(pokračuje Karel Havlíček)

Posouzení podmínek pro projednání ST 392 ve zkráceném jednání

Nyní přistoupíme tedy k jedinému bodu pořadu, nicméně před projednáváním vládního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony... (Hluk v sále neustává.)

Prosím všechny, aby se ztišili. Děkuji mockrát.

Jedná se o sněmovní tisk 392, zkrácené jednání, měli bychom podle § 99 odst. 5 posoudit, zda jsou podmínky pro projednání zmíněného návrhu zákona ve zkráceném jednání, a já tímto otevírám rozpravu. Vidím, že je zde už celá řada přihlášených. Jsme v obecné rozpravě, jsme v rozpravě o zkráceném jednání, abych byl přesný, a jako první je přihlášen pan poslanec Radek Koten. Já ho tedy prosím, aby se ujal slova. Máte slovo.

 

Poslanec Radek Koten: Děkuji, pane předsedající. Koukám, že tady máme nyní poněkud větší účast, takže zdravím i ctěné kolegy. (Hluk v sále.)

Stav legislativní nouze, je to tedy ustanovení § 99 jednacího řádu Poslanecké sněmovny, je možno vyhlásit za mimořádných okolností, kdy jsou zásadním způsobem ohrožena základní práva a svobody občanů nebo bezpečnost státu nebo kdy státu hrozí značné hospodářské škody. (Řečník se odmlčí, otáčí se vpravo.)

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Já bych poprosil všechny. Prosím, abychom se zklidnili, případně abychom si vyřídili všechny diskuse před hlavním sálem. Ještě jednou všechny prosím, aby pan poslanec měl klid ke svému proslovu.

 

Poslanec Radek Koten: Děkuji, pane předsedající. Já to ještě zopakuji: kdy státu hrozí značné hospodářské škody. Stav legislativní nouze vyhlašuje předseda Sněmovny nebo předsedkyně Sněmovny, a to na návrh vlády. Podle jednacího řádu může být vyhlášen na určitou dobu. "Při vyhlášeném stavu legislativní nouze může předseda Sněmovny nebo předsedkyně Sněmovny rozhodnout na žádost vlády, že předložený vládní návrh zákona bude projednán ve zkráceném jednání. Ve stavu legislativní nouze posoudí Sněmovna před projednáním pořadu schůze, zda stav legislativní nouze trvá." Tak a v tomto bodě jsme vyhodnotili, že opozice už podle vás, vládních poslanců, žvanila dost a 64 řádných přihlášek do rozpravy jsou pro vás asi nadbytečné a přihlášené poslankyně a poslanci jsou pro vás pravděpodobně něco jako obtížný hmyz.

Dále: "Znovu, ještě před projednáním návrhu zákona, se hlasuje, zda stav legislativní nouze trvá a zda jsou dány podmínky pro zkrácené jednání u tohoto konkrétního zákona. Procedura projednávání návrhu zákona ve zkráceném jednání nemá první čtení, předseda přikáže návrh přímo výboru a určí nepřekročitelnou lhůtu, do níž musí výbor předložit usnesení. Poté se koná rovnou druhé čtení návrhu zákona, přičemž může být upuštěno od obecné rozpravy, o čemž se opět usnese Sněmovna." Řečeno tedy podle dnešního odpoledního vzorce, vytvořeného panem Markem Výborným a paní předsedkyní Sněmovny za TOP 09 Pekarovou Adamovou, vaším prostřednictvím, pětikoalice převálcuje opozici, a to proto, abychom jim do toho prostě moc nekecali.

Je to za situace, kdy dvě ze tří jednotlivých stran koalice SPOLU jsou při průzkumu pod 4 %, tedy mimo Sněmovnu teoreticky. Je to tedy neuvěřitelná arogance moci, kterou jsme si tady zažili dnešní odpoledne. Neměli jste v roce 2021, já bych to řekl expresivně, ale neměli jste tu odvahu kandidovat samostatně, protože byste zmizeli nadobro z politické mapy České republiky. Nemáte snad čas se bavit o svých zločineckých návrzích mířících proti nezranitelnější skupině lidí v České republice, proti důchodcům? Je to právě ta skupina, která se nemůže bránit. Abych to parafrázoval slovy klasika z Černých baronů: Chce se mi zvracet.

"Třetí čtení návrhu zákona se může konat bezprostředně po druhém čtení." Přesnější vymezení podmínek vyhlášeného stavu legislativní nouze je možné nalézt i v nálezu Ústavního soudu, a to ze dne 1. 3. 2011. Právě to zkrácení řečnické doby, přesně to je, po čem toužíte, tedy aby se opozice nemohla vyjádřit a o tomto pravděpodobně velmi protiústavním zákoně diskutovat. Zaklínáte se tady - a to je tady v podstatě pořád - neustále demokracií, ale takovou demokracií po vašem. No, dá se říct, že podobně to bylo i po roce 1948. Tehdy se říkalo: Kdo nejde s námi, jde proti nám. Já tady pozoruji tento trend v této - no, chtěl bych říci sice ctihodné, ale pravděpodobně to nepoužiji - Sněmovně již více než rok. (Hluk v sále neustává.) Dnes jsme tedy o toto označení "ctihodná Sněmovna" pravděpodobně nadobro přišli.

Proto si ještě znovu připomeneme § 99: "Zákonodárný proces ve stavu legislativní nouze..."

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Já bych poprosil všechny přítomné, aby se prosím ztišili. Ještě jednou vás prosím, kolegyně, kolegové... Děkuji.

 

Poslanec Radek Koten: Tedy za prvé: "Za mimořádných okolností, kdy jsou zásadním způsobem ohrožena základní práva a svobody občanů nebo bezpečnost státu nebo kdy hrozí státu značné hospodářské škody, vyhlásí předseda Sněmovny na návrh vlády stav legislativní nouze na určitou dobu." No, hospodářské škody, jak to tedy nazvat? Co si pod tím tedy mám já představit? Pojďme si to proto - nebo i pro méně chápavé - vysvětlit, ať to tedy pochopí všichni, anebo ať to pochopí tedy i všichni, kdo třeba tady nejsou s námi v sále. Ale nebojte se, nebudu, nebudu nikoho chválit. (Hluk v sále.) Jestli se tou škodou rozumí, že vláda svou nečinností v roce 2021 způsobila obrovské škody při vzniku této těžko uvěřitelné inflace, a to za přispění nezastropování ceny energií a tím i indukované inflace, protože ceny energie a paliva jsou obsaženy ve všech produktech včetně potravin, já to vnímám, jako že neodpovědná vláda roztáčí inflaci, mimo jiné...

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Já vás opět přeruším, nezlobte se, a poprosím všechny v sále, aby se ztišili. A ještě jednou vás prosím, pokud si potřebujete něco vyřídit, aby to bylo tento sál. Děkuji mockrát.

 

Poslanec Radek Koten: Tato neodpovědná vláda roztáčí inflaci také půjčkami, ručením za nikdy nesplatitelné dluhy jedné nejzkorumpovanější země a krmením zbraněmi a střelivem pro přilévání dalšího oleje do ohně, tedy aby konflikt pravděpodobně nikdy neskončil. Samozřejmě i ty výdaje, tedy pro nás, pro Českou republiku, za této vlády tímto směrem také neskončí. Mír je pro vás pravděpodobně sprosté slovo, ale nás vaše média označují za dezoláty a takzvané mírové štváče. Je to neuvěřitelné, naprosto - 40 miliard na zbraně jste našli. Tím jste se tady chválili, pan Fiala říkal, jak jsme dobří, že jsme poslali za 40 miliard ze státního rozpočtu zbraně. To je bezvadné, ale 19 miliard důchodcům, českým občanům, je vám dobrých, tedy okrást důchodce je podle vás asi pravděpodobně košer. Dalších 28,5 miliardy za poslední rok - teď bylo výročí - ty jste dali na dávky ukrajinským uprchlíkům, a pro informaci, aktuálně jich je v České republice podle zdroje Ministerstva vnitra více než 470 000, a to je tedy stav někdy ke konci února. Dále nákupy zbytných stíhaček, dary - tanků, střeliva - z takzvaných nedotknutelných zásob a dalších prostředků pro zabíjení, to je pravděpodobně vaše politika. Na občany v České republice včetně důchodců asi zvysoka kašlete. Okrádáte je Green Dealem, který jste ještě podpořili v Evropské unii, dalšími emisními povolenkami pro domácnosti, inflací a dalšími kroky, a potom jim zvednete daně. Zvednete daně živnostníkům, zvednete daně vlastníkům nemovitostí a okradete je i o peníze, které jste jim sebrali inflací za poslední rok. A ty peníze právě, zejména důchodcům, máte kompenzovat alespoň valorizací jejich důchodů, ale ta valorizace vám tam vadí, ty peníze vy chcete taky. No, ale nejsou to tedy důchodci, kdo páchá hospodářské škody velkého rozsahu, ale právě vaše vláda. Na sebe byste si měli dát stav legislativní nouze, abychom vás mohli odvolat ve zrychleném režimu, abyste už neškodili tady té republice.

Ještě bych se chtěl dále vyjádřit k tomu zkrácenému projednávání. Z mého pohledu je to obrovská chyba. Protože není možné vést debaty na výborech, na plénu tedy budete pravděpodobně omezovat naše vystoupení - přesně podle sebe - a kde je tedy ta údajná demokracie, kterou tady se pořád dokola zaklínáte? Podle mě asi nikde.

On tedy v minulém století také jistý malíř pokojů se považoval za liberála a veskrze demokrata. Posléze rozpoutal světový konflikt a výsledkem jeho podpory, jak jinak, západními bankami byly jen miliony mrtvých, mnoho ekonomických škod a de facto zničení Evropy tak, jak ji lidé předtím znali. Jen na to tedy upozorňuji a nastavuji zrcadlo. Bohužel, podobných charakteristických znaků se objevuje v poslední době mnoho a nevím, co je tedy vaším konečným cílem. Prozatím jsou tady na tapetě důchodci, podnikatelé, vlastníci nemovitostí.

Takže apeluji tímto velmi důrazně na standardní projednávání tohoto zákona. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Váš příspěvek vyvolal jednu faktickou poznámku, a to pana vicepremiéra Jurečky. Máte slovo, pane ministře.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí a ministr životního prostředí ČR Marian Jurečka: Děkuji, pěkný večer. Vážený pane místopředsedo, já si dovolím reagovat velmi stručně na pana předřečníka, poslance Kotena, a zároveň třeba i na to, co tady říkal pan předseda SPD Tomio Okamura, protože je zjevné a doložitelné na faktech, že pomoc, která byla ze strany České republiky poskytnuta, ať už přímo v oblasti vojenského materiálu vůči Ukrajině, byla České republice a je plně kompenzována. Tedy Česká republika dokáže obnovit svoji armádu za moderní techniku, moderní vybavení, díky tomu, že tato pomoc je profinancována, ať už ze strany evropského rozpočtu, anebo USA. Dohledejte si ta data, je to zjevné, takže neříkejte tady nepravdy, nešiřte tady lži, neočerňujte vládu z něčeho, co se nikdy nestalo a nestane.

Pokud jde o přímou pomoc na území České republiky, za loňský rok z mého rezortu bylo poskytnuto 8,6 miliardy korun na humanitární dávku a já připomenu, na odvodech do zdravotního systému ukrajinští pracující odvedli za loňský rok přes 4 miliardy korun, na dalších odvodech v celkovém součtu je to přes 8 miliard korun. Tito lidé už teď přispívají větší mírou do našich veřejných zdrojů financí, než byly náklady, které do toho vkládáme. Nepočítám do toho také to, že vyplňují na pracovním trhu místa, která dlouhodobě neumíme obsadit - v oblasti zdravotnictví, sociálních služeb - a pomáhají zlepšovat standard péče i o české občany.

Z dlouhodobého hlediska ve vztahu například (k) otázce udržitelnosti důchodového systému tito lidé jsou pro nás velmi důležití. Pokud se rozhodnou tady zůstat, budou jednoznačně přispívat k tomu, aby na české občany měl za pět, deset, dvacet, třicet let kdo platit také důchody, a pomáhali (pomáhat?) s financováním. Prosím, nešiřte tady nenávist a neříkejte věci, které nejsou pravdou.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji za přesné dodržení času a s faktickou se přihlásil pan poslanec Koten. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Radek Koten: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, já bych se vás chtěl tedy zeptat ještě na jednu doplňující otázku, když tedy to je všechno tak zalité sluncem. Tady nastane dřív nebo později - a to si tedy myslím, že vzhledem k věku některých lidí, kteří tedy u nás vyhledali pomoc - tak chtěl bych se vás touto cestou zeptat, abyste tady vysvětlil českým daňovým poplatníkům, jakým způsobem budou hrazeny případné důchody těmto lidem, protože někteří mohou být už v důchodovém věku nebo před důchodovým věkem, třeba pět, deset let, budou tady tedy pracovat, a pak by mě tedy zajímalo, jaká bude výše jejich starobního důchodu, pokud tady tedy se rozhodnou zůstat, a z čeho tedy my jim to budeme doplácet, protože v případě, že nebudou mít odpracované roky, pravděpodobně sám asi vidíte, jestli tedy sem ten zbytek peněz půjde z ukrajinské strany, nebo jak to bude řešeno? Myslím si, že daňoví poplatníci v České republice by si zasloužili tady tu informaci. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Žádná faktická zde není, takže můžeme přistoupit... přece jenom, vidím zde, a dokonce tři hned máme. Takže pan vicepremiér Jurečka začíná, poté pan poslanec Lang a poté pan poslanec Vondráček.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí a ministr životního prostředí ČR Marian Jurečka: Já za to moc děkuji a budu rád, když potom i tu odpověď budou kolegové z SPD šířit i přes své sociální sítě, protože to je velmi důležité. Budou tady platit pravidla, která platí standardně ve všech jiných případech, jak pro české občany, to znamená nutnost splnit dobu pojištění, to znamená být tady na pracovním trhu, legálně odvádět, dneska je doba pojištění 35 let. V rámci toho máme ještě takzvané vyloučené doby jako například mateřská, rodičovská. Poté budou mít tito lidé nárok na důchod, případně jak to bývá u zemí, se kterými máme vzájemnou dohodu, je možné, že celkový počet odpracovaných let se počítá za obě dvě země, ale pokud většina byla na území jiného státu, tak se logicky poměrově rozpočítává, že ta země je například Ukrajina nebo Slovensko nebo jiný stát, musí posílat část, která odpovídá té době, kterou odpracoval ten člověk na území jiného státu, uvedl (odváděl?) tam odvody, to financuje ten jiný stát a my doplácíme část, třeba tu menší, třeba jenom několik let tomu člověku. Ale v globálu musí zase naplnit tu podmínku 35 let.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Další s faktickou je přihlášený pan poslanec Hubert Lang. Máte slovo.

 

Poslanec Hubert Lang: Děkuji, pane předsedající. Já teď jsem poslouchal pana Jurečku. Ve své podstatě zase trošku z jiného soudku. My tady máme řádově půl milionu Ukrajinců a vy tady říkáte, že ve své podstatě ti lidé tady zůstanou. (Mě) tedy to překvapuje, protože přece jenom, až tam skončí jednou ta válka, na Ukrajině, ti lidé by se měli vrátit asi domů a budovat obnovu té své země. Anebo už s nimi počítáte, že to budou vaši potenciální voliči, proto jste k nim možná tak štědří, štědřejší než k našim seniorům? Ale já bych chtěl říci, že sice jsme tady schvalovali nějaké lex Ukrajina I až lex Ukrajina X, ale jak s nimi počítáte, že tady zůstanou, ti lidi? Tady máme nějaký cizinecký zákon, máme tady nějaké podmínky, ti lidi musí tady splnit určité věci, a ono to není tak jednoduché, že vy si tady řeknete, půl milionu lidí tady zůstane. Ano, z jednoho úhlu pohledu je to dobré, mají nějaké děti, můžou to být daňoví poplatníci, asi vaši voliči, pravděpodobně KDU-ČSL, když máte jenom 3,5 % preferencí, ale není to tak úplně jednoduché.

A dneska už opravdu se musíme začít ptát, jestli tedy máme peníze pro naše seniory, o které tady dneska bojujeme, nebo jestli máme... Já jsem vždycky tady říkal, že musíme taky říct nějaký deadline, nějaký strop i pro příchozí Ukrajince. Každý týden přijde kolem 2 až 2,5 tisíce Ukrajinců - 150 dní zdravotní pojištění, 5 000 po dobu šesti měsíců a spousta dalších věcí, které jsou s tím spojené.

A to mě opravdu zaujalo a budu tomu věnovat pozornost, jak jste řekl, o tom, že tady půl milionu lidí zůstane. To se mi docela nelíbí. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Dalším z přihlášených s faktickou poznámkou je pan poslanec Vondráček, poté pan ministr Jurečka a poté pan poslanec Foldyna. Máte slovo.

 

Poslanec Radek Vondráček: Děkuji za slovo. Já se dívám na hodiny a je to jak z té písničky - je skoro půlnoc a já mám malé déjà vu, že včera touto dobou začala naše debata s panem ministrem Jurečkou, která vydržela do jedné v noci, kdy se s námi střetával - a budiž mu za to čest - na téma bylo legislativní stav nouze. A teď řešíme v podstatě to samé ve vztahu ke konkrétnímu tisku, obsah toho by měl být podobný.

Nám ta debata začíná trošku uhýbat k jiným tématům, než je to, o čem bychom se měli bavit. Nám to až tak nevadí, že, v tuto chvíli, nicméně všechno je stejné. Je tady pan ministr Jurečka proti nějaké opozici a teď tady budou vystupovat faktické poznámky. Pozor, s malou výjimkou - máme tu ministra spravedlnosti, ten tady minule chyběl večer. Tak já bych se ho rád zeptal potom v rámci debaty, jestli si opravdu myslí, že jestliže jediným důvodem, proč to projednáváme ve zkráceném řízení, je z mého pohledu to, že jinak by to vláda nestihla, tak jestli je to opravdu důvod v souladu s jednacím řádem, v souladu s Ústavou České republiky, a jestli si on jako ministr spravedlnosti opravdu myslí, že když je někomu vyplácena zákonná valorizace podle zákona, který je platný, který je účinný, a která v podstatě pokrývá právo těch lidí na zabezpečení ve stáří podle čl. 30 Listiny základních práv a svobod, jestli se vůbec dá mluvit o škodě a jestli jsou podle něj splněny parametry k projednání ve zkráceném řízení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a dalším z přihlášených je pan ministr Marian Jurečka. Máte slovo.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí a ministr životního prostředí ČR Marian Jurečka: Musím říct, že jsem oceňoval za těch posledních více než 24 hodin to, že Radek Vondráček, když vystupoval, byl poměrně velmi věcný, a musím říct, že teď jeho vystoupení mě překvapilo, protože bych čekal, že v podobném duchu vystoupí poté, co tady měl víc jak dvě hodiny projev Andrej Babiš, který nám udělal exkurzi o tom, kolik prasnic máme v České republice, o tom, kolik stojí rohlík, o tom, kdo kde rodil, o tom, jak je to s tím lečem, jak je to se zeleninou v únoru nebo v lednu. Andrej Babiš tady mluvil většinu svého projevu, která se vůbec netýkala obsahově toho, co teď máme projednávat. Andrej Babiš skončil a normálně by Radek Vondráček měl zmáčknout technickou a přijít a říct to, co řekl teď před chvílí. Já jsem svojí technickou podle jednacího řádu reagoval na to, co řekl poslanec Koten, abych uvedl zjevné nepravdivé informace na pravou míru. To jsem udělal.

Že se na to konto rozpoutává tady další debata, to já ovlivnit nemohu, ale chci tady zareagovat, aby tady kolega za hnutí ANO neříkal něco, co jsem tady v životě neřekl. Já jsem neřekl, že ti lidé - půl milionu lidí - tady zůstane. Já jsem řekl: pokud tady zůstanou, to rozhodnutí je na nich, je to svobodné rozhodnutí těch lidí, stejně jako naši lidé se v období komunismu rozhodovali, jestli - když budou emigrovat - zůstanou v Kanadě, v USA nebo v nějaké jiné zemi, nebo se po čase vrátí domů, po roce 1989. To stejné platí tady. Tady je to opravdu na tom, aby tito lidé se rozhodli, jak bude možné, když válka skončí, tam, kde oni měli domovy, zda se vrátit, či nikoliv. A pokud tady budou zůstávat, tak za podmínek, které standardně v legislativě platí pro kohokoliv jiného, který přichází ze zahraničí. To je snad všem poslancům zřejmé.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a já bych poprosil všechny poslankyně, poslance, abychom se drželi v rámci faktických tématu k rozpravě - to znamená, bavíme se o posouzení podmínek pro projednání ve zkráceném jednání a z toho vyplývajících náležitostí.

Dalším, kdo je z přihlášených, je pan poslanec Jaroslav Foldyna, poté... pan poslanec ruší, tak poté pan vicepremiér Bartoš.

 

Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Děkuji za slovo. Já bych chtěl ještě krátce zareagovat a možná rozvést, co zde zaznělo od pana ministra Jurečky. Mně přijde trošku, prosím vás, zvláštní, možná tendenční, v momentě, kdy řešíme věc, která se týká mimořádné valorizace, s ohledem na prudký, respektive nečekaný nárůst inflace, do toho najednou zatahovat zase program Ukrajina a řešení svízelné situace lidí, kteří jsou v nouzi, protože v jejich zemi je válka. Tito lidé od začátku války - a prodloužilo se to o jeden rok navíc - mají status chráněné osoby, jsou uprchlíci ze své země, to má jakýsi speciální režim v České republice, prodloužilo se to o jeden rok na úrovni i Evropské unie a i při posledním schvalování takzvaného lex Ukrajina vláda reagovala - a podmínky, které už nereflektují akutnost odchodu pro lidi, kteří zde žijí a zapojí se do pracovního procesu, jejich děti chodí do škol, se přibližují běžnému režimu. Nicméně ta válka neskončila, proto i tento status trvá dál. A pokud se někdo rozhodne v té zemi potom žít a pracovat, pokud to není členský stát Evropské unie, tak se na něj samozřejmě vztahují všechny další podmínky. A já bych tedy byl nerad, abychom debatu, která se týká jedné části a má velmi specifické téma, do toho zase míchali nějaké věci, které staví do nějaké pozice - buďto pomůžeme ukrajinským uprchlíkům, lidem, kteří utíkají před válkou, anebo něco jiného. Já si myslím, že to do té debaty nepatří, a jak se ukázalo i ohledně plnění, ty věci, které vláda dělá, nejsou na úkor českých lidí. Peníze, které jsou za podporu ve věci humanitární i třeba ve vojenském vybavení, jsou propláceny zpátky.

A jenom k tomu, co řekl Marian Jurečka, poslední věc. Když se podíváte na průběh krizí ve světě, samozřejmě čím déle nějaká válka někde trvá, tím to procento lidí, které se vrátí zpátky do té země (Předsedající: Čas máme.), klesá. Tak jen stačí pracovat s daty.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a já už teď opravdu do toho budu vstupovat. Držme se tématu, ať faktické poznámky jsou k tomu, co se zde má probírat, Ukrajina opravdu není teď tématem. Jako jsem to včera dělal férově vůči opozici, tak to budu dělat i vůči koalici. Prosím, držme se faktických poznámek k danému tématu.

Dalším z přihlášených je pan poslanec Babka a poté pan poslanec Vondráček.

Ještě než přijde pan poslanec Babka, omluva pana poslance Kotta od 22.45 do 8 ze zdravotních důvodů a pana poslance Petra Vrány od 22.45 do 9, rovněž z pracovních důvodů.

Máte slovo.

 

Poslanec Ondřej Babka: Vážený pane místopředsedo, děkuji za slovo. Já budu reagovat samozřejmě na průběh současné rozpravy a i na to, co tady řekl můj ctěný kolega Radek Vondráček. My zde máme v tuto chvíli posoudit ve stavu legislativní nouze, zda projednávání tohoto vládního návrhu zákona, zda jsou splněny podmínky pro jeho projednání ve zkráceném jednání, a to nám ukládá podle § 99 jednacího řádu Poslanecké sněmovny odst. 5.

My jsme se tady vůbec nedozvěděli od nikoho z členů vlády, proč ty podmínky by měly tak nastat, respektive proč bychom měli projednávat tento tisk ve zkráceném jednání. Nevystoupil zde za navrhovatele vůbec nikdo. Opravdu mi ta debata bude připomínat pravděpodobně tu včerejší noční debatu, ale opět zde není přítomen pan ministr pro legislativu, pan ministr Šalomoun. Já jsem se díval do systému, je dnes opět omluven od 20 hodin do 9 do rána z osobních důvodů. Během posuzování stavu legislativní nouze, kdy jste utnuli rozpravu, kdy nás bylo přihlášeno 66 a chtěli jsme se dopátrat k tomu, proč je podle vás legislativní stav nouze nutný, ani v tuto chvíli jsme se od ministra pro legislativu nedozvěděli, proč by měly být splněny podmínky pro projednání ve zkráceném jednání. A já to opravdu považuji za nehoráznost, že nejste schopni, nikdo z vás, sem zde předstoupit, a proč ty podmínky byly splněny zde říct. A že zde opět není ministr pro legislativu, který pouze při projednávání stavu legislativní nouze dvakrát vystoupil, dvakrát dvě minuty (Předsedající: Čas. Čas máme.), a jediné, co... Pardon. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Dalším z přihlášených je pan poslanec Vondráček, poté pan ministr Jurečka a poté pan ministr Bartoš. Máte slovo.

 

Poslanec Radek Vondráček: Děkuji za slovo. Krátce budu reagovat na vystoupení pana ministra Jurečky a i svého kolegy, pana poslance Babky. Tady došlo asi k nepochopení - nebo já tomu nerozumím - ale já jsem žádným způsobem do pana ministra práce a sociálních věcí nezajížděl, já ho dokonce pochválil. No, naposledy, už to dělat nebudu, slibuji. Ale já jsem nenamítal, že reagoval na část projevu prvního řečníka, který vystoupil v obecné rozpravě nebo v rozpravě k tomuto bodu. Já jsem akorát říkal, že to je jako déjà vu, že jsme to už jednou zažili, s jedinou výjimkou, že tady sedí Pavel Blažek a že se od něho třeba něco dozvíme, protože včera tady touhle dobou nebyl. To byl obsah mého sdělení.

