(pokračuje Klára Dostálová)

22.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách
jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů,
ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník,
ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
/sněmovní tisk 431/ - prvé čtení

Z pověření vlády předložený návrh uvede místopředseda vlády a ministr vnitra Vít Rakušan a já požádám pana ministra, aby se ujal slova, a zároveň se s vámi já pro dnešek loučím, předávám řízení a přeji vám krásný den.

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Hezký den, děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, kolegyně, kolegové, návrh novely zákona o matrikách, občanského zákoníku a dalších s tím souvisejících předpisů se zaměřuje věcně na dvě hlavní témata.

Za prvé je to elektronizace matrik, zavedení matričního informačního systému, takzvané eMatriky. V současné době, jak jistě všichni víme, se matrika vede v listinné podobě v matričních knihách, zároveň od roku 2006 rovněž elektronicky, avšak tyto elektronické evidence jsou vedeny jednotlivými matričními úřady a tyto evidence jednotlivých matričních úřadů v České republice nejsou propojeny. Hlavním smyslem eMatriky je vytvoření centralizovaného informačního systému, usnadnění přístupu k matrice klientům veřejné správy. Důležitou změnou je, že si budete moci po zavedení matričního elektronického systému vyřídit své záležitosti na matrice bez toho, abyste byli odkázáni na místní příslušnost k nějakému matričnímu úřadu. To znamená, rodný list, oddací list, úmrtní listy a podobně bude vydávat kterýkoli matriční úřad v republice a zároveň i řada definovaných zastupitelských úřadů, přičemž matriční doklady bude možno vydávat i elektronicky, mnohokrát s pohodlným přístupem z vašeho domova. Je to jednoznačně usnadnění práce nejenom pro zaměstnance matrik, ale především pro občany České republiky ve styku se státní správou, ve styku s matričními úřady.

Chci ještě zdůraznit, že vedení listinných matričních knih zůstává i nadále zachováno. Elektronizace má proběhnout ve dvou fázích. Od roku 2025 dojde ke sjednocení formátu dat v dosavadních systémech využívaných jednotlivými matričními úřady a od 1. ledna 2027 bude uveden do provozu samotný matriční informační systém.

Druhým tematickým okruhem jsou změny v oblasti rodinného práva a další změny reagující na poznatky z matriční praxe. Návrh v tomto směru navazuje na novelu, která již byla zpracována ve spolupráci s Ministerstvem spravedlnosti v minulém volebním období. Tehdy prošla na půdě Poslanecké sněmovny projednáváním ve výborech, ovšem z důvodu konce volebního období dále v legislativním procesu nepokročila.

Hlavní navrhované změny jsou: zavedení možnosti uzavření manželství v jazyce národnostní menšiny za zákonem stanovených podmínek, za další zrušení podmínky trvalého pobytu alespoň jednoho ze snoubenců v nematriční obci pro možnost uzavření manželství před oddávajícím z této nematriční obce. Jednoduché vysvětlení: kdo z vás starostoval někdy na malé obci, která nemá matriční úřad, a pokud za vámi přišli snoubenci se vztahem k této obci, chtěli od vás, abyste je oddal, v té chvíli ta možnost nebyla, pokud jeden ze snoubenců neměl v dané obci trvalé bydliště. Teď se umožní starostům malých obcí příjemnou starostenskou povinnost uzavírání manželství vykonávat i pro ty páry, které nemají v dané obci místní příslušnost.

Další změnou je podrobnější úprava práva nezletilých dětí ve věcech jejich jména včetně snížení věkové hranice, od které je pro tyto změny nezbytný jejich souhlas, z nynějších 15 na 12 let. Opět konkrétní případ: rodiče se rozvádějí a rodiče trvají na tom, aby bylo změněno příjmení dítěte. V této chvíli jste se museli ptát dítěte až ve věku 15 let, zda s touto změnou souhlasí. Po diskusi i s dětskými psychology se tato hranice posouvá na 12 let. Pokud si představíte dítě, jeho osobní identita je zásadním způsobem formována určitě jeho jménem jako takovým a je to velký zásah do osobnostních práv dítěte ve chvíli, když z popudu jeho rodičů bez toho, aby k tomu dítě vyslovilo souhlas, je mu změněno příjmení. Ono v podstatě ze dne na den potom vystupuje třeba ve škole pod jiným jménem. Tedy z 15 na 12 let.

