(11.40 hodin)
(pokračuje Roman Kubíček)
Jenom upozorňuji, že například v obcích dotčených výstavbou jaderných elektráren tak jednou za rok nafasujete jódové tabletky, které by v případě výbuchu jaderné elektrárny vás měly nějakým způsobem zachránit, bez nějakého většího vysvětlení, dáte si je do lékárničky, za rok je vyhodíte, oni vám dají nové a moc nevíte, k čemu je to dobré. Ano, my jsme byli účastníky branné výchovy a víme, že jód se ukládá ve štítné žláze, štítná žláza vlastně kumuluje radioaktivní záření a tomu se má zabránit. Nicméně myslím si, že dnešní mladí lidé to vůbec nevědí, že i evropská legislativa odporu k jádru, viz Německo, vyvolává určité znepokojení. Pro ně jaderný odpad je něco, jako kdybyste ukládal zbraně, střelivo a bomby, tak to prostě je dneska pro lidi, a ta cesta bude velmi dlouhá.
Pak se tedy vrátím k tomu zákonu, kde nemám nějaké velké výhrady, nicméně ohledně schválení místa výstavby Sněmovnou, tam si úplně nejsem jistý. Říkám zcela na rovinu, že bude to jednou muset rozhodnout vláda, vláda bude muset učinit to rozhodnutí, a neříkám, že to bude tato vláda, nebo to bude vláda příští, protože doba výstavby je velmi dlouhá, a Parlament se bude nacházet v nějakém rozpoložení, a já tedy potom budu zvědavý na to, jakým způsobem do toho budou lobbovat poslanci z dotčeného kraje, protože všichni budou osloveni, aby nějakým způsobem proti tomu protestovali.
Já jsem velkým podporovatelem jádra, pro Českou republiku to má obrovský význam, jinak to ani být nemůže, a pochopitelně, jaderný odpad se někde ukládat musí. Já jsem dneska na svém Facebooku zveřejnil stránku, kde je na stadionu položena kostka o hraně 37,5 metru na výšku, na šířku a tak dále, a je to vlastně všechen vyhořený jaderný odpad od doby vzniku jaderných elektráren, který je, a není to moc velké, když bychom se na to nějakým způsobem podívali. Možná i to, jakou formou bude jaderné úložiště postaveno, jakým způsobem bude zabezpečeno, jak to tam bude uloženo, nějaká animace by asi nebyla na škodu, ale předpokládám, že tohle asi Ministerstvo průmyslu a obchodu udělá.
Takže, pane ministře, jenom když mi řekněte, jestli bude SÚRAO zvyšovat své aktivity, jestli se bude účastnit různých lidových shromáždění a jestli bude připraveno moudře vysvětlovat naši budoucnost. Děkuji za odpověď.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a ještě je přihlášen do obecné rozpravy pan poslanec Vít Kaňkovský. Prosím, ujměte se slova.
Poslanec Vít Kaňkovský: Dobré dopoledne, vážená paní místopředsedkyně, vážený pane ministře, další členové vlády, kolegyně, kolegové, jenom pár poznámek k vládnímu návrhu zákona o řízeních souvisejících s hlubinným úložištěm. Možná trochu navážu na to, co jsem tady za mikrofonem říkal, a jsem v tom názoru v podstatě kontinuální. V minulém volebním období jsem tady interpeloval tehdejšího vicepremiéra a ministra průmyslu a obchodu, pana kolegu Karla Havlíčka, a to souvisí s tím, co tady na začátku řekl pan ministr, a to je to, že se jedná o velmi, velmi citlivou otázku, a já si to jako poslanec i jako občan, jako lékař uvědomuji. Na jedné straně jsme země, která je z nemalé části vlastně závislá na jaderné energii, jaderné energetice, a chceme, aby tomu tak zůstalo, chceme dál rozvíjet jadernou energetiku, a s tím souvisí i naše zodpovědnost za to, abychom uměli nakládat s tím takzvaným - a tady zdůrazňuji to slovo takzvaným - jaderným odpadem.
Je potřeba si uvědomit, a také jsem to tady říkal, že vyhořelé nebo zpracované jaderné palivo je vlastně z hlediska fyzikálního vytěženo, když to tak řeknu, z nějakých 4 %. To znamená, když to nazýváme jaderným odpadem, tak to v podstatě není úplně to správné slovo. Nicméně je to vyhořelé palivo, které musíme nějakým způsobem ukládat, a musíme se zamyslet nad tím, jak to budeme dělat i směrem do budoucna. V tuto chvíli v tom nejsme sami, celá řada zemí se s tím potýká, a je potřeba korektně říci, že hlubinné úložiště v tuto chvíli v Evropě má pouze Finsko, a to zatím jenom ve zkušebním provozu. Pravděpodobně v roce 2025 začne Finsko již korektně do toho hlubinného úložiště vyhořelé palivo ukládat. Je potřeba říci, že tady máme ještě další radioaktivní odpad, například ze zdravotnictví a z některých dalších provozů, se kterým také musíme umět nakládat. Tolik na úvod.