A jestli říká pan ministr Jurečka, že jsem měl vystoupit po vystoupení pana předsedy Babiše, já jsem nemohl vystoupit. To byl úplně jiný bod, to byla jiná část schůze. To jsme se bavili o programu schůze, vystoupil předseda strany se svým přednostním právem mimo rozpravu a já bych si mohl mačkat knoflík faktické poznámky, jak dlouho bych chtěl, a výsledek by byl pořád stejný - nikdo by mi slovo nedal.

Na rozdíl od pana předsedajícího ani nezpochybňuji ty ostatní reakce v rámci faktických poznámek. Řešili jsme to tady třikrát v uplynulých 24 hodinách. Faktická poznámka slouží k tomu, aby řečník reagoval na průběh rozpravy a kolega Lang už reagoval na dva příspěvky, které proběhly před ním. Takže jestli někdo měl být okřiknutý, tak to měl být pan ministr Jurečka, a pak už ti ostatní jednají naprosto v souladu s jednacím řádem. To je to podstatné, řešili jsme to. Máme benevolentní jednací řád, vykřičeli si to jiní, to nebylo hnutí ANO, kteří to začali takto vykládat, tak teď už je to nutné dodržet.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Dalším z přihlášených je pan ministr Jurečka.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí a ministr životního prostředí ČR Marian Jurečka: Já jenom chci ujistit, děkuji, chci ujistit tady především pana kolegu poslance Babku, ale i další, byť jsem v posledních - možná už je to třiceti - hodinách několikrát opakovaně vysvětloval, proč legislativní nouze. Jsem připraven v řádně přihlášeném svém přednostním právu v okamžiku, kdy skončí prostor pro technické, znovu to tady vysvětlit v této části tohoto jednání schůze, tak, aby to tady také znovu jasně zaznělo. Chápu, že tady někteří nebyli celou dobu. Já jsem tady včera, pokud jsem neměl jednání tady ve Státních aktech, jsem tu rozpravu sledoval do pozdních hodin, podle potřeby jsem se zapojoval a znovu to tady za chvíli, pokud k tomu bude prostor, velmi rád odůvodním.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Dalším z přihlášených je pan vicepremiér Bartoš.

 

Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Já bych chtěl jenom krátce zareagovat na tu výhradu pana poslance Babky - já jsem tohle už dneska několikrát slyšel. Já jsem tady byl v té dopolední části poměrně často, pan ministr Šalamoun (správně Šalomoun) tady seděl od rána, někteří tady byli, ale nikdo se ho na nic neptal, pak někdo vystoupil, řekl, že tady vůbec nebyl a nevystupoval, když od kolegů z ODS zaznělo, že legislativní nouzi a její potřebu komentoval, tak pak ten samý poslanec - to už nevím, kdo to byl - vystoupil, že ale málo, zatímco v tom samém vystoupení tvrdil, že ministr Šalamoun (správně Šalomoun) tady vůbec nebyl. Nyní je omluven a já myslím, že ta odpověď již několikrát zazněla. Tak já bych potřeboval - anebo bylo by možná dobré, když v danou chvíli tady třeba někdo není, aby se ty informace třeba z vaší strany i předávaly, neboť ministr Šalomoun vystupoval v krátkém vystoupení, myslím, že včera, a dnes ráno normálně odpovídal včetně svého vlastního výstupu. Ale pokud ta otázka se hlasy 60 přihlášených opakuje znovu a znovu, myslím si, že asi není úplně nezbytné, aby byl tady a na každou otázku v každé fázi odpovídal tím stejným, neboť i od jiných kolegů z vlády zde již ten stav legislativní nouze byl vysvětlen. Ale můžeme tedy zase, furt říkat: A není tady ministr Šalamoun, nicméně i toto on komentoval. Pokud s tím vysvětlením samozřejmě nějaký poslanec není spokojen, je to jeho plné právo, ale faktem je, že ministr Šalamoun ve věci nutnosti legislativní nouze vztahující se již dnes vystoupil. Myslím si, že dokonce tady byl někdy v sedm hodin, když jsem tady byl, byl tu od šesti, vlastně až do začátku jednání vlády.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Nyní paní poslankyně Berenika Peštová, poté pan poslanec Babka a poté pan poslanec Králíček. Stále jsme ve faktických. Máte slovo, paní poslankyně.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Pane ministře Bartoši, my nikomu nevyčítáme - nebo já tedy osobně nevyčítám - že je řádně omluvený. My jsme tady tu debatu vedli do dvou hodin. Když jsme ji chtěli vést odpoledne a byl přítomen pan ministr Šalamoun (správně Šalomoun), tak jste nám demokraticky vzali slovo. Zkrátili jste nás dvakrát. Nejdřív jste nás omezili v čase a pak jste nás ještě omezili v dalším čase, že bude hlasováno. Takže vlastně dvakrát jste nás omezili. Já jsem tady prosila, abyste to nedělali, stejně jste to udělali. Mně nebylo doteď odpovězeno, i když jsme tady s panem Haasem, prostřednictvím pana předsedajícího, tu debatu vedli do dvou hodin do rána, stále nemám odpovědi na ty dotazy, které jsem zde dávala. Byť se pan poslanec snažil, a nejenom on, i další právníci z vaší vládní koalice nebo poslanci vládní koalice, stále ty odpovědi nemáme a já jsem očekávala, že budeme konstruktivní debatu vést odpoledne, a vy jste nás zařízli. To je všechno.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Další z přihlášených je pan poslanec Babka. Máte slovo.

 

Poslanec Ondřej Babka: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo vlády, já už nevím, jak jinak, a já se budu snažit to říct v klidu, protože když jsem to tady říkal v emocích, tak to možná pak vyznívá, že jsem nějak moc hysterický, ale vždyť to není normální. My jsme tady včera od rána posuzovali stav legislativní nouze. Pan ministr Šalomoun zde vystoupil s faktickou poznámkou, kde během dvou minut řekl, že hledal nějaký judikát, který by té situaci byl podobný, že ho nenašel, a to bylo všechno. Nebyl řádně přihlášen s přednostním právem, řešili jsme to tady a nezaznělo tady, jestli vůbec vystoupí. On to v tom svém projevu řekl, že to nestíhá a že by rád vystoupil, protože to má připravené, to odůvodnění, a nevystoupil, protože se ani s tím přednostním právem nepřihlásil, to znamená, že ani na něj ta řada dojít nemohla.

A my zde dnes opět v půl dvanácté jsme zahájili bod Posouzení podmínek pro projednávání ve zkráceném jednání - a opět zde není a opět zde není nikdo, kdo by to odůvodnil. A neříkejte, že teď na to není prostor. Teď jsou tady dvě faktické poznámky a jsou přihlášená přednostní práva. Mně to přijde úplně na hlavu postavené - kdy jindy by tady ten ministr pro legislativu měl být a kdy jindy než včera, při projednávání stavu legislativní nouze, a dneska při posouzení podmínek by tu měl být?

Já se omlouvám, ale jinak je ministr tedy úplně k ničemu. Vláda je zodpovědná Poslanecké sněmovně, tedy nám tady všem, a já se domnívám, že jeho práce je tu být a zdůvodnit to. Není možné, že už jsme tady nevím, kolik hodin, a neměli jsme možnost (Předsedající: Čas máte.) ho vyslechnout. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Nyní pan poslanec Robert Králíček, připraví se paní poslankyně Peštová.

 

Poslanec Robert Králíček: Vážený pane předsedající, páni ministři, kolegyně, kolegové, já bych chtěl taky zareagovat na pana vicepremiéra Bartoše a navázat na kolegu Babku, protože - vždyť vy jste si zřídili ministra navíc nebo několik, ale tohoto ministra, který, jak si vzpomínám dobře, jeho první doporučení jste vůbec neposlechli a ignorovali, které jsme tady probírali, vzpomínal to Patrik Nacher. A souhlasím s tím, že pan ministr pro legislativu by v tomto zásadním střetu mezi opozicí a koalicí tu měl být, a mohl vystupovat na přednostní práva, když tu seděl v tom vyhraněném čase, který pan Bartoš zmiňoval. Měl tu možnost, má přednostní právo. Já jsem včera vnímal, že ministři pro legislativu tady jsou pan kolega Haas, prostřednictvím předsedajícího, a pan kolega Kohajda, kteří tu jediní, jediní věcně mluvili o tom stavu legislativní nouze. A já bych chtěl znova, tak, jak jsem to udělal, možná trochu hlučně, a mluvil jsem na pana ministra Jurečku - a nechci to dělat, protože takový dialog není hoden této Sněmovny - tak bych chtěl i poprosit pana ministra Bartoše. Mě prostě vadí, když už nás omezujete v čase, abyste nám diktovali, kdy se můžeme ptát a jakých ministrů. To je věc opozice a jsou věci, do kterých si mluvit nenecháme. Já vím, že nás zválcujete vašimi 108 hlasy, že jste připraveni nás zase pošmikat, ale co bude dál? Vy nám potom dáte píchačky, kdy můžeme do sálu, kdy můžeme něco dělat? Vždyť vy se chováte... já ani nenajdu to slovo.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Další přihlášenou je paní poslankyně Berenika Peštová, poté pan vicepremiér Jurečka. Máte slovo.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Já tedy ještě jednou děkuji za slovo. Navážu na to, co jsem říkala, protože vidím, že žádná odezva. Takže já se zeptám ještě jednou tím, že budu reagovat na pana ministra Bartoše. Ráda bych věděla, jaká hospodářská škoda vznikla? Není zpracovaná studie dopadů, vracíme se tedy zpátky k té debatě, kterou jsme tady vedli. Není zpracovaná studie dopadů, tudíž my nemůžeme vyhodnotit, jestli vznikla nebo nevznikla, to za prvé. Za druhé, máme platný zákon a ten zákon říká, že jestliže nastanou dané okolnosti - které nastaly - automaticky nastává valorizace, ta valorizační kalkulačka. Takže ve své podstatě ten zákon je platný, kalkulačka se má spustit, takže kde ta škoda je identifikovaná? A jinak jsem si poslechla teď ústavní právníky Gerlocha, Preusse a pana Pavlíčka a ti mají obdobný názor jako my, obdobný názor jako my, kteří říkají, že ve své podstatě máme platný zákon, ten zákon je naplněn, a pokud jste něco chtěli dělat, jelikož ty predikce byly, tak jste měli konat už v loňském roce - v září, v říjnu - a už tenkrát nebo v tu dobu jste měli udělat novelu zákona.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Pan vicepremiér Jurečka, poté pan poslanec Babka a poté pan poslanec Haas. Máte slovo.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí a ministr životního prostředí ČR Marian Jurečka: Jednak chci říct, jako ministr jsem tady několikrát předkládal návrh zákona v legislativní nouzi, vždy jsem ho tady za vládu odůvodnil jak z pohledu nutnosti legislativní nouze, tak z pohledu věcného návrhu jako takového a nikdy jsem tady neslyšel, že by bylo voláno po tom, že tady má být ještě například pan kolega Šalomoun. On není ministr pro legislativní nouzi, on je člen vlády a zároveň předseda Legislativní rady vlády. (Potlesk v sále.)

Včera i dnes tady zaznělo opakovaně z mých úst i z jeho úst, máte to v důvodové zprávě, strávili jsme tady tím několik hodin, zaznívalo jasné odůvodnění toho, proč legislativní nouze, jaká případná zátěž pro státní rozpočet v tom duchu, jak to definuje i právě legislativa ve vztahu k legislativní nouzi vzniká. To tady také jasně zaznělo. A pokud jde o to, co říká tady paní poslankyně Berenika Peštová, tak jenom ji odcituji - a teď ať poslouchá, už jsem to tady četl asi třikrát. Co přesně říká zákon o důchodovém pojištění? Pro určení konkrétních parametrů zvýšení důchodu proto platí odst. 16, podle něhož zvýšení důchodu stanoví prováděcí právní předpis. Není v tom zákoně jedno jediné slovo, že to stanovuje Český statistický úřad. Stanovuje to prováděcí právní předpis, nařízení vlády, které teprve vláda má vydat. Přečtěte si ten zákon, pak sem choďte, pak něco říkejte. Máte zásadní neznalost jako poslankyně o tom, o čem rozhodujete. Máte to popsáno v důvodové zprávě, další kolegové to tady včera také vysvětlovali a ta debata tady je o tom, že tady nereagují jenom členové vlády, ale i ostatní kolegové, poslanci, jak z opozice, tak z koalice. (Potlesk v sále.)

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Vaše faktická vyvolala celou řadu dalších a jako první je pan poslanec Babka... vzdává se, tak poté pan poslanec Haas.

 

Poslanec Karel Haas: Děkuji mnohokrát za slovo. Vážený pane předsedající, vystoupím v zásadě s takovým krátkým, lidským projevem, který ale reaguje na to, co tady padlo v diskusi. Občas bývá vrážen klín do koalice, zejména třeba mezi ODS a Piráty, a já tedy považuji za lidsky nutné, ani ne politicky nutné, ale lidsky nutné zastat se pana ministra Šalomouna. Za prvé, žádost vlády o vyhlášení stavu legislativní nouze je žádostí vlády, nikoliv žádostí jednotlivého ministra. To je první bod, který chci zdůraznit.

Za druhé, vláda spojila svoji žádost o vyhlášení stavu legislativní nouze se sněmovním tiskem 392, jehož předkladatelem - a vládu v tomto směru zastupuje - je MPSV, to znamená, ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka, který - a dobře víte, že jsem tady včera byl, dnes jsem tady většinu času byl - opravdu se snaží odpovídat. To, že nesouhlasíme vzájemně s těmi odpověďmi, je věc jiná.

Za třetí, pan ministr Šalomoun dnes se čtyřikrát v průběhu dnešního dne vyjádřil a opravdu se ho lidsky zastávám v tom, že jak jsem za rok a čtvrt, nijak déle pana ministra Šalomouna neznám, jsem ho poznal, tak on rozhodně ve svých vystoupeních vždy ctí věcnost, nikdy nesklouzává k jakýmkoli urážkám, ať už vysloveným, nebo třeba nějak mimicky naznačeným. Odpovídá věcně, fakticky a myslím si, že množství vystoupení není to klíčové. Ve všech vystoupeních odpověděl na všechny dotazy, které tady několikrát padly.

Jenom jsem považoval za lidsky důležité se pana ministra Šalomouna, byť tady není, zastat. Děkuji mnohokrát.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a další z přihlášených je pan poslanec Robert Králíček, poté paní poslankyně Berenika Peštová a potom paní předsedkyně Schillerová. Máte slovo.

 

Poslanec Robert Králíček: Já bych chtěl zareagovat na pana ministra Jurečku. Pane ministře, já použiji to vaše okřídlené - no, my se tady asi neposloucháme. Vy jste řekl, že se včera nikdo neptal pana Šalomouna. Pan Babka a paní Vildumetzová ho několikrát vyzývali k tomu, aby vystoupil.

A jenom taková technická. Vy jste teď taky do toho mikrofonu křičel, ani jednou jsem vás neokřikl nebo jsem na vás tady nehalekal. Ale křičel jste.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Myslím, že diskuse je korektní. V tuto chvíli je další přihlášenou paní Berenika Peštová.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo. Pane ministře Jurečko, já vím, že je to nařízení vlády, a taky vím, kdy se to nařízení vlády spouští, nebo respektive ten prováděcí předpis, který je v tom zákoně. Já to vím a taky vím, že to je zákonná povinnost. Je to zákonná povinnost, ten zákon je platný. A já chci vědět, kde je ta škoda? Jestliže to je zákonná povinnost, tak mi řekněte, čím vzniká ta škoda? Tím, že vyplatíte to, co vám říká zákon? To je škoda? To je to, co jsem se tady celou dobu snažila, v těch ranních hodinách, dostat tady z osazenstva.

Tak mi řekněte: Ano, my jsme připravovali svůj rozpočet na novelu zákona, bohužel tu novelu zákona jsme neudělali, nepočítali jsme s těmito penězi, a proto se to teď snažíme narovnat. A je to ta retroaktivita. A já tomu rozumím, ale já jenom chci vidět, kde vznikla ta škoda, když je to zákonná povinnost. To je právě to, co říkám - tím, že jste to tak ohnuli a šli jste do toho mezirezortu na dva dny bez toho, co jste měli udělat, jste neudělali, dostali jste od pana Šalomouna výjimku - to se nebudeme přít, že to nebyl on, který vám ji udělil. On je ten, který tam je za Legislativní radu vlády, takže jste dostali výjimku, o kterou jste si požádali, dostali jste výjimku a byli jste tam dva dny, dostali jste výjimku na to, že omezíte počet připomínkových míst, to jste taky udělali. Nikdo mi neodpověděl, jaké připomínky se vám v rámci mezirezortu dostaly k tomuto tisku, taky nevím, neviděla jsem vypořádací tabulku, takže mi, prosím vás, odpovězte na toto.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. A paní předsedkyně Schillerová je další, poté se připraví pan poslanec Patrik Nacher.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Pane ministře, nekřičte tady na nás, prosím. Já taky nevidím, že by tady někdo na vás z mých kolegů křičel. Je samozřejmě chvályhodné, že jako předkladatel se bijete za celý rámec této právní úpravy včetně sporné legislativní nouze, o dalších otázkách nemluvím, nicméně nechci se vás dotknout, já chápu, že jste v nějaké bublině a máte pocit, že to všechno znáte.

Věřte tomu, že ne, že ten právní rámec, debata skutečné právní podstaty začala až včera v hodně pozdních hodinách právě s kolegy, zejména členy ústavně-právního výboru. Proto mí kolegové volají po účasti pana ministra Šalomouna - nakonec on by měl teď velkou šanci tady zazářit a dokázat, že má smysl mít speciálního ministra pro legislativu. Naše vláda třeba toto nechápala.

Nicméně vy se bijete za ten zákon jako lev, vy tady zastupujete vládu. Pevně věřím, že pokud ten zákon, a vy jste odhodlaní - dnes jste to předvedli, ještě dnes, ano, dnes jste to předvedli - jste ho odhodlaní prosadit stůj co stůj, takže já věřím, že pokud neuspějete u Ústavního soudu, kam on bezesporu dospěje, že položíte svoji vlastní ministerskou hlavu na špalek.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Pan poslanec Patrik Nacher, poté pan ministr Jurečka, poté pan poslanec Vondráček.

 

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji, pane místopředsedo. Kolegyně, kolegové, my se tady točíme v kruhu. Ano, my vždycky opakovaně a má to svoji logiku, vy - nebo ve čtverci tady, ve vašem případě ve čtverci se tady točíme, v obdélníku - protože my jsme první hlasování, a ten první nebod byl stav legislativní nouze, trvání stavu legislativní nouze, a pan ministr pro legislativu tady nebyl. Byl tady s přestávkami, a když tady byl (Hlas z pléna.) - ne, nebyl, tak jsem tady seděl, tak vím, jestli tady seděl nebo neseděl - tak se vymlouval na to, že se ho nikdo nezeptal. Nezlobte se na mě, tohle přece musí ministr, kterého se to týká, což je ministr, který se ani nevešel do této řady, kolik vás je jako ministrů, vždycky sedí o patro výš, tak to má hájit sám od sebe. On by vůbec námi neměl být vyzýván, to je ta podstata - a on to má hájit. Stejně tak jako i tenhle bod, protože ono to v zásadě pokračuje.

Byl tady s přestávkami a když tady byl... (Hlas z pléna.) ne, nebyl, tak jsem tady seděl, tak vím, jestli tady seděl nebo neseděl... tak se vymlouval na to, že se ho nikdo nezeptal. Nezlobte se na mě, tohle přece musí ministr, kterého se to týká, což je ministr, který se ani nevešel do této řady, kolik vás je jako ministrů, vždycky sedí o patro výš, tak to má hájit sám od sebe. On by vůbec námi neměl být vyzýván, to je ta podstata - a on to má hájit. Stejně tak jako i tenhle bod, protože ono to v zásadě jakoby pokračuje. Teprve v následujícím bodě nastupuje grandiózní role ministra práce a sociálních věcí. Já jsem rád, že aspoň odpovídá Marian Jurečka jako ministr, ale mně tady opravdu chybí ten pohled legislativy.

Vy jste tady přišli a já si pamatuji, když jste získávali důvěru - a já jsem se na to ptal, proč tato vláda má o tři ministry víc než ta předchozí a jeden z nich navíc je ministr pro legislativu. A vy jste řekli, že bude dohlížet na legislativu, že ty zákony jsou v pořádku. Já si to pamatuju jako dneska. Dokonce jsem právě zmiňoval, že pan ministr se ani nevejde do té řady.

Teď už je tady několikerý případ, kde to je na hraně, a pan ministr tady není. A když tady je, tak řekne, že se ho nikdo neptá. To prostě, to jako... (Hlas z pléna.) A spravedlnost? Ještě nám řekněte, koho se máme ptát. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. A další, kdo je přihlášen, je pan vicepremiér Jurečka.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí a ministr životního prostředí ČR Marian Jurečka: Omlouvám se, že jsem měl hlas vyšší, než je běžná úroveň, a tím pádem ohrozil v rámci BOZP tady váš pobyt v tomto sále. Beru si to k srdci, budu rád, když si to vezmou k srdci i ostatní kolegyně a kolegové,

Ale já se jenom vrátím k tomu, po čem tady bylo voláno - já bych to velmi rád řekl v řádné rozpravě mimo ty faktické, ale nějak se k tomu nemůžeme dostat - a to je to, že pokud zachováme stávající valorizační vzorec, v příštích deseti letech to bude mít nárok na státní rozpočet zhruba kolem 600 miliard korun. Mandatorních výdajů, které už budou jednou provždy - já jsem tady včera dával i srovnání toho, jak se to vyvíjí vůči průměrné mzdě, nebudu se tím opakovat, to tady zaznělo opravdu včetně dokladování fakt na grafech - a naše úprava znamená to, že zvýšíme důchody v průměru o těch 760 korun a státní rozpočet nebude těmi mandatorními výdaji zatížen v takové míře, a tím nám zůstane ve státním rozpočtu hypoteticky za těch zhruba deset let 316 miliard korun. To je ten faktický dopad, který - jak tady bylo včera opakovaně řečeno mnou a i ostatními kolegy, že to je to, co v širším slova smyslu lze považovat na charakter významné hospodářské škody právě v těch dopadech na státní rozpočet, v tom, že tyto finanční prostředky nemáme kryty na výběru pojistného, musíme vzít z jiné části rozpočtu. V této situaci je bereme z té části, kterou si musíme půjčit, a na to budou jednou muset také vydělat, splatit to ve své práci děti a vnoučata současných důchodců. To je ten princip, který jsme tady jasně popsali, a ten důvod, proč to děláme a proč je potřeba (Předsedající: Čas máme.) ten krok udělat do 22. března. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a poprosím pana poslance Radka Vondráčka.

Mezitím přečtu omluvy: paní předsedkyně Schillerová od 20.30 do 1 hodiny z pracovních důvodů. Máte slovo.

 

Poslanec Radek Vondráček: Mohu chápat určitou frustraci z toho, že se opakuje debata, která tu byla ve stejný čas, stejného obsahu včerejšího večera, nicméně uvědomte si, že si za to koalice může sama, protože svolala tuhle schůzi s jedním bodem programu, ještě tak trochu úkrokem stranou, podle jednacího řádu na podpisy, aby nebylo možné měnit program schůze. My bychom jinak třeba mohli zařadit body, které by byly více diskusní a které by se týkaly více těch důchodů, a my se k nim nemůžeme dostat, protože chcete projednat za každou cenu jenom tohle. A když navrhnete jeden tisk a řeší se stav legislativní nouze a pak se řeší zkrácené řízení, tak je přece jasné, že to je v podstatě stejné téma, u jednoho tisku to na sebe navazuje. Teď jsem se tedy dozvěděl, a je to ve stenozáznamu, že pan Jurečka řekl, že tedy škoda je 600 miliard v příštích deseti letech, a proto to teď řešíme ve stavu legislativní nouze, ano, během pár nocí, protože jinak přijdeme o 600 miliard.

Já nejsem odborník na penze, ale já tomu opravdu nedokážu uvěřit, protože přece tady několik večerů řešíme, že jsme připraveni jednat o změně valorizačního rámce, že jsme jako Poslanecká sněmovna a zákonodárci připraveni měnit zákony této země - a my, opozice, dokonce podáváme pomocnou ruku, protože ty důchody jsou problém, který nás dožene, a je to Sněmovna, která mění právní řád České republiky.

Celý problém je v tom, že vy to chcete dělat ve zkráceném řízení, chcete to udělat během pár dnů, a to je ten - jak to říct slušně, nenapadá mě momentálně... (Hlas mimo mikrofon.) ... jádro pudla, mi tady poradil pan... No, to je slabé, nezlobte se, to je slabé, jádro pudla je slabé, takže já potom se přihlásím s další faktickou poznámkou, protože k tomu, co jsem chtěl říct, jsem se v podstatě nedostal. Chceme vidět tu náhradu škody a chceme vědět, kde vznikla ta intenzita, že to je na úrovni válečného stavu nebo ohrožení státu. A to je to, co nám říká Ústavní soud, že to musí být (Předsedající: Čas máme.) této intenzity. Tak kde máme válečný stav? S důchodci máme válečný stav, nebo s kým? (Potlesk v sále.)

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Pan poslanec Haas a poté se připraví pan poslanec Babka.

 

Poslanec Karel Haas: Kolegové z hnutí ANO zažili v předchozích dvou volebních obdobích koaliční roli a předpokládám, že návrhy zákonů z jejich vlády nebyly pouze návrhy jednotlivců, ale byly to návrhy celé koalice. Tak bych chtěl poprosit, zdali byste mohli respektovat to, že na některé věci se vám snažíme odpovídat i my, obyčejní řadoví poslanci. Takže se pokusím odpovědět na předchozí dotazy kolegyně Peštové, prostřednictvím pana předsedajícího, i kolegy Radka Vondráčka, opět prostřednictvím pana předsedajícího.

