nevím, proč Polsko hlasovalo proti? Já nevím, pane ministře. Vy jste byl na Radě ministrů. Já jsem tam nebyla jeden dva dny, tak předpokládám, že asi byste to měl vědět, proč Polsko hlasovalo proti. Zároveň jste na to neodpověděl.

Především bych chtěla říct, když tady mluvíte ohledně těch realokací, tak znovu bych chtěla zdůraznit, že to, co se tady vybojovalo v minulých letech, tak jasně to tady řekl - vy mluvíte o solidaritě, ano, ale vy jste schválil povinnou solidaritu! A to je velký rozdíl. Bude určen minimální počet relokací z členských států, kde většina žadatelů vstupuje do EU, do členských států. Kvóta bude 30 000 přerozdělených migrantů, kde se samozřejmě dá očekávat, že tu budeme muset přijímat migranty především z Itálie, Španělska, Řecka. Pokud je nepřijmeme, tak to budeme muset zaplatit penězi, to znamená 500 000 za jednoho migranta za rok, s tím, a to jste vy neřekl, že pokud Brusel uzná, tak bude jak tu hodnotu, kolik se bude platit za toho nepřijatého migranta a kolik bude v uvozovkách to číslo, kolik se bude přerozdělovat, tak to si ten Brusel bude pak dělat, jak chce, a může si to jakkoliv navyšovat! A to je to, o čem tady hovořil Andrej Babiš, že to číslo může být daleko větší. Vy hovoříte o tom, že nám dneska odpoledne ukážete nějakou výjimku v rámci toho, že jsme byli solidární, ano, a je jasné, že lidé v rámci Ukrajiny prchali před válečným konfliktem a bylo to dobrovolné. Znovu to zdůrazňuji, bylo to dobrovolné! A ti lidé jsou dneska na dočasné ochraně. Vy říkáte, že je to do března příštího roku, a říkáte, že pak se budou tedy řídit azylovým zákonem. Ale nebudou se náhodou řídit, pane ministře, cizineckým zákonem a nebudou žádat o dlouhodobý pobyt? A teď já se vás ptám: co tedy bude za rok, za dva? Ano, když tedy říkáte, že nám tu výjimku přinesete. Já jsem ji neviděla, nikdo o ní neví, nikde není uvedena. Vy pořád říkáte, že nám ukážete tu výjimku, že jste ji dojednal. Ale já se ptám, co bude tedy potom? Co bude následně, v budoucnosti? Protože vy jste ministr vnitra. Vy jste ta nejhlavnější osoba v rámci zajištění bezpečnosti našich občanů. A já se ptám, a vy to moc dobře víte, že v rámci nelegální migrace ti lidé nechtějí do České republiky. Oni hledají jiné cíle a dneska to vidíme. Jsme tranzitní zemí. A vy si myslíte - takže prakticky to bude tak, že dojde k povinné solidaritě, to znamená, jakým způsobem ty lidi donutíme nebo jim přikážeme, aby byli v tom daném státě? To jsem v žádném případě nepochopila a myslím si, že právě tam je to velké ohrožení bezpečnosti, protože jestliže ten člověk chce do jiného státu, tak si myslím, že právě pokud mu něco budeme nařizovat, tak to určitě nemůže mít žádný úspěch. Přece nemůžeme něco nařizovat.

Ale především úplně to nejdůležitější je to, že vy jste ohrozil naši suverenitu. Vy jste prakticky dal souhlas k tomu, že my už nebudete mít možnost rozhodovat si, kdo přijde na naše území a kdo tady bude žít. Já vás znovu z tohoto místa, pane ministře vnitra, vyzývám, abyste mi odpověděl na ty otázky, které jsem vám položila, a to je, jaký mandát jste měl od vlády České republiky a jaké bylo konkrétní hlasování jednotlivých členů vlády a proč jste tuto záležitost nikomu neřekl, proč jste ji zatajil a proč jste ji neprojednal na výboru pro evropské záležitosti. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. A vzhledem k tomu, že nikdo s přednostním právem se již nehlásí, tak zahajuji všeobecnou rozpravu, do které eviduji nejprve dvě přihlášky s přednostním právem, a jako první vystoupí pan místopředseda Karel Havlíček a dále má přednostní právo pan premiér Petr Fiala. Prosím, máte slovo.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, já to vezmu z jiné strany, ale ono to má samozřejmě velkou souvztažnost.

Nebudeme zvyšovat daně. To se netvrdilo jenom v roce 2021 před volbami. To bych možná ještě pochopil trochu, změnila se situace. To se tvrdilo ústy pana premiéra ještě na podzim roku 2022. Žádná daň z příjmu pro právnické osoby, žádná daň pro živnostníky, žádná daň z nemovitostí a tak dále. Jak to dopadlo? Během několika měsíců všechno jinak. Lhali jste!

Za B, půjdeme do Evropské unie a tam nedopustíme, aby zde bylo schváleno to, že skončí auta na spalovací motory v roce 2035. Jak to dopadlo? Hlasovali jste pro konec aut na spalovací motory. Lhali jste, pane premiére.

Za další, půjdeme do Evropské unie a tam budeme bojovat za to, abychom zvýšili počet emisních povolenek. To je správné, naprosto rozumné, protože pak klesne cena. Vy jste byli v čele pelotonu, pane premiére, který odsouhlasil to, že se sníží jejich počet. Přeloženo do češtiny budou dražší energie s největší pravděpodobností. Opět, lhali jste.

Za další, rozšířili jste emisní povolenky na domácnosti přes auta a přes vytápění a tak dál. Opět něco úplně jiného, než jste slíbili.

Už se blížím k té podstatě a to je k migraci. SPOLU to před volbami mělo ve svých cílech. Trváme na tom, aby si každá země mohla svobodně zvolit vlastní migrační politiku a přístup k žadatelům o azyl. Odmítáme povinné kvóty. PirSTAN - prosadíme odpovědný přístup k migraci zahrnující řešení bez kvót. Pane vicepremiére, pane premiére, přečtěte si to opět. Zase musím říct, bohužel lhali jste. Protože to, co jste odsouhlasili, není nic jiného než převlečené kvóty. Tvrdíte solidarita ano, ale solidarita rovná se dobrovolnost, nikoliv povinnost. To, že dnes tvrdíte - a to je možná to, co mi na tom vadí úplně nejvíc - že v dané chvíli máme výjimku - tak kam my se to dostáváme? My se dostáváme do situace, kdy země, která přijala v té první vlně víc jak 500 000 ukrajinských uprchlíků...

Vy víte, pane vicepremiére, velmi dobře, že jsme v tomhle hráli s vámi, že jsme to nijak netorpédovali, že jsme respektovali to, že to tak být musí, že musíme být vstřícní, že musíme být solidární, a byli jsme. Ano, my jsme se hádali o celé řadě technikálií, o tom, jak sem ti uprchlíci šli, jakým způsobem se dostávali do pracovního procesu a tak dál. To je technická diskuse, ale principiálně jsme byli v tomto s vámi na jedné lodi. Bylo to solidární. A ano, Česká republika se stala jednou z nejsolidárnějších zemí v celé Evropské unii, aniž by ji k tomu někdo nutil. Udělali jsme to proto, protože to považujeme za správné z mnoha důvodů historických, faktických a tak dále.

My, kteří dnes máme přespočet ukrajinských uprchlíků na hlavu - možná je jich nejvíc z celé Evropské unie, protože nejvíc jich má Německo, pak Polsko, pak my, ale podle počtu obyvatel, tuším, že to vychází nejvíc u nás - máme dnes být vděčni za to, že jsme dohodli jakousi výjimku, která bude trvat možná rok, možná dva, já nevím, to nikdo neví v tuhletu chvíli - že tedy nemusíme takzvaně nic platit? Nezdá se vám, že to je trochu nedůstojné? Proč se vůbec dostáváme do téhleté situace, že dnes máme být vůbec vděčni někomu za to, že v tuto chvíli nemusíme nic platit? My jsme solidární, megasolidární a je to dobře. Znovu říkám, v tomto si rozumíme, ale absolutně si nerozumíme v tom, co nastalo.

Mnohokrát tady padlo dnes to, kdo je za co zodpovědný, kdo měl jaký mandát, kdo neměl mandát, ale v každém případě to, že Česká republika se dostala do role prosebníka, je něco, co není možné akceptovat ani na minutu! Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji a jako další s přednostním právem je přihlášen pan premiér Petr Fiala. Pane premiére, já se omlouvám, tady skočily dvě faktické poznámky, které mají přednost ještě před přednostním právem. Jako první je paní Karla Maříková a poté pan poslanec Zdeněk Kettner, faktické poznámky. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Pane ministře, já jsem bohužel nemohla reagovat dříve, protože nebyla otevřena rozprava. Ale vy jste tady říkal, že Česká republika nebude platit žádné solidární poplatky do chvíle, dokud budeme zatíženi migranty z Ukrajiny. Já předpokládám, že ta válka jednou skončí, doufám, že co nejdříve, že řada těch lidí se vrátí domů. Na co se budeme vymlouvat pak? Pak budeme muset tedy platit, předpokládám. Tak co bude dál? Řeknete nám to tady?

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Jako další dvě minuty pan poslanec Zdeněk Kettner a jeho faktická poznámka. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Zdeněk Kettner: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já musím reagovat na pana ministra Rakušana. Není to povinná relokace, ale máme platit přibližně 500 000 za osobu. Za koho? Takže taková klobása, jakou svět neviděl? Takže to jsou neexistující migranti. V tom případě můžeme posílat neexistující peníze. Proč bychom se tím měli trápit? Takže to jsou tak úžasné protimluvy. Povinná solidarita. No to je, jako kdybych řekl dobře, tak vezmeme vraždu, řekneme, že to je nedobrovolné, předčasné ukončení života, a přestane to být vraždou?

Nelíbí se mi, že tady neustále slyším strašení, strašení, strašíte, strašíte. To jsou fakta. Pokud nežijete na Marsu a jste si schopni ty informace zjistit, tak co se týká migrace, jsou s tím spojené obrovské problémy. A jestli to je strašení, že upozorňujeme na fakta, tak tím pádem bychom třeba mohli zrušit požární prevenci. Protože třeba takový hasičský přístroj na zdi, to je vlastně strašení požárem. Nebo zrušíme lékárničku, protože to je strašení nějakým zdravotním problémem. Nebudeme lidi strašit resuscitací, protože to je strašení, že by eventuálně někdo mohl mít zástavu srdce. Takže to není strašení. To jsou fakta!

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Následují další faktické poznámky. Jako první má pan předseda Tomio Okamura, jako další pan poslanec Jiří Mašek, taktéž faktické poznámky. Prosím.

 

Poslanec Tomio Okamura: No, já se chci právě tady zeptat, protože bod se jmenuje Informace ministra vnitra Víta Rakušana o schválené povinné solidaritě a pan ministr Rakušan tady není. Takže já navrhuji přerušení na pět minut do té doby, než se pan ministr vrátí. Teď mi kolegyně řekla, že je na WC, tak já navrhuji přerušení - to je jistě potřeba každého, trvá to už hodinu - na pět minut do návratu ministra vnitra Víta Rakušana. Protože tady padají z úst našich poslanců Karly Maříkové a Zdeňka Kettnera dotazy na pana ministra a my bychom rádi, aby na ně bylo odpovězeno. Protože to, co odsouhlasil pan ministr v Evropské unii jménem Fialovy vlády, je tak závažné, že si to zasluhuje, aby veřejnost slyšela ty odpovědi. Takže pět minut. Myslím, že je to vstřícný návrh. Nebo tři minuty. Tak jestli můžeme, pět minut.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Pane předsedo, většinou se to v průběhu projednávání tolerovalo, fyziologické požadavky se nějakým způsobem respektovaly, ale jestli je tady požadavek na přestávku pět minut, tak v tom případě nechť tento požadavek přednese předseda klubu nebo ten, kdo ho zastupuje. Prosím.

 

Poslanec Radek Rozvoral: Požádám o pět minut přestávky. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dobře, děkuji. Vyhovím vaší žádosti. Pět minut přestávka.

 

(Jednání přerušeno v 16.58 hodin.)

(Jednání pokračovalo v 17.02 hodin.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, čas určený na přestávku klubu SPD vypršel. Budeme pokračovat v rozpravě. Jsou zde tři faktické poznámky. Jako první vystoupí pan poslanec Jiří Mašek, poté Karla Maříková a následně Zdeněk Kettner. Všechny tři jsou faktické poznámky. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Mašek: Vážený pane předsedající, vážený pane premiére, ministryně, ministři, kolegyně, kolegové, já bych se tady rád obrátil v reakci na své předřečníky na pana ministra Rakušana a zejména na pana premiéra vlády Petra Fialu, a to s konkrétním dotazem: Odjel do Lucemburku pan ministr vnitra s mandátem podepsat, nebo neodjel? Ptám se na to proto, že v tiskové zprávě po jednání vlády ve Vimperku 7. 6. v 16 hodin 56 minut bylo zveřejněno, co bylo na vládě projednáno, a vše končí bodem 7: Zpráva o pracovní návštěvě ministryně zahraničních věcí Mongolska - prosím, nebudu komolit to jméno - ve dnech 10. až 14. května 2023. Potom bod d) Různé a potom body pro informaci.

