(pokračuje Karel Havlíček)

16.
Vládní návrh zákona o mimořádném odpuštění penále z pojistného
na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
a exekučních nákladů
/sněmovní tisk 377/ - prvé čtení

Z pověření vlády místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí pan Marian Jurečka uvede tento bod a já ho prosím, aby se ujal slova.

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, hosté, já si dovolím uvést tento návrh, který, jak už jsem tady anoncoval před chvílí, je návrhem, který je opravdu velmi důležitý, protože v principu navazuje na to, co bylo realizováno v rámci milostivého léta I a II. To znamená, je tady šance také v oblasti dalších oblastí exekucí, správních a daňových, dát tisícům, respektive přesně statisícům lidí šanci na to, aby dokázali splatit své závazky bez toho příslušenství, které za ty dlouhé roky jim nabylo. To znamená, cílem tohoto návrhu zákona je umožnit institut odpuštění či zánik buďto penále z pojistného na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a exekučních nákladů podle daňového řádu spojených s výkonem exekuce pojistného, spravovaných okresními správami sociální zabezpečení.

Těch důvodů je několik. Jednak je ten důvod jasný v tom, že je to určitá podaná, vstřícná a podaná ruka ze strany státu, aby lidé, kteří opravdu v minulosti někde v rámci svých úhrad vůči České správě sociálního zabezpečení nezvládli své závazky zaplatit včas a nakumulovali si tam velké další náklady na to příslušenství tak, aby v tomto případě mohli ten svůj závazek zaplatit a bylo jim to příslušenství odpuštěno. Musím říct, že se to týká opravdu velkého množství lidí, protože jen v případě fyzických osob je to 715 000 fyzických osob, které by potenciálně mohly tohoto institutu využít. Jde o to, že by tady v případě fyzických osob se jednalo o částku zhruba 20,7 miliardy korun možného doplaceného dluhu, který by mohl být takto doplacen, a s ním by mohlo být spojeno odpuštění zhruba 10,5 miliardy korun penále, které by mohlo být teoreticky promítnuto. To znamená, 715 000 fyzických osob tuto šanci může touto novelou zákona získat.

V případě právnických osob se jedná o 262 000 právnických osob, kde by mohl být teoreticky splacen dluh na pojistném až do výše 36 miliard korun a penále u toho činí dalších 7,5 miliardy korun. To znamená, celkem je tady prostor, abychom lidem a firmám dali šanci zaplatit až 56,7 miliardy korun, které dluží České správě sociálního zabezpečení, a u toho je možné prominout penále až ve výši 18 miliard korun.

Obsah návrhu zákona jasně definuje také i zákonné podmínky, to znamená, za kterých dojde k zániku penále a exekučních nákladů prostřednictvím mimořádného odpuštění. Odpuštění je určeno plátcům pojistného a bývalým plátcům pojistného, kteří v současnosti plátci pojistného nejsou, avšak dluží penále nebo exekuční náklady.

Co se odpouští? To je důležité: navrhuje se odpustit nezaplacené penále, které vzniklo z dlužného pojistného evidovaného u okresní správy sociálního zabezpečení ke dni 30. 9. 2022, to znamená, opravdu to, co bylo do tohoto data, nezaplacené penále evidované u okresních správ sociální zabezpečení ke dni 30. 9. 2022, bylo-li, pojistné uhrazeno nejpozději k tomuto dni, a nezaplacené exekuční náklady, které byly stanoveny exekučním příkazem vydaným do dne 30. 9. 2022. To datum je spojeno i také s tím, že to je období, kdy potom bylo už veřejně řečeno, že je tady vůle tady tuto legislativní normu realizovat, takže se to vztahuje proto z tohoto důvodu k tomuto datu.

Rozhodne-li se dlužník využít postupu podle tohoto zákona, musí v rozhodném období od 1. července 2023 do 30. listopadu 2023 oznámit tuto skutečnost prostřednictvím elektronické aplikace ePortál České správy sociálního zabezpečení, příslušné okresní správy sociální zabezpečení a v tomto období dlužné pojistné uhradit. Uhradí-li dlužník dlužné pojistné před začátkem rozhodného období nebo má-li k 30. 9. 2022 evidováno pouze dlužné penále či exekuční náklady a uhradí-li pojistné k tomuto dni, zaniká penále a exekuční náklady bez dalšího.

