(pokračuje Jan Bartošek)

144.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci
a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, zákon
č. 589/1992 Sb.,o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku
na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon
č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů,
a zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění,
ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 443/ - prvé čtení

Z pověření vlády návrh uvede místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. Já vás prosím, pane ministře, abyste se ujal slova.

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Děkuji. Dobré odpoledne, vážený pane místopředsedo, kolegyně a kolegové. Dovolte mi, abych uvedl návrh zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a dále zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, a dále zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů.

Jde o sněmovní tisk číslo 443 a jsme v prvním čtení. Cílem tohoto návrhu zákona je především upřesnění nebo úprava některých nevyhovujících či překonaných ustanovení dosavadní právní úpravy sociálního pojištění tak, aby znění zákonů lépe odpovídalo jejich účelu a tím příznivěji sloužilo adresátům zákona. Vedle toho však návrh přináší také některé zásadnější změny, které se týkají provádění sociálního pojištění. Návrh zákona nepřináší žádné podstatnější změny týkající se dávek sociálního pojištění.

Které konkrétní změny o organizaci a provádění sociálního zabezpečení tedy zde jsou: zakotvení možnosti podat žádost o přiznání důchodu v elektronické podobě, zavedení možnosti podat žádost o přiznání důchodu on-line souvisí se změnou evropské legislativy a vyplývá z nařízení Evropského parlamentu a Rady o jednotné digitální bráně. Možnost on-line podání žádosti se rovněž zavádí z důvodu stále se zvyšujících požadavků na e-government a též z důvodu připravenosti na mimořádné situace typu pandemie a podobně, kdy dochází k povinnému omezení fyzických kontaktů mezi osobami. Se zavedením on-line žádostí o důchod souvisí úprava místní příslušnosti okresní správy sociálního zabezpečení při sepisování žádosti o přiznání důchodu v listinné podobě. Tato forma podávání žádosti o důchod se zachovává, avšak ruší se dosavadní místní příslušnost vázaná na bydliště žadatele. Žádost o důchod bude tedy možné podat u kterékoliv okresní správy sociálního zabezpečení, což přispěje k většímu komfortu pojištěnců, tedy klientů.

Dále se upravuje změna výplatního období důchodu z takzvaného klouzavého měsíce na měsíc kalendářní, sjednocuje se výplata období důchodů z důchodového pojištění pro všechny důchodce bez ohledu na to, který orgán sociálního zabezpečení dávku vyplácí. Důchody se budou jednotně vyplácet na kalendářní měsíc, což bude pro důchodce též pochopitelnější. Důchody, které vyplácí Česká správa sociálního zabezpečení, tak budou nově vypláceny nikoliv dopředu v pravidelných měsíčních lhůtách, to je od splatnosti do splatnosti, například od 6. dne kalendářního měsíce do 5. dne bezprostředně následujícího kalendářního měsíce, ale na běžný kalendářní měsíc, to je od 1. dne kalendářního měsíce do jeho posledního dne. Takto se podle současné právní úpravy vyplácejí například důchody příslušníků ozbrojených sil.

V této souvislosti se též zužuje okruh výplatních termínů z 13 termínů na 5 termínů a výplatní termíny se soustřeďují pro všechny důchodce do první poloviny kalendářního měsíce. Dosud byl u České správy sociálního zabezpečení uplatňován poslední termín pro výplatu 24. den v měsíci. Tato změna je ve prospěch důchodců, neboť řada z nich obdrží důchod v rámci měsíce dříve, a odpovídá to technickým možnostem České správy sociálního zabezpečení. Přechodem výplaty na běžný kalendářní měsíc též odpadne poskytování takzvaných doplatků valorizace za období od 1. ledna do dne předcházejícího datu splatnosti lednové splátky, což bude znamenat úsporu veřejných financí ve srovnání s dosavadním stavem.

