(pokračuje Jan Bartošek)

125.
Zpráva o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí (září 2022)
/sněmovní tisk 308/

Tento sněmovní tisk projednal rozpočtový výbor, jehož usnesení bylo doručeno jako sněmovní tisk 308/1. A já prosím, aby se ujala slova zpravodajka rozpočtového výboru, poslankyně Jarmila Levko, informovala nás o jednání výboru a přednesla návrh usnesení Poslanecké sněmovny. Máte slovo.

Poslankyně Jarmila Levko: Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, kolegové, děkuji za slovo. Dovolte mi jenom velmi stručně ke zprávě o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí ze září roku 2022, kterou zpracovala Národní rozpočtová rada. Ta zpráva konstatuje, že české veřejné finance jsou ve významné nerovnováze, a to mimo jiné v důsledku neadekvátního rozvolňování fiskální politiky během pandemie covidu-19, také v důsledku snížení daně z příjmů od 1. 1. 2021 a v neposlední řadě kvůli problematickému zacházení s fiskálními pravidly v důsledku dvou novel rozpočtových pravidel. Mám na mysli zákony č. 207/2020 a č. 609/2020.

Oproti předchozí zprávě Národní rozpočtové rady došlo sice ke zlepšením, ale jen velmi nepatrným. Ty závěry zůstávají stejné, a sice, že pokud nedojde brzy k eliminaci střednědobé nerovnováhy, může míra zadlužení v roce 2028 dosáhnout hranice dluhové brzdy, v roce 2042 by se pak stal dluh neudržitelným, Česká republika by se dostala do dluhové pasti a za padesát let by dluh dosahoval výše 296 % hrubého domácího produktu. Proto je podle zprávy Národní rozpočtové rady nutné za prvé přistoupit k výrazným úpravám příjmové i výdajové strany veřejných rozpočtů a za druhé co nejdříve začít s důchodovou reformou kvůli silnému trendu stárnutí obyvatelstva, přičemž platí, že čím déle se začne s důchodovou reformou, tím nákladnější bude, a největší zátěž neustálého odkládání reformy ponesou mladší generace narozené v tomto tisíciletí.

A dovolte mi zmínit ještě jedno číslo, které asi není úplně nejdůležitější v té zprávě, ale mě překvapilo. Ve zprávě se uvádí, že průměrná osoba narozená v letech 2000 až 2004, to jsou například i moje děti, obdrží z veřejných rozpočtů za celý svůj život o 12,7 milionu korun více, než do něj odvede. Tak já myslím, že to jsou alarmující čísla. Ovšem tato zpráva o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí nám predikuje, co se stane, když se nic nestane, respektive kdyby rozpočtová politika zůstala v trendu předchozích let. A dobrá zpráva je, že máme šanci to změnit. Tato zpráva Národní rozpočtové rady je ze září roku 2022 a já jsem velmi ráda, že dnes už je na stole návrh konsolidačního balíčku i důchodové reformy. Tolik tedy stručně k obsahu zprávy.

Zbývá dodat, že rozpočtový výbor zprávu projednal na svém zasedání 5. října 2022 a přijal následující usnesení:

"Rozpočtový výbor po úvodním slově člena Národní rozpočtové rady pana Jana Pavla, zpravodajské zprávě poslankyně Jarmily Levko a po rozpravě rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky

I. bere na vědomí zprávu o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí, září 2022;

II. doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby přijala následující usnesení: Poslanecká sněmovna Parlamentu bere na vědomí zprávu o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí, září 2022;

III. zmocňuje zpravodajku výboru, aby s tímto usnesením seznámila Poslaneckou sněmovnu parlamentu České republiky" - což tímto činím. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, paní zpravodajko, a ještě vás pak požádám, až otevřu podrobnou rozpravu, abyste se na toto usnesení odkázala.

Zahajuji všeobecnou rozpravu a ptám se, zda se někdo hlásí? Prosím, paní poslankyně Knechtová. Máte slovo.