Návrh zákona připouští platbu dlužného pojistného také ve splátkách. To je důležité, je možné také sjednat za jasných podmínek splátkový kalendář a toto uplatnit i ve splátkách, ale je však podstatné říci, že tady nesmí dojít k prodlení nebo pozastavení splácení podle dohodnutých splátek.

Tady navrhujeme u tohoto zákona, proto jsem dnes plédoval pro to a za to, abychom to projednali, a nedošlo k nějakému zpoždění, aby účinnost zákona naběhla opravdu od 1. července tohoto roku, aby se tento institut mohl spustit v letošním roce.

Pozitivní dopady návrhu zákona si myslím, že jsou zřejmé. Odpuštění penále exekučních nákladů je určitou a poměrně značnou motivací pro to, aby bylo doplaceno dlužné pojistné na sociálním zabezpečení, které, jak jsem už tady zmiňoval, dělá u fyzických i právnických osob 56,7 miliardy korun.

Můžeme tady hovořit i o určitých negativních dopadech, to je objem odpuštěných penále a exekučních nákladů, které by potenciálně mohly být příjmem do státního rozpočtu, avšak musíme si říct na rovinu, že s ohledem na dobu, po kterou se tady tyto nesplacené závazky kumulují, je spíše předpoklad, že by naprostá většina z těchto částek do státního rozpočtu nikdy nedoputovala, a jenom bychom je navyšovali a pro ty lidi bychom často vytvářeli situaci, kdy nám stále zůstávají v šedé zóně a je třeba pro ně komplikované se vrátit do normálního fungování.

Reálné dopady úplně přesně kvantifikovat nelze, je těžké odhadovat, kolik lidí nebo kolik firem tohoto institutu dokáže využít, nicméně závěrem si myslím, že opravdu toto je výrazný krok v novodobé historii České republiky za třicet let, kdy se tady tyto závazky a nesplácené závazky kumulovaly v moment, kdy opravdu výjimečně, zcela výjimečně je umožněno i za Českou správu sociálního zabezpečení dokázat splatit jednorázově základní původní dlužné částky a mít odpuštěno penále a exekuční náklady. Je samozřejmě na těch lidech či na firmách, jak toho využijí, ale je to opravdu výjimečná příležitost.

A já tady oceňuji i věcnou debatu, kterou nad tímto tématem vedeme poslední měsíce nebo možná i více jak poslední rok i se zástupci a s kolegy z opozice, protože si myslím, že to je náš společný zájem, abychom tady tuto příležitost lidem i firmám v České republice dali. Děkuji za pozornost a děkuji za podporu tohoto návrhu.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Poprosil bych pana zpravodaje. Nejdřív pan zpravodaj, poté bylo jedno přednostní a poté pan předseda. Takže poprosím pana zpravodaje Michaela Rataje. Máte slovo.

Poslanec Michael Rataj: Děkuji, pane předsedající, za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážení členové vlády, byl jsem pověřen, abych vás seznámil se sněmovním tiskem číslo 377. Jsem rád, že jsme se konečně na čtvrté schůzi k tomuto bodu dobrali.

Jedná se tedy o vládní návrh zákona o mimořádném odpuštění penále z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a exekučních nákladů. Jak už řekl můj předřečník, pan ministr, stručně zopakuji některé nejdůležitější záležitosti týkající se tohoto návrhu zákona.

Za prvé, je předkládán v návaznosti na projekt milostivé léto, který byl realizován ve dvou vlnách v roce 2021 a 2022. Spočívá tedy v odpuštění některých příslušenství v případě dluhů vůči veřejnoprávním subjektům vymáhaných soudními exekutory, pokud tedy došlo k uhrazení jistiny.

Cílem nové právní úpravy je vytvoření smysluplného nástroje pro zvýšení motivace dlužníků sociálního zabezpečení k mimořádné úhradě dlužného pojistného na sociální zabezpečení, a tedy k vytvoření příležitosti pro jednorázové snížení objemu dluhů jednotlivých subjektů. Dlužníci, zjednodušeně řečeno, zaplatí samotný dluh a stát jim odpustí penále a exekuční náklady. Jak už řekl pan ministr, podle údajů České správy sociálního zabezpečení se oddlužení může týkat až 715 000 fyzických osob, přičemž jejich celkový dluh na pojistném činil až 20,7 miliardy korun. Prominuté penále by teoreticky činilo až 10,5 miliardy. Dále může jít až o 262 000 právnických osob, u nichž celkový dluh na pojistném dělal 36 miliard a prominuté penále teoreticky až 7,5 miliardy.