Změna v zákoně o pojistném na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, tady se upravují zejména: doplňuje se úprava slev na pojistném, na které mají nárok zaměstnavatelé za zaměstnávání specifických skupin zaměstnanců při zkráceném úvazku, a to podle dosavadních výkladových poznatků. Napravuje se nedostatek poslední změny u penále, kdy se přešlo na úpravu penále podle předpisů občanského práva a opomněla se změna u penále při splátkovém režimu. Navrhuje se placení penále jednotně podle předpisů práva občanského, přičemž splátkový režim se jako dostatečná výhoda zachovává.

Změny v zákoně o důchodovém pojištění: změny jsou jen dílčí, zejména se reaguje na flexibilitu pobírání rodičovského příspěvku a vymezení vedlejší samostatné výdělečné činnosti, a to tak, že se ruší vazba na pobírání této dávky, a za tuto vedlejší činnost se bude považovat jednotně vždy péče o dítě do čtyř let věku bez ohledu na to, zda je rodičovský příspěvek pobírán, či není. Upřesňuje se postup při přechodu nároku na výplatu důchodů za období před úmrtím oprávněného, pokud důchod nebyl ještě oprávněnému vyplacen. Upřesňují se také technická pravidla výplaty důchodu na účet.

Dále změny v zákoně o nemocenském pojištění. Změny navrhované v zákoně o nemocenském pojištění mají povahu především legislativních zpřesnění. Některé změny vychází ze zkušeností s žádostmi o odstranění tvrdosti zákona, kterým bylo v praxi zpravidla vyhověno, a proto se úprava přebírá přímo do zákona. Například se rozšiřuje poskytování peněžité pomoci mateřství o případy, kdy je matka až do chvíle nástupu na tuto dávku v dočasné pracovní neschopnosti a pobírá nemocenské z předchozího nemocenského pojištění.

Pokud jde o účinnost zákona, je navržena dnem 1. ledna 2024 s výjimkou ustanovení, jimiž se upravují výplaty v období důchodů. Účinnost těchto ustanovení je od 1. července 2025 nebo od... Česká správa sociálního zabezpečení musí mít dostatek času na technickou realizaci.

Dále ustanovení, jimiž se zavádí možnost podat žádost o důchod on-line. Účinnost těchto ustanovení je od 1. prosince 2023, tedy už od tohoto roku. Aby byl dodržen termín nastavený v nařízení Evropské unie o jednotné digitální bráně, a to je termín 12. prosinec 2023. Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane ministře, a k prvnímu čtení budeme potřebovat změnit zpravodaje, respektive zpravodajku. Přivolám kolegyně a kolegy z předsálí, protože zpravodajkou měla být paní poslankyně Lenka Dražilová, ale ta je omluvena, a z toho důvodu za zpravodajku sněmovního tisku 443 je zde navržena paní poslankyně Jana Pastuchová. Takže ještě počkám, až přijdou kolegové a kolegyně z předsálí.

Zopakuji, o čem budeme hlasovat - jedná se o změnu zpravodajky pro prvé čtení a tou by měla být paní poslankyně Jana Pastuchová.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo souhlasí s tím, aby došlo ke změně zpravodajky pro prvé čtení? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 372, přihlášeno je 147 poslankyň a poslanců, pro 120, proti 1. S návrhem byl vysloven souhlas.

A já poprosím, aby zpravodajka pro prvé čtení, paní poslankyně Jana Pastuchová, se ujala slova. Prosím, máte slovo.

Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuji, pane místopředsedo. Já si myslím, že to zde podrobně vysvětlil pan ministr práce a sociálních věcí. Já se nebudu opakovat o tom, že jde o technickou novelu, ale ráda bych ještě k tomu vystoupila v rozpravě za sebe jako za poslankyni Janu Pastuchovou. Takže nebudu opakovat, sněmovní tisk, vláda ho předložila 5. května 2023, dnes je první čtení, vše vysvětlil pan ministr práce a sociálních věci a já se vyjádřím v rozpravě sama za sebe.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, paní zpravodajko. Otevírám obecnou rozpravu, a vzhledem k tomu, že není nikdo přihlášený, tak v tom případě vám dám rovnou slovo. (Hlasy z pléna.) Vzhledem k tomu, že jsem přihlášku nikde neviděl, hlásila jste se z místa, ale předtím to avizovala paní zpravodajka, pak vám udělím slovo. Prosím, paní zpravodajko, máte slovo.

Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuji, pane místopředsedo. Shrnu jenom rychle, o co tady vlastně jde. Jak jsem říkala, že jde o technickou novelu, opravdu jde o to, že bude moct se důchod podat formou on-line. Dochází ke změně výplatního období a při nemocenském pojištění se zpřesňují některá ustanovení zákona, která se v praxi ukázala jako nejasná či obtížně vyložitelná. A pak je zde rozšíření poskytování peněžité pomoci v mateřství v případě, kdy je matka až do chvíle nástupu na peněžitou pomoc v mateřství v dočasné pracovní neschopnosti a pobírá nemocenské z předchozího nemocenského pojištění.

Já bych ráda i se zmínila o tom, proč hnutí ANO nejprve mělo s tímto návrhem zákona problém, a věřím tomu, že nás koalice neobelstí v tom, že to, co vyndala z toho zákona, který navrhovala vláda, to tam nedá nějakým svým pozměňovacím návrhem. A vysvětlím, o co jde, protože původně v tom návrhu, který jsem si četla nebo který byl v eKLEPu, bylo odstraněno to, že zrušení zvyšování starobního důchodu za výdělečnou činnost vykonávanou souběžně s jeho pobíráním v plné výši a nahrazení tohoto benefitu slevou na pojistném jsou změny opravdu víceméně špatné, které jste tam dali.

Já tady přečtu to, co tam bylo: "Zrušuje se zvyšování starobního důchodu za výdělečnou činnost vykonávanou souběžně s jeho pobíráním v plné výši a nahrazení tohoto benefitu slevou na pojistném. V zákoně č. 589/92 Sb. se navrhuje, aby pojištěnec, který má nárok na výplatu starobního důchodu v plné výši a dosáhl důchodového věku, neměl nově povinnost platit pojistné na důchodové pojištění." Já prosím a budu opravdu dávat pozor na to, aby, když jsme pustili tento zákon - nebo vy byste si ho stejně prohlasovali - tam nebyl vložen tento pozměňovací návrh dodatečně k tomuto sněmovnímu tisku.

Jenom jsem to chtěla říct a budu si na to dávat opravdu velký pozor. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Faktickou poznámku má pan ministr. Prosím.

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Děkuji. Já si dovolím ve faktické poznámce hned zareagovat. Jednak tomu paní poslankyni ujistit, že tam určitě nic takového vloženo nebude, protože toto opatření jsem se rozhodl vyjmout tak, aby toto opatření bylo následně součástí důchodové reformy, protože to opatření je jednoznačně pozitivní ve prospěch českých starobních důchodců, těch, kteří už mají nárok a pobírají starobní důchod, ale zároveň nám zůstávají ještě aktivní na pracovním trhu.

A já, když se bavím se seniory, tak oni říkají, že oni velmi stojí o to, aby současný systém, který není příliš motivační a který jim v průměru důchod, když pracují, potom navyšuje pouze zhruba o nějakých 70 až 80 korun měsíčně, aby měli nějakou daleko výrazně vyšší motivaci, když zůstanou tedy aktivní na pracovním trhu. A my jsme jasně řekli, že nějakou formu motivace najdeme. Buďto je to cesta, to znamená zrušit odvod, těch 6,5 %, na pojistném pro starobní důchodce, a takto jim nechat řekněme okamžitě bonifikaci vyššího příjmu, kterou získají díky tomu, že jim to další měsíc je vyplaceno ve výplatě navíc, anebo jít cestou toho, že upravíme výrazně například nápočet valorizace důchodu v okamžiku, kdy ten člověk zůstává aktivní a pracuje.

