(12.20 hodin)
(pokračuje Aleš Juchelka)
Popsaný benefit přitom nebude na druhé straně redukován zvýšenou odpovědností pedagogických pracovníků, jako by tomu bylo v případě jejich zařazení mezi stávající institut úředních osob. Tato odpovědnost by spočívala v trestní odpovědnosti za zneužití pravomoci úřední osoby a za neplnění kvalifikovaných skutkových podstat vybraných trestných činů.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Pane poslanče, já vás přeruším a znovu poprosím kolegy, aby přenesli své diskuse do předsálí nebo aby se ztišili, protože v sále je takový hluk, že je vám složitě rozumět. Ještě počkáme, ještě tu není úplný klid. Děkuju. Můžete pokračovat.
Poslanec Aleš Juchelka: Navrhovaná právní úprava má působit především v rovině generálně preventivní, nicméně jejím cílem je i vyslat pedagogickým pracovníkům jasný signál, že si jich stát váží a jejich práci oceňuje, obdobně jako je tomu v případě již zmíněného zdravotnického personálu. Děkuji moc, to bylo mé úvodní slovo.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, pane poslanče. Nyní poprosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení, pan poslanec Josef Cogan.
Poslanec Josef Cogan: Vážené kolegyně, vážení kolegové, já si dovolím navázat jako zpravodaj technicky. Projednáváme tisk trestní zákoník. Návrh na změnu zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, jak byl předložen, opravdu nově staví pedagogické pracovníky mezi zvlášť chráněnou skupinu obětí z hlediska závažnosti spáchaného trestného činu. Nově by tedy například vražda, těžké ublížení na zdraví, ublížení na zdraví, nebezpečné vyhrožování pedagogickým pracovníkům bylo trestáno vyšší trestní sazbou.
Navrhovaná právní úprava je, jak řekl předkladatel, určitou reakcí na útoky, které byly v minulosti vůči pedagogickým pracovníkům, a to především z řad žáků, studentů v této chvíli.
Zároveň konstatuji, že vláda zaujala k tomuto tisku nesouhlasné stanovisko, které bylo poslancům rozesláno, jak bylo zmíněno, tiskem 32/1. To je zatím z mé strany všechno.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Nyní otevírám obecnou rozpravu, do které se jako první hlásí paní poslankyně Berkovcová.
Než dorazí k pultíku, načtu omluvy: do 12 hodin se ze zdravotních důvodů omlouvá paní poslankyně Fialová Eva, pan poslanec Sadovský Petr se omlouvá do 10.30 hodin z pracovních důvodů, pan poslanec Smetana Karel se omlouvá na celý jednací den z pracovních důvodů a paní poslankyně Voborská Milada se od 13 hodin omlouvá z pracovních důvodů.
Paní poslankyně, prosím, máte slovo.
Poslankyně Jana Berkovcová: Dobrý den, děkuji za slovo. Pedagogičtí pracovníci v současnosti čelí stále častějším agresivním útokům především ze strany svých žáků, ale leckdy i rodičů. Jsou dnes a denně vystavováni stresovým a rizikovým situacím při výkonu své pedagogické činnosti. Přesto jim současná právní úprava nepřiznává žádnou zvláštní ochranu pro případy páchání násilí na nich.
Podle průzkumu Asociace bezpečná škola je agresivita žáků ve vzdělávacích institucích velkým problémem. Průzkumu se zúčastnilo 569 škol a z toho v 45 v posledních letech museli řešit fyzické napadení učitele. 168 zařízení se setkalo s verbálním napadením pedagoga žákem a ve 166 případech učitele napadl rodič žáka. Obzvláště složitým podmínkám musí čelit vychovatelé v dětských domovech, výchovných ústavech, diagnostických ústavech, kde mají klienty žáky s poruchami chování, různými patologiemi, žáky agresivní i s trestnou minulostí, a tito pracovníci s nimi musí být každý den, dnem i nocí.
Zhoršuje se však i situace na běžných základních a středních školách. Dotázala jsem se na několika školách, jak tam vypadá bezpečnostní situace, jaké je klima ve škole, jaká je nálada a pocity učitelů ohledně chování žáků. Bylo to hodně smutné poslouchání, hodně smutný rozhovor. Učitelé si stěžují, že nemají žádné kompetence, možnosti, žáci to dobře vědí, dávají to vyučujícím najevo a nehorázným způsobem narušují výuku. Zaměstnanci škol, a nejenom učitelé, veškerý personál, jsou unaveni, přepracovaní, ztrácejí motivaci a chuť do práce. Mezi nejčastější formy negativního chování, které učitelé uváděli, byly agresivní útoky žáků na spolužáky, ale i na učitele, vulgární napadání spolužáků, ale i učitelů, včetně fyzických útoků, nerespektování pokynů učitele v hodinách ani o přestávkách, ničení školního majetku, krádeže, sexuální narážky na učitelky, znemožňování výuky, kdy žáci pokřikují sprostě po vyučujícím, agresivní útoky na správní zaměstnance, školníky, uklízečky a tak dále.