A konečně zásadní změna: možnost uzavírání registrovaného partnerství byla doposud omezena pouze na čtrnáct registrujících matričních úřadů v České republice. V současné době se umožňuje uzavřít registrované partnerství před kterýmkoli matričním úřadem v České republice. Znovu zdůrazňuji, aby tady někdo neměl strach z toho, že je to průlom do jiných norem, o kterých teď zásadně debatujeme, zda je zařadit, nebo nezařadit na projednávání Poslaneckou sněmovnou - v této chvíli se bavíme pouze a jen o uzavírání již existujícího právního titulu registrovaného partnerství. Znovu opakuji: možnost přede všemi matričními úřady.

Tady zdůrazňuji, že na rozdíl od první, technické části, kde se zavedením elektronického matričního systému počítáme až od roku 2027, v těchto zmíněných případech počítáme se změnou, respektive s účinností už od 1. ledna 2024.

Na konec bych chtěl podotknout, že součástí návrhu jsou také navazující novely dalších zákonů, zejména občanského zákoníku, přičemž obsah novely tohoto kodexu je podrobně projednán s Ministerstvem spravedlnosti. Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, budeme pokračovat v projednávání tohoto tisku. Poprosím, aby se slova ujala zpravodajka pro prvé čtení, poslankyně Eliška Olšáková. Prosím, paní zpravodajko, máte slovo.

Poslankyně Eliška Olšáková: Dobrý den, vážený pane premiére, vážení členové vlády, vážený pane předsedající, jsem zpravodajkou tisku 431 a pan ministr vnitra Vít Rakušan velmi detailně popsal veškeré informace a veškeré změny, které novela zákona o matrikách přináší.

Samozřejmě z té zprávy je patrné, že zde rezonuje pokrokovost, a to jak v případě zavedení informačního matričního systému, který sjednotí informace a přiblíží je občanovi, tak i v oblasti právní úpravy rodinného práva, kde se naopak zákon přibližuje požadavkům občanů a standardu chodu moderní veřejné správy a společnosti.

Já bych doplnila snad jen ještě jednu takovou docela důležitou věc, která na matrikách rezonovala a která se novelou zákona mění, a to je určení otcovství k narozenému dítěti takzvanou trojdohodou. Dříve nebylo možné, aby souhlasným prohlášením určili otcovství k dítěti otec biologický, manžel ženy a matka. Tato novela přináší to, že bude možné od zahájení rozvodu manželství uzavřít tady tuto trojdohodu o určení otcovství dítěte.

Co bych vyzdvihla jako velkou výhodu, bude elektronický informační matriční systém z toho důvodu, že požadování duplikátů rodných listů, oddacích listů a také někdy úmrtních listů bylo velmi komplikované pro občany, kteří nežijí v místě matriční události, to znamená v místě, kde matriční událost nastala, takže se museli komplikovaně do místa buď dostavit osobně, nebo vyřizovali plné moci, které musely mít ověřený podpis, a to samozřejmě komplikovalo život občanům.

Starostové menších obcí, kterých znám docela hodně, velmi vítají změnu, že mohou oddávat tam, kde není matrika, když snoubenci nemají trvalý pobyt z jejich obce. To je vnímáno i mezi samosprávami velmi pozitivně a jsem za to velmi ráda.

A jak už tady také zaznělo, že přichází v této novele i možnost přijmout prohlášení o vstupu do registrovaného partnerství matrikářkou nejenom krajského úřadu, ale jakéhokoliv matričního úřadu, toto vzešlo, to tady musím sdělit, z připomínkového místa Sdružení místních samospráv, kde nám připadalo, že toto byla věc zbytná, protože neexistoval žádný legitimní důvod, proč by prohlášení osob vstupujících do partnerství nemohly přijímat všechny matriční úřady. Dostupnost této agendy pouze v krajských městech navíc působila jako nepřímá diskriminace obyvatel venkovských sídel, takže to nás také těší, že se do novely matričního zákona dostává. Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Otevírám obecnou rozpravu, kde eviduji dvě přihlášky. Jako první je pan poslanec Robert Stržínek a jako druhý pan poslanec Jiří Navrátil. Máte slovo, pane poslanče.

