(pokračuje Jan Bartošek)

23.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 374/2015 Sb.,
o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu,
ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 435/ - prvé čtení

Vidím, že z pověření vlády předložený tisk uvede pan ministr Šalomoun, a já vás prosím, pane ministře, abyste se ujal slova.

Ministr pro legislativu ČR Michal Šalomoun Vážený pane předsedající, dámy a pánové, je to v podstatě taková krátká bankovní technikálie. Návrh zákona implementuje nařízení Evropské unie upravující obezřetnostní přístup ke globálním systémově významným institucím a metody nepřímého upisování nástrojů způsobilých pro splnění minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky. Jelikož nařízení mění i směrnici Evropské unie o ozdravných postupech a řešení krize úvěrových institucí, tak zvané BRRD, je nezbytné ji implementovat i do českého právního řádu.

Novela je technického charakteru, která upravuje výpočet minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky pro globální systémově významné skupiny. Novela nebude mít přímý dopad na český bankovní sektor. Nicméně vás žádám o podporu návrhu tohoto zákona.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji, pane ministře, a prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení, poslanec Michal Kohajda. Prosím, pane zpravodaji.

Poslanec Michael Kohajda: Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, dámy ministryně, vážení pánové ministři, vážené kolegyně, vážení kolegové, předstupuji zde se zpravodajskou zprávou ke sněmovnímu tisku 435, vládní návrh novely zákona o ozdravných postupech. Vláda předložila návrh tohoto zákona Sněmovně 27. dubna 2023. Byl nám rozeslán jako tisk 435/0 téhož dne a jen chci upozornit, že lhůta pro implementaci tohoto předpisu je do 15. listopadu 2023.

Návrhem zákona se novelizuje zákon o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu. Předmětem úpravy je pak konkrétně úprava zejména odstavců 1 až 3 v § 132b tohoto zákona. Tímto návrhem zákona se implementují některá pravidla zakotvená v nařízení Evropského parlamentu a Rady, pokud jde o obezřetnostní přístup ke globálním, systémově významným institucím se strategií řešení krize ve více subjektech a metody nepřímého upisování nástrojů způsobilých pro splnění minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky.

Cílem této úpravy je zajistit harmonizaci řešení selhání bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry, kdy se rozlišuje výpočet minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky, takzvaný MREL, i na zohlednění osob ve skupině se sídlem mimo Evropskou unii, které by byly určeny jako osoby podléhající řešení krize, pokud by byly usazeny v Evropské unii, ale nejsou.

Jenom na dovysvětlení - skupina podléhající řešení krize se skládá vždy z jedné osoby podléhající řešení krize a jejích dceřiných společností, které však samy nejsou osobami podléhajícími řešení krize. V celé bankovní skupině pak může být jedna nebo i několik osob podléhajících řešení krize, a to v závislosti na zvolené skupinové strategii řešení krize. Některé z těchto osob pak mohou mít sídlo mimo Evropskou unii, přičemž právě takovouto situaci by novelizované znění zákona o ozdravných postupech mělo řešit. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji, pane zpravodaji, a otevírám obecnou rozpravu, do které vidím jednu přihlášku s přednostním právem pana zpravodaje. Poté je přihlášen pan poslanec Jan Síla a pan poslanec Jan Volný. Prosím.

Poslanec Michael Kohajda: Děkuji, pane předsedající. Vzhledem k tomu, že implementační lhůta je v listopadu tohoto roku, navrhuji zkrátit lhůtu k projednání ve výborech na 24 dnů.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji, váš návrh jsem si poznamenal. Nyní tedy poslanec Jan Síla a připraví se pan poslanec Jan Volný. Prosím, máte slovo.

Poslanec Jan Síla: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, vládo, dovolte, abych vyjádřil taky stanovisko SPD k této předloze. Jde totiž o návrh zákona, který má řešit krizi na finančním trhu. Důvodem navrhované úpravy je povinnost implementace některých pravidel zavedených nařízením Evropského parlamentu a Rady Evropské unie ze dne 19. října 2022, kterým se mění nařízení Evropské unie k obezřetnostnímu přístupu ke globálním systémově významným institucím se strategií řešení krize ve více subjektech, metody nepřímého upisování nástrojů způsobilých pro splnění minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky do českého právního řádu.