Poslankyně Lenka Knechtová: Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. Vážené kolegyně, kolegové, dovolte mi přednést krátkou zprávu ke sněmovnímu tisku číslo 308 ve věci zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí ze září 2022 za klub ANO.

Ve zprávě Národní rozpočtové rady se vyhodnocuje situace českých veřejných financí ze střednědobého i dlouhodobého hlediska. V prvním případě je klíčovým ukazatelem aktuální výše strukturálního salda, v druhém projektovaný vývoj veřejného dluhu v horizontu padesáti let, který modelově ukazuje rozsah dlouhodobé nerovnováhy. Míru naléhavosti, řešení obou nerovnováh pak demonstruje Národní rozpočtová rada na odhadu roku, kdy při nezměněných příjmových a výdajových politikách hrozí náraz do takzvané dluhové brzdy.

České veřejné finance se aktuálně nacházejí ve významné nerovnováze, která vznikla kombinací střednědobé nerovnováhy a dlouhodobého neřešení budoucích dopadů stárnutí populace. Do roku 2022 veřejné finance vstupovaly se značnou strukturální nerovnováhou, jejíž významnější redukci v následujících letech dosud zveřejněné vládní dokumenty bohužel nenaznačují. Snaha o fiskální konsolidaci se samozřejmě komplikuje novou krizí, jejímž primárním hybatelem je útok Ruské federace na Ukrajinu. Na veřejné rozpočty jsou tak kladeny nové výdajové požadavky, přičemž nárůst příjmů generovaný vysokou inflací na jejich pokrytí nestačí. Zpráva (ze) září 2002 ukazuje oproti zprávě z roku 2021 velmi mírné zlepšení v oblasti střednědobé udržitelnosti českých veřejných financí, kdy se modelovaný, respektive projektovaný bod nárazu na dluhovou brzdu o několik let posunul. Zároveň je však nutné uvést, že toto mírné zlepšení je zejména důsledkem aktualizace ekonomických údajů a lepšího hospodaření za rok 2021 oproti očekávaným výsledkům nežli změnou strukturální pozice českých veřejných financí. Bohužel ale nedochází ke zlepšení dlouhodobé nerovnováhy, což je důsledek absence významnějších změn v nejnákladnějších a zároveň nejvíce demograficky citlivých výdajových blocích, kterými jsou zejména penzijní a zdravotní systém. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, paní poslankyně. Ptám se, zda někdo další? Prosím, paní předsedkyně Schillerová, máte slovo.

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Milé kolegyně, vážení kolegové, dostáváme se k projednání zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí, která byla publikována ještě v září roku 2022.

Zpráva tedy byla sestavována v období, kdy se ekonomika již zotavila z bezprostředních následků pandemie covidu-19, ale také po výrazné migrační vlně a negativním nabídkovém šoku vyplývajícím z nárůstu cen, a to zejména cen energií a plynu. Zpráva Národní rozpočtové rady nemá za cíl ukázat, kde se veřejné finance budou nacházet v roce 2072. Zpráva nám představuje možné scénáře budoucího vývoje, pokud se současná hospodářská politika nezmění. Proto není hodno tuto zprávu přeceňovat, ale také bychom ji neměli podceňovat. Pokud nám tato zpráva něco jasně deklaruje, sděluje, je to závěr, že trajektorie hospodářské politiky není dnes nastavena optimálně.

Dlouhodobý hlavní problém veřejných financí je dnes zřetelný a jmenuje se demografie. My sice víme dle včera zveřejněných údajů, že počet obyvatel České republiky se v průběhu prvního čtvrtletí aktuálního roku zvýšil o 23 100 na 10,85 milionu, avšak samotný přírůstek obyvatel zajistilo pouze kladné saldo zahraniční migrace, tedy nárůst o 31 300. V tomto kladném saldu nadále dominovali občané Ukrajiny, zejména pak ti s udělenou dočasnou ochranou. Bohužel, přirozenou obměnou ubylo na počtu obyvatel Česka, a to o relativně zásadních 8 200.