Poslanec Robert Stržínek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Milé kolegyně, kolegové, dámy a pánové, dovolte mi, abych se na problematiku novely zákona o matrikách podíval očima starosty dvacetitisícového města Valašského Meziříčí, kde náš městský úřad samozřejmě matriku provozuje taktéž.

Materie předloženého návrhu zákona se rozpadá na dvě podoblasti. Za prvé se jedná částečně o znovu předložený návrh zákona, který v minulém období předkládala vláda Andreje Babiše a jehož projednávání nebylo dokončeno. Jednalo se tehdy o sněmovní tisk číslo 593 v 8. volebním období. Za druhé se jedná o zavedení matričního informačního systému, tedy zcela novou úpravu, která součástí sněmovního tisku v minulém volebním období nebyla.

Nejprve tedy k praktické matriční oblasti. Navrhuje se úprava celé řady nedostatků stávající matriční praxe. Decentralizovanost státní matriční evidence neumožňuje efektivní a rychlé využívání údajů z ní. Nelze poskytovat údaje z matrik oprávněným osobám na kterémkoliv matričním úřadě, ale jednotlivé žádosti je možné vyřizovat jen na místně příslušných matričních úřadech.

Sněmovní tisk reaguje i na dílčí nedostatky na úseku nahlížení do matričních knih a sbírek listin a pořizování si dokladů z nich. Dále řeší problémy v příslušnosti matričních úřadů při narození nebo úmrtí v dopravním prostředku nebo nedostatky stávající právní úpravy v oblasti jména a příjmení.

Předložený návrh zákona sahá do celé řady zákonů, ale podstatná je novela zákona o matrikách a občanský zákoník. Nově například budou některé matriční úkony vykonávat i vybrané zastupitelské úřady České republiky. Upravuje se příslušnost matričního úřadu k zápisu narození a úmrtí, které nastalo v dopravním prostředku, včetně případů, kdy ani po následném dalším šetření nelze zjistit místo narození nebo úmrtí.

Zavádí se možnost uzavření manželství v jazyce národnostní menšiny za zákonem stanovených podmínek. A to, co už tady zaznělo, ruší se podmínka trvalého pobytu alespoň jednoho ze snoubenců v nematriční obci pro možnost uzavření manželství před oddávajícím z této nematriční obce.

Ruší se také příslušnost matričního úřadu k přijetí prohlášení o vstupu do registrovaného partnerství, což v praxi bude znamenat, jak řekla paní zpravodajka, že se zrušuje stávající řešení založené na čtrnácti registrujících matričních úřadech, a nově bude možné do registrovaného partnerství vstoupit před kterýmkoliv matričním úřadem.

Nově se také upravuje prohlášení o užívání jednoho, popřípadě dvou jmen osobou po nabytí státního občanství České republiky, má-li v matriční knize v České republice zapsána více než dvě jména, dále pak užívání jména či jmen a jména po otci po nabytí státního občanství České republiky.

Dalším významným cílem novely je promítnout do důsledku obecnější požadavek, podle něhož by mělo dítě, které dosáhlo určitého věku, souhlasit se změnou svého osobního jména nebo příjmení. Tento požadavek je v platné právní úpravě přítomen zatím jen dílčím způsobem, kupříkladu u změny příjmení dítěte, jehož otec není znám, v důsledku uzavření manželství jeho matky. Vychází se přitom z předpokladu, že osobní jméno a příjmení člověka tvoří svébytný prostředek jeho sebeidentifikace, tím spíše s postupujícím věkem, přičemž osoba, která dosáhla určitého stupně rozumové a volní vyspělosti, by měla mít kontrolu nad jeho případnými změnami v důsledku různých právních skutečností, například změny příjmení rodičů, osvojení a tak dále. Konkrétně se snižuje věková hranice, od které je pro změnu jména či příjmení dítěte vyžadován jeho souhlas, a to ze současných 15 na 12 let.