Návrhem zákona se novelizuje zákon č. 374/2015 Sb., o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu, ve znění pozdějších předpisů. Původní směrnice 2014/59/EU, která stanovuje rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků, je právním aktem sekundárního práva Evropské unie, kterým byl v reakci na finanční krizi proběhlou v letech 2007 a 2008 vytvořen nezbytný rámec pro účinné řešení krizí bank a jiných finančních institucí. Hlavním cílem této úpravy bylo zajistit harmonizaci řešení selhání bank a jiných finančních institucí a obchodníků s cennými papíry a dalších vymezených osob a tím naplnit doporučení Rady pro finanční stabilitu, požadující vytvoření nástrojů, které mají zaručit, že náklady selhání těchto institucí neponesou daňoví poplatníci.

K transpozici směrnice do českého právního řádu došlo přijetím zákona č. 375/2015 Sb., takzvaným změnovým zákonem, s účinností od 1. ledna 2016. Směrnicí Evropského parlamentu a Rady Evropské unie z roku 2019 ze dne 20. května 2019, o schopnosti úvěrových institucí a investičních podniků absorbovat ztráty a schopnost rekapitalizace, sjednocuje evropský právní rámec pro řešení krizí na finančním trhu s mezinárodním standardem k požadavku na celkovou kapacitu absorbovat ztráty.

Návrh zákona je předkládán především z důvodu nutnosti implementovat nařízení Evropské unie do českého právního řádu. Podle tohoto nařízení orgány příslušné k řešení krize by měly zohlednit ve výpočtu i osoby se sídlem mimo Evropskou unii, které by byly určeny jako osoby podléhající řešení krize, pokud by byly usazeny v Evropské unii.

Nebyl identifikován přímý vztah navrhovaného zákona k žádné konkrétní mezinárodní smlouvě. Nynější návrh zákona je pouze implementací požadavků a nařízení Evropské unie, přičemž návrh zákona nemá bezprostřední dopady na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, nemá také přímý dopad na podnikatelské prostředí České republiky. Právní úprava také nepředpokládá sociální dopady, a to včetně na sociálně slabé osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny ani na životní prostředí.

Dotčené zákony obsahují četná oprávnění orgánů veřejné moci nesoucí možné riziko korupčního chování z povahy věcí, a to jak na straně orgánů veřejné moci, tak regulovaných subjektů. Návrh zákona přitom ale nijak nerozšiřuje pravomoci České národní banky jakožto orgánu příslušného k řešení těchto krizí a orgánu dohledu nad povinnými osobami v České republice. Kompetentním orgánem v dané věci rozhodovat je Česká národní banka jakožto orgán příslušný k řešení krize. Současně tento orgán je řídící a neusnadňuje žádné korupční jednání, ale ani vlastně nezhoršuje eventuální odhalení korupčního jednání.

Z těchto důvodů SPD považuje předloženou právní normu za nadbytečnou, a proto nemá důvody ji podpořit. Dávám návrh na zamítnutí. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane poslanče. Nyní pan poslanec Jan Volný, řádně přihlášený, prosím.

Poslanec Jan Volný: Děkuji za slovo. Kolegové, kolegyně, já tady nebudu opakovat to, co tady už řekli tři mí předřečníci, jenom potvrzuji, že důvodem navrhované právní úpravy je skutečně povinnost implementovat některá pravidla a zákony nařízené Evropským parlamentem a Radou Evropské unie. Pro tuto chvíli navrhuji svým kolegům, abychom propustili tento tisk do druhého čtení, a počkáme si na projednávání v rozpočtovém výboru. Pokud tam nebude tendence zapojit nějaká jiná pravidla a pozměňovací návrhy, tak s tím nemáme problém. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní ještě pan poslanec Munzar, řádně přihlášený, prosím.

