(pokračuje Klára Dostálová)

145.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb.,
zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
/sněmovní tisk 423/ - druhé čtení

Z pověření vlády předložený návrh zákona uvede místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. Prosím pana ministra, aby se ujal slova.

Poprosím kolegy o klid v sále, a případné rozhovory aby se přesunuly do předsálí. Pane ministře, vydržte chvilku, je tady opravdu velký hluk. Prosím o ztišení! Děkuji. Prosím, pane ministře.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Přeji dobré dopoledne, vážená paní místopředsedkyně, kolegyně, kolegové. Než začnu stručně rekapitulovat tuto novelu, když se dívám na tabuli a vidím tam zákoník práce, sněmovní tisk 423, třetí čtení, pokud se nepletu, jsme ve druhém čtení. Tak jenom pro pořádek, abychom v tom měli jasno. Já jen velmi stručně, tuto novelu jsem tady před několika týdny uváděl a říkal jsem podstatné důvody pro tuto novelizaci. Budu tedy už stručnější.

Zásadním důvodem pro tuto novelizaci je především transpozice dvou podstatně zásadních směrnic Evropské unie a to je směrnice o transparentních a předvídatelných podmínkách a směrnice o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a osob pečujících. Týká se to především změn v oblasti dohod, které v České republice jsou poměrně intenzivně využívány. Tady dojde k úpravě, že je potřeba, aby v této oblasti bylo možné mít předvídatelnější pracovní podmínky, předvídatelnější rozvrh pracovní doby ze strany zaměstnavatelů vůči takovýmto zaměstnancům. To je jedna podstatně důležitá část.

Pak se dotýkáme také oblasti, která jde i nad rámec implementací těchto dvou směrnic, a to je otázka práce z domova, kde bychom definovali některé základní podmínky, například pro vykazování nákladů. Jsou zde tři možnosti. Buďto se náklady na práci z domova, které vznikají tím, že ten zaměstnanec je ve svém prostředí, po dohodě se zaměstnavatelem neproplácí a je to chápáno jako forma benefitu, nebo se proplácí na základě toho, že jsou dokladovány skutečně prokazatelné náklady, anebo je možné využívat, a to zákonná úprava nově zavádí, možnost paušálu, který potom bude takto jasně uznatelný i pro případnou kontrolu Finanční správy.

To je další úprava, která zde je, ale zároveň jsou tady i konkrétní věci, které se týkají toho, aby v určitých případech bylo nutné ze strany zaměstnavatele zdůvodnit, když ho zaměstnanec požádá o to, aby mohl pracovat z domova, aby tedy mohl lépe sladit svůj rodinný a pracovní život nebo péči o osobu blízkou, tak je potom důležité, aby také ten zaměstnavatel vysvětlil i písemně ty své důvody. Dále děláme alespoň základní elementární digitalizaci některých úkonů a komunikace mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem.

To jsou asi ty nejpodstatnější změny, které jsem chtěl tady na úvod zmínit v tomto tisku ve druhém čtení. Chci tady avizovat, že počítáme s přípravou daleko rozsáhlejší novely zákoníku práce, kterou bych chtěl zrealizovat v průběhu příštího roku tak, aby byla účinná od 1. ledna 2025.

Využívám této příležitosti a obracím se i na kolegy z opozičních lavic. Jsem připraven, když mě osloví jak za klub ANO, tak za klub SPD někdo z expertů, kteří se věnují problematice pracovního práva, problematice zaměstnanosti. Já se obrátím oficiálně na předsedy klubů. Když dostanu podněty i z těchto dvou opozičních klubů, tak budeme s nimi seriózně pracovat proto, abychom i tyto podněty zohlednili a zakomponovali do připravované novely, kterou bychom chtěli realizovat v příštím roce. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji, pane ministře. Jenom nahlas zopakuji, co říkal i pan ministr. Na tabuli je chyba, je to technická chyba. Jsme ve druhém čtení, nikoliv ve třetím čtení, už se to řeší, tak jenom aby to Sněmovna zaznamenala.

Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání výboru pro sociální politiku jako výboru garančnímu. Dále byl tisk přikázán hospodářskému výboru a stálé komisi Poslanecké sněmovny pro rodinu a rovné příležitosti. Iniciativně tento návrh projednal také výbor pro zdravotnictví. Usnesení výboru byla doručena jako sněmovní tisky 423/1 až 3 a (potom?) stálá komise Poslanecké sněmovny pro rodinu a rovné příležitosti předložila záznam z jednání, který byl doručen jako sněmovní tisk 423/4.

Prosím, aby se ujala slova zpravodajka výboru pro sociální politiku a zároveň zpravodajka stálé komise Poslanecké sněmovny pro rodinu a rovné příležitosti, paní poslankyně Marie Jílková, a informovala nás o projednání návrhu ve výboru a v komisi a případné pozměňovací návrhy odůvodnila. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Marie Jílková: Dobrý den, paní místopředsedkyně, děkuji za slovo. Výbor pro sociální politiku jako garanční výbor projednal ve zkrácené lhůtě 25 dnů návrh zákona a doručil usnesení, které vám přečtu. To usnesení vám bylo doručeno jako tisk 423/1:

"Výbor pro sociální politiku Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR

I. doporučuje Poslanecké sněmovně PČR, aby vyslovila souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, sněmovní tisk 423;

II. podporuje usnesení výboru pro zdravotnictví Poslanecké sněmovny Parlamentu č. 86 ze dne 23. 6. 2023;

III. zmocňuje zpravodajku výboru, aby se stanoviskem výboru seznámila schůzi Poslanecké sněmovny, ve spolupráci s legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny provedla příslušné legislativně technické úpravy."

Ještě vám přednesu, jak jednala stálá komise pro rodinu, která rovněž tento návrh zákona projednávala. Stálá komise vydala záznam, který byl doručen poslancům jako tisk 423/4 a projednala návrh novely zákoníku práce. Návrh usnesení nebyl v závěrečném hlasování přijat a pověřuje mě, abych s tímto záznamem seznámila Poslaneckou sněmovnu.

V podrobné rozpravě ještě bude navrženo zkrácení lhůty mezi druhým a třetím čtením a avizuji, že se ještě přihlásím v obecné rozpravě s pozměňovacími návrhy.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Nyní prosím, aby se postupně ujali slova zpravodaj hospodářského výboru - vzhledem k tomu, že je pan poslanec Bauer nepřítomen, za hospodářský výbor vystoupí pan předseda Ivan Adamec a zpravodaj výboru pro zdravotnictví, pan poslanec Vít Kaňkovský, a informovali nás o projednání návrhu ve výborech a případné pozměňovací návrhy odůvodnili. Pane poslanče, prosím.

 

Poslanec Ivan Adamec: Vážená paní místopředsedkyně, kolegyně, kolegové, já se pokusím být stručný. Hospodářský výbor to projednal na své schůzi 8. června roku 2023. Celkem bylo podáno pět pozměňovacích návrhů. Všechny byly podány mou osobou. Z toho dva jsem stáhl, protože jsem zjistil, že je tam dohoda mezi odbory a ministerstvem. Další tři se týkaly tohoto: první bylo sladění odborových organizací v rámci jednoho podniku, aby z několika byla jenom jedna, která bude vyjednávat v rámci tripartity. Pak tam byli dohodáři, otázka prací nepředvídatelných a předvídatelných. Poslední byly odpočinkové hodiny a týdenní odpočinkové hodiny v rámci některých pracovních poměrů, kdy se to týkalo hlavně Českých drah, ale ono se to týká i dalších oborů lidské činnosti. Takže tyto tři pozměňovací návrhy byly schváleny hospodářským výborem.

Já jsem pak ještě navrhl představitelům Ministerstva práce a sociálních věcí, že do druhého čtení jsem ochoten na své pozměňovací návrhy slyšet, takže se upraví, pokud bude o to zájem. Tak se stalo a dnes vám podávám další pozměňovací návrh, který řeší ten poslední pozměňovací návrh s tím, že tady, pokud mám správné informace od paní vrchní ředitelky, ta dohoda je.

Toť asi všechno z jednání hospodářského výboru. Je dobře, že jsme to tam vzali, protože některá ustanovení tohoto návrhu zákona sice vypadají velmi dobře pro zaměstnance, ale pro zaměstnavatele by to znamenalo ztrátu konkurenceschopnosti, nedostatek pracovníků, a to jako hospodářský výbor prostě nemůžeme dopustit. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji. Nyní požádám zpravodaje výboru zdravotnického. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Vít Kaňkovský: Dobré dopoledne, vážená paní místopředsedkyně, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové. Zdravotní výbor projednal tisk 423 na své 24. schůzi dne 23. května 2023. Musím říci, že k tomuto návrhu byla velmi dlouhá a poměrně bouřlivá diskuse. Ohledně usnesení odkazuji na sněmovní dokument 423/3.

