Předcházející zahájení jednacího dne schůze

 

(Jednání zahájeno v 14.00 hodin.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, zahajuji další jednací den 63. schůze Poslanecké sněmovny a všechny vás vítám.

Aby byla zaznamenána naše účast, tak vás nejprve odhlásím a prosím, abyste se přihlásili identifikačními kartami, případně mi oznámili, kdo žádá o vydání náhradní karty.

Sděluji, že o omluvení své neúčasti na jednání požádali tito poslanci a poslankyně: Adamec Ivan z celého jednacího dne z osobních důvodů, Babišová Andrea z celého jednacího dne z rodinných důvodů, Bašta Jaroslav z celého jednacího dne ze zdravotních důvodů, Beitl Petr z celého jednacího dne z důvodu zahraniční cesty, Bělica Josef z celého jednacího dne z osobních důvodů, Bělobrádek Pavel z celého jednacího dne z pracovních důvodů, Bureš Jan z celého jednacího dne z pracovních důvodů, Dvořák Jaroslav z celého jednacího dne ze zdravotních důvodů, Fischerová Romana z celého jednacího dne ze zdravotních důvodů, Gazdík Petr od 16 hodin z osobních důvodů, Golasowská Pavla od 15 do 17 hodin ze zdravotních důvodů, Hanzlíková Jana z celého jednacího dne ze zdravotních důvodů, Helebrant Tomáš z důvodu zahraniční cesty po celý den, Heller Šimon z celého jednacího dne z pracovních důvodů, Janda Jakub z celého jednacího dne z rodinných důvodů, Janulík Miloslav z celého jednacího dne z pracovních důvodů, Jílková Marie z celého jednacího dne z pracovních důvodů, Juchelka Aleš z celého jednacího dne z důvodu zahraniční cesty, Král Václav z celého jednacího dne z pracovních důvodů, Kuchař Jan do 16 hodin z pracovních důvodů, Lacina Jan z celého jednacího dne ze zdravotních důvodů, Lesenská Vladimíra z celého jednacího dne z pracovních důvodů, Okleštěk Ladislav z celého jednacího dne z pracovních důvodů, Pastuchová Jana od 14 do 15 hodin z pracovních důvodů, Potůčková Lucie z celého jednacího dne z osobních důvodů, Salvetr Rudolf z celého jednacího dne z pracovních důvodů, Svoboda Bohuslav z celého jednacího dne z pracovních důvodů, Šebelová Michaela z celého jednacího dne z pracovních důvodů, Teleky Róbert z celého jednacího dne z osobních důvodů, Tureček Karel z celého jednacího dne z důvodu zahraniční cesty, Voborská Milada od 18 hodin z pracovních důvodů, Zuna Michal z celého jednacího dne z důvodu zahraniční cesty.

Z členů vlády se omlouvají: Balaš Vladimír z celého jednacího dne z pracovních důvodů, Bartoš Ivan z celého jednacího dne z pracovních důvodů, Bek Mikuláš z celého jednacího dne z pracovních důvodů, Blažek Pavel z celého jednacího dne z pracovních důvodů, Černochová Jana z celého jednacího dne z pracovních důvodů, Hladík Petr z celého jednacího dne z pracovních důvodů, Lipavský Jan po celý jednací den z důvodu zahraniční cesty, Nekula Zdeněk z celého jednacího dne z pracovních důvodů, Rakušan Vít z celého jednacího dne z důvodu zahraniční cesty, Šalomoun Michal od 17.30 z pracovních důvodů a Válek Vlastimil z celého jednacího dne z pracovních důvodů.

Paní poslankyně, páni poslanci, nyní bych vás chtěla informovat o návrzích, na kterých se shodlo dnešní grémium. Navrhujeme za prvé zařadit do schváleného pořadu 63. schůze nové body. Jako první bod vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, sněmovní tisk 332; jako druhý vládní návrh zákona o mimořádném odpuštění penále z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a exekučních nákladů, sněmovní tisk 377; jako třetí vládní návrh zákona o mimořádném odpuštění a zániku některých daňových dluhů, sněmovní tisk 384; a to vše do bloku Zákony - druhé čtení. Zákonné lhůty jsou splněny od úterý 2. května, lze tedy sněmovní tisky projednat.

Za druhé navrhujeme následující postup jednání v tomto týdnu s tím, že jednání bude na základě dohody grémia probíhat v úterý 2. května a ve středu 3. května a poté bude 63. schůze ukončena.

Dnes, tedy v úterý 2. května, navrhujeme projednávat body v následujícím pořadí. Nejdříve nově zařazený bod, sněmovní tisk 377, odpuštění penále z pojistného, bude-li zařazen, a to druhé čtení; dále nově zařazený bod, sněmovní tisk 384, odpuštění a zánik daňových dluhů, bude-li zařazen, opět druhé čtení; a pak bod 22, sněmovní tisk 385, daň z přidané hodnoty, v prvním čtení.

Zítra, tedy ve středu 3. května, navrhujeme projednat body v tomto pořadí: bod 107, sněmovní tisk 227, informace o životním prostředí, třetí čtení; bod 109, sněmovní tisk 286, pozemní komunikace, taktéž třetí čtení; následně nově zařazený bod, sněmovní tisk 332, o dráhách, bude-li zařazen, a ten je v druhém čtení; poté bod 111, sněmovní tisk 300, ověřování střelných zbraní, třetí čtení; a bod 15, sněmovní tisk 367, úložiště radioaktivního odpadu, prvé čtení. Případně bychom projednávali další body dle schváleného pořadu schůze.

To je z mé strany vše. Nyní je tedy možnost se přihlásit ke změně pořadu. Protože přehled zbývajících bodů k projednání vám byl rozeslán elektronickou poštou, rovnou přikročíme k přihlášeným, kterých už eviduji několik. (Hluk v sále.) Nejdříve vystoupí pan předseda Benda s přednostním právem, následovat bude paní předsedkyně Schillerová s přednostním právem a poprosím vás, kolegyně a kolegové, o ztišení. Pokud máte cokoliv k řešení, přesuňte se, prosím, do předsálí, protože hladina hluku je opravdu příliš vysoká. Ještě jednou žádám, kolegyně a kolegové, kteří potřebujete cokoliv řešit, abyste se přesunuli do předsálí. Pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Marek Benda: Děkuji. Vážená paní předsedkyně, vážené dámy, vážení pánové, přednesu návrhy, které jsme jménem koalice oznamovali dnes na grémiu, ale na kterých nebyla na grémiu shoda.

To znamená, dnes za ty tři pevně zařazené body navrhujeme zařadit čtyři body týkající se voleb, respektive organizace voleb, aby bylo jasné, nikoliv volení, ale organizace voleb, a to vládní návrh novely ústavního zákona, sněmovní tisk 378, prvé čtení, dosavadní bod 17; vládní návrh zákona o správě voleb, sněmovní tisk 379, první čtení, dosavadní bod 18; vládní návrh zákona, kterým se mění volební a některé další zákony v souvislosti s přijetím zákona o správě voleb, sněmovní tisk 380, prvé čtení, bod 19; a senátní návrh zákona, kterým se mění zákon o volbách do Parlamentu České republiky, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 39, první čtení, dosavadní bod 44. Tyto čtyři body by byly zařazeny za ty stávající tři, které zazněly z grémia.

Po nich by byl zařazen, ale nejpozději v 18 hodin, sněmovní dokument 1927, návrh na odvolání Daniela Köppla z funkce člena Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, s tím, že rovnou avizuji, že tento bod bychom dnes dodělali, i kdybychom jednali po 19., případně 21. hodině, k hlasování bychom přistoupili případně až odpoledne, zatím to tak nenavrhuji.

A dále navrhuji, abychom zítra jako druhý bod zařadili vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 143/2001, o ochraně hospodářské soutěže, a další zákony, sněmovní tisk 283, třetí čtení, dosavadní bod 108. Pak jsou tam ty body, které jsou zařazeny z grémia. A jako poslední bod bychom zařadili vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách, sněmovní tisk 312, třetí čtení, bod 105 dosavadní, ten bychom zařadili za všechny ty pevně zařazené na středu.

Tolik tedy mé návrhy k programu schůze. Děkuji za pozornost.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Děkuji za vaše návrhy. Další vystoupí s přednostním právem přihlášená paní předsedkyně Schillerová a následuje pan předseda Okamura. (V sále je hluk.) A ještě jednou vás, kolegyně a kolegyně, prosím, abyste se ztišili.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, paní předsedkyně. Kolegyně, kolegové, dovolte, abych požádala o zařazení bodu na projednání dnešní pokračující schůze s názvem Potěmkinovy vesnice ve státním rozpočtu a prosím o zařazení dnes jako první bod dnešního jednacího dne.

Již od října minulého roku dlouhodobě upozorňuji, že předložený státní rozpočet pro rok 2023 byl jenom cárem papíru. Za prvé byl bez ohledu na následky sestaven tak, aby jeho deficit nezačínal trojkou. Za druhé byl sestaven tak, aby alespoň pro ty nejoddanější fanoušky ODS působil co do deficitu nižší. Za třetí byl sestaven tak, aby ministr financí Zbyněk Stanjura neztratil svou tvář a mohl se tvářit, že konsoliduje.

Jenže tento rozpočet samozřejmě není ničím jiným než pověstnou Potěmkinovou vesnicí. Na některé zcela zásadní chyby jsem již upozorňovala při prvním čtení státního rozpočtu, některé se ukázaly až časem. Problémem zůstalo, že tento rozpočet není reálný, stojí na plytkých základech a upřednostňuje dojem před samotným obsahem. Ostatně i dnešní pokladní plnění za duben, před chvílí - ve 14 hodin - zveřejněné, mi dává za pravdu. Schodek 200 miliard, dámy a pánové, 200 miliard k 30. 4.

Dobrý den, pane předsedo, vaším prostřednictvím, paní předsedkyně. (K poslanci J. Bernardovi.)

200 miliard schodek, to je tedy peklo, peklo. Pětikoalice jenom pokračuje ve svém pochybném marketingu, se kterým začala vlastně ihned po začátku svého mandátu. Pamětníci si jistě ještě velmi dobře pamatují, jak slíbili úspory na výdajové straně ve výši 100 miliard korun, a kvůli tomu jsme měli jedno extrémní, dlouhé rozpočtové provizorium. Výsledkem byly škrty nikoliv za 100 miliard korun, ale za 34 miliard, ovšem nikoliv na provozu státu, ale na prorůstových investicích nebo zdravotnictví. Zbytek zařídily inflační příjmy. A v tomto špatném rozpočtování, kde na prvním místě stojí jakýsi krátkozraký fiskální marketing, pětikoalice pokračuje i v roce 2023.

Vraťme se ale zpět do současnosti. Rok 2023 a chyby ve státním rozpočtu za téměř 160 miliard korun. Jinými slovy, letošní zákon roku a ten nejdůležitější zákon, který určuje politické mantinely každé vlády, je podvodem desetiletí. Jednou z nejzásadnějších chyb letošního rozpočtu je chybějících 50 miliard korun, které vláda chtěla použít z Modernizačního fondu, ale jaksi zapomněla - no, zapomněla, připomínali jsme jí to mockrát, dokonce jsme připravili tu legislativu, mí kolegové, místopředseda sněmovny Karel Havlíček a kolega poslanec Richard Brabec, takže nemusela zapomenout na potřebnou legislativu, a to jak na národní, tak na mezinárodní úrovni, protože by k tomu potřebovala ještě notifikaci Evropské komise a Evropské investiční banky. Každou schůzi to tu říkám od podzimu. Pětikoalice si totiž do státního rozpočtu napsala příjem z emisních povolenek a ukrojila těchto 50 miliard ze Státního fondu životního prostředí na zaplácnutí díry ve státním rozpočtu - pomyslné zaplácnutí díry. Problém je, že tyto finanční prostředky se nikdy do státního rozpočtu nedostanou. Tedy jde o regulérní účetní podvod, který nás bude stát draho. Kromě toho, že samozřejmě budou chybět příjmy, vyskočí i samotný deficit. Dlouhodobě na to upozorňuji já, dlouhodobě na to upozorňuje kolega Brabec a já velmi vítám, že už máme i jasné stanovisko nezávislé Národní rozpočtové rady. Ostatně i ve zprávě o pokladním plnění za první čtvrtletí letošního roku, kterou schvalovala vláda minulý týden, je úředníky Ministerstva financí jasně napsáno, že plnění těchto příjmů je po třech měsících rovno nule. Opakuji, nule. Jaký další důkaz koalice potřebuje, aby se zamyslela nad tím, zda ji Zbyněk Stanjura, ministr financí, netahá za nos?

Lámu si hlavu, zda tyto účetní triky jsou plně v režii bezbřehé kreativity ministra financí Stanjury, jednoduše využívajícího zásadní neznalosti - promiňte - svých vládních kolegů v oblasti daní a rozpočtového procesu, nebo se jedná o skupinové dílo, tedy že ministr financí o svých tricích a fintách své kolegy informuje a ti mu na ně oddaně dají palec. Nepřekvapila by mě ani jedna varianta, ale ve výsledku to podstatné není, i když ministr financí se vyjadřoval v médiích, že o tom rozhodovala vláda jako celek. Máme přece premiéra, jehož hlavním prioritou je zahraniční politika. To, co se děje na Ministerstvu financí, natož pak co trápí české občany, premiéra žijícího na obláčku zajímá jenom formálně.

Právě proto dnes ministr financí Stanjura nemá v rámci koalice žádného relevantního oponenta. A když některý z jeho problému definitivně praskne na veřejnosti, jako se to stalo v minulých dnech s chybějícími 50 miliardami korun z Modernizačního fondu, nemá problém hodit vinu na své vládní kolegy. Alibisticky hovoří o kolektivním politickém rozhodnutí, o kolektivním rozhodnutí vlády. Jinými slovy, sebevětší podvod nemá svého viníka. Jenže bez ohledu na to, zdali je viníkem Zbyněk Stanjura, nebo celá pětikoalice, je dnes jasné, že 50 miliard korun v příjmech státního rozpočtu chybět prostě bude.

Navíc ministr Hladík se dnes vymlouvá, že k tomuto rozhodnutí došlo v období, kdy on ještě nebyl ve vládě, takže pohoda, klid. Proč by to zrovna on měl řešit? Jenže tak to není, pane nepřítomný ministře Hladíku. Sice vám tuto situaci nezávidím, možná k tomu pofidérnímu rozhodnutí nedošlo v období, kdy jste byl ve vládě, ale následky tohoto rozhodnutí prostě řešit musíte. Toto už je vysoká politika, pane ministře. Chápu, že je složitá a není pro každého, ale vymlouvat se nejde. 50 miliard korun příjmů závisí na vaší aktivitě nebo neaktivitě. Jestli budeme mít nebo nebudeme mít 50 miliard příjmů, je stejná otázka, jako jestli si vláda vezme, nebo nevezme 5 000 korun od každého občana, a to počítám i děti a důchodce. To skutečně není málo, pane ministře Hladíku. Zatím jste podle úředníků Ministerstva financí nezískal ani korunu, je tam jedna velká nula. Chci vás ujistit, že pokladní plnění budeme sledovat velice pozorně a politické následky si ponesete do poslední koruny.

Dnes nejde ani tak o to, najít viníka, ale vrátit rozpočtové politice České republiky alespoň základní pravidla a návrat důvěryhodnosti, na které byla doposud založena, ať byl ministrem financí kdokoliv, z jakékoliv strany. Bohužel, optická snaha směřující ke snižování deficitů nekončí u zmíněných 50 miliard z Modernizačního fondu. Máme tu ještě Státní fond dopravní infrastruktury, kde se opakuje model chování ministra Stanjury, který jsem popsala před chvílí. Prostě a jednoduše přijde a řekne si, že tady by mohl zaplácnout nějakou díru ve státním rozpočtu, a udělá to, to vše bez ohledu na pověst České republiky u ratingových agentur, bez ohledu na budoucí důvěru občanů směrem k rozpočtovému procesu. Pane ministře Stanjuro, nepřítomný, o 30 miliard korun, které chybějí ve Státním fondu dopravní infrastruktury, měl být navýšen schodek státního rozpočtu, a to jednoduše proto, že to tak má být kvůli přehlednosti. A navíc se schodek státního rozpočtu na státní fondy prostě přenášet nemá. Ostatně tímto způsobem ad absurdum mohl být přesunut celý schodek státního rozpočtu, mohli jste mít nulu, hospodařit bez schodku.

Budováním Potěmkinových vesnic ve státním rozpočtu to však nekončí. Ve státním rozpočtu nám také bude chybět příjem z daně z neočekávaných zisků a odvodu z energetického stropu, a to ve výši 60 miliard korun. To, že by celkové inkaso z těchto dvou daní nemuselo dosáhnout plánovaných 100 miliard korun, zde bylo diskutováno několikrát. Upozorňovali na to nezávislí ekonomové. Upozornila jsem na to vládu samozřejmě i já. Jak vůbec ministra Stanjuru napadlo, že z energetických a bankovních gigantů dostane přes 100 miliard korun jenom tak? Skutečně si myslel, že když na podzim 2022 ohlásí, že je zdaní a nad úroveň klasické korporátní daně přidá dalších 60 %, tak budou jen čekat a koukat? Myslel si, že belgičtí majitelé ČSOB, rakouští majitelé České spořitelny nebo francouzští majitelé Komerční banky s vděčností odevzdají jmění do české pokladny? Myslel si, že se vzdají pohádkových zisků, které jim Fialova vláda předtím dopřála? A myslel si, že tato zásadní legislativa může projít jen jako přílepek k daňovému balíčku bez toho, aby proběhlo řádné připomínkové řízení? Výsledek je zcela jasný. Drtivý propad předpokládaných příjmů z hlavních odvětví, od kterých se očekával zásadní fiskální výnos, tedy z odvětví energetiky a bankovnictví. Například MONETA oznámila, že tento rok neodvede na windfall tax nic. Management vysloveně uvedl, že díky většímu objemu držených státních dluhopisů, u kterých je osvobozen úrokový výnos, neodvede za tento rok na windfall tax nic. Tedy zcela legální daňová optimalizace, na kterou jsem již upozorňovala a které jsme mohli předejít v případě, že by tyto daně byly zavedeny standardní legislativní cestou. Jedna z největších bank působících tuzemsku, ČSOB, uvedla, že odvede maximálně desítky milionů, ale spíš možná také nic. Skutečným finančním přínosem těchto mimořádných opatření je příjem z polostátního ČEZu, tedy prostředky, ke kterým se ministr Stanjura mohl dostat relativně legislativně rozumnější cestou.

Druhým výsledkem, který sice nebyl zamýšlený, ale určitě není překvapivý, je odchod některých společností z České republiky, a tedy trvalé snížení inkasa daně z příjmu. Je tedy otázkou, zdali dlouhodobý ekonomický přínos zavedení této daně není ve skutečnosti záporný. Celá tato blamáž ohledně windfall tax je dnes zcela jasně a jednoznačně politickou odpovědností ministra financí Stanjury. Takto to vypadá, když se vytváří zcela zásadní legislativa bez analýzy, bez předpovědi vývoje trhu a možných dopadů. Skutečnou analýzu vidíme až teď a vyplývá z ní inkaso pro státní rozpočet o 60 miliard nižší.

Na tomto místě musím také připomenout nezapočítání povinné valorizace penzí do státního rozpočtu, jejímž výsledkem je zcela zásadní porušení české legislativy, v kontextu ještě odsouhlasení hanebné novely, kterou napadneme už tento týden u Ústavního soudu, hanebné novely provedené na úkor té části populace, která již z velké části nemá schopnost zlepšit svou ekonomickou situaci vlastní činností. Pořád ale ještě i přes tuto hanebnou novelu, pro kterou jste zvedli ruku, zástupci pětikoalice, chybí ve státním rozpočtu 15 miliard korun, o které jsou v důsledku tohoto rozpočtového amatérismu kráceny zákonné nároky českých důchodců, takže to má mnohem širší než fiskální dopad. Argumentace pětikoalice hovořící o blahobytu důchodců vůbec nereflektuje aktuální stav většiny české populace penzistů. Pětikoalice dokonce vytvořila u mladší generace, u mladé generace pocit, že důchodci dnes žijí na jejich úkor a že důchodci si svou penzi jakoby nezasloužili. To je téma, které já osobně nikdy této vládnoucí pětikoalici nemohu odpustit. To, že musím dnes a denně vysvětlovat mladým lidem, že penze jsou něco, co si důchodci zasloužili, že je to něco, na co mají nárok, že je to nejen zákonný, ale i morální nárok, a že bohužel v důsledku zcela hloupé a dlouhodobě neudržitelné fiskální politiky pětikoalice se do společnosti už toto zakořenilo a bude trvat léta, než se to podaří napravit. Vzpomeňme si na křivdy z krize let 2008, 2009 a následně 2011 a 2012.

