(pokračuje Jan Skopeček)

68.
Návrh poslanců Andreje Babiše, Aleše Juchelky a dalších
na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník,
ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 232/ - prvé čtení

Stanovisko vlády vám bylo doručeno jako sněmovní tisk 232/1 a prosím, aby předložený návrh uvedl za navrhovatele pan poslanec Andrej Babiš. (Není přítomen.) Ještě jednou, pan poslanec Babiš by měl uvést za navrhovatele sněmovní tisk. (O slovo se hlásí poslanec Juchelka.) Vy jste pan Babiš? (Poslanec Juchelka: Ne, já jsem pan Juchelka. - Smích.) Dobrá, tak za navrhovatele to nebude Andrej Babiš, ale pan poslanec Juchelka. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Aleš Juchelka: Moc děkuji, pane předsedající. Asi v únoru uvidíme, kdo se bude hlásit jako předseda hnutí ANO. (Směje se.)

Vážené kolegyně, vážení kolegové, je 12.15. Já jsem se snažil navrhnout návrh zákona, to znamená trestní zákoník, tak jak ho už tady máme rok a půl. Jedná se o to, že pedagogičtí pracovníci v současné době stále častěji čelí různým útokům na svou fyzickou integritu, především ze strany svých žáků, a to samozřejmě v některých oblastech, a to jde ruku v ruce s tím, že jsou tyto osoby dnes a denně vystavovány různým stresovým a rizikovým situacím při výkonu své pedagogické činnosti, přesto jim současná právní úprava nepřiznává žádnou zvláštní ochranu pro případy páchání násilí na nich, ať už jde o násilí fyzické, nebo násilí proti jejich vůli. Tam jsme samozřejmě postupovali při tvorbě této novely zákona z praktických věcí v některých lokalitách, kde skutečně čelí pedagogičtí pracovníci zvýšenému tlaku nejen ze strany učitelů, ale třeba i jejich rodičů. Navrhuje se proto, aby pedagogičtí pracovníci byli obdobně jako zdravotnický personál zařazeni jenom mezi chráněné oběti v tom smyslu, že spáchání vybraných trestných činů, jako je těžkého ublížení na zdraví, ublížení na zdraví, vraždy nebo nebezpečného vyhrožování, proti těmto osobám bude tvořit kvalifikovanou skutkovou podstatu daného trestného činu s možností uložení přísnějšího trestu jeho pachateli. Jedná se o koncept, který je současnému trestnímu právu znám, a nejde tedy v tomto ohledu o žádné novum. Nám jde jenom o to, aby tito pedagogičtí pracovníci byli přiřazeni k tomu seznamu. Jedná se opravdu o malou novelu.

Současně se nezdá vhodné zavádět pouze pro pedagogické pracovníky nějaký nový institut chráněných osob, jako je tomu třeba na Slovensku. O tom by bylo samozřejmě na místě uvažovat v okamžiku, kdyby do této kategorie měly být zařazeny pro tytéž účely například i další kategorie obětí, jako jsou těhotné ženy, senioři, zdravotně postižení, děti a tak dále.

Popsaný benefit přitom nebude na druhé straně redukován zvýšenou odpovědností pedagogických pracovníků, jako by tomu bylo v případě jejich zařazení mezi stávající institut úředních osob. Tato odpovědnost by spočívala v trestní odpovědnosti za zneužití pravomoci úřední osoby a za neplnění kvalifikovaných skutkových podstat vybraných trestných činů.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Pane poslanče, já vás přeruším a znovu poprosím kolegy, aby přenesli své diskuse do předsálí nebo aby se ztišili, protože v sále je takový hluk, že je vám složitě rozumět. Ještě počkáme, ještě tu není úplný klid. Děkuju. Můžete pokračovat.

 

Poslanec Aleš Juchelka: Navrhovaná právní úprava má působit především v rovině generálně preventivní, nicméně jejím cílem je i vyslat pedagogickým pracovníkům jasný signál, že si jich stát váží a jejich práci oceňuje, obdobně jako je tomu v případě již zmíněného zdravotnického personálu. Děkuji moc, to bylo mé úvodní slovo.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, pane poslanče. Nyní poprosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení, pan poslanec Josef Cogan.

 

Poslanec Josef Cogan: Vážené kolegyně, vážení kolegové, já si dovolím navázat jako zpravodaj technicky. Projednáváme tisk trestní zákoník. Návrh na změnu zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, jak byl předložen, opravdu nově staví pedagogické pracovníky mezi zvlášť chráněnou skupinu obětí z hlediska závažnosti spáchaného trestného činu. Nově by tedy například vražda, těžké ublížení na zdraví, ublížení na zdraví, nebezpečné vyhrožování pedagogickým pracovníkům bylo trestáno vyšší trestní sazbou.

Navrhovaná právní úprava je, jak řekl předkladatel, určitou reakcí na útoky, které byly v minulosti vůči pedagogickým pracovníkům, a to především z řad žáků, studentů v této chvíli.

