(pokračuje Jan Skopeček)

25.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb.,
o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů,
a zákon č. 286/2022 Sb., kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb.,
o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 444/ - prvé čtení podle § 90 odst. 2

Upozorňuji, že je navrženo, abychom s návrhem zákona vyslovili souhlas již v prvém čtení. Z pověření vlády předložený návrh uvede ministr financí Zbyněk Stanjura. Pane ministře, prosím, máte slovo. (Silný hluk v sále.)

Vás poprosím, abyste se ztišili tak, aby pan ministr mohl svůj bod uvést.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura Hezké odpoledne, vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové. Velmi stručně odůvodním tuto jednoduchou novelu. Připomenu, že jsme v loňském roce jako reakci na dočasně zvýšené ceny pohonných hmot snížili spotřební daň na motorovou naftu a natural po dobu čtyř měsíců. Poté jsme jako obě komory Parlamentu rozhodli, že u nafty prodloužíme toto snížení spotřební daně do konce roku 2023. Naštěstí vývoj cen na světových trzích, ať už ropy nebo ropných produktů, je velmi příznivý. V této chvíli vidíme, jak nízké jsou koncové ceny motorové nafty. Současně vidíme, jak velký rozdíl je na litru mezi motorovou naftou a benzinem Natural 95, takže vláda vyhodnotila, že v této chvíli není potřeba tuto komoditu podporovat z veřejných zdrojů, z peněz daňových poplatníků. Navrhuje, abychom se vrátili k původní výši spotřební daně na motorovou naftu.

Protože ten návrh je vlastně jednoduchý a přináší potenciálně vysoké příjmy do státního rozpočtu - odhad je 800 milionů korun za jeden kalendářní měsíc - tak jsme navrhli, abychom to schválili již v prvém čtení, a současně aby účinný a platný ten zákon byl prvního (dne?) měsíce po měsíci, ve kterém vyjde ve Sbírce zákonů.

Dostal jsem informaci, že opozice chce vetovat projednání tohoto návrhu v prvém čtení. Osobně chci říct, že nechápu proč, kromě toho, že nechce, aby byly zvýšeny příjmy do státního rozpočtu v letošním roce. To je sice legitimní, ale nepřipadá mi to úplně rozumné, protože v tomto případě se skutečně jedná o datum účinnosti. Když se podíváte do jednacího řádu, kromě toho, že opozice má dostatek prostoru, aby to případně zkritizovala a hlasovala proti, současně v souladu s jednacím řádem může navrhnout i v devadesátce jiný návrh účinnosti, než navrhuje vláda. Takže já to sice respektuji, pokud to veto vznesete, ale neumím si představit jiný návrh, který můžete případně přinést v druhém čtení, než jinou účinnost, případně jinou výši daně, pravděpodobně vyšší, než je ta, na které se chceme vrátit. Já bych vás chtěl ještě požádat, abyste to zvážili, pokud chcete jinou účinnost, dříve než 1. 1. letošního roku nebo později, aby ta výjimka platila déle než 1. 1. 2024, máte na to prostor v rámci projednávání podle § 90, odst. 2. Pokud ne a chcete být proti a nechcete (nesrozumitelné) ten termín, tak jistě budete mít dostatek prostoru, abyste tady od řečnického pultu řekli důvody, proč jste proti, a pak hlasovali proti. Jinak to zdržení si řekněme, jeden kalendářní měsíc - 800 milionů příjmů do státního rozpočtu a do SFDI. Já vím, že je to sdílená daň, to všichni víme, ale tak celkově je to 800 milionů pro veřejné rozpočty včetně rozpočtu SFDI. Děkuju, pane místopředsedo, to je celé úvodní slovo.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ano, děkuji a nyní prosím, aby se slova ujala zpravodajka pro prvé čtení, paní poslankyně Hana Naiclerová.

 

Poslankyně Hana Naiclerová: Děkuji za slovo, pane předsedající, vážený pane ministře, vážení kolegové, k tomu, co říkal pan ministr, jen stručně shrnu vývoj úpravy spotřební daně v loňském roce. Nejdříve došlo ke snížení zákonem č.131/2022 Sb. 11. května 2022 a tímto zákonem došlo ke snížení spotřební daně z motorové nafty o korunu padesát na litr v období od 1. června do 30. září 2022. Důvodem této novely byla snaha o zmírnění dopadů energetické krize v oblasti cen pohonných hmot vyvolané invazí ozbrojených sil Ruské federace na území Ukrajiny na podnikatelské subjekty i občany České republiky. Tento zákon tedy byl schválen na jaře 2022 a toto snížení spotřební daně bylo účinné do konce září 2022. Poté jsme schválili zákon č. 286/2022 Sb., kterým došlo k prodloužení účinnosti stávající snížené sazby z motorové nafty ve výši 8 450 korun za 1 000 litrů do konce roku 2023. Pokud bychom tento zákon neschválili, od 1. října 2022 by tehdy došlo automaticky ke zvýšení daně z nafty. Jak všichni jistě vnímáme, důvody snížení této daně pominuly, ceny nafty jsou jedny z nejnižších v zemích EU. Návrh zákona vrací sazbu spotřební daně z motorové nafty na původní výši.

Účinnost zákona se navrhuje od prvního dne prvního kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení. Pokud bychom tento zákon neschválili, stejně dojde k navýšení automaticky od 1. 1. 2024. Cílem návrhu však je, aby k tomu došlo co nejdříve, jak už jste bylo řečeno, ušetřili bychom takto asi 4,5 miliardy. Vláda tímto navrhuje se zákonem vyslovit souhlas již v prvním čtení. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji, paní zpravodajko, dobré odpoledne, otevírám obecnou rozpravu a do obecné rozpravy je přihlášen pan poslanec Kolovratník. Pane poslanče, prosím.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Dobrý den, děkuji za slovo, paní předsedající, dobré odpoledne kolegyně, kolegové. Já teď rád přednesu naše opoziční stanovisko tady k tomu zákonu. Jsme domluveni, že k té samotné devadesátce, k té žádosti vás jako předkladatele, pane ministře nebo předkladatelé, páni kolegové, zástupci vlády, se vyjádří za náš klub paní předsedkyně Schillerová, ale já budu hovořit o tom, o důvodech, proč s tím návrhem nemůžeme souznít, proč s ním nesouzníme a proč si myslím, že to není dobré rozhodnutí v těchto dnech.

Na úvod svého vystoupení si dovolím vypůjčit citaci, nebo tady zopakuji a budu citovat pana ministra Stanjuru z loňského podzimu, kde bylo veřejně řečeno a argumentováno, proč se ta koruna padesát na litr zaváděla - pardon, nebylo to z loňského podzimu, bylo to z loňského roku, z období možná jarního, upřesňuji, tedy z této doby: "Chceme tím pomoci hlavně českým autodopravcům, kteří jezdí primárně právě na naftu, aby byli zejména v příhraničních oblastech více konkurenceschopní. Většina okolních zemí totiž aplikuje minimální sazbu spotřební daně danou evropskou směrnicí. Při započtení DPH se přitom snížení spotřební daně o korunu padesát může promítnout do konečných cen pro řidiče až o korunu osmdesát na litr. Právě o tolik by od října vzrostly ceny na čerpacích stanicích, kdybychom sníženou daň neprodloužili," argumentoval v loňském roce ministr financí Zbyněk Stanjura.

