(pokračuje Věra Kovářová)

8.
Vládní návrh zákona o ochraně oznamovatelů
/sněmovní tisk 352/ - druhé čtení

Z pověření vlády předložený návrh zákona uvede ministr spravedlnosti Pavel Blažek. Pane ministře... (Silný hluk v sále.) Kolegové, kolegyně, prosím o klid, aby mě pan ministr slyšel. Prosím pana ministra spravedlnosti, aby nám uvedl předložený návrh zákona. Prosím, máte slovo.

Ministr spravedlnosti ČR Pavel Blažek: Děkuji za slovo, omlouvám se, že jsem vás neslyšel. Já jsem zdravil opozici z takových preventivních důvodů.

Já ten zákon uvedu velmi, velmi jednoduše. Vše bylo řečeno již při prvním čtení, takže já bych to nerad opakoval, nerad bych vás nudil po vyčerpávajícím schvalování programu. Očekávám diskusi nad tímto návrhem. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání ústavně-právnímu výboru jako výboru garančnímu. Usnesení výboru byla doručena jako sněmovní tisky 352/1 a 352/2. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj ústavně-právního výboru, poslanec Radek Vondráček, informoval nás o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnil. (Stále silný hluk v sále.)

Ještě než vám udělím slovo, pane poslanče, prosím kolegy a kolegyně, aby své hovory přesunuli do předsálí. Děkuji. (Poslanci nerespektují žádost předsedající a stále hlasitě diskutují.) Ještě jednou opakuji, prosím, kolegové, na levé i na pravé straně, přesuňte své hovory do předsálí. Zdá se, že to příliš nefunguje, takže ještě jednou prosím o klid.

Dávám vám slovo, pane poslanče, prosím.

Poslanec Radek Vondráček: Děkuji, paní místopředsedkyně. Vystoupení pana ministra je pro mne výzvou, abych já byl také stručný, koneckonců já tady nejsem od toho, abych obhajoval vládní návrhy zákonů, že? Takže já vás budu stručně informovat o tom, jak došlo k projednání tisku 352 a také 353 - a k tomu tedy blíže až později, nicméně my jsme tyto dva tisky projednali ve společné rozpravě.

Tisk 352 byl doprojednán 1. března 2023 a ústavně-právní výbor se shodl na tom, že doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby návrh schválila. Doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby přijala k tomuto návrhu zákona změnu a doplněk, který zní, že v § 2 odst. 1 se na konci písmene a) doplňují slova "nebo přestupku". Dále ústavně-právní výbor pověřil mě, abych toto usnesení předložil Poslanecké sněmovně, a mě jako zpravodaje zmocnil, abych podal tuto zprávu, což jsem tímto učinil. A děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane zpravodaji, a nyní otevírám obecnou rozpravu, do které je jako první přihlášená paní poslankyně Hana Naiclerová a připraví se paní poslankyně Iveta Štefanová.

A ještě než dám slovo paní poslankyni Naiclerové, přečtu omluvy: omlouvá se Petr Beitl po celý jednací den z pracovních důvodů, Jaroslav Dvořák od 15 do 16.45 z pracovních důvodů, Zdeněk Kettner od 17 hodin z pracovních důvodů, Ondřej Kolář od 15.15 do 16 z pracovních důvodů a Jana Krutáková od 17 do 19.30 z osobních důvodů.

Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

Poslankyně Hana Naiclerová: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážená paní předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, dovoluji si zde krátce vystoupit, abych odůvodnila, a přihlásila se tak k pozměňovacímu návrhu, který jsem nahrála elektronicky. Mnou předložený pozměňovací návrh obsahuje dvě úpravy vládního návrhu zákona. Za prvé, v definici oznámení vypouští ustanovení o povinné identifikaci oznamovatele a naopak výslovně stanoví, že anonymní oznámení se považuje za oznámení dle zákona, a za druhé, do věcné působnosti zákona doplňuje přestupky.