Zároveň konstatuji, že vláda zaujala k tomuto tisku nesouhlasné stanovisko, které bylo poslancům rozesláno, jak bylo zmíněno, tiskem 32/1. To je zatím z mé strany všechno.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Nyní otevírám obecnou rozpravu, do které se jako první hlásí paní poslankyně Berkovcová.

Než dorazí k pultíku, načtu omluvy: do 12 hodin se ze zdravotních důvodů omlouvá paní poslankyně Fialová Eva, pan poslanec Sadovský Petr se omlouvá do 10.30 hodin z pracovních důvodů, pan poslanec Smetana Karel se omlouvá na celý jednací den z pracovních důvodů a paní poslankyně Voborská Milada se od 13 hodin omlouvá z pracovních důvodů.

Paní poslankyně, prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Berkovcová: Dobrý den, děkuji za slovo. Pedagogičtí pracovníci v současnosti čelí stále častějším agresivním útokům především ze strany svých žáků, ale leckdy i rodičů. Jsou dnes a denně vystavováni stresovým a rizikovým situacím při výkonu své pedagogické činnosti. Přesto jim současná právní úprava nepřiznává žádnou zvláštní ochranu pro případy páchání násilí na nich.

Podle průzkumu Asociace bezpečná škola je agresivita žáků ve vzdělávacích institucích velkým problémem. Průzkumu se zúčastnilo 569 škol a z toho v 45 v posledních letech museli řešit fyzické napadení učitele. 168 zařízení se setkalo s verbálním napadením pedagoga žákem a ve 166 případech učitele napadl rodič žáka. Obzvláště složitým podmínkám musí čelit vychovatelé v dětských domovech, výchovných ústavech, diagnostických ústavech, kde mají klienty žáky s poruchami chování, různými patologiemi, žáky agresivní i s trestnou minulostí, a tito pracovníci s nimi musí být každý den, dnem i nocí.

Zhoršuje se však i situace na běžných základních a středních školách. Dotázala jsem se na několika školách, jak tam vypadá bezpečnostní situace, jaké je klima ve škole, jaká je nálada a pocity učitelů ohledně chování žáků. Bylo to hodně smutné poslouchání, hodně smutný rozhovor. Učitelé si stěžují, že nemají žádné kompetence, možnosti, žáci to dobře vědí, dávají to vyučujícím najevo a nehorázným způsobem narušují výuku. Zaměstnanci škol, a nejenom učitelé, veškerý personál, jsou unaveni, přepracovaní, ztrácejí motivaci a chuť do práce. Mezi nejčastější formy negativního chování, které učitelé uváděli, byly agresivní útoky žáků na spolužáky, ale i na učitele, vulgární napadání spolužáků, ale i učitelů, včetně fyzických útoků, nerespektování pokynů učitele v hodinách ani o přestávkách, ničení školního majetku, krádeže, sexuální narážky na učitelky, znemožňování výuky, kdy žáci pokřikují sprostě po vyučujícím, agresivní útoky na správní zaměstnance, školníky, uklízečky a tak dále.

A jaké mají školy možnosti? Jak se snaží školy tu situaci řešit? Mnoho možností školy bohužel nemají. Jsou to pouze různá kázeňská opatření, zápisy, jednání s rodiči, pokud je seženou a pokud rodiče přijdou, pohovory se žáky, hlášení pro OSPOD, pro policii, pro přestupkovou komisi, vykazování z hodin... (Poslankyně se kvůli hluku v sále odmlčela.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Rozumím, paní poslankyně. Opět poprosím kolegyně a kolegy - i paní kolegyni Novákovou poprosím. Děkuji. Pokračujte.

 

Poslankyně Jana Berkovcová: Také děkuji. Vykazování z hodin, což ale je metoda, kterou nelze používat dlouhodobě a u všech. Ani personálně to není možné zvládnout. Posílené dozory rovněž příliš nefungují. V extrémních případech školy volají městskou policii nebo záchrannou službu, protože Policie České republiky často odmítá přijet, dokud se něco nestane.

A jak vypadá spolupráce škol s rodiči? I zde se projevuje agresivita zákonných zástupců vůči zaměstnancům školy, probíhají vulgární slovní útoky i na ostatní zaměstnance školy, kteří rodiče třeba nenechají vejít do školy nebo nezavolají učitele, kteří zrovna nemají čas nebo vyučují. Rodiče osočují zaměstnance z rasismu, házejí na ně rodičovské odpovědnosti. Nedostaví se do školy, pokud jsou vyzváni, nechodí na pohovory ani třídní schůzky, nechtějí spolupracovat s OSPOD. Školy se často uchylují v případě agrese i k trestnímu oznámení.

To, co jsem popisovala, je běžná situace na běžných školách. S tím se učitelé setkávají každodenně, a tak se o tom ani příliš veřejně nemluví. Občas však mediálně zarezonuje případ, který třeba skončí bohužel tragicky a rozvíří debatu o bezpečnosti pedagogických pracovníků. Později zase vše utichne.