Předpokládá se, že návrh zákona bude mít pozitivní dopad na podnikatelské prostředí České republiky. Navržené řešení bude motivovat dlužníky ke splnění jejich nejdůležitějších povinností v oblasti sociálního zabezpečení, tedy k úhradě pojistného na sociální zabezpečení, a v konečném efektu potom povede k narovnání jejich vztahu ke státu na poli správy sociálního zabezpečení. Lze předpokládat, že navržené řešení povede k pozitivnímu rozpočtovému efektu v podobě zvýšené úhrady jistin, a to i za cenu, jak již bylo řečeno, negativního rozpočtového efektu ve vztahu k příslušenství. Za pozitivum ovšem lze považovat také předpokládané snížení administrativní náročnosti a nákladů spojených se správou nedoplatku.

Tolik stručné shrnutí návrhu zákona, jehož předpokládaný termín nabytí účinnosti je 1. července 2023, přičemž samotná akce bude probíhat v období červenec až listopad tohoto roku. Doporučuji, aby návrh zákona byl postoupen k projednání výboru pro sociální politiku. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Mám zde dvě přednostní, v pořadí byl nejdříve pan poslanec Rozvoral a poté pan předseda Výborný, nicméně já předtím tímto otevírám obecnou rozpravu. A máte slovo, pane poslanče.

Poslanec Radek Rozvoral: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážení členové vlády, dovolte mi krátce vystoupit se stanoviskem klubu SPD k tomuto tisku. Hnutí SPD podporuje návrh na mimořádné odpuštění penále z pojistného na sociálního zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, kdy tento návrh navazuje na projekt milostivé léto, což je důležitý program pomoci obětem nemravného systému soukromých exekucí, a SPD za práva těchto obětí vždy bojovalo.

Zdůrazňuji také, že odpuštění mnohdy astronomického penále a exekučních nákladů se týká osob, které již část dluhu, respektive celou jeho jistinu, uhradily, a že jde tedy o nápravu likvidačních dopadů exekucí na občany. Uznáváme pravidlo, že dluhy se platit mají, což bezezbytku platí u dluhů na daních a povinných pojistných odvodech, ale příslušenství dluhu nesmí občana existenčně zlikvidovat a postavit ho mimo systém na dlouhá léta. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Dalším s přednostním právem byl přihlášený pan předseda Výborný. Máte slovo.

Poslanec Marek Výborný: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážený pane ministře, vládo, kolegyně, kolegové, pan ministr tady velmi podrobně popsal, o co jde. Já vítám to, že filozoficky ten návrh skutečně navazuje na princip milostivého léta, které jsme u soudních exekucí realizovali v roce 2021, 2022, a to ruku v ruce ve spolupráci tehdy koalice - opozice. Už tehdy - a znovu zdůrazňuji ten princip toho milostivého léta, je postaven na základním axiomu - dluh se musí zaplatit do poslední koruny, do posledního haléře. To je ta jistina. A bude to platit jak tady u sociálního pojištění, bude to platit u daní, bude to platit u poplatku obcí, měst, bude to platit u vězeňských justičních poplatků, prostě je povinností dlužníka zaplatit dluh. To, co mu je jednorázově - proto je to mimořádný instrument, nic, co by mělo platit do budoucna, ale teď jednorázově - je mu odpuštěno to penále, úroky z prodlení, případně náklady na vymáhání.