Ve sněmovním systému najdete podrobné odůvodnění mého návrhu, nicméně dovolte mi aspoň v pár větách vysvětlit, co mě k předložení návrhu vedlo. Anonymní oznámení nebo obecněji povinnost přijímat a zabývat se anonymními podněty je již dnes v řadě oblastí zcela standardní. Především takto postupuji orgány činné v trestním řízení, které posuzují trestní oznámení podle obsahu a zabývají se tak i oznámeními podanými anonymně. Obdobně postupují správní orgány při přijetí podnětu podle správního řádu. Anonymní oznámení je také součástí již platné a účinné právní úpravy ochrany oznamovatelů v bankovnictví. S anonymními oznámeními počítá také nařízení vlády upravující oznamování na ministerstvech podle služebního zákona. Možnost podat anonymní oznámení je rovněž integrální součástí oznamovacích systémů, které jsou již nyní zavedeny v řadě státních i soukromých firem. Zkušenosti přitom říkají, že informace obsažené v oznámeních, u kterých aspoň zpočátku není známá identita oznamovatele, jsou často závažné a pro danou organizaci hodnotné. Týkají se typicky vážnějších skutečností, než jaká jsou oznamována oznamovateli, kteří svou totožnost hned zpočátku procesu odhalí.

Pokud jde o přestupky, považuji za nepřijatelné, aby každý oznamovatel musel pečlivě s právníkem zkoumat, zda jeho oznámení spadá, nebo nespadá do působnosti zákona. Jiné státy mají působnost zákona i širší. Rozšíření věcné působnosti zákona upozorňující na protiprávní jednání se znaky přestupku podpořil i odborný poradní orgán vlády, Rada vlády pro koordinaci boje s korupcí.

To je ode mě k tomuto tisku vše a děkuji za pozornost. Přihlásím se ještě v podrobné s číslem sněmovního dokumentu. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní poslankyně. Nyní je přihlášená do obecné rozpravy paní poslankyně Štefanová.

Kolegové, kolegyně, prosím o klid. Nekřičte na mě, pane poslanče, jenom když tak vykažte své kolegy také prosím ze sálu, když jste přímo u nich. Děkuji vám.

Poslankyně Iveta Štefanová: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych se zde krátce vyjádřila za SPD k zákonu o ochraně oznamovatele.

Jedná se tedy o transpozici evropské směrnice. Cílem těch úprav je umožnit pracovníkům v soukromém i veřejném sektoru bezpečně podávat oznámení v rámci povinně zřizovaných interních a externích mechanismů a takzvaných kanálů pro oznámení, zajistit tak anonymitu oznamovatele a následně mu zajistit i ochranu před takzvanými odvetnými opatřeními. Návrh ukládá povinnost zavést oznamovací systém takzvanému povinnému subjektu. Povinné subjekty jsou například obec nad 10 000 obyvatel, některé právnické osoby nebo zaměstnavatel s počtem zaměstnanců nad 50 a některé další orgány veřejné moci. Povinný subjekt určí příslušnou osobu, která oznámení přijímá, má povinnost se jím zabývat a následně i řešit, spravit o tom řešení oznamovatele, ať už formou toho kanálu, či veřejně na internetových stránkách, nebo osobně jakoukoliv jinou formou. Nově se tam zavádí i sankce až 50 000 za vědomě nepravdivé oznámení, sankci projednává Ministerstvo spravedlnosti.

Co se týká pozměňovacích návrhů, které byly diskutovány na jednání ústavně-právního výboru, tedy jednak rozšíření o oznámení nejen na trestné činy, ale i na přestupky, a dále vypuštění možnosti nezabývat se anonymním oznámením, jsou změny, které i SPD podpoří, a s těmito pozměňovacími návrhy podpoříme i zákon jako celek. Děkuji vám za pozornost.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní poslankyně. Nyní s faktickou poznámkou se přihlásil pan poslanec Milan Brázdil. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