Politika pětikoalice vykopávající zákopy mezi mladými a důchodci je to poslední, co v České republice v současnosti potřebujeme. To, že to nechápe ministr financí Stanjura, který kvůli vlastnímu egu vlastní chybu nedokáže připustit, mě vůbec nepřekvapuje. Osobně jsem ale čekala víc od premiére Petra Fialy, neboť on, jako premiér, nese zodpovědnost za to, že zákon roku této vlády není ničím jiným než podvodem desetiletí. Proto načítám bod s názvem Potěmkinovy vesnice ve státním rozpočtu. Děkuji vám za pozornost.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Nyní tedy vystoupí avizovaný pan předseda Okamura, který je dalším přihlášeným s přednostním právem. Následovat bude s přednostním právem paní místopředsedkyně Dostálová. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, dovoluji si navrhnout předřadit na program této schůze Poslanecké sněmovny k projednání dva body SPD, které jsou zásadně důležité z hlediska potřeby aktuální pomoci dvěma sociálně nejohroženějším skupinám našich občanů, protože Fialova vláda prostě kašle na naše potřebné občany a Fialova vláda v této oblasti přes opakované sliby absolutně nic nekoná. Proto předkládáme potřebné návrhy ve finální legislativní podobě, kterou lze okamžitě aplikovat do praxe. Jde o návrh na zvýšení příspěvku na péči vážně zdravotně postiženým občanům, závislým na péči jiných osob, v I. a II. stupni závislosti, které se naposledy zvyšovaly před hrozivými více než sedmi lety. V prosinci zde ve Sněmovně poslanci Fialovy vládní pětikoalice tím, že se nepřihlásili do hlasovacích zařízení, ačkoliv byli v sále přítomni, záměrně zablokovali možnost tento zákon SPD již řádně projednat v prvním čtení a přiblížit se tak k jeho aplikaci do praxe, co je nanejvýš nutné. SPD podporuje zdravotně postižené občany. Vláda Petra Fialy ale jim hází klacky pod nohy a jakoukoliv pomoc těmto občanům odmítá. Jediné, co v tomto směru pětikoaliční vláda učinila, je to, že od 1. ledna změnou úhradové vyhlášky zvýšila ceny sociálních služeb pro tyto zdravotně postižené občany, což vede k dalšímu zhoršení jejich příjmové situace, ke zhoršení kvality jejich životů i ke zhoršování jejich zdravotního stavu. Chtěl bych se tady zeptat vládních kolegů, jestli vůbec víte například, kolik činí příspěvek na péči pro zdravotně postižené dospělé osoby v I. stupni, což jsou lidé nezvládající až čtyři základní životní potřeby? 880 korun na měsíc. To je ostuda vlády Petra Fialy a naprostá hanebnost.

Navrhuji tedy předřadit tento bod jako druhý bod dnešního jednání, případně jako první bod zítřejšího středečního programu jednání. Takže znovu říkám, SPD navrhuje, abychom podpořili, zvýšili příspěvek na péči zdravotně postiženým občanům, ale vláda Petra Fialy nám to tady opakovaně odmítá. Tak doufám, že pro to budete dneska hlasovat - i když si myslím, že ne, protože vy jste asociální vláda a prostě podporujete jenom sami sebe. To jsme viděli i včera, jak jsme se dočetli o Pirátech, že čtvrtina členů Pirátů, to znamená cca 300 z celkových 1 200, je přisátá k veřejným penězovodům a sosají plnými doušky z veřejných peněz na základě politických nominací. Dokonce mnozí Piráti ve funkcích úředníků mají i plat v řádech statisíců měsíčně. Takže tady vidíte flagrantně, jakým způsobem se Piráti chovají a jak dělají úplně pravý opak toho, než hlásají.

Dále chci navrhnout...

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Ještě vás poprosím, omlouvám se, pane předsedo, tady to byl sněmovní tisk kolik? Já jsem nezaznamenala, že byste to říkal.

 

Poslanec Tomio Okamura: No, tak, jde o bod číslo 29... (Předsedající: 29.) ... což je sněmovní tisk číslo 9. A je to návrh poslanců SPD na změnu zákona o sociálních službách.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Děkuji, děkuji. Prosím, dál.

 

Poslanec Tomio Okamura: Dále chci navrhnout na program této schůze zařadit projednání bodu 79, což je sněmovní tisk číslo 266, a je to opět návrh poslanců SPD na zvýšení rodičovského příspěvku a na zavedení jeho každoroční automatické valorizace přímo do zákona. Jedná se o novelu zákona o státní sociální podpoře. Důvodem je to, že rodiny s nejmenšími dětmi jsou dlouhodobě jednou z nejohroženějších sociálních skupin, což platí v současnosti o to více i vzhledem k Fialovou vládou způsobené vysoké inflaci, která reálnou hodnotu rodičovského příspěvku sráží hluboko pod jeho úroveň z roku 2020, kdy byl naposled zvýšen, a Fialova vládní pětikoalice opět není schopna návrh zákona na jeho zvýšení sama předložit. Pouze o tom ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka z KDU-ČSL, pouze o tom dokola hovoří, ale protože je nekompetentní a neschopný, žádný návrh zákona tady ani není, a evidentně to ani předložit nechce, protože prioritou Fialovy vlády jsou drahé zahraniční nákupy a podpora různých cizinců v zahraničí, ale na naše občany, na naše potřebné rodiny s dětmi nebo na zdravotně postižené občany Fialova vláda prostě kašle. Takže já bych chtěl předřadit tento zákon SPD. Máte to všechno od nás už napsané, takže stačí pro to zdvihnout ruku, a chceme, aby se zvýšil prostě rodičovský příspěvek.

A když už Fialova vláda teoreticky něco navrhne, nějakou částku na zvýšení tohoto příspěvku, jde o naprosto nedostatečnou hodnotu, hluboko pod úrovní inflace, takže je to k ničemu. V této souvislosti si dovolím připomenout, že v loňském roce se v České republice rekordně snížila porodnost, což má nepochybně souvislost i s tím, že sociální, ekonomické a další zabezpečení rodin s nejmenšími dětmi ze strany státu je naprosto na nedostatečné úrovni, a lidé se prostě obávají mít děti i z těchto důvodů. No, tady bych se u toho krátce zastavil. A to je právě ten kámen úrazu, jeden z důležitých momentů, proč se prostě SPD nemůže shodnout s Fialovou vládou na důchodové reformě, protože návrh důchodové reformy v podání Fialovy vlády, a tady to má na starosti ve Fialově vládě KDU-ČSL, lidovci, ministr práce a sociálních věcí Jurečka, jsou proti podpoře rodin s dětmi, proti! Oni jsou proti dětem a proti podpoře rodin s dětmi. Proto vlastně ta vaše důchodová reforma v podání lidovců a Fialovy vlády - a my jsme na těch jednáních byli, my se účastníme těch jednání - spočívá vlastně v okradení tří milionů důchodců o valorizaci. Vy jste je okradli v průměru o 1 000 korun měsíčně, takže v červnu dostanou méně, příští měsíc, než měli podle zákona slíbeno, a spočívá to v tom, že chcete zvyšovat věk odchodu do důchodu pro české občany a chcete také snižovat valorizaci a nahradit ji jakýmsi jednorázovým sociálním příspěvkem, čímž se opět sníží valorizace, protože se to nebude počítat do toho základu. To znamená, to je vaše důchodová reforma, s kterou my prostě nesouhlasíme. A SPD říká, že je potřeba zvýšit podporu pracujících rodin s dětmi, aby pracující rodiny se nebály mít více dětí, dvě až tři, a aby poté, co tyto děti dospějí, aby svými odvody potom financovaly důchody stávajících seniorů, svých rodičů a tak podobně, protože máme průběžný důchodový systém. No, a vy to udělat nechcete, takže vy jdete na systém Evropské unie, že chcete brát různé migranty. Ostatně dneska o tom hovořil i náš europoslanec Ivan David na tiskové konferenci, hlasovali pro to v Evropském parlamentu i vládní poslanci, prostě brát nějaké migranty z Afriky, z Arábie, z arabských zemí a podobně, ale abyste místo toho podpořili pracující rodiny s dětmi, české pracující rodiny s dětmi, abychom dostali do systému více peněz, to udělat prostě nechcete. Takže vy jste proti rodinám, vy děláte protirodinnou politiku, vy děláte politiku proti českým pracujícím rodinám s dětmi, takže ty se bojí potom mít děti.

Týká se to i toho, že součástí té důchodové reformy by mělo být i zvýšení dostupnosti bydlení, protože mladí lidé nemají peníze na bydlení. Teď kvůli Fialovou vládou způsobené vysoké inflaci jsou vysoké úrokové sazby, jsou vysoké hypoteční sazby, takže pracující mladí lidé už nedosáhnou ani na hypotéky, takže v podstatě mladí lidé dneska, protože nemají na bydlení, v Praze kvůli přílivu ukrajinských migrantů stouply i ceny nájmů, takže jsou pro české mladé lidi, ale i pro české občany v podstatě - pronajmout si byt v Praze je v podstatě pro mnoho lidí úplně už nedostupné finančně, takže samozřejmě ti mladí lidé, ti mladí pracující lidé, ty páry, ti manželé a tak dále, se prostě bojí mít děti, protože se bojí, že na to nebudou mít peníze. A to je výsledek této neschopné Fialovy vlády, a proto my se také na té důchodové reformě s vámi nemůžeme shodnout, protože my říkáme, že je potřeba zásadně podpořit prorodinnou politiku, jak říká SPD, zásadně podpořit pracující páry tak, aby se nebály mít děti. A k tomu směřují i naše návrhy, i tento náš návrh zákona, kdy chceme zvýšit rodičovský příspěvek a zavést jeho každoroční automatickou valorizaci přímo do zákona.

Takže já tento bod, což je bod číslo 70, sněmovní tisk číslo 266, navrhuji zařadit jako třetí bod dnešního jednání, případně jako druhý bod zítřejšího středečního programu.

Takže když to shrnu, SPD navrhuje předřadit naše dva zákony, zákony SPD, na pomoc zdravotně postiženým občanům závislým na péči jiných osob, to jsou ti skutečně nejpotřebnější, a zároveň navrhujeme podpořit rodiny s dětmi. A já vyzývám poslance vládní koalice, protože tady máte většinu při hlasování, abyste tyto naše návrhy podpořili. Já vím, že je nepodpoříte, protože vy jste proti zdravotně postiženým občanům českým a proti rodinám s dětmi, ale prostě budeme tady dál za tyto skupiny obyvatel, za SPD za ně budeme nadále dál bojovat.

Jako třetí návrh, a to je návrh na mimořádný bod na dnešní program schůze Sněmovny, navrhuji bod s názvem Fialova vláda chystá zvýšení daní. A teď bych to zdůvodnil. Tato opatření ze strany Fialovy vlády povedou k dalšímu zdražování a dostanou další domácnosti do chudoby a existenční tísně. Vláda Petra Fialy z ODS pokračuje v interním jednání o snižování růstu deficitu státního rozpočtu a státního dluhu, který ale sama svou nečinností a nekompetentností způsobila. Jsme svědky rekordního zadlužování České republiky a Fialova vláda žene Českou republiku do řeckého scénáře, to znamená, může to vyústit i ve státní bankrot.

A opravdu tady bych chtěl poprosit média, aby k tomu nemlčela, protože oni si řeknou, že na jedné straně v opozici je tady Okamura, Babiš a na druhou stranu je tady pětikoalice, které mainstreamová média vesměs fandí, ale to je katastrofa, je to katastrofa, do čeho nás vede Fialova vláda. A já si myslím, že to tady musíme projednat opravdu veřejně, v jaké fázi a co vlastně vláda chystá, protože my jako opozice a občané se dozvídáme v podstatě sice zásadní, a jsou to pravdivé informace, ale nejsou to informace ucelené ještě, celkové, protože víme z našich zdrojů, že chystáte ještě mnohem horší věci pro občany. Takže přestože jednání vlády provází částečně informační embargo, právě část návrhů je již veřejná a situace je tak vážná, že navrhuji, abychom se o tom tady pobavili veřejně, co vlastně Fialova vláda chce pro občany všechno přichystat.

Je totiž zcela evidentní, že se Fialova vládní pětikoalice chystá zvýšit českým občanům a firmám více typů daní, a to plošně všem, a také chcete zvýšit povinné odvody, což je jednak závažné porušení předvolebních slibů vládních stran, protože vládní strany před volbami v říjnu v roce 2021, což je rok a čtvrt zpátky, tak jste slibovali, že nebudete zvyšovat daně. A teď v podstatě dochází k flagrantnímu porušení předvolebních slibů vládních stran a také původního programového prohlášení vlády, ale rovněž jde o opatření, která by v době astronomicky rostoucích cen základních životních potřeb, opět kvůli neschopné Fialově vládě, tak by tato vládní opatření zcela nesmyslně ještě dále snížila čisté příjmy domácností a část z nich by dostala do chudoby a existenční tísně.

Proč kvůli neschopné Fialově vládě? Protože Fiala, premiér Petr Fiala tady opakovaně lže veřejnosti, lže tady, že Česká republika je ve vládě, a šíří - pardon, ve válce - lže, protože Česká republika není ve válce, straší lidi, vzbuzuje paniku. Podle mě je to trestný čin šíření poplašné zprávy, ale premiér má imunitu. Tak to je, to je, jako kdyby hrách na zeď házel. My v žádné vládě, v žádné válce nejsme, ať nás tady netahá do války, ať nás tady nestraší, a chcete si tím jenom zdůvodnit předražené zahraniční armádní nákupy nejdražších stíhaček a podobně a tak dále. Ale stejně tak vy jste slibovali, že nebudete zvyšovat daně, a premiér se vymlouvá na Ukrajinu. Ale vždyť v České republice je inflace mnohem vyšší, než je průměr v Evropské unii, v České republice je 15 %, v Evropské unii pod 10 %. A to znamená, ostatní země ten problém - kdyby to bylo tak, jak říká premiér Fiala - mají ten problém taky. Ale ona ho má jenom Česká republika v podstatě.

Jsme jedna z mála zemí, teď jsme se dozvěděli čísla Eurostatu, Evropského statistického úřadu, to je úřad vaší milované Evropské unie, že v přepočtu na kupní sílu mají čeští občané kvůli Fialově vládě nejdražší ceny elektřiny a plynu! To znamená, není to kvůli Ukrajině, je to kvůli neschopné a nekompetentní Fialově vládě. Všechno, úplně všechno! Taháte lidem z kapes peníze úplně zbytečně, všem občanům České republiky. Těm voličům, kteří vás volili, to asi nevadí, ale voličům SPD to prostě vadí. Proč máme kvůli neschopné Fialově vládě mnohem vyšší inflaci, než mají jiné země? Vždyť si vezměte, že ceny energií, jak plynu, tak elektřiny, podle Evropského statického úřadu v Maďarsku, na Slovensku a v Polsku jsou pod průměrem Evropské unie, to znamená, mají to levnější mnohem ještě, než je průměr Evropské unie. A my máme v přepočtu na kupní sílu kvůli Fialově vládě, kvůli Pirátům, kvůli ODS, TOP 09, KDU-ČSL, a STANu nejdražší energie. To je úplně šílená záležitost a prostě my k tomu mlčet nebudeme, protože taháte peníze i z kapes voličů SPD, kteří vás nevolili ani vás volit nebudou, a našim voličům se to prostě nelíbí.

A musím říci, že i to, že chcete zvyšovat daně a zvyšovat odvody, tak to povede, je to další proinflační opatření ze strany vaší vlády a je to další zdražování. To je přece neuvěřitelné! Podívejte se na ceny potravin! V Polsku je levněji, v Německu jsou mnohé potraviny levnější, Češi tam jezdí nakupovat, a vy to vůbec neřešíte! A už jsme vám to říkali před rokem, že máte snížit DPH u základních potravin na nulu, už jsem vám to tady říkal víc než před rokem na tenhle mikrofon. Premiér Petr Fiala se vysmívá našim návrhům a podívejte se, kam dovedl Českou republiku.

Vládní návrhy na konsolidaci rozpočtu jsou prostě systémově a koncepčně zcela chybné. Dle názoru SPD se musí začít škrtnutím zbytných výdajů státu, a to zejména tam, kde neslouží českým občanům či k financování veřejných služeb, tam, kde to neslouží k financování veřejných služeb, které musí stát zabezpečovat. Takže my říkáme, financování veřejných služeb, které musí stát zabezpečovat, zachovat, takové výdaje neškrtat! Ale je potřeba škrtnout zbytné výdaje, to znamená například snížit státní byrokracii, předražené armádní zakázky ze zahraničí, podporu solárním baronům, nepřizpůsobivým a tak dále, přičemž snížení státní byrokracie - když jsem se díval na to, jak chce vládní koalice revidovat vládní prohlášení, se kterým jste tady před rokem a čtvrt předstupovali před Sněmovnu, a obelhali jste celou Sněmovnu, že jste nám ještě to vládní prohlášení všem dali, i v opozici, a řekli jste, že o tom se tady bude hlasovat, takže jste nás uvedli v omyl všechny ještě. My jsme pro vás nehlasovali, samozřejmě, my jsme hlasovali proti důvěře vládě, protože jsme samozřejmě odhadli, že budete lhát, že je to podvod a že je to nereálné - ale vy vlastně jste obelhali celou Poslaneckou sněmovnu, to je jedno, kdo a jak, protože teď měníte vládní prohlášení a tam mimo jiné uvádíte v jednom z návrhů změn, že o rok posouváte audit státní správy, ten hloubkový audit státní správy, který by měl odhalit právě duplicitu agend, aby případně se ta duplicita tím pádem ukončila, aby se ušetřily veřejné peníze, a i to odsouváte teď nově o rok, neboli už to nebude nikdy, protože potom už za dva roky jsou volby, za dva roky a něco. To znamená, i tady, kde jste mohli ušetřit veřejné peníze v řádu miliard, tak jste si radši vybrali, že ušetříte na důchodcích. Takže důchodcům jste vzali, ale abyste odstranili duplicitu agend ve státní správě, na to jste ve vládním prohlášení rezignovali a odsunuli to další rok. To znamená, v podstatě už to nebude nikdy do voleb.

Takže takovýmhle způsobem vy k tomu přistupujete a tím jsem vysvětlil, co myslíme například tím snížením státní byrokracie. V návrhu revize vašeho vládního prohlášení je například to, že jste chtěli - původně jste tam měli, že budete analyzovat přínosy, klady nebo negativa dopadů Green Dealu na Českou republiku. A taky v podstatě na to teď rezignujete, protože asi už jste, řekl bych, už jste vlezli někam Evropské unii, řekl bych do Brusele, že v podstatě už jste na to úplně rezignovali a vlastně už jenom kýváte. Vy jste kývači, a ať to stojí, co stojí, servilně odkýváte jakékoliv navržení Green Dealu, což jsme mimochodem také samozřejmě viděli teď před několika dny ohledně toho zateplování a nových emisních povolenek. Hlava nehlava, zdraží to lidem naftu, benzin, výstavbu nových domů, rekonstrukce domů, další obrovské zdražování, a vy všechno už jenom odkýváte. Další lež premiéra Fialy, který se v předvolební kampani vyjadřoval, řekl bych, mírně kriticky ke Green Dealu, ale skutek utek, už všechno odkýváte, a další zdražování pro Českou republiku.

To znamená, to jsou všechno problémy, a já myslím, že to tady musíme probrat, protože vy chcete zvyšovat daně, proto navrhuji mimořádný bod Fialova vláda chce zvýšení daní, takže lidi chcete sedřít, a zároveň tam, kde reálně lze ušetřit obrovské peníze, ale to byste opravdu museli začít chtít pracovat pro Českou republiku, tam jste úplně rezignovali. Takže jako první bod dnešní schůze Poslanecké Sněmovny navrhuji bod Vláda chystá zvýšení daní.