To, co tady pan ministr v tom krátkém úvodním slově přednesl, může mít určité ratio. Určitě nebudu zpochybňovat jasná čísla, daná fakta, že cena nafty opravdu spadla v tomto období, v posledních týdnech tak dolů, že je výrazně levná, je konkurenceschopná jak pro naše autodopravce, tak dejme tomu zajímavá cenově pro tranzitující dopravce, kteří Českou republikou projíždějí, a nemusí tedy spekulovat na cenu, jestli si ji koupí někde v okolních zemích a Českem projedou, jak se to stávalo v minulosti, nebo jestli si ji koupí u nás.

Máme ale dva nebo aspoň já za sebe vidím dva základní argumenty, které jsou prostě problematické. Asi ten hlavní je předvídatelnost právního prostředí a předvídatelnost parametrů, hranic hřiště, na kterém hrajeme. Tady padl argument, že každý týden nebo měsíc, o který budeme tu změnu prodlužovat, ať to tady řekneme, že připravujeme státní rozpočet o 800 milionů korun. No jo, ale s těmi 800 miliony korun každý měsíc pracovali a počítali, pane ministře, nejen řidiči, kteří jezdí, tankují možná jednou měsíčně, není to pro ně tak zásadní, ale přece s těmi penězi počítají podnikatelé, dopravci a budu mluvit hlavně o té dopravě veřejné, o veřejné dopravě pro cestující, pro občany. Mohou to být autobusoví dopravci, které si objednávají kraje, kteří mají své kalkulace cenové udělané právě na to období, které bylo tedy vámi, vaší vládou predikováno až do 30. prosince 2023. Stejně tak to mohou být dopravci na železnici.

Jenom pro zajímavost, já jsem se díval, je to prosím ilustrační číslo, pouze České dráhy v osobní dopravě, nezahrnuji tedy do toho ty další, o něco menší a výrazně menší soukromé dopravce, jenom České dráhy nakoupí ročně zhruba 46 milionů litrů nafty. Takováto změna, kde tedy argumentujete přínosem pro státní rozpočet, je nějakých 70 milionů korun. Dobře, můžeme říct, že to je ročně a že kdybych to vydělil dvanácti, to vychází nějakých 5,7, možná 6 milionů korun měsíčně jenom u Českých drah, ale je to jeden z mnoha příkladů, jeden z mnoha ilustračních příkladů, a s těmi čísly bych mohl pokračovat dál. Dopravní podniky v České republice, to jejich sdružení - a teď se omlouvám, nemám přesný počet, tuším, že jich je asi dvanáct - tak průměr nákupu té nafty, motorové nafty u všech dopravních podniků v České republice, kde víme, že stoprocentními matkami - majiteli, zřizovateli - jsou obce, města, tam ta čísla jsou podobná, opět to vychází plus minus na nějakých 60 milionů korun za rok, možná malinko, malilinko menší, kolem 5 milionů korun měsíčně bude to zdražení, které se promítne do veřejné dopravy. Logicky města na to nepřispějí, není asi prostor na to, dávat jim více peněz v této době, když mají samy zvýšené náklady, asi ani dopravní podniky nebudou mít prostor pro další zvyšování nebo zdražování jízdného, to znamená, zůstane to v uvozovkách nanic. Na tohle chci upozornit. Rozumím vaší snaze, tomu argumentu, chuti zrychlit to, mít těch alespoň 800 milionů korun co nejdříve, ale upozorňuji, že ty náklady - vím, že podobných příběhů můžete slyšet spoustu, dalších a dalších v jiných oblastech ekonomického života, ale ve veřejné dopravě prostě takhle to je. A jsou to peníze, o které připravujete veřejnou dopravu, jak dráhy, železniční dopravce, tak dopravní podniky.

A možná ještě rychlá citace nebo několik krátkých argumentů od ČESMADu, tedy od nákladních dopravců na silnici. Kdybychom tady teď mohli rozvést debatu, že chceme přece, aby nákladní doprava šla spíše na železnici než na silnice, ale přece i u nich je to podobné. V cenách nafty jsou na tom, jsme na tom teď podobně jako okolní zahraniční země. Pokud se podíváte do statistik, do výkazů, do ekonomických výkazů dopravců ČESMADu, tedy silničních nákladních dopravců, v loňském roce byli úspěšnější v mezinárodních tendrech, mají větší výkony v kamionové dopravě, a opět mají nastavené smlouvy, vysoutěžené smlouvy, často je to v soukromém sektoru, abych nemluvil jen o tom veřejném, postavené právě na nějakou cenotvorbu, včetně té koruny padesát, spotřební daně, kterou teď vlastně uprostřed běhu najednou chcete vrátit zpátky.

A asi poslední argument, a to bude na vás, pane ministře, možná i otázka a budu prosit o odpověď. Teď je ta nafta dole. Všichni si přejeme, aby byla, aby to zůstalo. Ale vzpomeňme si na loňský rok. Co když se to v září nebo říjnu změní? Já vím, že to je hypotetická otázka, ale co když se to v září, v říjnu nebo v listopadu změní a zase bude stát třeba 45 nebo 50 korun? Přijde vláda zase pak s rychlým opatřením a zase tu spotřebku snížíte zpátky o korunu padesát? Asi mi rozumíte, kam tím mířím. Takhle ad hoc z měsíce na měsíc to zkrátka podle našeho názoru není dobré, uvážlivé a i seriózní rozhodování vůči partnerům, kteří s tím pak pracují. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Já také děkuji a vaše vystoupení vyvolalo tři faktické poznámky. Jako první paní poslankyně Zajíčková, ale paní poslankyni nevidím. Pak pan ministr Stanjura. Prosím, pane ministře, s faktickou dvě minuty. Prosím.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura Martin Kolovratník by mluvil pravdu, kdyby cena byla konstantní. Nebo mi chce vážně tvrdit, když mluvil o veřejné dopravě, že ty smlouvy se každý týden aktualizují mezi kraji a dopravci? Tak si najděte, pane poslanče, na internetu třeba, jaká byla průměrná cena nafty v prosinci loňského roku - 37,93 a dneska je 31,38. Šest padesát! Zlevnili to dopravci pro kraje, když je to 6 korun dolů? Promítli tyto změny ceny do dodatků smluv a řekli, teď už je o 6 korun na litr méně, my po vás nechceme tolik? I když tam dáme tu korunu osmdesát, pořád to bude o čtyři padesát méně na litr než v okamžiku, kdy vyjednávali smlouvy. Tak co to je za příběh? To nemůže být jenom jednosměrka: když to je nahoru, zvyšuji smlouvy, když to jde dolů, tak si to nechávám! Takhle se chovají naše kraje? Nepožadují tu slevu? Pokud ne, tak ty podniky mají dostatek prostoru díky příznivému vývoji ceny.

Na rozdíl od vás se nefotím u čerpacích stanic, když jsou nízké ceny. To nebyli poslanci z vládní strany, kteří se fotili. Nevím, proč se dneska nefotíte a neříkáte: Podívejte se, ty ceny jsou dole! Pamatujete si? Myslím, že to bylo vlastně vaše hnutí, kde jste se fotili.

Chcete zpochybnit, že je to o 6 korun méně? Je to promítnuto v těch cenách? Je to promítnuto v těch cenách, co vysoutěžili, ať v soukromém, nebo ve veřejném sektoru, tento pozitivní vývoj cen? Nebo to jde všechno na úkor marží a my si tady říkáme, že koruna osmdesát je hrozná? Byla by to pravda, kdyby cena byla pořád stejná. Kdyby cena byla pořád stejná, tak jsme s tímto návrhem nepřišli. Vy chcete, aby to od 1. ledna příštího roku platilo dál, ta úleva? Pokud ano, je to legitimní.