V záznamu z jednání schůze vlády České republiky, který je nyní uveřejněn na stránkách vlády, nějakou záhadou přibyl bod 8: Informace o pozici České republiky na jednání Rady pro spravedlnost a vnitřní věci. Místopředseda informoval o otázce azylové migrační politiky, které bude konané v Lucemburku 8. a 9. června 2023. Takže tady je zásadní rozpor ve výstupech.

A já tady řeknu jedno. Byl jsem se tady ptát ministra pro evropské záležitosti týž večer 8. 6. a ten mi na přímý dotaz odpověděl velmi vyhýbavě, a to, že to tam bylo nějakým způsobem zmíněno. Takže proč je tady ten rozpor? Chci odpověď od pana premiéra.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Jako další paní poslankyně Karla Maříková, připraví se pan poslanec Zdeněk Kettner. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Karla Maříková: Ještě jednou děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážený pane ministře, jelikož jste tady nebyl a já bych ráda slyšela na svůj dotaz odpověď, tak ho vznesu znovu. Vy jste řekl, že Česká republika nebude platit žádný solidární poplatek do chvíle, dokud budeme zatíženi migrací z Ukrajiny. Já předpokládám, že ta válka co nejdříve skončí, a určitě si to přejeme všichni. Řada těch lidí se vrátí domů na Ukrajinu. A mě by zajímalo, co bude pak dál. Mně z toho plyne, že pak dál budeme muset zaplatit. Takže jestli nám to tady můžete říci? Tady vlastně zpravodajka se ptala na něco podobného, ale z vašich úst jsme žádnou odpověď neslyšeli. Takže bych vás poprosila, jestli můžete zodpovědět ten můj dotaz. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Jako další pan poslanec Zdeněk Kettner, připraví se pan poslanec Patrik Nacher s faktickou poznámkou. Prosím.

 

Poslanec Zdeněk Kettner: Děkuji. Tak ještě jednou to zopakuji, prosím pana ministra, aby neustále neopakoval, že jde o nějaké strašení. Je to uvádění faktů. Jsou to prostě fakta. A říkal jsem, zrovna tak můžeme zrušit požární prevenci nebo lékařskou, protože to je strašení požárem nebo nějakou zdravotní indispozicí. Ty útoky se prostě dějí, je to zhoršení bezpečnostního rizika. Samozřejmě média to vždycky bagatelizují tím, že měl psychické problémy. Takže mám prostě pocit, že zbytek světa trpí psychickými problémy, a my je tady potom musíme léčit. A já mám takový dotaz, tady neustále jste říkal, že nejde o povinnou relokaci, že nic takového neexistuje, ale zato budeme dobrovolně povinně platit za jednoho imaginárního imigranta 500 000 korun. Jen tak mimochodem, učitel po 25 letech praxe si za rok vydělá v průměru 390 000. Tak jenom tak, že nemáme na učitele, nemáme na důchodce, ale na tohle si zřejmě asi budeme půjčovat. Takže jsem chtěl takový jako návrh, když to jsou imaginární migranti, že bychom mohli platit imaginárními penězi. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Jako další vystoupí pan poslanec Patrik Nacher. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji, pane místopředsedo. Já bych využil té faktické a toho, o čem mluvil pan ministr vnitra, a zeptal se na jednu základní věc, lámu si nad tím hlavu celou dobu. Jak je možné a kdy v Evropské unii se rozhodne, že se zahájí debata o nějakém takovémto mechanismu? Proč zrovna teď? Proč ne před rokem, když v únoru tady začala válka? Protože když se podíváte na počet obyvatel, jestli jsem to dobře počítal, tak my patříme mezi země, které přijaly nejvíce migrantů za posledních 10 let, nebo patříme mezi ty země, které přijaly nejvíce. Kdyby takovýto mechanismus tady platil už třeba před rokem, tak bychom dneska vlastně byli ve fázi, že bychom od těch ostatních států dostali ty finanční prostředky v té výši, jak se tady o ní bavíme.

Takže mě docela zajímá jakoby, kde je ten, jestli mi můžete odpovědět, kde je ten spouštěcí, pane ministře, ideálně - teď jsem vás teprve viděl, já jsem nevěděl, že sedíte mezi obyčejnými poslanci, tak se omlouvám, tak jsem koukal na pana premiéra - ale kde je ten, to je takový základní dotaz kromě jiných, ale na mě asi nepřijede řada: Kde vznikne ten impuls? Proč zrovna teď? Proč ne před rokem? Proč se to týká teprve, když se teď rozbíhá... je tady nějaké riziko, že tady bude nějaká migrační vlna ze Středomoří? To je prostě regulérní legitimní dotaz, protože potom je Česká republika, Polsko a všechny tyhle země v evidentní nevýhodě. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Jako další pan poslanec Jiří Mašek s faktickou poznámkou. Prosím.

 

Poslanec Jiří Mašek: Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, já jsem to nedokončil úplně ve spěchu, a proto bych se chtěl pana ministra opravdu konkrétně zeptat, protože my jsme spolu byli ve výboru pro bezpečnost v minulém období. Byli tam i další poslanci, poslanec Žáček tehdy, poslankyně Černochová, vy, pane místopředsedo. A to, co nás tam spojovalo v rámci migrace, že jsme si fakt řekli žádné kvóty, že jsme si řekli chránit se na hranicích, pomáhat v místě vzniku problémů. Tam jsme drželi všichni.

Tam jsme drželi všichni. Proto mě teď fakt velmi zajímá, jestli jel pan ministr s mandátem, protože to je podle mě úplně zásadní. To, že to neprojednal ve výboru pro evropské záležitosti, to, že ten zámysl neprojednal ani ve výboru pro bezpečnost - a bezpečnosti vnitřní se to velmi týká - tak to se dá snad pochopit, protože to je ta arogance té stoosmičky a my už jsme si na to zvykli. V minulém období jsme diskutovali i ve výborech trošku na jiné úrovni. Takže já opravdu chci tu odpověď. Protože jestli tam pan ministr odjel, tak jak to dneska řekl v Právu, to znamená: my jsme se o tom na vládě opakovaně bavili a z Lucemburku jsem si s panem premiérem několikrát telefonoval - tak pro mě je to, promiňte, strašně málo na projednání tak závažné věci, která je přímým ohrožením vnitřní bezpečnosti České republiky.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Vzhledem k tomu, že již není žádná další faktická poznámka, uděluji slovo panu premiéru Petru Fialovi. Prosím, pane premiére.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já se chci také vyjádřit k tomuto tématu a k té skutečnosti, že členské státy Evropské unie se 8. června shodly na dohodě o reformě azylové politiky, a chci vysvětlit některé souvislosti i historické, které myslím i odpoví na řadu otázek, které tady zaznívaly, a na další otázky nepochybně odpoví kompetentně pan ministr vnitra Vít Rakušan.

To, co je především potřeba si uvědomit, je, že tento kompromis, kterého bylo dosaženo, nestanovuje - a nemůžeme to tak interpretovat, protože to prostě není pravda - nestanovuje finální závazná pravidla pro členy Evropské unie. Je to pozice, která se bude nadále upřesňovat, a čeká ji ještě vyjednávání v Evropském parlamentu. A protože ta pozice je taková, že podle mého a našeho názoru by skutečně mohla výrazným způsobem zlepšit situaci v oblasti migrace, nebo přestože ta pozice je taková, tak nelze úplně očekávat, že by v současném složení Evropského parlamentu našla potřebnou podporu. Přesto si myslím, že se jedná o důležitý průlom a že odpovídá dlouhodobým zájmům České republiky, což tady ještě dokážu.

O reformě azylové a migrační politiky se mluví dlouho v Evropě. Její stávající podoba nefunguje, o tom se snad není potřeba přesvědčovat, to všichni víme. Nefunguje mimo jiné proto, že pravidla azylové politiky byla připravena na to, že do Evropy budou přicházet jednotky tisíc lidí, kteří tady budou hledat ochranu třeba před pronásledováním nebo před omezováním svobod. Ale tak tomu není a to původní nastavení prostě nefunguje dobře v té situaci, které čelíme v posledních letech, kdy některé země Evropské unie už několik let za sebou vyřizují ne tisíce, ale desetitisíce žádostí ročně. A kromě toho se nemůžeme spolehnout ani na vnější ochranu nebo na dostatečnou ochranu vnější hranice. Návratová politika, tedy to, o čem taky léta mluvíme a v čem se taky nic neudělalo, tedy navracení těch, u kterých nebyly shledány důvody pro udělení azylu, nefunguje vůbec. A ty problémy tu jsou a byly tu. Vzpomeňte si na migrační vlny v polovině minulého desetiletí. Nebyli jsme my u vlády. Mohli bychom položit otázku - jak to, že jste tehdy nevyjednali nějakou účinnou migrační politiku, která by bránila nelegální migraci, která by opravdu fungovala a kde by třeba Česká republika pak nemusela přistupovat k takovým opatřením, jaká jsme museli udělat při ochraně nebo kontrole hranic se Slovenskem? A já vám tu otázku nekladu, protože na rozdíl od vás vím, jak to v Evropské unii funguje, jak jsou rozloženy síly a že pro tohle nebyla žádná vůle ani dostatečná většina. A ta většina - a to se teď mění - ta většina je a konečně máme šanci s nelegální migrací něco udělat.

Popsal jsem tu situaci a popsal jsem tu změnu. A co je výsledkem té situace? Hraniční země Evropské unie jsou přetížené. Solidarita mezi členskými státy funguje omezeně, ve všech směrech, pokud jde o migrační politiku, a funkční společné řešení není. Členské státy v této věci prostě nedokázaly v minulé době sladit svoje zájmy, sladit svoje priority. Jde o téma, které Unii dlouhodobě polarizovalo, a opakovaně se ta situace dostávala do patu. To přece všichni víme, na to si tady nemusíme odpovídat, to je obecně známá věc. A státy, které jsou na hranici, místo toho, aby migranty registrovaly, tak je nechávají dál procházet do schengenského prostoru. A tento neutěšený stav neohrožuje jenom spolupráci mezi zeměmi Evropské unie, ale pokud bychom k němu jenom dál přihlíželi, tak bude ohrožovat i naši bezpečnost. A ta debata, ten závažný problém nefunkční migrační politiky a potřeba reformy azylového systému se často omezil, smrskl jenom na otázku povinných kvót, což je slepá cesta. Ty problémy azylové politiky jsou širší, není to jenom problém kvót, a přetrvávají. A protože žádné společné řešení nebylo, a víte to sami dobře, protože jste v té době, kdy tu ty problémy byly, byli ve vládě, žádné společné evropské řešení nebylo, tak některé evropské státy jednaly na vlastní pěst a přistoupily k mimořádným opatřením. Třeba Česká republika na přelomu minulého roku, když obnovila kontroly na slovenské hranici. Víme, že jsme součástí té diskuse, jestli se neobnoví kontroly na německé hranici, a tak bych mohl pokračovat.

Pokud se v rámci Evropské unie nedohodneme na skutečné reformě azylové a migrační politiky, budeme mít problémy. A jedním z těch problémů může být konec volného pohybu po Evropě, což je jedna z největších výhod, které naší exportní otevřené ekonomice Evropská unie, evropská integrace přináší. A právě abychom toto vyřešili, abychom tomuto zabránili, abychom dosáhli výsledku, který je v zájmu České republiky, tak jsme přistoupili k dohodě o reformě azylové politiky z 8. června, která tuto neudržitelnou situaci řeší, a řeší poprvé po dlouhé době.

Chtěl bych zdůraznit, že ten kompromis, který je tam přijatý, odpovídá zájmům České republiky, a dokonce dlouhodobým zájmům České republiky. Před několika lety vláda České republiky, a byla to vláda Andreje Babiše, v rámcové pozici stanovila několik cílů, které jasně ukazovaly, jakou podobu migrační a azylové politiky naše země požaduje. A tato rámcová pozice - a to je zase potřeba vědět, jak to funguje v evropské politice a v české politice, pokud jde o evropské záležitosti - tato rámcová pozice vytváří i mandát pro pana ministra vnitra při jednání o migrační politice. A tato rámcová pozice obsahuje například požadavek, že se unijní řešení nesmí opírat o povinné kvóty, že má naopak umožňovat jiné formy solidarity, jako je například vysílání expertů do přetížených zemí nebo finanční pomoc. Všechny tyto požadavky z rámcové pozice vlády České republiky - tady je kontinuita, ale byla to vláda Andreje Babiše - jsou v současném kompromisu stoprocentně prosazeny.

Dohoda stanovuje, že si členské státy mohou vybrat, zda pomohou přijetím části uprchlíků, nebo zda raději navýší svou finanční podporu přetíženým zemím, nebo jiným alternativním způsobem, personální pomocí s ochranou hranice, budováním kapacit, pomohou při řešení migrační politiky.

Nad rámec rámcové pozice, kterou schválila vláda Andreje Babiše, se nám podařilo dojednat závazek, že zemí, které čelí migračnímu tlaku kvůli uprchlíkům z Ukrajiny - a tady prosím pěkně jde o jiný režim, to je prostě jiný režim než azylové řízení, takže to nemůžeme dát dohromady - ale podařilo se dosáhnout toho, že zemí, které čelí migračnímu tlaku kvůli uprchlíkům z Ukrajiny, se nové povinnosti týkat nebudou. A tato výjimka bude trvat. A je to logické. Jenom se poslouchejme, ať si zbytečně nemusíme klást ty otázky znova. Tato výjimka bude trvat, dokud budeme válečným uprchlíkům poskytovat pomoc v té podobě, v jaké je tomu dnes. Pokud by se ukázalo, že válka bude trvat déle, část ukrajinských uprchlíků u nás bude chtít zůstat delší dobu, přestane fungovat dočasná ochrana, budou si muset požádat o azyl. A v tom okamžiku Česká republika bude moci žádat o solidaritu, tedy o finanční pomoc ostatních zemí.