Dále navrhuji další mimořádný bod, a to proto, že předešlé body ohledně těch sociálních, co jsem navrhoval jako druhý a třetí, takže jako čtvrtý bod dnešní schůze Poslanecké sněmovny, pakliže budou schváleny moje body, které jsem navrhl jako 1, 2, 3, tak bych navrhl bod s názvem Fialova vláda schválila smlouvu o vojenské přítomnosti USA, o vojenské přítomnosti USA v České republice. A to si myslím, že je opravdu velký problém, protože my za SPD říkáme, že nechceme v České republice žádné cizí vojáky, žádnou přítomnost cizích vojáků, ať jsou z Ruska, z USA, z Německa, prostě my tady nechceme základny, kde budou cizí vojáci, a je úplně jedno, jestli z východu, nebo ze západu, prostě my nechceme tady cizí vojáky. A ta smlouva, kterou schválila Fialova vláda, o vojenské přítomnosti USA v České republice, umožňuje mimo jiné armádě USA používání vojenských prostor a budov, a nejen to. Jenom bych znova zdůraznil, že hnutí SPD říká jasné "ne" cizím základnám vojáků na našem území, ať z východu, nebo ze západu, a vláda Petra Fialy z ODS minulý týden schválila smlouvu se Spojenými státy americkými o spolupráci v oblasti obrany. No, ale ona to není smlouva o spolupráci, o nějaké vyvážené spolupráci, samozřejmě že ne. Je to smlouva o budoucí vojenské přítomnosti USA v České republice, která umožňuje ozbrojeným silám USA používání vojenských prostor a budov, a to na leteckých základnách Čáslav, Pardubice, Náměšť a Mošnov v Moravskoslezském kraji. Já jsem byl zvolen jako poslanec za Moravskoslezský kraj a naši voliči, minimálně naši voliči tam nechtějí přítomnost amerických vojáků na letišti v Mošnově, protože občané se oprávněně obávají, že pak to bude jedním z prvních terčů v případě ozbrojeného konfliktu. Oni nechtějí tam mít americké vojáky, aby tam byla základna, v Mošnově v Moravskoslezském kraji. Já to nechci také, proto tady za to bojuji.

Ti američtí vojáci budou podle toho, co tady schválila vláda, Fialova vládní pětikoalice, ODS, Piráti, STAN, KDU-ČSL a TOP 09, budou moci používat armádní výcvikové prostory a používat také ještě navíc kasárna ve Vyškově, v Rancířově a ve Staré Boleslavi. Ve všech těchto lokalitách mohou USA stavět vlastní budovy, a to včetně prodejen potravin, otevřených stravovacích zařízení, bankovních služeb, společenských a vzdělávacích center a tak podobně. V případě schválení smlouvy, a ona už ji schválila vláda, budeme o ní jednat ve Sněmovně, v případě schválení smlouvy se tak budou moci na území České republiky volně pohybovat a operovat ozbrojené síly USA, a to včetně rodinných příslušníků.

Odkazy vládních politiků, že tato dohoda nic nemění, nejsou pravdivé. Zavádí volný režim příjezdu, odjezdu, přivážení jakýchkoli movitých věcí a skladování zbraní a střeliva do těchto prostor, a to bez možnosti kontrol ze strany České republiky. De facto se bude jednat o podobný princip, jaký je aplikován na teritoriích ambasád.

Samozřejmě je otázkou, jak to bude s trestnými činy spáchanými americkými vojáky na území České republiky, protože to bývá často jablkem sváru právě u této smlouvy, když třeba americký voják někoho znásilní, ostatně v Japonsku s tím jsou velmi negativní zkušenosti, tak potom vlastně americká strana se brání tomu, aby byl souzen v té zemi, a říká, že to má podléhat americkým zákonům - přitom to dělá na našem území, vůči našim občanům by se ten trestný čin stal. Takže to je samozřejmě ještě další okamžik. A musím říci, že de facto se bude jednat o podobný princip, jaký je právě aplikován na teritoria ambasád, což je v podstatě imunita. Dohoda je navíc uzavírána na deset let, kdy se nedá vypovědět. Smlouva je pro Českou republiku nevýhodná a zbytečná. Navíc s USA ji má už uzavřenu pouze 24 členských států NATO, a my navíc už máme smlouvu NATO SOFA.

Hnutí SPD říká jasné "ne" cizím základnám a vojákům na našem území a budeme hlasovat ve Sněmovně proti schválení této smlouvy. Prostě po třiceti letech jsme se zbavili jedněch vojáků, a teď tady máme mít další? Znovu říkám, my tady nechceme mít ani vojáky z východu, ani ruské vojáky, ani německé, ani americké, ani další, to prostě pro nás absolutně nepřipadá v úvahu. Takže je potřeba to tady projednat veřejně, co tedy vláda vlastně tady prosazuje, aby se k tomu také veřejnost vyjádřila, protože já jsem přesvědčen o tom, že značná část veřejnosti nebude chtít - nebude chtít! - přítomnost amerických vojáků na našem území, jak si schválila Fialova vláda. A znova říkám, a je to téma, které obrovsky rezonuje i mezi občany, protože po zkušenostech z roku 1968 a ještě z druhé světové války, nejdřív to byli němečtí vojáci, pak to byli vojáci čtyř zemí, byla tady sovětská vojska, tak prostě minimálně voliči SPD nechtějí tady žádné cizí vojáky. Znovu říkám, ani z východu, ani ze západu, takže to je potřeba prostě projednat.

Takže já to navrhuji jako čtvrtý bod dnešní schůze Poslanecké sněmovny a v případě, že budou schváleny mé předešlé body, jinak se to posouvá a byl by to samozřejmě první bod.

Jako další bod, mimořádný bod na schůzi Poslanecké sněmovny navrhuji bod s názvem Počet nelegálních imigrantů na našem území narostl o 40 %, což je obrovské číslo. Takže podívejme se na to, v čem je ten problém. Zase samozřejmě ministr Rakušan z hnutí STAN, předseda hnutí STAN, ten to neřeší, ten na to kašle, to je pořád dokola. Přitom se opakuje stejný scénář z loňska, to neudělal vůbec nic, a cizinecká policie České republiky odhalila za první tři měsíce letošního roku 2 658 nelegálních migrantů, což je samozřejmě jenom špička ledovce, a už toto číslo je ve srovnání se stejným obdobím loňského roku nárůst o 40,6 %. Drtivá většina těchto osob byla odhalena v souvislosti s nelegálním pobytem na území České republiky. V rámci takzvané tranzitní migrace dominovali Syřané před občany Turecka a Maroka. Mnozí z těchto migrantů se prokazovali falešnými doklady. Za loňský rok čeští policisté zadrželi na našem území z důvodu nelegální migrace celkem 29 235 osob, což bylo ve srovnání s rokem 2021 o 18 065 osob více. Takže tady vidíte, že už za loňský rok jen ti, co byli zadrženi na našem území, tak bylo 30 000 nelegálních migrantů, což je obrovské číslo. To je prostě jedno středně velké město. A teď už, v tuto chvíli, oproti loňskému roku máme nárůst 40,6 %, to znamená, letos to může být už ne 30 000, ale to už může být 50 000. A samozřejmě, protože začíná jaro, otepluje se, ten trend bude už jenom narůstat, protože hranice jsou jako cedník kvůli neschopné Fialově vládě a ministrovi Rakušanovi z hnutí STAN, tak samozřejmě, že to tak bude. To už vám říkám teď, a to nemusím mít žádnou věšteckou kouli. Bude to už jenom horší kvůli Fialově vládě. Samozřejmě převažují občané Sýrie, těch je zhruba dvě třetiny z celkového počtu.

Takže ve světle těchto údajů považujeme v SPD za velmi vhodné a z hlediska bezpečnosti českých občanů i žádoucí obnovení trvalých kontrol na našich státních hranicích, zejména se Slovenskem, kudy proudí největší počet ilegálních migrantů. Také navrhujeme, aby se z překročení státní hranice stal trestný čin, který bude mít samozřejmě odpovídající trestní sazbu, aby to bylo odrazující.

Takže to je můj návrh a to bych navrhl jako pátý bod dnešní schůze Poslanecké sněmovny, a samozřejmě pakliže neschválíte předešlé body, tak by se to posouvalo směrem k prvním bodům. Děkuji za pozornost.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Nyní je přihlášena paní místopředsedkyně Dostálová s přednostním právem, připraví se pan místopředseda Havlíček.

Jenom oznámím, že pan poslanec Vrána bude dnes hlasovat s náhradní kartou číslo 15.

Prosím, máte slovo.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji, vážená paní předsedkyně. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych chtěla na dnešní jednání zařadit bod. Vím, že už tady s tím obtěžuji asi hodně dlouho, ale my se skutečně prostě musíme tomu bydlení v České republice nějakým způsobem věnovat. Když to nechcete řešit jako balíček, jako bydlení nebo podporu bydlení v České republice, tak alespoň zařaďme na dnešní jednání bod s názvem Podpora nájemního bydlení v České republice.

O co jde? Minulý týden pan ministr Bartoš představil program s názvem Nájemní bydlení. Státní fond podpory investic ve spolupráci s ministerstvem v něm na výstavbu nájemních bytů alokoval částku 800 milionů korun. Z této částky většina té finanční podpory, zhruba 500 milionů korun, je výhradně určena pro obce a 300 milionů je určeno pro podnikatelský sektor.

Podpořené nájemní byty budou nabídnuty lidem, kteří nevlastní žádnou nemovitost a zároveň na bydlení vynakládají velkou část svých příjmů, například samoživitelkám a samoživitelům či seniorům. Tady už je první problém, protože pokud si samozřejmě dočteme tuto větu, tak bychom očekávali nějaké snížené nájemné, aby to těm lidem při dnešních obrovských cenách energií a při obrovské inflaci pomohlo, ale ono to tak není. Obce jsou vystaveny opět tomu, že si budou moci vybrat ze dvou druhů podpor, a to podpora de minimis, anebo takzvaný GBER. To znamená, že musíte ty byty pronajmout za tržní nájemné v místě obvyklém s dobou udržitelnosti 20 let.

Já samozřejmě s tou samotnou myšlenkou, aby se podporovalo nájemní bydlení, souhlasím, ale mně hrozně chybí debata s obcemi, aby obce si samy řekly, aby si starostové obcí - teď mi dovolte, myslím starosty s malým s, nikoliv hnutí, které zastupuje jenom 4 % starostů obcí - ale aby si všichni starostové v České republice řekli, co vlastně potřebují, jaké jsou jejich překážky k tomu, aby se bydlení na úrovni obcí nějakým způsobem realizovalo.

Tak, jak je nastaven ten program, že obec získá dotaci maximálně 25 % při úrokové sazbě, která vlastně dneska je daná pro Českou republiku sazbou Evropské unie 7,42 %, tak pan ministr do nařízení dal, že tato sazba se sníží o 3 procentní body, to znamená, že se dostaneme na nějakých 4,42 %. Zároveň je v nařízení napsáno, že úroková sazba je minimálně 1 %, maximálně 3. Panu ministrovi tam nehraje 1,42 %, nikdo to neřeší a starostové opět budou mít ty problémy se schvalováním v rámci zastupitelstva, protože vlastně nebudou vědět, jak to mají dopočítat.

Nemluvím ani o tom, že se tady bavíme o 25% dotaci z celkové sumy projektu, což samozřejmě může být pro obce velmi málo motivační. Dám vám jednoduchý příklad. Když si obec řekne, že udělá projekt zhruba za 10 milionů korun, dostane dotaci 2,5 milionu a na DPH odvede 1,5 milionu, takže ta reálná dotace je samozřejmě velmi nízká. To prostě pro ty obce nebude žádným způsobem atraktivní.

Do toho všeho se očekává, co se stane s DPH. Kdyby DPH právě i u stavebních prací vzrostlo na 21 %, obce odvedou 2,1 milionu a dotace bude 2,5 milionu. To už vidím, jak se obce hrnou do výstavby nájemních bydlení, když jsou ještě povinovány dvacetiletou udržitelností, to znamená, 20 let obce s těmito byty nebudou moci nijak nakládat.

Já bych spíše očekávala, že se vláda zamyslí nad tím, že na účtech obcí a měst je zhruba 400 miliard korun a že je naopak potřeba tyto peníze aktivovat. Ale aktivovat tyto zdroje - protože obce moc dobře vědí, že když je mají na účtech, že při této inflaci obrovsky tratí, a je potřeba s vládou, se státem, začít vyjednávat, za jakých okolností ty obce jsou ochotny pustit do realizace bydlení tyto zdroje. Je potřeba připravit určitý administrativní rámec nebo se pobavit o tom, že jsou to zamašličkované projekty, nebo samozřejmě o nějaké motivační podpoře státu. Obec investuje 50 %, stát mu dá 50 %, nebo prostě aby to byla nějaká reálná dohoda se státem jako takovým.

Já velmi často slýchávám, že stát nemá vstupovat do politiky bydlení, ale já si myslím, že my se tomuto kroku prostě nevyhneme v současné situaci, která je - a dovolte mi znovu opakovat pár čísel, abychom si to vysvětlili, proč je nevyhnutelné investovat státní prostředky právě do této oblasti. Cena nemovitostí je dnes mimořádně vysoká. Vidíme to všude. Co je ještě alarmující, že se nám začíná otáčet ten poměr, že sice malinko klesly ceny nemovitostí jako takových, ale obrovským způsobem nám rostou nájmy. My samozřejmě v této situaci máme fakt velký problém, protože stavební zákon jsme si odložili o další rok, to znamená, reálně ta rychlejší, efektivnější výstavba nás čeká až někdy v roce 2025, kdy už se opravdu ty ceny vyšplhají velmi vysoko. Jenom pro srovnání nabídkové ceny nemovitostí. Třeba když se podíváme na průměr roku 2010, index ceny nemovitostí byl zhruba na 100 bodech. V prvním kvartálu roku 2023 jsme ale už na 220,5. V České republice bez Prahy je to zhruba 206,6, v samotné Praze pak 234,4. To znamená, že nám tady od roku 2010 došlo k více jak dvojnásobnému zdražení nemovitostí. To se vlastně jednoznačně prokazuje, že bydlení například pro mladé lidi se stává už luxusem.

Uvedu jeden konkrétní příklad, který já opravdu řeším pravidelně ve své Poslanecké kanceláři. Mladá rodina si vzala hypotéku 3 miliony korun. Už dneska toto je velmi humorné, protože za 3 miliony korun co dneska pořídíte - no, nepořídíte vůbec nic. Bavit se o tom, že v Praze si někdo pořídí byt za 3 miliony, je prostě úplně mimo jakoukoliv realitu. Ale dobře, na tom konkrétním příkladu. U 3milionové hypotéky dneska splácí mladá rodina 17 500 korun za tuto 3milionovou hypotéku. Když já jsem byla ministryně, tak tato částka nedosahovala ani 11 000. Teď si představte, že tito mladí lidé jsou ale vystaveni nejenom takovémuto navýšení hypotéky, ale obrovskému navýšení cen energií, obrovskému navýšení cen nákupu potravin díky inflaci a tak dále. Co ta mladá rodina má vlastně dělat? Jak může jít do nájemního bydlení, když jsme se v tomto týdnu nebo možná minulý týden dočetli, že právě začíná být nedostupné i nájemní bydlení, protože se natolik zdražilo, že prostě ti mladí lidé na toto nedosáhnou? To, že vlastně za ty 3 miliony už ani nic nepořídí, to už je úplně nabíledni. Proč se tady vláda nezabývá tím, že na jedné straně dojde se starosty obcí skutečně k nějaké dohodě, jak využít těch jejich 400 miliard, co mají obce na účtu, aby se zaktivovala politika bydlení v jednotlivých regionech a obcích, ale na druhou stranu, aby stát přispěl například k podpoře družstevního bydlení?

Znovu upozorňuji, pan ministr Bartoš zastavil program Podpora bydlení mladých na Ministerstvu pro místní rozvoj, kde Státní fond podpory investic dával výhodné půjčky mladým lidem na družstevní podíl. O to tady jde, ti mladí lidé musí složit nějakou tu zálohu nebo jistinu, ale když se podíváme v kontextu na hypotéky, mladí lidé do 36 let, pokud si dneska budou chtít vzít hypotéku, musí složit na tu 3milionovou hypotéku 300 000 korun, ale když to budou lidé nad 36 let, tak to je jednou tolik.

Já ptám, kde je politika KDU-ČSL, kteří, když my jsme projednávali program bydlení mladých, chtěli, abychom tu věkovou hranici dali na 40 let, protože holt dneska se s rodinou a zakládáním rodiny začíná o něco později, 36 let je velmi málo. To znamená, my máme spoustu maminek na mateřských dovolených právě kolem toho roku 35, 36, 37 a tito lidé v podstatě nedosáhnou vůbec na žádnou formu bydlení.

Proto bych vás chtěla znovu požádat, pojďme zkusit alespoň nějak se odrazit, zkusit projednat tady to nájemní bydlení a zařadit to jako první bod dnešního jednání tak, abychom ten program ještě nějakým způsobem modifikovali, aby skutečně tady mohly zaznít názory jednotlivých starostů, co je příčina toho, že to bydlení není. Jsou to pozemky? Je to problematika územního plánování? Co je to? Protože když si to tady nevyříkáme na půdě Poslanecké sněmovny, tak ministerstvo ani pan ministr Bartoš pravděpodobně není schopen vyvolat nějakou debatu se Svazem měst a obcí, abychom ty příčiny realizovali. Když my jsme realizovali program Výstavba, já jsem měla pravidelně schůzky se starosty, a proto jsme ho neustále modifikovali, protože starostové říkali, hele, on je fakt problém s pozemky, pojďte nám umožnit nástavbu, přístavbu, všechno jsme umožnili. Tak se pojďme o těchto věcech bavit na půdě Poslanecké sněmovny, je mnoho starostů, kteří určitě umějí dát tu zpětnou reakci. Děkuji moc. (Potlesk z lavic ANO.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Nyní je přihlášen s přednostním právem pan místopředseda Havlíček a připraví se pan předseda Radim Fiala. Prosím, máte slovo.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Vážená paní předsedkyně, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, dovoluji si zařadit bod, který jsem nazval Znevěrohodňování nezávislých úřadů vládou Petra Fialy. Prosím, aby to bylo zařazeno jako první bod dnešního jednání.

Možná se shodneme na tom, že nejtypičtější charakteristika vládní pětikoalice je neuvěřitelné nálepkování a přezíravost. Určitě bychom našli ještě další přirovnání, ale toto si myslím, že je zcela zjevné. Demonstrujete? Potom jste dezolát anebo proruský šváb. Nevolíte naše kandidáty nebo naše strany? Pak nepochybně podle vlády volíte nedemokratické subjekty. Jinými slovy, pouze vládní činitelé jsou ti správní demokraté. Média nejsou dostatečně uvědomělá? Předložím: Nepíšou tak, jak si přeje vláda? Pak je označíme za dezinformační, a to se všemi důsledky. Vzpomínáte si na ten akční plán vládního zmocněnce pro boj s dezinformacemi? Ten je chtěl postavit rovnou před soud. Líbí se nám statistiky, "nám" rozumím líbí se vládě statistiky? Pak je to správně, pak je to dobře. Možná si vzpomínáte na obrovské množství statistických údajů, analýz z doby covidové, kdy nás vláda grilovala na tom, co jsme všechno udělali špatně. Nelíbilo se nám to, ale popravdě řečeno, pracovala s daty, pracovala s těmi statistikami, my jsme je nezpochybňovali a vysvětlovali jsme. Ale pozor, když se vládě nelíbí statistiky, pak je nekompromisně znevěrohodní, a to rovnou na nejvyšší úrovni - Eurostat, Evropský statistický úřad a Český statistický úřad. Ale jsem přesvědčen, že tentokrát vláda přetáhla strunu, konkrétně ministr průmyslu, ale bohužel musím říct, s velkou podporou premiéra.

Statistika totiž není nuda. Je to vědní obor, který pracuje s kvantitativním ohodnocením vlastností hromadných jevů a procesů. Je založen, jak všichni víme, na sběru dat a na jejich analýze, což se nám nemusí líbit. Můžeme o tom diskutovat, rozumím všemu, ale předpokladem pro jakoukoliv relevantní diskusi nad statistickými údaji a analýzami je, že dotyčný pochopí, na čem je založen sběr dat a následná organizace těchto dat. A to je na tom to nejsmutnější, protože naši ministři a bohužel i premiér prokazují, že nejenom že nedokážou porozumět elementární energetické matematice, že nezvládají řídit hospodářství, ale že nerozumí ani ekonomii - jinými slovy, nedokážou porozumět základnímu statistickému sdělení, bohužel naskakují na rétoriku sociálních sítí a místo vysvětlování se neuvěřitelným způsobem nahrává například dezinformační scéně, která má z těchto vládních prohlášení obrovskou radost. Kdykoliv kdokoliv bude chtít do budoucna něco zpochybnit ve smyslu tvrzení nezávislých úřadů, tak má namazáno na smeč.