Poslanec Milan Brázdil: Děkuji za slovo. Chtěl bych reagovat na předřečnici, ale vlastně de facto na všechny, kteří kdykoliv vystupovali k tomuto návrhu. Kolegyně, kolegové, tohleto je vlastně bonzácký zákon. Vzpomínáte si, když jste chodili do školky, jak vám říkali: Nežaluj, vyřiď si to sám. A dneska my vlastně povyšujeme, že některé bonzáctví je dobré a některé bonzáctví je špatné. Vy se smějete, pane předsedo. (K poslanci Michálkovi.) Vy jste mladý člověk, u vás je to normální, že bonzujete. (Předsedající: Prostřednictvím.) Ale u mě... prostřednictvím, já jsem nikoho neoslovil. (Předsedající: Pane předsedo.) No, nicméně vy se smějete, prostřednictvím paní předsedající, pane předsedo, pro vás je to normální, že bonzujete. Ale za mé éry, za mého mládí, my jsme si to měli umět vyřešit i v té školce i kdekoliv jinde sami. Kdo se nebál, tak si to vyřešil, a kdo se bál, tak nebonzoval, protože to bylo neslušné. A my dneska to povyšujeme, že norma, kterou si vymysleli někde v Evropě, se stane normou i pro nás, pro Moraváky, pro Čechy, že to přijmeme, protože Evropa si žádá - budete, lidi, na sebe bonzovat. Jinde si to neumí vyřešit, ale musí to vyřešit tím, že něco navrhnou, někde podepíšou a dají to někde. A dokonce my vlastně chceme podpořit anonymní bonzování, ne reálné - to ještě není bonzování, když přijdu a řeším to, to chápu, ale jakmile někdo ještě přijde a udělá to anonymně... A my dokonce tímto zákonem chceme, musí se tím někdo zabývat. Lidi, neblázněte! Kdo toto předložil? Dobře, Evropa to po nás chce, tak něco udělejme, ale nepokračujme v tom už dál, než je požadováno, protože normy našeho státu a vnímání našich lidí je úplně jiné než v té Evropě. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nyní s faktickou poznámkou pan předseda Jakub Michálek. Prosím, máte slovo.

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Já bych jenom na to krátce reagoval. Vzpomeňme si, asi před dvěma lety tady vystupoval pan premiér a říkal, že ochrana whistleblowerů - pan premiér Andrej Babiš tehdy - a tehdy Andrej Babiš říkal, že ochrana whistleblowerů je jeho absolutní priorita. Stejně tak, když si otevřete knížku O čem sním, když zrovna spím, je to tam uvedeno jako priorita. Tak já bych vás poprosil, jestli byste si mohli ujasnit tuto problematiku v rámci svého klubu, než to začnete přirovnávat k tomu, že na sebe děti žalují ve školce a že se mají potom bránit tím, že do sebe budou strkat nebo se kousat.

Ne, tady se opravdu bavíme o lidech, jako jsou whistlebloweři, kteří zachraňují miliardy veřejných peněz, kteří zachraňují lidské zdraví, upozorňují na to, že třeba dochází k... (v) zahraničí pan David Graham, který upozornil na negativní důsledky léků, a zachránil tím 26 000 lidských životů - 26 000 lidských životů! - díky tomu, že upozornil na negativní účinky lidských léků. Takže to je opravdu věc, kterou nemá smysl srovnávat s tím, když na sebe děti žalují ve školce. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Další faktická pan poslanec Brázdil. Prosím, máte slovo.

Poslanec Milan Brázdil: Děkuji za slovo, já bych zareagoval. To, že jsem tady řekl, že bonzáctví je špatná vlastnost, na tom si trvám. Nevím, proč jste mluvil o panu Babišovi, nevím ani, v jakých souvislostech. On něco říkal o nějakém slově, sprostém, které neumím ani vyslovit. Prostě bonzáctví, dobře. Ale i to bych bral, když ten dotyčný jde a jde za tím a je přesvědčený, on v podstatě říká svůj názor, za ním si stojí a je pod tím podepsaný. To není bonzování a takových lidí si vážím, když řekne svůj názor, nestydí se za to a neschovává se za nějakou anonymitu. Ale tady v tomto zákoně mluvíme o anonymitě. To jsme opravdu úplně za hranou všeho chápání, aspoň mého normálního selského rozumu. Podepsat se, říct, co si myslím, a jít si za tím, nést i kůži na trh, že možná můj názor není dobrý - dobrá, to vyžaduje odvahu, ale rozhodně to oddělí zrno od plev, kdy ti, kteří budou jenom chtít někomu ublížit - jenom tím, že někoho nařknete, a teď se tím bude muset někdo zabývat, toto my chceme? Já to nechci.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nyní se přihlásil pan zpravodaj. Prosím, máte slovo. Do rozpravy, předpokládám.