Taková ta hypotetická otázka, co se stane, když to bude v říjnu 40, 45, 50? Škoda, že jste neřekl 100, jako někteří říkali loni. Dobře, a co se stane, když to bude příští rok v únoru? (Předsedající: Čas, pane ministře.) Když nezměníme zákon, tak to stejně 1. ledna jde nahoru. (Potlesk poslanců ODS.)

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Další s faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Hrnčíř. Pane poslanče, prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Jan Hrnčíř: Děkuji za slovo, vážená paní předsedající. Já bych se chtěl vyjádřit tady k tomu, co tady zaznělo. Ano, ceny nafty jsou na nejnižší úrovni, dostaly se níž, než bylo před konfliktem na Ukrajině. Je to právě díky tomu, že se snížila spotřební daň z nafty, je to i díky silné koruně a konečně se nám podařilo srovnat úroveň sazby spotřební daně tak, jak je v Polsku, Slovensku nebo Maďarsku. Dokonce mezinárodní přepravci zahrnuli do tankovacích plánů právě Českou republiku, kde opravdu ty kamiony, které ve velkém brázdí po České republice, jak všichni víme, začaly tankovat u nás. Možná by bylo lepší, kdyby se vláda postarala o to, aby ty kamiony nejezdily tak přetížené, jak jezdí, a neničily nám tolik silnice. Možná ty pokuty, pokud by skutečně prováděli tu kontrolu řádně, tak by možná převýšily i to, co na té spotřební dani nám teď podle úst pana ministra Stanjury chybí. Možná by to byla lepší cesta a rozhodně nechceme tu spotřební daň zvyšovat. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji za dodržení času a dále je přihlášen pan poslanec Lochman. Pane poslanče, prosím.

 

Poslanec Ondřej Lochman: Děkuji, vážená paní předsedající. Vážení kolegové, vážené kolegyně, já si říkám, kam ten populismus může ještě zajít, pane kolego Kolovratníku. Já jsem se díval na to, kolik nám stála nafta, když jsme zaváděli toto opatření: 48 osm korun, 48 korun v tu chvíli. Teď je na 30, 31 podle Kurzů.cz. Jenom abychom věděli, a to jsme v průměru. A koruna padesát je na litr to, co přináší právě snížená spotřební daň.

Já jsem chvilku přemýšlel, protože oba se pohybujeme v dopravě, jestli jste tady za občany, za daňové poplatníky, nebo jestli tady mluvíte za ČESMAD, za dopravce, kteří prostě si na tom dělají mnohem větší marži. A jak už zde bylo řečeno, ano, oni nezlevnili jednotlivé služby, ač mají dneska, jestli se na to dobře dívám, o 17 korun levnější naftu, než měli 1. 7. minulého roku. A vy jste tu říkal, že s čím počítali, my jim to teď bereme. Jak s tím mohli počítat? Přece cena nafty se mění. Na začátku roku byla cena průměrná nafty 37,20, teď je 32, pod 32 korunami. Takže s čím počítali ti dopravci? S 37, nebo s 32? Když nyní tu daň změníme, tak to bude na - pokud ta koruna a půl na tom trhu platí - 33,50 na naftě, takže stále ta cena bude výrazně níž. Mimochodem, v červnu roku 2021 byla cena 31,50, takže my jsme na červnu 2021 po té celé inflaci, kterou jsme tady měli!

Takže já bych opravdu chtěl říct, že jestli máme platit od daňových poplatníků peníze, a je to 800 milionů, téměř miliarda měsíčně, tak to přece nedává smysl. Potom je akorát dáváme cizím kamionům, které projedou republikou, a cizím dopravcům! (Potlesk zprava.)

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Tak děkuji také za dodržení času. Dále s faktickou poznámkou je pan poslanec Kolovratník a připraví se pan poslanec Kobza. Pane poslanče, prosím.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Prosím, fakt už nás přestaňte nálepkovat s tím populismem a podobně. Není to žádný populismus, pane kolego! A pokud tady zazněl argument, že nezlevnili ti či oni - no, nezlevnili, protože jste je nechali vyhladovět v loňském roce, protože ty ceny byly tak vysoko! Proto jsme se třeba někdy fotili u těch totemů a snažili se poukázat na to, že jste zkrátka nebyli schopni s těmi cenami v loňském roce něco dělat a že řada z těch, kterých se to týkalo, ať jsme tedy v dopravě soukromé, nebo veřejné, zkrátka jeli úplně na hranu, že si třeba sebrali ze svého rozpočtu, ze svých rozpočtů peníze, které měli stranou na investice, a tak dál a tak dál. Tak nás prosím nenálepkujte! Je to náš legitimní názor, že zkrátka měníte pravidla v půlce hry, najednou v půlce roku. To za prvé.

A za druhé už jsem odpověděl i panu poslanci, panu ministru Stanjurovi na to focení. Ať jsme tedy korektní u těch krajů. Uznávám, že to může být někde napůl mezi námi v té argumentaci. Oba dva nebo většina z nás dobře víme, že existují takzvané brutto smlouvy a netto smlouvy. V prvním případě dopravce má vlastně hrazeny jenom náklady, nemá žádný zisk, pak je to na mé straně, jde to tedy za objednavatelem, což je většinou kraj, i tedy větší ztráta, a máte pravdu, že u netto smlouvy se to nemusí týkat samosprávy. Ale tím asi tady zdržovat nemusíme. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji a nyní je přihlášen pan poslanec Kobza, připraví se pan ministr Stanjura, následován panem poslancem Lochmanem. Pane poslanče, prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Jiří Kobza: Děkuji, paní místopředsedkyně. Já se budu snažit, vážené kolegyně, vážení kolegové, být velmi stručný. Já bych jenom chtěl připomenout jistého pana Laffera, který definoval souvislost mezi zvyšováním daní a výnosností daní, že od určitého zvyšování daní ty daně začnou prostě klesat v absolutních číslech, ta výnosnost. Koneckonců aféra s takzvanou windfall tax to ukazuje docela zdařile. A já si myslím, že zvyšování daní není cesta, právě naopak. My bychom měli ty daně snižovat! Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji a nyní je na řadě pan ministr. Prosím, pane ministře, vaše dvě minuty.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura Kdybych chtěl odlehčit to předchozí vystoupení, tak aféra podle pana Laffera.

Ale Martin Kolovratník neodpověděl na to podstatné. On argumentoval tím, že to je ze dne na den. Snížili jsme daň ze dne na den? Nebo se na to musel někdo připravovat? Snížili jsme ze dne na den. Mělo to být do 30. září. S čím počítali dopravci? Kdy jsme to prodloužili? Měsíce před 30. září, nebo ze dne na den? Ze dne na den na konci září. To znamená, to je ta nerovnoměrnost, dolů to jde ze dne na den, to jde, nahoru to nejde. Když se pohne cena ropy o dva centy, tak se to okamžitě projeví na ceně, protože stoupá cena ropy, když klesá cena ropy, tak slyšíme argument: to musíme pomalu promítnout, máme nakoupené zásoby. Nikdy nemají zásoby v okamžiku, když se zvyšuje cena ropy, vždycky jsou nakoupené zásoby v okamžiku, když se snižuje cena ropy.

A je to legitimní otázka, s čím počítali ti dopravci? S jakou cenou, když říkáte, že s 34 nepočítali? S čím počítali v těch plánech? Opravdu tady byly, četli jsme v prosinci nebo v listopadu odhady, že nafta bude stát v květnu 31,50? To je pozitivní překvapení. Když je to pozitivní překvapení, tak proč ho máme ještě dotovat? To je falešný argument.