Přitom nejde stran Českého statistického úřadu a Eurostatu, Energetického statistického úřadu vůbec o překvapivá sdělení. Eurostat jen navázal na to, co tady vlastně říkal už před půl rokem, a já to musím připomenout. Za první polovinu roku 2022 totiž data hovořila tak, že Česká republika podle Eurostatu je druhá nejhorší v cenách elektřiny přes kupní sílu a čtvrtá v absolutních cenách. Podobné to bylo u plynu, to teď není to nejpodstatnější. A já rozumím tomu nebo rozuměl jsem tomu, že v polovině minulého roku se to vládě velmi nelíbilo, ale ku její cti musím říci, že tehdy vláda Petra Fialy už myslím nezpochybnila ani Eurostat, nezpochybnila Český statistický úřad, pouze ministr Síkela použil klasickou síkelovskou výmluvu: za všechno může Havlíček, za všechno může pád Bohemia Energy. Budiž, je to politická rétorika, věcně je to nesmysl. Energetici se nad tím pousmáli, protože kupodivu pád Bohemia Energy, když se podíváme, měl na ceny uživatelů nebo zákazníků Bohemia Energy, kteří museli přejít tedy k jinému dodavateli, paradoxně pozitivní vliv. Ale to bychom tady mohli dlouze rozebírat. Ale v té době to svým způsobem stačilo, lidé se trochu uklidnili. Co je bohužel smutné, je to, že této lži vládní činitelé uvěřili, a ještě horší je to, že nikdo nepřišel a panu premiérovi Fialovi nevysvětlil, že to je úplný nesmysl a že data, která prezentuje Eurostat, jsou založena na něčem úplně jiném, pochopitelně na meziročním růstu a na určitém vzorku, se kterým se pracuje.

Od té doby Český statistický úřad pravidelně každý měsíc servíruje veřejnosti, ale pochopitelně i vládě, data a ta data byla varovná. Byla varovná po celý minulý rok a gradovala ke konci minulého roku, kdy se měsíc co měsíc objevovalo to, že jedním z důvodů neuvěřitelně rostoucí inflace v České republice jsou právě ceny energií a že jsou úplně utržené ze řetězu. Jenom dám jeden příklad. Růst cen energií za jedenáctý měsíc 2022 v meziročním srovnání u plynu 140 %. To jsou oficiální data Českého statistického úřadu. Vláda byla klidná jako želva. Pochopitelně že to všechno bylo v důsledku toho, že se nezvládla udělat adekvátní energetická opatření v průběhu roku 2022. Když jsme s nimi přišli my na jaře, později v létě, vláda se nám obvykle vysmála a stále tvrdila, že najdeme společné evropské řešení. Vzpomínáte si na slova ministra Síkely? Stále tvrdil, že to ponechá v rukou trhu, že trh si s tím poradí. No, tak přišel srpen a viděli jsme, že není ani evropské řešení, ani si s tím neporadil trh a že jsme úplně v pytli, když to takhle musím říct. Prostě a jednoduše ceny energií se úplně utrhly ze řetězu a najednou se zjistilo, že není připraveno vůbec nic. Zatímco ostatní země v Evropě už měly buď připravené, anebo dokonce už zahájily zastropování cen, odpouštěly platby za obnovitelné zdroje a tak dále a tak dále. Tehdy to málem stálo místo pana ministra Síkely, odebrala se mu agenda, přešlo to pod Úřad vlády, kde naštěstí to uchopili už lidé, kteří s tím začali rychle pracovat, ale bohužel pod velkým časovým tlakem. Úplný zázrak v roce 2022 už neudělali, takže něco se začalo skutečně na konci roku zavádět, pak se udělala ta zastropování, ale ta platila až od roku 2023. Jinými slovy pozdě anebo vůbec - opatření energetická roku 2022.

Na meziroční srovnání, které tak katastrofálně dopadlo pro Fialovu vládu, jak to ukázal Eurostat a Český statický úřad, nepochybně mělo vliv i to, že jsme na konci roku 2021 ještě jakožto Babišova vláda snížili DPH z energií na nulu. Výsledek je takový, že Eurostat ukázal za rok 2022 katastrofální čísla i za druhé pololetí, bohužel opět jedni z nejhorších, konkrétně druzí v elektřině, dokonce první nejhorší nebo úplně nejhorší v cenách plynu. Ale to, co je nejpodstatnější, není to, jestli jsme úplně poslední nebo třetí od konce nebo pátí od konce. Popravdě řečeno, za to si tady nikdo nic nekoupí, to se můžeme štengrovat ve Sněmovně nebo mezi politickými stranami. Podstatnější je to, že lidé vidí, jak jim meziročně roste cena elektřiny a cena plynu. Na to nepotřebují popravdě řečeno žádnou extra statistiku.

Ale když už jsme u těch dat, je naprosto relevantní to, že se to dává na stále stejném vzorku dat. Ano, můžeme diskutovat o tom, že různé země posílají různé balíčky dat Eurostatu. Takže já bych tady, abych byl trochu objektivní, nevyčítal možná to, že jsme úplně poslední, ono to třeba tak úplně není, třeba jsme fakt třetí nebo pátí od konce, protože skutečně každá země tam posílá trochu jiná data. Podstatné je ale to, že se to sleduje půlrok co půlrok na stejném vzorku, to znamená, ta metodika je stejná, takže je naprosto relevantní to, jaký je nárůst, a to je důležité. A ten nárůst, čili ten trend toho růstu, ten je smrtící pro Fialovu vládu.

Zajímavé je, že to v minulosti nikdo nezpochybnil. Nikdo nepřišel s tím, že mezi rokem 2020 až 2021 na principu úplně stejného sběru dat jsme byli jedni z nejlepších, byli jsme v té nejlepší skupině Evropské unie ve smyslu růstu, či spíše v tomhle případě nerůstu cen energií, a až nyní, když to vládě nevyhovuje, je to najednou špatně.

V každém případě v té šlamastyce měl premiér celou řadu možností, jak se k tomu postavit. Mohl uznat, že růst cen u nás je extrémní a že to je jednou z příčin inflace, což pochopitelně asi udělat nechtěl. Dobře, mohl se z toho nějakým politickým způsobem trošku vyháknout. Mohl uznat výsledky prezentované Eurostatem - popravdě řečeno na tom není co neuznat - a vysvětlit, že to nemusí odpovídat absolutním cenám, tam bych částečně souhlasil, a že to pořadí není to nejpodstatnější. Mohl třeba jít cestou dalších výmluv à la ministr Síkela nebo ho mohl vyhodit, čímž by se asi vyřešilo mnohé. Mohl ale argumentovat třeba úsporami v rozpočtu. My jsme s tím mohli nesouhlasit, mohli jsme říkat, že kdyby se udělaly ty energetické úpravy a ta opatření, tak by to sice zasáhlo rozpočet, a mohli jsme se bavit o tom, jak by ho to zasáhlo a jestli se měly nastavit ceny u těch výrobců, což by nezasáhlo tolik rozpočet, ale ziskovost subjektů energetických. O tom by byla normální politická diskuse. To všechno bych bral, ať už bychom souhlasili, či nesouhlasili.

Ale pan premiér udělal to nejhorší, co udělat mohl. Postavil se do stejné lajny, sám sebe a svoji vládu, s energetickými společnostmi, a zpochybnil národní i Evropský energetický statistický úřad. Ano, do jedné lajny s firmami, kterým umožnila tato vláda - myslím tím výrobce energií - zbohatnout neskutečným způsobem a docílit naprosto mimořádných zisků. Díky chybné politice, díky podcenění situace, možná vlivem klientelistických tlaků, těžko říct, ale to nechť rozsoudí historie. Podstatné je to, že tyto firmy viděly neskutečné zdroje a ty se logicky brání, ty firmy. Ale jim se nelze co divit, to je normální, jsou to privátní nebo poloprivátní subjekty a firmy mohou využít marketingové rétoriky k tomu, aby ukázaly svým zákazníkům, že jejich ceny nejsou zdaleka tak vysoké. Konečně ale, když se podíváme do jejich zisků, tak to hovoří za vše. Těmto firmám to nevyčítám. Vyčítám panu premiérovi to, že si stoupne vedle nich a že používá prakticky stejné argumenty. V tuto chvíli dal do rukou trumfy všem těm, kteří budou chtít kdykoliv tvrzení nezávislých úřadů zpochybnit.

A já to považuji za mimořádně nebezpečné, a dokonce za nebezpečnější než vlastní stav toho, že jsme na tom energeticky ve smyslu cen byli a jsme tak nedobře. Proto jsem se rozhodl navrhnout zařazení tohoto bodu. Děkuji. (Potlesk poslanců ANO.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Další je přihlášen s přednostním právem pan předseda Radim Fiala, následuje paní poslankyně Věra Adámková. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Radim Fiala: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, kolegové, dovolte, abych se v té své žádosti o změnu programu věnoval bodu, který se týká Evropské unie, protože Evropská unie za podpory Fialovy vlády schválila markantní zdražení benzinu, nafty nebo uhlí.

Členské státy Evropské unie, včetně České republiky, reprezentované zástupcem vlády Petrem Fialou z ODS, v minulém týdnu definitivně schválily další balíček závazných klimatických norem, který má začít platit od roku 2027 a přinese markantní zdražení benzinu, nafty či uhlí pro české občany a firmy. Nemylte se, rok 2027 je za rohem. I když se nám zdá, že je to daleko, bude to znamenat další miliardy korun, které budeme platit za rudo-zelenou ideologii zvanou Green Deal, která je úplně k ničemu.

Česká vláda souhlasila se všemi předloženými návrhy. Podstatou těchto nových opatření Evropské unie je budoucí nesmyslné zpoplatnění emisí z vytápění budov a silniční dopravy. Tyto nové emisní povolenky zdraží litr benzinu či nafty zhruba o 3 koruny. My víme, že emisní povolenky už se používají v průmyslu, znamenalo to zdražení energií, znamenalo to zdražení úplně všeho, všech prostředků, které se vyrábějí v průmyslu, protože samozřejmě ty firmy si musí do svých nákladů započítat i emisní povolenky, které vlastní z většiny různé penzijní fondy americké, finské, německé a podobně, které inkasují obrovské peníze nejenom z českého průmyslu, ale i z ostatního průmyslu. Podle mě se z toho staly cenné papíry, které s životním prostředím už nemají nic společného. Je to pouze výhodná spekulace, která nám zdražuje úplně všechno. A protože toho není nikdy dost, těch finančních prostředků a peněz, které z nás vytahují, je potřeba z nás vytáhnout další, a to budou peníze, které se budou platit za to, že jezdíte autem nebo že si vytápíte dům a podobně. Takže budou to emisní povolenky, které budeme platit my lidé, kteří tady žijeme, za to, že topíme, že jezdíme autem a podobně. Tyto nové emisní povolenky zdraží litr benzinu či nafty zhruba o 3 koruny, a to si myslím, že bude nejméně. Nejdramatičtější bude nárůst cen černého uhlí pro vytápění domácností, kde lze očekávat zdražení minimálně o 40 %. Takže Němci zavírají jaderné elektrárny, které jsou relativně čisté, produkují čistou energii, a díky tomu, že se zavírají, je nedostatek energie na trhu a samozřejmě zvedne se cena, jak teď vidíme, u černého uhlí o 40 %, takže energie vlastně nebude. Prostě v té době přestane být energie. A to, z čeho jsem si já vždycky dělal srandu, že se bude v Praze svítit v pondělí a ve středu v Brně, to začíná být už reálná vize, protože přece nechceme tady moc uhlíku, moc CO2, to by byla šílená katastrofa, takže radši nebudeme topit, svítit, jezdit, nebudeme nic, abychom vyšli vstříc, jak říkám, rudo-zelené eurounijní ideologii. Tak se mnou tedy nepočítejte.

V souběhu s růstem cen elektřiny a plynu jde o další likvidační opatření pro české domácnosti a o přímý doklad ekonomické a sociální škodlivosti Evropské unie. Zároveň jde o přímý důsledek postupné realizace plánu Evropské unie zvaného Green Deal, o kterém jsem mluvil, který za Českou republiku v minulosti podpořil expremiér Babiš z hnutí ANO a naprosto aktivně a otevřeně jej podporuje i současná Fialova vláda.

Dle názoru hnutí SPD by Česká republika neměla tato škodlivá opatření implementovat do svého právního řádu a naopak bychom měli usilovat o přijetí zákona o všeobecném celostátním referendu, který by občanům umožnil hlasovat o vystoupení České republiky z Evropské unie, které se ukazuje být čím dál nutnějším a aktuálnějším. Ono nám stejně nic jiného nezbude, jestli nebudeme moct topit, jestli nebudeme moct dělat další věci, protože ze všeho budeme platit. Dělali jsme si srandu, že to bude daň ze vzduchu, ale v podstatě už je to tady. Za všechno, co děláme, budeme platit a podle mě to bude znamenat velké problémy, finanční problémy, pro všecky občany České republiky, nejenom České republiky, ale bude to znamenat samozřejmě i deindustrializaci České republiky, protože ty firmy budou pryč, tady se nebude dát existovat a nebude se dát vyrábět tak, aby ty společnosti byly konkurenceschopné na celosvětovém, zejména však asijském trhu. Takže pánbůh s námi a zlé pryč.

Děkuji a žádal bych to zařadit, paní předsedající, na dnes jako první bod.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Ano, poznamenávám si. Děkuji. Nyní tedy vystoupí paní poslankyně Adámková, která má hned tři přihlášky, a pak následuje pan poslanec Novák, tak aby věděl, že už se může připravit. Paní poslankyně, budete mít vždycky každou jenom pětiminutovou. Víme, jak to funguje, tak jenom to připomínám. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Adámková: Děkuji za slovo, paní předsedkyně. Vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi, abych vás požádala o zařazení tří bodů, budu stručná, protože určitě jsou to body, které jsou velmi důležité.

Jeden si neodpustím, už je to jako testování odolnosti vůči realitě, a to je zařazení transplantačního zákona, sněmovní tisk 162, to znamená, dobrovolní dárci kostní dřeně a krvetvorných orgánů. Velmi krátce, možná jenom pro diváky shrnu, že to tady dávám opravdu už potolikáté, že už ani nepočítám, pokolikáté. Jedná se o nespravedlnost, kterou nám ukázala realita. Netušili jsme, že tam něco takového může být. A jenom pro úplnost. Dobrovolní dárci orgánů v případě, že jsou hospitalizováni, což jsou vlastně všichni kromě těchto, pobírají plnou mzdu. Darování kostní dřeně je vysoce morální akt. Je to individuálně opravdu anonymní, ten člověk neví ve většině případů, komu přijde jeho vzorek, a provádějí odborníci vpichem do hrudní kosti. Komplikace jsou opravdu velmi řídké, proto se na ně v zákoně ani nemyslelo. Až před třemi lety se ukázalo, že tedy tam nám něco uteklo, a ukázalo se, že tento člověk, který měl hnisavou komplikaci, skončil na několikatýdenní neschopnosti, vlastně potom dostal pouze svoji neschopenku, což samozřejmě je nespravedlivé.

Takže tady žádám o zařazení sněmovního tisku 162. Je zcela, podle mě, nekomplikovaný, jasný. Znovu opakuji, a nechci, aby se vám to někomu stalo, abyste potřebovali, abychom sáhli do anonymního registru dárců kostní dřeně, protože chci vás ujistit, že akutní leukemie si nevybírá a ani široká rodina nemusí najít ve svém středu dárce, takže můžete volit mezi životem a smrtí, a není to póza. Byla bych velmi ráda, kdyby zdravotníci v každém z výborů tady těchto subjektů, které jsou v Poslanecké sněmovně, na toto téma kolegům osvětlili, o co se jedná, i když upřímně už podle vašeho zájmu soudím, že opět neuspěji, ale nedá mi to, protože akutní leukemií mohou onemocnět i děti, a bohužel i ty umírají, ale stále se k tomu tváříte, že toto problém není. Takže vás velmi prosím o revizi vašeho stanoviska, zařazení tohoto bodu, který není rozhodně politický, ale bohužel může s sebou přinášet smrt. V případě, že se mi dostane té cti a bude zařazen, tak potom prosím po pevně zařazených bodech jako první bod. Děkuji.

Druhý bod - já bych pokračovala souvisle, protože opravdu chceme, aby to jednání někam vedlo. Jedná se o zařazení zdravotně-sociální problematiky. Tady mi dovolte trošku více uvést do situace. Všichni znáte velmi dobře léčebny dlouhodobě nemocných, domovy důchodců a domovy se specializovanou péčí, ale pozor, dostáváme se do problému, který je dlouhodobý, jenom se neřešil. Je pravda, že doba covidu toto odsunula do dáli. My se musíme vypořádat s tím, jestli ten člověk je z důvodů sociálních, čili prakticky zdráv, nebo nemocen setrvale bez zhoršení stavu, potřebuje jenom tu péči, anebo je tam proto, že jeho zdravotní stav je tak měnlivý, že není schopen již sám o sebe se postarat a potřebuje tu péči celodenně - nikoliv na akutním lůžku v nemocnici, upozorňuji, tam je to jasné, když si někdo zlomí nohu v krčku nebo bude mít zánět slepého střeva, tam nebudeme tyto věci řešit. Ale tito lidé se potom nemohou postarat sami o sebe, nemají všichni rodinu, nemohou prostě zůstávat ve svém prostředí a dostáváme se do problému, který je denním chlebem víceméně těchto ústavů, a to je, co je sociální a co je zdravotní. Ve většině případů oni mají samozřejmě nasmlouvané určité úkony, mají tam třeba nasmlouvaného i lékaře, který v určitých dnech dochází do daného zařízení, ale nikoliv tak, aby toto bylo zcela bez sporných otázek. Čili vzhledem k tomu, že naše populace stárne, budeme potřebovat stále tuto péči, která je opravdu kombinací zdravotní a sociální, bude potřeba nalézt tady hranice, co ještě bude hrazeno ze zdravotního pojištění, co již nebude hrazeno ze zdravotního pojištění, protože zatím jsme trošku dělali, že covid přebil všechno, ale není tomu tak a tato doba nás dostihne, protože samozřejmě zdroje nejsou nekonečné, a opravdu nemocní lidé jsou většinou ve stáří, což nás na jednu stranu těší - delší doba dožití, na druhou stranu se musíme připravit na to, že tito spoluobčané budou potřebovat péči a péči kombinovanou, to znamená zdravotní a sociální. Čili prosím o zařazení tohoto bodu, otevřeme tento bod, pojďme si o tom povídat, protože více hlav více ví, abychom byli připraveni na tu dobu a nehonili opět, jako se nám to občas stává, kočku za ocas, protože tomuto neutečeme. Upozorňuji vás, neutečeme této problematice, protože prostě ona už teď je poměrně napjatá. Víte velmi dobře, že velmi těžko se někde shánějí lůžka pro tyto osoby, čeká se a je to opravdu neudržitelné. Takže prosím o zařazení zdravotně-sociální problematiky, v případě, že se mi té cti dostane, jako druhého bodu po pevně zařazených bodech.

A pak tedy mám třetí bod, u kterého žádám o zařazení. Jedná se o nový bod, jedná se o Udržení kvality zdravotní péče v České republice. Je to problematika, která se netýká pouze Ministerstva zdravotnictví, ale je tam i Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo průmyslu a obchodu a je velmi nutné tuto problematiku otevřít, hovořit o ní, vymezit jasně definice, vymezit naše možnosti, ukázat, jakým způsobem se dále budeme k tomuto stavět. Víte velmi dobře, že již několik týdnů, měsíců máme nedostatek potřebných léků pro naše pacienty, ale to není ten bod, který bych tady dneska říkala. Už jsem ho chtěla zařadit několikrát. Ta problematika je složitá, bude potřeba o ní hovořit, protože pravděpodobně deus ex machina ani zázračný Aladin nepřijdou, aby toto vyřešili pro Českou republiku. Takže prosím, nedělejme, že ta problematika není, pojďme si o tom povídat a třeba přijdeme na řešení, které bude poměrně rychlé a bude schůdné. Ale to, co se stalo v posledních týdnech opakovaně, ony nejsou ani roztoky pro vyšetřování a nejsou zdravotní prostředky, a tady už tedy nemůžeme říci, že se jedná jenom o to, že přišly jiné viry nebo jiné bakteriální nánosy, ale skutečně je potřeba se výsledným způsobem zaměřit na trendy, které můžeme očekávat, a já bych očekávala tady samozřejmě vyjádření všech zúčastněných ministrů, jakým způsobem již spolu hovoří a jakým způsobem tedy chtějí tuto problematiku do příště řešit. V případě, že opět bude toto zařazeno, jako třetí bod po pevně zařazených bodech bych prosila. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní poslankyně, a nyní je přihlášen pan poslanec Marek Novák - nevidím ho tady. Na řadě je pan poslanec Kubíček, také zde není. Nyní je přihlášen pan poslanec Hubert Lang a připraví se paní poslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Hubert Lang: Děkuju, paní předsedající. Chtěl bych zařadit na program dnešní schůze bod, který jsem nazval Vysvětlení výroku premiéra Petra Fialy na celostátním fóru Pirátů a chtěl bych tento bod zařadit jako první bod po pevně zařazených bodech dnes.