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane předsedající. Ještě jednou dobrý den, dámy a pánové, kolegyně a kolegové. Já jsem původně úplně nechtěl vystupovat, ale mě vyprovokoval pan kolega Síla, vaším prostřednictvím. Já mám na toto o něco jiný názor. Nepovažuji tuto směrnici za nadbytečnou. Nám se může zdát tady z pohledu České republiky, že je to pouze technická novela a téma stability finančních institucí možná není téma v České republice, protože bankovní sektor je tady stabilní a silný. Naproti tomu v Evropské unii je to velmi silné téma, protože podcenění stability bankovního a finančního sektoru vedlo v roce 2008 k ekonomické krizi, která i na nás v České republice, byť nemáme euro, dopadla velmi silně. Proto skutečně nemohu považovat tuto novelu za nadbytečnou. Ono totiž v těch zkratkách, které jsou v důvodové zprávě obsaženy, se velmi, řekl bych robustně, skrývá skutečně otázka stability finančních institucí, kapitálové přiměřenosti, podílu rizikových aktiv, schopnosti absorbovat případné ztráty těchto finančních institucí a požadavku na způsobilé závazky. Proč je to tak důležité? Protože pokud finanční instituce nedokáže absorbovat případné ztráty z rizikového kapitálu, tak zejména - a viděli jsme to na konkrétních případech - riziko potom nenese jenom ta finanční instituce jako taková, ale pokud je skutečně globálním hráčem, tak bohužel riziko a náklady nenesou jenom vlastníci této instituce, ale nese to celá ekonomika. Nese i případně ztráty, kdy státy potom pomáhají sanovat - a viděli jsme to právě v té finanční krizi před těma x lety - banky právě proto, aby ty dopady do ekonomiky nebyly ještě horší. V ekonomii se používá pojmosloví - takzvaný domino efekt. To znamená, že skutečně ztráta nebo riziko ztráty jedné instituce, propad jedné globální finanční instituce, může skutečně vést k efektu, který dopadne na další finanční instituce, obzvláště v prostředí, kdy si banky půjčují potom mezi sebou. Samozřejmě dominovým efektem se potom ty problémy dále prohlubují.

Proto nemohu souhlasit, opravdu nemohu souhlasit, s tím, že tato novela je nadbytečná. Nám se to může zdát, protože Česká národní banka velmi dobře sleduje stabilitu českých institucí, českých bank, na území České republiky. Kapitálová přiměřenost českých bank nebo českých poboček je daleko větší než hodnota 8 %, pod kterou by neměla klesnout. Přesto i české banky mají, mnohé z nich mají, zahraniční matky a ty se právě s tímto můžou potýkat.

Takže pro nás, ač se nám to může zdát jako technická nadbytečná novela, pro nás v České republice je tato novela také velmi důležitá. Proto bych vás, kolegové, požádal, abyste nehlasovali pro zamítnutí této novely. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Pro pořádek se ptám, zda se ještě někdo další hlásí do rozpravy? Žádnou další přihlášku nevidím a z toho důvodu končím obecnou rozpravu.

Ptám se, zda jsou pan ministr nebo pan zpravodaj připraveni říci závěrečné slovo? (Ne. Ne.) Není tomu tak.

Nyní tedy dáme hlasovat o jednotlivých návrzích tak, jak byly načteny.

Ano, eviduji žádost o vaše odhlášení, já vás odhlásím a požádám vás o opětovné přihlášení vašimi kartami.

V průběhu rozpravy padly dva návrhy, jeden na zamítnutí a potom zkrácení lhůty na projednání.

Nejprve tedy dám hlasovat návrh na zamítnutí předloženého návrhu, který přednesl pan poslanec Síla.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro tento návrh na zamítnutí? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Je to hlasování s pořadovým číslem 138, přihlášeno je 136 poslankyně a poslanců, pro návrh 11, proti 114.

Tento návrh byl zamítnut.

Budeme tedy pokračovat v projednávání tohoto tisku. Nyní se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání a nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru.

Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání rozpočtovému výboru jako výboru garančnímu. Navrhuje někdo přikázání jinému výboru jako garančnímu? Nevidím žádný návrh.

V tom případě zahajuji hlasování a ptám se, kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání rozpočtovému výboru jako garančnímu výboru? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 139, přihlášeno je 141 poslankyň a poslanců, pro 138, proti 1. S návrhem byl vysloven souhlas.

Odsouhlasili jsme, že tento návrh byl přikázán k projednání rozpočtovému výboru jako garančnímu výboru. Ptám se, zda máte někdo návrh na přikázání dalšímu výboru nebo výborům k projednání, protože organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru? Žádný návrh nevidím. Já vám děkuji.

Nyní tedy budeme hlasovat o posledním návrhu, a tím je návrh na zkrácení lhůty na projednání. Tento návrh zní, že zkracujeme lhůtu na 24 dnů.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro návrh na lhůtu na zkrácení projednání na 24 dnů? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 140, přihlášeno je 142 poslankyň a poslanců, pro návrh 129, proti 11. Konstatuji, že s návrhem jsme vyslovili souhlas a lhůtu na projednání jsme zkrátili na 24 dnů.

Já vám děkuji, končím projednávání tohoto bodu a předám řízení schůze.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Přeji všem hezké odpoledne a dovolte, abych zahájil projednávání bodů 71 a 83, ve kterých má být sloučena rozprava.

Otevírám tedy bod číslo

Aktualizováno 6. 11. 2023 v 15:58.