Úterý 7. března 2023, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze
(pokračuje Věra Kovářová)
Sloučená rozprava k bodům 130, 131 a 132
/sněmovní tisky 328, 329 a 330/
Chtěla bych vás požádat, pokud se chystáte vystoupit, tak vzhledem k té sloučené rozpravě abyste specifikovali a odkázali se ke sněmovnímu tisku, ke kterému vystupujete, aby bylo zřejmé, ke kterému z těch tří tisků hovoříte. Děkuji vám.
Nyní mám do obecné sloučené rozpravy s přednostním právem přihlášeného pana ministra Baxu, poté s přednostním právem paní místopředsedkyně Dostálová. Prosím, máte slovo.
Ministr kultury ČR Martin Baxa Děkuji za slovo, paní předsedající. Já nyní vystupuji s přednostním právem, ale chtěl bych jenom avizovat to, že jsem se řádně přihlásil do obecné i podrobné rozpravy jako poslanec Martin Baxa. Moje návrhy se týkají stavebního zákona, nechci tady vystupovat jako ministr, takže jsem zapsán v seznamu do obecné i podrobné rozpravy.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji vám za upřesnění. Nyní tedy s přednostním právem bude vystupovat paní místopředsedkyně Klára Dostálová.
Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající. Já opravdu dopředu avizuji, že budu trošičku delší. Říkám to úplně otevřeně, protože samozřejmě dneska na stole máme opět stavební zákon - všichni určitě víte, že jsem se tomu věnovala mnoho let.
Ale musím hned na úvod říci, že jsem opravdu velmi ráda, že jsme dospěli k vzájemné dohodě, velice si toho vážím a myslím, že to je obrovsky dobrý signál pro naše všechny stavebníky, protože tím, že došlo politické dohodě na půdě Poslanecké sněmovny, to ve finále znamená, že by nemusel být tento stavební zákon v ohrožení každé nové volební období, že by tady prostě chvilku s námi mohl setrvat. Velmi správně bylo řečeno i na hospodářském výboru, že samozřejmě musíme trošku předpokládat i ty porodní bolesti, že je možné, že ještě něco budeme docizelovávat, nicméně podstata věci zůstane asi zachována.
Já budu delší, protože to v podstatě zkusím vzít znovu opravdu v kostce, abych i pro vás tady udělala takový exkurz do toho, co vlastně nový stavební zákon přináší, nebo novela nového stavebního zákona přináší, protože se na mě obrací i spousta lidí, kteří byli přihlášeni na náš seminář, ale v důsledku mimořádných schůzí, které jsme tady měli, bohužel nebylo možno v tak velkém počtu uspořádat to na půdě Poslanecké sněmovny, takže ten seminář byl na poslední chvíli zrušen. Nicméně samozřejmě všichni potenciální účastníci po nějakém takovém shrnutí toho, co všechno nový stavební zákon přináší, by určitě rádi viděli.
Ono je taky potřeba říci, že stavební zákon se opravdu ve své složitosti může úplně legitimně rovnat například občanskému zákoníku. Je to prostě opravdu obrovský soubor všech možných aktivit a institucí, které do stavebního práva vstupují. Nebylo úplně jednoduché najít ten vyvážený model. My jako opozice, když jsme se dostali do kontrastu s tím, že byl předložen Ministerstvem pro místní rozvoj, ta novela nového stavebního zákona, aniž by měl nový stavební zákon vůbec šanci se nadechnout, a to jenom ještě jako pod čarou - samozřejmě znovu zdůrazňuji, že šlo o zákon roku, kdy ho podpořila z více jak 68 % odborná veřejnost, což považuju za skutečně obrovské číslo. Je ale potřeba říci, že opozice byla vlastně před rozhodnutím, zda se k tomu postaví konstruktivně, nebo destruktivně, a musím říci, že opozice zcela jednoznačně - a tady bych chtěla poděkovat nejenom všem kolegům z hnutí ANO, ale i všem kolegům z SPD, protože jsme skutečně hledali vyvážený kompromis, prostě to umění možného, který bychom dali na stůl souhrnným pozměňovacím návrhem.
Kritika, která byla k novele nového stavebního zákona, byla zejména proto, že se oproti původním předsevzetím hodně vzdalovala novému stavebnímu zákonu, a nový stavební zákon byl o reformě stavebního práva v České republice. Je potřeba si říci, že jsme skutečně hledali ve spolupráci napříč politickým spektrem v Poslanecké sněmovně to zásadní, co je potřeba zachovat. Vědomi si toho, jak dopadly volby, a že tedy kompletní reforma stavebního práva je neřešitelná a že bychom politického konsenzu asi nedosáhli, jsme ustoupili - my jako opozice - z toho institucionálního modelu. To znamená, stavěli jsme to na jiných pilířích s tím, že institucionální model je prostě překonaný volebním výsledkem, protože představa i současné koalice byla, aby se příliš nezasahovalo do struktury stavebních úřadů. To znamená, dohoda je na tom, že zůstanou stavební úřady na obcích tak, jak jsou dnes, to znamená, jedničky, dvojky, obce s rozšířenou působností, kraje současné.
Ale hledali jsme to ale, a já si velmi cením toho politického zadání, které jsme učinili, a tady opravdu poděkování, ať už panu ministrovi Kupkovi, ale samozřejmě i panu ministrovi Bartošovi, že jsme se fakt shodli na tom, že musíme celou tu novelu hrát v znění politickém: kde se dá integrovat, tak se musí. Toto nás provázelo celým systémem té přípravy a musím říci, že jsme kolikrát naráželi, ale našli jsme to řešení. To znamená, že i v rámci institucionálních změn - byť, jak už jsem říkala, zůstanou ty obce na jedničkách a dvojkách - jsme se shodli na tom, že integrovat budeme dotčené orgány. To je to bolavé místo dnešního stavebního práva, kdy stavebník si musí individuálně získat čtyřicet samostatných razítek, takzvaných závazných stanovisek, a tato razítka jsou samostatně přezkoumatelná, takže si dovedete představit, co v tom objemu to pak samozřejmě dělá za zdržení, skutečně například povolovat bytový dům v Praze - pět let a více, takže na to jsme se snažili reagovat.
My jsme dospěli k závěru, že v podstatě, když pominu, že nebude státní stavební správa, ale že to skutečně zůstane v té přenesené působnosti, tak se v podstatě ukázalo, že většina takzvaných veřejných zájmů neboli dotčených orgánů je už součástí obce s rozšířenou působností, to znamená, že skutečně to je pod tou jednou střechou, na jednom úřadu. Ale vzhledem k tomu, že zas byly zachovány ty obce na jedničkových a dvojkových obcích, to znamená na těch malých obcích, bylo nutné vymyslet mechanismus, aby bylo rovné postavení stavebníka. Z tohoto důvodu vlastně vzniklo, že bude namísto těch pětačtyřiceti a více samostatných razítek bude jedno závazné koordinované stanovisko.
Vedle toho se nám tady objevovalo takzvané jednotné environmentální stanovisko, ale vzhledem k politickému zadání, že kde se dá integrovat, tak se musí, a odbory životního prostředí už jsou dneska součástí obcí s rozšířenou působností, i jednotné environmentální stanovisko bude součástí toho jednotného závazného koordinovaného stanoviska. To znamená, že stavebník skutečně dostane za ochranu veřejných zájmů jedno razítko, ať už je to malá obec, malý stavební úřad, nebo klidně stavební úřad na obci s rozšířenou působností nebo na úrovni kraje, vždycky ten stavební úřad bude mít to jedno, ten jeden vstup ve formě jednotného koordinovaného závazného stanoviska. To znamená v překladu, že samozřejmě tam musí být všechny ty přezkumy a odvolací procesy a tak dále, ale ten přezkum bude možný nikoliv už k čtyřiceti pěti a více razítkům, ale k jednomu, k jednomu razítku, tím pádem my opravdu velmi zkrátíme lhůty pro vydávání stavebního povolení.
Do toho všeho - ale já se k tomu dostanu - je úplně alfa omega tohoto systému, aby to takto fungovalo, samozřejmě digitalizace. Ale k tomu se vrátím trošičku v pozdější fázi mého vystoupení, protože tam je potřeba si samozřejmě říci, že musí všechny dotčené orgány, všechny stavební úřady musí být zabezpečeny nejenom hardwarem, ale i softwarem, pokud možno z jednoho místa, který mu to bude, ať už výpůjčkou - pravděpodobně Ministerstvo pro místní rozvoj - nebo jak to budou zařizovat, protože představa, že bychom teď rozjeli sedm set samostatných výběrových řízení, je prostě nesmysl, takže se to musí samozřejmě udělat centrálně.
Je potřeba si uvědomit, že ten stavební zákon, nový stavební zákon - a budu tady mluvit o novém stavebním zákoně, protože i ta novela díky spolupráci ve Sněmovně se výrazně přiblížila původním záměrům nového stavebního zákona, vyjma tedy té institucionální změny, byť i na té úrovni institucí. A já jsem si dovolila, protože to připravilo MMR, ale pan ministr se tím nechlubí - ale já se za něj pochlubím, protože to se povedlo ministerstvu, tenhle graf, kde to je krásně ukázané, jak vlastně k té integraci bude docházet. (Ukazuje graf.) Já se vám to budu pokoušet na tom grafu vysvětlovat, že v podstatě dotčené orgány budou na obcích s rozšířenou působností. Tady všude dole budou i ty malé stavební úřady, které budou žádat obce s rozšířenou působností o jednotné závazné koordinované stanovisko.
Odvolacím orgánem a apelačním principem vůči těmto úřadům bude současný krajský úřad. I krajský úřad má v novém stavebním zákoně určité druhy stavby, které bude povolovat v prvoinstančním řízení. To znamená, že i krajský úřad bude žádat svůj krajský úřad o jednotné závazné stanovisko, protože i tam jsou integrovány dotčené orgány. Na úrovni kraje to má ale dvě roviny. Buď tam je projekt, který je velký a vyžaduje EIA, tak jede samostatným procesem, protože tam je to skutečně vázáno evropskými nařízeními, anebo nevyžaduje EIA, pak ale samozřejmě bude jednotné environmentální stanovisko stejně tak součástí jednotného závazného koordinovaného stanoviska.
Zároveň nad tím - a už tady o tom hovořil pan ministr - v novém stavebním zákoně jsme měli takzvaný Speciální a odvolací stavební úřad. V dnešním pojetí se to jmenuje Dopravní a energetický stavební úřad. Je to úřad pro vyhrazené stavby, ale i tady se hledalo, kdo vlastně pro DESÚ, ten Dopravní a energetický stavební úřad, vydá jednotné závazné koordinované stanovisko. Tady to bude právě krajský úřad, který to bude vydávat proti DESÚ, ale pak samozřejmě, když si to vezmete z pohledu odvolání, je jasné, že oerpéčko se odvolává na krajský úřad, krajský úřad k DESÚ nebo MMR podle toho, jakého druhu stavba to je. Ale nad DESÚ už musí být jednotlivá rezortní ministerstva, aby samozřejmě k odvolacím procesům a přezkumu bylo možno dojít.
Kdo by se s tím chtěl blíže seznámit, protože samozřejmě je to trošičku změna proti tomu, co jsme měli, tak samozřejmě doporučuji tento graf a znovu říkám: myslím si, že to MMR zpracovalo velmi přehledně a je z toho opravdu jasné, jak ty věci se budou spolu vztahovat. Ano, prosím. (Poslanec Králíček si bere graf z řečnického stolku.) Pan zpravodaj zcela správně si to hned odnesl.
Co považuju za důležité říct, že ten model, který jsem se snažila teď tady takto představit, je potřeba být ale zase spravedlivý a říci na rovinu, že tento model určitě přinese zrychlení právě v podobě integrace dotčených orgánů. Ale na druhou stranu to, co bylo v původním novém stavebním zákoně, to prostě nevyřeší, a je potřeba si to tady říct prostě férově. My jsme došli k nějakému kompromisu, určitě tuto novelu teď tak, jak je připravena díky souhrnnému pozměňovacímu návrhu, podpoříme, ale je potřeba spravedlivě říci, že tímto modelem jsme rezignovali na dodržování lhůt. Lhůty jsou ve stavebním zákoně sice navrženy, ale není, jak je vymáhat. Vzhledem k tomu, že tam neexistuje jednotná struktura, vymahatelnost lhůt je velmi složitá. Tady samozřejmě předpokládám, že bude ministerstvo, všechna zainteresovaná ministerstva, apelovat na tajemníky obcí, aby si skutečně uhlídali dodržování těch lhůt, protože oni k tomu mají určité personální nástroje, jak samozřejmě s úředníky pracovat. Prostě násilím to nevymůžeme. Nejsou tam ve stavebním zákonu žádné sankce vůči nedodržování lhůt.
Druhá je rovina, kterou si musíme přiznat a která se samozřejmě neodstranila touto novelou, je zastupitelnost úředníků. My tím, že jsme připustili ten model, že zůstanou malé stavební úřady na obcích jedničkových, dvojkových, trojkových, tak ale samozřejmě, byť máme určitá kritéria v novele stavebního zákona, že musejí dělat tolik a tolik procesů nebo že musejí mít samozřejmě dostupný vysokorychlostní internet, minimálně myslím tři zaměstnance, ale samozřejmě, když se něco stane a ti zaměstnanci, jedna paní půjde na mateřskou, dva onemocní, tak na tom malém stavebním úřadě je nikdo nemůže zastoupit. To prostě v modelu přenesené působnosti nejde, takže bohužel i nadále se může stavebníkovi stát, že na stavebním úřadě bude cedule Pro nemoc zavřeno, a bude muset počkat, protože žádný jiný stavební úřad to za něj nebude moci vyřídit.
A třetí takovou oblastí, která bude taková polovičatá - já nechci říkat, že nebude vůbec, ale bude taková polovičatá - je jednotné metodické prostředí, protože tady je potřeba si opět uvědomit, že v přenesené působnosti je správním řádem dána určitá hierarchie, to znamená, metodické pokyny dává ministerstvo vůči krajům a kraje vůči obcím. Na to samozřejmě my jsme reagovali jednotnou státní stavební správou, protože jsme chtěli, aby to platilo v jeden moment pro všechny, ale takto vlastně nedokážeme úplně ovlivnit, jestli kraje to nějakým způsobem modifikují směrem k stavebním úřadům na obcích. Ale je potřeba tady taky pravdivě přiznat, že tomu velmi pomůže ta digitalizace, protože tím, že se uvidí, jaké metodické pokyny byly vydány v jaký moment, bude také jasné, kdo se od toho kde jak uchýlil. V digitálním prostředí budou příklady dobré praxe a úředníci se tím budou moci motivovat a řídit. Takže to také považuji za částečně vyřešené, ale ne úplně.
A posledním takovým bodem, který tedy vyřešen není, a to je takový ten střet vesmírů, kdy jsme si tady říkali, jak moc to dopad mít bude nebo nebude, a to je takzvaný fenomén systémové podjatosti. To se prostě tímto modelem vyřešit nedá, takže systémová podjatost tady bude hrozit hodně, ale je pravda a poctivé říci, že se to bude týkat zejména velkých měst, protože tam nejčastěji samozřejmě jsou pod vlivem systémové podjatosti.
Já trošičku ještě si myslím, že u těch plánovacích smluv, což je určitě velmi dobrý počin, který v novém stavebním zákoně máme, je otázka, že když prostě - je i jeden z pozměňovacích návrhů, ke kterému se za chviličku přihlásím - aby si plánovací smlouvy mohly dělat i městské části. To znamená, protože je samozřejmě velmi důležité, aby se dohodla dohoda v konkrétním území, a ne v tom obřím celku, jako je třeba Praha nebo Brno, takže i ta městská část. Na druhou stranu si právě myslím, že v tom je to prostě opravdu velmi svázané už pak s tím, kde se povoluje, jak se povoluje, co se tam dělá, a že to může být k určitým možnostem, k dalším systémovým podjatostem a že ty městské části s tím budou mít asi trochu problém. Tam je otázka, jestli třeba do budoucna se ještě nezamyslet - ale to je spíš takový balonek na hřiště pana ministra - se zabývat tím, že když by tam byly povoleny městské části, jestli by třeba povolovací smlouvy opravdu nemohla schvalovat státní správa v podobě tedy Dopravního a energetického stavebního úřadu, aby se prostě velká města vymanila z potenciální systémové podjatosti. Ale to dávám spíš jako do budoucna, to by se určitě muselo ještě projednat, aby na to byli úředníci, a tak dále.