Poslanec Radek Vondráček: Já do rozpravy, ale v rámci svého příspěvku krátce zareaguji na předchozí debatu. Já bych chtěl jenom zdůraznit, že poslanci hnutí ANO při projednání na výboru hlasovali pro tento zákon jako celek. My dlouhodobě podporujeme ochranu oznamovatelů korupce, takže ten argument s naším panem předsedou Babišem není úplně přesný, protože předcházející vláda tento návrh předložila a byly to obstrukce ze strany současné koalice, které zamezily tomu, aby byl přijat v určité podobě. Dnes jsme v pozici, kdy opět podpoříme vládní návrh. A teď už je jenom debata o jednotlivých dílčích parametrech, kde budeme mít v rámci poslaneckého klubu hnutí ANO volné hlasování, a to se týká i té anonymity. A to si myslím, že potom není otázka nějaké knížky, kterou napsal náš pan předseda před několika lety.

Já můžu říct, že se tady s panem kolegou lišíme v tom uvažování. Já jsem tady chtěl jenom zdůraznit, že jsme se tomu opravdu věnovali na ústavně-právním výboru, neprojednali jsme to během jednoho zasedání výboru, jedné schůze, ten bod jsme přerušili. V podstatě pod záštitou paní poslankyně Naiclerové se konal i odborný seminář na konci ledna, kterého se zúčastnili zástupci jednak těch úřadů, kterých se to týká, a jednak společností, kterých se to týká, a ten závěr byl poměrně jednoznačný, kdy řekli, že nedochází k nadužívání a zneužívání těch systémů, kde už to funguje, že to je trend, který se objevuje v těch společnostech, především opravdu těch velkých a těch nadnárodních, které už ty systémy mají. Řada úřadů už ty systémy má a samozřejmě s těmi anonymními oznámeními pracují.

Já bych chtěl jenom zdůraznit, že s tím počítá i náš právní řád, protože státní orgány anonymní oznámení už dneska přijímají. Počítá s tím například nařízení vlády č. 145/2015, upravující oznamování na ministerstvech. Anonymní podněty samozřejmě přijímá i policie a státní zastupitelství, orgány činné v trestním řízení posuzují podání, nebo respektive trestní oznámení, podle obsahu, to znamená, jestli je ten obsah relevantní a má se následně věc prošetřovat, nebo nikoliv. Není důležité, zda je to podepsáno, nebo není podepsáno.

Tento zákon má pouze stanovit určité mantinely, určitá pravidla, aby oznamovatel měl jistotu, že se jeho podáním někdo skutečně bude zajímat a bude takzvaně prošetřeno. On s tím počítá i návrh Rámcového rezortního interního protikorupčního programu, předloženého samotným Ministerstvem spravedlnosti do mezipřipomínkového řízení, a v rámci semináře, který se konal, a v rámci diskuse jsme si také potvrdili, že anonymní oznámení tvoří 58 % všech oznámení, která zkoumají oznamovací systémy evropských firem, a ve 38 případech anonymní oznamovatel během toho šetření, když vyjde najevo, že je brán vážně a že se tím někdo skutečně zajímá, svoji identitu dodatečně odhalí a vyjeví.

Já jsem proto připravil pozměňovací návrh, který se týká toho anonymního oznámení, který je vlastně stoprocentně v jiné pozici, než tady vystoupil můj ctěný kolega, a my máme v rámci hnutí ANO volné hlasování o těchto dílčích parametrech. Podstatné je, že zákon podpoříme jako celek. Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Táži se, zda se ještě někdo hlásí do obecné rozpravy? Není tomu tak. Končím obecnou rozpravu.

Táži se na zájem o závěrečná slova. Pan ministr nemá zájem, pan zpravodaj také ne.