Pojďme si nyní některé případy z minulých let připomenout, jenom rychle a stručně. Loňský 31. březen zůstane dnem, který zcela ochromil české školy. Žák středního odborného učiliště vzal na svého učitele mačetu. Pedagogovi po mnoha zásazích do hlavy, krku a zad už nemohli lékaři pomoci, učitel zemřel. V roce 2019 žákyně 6. třídy v Bílině dala před zraky svých spolužáků jednomu z pedagogů facku. V témže roce v jedné střední škole na Hradecku přišli za učitelem dva muži, a protože synovi jednoho z nich hrozila pětka, oba muži učitele napadli nejdříve slovně a poté i fyzicky ho několikrát udeřili. Z kabinetu pak s pohrůžkou těžké újmy, pokud nebude mít syn čtyřku, odešli. V roce 2015 student střední školy polytechnické v Olomouci napadl učitele, udeřil ho pěstí do obličeje, napadený učitel po útoku upadl do bezvědomí. A ještě jeden starší případ, dokonce vysokoškolský student univerzity zbil pedagoga softballovou pálkou. Určitě jsem na některé případy zapomněla.

Chci jenom říct, že z toho všeho, co jsem uvedla, je zřejmé, že pedagogové si zvýšenou legislativní ochranu zaslouží a že navrhovaná právní úprava je nezbytná. Děkuji za podporu.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Jako další vystoupí paní poslankyně Lesenská, připraví se paní poslankyně Oulehlová.

 

Poslankyně Vladimíra Lesenská: Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, cílem návrhu je novela zákona a ta chce zařadit pedagogické pracovníky u vybraných trestných činů ke zvlášť chráněným osobám. Slyšeli jsme tady, jak pedagogové při své činnosti jsou napadáni, jak nejenom fyzicky, ale i psychicky je jejich činnost opravdu v posledním čase čím dál náročnější. Novela by vlastně umožnila uložit pachatelům tohoto násilí na pedagozích přísnější tresty.

Pedagogická komora již delší dobu upozorňuje na toto násilí, které je pácháno na učitelích, a nás politiky vyzývá, abychom tento problém řešili. Nejedná se o žádné legislativní novum, na Slovensku učitelé mají status chráněných osob, a tento návrh je vlastně velmi podobný s tím, že tady u nás by učitelé byli úřední osobou. SPD se k návrhu přidává a bude ho podporovat.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Další vystoupí paní poslankyně Oulehlová, připraví se pan poslanec Kohajda. Paní poslankyně, prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Renata Oulehlová: Dobrý den, vážené kolegyně, vážení kolegové, pane předsedající, páni ministři, já bych spíš to pojala tak ze zkušenosti bývalé starostky, nyní místostarostky města, kde jsou bohužel sociálně vyloučené lokality. Naši učitelé se opravdu mnohdy dostávají do svízelných situací jak ze strany dětí, tak bohužel i ze strany rodičů. My jako město jsme dokonce zajistili jakousi - jmenuje se to dohledová služba, která vlastně je už u vstupu do škol, aby se zachytila první rizika, co se může přihodit. Bohužel jsem musela řešit i situace, které by do školy vůbec neměly patřit, a to byla třeba před celou třídou facka panu učiteli. Musela jsem i řešit a obrátit se i na Českou školní inspekci, kdy vnikla rodina jednoho problémového žáka do čtvrté třídy a chtěla si to vyřizovat s konkrétními dětmi. A když je paní učitelka vykázala, tak si ještě ta rodina právě stěžovala na České školní inspekci. Bohužel byl závěr takový, že by se měla paní učitelka omluvit. V tu chvíli jsme se jako rada postavili za paní učitelku. Ale nemusí být ve všech městech shoda na tom, že musíme chránit ty slušné proti těm, co křičí.

A já jenom chci opravdu apelovat na to, že učitel, a nejenom učitel, ale i vlastně všichni zaměstnanci školy musí také mít na svou práci klid, musí mít důstojné pracovní prostředí, protože ono i třeba natáčení učitelů, teď myslím ze strany rodičů, protože při hodině asi to snad už možné není, a různé vlastně nátlaky - opravdu je to těžké. Učitelé nejsou. Je to důležité, zodpovědné zaměstnání a je nesmírně důležité, aby cítili i od nás, od zákonodárců, že za nimi stojíme, že si jejich práce vážíme, ale hlavně že je chceme ochránit před těmi, kteří asi by potřebovali možná znovu projít základním vzděláním, aby si osvojili, co vůbec se v životě může a nemůže. Takže já moc se přimlouvám za to, abychom se postavili na ochranu učitelů. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji pěkně. Nyní vystoupí pan poslanec Kohajda, připraví se pan poslanec Kettner. (K řečnickému pultíku přistupuje poslanec Kettner.)

Ale ještě vás přeruším, protože máme tu dvě faktické poznámky. Takže první vystoupí paní poslankyně Adámková.