Vy znáte nějakou dopravní společnost, která uzavřela smlouvu například s Pardubickým krajem nebo s městem Pardubice, která kalkulovala cenu na 32 korun včetně daně? To odpočteme, aby tam byla ta cena bez daně. Ano nebo ne? Já takovou společnost neznám. Tak neříkejte, když ta cena i po zvýšení daní bude nižší, než s čím kalkulovali, bude pořád nižší, že to je v neprospěch. Ano, bude nižší zisk, ale nemáme garantované ústavní právo na zisk. Když je zisk v pořádku - státe, ruce pryč, když je ztráta - státe, postarej se. A pak ještě slyším, že máme vysoké deficity. To nejde dohromady.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji za dodržení času. Dále na řadě pan poslanec Lochman. Pane poslanče, prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Ondřej Lochman: Děkuji. Nebojte se, budu se snažit to zkrátit. Já jenom, že tu od pana Kolovratníka zaznělo, že jsme nepomohli dopravcům v minulém roce. Tak já jenom, že cena byla na čtyřiceti osmi, po tom, co byla zavedena snížená spotřební daň, to padlo na 43 korun, nejprve tedy ta koruna a půl a potom následoval trend, a poslední kvartál v roce, kdy se pohybovala cena mezi 45 a 43 korunami, to potom skončilo na 37,7 v průměru. Takže pokud říkáte, že jsme jim nepomohli, tak tady něco nesedí, protože ta cena se snižovala a potom už jenom padala a padala.

A pak Kobza říkal, že bychom měli daně snižovat. To je fajn, ale já bych potom chtěl vědět, jak potom zaplatíme školy, školky, dopravní obslužnost a tak dále. A zajímalo by mě, když pan Kobza říká, že by se měly daně snižovat, kolikrát navrhl snížení spotřební daně v minulém volebním období nebo v tomto.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Posledním přihlášeným je pan poslanec Munzar s faktickou poznámkou. Pane poslanče, prosím.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji za slovo, paní předsedající. Já bych chtěl zareagovat na pana kolegu Kolovratníka, vaším prostřednictvím. Vlastně navážu na ta poslední slova, co říkal pan ministr. Každý dobrý hospodář musí počítat s tím, že někdy jsou roky dobré, bohaté a někdy jsou bohužel roky těžké a chudší, a v případě těch roků těžších a chudších, což byl minulý rok, nemůže očekávat, že za něj všechno převezme stát. Já si pamatuji, jak jsme my osobně společně diskutovali třeba v médiích o tom, jestli vláda dělá dost. Vy jste zpochybňovali vlastně snížení spotřební daně, říkali jste, že to je málo. Zapomíná se na to, že jsme třeba pomohli tím, že jsme odpustili část silniční daně, kterou jsme mohli odpustit, za malá osobní auta. Stát udělal v té chvíli to, co měl. Kdybychom šli vaší cestou, co jste nám radili, a šli cestou Maďarska, tak jsme tady měli nedostatek pohonných hmot. Teď od vás slyšíme, že zase koruna padesát je velký problém na spotřební dani, ale v tuto chvíli zase musíme myslet na zdraví veřejných financí a na to, co si stát může dovolit.

A jen poslední poznámka. Když slyším, jak je to třeba v zahraničí, tak si uvědomme, že třeba Německo, které jste nám dávali za příklad, o kolik snížilo spotřební daň, a to to snižovali z nižší základny, ji vrátili po třech měsících nazpátek.

Takže si myslím, že tady vláda držela velmi dlouho tuto sníženou daň. Uklidnily se ceny pohonných hmot, takže v tuto chvíli je zase čas myslet na veřejné rozpočty. Já jsem také zastáncem nízkých daní, také bych měl rád nižší daně, ale zároveň se musí myslet na zdraví veřejných financí. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Dále s faktickou poznámkou pan poslanec Mašek. Pane poslanče, prosím.

 

Poslanec Jiří Mašek: Vážená paní předsedající, vážená vládo, kolegyně, kolegové, já bych chtěl zareagovat na pana ministra Stanjuru, který se tady zmínil, že my bychom vlastně poškozovali státní finance, státní rozpočet. Já bych chtěl jenom připomenout, pane ministře, měl jsem tu čest vám dělat místopředsedu v covidové komisi v minulém období. Tam jste nás tlačili do náhrad, a když jsme se na to téma bavili, tak jste říkal: No, to je váš rozpočet, protože já jsem také namítal, že to poškodí státní rozpočet. Tak to jenom chci pro připomínku, že se některé věci obloukem vracejí.

Ještě bych chtěl připomenout jednu věc. My jsme za uplynulý rok, jestli mám dobré informace, a my máme stále výjimku na dovoz ropy z Ruské federace, přivezli zhruba o 800 000 tun více, takže abychom si to tady nemalovali, v čem třeba klesá cena potom nafty do našich dieselových motorů, takže ono těch souvislostí je tady víc. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. S přednostním právem se nyní přihlásila paní předsedkyně Schillerová. Paní předsedkyně, prosím.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuju za slovo, paní místopředsedkyně. Pane ministře, no, my chceme hlavně reálné schodky. My bychom chtěli, aby prostě rozpočet na rok 2023 byl reálný. To je to, po čem tady pořád a nejvíc voláme a já pravidelně na každé schůzi. A my jsme nezrušili, pane poslanče Lochmane prostřednictvím paní místopředsedkyně, my jsme nezrušili EET, to jste si zrušili vy. My jsme nerezignovali na boj s šedou ekonomikou. Kdypak nám zasyčela naposledy daňová kobra, kdypak jsme slyšeli něco o boji s transferovými cenami a tak dále? Nic, nic, nic. Takže prosím, začněte a zameťte si před vlastním prahem.

Dovolte mi, 1. června to bude rok, co tato pětikoaliční vláda oznámila snížení spotřební daně z benzinu a nafty o korunu padesát a podle Ministerstva financí tento krok měl vést ke snížení konečných cen pohonných hmot pro spotřebitele o korunu osmdesát za litr paliva, neboť pumpaři díky snížení spotřební daně odvedou do kasy i nižší DPH. V září loňského roku pak vláda rozhodla o prodloužení tohoto opatření s tím, že ho v platnosti nechá až do konce roku 2023. A my prostě říkáme, že sliby této vlády mají váhu asi jako pápěří. Připravíme konsolidační balíček, dvě třetiny budou úspory na výdajové straně, realita: 80 % tvoří prachsprosté zvyšování daní; nebudeme zvyšovat daně, realita: zvedneme vám daně o 70 miliard každý rok, a snížení spotřební daně na naftu do konce roku 2023, to byl další slib, realita: je 16. května 2023 a vláda posílá do Sněmovny novelu, která má už před letními prázdninami vrátit daň na pohonné hmoty, myslím teď spotřební daň, tam kde byla.

Člověk nemusí být ani žádný insider, aby tušil, co je hlavním důvodem tohoto spěchu. Pokladní plnění státního rozpočtu, jehož roční deficit je naplánován panem ministrem, vládou, touto Sněmovnou, samozřejmě stranou pětikoalice, na 295 miliard korun, což se v těchto dnech limitně přibližuje svému celoročnímu limitu. Už na konci dubna jsme byli na 200 miliardách korun. A jak, dámy a pánové, ti, co se zajímáte, členové rozpočtového výboru, víme, květen patří i díky vratkám na dani z příjmů fyzických osob k fiskálně náročnějším měsícům. Jinými slovy, Česká republika se v důsledku krátkozrakých rozpočtových triků, na které tady upozorňuji přes půl roku, v podstatě dostává do velkých problémů a pravděpodobně se přibližuje hranici platební neschopnosti a závažných likviditních problémů. Kdo se směje naposled, ten se směje nejlíp, říká stará pranostika.