Když už jsme tady u toho děkování - a já to skutečně dneska nehodlám nijak kontroverzně, prostě si říkáme, jak ty věci - určitě patří i velké poděkování budoucímu panu ministrovi Hladíkovi, který se k tomu také postavil čelem. Chápal politické zadání: kde se integrovat může, tak se musí, a tam skutečně došlo k tomu, že on byl připraven na to, vést debatu, že jednotné environmentální stanovisko se tedy integruje do jednotného závazného koordinovaného stanoviska. Zase jenom vysvětlím, v čem byl problém. Tam je potřeba si uvědomit, že jednotné závazné koordinované stanovisko integruje mnoho dotčených zájmů a skutečně nebylo možné, abychom najednou připustili, že jeden veřejný zájem je něco víc než je jiný veřejný zájem. Tak to nejde, protože není možné přece říci, jestli jsou víc památky nebo víc životní prostředí, nebo je víc hygiena nebo hasiči dokonce a tak dále. Proto si myslím, že musí být všichni naroveň, a je opravdu velmi dobré, že se podařilo prosadit do novely stavebního zákona do § 18, že právě stavební úřad sehraje takovou tu koordinační roli, protože na stavebním úřadu sedí opravdu velmi kvalifikovaní lidé, kteří když dostanou projektovou dokumentaci na stůl, a už bude jedna, nebude žádných dvanáct, je prostě v digitální formě jedna, tak on na první dobrou uvidí, jestli se na tomhletom projektu střetne třeba hygiena s hasiči nebo naopak hygiena s památkáři, a může vyvolat jednání se stavebníkem a pozvat k tomu dotčené orgány, aby si dokumentaci projeli před vydáním stanoviska.
Proč je to tak důležité? My jsme tady neustále, když jsme byli u vlády, jsme tady čelili tomu, že stavební řízení a stavební úřady v malých obcích se nesmí zrušit, protože to je služba pro občany. Tak tu službu pro občany promítněme do stavebního zákona a řekněme: ano, ta služba je stavebníkovi i v tom, že on hned na začátku, aniž by vynakládal další tisíce do projektových dokumentací, bude vědět, že buďto ji nějak upraví, a pak je to z pohledu veřejných zájmů v pořádku, anebo že tak, jak si to namaloval, to prostě nejde. Uvidí to hned na začátku a může samozřejmě pracovat s projektovou dokumentací dál. Takže to považuji z pohledu institucionální změny a integrace závazných stanovisek jako velmi důležité.
A ty přezkumné a odvolací orgány, to je vždycky v té hierarchii - už tady nemám ten graf - ale pro obce s rozšířenou působností je to kraj, pro kraj je to DESÚ, pro DESÚ jsou to samozřejmě jednotlivé rezorty.
Kdybyste dovolili, druhým takovým velkým tématem, které je podle mě potřeba tady zmínit, je územní plánování. Co vlastně přináší nový stavební zákon? Nový stavební zákon na úseku územního plánování přináší určitě větší kompetence na obecní úrovni. To znamená, že pravomoce na úseku územního plánování zůstávají nezměněny, to znamená, samospráva neboli zastupitelstva budou rozhodovat a rozhodují o klíčových záležitostech, pořizování, k zajištění procesu pořízení dokumentace - nadále zůstává v přenesené působnosti. Byly diskutovány i jiné varianty, ale tady bych se ráda zmínila - já se k tomu ještě vrátím - že je dohoda i s městy, zejména s těmi velkými hráči na úseku územního plánování, že budeme v té debatě pokračovat, protože tam samozřejmě - a podle mě zcela legitimní - zájem měst, aby územní plánování bylo v čisté samostatné působnosti. Ale protože tam jsou velké - ale ještě se k tomu dostanu - tak je určitě potřeba pokračovat v rozhovorech, debatách tak, aby to bylo komfortní nejenom pro velká města, ale i pro malé obce, protože tím nešťastným momentem by bylo, kdyby v důsledku toho, že jsme to nějak zesložitili a tak dále, se přestalo územně plánovat na úrovni malých obcí. To si myslím, že si nepřeje nikdo.
Co považuji také za dobré, že se dojednalo, že prodloužení lhůty pro platnost starých územních plánů bude až do konce roku 2028, to znamená, rozpracované územní plány se dokončí dle dosavadních předpisů a obce si budou moci vybrat, zda dokončí postaru, nebo naopak využijí už určitých vylepšení nového stavebního zákona. Ale neměl by to obcím diktovat, ony samy vědí, v jaké fázi rozpracovanosti územního plánu jsou a co by to pro ně znamenalo, kdyby musely začít od nuly.
Dále to obsahuje takzvané projednání územní studie, která je podmínkou rozhodování. Ta je uložena územním plánem a důležité je, že musí být předložena zastupitelstvu k projednání, ale ne ke schválení. Toto je také velký posun, že zastupitelstvo projednává, protože s tím schvalováním tam byl velký problém. Veřejné projednávání územněplánovací dokumentace lze i formou dálkového přístupu, opět to usnadní práci obci. To znamená, je to sice obdoba současného, mohou ale - obce trvaly na tom, že to chtějí explicitně uvést v zákoně, aby opravdu nikde neudělaly chybu, a tak to také mají.
Bude zřízen Národní geoportál územního plánování, ten je tedy již obsažen ve stávajícím zákoně, ale vlastně tento Národní geoportál zajistí, že budou veškeré veřejně příslušné a přístupné dokumenty na úrovni obcí na jednom místě, což samozřejmě zejména ocení investoři, kteří kolikrát hledají vhodné umístění pro nějaký svůj záměr a teď samozřejmě roztříštěnost územních plánů určitě nenahrávala k tomu, abychom byli komfortnější pro zahraniční investory.
Je potřeba také zmínit, že některé staré stavební uzávěry již pozbyly platností právě s platností nového stavebního zákona, to znamená v srpnu 2021. Například § 326 odst. 1 nového stavebního zákona nabyl účinnost hned po vyhlášení zákona, takže tam se samozřejmě tyto věci překlápí. Pozbyly tedy k 30. 7. 2021 staré stavební uzávěry, které byly vyhlášeny ještě podle zákona č. 50, takže to bylo skutečně několik let zpátky. Samozřejmě, nic nebrání obci, aby si to území znova vyhodnotila a udělala to, na druhou stranu byly stavební uzávěry na územích dvacet let a více, kde se prostě nedělo vůbec nic.
Souhrnný pozměňovací návrh přináší další vylepšení, a tady musím říci, že například nový stavební zákon dával to, že bude i takzvaný Národní územní rozvojový plán, na který potom musí reflektovat zásady územního rozvoje krajů a samozřejmě i územní plány jednotlivých obcí. Je to velmi důležité kvůli strategickým investicím, protože samozřejmě když se řeší energetická soustava nebo něco, tak by to stát měl mít jasně ve svých plánech, jak by to chtěl vést, a zkušenost exekutivy je o tom, že samozřejmě takovýto Národní územní rozvojový plán musí schvalovat vláda. Je to velmi důležité, protože samozřejmě tam bude strašně moc zájmů a jediná vláda může se dohodnout i třeba na některých ústupcích, aby ten Národní územní plán byl v podstatě legalizován a prošel.
Stejně tak se to týká samozřejmě i stavebních uzávěr, územních omezení a tak dále. Je potřeba si říci, že u tohoto Národního územního plánu pořizovatelem bude Ministerstvo pro místní rozvoj, které ale bude povinno to dát nejen do mezirezortu, ale i přímo ministrům, premiérovi, aby se s tím vláda mohla seznámit a také aby to schvalovala.
Dalším takovým, co je obsaženo v souhrnném pozměňovacím návrhu, je zastavěné území. Navrhovaná úprava má za cíl upravit proces vymezování zastavěného území tak, aby závazným podkladem již nebyl intravilán, který je vymezen k 1. září 1966, protože to se skutečně v současné době jeví jako překonané. Bude se vycházet z toho, že pokud má obec platný územní plán a rozhodne se pořídit si nový územní plán, bude se při vymezení zastavěného území vycházet primárně z dosavadního územního plánu. To znamená, i taková ta obava z toho, teď si tady vezmu s dovolením do úst metropolitní plán Prahy - tam samozřejmě, pokud jim vypršely deadliny, tak tam skutečně hrozilo, že by povolovali podle intravilánu z roku 1966, což je samozřejmě nesmysl. Tak je velmi příhodné, že došlo k této úpravě, kdyby nestihli termíny, tak se vrací k původnímu územnímu plánu a nemusí jít až do roku 1966.
Další v oblasti územního plánování jsou změny územněplánovací dokumentace. Tady jde o to, že se směřuje ještě k jednoznačnějšímu určení, že změny jsou pořizovány obdobou současných zkrácených postupů pořizování změn. Směřuje to také k tomu, aby jak schvalující orgán, tak také pořizovatel nebyli zahlceni žádostmi, u nichž není požadováno okamžité řešení. Tam samozřejmě na to obce velmi často reagovaly, že prostě nejsou schopné takto na každou žádost reagovat promptně, a skutečně je možno si žádosti, které nevyžadují okamžité řešení, uplatňovat a mít to, vlastně nové pořízení nebo změnu územního plánu, každé čtyři roky. Tím vlastně bude zajištěno i to, aby o změnu žádaly i fyzické osoby, aby si to obec mohla samozřejmě promítnout do svých dalších záměrů, se kterými bude pracovat.
Dále je potřeba také se zmínit, že na úseku územního plánování nový stavební zákon neomezuje roli samospráv oproti stávajícímu stavebnímu zákonu, takže tady jenom pro rekapitulaci. Občas narážím na kritiku, že jste nám vzali to málo, co máme - nic takového není. Naopak se snažíme i posilovat, nebo snaha předkladatelů je i posilovat územní plánování. To znamená, na území samosprávy zůstane rozhodnutí o pořízení, schválení zadání, výběr nejvhodnější varianty, vydání územního plánu, schválení zprávy o uplatňování, rozhodnutí o změně a vydání změny územněplánovací dokumentace.
Oproti stávajícímu stavebnímu zákonu je samosprávě nově svěřena možnost projednání návrhu vypořádání připomínek před předložením vydání rozhodnutí o sloučení společného jednání a veřejného projednání a dále je radě obce (v) samostatné působnosti přiznáno právo vznášet připomínky k vymezení zastavěného území, právo uplatňovat připomínky k návrhu územních opatření. Novým stavebním zákonem je oproti stávajícímu stavu radě obce odebrána možnost vydávat vymezení zastavěného území, schválení žádosti obce o pořízení, ale tyto činnosti beztak rada vykonává v přenesené působnosti.
A teď možná malý exkurz do toho, co jsem tady naznačila, že je to takový určitý míček na stranu hřiště pana ministra, a to je právě pořizování územního plánu v samostatné působnosti. Už za nás se to opravdu velmi intenzivně řešilo, domluvilo se, že bude pracovní skupina na územní plánování tak, abychom připravili samostatnou novelu stavebního zákona v této oblasti. Ale je potřeba si opravdu odpovědět na zcela jednoznačné zadání a na to musí být jednoznačné odpovědi, které budou v souladu se všemi, protože právě v původním záměru, že by některá velká města to měla v samostatné působnosti a zbytek v přenesené působnosti, opravdu jsme naráželi i v rámci Legislativní rady vlády. To znamená, je potřeba si položit ty otázky, jak by tedy probíhalo pořizování v malých obcích, protože tady je potřeba si připomenout, že tím, že je to v přenesené působnosti, za pořízení územního plánu dává stát peníze obcím. Když to budete mít v samostatné působnosti, tak to nelze, tam se jednoznačně staví proti i Ministerstvo vnitra. Prostě říká: Pokud to chtějí samostatné, tak se vším všudy včetně financování. A to je ten obrovský problém, protože malá města říkají: Ale nám to vyhovuje, my jsme rádi, že od státu na to dostáváme, byť příspěvek, ale dostáváme alespoň něco, a že se skutečně obávají, aby to potom nebylo v neprospěch územního plánování jako takového. Tehdy se vymýšlely i takové konstrukty, jako že to za ty malé obce bude pořizovat ORP, to znamená obec s rozšířenou působností. To si asi dovedete představit, jak nadšeně se k tomu přihlašovaly obce s rozšířenou působností, které říkaly: My máme úplně jiné finanční potřeby. Prostě představa, že budeme financovat územní plány malým obcím, je samozřejmě pro nás nepředstavitelná.
Stejně tak, pokud se budeme bavit o samostatné působnosti v oblasti územního plánování, se musíme bavit i o odpovídající ochraně veřejných zájmů. A to není jenom obec-obec, tam máte samozřejmě spoustu střetových ploch. To je obec-stát, obec-obec, obec-kraj, dva sousední kraje a dopady obec-příhraničí a tak dále a všechny tyto veřejné zájmy musí být nějakým způsobem reflektovány. To znamená, že když to bude v samostatné působnosti, tak si obec ale nemůže - a teď mi promiňte ten výraz - bouchnout do stolu a říci třeba: Mě životní prostředí vůbec nezajímá. To prostě takto fungovat nemůže a musí to být samozřejmě nějakým způsobem vyvážené. To je právě o tom řešení rozporů, jak by to vlastně vypadalo v reálu, kdo by tedy ve finále řešil rozpory mezi územními samosprávnými celky, pokud by to tedy bylo v samostatné působnosti. A to je ten paradox, že když je něco v samostatné působnosti, tak by do toho stát neměl moc ingerovat, ale na druhou stranu je samozřejmě z pohledu ochrany veřejných zájmů toto velmi složité.
A pak přezkum územněplánovací dokumentace. Byla by to moje samostatná působnost, ale samozřejmě musel by se umožnit těm, komu se něco nelíbí, aby byl přezkum. A kdo by ten přezkum zajišťoval, jestli by to tedy bylo už institucionální, nebo opravdu by to všechno řešily soudy? Což se samozřejmě soudům úplně nelíbí, protože by také mohly být velmi zahlceny všemi těmi přezkumnými aktivitami.
Tolik jenom opravdu velmi krátký exkurz do toho, co nás ale pravděpodobně čeká, protože velká města měla mnoho memorand, uzavřela takzvaný city deal a určitě z pohledu Prahy, Brna, Ostravy, Plzně a vůbec všech velkých krajských měst to je velmi legitimní očekávání stejně tak, jako tady rozehrajeme debatu o samostatných stavebních předpisech. My jsme, jak jsme to zatím připravovali, byli ztotožněni s tím, že skutečně stavební předpisy mají dle strategie regionálního rozvoje mít metropolitní města. A ty ze strategie vyplývají tři, což je Praha, Brno a Ostrava. Já si třeba dovedu představit ještě jednu, dvě obří metropole, ale prostě musíte si všichni uvědomit, že to, že by byly samostatné právní předpisy třeba nedejbože pro - teď se omlouvám za ten výraz, ale pro všechna krajská města, tak je to absolutně neřešitelné pro MMR. To prostě nejde. To se samostatně notifikuje, jsou s tím obrovské problémy. Vedle toho MMR vydává jednotnou vyhlášku pro všechna města a tam by se skutečně měla reflektovat určitá specifika. Takže já z tohoto místa si dovolím přimluvit za to, abychom to udrželi v intencích opravdu těch tří největších, vyzkoušeli si to jako pilot, a když tam neuvidíme v průběhu času - tedy my, MMR tam neuvidí - nějaké extra velké problémy, tak to klidně rozšiřme postupem času. Ale když to uděláme jako hurá akci hned, tak si myslím, že to ve finále bude velké fiasko.
Takovým třetím velkým tématem, které je, je hmotné stavební právo, které se nám promítá právě v novém stavebním zákoně. Nově jsou tedy v rámci hmotného stavebního práva upraveny základní hmotněprávní požadavky přímo v zákoně, to znamená, není to v žádných přílohách nebo ve vyhlášce, ale rovnou to upravuje zákon, a to v takové podrobnosti, tedy samozřejmě tomu zákonu přiměřeně, a dále jsou pak rozvedeny v prováděcím právním předpisu. Já vám dám třeba jeden příklad: v tom současném neboli starém stavebním zákoně například vůbec nebylo řešeno osvětlení, a přitom ale vyhlášky a tak dále už pak samozřejmě to více specifikovaly, takže jsem ráda, že jsme se domluvili na tom, že přímo v zákoně bude denní osvětlení, protože jsme zase reagovali na to, že samozřejmě Praha staví v prolukách a tak dále, ale určitě nechceme, aby naši občané žili někde ve sklepích bez denního světla, takže zůstalo tam denní osvětlení bez toho slova "přímé", protože každý, kdo si představíte 1+kk, kde máte luxfery rozdělenou kuchyň a obývací část, tak takto by to vlastně bylo nepovolitelné, protože by tam nebylo přímé denní osvětlení. Takže si myslím, že denní osvětlení je v pořádku i z pohledu zdraví, aby skutečně zase lidé nežili jenom v umělém osvětlení, to určitě nikdo z nás nechce.
K vydání prováděcího předpisu neboli vyhlášek právě k hmotnému stavebnímu právu bude zmocněno Ministerstvo pro místní rozvoj. Stejně tak bude Ministerstvo pro místní rozvoj zmocněno k vydání nařízení, které může stanovit podrobné požadavky na výstavbu. A právě samostatné stavební předpisy zatím zákon reflektuje pouze na ta tři velká města, což je Praha, Brno a Ostrava.