Když jsem tady interpeloval pana tehdejšího ministra Havlíčka, tak jsem se tady zmiňoval o několika aspektech. Ten první už jsem řekl v úvodu, jestli skutečně už nastala doba, kdy bychom měli vyhořelé palivo ukládat pod zem, a jestli by to měl být nevratný proces. Tady se už ty názory i odborníků trošku mění. Nicméně stále vítězí ta myšlenka: Ano, ukládejme to pod zem. To znamená, to v tuto chvíli musíme brát jako stanovisko, které u expertů, alespoň ve střední Evropě, vítězí.
Pak se zamýšlíme nad tím, jak dospět k tomu, kam to ukládat. Máme za sebou možná skoro patnáctiletý proces, kdy se nějakým způsobem krůček po krůčku v tomto postupuje, a už to tady řekl jak pan ministr, tak některé kolegyně a kolegové. Bohužel, směrem k obcím, kterých se to dotýká, a postupně se jejich počet zužuje - přístup státních organizací k těmto obcím dlouhodobě není dobrý. To je ale minulost, také to tady pan ministr zmínil, s tím již teď nic neuděláme. Chci poděkovat současnému vedení MPO, že se snaží, a i tímto návrhem zákona, tuto situaci změnit. Pevně věřím, že tento návrh zákona dokážeme v rámci legislativního procesu jak odborně, tak politicky velmi dobře prodiskutovat, a pokud se týká mého postoje k němu, s valnou částí tohoto návrhu zákona souhlasím.
Co oceňuji - a to si myslím, že je velmi důležité zmínit - že se výrazným způsobem zvýšila veřejná kontrola nad procesem hledání finální lokality. Myslím si, že tento záměr nebo hledání toho úložiště projednají obě komory Parlamentu, takže (to) je velmi dobře a myslím si, že to i z hlediska veřejnosti je kvitováno. Myslím si, že je potřeba tam ještě prodloužit lhůtu na projednání v obou komorách Parlamentu, protože 60denní lhůta, jak známe, jak funguje Sněmovna, jak funguje Senát, je velmi, velmi krátká, tady bych se přimlouval za prodloužení na 180 dní. A potom je tam samozřejmě, jak je to nastaveno v tuto chvíli projednání v Parlamentu, je tam fikce souhlasu ve chvíli, kdy by ve stanoveném termínu se obě komory Parlamentu nevyslovily. Já si myslím, že by to stálo za to obrátit, že by to měla být fikce nesouhlasu, ale to i jistě budeme projednávat ve výborech a případně ve druhém čtení.
Potom je tam záležitost zatím stále nesouhlasu obcí s jejich zapojením. V rámci návrhu zákona se výrazně posílily pravomoce obcí vstoupit do toho procesu, nicméně dotčené obce - a dneska už jsou to jenom čtyři lokality - zatím s tím nejsou úplně ztotožněné, ale to zcela jistě bude také předmětem diskusí jak ve výborech, tak ve druhém čtení. Takže za mě chci poděkovat panu ministrovi a vládě, že sem přistoupila s tímto návrhem zákona, protože pokud bychom neměli zákon, tak si myslím, že ty obce nejsme schopni do toho systému nějakým způsobem lépe vtáhnout.
Děkuji také za to, že se již alespoň trošku zlepšila komunikace ze strany státních organizací, i když u pracovníků SÚRAO si tím nejsem ještě tak úplně jist, ale pevně věřím, že k tomu v těch následujících měsících také dojde. A chtěl bych poprosit pana ministra, aby v rámci diskusí o případných pozměňovacích návrzích byl on jako osoba, jako kompetentní ministr i jako ministerstvo připraveni spolupracovat s poslanci na případných změnách. Děkuji vám za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a jenom se ujistím - vy jste ale návrh na prodloužení lhůty nepřednesl, pouze... ten návrh nebyl přednesen. Jenom aby to bylo naprosto jasné.
Poslanec Vít Kaňkovský: Tady jsme si možná nerozuměli. Já jsem hovořil o lhůtě, která je navržená v zákoně pro projednání oběma komorami Parlamentu, tam je navrženo 60 dní, a podle mého názoru bude potřeba v rámci pozměňovacího návrhu tuto lhůtu prodloužit. ***