Nicméně v kostce řeknu, že ta diskuse se vedla o dopadech předložené novely do oblasti zdravotnictví, zejména co se týká přesčasové práce a úprav dohod o pracovní činnosti a dohod o provedení práce. Výsledkem pak bylo usnesení, které jednak upozorňovalo a varovalo před dopady do zdravotnictví a zároveň vyzvalo Ministerstvo práce a sociálních věcí a Ministerstvo zdravotnictví, aby ještě do druhého čtení hledaly cesty, jak ty dopady zmírnit.

Tolik tedy za mě a jinak odkazuji na sněmovní dokument 423/3.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Otevírám obecnou rozpravu. Nejprve zde mám s faktickou poznámkou pana ministra Jurečku. Pane ministře, prosím.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Děkuji. Já jsem chtěl jenom stručně reagovat na to, co říkal předseda hospodářského výboru pan Adamec. Vnímám pozměňovací návrhy, které byly načteny na výborech, které budou načteny případně dnes ve druhém čtení. U některých z nich jsme jako MPSV byli tím, se kým byl konzultován ten pozměňovací návrh. Pomáhali jsme s nějakou legislativní úpravou.

Jenom chci říci, že na této novele byla shoda na úrovni tripartity a je tady dohoda, že budeme i legislativní proces vést ve shodě, takže já jsem se dohodl, že všechny tyto pozměňovací návrhy, které byly a budou ještě načteny, v pondělí příští týden na pracovní úrovni projednám se zástupci zaměstnavatelů i odborů, řekneme si, na kterých věcech jsme schopni tu shodu mít i nadále, které potom v tom třetím čtení budeme schopni podpořit.

Zároveň uděláme i revizi pozměňovacího návrhu i z pohledu právě adaptace evropské legislativy, abychom opravdu věděli, že nebudeme potom následně také v rozporu s Evropskou komisí. Pak na základě těchto výstupů bychom měli udělat postup pro třetí čtení. To jenom avizuji proto, abychom si byli vědomi toho, že zde vznikla nějaká dohoda, kterou garantoval i pan premiér na jednání tripartity. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji a děkuji za dodržení času. Do obecné rozpravy se přihlásil jako první pan poslanec Havel Matěj Ondřej. Pane poslanče, prosím.

 

Poslanec Matěj Ondřej Havel: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi vyjádřit se stručně k § 77 navrhované novely, tedy konkrétně k ustanovením o dohodách o pracích konaných mimo pracovní poměr. Stávající právní úprava dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr platí v České republice dlouhodobě a i ze strany české veřejnosti včetně zaměstnavatelů je pozitivně přijímána jako jednoduchá možnost legálního přivýdělku, to zejména u osob, které nemají v úmyslu vstupovat do plnohodnotného pracovního poměru a kterým by zaměstnavatelé ani nemohli nabídnout plnohodnotné pracovní místo v pracovním poměru.

Navrhovaná právní úprava představuje, domníváme se, poněkud nepřiměřený zásah do stávajícího právního stavu, který zásadním způsobem sníží atraktivitu dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, a obáváme se, že zvýší byrokratickou zátěž. Od navrhované právní úpravy nelze naproti tomu tedy oprávněně očekávat, že by zlepšila právní postavení zaměstnanců, jelikož tito zpravidla uzavírají dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr za účelem krátkodobého přivýdělku s možností časové flexibility, aniž by bylo z jejich strany očekáváno pracovní vytížení v rozsahu standardní pracovní doby. Doba odpočinku a dovolené je tak ze strany těchto pracovníků plánována do období, kdy práci pro zaměstnavatele neprovádí.

Uvedená skutečnost je zvláště patrná u dohod o provedení práce, které jsou standardně vázány na konkrétní jednorázové či nahodile vznikající úkoly, které zaměstnavatel potřebuje provést. Nelze tedy důvodně očekávat, že by mohla novela zredukovat takzvané nadužívání dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr ze strany zaměstnavatelů. Za pravděpodobnější lze považovat scénář, kdy dojde k redukci pracovních nabídek ze strany zaměstnavatelů, aniž by došlo k současnému nárůstu nabídek v segmentu pracovních poměrů na plný úvazek, jelikož tyto zaměstnavatelé s ohledem na své potřeby a ekonomické možnosti nebudou schopni nabídnout.

S ohledem na uvedené důvody se tedy navrhuje pozměňovací návrh, který vyloučí vznik nároku na dovolenou u zaměstnanců vykonávající práce na základě dohody o provedení práce, a zdůrazňuji, že pokud tak činí pouze u jediného zaměstnavatele. Děkuji. K pozměňovacímu návrhu se následně přihlásím v podrobné rozpravě.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Další s přihláškou do rozpravy je přihlášena paní poslankyně Šafránková. Paní poslankyně, prosím.

 

Poslankyně Lucie Šafránková: Děkuji vám za slovo, paní místopředsedkyně. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych krátce okomentovala pozměňovací návrh, který předkládám, a jedná se o to, že vládní návrh novelizace zákoníku práce obsahuje ustanovení, které zaměstnavatelům zcela bez výjimek zakazuje zaměstnávat těhotné zaměstnankyně prací přesčas. Považuji tuto striktní úpravu za příliš přísnou a svazující, a to zejména vůči těhotným zaměstnankyním, a rovněž za kontraproduktivní.

Přesčasová práce je mnohdy pro tisíce z nich nejen vítaným zdrojem přivýdělku, ale často i naprostou ekonomickou a sociální nutností, například pro nízkopříjmové zaměstnankyně, pro matky samoživitelky a podobně, a to zejména v současné době vysoké inflace a prudkého zdražování veškerých základních životních nákladů a potřeb. Zakázat těmto zaměstnankyním dobrovolně pracovat přesčas znamená výrazně omezit jejich příjmy a vystavit je riziku pádu do příjmové chudoby s nutností žádat o sociální dávky, což zase zatěžuje náš přehlcený sociální systém. Pro mnoho těhotných zaměstnankyň je přesčasová práce i důležitým zdrojem vytváření úspor před odchodem na takzvanou mateřskou a rodičovskou dovolenou, což přináší mimo jiné i výrazný propad příjmů.

Navrhuji tedy, aby zaměstnavatel nesměl těhotným zaměstnankyním práci přesčas nařídit obdobně jako zaměstnankyním a zaměstnancům, kteří pečují o dítě mladší než jeden rok, což je součástí novely, ale aby ji mohly vykonávat v případech, pokud se tak dobrovolně rozhodnou. Tento pozměňovací návrh později načtu i v podrobné rozpravě. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji. Další do rozpravy je přihlášen pan poslanec Berki. Prosím.

 

Poslanec Jan Berki: Vážená paní místopředsedkyně, milé kolegyně, milí kolegové, dovolte mi se zastavit u dvou věcí. Týkají se obě v zásadě těch novelizovaných bodů v tom smyslu, že jeden bude potom představovat kolega Králíček - pozměňovací návrh, který je pod sněmovním dokumentem 2762. Týká se toho, že vyjímá z přísnějšího režimu doručování mzdové výměry. Vzhledem k tomu, že samotné uzavření není v tomto přísném režimu a většinou mzdový výměr jde právě s uzavřením pracovněprávního poměru, nedává úplně smysl, aby jeden z těch dokumentů byl v přísnějším režimu a druhý v tom přísnějším režimu nebyl, takže podporuji to, co bude kolega Králíček představovat.

Můj vlastní pozměňovací návrh se týká povinnosti rozvrhovat pracovní dobu u dohod. V tuto chvíli respektuji, že je navrženo, že primárně k dohodě má dojít, ovšem přijde mi, že jsou situace, kdy je ku prospěchu zaměstnance samotného, že mu zaměstnavatel nebude určovat konkrétní pracovní dobu. Vezmu to z prostředí vysokých škol - pokud někdo u nás uzavírá dohodu na výuku, logicky mu určíme, kdy výuku bude realizovat. Pokud ale například dohodou bude vypracování podpůrných materiálů, je spíše v zájmu zaměstnance, že si určí sám, kdy na tom bude pracovat.