My uvidíme ještě jak v té diskusi, i na odborné skupině pracovní pro důchodovou reformu, jaké to řešení zvolíme, ale jedno je jisté: musíme více ocenit důchodce, kteří nám zůstávají aktivní, zůstávají na pracovním trhu, byť třeba na částečný úvazek, a už mají nárok na to, aby mohli mít i starobní důchod nebo ho pobírají. Myslím, že v tom se snad shodneme, že hledat cestu, jak toto podpořit, jak podpořit ekonomickou aktivitu v téhle době, že to je krok důležitý. Nebude součástí tohoto tisku, bude součástí důchodové reformy.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji a nyní řádně přihlášená paní poslankyně Lucie Šafránková. Prosím.

Poslankyně Lucie Šafránková: Děkuji vám za slovo, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi říct jen krátké stanovisko za poslanecký klub SPD, který podporuje hlavní principy tohoto návrhu.

Například vítáme, že konečně dojde - a několikrát jsme o tom i hovořili - k zavedení možnosti žádat o důchod elektronickou cestou, samozřejmě při zachování práva na žádost o důchod v listinné podobě. To považujeme za mimořádně důležité, stejně tak jako právo příjemců důchodů vybírat si svůj důchod na pobočkách České pošty v hotovosti. Za pozitivní opatření z hlediska přístupu občanů k agendám veřejné správy považujeme i zavedení možnosti žádat o důchod na kterékoli územní pobočce České správy sociálního zabezpečení bez ohledu na místo trvalého pobytu žadatele a dosavadní zásadu místní příslušnosti.

Zde ale apelujeme na vedení Ministerstva práce a sociálních věcí i na celou vládu, aby v dostatečném předstihu personálně i kapacitně posílila pracoviště České správy sociálního zabezpečení nejen v Praze, ale i v dalších velkých městech v rámci České republiky. S tím se musí začít opravdu okamžitě, protože se tam dá jednoznačně očekávat největší nápor těchto žádostí, jelikož zde fakticky žijí a pracují až stovky tisíc občanů, kteří sice mají trvalé bydliště jinde, ale úřední záležitosti si budou vyřizovat právě zde, v místě jejich faktického pobytu. Podobný apel je namístě i ve věci změn výplatních termínů důchodů, kde se přechází z klouzavého na kalendářní měsíc od 1. července roku 2025. Také zde upozorňujeme na možnost včasného proškolení příslušných zaměstnanců, na nutnost přípravy a otestování příslušných elektronických aplikací a podobně, aby opět, jak už jsme toho svědky nyní, nedošlo k zahlcení poboček České správy sociálního zabezpečení a k neúměrnému prodloužení ve výplatách důchodů oproti jejich zákonným limitům. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, paní poslankyně, a ptám se, zda někdo další se hlásí do rozpravy? S faktickou poznámkou pan poslanec Milan Brázdil. Prosím.

Poslanec Milan Brázdil: Děkuji za slovo. Pane ministře, jestli můžete teď jenom poslouchat drobnost. Lidé, kteří skončí práci, tak si berou peníze za odvedenou práci. V den rozhodný jde do důchodu a já se ptám: ten důchod on už dávno naspořil, on už to někde shromáždil. On vlastně v tento moment musí nějak již dál pokračovat. Ptám se, jestli by nebylo vhodné dostat ty peníze vlastně dopředu, každý důchodce aby dostal na ten měsíc dopředu ty peníze, nikoliv zpětně. Já nevím, jestli mi rozumíte. Vlastně chodím-li do práce, beru peníze za to, co jsem odvedl, a pak mi to zaplatí. Ale tady vlastně už dávno ty peníze z toho odvedl, a já nevím, jestli jsem to dobře vysvětlil, a ten důchodce vlastně pak tam má měsíc pauzu, jestli jsem to vysvětlil.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Pan ministr chce reagovat faktickou poznámkou, prosím.