Dalším velkým takovým počinem jsou změny v projektové dokumentaci a tady musím říci, že se vlastně přebralo to, co bylo v novém stavebním zákoně, a je to velmi dobře, protože my jsme měli opravdu už problém s tím, že stavaři se obraceli na ministerstvo, a pan ministr určitě potvrdí, že ke stavebnímu zákonu je opravdu velká debata s veřejností, že mu chodí taky určitě stovky a tisíce dopisů, protože stavebníci malých rodinných domů nebo nějakých malých projektů se úplně legitimně rozčilovali nad tím, že chceme podrobnost projektové dokumentace, jak kdyby stavěli jadernou elektrárnu. Tak to malí stavebníci opravdu nestaví, takže proto jsem ráda, že dojde samozřejmě ke zjednodušování povolení, dojde i ke zjednodušení projektové dokumentace.
Dochází ke snížení počtu druhů projektové dokumentace, a to na základní tři druhy. První je dokumentace pro povolení záměru, druhá dokumentace pro provádění stavby a dokumentace pro odstranění stavby. Obsah nového druhu dokumentace pro povolení záměru vychází ze stávající úpravy dokumentace pro vydání územního rozhodnutí, to znamená, je to samozřejmě daleko jednodušší, slangově se tomu říká na úrovni DURky plus, to znamená, musí to být doplněné o stavebně konstrukční řešení a požárně bezpečnostní řešení. Omlouvám se. (Poslankyně ochraptěla, pije.) Žízeň, ano, jedu seminář. Tak. Tuto dokumentaci, to znamená na úrovni pro vydání územního rozhodnutí plus, tedy doplněné o stavebně konstrukční řešení a požárně bezpečnostní řešení, bude vkládat stavebník do Evidence elektronických dokumentací jako žádost o povolení záměru. Do Evidence elektronických dokumentací vkládá stavebník rovněž dokumentaci pro odstranění stavby jako součást žádosti o povolení odstranění stavby, zatímco dokumentace pro provádění stavby se do této evidence nevkládá.
Zásadní změnou je povinnost stavebníka zajistit vypracování dokumentace pro provádění stavby před zahájením jejího provádění. To znamená, tady opět dáváme určitou možnost stavebníkovi, že než nejdříve projde trošku těmi jednoduššími dokumentacemi řízení, a pokud vlastně skutečně získá všechna ta povolení, tak se pustí do dokumentace pro provádění stavby, která už je samozřejmě mnohem detailnější.
Takovou čtvrtou oblastí, která je ale z mého pohledu také velmi důležitá, je procesní právo neboli povolení, odvolání a přezkum. V rámci povolení staveb dochází k nahrazení současného množství povolovacích procesů jedním řízením, kde bude stavba povolena. Skutečně dochází ke sloučení územního stavebního řízení do jednoho řízení. Zákon stanovuje - a teď tedy uvozovky, protože už jsem se tady k tomu dostala - nepřekročitelné lhůty pro stavební úřady, ale znovu upozorňuju na to a je potřeba to takto vnímat, že ty lhůty, byť jsou stanoveny jako nepřekročitelné, není v zákoně žádná odezva na vymahatelnost. Prostě takto to nebude, a znovu je potřeba tedy z politických reprezentací, zejména samospráv, apelovat na tajemníky obcí, aby samozřejmě úředníky vedl k pořádku. Koneckonců starosta to i uvidí, v jaké fázi povolování to je, jestli se u něj na úřadě překračují lhůty, protože se to všechno povede digitálně.
Možná stojí za zmínku i rozdílnost délky procesu podle druhu stavby. To je taky jedna z velmi důležitých poznámek, že my vlastně budeme mít několik druhů staveb, protože to samozřejmě se dělalo i podle možností úředníků. Takže budeme mít drobné stavby, jednoduché stavby, ostatní stavby a vyhrazené stavby. Je potřeba skutečně se svým záměrem si asi tedy i odkonzultovat na stavebním úřadu, kam vlastně spadáte, protože prostě takové ty místně příslušné projekty budou spadat pod obecní úřady, ale například silnice první třídy, byť je to státu, budou povolovat kraje, takže je potřeba tyto věci řešit. Je otázka do dnešní doby - a já tady samozřejmě tím trápím pana ministra každou chvilku - je bytová politika, protože je otázka, jestli právě bytová politika už by neměla mít určitou prioritu v rámci těch staveb a třeba spadat už na úroveň kraje, nebo dokonce na úroveň vyhrazených staveb.
U jednoduchých staveb jsou lhůty 30 dnů s možností prodloužení na maximálně do 90 dnů, což jsou samozřejmě velmi dobré zprávy pro všechny. Jednoduché stavby - to jsou zejména rodinné domky a všechny tyto záležitosti, takže tam by to mělo být opravdu velmi snadné. A budu ještě tady doufat, že se předloží některé ještě vylepšující pozměňovací návrhy, protože samozřejmě na venkově jsou velké parcely a určitě děti by mohly stavět na pozemcích svých rodičů a tak dále, aby to získalo co nejrychleji stavební povolení. Ostatní stavby jsou tedy 60 dnů s možností prodloužení až na 120 a stavby vyžadující posouzení vlivu na životní prostředí, to jsou ty EIA, jak jsem vám tady ukazovala, tak ty mají tedy 120 dnů na začátku s možností prodloužení až na 180.
Co je tady zcela zásadní říci, že znovu do této novely nového stavebního zákona trvá fikce souhlasu závazného stanoviska. To je prostě skvělé, protože pokud stavíte na pozemku, kde jste v dobré..., máte hranici od sousedů v přiměřené vzdálenosti, nejdete nějak do výšky, to, co všechno jsou ty standardy, teoreticky v podstatě dotčené orgány mohou využít té fikce, to znamená, oni se na to podívají a řeknou, k tomu nemáme co dodat, projde fikce a v podstatě stavíte. To znamená, není potřeba vytvářet papír pro papír, tam si samozřejmě stavební úřad poradí s tou fikcí.
V rámci stavebního řízení stavební úřad tedy posoudí soulad záměru - a teď ho musí posoudit s územněplánovacích dokumentací, s požadavky zákona a jeho prováděcích vyhlášek, s požadavky dotčených orgánů vyplývajících z ochrany veřejných zájmů, a tady budeme mít jednotné, jedno závazné koordinované stanovisko s požadavky na infrastrukturu a následně stavební úřad rozhodne o povolení nebo nepovolení stavby.
Když jsme u toho odvolání, protože tyhlety procesní věci se týkají přezkumu i odvolání, je zcela zásadní, že je zachován takzvaný apelační princip. Apelační princip znamená, že prvoinstanční úřad, ať už to bude obec, nebo kraj, pokud samozřejmě v lhůtách, které bude, nesplní nebo..., tam to je nevymahatelné, ale pokud třeba dojde k odvolání, tak se odstraňuje ten ping-pong - to, co jsme dneska všichni zvyklí, že když se odvoláte, jde to na tu vyšší instanci, ti tam najdou nějaký formální nesmysl, vrátí to zpátky první instanci a takhle si to mezi sebou nekonečně dlouho pinkají ty úřady. Apelační princip je právě o tom, že už to nepůjde vrátit té první instanci, to znamená, ta druhá instance, ta vyšší, ten projekt musí doprojednat a povolit, což se samozřejmě lhůty také velmi významně zkrátí.
Určitě bylo nutné reagovat v rámci tohoto celého balíku právě toho procesního práva na soudní přezkum a soudní přezkum samozřejmě musí být efektivní a včasný, to znamená, s možností soudu změnit třeba i v některých případech rozhodnutí stavebního úřadu, pokud to uzná za vhodné.
Velmi důležité, co je v souhrnném pozměňovacím návrhu, jsou takzvané průzkumy staveb, protože tam se rozšiřuje ustanovení o rozsahu a obsahu projektové dokumentace o povinné průzkumy, které vyplývají z evropské legislativy, například průzkum staveb z důvodu výskytu azbestu, což je určitě pro zdraví nás všech velmi důležité. Podrobnosti pak k těm povinným průzkumům bude stanovovat i samostatný právní předpis.
Takže nový stavební zákon nebo novela nového stavebního zákona, ale já už budu mluvit o novém stavebním zákonu, protože tady je dohoda napříč politickým spektrem, stanovuje v rámci procesního práva jednoznačný proces, pevné lhůty. To znamená, když stavební úřad obdrží všechny podklady, tak by měl do nějaké lhůty rozhodnout, a stavební úřad záměr posuzuje v řízení jednou a vydává povolení.
Takovým pátým balíkem, který bych tady chtěla zmínit, je digitalizace. Sice digitalizace není určitě moje doména, je to doména tady hlavně pana ministra, ale považuji to za zcela zásadní, aby v souboru informací digitalizace zazněla. Je velmi důležité, aby byla digitalizace procesů i výstupů stavebního řízení a územního plánování. Všechny informační systémy jsou už nyní v zákoně zakotveny a ukotveny a v tuto chvíli v podstatě jsou na něj vyčleněny i evropské peníze, a to jak z Národního plánu obnovy, tak z Integrovaného regionálního operačního programu, což považuju za velmi dobré, protože co si budeme povídat, nic levného to nebude, ale pokud toto se povede, tak to skutečně bude obrovský úspěch, to opravdu zjednoduší všechno, ale na rovinu říkám, že před panem ministrem není úplně lehká úloha. Vím, že samozřejmě bojuje i s Úřadem pro hospodářskou soutěž a tak dále, ale na druhou stranu je potřeba už dát určitý signál obcím, jak to bude fungovat, protože obce se opravdu začínají pídit po tom, jestli mají začít soutěžit samy nebo co mají dělat, protože samozřejmě vědí, že termín je 31. července 2023, a tady chci upozornit na to, že i souhrnný pozměňovací návrh odkládá účinnost novely až k 1. 1. 2024. Takže prosím, ještě zachovejme v území všichni klid, určitě je jasné, že stát asi prostřednictvím MMR to bude muset vysoutěžit za všechny. Že už by měl asi začít, je víceméně jasné, protože takovéto obří výběrové řízení samozřejmě nějaký čas spolkne.
V rámci digitalizace vznikne Portál stavebníka, prostřednictvím kterého bude vedeno řízení a všechny úkony mezi stavebníkem, stavebními úřady, s dotčenými orgány, vlastníky veřejné dopravní nebo technické infrastruktury budou probíhat elektronicky. To je opravdu zcela zásadní, protože skutečně stavebník uvidí, v jaké fázi procesu se nachází a kdo, kde už je za hranou té lhůty. To znamená, tady to bude i tlak na obce, protože oni samozřejmě dneska umí v současném stavebním právu všichni dávat podnět pro nečinnost, takže tady i pan starosta dotčený nebo paní starostka nebo pan primátor, primátorka si to budou muset ohlídat, aby skutečně pak ještě neměli problémy s nečinností úřadu jako takového.
Místo papírové žádosti s desítkami příloh - a tady dneska všichni víte, kdo jste se pokusil něco realizovat podle současného stavebního zákona, že to už je na avii, jak vezete na stavební úřad dvanáct, třináct, čtrnáct pare, každý ten dotčený orgán vám vytkne něco jiného, vy si to zase odvezete zpátky všechno a začnete to předělávat. Tak ne. Tady se podá digitálně jedna projektová žádost a do té jedné projektové žádosti budou koukat všichni ti dotčení, to znamená stavební úřad, zástupci samozřejmě technické infrastruktury, dotčené orgány, účastníci řízení a tak dále a tak dále, takže Portál stavebníka opravdu povede k zjednodušení. A co si budeme říkat, dneska každý projektant, který něco projektuje, to má v digitální podobě, už nikdo nemaluje na prkně, takže i pro ně to je samozřejmě zlehčení. Je potřeba tento systém spustit, protože dneska kdybyste to třeba poslali datovou schránkou, tak to jde, ale samozřejmě úřednice nebo úřad datovou schránku vytiskne a přinese to fyzicky vytištěné stavebnímu úřadu - o tom to není. Stavební úřad skutečně musí mít takovou techniku, zobrazovací techniky, aby si projektovou dokumentaci z určitých úhlů mohl pustit na dobrých velkých monitorech a mohl se té stavbě věnovat.
O Národním geoportálu územního plánování už jsem hovořila, takže to skutečně bude o tom, že vydaná platná územní plánovací dokumentace na území celé České republiky bude na jednom místě.
Možná bych se ještě zmínila o digitálně technických mapách, to je určitě také velmi dobrý počin. Digitálně technické mapy, to znamená, v podstatě ti, co mají na starosti technickou infrastrukturu - měly by to spravovat kraje - a je to určitě velký plus pro stavebníka, že on uvidí, jaké sítě mu vlastně na pozemku vedou a co všechno musí udělat nebo zrealizovat pro to, aby tam svůj domeček nebo jakýkoliv jiný projekt mohl mít.
Když se ještě vrátím k souhrnnému pozměňovacímu návrhu, tak je určitě potřeba ještě zmínit některé věci, které v tom návrhu jsou, a to je samozřejmě OZE. Pozměňovací návrh zavádí do nového stavebního zákona stejné úpravy, které byly přijaté zákonem, takzvaný lex OZE 1, a to do současného stavebního zákona, takže toto se tam překlápí, takže to, co jsme si tady debatovali ohledně energetické infrastruktury a tak dále, to samozřejmě nový stavební zákon reflektuje. V rámci souhrnného pozměňovacího návrhu je samozřejmě nezbytné, aby i novým stavebním zákonem byly stanoveny stejné podmínky jako současným stavebním zákonem, protože jakékoliv odlišnosti by byly velmi nesystematické, takže na to reagoval i právě souhrnný pozměňovací návrh.
Dalším bodem jsou přípojky. Souhrnný pozměňovací návrh zavádí do nového stavebního zákona úpravu, která již byla přijata právě tím OZE 1, a z důvodu jednotného pohledu na věc navrhuje jednotný princip pro všechny přípojky do 25 metrů. Pozměňovací návrh je nezbytný, aby zase nedocházelo k nějakým nesystematickým zásahům, kdy by jedno přinášel energetický zákon a jedno přinášel stavební zákon.
Věřím, že i další ještě dílčí možné pozměňovací návrhy se v určité oblasti energetikou budou zabývat. Ale já si myslím, že to je ku prospěchu věci, to je to, co jsem se snažila říct na začátku, že určitě ještě bude spoustu dílčích pozměňovacích návrhů, které ale vedou k takovému tomu vyšperkování toho, co máme, protože to můžete číst pořád dokola a stále vás napadají nové věci a podněty, které by bylo, když už máme ten stavební zákon otevřený, lepší řešit hned.
Lesní školky, o tom už tady dlouhosáhle hovořil pan ministr, takže věřím tomu, že i to samozřejmě prospěje, a je to také součást nového stavebního zákona nebo souhrnného pozměňovacího návrhu.
Takže když se budu blížit k závěru a chtěla bych říct opravdu ve stručnosti takové základní pointy, co přináší nový stavební zákon, je to určitě procesní reforma, to znamená zrušení všech stávajících deseti typů povolovacích procesů včetně dvoufázovosti územního a stavebního řízení a jejich nahrazení jediným řízením o povolení záměru. Dále je to určitě integrace dotčených orgánů, to znamená zrušení téměř všech samostatných závazných stanovisek. Bude jedno závazné koordinované stanovisko a je potřeba si říci, že ti, co nejsou integrováni, což jsou hasiči a hygiena, ti také samozřejmě budou v těch lhůtách - bude pro ně platit fikce - muset doručit svoje stanoviska přímo stavebnímu úřadu, aby s tím mohl pracovat.
Určitě dochází k obsahovému zjednodušení v rámci nového stavebního zákona, to znamená, stavební úřad posuzuje a povoluje jen v drobnosti urbanistického a základního architektonického a technického řešení záměru, umožňující posouzení jeho mechanické odolnosti a stability, požární bezpečnosti a vlivu na území a životní prostředí, nikoliv vnitřní technické detaily stavby, které jsou věcí stavebníka a projektanta.
Dále stanoví stavební zákon, sjednocuje a modernizuje požadavky na výstavbu, alespoň základní, dosud roztříštěné požadavky na výstavbu z mnoha rezortních vyhlášek se dostaly přímo do zákona. Nově tedy budou mít i samostatné městské předpisy Praha, Brno, Ostrava.
Další ještě, o čem jsem nemluvila, je využívání plánovacích smluv a příspěvků investorů v území pro legální prosazování zájmů samospráv či stavebníkům a investorům v území a s tím související zvýšení právní jistoty investorů v území a zajištění souhlasu samospráv. Ony ty dohody existovaly už nyní, ale samozřejmě obce velmi volaly po tom, aby to bylo - a teď, promiňte mi to slovo - legální, aby to bylo povoleno ze zákona, aby se nepohybovaly někde na hraně se zákonem.