O co se mi jedná? Já jsem chtěl původně interpelovat pana nepřítomného premiéra Petra Fialu, protože opravdu výroky, které zazněly na fóru Pirátů, kde byl jeden z hostů, jsou velice zvláštní, a já bych si dovolil tady některé věci citovat a chtěl bych potom případně tento bod tady otevřít, abychom si tedy některé věci vyjasnili.

Premiér Petr Fiala vystoupil na celostátním fóru Pirátů jako jeden z hostujících řečníků, kdy provedl určitou rekapitulaci současné vládní pětikoalice a v projevu, a to je zajímavé, rekapituloval úspěchy vlády a Piráty označil za pevnou a důležitou součást těchto úspěchů. Opakuji znovu, pan premiér se domnívá, že jeho vláda je výrazně úspěšná a Piráti jsou pevnou a důležitou součástí úspěchu této vlády.

Pan premiér dále prohlásil, že je velice důležité bojovat v rámci demokratických stran ve vládě proti populismu a extremismu, který podle Fialy ve volbách neskončil, ale díky krizím, kterým vláda podle něj úspěšně čelí, nebo dokonce tento extremismus a populismus ještě sílí a je stále nebezpečnější. Tady narážíme na to, že pořád tady slýcháme něco o populismu a extremismu. Já bych opravdu chtěl vědět, co tím pan premiér myslí. On si na to odpovídá dalšími výroky. Široká vládní koalice, jejíž spolupráci v projevu Fiala dále ocenil, se v předloňských volbách prezentovala jako alternativa proti populismu a extremismu. Mám-li to chápat tak, že tedy my, co jsme nyní v opozici, ať už je to hnutí ANO, nebo SPD, jsme pravděpodobně v očích pana premiéra Fialy populisté a extremisté, a na tyto akcenty Petr Fiala navázal, upozornil, že volbami tyto fenomény nezmizely: "Extremismus a populismus jsme společně porazili ve volbách - který ovšem nezmizel. Současné krize jsou stále troufalejší a nebezpečí populistů a extremistů stoupá. Ten, který dnes lidem bezostyšně nabízí nerealistické, škodlivé, ale líbivé a jednoduché odpovědi, ten je v jistém smyslu ve výhodě před námi" - myslí tedy pravděpodobně pětikoalici - "kteří si naplno uvědomujeme tíhu odpovědnosti politika v demokratické zemi a v diskusi a v racionálním hledání tohoto správného řešení se snažíme nabídnout tu správnou cestu pro tuto zemi." To znamená, máme tady jakousi správnou cestu a my, kteří kritizujeme stávající vládu, nelíbí se nám určité věci, tak máme asi nesprávnou cestu. Jedná se podle Fialy, a to se blížím k závěru, "o souboj mezi demokracií a populismem. Právě tento spor, spor mezi populisty a demokratickými politiky, spor o podstatu a směřování České republiky, bude nadále pokračovat a na to se my musíme připravit. Každý z nás musí přispět, abychom republiku ochránili lépe, zejména před těmi, kteří neváhají obětovat pro svůj vlastní osobní prospěch." A úplně ve finále je krásná věta: "Dámy a pánové, milí přátelé, jsem velmi rád, že v této věci jsme s Piráty a s ostatními členy pětikoalice na stejné vlně, a dokonce bych řekl, že jsme i na stejné lodi." Já bych chtěl tedy říci, že i na Titaniku, který už byl celý potopen, ve své podstatě v té první třídě úplně nahoře hrál orchestr, už byli všichni namočení, nohy ve vodě, ale dělali, že to dál jede. Takto mi připadá vyjádření pana premiéra Fialy na sněmu Pirátů nebo na celostátním fóru Pirátů a zdá se mi, že jeho vyjádření, která tam přednesl, jsou zcela od reality.

Proto bych vás chtěl poprosit, abyste dali šanci, abychom my tento bod mohli zde otevřít, a přestože tady z celé vlády máme pouze jednoho ministra, a právě proto, že ani ve čtvrtek opět nebudou interpelace, tak bych byl velice rád, kdybyste podpořili tento bod, zařadili jsme ho a mohli jsme si o těchto výrocích, z mého pohledu skandálních, neodpovídajících realitě, zde pohovořit. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče, mám zaznamenáno. Nyní je přihlášena paní poslankyně Pokorná Jermanová a připraví se pan poslanec Kobza. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, už se stává tradicí, že tady navrhuji stále jeden stejný bod na program schůze, a já doufám, že dnes budu úspěšná a ten bod mi schválíte. Ano, týká se to dění kolem zámku Štiřín, a vzhledem k tomu, že už jsem několikrát se tady na plénu Poslanecké sněmovny ptala, a opět znovu nebudou ve čtvrtek interpelace a nemám možnost se zeptat přímo pana premiéra, protože odpovědi pana ministra Stanjury ani pana ministra Lipavského mě neuspokojily, musím využít této příležitosti a ráda bych zařadila bod s názvem Vládní strategie prodeje zbytného státního majetku zámek Štiřín.

Jak už jsem tady říkala, zámek Štiřín je nejlépe udržovanou památkou České republiky a byl ve správě Ministerstva zahraničních věcí. Byl označen za nepotřebný majetek a směřuje z MZV do rukou Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, kde bude - nebo možná už je - nabízen k využití jiným státním organizacím, a pokud se nenalezne zájemce, pak směřuje k přímému prodeji.

Chci znovu podotknout a upozornit na to, že se jedná o nejlépe udržovanou památku, která byla využívána jako kongresové centrum. V areálu má rozsáhlý park a golfové hřiště, a navíc se nachází v těsné blízkosti hlavního města a dálnice D1, a stát do ní investoval nemalé peněžní prostředky. V současné době byla hospodářská činnost této organizace, zámku Štiřín, zrušena a celý objekt je uzavřen. Zaměstnanci jsou ve výpovědní lhůtě, dle mých informací jsou doma.

O to více je překvapující, že ředitel tohoto zařízení s požehnáním pana ministra Lipavského najal v režimu podlimitní zakázky soukromou firmu na údržbu golfového hřiště v hodnotě 2 890 000 korun, přestože tuto práci mohli vykonávat zaměstnanci, a to za částku ne vyšší než je 1,5 milionu korun. A s tím souvisejí další otázky, jako je, jestli bude firma využívat strojní techniku zámku Štiřín - vypadá to, že ano, že to vypadá, že nemá vlastní, zda bude platit za nájem těchto prostředků, jak bude financován servis strojů za desítky milionů korun a jak budou hrazeny pohonné hmoty.

Další otázkou je - a ta je mnohem závažnější - proč se ze státního rozpočtu v roce 2022 investovaly vysoké finanční částky na provoz a investice, když už tehdy bylo jasné, že Ministerstvo zahraničních věcí nebude dále chtít spravovat zámek Štiřín. A teď si shrňme ty investice. Jednalo se o rekonstrukci zámecké terasy - s tím by se dalo asi souhlasit, pro udržení památky - ale také parkovacího systému v částce 6,5 milionu korun. Ale co je ještě více zarážející, je rekonstrukce dvou kuchyní a jejich vybavení špičkovým gastronomickým zařízením v částce 18 milionů korun. Tato zakázka byla uzavřena a dílo bylo předáno a zkolaudováno dva měsíce před uzavřením zámku Štiřín. Proč tyto investice, zejména v kuchyních, proběhly, když bylo deklarováno už v loňském roce, že zámek Štiřín nebude dále využíván? Pokud totiž zámek Štiřín přejde do soukromých rukou, tyto záležitosti dostávají jiný rozměr.

A proč jsem nazvala tento bod Vládní strategie prodeje zbytného státního majetku? Protože už tady zazněly i náznaky týkající se třeba historické budovy České pošty v Jindřišské ulici. Zmínil to pan ministr vnitra, že by se nebránil, pokud by se tato nemovitost prodala. Také tady paní předsedkyně Pekarová Adamová zmínila, že by se třeba mohl prodat i Budvar, že by jí to nevadilo. A proto já se ptám vlády, jaká je její strategie, co se týče zacházení se zbytným státním majetkem České republiky? Prosím zařadit tento bod jako první bod dnešního jednání a prosím ty poslance z vládní koalice, kteří jsou děním kolem zámku Štiřín - a že jsou, protože se mě ptají - znepokojeni, aby podpořili zařazení tohoto bodu na dnešní jednání. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní poslankyně, i za dodržení času. Nyní je přihlášena paní poslankyně Lenka Dražilová a připraví se pan poslanec Robert Stržínek. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Lenka Dražilová: Děkuji za slovo, paní předsedající. Dobrý den, kolegyně, kolegové, já vás žádám o zařazení bodu s názvem Řešení nevyplácení důchodů. Dovolím si podotknout hned na úvod, že na zařazení tohoto bodu by měla panovat shoda napříč politickým spektrem. Setrvávající problémy Úřadu práce nebo České správy sociálního zabezpečení nejsou totiž jen politickým problémem, ale především problémem pro lidi, kteří s těmito úřady přichází do styku.

V rámci tohoto bodu bych chtěla poprosit, abychom dali stranou své politické dresy a mluvili opravdu věcně a hledali řešení tady tohoto problému. Kromě zahlcených úřadů práce, o kterých zde mluvíme opakovaně, se totiž ukázalo, že má nově problémy s fungováním i Česká správa sociálního zabezpečení. Ta nestíhá vyřizovat žádosti o odchod do důchodu, protože se úředníkům nakupil obrovský počet žádostí o předčasný důchod v závěru roku 2022.

A tento problém trvá stále. Jen pro dokreslení, v posledním čtvrtletí loňského roku bylo podáno 100 000 nových žádostí o důchod, přičemž podle České správy sociálního zabezpečení je obvyklý počet za celý rok kolem 200 000 žádostí. Jinými slovy, oproti stejnému období roku 2021 si žádost o předčasný důchod podal téměř dvojnásobek lidí a všichni víme, jak k tomu došlo, o tom se zmiňovat nechci. A to nemluvím samozřejmě o žádostech o výchovné, kterých bylo přes 40 000. A aby toho nebylo málo, žádosti o předčasný důchod pokračují. Pokračují dál, protože ministr Jurečka už avizoval, že předčasné důchody budou od podzimu opět znevýhodněné, takže si asi dokážeme představit, co to zase způsobí u českých občanů. Jinými slovy, problém vysokého počtu nových žádostí kvůli špatné komunikaci ministra pokračuje dál.

Určitě i vám píší lidé v tíživých situacích. Problém spočívá v tom, že zákon sice stanovuje pro řízení o žádosti o důchod lhůtu 90 dní s tím, že se prodlužuje o dobu případného prošetřování rozhodných skutečností, ale v současné době je průměrná doba vyřízení mnohem, mnohem delší, a to i přesto, musím uznat, že Česká správa už přijala v očekávání komplikované situace sama organizačně-personální opatření, které jí mělo pomoci, respektive má pomoci s tímto návalem se vyrovnat. Jenomže tady jsem u zásadního problému, který se dlouhodobě podceňuje. Podobně jako agenda Úřadu práce i vyřizování důchodů je vysoce specializovaná činnost, která opravdu vyžaduje hluboké odborné znalosti. Jinými slovy, představa, že stačí přesunout lidi z jedné agendy na druhou, je opravdu nereálná a je to vytloukání klínu klínem. Každopádně realitou dnes je, že někteří žadatelé o důchod čekají na jeho vyřízení i výplatu přes čtvrt roku, a to je kritická situace zvláště v případech, kdy se senioři spolehli na výplatu penze od státu a najednou se ocitli bez peněz. Řada z těchto lidí se přitom již obrátila i na veřejného ochránce práv, a to především proto, že s urgencí u samotné České správy neuspěli. Místo oněch 90 dnů jsou totiž případy, kdy lidé čekají na vyřízení 133, nebo dokonce 140 dnů, a to je až o 50 dnů déle, než dovoluje zákon.

V žádném případě, a to bych chtěla zdůraznit, nechci házet vinu na ředitele České správy sociálního zabezpečení a na jeho zaměstnance, protože, jak jsem se sama přesvědčila, ti opravdu dělají maximum. Zatímco v únoru vyřídili přes 15 000 žádostí tak v březnu už to bylo kolem 22 000 žádostí. Jejich práce je neskutečně náročná a určitě jim nestačí pouze poděkovat. Já bych zařazením tohoto bodu chtěla slyšet od ministra práce a sociálních věcí, zda a jak budou tito lidé za svoji nadstandardní práci odměněni a jak bude řešen problém do budoucna, protože je nepřijatelné, aby občané, kteří řádně platí, nedostávali od státu služby, které jim náleží.

Tento bod bych chtěla zařadit dnes po již pevně zařazených bodech. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: To znamená jako první bod, po již pevně zařazených, ano? Děkuji, paní poslankyně. A nyní poprosím o posečkání pana poslance Stržínka, protože ještě před ním byl přihlášen pan poslanec Kobza, kterému se tímto omlouvám. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Kobza: Děkuji, paní místopředsedkyně. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych rád navrhl do programu schůze zařadit dva další body. Ten první je sněmovní tisk číslo 16, což je návrh skupiny poslanců SPD na změnu zákona o státních svátcích, o ostatních svátcích a o významných dnech a o dnech pracovního klidu.

Máme začátek května a vzpomínáme na události druhé světové války - osvobození Československa, osvobození Prahy, konec války, a proto si myslím, že je celkem ostudné, že dosud nemáme státní svátek, který by zařadil 15. březen, což je Den okupace Československa německou armádou, jakožto Den památky obětí německé okupace českých zemí. A k tomu bych také rád navrhl změnu označení významného dne 18. června, a to ze stávajícího Dne hrdinů druhého odboje na Den hrdinů odboje proti německé okupaci českých zemí.

K tomu druhému návrhu mě vede smutná zkušenost s úrovní vzdělanosti, protože když se zeptáte někoho, co se stalo v tom datu, tak z 99 % vám neodpoví. 15. březen roku 1939 je počátkem nejtragičtější etapy moderních českých dějin. Český stát toho dne přišel o poslední zbytky jakékoliv státní suverenity a poté následovala jeho přímá německá vojenská okupace a šestileté období plošného cíleného teroru, vyvražďování občanů českých zemí, naprosté drancování českého hospodářství a zotročení české pracovní síly, které mělo jednoznačně genocidní rysy i charakter.

Já bych jenom připomenul, že při osvobozování Československa od této okupace přišlo o život 139 918 vojáků Rudé armády, 33 241 vojáků rumunské armády, na které bohužel bývá často zapomínáno, a oni si to opravdu nezaslouží. Z československé armády zahynulo 3 500 československých vojáků a zhruba 10 000 partyzánů a odbojářů. K tomu také zahynulo 116 Američanů a 79 Poláků. Je proto nutné, abychom v dnešní době, kdy dochází k reinterpretaci, pokud ne přímo k přepisování dějin a relativizaci viny za druhou světovou válku, je nutné tato výročí připomínat a je nutné, abychom i tím, že budeme mít tyto významné dny, vzdali úctu obětem tohoto režimu, obětem okupace a současně úctu všem, kteří proti ní bojovali.

Když vidíme, jak probíhá ve veřejném prostoru jakási kampaň, která se snaží zejména mladou generaci přesvědčit o tom, že německá okupace byla jen jednou z dějinných epizod, která nás postihla, a v podstatě nebyla zas tak výjimečná, samozřejmě cítím hlubokou lítost a stydím se za to, že nejsme schopni našim dětem vysvětlit, jak to bylo doopravdy, že čeští občané, vojáci i civilisté prokázali tváří v tvář německé okupaci a německé moci mimořádné hrdinství a odvahu jak doma při odboji, tak v zahraničí na válečných frontách, ať už to bylo v různých kontinentech a v různých protinacistických armádách. Takže z toho důvodu vás prosím, abyste podpořili můj návrh a prosím o jeho zařazení jako pátý bod dnešního programu schůze.

A nyní, jestli dovolíte, paní místopředsedkyně, bych přednesl druhý návrh.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Ano, můžete pokračovat, já vám zapnu čas, vašich pět minut. Prosím.

 

Poslanec Jiří Kobza: Děkuji zdvořile. Druhý bod, který bych chtěl zařadit, je sněmovní tisk číslo 13, což je návrh skupiny poslanců SPD na úpravu zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku. Konkrétně se jedná o zákaz propagace a šíření nenávistných ideologií, a nejenom hnutí, jako je tomu v uvedeném paragrafu dosud, což je náš dluh směrem k odstranění nedostatku platné podoby a úpravy zákona, který neřeší otázku veřejného šíření ideologií propagujících nenávist ke skupinám osob na základě jejich rasy, pohlaví, víry, národnosti či jiných společných charakteristik.

Je zapotřebí si uvědomit, že v současnosti probíhá migrační vlna, která je podle některých údajů až trojnásobná ve srovnání s tou, která tady probíhala v letech 2016 a 2017, a musíme být připraveni na to, že tito migranti s sebou ponesou náboženství a ideologie, které nejsou přátelské a nejsou vstřícné ani vůbec kompatibilní s naší strukturou hodnot, a musíme mít připravenou legislativu na to, aby naše orgány v případě jakýchkoliv snah začít tady šířit tyto nenávistné ideologie byly schopné a oprávněné zasáhnout, včetně legislativy a naší justice, aby nedošlo k tomu, jak následovalo po zátahu do mešity na Černém Mostě, kde se jednalo o knížku Základy tauhídu, která vyzývá k nenávisti k jinověrcům, kdy soud rozhodl, že vlastně to není trestné, protože islám není hnutí ani ideologií, ale že to je náboženství. Takže musíme mít na paměti, že toto riziko tady stále ještě existuje. Jde o to, že vlastně ten náš návrh pokrývá nejenom ideologie, které existují, které známe, ale současně pokrývá i ideologie, které neznáme a které teprve mohou vzniknout, ale už současně dopředu dává, jak jsem říkal, našim orgánům v trestném řízení pravomoc, aby proti nim takto byly schopny zasáhnout.

Já bych rád připomněl jména oběti islámských teroristů, protože i my, Česká republika, máme svoje padlé, kteří měli tu smůlu, že byli prostě ve špatný čas a ve špatné době na špatném místě. Byli to Petr Kořán, který byl zavražděn muslimským útočníkem 24. července 2005 v egyptském Šarm aš-Šajchu, Ivo Žďárek, diplomat a velvyslanec, zavražděn při teroristickém útoku islamistů v Islámábádu 20. září 2008, Pavel Hrůza, zavražděn Islámským státem v Libyi, přesné datum není známo, stalo se to v roce 2016, Naďa Čižmárová, zavražděná islámským teroristou při útoku kamionem v Berlíně 19. prosince 2016 na vánočních trzích, Lenka Civínová, ubodána islámským teroristou 14. července 2017 v egyptské Hurghadě. Obávám se, že tento počet nemusí být konečný, a je nezbytné, aby naše orgány měly v rukou dostatečný zákonný nástroj, aby mohly zasáhnout proti komukoliv, kdo by chtěl napadat naše hodnoty, naši demokracii, naše humanitární přístupy k lidem, a aby byli schopni, když někdo bude vyzývat k vraždění, vyzývat k zabíjení, vyzývat k útokům na lidi jiné víry, jiné rasy, aby mohli zasáhnout.