 

Poslankyně Věra Adámková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já bych jenom, vážené dámy a vážení pánové, chtěla doplnit svoji ctěnou kolegyni poznatkem z reálu. Naši pedagogové, jak dobře víte, přes naše snahy nejsou úplně dobře oceněni, to víme všichni, a bohužel upadá taková ta úcta k pedagogům, v které pravděpodobně starší generace byla vychovaná, ale to už dneska se příliš nenosí. Musím říci, že mám několik vlastních zkušeností, kdy v době pohotovostní služby byl přivezen pedagog ze střední školy, upozorňuji, nikoliv nějaké jiné, kde neohodnotil studenta tak, jak si student přál, protože mu hrozilo pravděpodobně nějaké propadnutí a podobně, a udeřil jej globusem. Skončilo to na chirurgii šitím a podobně. Další věc je kopnutí těhotné pedagožky žákem deváté třídy, opět přivezena do nemocnice. A to není seriál, to je opravdu fakt, který se stal, u kterého jsem byla.

A já velmi prosím a doufám, že negativní stanovisko, které jsme si vyslechli od vlády, není proto, že tento návrh podává pan Babiš a pan Juchelka. Pevně doufám, že budete velmi pečlivě zvažovat své rozhodnutí, protože naši pedagogové, uvědomme si, nejsou ani dobře ohodnoceni finančně a dostávají se - a je to věc společnosti, prostě bohužel, která si myslí, že si může dovolit všechno, což bychom měli ukázat, že ne - dostávají se do ohrožení vlastního zdraví, a to může být tedy i ohrožení života. Velmi prosím, abyste zvážili své rozhodnutí, protože by bylo dobré se tomuto tématu věnovat a opravdu pedagogům přiznat jejich velmi důležité místo v naší společnosti. A jestliže tam nebudou cítit alespoň tuto oporu, je to opravdu skupina lidí, kteří jsou vlastně bezmocní v té třídě. Oni nemohou ovlivnit, kdo do školy vlastně přijde. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, paní poslankyně. Nyní vystoupí s faktickou poznámkou pan poslanec Brázdil a bude následovat pan poslanec Lang.

 

Poslanec Milan Brázdil: Děkuji za slovo. Já bych ve své faktické vystoupil jenom v tomto ohledu. Přeji to všem učitelům, aby byli ochráněni, nicméně ta zkušenost, která je od záchranářů - my jsme takhle trošku zvýšeně chráněni - dámy a pánové, ono to nefunguje. Často samozřejmě řeknete: Ano, tak vy jezdíte ale tam, kde je setřené vědomí, to jsou lidé opilí, pod fetem různým a podobně, tam je logické, že to nefunguje. Ale také výjezdy, které jsou do rodin, kdekoliv, kde by měla být normální atmosféra, prostě my to nemáme napsané na čele: Pozor si dej, neútoč, budeš možná víc potom potrestán. Ono to fakt nefunguje. Pokud by to mělo fungovat, tak by to muselo dostat velkou popularitu a nějakým způsobem to do společnosti vtisknout, aby se útočník v ten moment zabrzdil, řekl: Aha, já možná budu mít vyšší trest, pak by to trošku smysl mělo. Ale znovu říkám, my, záchranáři, nebo já, 33 let, nefunguje to a de facto proto jsme také školeni v tom, abychom se uměli bránit, a máme nějaké školení sebeobrany a i nějaké prostředky, takže samo o sobě: dobrá myšlenka, jistě, fajn, ať to projde, ale ono to nefunguje moc.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Nyní vystoupí s faktickou poznámkou pan poslanec Lang.

 

Poslanec Hubert Lang: Děkuji, pane předsedající. Tak jsem původně vystupovat nechtěl, ale mám osobní zkušenost. Tři roky jsem pracoval na střední průmyslové škole jako vychovatel, což je tedy první pedagogický pracovník. Jsou to ti pracovníci, kteří teď dostali trošku naloženo, protože vlastně by se jim neměl zvedat plat, a jakákoliv ochrana pedagogických pracovníků obecně v dnešní době, já určitě za to budu plédovat. A pokud by se to dostalo do nějaké další rozpravy, v tom případě jsem připraven i přihlásit se do klasické rozpravy.

Řeknu vám příklad na sobě. Když vám osmnáctiletý pubertální student objedná za 1,5 milionu korun hodinky na dobírku, přijde vám papírek, že si je máte vyzvednout na poště, potom musíte pouze tedy podat trestní oznámení, abyste to nemusel platit. Když vám na střední průmyslové škole roztočí další pubertální student na osmipatrovém internátu všechny kohoutky s hydrantem a vyplaví vám celý internát, když vám další student nepovedený vyhrožuje, vesměs kolegyním, protože na těch internátech byste chlapa pomálu pohledal, protože jsou poměrně špatně zaplacení, a některé nevychované děti z rodin jsou na těchto školách a absolutně nic nerespektují - když vám strkají do zámku vychovatelny sirky, abyste nemohl otočit klíčem, když vám dají nad dveře pytlík s moukou, jak otevřete dveře, vypadne vám na hlavu, to jsou reálné případy dnešních středních průmyslových škol. Když jsem tam před pětatřiceti lety byl sám jako student, dneska ti vychovatelé, kteří už jsou v penzi nebo už jsou po smrti, by se opravdu divili, jaké máme dneska studenty.