Další velmi důležitý bod je účastenství a koncentrace řízení. Jediného povolovacího řízení se mohou účastnit všichni, kterých se to týká, i včetně ekologických spolků, ale námitky mohou uplatňovat pouze jednou a v době, kdy je to poprvé možné, to jest co nejdříve, jinak se k nim nebude přihlížet. To je velmi důležité. Bavili jsme se tady o účasti veřejnosti a tak dále, to je umožněno, ale skutečně nebude umožněno, aby to bylo v průběhu celého procesu - prostě na začátku, nebo nebude přihlíženo. Určitě došlo k reformě opravných prostředků, to znamená, ruší se samostatné přezkumy dílčích závazných stanovisek, které zdržovaly odvolací řízení. Ruší se ping-pong mezi stupni, to jest odvolací stavební úřad musí vady napadeného rozhodnutí vždy sám odstranit, nesmí ho jen rušit a vracet k dalšímu řízení.
Digitalizace: celé řízení má být vedeno elektronicky, s originálními elektronickými podklady v informačních systémech, jednotně vybavené státní správou. To znamená, to je velmi důležité, aby skutečně všechny stavební úřady pracovaly se stejným softwarem a stejnou technikou.
Soudní přezkum: dochází ke zrychlení a odformalizování soudního přezkumu, koncentraci žalobních námitek, postihu za podávání šikanózních žalob a přednostnímu projednání žalob s přiznaným odkladným účinkem. Územní plánování, o tom jsme už tady hovořili dlouho. Nový stavební zákon neomezuje roli samospráv oproti stávajícímu stavebnímu zákonu, beze změny zůstávají v samostatné působnosti ty klíčové kroky - rozhodnutí o pořízení, schválení zadání, výběr nejvhodnější varianty, vydání, schválení zprávy o uplatňování a tak dále.
To považuji za skutečně asi nejdůležitější body nového stavebního zákona. Nakonec jenom znovu upozorňuji, že odklad účinnosti je posunut, to znamená, bude k 1. 1. 2024.
A nyní tedy po exkurzu do nového stavebního zákona mi dovolte, abych se i já přihlásila k některým pozměňovacím návrhům, které, jak už bylo řešeno, v podstatě dokreslují a ještě více cizelují celý návrh jako takový.
První tedy, sněmovní dokument 1905. Tento sněmovní dokument se zabývá tím, že v zákoně se hovoří v souvislosti s územněplánovací dokumentací, že nařídí pořizovatel bez zbytečného odkladu nové projednání v rozsahu podstatné úpravy. Ale samozřejmě v zákoně už se nedočtete, co to je podstatná úprava, proto tedy došlo k úpravě § 103, aby to bylo opravdu jednoznačné, k čemu dochází. To znamená, § 103 tedy bude, že dojde-li na základě projednání k upravení návrhu územněplánovací dokumentace, přičemž jsou nově negativně dotčeny veřejné zájmy, nebo v případě územního plánu nebo regulačního plánu negativně dotčeno vlastnictví pozemků a staveb a dotčený orgán ani vlastník neměli možnost upravené dokumentace uplatnit stanovisko nebo připomínku, v závorce - dále jen podstatná úprava. Takže tam je to jasně vydefinováno, co je podstatná úprava, a myslím si, že to bude ku prospěchu všech, protože jinak, pokud by to bylo jenom dáno na nějakém "já si myslím", co je podstatná úprava, tak si myslím, že by to bylo ku neprospěchu stavebníka.
Druhým dokumentem nebo pozměňovacím návrhem, ke kterému bych se ráda přihlásila, je sněmovní dokument 2062 a ten se týká dotčené veřejnosti. Samozřejmě jsme si vědomi toho, že tím, že jednotné environmentální stanovisko se stává součástí jednotného závazného koordinovaného stanoviska, tak jsme hledali způsob, jak se může samozřejmě dotčená veřejnost odvolat proti rozhodnutí. A protože to rozhodnutí je jenom jedno a to je to stavební povolení, tak se staly účastníkem řízení i ty spolky, které jsou podle jiných složkových zákonů. Ale bylo zcela zásadní upravit ve stavebním zákoně, že se skutečně přihlíží jenom k rozsahu danému jinými zákony. To znamená, tady jsme se bavili o kácení dřevin a druhových rostlinách a živočiších, takže takto je upraven právě § 226, to znamená, postup odvolacího orgánu, kde je jasně napsáno, že se bude stavební úřad zabývat tím rozsahem podle § 182 písm. e) v rozsahu, v jakém se projednávaný záměr nedotýká zájmů chráněných jiným právním předpisem, který zakládá jeho účastenství v řízení podle tohoto zákona. To znamená, legitimně ano, tam, kde umožňují, ale řeknu to úplně natvrdo - není možné, aby tyto spolky, které budou mít výhrady například k vzácným druhům nebo dřevinám, najednou rozporovaly, jestli tam jsou dostatečně zabezpečená okna nebo něco takového, takže skutečně jenom k tomu, k čemu jsou příslušné. Proto prosím tady i o podporu 2062, protože účast veřejnosti je žádoucí, ale všechno musí mít svoje mantinely.
Dále sněmovní dokument 2063. Tady se to týká toho, že plánovací smlouvy původně byly napsané, že je může dělat jenom hlavní město Praha - jako Praha, jako celek - ale tady se úplně legitimně ozvaly městské části, a nejenom Prahy, že právě ta plánovací smlouva přece efekt má, že to dělám v konkrétním území, to znamená, není možné, aby to bylo jenom na úrovni hlavního města, ale všechny městské části každého města si mohly připravit svoji plánovací smlouvu. Takže také si myslím, že to je určitě ku prospěchu.
Dalším pozměňovacím návrhem, který jsem nahrála do systému - ale je tam samozřejmě spousta poslanců, i k těm péespéčkům, i k těm plánovacím smlouvám jsou kolegové z Prahy, oni to určitě budou odůvodňovat - Patrik Nacher, Robert Králíček a tak dále - tady třeba u těch péespéček, tam chyběla přechodná ustanovení. Pokud ho máme u územního plánu, logicky bychom to měli mít i u těch prováděcích právních předpisů k novému stavebnímu zákonu, takže tady tento pozměňovací návrh dává právě prostor pro přechodná ustanovení u pražských stavebních předpisů.
A poslední dokument 2375, ten je tedy velmi obsáhlý, reaguje na několik bodů. První tedy - jedná se o sjednocení formulace týkající se areálu jaderných zařízení. Opravují se samozřejmě jednotlivé formulace, navrhuje se tam rozdělení kompetencí mezi Dopravním a energetickým stavebním úřadem a zpřesnění kompetencí Ministerstva průmyslu a obchodu při výkonu kontroly působnosti Dopravního a energetického stavebního úřadu. Ono asi bude lepší, když si to přečtete, protože takto to asi může působit nesrozumitelně, ale uvidíte to. Já bych se asi u tohoto pozměňovacího návrhu zastavila zejména u § 18, protože to jsme právě s panem ministrem Kupkou, s panem ministrem Bartošem, s Jirkou Havránkem opravdu velmi důkladně řešili, protože jsme pořád to viděli tak, že stavební úřad musí nabídnout službu stavebníkovi, a právě v § 18 je napsáno, že skutečně může stavební úřad vyvolat jednání se stavebníkem předtím, než jsou vydaná závazná stanoviska nebo to jedno závazné stanovisko. Je to velmi důležité. Bude to šetřit peníze všem a zároveň to bude určitá komfortní služba pro žadatele, takže prosím o podporu dokumentu, pozměňovacího návrhu pod číslem 2375. Samozřejmě se k nim přihlásím ještě v podrobné rozpravě.
A na závěr bych chtěla říci, že mnoho pozměňovacích návrhů bylo diskutováno i s Platformou pro zdravý stavební zákon. Snažili jsme se reflektovat maximum možného, proto říkám, vnímejme to všichni tak, a hovořím i k odborné veřejnosti, jako určité umění kompromisu tak, abychom dosáhli vzájemné shody. A já bych chtěla všem, opravdu všem moc poděkovat za spolupráci a věřím, že se stavebníkům trochu uleví. Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců ANO 2011.)
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Eviduji jednu faktickou poznámku, poté vám dám vaše přednostní právo, pane ministře. (K ministru Bartošovi.) Paní poslankyně Eva Fialová. Prosím, vaše faktická poznámka.
Poslankyně Eva Fialová: Budu strašně rychlá. Já jsem hrozně chtěla poděkovat paní Dostálové za zevrubné vysvětlení různých změn, které budou nastávat - na mě často odkazovaly stavební úřady, co vlastně bude platit, a já sama v pozici určeného zastupitele pro územněplánovací dokumentaci jsem velice pozorně poslouchala a já jí opravdu tímto děkuju, budu odkazovat na toto vystoupení, kdo se bude každý ptát - nicméně poděkovat i všem aktérům, kteří se podíleli, a je to výjimečná shoda, všem ministrům, kteří skvěle na tom spolupracovali, a děkuju za super odvedenou práci a za tento kompromis, který vznikl. Díky moc ještě jednou.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní pan ministr a předkladatel s přednostním právem.
Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Děkuji paní místopředsedkyni Sněmovny za ten souhrn, já jsem do těch detailů jít nechtěl. Myslím si, že asi důležité to bude v rámci i třetího čtení, kdy budeme mít nějakou představu i v rámci dynamiky Sněmovny, projednání na výborech, které návrhy mají většinovou podporu poslanců. Tím se nejvíce přiblížíme tomu finálnímu výsledku.
Chtěl bych zareagovat možná na dvě důležité věci, neboť u iniciativy, že velká část problematiky rychlosti povolování není pouze v procesu povolovacím, který primárně adresovala původní rekodifikace i novela stavebního zákona, ale je v té části územněplánovací. Ta debata se vedla už v minulém volebním období na platformě Sněmovny, na výboru, kdy jsme do toho nově zapojili i třeba část akademické obce pod ČVUT, kteří v rámci Průmyslu 4.0 se taky věnují Stavebnictví 4.0. A ten příslib, kdy se podíváme na důležité prvky v oblasti územněplánovací dokumentace: jak se říká, je to ložené, je to aktivita, kterou plánujeme na druhou půlku volebního období, a skutečně jsme chtěli novelizovat ještě tu část územněplánovací.
Já jsem přítel subsidiarity ve věci samospráv, nicméně skutečně vlastně někdy si říkám, že kdybychom všem dali to, co minimálně tvrdí, že chtějí, tak by z toho mohl být poměrně zásadní problém, například ve věci stavebních předpisů, které by měla individuální města, adekvátně pražským stavebním předpisům. S evropskou notifikací přichází i finanční plnění, které je v řádu několika desítek milionů za proces, kdy se validují stavební předpisy. Samozřejmě do debaty vstupuje spousta aktérů a vstupovaly spousty aktérů. Já si možná povzdechnu, neboť kdyby akademické tituly před jmény znamenaly automaticky řekněme korektní komunikaci a dobrou komunikaci (Komentář poslance Adamce. Předsedající: Pane poslanče, nepokřikujte!) Ano, jak zde říká pan kolega Adamec, vzdělání blbosti nebrání, tak musím tedy říci, že některé vstupy s lidmi, se kterými sedíte u stolu a konstruktivně řešíte ten postup - netýká se nyní poslanců a poslankyň v Poslanecké sněmovně - a potom řekněme ani ne tak zákulisní, ale jako e-mailová korespondence. Často se dívám, že jsou to stejní lidé, s kterými jsme třeba hodinu předtím našli konsenzuální řešení, nicméně věřím, že i třeba z Platformy, kde v původním návrhu bylo asi patnáct opatření, a pokud se ne nemýlím, třináct z nich jsme integrovali do společného řešení, nakonec jsme tu shodu našli. Myslím si, že to je důležité, a teď se posunout i do té věci územněplánovací.
A k digitalizaci stavebního řízení. Když jsem vystupoval na poli Sněmovny a Senátu, spíše než zde na plénu na jednotlivých řekněme konferencích, které byly pořádány začátkem tohoto volebního období s naším nástupem do vlády, tak se často řešilo, zda je lepší nejdřív zafixovat stavební úřady a strukturu v území a pak až digitalizovat, či se to dá dělat najednou či obráceně. V té věci digitalizace musím říci, že zásek, který byl u ÚOHS zejména s napadením původních vypsaných výběrových řízení, se nám podařilo odšpuntovat, dokonce třeba i v rámci digitalizace stavebního řízení dnes probíhalo setkání Ministerstva vnitra s jednotlivými kraji. A já bych chtěl říct asi jednu věc. Nebudu zde číst technické požadavky, ale vlastně celý koncept Portálu stavebníka by měl být a bude ten one-stop-shop, to znamená, žádný klient, žádné složité instalace na stavebním úřadě, ale skutečně mandatorně rychlé připojení k internetu a v podstatě počítač i třeba tohoto typu (Ukazuje svůj notebook.), kde se prostě přihlásíte do webového rozhraní, kterým budete prováděni podle své role právě stavebním řízením, pokud jste jako stavebník či podobně. My jsme revidovali architekturu tohoto řešení, neboť obsahovala různé prvky, které už jednotlivé úřady i ministerstva mají, například spisovou službu. Proč bychom ji dělali znovu, když práci s dokumenty máme řešenu na úrovni stavebních úřadů. Došlo k jistému zúžení implementace a digitalizace stavebního řízení v části architektonické i procesu výběrového řízení probíhá. Teď jsme měli další konzultace - byly tam desítky firem - o tom budoucím řešení.
Za mě asi v tuto chvíli vše. Jenom jsem chtěl říci, že bych se z pohledu úřadů nebál o technické vybavenosti - samozřejmě školení, technická vybavenost, nutnost třeba licencování softwaru, stejně tak jako budoucí vybavení DESÚ, toto je vše v procesu. Bude to moderováno skrze Ministerstvo pro místní rozvoj a já věřím, že se to v čase potká.
Samozřejmě, tento novelizovaný stavební zákon je základ toho, jak tento systém bude fungovat, kdo do něj bude vstupovat, a jednotná metodologie, metodika tak, aby se skutečně rozhodovalo stejně, reflektovaly se stejné zákonné normy i třeba podzákonné věci, bude pak i částečně dána právě tím digitálním prostředím, kde vás to třeba nenechá udělat nějaký úkon, který v danou chvíli není možné udělat, a samozřejmě tam budou odkazovány všechny důležité normy. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Jenom pro pořádek uvádím, že pan ministr s přednostním právem, nikoliv s faktickou poznámkou.
Přečtu omluvy a udělím další slovo: od 17 hodin se z pracovních důvodů omlouvá paní poslankyně Markéta Adamová Pekarová, od 14 do 16.30 a od 16.30 do 18 hodin z pracovních důvodů se omlouvá paní poslankyně Michaela Opltová, dále od 17 hodin z pracovních důvodů se omlouvá paní poslankyně Pivoňka Vaňková Pavla a dále od 16.40 z pracovních důvodů se omlouvá pan poslanec Jan Skopeček.
Eviduji dvě faktické poznámky, první má pan poslanec Patrik Nacher a potom pan poslanec Robert Králíček. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Patrik Nacher: Děkuji, pane místopředsedo. Já mám faktickou. Odkážu se na ten výstup Kláry Dostálové, jestli můžu poprosit, a s využitím toho, že tady je pan ministr. Budu o tom mluvit ve svém výstupu v rámci druhého čtení týkajícím se tohoto tématu z pohledu velkých měst, integrace orgánů státní správy, jednotný standard a podobně.
Ale pak je tady jedno téma, které se do pozměňovacích návrhů a do toho hlavního pozměňovacího návrhu nedostalo, a Klára Dostálová o tom hovořila. Je to posílení samospráv, územní plánování, to není součástí komplexního pozměňovacího návrhu, a já jsem pochopil, že to je nějaká výzva do budoucnosti ze strany ministerstva. Je to prezentována jako systémová změna, která se vyřeší později. Takže bych chtěl využít tohoto druhého čtení, abych se zeptal pana ministra, kdy se plánuje tedy novela, která by se týkala posílení samospráv v rámci územního plánování, protože to je jedna ze sedmi kategorií, které nejsou zhojeny, abych tak řekl, pozměňovacími návrhy, které tady postupně budou načteny, včetně toho, u kterého jsem připodepsán, a které mám v uvozovkách za úkol za hlavní město Prahu, ale i za velká města tady podtrhnout jako důležitá témata.
To znamená, jestli, pane ministře, můžete říct, dokdy byste to udělali, respektive očekává se, že by to mělo být v tomto volebním období, ale jestli už třeba by to mělo být předloženo do konce tohoto roku. Děkuju.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Jako další je s faktickou poznámkou přihlášen pan poslanec Robert Králíček. Prosím, máte slovo.
Poslanec Robert Králíček: Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, já bych jenom doplnil kolegu Nachera a využil bych toho, že tu pan ministr Bartoš je. V rámci digitalizace bych se chtěl zeptat, pokud už má konkrétní plán, jestli bude nějakým způsobem zapojena Digitální a informační agentura v rámci digitalizace stavebního řízení, nebo jak případně bude tendrovat ty věci - jestli je bude tendrovat MMR, nebo jestli se to bude dávat napřímo Digitální agentuře, kterou máme vlastně zřízenou pro digitalizaci, nebo jestli ještě ten plán je v nějaké fázi zrodu. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Pane ministře, hlásíte se? (Mluví k ministru Bartošovi.) Eviduji tady přihlášku pana ministra Kupky. Poprosím, abyste si udělali pořádek v hlasovacích zařízeních, abyste se každý hlásil pod svojí kartou. Mate to řídícího schůze. Prosím, vaše faktická poznámka.
Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Já se moc omlouvám, naštěstí nešlo o hlasování a my to sdílíme. Tady není moc nastavení, ten prostor pro zpravodaje a zároveň dva ministry ve sloučené rozpravě. Já bych chtěl reagovat v rychlosti ve faktické poznámce, ještě to stihnu.
Pracovní skupina, jak říkala paní ministryně Dostálová, byla zřízena už za minulého vedení Ministerstva pro místní rozvoj ve věci územního plánování. Přesný harmonogram nemám. Ambice je skutečně mít toto schváleno a platné v druhé polovině tohoto volebního období, to jest, prostě pracovat s nějakým harmonogramem, třeba do půl roku mít ty věci připravené. Tam ty teze jsou, některé návrhy jsou, ale skutečně nejsou vyřešeny podstatné věci, například ochrana veřejných zájmů, kdyby se z pozice samosprávy rozhodli postupovat nějakým způsobem, kde by se pak stát soudil s těmi obcemi. Je tam větší role regulačních plánů, ty teze k tomu jsou. Myslím si, že i ty pracovní skupiny v těch 80 dnech nejsou pracovní skupiny pro skupiny, ale dosáhli jsme nějakých výsledků i směrem k tomuto druhému čtení v předkládaných návrzích. Doufám, že to tempo bude takové, ale nejdřív potřebujeme dokončit vlastně legislativní přípravu.
Ve věci digitalizace stavebního řízení, mám ještě 54 vteřin. Digitální a informační agentura není státní software house, není to agentura, která bude programovat nějaké řešení či to dodávat. Je to agentura, která má zastřešovat digitalizaci ve smyslu metodologie, realizace strategických projektů, governments delivery unit, pomáhat jednotlivým rezortům. Jsou pod ní ty core systémy, registry, datové schránky, CzechPointy, které tam procházejí.
Vzhledem k tomu, že faktické přesuny těchto agend začnou 1. dubna, nelze očekávat významnější zapojení do projektu digitalizace stavebního řízení DIA. Jsou tam klíčové projekty eWallet, digitální peněženka a digitální identita. Takže odpověď pro pana poslance Králíčka, prostřednictvím pana předsedajícího, DIA není software house, který by programoval DSŘ pro účely státu.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane ministře. Tím jsme vyčerpali všechna přednostní práva a faktické poznámky. Budeme pokračovat v řádných přihláškách do obecné rozpravy. Jako první vystoupí pan poslanec Ivan Adamec, připraví se pan poslanec Petr Liška. Prosím.
Poslanec Ivan Adamec: Děkuji, vážený pane místopředsedo. Vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, tak já jsem si myslel, že jsme dneska v druhém čtení, ale podle té rozpravy na začátku mně to připomínalo první čtení. Ale možná je to jenom můj hloupý pocit. Chci říct jednu věc, že výstup kolegyně Dostálové, vaším prostřednictvím, mě velmi zaujal. Přiznám se, že možná na rozdíl od kolegyně z ANO já si z toho nebudu pamatovat skoro nic, protože to bylo tolik informací, že samozřejmě pokud si to budu chtít oživit, tak si to musím načíst. Já se přiznám, že jsem chtěl mluvit ke konkrétnímu... Jo, já s tím souhlasím, bylo to erudované. Myslím si, že něco tam uvízlo, ale že bych zrovna si všechno pamatoval, to asi nebude dneska po tom jednání, zvlášť když člověk má v hlavě své pozměňovací návrhy.
Musím říct, že jsem vždycky nervózní, když slyším: Dohodli jsme se, je to výborné, našli jsme řešení, všechno je zalité sluncem. V tu chvíli dostávám i trošku strach, protože je potřeba samozřejmě si říct úplně na rovinu, že jestli si někdo myslí - a já jsem rád, že k tomu došlo, mimochodem, já si toho cením - ale jestli si někdo myslí, že tady z této dílny vyjde dokonalý stavební zákon včetně těch environmentálních záležitostí, tak si myslím, že se velmi mýlí. Je to tak složitá materie, že těch chyb tam bude celá řada, a teprve v praxi se ukáže, jak to vlastně funguje.
Mě pobavilo to, že když se tady dávají různá ocenění, myslím, že se dávají ocenění za zákony, zákon roku, tak si myslím, že takováto ocenění jsou k ničemu, že ocenění bude teprve, pokud veřejnost pochopí, že ten zákon je napsán dobře, že slouží dobře veřejnosti, podnikatelům a prostě všem skupinám našich občanů a obyvatel.
Je potřeba říct, že ten návrh zákona je kompromis, my jsme se tady o tom bavili. Já jsem nikdy nezpochybňoval náplň toho zákona, ani v minulém volebním období. Chtěl bych připomenout, že právě předminulé volby jsme všichni slibovali nový stavební zákon - všichni, co se dostali do Sněmovny, ho slibovali. Teprve vlastně teď se dostáváme k nějakému možná funkčnímu modelu. Trvalo to dlouho, ale lepší dlouho a alespoň někdy než nikdy. Já jsem za tu dohodu rád, znovu to opakuji, ale buďme pořád řekl bych při zemi. Je to prostě složité.
Poslední stavební zákony, které podle mě fungovaly, možná byly za c. k. monarchie, protože tehdy se stavělo úplně jinak. Ty domy byly jiné, zkušenosti byly jiné, a ne všechno bylo podloženo precizními projekty a podobně, a ty baráky nebo ty budovy stojí dodnes. Dneska se kolikrát naši stavaři diví, když se dostanou dovnitř, jak to vlastně ti naši předci postavili, a vůbec k tomu nepotřebovali žádný složitý stavební zákon, natož nějaké jednotné stanovisko. Já když slyším JES, DESÚ, tak mně prostě vždycky vytanou vzpomínky na vojáky, kteří tyhle zkratky používají s oblibou. Já bych možná měl takové osobní neskromné přání, abychom je nepoužívali, protože pak ti, kteří nejsou účastni našeho jednání, vůbec nevědí, o čem se bavíme v tuhle chvíli. Ale to jsem nechtěl takhle rozebírat.
Já se musím vrátit k tomu, jak to probíhalo na hospodářském výboru. Já jsem byl rád, že hospodářský výbor si vzal tuto část, tu 132, stavební zákon, na projednání. Musím říct, že to projednání proběhlo velmi dobře a velmi jsme si pochvalovali spolupráci s úředníky Ministerstva pro místní rozvoj i s jinými ministerstvy, protože průběh hospodářského výboru z minulého týdne byl velmi rychlý, velmi řekl bych pragmatický a výsledek byl ten, že vlastně prošlo jenom to, na čem jsme se shodli, sem do Sněmovny, na plénum Sněmovny. Prostě tam, kde bylo negativní stanovisko Ministerstva pro místní rozvoj, ty pozměňovací návrhy byly staženy anebo se neodsouhlasily.
Na druhé straně, už jsem tam říkal, že mě trápí ještě jedna věc, a to je vyřešit, řeknu to velmi jednoduše, lex Dukovany a lex Brno, to znamená tu trubku z Dukovan do Brna, protože to je záležitost, ta myšlenka už je letitá, ale díky situaci, která tady nastala po ruské invazi a po energetické krizi, je ta myšlenka velmi aktuální, a proč nevyužít čisté teplo z Dukovan pro vytápění Brna a okolí, když se nám to nabízí a je to cirka 40 kilometrů plus minus? Ale je potřeba k tomu udělat některé legislativní kroky, které této stavbě pomůžou.
Jeden z těch legislativních kroků je prostě oddělit trubky této kapacity od původní stavby, to znamená od té jaderky, s tím, že vlastně ta jmenovaná stavba bude přímo ta trubka, celé to zařízení horkovodu. Samozřejmě je potřeba to udělat tak, aby to nebylo jenom na Dukovany, aby to bylo obecně, protože známe speciální zákony na jednu akci, jak dopadly. Takže tady v tom našem případě by to bylo tak, že vlastně trubka od určité velikosti, ten horkovod nebo teplovod, jak bych to nazval, by se posuzoval jako samostatná stavba, pokud by jeho výstavba nesouvisela přímo s výstavbou zdroje. Je tam upravená ta tabulka vyjmenovaných staveb a myslím si, že vás požádám, abyste se nad tím hodně zamysleli, protože dneska, pokud na to dojde čas, bychom měli ještě schvalovat 84, dopravní infrastrukturu, kde tento horkovod budeme zařazovat mezi stavby, na které platí takzvaný zákon 416, to znamená zjednodušení výstavby poslední etapy. Pokud se nám toto podaří, tak si myslím, že uděláme obrovský kus práce pro to, aby se ta myšlenka, letitá myšlenka propojit Dukovany s Brnem naplnila.
Dámy a pánové, já bych taky chtěl poděkovat všem, kteří se účastnili projednávání tohoto návrhu zákona. Není to legrace. Myslím si, že stavební zákon je to, co potřebujeme, a je potřeba, aby byl hlavně funkční, a možná bych řekl i neskromně, co nejjednodušší pro uživatele tohoto systému. Vím, že možná jsem naivní, ale prostě myslím si, že i do budoucna se k tomu budeme vracet. Jak jsem říkal na začátku, nic napoprvé není úplně perfektní, je potřeba to používat, je potřeba zjistit ty zkušenosti, jaké s tím zákonem budou v praxi. Věřím tomu, že praxe nám ukáže, že těch nedostatků bude méně, než jsme si možná někteří mysleli, a že ty nedostatky budou charakteru, které se dají lehce napravit. Já tomu chci pevně věřit. Věřím, že se nám to podaří, a k tomu buďme připraveni.
Děkuji vám za pozornost a omlouvám se, že jsem si na začátku zaryl, že jsme ve druhém čtení, ne v prvním, ale berte to ode mě jako takový folklor. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Také vám děkuji. Váš příspěvek vyvolal tři faktické poznámky - první pan poslanec Ladislav Okleštěk, poté Eva Fialová a Patrik Nacher. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Ladislav Okleštěk: Děkuji za slovo, pane předsedající. Pane ministře, vážené kolegyně, kolegové, alespoň ta hrstka, co nás tady zbyla. Vyjádřil bych se k tomu, co řekl ctěný kolega Adamec. Já s ním v drtivé většině souhlasím, nicméně myslím, že to shrnutí, které tady provedla kolegyně Klára Dostálová, bylo silně edukativní, a ti, kteří nemají vůbec tušení, a nemyslím to vůbec zle, o stavebním zákonu - teď už tady nejsou, to je pravda - tak ti se mohli právě něco dovědět a mohou si to najít na stránkách Sněmovny jak v tištěné, tak i v mluvené podobě. Takže si myslím, že to vystoupení mělo rozhodně svůj smysl. Samozřejmě, dříve se stavělo jednodušeji, ale byla také jiná legislativa. Pamatuji si ještě to období jednoduchých staveb, ale já to nebudu moc rozebírat. Myslím si, že prostě to bylo super, že to Klára řekla, jak to řekla.
Jinak si také velice vážím spolupráce napříč kluby, protože když se chce, tak to jde, tady je toho jasný důkaz.
Co se týče zkratek, tomu rozumím, a skutečně blbneme lidi, právě těmi zkratkami blbneme lidi, protože oni nevědí, jestli to má souvislost s životním prostředím, se stavebním zákonem nebo s vesmírným výzkumem, takže ano.
Trubku do Brna rozhodně podporujeme, protože já jsem to řekl zkráceně, ale rozhodně podporujeme trubku do Brna, protože to dává smysl.
A teď je otázka samozřejmě toho, že ten zákon už tady mohl být. No, on tady nějaký byl, ale protože tato současná koalice měla trochu jinou představu, tak se muselo rok popracovat a vytáhnout z obou materiálů to nejjednodušší a to nejsrozumitelnější. Takže pro mě... (Předsedající: Čas.) Děkuji za slovo.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám za toleranci. Nyní paní poslankyně Eva Fialová, připraví se pan poslanec Patrik Nacher. Prosím.
Poslankyně Eva Fialová: Také bych chtěla reagovat na slova pana kolegy Adamce, ale nebudu tak kritická. Já s vámi souhlasím, že určitě nás bude stát spoustu porodních bolestí, nový stavební zákon i jednotné environmentální stanovisko, ale ti úředníci se začali ztrácet. Začali se ztrácet v tom, co schválila minulá vláda, to, co připravila nová, jak to kde bude. Když jsme jim řekli, že se připravují ještě nějaké souhrnné pozměňovací návrhy, tak jim málem vstávaly vlasy na hlavě a byli z toho zmatení. Proto jsem měla potřebu Kláře poděkovat, protože pro tu odbornou část, která si to může kdykoliv, jakkoliv pustit, to dávalo rozhodně smysl a pro ně toto vystoupení bude jednou tím hlavně souhrnným, aby se v tom konečně vyznali, a řekla, co bylo, je a jak bude, na čem je shoda a jak to bude vypadat. Takže z tohoto důvodu - já chápu, že to bylo dlouhé, ale pro odbornou veřejnost, která bude muset v tom území nějakým způsobem rozhodovat, a pustí si toto vystoupení, aspoň ví, na čem je, co ji do budoucna čeká a na co se má připravit.
A padla tu také důležitá informace, že bude odložena účinnost, na které je shoda, od 1. 1. 2024, což je strašně důležité a může to uklidnit v současné chvíli náladu na jednotlivých úřadech. Věřte mi, že na oerpéčkách to opravdu řve (vře?), kde není možnost najít nového člověka na stavební úřad a na územní plánování a tak dále. Já se s tím opravdu potýkám a jsem ráda, že to tu bylo vysvětleno. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Také vám děkuji. Nyní tedy pan poslanec Patrik Nacher, potom pan poslanec Ivan Adamec, faktické poznámky. Prosím.
Poslanec Patrik Nacher: Děkuji, pane místopředsedo. Já bych jenom faktickou poznámku na svého ctěného kolegu Adamce, vaším prostřednictvím. Vlastně si trošičku protiřečil, protože říkal, a já s ním částečně souhlasím, že u takovéto robustní materie, když je na něčem shoda, je to zalité sluncem, že to může být podezřelé, na straně jedné - ono to tak není. To byl ten můj dotaz na pana ministra, že některé věci tam prostě nejsou a je nějaký příslib, to je to územní plánování, že tam budou.
Nicméně bych chtěl poděkovat své ctěné kolegyni Kláře Dostálové za shrnutí toho tématu právě proto, že to je robustní záležitost, právě proto, že to je velmi komplikované. Koneckonců jsou to tři tisky, jde to několika výbory, není to vůbec žádná snadná materie.
A připomenu historicky, že ten původní stavební zákon, jestli se nepletu, získal titul zákon roku, jest tak? Takže zákon roku a teď vlastně my tady začínáme jakoby odznovu, tak to jenom připomínám při tom.
Ale abych trošičku zase jaksi, nevím, jak to říct, jako pošimral pana kolegu Adamce, tak tady přečtu třeba z deklarace městských architektů, kteří napsali, že legislativa předkládaná MMR dlouhodobě zásadně selhává ve vytváření podmínek pro kvalitní vystavěné prostředí - "nám, autorizovaným architektům a zároveň našim městům a obcím, je touto legislativou podstatně ztěžován úkol vytvářet kvalitní obytné prostředí, zajišťovat dostupnost bydlení a udržitelnou městskou mobilitu" a tak dále. Nebudu zdržovat, jinými slovy, ne všichni to oceňují. To znamená, že to není všechno zalité sluncem. Tolik taková drobná poznámka, děkuji.
Tady má někdo pero. (Poslanec Adamec se vrátil pro propisovačku.)
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Jinak, pane kolego, když šimrat, tak pouze prostřednictvím předsedajícího. (Poslanec Nacher: Ano.)
Nyní pan poslanec Ivan Adamec s faktickou poznámkou a pan ministr s faktickou poznámkou. Já vás vidím - s přednostním právem. Dobře, tak nyní pan poslanec Ivan Adamec s faktickou poznámkou. Prosím.
Poslanec Ivan Adamec: Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové. Kolegové, já jsem to nekritizoval, musíte mě poslouchat v kontextu toho, co říkám, prostřednictvím tady pana předsedajícího, to tak není. Chtěl bych poděkovat kolegovi Oklešťkovi, prostřednictvím pana předsedajícího, za to, že podpoří tu trubku z Brna do Dukovan i v návrhu tohoto stavebního zákona, sněmovní tisk číslo 330. Já jsem to nekritizoval, jenom říkám, že stejně prostě když budeme chtít se podle toho řídit, tak si ten zákon úředníci musí nastudovat, musí ty výklady si k tomu dát a všechno, nebude to úplně jednoduché.