Samozřejmě těch 800 milionů korun každý měsíc, které snížení této spotřební daně státní rozpočet stojí, vládě nyní akutně chybí, já tomu rozumím, takže přichází do Sněmovny se záměrem na porušení x-tého slibu ze svých slibů v pořadí, protože jí nešlo ve skutečnosti nikdy o obyčejné lidi, kteří si u pump tankují svých 60 litrů měsíčně. Nešlo jí o české řidiče ani minulý rok v červnu, kdy spotřební daň snižovali o korunu padesát, a nejde jí o ně ani teď, když daň v rozporu se svými sliby hodlá zase uprostřed roku před letními prázdninami zvýšit.

Jaký bude postoj hnutí ANO? My jsme to dnes konzultovali poměrně dlouho jak na předsednictvu klubu, tak na klubu samotném. My trváme na tom, abyste svoje sliby dodrželi. Chápeme realitu stoosmičky, že si prostě nakonec prosadíte, co chcete, ale každopádně hlavně vyzýváme vás, abyste zreálnili státní rozpočet na letošní rok, který už začíná narážet na svůj cashový strop. Proto přicházíte s těmito unáhlenými kroky, které nejsou ničím jiným než předzvěstí vašeho daňového balíčku.

Já jménem klubu hnutí ANO dávám veto podle § 90 jednacího řádu. Dokládám ho více než 50 podpisy poslanců za hnutí ANO (předsedkyně Schillerová ukazuje plénu desky s podpisy), které předám bezprostředně po svém vystoupení paní místopředsedkyni, a chceme, abychom o tom debatovali, debatovali na výborech, abyste zdůvodnili a vysvětlili, proč neustále porušujete svoje sliby.

Děkuji vám. (Velký potlesk v levé polovině jednacího sálu. Poslankyně Schillerová předává podpisy předsedající.)

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji a mám tu faktickou poznámku pana poslance Lochmana, připraví se pan poslanec Rozvoral. Pane poslanče, prosím.

 

Poslanec Ondřej Lochman: Děkuji, vážená paní předsedající. Vážená paní poslankyně Schillerová, prostřednictvím paní předsedající, jenom krátká poznámka k EET. Nikdy nebylo ověřeno, jaký vlastně ten výpadek je. Pokud jste ho předkládali, tak to bylo spíš vycucané z prstu a na tom opravdu nebylo mnoho dobrého tvrzení.

K tomu vetu, které jste nyní tady sdělila. Chtěl bych k tomu jenom říct, že každý měsíc bude stát daňové poplatníky, občany této země 800 milionů minimálně, budeme se blížit k miliardě. Tím, že jste tu předložila veto, každý měsíc jste zajistila, že náš stát bude navyšovat dluh. Tak jenom abychom věděli, že až nám budete vyčítat dluhy, tak je také potřeba říct, že dnešní den odpoledne, 16. května, jestli se nepletu, jste k tomu přispěla, a jestli tedy další měsíc odkládáme úpravu spotřební daně na naftu, je prostě potřeba to zopakovat, že je to více než 800 milionů měsíčně. O to bude narůstat dluh. Takže si potom musíte vybrat, když budete kritizovat ministra financí nebo nás, koalici, že nám narůstají dluhy, jestli za to také nemůžete náhodou vy, ať už tím, co jste předvedla dříve v minulé vládě, kde jsme zdědili zemi, která se nejrychleji, ale opravdu nejrychleji zadlužovala v EU, a současně tím, že jste nyní pomohla tomu vaším vetem, že zde budeme mít zase o něco větší dluh a o něco více zadluženou Českou republiku.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Další s faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Rozvoral, připraví se pan poslanec Kolovratník. Pane poslanče, prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Radek Rozvoral: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Za klub hnutí SPD se připojuji k vetu podle § 90 jednacího řádu. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji. Další s faktickou poznámkou je připraven pan poslanec Kolovratník a připraví se paní poslankyně Peštová. Pane poslanče, prosím.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Nejdřív k panu kolegovi Lochmanovi za jeho nefér útok na naši předsedkyni poslaneckého klubu. Ne, pane poslanče, nebude to stát daňové poplatníky 800 milionů naší vinou. To je 800 milionů korun, které se vy snažíte někde zachránit a vytáhnout je z kapes daňových poplatníků, těch, kteří si objednávají veřejnou dopravu (potlesk v levé části jednacího sálu), kteří tady chtějí podnikat, kteří chtějí být konkurenceschopní. A poslední, ať se netočíme do kolečka, já tady uvedu už jednu poslední citaci a myslím, že každý z nás si udělá obrázek o tom, o čem tady mluvíme: "Postup státu musí být pro občany a podnikatele předvídatelný. Proto je třeba přijímat zákony a jejich změny s dostatečným předstihem před jejich účinností." Programové prohlášení této vlády. Děkuji. (Smích a potlesk v levé části jednacího sálu.)

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji. Dále je přihlášena paní poslankyně Peštová a připraví se pan poslanec Vondráček. Paní poslankyně, prosím.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo, paní předsedající. Já jsem také chtěla říct něco o té předvídatelnosti a říkám to tady - já už si připadám jak nějaký kafemlejnek - říkám to neustále (Pobavení v pravé části jednacího sálu.), z pera ODS byl dán pozměňovací návrh k Sbírce zákonů. Sbírka zákonů je pro nás - by měla být - tabu. Je to prostě tak, podle toho se ty zákony přijímají a nabývají účinnosti. Je tam jednoznačně řečeno, že každý zákon nabývá účinnosti 1. 1. nebo 1. 7. Tohleto už je další zákon, další zákon, který si zde dáváte, z vaší dílny a říkáte si: Nabývá dnem, kdy bude zveřejněno. Ježíšmarjá, pochopili už jste konečně, že není žádný legislativní stav nouze, není žádná vyhlášená nouze, takže ty zákony bychom měli přijímat tak, jak je to ve Sbírce zákonů? Takže jestliže tady dáte zákon, 1. 1. nebo 1. 7. Děkuji. (Potlesk a smích v levé části jednacího sálu.)

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji za dodržení času a dále je přihlášen pan poslanec Vondráček. Pan poslanče, prosím.

 

Poslanec Radek Vondráček: Děkuji, já budu velice stručný, on už to řekl Martin přede mnou. Ale to je věta, která si zaslouží do kamene tesat, jako že naše veto bude stát daňové poplatníky 800 milionů korun. A prosím vás, a kdo to platí, ty daně? Kdo tedy zaplatí těch 800 milionů? Není to trošku protimluv, pane poslanče Lochmane, prostřednictvím předsedající? To byla pecka. Já myslím, že to je nechtěný humor! Děkuji. (Smích a potlesk v levé části jednacího sálu.)

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji a nyní je s přednostním právem přihlášen pan místopředseda Havlíček. Pane místopředsedo, prosím.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení páni ministři, pane poslanče Lochmane, prostřednictvím paní místopředsedkyně, právě jsme ušetřili 800 milionů korun domácnostem a firmám a vy velmi dobře víte, proč jsme je ušetřili.