K samotným pozměňovacím návrhům nebo k pozměňovacímu návrhu se potom přihlásím v podrobné rozpravě. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji. Další do rozpravy je přihlášen pan poslanec Hájek. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Martin Hájek: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych chtěl okomentovat a odůvodnit písemný pozměňovací návrh číslo 2753 Pavly Pivoňky Vaňkové. V čl. VIII se doplňují body 20 a 21.

K bodu 20: navrhovaná změna reaguje na zrušení § 51 odst. 5 a 6 zákona o státní službě provedené zákonem č. 384/2022 Sb., kterým se mění zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, který nabyl účinnosti dne 1. ledna 2023.

K bodu 21: zákon o státní službě na samém počátku jeho aplikace při přechodu státních zaměstnanců z pracovního do služebního poměru umožnil, aby se dosavadní vedoucí zaměstnanci, kteří nesplňovali předpoklad vzdělání, stali představenými. Některá služební místa představených jsou proto obsazena osobami, které nesplňují stanovený předpoklad vzdělání. Novelou zákona o státní službě provedenou zákonem č. 384/2022 Sb. a účinnou od 1. ledna 2023 bylo zavedeno funkční období pro všechny představené s výjimkou vedoucích oddělení a v této souvislosti byla v rámci přechodných ustanovení vymezena doba, do kdy nejdéle lze vykonávat službu na služebním místě představeného.

Za účelem využití potenciálu představených jmenovaných na služebním místě vedoucího služebního úřadu, vrchního ředitele sekce, ředitele sekce nebo ředitele odboru, kteří, byť nesplňují vzdělání stanovené pro toto služební místo, disponují potřebnými odbornými znalostmi a zkušenostmi a manažerskými dovednostmi, se navrhuje umožnit jim po uplynutí funkčního období účast ve výběrovém řízení na obsazení téhož služebního místa představeného, na kterém vykonávali službu ke dni vyhlášení výběrového řízení.

K tomuto pozměňovacímu návrhu se v podrobné rozpravě přihlásím. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji a dále je do rozpravy přihlášen pan poslanec Králíček. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Robert Králíček: Vážená paní předsedající, kolegyně, kolegové, děkuji kolegovi, panu poslanci Berkimu, který zde představil částečně pozměňovací návrh pod číslem 2762, který jsme do systému vložili s kolegou Juchelkou, a týká se již zmíněného vyjmutí mzdového a platového výměru z té přísnější kategorie. Cílem toho návrhu je zjednodušit doručování v pracovněprávních vztazích, kde v přísnějším režimu je zachováno pouze doručování takzvaných písemností, tedy dokumentů týkajících se zejména skončení pracovního poměru nebo dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Důvodem této přísnější úpravy doručování u těchto důležitých písemností je zejména potřeba lepší prokazatelnosti v případě potenciálního sporu mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem.

Novelou zákona se navrhuje, aby mezi písemnosti s přísnějším režimem byly zahrnuty i mzdové nebo platové výměry. Zachování mzdových a platových výměrů v seznamu písemností doručovaných v přísnějším režimu je nicméně nadbytečné a nesystémové. Mzdové nebo platové výměry jsou zaměstnanci v praxi často doručovány při vzniku pracovního poměru, přičemž dokumenty týkající se vzniku pracovního poměru navrhovaná právní úprava mezi písemnosti ve smyslu zákona č. 334, zákoníku práce, nezařazuje. Při zachování mzdových a platových výměrů ve výčtu písemností by pak docházelo ke dvojkolejnosti doručování zaměstnanci při vzniku pracovního poměru. Taková právní úprava by pro zaměstnance i zaměstnavatele představovala nadbytečnou administrativní zátěž. Nejedná se navíc ani o dokument, jehož poskytnutí zaměstnanci by bylo povinné. Výši odměny lze stejně tak určit vnitřním předpisem, u kterého navíc z navrhované úpravy nevyplývá, zda se na něj přísnější úprava vztahuje, či nikoliv. V případě platových výměrů je pak přísnější režim doručování již zcela nadbytečný, neboť v případě změn v platových tarifech dochází ke změně nároku zaměstnance na výši ohodnocení již z rozhodnutí vlády. Trvat na řádném doručení platového výměru zaměstnanci v tomto přísnějším režimu pak dle nás nedává smysl, neboť okamžik doručení není pro změnu výše odměny zaměstnance rozhodující.

Proto vás prosím o podporu tohoto pozměňovacího návrhu, ke kterému se přihlásím v podrobné rozpravě. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Další do rozpravy je přihlášená paní poslankyně Babišová. Paní poslankyně, prosím.

 

Poslankyně Andrea Babišová: Děkuji, paní předsedající, za slovo. Velice mě těší, že všichni mí předřečníci tady hovořili o pozměňovacích návrzích, které navrhují do této směrnice, kterou máme transformovat do našeho zákona. Já budu asi jediná, která tady možná dneska vystoupí kriticky, i když si myslím, že 90 % tady nás, našich kolegů, víme, že jsou tam věci, které by tam neměly být vůbec, eventuálně by se potřebovaly změnit a upravit je pro potřeby České republiky.

Chtěla bych tady z tohoto místa poděkovat paní předsedkyni zdravotního výboru, že ač tuto novelu nedostala k projednání, přesto si ji osobně vzala a zdravotní výbor tento tisk a tento materiál projednal, protože si myslím, že zejména pro zdravotníky jsou tam velice důležité pasáže, které ovlivní práci ve zdravotnictví.

Velice mě mrzí, že tento tisk se sune touhletou rychlostí, že nedáváme a nemáme prostor pro to, abychom upravili věci, kterých je tam strašně moc a které jsou důležité nejenom pro zaměstnance, pro zaměstnavatele, prostě dotýkají se nás všech.

Tato směrnice nebo transpozice této směrnice a otevření zákoníku práce se vlamuje do pěti různých zákonů, a tak jak už tady mí předřečníci, kteří tady podávají různé pozměňovací návrhy, se snaží napravit svými pozměňováky jednotlivé maličké střípky, přesto celá tato směrnice je prostě velký zmar a my ho ženeme vpřed jenom proto, protože tato směrnice už měla být přijata v srpnu loňského roku. Já chápu ten tlak, chápu, že je třeba dát to do pořádku, ovšem dává se to do pořádku na úkor našich občanů, našich zaměstnanců a našich zaměstnavatelů. A věřte mi, že pokud zavolám vedení odborové organizace, která tam taky má svůj díl, svůj střípek v této směrnici, a předseda respektive vedení odborů vám sdělí, že oni mají k tomu milion výtek, ale že existuje gentlemanská dohoda, a že tedy oni do toho nepůjdou, tak je to velice špatně, protože zrovna odborová organizace je ta, která se má zrovna zaměstnanci a pomoci zaměstnancům zabývat.

Takže já tady dneska mluvím rozhořčeně, protože si myslím, že v tom, že jsme dneska v druhém čtení, za prvé je málo pozměňovacích návrhů, mělo by jich tam být minimálně o desítky víc. Tlačíme to na sílu, tlačíme to tlakem jenom proto, aby to bylo co nejrychleji přijato, a je to špatně. Pan ministr nám tady slibuje, že přijde nějaká novela zákoníku práce, kde to všecko zase napravíme. Ovšem víme dobře, že když se tento zákoník práce uzavře, tak nám bude trvat měsíce, ne-li půlroky či roky, kdy zase opět vlezeme do zákoníku práce a budeme něco napravovat. Já prostě nechápu, proč nemůžeme dělat věci hned a pořádně, proč tady teď na chvilku budeme něco zamazávat a potom to budeme znovu otevírat a napravovat. Je mi to velice líto, protože si myslím, že tato směrnice je pro naše občany poměrně složitý oříšek a způsobí nám to pouze komplikace. Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců ANO.)

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji a další do rozpravy je přihlášená paní poslankyně... (Hlásí se ministr Jurečka.) Prosím, vy se hlásíte s přednostním právem? (Ministr Jurečka mimo mikrofon: S faktickou poznámkou.) Omlouvám se, nevšimla jsem si, pan ministr s faktickou poznámkou. Prosím.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Děkuji. Já si dovolím reagovat na předřečnici, paní poslankyni. Tak jednak když se podíváte na to, z jakého data ty obě dvě směrnice jsou, kdy byly transpoziční lhůty, tak se dostáváme do období, kdy ten návrh tady měl ležet už v minulé Sněmovně. Já se vůbec nezříkám zodpovědnosti toho, že doháním tady dluh, který tady je, snažím se to udělat tak, aby to opravdu bylo uděláno dobře.