Co je tou hrozící - a já podtrhnu - hrozící hospodářskou škodou, která může vzniknout státu? Strana 11 důvodové zprávy k zákonu. Zase - můžeme s tím souhlasit, můžeme s tím nesouhlasit, přesně vyčíslené cifry. Dopad v roce 2023 do bilance důchodového systému 34,4 miliardy, rok 2024 58,8 miliardy. Proč to tady zdůrazňuji? Můžeme s tím souhlasit, nesouhlasit, ale tyto číslovky jsou zcela nepochybně přezkoumatelné v rámci ústavního přezkumu, a buď se ukáže, že byly vymyšlené vládou, byly svévolné, nebo se v rámci toho přezkumu ukáže - a věřím, že by mně to právníci ze strany opozice potvrdili - že to, co je jednou z (nesrozumitelné) Ústavního soudu je to, že stanovení důvodů ze strany vlády pro žádost o stav legislativní nouze musí být právně přezkoumatelné. Takže to je odkaz na důvodovou zprávu a na přezkoumatelnost těch rozhodnutí.

A co se týká hrozící hospodářské újmy na straně státu a toho, že musí být brána nikoli v soukromoprávním pojetí, ale v širších politických souvislostech, odkazuji na bod 17 nálezu Ústavního soudu, plenárního nálezu 12/2010, a na bod 96 plenárního nálezu, který používáte také k argumentaci, 55/10. Děkuji mnohokrát.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Pan poslanec Ondřej Babka. Máte slovo.

 

Poslanec Ondřej Babka: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Mě zaujala faktická poznámka mého kolegy Patrika Nachera, protože mi připomněl to, na co tady vzpomínal, a to bylo, když vláda žádala o důvěru a přinesla sem své programové prohlášení. Já ho samozřejmě od té doby mám pořád v lavici, takže si v něm občas listuji, když se tady něco takového řeší. A v programovém prohlášení vlády já tedy očekávám, že pokud jste ho dneska přepracovali, takže nám brzy dáte nový výtisk, přijdete si tady znovu požádat Sněmovnu o důvěru své vládě, a že tedy v programovém prohlášení přepíšete i bod Legislativa, ve kterém se píše, že budete předkládat kvalitní legislativu tím, že zvýšíte kvalitu legislativy, každou novou regulaci důkladně zvážíte na základě analýzy očekávaných dopadů, že legislativní návrhy potřebné k plnění programového prohlášení budou předkládány standardní legislativní cestou a před jejich předložením se k nim vyjádří odborníci v rámci Legislativní rady vlády.

Takže já očekávám, že až budete tisknout nové programové prohlášení, že tu část Legislativa přepíšete, protože jinak bych očekával, že prostě tady v tomto bodě, v tomto případě ta legislativa bude natolik kvalitní, a i kdyby nebyla třeba tak kvalitní, že ji tady dokáže obhájit případně ministr pro legislativu. A já to říkám proto, že pan ministr tady vystoupil několikrát na faktických poznámkách a vyjadřoval se tady k liknavosti vlády, jestli ta vláda opravdu mohla jednat jinak, že hledal podobné judikáty, které by k tomu mohl připodobnit, ale nikdy tady nepadlo žádné jako jasné stanovisko o tom. (Předsedající: Čas, pardon.) Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Paní poslankyně Eva Fialová je další, která je přihlášena, poté pan poslanec Patrik Nacher a poté pan ministr Jurečka. Máte slovo.

 

Poslankyně Eva Fialová: Děkuji za slovo, já budu reagovat na pana ministra Jurečku, který je teď v debatě, nicméně asi to nepomůže, a na pana kolegu Haase.

My se tady dlouhodobě neposloucháme s tím, že nám jde o ten způsob, jakým se to projednává. Já teď zpochybním vaši hypotézu. Nám jde o těch 19 miliard, které jsou navíc v tomto rozpočtu teď v červenci. Nikdo tady nezpochybňuje, že jsme ochotní se bavit o valorizaci, kterou chceme projednávat v běžném režimu, a tím pádem, když teď vyplatíte v červenci, změníte k září, kde je další možnost změnit celý zákon, valorizaci, tak přece to nebude ve výhledu deseti let 600 miliard, tak se nebavíme o hospodářské ztrátě 600 miliard ve výhledu deseti let, když se změní v průběhu tohoto roku valorizace. Nám jde o to, že to berete důchodcům teď v červenci, kde na to vznikl legitimní nárok, a pojďme se bavit o těch dalších. Prostě ta hypotéza je tady špatná! Nebude to 600 miliard, když to změníte během roku! To je celou dobu, o čem se tady bavíme! (Potlesk poslanců ANO 2011.)

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Pan poslanec Nacher a poté pan ministr.

 

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji. Já to teď udělám rychle, protože za ty dvě minuty se nedá nic stihnout. Takže za prvé. Vy tady kroutíte legislativu jak paragraf, aspoň všichni víme, proč je tak zkroucený paragraf, a ministr pro legislativu tady soustavně není. Takže bych se chtěl zeptat, co na to říká ministr spravedlnosti, na to, co se tady odehrává, pokud mě ministr spravedlnosti poslouchá. Neposlouchá! Takže on pak tady někdo je, a stejně neposlouchá. Ale abych neztratil - mám půl minuty za sebou.

Konečně reakce na pana ministra Jurečku. Tak jsem rád, že jsme se posunuli, ale teď to vaše vysvětlení, já mu nerozumím. Vy jste říkal, že ta škoda kumulativně, že jak se ten mechanismus nezmění a bude to nastaveno výše nebo v té současné době, tak to kumulativně za deset let bude 600 miliard. Ale my zpochybňujeme právě tenhle úhel pohledu, protože my tady od začátku říkáme, že se nebráníme politické debatě, a říkám to tady asi počtvrté, která je legitimní, o změně valorizačního mechanismu. A když se teoreticky domluvíme a v září se změní valorizační mechanismus, úplně se změní, teď budu teoretizovat, tak ten váš scénář nenastane, to není pravda. Takže těch 58 miliard, o kterých mluvil Karel Haas, to nenastane. Nenastane, protože stejně tak, jako vy ho měníte teď dokonce retroaktivně, tak ho tady v tomhle případě, co navrhujeme my, můžete změnit do budoucna. Do budoucna! Takže my zpochybňujeme tu retroaktivitu a na to mi stále nikdo neodpověděl. Vy pořád říkáte, co tady bude kumulativně za deset let. To ale není pravda! (Reakce z pléna.)

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Ano, tak prosím, abyste si to vyříkali přes pultík, takže nyní pan vicepremiér Jurečka.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí a ministr životního prostředí ČR Marian Jurečka: Děkuji moc. Já poprosím velmi, prostřednictvím pana předsedajícího, ctěného kolegu Patrika Nachera i paní ctěnou kolegyni Fialovou a všechny další. Teď se pokusím vysvětlit, že to, co říkáte, že nenastane, opravdu nastane, protože v okamžiku, kdy to v červnu těm lidem přiznáme, stane se to už jednou provždy základem jejich důchodů. Budoucí valorizace, i když je ve shodě, pokud se na tom dohodneme, když ty budoucí valorizace upravíme, jejich parametry, tak jenom budou maximálně brzdit tempo té budoucí valorizace, ale už jednou provždy po tom červnu se to stane trvalým mandatorním výdajem každý měsíc. A kdybyste to chtěli snížit a říct, že tedy dokážeme z toho, co v tom červnu bude přiznáno, někde pro ten rozpočet ušetřit, pak bychom museli jít do toho způsobem, že ty důchody jednou vyměřené fakticky snížíme. Fakticky snížíme! A to už je úplně jiná debata. Vy tady mluvíte dneska o nějakém legitimním očekávání - tam už by to byla nabytá práva a do toho opravdu už vstoupit nelze. Prostě v červnu se to stane, ať už zvýšíme o náš návrh, nebo o ten současný, původně platný, je to jednou provždy pro všechny tyto důchodce do konce jejich života už trvalou výší jejich důchodů, kterou do budoucna ovlivníme jenom tím, jestli budeme valorizovat nějakým jiným vzorečkem do budoucna trvalým, ať už v řádných, nebo mimořádných valorizacích. To je to podstatné, co se snažím vysvětlit. Opravdu už to nejde ani o korunu vzít zpátky, pokud nechceme jít cestou Řecka, kdy v Řecku snížili vyměřené základy důchodů o polovinu. Není to možné!

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Pan poslanec Vondráček.

 

Poslanec Radek Vondráček: Děkuji. Zahříváme se, debata nám proudí. Já jsem chtěl reagovat na kolegu Haase, ale odběhnu tady k tomu, co poslouchám. Školu na to nemám, ale vy jako byste tady tvrdili, že tedy ty důchody jednou zmrznou a už se měnit nebudou, a to by bylo ideální. Ty důchody mají růst, protože rostou náklady a porostou. Valorizace je systém, který je právě proto, aby v absolutní částce nedocházelo ke snížení hodnoty důchodů. Ony vždycky porostou. Přece nemůžete říct, že 600 miliard je nějaká škoda! Prostě bude dráž, vždycky bude nějaká inflace, a ty důchody mají růst. Všichni jednou budeme staří a nemocní, to je jedna jistota, kterou máte. Budeme staří, budeme nemocní, možná budeme bezmocní. A pamatuje na to Listina základních a práv svobod a máme právo na nějaké základní zabezpečení. Jsou státy, které mají mnohem větší procentuální částku, co se týče výše důchodu oproti jejich předcházejícímu příjmu v životě. My máme nějak kolem 40 %, jestli se nepletu. Prostě z toho musí ten důchodce nějak vyžít, a jestliže bude i nadále růst inflace, tak musí růst i důchody. Ať se stanoví prostě vyšší základ a bude vyšší základ, ale také je všechno dražší, a pak se změní valorizační rámec. Já nejsem odborník, ale přece tohle je úplně logický selský rozum! To nemůžete označit za škodu a nemůžete to chtít řešit ve zkráceném řízení teď během pár dnů, ačkoliv přece to musíte vědět dlouho dopředu, i ta inflace se věděla dlouho dopředu. Je tady úplně porušován základní princip politické debaty ve Sněmovně a nějaká práva menšiny účastnit se na parlamentních procedurách. Bavíme se tu o zkráceném řízení, to je ta podstata. Že to tlačíte... Jediný důvod, proč to projednáváme, je, abyste to stihli, žádný jiný důvod neexistuje. Tenhle zákon patří do řádné debaty a do tří čtení. (Předsedající: Čas.) To je podstata mého příspěvku. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a Roman Kubíček, další z přihlášených. Pan poslanec Kubíček.

 

Poslanec Roman Kubíček: Děkuji za slovo. Pane předsedající, dámy a pánové, tak já jsem si tady našel ty body, kdy to můžeme udělat, a hledal jsem, jestli tady nebylo zemětřesení v uplynulých dnech - zatím nebylo. Nějaká povodeň zatím nebyla. Válku nemáme daleko, ale museli bychom se tedy označit do toho válečného stavu.

A teď k tomu mechanismu. Já jsem ekonom a neškolte mě v tom, jak to funguje. Takže pochopitelně na jedné straně máte má dáti - dal a na druhé straně máte nějaké příjmy. Valorizace, přestože ovlivňuje náklady a mandatorní náklady na důchody, na druhé straně způsobuje nepředvídatelné a nepredikovatelné příjmy státu, jejich nárůst. Takže to musíte vyrovnávat spolu a budeme se bavit, o kolik procent je to navýšení důchodů oproti tomu neočekávanému příjmu. A to už je někde jinde.

Takže to musíte vyrovnávat spolu a budeme se bavit, o kolik procent je to navýšení důchodů oproti tomu neočekávanému příjmu. A to už je někde jinde. Pak se bavíme o té cenové základně a ten bod 11 je špatně spočítaný, protože pokud dojde k úpravě valorizačního mechanismu, tak to není 600 miliard! Já neříkám, že to není nic, bude to třeba 300 miliard, ale 600 miliard to není, protože záleží na tom, na čem se dohodneme. Takže prosím, není to v bodě 11 vypočítané, je to jenom z této základny a počítáte pořád se stabilním růstem. Je to tak. Je to tak! A vůbec jste nezapočítali příjmy způsobené vysokou inflací.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Další přihlášenou je paní poslankyně Berenika Peštová, poté paní předsedkyně Schillerová.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já tedy budu reagovat na pana kolegu Haase, protože je jediný, který tak nějak reaguje. Pane kolego, vy jste řekl o těch přezkoumatelných dvou číslech, takže mám to chápat tak, že ode dneška nebudeme zpracovávat RIA a budeme spoléhat na Ústavní soud, který ve své podstatě bude přezkoumávat daná čísla, která si tam napíšeme, a já budu čekat, jestli daná čísla jsou, anebo nejsou relevantní? To přece nemůžete myslet vážně! Říkal jste, citoval jste tady dvě čísla. Jedno číslo bylo nějakých 34 miliard, druhé číslo bylo 58 miliard. To je ta vyčíslená škoda, kterou jste tady říkal. A já mám teď čekat na to, jestli Ústavní soud řekne, jestli tato čísla - měla by být přezkoumatelná, protože když jsou napsaná, tak by měla mít nějaký reálný základ - a já mám čekat na to, jestli jsou pravdivá, nebo nejsou pravdivá. To je přece nesmyslné! Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, já vám přeji pěknou půlnoc. Budeme pokračovat ve faktických poznámkách. Jako další vystoupí paní poslankyně Alena Schillerová, připraví se pan poslanec Radek Vondráček. Prosím.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já bych chtěla reagovat na pana poslance Haase, vaším prostřednictvím. Já nezpochybňuji ta čísla - 34,4, 58,6, jestli to říkám přesně. Dělal to aparát a já jsem nikdy čísla aparátu nezpochybňovala. Já zpochybňuji to, že prostě tyto výdaje jsou v rámci celkových výdajů 2 biliony 223 miliard jenom v roce 2023, v roce 2024 ještě vyšší. To je ten nepoměr. A já prostě chci říct, pan ministr Jurečka tady mluvil o tom, že si na to bude muset půjčit, ale vy jste schvalovali teď třeba - a já vůbec to nezpochybňuji, ani do toho nestřílím - navýšení výdajů na obranu, bavili jste se o dalších 40 miliardách. To se nepůjčuje? Takže tyto se půjčují a ty se nepůjčují atd.? Aha. Otázka je, jak se to proplácí a jaké jsou to zálohy. Čili to je demagogie a já ani nevěřím tady tomu výkladu, který tady je popsán, protože jestli skutečně to tak bylo, proč pan ministr s tím nepřišel nebo vláda už na podzim? Proč s tím nepřišel v řádném legislativním procesu? Tyto věci bychom tady diskutovali, modelovali. Ne, že tady na koleně teď tady něco počítáme! To znamená, věděli bychom přesně, jaké jsou ty vývojové řady. Takhle nevíme nic a je nám tady tvrzeno něco, o čem já mám velkou pochybnost. (Potlesk poslanců ANO 2011.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Další faktická poznámka - pan poslanec Radek Vondráček. Prosím.

 

Poslanec Radek Vondráček: Děkuji. Já jsem tady řekl větu: všichni budeme staří a nemocní. Ta valorizace má nějaký důvod. Já nebudu zpochybňovat tu výši, já vám přečtu něco jiného. V případě valorizace důchodů jde o naplnění ústavního práva na to, že občané mají právo na přiměřené hmotné zabezpečení ve stáří a při nezpůsobilosti k práci podle čl. 30 Listiny základních práv a svobod, jakož i při ztrátě živitele, které se u nás realizuje formou důchodů. Valorizace důchodů je pak projevem materiálního pojetí aplikace základních práv a svobod. Materiální pojetí zabraňuje tomu, aby se ze základních práv a svobod nestala jen prázdná skořápka, konkrétně aby při nezměněné absolutní částce důchodů nedošlo díky inflaci k jejich radikálnímu snížení, až vytunelování valorizace. Zajišťuje zachování základního práva na důchod ve stáří, invaliditě či při ztrátě živitele ve vztahu ke spotřebnímu koši tím, že se aktuální výše důchodu důchodců v peněžním vyjádření upraví s ohledem na reálný pokles hodnoty peněz způsobený inflací. Závěr tedy je, že existence dlouhodobě známého valorizačního mechanismu vázaného na inflaci je naplněním základního práva, nikoliv jeho ohrožením. Nelze tedy při vyhlášení stavu legislativní nouze použít důvod ohrožení základních práv a svobod a už vůbec ne zásadním způsobem. Naopak je otázkou, zda zákonná novela navržená k projednání ve stavu legislativní nouze upravující vazbu valorizace důchodů na růst inflace neohrožuje toto základní právo důchodců. Jisté je, že je snižuje. Prostě není škoda to, že budou mít důchodci zhruba reálný příjem pořád stejný v dalších 10 letech. To mi přece nemůžete tvrdit! Pak je škodou všechno, co utratíte ze státního rozpočtu. Pak je škodou, že se koupí dražší stíhačka než ta levná. Tak ten rozdíl mezi cenou gripenů a F-35 je tedy škodou? Děkuju. (Potlesk poslanců ANO 2011.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Jako další vystoupí pan poslanec Karel Haas s faktickou poznámkou. Prosím.

 

Poslanec Karel Haas: Děkuju moc rád za slovo. Vážený pane předsedající, určitě jsem nevolal, to se jenom ohradím, proti tomu, že bych volal po tom, aby se u zákonů, návrhů zákonů nezpracovávala RIA. Nic takového v mém projevu, v žádném z mých projevů nenajdete. Odpovídal jsem na dotaz, co vláda míní hrozbou závažné hospodářské škody, která je jednou z možných alternativních relevantních skutečností podle § 99 odst. 1 jednacího řádu pro žádost vlády o stav legislativní nouze. Toť první věc.

Druhá věc. Snažil jsem se vypíchnout dvě čísla, ale ona tam nejsou dvě jediná čísla, ze strany 11 důvodové zprávy a snažil jsem se odkazem na zhruba dvě třetiny té strany 11 důvodové zprávy ke sněmovnímu tisku číslo 392 poukázat na to, že vláda se snaží naplnit pravidlo vyplývající z judikatury Ústavního soudu, konkrétně z judikátu 5510, z toho plenárního, který i opozice správně argumentačně využívá k tomu, že vláda nestanovila ve své žádosti o stav legislativní nouze tu žádost ryze svévolně, opřela ji o konkrétní fakta, která, protože vnímám vaše přesvědčení podat případně ústavní stížnost, budou normálně přezkoumatelná Ústavním soudem. Toť vše.

Zmíním ještě a upřesním v té chvilce, co mně zbývá, ty dva body, na které jsem odkazoval, a teď budu konkrétně citovat to, že hrozba dopadu do veřejných rozpočtů je podle judikatury Ústavního soudu onou relevantní skutečností. Tento případ se však významným způsobem odlišoval od nyní projednávané věci. Zákon 418/2009 Sb. byl společně se zákonem č. 362/2009 Sb. přijat za mimořádných politických okolností a pod vlivem hrozby zásadního a neplánovaného zvýšení deficitu veřejných financí (Předsedající: Čas!) v důsledku hospodářské krize. Bod 96, judikát 5510.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní vystoupí s faktickou poznámkou pan poslanec Radek Vondráček. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Radek Vondráček: Já se také nechci pohybovat neustále v kruhu, protože my spolu prostě nesouhlasíme, máme na to jiný názor a asi už se nepřesvědčíme.

A já znovu říkám, že je nesmyslné označovat výdaje státního rozpočtu za škodu. Je nesmyslné označovat to, že dorovnáte důchodcům jejich absolutní výšku toho příjmu, aby si za to koupili stejné věci, aby si pořád koupili lečo za stejnou část svého důchodu pro ty, kteří to možná takhle pochopí lépe. Prostě státní rozpočet jsou příjmy a státní rozpočet jsou výdaje. A za nezákonný výdaj lze označit třeba podvod vůči státu, ale ne výdaj nejen zákonný, ale ústavní! Já jsem vám tady - myslím si, že ústavní. Prostě ti důchodci na to mají nárok i podle Základní listiny práv a svobod, a jestli tedy stát chce šetřit a zlepšovat si bilanci, tak má napřed škrtat někde jinde.

Já vám říkám, že naprostou prioritou hnutí ANO je péče o zdraví a péče o seniory. My to máme dlouhodobě v našem programu, protože - a já jsem na to teď nedávno narazil - opravdu každý může být nemocný, každý se může zranit. Máme skvělé zdravotnictví, a to jsou výdaje, které si musíme držet, a každý má právo na nějaké hmotné zabezpečení ve stáří. Vy peníze pro důchodce prostě nemůžete označit za škodu. Vy se násilně snažíte napasovat stav legislativní nouze na to, abyste to projednali během pár dnů, abyste to měli ve Sbírce zákonů do 21. 3. To je jediný důvod, proč tu jsme celé noci, a já už jenom říkám: tak doufám, že vám ty prezidentské volby opravdu stály za to, protože jiný důvod to nemá! (Potlesk poslanců hnutí ANO 2011.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Vzhledem k tomu, že není... je faktická poznámka. Prosím, paní předsedkyně, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji. Už velmi stručně, pane místopředsedo. Můj kolega ctěný Radek Vondráček to řekl přesně. Je to prostě politický spor. Pro nás priorita jsou důchodci, kteří celý život přispívali do systému, kteří vychovali tuto novou generaci, naši rodiče, naši prarodiče. Pro nás prioritou je veřejné zdraví, péče o ně, o zdravotnictví, tato oblast. Mohla bych jmenovat samozřejmě další, ale toto byly naše priority, a vaše priority to nejsou. To je celé! (Potlesk poslanců hnutí ANO 2011.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní s přednostním právem pan ministr Marian Jurečka - ruší přednostní právo, dobře. S faktickou poznámkou pan poslanec Ondřej Babka. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Ondřej Babka: Děkuji za slovo. Já se omlouvám, pane ministře, ale neříkal jste, že když to neodůvodňuje pan ministr pro legislativu, že to odůvodníte vy, jaké jsou podmínky pro projednání ve zkráceném jednání? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní tedy bude postupovat podle řádně přihlášených. Jako první vystoupí... Já se omlouvám, paní poslankyně, ale ještě naskočila jedna faktická poznámka, omlouvám se. Nyní tedy paní poslankyně Berenika Peštová s faktickou poznámkou. Prosím.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo. Pane ministře Jurečko, já jsem se odhlásila z té faktické, protože jste tady slíbil, že když tam nebude žádná faktická poznámka, že vystoupíte a všechno odůvodníte. Proto jsem se odhlásila a chtěla jsem si vás poslechnout. Vždyť jste to teď stáhl!

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Poprosím, nepokřikujte po sobě a mluvte pouze na mikrofon. Páni poslanci, poprosím, nepokřikujte po sobě a mluvte na mikrofon.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Pane poslanče Výborný, prostřednictvím pana předsedajícího, pan ministr Jurečka řekl, že až tam skončí faktické poznámky, že vystoupí a řekne to odůvodnění. Proto jsem tam byla ta poslední jedna a stáhla jsem ji, potom se tam objevila naše předsedkyně paní Schillerová a já jsem chtěla slyšet to odůvodnění. Já nechci čekat. Vy jste to slíbil! (Reakce ministra mimo mikrofon. Pobavení v sále.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Pane ministře, já vás poprosím...

 

Poslankyně Berenika Peštová: Takže takhle to přesně chodí! Vy něco slíbíte a pak to nesplníte!

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: ... pouze na mikrofon!

Vzhledem k tomu, že není žádná další faktická poznámka a nikdo další se nehlásí s faktickou poznámkou, nyní tedy paní poslankyně Lucie Šafránková, řádně přihlášená. Děkuji vám. Připraví se... (Komentáře z pléna.) Pane poslanče, já řídím Poslaneckou sněmovnu, nevidím přihlášku s přednostním právem, uděluji slovo paní poslankyně Lucii Šafránkové. Prosím.

 

Poslankyně Lucie Šafránková: Moc vám děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, stav legislativní nouze představuje mechanismus, v němž se příslušný vládní návrh zákona může projednat v takzvaném zkráceném jednání. V SPD jak režim legislativní nouze, tak i zneužití zkráceného jednání v případě novely zákona o důchodovém pojištění zásadně odmítáme. Jde o spojité nádoby, jejichž společným jmenovatelem je významné oslabení demokratické parlamentní procedury a rozpravy. V tomto případě, tedy v případě takzvaného zkráceného jednání, odpadá velmi důležité první čtení návrhu zákona, ve kterém je za standardních okolností možné mimo jiné vrátit návrh zákona jeho předkladateli k dopracování, anebo jej rovnou v této fázi legislativního procesu zamítnout, což by zároveň bylo to nejlepší, co bychom v této chvíli mohli s asociálním vládním návrhem na změnu zákona o důchodovém pojištění formou drastického snížení valorizace důchodů udělat. Zbývají tak pouze dvě čtení na projednávání zákona, včetně načtení a zdůvodnění pozměňovacích návrhů, přičemž následují...

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Omlouvám se, paní poslankyně, ale požádám v pravé části sálu o ztišení. Děkuji vám. Prosím, pokračujte.