Nezazněly žádné návrhy, o kterých bychom měli hlasovat, zahajuji tedy podrobnou rozpravu. Připomínám, že pozměňovací a jiné návrhy, přednesené podrobné rozpravě, musí být vždy odůvodněny. O slovo se přihlásila jako první paní poslankyně Hana Naiclerová a připraví se pan předseda Marek Benda. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

Poslankyně Hana Naiclerová: Děkuji za slovo, paní předsedající. Já se tedy jenom přihlašuji v podrobné rozpravě ke svému pozměňovacímu návrhu, který je vedený elektronicky pod číslem sněmovního dokumentu 2450. Odůvodnění již jsem přednesla v obecné rozpravě. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní poslankyně. Nyní přichází na řadu pan předseda Marek Benda a poté pan předseda Jakub Michálek. Prosím, máte slovo.

Poslanec Marek Benda: Vážená paní místopředsedkyně, vážený pane ministře, dámy a pánové, já bych se s dovolením přihlásil ke svému pozměňovacímu návrhu pod sněmovním dokumentem 2477. Jenom pro stručnost, ústavně-právním výborem prošel návrh, aby nejenom vybrané přestupky, ale všechny přestupky spadaly pod působnost tohoto zákona, a já tak, jak jsem nabízel v jednáních, která probíhala v rámci vládní koalice, navrhl, aby to byly jenom přestupky závažnější, to znamená, s horní hranici alespoň 100 000 korun, abychom se nebavili o běžných dopravních přestupcích a o tom, že si někdo stěžuje na svého zastupitele, jestli někde špatně zaparkoval. Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane předsedo. Nyní pan předseda Jakub Michálek, poté pan zpravodaj. Prosím, máte slovo.

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, vážené kolegyně, vážení kolegové, já se hlásím k pozměňovacímu návrhu, který je uložen v systému jako sněmovní dokument 2467. Je to pozměňovací návrh, který předkládám já, pan předseda Josef Cogan a pan předseda Jan Jakob.

Jenom mi dovolte ještě krátce doplnit k oznamovatelům. Já se skutečně domnívám - to, že pokud je někdo whistleblower, který je poctivý, má poctivý záměr a má občanskou odvahu upozornit na nějaké nekalosti, tak bychom ho neměli trestat, ale naopak chránit, a je to skutečně nejúčinnější protikorupční opatření. To, pokud se někdo rozhodne oznámit korupci nebo jiný trestný čin, vyžaduje velkou odvahu, nese to s sebou samozřejmě hrozbu odvety, šikany nebo vyhazovu, a člověk tak leckdy váhá, zda vůbec ty nekalé praktiky oznamovat nebo s tím něco dělat. Teď se to konečně daří změnit, což oceňuji. Oceňuji, že se to podařilo teď dostat v Poslanecké sněmovně do druhého čtení, a myslím si, že to může mít praktický efekt, že to ukazuje i ty kauzy, kterých jsme byli svědkem, jako byla třeba kauza sportovních dotací nebo zahraniční kauzy ohledně nebezpečných léků nebo daňových úniků v Pandora Papers.

Pokud jde o anonymní oznámení, myslím si, že potřebujeme, aby člověk, který se dostane do takovéto nepříjemné situace, měl co nejméně obav, že z té snahy nebo poctivosti něco řešit bude mít akorát problémy, aby ti lidé, kteří věděli třeba o otravě nějaké řeky, aby se ozvali, aby se to netutlalo. A v době, kdy šetříme každou korunu, tak si myslím, že je nepřijatelné, aby se důvodná upozornění na korupci na nějakém úřadě házela do koše jenom kvůli tomu, že se autor bál možné odvety.

Proto v tom pozměňovacím návrhu, který jsme předložili, navrhujeme zachovat to, co už dneska platí, aby ve veřejném sektoru byla povinnost vyřizovat i anonymní oznámení, což, jak tady zaznělo i od pana Vondráčka, je každý druhý důležitý podnět z těch podnětů, které skutečně jsou následně shledány jako důvodné. Pokud úřad bere tyto záležitosti vážně, autor se potom stejně většinou přihlásí, aby se podařilo daný případ dotáhnout do konce.