Další úpravy zasahují do problematiky zápisu příjmení do zvláštní matriky, změny příjmení za trvání manželství, příjmení nezletilých dětí, příjmení po osvojení. Nově bude možno zapsat do matriční knihy i jména zdrobnělá nebo domácká.

Rozšiřují se v matriční problematice práva osob neslyšících, němých a hluchoslepých, aby jim matriční úřad bezplatně zajistil přítomnost tlumočníka či prostředníka pro úkony, pro něž je to zákonem vyžadováno, například u prohlášení o uzavření manželství. Jako starosta tady mám jednu praktickou poznámku. Toto ustanovení má být účinné už od 1. ledna 2024. Týká se tedy osob neslyšících, němých a hluchoslepých, pro které má matriční úřad bezplatně zajistit přítomnost tlumočníka či prostředníka při takových úkonech, jakými jsou například prohlášení o uzavření manželství, vstup do partnerství, prohlášení o určení otcovství nebo například porod doma. Takoví tlumočníci však nejsou k dispozici. Nejde tedy jen o otázku bezplatnosti, tedy nákladů přenesených na jednotlivé obce, to by bylo to nejmenší, ale přímo o nemožnost dostát na straně obcí takto zákonem nově stanoveným povinnostem. Navrhoval bych proto, aby si tyto tlumočníky žadatelé, tedy oznamovatelé, zajišťovali v případě potřeby sami, jako je tomu u tlumočení z jazyků národnostních menšin.

Dalším problémem je zde odkaz na zákon o soudních tlumočnících a soudních překladatelích. Velmi přísné požadavky tohoto zákona jsou snad odůvodnitelné pro soudní řízení, nepřijde mi však vhodné vyžadovat je i pro matriční události.

V oblasti určování rodičovství je navrhováno zjednodušení využití existující možnosti zjednodušeným způsobem konsenzuálně vyloučit domněnku otcovství svědčící manželu matky a současně založit vyvratitelnou domněnku svědčící jinému muži, který je biologickým otcem dítěte. Určení otcovství tedy půjde provést takzvanou trojdohodou neboli souhlasným prohlášením matky, jejího manžela, který není otcem, a skutečného otce. V současné době se toto činí v řízení pouze před soudem zahájeném na návrh některého z nich. To je, myslím si, dobrá změna plně v zájmu dětí.

V oblasti změn příjmení se navrhuje umožnit manželům i po uzavření manželství prohlásit, že příjmení jednoho z manželů bude příjmením společným, k němuž bude druhý připojovat své dosavadní příjmení. Spektrum možností se navrhuje rozšířit také v oblasti změn příjmení v souvislosti s osvojením. Předně se navrhuje nově umožnit i nezletilému osvojenci ponechat si za určitých předpokladů své dosavadní příjmení a naopak v případě osvojení zletilého se navrhuje připustit i možnost přijmout osvojitelovo příjmení.

Současně pak pro úplnost uvádím, že dochází ke změně zákona o správních poplatcích, zákona o zvláštních řízeních soudních, zákona o evidenci obyvatel a zákona o ověřování.

V zákoně o ověřování se upřesňuje, že jako průkaz totožnosti se bude uznávat též průkaz totožnosti občana smluvního státu Dohody o evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederace. Zároveň se upouští od prokazování totožnosti řidičským průkazem, protože matriční úřady ani ověřující úřady nemají přístup do evidence řidičských průkazů, a nemohou proto vyhodnotit platnost předkládaného řidičského průkazu.

Změna zákona o správních poplatcích mění poplatek za změnu příjmení, za vydání povolení vstoupit do registrovaného partnerství mimo stanovenou dobu a místo.

Došlo k doplnění změny poplatku za ověření podpisu tak, aby pokrýval i nově zavedenou možnost úředního ověření elektronického podpisu, takzvanou legalizací.

Dostáváme se do druhé oblasti předloženého tisku. Jedná se o zcela novou úpravu, kdy je s odloženou účinností navržena zásadní změna zavedení matričního informačního systému. Jedná se o agendový informační systém veřejné správy, jehož správcem bude Ministerstvo vnitra, který by měl fungovat od 1. ledna 2027. V návrhu jsou specifikovány struktura a obsah matričního informačního systému, vymezena je zde nová role vybraných zastupitelských úřadů České republiky při výkonu matriční agendy a upraven je postup pro vydávání matričních dokladů a poskytování údajů z matričního informačního systému.