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Děkuju. Pokud je standardní praxe, že ten člověk skončí svůj pracovní poměr, a není výjimečná situace, kterou máme teď v posledních třech měsících, a tady říkám, že dneska máme zhruba těch skutečně 9 000 žádostí o důchod po zákonném termínu, a pokud je standardní situace, daří se věci vyřizovat včas, ten člověk požádá s předstihem, který mu zákon umožňuje, tak pak by kešově - a takto to bylo u naprosté většiny z nich - navazovalo to, že jeden měsíc mu přijde výplata, další měsíc už mu výplata nepřicházela a přichází už mu důchod. Já si myslím, že není to tak zásadní problém. A my máme už dneska problém, kdybychom aplikovali to, co říkáte vy, což se nám stává u části našich klientů, že daný senior zemře a včas se nepodá informace na Českou správu, ten důchod třeba ještě je vyplacen následně, v případě třeba výplaty na účet, a my pak - v ne úplně příjemné situaci, musím říct, pro obě dvě strany - složitě ten důchod dáváme zpátky a vracíme ho na Českou správu.

Tak já myslím, že s vaším záměrem bychom sice možná vytvořili o něco sympatičtější prostředí, že stát posílá něco dopředu, ale pro některé z těchto lidí a jejich rodinných příslušníků bychom zase ve finále mohli vytvořit ještě větší problém, než máme dneska u části z nich, protože není to ojedinělý případ, těch případů je větší množství, kdy (to) potom musíme vymáhat zpětně. Bohužel se stává to, že je to vypláceno na účet, třeba někdo z rodiny má dispoziční právo platit platební kartou, bohužel, a pak jsou ty peníze dokonce utracené, pak už je velký problém to dokonce získat zpátky.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane ministře. Nikdo další se nehlásí do obecné rozpravy ani žádnou další přihlášku nevidím, v tom případě končím obecnou rozpravu.

Chci se vás zeptat, pane ministře a paní zpravodajko, zda si chcete vzít závěrečná slova? Prosím, paní zpravodajko, máte slovo.

Poslankyně Jana Pastuchová: Jenom krátce. Jsem ráda, že pan ministr objasnil, že to do tohoto zákona, to, o čem jsem mluvila, nebude dávat. Já jsem určitě pro, aby pracující důchodci se podpořili při jejich práci, ale teď se budeme muset také bavit o tom, kdy vlastně oni do toho důchodu půjdou a jestli budeme mít ještě v těch 67 nebo 68 ty důchodce, kteří budou chtít pracovat.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Pan ministr tedy nechce závěrečné slovo.

Nyní se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro sociální politiku jako garančnímu výboru. Navrhuje někdo přikázání jinému výboru jako garančnímu? Žádný takový návrh nevidím.

Přistoupíme tedy k hlasování.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání výboru pro sociální politiku jako garančnímu výboru? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 373, přihlášeno je 152 poslankyň a poslanců, pro návrh 124, proti nikdo. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru pro sociální politiku jako garančnímu výboru.

Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru. Já se ptám, zda jsou nějaké další návrhy k přikázání výborům? Žádné takové návrhy nevidím.

V tom případě vám děkuji a končím projednávání tohoto bodu.

Přečtu omluvy: dnes od 17 hodin ze zdravotních důvodů se omlouvá pan poslanec Jaroslav Dvořák, od 16.30 z pracovních důvodů se omlouvá paní poslankyně Věra Kovářová, od 17.30 ze zdravotních důvodů se omlouvá pan poslanec Jan Volný, od 16.45 z pracovních důvodů se omlouvá pan poslanec Marek Výborný, na celý jednací den z pracovních důvodů se omlouvá pan poslanec Vladimír Zlínský. Z členů vlády se od 18 hodin z pracovních důvodů omlouvá pan ministr Martin Baxa, paní ministryně Helena Langšádlová bere zpět svou omluvu od 17.45, od 15 hodin z pracovních důvodů se omlouvá pan ministr Zdeněk Nekula a dále od 17 hodin z pracovních důvodů se omlouvá pan ministr Michal Šalomoun.

Otvírám další bod dnešního schváleného programu a to je

Aktualizováno 6. 11. 2023 v 15:58.