Tak mně řekněte, co je na tomto nevýhodné, ale i co je na tom nesrozumitelné? Kvóty nejsou. Solidarita - tu můžeme uplatňovat ve formě, v jaké jsme ji uplatňovali. Nemusíme, dokud tu máme dočasnou ochranu ukrajinských uprchlíků. Až požádají o azyl, budeme mít stejné možnosti, jako mají jiné země. Co je na tom pro Českou republiku nevýhodné?

Jistě, můžete namítnout, ano, to je málo, mohli jste ještě vyjednat něco dalšího. Opoziční politici dnes kritizují vládu, že v migrační politice neděláme dost. Já jsem viděl prohlášení pana předsedy hnutí ANO Andreje Babiše a tak dál, a tak dál. Ale já právě i proto, že jsem slyšel ty argumenty v médiích, tak tady chci jasně zdůraznit, že naše výsledky neodrážejí jenom české zájmy v podobě, jakou definuje naše vláda, ale odrážejí i výsledky v podobě, kterou Česká republika prosazuje dlouhodobě. A každý se může přesvědčit, že to, co jsme prostřednictvím pana ministra vnitra Víta Rakušana dosáhli, je plně v souladu s tím, co předtím požadovala česká vláda, které předsedal Andrej Babiš. O to absurdnější a podivnější jsou ty útoky, které tady zaznívají.

A připomeňme si tyto konkrétní požadavky, konkrétní požadavky z roku 2018, jak se zrcadlí v textu toho kompromisu, který domluvil pan ministr, první místopředseda vlády, ministr vnitra Vít Rakušan 8. června 2023. To jsou ty principy.

Za prvé. Dohoda pracuje s širokým výkladem principu solidarity. Díky práci českého předsednictví se definice solidarity v průběhu vyjednávání rozšířila o možnost finanční pomoci a expertní pomoci. Máme tedy možnost nadále spolupracovat na zajištění bezpečnosti Unie takovými prostředky, které sami zvolíme a které nám budou dávat smysl. O čem se tu bavíme? Česká republika je solidární už teď. Sami jste to říkali. Je solidární už teď. Zemím na vnější hranici dlouhodobě pomáháme. Pomáháme jim s ostrahou hranic, pomáháme jim budovat obranné kapacity, přispíváme jim finančně, posíláme do těchto oblastí experty, policisty, vojáky. A to je přesně ten alternativní model - buďto kvóty, nebo finanční pomoc, anebo alternativní forma pomoci. Tato pomoc je součástí nové dohody. V této pomoci budeme pokračovat. Je to v našem dlouhodobém zájmu. Ani tady jsem nezaslechl ze strany ANO - SPD to vkládat do úst nebudu - že bychom tuto formu solidarity měli opustit.

Za druhé. Pořád srovnávám s rámcovou pozicí vlády z roku 2018. Za druhé. Evropská komise nemá možnost nařídit členským státům relokaci. Povinný flexibilní solidární mechanismus neobsahuje požadavek na redistribuci osob, nezavádí povinné kvóty na přerozdělování uprchlíků. Česká republika bude nadále rozhodovat sama, koho a za jakých podmínek přijme. A to byla věc, na které jsme se shodovali a s kterou jsme jednoznačně souhlasili a kterou jsme nechtěli tedy i my, kteří jsme tehdy byli v opozici.

Za třetí. Návrh vychází vstříc státům, které jsou pod velkým migračním tlakem, jako je dnes Česká republika. A tak to prostě je. Už jsem to tu říkal, ještě to jednou připomenu. Dojednaná výjimka je součástí kompromisu. Pamatuje na to, že i my už řešíme svoje problémy s uprchlíky, které jsme předtím neměli. Evropská unie tady přislíbila dodatečnou finanční podporu na pomoc ukrajinským válečným uprchlíkům, což uvádějí i závěry Evropské rady z února letošního roku. Nikoho se nedoprošujeme. My jsme normálním způsobem vyjednali mechanismus, který je pro nás a pro české občany výhodný.

Za čtvrté. Další princip. Odpovědnost za průběh azylového řízení nesou jednotlivé státy a žadatelé o azyl nemají možnost druhotného pobytu. To je přece velký průlom. Státy na hranicích Schengenu budou muset po migrantech, kteří vstoupí na jejich území, vyžadovat plnění přísně nastavených povinností. A jednou z těchto povinností je nemožnost pohybu po Evropě. A k tomu přispěje i výrazně zrychlené azylové řízení.

Za páté. Pořád srovnávám s principy roku 2018, s rámcovou pozicí české vlády, tehdy vedené Andrejem Babišem. Dohoda zefektivňuje azylové řízení, navracení do bezpečných zemí a boj proti nelegální migraci. Nařízení zavádí hraniční proceduru, která významně urychlí celý proces azylového řízení. To by mělo trvat řádově týdny, maximálně jednotky měsíců. Velká změna. A další velká změna: Dohoda umožňuje vracet migranty do zemí, s nimiž nemají pouto. To je přece také něco, po čem se tu dlouho volá, co nebylo prosaditelné. To znamená, můžete vrátit například Nigerijce do Tuniska. Nařízení zároveň zabraňuje zneužívání azylového systému. Tak nejsou toto významné změny?

Za šesté. Dohoda zachovává koncept hraničního, azylového a návratového řízení. Žadatelé během hraniční procedury nadále nebudou mít povolen vstup na území členských států. A hraniční procedura bude zároveň povinná.

Za sedmé. Institut azylového a návratového řízení je posílen a s ním i celkové řízení migrace v rámci Evropské unie. To například znamená, že z azylového řízení nejsou vyňati nezletilí.

A tak bych mohl pokračovat. A posilujeme spolupráci se třetími zeměmi. Vždyť to byl také dlouhodobý zájem České republiky. To je přece podle všech expertů jeden z klíčů k tomu, abychom si s nelegální migrací poradili. A posilujeme spolupráci se třetími zeměmi z hlediska efektivní návratové politiky, návratového sponzorství, readmisních dohod a dalších věcí. A to je přece něco, co také bylo dlouho neprůchodné a co se v této dohodě podařilo dosáhnout.

Já myslím, že si můžete velmi snadno ověřit, ale může si to ověřit každý, nejenom poslanci a poslankyně, ale může si to ověřit i veřejnost, že ve všech těchto případech se pozice vyjednaného kompromisu, tedy pozice naší vlády a pozice předcházející vlády, shodují. A tak je to v zahraniční evropské politice dobře.

Ještě tady připomenu tu rámcovou pozici vlády Andreje Babiše. Tam se například uvádí, co se týče solidarity v případech, kdy se členský stát nachází pod migračním tlakem. Česká republika v rámci vyjednávání bude podporovat rozšíření možností solidarity například skrze expertní či finanční podporu. Konec citátu. Vždyť to tam všechno je. Ale já nemohu k tomu dodat nic dalšího než to, že to je přesně to, co bylo dohodnuté. Je v tom samozřejmě jistá ironie, že se naší vládě daří plnit nejenom sliby, které jsme si sami stanovili, ale i sliby našich předchůdců, které tehdy nevyjednali nebo nemohli vyjednat. Takže pokud nás chce za tuto dohodu pan předseda hnutí ANO nadále kritizovat, tak kritizuje sám sebe. Měl by začít u své rámcové pozice. Měl by si ji dobře přečíst. A možná by dospěl k tomu, že výhodnější dohody, než jaká byla teď dosažena v rámci Evropské unie, dosáhnout nejde a že ta dohoda odpovídá dlouhodobým zájmům České republiky.

Já se nedivím té kritice. Divím se tomu, že mě třeba někteří poslanci, kteří kladou otázky, neposlouchají, když jim odpovídám na otázky. Ale to mně taky nevadí. Nedivím se té pozici, protože ona je úplně stejná, jakou slyším od hnutí ANO ve všech otázkách, které se týkají Evropské unie. Je to stejný případ, jako je to v případě Green Dealu, klimatického zákona, balíčku Fit for 55. Není těžké zjistit, a veřejnost s o tom může přesvědčit, co předcházející vláda prosazovala, jaké měla stanovisko, jaké měla rámcové pozice a jakým způsobem připravila mantinely pro naši vládu. A já říkám, že v řadě případů to bylo rozumné, někdy to bylo nerozumné, a najednou jako by tohle všechno nebylo, jako by toto nikdy neudělali, jako byste tuto evropskou politiku neměli a kritizujete nás za něco, co odpovídá tomu, co vy jste sami schvalovali a co vy jste sami dlouhodobě chtěli. Takže to celé potom nedává smysl. Nevím, jaké řešení migrační politiky byste si představovali. Možná, že bychom mezinárodní migraci nějakým způsobem zakázali, to je i určitě ideální řešení, jenom není pro tento reálný svět možné, takto věci ve skutečném světě nefungují.

Dámy a pánové, ale omlouvám se za tu poznámku směrem k opozici, to ani není tak důležité, důležitá je shoda s tou rámcovou pozicí. Chci říct, že tato dohoda je pro nás výhodná, přináší rychlejší, přesnější vyřizování žádosti o azyl, které bude probíhat striktně v té zemi, kterou žadatel o azyl použije jako vstupní zemi do Evropské unie - důležité. Zároveň řeší nespravedlivou a ve svých důsledcích nebezpečnou situaci, kdy jsou některé země Evropské unie logicky vystaveny nesrovnatelně většímu náporu žádostí. To se týká dnes jižních zemí, ale brzy se to může týkat třeba i České republiky, nedělejme si iluze. Dohoda tak posiluje bezpečnost, posiluje bezpečnost České republiky, posiluje bezpečnost schengenského prostoru, a to je přece náš prvořadý a nejdůležitější zájem. Nová pravidla jsou z hlediska ilegální migrace mnohem přísnější, zajistí konec volného pohybu neregistrovaných cizinců po Evropě. A to je něco, proti čemu Česká republika dlouhodobě, dlouhodobě vystupovala.

Závěrem bych chtěl říct, že se nám podařil určitý posun, a to dokonce významný posun, ale migrace nadále zůstává důležitým tématem a nejsme ještě blízko okamžiku, kdy tato dojednaná pravidla budou schválena. Už se mluvilo o tom procesu, už se mluvilo o postoji Evropského parlamentu a v tuto chvíli nevidím úplně velkou šanci, že v krátké době dojdeme k řešení nelegální migrace, které nabízí nebo přináší tento kompromis.

Dnes jsem se zúčastnil těsně před začátkem této mimořádné schůze také online schůzky zemí, které zastávají podobnou pozici jako Česká republika. Jsou tam státy od Dánska přes Itálii po Rakousko, země, které dlouhodobě chtějí řešit, chtějí řešit nelegální migraci, chtějí ji řešit razantněji, než se řeší nebo neřeší dosud. My jsme aktivními členy těchto zemí a jednou z našich společných dohod a postupů je, že budeme chtít, abychom o nelegální migraci a jejím řešení jednali na Evropské radě na konci června a dospěli v závěrech k nějakým jasným stanoviskům právě v souladu s tou dohodou, která byla udělána na poslední Radě ministrů vnitra. (V sále je hlučno.)

Výsledný kompromis tedy považuji za odpovídající zájmům České republiky, ale i za úspěch českého, dlouhodobého českého přístupu k migrační politice. Všimněte si i na tomto příkladu, že jsme v evropské politice opět dosáhli výsledku, který odpovídá principům, které jako Česká republika dlouhodobě zastáváme a prosazujeme a které se předtím -

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Omlouvám se, pane premiére, a požádám levou část sálu o zklidnění. Děkuji.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: - a které se předtím prosadit nepodařilo. A je to proto, že naše evropská politika vychází ze znalosti Evropské unie, je konzistentní, čitelná, a jsme připraveni hledat dohodu s podobně smýšlejícími státy a dosáhnout potřebné většiny pro to, abychom rozumné dohody mohli udělat. A opět to jenom ukazuje, že principy, které naše vláda zastává v evropské a zahraniční politice - a to je, že konstruktivní spolupráce a hledání řešení funguje výhodněji než trucování a pouhé říkání ne, ne, ne na všechno, jak jsme to mohli vidět v minulosti -, tak jenom to potvrzuje, že tato zahraniční evropská politika se českým občanům vyplácí.

A chtěl bych k tomu dodat i dvě věty jako předseda Občanské demokratické strany a jako člověk, který v této Sněmovně dlouhá léta zasedal ve výboru pro evropské záležitosti. Já musím říct, že tento výsledek jde přesně směrem, který jsme tady dlouhodobě prosazovali. My jsme dlouhodobě tvrdili, že jsme připraveni být solidární, že jsme připraveni do jisté míry sdílet břemeno migrační krize - to jsme ani nevěděli, že sami budeme zemí, která bude přijímat obrovské množství uprchlíků - ale že důrazně odmítáme kvóty, že požadujeme, aby se dělala preventivní opatření, že požadujeme funkční návratovou politiku, že požadujeme efektivní řešení na vnější hranici Evropské unie. To jsou všechno věci, které jsme tu dlouhodobě zastávali, a to jsou všechno věci, které se v tomto kompromisu objevují. Tedy, dámy a pánové, mohu konstatovat, že konečně uzrál čas na to, abychom tuto naši rozumnou a vyváženou pozici prosadili i na úrovni Evropské unie. Děkuji vám. (Potlesk v sále.)