Co se týká zákonu roku, také jste mě neposlouchali. Pro mě zákon roku je ten, který budou užívat spokojení uživatelé, a nebude to hodnotit nějaká komise podle zákona, který v praxi ještě nebyl. Sorry, takhle to já vnímám. A nic proti tomu, já to chápu, prostě bylo to něco, co tady bylo úplně nového, rozumím tomu.
Jinak mimochodem, měli jsme dvě cesty, jak z toho ven - buď tedy oddělit státní správu od samosprávy, to byl jeden krok, anebo druhý krok vlastně byl ten, co jste zkoušeli v minulém období. Ukázalo se, že to není ta správná cesta. Ten druhý zase nechtěla většina tady ve Sněmovně, tak se musel zvolit tenhleten krok. A já to vítám, jsem za to rád a prosím, nechytejme se za slovo. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Nyní s přednostním právem pan ministr Bartoš. Prosím.
Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Dovolil bych si reagovat na dvě věci, i když představa, že zaměstnanci stavebních úřadů sledují jednání této Sněmovny a ve věci výkonu své činnosti dekomponují, co zde řeknu já, paní místopředsedkyně Dostálová či kdokoliv z poslanců, je představa nerealistická. Stavební úřady mají nějakou metodologii. Tím, že jsme odložili účinnost toho zákona, fakticky jeli podle starých notiček nebo jedou podle stávajícího stavebního zákona, a v momentě, kdy bude jasně zafixováno, se přece spustí proces metodologického vedení stavebních úřadů, to bude dělat Ministerstvo místního rozvoje pod mým vedením, dělalo to pod minulým vedením.
Zároveň, a tady bych reagoval na pana poslance Nachera, prostřednictvím pana předsedajícího, já jsem ty maily také dostal. A teď si řekněme jednu věc. Vzhledem k tomu, že my do té části, kterou jste přinesli do Sněmovny vy, jako vládnoucí strana vůbec nesaháme, všechny tyto výhrady - nebo výrazně nesaháme do této přenesené působnosti, netroufla si to ani minulá vláda, a dokonce přiznání větších pravomocí městům s těmi předpisy nepředložila ani Klára Dostálová, ani tenkrát pan premiér Babiš, protože mu to nedoporučila ani LRV - tak vlastně tyto výhrady jsou všechny aplikovatelné na předchozí návrh, který tam byl. My jsme se snažili najít a našli jsme významně cestu k tomu posunu, nicméně pokud na jedné straně platí, že to byl zákon roku, a zároveň velmi záhy potom ale je to špatně, protože tito architekti to kritizují.
A je to významně ta role IPRu a vlastně CityDealu a je to spíše statusová věc, protože mě třeba nedokázal někdo tak úplně vysvětlit, v čem se výrazně zrychlí, když pořizování územního plánu nebude dělat v přenesené působnosti tento, ale bude to dělat člověk pod zastupitelstvem. To mi nikdo výrazně nevysvětlil. Když vidím Brno, kde vlastní předpisy stavební jsou vlastně rebrandované ty pražské, tak buďto platí, že města jsou tak specifická, a proto potřebuje každé svoje vlastní stavební předpisy, anebo to vlastně není pravda a jenom velká města potřebují speciální úpravy, které jdou napříč republikou. Já si myslím, a je důležité to říci, každý, kdo vstupuje do procesu stavebního řízení - město, občan, stavebník, developer, úředník, ministerstvo libovolné, které chrání nějaký veřejný zájem - má nějaký legitimní požadavek na výsledný produkt - a zde děkuju panu poslanci Ivanu Adamcovi, prostřednictvím pana předsedajícího - a ten uplatňuje v rámci té dohody. V tuto chvíli je to nějaký konsenzus. Samozřejmě v tom finiši se to každý snaží ještě napnout i přesto, že dohoda nějaká je, bude se to dít tady ve Sněmovně.
A já si myslím, že revize územněplánovací části je naprosto zásadní proto, a k tomu se vrátím, byť ta novela povolovací části významně, ale významně zrychlí stavební řízení. I od developerů, od lidí, kteří jsou investoři, ale i od lidí, kteří se zabývají rozvojem města, zaznívá: Dvakrát měř, jednou řež. Pokud se nám v rámci územního plánování, regulačních plánů podaří zaměřit budoucí projekt, tu budoucí stavbu, co tam má stát, jak to má být vysoké, komu to má sloužit, jakou to má mít infrastrukturu, tak vy do toho území vlastně vstupujete spíše formálně v rámci povolení, neboť víte s téměř stoprocentní jistotou, jak projekt, který hodláte předložit v rámci povolování, může vypadat, neboť ty zájmy se vypořádávají v části územněplánovací. To si myslím, že je důležitá zpráva i pro municipality, které mají tento legitimní zájem, i pro různé svazy. Architekti chtějí toto, inženýři, technici vám řeknou: To jste se zbláznili, mít různé stavební předpisy na úrovni těchto měst. Snažíme se najít kompromis, který bude sedět na největší míru staveb a řešení pro jednotlivá města. A já zase respektuji, že Sněmovna je suverén, neboť kdybych se rozhodl opravovat ty věci, již jednou Sněmovnou schválené uznání vlastních stavebních předpisů v Praze, Brně a Ostravě by Ministerstvo pro místní rozvoj jako nesystémové řešení navrhlo zrušit, což jsem neučinil, což si myslím - ani v tom návrhu jsme s tím nepočítali - což si myslím, že je dobrá cesta. Ale samozřejmě nemohu podporovat něco, co z povahy věci nebylo podpořeno ani LRV vlády minulé a nešlo ani vládním návrhem předchozí vlády.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji, pane ministře. Eviduji dvě faktické poznámky, paní poslankyně Eva Fialová a potom paní poslankyně Klára Dostálová. Prosím.
Poslankyně Eva Fialová: Děkuji za slovo. Já budu reagovat na pana ministra, jestli můžu. Pane ministře, mám potřebu se tady zastat těch úředníků. Jste mimo, že by to nesledovali v tomto případě. Dnes je například už po pracovní době, po úředních hodinách, a já psala vedoucí oerpéčka u nás, že začínáme projednávat stavební zákon. Odpověď bylo: Letím domů a pustím si to, sleduji a posíláme esemesky, jak tady reagujeme, co říkáme. Takže není to pravda. Když bylo první čtení, chtěli vědět, jakým způsobem ten zákon vypadá, chtěli poslat odkazy na stenoprotokoly a chtějí se na to připravovat, protože jsou odpovědní zaměstnanci, chtějí tomu území pomoct a chtějí vědět, co je bude čekat.
Chápu, že máte svoje školení a metodické pokyny, ale nepřejte si vědět - já nechci, aby byli postíhaní - co oni dostávají za informace z těchto školení a co někteří vaši úředníci sami řeknou, že nevědí, jak to bude, na těchto školeních, protože nedostávají informace. To je holý fakt, když probíhá... Já chápu, že se teď usmíváte, ale já vám předávám ty informace z praxe, jak to fungovalo, a za tohle a za vystoupení Kláry Dostálové jsem ráda. Můžeme se na to připravit nějakým způsobem, i ti úředníci. A není pravda, že by to nesledovali, to se opravdu mýlíte.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Nyní paní poslankyně Klára Dostálová, připraví se pan poslanec Patrik Nacher, oba s faktickou poznámkou. Prosím.
Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Jenom k panu ministrovi. Budu velmi stručná, jenom aby to bylo uvedeno na pravou míru. Nový stavební zákon skutečně získal zákon roku včetně podpory právě i komory architektů a tak dále s tím příslibem, že se územnímu plánu budeme věnovat, ale oni samozřejmě v legitimním očekávání, že když se dělá novela, tak už dojde i na územní plánování, proto teď ta nespokojenost. Pojďme si jenom říct, že opravdu to nemůžeme nechat ležet, že ta města prostě nějaké očekávání mají a že je potřeba se tomu věnovat. A opět nabízím spolupráci opozice. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Také vám děkuji. Nyní tedy poslanec Patrik Nacher. Prosím.
Poslanec Patrik Nacher: Děkuji, pane předsedající. Já tu pozitivní atmosféru dokončím. Děkuji panu ministrovi, že reaguje. Chtěl bych ho ubezpečit, že to, co já jsem tady řekl, to neříkám jenom za sebe, ale já jsem ho konzultoval se Zdeňkem Hřibem, s Petrem Hlaváčkem, který to má v Praze na starosti. Byl jsem od nich vybaven tématy, která se týkají této novely, o kterých budu mluvit mezi body 1 až 6. Ty jsou právě zhojeny komplexním pozměňovacím návrhem. A já jsem dostal za úkol tady to územní plánování prostě vyzdvihnout, protože to se netýká jenom Prahy, ale všech větších měst nebo velkých měst. Jinými slovy, to není jenom moje stanovisko, že bych tady osobně jenom já si to myslel, ale je to skutečně názor vedení města, ve kterém výraznou roli hraje Pirátská strana. To znamená, že vy jste tam od sebe vlastně - od magistrátu je MMR nějakých 200 metrů - takže to je potřeba, aby tyhlety věci si vyjasnili. Tak jenom tolik na dotvoření obrazu. Děkuju.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Také děkuji. Tím jsme vyčerpali faktické poznámky a budeme pokračovat v obecné rozpravě, která je sloučená u tří bodů. Nyní vystoupí pan poslanec Petr Liška, připraví se pan poslanec Richard Brabec. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Petr Liška: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, milé kolegyně, milí kolegové. Dovoluji si zde krátce vystoupit ohledně dvou pozměňovacích návrhů, které jsme předložili spolu s kolegyní Michaelou Opltovou. Jedná se o pozměňovací návrh číslo 1938 k sněmovnímu tisku 328, který je podrobně odůvodněn písemně a který se týká zjednodušení procesu s environmentálními stanovisky během stavebního řízení, druhý pozměňovací návrh číslo 2369 k sněmovnímu tisku 330, který je podrobně odůvodněn taktéž písemně a který se týká staveb energetické infrastruktury, konkrétně jaderných zařízení a staveb s těmito stavbami souvisejícími, kde zpřesňuje působnost MPO u těchto staveb. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. Až bude podrobná rozprava, tak vás požádám, abyste načetl čísla těchto pozměňovacích návrhů.
Nyní požádám poslance Richarda Brabce, aby vystoupil, a připraví se Patrik Nacher v obecné rozpravě. Prosím.
Poslanec Richard Brabec: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, chtěl jsem říct, pane ministře... Ale kde je? Jo, jo, tamhle. Takže pane ministře, kolegyně, kolegové. Já jsem si to připravil na pěknou hodinu, ale když to tady tak vidím, jak se to vyvíjí, tak ta práce asi přijde vniveč, panu poslanci Adamcovi nic neuvízne. Říkal, že doufá, že... (Předsedající vstupuje do řeči: Mým prostřednictvím.) Jasně, jasně. Právě jsem se chtěl zeptat, jestli se dá pana poslance Adamce šimrat vaším prostřednictvím, nebo přímo, protože to je asi pro kolegu Nachera (Předsedající: Pouze prostřednictvím.), prostřednictvím vás, ano, to zní i logicky. A úplně stejně by vaším prostřednictvím mělo i něco uvíznout. To je myšlenka, kterou si uchovám, a takto s ní budu v dalších vystoupeních pracovat. Ale nevím, co je na tom smíchu? Myslím, že to je k tomuto vystoupení. Já jsem, přesně tak, nenechám se rozhodit, byť se o to všemožně snažíte, kolegyně, kolegové, vaším prostřednictvím, pane předsedající.
Já jsem chtěl vystoupit k tisku 328 a 329, tedy k jednotnému enviromentálnímu stanovisku a k zákonům souvisejícím, protože považoval jsem za důležité tady připomenout, že ta myšlenka není úplně nová. Ministerstvo životního prostředí s ní vlastně přišlo už před zhruba třemi lety, protože tehdy právě v rámci diskuse o novém stavebním zákonu jsme diskutovali to, jakým způsobem agendy, které jsou pod těmi mnoha razítky, ještě stále bychom mohli vtěsnat do razítka jednoho. Tenkrát jsme to nazvali jednotné environmentální povolení, dnes se to tedy nazývá jednotným environmentálním stanoviskem.
Ustoupili jsme z této myšlenky jenom proto, že jsme po debatě právě s tehdejší paní ministryní Dostálovou, ministryní pro místní rozvoj, dospěli k názoru, že pokud to všechno bude nakonec koordinováno a integrováno do jednotného stanoviska, není potřeba, aby v rámci toho jednotného stanoviska bylo ještě další razítko. A to si myslím, že je hodně důležité, protože teď jsme se v zásadě, když se nad tím zamyslíte, posunuli do - v podstatě i díky té dohodě, a říkám, nebudu děkovat, to bychom si tady všichni děkovali do těch sedmi, myslím, že tohle to se povedlo - tak jsme se dostali do podobné pozice, ve které jsme v podstatě byli před třemi lety, to znamená, že opět tohleto jednotné environmentální stanovisko bude součástí v určitých případech koordinovaného stanoviska. A to si myslím, že je ta největší přednost, protože když to znovu zopakuji, co bylo největším problémem, to si všichni pamatujeme, my z nás, kteří jsme tady byli v těch minulých obdobích, že byla možná až na nějaké úzké skupiny v zásadě vzácná shoda v tom, že hlavním cílem je, aby se všichni ti, kteří k tomu mají co říci, se vyjádřili, ale v tomto případě v rámci životního prostředí, když o tom hovořím, ale aby to udělali jednou, to znamená, aby nedocházelo k tomu řetězení, které probíhá, nebo v územním řízení nebo v EIA, pokud je s tím projektem spojená EIA, potom v územním řízení, potom ve stavebním řízení. V řadě případů samozřejmě to znamená tři samostatné procesy, které ve finále způsobí to, že ta stavba se připravuje patnáct let a nakonec se staví asi dva roky. A to je něco, co myslím vadilo všem. A proto, a myslím, že v tomhle byla shoda, nebo určitě byla shoda i na Ministerstvu životního prostředí, a proto jsme se snažili, aby tenhle cíl byl splněn, protože bylo jasné, že protichůdné zájmy tam byly. Developeři chtěli rychle stavět, na druhou stranu některé aktivistické ekologické organizace zase chtěly do ochrany životního prostředí vstupovat opakovaně a v některých případech to samozřejmě znamenalo podstatné zdržení toho procesu, protože se to dalo žalovat opakovaně. Pak ty soudy byly přehlceny podáními, která v řadě případů byla identická v jednotlivých fázích stavebního řízení. Takže to je něco, co se nakonec myslím povedlo, a my k tomu teď směřujeme opět. A je to právě i díky tomu, že v posledních týdnech došlo k dohodě, že i to jednotné environmentální povolení nebo stanovisko, pardon, jednotné environmentální stanovisko, tedy ten pověstný JES, by byl opět vsazen, integrován potom do jednotného koordinovaného stanoviska.
A tady chci ještě zdůraznit jednu věc, která tenkrát pro nás byla velmi důležitá a zůstává i v této podobě, že v územích, která jsou z pohledu ochrany životního prostředí nejcennější, tedy v národních parcích, v národních přírodních rezervacích, přírodních rezervacích a v chráněných krajinných oblastech, tedy tam, kde skutečně ochrana životního prostředí má nejvyšší prioritu a nejvyšší hodnotu, i nadále podle zákona o ochraně přírody a krajiny by měla rozhodovat správa národního parku nebo správa příslušné chráněné krajinné oblasti. A to bylo také myslím to, o co jsme se celou dobu snažili a kde byla dohoda už tenkrát s Ministerstvem pro místní rozvoj, byť to pro ně nebylo jednoduché, protože samozřejmě byla obava z toho, že ostatní subjekty budou také chtít mít nějaký svůj speciální chlíveček - odpusťte mi to slovo - kde budou samy rozhodovat, například z pohledu kulturních památek a tak dále. K tomu nakonec také částečně došlo, ale podařilo se to obhájit. Už tenkrát jsem to považoval za velmi dobrý závěr, že byla shoda na tom, a byl to opravdu i tenkrát velký kompromis, že v tomto případě v těchto oblastech, řekněme nejvíce chráněných, kde je veřejný zájem na ochraně životního prostředí jednoznačně převažující, dál bude významná role orgánů ochrany životního prostředí, ať už, jak jsem řekl, správ národních parků, tak správ chráněných krajinných oblastí. Tedy rozhodovali by tom o tom lidé stejní jako dosud. Tento princip se opravdu podařilo obhájit, a následně tedy v dalších týdnech a měsících, protože my jsme to někde opakovaně na výboru pro životní prostředí také diskutovali, některé věci, které se týkají zákonů souvisejících.
A já tady nepůjdu do konkrétních podrobností, byť jsem to měl připravené, ale jenom krátce připomenu, že samozřejmě v té třistadvacetdevítce, tedy souvisejících zákonů, je celá řada věcí, které možná pod tím hlavním principem trochu blednou, to znamená, že se hlavně mluví o jednotném environmentálním stanovisku. Ale jsou tady i velmi důležité změny, které nastávají v celé řadě jiných zákonů, například v zákoně o geologických pracích, o ochraně přírody a krajiny, o ochraně zemědělského půdního fondu, zákona o posuzování vlivu na životní prostředí, tedy EIA, zákona o lesích, o vodách, o ochraně ovzduší a dalších.