Já se domnívám, že upozornění na nekalé jednání není žádné práskačství, ale je to ochrana nás všech před nekalými praktikami. Vnímám to jako velmi důležitý krok, ke kterému Česká republika měla přistoupit již dávno, a pevně věřím, že budeme mít kvalitní a komplexní zákon, který v konečném důsledku prospěje celé společnosti.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane předsedo. Táži se, zda se ještě někdo hlásí do podrobné rozpravy? Končím podrobnou... Pardon, omlouvám se, prosím, pan zpravodaj Radek Vondráček. Prosím, máte slovo.

Poslanec Radek Vondráček: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Já bych byl samozřejmě rád, aby rejstřík možností při hlasování byl kompletní a plný. Zatímco na základě debaty v rámci ústavně-právního výboru jsem rozdělil svůj původní pozměňovací návrh, který vracel podobu zákona do té podoby, ve které byl předložen předcházející vládou v předcházejícím volebním období, tak jsem ho rozdělil na tu část přestupkovou a na tu část anonymních oznamovatelů. Zatímco ta přestupková část byla schválena, byl tam vysloven souhlas v rámci ústavně-právního výboru, část týkající se anonymních oznamovatelů přijata nebyla. Já jsem ji tady doplnil samostatně do systému, je ten pozměňovací návrh veden pod číslem 2476 a tímto se k němu hlásím.

Na závěr úplně jenom reakce na tu debatu. Myslím si, že to je možná vyhrocené zbytečně, protože ono to opravdu v celé řadě případů, i na úřadech, už dávno funguje, i v těch firmách, protože to je součást tuším i nějakých ISO a tak dále. To znamená, ty firmy mají zájem, aby ten vnitřní systém měly. Potom je debata, jestli to má někdo regulovat, nebo jestli to má vznikat spontánně zespodu, což je možná přístup, ke kterému někdo tady v rámci Poslanecké sněmovny více inklinuje než k tomu, aby to regulovala Evropská unie.

Jenom chci připomenout něco, co v té debatě tuším nezaznělo, že s námi už bylo zahájeno řízení infringement. Bude nás to stát peníze, každý den tuším stojí 100 000 korun (zatím) s tím, co se tady bavíme. Já budu rád, když to skutečně toho 21. dubna, já to mám tak spočítané, na pátek 21. dubna by mohlo vyjít třetí čtení, kdy konečně tento zákon přijmeme a přestane se plýtvat veřejnými prostředky. Za 50 milionů bychom si u nás v Kroměříži mohli spravit plavecký bazén a nemuseli bychom platit pokuty. Děkuju.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane zpravodaji. Nyní s přednostním právem pan ministr Šalomoun. Prosím, máte slovo.

Ministr pro legislativu ČR Michal Šalomoun Vážená paní předsedající, vážené dámy, vážení pánové, já bych navázal na pana zpravodaje. Pokud se bavíme o té žalobě, která přišla, tak částky, které se mají platit, je 4 900 eur denně za tu dobu, co jsme v prodlení, tedy od 18. prosince 2021 to každý den nabývá. A v momentě, kdy by už rozhodl Soudní dvůr, tak už to denně není 4 900 eur, ale 19 110 eur. Teď máme dva měsíce na odpověď, takže do května jsme takříkajíc ještě krytí, ale rovnou vás žádám o to, aby se to schválilo v co nejkratší době. Díky.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře. Hlásí se ještě někdo do podrobné rozpravy? Není tomu tak.

Je zájem o závěrečná slova? Pan ministr nemá zájem, pan zpravodaj také ne.

Myslím, že jsme vyčerpali to, co jsme měli projednat, a proto končím druhé čtení tohoto návrhu.

Přistoupíme k dalšímu bodu, což je bod číslo 9. Já jenom poznámku pro pana ministra Rakušana, váš bod je až posléze. Ještě jeden pro uklidnění.

Takže bychom zahájili a já otevírám bod

Aktualizováno 6. 11. 2023 v 15:58.