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Já přeji pěkné odpoledne, vystřídali jsme se při řízení schůze. Vystoupení pana předsedy vlády vyvolalo devět faktických poznámek... osm faktických poznámek, pardon. První je na řadě paní poslankyně Maříková, připraví se pan poslanec Babiš. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Pane premiére, vy si tady protiřečíte. Na jednu stranu říkáte - dohoda není závazná. Na druhou stranu pak říkáte, že si budeme moct vybrat způsob solidarity. Takže buď přijmeme migranty, anebo zaplatíme výpalné. Asi tak, kdybychom to přeložili do češtiny. Pak říkáte, že členské státy nedokázaly sladit své priority. Ano, některé členské státy jako Česká republika nechtěly migranty. A co jste udělali vy? Vy jste je prostě prodali. Ber, anebo zaplať, protože on ty migranty už nikdo nechce ani za ty prachy.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji za dodržení času. Dále s faktickou poznámkou pan poslanec Babiš, připraví se pan poslanec Zlínský. Prosím.

 

Poslanec Andrej Babiš: Pane premiére, vy jste neuvěřitelný manipulátor. A vy stejně manipulujete jak ten Green Deal. Hodinu a půl jsem včera vysvětloval tu vaši manipulaci. Tak za prvé - naše pozice 2018 skončila blokací těch kvót. Toto je pozice Hamáčka 2020. (Zvýšeným hlasem.) 20. října! Toto je titulek 24. září 2020, Babiš říká - pokud nebudeme přijímat uprchlíky, nemůžeme je vracet! Solidarita nemůže být povinná! Podstata nového návrhu migrační politiky EU je nesmyslná! Vždyť vy jste vůbec nepochopil, o co jde. Vy mluvíte o registraci? Já nechci žádné migranty, aby se registrovali! Já nechci, aby vypluly ty lodě! Nechci! (Zvýšeným hlasem. Potlesk zleva.)

Kdo bude odpovědný za tohle? Včera se potopila loď, 400 lidí bylo na palubě, 59 zahynulo, 104 je zachránili. Vždyť vy jste je pozvali! Tady jde o tu Evropu! Ano, Česká republika, když Rakušan bude hlídat hranici, tak je tam zachytí. Ale tady jde o Evropu! O Evropu! Vy jste je pozvali!

Solidarita nemůže být povinná, je to zásadní nesmysl! My jsme bojovali za to, aby ty lodě nevypluly! My jsme bojovali za to, aby ti pašeráci byli zlikvidováni. Vé čtyřka, vy jste je rozbili, vy jste je zradili! My jsme chtěli koupit čtyři lodě. Česká republika, osm milionů eur jsme dali na ten fond! Bůhví kde ty peníze skončily! Ano, oni měli pomáhat, abychom bojovali proti těm pašerákům! Takže je to nesmysl, neříkejte tady, že máte stejnou pozici jako my!

My jsme nikdy nechtěli, aby přišli ti ilegální migranti, nemají se přijímat lodě, nemají mít tu naději, že je někdo přijme! Třicet tisíc opakovaně každý rok jste odsouhlasili! To je pro Evropu katastrofa, zradil jste Vé čtyřku... (Předsedající: Čas.) A vy vůbec nevíte, o čem mluvíte. (Předsedající: Čas, pane poslanče.) Já nevím, jestli vám to psal Růžička nebo Pojar. (Předsedající: Čas, pane poslanče.) Ale vy jste úplně mimo mísu. Nemá nikdo chodit ilegálně do Evropy! (Zvýšeným hlasem.) Nejsou tady víta... (Předsedající: Čas! - Předsedající vypíná mikrofon. Potlesk v sále.)

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Prosím o dodržování času v rámci faktických poznámek. A nyní je na řadě pan poslanec Zlínský. Prosím.

 

Poslanec Vladimír Zlínský: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážený pane premiére, já jsem se vás pokoušel pozorně poslouchat a napadla mě myšlenka, jestli byla udělána nějaká predikce vývoje, co to bude znamenat, tady ta smlouva nebo to nařízení, ohledně dalšího vývoje pro ty jihoevropské státy. Protože vlastně podle mě se ti migranti budou hromadit v Itálii, ve Španělsku a dalších evropských státech, protože tam vlastně budou zachyceni, nebudou moci přejet do jiných zemí, a já nepochybuji o tom, že většina, řekl bych 100 % zemí se z toho vykoupí, a co to tedy přinese těm jihoevropským zemím než to, že budou mít peníze, ale budou se jim tam hromadit nepřizpůsobiví migranti. A určitě zajisté bude ohromný tlak na změnu toho nařízení, aby se jich nějakým způsobem zbavili.

A pak bych se chtěl zeptat, jestli tedy byly domluveny dohody se státy severní Afriky. Vy jste říkal, že Nigerijci se budou vozit do Tuniska, jestli je to tedy nějakým způsobem předmluveno. A nepochybuji o tom, že Nigerijec, který se ocitne v Tunisku, bude tam nějakým násilným způsobem odvezen, první, co ho napadne, že se vrátí zpátky, pokud bude mít peníze, aby si zaplatil převaděče. Takže já bych vás chtěl poprosit, jestli byste to tedy upřesnil, jak to konkrétní provedení toho plánu, jak tedy ta Evropská unie uvažuje, jakým způsobem zamezí tomu, aby v těch jihoevropských státech se nehromadili. Jestli počítá s tím, že tam bude provedena relokace, že si je vezmou ty severní státy, anebo že budou převezeni násilně tedy do severoafrických států ti migranti. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji za dodržení času. A další je na řadě pan poslanec Nacher a připraví se pan poslanec Kettner. Pane poslanče, prosím.

 

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji. Já už jsem myslel, že nebudu tedy hovořit. Ale dovolím si reagovat na vystoupení pana premiéra. Mám jeden dotaz - já ho teď tady nevidím. On několikrát srovnával pozici současné vlády s rámcovou pozicí roku 2018. A já se přiznám, neznám úplně detaily, nejsem na to expert, ale mně tam úplně vypadla ta logika, proč tak činí. Tato vláda kdejaký problém, který teď řeší, tak se vymlouvá na válku na Ukrajině, téměř u čehokoliv. Inflace, ceny energií, já nevím, pokles reálných mezd a tak dále. A poprvé tam, kde se na tu válku na Ukrajině můžeme skutečně odvolat, poprvé, a je to opravdu reálný, hmatatelný, změřitelný fakt, tak tam se pan premiér odvolává a srovnává se s rámcovou pozicí pět let starou. To znamená dávno před válkou na Ukrajině. Já téhle pozici nerozumím. Ta situace přece tu pozici České republiky znatelně změnila, o tom já jsem tady hovořil. Takže mě by docela opravdu zajímalo, jestli se to stihne, jak tedy odpoví pan ministr vnitra na tu základní otázku, tedy kdy a proč zrovna v této chvíli vzniká takovýto mechanismus v Evropské unii, komu to vyhovuje a proč to nevzniklo třeba před rokem? To je úplně legitimní dotaz a je to i odpověď na to pro mě podivné srovnávání s rámcovou pozicí pět let starou. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji za dodržení času. Nyní je na řadě pan poslanec Kettner a připraví se pan poslanec Benešík. Prosím.

 

Poslanec Zdeněk Kettner: Děkuji za slovo. Já jsem poslouchal proslov pana premiéra a chvílemi jsem tam marně hledal i nějakou výrokovou logiku. Slyšel jsem tam: není to žádné povinné přijímání, ale my si povinně dobrovolně můžeme vybrat, jestli přijmeme, nebo zaplatíme. Vždyť to přece vůbec nedává smysl. Jen tak mimochodem, i v německém tisku jste mohli zaznamenat titulky: Hurá, povedlo se oprášit, už prakticky pohřbené povinné kvóty se podařilo konečně prosadit. A to je německý tisk! Žádná dezinformační média.

A když už tedy jsme tak povinně dobrovolně solidární a máme pouze dvě možnosti, buďto přijmout migranty, nebo zaplatit, tak by mě zajímalo, pro kterou z těchto dvou variant se vláda rozhodla, aby občané České republiky měli šanci se připravit, co je čeká. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji. Nyní je na řadě pan poslanec Benešík a připraví se pan poslanec Feranec. Prosím.

 

Poslanec Ondřej Benešík: Děkuji, paní místopředsedkyně. Vážený pane vicepremiére, vážený pane premiére, dámy a pánové, ono v úvodním slovu pana předsedy Babiše zaznělo moje jméno jako předsedy výboru pro evropské záležitosti. Já se tedy vyjádřím k proceduře.

My jsme ten tisk, o kterém se dneska bavíme, projednali v roce 2020 - 18. 11. A tehdy ten tisk uváděl pan první náměstek ministra vnitra Jiří Nováček. Je naprosto běžné, že takové evropské tisky na evropský výbor chodí představit většinou náměstek, nikoliv ministr, abychom se nepletli, protože těch tisků jsou desítky a ministři mají od toho své náměstky, kteří se zabývají evropskou problematikou, aby toto dělali. A nepleťme si to s mandátem premiéra před Evropskou radou, nikoliv před Radou ministrů neboli Radou EU, kdy před Evropskou radou, kterou zastupuje předseda vlády, chodí zpravidla premiér představit svůj mandát. Takže nemíchejme hrušky s jablky.

A o co vlastně dneska běží? Běží o to, že vlastně my jako výbor jsme se k tomuto tisku vyjádřili, přijali jsme usnesení, kdy jsme podpořili rámcovou pozici vlády z roku 2020. To je naše práce. Vyjádřit se k tomu tisku jako takovému a k rámcové pozici vlády k tomu tisku. Ale ten tisk je dneska v jiné fázi, ke které se už... On je vlastně ve fázi schvalování v evropských institucích a tady se už evropský výbor k tomu nevyjadřuje. My jsme si prostě odvedli svoji práci. A musím říct, že současná vláda nedělá nic jiného, než že naplňuje rámcovou pozici vlády z roku 2020. To je prostě můj závěr.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji za dodržení času. A nyní je na řadě pan poslanec Feranec a připraví se paní poslankyně Pošarová. Prosím.

 

Poslanec Milan Feranec: Děkuji, paní předsedající. Vážený pane ministře, dámy a pánové, opakovaně tady zazněly ze strany paní Mračkové Vildumetzové i ze strany pana kolegy Maška jednoduché otázky na ministra a na premiéra. Jakým způsobem vláda projednala mandát, tu pozici? Nebylo zodpovězeno. A já když se dívám na záznam z jednání vlády 7. 6., tak konstatuji za a) původně to nebylo vůbec v pozvánce na jednání vlády. Nebyl k tomu žádný podkladový materiál. V eKLEPu nic není. A najednou se objeví v zápise, v záznamu, první místopředseda vlády, ministr vnitra informoval vládu o pozici České republiky v otázce její azylové a migrační politiky na jednání Rady pro spravedlnost a vnitřní věci konané v Lucemburku ve dnech 8. a 9. června 2023. Tento materiál, o tom se nehlasovalo vůbec podle záznamu! Ten den se hlasovalo o kdečem, o důležitých věcech ta vláda hlasovala. Například o zabezpečení letecké dopravy českého zahraničního týmu na Evropský olympijský festival mládeže. O výsledcích pracovní návštěvy ministryně zahraničních věcí Mongolské republiky v České republice, o tom se hlasovalo. Ale o tak důležité věci, o postoji k migraci, se vůbec nehlasovalo! Já jsem chodil kdysi na jednání vlády jako náměstek. Představa, že tam přijde ministr a řekne: Jedu na důležité jednání a moje pozice je, že odvolám to, co schválila vláda před třemi lety, je velmi naivní. Takhle to přece nefunguje.

Takže znovu. Projednala to vláda? (Předsedající: Čas, pane poslanče.) A s jakým výsledkem? Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji. Nyní je na řadě paní poslankyně Pošarová a připraví se pan ministr Rakušan. Paní poslankyně, prosím.

 

Poslankyně Marie Pošarová: Děkuji za slovo. I já mám dotaz na pana premiéra. Mohu se zeptat, co znamená návratové sponzorství? Je to jako výpalné? Proč by třetí země měly brát migranty, když si z Evropy dělají sociální systém? Další by mě zajímalo, jestli se také projednávala návratová politika a jaké vlastně bylo řešení? Protože pokud vím, tak odmítnutých migrantů zůstává více jak 40 % v Evropě a zatím nikdo nepřišel prostě s řešením.

Co se týče - mám dotaz na pana ministra. Pane ministře, když vlastně jste skládal slib, že budete zachovávat ústavu a zákony a že slibujete na svou čest, že svůj mandát budete vykonávat v zájmu všeho lidu - upozorňuju, všeho lidu a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí - tak v průzkumech vlastně je, že lidé odmítli migrační reformu politiků, takže vlastně vy jste porušil slib. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji. Nyní je na řadě pan ministr Rakušan a připraví se paní poslankyně Maříková. Pane ministře, prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuju. Já jenom chci předeslat, vím, že si tím ubírám na čase - já odpovídat chci. Ale když tady máme záplavu faktických připomínek, tak mám na odpověď dvě minuty a já se pokouším, ať už s přednostním právem, do toho dostat. Bohužel jsme se nedostali ještě ani k řádnému projednávání. Omlouvám se za to, nevím, jaký jiný instrument k odpovídání zvolit.