Návrh zákona bude představovat významný milník v práci matričních úřadů. Při elektronickém pořizování zápisu budou odpovídající údaje o fyzické osobě předvyplněny údaji ze státních evidencí, nebude tak nutné opakovaně předepisovat již existující údaje, například o rodičích narozeného dítěte. Matriční úřady budou mít prostřednictvím matričního informačního systému k dispozici elektronické údaje zapsané libovolným matričním úřadem na území České republiky a u matričních událostí, které nastanou po spuštění matričního informačního systému, bude k dispozici i kompletní historie zápisu. Zautomatizují se plnění oznamovacích povinností, které jsou navázány na výkon matriční činnosti. Ministerstvo vnitra jako gestor této agendy matrik získá možnost čerpání statistických údajů. Může tak optimalizovat výkon státní správy nebo lépe cílit kontrolní činnost.

Z pohledu občana již nebude nutné předkládat množství dokladů matričnímu úřadu, který je získá na základě prokázání totožnosti žadatele ze státních evidencí. Matriční agenda bude přiblížena občanovi prostřednictvím rušení místní příslušnosti u některých matričních skutečností.

Za důležité při této digitalizaci považuji skutečnost, že je těm, kteří chtějí nebo nemohou, ponechána možnost osobní či listinné formy jejich vyřízení.

Od roku 2006 mají matriční úřady povinnost vést matriční záznamy za pomoci výpočetní techniky, což činí prostřednictvím cirka dvaceti různých softwarových řešení a data jsou vedena v různých formátech. Aby elektronicky vedené matriční údaje mohly být přeneseny od matričních úřadů do matričního informačního systému, musí být systémy matričních úřadů upraveny tak, aby byly schopny sdílet matriční údaje v jednotném formátu. Teprve poté mohou být údaje postupně přeneseny do centrálního úložiště matričního informačního systému.

Jednotný formát dat a další technické detaily matričního informačního systému stanoví národní standard pro elektronické vedení matriky, který zveřejní Ministerstvo vnitra. Účinnost ustanovení o vydání národního standardu je předsunuta před účinností ustanovení o matričním informačním systému, aby byl dostatek času na migraci dat do centrálního úložiště. Národní standard bude též upravovat harmonogram předávání údajů matričními úřady do centrálního úložiště matričního informačního systému v období let 2025 a 2026. Matrika se od roku 2027 tedy bude vést souběžně, a to v listinné podobě v matričních knihách a v elektronické podobě v matričním informačním systému.

Zavedení matričního informačního systému usnadní výměnu informací mezi matričními úřady navzájem i s ostatními informačními systémy a urychlí oznamovací povinnost matrik. Díky tomu bude možné omezit místní příslušnost matričních úřadů a ve vymezených případech bude umožněno úplné elektronické podání, například prohlášení o užívání jména v jiném tvaru, žádost o vydání osvědčení pro uzavření církevního sňatku nebo žádost o doslovný výpis z matriční knihy. To jistě přiblíží služby občanům. Občan bude moci po prokázání své elektronické identity podat elektronickou žádost, například přes Portál občana.

Právo k editaci údajů tohoto systému má matriční úřad, který k dané matriční události vede rukopisně vedenou matriční knihu. Ostatní matriční úřady mají mít možnost náhledu na údaje k této matriční události. Po technické stránce bude přístup do systému postaven na softwarovém řešení v tenkém klientu, což je typický webový prohlížeč. Je o krok správným směrem.

Problematické ale je, že předložená důvodová zpráva se sice dopodrobna zabývá náklady zastupitelských úřadů, u nákladů cca 1270 matrik na našem území, které ponesou obce, však mlčí nebo mlží. Více tedy k nákladům. Důvodová zpráva uvádí, že v souvislosti se stanovením jednotného formátu matričních údajů, vedených s pomocí výpočetní techniky národním standardem, se předpokládá, že úprava stávajících systémů není příliš náročná a je proveditelná v rámci smluv o údržbě s dodavateli, pokud obsahují ujednání o bezplatné úpravě systému v důsledku legislativní změny. Naše zkušenost z obcí je však opačná. Například v případě spisové služby nastavení API rozhraní stálo u dodavatele našeho modulu Matrika 58 000 korun. Platili jsme propojení s několika dalšími různými systémy od různých dodavatelů, a to z obou stran. Celkové náklady u převodu dat z naší strany, tedy ze strany měst, v tuto chvíli neumíme odhadnout. Náklady na migraci dat na straně MIS jsou uvedeny v důvodové správě.