A dovolím si jednu důležitou poznámku. Vy jste tady zmiňovala odbory. Paní poslankyně mě neposlouchá, ale s odbory to bylo projednáváno pět měsíců, stejně jako se zaměstnavateli. Ta novela měla více než několik stovek návrhů a připomínek, my jsme to opravdu pět měsíců projednávali poctivě. O tu dohodu, o tu jsem nestál já, o tu dohodu požádal předseda odborů, o tu dohodu požádaly odbory. To není jakási dohoda, to je dohoda, kterou chtěla tripartita, zaměstnavatelé s tím souhlasili a pan premiér na to kývl. Takže já prosím, nezlehčovat to.

A není to tak, že tady budu dělat nějakou novelu, kterou budu toto opravovat. Toto je transpozice, to jsou věci, které jsem si nevymyslel ani já, ani lidé na MPSV, to je prostě věc, která tady byla před mnoha, mnoha lety potvrzena předchozími vládami s mandátem, které vlády dostaly, i s mandátem, který jim k tomu daly obě dvě komory Parlamentu. Kdyby to tak nebylo, dneska tu transpozici neřešíme. A já také nemohu souhlasit s tím, že ta transpozice není ve prospěch občanů. No, je ve prospěch, protože vytváří větší ochranu pro ty zaměstnance a jednoznačně vytváří větší prostor pro to, jak sladit rodinný a pracovní život. Kdo si ten návrh přečetl, tak to tam jednoznačně vidí. A díky pozměňovacím návrhům, které sem přichází, umíme vyladit ještě některé parametry, které měly problematické dopady třeba na oblast na zdravotnictví.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji za dodržení času. Další s faktickou poznámkou je přihlášená paní poslankyně Oulehlová. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Renata Oulehlová: Přeji dobrý den, vážené kolegyně, vážení kolegové, vážená paní předsedající, vážený pane ministře. Já se velice obávám, že to není ku prospěchu našich občanů, protože novela zákoníku práce, a hlavně dohody o provedení práce se bojím, že velice zkomplikují péči, péči ve zdravotnictví, péči v sociálních službách, ale i třeba řidiče autobusů. Opravdu se obávám toho, že tady ustupujeme strašně rychle a strašně zadarmo, protože třeba v našem regionu, kde už teď nejsou zaměstnanci, tak já se bojím, co se stane, až budou dovolené, až se budou potřebovat sestřičky třeba prostřídat, a nejen v nemocnicích, i v sociálních službách, bojím se toho, že třeba mobilní hospice po celém kraji v menších městech, které opravdu stojí na sestřičkách - dohodářkách, tak že o tohle všechno bohužel přijdeme.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji za dodržení času. Další s faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Mašek a dále se připraví pan ministr Jurečka. Pane poslanče, prosím.

 

Poslanec Jiří Mašek: Děkuji. Vážená paní předsedající, kolegyně, kolegové, pane ministře, budu reagovat na vás. Skutečně je to transpozice, trvá to velmi dlouho, její přijetí, a právě odklad toho přijetí je trošku dán tím, že nám to velmi zkomplikuje situaci. Navážu na kolegyni Oulehlovou. Postihne to zejména zdravotnictví, sociální služby a řadu dalších oblastí, které jsou dnes postaveny na využívání DPČ a DPP, což se výrazně omezí v tom novém systému, který si teď tady schválíme, a dokonce ve zdravotnictví se obávám, že v některých akutních oborech nebude možné lékařsky třeba obsadit některé služby. Budeme s tím mít jako zřizovatelé těch zdravotnických zařízení veliké problémy.

Chtěl bych zároveň ale poděkovat kolegovi Kaňkovskému i pracovníkům MPSV, když jsme se na poslední chvíli snažili alespoň tam zohlednit do té tuším pětileté výjimky ještě 24hodinové služby, které by nás snad po dobu těch pěti let zachránily a snad by nám daly možnost, abychom se s tím systémem, jak poskytujeme zdravotní a sociální služby, ale jak jsme slyšeli, i jiné věci, jako třeba hromadnou dopravu a podobně, dokázali popasovat. Takhle se obávám, že my prostě do toho skočíme rovnýma nohama, budou nová pravidla hry a my je prostě nebudeme dodržovat. A teď jde o to, kdo to bude, nebo nebude kontrolovat, jestli se nad tím budou, nebo nebudou zavírat oči, ale tak, jak to přijímáme, prostě některé služby, například ve zdravotnictví, nebude možné zajistit. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji. Nyní s faktickou poznámkou pan ministr Jurečka a připraví se paní poslankyně Adámková. Prosím.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Děkuji. Dovolím si reagovat. Nezaměňujme příčinu a důsledek. Prosím pěkně, když se podíváme na to, co tady zaznělo už od mnoha jiných poslankyň a poslanců, to, že v České republice je tak široce využíván instrument dohod, především dohod o provedení práce, a tak významně narůstá, má souvislost s rozdílnými náklady především v odvodové části. To si musíme uvědomit, protože pokud by tomu tak nebylo, tak by logické bylo, že mnoho zaměstnavatelů využije toho člověka přes částečný úvazek. Co tomu zaměstnavateli dneska brání toho člověka mít přes částečný úvazek? Takže hlavní rozdíl nám vyvstává, a to, proč se to děje a proč nám narostly především DPP za poslední roky do objemu, kdy ročně je na dohodách o provedení práce vypláceno zhruba 57 miliard korun, a pouze ze 2 miliard korun je placeno pojistné na sociální pojištění, tak to je dáno těmi rozdílnými parametry. To řešíme v jiné oblasti, ale jenom chci říct, ať si toto uvědomíme, a není to tak, že dohody končí. Základní dohoda mezi tím zaměstnavatelem a zaměstnancem stačí, když bude rámcově sdělovat, kdy je ta práce vykonávána, například ve kterých dnech, ve kterých časech, případně to může být doplněno elektronickou komunikací, která třeba dopřesní, že ten den se ta práce koná, nebo ne, pokud jde třeba o zemědělské, lesní a jiné práce v terénu na základě toho, jestli třeba je vhodné, nebo nevhodné počasí. A pak je samozřejmě rozdíl, pokud je ta činnost související po dobu 28 a více dnů. Tak pak potom je ta otázka, kterou na nám ta Evropa říká jasně - z toho já nemám kam uhnout, i kdybych chtěl - a říká: buďto tam vzniká nárok na dovolenou, anebo je nutné to proplatit. Ale instrument dohod bude dál fungovat, jenom řekněme s nějakou mírou předvídatelnosti, kterou jsem si nevymyslel já, ani MPSV.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Další s faktickou poznámkou je přihlášena paní poslankyně Adámková, připraví se pan poslanec Mašek. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Věra Adámková: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Dámy a pánové, vážený pane ministře, musím ocenit, jak se perete s tím problémem. Sociální práce je těžká, to upozorňuji všechny, to není jednoduchý obor, a vy se s ním perete, bych řekla, nebo snažíte prát, ale bohužel zdravotnictví nerozumíte. A my tady hovoříme o zdravotnictví, kterému si, troufám tvrdit, že tedy všichni zúčastnění rozumí?

Já i rozumím vašemu argumentu, co se týče dohod, jak jste teď říkal. To je z jedné strany pravda, na druhé straně je třeba si uvědomit, že my jsme si dělali, modelovali mnohé situace, jakým způsobem samozřejmě se vypořádat s tímto problémem, a nebudu jmenovat některé nemocnice, protože nemám teď jejich pouvoir, protože tu nejsou jejich ředitelé, ale řeknu vám rovnou, že v některých větších nemocnicích, kdyby se zrušila dohodová práce pro služby, tak ještě ona je nevýhodná i pro ty zaměstnance, protože třeba - můj případ, mnoho let jsem sloužila 130, 140 hodin měsíčně, ale i podle dohody bylo placeno 92 a zbytek bylo možné vybrat si - a pozor, tam je ta vsuvka, bude-li to možné - z provozu oddělení na náhradním volnu do dvou měsíců od provedení služby, a ty nikdy nenastaly. Takže tam všichni máme stovky hodin služeb, které se nedaly ani zaplatit, ani nebyly dány. Tím jenom - protože to samozřejmě nemůžete vědět - dokládám, že ta situace je složitá, že samozřejmě se v tom poměrně dobře vyznáme.