Tak za prvé, pan kolega Kettner opět neposlouchal, co jsme tady s panem premiérem říkali. Nejsou pouze dvě možnosti. Řekl jste dvě možnosti, prostřednictvím paní předsedající. Nejsou, jsou tři. Je tady alternativní možnost solidarity, navýšení kapacit, technická pomoc, personální pomoc zemím postiženým migrací. To v tom paktu je. Doslovně jsem vám to tady citoval.

Další věc od pana kolegy Nachera, pokud se bude soustředit na moji odpověď. V téhle chvíli nemáte pravdu. Pro Ukrajince je aktivována takzvaná dočasná ochrana, což je mimoazylový mechanismus, na který se nevztahují žádné další normy týkající se azylu. To znamená, že Česká republika by nekonzumovala z tohoto fondu žádné prostředky, protože dočasná ochrana jako taková není žádným azylovým mechanismem. A jedna poznámka: o migračním azylovém paktu se vyjednává sedm let. Tohle je výsledek vyjednávání, který trval sedm let. Takže to není tak, že by se začalo vyjednávat někdy v loňském roce.

Dále se pokusím odpovědět na rámcovou pozici. Ano, my jsme vycházeli z rámcové pozice vlády z roku 2020, kterou jsme zcela naplnili. Pan předseda Babiš tady hovořil o tom, že neobsahovala solidaritu. Já vám budu citovat za malou chvíli, že obsahovala solidaritu, vyzývala k odmítnutí relokačních kvót - naplnili jsme - a vyzývala k flexibilní solidaritě - naplnili jsme. To byla rámcová pozice, z které jsme vycházeli v našem mandátu, samozřejmě projednal vládní výbor pro EU a vložil do agendy jednotlivých mandátů. (Předsedající: Čas.)

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Pane ministře, jenom na upřesnění, já tady žádnou přihlášku s přednostním právem nemám od vás, mám si ji tedy napsat? (Hovor mimo mikrofon.) Já jenom abych vás zaevidovala. Dobře, děkuji.

Takže nyní je na řadě paní poslankyně Maříková. Prosím.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Pan premiér sice už odešel, ale když to tady tak posloucháte, tak on říká, že chceme být solidární. Ale vždyť my se nebudeme mít ani z čeho vyplatit, když vidíme, jakou politiku tahle vláda vede, tak vy všechny ty peníze prošustrujete, takže zbude už jenom to, že nás tady prostě zaplavíte migranty.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Už žádnou další faktickou poznámku neeviduji. A nyní s přednostním právem tady má přihlášku pan poslanec Babiš. Ale pana poslance nevidím, takže... Dále se tedy zeptám pana ministra, jestli... ano, zapsala jsem to. Prosím, pane ministře.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Tak děkuju, že jste mě popostrčila, paní místopředsedkyně. A pár odpovědí na otázky, které tady padly, teď už snad bez většího časového stresu.

Ještě jednou - nakonec ta rámcová pozice byla definována v roce 2020. Tehdy byla projednána a vláda z této rámcové pozice neustoupila.

Ptáte se na projednání vládou? Ano, bylo to projednáno vládou. Ale vláda, pokud se v té chvíli nemění rámcová pozice vlády jako takové, vyslovila souhlas konsenzuálním způsobem, projednáním daného bodu, s tímto bodem a není potřeba v téhle chvíli, a budu vám tady citovat i několik paragrafů a postupů, se zabývat přímo hlasováním na vládní úrovni.

K mandátu a projednání. Pozici pro jednání výbor pro EU na pracovní úrovni, kde jsou zástupci ministerstev, dalších institucí státu, parlamentních, parlamentní úředníci, projednal. Byla definitivně dána 7. června odpoledne do systému, byl k tomu volný přístup. Dále už na pracovní úrovni výbor pro EU projednal daný mandát pro ministra vnitra 16. 5. Dva týdny před radou informovali kolegové z ministerstva výbor pro EU na pracovní úrovni o obsahu materiálu i pozici České republiky.

V téhle chvíli ovšem chci říci, že rámcová pozice České republiky se nezměnila a vycházela z mandátu, z platného mandátu, z roku 2020. A ještě jednu opakuju základní předpoklady, takzvanou red line, červenou linii, mandátu z roku 2020. Ta říkala: Red line České republiky je v podobě odmítnutí povinných relokací a zároveň ten mandát schválený vládou v roce 2020, a teď poslouchejte, obsahoval požadavek na zakotvení alternativních forem solidarity. To znamená, my jsme odmítli kvóty a zakotvili jsme alternativní formy solidarity. Jedna z nich je finanční a ta třetí, kterou opomíjíte, byť se ji tady snažím říkat, ale vždycky se mě asi na tu chvilku vypne mikrofon, nebo nevím, je posílení technického zázemí, budování infrastruktury a podobně. A znovu připomínám, tuto formu solidarity Česká republika od roku 2015 pravidelně poskytuje, a to formou projektu MEDEVAC, to formou projektu Pomoc na místě, a to formou, řekněme, v uvozovkách, zapůjčování našich policejních kapacit na exponované vnější hranice Evropské unie.

A pokud se mě ptáte na otázky, které mají vybudit nějakou emoci - bude se potom Česká republika vyplácet, až skončí migrační krize? No, pokud bych já v té chvíli byl ministr vnitra, tak bych rozhodně navrhoval bod C, to znamená alternativní formy solidarity, zajištění kapacit, personální pomoc, kterou už doteď Česká republika poskytuje. A to je forma solidarity, kterou bych doporučoval, ať si Česká republika vybere.

A ještě k jedné debatě a otázkám bych se tady chtěl vyjádřit, zcela věcně. Vy říkáte, že až skončí dočasná ochrana, tak lidé v České republice automaticky přejdou pod cizinecký zákon, tedy nebudou žadateli o azyl. To v téhle chvíli nevíme. Protože dočasná ochrana za prvé může být ještě prodloužena, to nevím, zda se tak stane, nebo nestane. Určitě vás budu informovat o návrzích Evropské komise v tomto tématu. Zatím takový návrh pro další období není. Anebo se bude přicházet s právním mechanismem, který ty, kteří se rozhodnou zůstat na území členského státu, převede do některého z možných režimů. A já říkám, že jednou potencialitou je, aby to byl režim žadatelů o azyl, pokud v České republice budou chtít zůstat. V té chvíli by se migrační azylový pakt mohl vztahovat i v těch benefitech na Českou republiku. Ale to je věc, která není predikovatelná.

Já jsem paní poslankyni Vildumetzové tady poslal anglickou textaci té výjimky pro Českou republiku. Vydržte moment, já se pokusím o rychlý, omlouvám se, velmi neodborný překlad, abych tady nemluvil anglicky na mikrofon v české Poslanecké sněmovně.

V návaznost na článek 7b návrhu o regulaci Evropského parlamentu a tak dále, a tak dále, tady jsou nějaká čísla. Azylový migrační fond. Česká republika po dobu tlaku pocházejícího z ukrajinské migrační krize na Českou republiku bude zcela vyňata z toho společného účtu a bude vyňata z provádění solidarity jiným členským státům po tak dlouhou dobu, dokud bude tento migrační tlak na Českou republiku pokračovat, při vědomí toho, že Česká republika hostí nejvyšší číslo osob prchajících před válkou z Ukrajiny per capita v Evropské unii. - To je to, co bude za tři týdny v tom oficiálním zápisu Rady jako platná pozice schválená ve finálním zápisu.

Máme stále představu, že se o všem hlasuje. Hlasuje se o té pozici, pan premiér nás tady edukoval, že oni ani nehlasují, my jsme hlasovali negativním způsobem. To znamená, že ty státy, které byly proti, se k tomu vyjádřily, ty, které byly pro, tu ruku nezvedaly. Ta procedura je prostě jiná. Ano, takže státy, o kterých jste se tady zmínili, zvedly cedulku se jménem daného státu a byly považovány za ty, které jsou proti. A pokud se ptáte, jaká byla pozice Polska, a já jsem zcela upřímně vám řekl ranní pozici. Ranní pozice v diskusi Polska byla, my nebudeme platit solidární příspěvek, dokud máme takový počet Ukrajinců na našem území. Já jinou pozici Polska neznám, protože ve finálním rozhodování, kdy Polsko zvedlo tu cedulku se jménem Polsko, tak už to polský zástupce nekomentoval a už nějakým způsobem nereagoval na argument České republiky, že je vyjednána výjimka, která bude platit jak pro Polsko, tak pro Pobaltí. Nehledejme za tímto žádné skryté tajemství. Ten zápis se prostě vyhotovuje tři týdny a bude zhotoven.

Mandát jsem myslím vysvětlil. A na otázku paní poslankyně Maříkové, jestli budeme platit, jsem, doufám, také odpověděl. Tak kdyby zázrakem všichni Ukrajinci jako lusknutím prstu zmizeli, a zdůrazňuju, a tento právní dokument by byl schválen - by byl schválen. On není schválen, tohle je pozice Rady. On není schválen. Kdyby byl schválen a nebyli tady žádní Ukrajinci, nespadali bychom pod článek 7b, že jsme země zasažená výrazným migračním tlakem, tak v té chvíli si vybíráme z alternativních možností solidarity. Relokace odmítáme a povinné nejsou. Bod b) hovoří o finanční solidaritě, bod c) hovoří o tom, co jsem tady opravdu už dvakrát řekl, a doufám, že už to zaznělo jasně, to znamená o poskytování kapacit lékařů, policistů, vybavení, nebudu tady teď asi taxativně schopen říci, které všechny možnosti to jsou. A samozřejmě o tohle se určitě v Evropském parlamentu strhne boj, jako by se strhl v českém parlamentu, aby se ty alternativní formy solidarity nějakým způsobem taxativně vymezily a abychom se do nich vešli s tím, co už teď děláme. A to je legitimní česká pozice v Evropském parlamentu, snad zastávaná všemi poslanci napříč politickým spektrem v Evropském parlamentu, a to vybojovat taxativní vymezení, které Česká republika dlouhodobě dělá. Ale to, že to v tom usnesení je, to snad nikdo z vás při pohledu do schváleného materiálu nemůže popřít.

A ještě jednou říkám, odpovídá to pozici České republiky z roku 2020 o nalezení alternativních flexibilních forem solidarity a odmítnutí povinných relokačních kvót. Tohle není žádná magie, tohle není žádné zatajování. Tohle je jasné konstatování toho, co byl mandát vlády a co vláda schválila. Nevychýlili jsme se ani o centimetr, a navíc jsme v rámci mandátu přivezli výjimku vyjednanou Českou republikou pro všechny zasažené státy, abychom se mohli v naší situaci ukrajinské migrační krize odkazovat na článek 7b, který hovoří, že zvlášť zasažené státy nejsou povinovány přispívat do solidárního fondu. To je všechno. Opravdu za tím nic dalšího není. Děkuju za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji. Vaše vystoupení vyvolalo čtyři faktické poznámky. Nejprve pan poslanec Zlínský, připraví se pan poslanec Mašek. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Vladimír Zlínský: Vážená paní předsedající, děkuji za slovo. Vážený pane ministře, měl bych na vás takový dotaz. Vy jste tady zmínil, že Česká republika pomáhá zemím postiženým nelegální migrací, hlavně tedy tím jihoevropským, v částce, mám pocit, že jste říkal 210 milionů korun. Jestli dobře počítám, tak v případě relokace migrantů, kdy cirka na jednoho připadá půl milionu, pokud bychom se chtěli vykoupit, tak je to 400 migrantů.

A já bych se chtěl zeptat, kolik by, já jsem totiž zatížený na detail, kolik by přicházelo v úvahu migrantů, kolik by připadlo případně na Českou republiku z těch 30 000 avizovaných migrantů v tom dokumentu? A dále bych se chtěl ještě jednou zeptat, co už jsem tady jednou řekl, jestli jsou nějaké predikce toho vývoje, pokud se bude aplikovat tady tento způsob toho nařízení nebo té smlouvy, pokud se to bude aplikovat, jakým způsobem se to odrazí v těch jihoevropských zemích, kolik těch migrantů tedy přejde v rámci relokací do těch severoevropských a kolik těch migrantů se podaří odtransportovat do místa snad ne původu, ale odkud přijeli. Děkuji za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji. Nyní je na řadě pan poslanec Mašek a připraví se paní poslankyně Pokorná Jermanová. Prosím.

 

Poslanec Jiří Mašek: Vážená paní předsedající, kolegyně a kolegové, pan ministr je skvělý řečník. Já ho opravdu obdivuji, co on tady dokáže zdůvodnit. On se dokáže nyní odvolat na stanoviska z období Babišovy vlády, ale přitom ta stanoviska a to, co jsme tady proklamovali a vždycky chtěli, bylo trošku něco jiného: pomáhat přímo v místě vzniku finančně, v místě vzniku těch migračních problémů, chránit důsledně schengenskou hranici, zadržovat migranty na vodě ještě předtím, než doplují do Evropy, a tak dále. Čili tohle je něco úplně jiného, tohle je deal, kde to je za jednoho migranta půl milionu. Je to v podstatě pozvánka migrantů do Evropy, protože my na vás ty peníze dokážeme připravit, nebo pro vás. A to pomáhání materiální, pane ministře, to samozřejmě také bude vyčísleno a bude to zase něco podobného v rámci půl milionu na toho migranta, takže bude to o velkých penězích. A mimochodem tahle vláda na to určitě nemá.