 

Poslankyně Lucie Šafránková: Já vám také děkuji. To je též brutální omezení legislativního procesu a možnosti s návrhem skutečně zodpovědně pracovat. Totéž platí pro další specifikum tohoto zkráceného legislativního jednání, tentokrát ke sněmovním výborům, které se příslušným návrhem zákona zabývají. Na rozdíl od standardní procedury tentokrát předseda Sněmovny sám přikáže návrh zákona pouze jednomu výboru a stanoví mu nepřekročitelnou lhůtu na projednání, což je další velmi neblahé opatření ve vztahu k návrhu zákona a možnosti jej posoudit opravdu kvalifikovaně a ze všech úhlů pohledu společně s přizvanými odborníky. Ve standardní legislativní proceduře totiž Sněmovna po prvním čtení určí hlavní garanční výbor a dále pak může hlasovat návrhy z pléna o přikázání materiálu dalším sněmovním výborům dle toho, zda k němu mají určitý odborný či věcný vztah. V případě tohoto vládního návrhu na změnu zákona o důchodovém pojištění by šlo zejména o tyto výbory Poslanecké sněmovny: ústavně-právní výbor, který by primárně zkoumal možná rizika protiústavnosti vládního návrhu, a to obsahová i procesní; rozpočtový výbor, který by zevrubně rozebral skutečné dopady návrhu na státní rozpočet, a to nejen na jeho výdajovou stranu, ale i na stranu příjmů, na kterou bude mít v dalším časovém horizontu rovněž nepochybně svůj vliv; hospodářský výbor, jelikož seškrtání zákonné valorizace důchodů o 19 miliard korun za letošní rok nemůže nemít nemalý dopad na náš živnostenský a podnikatelský sektor, na obchod, služby, na náš průmysl; výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj, protože brutální seškrtání valorizací důchodů bude mít své dopady i na obce a města, které budou muset jednak řešit nové sociální problémy svých důchodců, ale sekundárně oslabí i příjmy obcí a měst; výbor pro zdravotnictví, protože se dá očekávat propad desítek tisíc důchodců do příjmové chudoby, to, že budou muset šetřit na jídle a kvalitních potravinách, prohlubující se stres důchodců a jejich obavy z toho, zda vůbec zvládnou zaplatit všechny své povinné výdaje, jejich strach z dluhů a exekucí, a to všechno bude mít dopady na zdravotní stav důchodců a následně i na náš systém zdravotní péče.

Pro návrh zákona, který má být projednán ve zkráceném jednání, platí i další výjimky, například tyto: návrh takového zákona se vypracovává bez předchozího věcného záměru, návrh zákona vypracovává vládou určené ministerstvo. Návrh se zašle k připomínkám, lhůtu pro sdělení připomínek stanoví člen vlády, který návrh k připomínkám zašle. K návrhu zákona předloženému vládě zaujímá stanovisko předseda Legislativní rady vlády. Nejde tedy o standardní legislativní a připomínkový proces ani na exekutivní úrovni, protože zde chybí klasické mezirezortní připomínkové řízení, které může odhalit mnoho vad zákona. Ve vztahu k tak zásadnímu návrhu, jakým je vládní snaha o rapidní snížení valorizace důchodů, k návrhu, jehož dopady budou dalekosáhlé a veskrze negativní, je použití zkráceného legislativního jednání ze strany vlády nezodpovědným hazardem, a proto ho odmítáme. Zkrácené legislativní jednání nelze oddělit od stavu legislativní nouze, který mu předchází.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, zneužití stavu legislativní nouze, se kterým si dnes vládní koalice zahrává, je nejen suspendací a degradací dolní parlamentní komory, naší Poslanecké sněmovny a všech jejích poslanců, nejen těch opozičních, ale hlavně všech občanů České republiky. Dobře si to uvědomme a svým hlasováním v této věci zabraňme nezměrným škodám, které mohou nastat. Nejen sociálním a ekonomickým škodám, které chcete způsobit našim důchodcům, ale nenapravitelným škodám na podstatě našeho parlamentarismu a demokratického režimu.

Jak říká zákon, stav legislativní nouze je možno vyhlásit pouze za mimořádných okolností, kdy jsou zásadním způsobem ohrožena základní práva a svobody občanů nebo bezpečnost státu nebo kdy státu hrozí značné hospodářské škody. Zákonné zvýšení důchodů kvůli vysoké a vládou nezvládnuté inflaci opravdu není hospodářskou škodou, už jen proto, že nikomu žádná škoda nevznikne a už vůbec ne státu. Za prvé, důchodci peníze pocházející z valorizace penzí téměř beze zbytku utratí, protože nejde o žádné horentní sumy, které by si uložili na své neexistující účty ve švýcarských bankách. Tím jejich valnou část do rozpočtu vrátí ve formě DPH nebo spotřební daně a také pomohou mnoha živnostníkům a firmám zachovat činnost. Zákonné valorizace rovněž ušetří státu miliardy korun... (Velký hluk v sále.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Omlouvám se, paní poslankyně. Pane ministře Blažku, prosím o ztišení. Pokračujte.

 

Poslankyně Lucie Šafránková: Děkuji. ... které jinak budou muset vyplatit na sociálních dávkách, protože statisíce důchodců (Reakce pana ministra.) - ano, omluva se přijímá, pane ministře (Smích v sále.) - protože statisíce důchodců se v případě růstu penzí pod zákonnou normou buď propadne sociální sítí dodávkového systému, anebo se jim z něj nepodaří dostat. Co vláda na jedné straně prvoplánově ušetří, bude muset obratem vyplatit z druhé kapsy. A vůbec, dát peníze dle zákona důchodcům považuje vláda za nějakou škodu? Zvýšit jim penze o 11,5 %, když meziroční inflace je 17,5 % a meziroční zvýšení cen bydlení, energií a potravin se pohybuje nad 50 %? Pokud ano, je to, byť možná nezamýšlené, přiznání vlády, které v překladu zní: Jsme asociální, životní osudy a těžkosti důchodců nás nezajímají.

Vláda zdůvodňuje použití stavu legislativní nouze pro zrychlené snížení valorizace důchodů tím, že kdyby se důchody zvedly dle platného zákona, vznikly by hospodářské škody velkého rozsahu. Kromě toho, že toto tvrzení je vůči důchodcům vrcholně urážlivé, je také nepravdivé, respektive pravdivý je jeho opak. Konkrétně pak to, že velké hospodářské a sociální škody vzniknou, když bude vládní novela na snížení valorizace důchodů schválena. Jednak tím, že silně poklesne koupěschopná poptávka seniorů, a tím i výběr nepřímých daní se všemi důsledky, a samozřejmě poklesne i hrubý domácí produkt, tržby domácích živnostníků a podobně, ale hlavně nevratné škody tento postup způsobí samotným seniorům. Dojde k významnému reálnému poklesu všech důchodů, což je v době astronomické inflace zničující. Desítky tisíc dalších důchodů (důchodců?) propadnou pod hranici chudoby do dluhů a exekucí anebo je nažene do nedůstojných front na přetížené úřady práce se složitými žádostmi o sociální dávky.

Na přelomu loňského a předloňského roku žilo v chudobě 890 000 seniorů. S prudce rostoucí inflací se ovšem počet starobních důchodců, kteří každý měsíc nevystačí s penězi, stále zvyšuje. Za velmi důležité považuji oficiální údaj z loňského roku, který říká, že 86 % českých seniorů je plně odkázáno pouze na důchodový systém, nemají žádné jiné příjmy. Centrum ekonomických a tržních analýz v tomto svém materiálu z loňského roku uvádí modelový příklad chudobou ohroženého osamělého seniora, kterému se po valorizaci zvýšil důchod o 800 korun měsíčně. Zdálo by se, že takové navýšení znamená docela slušný meziroční nárůst penze. Ale podrobný rozbor příjmů a výdajů tohoto seniora ukázal, že zatímco s nižším důchodem v předchozím roce na konci měsíce ušetřil 500 korun, kvůli meziročnímu zdražení všech základních životních nákladů a potřeb mu další rok ani valorizovaný důchod nestačil na uhrazení všech jeho měsíčních povinných výdajů a dostával se pravidelně do minusu. A to si uvědomme, že vloni byla míra zdražování pořád ještě nižší než dnes a že důchody se dle zákona valorizovaly v plné výši, respektive kdy valorizace kryla průměrný růst cen spotřebního koše důchodců.

Pokud by vláda protlačila razantní osekání zákonné valorizace, dostanou se do situace, kdy jsou na konci měsíce trvale v minusu a v permanentních dluzích další desítky tisíc důchodců, protože meziroční růst cen klíčového zboží a služeb, jako je vodné, teplo, nájemné, energie, potraviny a léky, se pohybuje nad 50 %, a vláda chce milostivě důchody zvýšit o 2,3 % plus čtyři stovky. K tomu, abychom si dovedli představit dopady tohoto kroku, nemusíme být držiteli Nobelovy ceny za matematiku. Podle ekonoma a ředitele Centra ekonomických a tržních analýz Aleše Roda je propad seniorů do chudoby spojen se silným stresem a depresemi, které mohou časem narůstat ruku v ruce s neustálým zdražováním. Už teď tito senioři přemýšlejí, jak vyjít s důchodem, jestli budou raději méně jíst, nebo méně topit. A opakuji, to je analýza z loňského roku, letos už je situace mnohem horší. A vláda se ji rozhodla změnit na doslova tragickou - ne pro sebe, ale pro statisíce seniorů a invalidů.

Dlouhodobě přehlíženým tématem a fenoménem je rovněž psychické zdraví seniorů. Až 75 % seniorů podle dat Českého statistického úřadu pociťuje dlouhodobou nemoc nebo zdravotní problémy, velmi často psychického rázu, eskaluje je ztráta vnitřní jistoty, pocit odloučení, depresivní myšlenky nebo strach. To vláda svým asociálním krokem opět výrazně zhorší, a tady už končí veškerá legrace. Zcela zásadní je i skutečnost, že dvě třetiny seniorů si o sociální dávky neumí, nebo mnohdy i z nejrůznějších důvodů dokonce nechce požádat. Důležitým důvodem je hlavně to, že pro člověka v seniorním věku jsou formuláře žádostí o dávky velice složité. Obávají se už jen té představy, že půjdou někam na úřad. Jednání je pro ně příliš složité. Mají strach, že je úřednice za přepážkou nepochopí. Kolikrát stačí, aby úřednice nebyla dostatečně trpělivá a empatická, a už se senior vystraší a podruhé se neodváží na Úřad práce vůbec přijít. Dalším důvodem je hrdost a stud. Starší lidé mají pocit, že celý život nějak zvládli, tak přece nemají zapotřebí, aby nakonec žádali o pomoc stát. Považují to za osobní selhání. A opět vláda do této osobně trýznivé situace chce teď poslat další zástupy seniorů. Je to neuvěřitelný cynismus a jakákoliv absence empatie k člověku a lidskému osudu. (Hluk v sále.)

Vláda klidně riskuje blamáž u Ústavního soudu a zpětné doplácení důchodů na několik týdnů zastaví další legislativní procesy a práce na důležitých zákonech, jenom aby nemusela dát důchodcům o pár stovek měsíčně více, které jim ze zákona patří. Ústavní soud říká, že "samotnou důvodnost vyhlášení stavu legislativní nouze je nezbytné posuzovat s ohledem na dobu rozhodování a rozsah informací, jež byly v této době k dispozici. Dále je nezbytné poměřovat též intenzitu důvodů stavu legislativní nouze ve vztahu k omezení dotčených ústavních principů, neboť zájem na zabránění nebo odstranění jejich důsledků by měl s ohledem na chráněné hodnoty v konkrétním případě převážit nad zájmem na řádném průběhu legislativní procedury. Musí být ale zřejmé, jaké konkrétní důsledky hrozí podle vlády pro hodnoty vymezené v tomto ustanovení, tedy co odůvodňuje závěr o hrozbě značných hospodářských škod nebo ohrožení základních lidských práv a svobod nebo bezpečnosti státu. Tyto důvody přitom nesmí být svévolné a konkrétní návrh zákona, jehož projednání ve zkráceném jednání vláda navrhuje, musí představovat vhodný prostředek k zamezení vzniku či trvání předmětného ohrožení veřejného zájmu." To v případě vládní novely zákona o důchodovém pojištění nepochybně naplněno není.

Co je také v souvislosti se stavem legislativní nouze velmi podstatné, je ta zkušenost, že na rozdíl od podobných institutů, které také zkracují legislativní procedury, například procedura schválení návrhu zákona v prvém čtení dle § 90 jednacího řádu Poslanecké sněmovny nebo zkrácené jednání podle ústavního zákona o bezpečnosti České republiky, nemají v případě použití institutu stavu legislativní nouze parlamentní menšiny prakticky žádnou možnost zabránit využití této procedury. Je totiž vyhlašována na žádost vlády, která tak jedná s vědomím podpory ze strany své parlamentní většiny. Je adresována předsedovi Poslanecké sněmovny volenému Poslaneckou sněmovnou, ovládanou stejnou parlamentní většinou, který svým rozhodnutím takové žádosti vyhoví a případně přímo určí garanční výbor s nepřekročitelnou lhůtou k vydání usnesení. Existenci podmínek pro vyhlášení stavu legislativní nouze pak obecně, a následně i podmínek pro projednání daného návrhu zákona ve zkráceném jednání v době před projednáváním jednotlivých bodů pořadu schůze, posuzuje Poslanecká sněmovna, opět ovládaná touž parlamentní většinou.

Ústavní soud ve svém nálezu z roku 2011 uvádí, že odůvodňuje-li vláda potřebu přijetí návrhu napadeného zákona ve zkráceném jednání a ve stavu legislativní nouze negativními důsledky vyplývajícími ze skutečnosti, že její návrh zákona o státním rozpočtu s těmito změnami nepočítá, nelze takovou argumentaci z hlediska zákonem vymezených důvodů pro vyhlášení stavu legislativní nouze považovat za přijatelnou. To považuji také za velmi podstatné. Je zodpovědností každé vlády, aby při sestavování návrhu zákona o státním rozpočtu vycházela z platných právních předpisů a v případě, že považuje za účelné dosáhnout jejich změny, aby včas realizovala své oprávnění podat odpovídající návrh zákona, jehož prostřednictvím by dosáhla požadovaných změn. To říká Ústavní soud a to říkáme i my.

V souvislosti s mnou citovaným a komentovaným nálezem Ústavního soudu považuji za důležité zmínit i to, že soud tehdy vyjádřil vážné pochybnosti o samotné ústavnosti aktuální úpravy institutu stavu legislativní nouze, která od té doby nebyla změněna, a že aprobovat dosavadní zákonnou úpravu stavu legislativní nouze lze jen za předpokladu, že bude vykládána maximálně restriktivně, ústavně, vstřícně a odpovědně. Ústavní soud explicitně uvedl, že má za to, že by Poslanecká sněmovna měla zvážit novelizaci svého jednacího řádu v ustanovení, týkajících se právě úpravy stavu legislativní nouze, aby byla ústavně konformní.

Dámy a pánové, při hodnocení oprávněnosti aplikace stavu legislativní nouze na danou konkrétní situaci, na projednání konkrétního návrhu zákona, v tomto případě jde o vládní novelu zákona o důchodovém pojištění, je dobré a důležité pohlížet i z celkového pohledu základních principů parlamentarismu. Parlamentarismus lze chápat jako soubor hodnot, institucí a procedur. Jeho existence je založena především na určitých pravidlech hry, která budou respektována, ať již ve volbách zvítězí kterákoliv z politických stran či koalic. Zároveň platí, že čím je větší aktuální parlamentní převaha vládní většiny, tím méně se projevují typické nástroje parlamentarismu. Souvisí to i s úrovní politické kultury konkrétní země, která je zase výsledkem dlouhodobých tradic, ne pouze produktem jednoho aktuálního volebního období.

Hodnoty a principy, jako jsou konsenzus, pluralita, princip vlády většiny, ochrany menšiny, vláda na čas, reprezentativní mandát a tak dále, se promítají i do institut... pardon, institucionální roviny existence parlamentarismu, a hlavně v duchu principu předvídatelnosti a legitimního očekávání se dodržování těchto principů promítá do ochoty občanů dodržovat právní řád a do jejich loajality ke státu a k jeho politickému režimu. Mějme toto na paměti právě dnes, kdy chce vládní většina bezprecedentním způsobem porušit ústavní pravidla legislativního procesu.

Důležitým pojmem a principem je v této souvislosti i tak zvaná autonomie Parlamentu. Ta je zachována pouze tehdy, pokud používané zvláštní legislativní procedury nenarušují demokratická pravidla, pouze tehdy, urychluje-li je legislativní proces za situace, kdy opoziční poslanci mají možnost se k věci vyjádřit, a to v hlasováních, v rozpravách nebo formou pozměňovacích návrhů. Ústavní soud svými rozhodnutími a nálezy stanovil závazné mantinely pro následné politické a parlamentní postupy a pro politická rozhodnutí, a to i pro futuro, když restriktivně vymezil situace, za kterých by měl být institut stavu legislativní nouze používán. Tato restriktivní rozhodnutí jsou hranice, kterými Ústavní soud vyjádřil nadřazenost ústavy nad všemi ostatními okolnostmi ovlivňující politické rozhodování o použití stavu legislativní nouze.

Ústavní soud jasně řekl, že projednávání návrhu zákona v režimu legislativní nouze s omezením parlamentní diskuse je vyhrazeno pouze pro mimořádné okolnosti. Ty nyní nenastaly a v souvislosti s dnes projednávanou novelou vůbec neexistují. Doplňuji a upozorňuji, že tato okolnost, tedy neústavní zneužití stavu legislativní nouze a zkrácení podmínek k projednávání může znamenat a v minulosti už také znamenala jasný důvod pro následné zrušení celého takto procesně projednávaného zákona Ústavním soudem.

Všechny skutečnosti, o kterých jsem hovořila, pokládám za mimořádně podstatné a důležité. Považuji postup vlády Petra Fialy ve věci návrhu na projednávání změny zákona o důchodovém pojištění, které má snížit valorizaci důchodů, za jednoznačně protiústavní, a to jak z hlediska procedury, o čemž jsem teď hovořila, tak i z hlediska obsahu. Děkuji za pozornost. (Velký potlesk z řad poslanců SPD a ANO.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, paní poslankyně.

Přečtu omluvu: ze zdravotních důvodů se od 7 do 9 hodin ráno omlouvá pan poslanec Igor Hendrych.

A s přednostním právem - já se o omlouvám, pane poslanče, ale s přednostním právem se přihlásil Patrik Nacher. Máte slovo, prosím.

 

Poslanec Patrik Nacher: No, já bych - já jsem se schválně nepřihlásil na faktickou, protože bych chtěl poprosit, jak jsme se dohodli, že by se s přednostním právem přihlásil pan ministr, protože tam nejsou žádné faktické, které by to odsouvaly, a řekl by nám do detailu to, co jsme si tady tak trochu špitali ohledně té valorizace, abychom na to mohli nějakým způsobem reagovat. Stejně tak jako nebylo odpovězeno od pana ministra spravedlnosti, kde my jsme se ho opakovaně ptali na to, když tady nebyl ministr pro legislativu, jakým způsobem on se dívá na ten stav legislativní nouze i na ten celý proces. On tady seděl, pan ministr spravedlnosti, teď zmizel. Takže mě zajímá, jestli tedy pan ministr využije svého přednostního práva, protože teď tam žádné faktické nejsou.

A my jsme se s kolegy domluvili, teď není na co reagovat, tak jestli by bylo dobré, abyste se přihlásili, protože pak v tom případě opravdu my už tedy nevíme, jakým způsobem to dělat, protože když jsou faktické, vy se nedostanete na řadu, když faktické nejsou, tak se čeká asi do jedné hodiny, kdy bude pauza. Tak pojďme tomu dát nějaký řád.

Já bych takhle využil přednostního práva, vyzval bych pana ministra, aby se přihlásil s přednostním právem. Má na to 23 minut. Stejně se tam nedá nic moc odborně, detailně to vysvětlit, ale zaplaťpánbůh za to. Tak jestli můžu poprosit pana ministra. A kde je pan druhý ministr, to nevím. Já ho pokusím se najít někde na chodbě, a třeba ho sem přivedu zpátky. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní tedy řádně přihlášený pan poslanec Karel Sládeček a po něm pan poslanec Jaroslav Foldyna. Prosím.

 

Poslanec Karel Sládeček: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dne 20. 2. 2023 předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová vydala rozhodnutí, že od 20. února...

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vás požádám, abyste nehlučeli, a budete lépe rozumět. Prosím, pokračujte.

 

Poslanec Karel Sládeček: Děkuji. ... do 22. března tohoto roku bude vyhlášený stav legislativní nouze. Tohoto výjimečného zákonodárného procesu má být využito jen při mimořádných okolnostech, což projednávání snížení valorizace důchodu v žádném případě není. To, že vláda neumí hospodařit a neumí zkrotit inflaci, není důvodem ke snížení valorizace důchodů.

Dovolte mi citovat bývalého předsedu vládní strany TOP 09 pana Miroslava Kalouska, který na Facebooku situaci komentoval následovně, cituji: "Milí přátelé z ODS, já vaší, v uvozovkách naší vládě pořád fandím, ale nesmíte nám to neúměrně ztěžovat, zejména tím, že budete dělat z lidí blbce. Vláda důchody nezvyšovala, vláda jen naplnila svoji ústavní povinnost a provedla platný zákon, což mimochodem já pokládám za fatální chybu, protože si myslím, že vláda měla ten zákon změnit. Ale ať tak, či onak, vydávat vlastní impotenci a nečinnost za zásluhu, to už je babišovský styl, který nutně urazí inteligenci každého vašeho voliče." Konec citace.

Poprvé v životě musím souhlasit s panem Kalouskem. Také doufám, že si voliči pětikoalice již všimli, že vláda pana premiéra Fialy je kompetentní a nečinná, a většinou se rozhýbe k nějaké činnosti až deset minut po dvanácté. Případné snížení valorizace důchodů by mělo projít standardním zákonodárným procesem. Návrh zákona se měl projednat s odbornou veřejností, projednat ve výborech a projít třemi čteními ve Sněmovně, takový postup by byl legitimní. Ale vláda nechtěla přijít o voliče před prezidentskými volbami. Tehdy nechtěli zveřejnit svůj plán okrást každého důchodce v průměru o 1 000 korun, což je vlastně podvod na voličích. Pokusím se shrnout, kdy vlády České republiky využily zákonodárného postupu legislativní nouze.

Stav legislativní nouze byl naposledy v České republice vyhlášen v souvislosti s epidemií nemoci covid-19. Významné bylo vyhlášení legislativní nouze v listopadu 2010, tehdejší vláda premiéra Nečase ji využila k rychlému projednání návrhů, které měly zajistit úspory státního rozpočtu. Z důvodu určitých obstrukcí opozici totiž hrozilo, že se tyto návrhy nestihnout projednat do konce kalendářního roku. Kvůli tomuto zneužití legislativní nouze se pak opozice obrátila na Ústavní soud, který se jí zastal a napadené zákony zrušil. Pouhá hrozba ekonomické škody v důsledku nepřijetí úsporných opatření totiž dle Ústavního soudu není důvodem pro vyhlášení stavu legislativní nouze, nutností je existence mimořádné okolnosti s potenciálem ohrozit lidská práva či způsobit značné hospodářské škody.

Legislativní nouze byla dále několikrát vyhlášena například v letech 2009 i 2010 na popud vlády Jana Fischera v důsledku hospodářské krize či v roce 2002 z důvodu konání summitu NATO. V roce 1997 nejprve v červnu Sněmovna ve stavu legislativní nouze projednala novelu rozpočtových pravidel a umožnila tak zvýšení limitu na zadlužení státu u České národní banky, který stát v té době již vyčerpal, a státní zaměstnanci marně čekali na své výplaty. Dále začátkem července roku 1997 oprávněně poslanci využili stavu legislativní nouze, aby bleskově reagovali na období zničujících záplav. Dále v srpnu 2002 po nejničivějších povodních v novodobé historii České republiky Sněmovna odsouhlasila v legislativní nouzi několik zákonů umožňujících poskytnout finanční pomoc postiženým oblastem. Podobně tomu bylo v roce 2010.

Jednací řád Senátu na rozdíl od Poslanecké sněmovny stav legislativní nouze nezná. Obsahuje pouze institut zkráceného jednání, které se ale může v horní komoře použít pouze v případě vyhlášení válečného stavu či stavu ohrožení státu, dále pro vyslání české armády do ciziny nebo pobytu spojeneckých vojáků v České republice.

Premiér Fiala ještě v listopadu 2022 prohlašoval, že se nebudou zvyšovat daně a že se nebude sahat na důchody. V té době už ale věděl, že inflace v roce 2023 bude minimálně 15 %, a zřejmě kvůli prezidentským volbám lhal všem občanům, aby neodradil voliče vládních kandidátů. Kdyby vláda raději bojovala s inflací a zkrotila inflaci pod 5 %, k mimořádné valorizaci penzí by nedocházelo a vy byste zbytečně nezneužívali institut legislativní nouze. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane poslanče. Eviduji dvě faktické poznámky, nejprve pan poslanec Ondřej Babka a po něm pan poslanec Martin Major. Pan poslanec se chystá vystoupit. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Ondřej Babka: Vážený pane místopředsedo, děkuji vám za slovo. Já už opravdu dnes naposled. Já se omlouvám, to není věc, která je nějakým způsobem vhodná potlesku, a už vůbec ne k posměchu, protože my se tady celou dobu snažíme, stejně tak jako jsme se snažili včera v noci při posuzování stavu legislativní nouze, domoci toho, aby nám zde bylo dáno jasné stanovisko, proč jsou podmínky pro projednání ve zkráceném jednání.

Pan ministr Jurečka zde řekl, že není potřeba přítomnost ministra Šalomouna, a řekl tady ve 23.20 hodin, že je připraven v řádném přihlášeném přednostním právu, kdy skončí faktické poznámky, že je připraven tady vysvětlit, aby to tu jasně zaznělo, jaké jsou podmínky pro projednání sněmovního tisku 392 ve zkráceném jednání. A my tady čekáme už hodinu a dvacet pět minut na to, jestli tady to stanovisko zazní.

Dovolím si predikovat, co se stane. My tady v jednu hodinu - za patnáct minut - skončíme, zítra ráno přijde předseda klubu KDU-ČSL Marek Výborný, navrhne zde ukončit tuto rozpravu s tím, že tady vystoupilo x poslanců s faktickými poznámkami - a já tady znovu opakuji, faktické poznámky podle § 60 odst. 1, v nich nelze uplatňovat věcná stanoviska. Pan ministr tady pravděpodobně vystoupí s tím stanoviskem, proč ty podmínky jsou nebo nejsou, ráno. My nebudeme mít tedy možnost na to žádným způsobem reagovat, nebudeme mít možnost to rozporovat, a to je ten důvod, proč si myslíme, že jsou nám tady upírána opoziční práva. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, i za dodržení času. Nyní pan poslanec Martin Major s faktickou poznámkou. Prosím.