A pak jsme také modelovali situaci, která by umožnila nějakým způsobem zajistit 24 hodin služby ve velkých nemocnicích třeba tím, že by se převedly i ty zdravotnické, lékařské věci na směnný provoz. V tom momentě scházely ale velké desítky lékařů na jednotlivých odděleních, čili ani tady s tím nebylo možné úplně pracovat. Domnívám se, že toto není úplně nejšťastnější cesta, pravděpodobně ani nevím, jak tedy s těmi odbory, protože to, co mně chodí do mailu, jsou úplně jiné informace, než jste říkal vy. Bude to možná v nepochopení daného z obou dvou stran. (Předsedající: Čas, paní poslankyně.) A já doufám, že s nimi budeme dále hovořit. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji. Nyní je na řadě s faktickou poznámkou pan poslanec Mašek a připraví se pan poslanec Kaňkovský. Pane poslanče, prosím.

 

Poslanec Jiří Mašek: Děkuji za slovo. Abychom to všichni dobře pochopili, těmi DPP a DPČ jsme řešili absolutní nedostatek míst lékařů, jiných odborníků, a to bylo po dohodě. Ta dohoda sice nebyla křišťálově čistá, ale byla to dohoda zaměstnavatele a zaměstnance. Teď Evropská unie chrání zaměstnance, chrání jeho rodinu, zájmy, aby vedl asi zřejmě klidný, pohodový rodinný život, aby měl dostatek odpočinku, ale to se prostě odrazí v tom, že nebude koho do těch služeb vypsat. A je to také proto, že už se to bude sledovat opravdu důkladně, už to nepůjde, že u jednoho zaměstnavatele DPČ, u druhého DPČ, u svého vlastního přesčasová práce a sesčítá se to přes 300 hodin měsíčně. Ti lidé to nebudou moct fyzicky odpracovat a v tom bude ten problém. Oni budou nenahraditelní a tohleto si tady teď schvalujeme. Proto jsme se snažili tady požádat třeba i o ty 24hodinové směny, které to částečně řeší, a snažili jsme se, a za to jsem rád, že se tam podařilo nějakým způsobem přechodně navýšit počet možných odpracovaných přesčasových hodin. Čili ta snaha tady byla, za tu děkuji, to upravit, ale přesto úprava směrnice není dostatečná na to, abychom to zvládli podle zákona, který teď budeme přijímat, nebo podle směrnice, kterou budeme implementovat.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Nyní je na řadě pan poslanec Kaňkovský a připraví se paní místopředsedkyně Richterová. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Vít Kaňkovský: Dobré dopoledne ještě jednou. Budu teď krátký, protože pak mám vystoupení. Ta diskuse samozřejmě, která se týká zejména zdravotnictví, ale určitě bychom našli i další obory, je zcela jistě závažná. Jsem rád, že jsme o tom velmi podrobně, možná někdy až hodně bouřlivě diskutovali na výboru pro zdravotnictví, ale i na výboru pro sociální politiku, a nejenom z opozičních lavic, ale i z těch koaličních zaznívaly praktické možné dopady, zejména do oblasti zdravotnictví. Musím ale pochválit jak vedení Ministerstva práce a sociálních věcí, tak Ministerstva zdravotnictví, že nezůstali s rukama v kapsách a že vlastně teď do toho druhého čtení jsme doopravdy horečnatě společně i s paní předsedkyní zdravotního výboru, paní kolegyní Zdeňkou Němečkovou Crkvenjaš, přemýšleli, co ještě by bylo možné v tomto směru udělat, a skutečně jsme po dohodě obou ministerstev a obou ministrů dospěli k pozměňovacímu návrhu, který potom představím, který dá legální možnost navýšení přesčasové práce ve zdravotnictví alespoň na přechodnou dobu pěti let. Nicméně ten zásadní problém, který dneska ve zdravotnictví máme, že máme nedostatek zdravotníků a že skutečně vytloukáme klín klínem, ani tahle změna prostě nenapraví. Ale to není problém zákoníku práce, to je problém českého zdravotnictví, který se s ním pere, a možná by bylo třeba říct, že to je i problém celé Evropy. Musíme se s tím nějakým způsobem popasovat.

Jako bývalý ředitel nemocnice jsem si jednou takhle o tom povídal s inspekcí bezpečnosti práce, kdy mi vyhrožovali nějakou pokutou. Vždycky pro toho manažera zdravotnického zařízení zůstane prioritní zajistit péči o naše pacienty, ale velmi rádi bychom to dělali v legálním prostředí. Proto jsou ty snahy alespoň o nějakou výjimku, nicméně budoucích pět let uplyne a my je musíme využít k tomu, abychom přijali systémové změny tak, abychom ten zákoník práce nějakým způsobem, když ne neobcházeli, tak nebyli na jeho hraně.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Nyní paní místopředsedkyně Richterová a připraví se pan poslanec Brázdil. Paní místopředsedkyně, prosím.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuju moc. Já jsem jenom chtěla stručně, vážené kolegyně, vážení kolegové, poděkovat panu kolegovi Kaňkovskému za to, že ten pozměňovací návrh, který vlastně dává nějaký další čas na hledání řešení, a současně zdůraznit, že to, o co opravdu jde, je řetězení smluv. Je jasné, že je hrozně těžké najít rovnováhu mezi ochranou zaměstnanců a mezi tím, jak nastavit flexibilní možnosti zaměstnávání, to je jasné, a o tohle balancování usilujeme myslím všichni. Ale pointa je, že vedle toho, co tady zaznívá, a na to bude patrně, bude-li schválen, pozměňovací návrh dalších pět let. na to řešení, tak vedle toho zkrátka se musíme poprat se situacemi, kdy dochází k řetězení dohod, které je nevýhodné pro ty lidi.

Já vám dám příklad, se kterým se na mě obrátila shodou okolností lékařka v soukromém zdravotnickém zařízení, kde pracovala v ambulanci. Popsala, jak má tři dohody, řetězené na tři různá IČO, protože má malé děti, takže je vlastně pojištěná jako že na rodičovské, je to prostě zneužívání, trend, ke kterému v některých případech také dochází, a je potřeba se k tomu postavit čelem, že takhle to myšleno nebylo.

Dohody jsou důležité, jsou součástí systému, zůstávají, ale řetězení není výhodné pro lidi ani pro stát.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Nyní je na řadě pan poslanec Brázdil s faktickou poznámkou a připraví se paní poslankyně Mádlová. Prosím.

 

Poslanec Milan Brázdil: Děkuji za slovo. Tak vidíte, tolik pohledů, od mladé lékařky, která chce být doma s rodinou, po toho, kdo ji zaměstnává, pak toho pacienta, který by chtěl být ošetřen. Těch věcí se tady schází tolik...

Já jsem hrozně rád, že to Vít Kaňkovský připravil a my jsme to na tom zdravotním prodiskutovali bezvadně. Pane ministře, prosím vás, přece jenom zkuste, teď je na to už málo času, asi to tam nedostaneme, ale kdyby ta 24hodinová možnost - ne povinnost, jenom ten, kdo by s tím souhlasil - jsou lékaři, kteří mají děcka už velká a nepotřebují vlastně být nějakým způsobem, nepotřebují čas pro tu rodinu tolik, na těch to vlastně stojí. Oni jsou ochotni pracovat, oni by tam těch 24 hodin... a nemůže to být samozřejmě všude, ale ten, když má nějakou, dejme tomu záchranář - lékař, má mezi výjezdem čas a on může jakýmsi způsobem regenerovat ten svůj čas, čili jenom by to bylo zoficiálnění, tudíž zaměstnavatel by nebyl naštvaný, on nakonec stejně na mnoha krajích, to není žádné tajemství, nakonec se zaplatí tomu inspektorátu práce nějakých pár set tisíc za to, ale zaplaťpánbůh, aspoň ta záchranka funguje. Takhle to je v některých krajích.