Proto vás prosím, abyste podpořili tento můj návrh, a prosím, aby byl zařazen jako šestý návrh na programu dnešní schůze. Děkuji, paní předsedající.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Také děkuji, tedy jako šestý bod dnes. Nyní je přihlášen pan poslanec Robert Stržínek a připraví se pan poslanec Rais. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Robert Stržínek: Děkuji. Vážená paní předsedající, vážené kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych požádal o zařazení nového bodu, který byl původně na pořadu 35. schůze Sněmovny veden pod číslem 92. Jedná se o návrh zastupitelstva Zlínského kraje na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů ve znění pozdějších předpisů. Jde o sněmovní tisk 265 v prvém čtení. Navrhuji tento bod zařadit na dnes jakožto první bod po již pevně zařazených bodech. Jedná se o zákonodárnou iniciativu Zlínského kraje. Jde o důležitý materiál, který řeší odpovědnost krajů v případě takových mimořádných událostí, jako byly například Vrbětice anebo nedávno požár v Českém Švýcarsku, a to ve vztahu k poskytování zákonných náhrad škod způsobených složkami IZS při mimořádných událostech. Návrh reaguje na zcela nesystémovou změnu provedenou zákonem č. 451/2021 Sb., účinnou od 1. 12. 2021, kdy do původního návrhu na změnu zákona o požární ochraně byla jako přílepek poslaneckým pozměňovacím návrhem včleněna změna zákona č. 239/2000 Sb., o IZS, a tím byl zcela změněn dosavadní neformální postup při vyřizování náhrad podle zákona o IZS. Zlínský kraj v důsledku mimořádných situací, které v minulosti řešil, již řadu let usiluje o zpřesnění legislativy, alespoň v oblasti poskytování náhrad způsobených složkami integrovaného záchranného systému při mimořádných událostech. Získané praktické zkušenosti, zejména v kauze Vrbětice, a způsoby, které se osvědčily, promítl do předložené zákonodárné iniciativy, veden snahou zefektivnit proces vyřizování náhrad na straně vyřizujících orgánů a usnadnit tak cestu domáhání se nároků ze strany poškozených. Zákonodárná iniciativa vychází z jednoduchého pravidla. Stát způsobí škodu složkami IZS, stát rozhoduje, stát platí. Podporu návrhu Zlínského kraje vyjádřily všechny kraje, dále Rada Asociace krajů České republiky a její odborné komise.

Hejtmanem a zastupitelstvem Zlínského kraje jsem byl požádán a také pověřen k projednání tohoto bodu na půdě Poslanecké sněmovny, a proto tak nyní opakovaně činím. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Nyní vystoupí pan poslanec Karel Rais a připraví se pan poslanec Zdeněk Kettner.

 

Poslanec Karel Rais: Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, kolegové a kolegyně. Dovolte mi, abych se věnoval problému rozpočtu, konkrétně vysokých škol čili kapitole 333, Ministerstvo školství, a to nejenom čerpání, ale zejména navýšení. Důvody bych si dovolil sdělit nyní.

Celková průměrná měsíční hrubá mzda vysokoškolských odborných asistentů, vědeckých pracovníků a asistentů je asi o 20 až 36 % nižší, než činí průměr mzdové sféry s vysokoškolským vzděláním v České republice. Průměrná hrubá měsíční mzda v těchto kategoriích představovala zhruba 103 až 128 % průměrné mzdové sféry v České republice, to je relativně ještě menší, než byl původní závazek vlády zajistit platy učitelů v regionálním školství na úroveň 130 % průměrné mzdové mzdy. A tak, jak už jsem tady několikrát říkal, nikdy to zatím vláda doposud nesplnila - myslím stávající vláda. Je to... Tím pádem mzdy učitelů ve vysokých školách přestávají být konkurenceschopné i s platy učitelů v regionálním školství. Máme o tom řadu informací z médií, kdy lidé nejenom přemýšlí, ale odchází přímo, zejména z humanitních fakult, směrem do regionálního školství. Tento trend trvá od roku 2020 a je z hlediska konkurenceschopnosti na trhu práce, zejména pro mladé vysokoškolské učitele, zcela kritický a dlouhodobě neudržitelný.

V nárokových tarifních složkách je situace ještě kritičtější. V podstatě tarify jsou dokonce o 26 až 51 % nižší, než činí průměr tarifních složek České republiky mzdové sféry s vysokoškolským vzděláním. Tato data jsou ze statistického úřadu. Je divné, že i kategorie vysokoškolských docentů se pohybuje pod tímto národním srovnáním, zase asi o minus 20 %. Takto bych mohl v těch číslech pokračovat dál.

Domnívám se z těch důvodů, co jsem uvedl, že je nutné se věnovat rozpočtu v kapitole 333 Ministerstva školství, a to jednak čerpání, a zejména potom otázce platové. Navrhuji proto uvedený bod zařadit jako první bod po pevně zařazených bodech. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nyní vystoupí pan poslanec Radek Koten a poté tedy pan poslanec Zdeněk Kettner.

 

Poslanec Radek Koten: Děkuji za slovo, paní předsedající. Dobrý den, dámy a pánové, já bych rád zařadil na program dnešní schůze jako první bod bod s názvem Kontrola kontaminovaného ukrajinského obilí dovezeného do České republiky a potažmo výrobků z něj. Nyní dovolte, abych tento návrh krátce odůvodnil.

Já jsem tady minulý týden interpeloval jak pana premiéra nepřítomného, tak pana přítomného ministra Nekulu a dá se říci, že výsledky kontrol, které tady pan ministr prezentoval, byly takové jaksi neprůkazné, protože pokud budeme vycházet z množství obilí, které například na Slovensku bylo nalezeno a označeno jako kontaminované, tak tam bylo celkem 1 500 000 kilogramů tohoto obilí nalezeno a otestováno, a nyní tedy, když si představíme, že zhruba podobné množství, eventuálně možná větší množství bylo dovezené do České republiky, tak ten počet kontrol, které by mohly odhalit kontaminované obilí, je na můj vkus poněkud malé, protože pan ministr tady říkal něco o 24 nebo 25 kontrolách, což si myslím, že na celou Českou republiku je opravdu málo. Myslím si, že odpovědnost za občany České republiky, zda zde tedy konzumují nezávadné potraviny, anebo naopak závadné potraviny, je poměrně vysoká. A mě by zajímalo, kdo tady z vás kolegů třeba ráno vstává, dává si nějaké to pečivo, namaže si ho máslem, medem a podobně, a je přesvědčen o tom, že to pečivo je nezávadné, nebo když mažete ráno svačinu dětem do školy, tak zda tedy o tom takto přemýšlíte. Protože když si vezmete, kolik mouky se namele z takového množství obilí, tak bude to 1,5 milionu nebo 3 miliony kilogramových pytlíků s obilím, které jsou různě po hypermarketech, a v té dnešní době už nikdo není schopný ani dohledat původ té mouky, protože záměrně ty řetězce to na obalech označují celkem zmatečně, protože na Slovensku, pokud to bylo namleto na Slovensku, tak dobře, tak tam výrobce Slovensko, že jo, ale z jakého obilí to bylo namleto, to už z toho pytlíku nezjistí. Takže myslím si, že o tomto bychom se tady měli pobavit, protože nebezpečí, že tady konzumujeme závadné obilí, a samozřejmě i ty výrobky z něj a že se nám dostává do našeho potravinového řetězce, protože my ani nevíme, jestli toto obilí nebo tato pšenice je využívána v zemědělství, v našem českém zemědělství jako krmné, a potom by se nám to samozřejmě dostalo i následně do toho dalšího potravinového řetězce, jak tedy do těch různých chovů slepic, bylo by to ve vejcích, bylo by to v kuřecím, bylo by to v podstatě úplně všude. A ten laxní přístup a ten počet kontrol mi skutečně připadá velmi, velmi malý. Takže myslím si, že na tomto plénu poslanci by se k tomu měli mít možnost vyjádřit, měli by se tedy i zeptat kompetentního pana ministra, který by zde tedy měl na to být. A právě proto si myslím, že by bylo dobré to zařadit jako první bod, protože jíme tady každý den pečivo. Všichni, jak tady jsme, tak chodíme na nějakou tu snídani, popřípadě na večeři si to dáváme k tlačence a podobně, a i občané, kteří denně konzumují a dělají svačiny pro své děti do školy, by měli mít skutečně jistotu, že nejedí kontaminované obilí zakázanými pesticidy, které mají obrovské zdravotní důsledky.

Takže děkuji a prosím tedy o zařazení tohoto bodu jako první bod dnešní schůze. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Nyní vystoupí pan poslanec Zdeněk Kettner a připraví se paní poslankyně Berenika Peštová. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Zdeněk Kettner: Děkuji za slovo, paní předsedající. Rád bych navrhl bod s názvem Navýšení přímé pedagogické činnosti. Vláda ve svém programovém prohlášení jako jednu z priorit měla školství. Zase to byl výstřel naslepo nebo klamání zákazníka, nevím, jak to nazvat. Poslední dobou veškeré návrhy, které padají, které probleskují, to jsou opravdu za mě takové výstřely naslepo, a když se nad těmi nápady zamýšlím, pokud by to byly reformy, které by měly za cíl zvýšit kvalitu naší výuky, nebudu mít problém zvednout pro to ruku a podpořit to. Bohužel všechno, co poslední dobou zazní, má cíl pouze jediný: ušetřit peníze za každou cenu. My si ale musíme uvědomit, že šetříme na našich dětech, a tím pádem šetříme na budoucnosti našeho státu a pro mě je to něco naprosto nepřijatelného. Nejdříve tady jsme měli slib 130 % garance, nakonec pouze pro učitele. Víme, že to tak úplně nebude. A teď poslední, proč mám vlastně tento bod, poslední, co problesklo ve zprávách, je navýšení přímé pedagogické činnosti. Ono to zní na první pohled jako bez problému. V současné době pedagog má 22 hodin přímé vyučovací činnosti týdně a mělo by se to navýšit možná až na 27. My si musíme ale uvědomit, že to je čistě jenom čas, který stráví za katedrou. Pokud chceme učitele, který svoji profesi bere smrtelně vážně, tak se musí připravovat. To znamená, já jako fyzikář strávím velký čas na to, abych připravil pomůcky, aby všechno fungovalo tak, jak má. Pokud navýšíme přímou vyučovací činnost, výsledek bude jediný. Cílem má být ušetřit až nějakých, jestli si pamatuji dobře, kolem 20 miliard korun. Jak ale ušetříme? Jedině tak, že navýšíme přímou vyučovací činnost určité skupiny učitelů, a tím pádem budeme moct určitou skupinu učitelů propustit a ušetříme na jejich platech. To znamená, těm učitelům zůstane plat, pouze se jim navýší přímá vyučovací činnost, budou učit více, a proto těch učitelů bude potřeba méně. Možná mi někdo vysvětlí, že je to jinak. Takhle já se svými ekonomickými znalostmi, které nejsou na vysokoškolské úrovni samozřejmě, takhle jsem si to spočítal.

Druhá věc. Pokud se koukneme - pořád se ohlížíme na Západ jako náš velký vzor - na západ od nás jsou pedagogové bráni jako vysoce kvalifikovaní pracovníci a s těmi se neplýtvá, s jejich energií a s jejich silou. Když si vezmete českého učitele, český učitel je taková děvečka pro všechno. Český učitel dělá dozor na chodbách, ve školní jídelně, takhle bych mohl pokračovat. Když se koukneme na západ, na ty nejvyspělejší státy, tam pedagog skutečně učí a na všechny zbytné věci, které může klidně dělat i středoškolák, jsou asistenti a učitel skutečně pouze vyučuje. Pokud by tak tomu bylo i u nás, potom si dokážu představit navýšení přímé pedagogické činnosti na 27 hodin. Pokud po těch učitelích ale budeme chtít vykonávání toho, co je typické pro české končiny, tak se ti učitelé z toho prostě zblázní. Běžný učitel, který má odučeno několik školních let, už měsíc před prázdninami je totálně psychicky vyčerpaný. Pokud vy na ně naložíte ještě dalších 5 hodin navíc, tak vám garantuji, že nedostatek psychologů se ještě více projeví, protože velké procento pedagogického sboru prostě bude před prázdninami kolabovat. Prosím vás, mluvím z praxe. Nemám nic vycucaného z prstu, je to na základě zkušeností z 25 let. Já jsem se v tom pedagogickém sboru pohyboval a vím, jak to funguje.

Takže já bych rád, ještě jednou zopakuji, jako první bod dnešního jednání Navýšení přímé pedagogické činnosti, tak abychom se o tom pobavili, jestli skutečně tato Poslanecká sněmovna má zájem na tom, aby naše školství vzkvétalo, nebo nám jde čistě jenom o kupecké počty a ušetřit za každou cenu i v oblastech, kde se to prostě nehodí. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Ano, děkuji, pane poslanče, za dodržení času. Nyní vystoupí paní poslankyně Berenika Peštová a připraví se pan poslanec Richard Brabec. Prosím, máte slovo, paní poslankyně.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Dobrý den, děkuji za slovo, paní předsedající. Já bych chtěla načíst bod Česká vládní pozice k přijímání legislativy v Evropské unii.

Rozmohl se nám tady takový nešvar, že v Evropské unii přijímáme legislativu formou nařízení. Už to není běžná transpozice směrnic nebo respektive revize směrnic, ale vlamujeme se přes nařízení a do toho nařízení dáváme věci, které tam vůbec být nemají. Přes nařízení se snažíme dělat v uvozovkách revize dané směrnice, ale vlamujeme se i do směrnic, které s tím nemají nic společného.

Dále, co se nám tady velice často objevuje, že nařízení, které prochází Parlamentem, pak trialogem, pak je to schváleno a my musíme okamžitě implementovat, tak nám tady chybí delegované akty. Delegované akty jsou avizovány dva až tři roky poté, co nařízení vejde v účinnost, což je velký problém. Tento problém jsme nezaznamenali u jenom Euro 7, tento problém jsme zaznamenali třeba u F-plynů a dalších a dalších nařízení, která chrlí Evropská komise, která se zřejmě v poslední době zbláznila, protože to je jedno nařízení za druhým. Ale další problém je, že v těch nařízeních jsou věci, které nejsou zkonzultovány s jednotlivými komisemi. Takže právě to, co se nám teď objevilo v F-plynech, kdy nám zakázali od 1. 1. 2024 v komerčním sektoru používat ledničky na F-plyny, místo toho budeme používat média jako oxid uhličitý nebo amoniak, vy znáte pod pojmem čpavek, nebo propan a od 1. 1. 2025 pro domácnosti, tak samozřejmě nám se tam dostal i zákaz, který potom díky plénu Evropské unie, kdy tam našli kompromis, tam byl zákaz i pro inhalátory, to znamená pro lidi, kteří jsou astmatici, alergici, pro lidi, který mají kardiovaskulární choroby a pomocí těchto inhalátorů si dají první pomoc - tak se nám tam dostal zákaz i pro tyto inhalátory, a to jenom proto, že se nejednalo s lékovou agenturou, která by jim řekla, že prostě není žádná adekvátní náhrada za F-plyny, takže to zachraňovali v parlamentu Evropské unie.

A já bych strašně ráda, a já už jsem tady i načítala v jednotlivých výborech, načítala jsem usnesení, kdy jsme se snažili zavázat naši vládu, aby naše vláda začala konat a jednat. To znamená, že jsem po ní chtěla, aby našla shodu s jednotlivými členskými státy, aby se zastavila tato nesmyslné nařízení, dokud nebudou známy delegované akty. Pro lidi, kteří to sledují, delegovaný akt, to je něco jako naše vyhláška. Takže my tam přijmeme něco a vyhlášky budou za dva až tři roky poté, co to něco vejde v účinnost.

Bohužel očekávala jsem, že tato usnesení, která jsem se snažila protlačit v jednotlivých výborech, budou načítat právě poslanci koalice, že to budou právě poslanci ODS, kteří budou říkat, že toto ne, protože to byli právě oni, kteří křičeli osm let, že co nám to tady Brusel bude říkat! Takže místo toho to načítala opoziční poslankyně a paradoxem je, že to byla právě ODS, která mi to zařízla.

Takže já bych strašně ráda tento bod načetla jako první a byla bych ráda, kdyby tady neseděl jenom pan ministr legislativy Šalomoun, kterého si tedy nesmírně vážím, že má tu výdrž, ten sicflajš a sedí tady celou dobu, ale že by se k tomu postavila naše vláda a řekla mi, jakou pozici bude zaujímat a jakým způsobem bude chránit naši českou zemi proti těm zeleným nesmyslům, které jsou tam načítány, mně připadá, jak na běžícím pásu. Takže já to chci jako bod číslo 1 a ráda bych slyšela pozici naší vlády. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nyní je přihlášen pan poslanec Richard Brabec a připraví se pan poslanec Igor Hendrych.

Než dám panu poslanci slovo, přečtu omluvy. Omlouvá se Věra Adámková od 18.30 do 22.15 a od 18.30 do 22.45 z pracovních důvodů, Andrej Babiš po celý jednací den - pracovní důvody, Horák Jiří od 18 do 22 hodin - osobní důvody, Krejza Karel celý jednací den - zahraniční cesta, Metnar Lubomír celý jednací den - pracovní důvody, Špičák Julius od 15.30 pracovní důvody a Wenzl Milan od 18 hodin ze zdravotních důvodů.

Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Richard Brabec: Děkuji za slovo, vážená paní předsedající. Dovolím si navázat na téma, které tady ráno otevřela naše paní předsedkyně klubu, paní Alena Schillerová, zároveň tedy stínová ministryně financí. Já jsem tady to téma říkal už mockrát a důvod, proč to dělám znovu, těch důvodů je víc, ale hlavní jsou dva: za prvé že je to problematika, která si myslím, že už přerostla hranici bolestivosti i této vlády, a ta hranice bolestivosti, jak známo, je poměrně vysoká, a za druhé, že jsem na ni vlastně nikdy nedostal pořádnou odpověď. Nemyslím si, že ji dostanu dneska. Vzhledem k tomu, že zatím je tady, jak už bylo řečeno, také oceňuji, že tady sedí aspoň pan ministr Šalomoun, byť nevím, jestli na to má sicflajš, ale myslím, že ten důvod je hlavní, že si ráno vytáhl krátkou sirku, a že tady tedy s námi musí být, zatímco zbytek vlády zkoumá, jak to udělat s tím státním rozpočtem, respektive s jeho deficitem. A s touto otázkou právě státního deficitu a jeho výše nebo deficitu státního rozpočtu a jeho výše úzce souvisí i ten problém, který znovu tady otevírám a který zaznamenala už i média konečně po těch x měsících, ale co média, zaznamenala i rada vlády nebo Národní ekonomická rozpočtová rada vlády nebo jak se ten orgán jmenuje. V každém případě už se to dostalo na úroveň, kdy to není jenom hlas volajícího na poušti, osamělého, ale je to už snad problematika, která je vnímaná jako významná, a tou problematikou je mimořádná položka 50 miliard korun, která by se letos měla nějakým naprosto záhadným, unikátním a dosud neobjeveným a neobjasněným způsobem dostat do státního rozpočtu. Ale jak všichni tušíme, nedostane se tam, protože není odkud a není jak. Už tyhlety dva důvody by měly stačit na to, aby se nad tím pan ministr financí vážně zamyslel, proč se tam ta částka takhle dostala, ale zatím se tak asi zjevně nestalo, protože ta částka tam stále je v příjmech Ministerstva životního prostředí a její výše 50 miliard je obrovská, a to i dokonce v rámci státního rozpočtu v tisících miliard korun nebo stovkách miliard korun, které tam jsou samozřejmě, nebo celkem v bilionech, když si vezmeme HDP, ale 50 miliard prostě není houska na krámě.

Takže já tohleto vidím jako zásadní problém rozpočtu kapitoly MŽP a jejího naplnění. Já už jsem tady několikrát říkal, že jako ministr životního prostředí bych si nikdy netroufl přijít do výboru, a už vůbec ne na plénum této slovutné Sněmovny, ani by mi to nebylo umožněno, kdybych takový ztřeštěný nápad měl, že bych přišel s rozpočtem, kde bych nevěděl, odkud přijde víc jak polovina navrhovaných příjmů rozpočtu kapitoly Ministerstva životního prostředí. To si prostě neumím představit, právem bych byl hnán svinským krokem, minimálně už z výboru pro životní prostředí, takže bych se na plénum ani nedostal.

Tohleto se ale stalo reálně a jsme tady tedy v situaci, že tahleta částka je úplně vytržena z kloubu, doslova vymknutá, je neexistující, je vycucaná z prstu, a pořád existuje. Ale nedosti na tom, protože stejná částka je v příjmech i na rok 2024 a 2025, takže nám tady figuruje, kolegyně, kolegové, 150 miliard korun, které vláda, pan ministr financí plánuje na tento, příští a přespříští rok a které reálně nemohou existovat, protože je neschválila ani Evropská investiční banka, ani Evropská komise a ani na to nemáme národní legislativu.