No a to podstatné, já se k tomu vrátím. Vy jste řekl, že jste na ten mandát odpověděl, ale vy jste ho opravdu neměl. Já tady mám zápis z eKLEPu pro novináře a veřejnost ze sedmého večer a tam ten bod 8 prostě, které, ta vaše informace, ten tam není. Všechny ostatní, včetně té mongolské ministryně, tam jsou. Náhle po tom, co jsem tady ve Sněmovně osmého večer oslovil pana ministra Dvořáka, zeptal jsem se na to, jestli jste tam jel s mandátem, tak po tom v záznamu z jednání vlády České republiky číslo jednací 22251/23, tak se tam objevil bod 8, že se projednala informace. A vy jste v Právu na přímý dotaz novinářů řekl, že jste si o tom telefonoval s premiérem Fialou z Lucemburku. Takže fakt říkejte pravdu. A já si myslím, že na to, že jste tam jel bez mandátu, anebo jste nás nepřesvědčil, že jste ho měl, tak jste rozhodl o velice významné věci, která pro nás bude bolestivá. (Předsedající: Čas, pane poslanče.)

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Nyní je na řadě paní poslankyně Pokorná Jermanová a připraví se paní předsedkyně Schillerová. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová: Pane ministře, nepřesvědčil jste mě ani náhodou. Ale to, co je o to smutnější, je, že jste asi nepřesvědčil ani některé své koaliční partnery, zejména v Evropském parlamentu, protože já si dovolím tady citovat, co zaznělo před pár minutami na Radiožurnálu, a pak nakonec řeknu od koho: Nelíbí se mi, že ten návrh opravdu zavádí některá pravidla, která my jsme dříve v podstatě odmítali zavést a rozhodně jsme je zavést nechtěli. Třeba kvóty, i když dnes tomu říkáme povinná solidarita. Na stole je návrh, který byl na stole už před několika lety. Jenom se změnily pojmy, ale nezměnil se ten obsah. Povinná solidarita znamená, že dříve mohly státy nabídnout své kapacity, dnes musí, nebo když nenabídnou, neudělají ty kroky, neposkytnou součinnost, tak musí zaplatit. Je spousta úzkých míst, která se nepodařilo ani na summitu ministrů vnitra vyřešit. Ty věci budou otevřené a do budoucna budou zvyšovat problém v jednotlivých státech. Návrh není tak skvělý, jak se prezentuje. Třeba v tom, že pan ministr souhlasil s tím, že budeme platit ročně, nikoliv jednorázově 20 000 v případě odmítnutí žadatele o azyl.

Dále. On tvrdí, že existuje nějaká výjimka, když si přečtete ten materiál, tak ji tam nenaleznete. Já říkám, že pan ministr překročil mandát i tím, že souhlasil s kvótami, protože česká pozice, a takhle jsme to měli i ve vládním prohlášení, my jsme nepodporovali zavedení kvót. Dnes ten jeho postoj, myslím pana Rakušana, a to, co obsahuje, nechápu. (Předsedající: Čas, paní poslankyně!) Pan Zdechovský, europoslanec.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji za dodržení času a nyní je na řadě paní poslankyně Mračková Vildumetzová a připraví se pan ministr Rakušan. Prosím.

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Já se určitě chci vyjádřit k tomu, že velmi děkuji panu ministrovi vnitra Vítu Rakušanovi, že mi tedy v angličtině poslal tu výjimku, ale já, pane ministře, jsem si nechala udělat velmi podrobný překlad a musím konstatovat, že to, co jste tady bohužel řekl, se v žádném případě nezakládá na pravdě, a to z jednoho prostého důvodu. Tam je uvedeno, že může být vyjmuta Česká republika, a ne že bude. To je velký rozdíl. (Potlesk vlevo.) A ještě je tam napsáno, že pouze pokud bude mít nejvyšší počet uprchlíků na hlavu, ano? A pak ještě, co mě překvapilo, jestli byste mi na to mohl odpovědět, že v závěru je tam škrtnutá ta věta, to znamená je tam škrtanec, takže se to nebude vztahovat - platí to tedy na Ukrajinu, nebo neplatí? Jestli byste na toto dokázal odpovědět.

A pak mě opravdu velmi překvapilo, že vy jste tady vlastně řekl, že jste ten mandát neměl. Já nechápu, jestli tady někdo argumentuje tím, mandát z roku 2020, já už se v tom teda absolutně nevyznám. Já si myslím, že tohle je nová Poslanecká sněmovna, nový výbor pro evropské záležitosti. Myslím si, že to je tak důležitá věc, o které jsme měli za prvé vědět, ale měl o tom vědět i ten výbor pro evropské záležitosti. Já prostě vůbec nechápu, vy jste přece musel dostatečnou dobu vědět, že pojedete do Lucemburku toto nějakým způsobem projednávat. A já opravdu nemůžu souhlasit s tím, když tady řekne pan premiér, že tím, že se to schválilo, se posílí bezpečnost. Vždyť my otevřeme a budeme plovoucí ostrov migrantů, kteří se sem prostě budou valit. My v tu chvíli říkáme - migranti, přijďte do Evropy. (Předsedající: Čas, paní poslankyně!) Tak to je! Děkuji. (Potlesk vlevo.)

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji. Nyní je na řadě pan ministr Rakušan a připraví se pan poslanec Juchelka. Prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: (Hlas ze sálu: Pan ministr má jiný překlad.) Pan ministr nemá jiný překlad. Já si to nepotřebuji nechávat překládat. Ale tady taková jedna věc. Prosím pěkně, ta přeškrtnutá věta je vyfocená tato grafická čárka na mé obrazovce, protože jsem dělal print screen. Tedy já vám mohu doložit, paní poslankyně, že v originále to je tahleta tečka, to v iPhonu takhle dole je, a ono se to vyfotilo, ten print screen, takže to vypadá, že ta věta je přeškrtnutá. Žádná věta tam přeškrtnutá není, já vám to klidně v originálu ukážu. Prostě print screen jste chtěla rychle, já jsem vám chtěl rychle vyhovět a má dobrota se ve špatné obrátila.

Pokud je tam napsáno, že může být vyňata, tak ta věta pokračuje: po dobu přetrvávajícího tlaku ukrajinských migrantů. Ano, ale to sloveso "může" v tomhle anglickém překladu míří k tomu can be, v tomhle případu as long as, tak dlouho, že prostě je vyňata. V českém překladu žádné modální sloveso nebude, pojďme se o tom bavit z pohledu jazykovědy, ale je vyňata. A tady není prosím pěkně napsáno "jenom", to si paní poslankyně přeložila špatně, že je to jenom po dobu toho, když je to nejvíce na hlavu. Je to přesně tak: při vědomí toho, že Česká republika hostí největší počet utečenců na hlavu. A stejně tak je tam potom článek k Polsku, k pobaltským zemím. Týká se to všech, které jsou zasaženy výrazně ukrajinskou migrační krizí.

Já se těším na ten oficiální překlad. Pro dobrotu na žebrotu. Ten bude za tři týdny v rámci zápisu vyhotoven, ale samozřejmě, že to výjimka podle článku 7b je. Vidím, že na vysvětlení mandátu budu potřebovat ještě jednu faktickou.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji za dodržení času. Nyní je na řadě pan poslanec Juchelka a připraví se paní poslankyně Adámková.

 

Poslanec Aleš Juchelka: Děkuji moc, paní předsedající. Já jenom děkuji paní kolegyni Jermanové vaším prostřednictvím za tu citaci pana poslance Zdechovského. Chtěl bych se tady jenom pozastavit nejen nad tím, co řekl pan ministr Rakušan, ale i pan premiér Fiala. Myslím si, že oba jsou ve válce nejen s Ruskem, ale taktéž s pravdou, a myslím si, že jsou i ve válce poněkud řekl bych s realitou.

Tak já absolutně odmítám to, aby tady pan premiér hrozil, že pokud se něco takového nepřijme, tak nám hrozí, že nebude volný pohyb osob po Evropě. To je opravdu skandální vyjádření. Já se domnívám, že tady toto strašení našich občanů, že nebudou moci volně cestovat, je skutečně za hranou a je to řekl bych taková mírná emotivní vydíračka.

Skutečně bych chtěl poděkovat našim policistům, kteří v Maďarsku chrání hranice schengenského prostoru, a opravdu ta služba je velmi těžká. S několika z nich jsem hovořil a vůbec to tam není jednoduché a myslím si, že jim to ani Evropská unie nějakým způsobem nezjednodušuje. Chci říct, že v České republice jsme byli svědky několika iniciativ, které tady přijaly uprchlíky právě z toho prostoru Sýrie a tak dále, kteří měli třeba i blízko kulturně k naší České republice, a vždycky to skončilo jedním slovem. Migrovali dál směrem na západ, do Německa, do Francie, nikdy tady nikdo nezůstal. Ve Vyšných Lhotách by o tom mohli vyprávět legendy, jakým způsobem odtamtud utíkají od nás směrem z České republiky.

Taktéž bych chtěl odmítnout slova pana premiéra, že možná to tedy přijměme, ale možná to Evropský parlament zastaví. (Předsedající: Čas, pane poslanče.) Možná to tady vůbec nebude. Vždyť to je přece holý alibismus.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Nyní je na řadě paní poslankyně Adámková a připraví se paní poslankyně Mračková Vildumetzová. Prosím.

 

Poslankyně Věra Adámková: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Dámy a pánové, v průběhu této diskuse, kterou já se snažím sledovat velmi bedlivě, mi píše řad našich občanů. Nemůžu říkat voličů, já samozřejmě nevím, koho volí. Já bych se s vámi ráda podělila o jejich postřehy.

Za prvé, odvolávat se stále na pana inženýra Babiše jim připadá dětinské, neboť každý musí být zodpovědný za své činy, politik dvakrát. Čili je zbytečné říkat: vy jste tam něco vyjednali a my jsme to poté vyjednali také tak. Zdá se jim to trošku alibistické a možná i zbytečné.

Pak musím říci, že - musím pochválit pana ministra Rakušana, protože on skutečně je jeden z těch politiků, který velmi jasně artikuluje, mluví hlasitě, mluví velmi dobře, ale jinak už opravdu se tam objevilo, že máme počkat na jasné překlady, že jinak tam může dojít k těm nejasnostem, které se právě tady staly, takže pravděpodobně je lepší nechat opravdu řádně přeložit než se tady dohadovat. Potažmo si myslím, že není tedy úplně na úrovni říkat "já si to přeložit nemusím", to při vší úctě ke všem, každý má právo nechat si přeložit zejména politologii, zejména právní angličtinu, jakýkoli jiný jazyk, nejenom angličtinu, protože to je samozřejmě velmi zvláštní. I v medicíně máme řadu výrazů, kde i lidé, kteří učí angličtinu, by v tom případě vypadali jako neotesanci, kdyby hovořili tak, jak hovoří. Čili je zbytečné to říkat.

A za třetí, to už je moje věc. Prosím pěkně, já bych prosila, kdyby ty informace, které dostáváme, byly jasné, jednoznačné a kdybyste si opravdu za nimi stáli a neodvolávali se opravdu stále na to, co vyjednala předchozí vláda. To už je historie. Děkuji. (Potlesk vlevo.)

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji za dodržení času a nyní je na řadě paní poslankyně Mračková Vildumetzová. Prosím. Připraví se pan ministr Rakušan.

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. No pane ministře, já jsem ocenila to, že jste mi dal tento dokument. Ale vy jste ho tady prezentoval a vy jste tady řekl v rámci vašeho překladu, že Česká republika bude, ano? Ale tam je, že může být. A to je prostě obrovský, velký rozdíl, to, co jste tady řekl. Já jako chápu, že pak vaše... Vidím, jakým způsobem v té věci jakoby jednáte, hystericky a že nějakým způsobem... Vždyť proto je tady tato schůze, abyste vy nám nějakým způsobem ty věci řekl. Protože vy říkáte, že jste dojednal výjimku, ale v tuto chvíli to, co jste mi předložil - já za to velmi děkuju - tak mě v žádném případě nepřesvědčilo.

A hlavně to, co tady říkali i moji kolegové, my si všichni přejeme, aby válka na Ukrajině co nejdříve skončila. A co bude tedy potom? Co bude v té budoucnosti? Ano? Musím opravdu konstatovat, že to, co tady řekl dnes několikrát i Jirka Mašek, že to je ohrožení vnitřní bezpečnosti našeho státu. Vy jste ministr vnitra, vy jste šel hájit Českou republiku na Radu ministrů a vy jste souhlasil s tímto nařízením. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji za dodržení času a nyní je na řadě pan ministr. Prosím, pane ministře.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Opravdu děkuji za slovo. Já jsem opravdu tady nezačal tu jazykovědnou diskusi a je mně to trochu žinantní, já jsem vystudovaným germanistou, nikoliv anglicistou. Tam bych si byl jistější. Pokud jsem si tady nechal od lidí, a poslouchejte mě ti z vás, kteří umějí anglicky lépe než já, tak český překlad bude znít nikoliv "může být" ve smyslu "možná", český překlad bude znít "bude jí umožněno být vyňata". Příklad slovesa "can", kdy by to mělo být "může být vyňata", bylo by v angličtině sloveso "may". Tak v této chvíli asi ti z vás, kdo anglicky umějí, třeba dají za pravdu, ale je to trochu legrační diskuse, nemyslíte? Já tady poskytnu text, který České republice zaručil výjimku, že nebude platit po dobu postižení ukrajinskou krizí, a opozice, která tvrdila, že ta výjimka neexistuje, se teď pokouší o lingvistický rozbor toho, jestli to v angličtině znamená může, nebo musí. Ta výjimka jednoduše znamená, že Česká republika, Polsko a Pobaltí po dobu zasažení ukrajinskou migrační krizí nebude platit. Počkejme si na oficiální překlad. Vaším prostřednictvím, paní kolegyně Adámková, souhlasím s vámi zcela, ale to snad není podstata naší diskuse, kterou tady vedeme. Já vlastně téhle debatě moc nerozumím a trochu mě mrzí, že jsme do ní zabředli.