Za důležité považuji dále to, že matrikářkám přibude navíc povinnost digitalizovat analogové matriční zápisy, tedy ty, které vznikly před 1. lednem 2006. Kdy a jak to při své současné náročné práci budou dělat a zvládat, je jedna velká otázka.

V souvislosti s navrženým zavedením matričního informačního systému se dále navrhuje změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení a zákona o státní statistické službě. Když pomineme matriční informační systém, většina ostatních navrhovaných změn právní úpravy, jako je například registrované partnerství, užívání jmen po nabytí státního občanství, kontrola výkonu přenesené působnosti pravomoci zastupitelských úřadů ČR, neklade žádné enormní nároky na stávající matriky na našem území.

Domnívám se, že přechod na centrální informační systém je správný, ne-li nezbytný. Samotný proces však bude dlouhý a náročný personálně i finančně. Digitalizace nutně nemusí na počátku vést na úřadech ke zjednodušení práce, ba právě naopak. Příprava na nový systém by měla být založena na kvalitním zpracování podzákonných právních norem a v návaznosti na to na kvalitním proškolení příslušných zaměstnanců.

Centrální informační systém si vyžádá investice do informačních technologií, nákup techniky a systém bude nutné napojit na jednotlivé agendové systémy obcí, tedy například na spisovou službu a ekonomický systém. I proto je nutné počítat s dostatečným časem na přípravu, a vítám tudíž odloženou účinnost této úpravy od 1. ledna 2027.

V závěru doporučuji návrh propustit do druhého čtení, avšak upravit pozměňovacími návrhy některé podrobnosti, například modifikovat zmíněnou povinnost matričních úřadů zajistit bezplatně tlumočníky pro osoby neslyšící, němé a hluchoslepé, případně obcím a městům, které provozují matriky, dát k dispozici nástroj, kde by tyto tlumočníky mohly kontaktovat. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. S faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Vojtěch Munzar. Jenom avizuji, že ve 13.45 budu přerušovat a máme pevně zařazené volební body. Prosím, pane poslanče.

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já jsem velmi bedlivě poslouchal pana kolegu, vaším prostřednictvím. Mne zaujala ta technická část, kde on varoval před určitými riziky. Já bych v tomhle chtěl podpořit Ministerstvo vnitra a ministra vnitra, protože jednotný matriční informační systém je určitě důležitým základem pro digitalizaci státu a pro nové služby. Je jasné, že každá taková věc v jakémkoliv oboru, nejenom ve státní správě, ale i v soukromé sféře, pokud někdo přechází na digitalizaci, tak si to jistě vyžádá určité personální a finanční kapacity, a všichni víme, že to nebude ze dne na den. Nicméně ten výsledný efekt, to, že si my budeme moci získávat rodné listy, oddací listy i prostřednictvím elektronického přístupu, je určitě velmi záhodný. Proto rozumím tomu, té vaší obavě. Nicméně se domnívám, že bez digitalizace, a to nejenom v tomto případě, se do budoucna neobejdeme.

Mám - možná bych s tím spojil jednu otázku. Když jsem poslouchal na začátku pana ministra, on tady právě hovořil o té digitalizaci - předpokládám, že to tak bude, přesto se chci ujistit: bude možnost i přístupu přes czechpointy pro občany? Děkuju.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Eviduji další faktickou poznámku, paní poslankyně Helena Válková. Prosím.

Poslankyně Helena Válková: Děkuji, pane místopředsedo. Milé kolegyně, milí kolegové, já jsem také bedlivě poslouchala, a myslím si, že rozbor, který tady byl od opozičního poslance, byl v zásadě pozitivní. Já jsem tam tedy neshledala žádnou kritiku digitalizace, naopak podporu digitalizace, pouze dotaz, respektive určitou kritickou poznámku. Pravda, proč tam není rozvedená ta položka nákladová konkrétněji? Kolik ta digitalizace bude stát?