A když už tu výjimku děláme, a my ji teď děláme tím, že se to přesčasové penzum zvětšuje, tak proč bychom tam nemohli dát i tu 24hodinovou? Stejně pravděpodobně Evropě za to něco zaplatíme, že jsme to nedodrželi. No tak v tom bude ještě tahleta věc, ale ne povinnost. To nikomu neublíží, ani té mladé lékařce, o které teď paní Richterová mluvila. To půjde jen za těmi, kdo to budou chtít. Zkusme to ještě, máme na to jenom chvilinku, zkusme to tam nějak dát.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Dobré poledne vám přeju, my jsme se vystřídali v řízení schůze. Jako další s faktickou poznámkou vystoupí paní poslankyně Mádlová. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Ivana Mádlová: Pane místopředsedo, děkuji za slovo. Kolegyně a kolegové, já bych chtěla reagovat na paní místopředsedkyni Richterovou, vaším prostřednictvím, která právě odešla, že samozřejmě absolutně nikdo nezpochybňuje rovné podmínky pro práci, nicméně bavíme se tady o velkém sektoru zdravotnictví a nelze paušalizovat, protože jak potom budeme vysvětlovat, že kvůli špatně nastaveným dohodám nebude zajištěn lékař na lékařské pohotovostní službě v nemocnici? I to se může stát.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Další s faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Bělobrádek, připraví se paní poslankyně Oulehlová. Pane poslanče, prosím.

 

Poslanec Pavel Bělobrádek: Děkuji, pane předsedající. Vážení členové vlády, kolegyně, kolegové, já myslím, že to je věc míry, protože třeba moje manželka jako zdravotní sestra, která se ještě stará doma o děti a chodí jenom dva dny v týdnu do práce, opouští ordinaci, protože tam je na DPP a má mizerné odvody, takže raději jde do nemocnice, kde bude normálně zaměstnaná na částečný úvazek, takže se to objeví samozřejmě na jejím pojištění. Takže vždycky je to otázka míry, ty dohody by měly být především nějakou doplňkovou službou a to, co by se mělo odstranit, je, aby někteří lidé v podstatě v objemu celého nebo zkráceného úvazku řetězili dohody, protože to pak samozřejmě má i vliv na výpočet jejich důchodu. Takže to je jen otázka míry, kdy máte nějakou hlavní pracovní činnost a potom k tomu máte nějaký doplněk. Tam samozřejmě dává dohoda nějaký smysl, ale pokud je dohodami nahrazován normální zaměstnanecký poměr, tak je to nevýhodné pro zaměstnance v rámci důchodového pojištění.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Nyní vystoupí paní poslankyně Oulehlová.

 

Poslankyně Renata Oulehlová: To, co tady teď říkal můj předřečník, stoprocentně podepisuji. V tom má pravdu, ale my tady téměř ve 100 % hovoříme o lidech, kteří mají hlavní pracovní poměr, ale prostě někde vypomáhají na dohodu.

Paní místopředsedkyně Richterová, prostřednictvím paní předsedající, tady řekla, že to je ochrana zaměstnanců a rodin a že řetězení není vhodné ani pro rodiny, ani pro stát. Já si to vůbec nemyslím, protože většina našich sestřiček v našich domovech, v našich hospicích, jsou například samoživitelky a jim to opravdu pomáhá.

Dále se opravdu bojím toho, jak už jsem tady avizovala, že to bude pro stát opravdu nevýhodné, protože může dojít ke značnému omezení jak zdravotních, tak sociálních služeb.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Nyní vystoupí s faktickou poznámkou paní poslankyně Jílková.

 

Poslankyně Marie Jílková: Děkuju za slovo, pane předsedající. Já bych se ještě vrátila k pozměňovacímu návrhu zdravotního výboru. Já jsem za něj velmi vděčná, protože nám dává prostor pro to, začít řešit situaci ve zdravotnictví, kdy 80 % absolventů lékařských fakult jsou ženy. Zdravotnictví se významným způsobem proměňuje. Pokud chceme, abychom měli děti nebo abychom měli lékaře, budeme muset dělat nějaká opatření pro to, aby se tyto dvě role daly skloubit.

Chtěla bych jenom upozornit na dotazníkové šetření, které udělalo sdružení Mladí lékaři, kterého se zúčastnilo 609 lékařů, kde se dotkli právě i problematiky dohod o provedení práce, s tím, že na řadě pracovišť jsou služby propláceny formou DPP a DPČ, čímž tato pracoviště obchází zákoník práce, přesčasová práce není reflektována ve výši náhrad a odvody jsou u normální smlouvy vyšší než u dohody, což potom ovlivňuje výši mateřské, případně další sociální zabezpečení, možnost dosáhnout na - a to se netýká jenom lékařů - například na hypotéky a podobně. Tak jenom abychom i tenhle rozměr reflektovali.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Vy jste přihlášena i do obecné rozpravy, tak to rovnou můžete využít bez omezení času.

 

Poslankyně Marie Jílková: Děkuji. V obecné rozpravě bych chtěla představit společný pozměňovací návrh poslanců mne, Jiřího Navrátila, Martiny Ochodnické, Olgy Richterové a Pavly Pivoňka Vaňkové, který se týká rodičovské dovolené, která se touto novelou také lehce upravuje. V § 196 se uvádí, že zaměstnanec 30 dnů před nástupem uvádí, že půjde na rodičovskou dovolenou, což dává nějakou míru jistoty zaměstnavateli, aby rozvrhl práci, nicméně v tomto odstavci číslo 2 je uvedeno, že žádost musí obsahovat dobu trvání rodičovské dovolené. Tato formulace implikuje, že by nebylo možné se třeba v případě potřeby z té rodičovské vrátit, a obávám se, že by tahle formulace mohla způsobit menší flexibilitu oproti stávajícímu stavu, protože podle všeobecně uznávaného a ustáleného výkladu platí, že žádost o rodičovskou dovolenou může zaměstnanec podávat i opakovaně, případně ji zkracovat. Proto za účelem zvýšení právní jistoty zaměstnanců i zaměstnavatelů podáváme tento pozměňovací návrh. Načtu ho v podrobné rozpravě.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, paní poslankyně. Další přihlášený do obecné rozpravy je pan poslanec Kaňkovský, připraví se paní poslankyně Oulehlová.

 

Poslanec Vít Kaňkovský: Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, milé kolegyně, kolegové, já teď již trošku podrobněji představím avizovaný pozměňovací návrh, který by měl vznést aspoň trošku více klidu do dopadu projednávané novely zákoníku práce do oblasti zdravotnictví.

Jak už tady zaznělo, projednávali jsme problematiku dopadů do zdravotnictví jak na sociálním výboru, kde jsem upozorňoval společně s kolegy na některá rizika, a stejně tak na výboru pro zdravotnictví, kde jsme to velmi široce diskutovali. Musím říci, že opravdu ta diskuse byla jednak velmi vypjatá, ale na druhé straně velmi věcná v tom smyslu, že napříč Sněmovnou, napříč politickými stranami, si všichni uvědomují, že nemůžeme dopustit, aby došlo ke snížení jednak objemu poskytované zdravotní péče, ale také její kvality.

Všichni také vědí, a také to tam opakovaně zaznívalo, že už při dnes platném znění zákoníku práce se v řadě nemocnic, ale i na zdravotní záchranné službě, v terénních zdravotních službách mnohdy pohybujeme na hraně platné verze zákoníku práce.

Novela, která je transpoziční a kde jsme skutečně v mantinelech, které nám dávají vlastně práva těch dvou úmluv, se musíme vyrovnat s některými dopady, které v oblasti zdravotnictví jsou zejména u dohod o pracovní činnosti a dohod o provedení práce. My jsme se zamýšleli nad tím, co by s tím ještě šlo dělat právě v mantinelech evropské legislativy, a v tom mezidobí jsme skutečně jak s paní předsedkyní zdravotního výboru Zdeňkou Němečkovou Crkvenjaš, tak s dalšími hledali možnost, jakým způsobem by tuhle ne úplně jednoduchou situaci bylo možné řešit.

Všichni víme, že dohody o pracovní činnosti jsou prioritně využívány v lůžkových zařízeních na zdravotní záchranné službě, ale také v terénních, zdravotních a sociálních službách. Je to vlastně jakási náhražka přesčasové práce k běžnému pracovnímu poměru. V tuto chvíli se s tím dokážou nemocnice i zdravotní záchranná služba nějakým způsobem otočit, je to skutečně mnohdy na hraně. Ale s těmi zpřísněními v oblasti dohod o pracovní činnosti a dohod o provedení práce by to skutečně byl jednak velký nárůst byrokracie a jednak i mnohdy pro managementy neřešitelná situace, protože by nebyly vždycky schopny postavit ty pohotovostní služby.

Proto přicházíme s pozměňovacím návrhem, který vrací institut další dohodnuté práce přesčas. Jenom upozorňuji na to, že tento institut již platil v zákoníku práce, a to v letech 2008 až 2013. Bylo to tenkrát na omezenou dobu a i nyní, i v gesci evropské legislativy nebo v souladu s evropskou legislativou, to nelze dát jako trvalé opatření, ale pouze jako výjimku. Navrhujeme tu výjimku na dobu pěti let a tato další dohodnutá práce přesčas umožní ve zdravotnických provozech další práci přesčas pro zdravotnické pracovníky v rozsahu zhruba 416 hodin ročně a u zdravotní záchranné služby až 624 hodin ročně.