Takže že si dovoluji navrhnout bod Reálnost naplnění kapitoly Ministerstva životního prostředí v rozpočtu letošního roku, a to jako druhý bod po již pevně zařazených bodech na dnešní den. Děkuji vám. (Potlesk části poslanců ANO, výkřik z řad poslanců ANO: Výborně!)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Reálnost naplnění kapitoly Ministerstva životního prostředí na rok 2023.

Nyní přichází na řadu pan poslanec Igor Hendrych, připraví se paní poslankyně Jana Mračková Vildumetzová. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Igor Hendrych: Dobrý den. Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážený pane ministře, vážené dámy, vážení pánové, já bych chtěl navrhnout na dnešní jednání pořadu Poslanecké sněmovny bod pod názvem Snižování počtu odsouzených ve výkonu trestu odnětí svobody v České republice.

Jak jsem se doslechl, 24. dubna proběhl seminář či kulatý stůl, který se, alespoň tak, jak jsem se dozvěděl z doslechu, věnoval tématu, které by se mělo věnovat snižování lidí ve výkonu trestu v České republice. Já to považuji za velmi chvályhodný počin, byl jsem jeden z těch, který kvitoval, že se tato problematika dostala do vládního prohlášení, jak do toho původního, tak vydržela i v tom následném revidovaném, a to z toho důvodu, že skutečně Česká republika se v této oblasti potýká vcelku se závažnými problémy. Jedním z nich je vysoká recidiva trestné činnosti, dalším z nich je vysoký počet odsouzených na počet obyvatel v České republice v přepočtu na obyvatele, v tom jsme opravdu dalo by se říct skoro premianti, jsme na tom jedni z nejhůř v Evropské unii i v celé Evropě, velké Evropě, a potom je to také problém v podstatě již dnes přeplněných kapacit českých věznic. Na jedné straně máme ve vládním prohlášení snižování počtu odsouzených, ale když se podíváme na reálná čísla, ten počet odsouzených nám za poslední rok stoupl o více než 600 lidí, takže se tato problematika v podstatě v zásadě nějakým způsobem zatím začala řešit a naopak se nám ten problém trošku prohlubuje.

Na onom semináři byli přizváni zástupci Vězeňské služby České republiky, byli zde zástupci Probační a mediační služby České republiky, neziskové organizace, které se věnují této problematice, a také tam byli akademici, respektive zástupci akademické obce, kteří se této problematice věnují. Bohužel, z opozice přizván nebyl vůbec nikdo. A co je si myslím ještě horší, dlouhodobě je v podstatě ignorována vládní koalicí spolupráce s orgány, které jsou ustaveny na půdě Poslanecké sněmovny, a to je podvýbor pro vězeňství anebo podvýbor pro sociálně vyloučené lokality a začleňování lidí po výkonu trestu. Tomu opravdu nerozumím.

A potom ještě jedna poslední poznámka, proč si myslím, že bychom to tady dneska měli probrat, je to, že podle informací, které mám, se tato problematika ve vládní koalici zužuje v podstatě na problém změny nebo úpravy trestního práva v této oblasti, ale minimálně se ignorují dva významné faktory, které tento problém způsobují, a to je, jak a zdali jsou efektivní programy zacházení ve výkonu trestu a jak funguje takzvaná institucionální podpora sociální inkluze lidí po výkonu trestu.

Kdyby s námi vládní koalice v této věci komunikovala, nestál bych dnes zde a neusiloval bych o zařazení tohoto bodu. Vzhledem k tomu, že tomu tak není, navrhuji tento bod formálně pod číslem 2 dnes, dnešního dne. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Také děkuji. Nyní vystoupí paní poslankyně Jana Mračková Vildumetzová a připraví se paní poslankyně Karla Maříková. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Vážená paní místopředsedkyně, vážený pane ministře, vážené kolegyně, kolegové, já bych ráda zařadila bod, který jsem předpokládala, že nebudu zařazovat já, ale že ho zařadí tato vláda, které je základním dokumentem, a to je programové prohlášení. Všichni víte, že programovým prohlášením jsme se tady zabývali při vyslovení důvěry vládě, což bylo někdy na po konci roku 2021. Vůbec nechápu, že tato vláda si dovolí po roce a třech měsících změnit své programové prohlášení, které nepředstaví, nepředá poslancům, neřekne jim, co se tam změnilo. Tak bych jenom chtěla upozornit vládu a dnes pouze jednoho přítomného ministra, který je tedy zrovna pro legislativu, takže určitě ví, co se píše v Ústavě České republiky: vláda je definována ústavou jako svrchovaný orgán výkonné moci. Skládá se z předsedy vlády, kterého jmenuje prezident, ale také na návrh předsedy pan prezident jmenuje ministry. Komu se zodpovídá tato vláda s ministry? No, zodpovídá se Poslanecké sněmovně. Já se vás chci zeptat, poslanci z pravého spektra a i z levé strany, dostal jste někdo do svého e-mailu aktualizované programové prohlášení vlády České republiky? Znáte někdo jeho nový obsah? Ano, v tomto novém programovém prohlášení se například píše v preambuli, že zařídíme, aby občané na internetu viděli, jak vláda plní program.

Tak já bych chtěla říct, že občané České republiky, si myslím, že na těch stránkách pouze možná najdou nějaké přeškrtané programové prohlášení s jeho změnami. Myslím si, že nikdo se ani v tom nebude orientovat, co se tam změnilo, a znova zdůrazňuji, tato vláda a ministři se zodpovídají Poslanecké sněmovně.

Zároveň bych chtěla připomenout slova současného předsedy poslaneckého klubu KDU-ČSL Marka Výborného, který byl v roce 2019 v Interview 24, kde řekl: Vláda je zodpovědná za své vládnutí Poslanecké sněmovně, a ne prezidentovi. Tak bych byla ráda, kdyby se to naplňovalo. Já to považuji za absolutně nehorázné a neskutečné, to, že tato vláda nekomunikuje s námi, s občany, jejich komunikace je tragická, ale já tohle považuji za opravdu vrchol přezíravosti a arogance.

Jsem přesvědčena o tom, že programové prohlášení je takový problém, aby tady vystoupil pan premiér, udělal shrnutí toho, že došlo ke změně programového prohlášení, co se tam změnilo, a aby všichni poslanci v této Poslanecké sněmovně dostali aktuální znění programového prohlášení? Já si myslím, že to tak velký problém není a považovala bych i za velmi korektní, kdyby se popřípadě tím programovým prohlášením třeba zabývaly jednotlivé výbory k jednotlivým kapitolám, ať už je to doprava, školství, sociální oblast a tak dále.

Chtěla bych upozornit na to, že dnes tento bod navrhnu, a pokud nebude schválen, budu ho navrhovat na každé schůzi Poslanecké sněmovny, a myslím si, že bych to neměla dělat já a měl by přijít sám pan premiér, popřípadě jeho vicepremiéři, protože jich má tolik, jako jsme jich v historii nikdy tolik neměli, a jeden z nich by určitě mohl vystoupit a programové prohlášení nám představit.

Takže paní místopředsedkyně, chtěla bych vás požádat, aby programové prohlášení vlády České republiky bylo zařazeno na zítra jako první bod jednání, popřípadě zítra jako čtvrtý bod a dávám ještě šanci na pátý bod. Znovu avizuji, že pokud tomu nebude vyhověno, budu toto předkládat na každé schůzi Poslanecké sněmovny.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní poslankyně. Jenom se tedy ujistím, že navrhujete tři varianty. Zítra jako první, čtvrtý a pátý bod. Děkuji. Nyní se dostává ke slovu paní poslankyně Karla Maříková, připraví se pan poslanec Vladimír Zlínský. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Já bych chtěla navrhnout nový bod s názvem Kritická situace s léky. Chtěla bych, aby byl zařazen za pevně zařazené body. Českou republiku od podzimu trápí stále nedostatek léků. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek opakovaně tvrdí, že problém řeší, ale chybí nejen antibiotika, ale už i penicilin, chybí prakticky všechny léky. Podle lékařů chybí léky na cukrovku, astma, vysoký tlak, léčení močového měchýře a další. Státní ústav pro kontrolu léčiv vypočítal více jak dva tisíce položek, které na trhu nejsou. Lékaři tohle nepamatují za posledních 30 let praxe.

Ministr zdravotnictví situaci bagatelizuje, že se situace zlepší s příchodem lepšího počasí. Nyní přišel s termínem do poloviny května, kdy by se snad měly obnovit dovozy alespoň u některých výrobců. Není to však poprvé, kdy slibuje zlepšení situace. Důvody nedostatku léků jsou trochu jinde, než tvrdí pan ministr. Ten situaci komentuje slovy, že problém je, že vypadl běžně penicilin, protože ho výrobce nedodal dostatečné množství. Nechybí však jen penicilin, jak už jsem se zmiňovala.

Vše začalo spuštěním Green Dealu v Evropské unii v Německu, kde byly odstaveny jaderné a uhelné elektrárny. Nahradit je měly plynové, které jsou zálohou pro soláry a větrníky. Následoval kolaps plynové burzy, protože vznikl ohromný tlak na cenu plynu. Plyn je ovšem základním výrobním prvkem všech chemikálií, které se používají ve farmacii. Skokově se zvýšila cena produktů, z kterých se vyrábí léky.

Evropská unie i jednotlivé státy ovšem z politických důvodů odmítly farmaceutickým firmám navýšit cenu léků. Ty přerušily výrobu a přesunuly byznys do Asie. Výroba je nyní v Indii a Číně, kde výrobní náklady nejsou tak vysoké, protože odebírají levný ruský plyn. Hlavní příčinou jsou regulace Evropské unie a neschopnost této vlády situaci efektivně řešit. Stát má povinnost zajistit zdraví a bezpečnost občanů. To se však neděje. Proto navrhuji zařazení tohoto bodu. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Ano, děkuji. Pan poslanec Zlínský dostává slovo, připraví se paní poslankyně Marie Pošarová, prosím.

 

Poslanec Vladimír Zlínský: Vážená paní předsedající, děkuji za slovo. Vážené dámy a pánové, navrhuji zařadit nový bod programu. Měla by to být diskuse na téma vznik centrální řízené datové společnosti v blízké budoucnosti, možná realita nebo fikce. Evropská unie má v úmyslu realizovat v dohledné době devět evropských prostorů pro data. První na řadě má být zdravotnictví a potom mají následovat další obory od energetiky až po zemědělství.

Nejsem v žádném případě odpůrce digitalizace, jsem založením technooptimista. Ale jsem také odpůrcem bezuzdné, nekritické, digitalizace společnosti a využití prostředků umělé inteligence bez promýšlení možných důsledků, které se nám zjevují již nyní a z kterých bychom se měli poučit. Budu tady některé jmenovat. Je to rostoucí nekontrolovatelná informační moc digitálních platforem, digitální demence a psychické problémy mládeže, skrytá mediální manipulace, vznik sociálních bublin a rozdělení společností, vznik a podpora animozit v lidských společnostech.

Největší nebezpečí ovšem spatřuji v možnosti vybudování společnosti dohledu, kdy bude množství dat získaných o jednotlivých členech společností a fungování těchto společností využito k centrálnímu řízení za účelem dosažení stanovených cílů a udržení mocenské nadvlády těch, kteří tyto cíle prosazují. Jedná se například o tyto cíle. Zabránění změny globálního klimatu prostřednictvím restriktivních nařízení, kontrola uhlíkové stopy, podpora destrukce předchozích tisíce let fungujících společenských vztahů, které byly prohlášeny za přežitek - jmenuji rodina, národ, stát - se snahou vytvořit jakýsi globální mix z národů, ras a pohlaví, což má vést k dosažení celosvětové trvalé nirvány.

Rychlé a efektivní zpracování velkého množství dat o chování a fungování lidských společností, algoritmy umělé inteligence a jejich využití k řízení společností dříve či později povede ke stagnaci vývoje skrze degeneraci kognitivních a mentálních schopností lidských populací, protože omezí potřebu těchto schopností jejich nahrazením systémy umělé inteligence. Jednoduše řečeno, budeme asi hloupnout, jak bude umělá inteligence chytřejší.

Dále si tím vytváříme závislost naší existence na velmi komplexním síťovém systému s úložišti a algoritmy zpracování dat. Kdo bude ovládat tento systém, bude pánem budoucího světa a bude rozhodovat o dalším směřování a vývoji lidských společností. To už jsem nezmínil možnost, že by tento systém záměrně nebo nešťastnou náhodou přestal fungovat. Poprosil bych o zařazení jako první bod po pevně zařazených bodech. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Na dnes, ano? (Ano.) Ano, děkuji. Nyní je přihlášena paní poslankyně Marie Pošarová, po ní se připraví pan poslanec Brož. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Marie Pošarová: Vážená paní místopředsedkyně, vážené kolegyně, kolegové, navrhuji nový bod, a to Obilí z Ukrajiny a jeho kontrola. SPD je jednoznačně proti dovozu laciných zemědělských produktů bez řádné kontroly jakosti nejen z Ukrajiny. Po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu a zablokování lodní přepravy Ruskem unijní státy otevřely své hranice a zrušily cla pro obilí a další plodiny z Ukrajiny. Obilí mělo přes Polsko, Rumunsko, Slovensko i Maďarsko pokračovat na Blízký východ a do afrických států. Jenže část obilí zahltila trhy, sklady a sýpky ve střední Evropě. Asi 4 500 tun ukrajinského obilí skončilo také na našem trhu. Obilí, jež se na hranicích nekontrolovalo, se v Polsku mění na polské určené ke krmení nebo konzumaci. Vina padá na Evropskou unii, která nezajistila kontrolu pohybu, kvality a nezávadnosti obilí.

Problém číslo jedna. Ukrajinské obilí dovážené bez cel je mnohem levnější a zemědělci v Evropské unii mu cenově nedokážou konkurovat. Problém číslo dva. Ukrajina nemusí dodržovat předpisy stanovené v Evropské unii, není zde omezení GMO potravin, a navíc mohou používat v Unii zakázané pesticidy. Tyto zakázané látky odhalily na Slovensku testy v ukrajinském obilí. Kontroly nyní údajně probíhají ve stovkách polských společností až teď, bezmála rok po začátku reexportu.

Maďarsko, Polsko, Slovensko i Bulharsko zakázaly z Ukrajiny dovážet nejen obilniny, ale i ostatní potraviny rostlinného i živočišného původu. Ministr zemědělství Nekula řekl, že systém kontrol zaručuje, že potraviny na českém trhu jsou zdravotně nezávadné a zatím údajně nebyl zjištěn nevyhovující vzorek. Podle ministra vlády Fialy jsou zákazy, které zavedly v posledních dnech Polsko, Maďarsko, Slovensko a Bulharsko, populistické, v rozporu s podmínkami jednotného trhu Evropské unie i Světové obchodní organizace. Vláda by měla dát záruku občanům České republiky, že zde nebudou GMO potraviny ani jiné toxiny. Zajímalo by mě, jak vláda kontroluje, zda obiloviny jsou, nebo nejsou z GMO. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní poslankyně. Nyní vystoupí pan poslanec Lubomír Brož, připraví se pan poslanec Karel Sládeček. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Lubomír Brož: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, rád bych tímto navrhl zařazení nového bodu na program schůze jako pátý bod dnešního pořadu a tento bod bych nazval Připravované navyšování odvodů osob samostatně výdělečné činných.

V minulých týdnech se v mediálním prostoru objevila zpráva, že Ministerstvo práce a sociálních věcí připravuje legislativní opatření na zvýšení odvodů z osob samostatně výdělečně činných v příštích třech letech o 60 %. Tuto informaci potvrdila mimo jiné i náměstkyně ministra práce a sociálních věcí paní Šárka Jelínková, jež řekla České televizi, že v koalici panuje na zvýšení odvodů osob samostatně výdělečných shoda. Přitom takové zvyšování sociálních odvodů pro podnikatele by podle zástupců živnostníků znamenalo, a nyní si dovolím citovat předsedu představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků, pana Josefa Jaroše - snížení atraktivity podnikání pro začínající podnikatele a znechucení těch stávajících. V důsledku toho bude počet živnostníků klesat, část podnikání se zřejmě přesune do šedé zóny.

60% navýšení odvodů OSVČ do státního rozpočtu má přitom chystat pravicová vláda, vláda, jejíž ODS před volbami vehementně deklarovala, že nebude zvyšovat daně. Jde na to ale chytře, to "chytře" myslím v uvozovkách. Pokud tedy pominu, že vláda, která slibovala nezvyšovat daně, už teď jedná o zvyšování DPH, daně z nemovitostí, což jsou daně dané nejen materiálně, ale i formálně svým označením, za zavřenými dveřmi se zřejmě chystá navíc zvyšovat odvody, zrušit daňová osvobození, proškrtat daňově odečitatelné položky, nevalorizovat důchody, rodičovskou evidentně ponechat tak, jak je, a teď jako třešničku na dortu ještě zvýší povinné odvody živnostníkům, čímž je fakticky extrémně zatíží. A je úplně jedno, jestli se tomu říká daně, anebo odvody.

Snad nám nechce tato vláda, která zároveň redukovala zákonné valorizace důchodů, namlouvat, že se tyto navýšené odvody jednou skutečně projeví na výši důchodů vyplácených právě těmto živnostníkům, jak se snažila v minulých týdnech činit v mediálním prostoru. Podnikatelé by se navrhovaným opatřením měli zatížením svých příjmů přiblížit zaměstnancům - zaměstnancům, oproti nimž ovšem nemají žádnou jistotu stálého příjmu, placenou dovolenou, sick day či nárok na ošetřovné. Nezřídka ručí za své podnikání také veškerým svým majetkem, a pokud nejsou ve svém podnikání úspěšní, a tedy nevydělávají dostatek finančních prostředků, jejich zdroj obživy skončí. Jistotu příjmů tak nemá podnikatel prakticky nikdy. I proto by si měl mít možnost vytvářet ze svého příjmu rezervy.

Naše vláda s pravicovým premiérem a pravicovým ministrem financí se rok po volbách ovšem zjevně snaží živnostníky zlikvidovat. Vyhrála volby se slibem škrtnout 100 miliard na výdajové stránce rozpočtu okamžitě po volbách a bezbolestně. Namísto revize výdajové stránky rozpočtu se zdá, že se nám ovšem pomalu, ale jistě blíží dramatické navyšování příjmů státního rozpočtu. Občanům této země, kteří bojují s téměř 20% inflací, čtyřnásobně vyššími cenami energií, nárůsty cen za vodu, pohonné hmoty, léky i drogerii, v podstatě s nárůsty cen všeho, naše asociální pravicová vláda, jež vyhrála volby se zcela falešnými a lživými sliby, nyní zvýší dramaticky odvody živnostníků.

Nezlobte se na mne, ale to je opravdu absurdní divadlo, co předvádíte, milá vládo. Jsem přesvědčen, že toto opatření zaslouží bod, který proto navrhuji, jak jsem již avizoval na začátku svého vystoupení, s názvem Připravované navyšování odvodů osob samostatně výdělečně činných, jako pátý bod dnešního jednání. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nyní je přihlášen pan poslanec Karel Sládeček a připraví se paní poslankyně Lenka Knechtová. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Karel Sládeček: Děkuji. Vážená paní předsedající, milé dámy, pánové, rád bych navrhl nový bod na program dnešní schůze s názvem Ceny plynu pro domácnosti se v pololetí v České republice zvýšily nejvíce z celé EU.

Vláda pětikoalice si připsala další velký neúspěch. Růst ceny plynu pro domácnosti v České republice činil 231 %, což je nejvyšší nárůst ceny plynu v celé Evropské unii, zatímco v sousedním Slovensku byl pouhých 18 %, tedy druhý nejnižší v Evropské unii. Jak je to možné? Pan ministr Síkela se v médiích chválí, jak zvládl energetickou krizi, ale ve skutečnosti zvládl s nejhoršími výsledky z celé Evropské unie.

Jelikož se jedná o velmi závažné téma pro naše občany, navrhuji tento bod zařadit jako první bod dnešního programu. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Ano, děkuji, pane poslanče. Nyní vystoupí paní poslankyně Lenka Knechtová a připraví se pan poslanec Lubomír Wenzl. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Lenka Knechtová: Vážená paní předsedající, děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, navrhuji zařazení nového bodu s názvem Reforma péče o duševní zdraví jako první bod po pevně zařazených bodech.

Vláda hnutí ANO si plán na zlepšení péče o duševní zdraví dala do programového prohlášení a od roku 2017 začala realizovat proces změn definovaný v takzvané Strategii reformy psychiatrické péče, v rámci níž se využilo asi 3 miliardy korun z Evropské unie, ale již od počátku se na všechny nové služby vytvářely mechanismy financování z národních zdrojů, abychom nebyli závislí jen na evropských penězích.