Já jsem ale svoji faktickou poznámku chtěla směřovat trošku někam jinam, ale ono to s tím úzce souvisí. My jsme byli minulý týden s parlamentní delegací v Portugalsku a tam jsme navštívili kromě jiného Ministerstvo spravedlnosti, které tam má na starosti digitalizaci. A jsem ráda, že mám možnost to teď říct na mikrofon, podařilo se jim získat nemalou částku do konce roku 2026 na digitalizaci, která zahrnuje ale některé agendy, které u nás má v gesci právě Ministerstvo vnitra, 300 milionů eur. 300 milionů eur! Nepřeslechli jste se. Takže ta digitalizace, která také tam zahrnuje kromě jiného, kromě klasických soudních agend i matriční, což u nás je v gesci Ministerstva vnitra, je tam velice dobře naplánovaná. Doporučuju i koordinaci - ne koordinaci, součinnost nebo minimálně výměnu informací a zkušeností s portugalským Ministerstvem spravedlnosti.

V každém případě také se připojuji k požadavku, aby nám bylo v rámci projednávání tohoto tisku ještě více konkrétněji vyčísleno, kolik u nás a z jakých prostředků ta digitalizace, kterou také velmi vítám...

Jinak obecně ten návrh zákona je dobře napsaný, četla jsem ho, podporuji ho. Rozhodně tady ta legislativa Ministerstva vnitra znovu ukázala, jak je kvalitní, ale rozhodně tam chybí vyčíslení těch nákladů, to beru jako jediný v podstatě nedostatek. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, paní poslankyně, a nyní pan poslanec Jiří Navrátil, řádně přihlášený. Prosím, máte slovo.

Poslanec Jiří Navrátil: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já už to nechci nijak prodlužovat, protože nás čekají opravdu ještě důležité volební body. Já bych na tomto místě chtěl poděkovat panu ministrovi a zároveň celé vládě za to, že opravdu dochází konečně k naplňování i vládního prohlášení ve věci postupného narovnávání u práv občanů, lidí, kteří se rozhodli vstoupit do registrovaného partnerství. Registrované partnerství tady máme od 1. července roku 2006. Za sedmnáct let se v podstatě v něm vůbec nic nezměnilo. Sedmnáct let jsme se drželi v pravidlech, že lidé, kteří chtějí vstoupit do registrovaného partnerství, mají právo pouze na čtrnácti vyjmenovaných matrikách. Já tedy děkuju za to, že díky této novele bude umožněno vstoupit na více jak 1230 matričních úřadech v obcích, které mají matriku, a nebudeme odkazováni na to, jít pouze do krajských měst. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji a ptám se, zda někdo další? Prosím, pane ministře, máte slovo.

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuji, pane místopředsedo. Nechci zneužívat toho závěrečného slova, aby případně byla možnost reagovat ještě na mé vystoupení, byť nepředpokládám, že debatu nějakým zásadním způsobem prodloužím. Já bych chtěl pouze reagovat na několik velmi konkrétních dotazů, které tady padly.

Pan kolega Munzar: ty žádosti se budou podávat přes Portál občana, přes něj bude možné ty věci rovnou řešit, takže ta možnost bude velmi jednoduchá, prostě synchronizován nebo pardon, to znamená shrnutí veškerých digitálních služeb do Portálu občana, přehledné služby, kterou stát poskytuje, je určitě žádoucí.

K těm nákladům ještě pro paní kolegyni: celkový plánovaný rozpočet projektu je 364,5 milionu korun, přičemž 66 % ze způsobilých výdajů bude financováno z IROPu, období 2021, 2027. Zbylá část nákladů bude hrazena ze státního rozpočtu. Mám tady i jednotlivě ty položky detailně uvedeny, ale myslím si, že pro přehled to stačí. Samozřejmě, a to reaguji a přiznávám u pana kolegy jeho připomínku, že náklady obcí nelze v téhle chvíli úplně odhadnout. Má pravdu. V téhle chvíli to skutečně přesně odhadnout nejde, protože záleží také na tom, jaký elektronický systém ta která daná obec používá. S tím samozřejmě budou spojeny i potenciální náklady.