 

Poslanec Martin Major: Milé kolegyně, vážení kolegové. Já se určitě nechci nikoho dotknout, ale opravdu si myslíme - musíme ve tři čtvrtě na jednu nebo v jednu hodinu zde předčítat předem připravené projevy, které nás opravdu nikam neposouvají? Pořád dokola se ptáme na to samé a pořád dokola (je) vám stejně odpovídáno. Já si myslím, že diskuse tady u toho pultíku by měla být nějakou interakcí na názory, které zde pokládáme, a ta diskuse by se měla někam vyvíjet, ne se točit, myslím, že to tady řekl Láďa Okleštěk, jak žába v kýblu. Děkuji. (Potlesk z řad pětikoalice.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní s faktickou poznámkou paní poslankyně Jana Pastuchová. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuji, pane místopředsedo. No, tak když vystupuje můj kolega, vaším prostřednictvím, pan Babka, a pravá část, která celé odpoledne pije vodu z PET lahví, mu tady tleská, já říkám, že pijete vodu z PET lahví (Potlesk zprava.) a tleskáte nám, tak každý si udělejte obrázek svůj.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní faktická poznámka pana poslance Radka Vondráčka. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Radek Vondráček: Mně jenom v tento čas napadlo kolegovi říct dobré ráno, pane poslanče, protože to jste si všiml brzy, co tady děláme v té Poslanecké sněmovně. A že já už jsem něco zažil i na té koaliční straně a byly to podle mě ještě daleko horší věci. Ale já jenom chci říct, že to byla zřejmě výzva pro pana ministra, aby vystoupil, od kolegy. On chce tu interakci, on chce, abychom tady spolu komunikovali. No, bez vás to nepůjde, pane ministře, takže už se těšíme. (Reakce od některých poslanců z lavic.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Nyní faktická poznámka pana poslance Patrika Nachera. Prosím.

 

Poslanec Patrik Nacher: Dámy a pánové, my asi nepřejeme, aby vystoupil pan kolega Foldyna, protože tady máme faktické poznámky.

Já bych chtěl na pana kolegu, který tady vystoupil přede mnou. No, vlastně já jsem nepochopil to vystoupení. Já také jsem nerad, když tady poslanec něco čte, také bych byl radši, abychom jako všichni mluvili spatra, ale to platí pro vaše ministry, mimochodem, minimálně pro některé. Ale co byl závěr toho, co jste tady tou faktickou chtěl říct? Když je tady hodně faktických, kritizujete, že máme faktické. Ale v těch nelze dávat argumenty, v těch lze pouze takhle, jako to děláme my, na sebe nějakým způsobem reagovat. Když naopak faktické nejsou a dostanou se konečně na řadu ti lidé, ti poslanci, kteří jsou řádně přihlášeni, tak to zase kritizujete, že tady někdo něco čte. To znamená, mě by zajímal ten ideální stav toho, jak by to tedy mělo jakoby probíhat. To je první dotaz.

A druhý, pokud jde o interakce, někdo se ptá, někdo odpovídá. My se ptáme, vy neodpovídáte. Neodpovídáte! Některý ministr tady není celý den a neodpovídá, že jo. Teď nemluvím o Marianu Jurečkovi, ale mluvím třeba o ministrovi pro legislativu.

To znamená, my si teoreticky můžeme dávat otázky a sami si odpovídat v rámci třeba jednoho klubu a bude nějaká interakce. A ta interakce, pokud tedy vyvoláte, tady není, protože my nemáme ty odpovědi, neslyšíme. Ano, máme nějakou dohodu, to jsme se teď před chvilkou tady bavili s panem ministrem, že on vystoupí s tím větším projevem ráno, to je pravda, protože teď to nedává smysl. Ale v tom případě jdou na řadu lidé, kteří jsou tam přihlášeni, takže nevím, co je v tomhletom ke kritice. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Další faktická poznámka - pan ministr Jurečka. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí a ministr životního prostředí ČR Marian Jurečka: Děkuji. Já chci jen stručně zareagovat. Je 0.50, zazněla nějaká džentlmenská dohoda, že v 1 hodinu ráno vyhlásíme pauzy. Já opravdu si myslím, že s ohledem i na to, kolik je tady celkově poslanců a poslankyň, včetně i poslanců a poslankyň ze strany opozice, jsme se tady džentlmensky dohodli s Patrikem Nacherem, že to nedám ten projev ani ráno v 7, ani v 8, ale v 9 hodin. Tady uklidním kolegu Babku, který měl nějakou obavu, nevím, jak k ní došel, ale já jsem tady zažil minulý týden, když jsem tady ve čtvrtek odpovídal, opravdu, myslím si, že velmi věcně a korektně na interpelace, bylo tady podobné osazenstvo opozičních poslanců a v pátek ráno hodinu a čtvrt byly ty stejné otázky pokládány jako načítání nových bodů. Přišlo mi to tedy jako trošku nekorektní v rámci dohody, kterou jsme si řekli.

Když tady poslanci jsou a odpovídáme na interpelace, tak to budeme nějakým způsobem, jako opozice jste řekli, vyhodnocovat. To před čtrnácti dny nebylo z naší strany fér, to já jsem také tady řekl ten minulý týden, ale opravdu teď si myslím, že - nechci tady počítat ten výčet, kolik tady je nás všech - tak mně dává logiku, abych zase ráno neslyšel od těch nových poslankyň a poslanců, které přijdou, že neslyšeli, co jsem říkal v 0.45. Tak mně to přijde jako celkem logický postup. Děkuju za to pochopení.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji, pane ministře. Další faktická poznámka pana poslance Roberta Králíčka. Prosím.

 

Poslanec Robert Králíček: Vážený pane předsedající, ale tak, pane ministře, to je protimluv proti tomu, co tady říkal kolega z ODS. Já tomu rozumím, beru to jako džentlmenskou dohodu, že budete mluvit ráno, ale proč tedy potom je tady vytýkáno opozici, že čte nějaké projevy nebo vystupují ti poslanci, kteří jsou na řadě? Tak to je fakt protimluv. Pan poslanec nám vyčítá, že se tady čtou projevy, že je to špatně, vy zase říkáte, že budete mluvit až ráno, a já to chápu, tak vy si protiřečíte. Tak jestli vás to tady neba a celou dobu nás tady ponižujete svým smíchem, tak si vezměte pauzu do té jedné hodiny a můžeme si to vzájemné utrpení, kdy vy se tam pohihňáváte, což je za mě hulvátské a urážející vůči opozici, tak si vezměte tu pauzu, můžeme jít domů dřív a pojďme zase seriózně jednat ráno.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Vzhledem k tomu, že nevidím žádnou další faktickou poznámku, udělím slovo panu poslanci Foldynovi.

Jenom avizuji, že v jednu hodinu přeruším jednání na základě dohody předsedů klubů.

Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jaroslav Foldyna: Já se těším na tu jednu hodinu. Děkuji za slovo. Určitě se těší mí kolegové. Já jsem vlastně vystoupil v tomto bodu věcně, abych řekl jednu věc. SPD jako celý klub nepodpoří samozřejmě tento návrh na zkrácení jednání. My si myslíme, že i to, co jsme prohráli, to hlasování, které tady bylo o tom, že tady je stav legislativní nouze - my se domníváme, že ta nouze je úplně jiná, nikoli legislativní. Nicméně musíme respektovat to, že jsme v hlasování prohráli, a vy jako koalice samozřejmě se svými 108 hlasy jste schopni vždycky si prosadit cokoliv, co se na programu objeví. Takže vlastně to naše vystupování tady je vždycky jenom kulisa. Vy jste tu demokracii pochopili, že to je kulisa, velká bere všechno. A já vám jenom chci říct, že prostě my se nedomníváme, že by to takto mělo být, snažíme se tady i věcně argumentovat. Já jsem si tady připravil patnáct stránek nějakého čtení, samozřejmě při tom psaní těch patnácti stránek jsem se ten obsah do jisté míry naučil, tak já vás nebudu zatěžovat svým poměrně špatným čtením, protože na to špatně vidím, jsem na tom jako ten pan starší Bush, to také nebyl dobrý čtenář. Já jenom chci říct, že prostě se domníváme, že vy jste vytvořili uměle celou tu krizi, která tady je, protože jste přistoupili na Green Deal, přistoupili jste na emisní povolenky, vůbec nic jste v tom neudělali, v oblasti předsednictví jste se jenom honosili čímkoli.

Po ODS minule tady zbyla aspoň diskuse o Promopro, to aspoň ukradli, co mohli. Chvála bohu, vy jste neukradli tedy, to bych vás nechtěl nařknout, to se nic nestalo, ale také jste nic neudělali pro Českou republiku, ale ani pro Evropu! Protože já se domnívám, že energetická krize, ta uměle vyvolaná energetická krize způsobuje samozřejmě i velkou inflaci v celé Evropě, v té Evropě, která napumpovala do home office peníze, ty peníze, které nebyly kryty - teď jsem chtěl říct zlatem, to je nesmysl, teď už žádný prachy se nekryjí zlatem - teď se ani prací už nekryjí. A vy to všichni dobře víte, takže z peněz poplatníků a občanů potřebujete, z kapes občanů vytáhnout ty peníze, které ještě mají. Potřebujete ze střední třídy udělat chudáky, posíláte je na úřad práce. A my bychom tyto věci chtěli projednávat v normálním legislativním procesu, to znamená, v žádné nouzi, tady žádná nouze není. Jenom tady je jedna nouze. Tu nouzi jste způsobili vy. Nouze na Šluknovském... (Poslanec Babka reaguje.) Já mám normální vystoupení, víte, pane kolego.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Pane poslanče Foldyno, v klidu pokračujte, já to řídím a vím, v jakém režimu teď jednáme, není to faktická poznámka. Pan poslanec Babka se doučí po nocích jednací řád. Prosím, pokračujte.

 

Poslanec Jaroslav Foldyna: Řídíte to dobře, děkuju, řídíte to výborně. Pan Babka byl výborný, dneska ho musím pochválit. Já jsem ho chválil už prve, protože se mi líbila jeho věcnost a přístup k těm právním problémům. Já nejsem právník, já jsem jezdil na lodi, a kdybych se takhle choval ke svým kolegům na lodi, tak mi dají... tak mě nalodí. Oni vám ty lidi stejně naloží, vy to dobře víte. A já se divím také, vy vlastně svými rozhodnutími, těmi nouzemi a teď těmi neprojednáváními, vy vlastně způsobíte, že český důchodce nebude mít peníze, ty peníze, které my jsme mu měli dát a on by je všechny utratil v českých obchodech. Vy to přece dobře víte. České firmy by vyráběly, český obchodník by prodával a vy byste dostali daně. Vy nedostanete nic. Vy vyděláváte na inflaci, kterou jste uměle vyvolali tím svým Green Dealem a přizvukováním té čtvrté říši Evropy, která se teď takto chová, těmi emisními povolenkami, které my tady platíme jako pitomci, aby si je užili američtí důchodci, protože americké důchodové fondy jsou majiteli některých emisních povolenek. Takže vy z nás děláte kolonii.

Víte, co je nejhorší na tom? Že když se má něco obětovat, ten velký hráč, když něco obětuje, neobětuje sebe, obětuje tu kolonii. A my jsme tady na to obětováni. Pořád se tady křižujete nějakou válkou. Já odmítám mít nenávist vůči komukoliv - vůči Ukrajincům, vůči Rusům. Já prostě začínám být jenom našlápnutý na to, co vy uměle tady v této zemi vyvoláváte. Pojeďte se mnou na Šluknovský výběžek, pojďte se mnou do sámošky a uvidíte, co vám ti lidé řeknou. Víte, jaký je těžký život v severních Čechách? Já se tady furt opakuji, ale já jsem zvolený za ty lidi v severních Čechách, a já budu bránit jejich život a způsob života, o kterém vy nevíte vůbec nic. Vůbec nic. Tady si žijete jako ty v tom žitě, víte, co jsem chtěl říct. To se totiž nesmí na mikrofon říkat, a já to samozřejmě vím.

Takže já tady opakuji, my nepodpoříme žádné zkrácené jednání. My budeme chtít do poslední chvíle bránit právo českých důchodců na to, co jsme jim slíbili, na jejich očekávání, že jim někdo přidá ty peníze. Vy jste tady vymysleli Babišova chudoba a Babišova drahota a já nevím, co všechno. Podívejte, co jste udělali vy! A já přemýšlím vždycky nad tím, protože já vás považuji za chytré lidi, moudré lidi. Vy přece dobře víte, kam to vedete, tu zemi, do špatné situace, a vaše politické strany, co vám slíbily? Řekly vám, že vás budou amnestovat? Nebo že vás budou hlídat do smrti?

Vždyť vy tu veřejnost proti sobě poštvete. Vy poštvete českou veřejnost sami proti sobě! Ty volby musíte prohrát a já doufám, že už se veřejnost probere, teď až jim přijdou ta vyúčtování za plyn a za elektriku, a pak projdou sámoškou s dětmi a nebudou jim moct koupit ani sušenky, protože ony už stojí 45 korun a stály 15, ty Svěženky, ty pitomé Svěženky, co stály za komunistů tři koruny. Takže to se tady z toho pěkně picneme. A vám je to totiž jedno! Vy se tady smějete. Pijete, jak říkala kolegyně, z těch PET flašek. (Poznámky z pléna.) Určitě, já nepiju, paní... A jsem rád, že se takhle bavíte. Já mám radost, že lidé mají radost, ale proč neuděláte radost také těm 3,5 milionům důchodců, kteří na to čekají teď?

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Pane poslanče, jak jsem avizoval....

 

Poslanec Jaroslav Foldyna: Vypršel jsem, co? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Ne, ne, ne. Já se s vámi potřebuji naopak domluvit, zda vás mám zanechat v pořadí a budete pokračovat ráno.

 

Poslanec Jaroslav Foldyna: Ne, odfajfkněte si mě, pane řídící. Já jsem řekl všechno. Děkuji vám. Díky moc!

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dobře, vše podstatné jste řekl. Děkuji vám. (Potlesk poslanců SPD.) Další přihlášenou je potom paní poslankyně Vladimíra Lesenská. Vzhledem k tomu, že je 1 hodina v noci a na základě dohody předsedů poslaneckých klubů je dohoda, že bude přerušeno jednání do 7. hodiny ranní, já tak činím a přeji vám klidný zbytek dnešní noci.

 

(Jednání přerušeno v 1.01 hodin.)

(Jednání pokračovalo v 7.00 hodin.)

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, nyní budeme pokračovat v našem jednání. Připomínám, že se nacházíme před projednáváním vládního návrhu, kterým se mění zákon č. 155/1999 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, sněmovní tisk 392, zkrácené jednání, kde bychom podle § 99 odst. 5 měli posoudit, zda jsou podmínky pro projednání zmíněného návrhu zákona ve zkráceném jednání.

Nyní tedy budeme pokračovat v přerušené rozpravě a o slovo je přihlášená paní poslankyně Lesenská, kterou tímto prosím k mikrofonu. Paní poslankyně, dobré ráno, a máte slovo.

 

Poslankyně Vladimíra Lesenská: Dobré ráno vám i všem kolegyním a kolegům. Vážená paní předsedající, vážení zástupci vlády, vážené kolegyně, vážení kolegové, projednávali jsme a projednáváme tady na plénu Sněmovny stav legislativní nouze a návrh zákona ve zkráceném jednání.

Stav legislativní nouze vyhlásila paní předsedkyně Markéta Pekarová Adamová podle § 99 odst. 1 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů, na dobu od 20. února 2023 do 22. března 2023. Učinila tak na základě dopisu předsedy vlády Petra Fialy, který svým dopisem ze dne 20. února 2023 požádal o projednání vládního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Je to sněmovní tisk 392. Učinila tak tedy na základě žádosti vlády. Zároveň předsedkyně Poslanecké sněmovny rozhodla o projednání návrhu zákona ve zkráceném jednání. Učinila tak svým rozhodnutím č. 54 ze dne 20. února 2023 právě v souvislosti s vyhlášením stavu legislativní nouze a přikázala podle § 99 odst. 3 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 392, výboru pro sociální politiku k projednání a stanovila mu nepřekročitelnou lhůtu pro předložení usnesení do 24. února letošního roku do 16 hodin.

Stav legislativní nouze byl jenom v loňském roce čtyřikrát vyhlášen a různě prodlužován pro projednávání vládních návrhů zákonů ve zkráceném jednání. Byly to tyto zákony: vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 65/2022 Sb., o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny, vyvolaný invazí vojsk Ruské federace, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, sněmovní tisk 351, zkrácené jednání. Dalším byl vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, takzvaný energetický zákon, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 335, zkrácené jednání; vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, opět energetický zákon, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 302, zkrácené jednání. Dále to byl vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, opět energetický zákon, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 259, zkrácené jednání. Dalším ze zákonů byl vládní návrh zákona o zvláštních postupech v oblasti územního plánování a stavebního řádu v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, sněmovní tisk 228, zkrácené jednání. Dalším byl vládní návrh zákona o dalších opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace a o změně dalších zákonů v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, sněmovní tisk 221, zkrácené jednání. Dalším zákonem byl vládní návrh zákona o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, sněmovní tisk 170, zkrácené jednání. Dalším návrhem byl vládní návrh zákona o opatření v oblasti zaměstnanosti a oblasti sociálního zabezpečení v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, sněmovní tisk 171, zkrácené jednání; vládní návrh zákona o opatřeních v oblasti školství v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, sněmovní tisk 172, zkrácené jednání; vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 94/2021 Sb., o mimořádných opatřeních při epidemií onemocnění covid-19 a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 4/2022 Sb.; zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů; zákon č. 520/2021 Sb., o dalších úpravách poskytování ošetřovného v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii onemocnění covid-19, sněmovní tisk 127, opět zkrácené jednání, a vládní návrh zákona o mimořádném ředitelském volnu a mimořádném vzdělávání distančním způsobem pro období epidemie onemocnění covid-19 a o změně zákona č. 520/2021 Sb., o dalších úpravách poskytování ošetřovného v souvislosti s mimořádným opatřeními při epidemii onemocnění covid-19, sněmovní tisk 128, zkrácené jednání.

A nyní nám je tedy v tomto režimu předkládáno projednání vládního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, tudíž sněmovní tisk 392.

Důvodová zpráva hned v úvodu obecné části tohoto tisku konstatuje: "Vlivem vysokého růstu cen je nutné provést zvýšení důchodů a příplatku k důchodu v mimořádném termínu v měsíci červnu letošního roku. Toto zvýšení vyžaduje alokaci prostředků státního rozpočtu v rozsahu, který není v současné době možné saturovat. Navrhuje se proto částečné omezení valorizace důchodů v tomto konkrétním termínu s tím, že hmotné zabezpečení příjemců důchodů, vyjádřené úrovní náhradového poměru k průměrné mzdě v ekonomice, bude i přes navrhované omezení o 3,6 procentního bodu vyšší než v roce 2022 a na nejvyšší úrovni od roku 1998. Zároveň bude příjemcům nízkých důchodů zákon garantovat určitou míru ochrany před příliš negativními dopady omezení do jejich příjmové situace."

Dále důvodová zpráva konstatuje: "Zvýšení důchodů v mimořádném termínu v podobě podle současného právního stavu by znamenalo zvýšení výdajů státního rozpočtu na dávky důchodového pojištění v roce 2023 o 3,4 (34,4?) miliardy, v roce 2024 pak o dalších 58,8 miliard. Přitom již bez zvýšení důchodů v mimořádném termínu v červnu roku 2023 je předpokládán deficit bilance důchodového účtu z důvodu vysokých valorizací důchodů v roce 2022, které předběhly vysoce růst mezd, okolo 60 miliard korun."

Snížení nadcházející mimořádné valorizace je podle navrhovatele nezbytný krok pro stabilizaci veřejných financí, které čelí pěti zásadním problémům nejen z důvodu rychle rostoucích důchodů, ale i z důvodu mimořádných výdajů, vyvolaných dopady války na Ukrajině a globálních skokových nárůstů cen energií, vyžadujících masivní kompenzaci občanům i podnikatelům. Vláda, odpovědná za zachování sociální soudržnosti, musí reagovat. Nemůže dopustit zásadní omezení a škrty v jiných sociálních oblastech. A dnes už po svém jednání mluví o změnách v dávkových systémech, respektive ve středu po svém jednání mluvila o změnách v dávkových systémech včetně státní sociální podpory. Důvodová zpráva dále pokračuje a konstatuje, že navrhovaný krok je nezbytným opatřením, které umožní připravit návrhy koncepčnějších vyvážených změn důchodového systému, aniž by bylo nutné provádět radikálnější krátkodobé úpravy. Když důvodová zpráva komentuje sociální dopady, tak říká: "Nižší zvýšení důchodů v mimořádném termínu přinese mírné zhoršení příjmové pozice populace důchodců s mírným dopadem do jejich kupní síly."

Tolik tedy citace důvodové zprávy k předkládanému sněmovnímu tisku.

Co je mírný dopad do kupní síly důchodců? To nechám na občanech a pravděpodobně i na rozhodnutí Ústavnímu soudu, aby si udělali závěry o důvodech vlády k projednávání v legislativní nouzi ve zkráceném legislativním procesu. Proč tento materiál nemohl adekvátně být projednáván ve výborech? Vždyť vše, co je uvedeno v důvodové zprávě, bylo možné vyčíst z vývoje naší ekonomiky i mezinárodní situace a kovaní ekonomové vládu na nepříznivý vývoj upozorňovali již téměř po celý loňský rok. Proč tedy parametrické změny valorizace řešíme až nyní, když již nastalo oprávněné očekávání všech důchodců na výši vyplacené mimořádné valorizace? A navíc to řešíme ve stavu legislativní nouze během mimořádně svolané schůze Sněmovny ve zkráceném legislativním procesu!

O stavu legislativní nouze jsme tady už mluvili, ač mně právo vystoupit v diskusi bylo upřeno, přestože jsem k této projednávané věci, tedy k bodu, který jednou bodem nebyl, pak byl, pak znovu nebyl, byla přihlášena již od pátku minulého týdne.

S velkým znepokojením se na vás dnes obracím v souvislosti s navrhovaným snížením valorizace důchodů. Jako bývalá ředitelka úřadu práce a člověk, který se již velmi dlouho zabývá sociální problematikou, věřte mi, že znám z první ruky problémy, kterým důchodci v naší společnosti čelí. Jsem pevně přesvědčená, že důchodci si zaslouží každou korunu, kterou dostanou, a je nespravedlivé snižovat jim důchody bez řádného zdůvodnění. Je nutné vládě připomínat, že důchodci zpravidla již nejsou schopni pracovat, a jsou tedy plně odkázáni na to, v čem jim pomůže rodina, a když nemůže rodina, v čem jim pomůže stát. Důchodci poctivě pracovali během celého svého aktivního pracovního života, snažili se, aby byli zabezpečeni právě na své stáří. Ale oni to jsou i důchodci invalidní, jsou to vdovy, vdovci, týká se to sirotčích důchodů, a snažit se tedy omezit tyto prostředky, na které jim ze zákona nárok vznikl, je podle mého silně nemorální.

Vládní návrh na snížení červnové valorizace důchodů v průměru o 1 000 korun měsíčně je podle mě nepřijatelný. Po zveřejnění posledních dat inflace z února existovalo oprávněné očekávání všech důchodců, že důchody budou zvýšeny mimořádnou valorizací. Míra inflace vyskočila přes 17 % a meziměsíční inflace stoupla o 6 %. Důchodci měli problém vyjít s penězi již před tímto návrhem a tento krok jejich situaci jen zhorší. Zhorší se situace těch nejpotřebnějších, jak jsem říkala - seniorů, vdov, vdovců, zdravotně postižených pobírajících invalidní důchody. Vaše opatření bude mít vliv na sirotčí důchody.

Doporučovali jste všem využívat opatření z Deštníku proti drahotě a slibovali, že nenecháte nikoho padnout. Dávky vás přece zachrání! A jste nadšení, nebo se alespoň tak tváříte, že počet adresátů nejrůznějších dávek úspěšně narůstá. Neměli byste naopak být spokojeni v okamžiku, kdy dávky bude pobírat co nejméně lidí, protože je nebudou potřebovat k tomu, aby mohli důstojně žít? Neměli byste být spokojeni, že možná díky vyplacení mimořádné valorizace v původní výši nebude narůstat množství žadatelů o dávky tak velkým tempem, a to i do budoucna? Nebo až nebude v rozpočtu na dávky na bydlení, na příspěvky na péči, na dávky v hmotné nouzi a finanční prostředky na státní sociální podporu, tak tady v legislativní nouzi a zkráceném legislativním procesu budeme řešit snížení těchto dávek, protože by hrozily značné hospodářské škody? Nebylo by lepší řešit opatření na snížení cen potravin, energií, pohonných hmot, na snížení inflace tak, aby mimořádná valorizace důchodů nemusela být v následujících letech vůbec vyplacena, aby inflace přestala narůstat závratnou rychlostí do dvouciferných čísel a vrátila se do normálních mantinelů?

Argument vlády, že jiné skupiny lidí, například rodiny s dětmi, jsou současnou situací postiženy mnohem více, není validním odůvodněním pro snížení důchodů. Skutečnost, že trpí i jiné skupiny, neznamená, že by důchodci měli trpět také. Je to primární odpovědností vlády zajistit, aby se lidem dobře žilo, přestože si to někteří z vládních stran nemyslí a nemyslíte.

Je naprosto absurdní uvažovat o tom, že by většina důchodců schovávala důchody pod polštář, protože by měla dostatek finančních prostředků. Většina peněz z důchodů se velmi rychle vrací zpět do ekonomiky.