Chci tam zdůraznit, protože se to samozřejmě bude projednávat i s odbory, a jak tady říkala paní kolegyně Jílková, je potřeba znát názory mladých zdravotníků, nejenom lékařů, ale i zdravotních sester a dalších nelékařských zdravotnických pracovníků, že oni skutečně dneska dají mnohem víc na ty podmínky i přesčasové práce, že v institutu další dohodnuté práce přesčas jde o dohodu, to znamená, že zdravotnický pracovník na tu dohodu může, a nemusí kývnout, stejně tak ale je to u dohody o pracovní činnosti. To znamená, bude stejně velká tíže na managementech jak lůžkových zařízení, záchranek, hospicové péče, terénních zdravotních služeb, aby se zaměstnanci vyjednaly takové podmínky, aby byli ochotni přistoupit na tu další přesčasovou práci. To je potřeba zdůraznit.

Nicméně vidím toto opatření jako velmi důležité pro to, abychom překonali dobu náběhu novely zákoníku práce tady té transpoziční novely a abychom skutečně hledali systémová řešení, která ale, jak už jsem řekl v předchozím vystoupení, pokud se nám nepodaří doplnit stavy zdravotníků, tak ta systémová opatření budou velmi svízelná. Budeme na to, pokud schválíme tuto úpravu, mít pět let, ale tak jak znám situaci, čas velmi rychle ubíhá, to znamená, nemůžeme si dát ruce v bok a říkat si, teď máme na pět let vyřešeno. Na managementech stejně bude tíže veliká.

A v tuto chvíli prosím jak pana ministra Jurečku, tak pana ministra Válka, aby skutečně situaci ve zdravotnictví z pohledu obrovského objemu přesčasové práce, která je v českém zdravotnictví dneska úplně běžná, aby se tím velmi intenzivně zabývali, protože můžeme tady stát za pět let nebo naši následovníci a budou stát před tím samým problémem.

Tedy pozměňovací návrh, ke kterému se přihlásím v podrobné rozpravě, vnáší nový institut - další dohodnutá práce přesčas - a dává do koše možností, jakým způsobem řešit přesčasovou práci ve zdravotnictví, další možnost. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Vaše vystoupení vyvolalo jednu faktickou poznámku - paní poslankyně Mádlové. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Ivana Mádlová: Pane místopředsedo, děkuji. Chtěla bych zareagovat na pana doktora Kaňkovského, chtěla bych ho doplnit. Velice dobře to shrnul. Já bych chtěla upozornit ještě na vědecko-výzkumné projekty ve fakultních nemocnicích, kde probíhají, a jedná se i o nutnou dobu odpočinku, pokud bude součástí dohod, jako že ano, protože tam často dochází k situacím, kdy zaměstnanec v souladu s platnou právní úpravou má u jednoho zaměstnavatele pracovní smlouvu s druhem práce lékař a současně stejný zaměstnanec je zapojen na základě dohody do některých výzkumných projektů. A tady samozřejmě potom nastává problém, když je v jednom zdravotnickém zařízení, tak jak potom zacházet s tou dovolenou? A upozorňují mě právníci, personalisté z těchto velkých fakultních nemocnic, že vybírání doby dovolené bude velký problém. A přitom to je možná na pana ministra, že již směrnice Evropského parlamentu 88 z roku 2003 čl. 17 odst. 3 písm. c) umožňuje v oblasti zdravotních služeb a výzkumu aplikace výjimky. Čili je otázka, jestli by v tomto směru ještě nešlo něco udělat? Anebo potom se ještě ptám pana ministra, jestli by v tomto případě nešla odložit účinnost alespoň od 1. 1. 2024, protože výzkumné projekty mají nastavený určitý objem finančních prostředků a není počítáno právě třeba na ty dovolené. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Nyní vystoupí s faktickou poznámkou pan vicepremiér Jurečka.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Děkuju. Dovolím si říct jednu podstatnou věc. Už v loňském roce s Českou republikou bylo zahájeno řízení ze strany Komise právě pro porušení implementačních lhůt u obou dvou těchto směrnic a to řízení je teď přerušeno jenom díky tomu, že běží legislativní proces a my deklarujeme Evropské komisi, že ve velmi krátkém čase tento tisk doprojednáme a nabude účinnosti. Takže znovu říkám, já bych si uměl představit jako mnoho jiných a lepších řešení, ale jsme v nějakých limitech, které tady jsou, a v termínech, které jsou pro nás naprosto jasné. A podívejme se například na otázku implementace problematiky oznamovatelů korupce, kde Česká republika, protože je ve zpoždění, tak už té sankci neujde, už nás to bude stát nějaké finanční zdroje.

A dovolím si i pro všechny ostatní kolegyně, kolegy dát ještě jednu důležitou informaci. My bychom část toho problému vůbec neřešili, kdyby tady nepřišel podnět jednoho z občanů České republiky. To byl jeden z těch dohodářů, který si začal stěžovat na to, že nemá naplňované podmínky v oblasti předvídatelnosti práce. To je opravdu situace, ze které neumíme teď najít úplně geniální řešení, při vší úctě, ke všem problémům ve zdravotnictví, k nedostatku personálu a podobně. Já se tady snažím, a díky za pozměňovací návrh Vítka Kaňkovského, najít nějakou balanci, jak teď z toho dokázat vyjít, ale neumíme zázračně vytvořit úplně nové mechanismy a nové pracovněprávní prostředí, které by vybočovalo úplně z těch dvou směrnic. To prostě není reálné.

A podotknu jednu informaci. Pokud se jedná o jiného zaměstnavatele, tak tam ten člověk, když se mu nebude pozdávat forma dohody s těmito parametry, může mít jen částečný úvazek, tam je to vlastně úplně bez problémů. Chápu, že to je problém u jednoho zaměstnavatele, tam je ta debata mnohem složitější.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za dodržení času. K další faktické poznámce se přihlásila paní poslankyně Mádlová.

 

Poslankyně Ivana Mádlová: Děkuji za reakci. Spíš se tady teď v této prekérní situaci snažím upozornit na opravdu velký závažný problém ve velkých fakultních nemocnicích, protože tam běží celá řada grantů a výzkumných projektů, a ty skutečně můžou být ohroženy, protože tam problém je jednak s výběrem dovolené, protože pracují u jednoho zaměstnavatele jako lékař a potom na dohodu jako výzkumný pracovník, a potom samozřejmě granty jsou finančně nastaveny tak, že nepočítají s tím, že dohody budou obnášet vlastně vícenáklady. A jak mě tady upozorňovali právníci, jak jsem říkala i v tom svém sdělení, tam snad je možná výjimka podle té jedné směrnice, čl. 17, odst. 3 písm. c), jestli si to dobře pamatuji, kdy se to právě týká těch výzkumných projektů.

Čili moc prosím, jestli by šlo se na toto ještě podívat a jestli by to tam nešlo aplikovat, protože je to opravdu velký problém. A pokud by měly být postiženy výzkumné projekty ve zdravotnictví, tak je to velká škoda - hlavně pro pacienty.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Další s faktickou poznámkou vystoupí paní poslankyně Oulehlová.

 

Poslankyně Renata Oulehlová: Jenom pro pana ministra - a je to v dobrém. Mnoho těch dohodářů třeba nám pracuje pak v domovech pro seniory a je to v nepředvídatelných věcech, kdy někdo onemocní nebo si potřebuje vybrat dovolenou nebo je na OČR, a ti lidé nemůžou být zaměstnaní na zkrácený pracovní úvazek, protože nikdo neví, kdy k té výjimečné události dojde.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za dodržení času. To byla poslední faktická poznámka zatím, do všeobecné rozpravy také už nikdo není přihlášen. Ptám se, zda se někdo hlásí z místa? Není tomu tak, končím tedy obecnou rozpravu.