Co se týká toho stavu zajistit tlumočníka jako povinnost obce, nicméně i nadále tady zůstává možnost, a to byla připomínka paní zmocněnkyně vlády pro lidská práva, aby si klient daného tlumočníka, kterého využívá skrze některou sociální službu, využívá ho často, má s ním nějaké zkušenosti, aby si ho mohl i v tomto případě on sám přivést. Jinak matriční úřady budou vycházet ze seznamu soudních tlumočníků ze znakové řeči, které jsou zapsány pro tento obor. Využívají je soudy, stejně tak dostanou i obce přístup k těmto seznamům, a nemyslím si, že je to tak častý případ, abych nějakým způsobem - rozhodně se nechci dotýkat práv těchto lidí - ale aby se nepovedlo na specifický matriční úkon sehnat zapsaného tlumočníka do znakové řeči.

To jsou asi ty nejdůležitější připomínky, které se tady ukazovaly. Děkuju za obecnou podporu tomuto zákonnému návrhu. Pokud jste dobře poslouchal, prostřednictvím pana místopředsedy, pane kolego, já jsem na začátku uvedl, že to byl proces započatý už bývalou vládou, a tady se ukazuje, že rozumné věci nemusí mít politické zabarvení. A já zrovna doufám, že tento zákon, který přichází s digitalizací, k čemuž jsme se všichni zavázali, a přichází přiblížení matričních úřadů občanům, k čemuž jsme se také všichni zavázali, takže by zrovna nemusel být nějak problematický. Na debatu ve druhém čtení i na výborech jsem samozřejmě připraven. Děkuju.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane ministře, a ptám se, zda někdo další se ještě hlásí do rozpravy? Žádnou přihlášku nevidím. Je-li tomu tak, končím obecnou rozpravu.

Chci se zeptat pana ministra, paní zpravodajky, zda chcete závěrečné slovo? Není tomu tak.

Nyní se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání a nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj jako výboru garančnímu. Chci se zeptat, zda někdo navrhuje k přikázání jinému výboru jako garančnímu výboru? Žádnou přihlášku nevidím. V tom případě přistoupíme k hlasování.

Přečtu, o čem hlasujeme: Kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj jako garančnímu výboru?

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 135, přihlášeno je 164 poslankyň a poslanců, pro 106, proti nikdo. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj jako garančnímu výboru.

Ptám se, zda jsou návrhy na přikázání jinému výboru nebo jiným výborům k projednání, protože organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru. Prosím, paní poslankyně Válková, váš návrh.

Poslankyně Helena Válková: Děkuji. Já si myslím, že je tam problematika občanskoprávní a že bychom měli rozhodně se tím zabývat, alespoň řekněme krátce, v ústavně-právním výboru, a navrhuji tedy ještě projednání v ústavně-právním výboru. Právě to souhlasné prohlášení otcovství je myslím otázka, která by se ještě měla diskutovat. Jsem sice pro tu úpravu, ale chtělo by to ještě probrat v ústavně-právním výboru. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji, váš návrh jsem si zapsal.

Ptám se, zda jsou ještě návrhy na přikázání dalšímu výboru nebo výborům? Nevidím, v tom případě dám hlasovat.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo souhlasí s přikázáním projednání tohoto tisku ústavně-právnímu výboru, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je pro? Kdo je proti?

Je to hlasování s pořadovým číslem 136, přihlášeno je 168 poslankyň a poslanců, pro návrh 70, proti 1. S tímto návrhem jsme nevyslovili souhlas.

Žádné další jiné návrhy nezazněly. V tom případě vám děkuji a končím projednávání tohoto tisku.

Přečtu omluvy: od 12 do 13 hodin z pracovních důvodů se omlouvá pan poslanec Ondřej Benešík a od 12 do 13.45 z pracovních důvodů se omlouvá pan ministr Martin Kupka.

Otevírám další návrh zákona a tím je

Aktualizováno 6. 11. 2023 v 15:58.