A když už zde hovoříte o tom nejrychleji rostoucím zadlužování, tak když jste to otevřel, tak si to pojďme doříct. V roce 2014 jsme přebírali - já u toho tedy nebyl - ale byla zadluženost 44 %. V roce 2019 před covidem to bylo 29 %. Když se podíváte na dluh mezi léty 2014 až 2019, byl plus minus stále stejný. Zadluženost klesala zcela jednoznačně. Ano, v roce 2020 a 2021 jsme zvýšili zadluženost. Pane poslanče, prostřednictvím paní místopředsedkyně, já nevím, jestli jste tehdy dobře sledoval, co nám říkala tehdejší opozice, současná vládní garnitura: Dávejte víc, dáváte málo podnikatelům. My jsme dávali 50 % z jejich nákladů. Přece si tady většina z vás velmi dobře pamatuje, že jste chtěli, abychom dávali 75 %, dokonce někteří z vás chtěli dávat 100 %. Kdybych dopočítal, kolik jsme měli dát podnikatelům s ohledem na to, co chtěla tehdejší opozice, byl by schodek v těch dvou letech někde okolo 200 miliard korun větší. Ano, beru tu absolutní částku, co jste tehdy chtěli. A to, že tehdy rostlo zadlužení rychleji než u ostatních zemí - no, to je jednoduchá matematická hádanka. Jestliže máme nízký dluh a dáme na podporu miliardu, a někdo má dluh vysoký a dá miliardu, tak je jasné, že to tempo je u té země, kde je ten dluh nižší, rychlejší. Na to nepotřebujeme žádnou ekonomickou školu, pane poslanče, prostřednictvím paní předsedající.

Ale pojďme zpátky. To jenom k tomu, jak jste tvrdil, jak jsme tady zadlužovali. A kdybych ještě chtěl si rýpnout, tak bychom se podívali, jak vám se to daří, jak vy krásně šetříte a jak jste říkali, jak to bude jednoduché, jak všechno uděláte šmahem - jakou máte zadluženost, jakým způsobem vypadá dluh za první tři nebo čtyři měsíce. Ale nechci to sem v tuhletu chvíli tahat, jenom reaguji na to, co jste říkal, pane poslanče, vy, prostřednictvím paní místopředsedkyně.

Ale pojďme si zrekapitulovat, jak to tady bylo před přibližně rokem s cenami pohonných hmot. My jsme tlačili tehdy na vládu, aby už konečně začala něco dělat, ale primárně jsme tlačili na to, ať se děje něco v energetické oblasti. Všichni v této zemi ví, že jste totálně zaspali energetickou podporu, a můžeme si stokrát říkat, co, kdo, kde, kdy říkal, ale i díky tomu, že jste začali připravovat energetickou podporu, která alespoň za něco stála až někdy v září roku 2022, poté, co vyskočily ceny neuvěřitelným způsobem, poté, co už jste věděli, že to je neudržitelné, tak se začalo konečně něco dít.

My jsme vás na to upozorňovali už v průběhu prvního pololetí a ano, současně jsme říkali: Letí nám nahoru ceny pohonných hmot, musíme i zde něco udělat, a ano, ukazovali jsme i různé země, co se kde děje. A tehdy jsme říkali: Pokud neuděláte nic s cenami energií, udělejte prosím aspoň něco s cenami pohonných hmot, a ukazovali jsme, kolik kde stojí. Ale primárně jsme chtěli ty energie. Když ne energie, aspoň pohonné hmoty. My jsme neukazovali: Jděte maďarskou cestou. My jsme říkali: Podívejte se mimo jiné do Maďarska. V Maďarsku zastropovali, ale podstata nebyla v tom, dělat to jako v Maďarsku, ale dělat to tak, že když se zastropuje a neuděláte nic jiného, pochopitelně dát takovou cenu, která bude snesitelná, nikoli 29 korun, jako dali Maďaři, a (ale?) někde okolo 36 korun - dohledejte si to prosím, když se tak hezky smějete - a za b) je nutno podpořit ty, kteří prodávají pohonné hmoty, což jsou samozřejmě čerpací stanice. To znamená, tady vůbec nešlo o nějakou maďarskou cestu. Ale v zásadě to je nepodstatné, vy jste odpovědní, vy jste chtěli vládnout, vy jste do toho šli s tím, že budete něco dělat, vy od nás můžete vzít radu, nemusíte vzít radu - jak říká pan ministr Síkela: My vaše rady nepotřebujeme. V pořádku, my vám je dávat nebudeme, ale potom si za svoje výsledky nesete plnou odpovědnost. A jak to dopadlo, velmi dobře víte. Jakým způsobem rostly ceny energií, jakým způsobem se vyvíjela inflace. Můžeme se tady stokrát bavit o tom, co mělo větší vliv na inflaci a co mělo menší vliv, a já vám garantuji, že ceny energií měly na inflaci docela zásadní vliv, podcenili jste je a mimo jiné i díky tomu patříme k nejhorším v rámci boje s inflací.

Ale zpátky k pohonným hmotám. Ano, tehdy jste představili balíček, abyste něco udělali. V balíčku, co jste tehdy představili, tři věci, vzpomínám si na to velmi dobře. Za prvé biopaliva - zrušit. To si řekněme rovnou, to nebylo nic jiného než pomsta našemu panu předsedovi, jenom proto, abyste ukázali, že uděláte nějakou aktivitu. Říkali jsme vám, že to je k ničemu a že to je k ničemu proto, protože podle evropského nařízení se ta biopaliva tak jako tak musí přimíchávat. Říkali vám to ti, kterých se to bude týkat. Smáli jsme se tomu, výsledek byl ten, že tento akt pro cenu neznamenal lautr vůbec nic, ani čučka z toho nebyla. Druhou věc, kterou jste udělali, byla ta spotřební daň, a tady objektivně říkám, tady to trochu pomohlo. Bavili jsme se o tom, že tenkrát budou necelé 2 koruny, což skutečně nastalo někde kolem koruny padesáti, koruny osmdesáti a tak dále. Ano, toto mělo drobný vliv na cenu pohonných hmot. Třetí krok, který jste udělali, bylo zrušení silniční daně, to bylo nepřímo s tím spojeno, z mého pohledu to nebylo úplně nezbytně nutné a nebyl po tom takový požadavek, ale nebudeme bojovat proti tomu, když budete snižovat daně, já jenom tvrdím, že to Ministerstvo dopravy stálo 4 až 5 miliard korun. Nemyslím si, že to nijak zásadně pomohlo, ale ať jsme féroví - ano, byla to určitá snaha alespoň trochu zejména menším a středním firmám odlehčit. To bylo všechno, jinak se neudělalo s cenami pohonných hmot nic, a mezi tím nám vystřelily ceny energií do astronomické výše, a jak to dopadlo potom s panem ministrem Síkelou, všichni víme, jak jste si to natáhli na Úřad vlády, narychlo jste tam postavili tým a nechali jste se do značné míry zlobbovat energetickými společnostmi. Tak!

Mezi tím, co se ale odehrávalo v rafinériích, co se odehrávalo s cenou pohonných hmot. Ano, pochlubili jste se tím, že jste umožnili, aby sem ropovodem Družba, což teče asi 50 % ropy, tekla ta ropa ještě přibližně o rok déle, což je v zásadě správná zpráva, protože v dané chvíli nebylo jiné cesty. Ale pozor, to chlubení bylo trochu chlubení cizím peřím - kdo to tady zajistil, byl tehdejší, nebo ne tehdejší, ale současný premiér Viktor Orbán, který prosadil to, že poteče do Maďarska, na Slovensko, a tím pádem i do České republiky ještě ropa. Ale co se odehrávalo v těch rafinerkách? Tam se odehrávalo to, že ty rafinerky toho pochopitelně využily, a když se podíváte na rafinérskou marži našich rafinerek, které, jak všichni víme, nejsou v rukou státu - co není vaše vina ani naše vina, to nastalo někdy před dvaceti lety - tak mají desetinásobně vyšší rafinérskou marži. Desetinásobně vyšší! A víte, proč ji mají mimo jiné desetinásobně vyšší? Protože využívaly výhodných cen ruské ropy. Ale to je věc druhá, ale tím jenom chci říct, kdo tady na čem vydělával a kdo tady co platil.