Úplně minimální možnosti, které dneska máme, abychom to řešili. Jsou to výchovní poradci, jsou tam rodiče, kteří opravdu mnohdy ani nepřijedou. Když přijedou, tak se ještě těch svých nezbedných dítek zastávají. A aby to nedospělo - i u nás se stalo, že došlo k napadení studenta, který napadl vychovatele, ten byl samozřejmě vyloučen, ale jsou to krajní případy. Já jsem tam byl jako muž, mám nějakou hmotnost, takže jsem se třeba nebál, ale opravdu jsou tam většinou kolegyně (Předsedající: Čas.), které si zaslouží nějakou ochranu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Další s faktickou poznámkou vystoupí paní poslankyně Zajíčková, připraví se paní poslankyně Nováková.

 

Poslankyně Renáta Zajíčková: Budu krátká, já samozřejmě vnímám tento problém stejně tak vážně jako předkladatelé. Ve školství se pohybuji celý život. Všichni se shodneme na tom, že agresivita ve společnosti významně stoupá. Na druhou stranu nejsem přesvědčena o tom, že toto je ta správná cesta. Nicméně jsem připravena se o tom bavit, diskutovat o tom, a proto zařadím tento bod, toto téma, na červnové jednání podvýboru pro regionální školství, kam přizveme odborníky, právníky, zástupce různých asociací, abychom se o tom pobavili. A domnívám se, že v současné podobě, v jaké je navržený zákon, pro to nebudu moct hlasovat, protože tam shledávám zásadní nedostatky, nepřesnosti, nicméně jak říkám znovu, téma je to vážné. S mnohými předřečníky souhlasím, ale znovu opakuji, bude to tématem podvýboru pro regionální školství, a tím zvu všechny, kteří se zajímají o toto téma, aby na podvýbor přišli. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za dodržení času. Bude pokračovat s faktickou poznámkou paní poslankyně Nováková. Paní poslankyně, prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Nina Nováková: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já bych si dovolila navázat na to, co říkala paní předsedkyně podvýboru pro regionální školství, a velmi jí za to děkuji, za tento návrh, a zároveň bych chtěla říct, že se souhlasem předsedkyně stálé komise pro rodinu, paní poslankyně Jílkové, si uvědomujeme, že to je také záležitost rodinné politiky, protože jedna věc je, že se budeme snažit chránit učitele, a já s tím souhlasím, i když teď nebudu také pro to hlasovat, ale druhá věc je, že my bychom měli znovu zdůrazňovat, že odpovědnost za zdravý fyzický, psychický a morální vývoj dětí nesou rodiče, a je to také součást tedy rodinné politiky. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji a vracíme se do obecné rozpravy. Nyní vystoupí pan poslanec Kohajda.

 

Poslanec Michael Kohajda: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážené kolegyně, kolegové, budu velmi krátký, možná jsem si měl vzít faktickou. Samozřejmě mám - podporuji toto téma, je určitě důležité. Útoky na učitele jsou velmi nepříjemná záležitost. Jenom mám obavu, zda toto je správný nástroj, který situaci vyřeší, zda nástroj trestního práva je to, kam bychom měli své úsilí směřovat. Teď jsme tady slyšeli o nastražených pytlících s moukou nad dveřmi nebo zápalky, které jsou strčeny v zámcích. To samozřejmě není něco, co by mělo řešit trestní právo, a tedy tato změna tomu nijak nenapomůže. Je to asi o chybějícím respektu k učitelům, možná o morálce ve společnosti.

Určitě se těším na zajímavou diskusi, pokud tento návrh projde dále, protože si myslím, že má mnoho vrstev, nejenom tu trestněprávní, ale právě tu širší - morální.

Jediné, co mě trošku mrzí, je, že tady velmi často děláme bezdůvodné rozdíly mezi pedagogickými pracovníky a akademickými pracovníky. Mám poslední dobou takový pocit, že pedagogičtí pracovníci jsou velmi zvýhodňování proti akademickým pracovníkům, a to často bezdůvodně. A právě proto, pokud bychom se posunuli dále v těchto diskusích, tak bych byl určitě pro, abychom do toho návrhu zahrnuli i akademické pracovníky. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Vaše vystoupení vyvolalo dvě faktické poznámky. S první vystoupí pan poslanec Hendrych Igor, připraví se pan poslanec Mašek Jiří.