A než přijdeme k rozpravě podrobné, načtu omluvy: omlouvá se pan poslanec Exner od 13.30 hodin z rodinných důvodů, pan poslanec Foldyna Jaroslav od 11.05 hodin z osobních důvodů, pan poslanec Klíma Pavel bere zpět svou omluvu, pan kolega Klíma Pavel, to je ta omluva nahlášená, která je vzata zpět, pan poslanec Kobza Jiří od 14 hodin se omlouvá z pracovních důvodů, pan poslanec Slavík Jiří se omlouvá od 15 hodin do 17.30 z pracovních důvodů, pan poslanec Volný Jan se omlouvá od 11 hodin ze zdravotních důvodů a z členů vlády se omlouvá pan ministr Stanjura Zbyněk od 11 hodin do 9 hodin ranních z důvodu zahraniční cesty.

Zahajuji tedy podrobnou rozpravu a připomínám, že pozměňovací a jiné návrhy přednesené v podrobné rozpravě musejí být vždy odůvodněny. O slovo do podrobné rozpravy se přihlásil pan poslanec Havel Matěj Ondřej jako první.

 

Poslanec Matěj Ondřej Havel: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já se přihlašuji k pozměňovacímu návrhu pod sněmovním dokumentem číslo 2758. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Další vystoupí pan poslanec Kaňkovský a připraví se paní poslankyně Šafránková.

 

Poslanec Vít Kaňkovský: Dobré již odpoledne. Jak jsem již avizoval, přihlašuji se tímto formálně k pozměňovacímu návrhu, který jsem odůvodňoval v obecné rozpravě, pod číslem sněmovního dokumentu 2756, a jde o pozměňovací návrh můj, paní kolegyně Zdeňky Němečkové Crkvenjaš, Toma Philippa, Michaely Šebelové, Romany Bělohlávkové, Antonína Tesaříka a Róberta Telekyho.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Další vystoupí paní poslankyně Šafránková, připraví se pan poslanec Berki.

 

Poslankyně Lucie Šafránková: Děkuji za slovo, pane místopředsedo, a já se tímto hlásím ke svému pozměňovacímu návrhu, který je veden pod číslem sněmovního dokumentu 2766, a podrobně jsem ho odůvodnila v obecné rozpravě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Poslanec Berki, připraví se pan poslanec Adamec.

 

Poslanec Jan Berki: Přihlašuji se tímto ke svému pozměňovacímu návrhu, který je pod sněmovním dokumentem číslo 2772, a v odůvodnění se odkazuji na tento dokument a zároveň na obecnou rozpravu.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Vystoupí pan poslanec Adamec, připraví se pan poslanec Hájek.

 

Poslanec Ivan Adamec: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, pane ministře, já se přihlašuji ke dvěma pozměňovacím návrhům - jeden je pod číslem 2755, je to společný návrh můj a kolegy Petra Bendla, týká se nepřetržitého odpočinku, odůvodnění součástí materiálu, a druhý pozměňovací návrh je pod číslem 2757 a týká se to sladění odměn pro úředníky, kteří zastupuji stát v kontrolních nebo řídících orgánech, ale jsou tam rozdílné poměry mezi těmi, kteří mají služební poměr a kteří mají pracovní poměr, a tento jednoduchý pozměňovací návrh je srovnává na stejnou úroveň. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Vystoupí nyní pan poslanec Hájek a připraví se pan poslanec Králíček.

 

Poslanec Martin Hájek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já se přihlašuji k pozměňovacímu návrhu Pavly Pivoňky Vaňkové pod číslem 2753, který jsem odůvodnil v obecné rozpravě.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Vystoupí pan poslanec Králíček, připraví se paní poslankyně Jílková.

 

Poslanec Robert Králíček: Vážený pane předsedající, já se přihlašuji k sněmovnímu dokumentu číslo 2762, pozměňovacímu návrhu, který jsem vložil s kolegou Alešem Juchelkou, a v odůvodnění se odkážu k tomu, co jsem již mluvil v obecné rozpravě.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Vystoupí paní poslankyně Jílková, připraví se pan poslanec Brázdil.

 

Poslankyně Marie Jílková: Ráda bych se přihlásila k pozměňovacímu návrhu 2763, který je načten v systému, a je to společný pozměňovací návrh, jehož odůvodnění jsem uvedla v obecné rozpravě.

A zároveň bych ještě prosím podala návrh na zkrácení lhůty mezi druhým a třetím čtením podle § 95 odst. 1 zákona o jednacím řádu ze 14 dnů na 10. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Vystoupí pan poslanec Brázdil, zatím poslední přihlášený do podrobné rozpravy.

 

Poslanec Milan Brázdil: Děkuji za slovo. Nemám možnost se přihlásit k nějakému tisku v systému, protože ho tam nemám, ale protože mám možnost v podrobné rozpravě to načíst a odůvodnil jsem to lehce předem, ale udělám to i teď. A tedy ten můj pozměňovací návrh - a pak ho dám zpravodaji - je, že v § 74 odst. 2 jsou body a v tom druhém bodu, pod béčkem a pod písmenem číslo 2 se vkládá nové číslo 3, které zní: "Bude nejdelší možná směna 24 hodin za splnění podmínky stanovení přestávek v práci." (Hluk v sále.) Ještě jednou...

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Prosím kolegy, aby se uklidnili a ztišili v sále, aby pan poslanec Brázdil mohl v klidu svůj pozměňovací návrh přednést.

 

Poslanec Milan Brázdil: Já jsem ho přednesl a odůvodním ho ještě. Je to vlastně, že je to jenom možnost sloužit 24 hodin, a to za podmínek stanovení přestávek v práci, tedy je to něco, co jsem i předtím odůvodňoval, teď jsem to vysvětlil. Ten příklad je velmi jednoduchý, je to právě ta služba na záchranné službě, mezi těmi výjezdy - ať už noční, nebo denní - máte možná hodinku, někdy hodinu a půl možnost odpočívat, čili tam se splňuje to, že by mohl lékař, zdravotník - možná i řidič - sloužit 24 hodin. Možnost, nikoliv že to je dané jako nutnost. Takže takhle jsem to, prosím, doufám, načetl, a ten pozměňovací návrh, který není v systému, ke kterému jsem se přihlásil, předám zpravodajce.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, pane poslanče, zatím jste poslední přihlášený do podrobné rozpravy. Ptám se, zda se někdo jiný ještě hlásí do podrobné rozpravy z místa? Není tomu tak, končím tedy podrobnou rozpravu.

Ptám se, zda je zájem o závěrečná slova ze strany navrhovatele či zpravodajky? Nikoliv.

Protože to nemám poznamenané tady od kolegů, tak se zeptám paní zpravodajky, jestli jsou nějaké návrhy, o kterých budeme ve druhém čtení hlasovat, čili návrhy na vrácení zákona garančnímu výboru, případně návrhy na zkrácení lhůt?

 

Poslankyně Marie Jílková: Pane předsedající, děkuji za slovo. Ve druhém čtení v obecné rozpravě vystoupilo třináct poslanců, devět poslanců v podrobné a zazněl návrh na zkrácení lhůty mezi druhým a třetím čtením na 10 dní.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: To je jediný návrh, který budeme tedy hlasovat v rámci druhého čtení. Návrh na vrácení zákona ani to, aby se garanční výbor zákonem nezabýval, nezazněl. Já tedy zagonguji, aby mohli dorazit i ostatní kolegové. (Ťukání karet do lavic.)

Ano, eviduji zájem o odhlášení. Všechny vás odhlásím a poprosím, abyste se svými identifikačními kartami přihlásili znovu. Počet poslanců se pomalu ustálil.

Pro nově příchozí zopakuji, že budeme hlasovat návrh na zkrácení lhůty pro projednání ve výborech mezi druhým a třetím čtením na deset dní, jak zaznělo v rozpravě.

Zahájím hlasování a ptám se, kdo je pro takový návrh? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 391, bylo přihlášeno 121 poslanců, pro hlasovalo 115, proti 1. Návrh na zkrácení lhůty byl přijat.

 

Tím jsme se vypořádali s druhým čtením, končím druhé čtení tohoto návrhu a končím projednávání bodu číslo 145.

Načtu jednu omluvu: pan poslanec Stanislav Berkovec se omlouvá od 14.30 hodin do konce jednacího dne, a to z pracovních důvodů. A ještě jedna omluva, pan poslanec Benešík Ondřej se od 12.25 hodin do 12.50 hodin omlouvá bez udání důvodu.

Nyní bychom měli přistoupit k projednávání bodu číslo 127 - jenom připomínám, že ve 12.45 máme pevně zařazený bod, vládní návrh zákona, kterým se mění zákon o zdravotnické záchranné službě.

 

Nicméně nyní otvírám bod číslo

Aktualizováno 6. 11. 2023 v 15:58.