Co se týká mandátu, rámcová pozice i podle informace kolegy Benešíka se nemění, pokud vláda nerozhodne jinak. A my jsme nerozhodli jinak. My jsme zůstali u rámcové pozice z roku 2020 a plně jsme ji naplnili, dokonce jsme ji naplnili i s výjimkou, která v mandátu nebyla. A jestli jsem něco konzultoval s premiérem Fialou? Logicky, je to můj premiér! A třikrát z Rady jsem mu volal, jestli souhlasí (Předsedající: Čas, pane ministře!) s vyjednanou výjimkou, a on s ní rád souhlasil.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Nyní je na řadě paní poslankyně Pokorná Jermanová a připraví se - všechno faktické poznámky - pan poslanec Fridrich. Paní poslankyně, prosím.

 

Poslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová: Pane ministře, on je problém v tom, že ta výjimka je dočasná, a je tady velký otazník, co přijde potom. A tam je ten zakopaný pes! Ale já pořád nechápu tu logiku, když víte, jak je otázka migrace velmi choulostivá i pro opozici, že když už jste dával informaci na vládě, aspoň podle zápisu, že už jste se neobtěžovali odsouhlasit to stanovisko znovu, abyste ten mandát měl plnohodnotný. Já tomu prostě nerozumím. Napadá mě pak jediná odpověď, a to je ta, že jste se na té vládě nebyli schopni dohodnout, a teď se vymlouváte na rámcové stanovisko bývalé vlády. Nezlobte se na mě, pro mě je to naprosto nepřijatelné a nepřesvědčil jste mě! Podle mě jste svůj mandát překročil. (Potlesk poslanců hnutí ANO 2011.)

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Nyní s faktickou poznámkou je na řadě pan poslanec Fridrich. Prosím.

 

Poslanec Stanislav Fridrich: Já bych se chtěl, pane ministře, také vrátit k tomu sporu o tom překladu. V případě jakéhokoliv sporu mezi anglickou a českou verzí musí být v té smlouvě klauzule, že v případě pochybností platí buď anglická, nebo česká verze pro případný soudní spor. Takže argumentace, co bude v českém překladu, je pro případný soudní spor naprosto irelevantní. Děkuji. (Potlesk poslanců hnutí ANO 2011.)

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Nyní je na řadě paní předsedkyně Schillerová a připraví se pan poslanec Bžoch. Paní předsedkyně, prosím.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuju za slovo, paní místopředsedkyně. Pane ministře, ona už to tady citovala moje kolegyně, paní poslankyně Pokorná Jermanová, ale váš europoslanec, myslím pětikoaliční, pan Zdechovský dnes, 14. června - je dneska 14. června? - 2023 ve Dvacet minut Radiožurnálu, a já budu až to závěrečné citovat, mluví o vás, takže já budu citovat z toho doslovného přepisu. On tvrdí, že existuje nějaká výjimka. On myslí vás. Když si přečtete ten materiál, tak tam žádná výjimka zmíněna není. A není to ani výjimka pro ČR, ale je to pro všechny státy střední a východní Evropy. A teď přijde ta největší perla ze slov pana europoslance Zdechovského za KDU-ČSL. Já říkám, cituji, že překročil ten mandát i tím, že souhlasil s kvótami, protože česká pozice, a takhle jsme to měli i ve vládním prohlášení, my jsme nepodporovali zavedení kvót. Dnes ten jeho postoj a to, co obhajuje - v závorce je Rakušana, tedy vás - nechápu. To řekl europoslanec za KDU-ČSL dnes ve Dvaceti minutách Radiožurnálu. (Potlesk poslanců hnutí ANO 2011.)

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Nyní je na řadě pan poslanec Bžoch a připraví se pan poslanec Letocha. Pane poslanče, prosím.

 

Poslanec Jaroslav Bžoch: Děkuju za slovo, paní místopředsedkyně. Budu velmi stručný. Já se nebudu vyjadřovat úplně ke všemu, co tady zaznělo, vyjádřím se jenom k té jedné věci. Já chápu, že v těch tiscích a v tom balíčku, který je asi deset balíčků, který jsme měli na výboru, je spousta dobrých věcí, s kterými souhlasila i ta naše předchozí vláda, ať už je to návratová politika, zrychlené řízení na hranicích, to je všechno správně. Problém je v tom, že my dodneška nemáme seznam bezpečných zemí. To nám velmi ztěžuje to, abychom ty migranty měli kam vracet. Když je nebudeme mít kam vracet, tak nám tady stejně budou zůstávat. Proto těm zemím, které už jsou dneska poškozeny tou migrací, ať už je to Švédsko, Německo, Francie, a dneska i premiér Rutte v Holandsku dostává velký kartáč za to, že se k migraci ještě nepostavil jinak, tak těm to samozřejmě bude vyhovovat. Já mám problém s tím mechanismem v tom, že žádné přerozdělování, ať už to nazveme jakkoliv, ať už to nazveme kvótami, ať už to nazveme solidárním přerozdělováním, čímkoliv to nazveme, nebude nikdy fungovat. Jsme v Schengenu. Nikdy to nebude fungovat. Pokud sem přijmeme kohokoliv a zahájíme azylové řízení, tím pádem je stejně pouštíme do éteru. V tu chvíli nám oni mizí a budou někde jinde a budeme je nahánět po celé Evropě. Ten přerozdělovací mechanismus jako celek nebude nikdy fungovat. Je to nesmysl od začátku. Byl to nesmysl už po roce 2015. To je ten problém a můžeme to nazývat, jak chceme. Ten balíček jako celek by nebyl až tak špatný, pokud by se tam neobjevilo toto o nějaké povinné solidaritě. Ten přerozdělovací mechanismus nebude nikdy fungovat a můžeme to nazývat, jak chceme. (Potlesk poslanců hnutí ANO 2011.)

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Nyní je na řadě pan poslanec Letocha a připraví se pan ministr Rakušan. Pane poslanče, prosím.

 

Poslanec Petr Letocha: Děkuji za slovo. Já jsem přihlášen do klasické rozpravy, ale nějak se nehýbe, tak jsem si dovolil přihlásit se faktickou poznámkou. Chtěl jsem původně reagovat na některé předřečníky, ale to by bylo skutečně na déle. A já se pokusím najít nějaké shody, které v tomto bychom jako opozice a koalice mohli mít.

Věřím, že na čem se tady shodneme, je, že migrace je významným problémem Evropy. Česká republika je členem Evropské unie a jako platný člen se můžeme, a podílíme se na řešení migrační krize. A já doufám také v to, že se s opozicí shodneme i na tom, že je třeba nějaké řešení najít. Evidentně se tady dneska neshodneme na tom, jestli jste si to, co se povedlo panu ministrovi Rakušanovi vyjednat v Evropské unii, jestli jste za tím ještě nedávno stáli, nebo ne, ale doufám, že se shodneme na tom, že odmítáme povinné relokační kvóty. V minulosti také hnutí ANO prostřednictvím výroků, které pronesl pan poslanec Babiš a které tady připomněl pan ministr vnitra, navrhovalo podílet se na řešení migrace finančně. A tímto směrem se přece ta dohoda, která ještě není definitivní, ubírá.

Navíc se povedlo ministrovi vnitra vyjednat pro Českou republiku výjimku, kdy nebudeme muset do konce institutu dočasné ochrany platit žádné solidární příspěvky, a možná poté budeme z tohoto solidárního příspěvku i nějaké příspěvky čerpat. A když na chvíli odhlédnete od právě se rodícího vašeho ústředního tématu evropských voleb, tak musíte uznat, že ta dohoda je pro Českou republiku výhodná. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji. Nyní je řadě pan ministr Rakušan, připraví se pan poslanec Juchelka. Pane ministře, prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Mně přijde celkem humorné, že tady opozice už nepřichází s vlastními argumenty a v posledních třech vystoupeních využívá citaci europoslance jiné strany. Ale budiž. Já budu odpovídat stále stejně a stejným způsobem, jako jsem vám odpovídal celou dobu, a to je to, že byl zcela dodržen mandát, který tady je z roku 2020. Pokud se pan kolega Zdechovský a kdokoliv z vás podivuje nad tím, že není v tom textu jako takovém výjimka, ano, výjimka byla implementována na konci pořadu jednání po schválení textu jako takového a objeví se v zápisu, který bude oficiálně vyhotoven asi za tři týdny. Já vás obecně odkazuji na článek 7b, který říká, které státy jsou vyjmuty z nutnosti podílet se na solidárním mechanismu, a na základě toho bude textově zpracována tato výjimka.

A poznámka o tom, že bude platit originální text. No jistě, ale i ten originální text zaručuje pro ty, kdo se skutečně podívají do jeho hloubky, České republice to, že nebude v téhle chvíli platit solidární příspěvek. Vždyť je to opravdu legrační lingvistická diskuse, kterou tady vedeme. Ale ten fakt té výjimky, její podstata tady prezentovaná, já vůbec nevím, proč je zpochybňována. Mám pocit, že z ní nemáte radost. Vy byste měli mít radost z té výjimky, z toho, že tady nebudeme platit po dobu zasažení migrační ukrajinskou krizí.

Na paní kolegyni Jermanovou, že je dočasná. Ano, když je to výjimka vztahující se k tomu, že budeme dotčeni ukrajinskou migrací, tak všichni doufáme, že bude dočasná, protože doufáme, že nebudeme trvale stiženi ukrajinskou migrační krizí.

Jsem rád, že alespoň pan kolega Bžoch jako znalec evropské politiky uznal, že z velké části je ten balíček zcela v pořádku.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Nyní další s faktickou poznámkou je přihlášen pan předseda Cogan, připraví se pan poslanec Bžoch. Pane předsedo, prosím.

 

Poslanec Josef Cogan: Vážené kolegyně a kolegové, já si dovolím navrhnout procedurální návrh. My jsme se před tímto jednáním domluvili na nějakém formátu, na nějakém čase. Ten čas byl už překonán o více než 30 minut. My jsme myslím vyšli velmi vstříc i té žádosti, že jsme schválili dnešní projednání, a já si dovolím tímto dát návrh na přerušení dnešního jednání. Čistě takto.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Omlouvám se, pane předsedo. Prosím, na kdy přerušit?

 

Poslanec Josef Cogan: Řekl jsem, že čistě takto. To znamená, návrh na přerušení. To znamená, bez termínu, čistý návrh na přerušení.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Jako přerušit na neurčito? (Ano.) Ano. S protinávrhem paní předsedkyně Schillerová. Prosím.

 

Poslankyně Alena Schillerová: No, pane předsedo Cogane, prostřednictvím paní místopředsedkyně, taková úplně dohoda nebyla. Byla dohoda, že plus minus kolem 18. hodiny, proto jste nám to otevřeli. Je 18.33 hodin. Uznávám to, ale já jsem jasně o tom hovořila i na grémiu, že bychom chtěli načíst usnesení. Pokud to přerušíme, tak usnesení nebude. Takže dobře, tak to ukončíme, chápu.

Já si myslím, že je to velmi ožehavé téma. Ono se vám to nakonec vrátí v tom veřejném prostoru, protože lidi to velmi zajímá. Vy žijete tady asi v nějaké jiné bublině, v nějaké malinkaté pražské, ale lidi to velmi zajímá. Čili pojďme to uzavřít, načtěme usnesení a prostě holt my budeme hledat další formy, jak toto téma zdvihnout. Uznávám tu dohodu, respektuji, ale nesouhlasím s přerušením, protože to jde mimo rámec té dohody. Já bych chtěla, aby se hlasovalo o usnesení.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Protinávrh tedy je, aby se hlasovalo...

 

Poslankyně Alena Schillerová: Protinávrh je ten, ať se tedy prostě dohodneme na ukončení rozpravy, byť je tam osm přihlášených. Já rozumím, že byla nějaká dohoda, a nebudu ji tedy zpochybňovat, příště bych těžko nějakou uzavřela. Ale prostě ukončeme to hlasováním o usnesení, které buď projde, nebo neprojde. To je můj návrh. Takto jsme se o tom bavili. Chápu to přetažení o půl hodiny, ale já jsem i na tom grémiu říkala, že se třeba může stát, že nikoho tady nebudu odnášet od pultíku. Nakonec jste viděli, že ta debata se prostě odehrávala především na úrovni těch přednostních práv. Ale to tak už prostě je, protože u nás největší vhled tady do toho problému má logicky bývalý premiér.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Takže paní předsedkyně, váš protinávrh je ukončení rozpravy? Já musím mít protinávrh.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Já tomu rozumím, ale ukončení rozpravy se asi nehlasuje, že? To se nějakým způsobem hlasuje, nehlasuje? Nejde hlasovat. Takže uděláme dohodu a prostě přerušme to na pět minut a dohodněme se. Mně jde primárně o to, a k tomu jsme směřovali, abychom mohli hlasovat o usnesení.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Dobře, děkuji. Další s protinávrhem pan poslanec Okamura. Prosím.