 

Poslanec Igor Hendrych: Děkuji, pane předsedající, za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, budu velice stručný a v podstatě kladně ohodnotím to, co řekl můj předřečník, pan poslanec Kohajda. Když jsem to četl a četl jsem vyjádření vlády k tomuto tisku, tak mě právě zaujala výhrada, že tento návrh zákona by asi měl zřejmě mířit i na akademické pracovníky a že jsou z toho procesu vynecháváni. Já to kvituji a jsem pro, aby se případně nějakým pozměňovacím návrhem do kategorie chráněných osob zařadili i akademičtí pracovníci vysokých škol. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Na vás naváže pan poslanec Mašek, připraví se paní poslankyně Peštová.

 

Poslanec Jiří Mašek: Děkuji, pane místopředsedo. Kolegyně, kolegové, já bych chtěl navázat na své tři předřečníky - kolegy Langa, Kohajdu a Hendrycha - a navázal bych v tom, že skutečně by se tady mělo jednat o trestněprávní činy, prostě záležitosti, trestné činy, a tam bych plédoval za to, aby ochrana byla podobná jako u zdravotnické záchranné služby, a neviděl bych to ani na velikou diskusi. Já si myslím, že si to pedagogičtí i akademičtí pracovníci prostě zaslouží. A něco jiného je úplně tady hovořit třeba v nějaké komisi pro rodinu a v dalších výborech o tom, jak vychovávat děti, jak by to mělo vypadat, protože to je něco úplně jiného. Ale o tom, že za trestné činy by hrozila vyšší sazba, za trestné činy vůči pedagogickým a akademickým pracovníkům, na tom by mohla být poměrně rychlá shoda a mohli bychom je tam zařadit.

A v reakci na pana kolegu Brázdila, že se to nijak neprojeví: je to o tom, že je potřeba - dnes je populární mluvit o vysílání signálu - ten signál vyslat opravdu do společnosti, že tam ty vyšší tresty škodí (hrozí?). Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Nyní faktická poznámka paní poslankyně Novákové. Chápu to dobře, že paní kolegyně Peštová se odhlásila? Dobrá, tak paní poslankyně Nováková.

 

Poslankyně Nina Nováková: Děkuji, pane místopředsedo, já bych chtěla zareagovat na to, co teď zaznělo. Problém totiž je, že vlastně rizikové chování, respektive nežádoucí chování žáků se týká, jak všichni víme, nezletilých dětí, a já jsem chtěla - nechci tedy vysílat signály, ale každá škola by měla skutečně dávat najevo a my všichni bychom měli dávat najevo, že odpovědnost nesou rodiče. Prostě rodiče nesou odpovědnost za výchovu dětí, a ti dospělí jsou - ono je problém, co dělat s patnáctiletým dítětem. Takhle myslím, kdybychom chtěli být důslední. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, paní poslankyně. S další faktickou poznámkou se hlásí paní poslankyně Oulehlová.

Než dorazí ke stolku, načtu tři omluvy: paní místopředsedkyně Dostálová Klára se od 13 hodin omlouvá z pracovních důvodů, pan poslanec Helebrant Tomáš se do 10 hodin omlouvá z pracovních důvodů a paní poslankyně Mračková Vildumetzová Jana se od 14.30 omlouvá z rodinných důvodů. Paní poslankyně, máte dvě minuty na faktickou poznámku.

 

Poslankyně Renata Oulehlová: Já bych jenom chtěla reagovat na kolegyni, ctěnou Ninu Novákovou. Bohužel, my tady musíme učitele chránit i před rodiči, takže po rodičích mnohdy se nedá vůbec žádat, aby slušně vychovali své děti.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Vracíme se do obecné rozpravy. Poprosím pana poslance Kohajdu. Pardon, pan poslanec Kettner Zdeněk vystoupí.

 

Poslanec Zdeněk Kettner: Děkuji za slovo, pane předsedající. Kolegyně Lesenská už tady mluvila o tom, že to samozřejmě podpoříme. Já teď tady stojím jako zástupce učitelů a kantorů. Společnost skutečně neskutečným způsobem zhrubla, radikalizovala se, ale sáhněme si do svědomí, můžeme za to i my. Když mluvím o propagaci politiky na školách, porušování školského zákona, uvědomme si, že rodiče jsou různí voliči, a když tam bude příznivce nějaké strany nebo příslušník nějaké strany, které ten rodič nefandí, tak to samozřejmě vzbudí pobouření, čili my i trošičku nahráváme těm konfliktům na škole. Každopádně stoprocentně učitelé si ochranu zaslouží.

Tady padlo, že to nevyřeší ten problém. Stoprocentně to nevyřeší ten problém. My se budeme muset na to zaměřit v nějakém časovém horizontu, abychom skutečně udělali pro to, abychom tyto problémy nějakým způsobem omezili na minimum. Ale tohleto, o čem teď mluvíme, to je minimum, co pro učitele, kteří jsou, když to řeknu, v takové té první linii, abychom jim nějakým způsobem pomohli, takže určitě klub SPD toto podpoří a učitelé si to určitě zaslouží.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. To byl pan poslanec Kettner. A další do obecné rozpravy je přihlášen pan poslanec Haas - zatím poslední přihlášený do obecné rozpravy.