Ten, kdo to nese na svých bedrech u sociálního pojištění, je samozřejmě stát. Je to tedy ono milosrdenství nebo onen přístup vstřícný ze strany státu. Myslím, že takto to má být. A když jsme projednávali s kolegou Patrikem Nacherem tady téma milostivého léta, tak jsme opakovaně říkali: Ano, my tady vlastně máme jako zákonodárci dluh, protože většina nebo veškeré daňové nedoplatky jsou vymáhány takzvanými daňovými exekucemi, nedoplatky na sociálním pojištění jsou vymáhány přes takzvané správní exekuce a těch se samozřejmě to první milostivé léto netýkalo. Čili jenom pro veřejnost, my tady neopakujeme potřetí milostivé léto, to jsme jasně deklarovali, že se nestane, neotevíráme kapitolu téma soudních exekucí, bavíme se v tomto případě u tohoto tisku skutečně o nedoplatcích na sociálním pojištění. To jenom na vysvětlenou.

Děkuji vládě, děkuji Ministerstvu práce a sociálních věcí a děkuji také vedení České správy sociálního zabezpečení s panem ředitelem Boháčkem, který také je gestorem tohoto tisku, jak je to připraveno. Chci říci, že jsme se poučili, takže i na základě poučení ze soudních exekucí jsme například prodloužili tu dobu, bude od 1. července do 30. listopadu to rozhodné období, a dokonce tady u sociálního pojištění, aby to dávalo smysl, se to týká jak fyzických, tak i právnických osob, to je potřeba také zdůraznit, se stejným principem, ale abychom umožnili co nejširší využití milostivého léta správních exekucí, kde tedy mimochodem bude se to týkat až 715 000 fyzických osob a 262 000 právnických osob. Čili vidíme, že to nejsou malá čísla, kterým tuto možnost nabízíme, tak bude umožněno ty splátky rozložit do splátkového kalendáře: u dluhu pod 50 000 na 12 měsíců, u dluhů, které přesahují 50 000 korun, až - jestli se nepletu - do 60 měsíců. To všechno jsou kroky, které reagují na zkušenosti z předchozího milostivého léta.

Ještě jednou děkuji za to, že to dnes v prvním čtení projednáme. Avizuji dopředu i vám, kolegové poslanci, že bude možné se zúčastnit k tomuto tématu pracovního kulatého stolu 19. dubna tady na půdě Sněmovny. Dostanete všichni pozvánku, kde bude možné podrobněji než tady na plénu to téma probrat i s členy podvýboru pro problematiku exekucí a insolvencí.

Abychom stihli vládou deklarovanou účinnost 1. července, tak si tady dovoluji dát návrh podle § 91 odst. 2 jednacího řádu, pane předsedající, abychom, až budeme uzavírat projednání v prvním čtení, odhlasovali zkrácení lhůty pro projednání ve výborech mezi prvním a druhým čtením o 35 dnů. Děkuju pěkně.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Píšu si návrh na zkrácení lhůty o 35 dnů.

A vzhledem k tomu, že přednostní právo už nikdo další nevyužil, v tuto chvíli prosím pana poslance Nachera.

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji, vážený pane místopředsedo, vážení členové vlády, dámy a pánové, já bych nejprve stručně popsal vlastně, o co tady jde i v souvislosti s následujícím tiskem číslo 384, který na to navazuje, a pak bych si dovolil tady dát tři podněty, kterými bychom to mohli ještě vylepšit.

Za prvé bych chtěl jasně objasnit, že to není milostivé léto III, to už tady říkal kolega Výborný, aby to náhodou někoho nevylekalo, že jsme řekli, že budeme mít jenom milostivé léto I a II, aby to nevypadalo, že to zkoušíme donekonečna, tak bych to pracovně nazval milostivý podzim, ať to trochu odlišíme, protože předtím se to týkalo exekucí a vymáhání v momentě, kdy to řešili soudní soukromí exekutoři. Teď se to týká případů, kdy to vymáhá Česká správa sociálního zabezpečení nebo finanční úřady. Jsou to úplně odlišné případy. Je to potřeba pro občany a pro dlužníky jasně ozřejmit. Tohle to se netýká exekucí, které vymáhají soudní exekutoři, takže to není milostivé léto III, ale klidně to nazývejme milostivý podzim, ať to odlišíme.

Já jsem rád, že současná vláda navazuje na to, co se zahájilo za předchozí vlády, to jest kultivace prostředí exekucí a insolvencí, kde jsme rukou nerozdílnou koalice - opozice přijali některé návrhy, které mají doběh - tady zmíním třeba pozměňovací návrh na automatické zastavování, rušení marných bagatelních exekucí - a které čistí to prostředí. Tenhle milostivý podzim vlastně v tomhle pokračuje a je pravda, že my jsme ho slíbili, aby to bylo fér, aby to bylo spravedlivé.