Je zřejmé, že návrh na omezení zvyšování důchodů je předkládán v legislativní nouzi kvůli tomu, aby mohl být projednán ve zkráceném legislativním procesu, protože je bez podpory většiny naší veřejnosti. Skutečnost, že se vláda uchýlila k nouzovému řešení, aby včas snížila oprávněný nárůst důchodů, je alarmující. Tento krok je protiústavním diletantstvím a já jako opoziční poslankyně jsem z toho v šoku.

Pan premiér coby profesor politologie by měl vědět, že rozhodně by vláda v demokratických režimech neměla upozaďovat opozici. Opozice má mít právo vyjádřit svůj názor, byť s ním vláda nesouhlasí. Je naprosto absurdní, že představitelé vlády, kteří mají plná slova demokracie, takto postupují. Toto chování je jen (jedním) z několika dalších akcí, které znamenají, že kvalita demokracie za této vlády razantně klesá.

Znovu opakuji, použití stavu legislativní nouze a zkráceného legislativního procesu jsou nástroje, kteréžto lze použít pouze ve výjimečných případech, kdy jsou zásadním způsobem ohrožena základní práva a svobody občanů nebo bezpečnost státu nebo když státu hrozí značné hospodářské škody. Není vhodným nástrojem k použití, když se vláda snaží prosadit návrh, který má minimální nebo žádnou podporu našich občanů, což je tento vládní návrh.

Zajímavé ale je, že za předchozích vlád zástupci vládních stran horlivě kritizovali jakékoliv použití legislativní nouze a zkráceného legislativního procesu. Teď s ním ale přicházejí, aby důchodci nedostali své zasloužené peníze. To se dá nazvat jen pokrytectvím první kategorie.

S vládou navrhovaným postupem zkrácení projednávání tohoto tisku proto naprosto nesouhlasím. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji, paní poslankyně. Jako další přihlášená je paní poslankyně Štefanová. Paní poslankyně, prosím.

 

Poslankyně Iveta Štefanová: Také já vám děkuji za slovo, vážená paní předsedající. Dobré ráno všem, vážené kolegyně, vážení kolegové. Zákon o jednacím řádu Sněmovny říká, že ve stavu legislativní nouze může předseda Sněmovny na žádost vlády rozhodnout, že předložený návrh zákona se bude projednávat ve zkráceném jednání. Vládní pětikoalice si tady tedy prohlasovala, že se bude o předloženém návrhu jednat v legislativní nouzi, i když ty podmínky splněné nejsou. A teď se tady budeme bavit o tom, zda se má jednání zkrátit. Proto jste tu legislativní nouzi chtěli, právě proto, aby se ta novela zákona o důchodovém pojištění mohla projednat zkráceně a co nejrychleji. To rozhodnutí ale musí udělat Sněmovna. Sněmovna musí posoudit, zda jsou podmínky, které vyžadují projednávání předloženého návrhu ve zkráceném jednání. V tomto případě se to tedy týká předloženého návrhu novely zákona o důchodovém pojištění, kterým chce vláda zkrátit mimořádnou valorizaci všech typů důchodů. Ale v tomto případě ve finále rozhodne ve Sněmovně svojí většinou koalice.

Já tady chci připomenout, že pro specifický nástroj, který je tady nelegitimně zneužit, tedy stav legislativní nouze, pro jeho možné uplatnění, musí být splněny konkrétní podmínky. Ty podmínky splněné nejsou a není důvod ani pro zkrácené jednání. Hovoříme tady o velmi významné změně, která velmi citlivě zasáhne zranitelnou část naší populace, a to dost velkou část, a vlastně tu nejzranitelnější, naše seniory, zdravotně postižené, vdovy a sirotky.

My s předloženým návrhem nesouhlasíme. Nesouhlasíme s tím, abyste krátili navýšení důchodů, na které mají důchodci ze zákona, tedy z toho platného zákona, nárok. Ale pokud takový návrh tady vláda předložila, tak zásadní změnu zákona o důchodovém pojištění, který se týká více než 2 milionů lidí, je naprosto nutné projednat ve standardním legislativním procesu a dát dostatečný prostor široké debatě nejenom tady na plénu Sněmovny, ale i odborným debatám ve výborech.

Mimořádná valorizace byla uzákoněna v návaznosti na enormní nárůst inflace v minulosti jako pojistka adekvátního navýšení důchodů v takové situaci, neboť pravidelná řádná valorizace je v tom případě nedostatečná. Současný zákon tedy garantuje navýšení důchodů vždy, když dojde k růstu inflace nad určitou mez v určitém časovém úseku. To znamená, že již v době uzákonění mimořádné valorizace existoval reálný předpoklad, že se ta situace s nepříznivým vývojem výše inflace a plošného zdražování může a bude opakovat. V současnosti tedy nedošlo k ničemu, co by vláda nemohla předpokládat, a nemá tak legitimní důvod k takto radikální změně. A je naprosto nemyslitelné, že by se takovýto návrh měl projednávat ve zkráceném jednání.

Navíc se jedná o návrh novely, jehož způsob a doba předložení nese jisté znaky protiústavnosti. Nejenže tu neoddiskutovatelně vzniklo legitimní očekávání, ale jde tu také i o retroaktivitu. Vláda se to snaží vyvrátit tím, že došlo k jakési naléhavé nepředvídatelné situaci, ke změně, kterou jednoduše nešlo předpokládat. To ale není pravda.

Já se omlouvám, já mám dnes trochu slabší hlas a nechci ho zesilovat.

Není to pravda. Predikce již v průběhu roku 2022 opakovaně hovořily o dalším růstu inflace i o tom, že v předloženém rozpočtu na rok 2023 na to musí být dostatek peněz. V té době se pan ministr Stanjura dušoval, že peníze na valorizaci důchodů budou, že je nějakým způsobem sežene a že všechno bude tak, jak má být. A najednou tady máme údajnou nutnost legislativní nouze a nutnost zkráceného jednání.

Zkrácené jednání pro přijetí zákona lze ale také uplatnit jenom v určitých případech, jako je vyhlášení válečného stavu či stavu ohrožení státu, prodloužení nebo rušení nouzového stavu nebo právě ve stavu legislativní nouze, který tady proto vládní koalice zneužila. Stav legislativní nouze je ale podmíněn existencí zcela mimořádných okolností, kdy bez přijetí předložené zákonné normy, ke které se ta legislativní nouze váže, by znamenal určité ohrožení bezpečnosti státu, zásadní ohrožení základních práv a svobod občanů v České republice nebo by státu hrozily významné hospodářské škody, jak to říká § 99 zákona o jednacím řádu. Tady tedy podle mě dochází ke zneužití institutu legislativní nouze, protože ty specifické podmínky splněny nejsou. Tedy není splněna ani jedna z těchto podmínek a není tady důvod ke zkrácenému jednání, právě naopak. Je mnoho důvodů, aby se takováto norma projednávala standardně.

Při schvalování rozpočtu na rok 2023 byla vláda opakovaně upozorňována na to, že na některé mandatorní výdaje rozpočet, který předkládají, dostatečně připraven není. My jsme předložili vládě desítky pozměňovacích návrhů, které by pro tento rozpočet znamenaly vyrovnanější možnosti a připravily jednotlivé rezorty nejenom na ty mandatorní výdaje. Na tuto skutečnost upozorňovala vládu ale i Národní rozpočtová rada.

Ta zásadní věc je, že období, za které se valorizace počítá, již skončilo, tedy nárok na onu mimořádnou valorizaci důchodcům již vznikl, a nyní vlastně běží jenom ta lhůta, kdy k té samotné valorizaci dojde. Podmínky stanovené zákonem pro mimořádnou valorizaci jsou splněny, a vláda má tedy povinnost navýšit v červnu tohoto roku zásluhovou složku důchodů o 11,5 %. Předloženou novelou se tedy vláda pouze chce té své povinnosti vyhnout.

Při schvalování rozpočtu na rok 2023 byla vláda opakovaně upozorněna na to, že na ty mandatorní výdaje rozpočet není připraven. Vláda ale s opozicí nekomunikuje, neposlouchá, a tak potom jsou bohužel biti právě naši občané. Nanejvýš ostudné je to, že kvůli neschopnosti vlády se pak hojí na těch nejzranitelnějších. Neposlouchá nejen opozici, ale ani odborníky. Protože jak už jsem řekla, i Národní rozpočtová rada vládu upozorňovala na to, že v rozpočtu potřebuje desítky miliard korun právě na mimořádnou valorizaci důchodů. Bylo evidentní, že v roce 2023 dojde k další mimořádné valorizaci a že inflace nadále poroste. Vědělo se to měsíce, to, že k tomu dojde, že bude nutné dle platného zákona o důchodovém pojištění provést další mimořádnou valorizaci důchodů, že se jedná o mandatorní výdaj a že jiné složky státního rozpočtu s největší pravděpodobností neušetří tolik, aby toto mohly pokrýt. To obhajování ze stran koalice, že situace je jiná, že se to nedalo předpokládat, takto vysokou inflaci a v tom dalším roce, je nesmyslné. Vládní koalici současné podmínky musely být jasné. V tomto případě změna valorizačního mechanismu ve smyslu snížení, a tedy nedodržení mimořádné valorizace vláda tedy snad plánovala? Jinak si to nedokážu vysvětlit. A ještě navíc čekala, až bude po volbách, a teď ho musí protlačovat ve zkráceném jednání.

To, zda se opravdu jedná o protiústavní normu, jak jsem tady zmiňovala znaky protiústavnosti, může samozřejmě rozhodnout až Ústavní soud. My jsme přesvědčeni o tom, že to tak ve skutečnosti je, a také jsme vyzývali druhé opoziční hnutí, aby se přidalo k podání ústavní stížnosti. A jak všichni víme, hnutí SPD má pouze 20 poslanců, ale jsme přesvědčeni o tom, že toto jednoznačně k ústavní stížnosti je. Přestože je nanejvýš pravděpodobné, že následně Ústavní soud legitimnost stížnosti uzná, tak se stále snaží vláda silou protlačit tuto nešťastnou normu, a ještě navíc pod rouškou legislativní nouze ve zkráceném jednání. Vláda argumentuje vznikem významných hospodářských škod, nebo respektive možných hospodářských škod při nepřijetí této normy. To v žádném případě ale nemůže být bráno jako relevantní a legitimní důvod ke zneužití institutu legislativní nouze a zkráceného jednání v tomto případě. Pokud vláda nevyčerpala další možnosti snížení výdajů či zvýšení příjmů do státní pokladny, ale jako první řešení, jak ušetřit, je pro vládu snížit důchody, kromě toho, že je to vysoce nemorální, tak z těchto důvodů, které jsem tady řekla, je to neobhajitelné.

Opakovaně navrhujeme vládě řešení, která by do státní kasy přinesla ve finále více peněz, než vláda ušetří tímto krokem. Navrhujeme opakovaně několik kroků, jako je zdanění dividend zahraničních firem, sektorové digitální daně, omezení dotací solárním baronům, ukončení sociálních dávek nepřizpůsobivým. Všechna tato řešení ve finále by ušetřila více peněz než tento krok. My tato řešení opakovaně předkládáme, prakticky kdykoliv k tomu máme příležitost, například když navrhujeme nové body na jednání schůze Sněmovny - tam, kde jsme opakovaně osočováni, že pouze zdržujeme a bráníme vládě projednávat důležité zákony. A tady jsou vidět priority vlády. Vláda slibovala, že bude šetřit na výdajové stránce. Ano, to slibovala. Také slibovala, že na valorizace se sahat nebude, a také slibovala, že nebude zvyšovat daně, že se nebude zvyšovat ani věk odchodu do důchodu. Ale pak v praxi vidíme přesný opak jednání vlády, tedy podstatný rozdíl mezi předvolebními sliby a následnými skutečnými počiny vládnoucí pětikoalice. Nejenže o zvyšování daní a zvyšování věku odchodu do důchodu již představitelé vlády hovoří do médií, je to například zákon o státní službě, kde jsme mohli prakticky vidět, jak vláda šetří na výdajové stránce. Platy a další výhody pro až možná nekonečný počet politických náměstků ano, ale zákonem danou valorizaci důchodů ne.

V souvislosti s výdajovou stránkou chci tady ještě připomenout, že současná vláda má až tři celá nová ministerstva a k tomu možnost nekonečného počtu politických náměstků. A pak je vláda, jak jsme tady mohli slyšet, nucena předkládat k projednávání novelu zákona o důchodovém pojištění na snížení valorizace důchodů v legislativní nouzi, a ještě ve zkráceném jednání.

Opakuji, že podmínky a důvod pro zkrácené jednání tady není a SPD bude hlasovat proti. Já vám děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Já také děkuji, paní poslankyně, a dále je přihlášen do rozpravy pan poslanec Bašta. Pana poslance nevidím, takže bude zařazen na konec. Dalším poslancem je pan poslanec Černý. Pane poslanče, prosím. Tak můžete začít mluvit, nebo bez toho... (Poslanec Černý: Není tu světlo.) Tak už tam poslanec má. Dobré, děkuji.

 

Poslanec Oldřich Černý: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážené poslankyně, vážení poslanci, vážení občané, probíráme zde v této rozpravě důvody pro zkrácené jednání, zdali bylo vyhlášeno správně, tedy jestli nastaly opravdu tak závažné důvody pro jeho vyhlášení. Na úvod musím konstatovat, že s vyhlášením zkráceného jednání nesouhlasím, neboť důvody pro jeho vyhlášení opravdu nevidím. Dovolte mi toto své stanovisko podrobněji odůvodnit.

Nebudu opakovat, jak vypadal dokument, který jsme dostali do našich e-mailových schránek, už to tady bylo mými předřečníky vysvětleno, a nicméně žádné další odůvodnění v tomto dokumentu z minulého týdne opravdu není. Co tedy vlastně znamená to zkrácené jednání? No, v podstatě se tím odmítá standardní parlamentní diskuse, probírání pozměňovacích návrhů ve výborech s dostatečně vymezeným časem na zhodnocení důsledků změn a dalších procesů. Opozici se tím pádem významně svazují ruce a v podstatě nemůže v tomto zkráceném jednání nic moc dělat. Dovolím si v této souvislosti tedy připomenout velmi podobný případ, kdy byl použit stav legislativní nouze a zároveň i toto zkrácené jednání, a musím znovu zopakovat, že s vyhlášením stavu legislativní nouze a projednáváním tohoto návrhu zákona ve zkráceném jednání proto zásadně nesouhlasím. Nejsou pro něj totiž žádné relevantní důvody. Hned vám to vysvětlím. Musím k tomu na začátek však osvětlit samotné vyhlášení stavu legislativní nouze, které bylo přijato před tímto zkráceným jednáním, ke kterému mně bylo znemožněno se vyjádřit, ač jsem byl řádně přihlášen. K vyhlášení stavu legislativní nouze a k náplni této mimořádné schůze se dosti konkrétně vyjádřil ministr financí. Ten minulý týden ve středu novinářům mimo jiné řekl, že projednání nižší mimořádné valorizace důchodů ve Sněmovně ve stavu legislativní nouze je oprávněné, protože státu hrozí velké hospodářské škody. Zároveň uvedl, že se neobává, že by kvůli využití stavu legislativní nouze mohl zákon zrušit Ústavní soud.

Jsou zde tedy dvě tvrzení ministra financí, která se pokusím nyní rozebrat. Za prvé je to tvrzení, že stav legislativní nouze a na něj navazující zkrácené jednání je oprávněný, s čímž samozřejmě nesouhlasím, a za druhé je to tvrzení, že kvůli stavu legislativní nouze a následnému zkrácenému jednání by zákon Ústavní soud nezrušil.

Ale pojďme postupně. Nejprve tedy to tvrzení, že stav legislativní nouze je oprávněný, protože státu hrozí velké hospodářské škody. Pěkně prosím, jak mohou státu hrozit velké hospodářské škody, když schéma valorizace důchodů je dané zákonem? Je to schéma, které je dopředu velmi dobře známé a dobře předvídatelné. K mimořádné valorizaci důchodů došlo minulý rok dvakrát a vláda přece moc dobře před mnoha a mnoha měsíci věděla, že k další mimořádné valorizaci v důsledku vysoké inflace dojde i na začátku tohoto roku. Vždyť všechny předpovědi ohledně výše inflace na začátku roku 2023 říkaly, že bude opět vysoká, tedy vysoko nad hranicí těch důležitých 5 %. Uvedu tady pár příkladů. Například zpráva České národní banky o měnové politice ze srpna minulého roku předvídala lednovou inflaci ve výši zhruba 16 %. Následná podzimní zpráva České národní banky o měnové politice přijatá bankovní radou v listopadu minulého roku se nijak výrazně od této letní neliší. Opět se na začátek letošního roku předpovídala inflace ve stejné výši, tedy zhruba asi 15 %. K letošní mimořádné valorizaci důchodů se také na sklonku minulého roku vyjádřila například i Národní rozpočtová rada. Vláda i ministr financí tedy již před mnoha měsíci moc dobře věděli, že k naplnění podmínek mimořádné valorizace důchodů na začátku letošního roku určitě dojde. Ale ptejme se, co pro to udělali. Připravili se na to nějak? Započítali tuto valorizaci důchodů do státního rozpočtu na letošní rok, popřípadě navrhli změnu zákona o valorizaci důchodů tak, abychom o ní mohli včas rozhodnout ve standardním parlamentním procesu? Nenavrhli. Prostě vláda v tomto případě trochu zaspala a požár se snaží nyní narychlo hasit vyhlášením stavu legislativní nouze s následným projednáním ve zkráceném jednání, který by se měl používat opravdu jen ve výjimečných a samozřejmě nepředvídatelných situacích. Současná situace však není v žádném případě situací nepředvídatelnou. Navíc vláda, jak už jsem uvedl, chce pomocí stavu legislativní nouze a zkráceného jednání svázat ruce opozici a okrást české důchodce o něco, na co jim vznikl podle zákona už nárok. Uvedu takový zcela podobný příměr, který ale tuto situaci velmi dokonale ilustruje. To je totiž úplně stejné, jako byste se smluvně zavázali minoritním akcionářům ČEZ k pevné finanční hodnotě odkupu jejich akcií a pak jste jim prostě řekli, že státu hrozí značné hospodářské škody a že jim dáte méně než půlku. Dokážete si to představit? To by bylo mezinárodních arbitráží a soudů, co? Ale vy nyní sázíte na ty nejzranitelnější občany, seniory, u kterých předpokládáte, že se nebudou masivně bránit, protože na soudy prostě nebudou mít žádné finanční prostředky. Pokud tedy, jak ministr financí řekl, hrozí kvůli mimořádné valorizaci důchodů hospodářské škody, není to ale valorizace důchodů, která je na vině, to v žádném případě. Jak jsem již před chvílí uvedl, vláda prokazatelně dlouho dopředu věděla, že k této valorizaci dojde, tedy pokud hrozí nějaké hospodářské škody, bude to jen a jen kvůli nečinnosti této vlády. Tolik tedy k prvnímu prohlášení ministra financí z minulého týdne, že údajně hrozí velké hospodářské škody.

Teď k tomu druhému tvrzení ministra financí. To je to tvrzení, kdy řekl, že se neobává, že by kvůli využití stavu legislativní nouze mohl zákon zrušit Ústavní soud. Dovolím si tedy připomenout velmi podobný případ užití stavu legislativní nouze, který ale poté Ústavní soud právě zrušil. Na podzim roku 2010 tehdejší vláda také potřebovala stav legislativní nouze a také následně zkrácené jednání, aby se mohly projednat návrhy, které měly zajistit úsporu státního rozpočtu. Tedy se jednalo o důvod velmi podobný tomu současnému. Tehdejší opozice se obrátila na Ústavní soud a argumentovala tím, že se jednalo o zneužití institutu stavu legislativní nouze a také tohoto zkráceného jednání. V nálezu Ústavního soudu ze dne 1. března 2011 se Ústavní soud o zkráceném jednání zmínil takto, cituji: "Bod 93 nálezu Ústavního soudu. Odůvodňuje-li vláda potřebu přijetí návrhu napadeného zákona ve zkráceném jednání negativními důsledky vyplývajícími ze skutečnosti, že již návrh zákona o státním rozpočtu s těmito změnami počítá, nelze takovou argumentaci z hlediska zákonem vymezených důvodů pro vyhlášení stavu legislativní nouze považovat za přijatelné. Je zodpovědností každé vlády, aby při sestavování návrhu zákona o státním rozpočtu vycházela z platných právních předpisů, a v případě, že považuje za účelné dosáhnout jejich změny, aby včas realizovala své oprávnění podat odpovídající návrh zákona, jehož prostřednictvím by dosáhla těch požadovaných změn." Vidíte, jak Ústavní soud vyčetl tehdejší vládě, že něco neudělala včas? Stejně jako naše současná vláda, která věděla, že letos nastanou podmínky pro mimořádnou valorizaci důchodů, a žádné kroky včas neučinila a rozpočet na tuto mimořádnost nepřipravila. Pokračuji dále v citaci bodu 90 nálezu Ústavního soudu z 1. března 2011: "Mimořádnou okolností není ani situace, kdy s ohledem na určité politické souvislosti by nedošlo k přijetí samotného zákona o státním rozpočtu před prvním dnem rozpočtového roku. V takovém případě by se až do jeho přijetí řídilo hospodaření státu podle pravidel rozpočtového provizoria ve smyslu § 9 zákona číslo 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. I v těchto případech se tedy jedná o pravidelně se opakující proces přijímání státního rozpočtu a standardní způsob prosazování rozpočtové politiky vlády prostřednictvím příslušných legislativních změn." Konec citace bodu 90 nálezu Ústavního soudu z 1. března 2011.

Tedy Ústavní soud nám tímto řekl, že důvodem pro rozhodnutí o projednání změn zákona v době trvání stavu legislativní nouze ve zkráceném jednání - a o to tady vlastně jde - není neschopnost vlády včas přijmout odpovídající rozpočet před prvním dnem rozpočtového roku. No a vždyť takovou situaci tady právě máme.

Takže si to dovolím závěrem shrnout. Vláda a ministr financí již před mnoha měsíci moc dobře věděli, že k naplnění podmínek mimořádné valorizace důchodů na začátku letošního roku dojde. Co pro to tedy vláda udělala? Připravila se nějak na tuto situaci? Započítala mimořádnou valorizaci důchodů do státního rozpočtu na tento rok, popřípadě navrhla změnu zákona v souvislosti s valorizací důchodů tak, abychom o ní mohli včas rozhodnout ve standardním parlamentním procesu? To totiž přesně měl na mysli v roce 2011 Ústavní soud, kdy řekl, že důvodem pro rozhodnutí o projednání změn zákona v době trvání stavu legislativní nouze ve zkráceném jednání není neschopnost vlády včas přijmout odpovídající rozpočet před prvním dnem rozpočtového roku.

Ještě to znovu zopakuji. Neschopnost vlády včas něco udělat není důvodem pro zkrácené jednání. V této souvislosti tedy doporučuji, abychom o tomto zákoně o důchodovém pojištění, tedy o možném okradení našich důchodců, jednali standardně, a ne ve zkráceném jednání.

A protože se soustřeďuje pozornost na nás, na Poslaneckou sněmovnu, na tato jednání a mnoho a mnoho organizací, lidí nám píše, dovolím si ještě nějakým způsobem zkráceně ocitovat dopis od pracovníků Kovo, kteří zaměstnávají 80 000 pracovníků, a vzkazují nám poslancům, že "navrhovaná opatření jsou pro nás, poctivě pracující, zcela nepřijatelná. Není možné, aby lidé, kteří celý život přispívali do systému sociálního zabezpečení, získali v době, kdy se vše zdražuje a čelíme nepřiměřené inflaci, reálně nižší důchod, a ještě si na něj budou muset počkat asi až do 68 let. Vždyť to je nejdéle skoro z celé Evropské unie. Navíc zaměstnanci v České republice pracují déle než zaměstnanci ve většině zemí Evropské unie." Oslovují nás, poslance, že uvedené kroky vlády zásadně ohrožují důstojný život lidí, kteří celý život pracovali, jejich zdraví i kvalitu života. Ve vážném ohrožení je také sociální smír. Je třeba hledat opravdu i jiná řešení k zajištění udržitelnosti důchodového systému než pouze snižovat výši důchodů či zvyšovat věk odchodu do důchodu. Může to být například zlepšování podmínek pro lidi, kteří pracují ve fyzicky náročných povoláních. Vláda by se měla zaměřit na hledání dalších, jiných zdrojů financování tohoto důchodového systému, které nepůjdou z kapes zaměstnanců. Nakonec nás zástupce zhruba 80 000 pracujících žádá, všechny poslance, o nepodporu tohoto zákona o důchodovém pojištění. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Já také děkuji a další s přihláškou je pan poslanec Kobza. Pane poslanče, prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Kobza: Děkuji, paní předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, krásné dobré ráno. Vidím, že jsme všichni optimisticky naladění, vidím to na vašich výrazech, tak doufám, že se dnes dobereme nějakého velmi pozitivního výsledku. Protože jsem jeden z těch 66 poslanců SPD a ANO, kterým bylo upřeno právo promluvit do rozpravy o stavu legislativní nouze, tak bych si dovolil některé myšlenky tady přednést i v souvislosti s jednáním o potenciálním zkráceném jednání důchodového zákona.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, já myslím, že bychom měli po všech těch právnických odborných diskusích, které zde zazněly, se začít věnovat důchodcům jako takovým, uvědomit si, v jaké jsou situaci. Já vám to tak nějak v kostce se pokusím shrnout.