A jaké mají školy možnosti? Jak se snaží školy tu situaci řešit? Mnoho možností školy bohužel nemají. Jsou to pouze různá kázeňská opatření, zápisy, jednání s rodiči, pokud je seženou a pokud rodiče přijdou, pohovory se žáky, hlášení pro OSPOD, pro policii, pro přestupkovou komisi, vykazování z hodin... (Poslankyně se kvůli hluku v sále odmlčela.)
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Rozumím, paní poslankyně. Opět poprosím kolegyně a kolegy - i paní kolegyni Novákovou poprosím. Děkuji. Pokračujte.
Poslankyně Jana Berkovcová: Také děkuji. Vykazování z hodin, což ale je metoda, kterou nelze používat dlouhodobě a u všech. Ani personálně to není možné zvládnout. Posílené dozory rovněž příliš nefungují. V extrémních případech školy volají městskou policii nebo záchrannou službu, protože Policie České republiky často odmítá přijet, dokud se něco nestane.
A jak vypadá spolupráce škol s rodiči? I zde se projevuje agresivita zákonných zástupců vůči zaměstnancům školy, probíhají vulgární slovní útoky i na ostatní zaměstnance školy, kteří rodiče třeba nenechají vejít do školy nebo nezavolají učitele, kteří zrovna nemají čas nebo vyučují. Rodiče osočují zaměstnance z rasismu, házejí na ně rodičovské odpovědnosti. Nedostaví se do školy, pokud jsou vyzváni, nechodí na pohovory ani třídní schůzky, nechtějí spolupracovat s OSPOD. Školy se často uchylují v případě agrese i k trestnímu oznámení.
To, co jsem popisovala, je běžná situace na běžných školách. S tím se učitelé setkávají každodenně, a tak se o tom ani příliš veřejně nemluví. Občas však mediálně zarezonuje případ, který třeba skončí bohužel tragicky a rozvíří debatu o bezpečnosti pedagogických pracovníků. Později zase vše utichne.
Pojďme si nyní některé případy z minulých let připomenout, jenom rychle a stručně. Loňský 31. březen zůstane dnem, který zcela ochromil české školy. Žák středního odborného učiliště vzal na svého učitele mačetu. Pedagogovi po mnoha zásazích do hlavy, krku a zad už nemohli lékaři pomoci, učitel zemřel. V roce 2019 žákyně 6. třídy v Bílině dala před zraky svých spolužáků jednomu z pedagogů facku. V témže roce v jedné střední škole na Hradecku přišli za učitelem dva muži, a protože synovi jednoho z nich hrozila pětka, oba muži učitele napadli nejdříve slovně a poté i fyzicky ho několikrát udeřili. Z kabinetu pak s pohrůžkou těžké újmy, pokud nebude mít syn čtyřku, odešli. V roce 2015 student střední školy polytechnické v Olomouci napadl učitele, udeřil ho pěstí do obličeje, napadený učitel po útoku upadl do bezvědomí. A ještě jeden starší případ, dokonce vysokoškolský student univerzity zbil pedagoga softballovou pálkou. Určitě jsem na některé případy zapomněla.
Chci jenom říct, že z toho všeho, co jsem uvedla, je zřejmé, že pedagogové si zvýšenou legislativní ochranu zaslouží a že navrhovaná právní úprava je nezbytná. Děkuji za podporu.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Jako další vystoupí paní poslankyně Lesenská, připraví se paní poslankyně Oulehlová.
Poslankyně Vladimíra Lesenská: Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, cílem návrhu je novela zákona a ta chce zařadit pedagogické pracovníky u vybraných trestných činů ke zvlášť chráněným osobám. Slyšeli jsme tady, jak pedagogové při své činnosti jsou napadáni, jak nejenom fyzicky, ale i psychicky je jejich činnost opravdu v posledním čase čím dál náročnější. Novela by vlastně umožnila uložit pachatelům tohoto násilí na pedagozích přísnější tresty. ***