Já bych tam podtrhl tři věci, které vycházejí ze zkušeností z milostivého léta I a které to vylepšují, a obohatil bych to o další tři.

Ta první je, že se prodlužuje ta doba. My jsme měli milostivé léto na tři měsíce, milostivý podzim je na pět měsíců, jak bylo řečeno, od 1. července do 30. listopadu. Druhá změna je, že předtím se to týkalo fyzických osob, teď se to týká fyzických i právnických osob. Nebudu tady opakovat ty počty, statistiky. Třetí, a to je zásadní změna, dámy a pánové, jsou splátky, to předtím umožněno nebylo. To znamená, že v této chvíli v momentě, kdy ten dluh, ta jistina je vyšší, je možnost to rozdělit na splátky.

Tady od toho bych se odpíchl a už bych měl jeden takový vylepšující návrh, abychom řešení těch splátek sjednotili u těch dvou tisků, které jdou po sobě, to znamená, to, co řeší Česká správa sociálního zabezpečení, a to, co pak budeme řešit u pana ministra financí, mimořádné odpuštění daňových dluhů. Protože zatímco tady je to řešeno vlastně tím dělením do 5 000, od 5 000 do 50 000, od 50 000 výš, to znamená, do 5 000 je to jedna splátka, od 5 000 do 50 000 12 splátek, to znamená, trvá to rok, od 50 000 víc, vyšší jistina, je to 60 splátek, to znamená, pět let - tak v následujícím tisku je to rozděleno na čtyři splátky, kde jsou pevně jasně daná data v tom zákoně. Já bych si dovolil navrhnout, a tady to říkám dopředu, abychom to sjednotili, aby to pro ty lidi nebylo zmatečné. Notabene, ti lidé jsou zvyklí, a to je zkušenost - doufám, že mi to kolega Výborný potvrdí z milostivého léta I - fungovat na měsíční bázi, to znamená, tam ty čtyři splátky kvartálně, troufám si říct, že pro tenhle druh lidí není úplně vhodný. Takže to je první nějaká změna, kterou já iniciuji, a budu rád, když se o tom budeme bavit na tom kulatém stolu. To znamená, sjednocení splátek.

Druhá změna, a to se týká jak tohoto případu, tak i tisku následujícího, je § 6, to se právě týká těch splátek, kde máte v § 6 písm. b, že se to netýká případů, pokud ke dni podání tohoto oznámení není dlužné pojistné vymáháno exekucí podle daňového řádu. Tady jsem totiž zapomněl říct, a oni to neřekli ani kolegové přede mnou, že tady v tomhle případě milostivého podzimu se to týká vymáhání pohledávek v různé fázi vymáhání, že se to netýká jenom čistě exekucí. Ale v momentě, kdy ten člověk to bude chtít rozdělit do splátek, už nesmí mít exekuci. To mi přijde trošičku protismyslné, tak bych rád otevřel na tohle téma odbornou debatu, abychom skutečně ten milostivý podzim opravdu naplnili reálným obsahem, aby naopak z toho nevypadli lidi, kteří už na sobě mají tu exekuci, ale jistina je vysoká a potřebují to rozdělit do splátek, a podle toho písm. b) jim to není umožněno.

Třetí, řekněme rozšiřující podnět je, jestli by to nešlo rozšířit o zdravotní pojišťovny. I tam jsme v minulém milostivém létu I i II naráželi na to, že celá řada lidí nemohla projít tím milostivým létem, protože to prostě zdravotní pojišťovny si řešily samy, neřešily to přes soudního exekutora, takže ti lidé z toho vypadli. Takže mně by se docela líbilo, kdyby právě tohle rozšíření spadlo právě pod tisk 377, který se týká odpuštění penále z pojistného na sociální zabezpečení, a rozšířil bych to i o zdravotní pojištění.