To znamená, já říkám znovu, nepůjdu teď do těch jednotlivých změn, a nakonec tedy to, co zatím prošlo výborem pro životní prostředí a kde byla v rámci i výboru životního prostředí shoda, to byly právě závěry, na kterých byla shoda v rámci úplně posledních jednání, která probíhala na úrovni Ministerstva pro místní rozvoj, Ministerstva životního prostředí, Ministerstva dopravy, Ministerstva kultury a dalších, kde došlo ke schválení několika pozměňovacích návrhů v rámci komplexního pozměňovacího návrhu, který potom proběhl ministerstvem, pardon, výborem pro životní prostředí. A opět vzhledem k tomu, že je zájem, aby druhé čtení dnes proběhlo, teď s tím nechci konkrétně zdržovat. Ale já opravdu ze svého pohledu, byť jsem nebyl třeba pro všechny ty pozměňovací návrhy, pro většinu, říkám za sebe: ano, jsem rád, že tady skutečně dochází nebo vracíme se zpátky k té původní myšlence, aby tam, kde by to bylo možné, prostě se z jednotného environmentálního stanoviska stává něco, co se ještě podřizuje pod koordinované, tedy závazné stanovisko. To znamená, je to opravdu ve finále jedno razítko a to plní ten původní záměr.
Ale už myšlenka právě jednotného environmentálního povolení, znovu opakuji, vznikla před několika lety a má ten hlavní efekt, že agendy, které dneska opravdu v řadě případů končily tak, že ten stavebník se některé zásadní věci dozvídal v průběhu přípravy stavby a nevěděl je na začátku, tak skutečně dnes to bude moci odnést na to jedno místo, kdy si to příslušný úředník už mezi sebou zkoordinuje, a nebude tedy stavebník nucen jako v pohádce o kohoutkovi a slepičce běhat mezi jednotlivými agendami a postupně se dovídat, co ho ještě čeká. A klíčové je, že tohleto všechno se dá udělat tak, aby veřejný zájem na ochraně životního prostředí zůstal zachován a nebyl ohrožen. To znamená, to, co se reálně zkracuje, není tedy kvalita procesu z pohledu životního prostředí, ale čas a samozřejmě náklady, které i stavebník s přípravou stavby má, a to je úplně jedno, jestli se jedná o velké stavebníky, nebo o ty menší.
To znamená, to, co se reálně zkracuje, není tedy kvalita procesu z pohledu životního prostředí, ale čas a samozřejmě náklady, které i stavebník s přípravou stavby má, a to je úplně jedno, jestli se jedná o velké stavebníky, nebo o ty menší.
Takže znovu, já považuji tuhletu vrcholovou dohodu, ke které došlo mezi jednotlivými ministry a mojí milou kolegyní Klárou Dostálovou, místopředsedkyní Sněmovny, za velmi žádoucí a myslím si, že skutečně je to případ hodný k následování. Děkuju vám.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane poslanče. Nyní tedy řádně přihlášený pan poslanec Patrik Nacher a připraví se pan poslanec Jan Berki.
Přečtu omluvu, ještě než udělím slovo: od 17.15 z rodinných důvodů se omlouvá paní poslankyně Jana Mračková Vildumetzová.
Prosím, pane poslanče, ujměte se slova.
Poslanec Patrik Nacher: Děkuji, pane místopředsedo. Vážená vládo, pane ministře, dámy a pánové, já bych v rámci druhého čtení se chtěl odrazit od pozměňovacího návrhu, který najdete pod číslem 2376, jistě ho tady načte a přihlásí se k němu v podrobné rozpravě Klára Dostálová. Jde o přechodné ustanovení k prováděcím právním předpisům. Odůvodnění já tady přečtu a pak řeknu kontext toho všeho.
Z důvodu právní jistoty se navrhuje, aby v období mezi vydáním prováděcích právních předpisů k novému stavebnímu zákonu a zrušením prováděcích právních předpisů k platnému a účinnému stavebnímu zákonu platily dosavadní prováděcí právní předpisy. Tím bude postaveno najisto, podle jaké právní úpravy je nutné navrhnout stavby a záměry. Jde o § 332a a to přechodné ustanovení je nejpozději do 1. července 2027. Pochopil jsem z toho, jestli pan ministr poslouchá, i druhý ministr, že všechny ty pozměňovací návrhy jsou právě dílem nějakého kompromisu a konsenzu, který tady vznikl. Jsem za to rád, tohleto je jeden z nich a já jsem ho tady přečetl proto, protože se vlastně týká třetí poznámky, ke které se dostanu, týkající se pražských stavebních předpisů. Já to na začátku trochu uvedu.
Jak jsem řekl panu ministrovi, já jsem opravdu dostal reálně podklady od vedení hlavního města Prahy, kde my jsme v opozici, takže bych nemusel, ale jako pražský poslanec a pražský zastupitel to budu hájit, ať už jsem v koalici, nebo v opozici, a v koalici tam jsou Piráti donedávna, vlastně ten podklad vznikl, ještě když byl Zdeněk Hřib primátor, to je potřeba podtrhnout. A tam vzniklo - vlastně jsem dostal k tomu - sedm základních poznatků a bodů, které v tom návrhu, který vyšel původně z MMR, nebyly a které jsou zhojeny těmi všemi pozměňovacími návrhy, které tady jsou, hlavně i tím komplexním návrhem, který připravila Klára Dostálová a pan ministr Kupka - kromě té sedmičky.
Když to shrnu velmi stručně, jednička je integrace orgánů státní správy pro stavební řízení - to je součástí toho. Pokud jsem si dobře všiml, vyjma tedy hasičů a hygieny, ale to si myslím, že je víceméně v pořádku.
Druhý bod nebo druhá kapitola jsou integrace orgánů státní správy pro územní plánování, což je také součástí komplexního návrhu, je to stejný princip jako u povolování.
Třetí je nezrušení pražských stavebních předpisů. To si myslím, že je základ, a tam právě původní návrh byl bez přechodných ustanovení, takže my bychom se najednou dostali do nějakého časového vakua. To je zhojeno pozměňovacím návrhem, jak jsem tady ho citoval, § 332a. Pak se k němu přihlásí Klára Dostálová - abych to přečetl úplně kompletně, ten pozměňovací návrh je poslankyně Kláry Dostálové a poslanců Bohuslava Svobody, Jakuba Michálka - takže kolegy pana ministra, Roberta Králíčka a Patrika Nachera. To je tedy bod 3, právní kontinuita v této věci.
Bod 4 je jednotný standard, což je v zásadě záležitost, když se na to podíváte, že jednotný datový standard umožní jednotné zobrazení, kde nyní je těžiště té věci v grafice, nikoliv v datech. Takhle, jak jsem nabral, já cituji. A když jsem se díval do deklarace městských architektů, což není pouze Praha, tak jsem tam vzhledem k výše uvedenému - což oni popisují na těch pěti stránkách, dostali jsme to všichni, je tam výzva a tam je vlastně něco podobného - v té výzvě je omezení standardizace územních plánů na data, nikoliv na způsob grafického zobrazení. Jinými slovy, že v těch některých věcech - to bych tady chtěl podtrhnout, to není pohled pouze Prahy, ale těch větších měst jako celku - že se tato problematika týká v zásadě všech, tak aby pak někdo neřekl, že to jsou zase nějaká samostatná přání Prahy. V tomto je nutné - a tady jsem pochopil, že je nějaká dohoda o spolupráci mezi Prahou a Ministerstvem pro místní rozvoj - nutné vyřešit přepracování vyhlášek, které na to navazují. Takže tam zase říkám, pro ty, co to nevědí, magistrát je od ministerstva 200 metrů a myslím si, že tohleto by mělo právě fungovat.
Bod číslo 5 je zkrácení postupu pořizování územněplánovací dokumentace. To tam je.
Bod číslo 6 - územní plán vyjadřující veřejný zájem. To je otázka, co to je, kdo to bude určovat, ale to tam je.
A dostáváme se k bodu 7, což je posílení právě samospráv územního plánování, což v této chvíli součástí komplexního návrhu není. A já jsem rád a děkuji panu ministrovi pro místní rozvoj, že tady na mikrofon zazněl závazný slib - nebo nevím, jak to jinak uchopit - že na můj dotaz, kdy tohleto můžeme očekávat, takže v tomhletom volebním období a že by se začalo na tom pracovat už v tomto kalendářním roce - pochopil jsem to správně? - aby se to stihlo, protože očekávání, jak řekla Klára Dostálová, tady v tomhletom jsou. A jak jsem pochopil, je na tom shoda napříč politickým spektrem v tomto, jenom prostě je tam nějaká, nevím, asi obava úředníků na ministerstvu, že tím, že jde o systémovou změnu, tak aby se tam neudělaly nějaké chyby.
Dovolím si na závěr, to je těch sedm bodů, které shrnují to, co tam nejenom tedy hlavnímu městu původně chybělo, teď je to tam doplněno prostřednictvím pozměňovacích návrhů. Souhlasím se všemi těmi pozměňovacími návrhy, u některých jsem připodepsán, jeden z nich jsem vám tady sdělil.
A pak bych chtěl podtrhnout tu základní věc týkající se posílení samospráv a územního plánování, říkám to tady potřetí nebo počtvrté, možná se k tomu vrátím ve třetím čtení, ale byl jsem opravdu povinován hlavním městem Prahou.
A teď si dovolím poslední větu, která to vlastně říká jinými slovy, to je deklarace městských architektů, kde nás vyzývají, že nový stavební zákon se dostává do rukou poslanců - to vidíme. "Součástí jednání o souhrnném pozměňovacím návrhu věcné novely nového stavebního zákona je příslib ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše na neprodleném pokračování novelizace celé části územního plánování, a to ještě v tomto volebním období." Jinými slovy, tím jsem chtěl říct, že to není pouze přání hlavního města Prahy nebo tady poslance Nachera, jako moje, ale je to skutečně nějaký odborný pohled městských architektů, České komory architektů a tak dále a tak dále. Dostali jste to všichni do svých mailů.
Takže tolik v rámci druhého čtení. Předpokládám, že v podrobné rozpravě se k pozměňovacímu návrhu 2376 přihlásí první v pořadí, Klára Dostálová, tudíž já už pak v té podrobné rozpravě vystupovat nebudu. Já vám děkuji za vaší pozornost.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. S faktickou se hlásí pan ministr Ivan Bartoš. Vaše faktická poznámka.
Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Já jenom v krátkosti, neboť se ta témata tady opakují. My samozřejmě, ať na úrovni Ministerstva pro místní rozvoj v debatě s Prahou, se CityDealem, se zástupci municipalit, požadavky na územněplánovací dokumentaci řešíme, i třeba s architekty a s dalšími. Ten proces běží, akorát když se soustředíte na novelizaci poměrně zásadního textu, tak do toho rozjet ještě aktivitu, která se týká územněplánovací, jsou to ti samí lidé nebo z těch podobných týmů, které to řeší, tam se prostě rozdvojit nejde, pokud se soustředíme na kvalitní zákon v novele, jak to je teď.
A možná ještě jenom neustále ta otázka vlastních, tedy subsidiárních předpisů. Vy už v tuto chvíli, a i podle nového stavebního zákona, můžete upřesnit požadavky v území skrze regulační plány, kde přesně zacílíte ty možnosti.
Jenom k té debatě, ono často zaznívá třeba: My jsme to měli již roky a roky předtím. Ta mechanika je taková, třeba ty technické vyhlášky, které vlastně vyjadřují ve stavebních předpisech a potom ve vyhlášce Ministerstva pro místní rozvoj, se odvíjejí z evropské legislativy. Když se změní evropská legislativa, třeba technických požadavků na stavbu, evokuje to novelizaci vyhlášky Ministerstva pro místní rozvoj, která toto zohlední. V konsekvenci na to, pokud existují vlastní stavební předpisy, podle kterých stavebník dívá se do zákona, dívá se na vyhlášku, která je univerzálně platná, a pak se ještě dívá na nějaká specifika ve stavebních předpisech daného města, větší bere, pokud je tam rozpor, musí se řídit tím výše nadřazeným. To je proces, který je poměrně komplexní. A zároveň vy nemůžete mít prováděcí vyhlášku k něčemu, co v danou chvíli tak jako úplně není platné. Takže dříve či později každé město, které disponuje nějakými vlastními stavebními předpisy, i s ohledem na změnu evropské legislativy, musí novelizovat, neboť je v rozporu s legislativou, která je nad rámec. Takže je důležité si toto říci a v každé nějaké fázi musí se tyto podzákonné normy stejně novelizovat na municipalitách i jako vyhláška. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane ministře. Nyní je řádně přihlášený pan poslanec Jan Berki, připraví se pan poslanec Jiří Slavík. Prosím.
Poslanec Jan Berki: Děkuji, pane místopředsedo, páni ministři, kolegyně, kolegové, já se té otázce místních nebo městských stavebních předpisů ještě chvilinku věnovat budu, byť si uvědomuji, že je poměrně citlivá.
Já bych tu ale asi ještě zdůraznil, proč vlastně vůbec se té otázce věnujeme. Tady předpokládám je shoda, že cílem je, aby velká města vzhledem k svému rozsahu, ať už územnímu, počtu obyvatel nebo specifiky složení, jak to město vznikalo, tak aby ta města měla možnost ovlivňovat svou podobu a tím také svou budoucnost.
To co jsem z těch diskusí zaznamenal, je, že tu máme nějaká dvě řešení. Jedno jsou stavební předpisy městské, tedy ty vlastní. Z diskuse vyplynuly řekl bych výhody i rizika tohoto řešení. Zároveň jsem si vědom toho, že v těch vystoupeních popisujete i nějaká alternativní řešení ve formě regulačních plánů a úpravy celostátní vyhlášky, což je ale řešení, které má také své výhody a také své limity. Takže to vnímám teď tak, že se posloucháme, vnímáme své argumenty. To, v čem se v tuto chvíli lišíme nebo rozcházíme, je v názoru to, který z těch nástrojů je efektivnější. Přesto za tu diskusi děkuji.
Já bych teď ještě s dovolením trošku navázal právě nejdřív na vystoupení paní místopředsedkyně Dostálové v souvislosti s tím testem. Uvědomuji si, že to je nějaký kompromis, ve smyslu toho nastavujeme test, ozkoušíme na tom, jestli toto řešení je dobré, nebo není. Akorát já právě tady vidím slabé místo v tom, že to nastavujeme pouze pro ta tři metropolitní města podle strategie, a to proto, že jsou specifická. Jestliže to chceme jako test, tak pojďme - a vy sama, teď bych si vás dovolil citovat: "Umím si představit ještě jedno či dvě města", tak já bych se osobně přimlouval k tomu, aby tam ta dvě města ještě přibyla, a to ta dvě největší města, která sice nejsou metropolitní, ale kromě toho, že preferuji tuto cestu, to jest projevuji zájem tuto cestu ozkoušet, zároveň mají připravený odborný aparát pro to, aby se mohla stát vhodnými kandidáty na otestování této cesty. Takže využívám vlastně vašeho proslovu a vaší nabídky k tomu, abych se vás pokusil přesvědčit o tom, že je vhodné rozšířit ta města na pět největších.
Zároveň bych s dovolením i trošku na pana ministra Bartoše, který tu mluvil také o sdílení, tedy o nákladech, které to s sebou může přinést. Právě to, že to vede ke spolupráci těch měst, kterou už jste tu několikrát popisovali, tak to může vést právě ke sdílení nákladů, což je efektivní využití finančních prostředků.
K pozměňovacímu návrhu samotnému se přihlásím v rozpravě podrobné. Snažil jsem se tu ještě tedy kromě důvodů, které jsem dával i na samotném výboru, navázat právě na slova bývalé paní ministryně a současného pana ministra a pokusit se vysvětlit, proč toto řešení, které v pozměňovacím návrhu navrhuji, je řešení dobré.
A s dovolením bych ještě navázal krátce na kolegu Nachera, v tom jeho bodě číslo 7 a toho územního plánování samostatné působnosti, a tady vítám právě i to, že je shoda současného pana ministra a bývalé paní ministryně v tom, že to je idea, která je dobrá, a respektuji, že v tuto chvíli ale vyvolává řekněme tolik otázek, že je dobré je řešit samostatně novelou, která přijde následně, a jsem rád, že ten závazek nebo příslib od obou zazněl. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já také děkuji, pane poslanče. Nyní tedy vystoupí řádně přihlášený pan poslanec Jiří Slavík a připraví se pan ministr Martin Baxa. Prosím, máte slovo.
Poslanec Jiří Slavík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené poslankyně, vážení poslanci, dovolte, abych se vyjádřil k vládnímu návrhu, k novele stavebního zákona i zároveň zákona o jednotném environmentálním stanovisku.