Takže nárůstem cen energií rostou ceny prakticky všeho. Do toho vstupuje inflace, která v podstatě likviduje úspory, které důchodci si schovali na stáří. Do toho se posouvá věk odchodu do důchodu a současně jim chcete ještě ořezat příjmy. Takže na jednu stranu jsme svědky poměrně výrazného nárůstu nákladů na základní životní potřeby a na druhou stranu jim ořezáváte příjmy. Já bych řekl, že to je velmi nečestné a nesportovní. Tato smyčka, která se zadrhuje okolo krku našich důchodců, ať už jsou to starobní důchodci, nebo invalidní důchodci, ta je ještě dobarvená faktem pozdního odchodu nebo posouvání věku odchodu do důchodu, protože když se vezme termín 65 až 68 let, a na druhou stranu ho stáhnete k průměrné délce dožití, která se pohybuje podle vyjádření nebo informace z České televize z minulého týdne u mužů 72 let a u žen 76 let, takže ženy mají šanci si tohoto důchodového nebe, které jim chystáte, užít o čtyři roky déle, situace je taková, že v podstatě dnešní důchodce čtyřicet let odváděl peníze do systému, aby potom nějakých šest, osm let přežil v důchodu, než umře a ušetří vám peníze, což si myslím, že je poměrně brutální kalkulace. Té se neodvážili ani komunisté.

Já bych se rád vyjádřil k záměru vlády projednat snížení valorizace důchodů právě ve zrychleném řízení z hlediska lidských práv důchodců, protože konkretizace základních lidských práv a svobod se často překrývá s problematikou jejich omezení, a pro zásah do základních lidských práv platí určitá obecná pravidla. Listina základních práv a svobod obsahuje řadu ustanovení, která výslovně umožňují jejich omezení. Podmínkou však je, že se to může stát pouze na základě zákona v jeho mezích a při zachování těchto základních práv a svobod, což ovšem neznamená, že ty zákony si budete ohýbat podle toho, jak se vám bude momentálně hodit, takže zrychlené řízení je omezením politických práv svého druhu. Omezení základních práv je možné podle čl. 4 odst. 2 Listiny základních lidských práv a svobod jen zákonem a za podmínek stanovených touto Listinou, jak jsem řekl. V tomto případě už nestačí pouhé zmocnění v zákoně pro nižšího normotvůrce, což je například vláda, nýbrž omezení musí být uvedeno přímo v zákoně a ten musí splňovat podmínky stanovené touto Listinou základních práv a svobod. Klíčovým omezením základních práv a svobod v České republice je také pravidlo zachování podstaty základního práva podle čl. 4 odst. 4 zmiňované listiny. Cituji: "Při používání ustanovení o mezích základních práv a svobod musí být šetřeno jejich podstaty a smyslu. Taková omezení nesmějí být zneužívána k jiným účelům, než pro která byla stanovena." Z výše uvedeného je zřejmé, že veškerá omezení základních práv a svobod musí být přiměřená, musí je omezovat jen v nezbytné nutné míře, což je jeden z hlavních principů právního státu. A já si myslím, že to bychom si měli připomínat dnes a denně.

Co se týče ústavněprávních předpokladů a podmínek takzvaného stavu legislativní nouze, zkráceného legislativního procesu, který svým rozhodnutím stanovila pro projednávání novely zákona o důchodovém pojištění předsedkyně Sněmovny paní Pekarová Adamová, obecně platí, že projednání návrhu zákona nebo jeho změny ve zkráceném jednání ve stavu legislativní nouze představuje zákonem stanovenou výjimku z řádné zákonodárné procedury, jejíž důvodnost je založena nikoliv na momentální podobě sněmovní politické většiny, nýbrž na závažnosti situace, na kterou je podle názoru vlády, respektive vládní většiny třeba bezprostředně reagovat přijetím příslušného zákona. Ustanovení § 99 odst. 1 jednacího řádu Poslanecké sněmovny vymezením důvodů pro vyhlášení stavu legislativní nouze stanovilo mimo jiné i intenzitu závažnosti těchto důvodů. Tento stav je tak podmíněn existencí mimořádné okolnosti a intenzitou jejího možného negativního důsledku na jednu z obecně vymezených chráněných hodnot, práv a svobod občanů, bezpečnost státu nebo ochrana majetku. Za mimořádnou okolnost i ve smyslu nálezu Ústavního soudu je možno považovat jen takovou okolnost, která se zjevně vymyká běžnému průběhu politických procesů, vnitřních a vnějších, anebo může jít okolnost, jakou představují přírodní katastrofy.

Samotnou důvodnost vyhlášení stavu legislativní nouze je pak nezbytné posuzovat také s ohledem na dobu rozhodování a také na rozsah informací, které byly v dané konkrétní době k dispozici. Dále je nezbytné poměřovat též intenzitu důvodů stavu legislativní nouze ve vztahu k omezení dotčených práv ústavních principů. Musí být zřejmé, jaké konkrétní důsledky podle vlády hrozí pro hodnoty vymezené v tomto ustanovení, a tedy co konkrétně odůvodňuje, například závěr o hrozbě značných hospodářských škod nebo omezení základních práv a svobod anebo bezpečnosti státu. To v případě současného vládního návrhu na zkrácení jednání zcela chybí. Tyto důvody navíc nesmí být svévolné či smyšlené a konkrétní návrh zákona, jehož projednávání ve zkráceném řízení vláda navrhuje, musí být schopen zamezit vzniku nebo trvání předmětného ohrožení veřejného zájmu. Což si myslím, že naši důchodci ohrožením veřejného zájmu opravdu nejsou. Nic z toho v případě novely zákona o důchodovém pojištění naplněno není a vyhlášení stavu legislativní nouze je tak výsměchem zákonu a naprostou nehorázností. Neměli bychom to akceptovat a my v SPD to akceptovat nebudeme. Je to, že dáme každému důchodci to, co mu po právu patří, hospodářskou škodou? Je v průměru 1 000 korun, které ještě okamžitě vrátí do oběhu, škodou velkého rozsahu? Samozřejmě že ne, je to hanebnost.

Tady je zapotřebí si uvědomit, že i důchody jsou součástí objemu kapitálu, který se točí na vnitřním trhu, a v momentě, kdy snížením valorizací tento objem toho kapitálu snížíte, který tím pádem při svých obrátkách vytváří nadhodnoty, zvyšuje kupní sílu obyvatel, zvyšuje odbyt zboží, samozřejmě počítejte s tím, že to bude mít negativní dopad na celkovou ekonomiku státu jako takovou, stejně jako mělo EET. Prostě umrtvené peníze na státních účtech nadhodnotu nevytváří. Je opravdu až neskutečné, jak od svého nástupu vláda - a předsedkyně Sněmovny -pošlapávají právo a ústavu, na kterou skládaly slib, a ke kterým se vždy verbálně hlásí, prohlašují se za jediné obránce demokracie a ústavnosti v celé zemi - no, který důchodce tomu asi věří dneska - přičemž po celou dobu svého vládnutí (vláda) prokazuje, že je největším ohrožením demokracie, práva a ústavnosti od listopadu 1989. Kvůli riziku dočasného omezení demokratických principů ve státě je proto třeba důsledně hlídat to, zda vláda nezneužívá stavu legislativní nouze pouze pro své vlastní mocensko-politické účely.

V případě stavu legislativní nouze a zkráceného legislativního jednání nejde jen o zkrácení parlamentních procedur. Je-li totiž vyhlášen stav legislativní nouze a návrh zákona má být projednán ve zkráceném řízení, platí podle legislativních pravidel vlády pro přípravu takového návrhu zákona určité výjimky, například není třeba předchozího věcného záměru či je rozvolněn proces připomínkování v návrhu v takzvaném mezirezortním připomínkovém řízení. To je vážná vada legislativního procesu, vada v tomto případě naprosto nevynucená. Oproti standardnímu legislativnímu procesu zkrácené jednání nemá první čtení, nemá pevně stanovené jednací dny a některé lhůty neplatí. Vysoká míra odpovědnosti, řekl bych dokonce, že míra výlučná, za tento stav leží na jeho vyhlašovateli, na vládnoucí politické reprezentaci, na vládě, na Petru Fialovi a na Markétě Pekarové Adamové.

Dá se stav legislativní nouze zneužít? Určitě ano. Existuje ostatně i judikatura Ústavního soudu týkající se zneužití stavu legislativní nouze. Ústavní soud například zmínil, že tento mimořádný instrument nelze použít k omezení zákonodárné procedury parlamentní většinou, kdykoliv opozice vysloví nesouhlasný postoj s návrhem zákona. To bych rád připomněl. Skupina poslanců například v minulosti u Ústavního soudu napadla zákon, který stanovil zvláštní sazbu daně ve výši 50 % na příspěvek fyzickým osobám na stavební spoření. Na státní příspěvek na stavební spoření vznikl nárok v roce 2010 a byl poukázán Stavební spořitelně po 31. prosinci 2010. Zároveň s tím se zákonem snížila výše zálohy státní podpory z 15 na 10 % z ročně uspořené částky, pokud nepřesáhla 20 000 korun. Poslanci namítali, že zákon je v rozporu s ústavním pořádkem jak vzhledem ke způsobu jeho přijetí, tak i k jeho obsahu. Navrhovatelé tedy zpochybnili důvodnost projednání návrhu ve zkráceném řízení ve stavu legislativní nouze, v jehož důsledku mělo dojít k porušení některých ústavních principů vztahujících se k parlamentní proceduře v přijímání zákonů. Jednalo se o události z let 2010 a 2011. Jak případ vyřešil Ústavní soud? Soud ten zákon zrušil jako protiústavní, sdělil, že vyhlášení stavu legislativní nouze a projednávání zákona ve zkráceném jednání zásadním způsobem mění strukturu zákonodárného procesu a omezuje jeho podstatu na samotné vyslovení souhlasu nebo nesouhlasu. Tento postup lze dle Ústavního soudu akceptovat jen jako výjimku z pravidla, a to za předpokladu zvlášť závažných důvodů, kdy zájem na bezprostředním přijetí zákona v kontextu konkrétních okolností převáží nad obecnými požadavky, které ve vztahu k zákonodárnému procesu vyplývají z ústavního pořádku. Má-li zákonodárná procedura plnit nejenom funkci hlasování, nýbrž být též garancí svobodné politické soutěže, nelze případný požadavek její racionalizace uskutečňovat prosazením stavu legislativní nouze ze strany vlády a s ní spojené parlamentní většiny. Nález Ústavního soudu říká, že zástupcům parlamentní opozice musí být s ohledem na ústavně garantovaný princip ochrany menšin umožněn v rámci legislativních procedur nerušený výkon jejich garantovaných práv. Mezi nejzákladnější práva parlamentní opozice lze podle nálezu zařadit zejména práva zaručující menšině účast na parlamentních procedurách, práva umožňující opozici výkon dozoru a kontrolu vládnoucí většiny i vlády samotné. Dále se jedná o práva umožňující parlamentní opozici blokovat či oddalovat rozhodnutí přijímání většinou, jakož i práva umožňující opozici domáhat se ústavního přezkumu většinou přijatých rozhodnutí, a konečně jde v neposlední řadě i o práva chránící opozici a její jednotlivé členy před pronásledováním a zvůlí ze strany většiny.

Dámy a pánové, stav legislativní nouze se nesmí stát novým normálem, nesmí se stát jedním ze základních nástrojů vládní normalizace. Uplatněním institutu legislativní nouze dochází vždy k omezení nebo zkrácení práv právě parlamentní opozice. Je při jeho aplikaci omezena parlamentní rozprava, zkrácen legislativní proces a Parlamentní sněmovna se může v takové situaci snadno stát pouhým nástrojem, který má legitimizovat schválení vládou předložených návrhů zákonů, aniž by byly podrobeny důkladnému zkoumání a oponování, případně aniž by měli možnost přednést poslanci nejenom opoziční, ale i alternativní návrhy. I když se jedná o zákonný instrument upravený jen jednacím řádem Poslanecké sněmovny, důsledky jeho užití přesahují v tomto případě zákonnou úroveň. Vyčíslení rozsahu takzvaných hrozících škod, čímž vláda v souvislosti s návrhem na projednání novely zákona o důchodovém pojištění ve stavu legislativní nouze operuje, má podle Ústavního soudu jen pravděpodobnostní charakter a jejich výše není objektivně kontrolovatelná. Zejména lze jen obtížně odhadnout hospodářské důsledky včasného neschválení nějakého zákona. Vláda má sice k dispozici aparát, který může s určitou mírou pravděpodobnosti odhadnout důsledky případných škod, avšak tyto důsledky může i účelově zkreslit. Poslanci, zejména poslanci opozičních stran, nemají v dané chvíli dostatek objektivních informací, na jejichž základě se mohou rozhodnout, zda zákonné důvody pro projednání návrhu zákona ve stavu legislativní nouze splňují alespoň jednu ze zákonných podmínek jeho použití, tedy riziko závažných hospodářských škod. Situaci dle Ústavního soudu komplikuje i skutečnost, že vláda nemusí při zdůvodnění použití stavu legislativní nouze uvádět skutečné důvody, nýbrž důvody pouze hypotetické, které jsou v souladu s platnou legislativou, a mlčí o skutečných motivech užití tohoto instrumentu. I tato skutečnost komplikuje rozhodování poslanců o legitimitě užití tohoto nástroje při projednávání vládních návrhů zákonů.

To všechno platí i pro dnešní situaci. Jsem proto přesvědčen, že použití stavu legislativní nouze v tomto případě absolutně nemá opodstatnění. Vážené kolegyně, vážení kolegové, když shrnu všechno, co tady za poslední dny a noci zaznělo, tak mně nezbývá, než si připomenout jeden starý film, jeho titulek, který zněl Tahle země není pro starý, protože opravdu být starý v dnešní době v České republice není legrace, a já si myslím, že je nejvyšší čas, aby si i vládní koalice uvědomila, že i oni budou jednou staří a jednou budou závislí na okolí, že jednou budou závislí na tom, jestli jejich vlastní důchody budou stačit na to, aby si mohli zaplatit místo v domě s pečovatelskou službou.

Takže vyzývám vás k zodpovědnosti, vyzývám vaše svědomí, abyste si uvědomili, že staří lidé opravdu na tom nejsou dobře a budou na tom čím dál tím hůř, zrovna tak vdovy, vdovci, sirotci, lidé, kteří mají nějaký handicap. Nezapomínejme v právnických dohadech na to, že na konci těch diskusí jsou skutečné osudy živých lidí. Děkuji vám.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Dobré ráno, dámy a pánové. Další vystoupí pan poslanec Kettner a následuje pan poslanec Zlínský se svým vystoupením. Připomínám, že jsme v bodu... nebo v části posouzení podmínek pro projednání tisku ve zkráceném jednání. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Zdeněk Kettner: Děkuji, paní předsedkyně. Dobré ráno, dámy a pánové. Proto, proč tady jsme - takový ten zákon padajícího lístku, kdy nejdříve jsme si prosadili stav legislativní nouze, díky němu můžeme nyní projednávat posouzení ve zkráceném jednání. Uděláme si takový malý výlet i do historie a trošičku dopodrobna rozeberu, proč si myslím, že když už tedy to prosazujeme, takovýto zákon, proč by se rozhodně neměl projednávat ve zkráceném jednání a měl by projít výbory, měl by projít diskusí, aby to nebylo tak nahonem.

Je to čtrnáct let, co tehdejší vláda s účastí KDU-ČSL, jejíž pan ministr nyní horuje za změnu tohoto zákona - ten zákon měl za úkol chránit starobní důchodce před inflací a zachovat jim po celoživotní práci nějaký ekonomický standard v době, kdy již kvůli svému věku a zdravotnímu stavu nemohou reagovat na aktuální ekonomickou situaci, a ani si hledat aktivní práci - je spousta případů, kdy už v 55 letech některé firmy berou takového zaměstnance jako neperspektivního, a pokud o práci přijdou, jen velice těžko si hledají adekvátní náhradu. Současná vláda svým rozpočtovým chováním inflaci roztáčí a někdy mi to připadá, že si ji doslova pěstuje. V době, kdy skončila covidová situace, která roztáčela ekonomické náklady, stejně tady máme rozpočtové sekyry, které se nijak neliší od dob covidu.

Přibližné vyčíslení zákonné valorizace důchodcům je něco přes 30 miliard a my máme situaci, kdy vláda získává vyšším výběrem DPH nebo daně z příjmů výrazně více peněz, než tomu bylo v minulých letech. Když si to vezmeme dopodrobna: výběr DPH se za rok 2022 zvýšil o 15,6 %, daně z příjmů právnických osob o více než 17 % a daň z příjmu fyzických osob o téměř 13,5 %. To znamená, že stát, což je logické v době inflace, vybírá peněz podstatně více, než tomu dříve, a z logiky věci vyplývá, že tyto zvýšení příjmy by dokázaly tuto valorizaci pokrýt.

A proč se tedy nepodíváme tedy někam jinam, kde ty peníze ušetřit, než právě na důchodcích? Sociální dávky nepřizpůsobivým, peníze politickým neziskovkám, naše platy například - protože vždycky by člověk měl jít příkladem, stejně jako to dělá učitel, jako to dělá rodič, tak úplně stejně by i politici měli jít příkladem, když o těch občanech mluvíme o tom, že by se měli uskromnit, že doba je zlá a tak dále - pokud sami nejdeme příkladem, rozhodně nás lidé nemohou brát vážně a naopak nejsou z nás příliš nadšení. Dále by se dalo ušetřit na solárních baronech, byrokracii a tak dále. Dále, co windfall tax? Podle příslibů by se mělo díky windfall tax získat 85 miliard, to si myslím, že je výrazně víc, než kolik by mělo být potřeba na valorizaci důchodů, a rozpočtová stavidla byla otevřena ve spoustě dalších případů - 2 % HDP na obranu. Ano, situace je taková, že by armáda měla sloužit, měla by být akceschopná, neměla by být pouze na přehlídky, ale to je dlouhodobá práce, a ne žádná hurá akce. Proč jsme přistoupili na diktát lipské energetické burzy a dopustili masivní zdražení inflace? Díky tomu, díky zdražení energií se zvedla inflace.

Důchodci jsou zkrátka jednou z nejohroženějších skupin, a jestliže se průměrná roční inflace pohybuje mezi 15 a 17 %, inflace, která se týká nejzákladnějších lidských potřeb, jako voda, energie a potraviny, je ještě výrazně vyšší, než je tento průměr. Například ceny potravin meziroční nárůst o 27 % a z toho nejvíce narostly ceny těch opravdu nejzákladnějších potravin. Ceny potravin meziročně vzrostly o 27,1 %, v říjnu to bylo o 26,2 %. Vyšší byly zejména ceny mouky o 48,3 %, polotučného trvanlivého mléka o 52,5 %, vajec o 71,9, olejů a tuků o 40,8 a tak dále. V oddíle Stravování a ubytování vzrostly ceny stravovacích služeb o 26 % a ceny tuhých paliv o 69 %, cena tepla a teplé vody 30 %. Takže z toho jasně vyplývá, že si senioři díky zvyšování důchodů rozhodně nežijí nad poměry. Když my o nich říkáme o nějaké solidaritě, že by se měli uskromnit, tak si říkám, proboha, z čeho? A hlavně se neohánějme průměrnými důchody. Víme, jak to s těmi průměry je. Budeme mít jednoho člověka, který má 10 milionů na kontě, budeme mít devět bezdomovců a voilà, máme tady deset milionářů. A přesně takhle to vypadá i s těmi průměrnými důchody. To znamená, že skutečně ti senioři si nežijí nad poměry. Ale valorizace, tak jak byla už před čtrnácti lety uzákoněna, jim aspoň nějakým způsobem pomůže přečkat cenový šok, který postihl zboží, služby, které jsou nevyhnutelné a oni se bez nich neobejdou. A pokud vláda sáhne na důchody, tím podle mého naruší křehký sociální smír a otočí se zády k lidem, kteří celý život pracovali a budovali tuto zemi. Namísto poděkování za celoživotní práci upřednostňujeme zájmy jiné, než jsou právě zájmy jejich, zájmy občanů České republiky. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Nyní tedy vystoupí pan poslanec Zlínský a já bych vás, kolegové, požádala, abyste se drželi tématu, a to je, že posuzujeme podmínky pro projednání tohoto tisku ve zkráceném jednání. Tak, prosím, máte slovo.

 

Poslanec Vladimír Zlínský: Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, vážené dámy a pánové, já bych nejprve reagoval na paní předsedající. Já se na to budu dívat samozřejmě svým pohledem lékaře na tento problém, takže beru to trochu více zeširoka, ale zase netvrdím, že bude to mé vystoupení nekonečné, tak bych vás chtěl poprosit o to, abyste ke mně byli shovívaví, že můj pohled vychází z mé odbornosti. Vy, kteří sledujete nebo posloucháte má vystoupení, víte, že hovořím trošku jinak než ostatní. Nebude to jinak ani v tomto případě, takže bude to trošku možná víc kontroverzní než v jiných případech.

Jakékoliv řízení v otázce zákonných změn v oblasti systému důchodů, a to včetně změn valorizace, jednoznačně vyžaduje pečlivou a dlouhodobou diskusi na půdě parlamentu České republiky a také ve všech zainteresovaných parlamentních výborech. Já tady budu jmenovat aspoň některé z nich: je to výbor sociální, hospodářský, zdravotní, rozpočtový, ústavně-právní, případně dalších, a nikoliv jednání ve zkráceném režimu. Já se tedy pokusím toto zdůvodnit ze svého pohledu.

Zajisté dochází vzhledem k závažným demografickým změnám s úbytkem původního obyvatelstva k nutnosti vypracovat nový důchodový systém, který bude životaschopný i v situaci očekávaného nárazovitého přechodu Husákových dětí do starobního důchodu, a to se uděje mezi lety 2040 a 2050. Bohužel tady dojde k souběhu dvou nepříznivých okolností: na jedné straně k poklesu počtu práceschopného obyvatelstva, tedy plátců odvodů, protože se do produktivního věku dostanou početně slabé generace narozené na přelomu tisíciletí, a na straně druhé dojde k odchodu do penze silné generace Husákových dětí ze sedmdesátých a osmdesátých let. Z pohledu důchodové finanční bilance se obě negativa bohužel začnou od páté dekády, to znamená zhruba kolem roku 2040, po dobu asi dalších cirka dvaceti let, to znamená cirka do roku 2060, výrazně kumulovat. Ale již po roce 2030 se očekává trvale mnohem rychlejší růst výdajů na důchody. Tento nelítostný fakt bude klást před jakoukoliv vládu nepříjemný a nepopulární úkol se s touto neodvratnou situací nějakým způsobem vypořádat. Proto je nutná celospolečenská diskuse při jakémkoliv zásahu do důchodového systému s hledáním konsenzu a s rozložením nepříjemných dopadů této skutečnosti na všechny vrstvy naší společnosti.

Neuvážené kroky vlády potom vedou k radikalizaci společnosti, kdy jsou stavěny proti sobě jednotlivé skupiny společnosti - mladí kontra staří, pracující kontra důchodci, důchodci s nízkými příjmy kontra důchodci s o něco vyššími příjmy, pravice kontra levice a mohl bych dále pokračovat. Výsledkem nedohody může být velká celospolečenská katastrofa v blízké budoucnosti, protože pokud nějakým způsobem nedojde k tomu, že generace Husákových dětí nevymře, což je tedy nadsázka, potom bude vzhledem k velkému procentnímu zastoupení v populaci mít velkou volební sílu v případě zachování systému demokratických voleb. Už nyní mě napadá řešení, kterému zavdává precedens navrhované snížení valorizace důchodů, že bude nutné tyto demokratické principy omezit z důvodu možných katastrofálních hospodářských škod, ke kterým povede vyhovění požadavkům této armády zoufalých občanů.

Teď se na to podívám trošku z pohledu zdravotnictví. Více než 90 % osob starších sedmdesáti let trpí jednou nebo více chronickými nemocemi. Já je tady mám vypsány, samozřejmě nebudu je číst, ať vás s tím neobtěžuji, nicméně tady zmíním onemocnění srdce, onkologická onemocnění, onemocnění endokrinologická, což je - největší metla je diabetes mellitus neboli cukrovka. A hlavně tady bych zmínil jednu věc, a to je to, že dochází k nárůstu neurodegenerativních onemocnění a u starých lidí jsou to různé formy poruch paměti, demence, deprese, známá Alzheimerova choroba, případně Parkinsonova choroba a podobně, takže to povede k velkému náporu na zdravotnický systém. A již nyní se potýkáme s nedostatkem zdravotnického personálu, kdy nejsou mladí lidé ochotní pracovat ve fyzicky, a hlavně psychicky náročných povoláních s mnoha přesčasy a nočními směnami. A já se ptám, kde vezmeme tolik odborníků? Samozřejmě to vyplývá z těch nemocí, které jsem uvedl, to znamená, to budou odborníci na geriatrii, onkologii, neurologii, kardiologii, diabetologii.

Nechci strašit, ale pokud se nic zásadního nezmění, každá další generace mladých lidí bude zhýčkanější a nebude ochotna postupovat nepříjemnosti náročných povolání. A to nechci ani otvírat otázku jejich schopností kvalitně a efektivně vykonávat tak citlivou a důležitou činnost, jako je péče o zdraví populace. Nedovedu si představit tuto armádu nemocných důchodců čekajících několik dní na vyšetření u několika zbývajících přeživších lékařů, kteří budou muset povinně pracovat do své smrti. Podotýkám, že je to nadsázka. Jednoznačně naroste finanční náročnost zdravotní péče, a to jak kvantitativně, tak kvalitativně s rozvojem léčebných a diagnostických metod. Rád bych věřil, že už nebudeme téměř potřebovat živé lékaře, vše vyřeší umělá inteligence a lékař na dálku prostřednictvím telemedicíny. Pravděpodobně nás čekají všechny, co zde sedíme, krušné chvíle, ať už budeme v budoucnu politici, občané, pacienti, důchodci či lékaři a zmíněné doby se dožijeme.