Reforma si klade za úkol zvýšit kvalitu péče a omezit stigmatizaci lidí s duševním onemocněním. V její první etapě vzniklo třicet center duševního zdraví, kde týmy zdravotníků a sociálních pracovníků poskytují psychiatrickým pacientům ambulantní péči v docházkové vzdálenosti jejich bydliště, případně pacienty navštěvují přímo u nich doma. Dalším cílem reformy bylo omezit dlouhodobé hospitalizace v psychiatrických nemocnicích a naopak posílit akutní lůžkovou péči. Zde se podařilo snížit počty dlouhodobě hospitalizovaných pacientů mezi léty 2018 až 2021 až o 30 % a naopak došlo k nárůstu akutních psychiatrických lůžek o více než 600.

Je zásadní pochopit, že účinná péče o duševní zdraví dalece přesahuje kompetence Ministerstva zdravotnictví a vyžaduje aktivní spolupráci i Ministerstva práce a sociálních věcí, Ministerstva školství, Ministerstva spravedlnosti, krajské samosprávy a dalších institucí. Nám se podařilo reformu dostat na vládní úroveň formou Rady vlády pro duševní zdraví, vytvořili jsme a schválili Národní akční plán pro duševní zdraví na roky 2020 až 2030 a na první tříleté období naplánovali konkrétní kroky včetně financování.

Je pro mě naprosto nepochopitelné, že momentálně jsou však na Ministerstvu zdravotnictví na reformu péče o duševní zdraví vyhrazeny pouze tři pracovní úvazky. Rezort potvrdil zánik oddělení o 40 lidech ke konci roku 2022. Současně chci upozornit, že se přestal scházet ministerský výkonný výbor, který měl péči o duševní zdraví na starosti. Považuji to za katastrofu. K této situaci došlo v letošním roce. Reformě chybí vedení, což je v době, kdy každý třetí zažívá duševní problémy, a je to pro mě neakceptovatelné.

Podle Marie Salomonové je nevyhovující, že k těmto procesům nejsou přizvány pacientské organizace a lidi, kterých se péče přímo dotýká. Debata, pokud nějaká probíhá, je s Psychiatrickou společností, nikoliv se všemi, kterých se problém dotýká. Dále poukazuje na to, že skončilo evropské financování projektů, které měly systém péče o duševní zdraví modernizovat, a nebyly včas sepsány nové projekty.

Abychom jim mohli spravedlivě nabídnout nějakou kvalitu života, je spočítáno, že potřebujeme stovky center, a ne těchto současných 29. Nedokážu si představit, že s tímto pasivním přístupem vzniknou jakákoliv nová centra. Prosím, nezavrhujme něco, co má hlavu i patu, co podporuje široká odborná veřejnost. Proto navrhuji zařazení tohoto bodu, abychom v debatě pochopili, o čem celý problém je. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní poslankyně. Nyní vystoupí pan poslanec Lubomír Wenzl a poté pan poslanec Babka. Prosím, pane poslanče, máte slovo, ale ještě předtím poprosím o klid v sále. Můžete.

 

Poslanec Lubomír Wenzl: Vážená paní místopředsedkyně, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, žádám o zařazení na program dnešního jednání jako první bod programu bod s názvem Informace ministryně obrany k plánovanému mobilizačnímu cvičení odvodního řízení. Žádost v krátkosti odůvodním.

V nedávné době jsme měli možnost dozvědět se z otevřených zdrojů, že 18. května letošního roku proběhne cvičení - nácvik odvodního řízení krajskými vojenskými velitelstvími pro případ nutnosti provedení odvodů v budoucnu. Vůbec nezpochybňuji provedení tohoto cvičení, ale mám pochybnosti o způsobu přípravy a plánu jeho faktického provedení. Tímto cvičením chce armáda, aby si praktičtí lékaři natrénovali, jak provádět v budoucnu odvodní řízení pro případ, že by k odvodům došlo. Zástupcem velitele teritoriálních sil Armády České republiky, panem plukovníkem generálního štábu Jaroslavem Hrabcem bylo sděleno, cituji: "Tato cvičení organizujeme v rámci Armády České republiky u krajských vojenských velitelství každý rok, je opakované a krajská vojenská velitelství se tak připravují k plnění jednoho ze svých základních úkolů, které mají v případě vyhlášení stavu ohrožení státu. V tomto roce po několika letech prověřujeme všechna krajská vojenská velitelství současně."

Toto tvrzení je ale v rozporu s vyjádřením prezidenta České lékařské komory doktora Kubka, kterému není důvod nevěřit, kdy zpochybnil tato slova ze strany zástupců armády a uvedl, že o tomto slyší poprvé. Aby lékaři nebyli odkázáni pouze na často velmi nepřesné a až zavádějící informace z médií a internetu, vydala lékařská komora 14. dubna 2023 informací, kterou rozeslal lékařům, a zde se píše: "Česká lékařská komora nebyla v této věci oficiálně Armádou České republiky kontaktována. Česká lékařská komora nemá žádné oficiální informace o organizaci, průběhu a ani o termínech tohoto cvičení. Česká lékařská komora na druhou stranu konstatuje, že i přes absenci zákonné povinnosti nic nebrání zájemcům z řad civilních lékařů v dobrovolné účasti na tomto či obdobném cvičení, případně školení, které Armáda České republiky pořádá. Česká lékařská komora může Armádě České republiky v případě zájmu nabídnout své kapacity pro informování lékařů, zároveň však bude vždy své členy informovat o jejich právech a povinnostech."

Jsem přesvědčen, že v tomto případě při přípravě absolutně selhala komunikace ze strany Ministerstva obrany, Armády České republiky vůči lékařské komoře, případně Svazu praktických lékařů. Byl někdo z těch, kteří připravovali toto cvičení, se podívat do ambulance praktických lékařů pro dospělé, jak to tam vypadá v pracovní den v dopoledních hodinách? Pokud by tomu tak bylo, tak by nikdy nemohl být stanoven uvedený termín a čas pro jeho provedení. Trochu mi to opět připadá, že se vypustil balonek a čekalo se, co nastane. Vidím zde, že je rozhodnuto shora o něčem, co není projednáno s těmi, kterých se to má týkat.

V rámci projednání tohoto bodu bych chtěl, abychom se dověděli nejen my, ale hlavně ti, kterých se toto cvičení má dotknout, a veřejnost více podrobností, zejména jak proběhlo plánování tohoto mobilizačního cvičení, zda do přípravy tohoto cvičení byla zapojena Česká lékařská komora, případně Svaz praktických lékařů, zda plánované mobilizační cvičení odvodního řízení proběhne dne 18. května, kdy a v jakém rozsahu - myšleno tím úroveň kraj, Česká republika - od 1. 1. 2005 doposud proběhla cvičení tohoto typu, případně jiná, se zapojením praktických lékařů pro dospělé a s jakým výsledkem, zda proběhla správně komunikace ze strany Armády České republiky, a v případě, že ne, jaká byla přijata opatření, aby k tomuto v budoucnu nedošlo?

Děkuji vám za pozornost a podporu mého návrhu.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji, pane poslanče. Další s přihláškou je pan poslanec Babka a připraví se pan poslanec Štolpa. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Ondřej Babka: Děkuji za slovo, vážená paní místopředsedkyně. Vážené dámy, vážení pánové, kolegyně, kolegové, dle aktuálních mediálních informací studenti možná přijdou o daňové slevy a výjimku zdanění na stipendia. Toto opět vyplývá z opět uniklých návrhů Ministerstva financí, respektive ministra financí Zbyňka Stanjury, který vždycky tyto informace pustí do mediálního prostoru, aby zjistil odezvu. Ministr financí se podle svých slov a podle svých posledních návrhů z dubna chystá částečně živit státní rozpočet na úkor studentů. Předtím to byli důchodci a teď jsou to studenti. Samozřejmě v tuto chvíli cítím potřebu se tady k tomu na tomto místě vyjádřit a zařadit tento bod na program této schůze. Dovolím si k tomuto tématu pár poznámek.

Často bývá v České republice názor, že u nás máme hodně vysokoškoláků, ale není to pravda. V tomto případě vycházím z dat Eurostatu, což je dnes podle pana premiéra již téměř dezinformační web, ale přesto si dovolím tato data z Eurostatu použít. Dle údajů z roku 2021 byl podíl vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva v České republice ve věkové skupině 25 až 34 na úrovni 35 %, to je zhruba o 10 procentních bodů nižší hodnota, než je cíl, který chceme jako republika dosáhnout v roce 2030. Tento údaj ale nám sám o sobě nic nepoví, pokud si ho nevyložíme v mezinárodním kontextu, a to proto, že průměr v Evropské unii je přes 40 %, a Česká republika je tedy pátou nejhorší zemí v podílu vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva právě v této věkové skupině 25 až 34 let. Pod námi už je jenom Bulharsko, Rumunsko, Maďarsko a Itálie. Z těchto údajů, tedy z Eurostatu, i přesto, že jsou lehce staršího data, jasně vyplývá, že by skutečně Česká republika neměla rezignovat na podporu a motivaci mladých lidí ke studiu a k tomu, aby vstupovali na vysoké školy. Navíc čeští studenti od státu získávají průměrně nejslabší podporu v celé Evropské unii a zároveň patří k nejvíce pracujícím lidem napříč členskými státy Evropské unie.

Lidský kapitál patří k nejvýdělečnějším druhům kapitálu. Investice do kvalitního vzdělání je samozřejmě investicí nejen do jednotlivce, ale investicí do celé společnosti. Kvalitní vzdělání přináší vysoké množství pozitivních externalit pro stát, a je tedy zcela v jeho zájmu podporovat kvalitní vzdělání. Pokud se v mediálním prostředí diskutuje, že ministr Stanjura chce vybrat od studentů 9 miliard korun, tak to znamená, že právě těchto 9 miliard jim bude chybět a budou si je muset někde vydělat, a to ve svém výsledku samozřejmě bude znamenat, že finanční prostředky, které stát vynakládá na vysokých školách, nebudou efektivně alokovány, protože studenti se v rámci vysokoškolského studia ve výrazně vyšší míře budou věnovat výdělečné činnosti, a ne samotnému studiu.

Slyším ve svém okolí, protože sám jsem ještě student, že jsou mí kolegové nebo kolegové studenti zhrozeni tímto plánem a o to víc jsou šokováni právě i proto, že třeba někteří z nich jsou voliči pětikoalice. Ministr Stanjura ve snaze opticky vylepšit hospodaření tohoto státu v tomto období chce obětovat investice do naší společné budoucnosti stejně, jako to udělal na úkor důchodců, tak teď jsou podle Ministerstva financí na řadě studenti. A proto mi dovolte, vážená paní místopředsedkyně, abych načetl bod Útok na peněženky studentů do této schůze. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji a další s přihláškou je paní poslankyně Štefanová. Paní poslankyně, prosím.

 

Poslankyně Iveta Štefanová: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych ráda předřadila tisk na dnešní jednání Sněmovny, a to tisk s číslem 5 - návrh zákona o zrušení soudních exekutorů, a to vlastně z jednoduchého důvodu. Přijetím exekučního řádu v roce 2001 došlo k rozšíření tehdy existujících druhů exekucí o další druh exekuce prováděný soudními exekutory podle exekučního řádu, tedy koncipovaného jako zvláštní právní předpis ve vztahu k obecné procesní úpravě obsažené v občanském soudním řádu.

Exekuční řád tedy delegoval část pravomoci soudu, a to výlučně tu, která je uplatňována po vydání soudního rozhodnutí, případně rozhodnutí jiného státního orgánu, a to při zachování pravomoci soudu i pro oblast výkonu rozhodnutí dle úpravy obsažené v občanském soudním řádu. Zavedením institutu soudního exekutora bylo sledováno především zrychlení procesu vymáhání pohledávek, o nichž bylo příslušným subjektem pravomocně rozhodnuto. Soudní exekutor je vlastně státem jmenovaná a zmocněná osoba k výkonu exekuční činnosti.

Cílem nově zakotvené regulace tak bylo za pomoci materiální zainteresovanosti soukromého subjektu vypustit do procesu výkonu rozhodnutí subjekt, který ve svém vlastním zájmu bude usilovat o co nejrychlejší vymožení rozhodnutí s co nejvyšší výnosností pro oprávněné subjekty. Motivací soudního exekutora ke zvýšenému výkonu je tak především jeho odměna. Materiální zainteresovaností soudních exekutorů na výsledcích exekuce došlo nepochybně ke zvýšení efektivity vymáhání pohledávek, ovšem především na úkor postavení dlužníků. Exekuční řád samozřejmě předpokládal, že dostatečným prvkem dávajícím limity finanční motivaci exekutorů budou relativně podrobná procesní pravidla. Tento předpoklad se ovšem nenaplnil. Exekutorské úřady se tak v mnoha případech staly státem ve státě a jejich postup mnohdy ignoroval nejenom práva dlužníků, ale i mnohdy oprávněné zájmy věřitelů. Stát přijetím této právní úpravy rezignoval na svou úlohu zajistit výkon rozhodnutí a selhal ve snaze zajistit efektivní výkon exekucí prostřednictvím soudních vykonavatelů, tedy státních úředníků. Výkon rozhodnutí zajišťovaný státním úředníkem přitom v té době bez problémů fungoval i v mnoha zemích.

Proto navrhujeme zrušení těchto soudních exekutorů a návrat k úpravě před rokem 2001 a já bych tento tisk chtěla předřadit na dnešní jednání, a to jako bod číslo 7 - doufám, že to říkám správně - respektive po projednání sněmovního tisku 380.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Ano, děkuji. Zaznamenala jsem. A ještě jednou, sněmovní tisk 5, ano? (Číslo 5.) Ano, děkuji.

A poslední s přihláškou je pan poslanec Kott. Pane poslanče, prosím.

 

Poslanec Josef Kott: Děkuju za slovo, paní místopředsedkyně. Vzhledem k tomu, že to téma, které jsem zde chtěl diskutovat, je podle mého názoru velice důležité, a vzhledem k tomu, že je omluven jak pan ministr zemědělství, tak pan ministr průmyslu a obchodu, a já to vidím jako věc, která by se zde skutečně měla diskutovat, protože to je kolaps českého zemědělství a v návaznosti potravinářství, takže dneska ten bod načítat nebudu, ale určitě si ho nechám na zítřek. Jestli o pánové ministři zde budou přítomni, tak to budu chtít načíst zítra. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji a to už jsme vyčerpali všechny přihlášky k dnešnímu programu, takže já si dovolím zagongovat na kolegy, aby se dostavili do sálu. Ano, prosím, s přednostním právem pan předseda. Prosím.

 

Poslanec Josef Cogan: Já vám děkuji. Dovoluji si vzít přestávku 5 minut na jednání klubu STAN.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Dobře, děkuji a já vyhlašuji přestávku na 5 minut, to znamená do 17.19.

 

(Jednání přerušeno od 17.14 do 17.19 hodin.)

 

Přestávka uplynula a po přestávce se s přednostním právem hlásí pan předseda Benda. Prosím.

 

Poslanec Marek Benda: Vážená paní místopředsedkyně, vážené dámy, vážení pánové, nikoliv že bychom nechtěli hlasovat, ale protože chceme urychlit dnešní jednání, jménem všech koaličních klubů oznamuji, že vetujeme zařazení všech nových bodů, které přednesli opoziční poslanci, abychom se tím hlasováním nezdržovali. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji, takže budeme pokračovat o hlasování předřazení tisků a jako první je tady návrh pana poslance Bendy, abychom bod číslo 17... (Upozornění z pléna.)

Pardon, takže nejdříve hlasování z grémia. Takže zahajuji hlasování... (Ťukání karet o lavice.)

Vnímám zájem o odhlášení, takže všechny jsem vás odhlásila a prosím, abyste se přihlásili svými identifikačními kartičkami. Ještě chviličku počkáme, aby se nám ustálil počet.

 

Hlasujeme o návrzích z grémia.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 192, přihlášeno 150 poslankyň a poslanců, pro 148, proti nikdo. Návrh byl přijat.

 

Nyní tedy přistoupíme k jednotlivým návrhům, první pana poslance Bendy, který navrhuje bod číslo 17, tisk 378, Ústava České republiky, dnes za již pevně zařazené body.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 193, přihlášeno 153 poslankyň a poslanců, pro 81, proti 70. Návrh byl přijat.

 

Dalším bodem je opět od pana poslance Bendy, číslo bodu 18, tisk 379, správa voleb, dnes za již pevně zařazené body.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 194, přihlášeno 153 poslankyň a poslanců, pro 81, proti 71. Návrh byl přijat.

 

Dalším bodem pana poslance Bendy je bod číslo 19, tisk 380, správa voleb - související, opět dnes za již pevně zařazené body.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 195, přihlášeno 154 poslanců, pro 80, proti 72. Návrh byl přijat.

 

Dalším bodem pana poslance Bendy je bod číslo 44, tisk 39, senátní návrh zákona o volbách, dnes za již pevně zařazené body.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 196, přihlášeno 154 poslanců, pro 81, proti 72. Návrh byl přijat.

 

Dalším bodem pana poslance Bendy je bod číslo 139, sněmovní tisk 1927, odvolání pana Köppla, dnes v 18 hodin po pevně zařazených bodech nebo již zařazených bodech.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 197, přihlášeno 155 poslanců, pro 81, proti 71. Návrh byl přijat.

 

Dalším bodem pana poslance Bendy je bod číslo 108, sněmovní tisk 283, ochrana hospodářské soutěže, zítra jako druhý bod.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 198, přihlášeno 155 poslanců, pro 153, proti 1. Návrh byl přijat.

 

Dalším bodem pana poslance Bendy je bod číslo 105, sněmovní tisk 312, o sdružování v politických stranách, zítra jako poslední bod za již pevně zařazené body.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 199, přihlášeno 155 poslanců, pro 82, proti 54. Návrh byl přijat.

 

Další bod je navržen od pana předsedy Okamury jako číslo bodu 29, sněmovní tisk 9, o sociálních službách, a je to jako druhý bod dnes nebo první bod zítra. Takže nejprve budeme hlasovat jako druhý bod dnes.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 200, přihlášeno 154 poslanců, pro 71, proti 44. Návrh nebyl přijat.

 

Nyní budeme hlasovat o tomtéž tisku, ale jako první bod zítra.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 201, přihlášeno 154 poslanců, pro 72, proti 48. Návrh nebyl přijat.

 

Dalším návrhem pana poslance Okamury je bod 79, sněmovní tisk 266, o státní sociální podpoře, jako třetí bod dnes, případně jako druhý bod zítra. Takže nejprve budeme hlasovat jako třetí bod dnes.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 202, přihlášeno 154 poslanců, pro 72, proti 44. Návrh nebyl přijat.

 

Budeme tedy hlasovat o tom samém, ale zítra jako druhý bod.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 203, přihlášeno 154 poslanců, pro 72, proti 52. Návrh nebyl přijat.

 

Dalším bodem je bod paní poslankyně Adámkové, zařadit bod číslo 61, sněmovní tisk 162, transplantační zákon, jako první bod dnes po pevně zařazených bodech.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 204, přihlášeno 155 poslanců a poslankyň, pro 73, proti 56. Návrh nebyl přijat.

Dalším návrhem od pana poslance Kobzy je bod číslo 36, sněmovní tisk 16, státní svátky, jako pátý bod dnes.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 205, přihlášeno 155 poslanců, pro 71, proti 50. Návrh nebyl přijat.

 

Dalším návrhem od pana poslance Kobzy je bod číslo 33, sněmovní tisk 13, trestní zákoník, jako šestý bod dnes.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 206, přihlášeno 155 poslankyň a poslanců, pro 71, proti 72. Návrh nebyl přijat.

 

Další návrhem od pana poslance Stržínka je bod číslo 78, sněmovní tisk 265, změna zákona o integrovaném záchranném systému, jako první bod po již pevně zařazených bodech dnes.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 207, přihlášeno 156 poslankyň a poslanců, pro 69, proti 71. Návrh nebyl přijat.

 

A poslední k hlasování je bod od paní poslankyně Štefanové, sněmovní tisk 5, zrušení soudních exekutorů jako sedmý bod nebo po projednání sněmovního tisku 380.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 208, přihlášeno 156 poslankyň a poslanců, pro 21, proti 75. Návrh nebyl přijat.

 

Tolik tedy k hlasování o programu dnešní schůze.

 

A nyní otevírám bod

 

Následující zahájení jednacího dne schůze

Aktualizováno 6. 11. 2023 v 15:58.