V podobném duchu, trochu stručněji, jsem přihlášen i v následujícím tisku, ale už tam do detailů nebudu popisovat tyhle tři podněty a změny, protože v zásadě tyhle dva tisky jdou spolu rukou nerozdílnou, schvalujeme je za sebou, mají společný základ. Jedno se zjednodušeně týká sociálního pojištění, druhé se týká daní, a proto já říkám, že v možnostech, kde to jde, bychom měli sjednotit, už jenom pro komunikaci navenek a pro srozumitelný, jak se říká, message do společnosti

Zase doufám, že kolega Výborný potvrdí, že u tohoto je hrozně důležité to komunikovat navenek, protože když to nebude srozumitelné, jednoduché komunikačně navenek, ti lidé se prostě do toho nepřihlásí a tu možnost nevyužijí.

Já vám děkuji za pozornost a budu se těšit na spolupráci v těchto užitečných změnách a normách. Děkuji.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a další řádně přihlášenou je paní poslankyně Lenka Dražilová. Máte slovo.

Poslankyně Lenka Dražilová: Děkuji za slovo. Tak já už opravdu velice krátce. Byla jsem pověřena sdělením stanoviska za klub ANO. Jak zde už bylo řečeno, návrh zákona usiluje o vytvoření nástroje, který bude motivovat dlužníky pojistného na sociální zabezpečení k mimořádné úhradě dlužného pojistného. Já zde už nebudu opakovat ty částky, měla jsem je připravené, ale už zazněly dvakrát, tak nebudu opakovat potřetí. Očekává se tedy významné jednorázové snížení objemu dluhu. Bude odpuštěno jak penále, tak exekuční náklady a souhlasím s tím, že navrhované odpuštění skutečně znamená srozumitelný, relativně jednoduchý nástroj ve vztahu k dlužníkům. Vlastně se jedná o jakousi určitou formu amnestie.

Co zde možná nezaznělo, nevím, je důležité sdělit, že se jedná opravdu o jednorázové opatření, aby bylo zabráněno možným nežádoucím spekulacím, tedy aby nebylo možné do budoucna kalkulovat s opětovným využitím tohoto mimořádného opatření.

Pro nás, pro hnutí ANO, je samozřejmě důležité, že tady tohle opatření reflektuje aktuální nepříznivou ekonomickou situaci plátců, že bude znamenat faktickou pomoc ještě v letošním roce. My tedy budeme tento návrh zákona podporovat, samozřejmě s vylepšením, které zde řekl můj kolega Patrik Nacher, který v tomto smyslu podá své pozměňovací návrhy.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Táži se, jestli ještě někdo chce vystoupit v rozpravě? Nikoliv, v tom případě končím obecnou rozpravu.

Ptám se, jestli je zájem o závěrečná slova, pane ministře? Není. Pane zpravodaji? Není.

Nyní se tedy budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání a nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Zatím zagonguji. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání... (Ministr připomíná zkrácení lhůty.)

Ano, počítám s tím, zkrácení o 35 dnů, mám to na závěr.

Budeme hlasovat o tom, jestli předložený návrh pro sociální politiku jakožto výboru garančnímu, projde hlasováním. Ještě počkám, než přijdou kolegové a kolegyně.

Mezitím přečtu omluvy, využijeme čas: paní poslankyně Balaštíková celý jednací den ze zdravotních důvodů, pan poslanec Bureš od 12 z pracovních důvodů, pan poslanec Kolář od 9.45 z pracovních důvodů a paní poslankyně Pastuchová od 13 z pracovních důvodů.

Budeme hlasovat. Ještě se zeptám, jestli někdo navrhuje přikázání jinému výboru jakožto garančnímu než výboru pro sociální politiku? Nikoliv.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 36, přihlášeno 174, pro bylo 158, proti nikdo. Přijato.

Konstatuji tedy, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru pro sociální politiku jakožto výboru garančnímu. Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru. Táži se tedy, jestli má někdo návrh k přikázání dalšímu výboru? Nevidím.

V tom případě už budeme hlasovat o zkrácení lhůty mezi prvním a druhým čtení, a to podle návrhu pana předsedy Výborného o 35 dnů.

Zahajuji hlasování. Táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 37, přihlášeno 174, pro bylo 157, proti nebyl nikdo. Výsledek: přijato.

Děkuji za spolupráci.

A můžeme přejít k dalšímu bodu, což je číslo

Aktualizováno 6. 11. 2023 v 15:58.