Ano, poté jste zavedli windfall tax - jak dopadla windfall tax, všichni víme, velké sny, velké cíle, 100 miliard korun, kolik tam nakonec bude, nevím - 40, 30, možná ještě méně, prostě zoptimalizují si to všechny, včetně toho, že to dopadlo na rafinérské společnosti. A jsme zpátky u cen pohonných hmot.

Já jsem jenom chtěl ukázat, kdo vlastně na čem vydělával, kdo tady co platil a kdo koho podporoval. Jsme v situaci, kdy jdou ceny dolů, to je pravda, ale současně jsme v situaci, kdy jste s podporou byznysu, s podporou domácností neudělali až na drobné výjimky prakticky nic, ale současně jste slíbili, že toto opatření bude platit do konce roku 2023. A všichni víme, že se to týká mimo jiné i našich kamioňáků, že se to týká všech těch, kteří jsou sdruženi v ČESMADu, že se to samozřejmě týká všech těch, kteří mají auta na naftové motory. A všichni velmi dobře víme, že když se podíváme na spotřební daň, tak to snížení, jakkoliv jste říkali, že bude krátkodobé, mimo jiné alespoň dočasně srovnalo prostředí s ostatními zeměmi, zejména tady v tomto případě s Polskem a se Slovenskem, nikoli s Německem, tam je to jinak. Takže to je ten důvod, proč my trváme na tom, aby se to dotáhlo do konce roku, ne jenom argumentovat tím: Dneska nám jde cena dolů, tak vám to zase vezmeme. V tom máte nepochybně pravdu, že jde cena dolů, ale ono to má souvztažnost i s tím, co se tady odehrávalo celý rok, s tím, co jste slíbili, a s tím, kdo a jak mohl co čerpat. Děkuji. (Potlesk z řad poslanců ANO.)

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji. Nikoho dalšího už do obecné rozpravy nevidím. Ještě jednou se rozhlédnu - ano, tak pan ministr. Prosím. Prosím, pane ministře.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura Jenom formálně navrhnu zkrácení lhůty na projednání ve výborech ve dvou variantách. První návrh je, abychom zkrátili o 50 dnů na 10 dnů. Kdyby nám to náhodou opozice zavetovala, i když podle mě 10 dnů na pozměňovací návrhy stačí, s převahou 9 dnů na to stačí jedna hodina, tak pak je druhý návrh na zkrácení o 30 na 30.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Ano, paní předsedkyně, prosím.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Po rychlé poradě se zástupcem klubu SPD dávám veto jménem dvou klubů opozičních ANO a SPD na zkrácení lhůt na 10 dnů.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Skutečně už nikoho dalšího neeviduji do obecné rozpravy, končím tedy obecnou rozpravu.

Protože padlo veto na § 90, budeme tedy pokračovat v projednávání prvního čtení. Návrh na vrácení ani na zamítnutí nezazněl, tak se budeme zabývat....

Prosím? (Ministr Stanjura mimo mikrofon požaduje možnost vystoupení se závěrečným slovem.) Vydržte, ano, pan ministr chce závěrečné slovo, tak prosím. Ano, pane ministře.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura Děkuji za slovo. Bohužel opozice nevyslyšela moje volání, jak jsem říkal, § 90 odst. 2 umožňuje navrhnout i v devadesátce jiný termín účinnosti, například i po 1. 1. 2024. Zopakuji, co jsem říkal, a to je slabé místo vaší argumentace. Ceny jsou mnohem nižší, než kdokoli z nás mohl počítat včetně dopravců, a proto jsme na to zareagovali. Myslíme si v okamžiku, kdy máme nějakou daňovou úlevu, že si také musíme říct, zda ta daňová úleva je vždycky selektivní, není pro všechny daňové poplatníky, zda plní tu úlohu, pro kterou byla zvolena. My jsme přesvědčeni, když ji zavádíme v okamžiku ceny 47 korun za litr, dneska je to necelých 32, že už není důvod. Respektuji, že má někdo jiný názor, mohli jste ho ale projevit pozměňovacím návrhem i v rámci devadesátky, nebo hlasovat proti, to je podle mě úplně jasné, kdybyste hlasovali proti, je jasné, jaký máte návrh na snížení, zkrácení té lhůty. Tak když si někdo stěžuje, že by to nebylo k 1. 7., tak právě, kdyby to prošlo v devadesátce, tak by ta změna zákona platila od 1. 7. Je komické, když se to zavetuje, že to 1. 7. nebude díky tomu vetu, a ti, kteří to veto dají, ještě kritizují, že to nebude k 1. 7. Tak podívejme se do kalendáře a počítejme, jaké jsou lhůty - kdyby to prošlo dneska v devadesátce, tak ta změna platí k 1. 7.

A vrátím se k té argumentaci. Vy kritizujete, že to je narychlo, já tomu rozumím. Proč jste to nekritizovali, když jsme ty daně snižovali? Kde byla vaše vystoupení, proč je to tak narychlo, proč je to pár dnů před zavedením? Nebyly, nebyly! Tak buďte spravedliví, buď je to obecný přístup, anebo to neplatí. (Poznámky z pléna.) Já bych prosil, abyste na mě nekřičeli. Já jsem vás také prve poslouchal a nekřičel jsem na vás.

Já se ptám, ukažte mi ve stenozáznamu, kde jste protestovali, když jsme to snižovali, že je to narychlo, že to není standardní, že to není k 1. 1., což je pravda, protože jsme to dali od 1. 10. Kde jste byli, abyste zásadově říkali: Pozor, pozor, to nemůže být k 1. 10., je to sice možná dobře, ale cituji vás z programového prohlášení vlády, jenom k 1. 1. nebo k 1. 7.? Mimochodem, to jsme prosadili my do legislativního rámce, že to je 1. 7. a 1. 1. Navíc podle devadesátky by to bylo k 1. 7. Tak si najděte nějaké fér argumenty, a ne vymyšlené, kdy vás jednoduše usvědčím z toho vašeho oblíbeného - je tu Patrik Nacher - dvojího přístupu. Ani slovo jsem neslyšel, že to prodloužení se projednává v září s účinností od 1. 10. Kde byli ti strážci legislativní čistoty? Seděli a mlčeli. Když se jim to hodí, tak mlčí, a když se jim to hodí, tak tady přicházejí nám citovat z toho našeho vládního programového prohlášení.

Já jsem vás nepřesvědčoval, abyste byli pro. Já jsem se vám snažil ukázat, že i v té devadesátce, v tomto konkrétním případě zákona má opozice přesně prostor, dostatečný prostor, aby buď byla zásadově proti tím, že hlasuje proti, nebo pokud se zdá, že 1. července je moc brzo, a chtěli by to mít později, nebo třeba 1. 1. 2029, tak jste i v rámci devadesátky tento pozměňovací návrh nedali. Rozumím tomu. Plakat nebudu, ale musel jsem to říct. Protože pokud jsou nějaké argumenty, ještě s takovým rozhořčením, vždyť to tam máte napsané k 1. 7., no, tak to díky vašemu vetu k 1. 7. nebude. Že je to rychle? Ano, je to rychlé. Ale když to šlo k 1. 10. prodloužení, tak jste mlčeli. Bylo to dobře tehdy a je to dobře i teď, jsem o to přesvědčen. Nemůže to být, jak jsem říkal... Já vím, že mnozí z vás si to takhle představují, nebo mnozí, ať nejsem osobní, mnozí ve veřejné debatě říkají: Kapitalizujme zisky, socializujme ztráty, ale my tento názor nemáme. Opravdu si myslím, že to je názor chybný a že vede...