Z toho pohledu se jeví jako zcela sebedestruktivní, že se v předchozích letech nevěnovala pozornost zvýšení porodnosti původní populace a spoléhalo se naivně na migraci, která měla plnohodnotně nahradit původní populaci, než dojde k jejímu zmizení skrze vymření a asimilaci s příchozími lépe či hůře kompatibilními migranty. Ba právě naopak, je zpochybňována role klasické rodiny a podporovány sexuální menšiny s atypickým chováním, které většinou k reprodukci lidského rodu nevede, nebo je podporováno přímo uvažování, že nemít děti v populacích vyspělých zemí přímo pomáhá chránit ekosystémy na planetě Zemi. Paradoxně ty generace, které propagují výše zmíněné myšlenky, budou konečnou obětí svých bludů, ale proces bude již nevratný a nezastavitelný. Je otázkou, odkud pramení tato iracionalita lidského uvažování a chování. Nelze vyloučit i určitý sebedestrukční proces, který se spouští u populací, zejména u jejich společenských elit, které nejsou vystaveny potřebnému existenciálnímu stresu, tedy jakési degeneraci racionálního uvažování z důvodu života v blahobytu, kdy každá následující generace je touto negativní vlastností postižena více než generace jejich rodičů, jak se tento blahobyt postupně během let zvyšuje.

Já tím samozřejmě nechci říci, že bych si přál, aby populace nežila v blahobytu, a taky netvrdím, že populace žijící v bídě jsou ty nejlepší a nejvíce racionálně uvažující. Pokud to tak je, ale to není jisté, potom předpokládané těžké časy s existenciálními problémy by měly toto racionální uvažování u následujících populací opět obnovit. Pravda je taková, že v krizových situacích se lidské skupiny a společnosti dokážou semknout a nějakým způsobem i velké obtíže překonat a přežít s tím, že předají svůj genetický materiál, svou kulturu a zvyky dalším generacím. Pokud se to nepodaří, potom další variantou je zánik kultury a případně i genu a překrytí jinou kulturou i geny. Bohužel, tato varianta, která se v minulosti několikrát opakovala, a bylo by bláhové si myslet, že nastal konec dějin a co se stalo mnohokrát, se již nemůže opakovat.

Výše uvedený text z mého pohledu jasně ukazuje, že jednání Poslanecké sněmovny České republiky ve zkráceném režimu v žádném případě se nemůže týkat tak důležité a komplexní problematiky, jako je valorizace důchodů, a totéž platí pro celkovou důchodovou reformu, která s valorizací důchodů úzce souvisí. Rozdělení společnosti zvolenou strategií protlačení změny důchodového zákona jednoznačně velmi ztíží jakoukoliv smysluplnou diskusi o této mimořádně ožehavé, ale potřebné reformě. Využití institutu zkráceného jednání považuji z tohoto důvodu za neopodstatněné, a proto ho nepodpořím. Děkuji za pozornost.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Nyní tedy vystoupí paní poslankyně Oulehlová, je-li přítomna - není přítomna, takže následuje pan poslanec Rozvoral, který přítomen je, a připraví se pan poslanec Síla. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Radek Rozvoral: Děkuji za slovo, paní předsedkyně. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený pane ministře, ve svém vystoupení bych se rád vyjádřil ke způsobu, jakým chcete dnes projednat vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, tedy ve zkráceném jednání. Tento způsob projednávání tak důležitého zákona upravující snížení parametrů červnové mimořádné valorizace penzí poslanci za hnutí SPD nepodpoří a zcela zásadně se ohrazují nad jeho projednáváním ve zkráceném jednání.

Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová z TOP 09 svým rozhodnutím číslo 54 ze dne 20. února 2023 podle § 99 odst. 2 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny rozhodla, že vládní návrh zákona, kterým se mění zákon o důchodovém pojištění, bude projednán ve zkráceném jednání ve stavu legislativní nouze. Dále v rozhodnutí předsedkyně Poslanecké sněmovny přikázala, aby podle § 99 odst. 3 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny byl sněmovní tisk 392 projednán ve výboru pro sociální politiku, kterému zároveň stanovila nepřekročitelnou lhůtu pro předložení usnesení do 24. února 2023 do 16 hodin. Výbor pro sociální politiku žádost předsedkyně Poslanecké sněmovny projednal na své 26. schůzi a vydal v této věci usnesení, ve kterém mimo jiné navrhuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby se konala obecná rozprava o návrhu zákona a aby se vedla podrobná rozprava ke všem částem návrhu zákona.

Jak už jsem zmínil v úvodu svého vystoupení, poslanci zastoupení v poslaneckém klubu Svoboda a přímá demokracie budou hlasovat proti tomu, aby byl vládní návrh zákona o důchodovém pojištění projednán ve zkráceném jednání. Z našeho pohledu se jedná o velmi důležitou změnu zákona řešící snížení parametrů červnové mimořádné valorizace pro starobní důchodce, invalidní důchodce a týkat se bude i výše vyplácení vdovských a sirotčích důchodů. Všechny příjemce této sociální dávky tato vládní novela zákona silně poškozuje a legitimní cestou je chce připravit o poměrnou část jejich příjmů, na který mají zákonný nárok. Ze strany vládních poslanců je podle nás tato vládní novela zákona nejen v rozporu s ústavou, ale především silně asociální. Důsledky v případě jeho schválení ponesou negativně ti nejohroženější, kteří jsou na této sociální dávce zcela závislí.

Hnutí SPD je připraveno v případě schválení snížení valorizací důchodů podat i stížnost k Ústavnímu soudu. Požadujeme, aby tato novela vládního zákona, která mění zákon o důchodovém pojištění, byla zde v Poslanecké sněmovně projednána standardním způsobem, tedy aby proběhlo řádně první, druhé a třetí čtení a byly dodrženy všechny stanovené lhůty. Rozhodně tato důležitá novela zákona, která upravuje státní výdaje, by měla být projednána ve více výborech Sněmovny, takže nejen ve výboru pro sociální politiku, ale zcela určitě také v rozpočtovém výboru Sněmovny.

Celý návrh této novely je narychlo zpracován k tomu, aby současná vláda snížila schodek státního rozpočtu a ušetřila přibližně 19 miliard korun, které ale stejně vynaloží na jiné výdaje, jež nebudou cílit k tomu, aby pomohly našim slušným a pracujícím občanům a rodinám s dětmi. V této souvislosti si počkejme, jaké konkrétní parametry vládního konsolidačního balíčku, které zpracovává Ministerstvo financí pod vedením ministra Stanjury z ODS, představí. Vláda se chlubí tím, že opatřeními obsaženými v tomto balíčku sníží deficit státního rozpočtu o 70 miliard korun. Dle našeho názoru na to doplatí zase jenom naši slušní a pracující občané, pro které současná vláda nedělá téměř nic.

Už nyní někteří ministři mluví o tom, že musí přistoupit ke zvýšení některých daní. Ve hře je tak zvyšování odvodů pro živnostníky, zvýšení daně z nemovitostí a jedná se o výrazném snížení podpory penzijního spoření nebo zrušení státní podpory stavebního spoření. Ministr Stanjura též uvedl, že chystá zrušit celou řadu daňových výjimek, například slevu na manželku nebo manžela. Další návrhy spočívají v plošném zvyšování DPH, například u vodného, stočného, knih, vstupenek na kulturní a sportovní události, stravného, piva nebo kojeneckých potřeb. V této souvislosti bych chtěl zde apelovat na poslance vládní pětikoalice a na jejich programové vládní prohlášení, a co v něm slibovali v zájmu prosperity České republiky a jejich občanů. Po více jak roce vládnutí Fialovy vlády musím konstatovat, že skutek utek a řada deklarovaných opatření v programovém prohlášení vlády, které ve finální verzi schválila vláda Petra Fialy dne 6. ledna 2022 a na jehož základě získala tato vláda důvěru Sněmovny, je spíše v říši snů. Současná vláda Petra Fialy vede naši zemi do záhuby, a proto by bylo pro naše občany nejvýhodnější, kdyby podala demisi. V rámci spravování státní kasy dělá Fialova vláda špatná rozhodnutí, na což doplácí ti, co za to nemohou, kteří by rádi poctivě pracovali a žili se svými rodinami v důstojných životních podmínkách. To se týká například živnostníků, kterých je v České republice aktuálně registrováno téměř 2 200 000. V médiích se v poslední době začaly objevovat informace o jednotlivých opatřeních v rámci připravovaného vládního konsolidačního balíku, kdy jedním z nich má být i zvýšení sociálních odvodů pro živnostníky. I když premiér Petr Fiala prohlásil, že na něm sice zatím není shoda, nicméně je prý třeba v obecné rovině nad výší odvodů uvažovat mimo jiné také kvůli důchodům pro živnostníky. Naopak náměstkyně ministra práce a sociálních věcí Šárka Jelínková z KDU-ČSL ovšem už dříve pro Českou televizi uvedla, že na zvýšení odvodů v koalici shoda je. Podle některých informací by se měl za tři roky zvýšit o 60 %. Tak alespoň živnostníci vidí, jak jim současná vláda v čele s Petrem Fialou pomáhá, přičemž většina živnostníků právě v minulých parlamentních volbách podporovala ODS, čímž tedy i celou koalici SPOLU.

Pevně doufám, že se z této situace živnostníci náležitě poučí a v příštích parlamentních volbách podpoří takovou stranu nebo hnutí, které vždy bude hájit jejich zájmy. Hnutí SPD takovým politickým subjektem je a vždy bude hájit zájmy ku prospěchu všech slušných a pracujících lidí. My si na rozdíl od vládních stran vážíme živnostníků a jejich odváděné práce. To, jak doplatili na různá omezující opatření v době nouzového stavu v souvislosti s nemocí covid-19, bylo pro řadu z nich likvidační, a proto už nesmíme připustit nic dalšího, co by jim jejich provozování živností ztěžovalo.

Další velkou skupinou našich občanů, na které Fialova vláda vůbec nemyslí, jsou mladí lidé a rodiny s dětmi. Vláda namísto nesplnitelných slibů by měla připravit a přijmout skutečnou systémovou důchodovou reformu, počítající s výraznou podporou pracujících rodin s dětmi a porodnosti v pracujících rodinách. My v hnutí SPD na tuto skupinu lidí cílíme, neboť jsme si dobře vědomi toho, že právě naše děti budou těmi, kteří budou přispívat financemi do důchodového systému. V rámci našeho programu jsme připravili projekt Rodina na prvním místě, ve které jsme představili celou řadu systémových kroků vedoucích opravdu k citelné pomoci mladým lidem a motivovali je formou daňových slev k tomu, aby se zvýšila porodnost. Podmínky pro spokojený život pracujících rodin musí nastavit a garantovat jednoznačně stát prostřednictvím svých příslušných orgánů. Musí být nastaveny takové legislativní a ekonomické podmínky, aby založení rodiny nebylo spíše trestem než radostí, aby neznamenalo masivní sociální a ekonomický propad, jako je tomu v mnoha případech v současnosti.

Vážené dámy a pánové, výdaje na vyplácení důchodů se v České republice dle údajů zveřejněných na stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí pohybovaly v roce 2022 v částce 595 miliard korun. Dle uvedených statistik Českého statistického úřadu vychází dnes na jednoho seniora tři lidé v produktivním věku, za dvacet let to budou dle predikce Českého statistického úřadu už jen dva lidé v produktivním věku a za čtyřicet let to budou tři lidé, ale na dva seniory.

Vrátím se k tomu, proč trváme na řádném projednání této vládní novely, změny zákona o důchodovém pojištění, tradičním legislativním procesem upraveným jednacím řádem Poslanecké sněmovny. Jde o velmi citlivou věc, neboť se týká 2 360 000 starobních důchodců a je mezi nimi i čtvrt milionu lidí, kteří pobírají tuto dávku sociální podpory v částce nižší, než je 14 000 korun. Z těchto peněz se opravdu nedá vyžít. Nyní podle platných zákonných pravidel by se měl od letošního června zvýšit v důsledku výše inflace v České republice průměrný důchod o 1 770 korun měsíčně. Fialova vláda ale chce pomocí této vládní novely změnit zákon o důchodovém pojištění, čímž by se průměrný měsíční důchod zvýšil pouze o 760 korun měsíčně. To by mělo za následek, že by připravila příjemce všech důchodů v České republice průměrně o více než 1 000 korun měsíčně. To považujeme v hnutí SPD za hanebnost, neboť vláda tímto sebere peníze těm nejvíce zranitelným čili seniorům v důchodovém věku, zdravotně postiženým a osobám pobírajícím vdovské a sirotčí důchody. Zásadně odmítáme všechny vládní argumenty obsažené v důchodové zprávě této novely vládního zákona snižující výši valorizačního příspěvku průměrně o více než 1 000 korun měsíčně každému příjemci této dávky, která mu je dle platných zákonů zajištěna.

Vláda by si měla veřejně přiznat, že k valorizaci důchodů dochází proto, že Fialův kabinet zcela zásadně a ve všech směrech podcenil boj s inflací. Vláda totiž měla jiné priority, jako je například předsednictví Rady Evropské unie, nadstandardní výdaje spojené s konfliktem na Ukrajině, prosazování projektu v rámci šíleného zeleného plánu Green Dealu a mohl bych pokračovat dále. Problémy českých občanů Fialova vláda neřešila, tak jak by měla, a proto by se měla všem našim lidem veřejně omluvit a v nejlepším případě sama podat demisi.

Za velmi smutné považujeme arogantní jednání a vystupování celé vlády a poslanců ze stran vládní pětikoalice, kdy už z počátku loňského roku bylo ze stran opozičních poslanců navrhováno plno hodnotných návrhů, pomocí kterých šlo zamezit tak vysoké inflaci. Jako jeden z mnoha uvedu návrh na zastropování cen u výrobců energií. Vláda ale volí jiné způsoby, jak čelit důsledkům tak vysoké inflace, nyní je to odebrání peněz našim seniorům a zdravotně postiženým.

Všichni poslanci za hnutí SPD budou hlasovat proti tomu, aby byla novela vládního zákona, která mění zákon o důchodovém pojištění, projednávána ve zkráceném jednání. Děkuji za pozornost.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Děkuji. Nyní je tady faktická poznámka pana poslance Bendy, ale ten není ani přítomen v sále, tak tady se někdo musel splést... Kdo jste se hlásil s faktickou z místa? Ale... Tady je faktická poznámka pana poslance Bendy, pan Benda tady není... Vy jste se možná, protože jste byl... (Ukazuje k místu poslance Bendy.) Tak opravdu poprosím dávat si na takovéto věci pozor. Odhlašuji jej, ale pane poslanče, víme, jak je tady to citlivá záležitost. (Poznámka mimo mikrofon.) Tak, pan poslanec Juchelka se omylem opřel o šedé tlačítko u pana předsedy Bendy. Nicméně následuje vystoupení pana poslance Síly a připraví se pan poslanec Nacher. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Síla: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedkyně, pane ministře, dovolte, abych se také vyjádřil k dnešnímu tématu, což je posouzení podmínek pro projednání sněmovního tisku 392 ve zkráceném jednání.

Za mimořádných okolností, kdy jsou zásadním způsobem ohrožena základní lidská práva a svobody občanů nebo bezpečnost státu nebo kdy státu hrozí značné hospodářské škody, vyhlásí předseda Sněmovny na návrh vlády stav legislativní nouze na určitou dobu. Ve stavu legislativní nouze může předseda Sněmovny na žádost vlády rozhodnout, že předložený vládní návrh zákona bude projednán ve zkráceném jednání.

Vážené dámy a vážení pánové, dnes se nacházíme skutečně v mimořádné situaci, kdy jsou zásadním způsobem ohroženy základní životní podmínky, jako je bydlení, teplo, energie, potraviny a další, pro necelý milion našich spoluobčanů v důsledku inflace a z toho vyplývající drahoty, která by se dala přirovnat a přímo spadá do obrazu života padesátých let minulého století.

V této situaci nyní projednáváme novelu zákona, která má ještě zhoršit stávající již nedobré životní podmínky našich seniorů, a to přímo ve zkráceném jednání. V tomto přikáže předseda Sněmovny tisk jednomu z výborů a současně stanoví nepřekročitelnou lhůtu, do které má výbor předložit usnesení se stanoviskem k věci. Výbor v usnesení navrhne, zda se má konat o návrhu zákona obecná rozprava a o kterých částech se povede rozprava podrobná. Navrhne též lhůtu, do které má Sněmovna jednání o návrhu zákona ukončit. Ve stavu legislativní nouze posoudí Sněmovna před projednáním návrhu pořadu schůze, zda stav legislativní nouze trvá. Dojde-li k závěru, že podmínky pro jeho vyhlášení pominuly, stav legislativní nouze zruší. Ale pokud má vláda stoosmičku a chce jakýkoliv zákon protlačit, zruší projednávání k posouzení, zda stav legislativní nouze trvá, a odhlasuje si, že trvá, což je podmínkou toho, že si může ve stavu legislativní nouze protlačit, opět stoosmičkou, projednávání vládního návrhu zákona ve zkráceném jednání.

Neshledá-li důvody pro mimořádný postup, návrh zákona ve zkráceném jednání neprojedná. Ale vláda má zásadní důvod, proč musí spěchat s projednáním protlačení odebrání důchodů 7 000 korun do konce roku našim důchodcům, protože možnost pro tento krok jí ze zákona končí 22. března tohoto roku, čili času již nemá mnoho.

Ve zkráceném jednání se neužije ustanovení § 90 a 91 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny o prvém čtení návrhu zákona. Sněmovna může rozhodnout, že od obecné rozpravy ve druhém čtení návrhu zákona upouští, a omezí řečnickou dobu dokonce až na pět minut. Třetí čtení návrhu zákona může následovat bezprostředně po čtení druhém. Ustanovení § 54 odst. 4, věta pátá, šestá, sedmá a § 95a zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny se pro třetí čtení ve zkráceném jednání nepoužijí.

Požádá-li vláda za stavu ohrožení státu nebo válečném stavu, aby vládní návrh zákona byl Parlamentem projednán ve zkráceném jednání, přikáže Sněmovna návrh zákona neprodleně jednomu z výborů lhůtu, do které má výbor předložit usnesení ve stanovené věci. Výbor v usnesení navrhne, zda se má konat o návrhu zákona obecná rozprava a o kterých částech se povede rozprava podrobná. K projednání návrhu zákona svolá předseda Sněmovny neprodleně schůzi Sněmovny, koná-li se již schůze Sněmovny, tak zařadí projednávání návrhu zákona přednostně na její pořad.

Ustanovení § 90 a 91 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny Parlamentu o prvém čtení návrhu zákona se při zkráceném jednání nepoužijí. Sněmovna může rozhodnout, že od obecné rozpravy ve druhém čtení návrhu zákona upouští, a omezí řečnickou dobu jednání až na pět minut. Podání návrhu na opakování druhého čtení není přípustné. Poslanec může v obecné nebo podrobné rozpravě ve druhém čtení návrhu zákona vystoupit nejvýše dvakrát a v rozpravě ve třetím čtení nejvýše jednou.

Sněmovna projedná návrh zákona ve zkráceném jednání tehdy, když jí určený výbor nepředloží ve stanovené lhůtě usnesení. V takovém případě určí zpravodaje předseda Sněmovny. Sněmovna se o návrhu zákona usnese do 72 hodin od jeho podání. Ve zkráceném jednání nelze projednávat návrh ústavního zákona. Podrobnosti upravuje zákon číslo 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny.

Chtěl bych podotknout, že současné válcování opozice pomocí zkráceného jednání, aby mohla být prosazen vládou dávno již plánovaná novela zákona o důchodovém pojištění, která má snížit důchod těm nejslabším, kteří se mnohdy nemohou bránit, má jediný důvod. Pokud by byla novela zákona podaná před prezidentskými volbami, to znamená demokratickou cestou, mohl by vyhrát volby pan Babiš. Proto musí vláda použít zkráceného jednání v takzvané legislativní nouzi až nyní, po prezidentských volbách, když se jí podařilo protlačit svého vládního kandidáta, protože konečný termín prosazení této asociální novely zákona je 22. 3. 2023.

SPD je proti snižování důchodů lidem obecně, obzvlášť kteří si na ně svou celoživotní prací vydělali a nemají možnost přivýdělku. V dnešní inflační drahotě bohužel takových situací není příliš. Proto jsme proti zkrácenému jednání o této předloze a také proti tomu budeme hlasovat. Děkuji za pozornost.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Děkuji. Nyní je tedy přihlášen pan poslanec Nacher, ale není v sále, tak následuje paní poslankyně Malá, která taktéž není přítomna, paní poslankyně Knechtová, opět nepřítomná, pan poslanec Vondráček, taktéž nepřítomen, a paní poslankyně Ožanová už přítomna je a přichází. Jenom vás, paní poslankyně, upozorním, že v 8.59 musím na minutu přerušit schůzi, protože končí jednací den, tak jenom abyste počítala s tím, pokud v té době budete ještě vystupovat, že tak budu činit. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji, vážená paní předsedkyně, v tu dobu ještě budu vystupovat, nicméně nebojte se, je to do patnácti minut komplexní projev.

Vážená paní předsedkyně, vážené kolegyně, vážení kolegové, svůj projev jsem přizpůsobila diskusi, která od úterý k tisku 392 probíhá. Nejprve se musím vyjádřit ke svému statutu poslankyně, aby bylo všem, i paní předsedkyni, zřejmé, jak poslanec vykonává mandát. Dle Ústavy České republiky, čl. 26, poslanci a senátoři vykonávají svůj mandát osobně v souladu se svým slibem a nejsou přitom vázáni žádnými příkazy. V poslaneckém slibu není nic o tom, že by poslanec vykonával mandát poslaneckého klubu, on ho skutečně vykonává osobně. Proč o tom hovořím? Hovořím o tom proto, že každý poslanec má právo přednášet své návrhy, a předsedkyně Sněmovny není oprávněna jejich výkon mandátu omezovat s tím, že jich podává návrhy hodně, a připustí návrhy na přerušení projednávání jen u někoho a u někoho ne. Všichni poslanci vykonávají svůj mandát osobně a mají právo podle jednacího řádu Poslanecké sněmovny vykonávat svůj mandát, nemůže jim být toto právo upíráno.

Na porušování jednacího řádu si pomalu, ale nechtě zvykám, nejsem však ochotna si zvyknout na porušování ústavy vysokými ústavními činiteli. Tento můj názor souvisí s posouzením podmínek pro projednávání sněmovního tisku 392 ve zkráceném jednání. Porušování jednacího řádu Poslanecké sněmovny se u tohoto tisku stalo standardem. Podmínkou projednávání návrhu zákona ve zkráceném jednání je trvání stavu legislativního stavu nouze a v tomto bodě vidím zásadní problém. Přestože si pětikoalice odhlasovala v rozporu s jednacím řádem Poslanecké sněmovny, že stav legislativní nouze trvá, nemohu s tímto souhlasit. Již předchozí úterý 21. února jsem se snažila na jednání Sněmovny zařadit nový bod s názvem Zneužití legislativního stavu nouze. Jelikož byl tehdy z lavic koaličních poslanců s mým odůvodněním zařazení nového bodu vyjadřován zřejmý nesouhlas, požádala jsem nesouhlasící, aby pro bod hlasovali, a mohli tak diskutovat. Nestalo se.

Při posuzování legislativního stavu nouze, které již sice proběhlo, bylo zapotřebí znát její odůvodnění. Dovolím si proto odůvodnění z tisku 392 citovat, mimochodem, není nijak dlouhé, jelikož si to zjevně málokdo četl. Z odůvodnění vládního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, je to bod 11, způsob projednávání návrhu, a tento bod zní: "Současně s předložením navrhovaného zákona se předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky žádá o vyhlášení stavu legislativní nouze a projednání navrhované právní úpravy ve zkráceném jednání v rámci vyhlášeného stavu legislativní nouze podle § 99 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Důvody pro tento výjimečný postup jsou spatřovány zejména ve značných hospodářských škodách, které státu bez přijetí návrhu zákona hrozí." Mimochodem, to je ta věta, o kterou se většina našich projevů opírá. Další zdůvodnění je krátké relativně, tak si ho dovolím také citovat. Předkladatel má za to, že "v daném případě jsou splněny podmínky pro projednání návrhu ve stavu legislativní nouze, tak jak je definoval Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 1. března 2011, spisová značka US 55/10, vyhlášeném pod číslem 80/2011 Sb., body 83 a následující. Z výkladu podaného v předchozích částech důvodové zprávy je zřejmé, že postup podle § 67 odst. 10 by v důsledku nepříznivé ekonomické situace projevující se skokovým nárůstem inflace v lednu 2023 o 8,6 % přinesl závažné negativní dopady na bilanci státního důchodového účtu - v roce 2023 o 34,4 miliard korun, v roce 2024 o dalších pak 58,8 miliard korun, což lze subsumovat pod situaci, kdy státu hrozí značné hospodářské škody..."

Paní předsedkyně, já se neslyším.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Já vás, kolegy a kolegové, požádám o ztišení. Tak děkuji a prosím, pokračujte.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji. "... ve smyslu § 99 odst. 1 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Inflace vzrostla způsobem, který se zjevně vymyká běžnému průběhu politických procesů vnitřních i vnějších - bod 84 nálezu. Urychlené a včasné přijetí zákona má potenciál tyto dopady výrazně zmírnit, to je přinést finanční úsporu na výdajové straně státního rozpočtu v rozsahu 19,4 miliardy korun v roce 2023 a 33 miliard korun v roce 2024 a v navazujících letech, posuzováno s ohledem na dobu rozhodování a rozsah informací, jež jsou v této době k dispozici - bod 85 nálezu." To je prosím vás celé odůvodnění té hospodářské škody. Dovolím si konstatovat, že takovéto odůvodnění nelze popsat jiným slovem než zoufalé. Hospodářská škoda má dle navrhovatele, tedy vlády, vzniknout díky platné legislativě, to je valorizací důchodů.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Paní poslankyně, nastává ten čas, já se omlouvám, že vás přerušuji, ale musím tak učinit. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, končím dnešní jednací den a přerušuji 55. schůzi Poslanecké sněmovny do dnes do 9.00, kdy budeme v této schůzi pokračovat, a budeme pokračovat přerušeným vystoupením paní poslankyně Ožanové. Já teď předám řízení schůze a technika přizpůsobí to, že jsme v novém jednacím dnu. Tak moment, prosím, ještě vydržte, paní poslankyně, bude vám uděleno znovu slovo, abyste věděla, kdy můžete pokračovat. Děkuji.

 

(Jednání skončilo v 8.59 hodin.)

Aktualizováno 6. 11. 2023 v 15:58.