 

Poslanec Karel Haas: Děkuju mnohokrát za slovo, vážený pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, budu hlasovat proti tomuto návrhu, a to v zásadě ze sedmi následujících důvodů. Jsou podle mě relativně stručné, srozumitelné i neprávníkům.

Za prvé, změny základních kodexů - a myslím, že tento argument, že jsem v něm konzistentní, uvedl jsem ho mnohokrát, a trestní zákoník mezi základní kodexy této země určitě řadím - bychom měli všichni nechávat na vládě, měli bychom všichni v sobě mít nějakou elementární míru zdrženlivosti a měli bychom změny základních kodexů vždycky nechávat na kompletním legislativním procesu, kde k tomu odborný úřad, to znamená ministerstvo, ve spolupráci s aktéry, v tomto případě s justicí, se soudci, s probační mediační službou, vyhodnotí dopady takovéto změny.

Druhý důvod, ten návrh je zjevnou reakcí na spoustu, a to říkám s plnou vážností, smutných konkrétních případů, zejména tedy z poslední doby, ale trestní právo se nemá měnit na základě reakce na byť velmi smutné případy napadení, nebo dokonce nedejbože smrtelných napadení kantorů. Takhle se trestní právo v jakékoliv normální zemi měnit nemá - v reakci na konkrétní jednotlivé případy.

Třetí důvod je ten, a upozorňovala na něj myslím i vláda ve svém stanovisku, ten návrh používá pojem pedagogičtí pracovníci. Tento pojem je v souladu se zákonem o pedagogických pracovnících, ale ta skutková podstata nebo zpřísněné skutkové podstaty pokračují při výkonu pedagogické činnosti a v souvislosti s ní a pojem pedagogická činnost a souvislost s ní už nijak definován není. A tady uvedu příklad. To nemá návaznost ani na zákon o pedagogických pracovnících ani na školský zákon. Kdo jste tady ze školství, já tam mám jenom velkou část rodiny, tak víte, že podle školského zákona a ve vzdělávací soustavě probíhá spousta dalších činností, dokonce někteří předřečníci tady zmiňovali třeba ubytování na internátech a tak dále, ale to není pedagogická činnost, takže na ty vám nedopadá ten váš návrh - úplně konkrétní ukázka toho, že ten návrh opravdu má legislativní, obsahové, věcné vady.

Za čtvrté, ten návrh nemíří na spoustu dalších lidských profesí, které přece také pracují s dětmi, mohou tam vznikat střetové situace, které nedejbože skončí špatně. Takže co jiné skupiny pracující s mládeží - trenéři, logopedové, psychologové a tak dále? Na ty návrh zákona vůbec nemyslí.

Za páté, to jsem vlastně spojil s předchozím bodem, že školský zákon definuje spoustu dalších činností, agend, pracovišť, působišť, kde se nějakým způsobem v české vzdělávací soustavě pracuje s dětmi, ať už jsou to mnou zmíněná školská ubytovací zařízení, ať už to jsou školská výchovná zařízení, domovy mládeže, školské sportovní kluby a tak dále. Na ty ten zákon také vůbec nemyslí.

Poslední dva důvody - lehce hodnotové, ale souvisí s právem: chceme-li bránit pedagogické pracovníky, tak ten návrh zjevně míří primárně na mladistvé, a s ohledem na hranici trestnosti v České republice to znamená na mladistvé mezi 15. a 18. rokem. Opravdu chceme - a jsem teď překvapen zejména ze strany kolegů, kteří jsou také členy ústavně-právního výboru - poté, co jsme třeba v Kroměříži slyšeli skvělé povídání, jak celou koncepci trestního práva uchopili na Slovensku, vzhledem k tomu, jak se v oblasti trestního práva bavíme o restorativní justici, jak se bavíme o tom, že na mladistvé bychom asi neměli úplně vytahovat ty nejhorší bazuky trestního práva - tak tento návrh jde úplně proti tomu. Takže my zapomeneme na speciální právní ochranu mladistvých, zapomeneme na principy restorativní justice, zapomeneme na to, že s mladistvými se má pracovat asi citlivěji než s dospělými pachateli? Ten zákon jako kdyby na to zapomněl, ono to v něm totiž napsáno není, ale primárně směřuje na děti mezi 15. a 18. rokem. Tak to tedy s tím mám poměrně velký problém.

A poslední bod: prosím vás, jestli žijeme v domnění, že mladiství pachatelé - a já je nikdy hájit nebudu, jenom si myslím, že si zaslouží jiný přístup než dospělí pachatelé - tak kdo, prosím vás, z mladistvých pachatelů čte trestní zákoník? To opravdu žijeme v iluzi, že změnou několika paragrafů trestního zákoníku zabráníme mladistvým pachatelům v páchání případné trestné činnosti? To je podle mě úplná iluze a takhle svět nefunguje. Žádný z mladistvých pachatelů trestní zákoník nečte.