Meziroční pokles porodnosti, který započal na počátku roku 2022, pokračoval i v letošním roce. Během ledna až března se narodilo 22 000 dětí, meziročně tedy o 2 700 méně, tedy o 11 %. A v tomto já vidím jedno ze zásadních poselství zprávy o dlouhodobé udržitelnosti. Musíme v České republice vytvořit vhodné prostředí pro mladé lidi, musíme podporovat prorodinnou politiku, musíme podporovat mladé v této zemi tak, aby si tu chtěli zakládat rodiny, a to je přesně krok, ve kterém současná pětikoalice zcela selhává. Nevidím žádnou snahu o prorodinnou politiku. Nálada spotřebitelů, tedy domácností, je v období vlády pětikoalice na svých historických minimech. Propad porodnosti o 11 % mi v tomto dává za pravdu. Kdo bude zakládat svou rodinu v období, kdy se dostávají do zásadních finančních problémů, kdy občané České republiky čelí bezprecedentnímu propadu reálné mzdy, kdy je jedním z nejvyšších ze všech zemí OECD, kdy vláda v období pádivé inflace chce propad těchto reálných příjmů multiplikovat plošným snižováním tabulkových platů ve veřejném sektoru o 5 %? Odpovím vám. Nikdo. Ještě jednou zopakuji, propad porodnosti o 11 %.

Jednorázový šok v podobě pandemie neovlivní trajektorii veřejných financí v dlouhém období zdaleka tak zásadně jako špatně nastavená hospodářská politika. Počet starobních důchodců má kulminovat v roce 2058, kdy by jich mělo být přibližně 3,1 milionu. To je období, kdy dnes narození dosáhnou 35 let, tedy budou v období svých největších sil na trhu práce. Aktuální propad porodnosti o 11 % tak přímo úměrně souvisí se situací roku 2058. Podíl obyvatelstva ve věku 21 až 64 let na jednoho obyvatele staršího 65 let může klesnout kolem toho období až na 1,66 aktivního pracujícího na jednoho důchodce. Opět se ptám, kde je ta prorodinná politika, abychom snížili dopady tohoto negativního vývoje? Právě zde vidím nejzásadnější dlouhodobý a negativní odkaz současného kabinetu, odkaz, který nás zcela jistě doběhne v budoucnosti.

Navíc, a zde se budu opakovat s tím, co jsem řekla minulý týden, pětikoalice není schopna předložit důchodovou reformu. To, co jsme tu začali projednávat a projednávali v prvním čtení 13 hodin, není důchodová reforma, to je jenom čistá parametrická úprava, která se projednává kvůli neschopnosti ministra financí Stanjury vypracovat reálný rozpočet.

Čas na skutečnou důchodovou reformu byl na přelomu milénia, kdy ještě silné ročníky byly v pracovním procesu dostatečně dlouho a kdy jsme měli mimořádné příjmy z privatizace, které se měly použít k tomuto účelu, desítky, stovky miliard. Opět přímá odpovědnost stran pětikoalice, která jasně souvisí s udržitelností veřejných financí. Navíc mimo to, že pětikoalice není schopna postupně rozumně konsolidovat tak, aby neohrozili hospodářský růst, mimochodem ten máme jeden z nejhorších z vyspělých zemí a opět je to něco, co nás bude stát hodně v budoucnu. Navíc ještě zcela zdiskreditovali rozpočtovací proces. Dostali jsme se do období, že v polovině roku máme vyčerpaný celý rozpočtovaný schodek státního rozpočtu. Navíc v roce, kdy nedošlo k žádné mimořádné události a ceny energií, které byly nepředvídatelnou proměnnou sestavování rozpočtu, se vyvíjejí optimističtěji, než jsme čekali. A do toho si ještě pan ministr Stanjura odložil část schodku, který měl být ve státním rozpočtu, do státních fondů, konkrétně do Státního fondu dopravní infrastruktury, návrh státního rozpočtu na budoucí rok premiér pětikoalice označí za technický a úřední materiál a tak dále a tak dále.