 

Poslanec Tomio Okamura: No, já za SPD musím říct, že my jsme tady tu dohodu dodrželi. Já sám jsem vystoupil vlastně s tím přednostním právem před otevřením rozpravy. Byl jsem přihlášen i do rozpravy a stáhl jsem přihlášku, abych právě tu dohodu dodržel. Takže já opravdu tohleto, nás je sice tady jenom 20 opozičních poslanců za SPD, ale tohleto nepovažuji za férový návrh. My prostě jsme tady dvě opoziční strany, mluvím čistě za SPD. Já taky za sebe bych chtěl navrhnout tedy - původně jsem chtěl navrhnout přerušení na jednu minutu, abych tedy splnil procedurálně, že musím dát protinávrh - aby se skutečně pokračovalo a hlasovalo o usneseních. Ale jestli tedy přerušíme na pět minut, abychom se domluvili, co a jak, tak já taky navrhuji na pět minut.

My skutečně za SPD trváme na tom, aby se hlasovalo o tom našem návrhu usnesení, protože tady zásadně říkáme v té II, že vyzýváme vládu, aby se připojila k postojům Polska a Maďarska a odmítla v orgánech EU zásady směřování, odmítla tu reformu migrační politiky EU. Tady to hlasování je pro nás zásadní, aby se zcela jasně ukázaly postoje jednotlivých politických stran, kdo to tedy odmítá a kdo ne. Takže to usnesení je potřeba opravdu prohlasovat a já jsem pro to, aby se to tedy odložilo na pět minut, abychom se všichni domluvili, protože tady vidím, že zase probíhá už dohoda o nás bez nás, a to bychom velmi neradi.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Zaznamenala jsem protinávrh na pět minut. Nikoho dalšího už s protinávrhem nevidím. To znamená, že máme tedy dva návrhy na pět minut od paní předsedkyně Schillerové a pana předsedy Okamury. (O slovo se hlásí poslanec Cogan.) Ano, tak prosím.

 

Poslanec Josef Cogan: V podstatě dáme návrh po dohodě všech předsedů klubů na pět minut. Takže nemusíme hlasovat, ale teď si dáme dohodu.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Takže na základě dohody všech předsedů poslaneckých klubů vyhlašuji přestávku na pět minut. Za pět minut budeme pokračovat.

 

(Jednání přerušeno v 18.38 hodin.)

(Jednání pokračovalo v 18.42 hodin.)

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: (Před ukončením přestávky předsedající reaguje na upozornění ze sálu, že na tabuli svítí chybně nastavený čas přestávky.) Je tam chyba na tabuli, prosím, přestávka jenom do 18.42.

Tak, vážené kolegyně, kolegové, budeme tedy pokračovat v projednávání. Zeptám se, zda se někdo hlásí do obecné rozpravy? Nikoho dalšího již nevidím, takže obecnou rozpravu končím a přistoupíme tedy k rozpravě podrobné, do které mám přihlášeného pana poslance Letochu. Pane poslanče, prosím.

 

Poslanec Petr Letocha: Děkuju za slovo, já mám návrh usnesení, na kterém se shodly všechny strany vládní koalice. Návrh usnesení zní: "Poslanecká sněmovna bere na vědomí informaci ministra vnitra Víta Rakušana o podobě reformy společné migrační politiky Evropské unie, která je v souladu s dlouhodobým postojem České republiky, je založena na finanční solidaritě mezi státy Evropské unie a nezahrnuje povinné relokační kvóty." Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji. Dále z místa se hlásila paní poslankyně Mračková Vildumetzová a dále z místa pan poslanec Okamura. Prosím.

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za slovo, vážená paní místopředsedkyně. Jak jsem avizovala v rozpravě, že v podrobné rozpravě přečtu návrh usnesení za hnutí ANO, které svolalo tuto mimořádnou schůzi, a byla bych velmi ráda, aby všichni poslanci poslouchali návrh na usnesení, o kterém se pak bude hlasovat.

"Poslanecká sněmovna I. nesouhlasí se schválením migrační reformy povinné solidarity k přijímání nelegálních migrantů, kterou schválil a podpořil ministr vnitra Vít Rakušan na Radě ministrů 8. června v Lucemburku, která je v rozporu s programovým prohlášením vlády České republiky.

II. Poslanecká sněmovna vyzývá premiéra Petra Fialu k okamžité personální výměně na pozici ministra vnitra České republiky.

III. Poslanecká sněmovna vyzývá premiéra Petra Fialu k iniciativě svolání Evropské rady k této migrační reformě, kde zazní jasné negativní stanovisko České republiky."

Požádala bych o každém bodu hlasovat zvlášť. Děkuji. (Potlesk z lavic ANO.)

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji. A další do podrobné rozpravy je přihlášen pan poslanec Okamura. Prosím.

 

Poslanec Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, takže usnesení SPD:

"Poslanecká sněmovna

I konstatuje, že nelegální migrace zásadním způsobem dlouhodobě ohrožuje bezpečnostní situaci v České republice;

II. vyzývá vládu České republiky, aby se připojila k postojům Polska a Maďarska a odmítla v orgánech EU zásady směřování k návrhu nařízení, kterým se stanoví společné řízení o mezinárodní ochraně."

A navrhuji, aby se hlasovalo o každém zvlášť. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji a dovolím si požádat, abyste všichni předali návrhy usnesení paní zpravodajce. A já mezitím načtu omluvy. Omlouvá se od 18.30 pan poslanec Dufek Aleš z pracovních důvodů, dále pan poslanec Kohajda Michael od 16.50 z pracovních důvodů, pan poslanec Nacher Patrik od 18.30 z rodinných důvodů, pan poslanec Síla Jan od 17 hodin z pracovních důvodů, pan poslanec Teleky Róbert od 18.30 z pracovních důvodů, pan poslanec Výborný Marek od 14.30 do 17.45 z pracovních důvodů a pan poslanec Zborovský Miroslav od 15.20 do 17.15 z osobních důvodů. Dále svoji omluvu zrušila paní poslankyně Šafránková, která je již přítomna. Pan poslanec Dufek Aleš taktéž ruší svoji omluvu.

Nyní poprosím pana premiéra s panem poslancem (Bělobrádkem), zda by mohli své diskuse přesunout do předsálí, aby mohla vystoupit paní zpravodajka. Moc děkuji. Prosím.

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Takže paní místopředsedkyně, dám hlasovat o těch návrzích tak, jak tu v tuto chvíli zazněly. Takže první návrh byl od pětikoalice, to předložil pan Letocha, druhý návrh hnutí ANO a třetí návrh SPD, kdy bylo jasně řečeno, že chtějí o každém bodu hlasovat zvlášť. Takže já vždycky přečtu, o čem budeme hlasovat, a já vás požádám, zda byste o daném usnesení dala hlasovat. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Ano, prosím, já už jsem zagongovala, takže můžeme začít. A odhlásit, ano, všechny jsem vás odhlásila a prosím, abyste se přihlásili svými identifikačními kartami. A poprosím paní zpravodajku, aby chviličku posečkala, než se nám ustálí počet přihlášených. A už to vypadá dobře, takže můžeme začít.

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji, paní místopředsedkyně. Takže první návrh usnesení předložil pan Letocha za pětikoalici a tento návrh usnesení zní: "Poslanecká sněmovna bere na vědomí informaci ministra vnitra Víta Rakušana o podobě reformy společné migrační politiky Evropské unie, která je v souladu s dlouhodobým postojem České republiky, je založena na finanční solidaritě mezi státy Evropské unie a nezahrnuje povinné relokační kvóty." Prosím, dejte o tomto usnesení hlasovat.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 3, přihlášeno 146 poslankyň a poslanců, pro 82, proti 63. Návrh byl přijat.

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji. Nyní budeme hlasovat o usnesení, které předložil poslanecký klub hnutí ANO. První usnesení: "Poslanecká sněmovna nesouhlasí se schválením migrační reformy povinné solidarity k přijímání nelegálních migrantů, kterou schválil a podpořil ministr vnitra Vít Rakušan na Radě ministrů 8. června v Lucemburku, která je v rozporu s programovým prohlášením vlády České republiky."

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 4, přihlášeno 146 poslankyň a poslanců, pro 63, proti 78. Návrh nebyl přijat. Můžeme dál.

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji, paní místopředsedkyně. Další návrh na usnesení: "Poslanecká sněmovna vyzývá premiéra Petra Fialu k okamžité personální výměně na pozici ministra vnitra České republiky."

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 5, přihlášeno 146 poslankyň a poslanců, pro 63, proti 81. Návrh nebyl přijat.

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: A poslední usnesení: "Poslanecká sněmovna vyzývá premiéra Petra Fialu k iniciativě svolání Evropské rady k této migrační reformě, kde zazní jasné negativní stanovisko České republiky."

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 6, přihlášeno 147 poslankyň a poslanců, pro 61, proti 82. Návrh nebyl přijat. (Hluk v sále.)

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: A nyní usnesení, které předložil poslanecký klub SPD...

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Prosím chviličku o strpení v rámci kontroly hlasování. Prosím, paní místopředsedkyně, k hlasování.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: U hlasování číslo 3 jsem hlasovala pro, na sjetině mám proti. Nezpochybňuji hlasování, jen pro stenozáznam. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Prosím, ano, k hlasování.

 

Poslanec Josef Kott: Chtěl bych zpochybnit hlasování. Na sjetině mám zdržel se, hlasoval jsem pro. Tímto zpochybňuji hlasování.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Ano. Takže nyní budeme hlasovat... Ještě jedno vyjádření k hlasování? (K mikrofonu mířil poslanec Špičák, ale svou přihlášku zrušil.) Asi není potřeba, protože budeme nyní rozhodovat o námitce k hlasování vzhledem k tomu, že padla.

 

Takže já zahajuji hlasování o námitce o hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 7, přihlášeno 147 poslankyň a poslanců, pro 147. Námitka byla přijata.

 

Budeme opakovat hlasování o návrhu usnesení. Ale prosím paní zpravodajku, aby upřesnila, ke kterému hlasování se to vztahovalo.

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Paní místopředsedkyně, přečtu ten návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyzývá premiéra Petra Fialu k iniciativě svolání Evropské rady k této migrační reformě, kde zazní jasné negativní stanovisko České republiky."

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 8, přihlášeno 147 poslankyň a poslanců, pro 63, proti 82. Návrh nebyl přijat.

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: A nyní se tedy dostáváme k návrhu usnesení poslaneckého klubu SPD, kde bylo také řečeno, že chtějí o každém hlasovat samostatně. Takže první návrh na usnesení: "Poslanecká sněmovna konstatuje, že nelegální migrace zásadním způsobem dlouhodobě ohrožuje bezpečnostní situaci v České republice."

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 9, přihlášeno 147 poslankyň a poslanců, pro 63, proti 76. Návrh nebyl přijat. Prosím.

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji, paní místopředsedkyně. Druhý návrh na usnesení: "Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky vyzývá vládu České republiky, aby se připojila k postojům Polska a Maďarska a odmítla v orgánech Evropské unie zásady směřování k návrhu nařízení, kterým se stanoví společné řízení o mezinárodní ochraně."

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 10, přihlášeno 147 poslankyň a poslanců, pro 63, proti 77. Návrh nebyl přijat.

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Paní místopředsedkyně, to byly všechny návrhy na usnesení.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Já děkuji. A tím jsme vyčerpali... Ještě s přednostním právem paní předsedkyně Schillerová. Prosím. (Poslanci houfně odcházejí ze sálu.)

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji, paní místopředsedkyně. Jenom na rozloučenou. Děkujeme za umožnění hlasování o navržených usneseních. Aspoň víme, kdo je kdo a kde stojí, čímž to téma pro nás v žádném případě, pro hnutí ANO, nekončí. Děkuji. (Potlesk poslanců ANO.)

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji a nyní s přednostním právem pan předseda Okamura. Prosím.

 

Poslanec Tomio Okamura: Tak já bych chtěl jenom připomenout, že se hlasovalo usnesení SPD, kde by měla Poslanecká sněmovna konstatovat, že nelegální migrace zásadním způsobem dlouhodobě ohrožuje bezpečnostní situaci v České republice. Tím, že všichni poslanci vládní pětikoalice hlasovali proti tomuto usnesení, tak jenom řeknu, pro co vládní poslanci hlasovali. Vládní poslanci tedy hlasovali pro to, že nelegální migrace zásadním způsobem dlouhodobě neohrožuje bezpečnostní situaci v České republice. Tak to je teda úplně neuvěřitelný hlasování. Je to potřeba zopakovat a připomenout, že postoj ODS, Pirátů, KDU-ČSL, STAN a TOP 09 je, že nelegální migrace zásadním způsobem dlouhodobě (s důrazem:)neohrožuje bezpečnostní situaci v České republice! A je potřeba skutečně tento postoj zdůraznit, aby všichni věděli, jaký je postoj Fialovy vládní koalice. A pro nás je to úplně nepřijatelný postoj! (Potlesk poslanců SPD.)

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Tím jsme projednali stanovený pořad 68. schůze Poslanecké sněmovny, kterou tímto končím. A připomínám, že se zde sejdeme ve čtvrtek 15. června v 9 hodin, kdy budeme pokračovat v přerušené 65. schůzi Poslanecké sněmovny. Děkuji za spolupráci a přeji hezký večer.

 

(Schůze skončila v 18.57 hodin.)

Aktualizováno 6. 11. 2023 v 15:58.