Dneska jsme v jiných bodech mluvili o výchově a jsem rád, že některý z předřečníků, teď už nevím který, to zmínil. My bychom přece těmto negativním jevům měli primárně předcházet tím, že bude fungovat výchova v rodině, tím, že nebudeme do českého právního řádu - a tím, prosím vás, nemyslím debatu o stejnopohlavních svazcích - že nebudeme do českého právního řádu vnášet nesmysly, že výchova v rodině bude fungovat láskyplně, ale přísně, že výchova ve školách bude fungovat vstřícně k dětem, ale velmi přísně, že školám dáme nástroje, aby ty děti mohly vychovávat, a ne že budeme školy zahlcovat byrokracií. To je ten sedmý důvod.

Ze všech těchto sedmi důvodů podávám v souladu s § 90 odst. 7 jednacího řádu návrh na zamítnutí. Ta debata mně vůbec nevadila, vůbec mi nevadí, že jsme ten bod zařadili, ale podávám návrh na zamítnutí návrhu v prvním čtení.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ano. Děkuji za vaše vystoupení. Znamenám si - podaný návrh na zamítnutí v prvním čtení. V tuto chvíli se hlásí s faktickou poznámkou pan poslanec Feranec. Prosím.

 

Poslanec Milan Feranec: Děkuji, pane předsedající. Jenom velmi rychlá reakce na to, co říkal kolega Haas. Jasně že mladiství pachatelé nebo obecně nečtou trestní zákoník, ale existuje něco jako obecné povědomí, že se to řeší jinak, což už může ovlivnit chování. Říkám: může. Není to o skutečném čtení trestního zákoníku. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za dodržení času. V tuto chvíli nemám přihlášeného nikoho ani do obecné rozpravy, ani k faktické poznámce. Ptám se, jestli se někdo hlásí z místa? Není tomu tak. Končím tedy obecnou rozpravu. Ptám se, zda je zájem o závěrečná slova? Ano, pan poslanec Juchelka.

 

Poslanec Aleš Juchelka: Jenom úplně krátce budu reagovat, tak na jednu minutu. Mně se nelíbí to, co tady řekl pan poslanec Haas, protože to znamená, že bychom tedy neměli dělat nic, protože to je pro mladistvé. Naopak to směřuje například k rodičům těch mladistvých. Pedagogové se setkávají s vyhrožováním od rodičů. Například pokud máme v deváté třídě patnáctiletého, šestnáctiletého, nebo dokonce i sedmnáctiletého kluka na základní škole, protože dvakrát propadne, tak skutečně tam strach u pedagogů být může. Ano, psychologové, logopedi ani trenéři nejsou samozřejmě pedagogičtí pracovníci. Protože máme povinnou školní docházku, s tím opravdu zápasí jenom učitelé. Trenéři, ti trénují motivované děti. Logopedi, ti mají taky nějakou svou funkci. Tam nechodí děti, které by primárně logopedům škodily, nemluvě vůbec o psycholozích. Tady se díváme na nějaký trend, a to je ten třetí argument, že to není reakce na jednotlivé případy, ale je to reakce na stále stoupající trend na základních školách. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za závěrečné slovo. Ještě se zeptám zpravodaje, jestli nemá zájem? Nemá zájem o závěrečné slovo.

Nyní bychom tedy měli přistoupit k hlasování. Zagonguji, aby mohli dorazit i kolegové z předsálí. Nejdřív budeme hlasovat návrh pana poslance Haase na zamítnutí návrhu v prvním čtení.

Ano, eviduji žádost o vaše odhlášení, tak vás odhlašuji a poprosím, abyste se svými identifikačními kartami přihlásili opětovně. V této souvislosti, pro stenozáznam, hlasuji jako poslanec Skopeček s náhradní kartou číslo 28.

Ještě mezitím, než dorazí kolegové, načtu jednu omluvu: omlouvá se pan poslanec Svoboda Bohuslav na celý jednací den z pracovních důvodů.

Počet poslanců se pomaličku ustálil.

 

Znovu budu informovat, že nyní budeme hlasovat návrh pana poslance Haase, který zazněl v obecné rozpravě, a sice návrh na zamítnutí návrhu v prvém čtení.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro takový návrh? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 159, bylo přihlášeno 126 poslanců, pro hlasovalo 64, proti 59. Tento návrh byl přijat. Návrh zákona jsme zamítli v prvém čtení.

 

Končím projednávání tohoto bodu.

Protože je 12.59, dovolím si neotevírat formálně bod, ke kterému bychom se měli vrátit, protože je dohoda, že ve 13 hodin bude obědová pauza. Přerušuji schůzi tedy do 14.30, kdy jsou na programu ústní interpelace. Přeji vám dobrou chuť a hezký den.

 

(Jednání přerušeno ve 13 hodin.)

(Jednání pokračovalo ve 14.30 hodin.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, srdečně vás vítám na pokračování našeho jednání.

 

Dalším bodem našeho programu jsou

Aktualizováno 6. 11. 2023 v 15:58.