A ať se na mě paní poslankyně Schillerová zlobí, nebo nezlobí, aby bývalá ministryně financí u řečnického pultu řekla, že se Česká republika blíží k okamžiku platební neschopnosti, je nehoráznost. Nehoráznost! Vůbec nechápu, jak si to vůbec můžete dovolit říct, že se blíží Česká republika k platební neschopnosti. To nemá s politickým soubojem vůbec nic společného, to ohrožuje zájmy České republiky jako celku. (Velký potlesk z koaličních lavic.)

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Nyní s přednostním právem je přihlášena paní předsedkyně Schillerová. Omlouvám se, byla ukončena obecná rozprava, faktické poznámky již nejsou možné. Prosím, paní předsedkyně.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji, paní místopředsedkyně. Taky se mi chce něco říct, pane ministře, po vašem plamenném vystoupení. No, narychlo, že jste to snižovali narychlo... Půl roku jsme tady chodili k tomuto řečnickému pultíku a vyzývali vás, ať něco uděláte. To nebylo narychlo. A dokonce - teď jsem se nestihla tak rychle podívat - jestli k tomu 1. 10. to nebylo ve stavu legislativní nouze, pak bychom se vůbec o těch datech nebavili. To si nejsem teď úplně jistá.

No a, pane ministře, vy tedy vlastně říkáte: Ceny jsou teď tak hrozně nízké, tak nízké, že je prostě musíme zvýšit - tak to je tedy pecka. To jste tady řekl několikrát za dnešní den. A co se týče rozpočtu, no... (Ministr reaguje ze své lavice.) ... nekoučujte mě tady, pane ministře, protože já jsem viděla číslo, které bylo minulý týden posláno rozpočtovému výboru, bylo tam 250 miliard. Samozřejmě chápu, že uprostřed měsíce probíhá nějaké cash flow, to květnové cash flow bude spíš horší než lepší. Takže prosím, já jsem vás několikrát vyzvala, ať řeknete, kdy ten rozpočet zreálníte, kdy přiznáte, že nikdy do státního rozpočtu na příjmech nepřijde 50 miliard ze Státního fondu životního prostředí z emisních povolenek, že nikdy nezískáte další, to už jste tedy řekl, že nezískáte 100 miliard z windfall tax, ale snad nějakých 40, uvidíme, jestli to vůbec bude 40. Jak je možné, že jste u bank windfall tax odhadl s takovým rozdílem, když se podmínky pro banky nezměnily?

Já vám nevyčítám energetickou daň. Dobře chápu, že u energetických firem tam docházelo k výkyvům. Ale u bank se podmínky nezměnily a měl jste odhad 33 miliard. Nevyberete ani miliardu podle vyjádření největších bank, které se k tomu vyjadřovaly. Jak vyřešíte díru ve Státním fondu dopravní infrastruktury? Jak tam doplníte 15 miliard na valorizaci důchodů v červnu? A tak můžu pokračovat. Bratru jsme na 150 miliardách. To se vás ptám a to se vás ptám donekonečna. Odpovědi nikdy nezískám. A to jsem se začala teď ptát dnes, nebyl jste v sále, na to, jak vůbec chcete udělat ty škrty na výdajové straně? Říkáte do médií: Počkejte si na rozpočet. Uvědomte si, že vy jste povinen se zodpovídat této Poslanecké sněmovně, jste povinen odpovídat na naše dotazy, a neodkazujte mě, prosím, na čtvrteční interpelace, kde mám dvakrát dvě minuty. Děkuji. (Potlesk z lavic ANO.)

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Nikoho dalšího již neeviduji s přihláškou.

Nyní se tedy budeme zabývat návrhem na přikázání výboru k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Předsedkyně Poslanecké sněmovny svým rozhodnutím navrhla přikázat předložený návrh k projednání rozpočtovému výboru jako výboru garančnímu. Navrhuje někdo přikázání jinému výboru jako garančnímu? Nikoho nevidím. Ještě jednou zagonguji pro kolegy.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro, aby garančním výborem byl výbor rozpočtový? Kdo je proti?

Hlasování číslo 31, přihlášeno 166 poslankyň a poslanců, pro 154, proti nikdo. Návrh byl přijat.

 

Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání rozpočtovému výboru jako garančnímu výboru. Předsedkyně Poslanecké sněmovny nenavrhla přikázat tento návrh dalšímu výboru. Má někdo návrh na přikázání dalšímu výboru k projednání? Prosím, pane poslanče. (Poslanec Adamec k poslanci Kolovratníkovi: Opovaž se!)

 

Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji panu předsedovi hospodářského výboru za pokyn mimo mikrofon. Já si myslím, ty lhůty, ať už budou jakékoliv, že budou, ty zkrátka Sněmovna i výbory musí dodržet. A vidíte, a teď opravdu věcně, není to žádná opoziční obstrukce, 90 nebo 80 % té debaty bylo o dopravě, ať už o soukromých dopravcích, jako je ČESMAD, nebo o veřejných dopravcích, tedy o tématu hospodářského výboru. Opravdu slušně, kolegiálně vás, kolegové z koalice, prosím, abychom toto přikázali i do výboru hospodářského, kde možná i mimo mikrofony jsme schopni trochu bez emocí a věcně se této problematice věnovat a prodiskutovat ji. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji. Pan poslanec Kolovratník navrhl...

Ano, vnímám zájem o odhlášení. Všechny vás odhlašuji a prosím, abyste se přihlásili svými identifikačními kartami.

 

Pan poslanec Kolovratník navrhl jako další výbor výbor hospodářský.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 32, přihlášeno 156 poslankyň a poslanců, pro 73, proti 52. Návrh nebyl přijat.

 

Má někdo návrh na přikázání dalšímu výboru k projednání? Nikoho takového nevidím.

 

V obecné rozpravě zazněl návrh na zkrácení lhůty o 30 dnů na 30 dnů, první návrh byl zavetován.

Zahajuji hlasování o zkrácení lhůty a ptám se, kdo je pro?

Hlasování číslo 33, přihlášeno 157 poslankyň a poslanců, pro 87, proti 61. Návrh byl přijat. Konstatuji, že jsme zkrátili projednávání o 30 dnů na 30 dnů.

 

Končím projednávání tohoto tisku.

 

Otevírám další bod, kterým je vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 437, první čtení, podle § 90 odst. 2. Upozorňuji, že je navrženo, abychom s návrhem vyslovili souhlas již prvním čtení. Z pověření vlády předložený návrh uvede místopředseda vlády a ministr vnitra Vít Rakušan. (Je na celý den omluven.) Ano, s pověřením přichází pan ministr Dvořák. Prosím.

(Poslanec Benda upozorňuje, že v 18.00 je pevně zařazený bod.) Ano, ano. Vzhledem k tomu, že v 18 hodin máme pevně zařazený bod, vyhlašuji přestávku do 18 hodin, abychom tímto bodem mohli začít.

 

(Jednání přerušeno v 17.59 hodin.)

(Jednání pokračovalo v 18.00 hodin.)

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, otevírám další bod, a to je

Aktualizováno 6. 11. 2023 v 15:58.