Podívejte se na Twitter, na otce zakladatele TOP 09, bývalého ministra financí, pokud nevěříte mně, který tam jasně potvrzuje, že si nikdy žádný úředník nedovolí předložit návrh rozpočtu, poslat na vládu, aniž by to verifikoval ministr financí. Navíc tam dodává, a já to potvrzuji, je to pravda, že si to vždy ještě zkonzultoval s premiérem. To je naprostá pravda, takže žádný technický a úřednický materiál. Přestaňte prosím lhát.

Dnes je potřeba provádět postupnou rozumnou konsolidaci s tím, že budeme myslet na naši budoucnost, budeme podporovat hospodářský růst a vytvářet prorodinnou politiku. To je jasný a zřejmý odkaz, který čtu ve zprávě o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Bohužel, pětikoalice jasně ukázala, že za rok a půl vládnutí toho není schopna. Jediné, co předvedla, je právě diskreditace rozpočtovacího procesu, která je dnes již zřejmá a kvůli této rozpočtové politice budou do budoucna růst úroky z dluhu, protože se Česká republika stává nedůvěryhodným partnerem.

Ještě posledních pár čísel. Chci říct, že my jsme to jednou dokázali navzdory tomu, co tady tvrdíte a o čem tady mluvíte jasnou a zřejmou nepravdu - dokázali jsme, že jsme schopni dovést republiku k přebytkovým státním rozpočtům, a na rozdíl od řady ministrů financí z třicetileté historie jednotlivých stran vládnoucí pětikoalice my jsme měli na ANO dva ministry financí, kteří měli rozpočtové přebytky. Přebrali jsme republiku po vládě, myslím, když jsme přebrali Ministerstvo financí, která dramaticky zvyšovala dluh z úrovně 30 % až na úroveň 44,4 % HDP. Mimochodem, Petr Fiala a Zbyněk Stanjura byli součástí této vlády, a tedy se dnes historie jenom opakuje. Nám se podařilo snížit dluh až na 30 %, přišla pandemie, přesto jsme z Ministerstva financí odcházeli s nižším dluhem, než když jsme na Ministerstvo financí vstoupili. To je přesně cesta, kterou dnes je potřeba jít, a jeden ze základních závěrů předložené zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Chci se zeptat, jestli se někdo hlásí do všeobecné rozpravy? Jinak vám přeju hezký podvečer, vystřídali jsme se v řízení schůze. Pokud tomu tak není, končím všeobecnou rozpravu.

Ptám se, zda je zájem o závěrečné slovo? Není.

Přistoupíme k rozpravě podrobné, do ní se nikdo zatím nehlásí. Ptám se, zda je zájem se přihlásit do podrobné rozpravy? Není tomu tak. Končím i podrobnou rozpravu.

Předpokládám, že ani v tuto chvíli není zájem o závěrečné slovo, nicméně poprosím zpravodajku, aby nás seznámila s návrhem usnesení.

Poslankyně Jarmila Levko: Děkuji za slovo. Tak tedy návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna Parlamentu bere na vědomí zprávu o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí v září 2022."

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju za přednesení návrhu usnesení. Já jsem mezitím zagongoval, aby mohli dorazit kolegové z předsálí.

Všichni víme, o čem budeme hlasovat. Usnesení načetla paní zpravodajka.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro takový návrh usnesení? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 379, bylo přihlášeno 156 poslanců, pro hlasovali 118, proti nikdo. Návrh usnesení byl schválen.

Tím jsme vyčerpali tento bod a já končím projednávání bodu číslo 125.

Dalším bodem našeho programu je bod číslo

Aktualizováno 6. 11. 2023 v 15:58.