Na úvod mi dovolte, abych poděkoval všem kolegům, kteří se napříč politickým spektrem podíleli na dohodě ohledně novely stavebního zákona a JESu, ale i úředníkům Ministerstva pro místní rozvoj a Ministerstva životního prostředí, kteří na novelách pracovali dnem i nocí. Považuji za velmi důležité, že u technické normy, jakou bezesporu stavební zákon je, jsme se společně byli schopni sejít na společném řešení, které urychlí povolování výstavby jak veřejných, tak soukromých staveb.
Dnes již tady bylo mnohé řečeno jak pány ministry, zpravodaji, tak především obšírně paní místopředsedkyní Dostálovou. Přesto mi dovolte, abych zdůraznil několik aspektů projednávaných zákonů.
Osobně považuji za velmi důležitý princip "jeden úřad, jeden dokument", nazývaný koordinované závazné stanovisko, zahrnující i jednotné environmentální stanovisko, který je zásadním zjednodušením povolovacího procesu oproti stávajícímu stavu. Tento proces dává stavebníkovi jistotu, že jedno odborné stanovisko nebude odporovat druhému stanovisku, jak je tomu často v současné době. Za celou koordinaci bude odpovídat stavební úřad, který má za úkol vést všechny zainteresované strany k dohodě tak, aby mohlo být včas vydáno stavební povolení.
Velmi důležité je zachování současného modelu veřejné správy. Dojde totiž k personální stabilizaci současných úředníků jak na obecních úřadech s rozšířenou působností, tak i na úřadech krajských. V případě vzniku státní stavební správy hrozilo, že úředníci nepřejdou do nových krajských (či) státních úřadů stavebních, případně do nového superúřadu v Ostravě, a nový zákon by se tak rozbíhal s nedostatečným počtem lidí, případně s nezkušenými úředníky, a norma, pokud by byla i sebelepší, by podle mého názoru vedla k prodloužení stavebního řízení.
Na druhou stranu je třeba říci, že i po schválení novely včetně souhrnného pozměňovacího návrhu zůstanou ve stavebním zákoně všechny dobré prvky tak, jak byl v minulosti přijat. Jako příklad bych uvedl fikci souhlasu se stavbou. Naopak co podle mého názoru - a to již tady také zaznělo - není úplně ideálně řešeno, je oblast územního plánování, která si jistě zaslouží další debatu, a myslím si, že by měla směřovat k tomu, aby byla do budoucna v samostatné působnosti, i když je třeba poznamenat, že i souhrnný pozměňovací návrh přináší zachování zkrácení pořizování územních plánů, což doposud stavební zákon nový v sobě nezahrnoval.
Dále bych jako člen hospodářského výboru a dopravního podvýboru rád přivítal vznik Dopravního a energetického stavebního úřadu, který podle mého názoru povede k urychlení povolání dopravních a energetických staveb, jelikož opět nám zůstanou personálně na jednotlivých ministerstvech zachováni odborníci, kteří budou jednak řešit odvolání k těmto stavbám, jednak ty nejdůležitější stavby budou moci sami povolovat.
A ještě se vrátím k jednotnému environmentálnímu stanovisku a vůbec k oblasti životního prostředí, kdy jeden z pozměňovacích návrhů k sněmovnímu tisku číslo 329, pod kterým jsem i spolupodepsán, řeší účast veřejnosti. Tato problematika teď byla velmi diskutována, všichni jsme obdrželi mnoho mailů s tím, že tato oblast není dostatečně řešena. Myslím si, že tento pozměňovací návrh vychází vstříc obavám veřejnosti, že budou naprosto vyloučeni z rozhodování v otázkách ochrany přírody a krajiny, a zajišťuje účast veřejnosti v řízení, v níž se rozhoduje o povolení kácení dřevin rostoucích mimo les nebo o povolení výjimky ze zákazu na ochranu památných stromů, zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů. Účast veřejnosti bude zajištěna jak ve správních řízeních podle zákona o ochraně přírody a krajiny, tak nově v řízeních o povolení záměru podle stavebního zákona na základě JES. Jsem přesvědčen, že tím bude zajištěna dostatečná účast veřejnosti i ekologických spolků.
Myslím si, že pozměňovací návrhy, které vznikly napříč (koalicí a) opozicí, jsou správné, a proto jsem je za TOP 09 všechny podpořil, podepsal a věřím, že budou touto Sněmovnou přijaty. Myslím si, že skoro každého občana se tento zákon dotkne, proto je dohoda velmi důležitá. Jsem přesvědčen, že když se podaří připravit dobré prováděcí předpisy na jednotlivých ministerstvech, tak se v České republice stavební řízení zrychlí a zefektivní, což je jistě cíl všech zástupců v Poslanecké sněmovně. Děkuji za pozornost. (Potlesk předsedkyně Schillerové.)
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Přeji klidný večer. Další je přihlášen pan ministr Martin Baxa a připraví se paní poslankyně Monika Oborná. Prosím, ujměte se slova.
Ministr kultury ČR Martin Baxa Děkuji za slovo, vážená paní předsedající. Jenom bych chtěl nepatrně opravit vaše oslovení, protože tady jsem si na tom nechal přímo záležet, že jsem se přihlásil do obecné i do podrobné rozpravy, a chtěl bych vystoupit jako poslanec z Plzně. Takhle to přímo tady říkám, jako poslanec z Plzně. Ani jsem nevyužil svého přednostního práva v této věci.
Kolegyně, kolegové, chtěl bych přednést dva pozměňovací návrhy, které jsou spojené s tím, že z Plzně pocházím a sedm let jsem byl primátorem tohoto města. (Reakce v sále.) Tady dámy z první lavice říkají zez Plzně, ale to se opravdu v mém městě neříká. Doufám, že mě podpoří pan kolega Farhan - ten má sluchátka - že je to z Plzně, nikoli zez Plzně.
Logicky tím prvním pozměňovacím návrhem je pozměňovací návrh pod číslem 2373, kterým navrhuji, aby se do výčtu měst, jimž se dává možnost vydat v přenesené působnosti nařízení, kterým se stanoví podrobné požadavky na vymezování pozemků, umisťování staveb a technické požadavky, takzvané stavební předpisy, přibylo i město Plzeň. Už tady přednesl pozměňovací návrh pan kolega Berki, který se týkal Liberce a Plzně. Myslím si, že i Liberec je připraven, já nicméně ze své osobní zkušenosti mohu říci, že město Plzeň je bezpochyby na vydání takového dokumentu připraveno. Měli jsme územní plán jako velké město zpracovaný podle původně platných lhůt bez jakýchkoliv posunů tak, jak se tehdy předpokládalo, že by být mělo, a myslím, že máme celostátně respektovanou schopnost vést kvalitní řízení v oblasti územního plánování, zpracovávat všechny dokumenty, které jsou k tomu zapotřebí, a bezpochyby bychom byli schopni takto zvládnout i své stavební předpisy.
Můj druhý pozměňovací návrh pod číslem 2391 se týká problematiky, která už není explicitně plzeňská, ale souvisí s našimi zkušenostmi. Jedná se o přechodné ustanovení k jednotnému standardu územněplánovací dokumentace, kdy my zjednodušeně navrhujeme - teď říkám my, já jsem to konzultoval se svými bývalými spolupracovníky v rámci města Plzně a Magistrátu města Plzně - navrhujeme odklad do 31. 12. 2028, kdy je to vlastně upraveno tak, aby samosprávy měly dostatečně dlouhý čas na to, aby tato poměrně významná změna mohla být uvedena v život. Chci jenom zdůraznit, že já jako poslanec i kolegové experti v této oblasti souhlasíme s tím, aby byly zavedeny jednotné standardy územněplánovací dokumentace. Předpokládám, že už tady o tom hovořil i předkladatel tohoto návrhu. Stávající model je ale velmi striktní v tom čase a je vlastně nevýhodný pro ty, kteří včas své územní plány zpracovali, a to podle metodiky, na velmi vysoké úrovni. Jak říkám, my chceme, aby jednotný standard územněplánovací dokumentace existoval, jenom v tomto případě navrhuji, aby se tímto pozměňovacím návrhem pod číslem 2391 posunul do lhůty 31. 12. 2008. Kdo by to chtěl udělat dříve, samozřejmě může.
A znovu zdůrazňuji i tady vzhledem k panu předkladateli, panu ministrovi pro místní rozvoj, že tyto podněty nijak nesouvisejí s mou vládní funkcí, ale se zkušeností primátora čtvrtého největšího města v zemi, což já vždycky s hrdostí říkám. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Také děkuji panu poslanci z Plzeňského kraje za vystoupení. A nyní paní předsedkyně s přednostním právem. Prosím.
Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Já bych jenom na základě dohody předsedů poslaneckých klubů, dívám se i na pana Rozvorala, jestli kývne jako zástupce předsedy (Souhlasí.), že bychom doprojednali po bod sněmovní tisk 295, bod 84 včetně. Tím okamžikem bychom skončili bez ohledu na to, jestli už bude po 19. hodině. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Přivolávám tedy kolegy z předsálí. Čili bod 84 včetně by byl koncem našeho jednání a hlasovat budeme jednání a hlasování po 19. hodině. Jenom se ujistím, paní předsedkyně, i po 21., nebo pouze po 19.? Ať to máme přesně.
Poslankyně Alena Schillerová: Paní místopředsedkyně, stačí určitě bezesporu po 19. hodině. To si myslím, že je tady vůle to doprojednat.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuju za upřesnění, děkuji. Aby každý věděl, o čem budeme hlasovat: nyní budeme hlasovat o návrhu na jednání a hlasování po 19. hodině. (Žádost o odhlášení.)
Dobře, odhlašuji všechny. Poprosím, abyste se znovu přihlásili svými identifikačními kartami. Prosím, přihlaste se identifikačními kartami.
A nyní mohu zahájit hlasování o jednání a hlasování po 19. hodině dnes.
Kdo je pro? Nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je případně proti?
V hlasování číslo 101 bylo přihlášeno 81 hlasujících, pro 79, proti 0. Čili jednání a hlasování po 19. hodině bylo přijato.
Děkuji a my se tím můžeme vrátit zpět do rozpravy.
Ještě načtu omluvu v mezičase došlou: pan poslanec Aleš Dufek se omlouvá od 19 hodin z pracovních důvodů. (Hluk v sále.)
A poprosím kolegy a kolegyně, aby opustili sál ke vzrušené diskusi, která se tady rozběhla. Prosím, dopřejme klid paní poslankyni Oborné pro její vystoupení.
Prosím, paní poslankyně, ujměte se slova.
Poslankyně Monika Oborná: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Kolegyně, kolegové, já už opravdu jenom velmi stručně odůvodním svůj pozměňovací návrh, který je v systému vložen jako sněmovní dokument 2390. Podrobnější odůvodnění je tam písemně rozepsáno v systému, takže opravdu jenom velmi stručně.
Tento pozměňovací návrh navrhuje vypuštění bodu 1 v části třetí čl. III vládního návrhu zákona, kterým vládní návrh navrhuje vypustit z právního řádu ustanovení, které umožňuje výjimku z pravidla stanoveného v § 4 odst. 3 zákona o ochraně zemědělského půdního fondu v případě, že jsou plochy vymezeny jako zastavitelné nebo jako plochy územní rezervy v platné územněplánovací dokumentaci. Jinými slovy řečeno, tento vládní návrh zákona znemožňuje, aby nadále mohly být zemědělské půdy I. a II. třídy ochrany bez dalšího odejmuty ze zemědělského půdního fondu, jestliže byly jako plochy vymezeny jako zastavitelné nebo jako plochy územní rezervy v platné územněplánovací dokumentaci.
Já se domnívám, že tento vládní návrh zákona tak ohrožuje, a hlavně narušuje ve vztahu mezi rozvojem měst a obcí a zemědělským půdním fondem předvídatelnost právních vztahů, legitimní očekávání a právní jistotu, a je tak v posledku škodlivý neustálou změnou právní úpravy. A proto se domnívám, že tato část zákona není vhodná, a podala jsem tento pozměňovací návrh. Předem děkuji za vaši podporu.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Já vám děkuji, paní poslankyně. Nyní pan poslanec Jiří Havránek, připraví se paní poslankyně Marie Pošarová. Prosím.
Poslanec Jiří Havránek: Děkuji za slovo. Taktéž budu velmi rychlý, odůvodním několik svých pozměňovacích návrhů.
Nejprve sněmovní dokument 2379, který se týká výstavby základnových stanic poblíž koridorů železnice a ještě na poslední míli (?), kde není dostupný internet. Kolega Nacher si jistě všimne, že podobný pozměňovací návrh jsem nahrával k zákonu o elektronických komunikacích, nicméně zde došlo k úpravě a pozměňovák, který je u zákona o elektronických komunikacích, následně stáhnu.
Sněmovní dokument 2380, to je pozměňovací návrh, který předkládám s kolegou Jakubem Jandou. Dokončení nějaké roční práce na konceptu výminkového bydlení, který může být velmi důležitý pro budoucnost českého venkova, toho opravdového venkova. Nemyslím tím Prahu-východ, Prahu-západ - nechci se nikoho dotknout - ale třeba okresu Kutná Hora a dalších.
Sněmovní dokument 2386, to jsou návrhy, které jsme probírali s odbornou veřejností. Tento se týká liniového zákona. Je to dotažení některých drobností ve spolupráci s Ministerstvem dopravy a Svazem průmyslu a dopravy.
Podobně je na tom sněmovní dokument 2387, který předkládáme s kolegy ministrem Ivanem Bartošem, paní místopředsedkyní Klárou Dostálovou a taktéž Robertem Králíčkem. Tam je několik zpřesňujících usnesení, ať už se to týká energetických staveb, dozoru projektanta, zastavěného území. To jsou všechno věci, které jsme, jak říkám, a už to tady taky několikrát zaznělo i od Patrika Nachera, řešili s odbornou veřejností a s Platformou pro zdravý stavební zákon.
Další dva sněmovní dokumenty, 2382 a 2383, ty předkládám sám a týkají se variantně urychlení výstavby strategických staveb.
To byly pozměňovací návrhy u sněmovního tisku 330.
K tisku 329 sněmovní dokument 2384, kde dochází k zpřesnění ochranných pásem, a sněmovní dokument 2385, ten je připravován po diskusi s ministerstvy a tam se týká zpřesnění pravomocí u ochrany ovzduší mezi stavebními úřady a úřady, které budou vykonávat platnost jednotného environmentálního stanoviska.
Děkuji. Snad jsem byl bryskní a rychlý.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji, to posoudí jiní. Ještě poprosím paní poslankyni Marii Pošarovou jakožto poslední přihlášenou ve sloučené rozpravě k našim třem souvisejícím tiskům. Prosím.
Poslankyně Marie Pošarová: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, ráda bych se vyjádřila k novele stavebního zákona. Jsem ráda, že došlo na kompromisní řešení v rámci koalice a opozice. Jednalo se o konstruktivní přístup, našli jsme společnou řeč. V novele je zapracováno co nejvíce dobrého z nového stavebního zákona vyjma institucionálního modelu. Zároveň se podařilo dobré části integrovat na úrovni ORP, zůstávají malé stavební úřady, všechny stavební úřady si žádají o jednotné závazné koordinované stanovisko - obec s rozšířenou působností nebo kraj, pro vyhrazené stavby je Dopravní a energetický stavební úřad, pro které vydává jednotné stanovisko kraj. Je zajištěna určitá hierarchie postupů. Došlo k integraci, zůstává fikce, zůstávají apelační principy, co bylo i v novém stavebním zákoně. Digitalizace by to měla všechno zastřešit a dojde k rychlejšímu stavebnímu řízení, a proto i my to podporujeme.
Každopádně bych se chtěla vyjádřit ke kolegovi z Plzeňského kraje panu Baxovi, že zvážím jeho pozměňovací návrh, protože se jedná o Plzeň. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Já vám děkuji, paní poslankyně.
A jenom se pro pořádek optám, zda ještě někdo má zájem vystoupit ve sloučené obecné rozpravě? Není-li tomu tak, končím sloučenou rozpravu ke sněmovním tiskům číslo 328, 329 a 330.
A nyní se optám, zda nejprve k bodu 130, tisku 328, si chce vzít závěrečné slovo pan ministr, zástupce navrhovatele? Není tomu tak. Je to to jednotné environmentální stanovisko. Pan zpravodaj? Není tomu tak.
Pro pořádek k bodu 131, tisku 329, opět je zájem o závěrečná slova? Není.
A k tisku 330 zájem o závěrečná slova? Také není.
Tímto jsme se vypořádali tedy pro tento moment s formalitami a nyní podrobná rozprava bude probíhat už k jednotlivým bodům, respektive k sněmovním tiskům, samostatně tak, aby se páni poslanci a paní poslankyně mohli řádně přihlásit ke svým pozměňovacím návrhům.
V tento okamžik tedy otevírám podrobnou rozpravu k bodu
Aktualizováno 6. 11. 2023 v 15:58.