(pokračuje Věra Kovářová)

132.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon,
ve znění zákona č. 195/2022 Sb., a některé další související zákony
/sněmovní tisk 330/ - druhé čtení

Z pověření vlády předložený návrh zákona uvede místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš. Prosím, pane ministře, ujměte se slova.

Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dámy a pánové, dnes se tedy zde opět setkáváme nad návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 283/2021 Sb., ve znění zákona č. 195/2022 Sb., tedy stavební zákon, a některé další související zákony, který Poslanecká sněmovna již projednala v prvním čtení, a to na své 48. schůzi 14. 12., a Sněmovna určila výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj výborem garanční, taktéž byl tento zákon přikázán hospodářskému výboru k projednání.

Hospodářský výbor projednal tento návrh zákona 19. 1. a po obecné rozpravě přerušil jeho projednávání za účelem podávání pozměňovacích návrhů do 23. 2. Výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj projednal tento návrh zákona taktéž 19. 1. a po obecné rozpravě ho přerušil za účelem podávání pozměňovacích návrhů do 20. 2., přičemž tato lhůta následně byla prodloužena. Ty předložené pozměňovací návrhy projednal hospodářský výbor 1. března a výbor pro veřejnou správu následující den, tedy 2. března.

Při projednávání této legislativy na výborech bylo uplatněno celkem 14 pozměňovacích návrhů, přičemž přijato bylo celkem 5 z nich. Jedním z těchto pozměňovacích návrhů, který byl uplatněn a následně přijat na výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, je návrh souhrnný, který připravilo Ministerstvo pro místní rozvoj, a to především za spolupráce s Ministerstvem dopravy, Ministerstvem průmyslu a obchodu, dalších rezortů, ale i kolegů poslanců jak z koalice, tak z opozice, na což zde už upozornil pan kolega poslanec Havránek. Nesmírně si vážím a jsem skutečně rád za to, že tento řekněme souhrnný návrh předkládáme společně, a to skutečně napříč politickým spektrem tak, jak jsou pod touto sérií podepsáni zástupci všech stran, které mají své zastoupení ve Sněmovně.

Cílem toho pozměňovacího návrhu - a my jsme slyšeli velmi silný apel - bylo a je zejména další zrychlení procesu stavebního řízení, což je tedy stěžejní část tohoto souhrnného návrhu. Ta směřuje především ke změně stavební správy ve vyšších patrech stavebního řízení. Pak je to i jakési vyslyšení apelu pro maximální míru integrace. Původní návrh sice v sobě obsahoval jakési ne doporučení, ale textaci o nutnosti koordinace, pokud to je možné, v jednotlivých úrovních, ale my jsme se skutečně snažili i se zástupci odborné veřejnosti najít řešení tak, aby ta integrace byla řekněme intenzivnější ve všech těch úrovních.

Já bych teď v krátkosti jenom ty hlavní věci zmínil. Z pohledu změny soustavy stavební správy je pozměňovacím návrhem navrhována dílčí úprava struktury stavební správy, která nemá vliv na počet stavebních úřadů, které vykonávají svou působnost jako přenesenou. Já chci, aby to tady zaznělo, protože stále ještě tato část není zcela vyjasněna v rámci třeba jednotlivých komentářů k tomuto návrhu.

Specializovaný stavební a odvolací úřad, ve zkratce SOSÚ, podle nové úpravy nahradí Dopravní a energetický stavební úřad, takzvaně DESÚ ve zkratce, který bude rozhodovat o vyhrazených stavbách, které jsou výlučně stavbami dopravními a energetickými. Úřad bude organizačně podřízen Ministerstvu dopravy. DESÚ současně bude odvolacím správním orgánem pro krajské stavební úřady ve vztahu k energetickým a dopravním stavbám. Ministerstvo dopravy bude odvolacím správním orgánem pro DESÚ u staveb dopravní infrastruktury. Ministerstvo průmyslu a obchodu bude odvolacím správním orgánem pro DESÚ u staveb energetické infrastruktury. Ministerstvo pro místní rozvoj pak bude obecně nadřízeným orgánem kraje, pokud není podle zákona nadřízeným DESÚ. Současně metodologicky povede všechny stavební úřady z pohledu stavebního zákona.

Tento pozměňovací návrh dále rozšiřuje procesní integraci. To je ta druhá oblast, o které jsem hovořil, neboť zavádí, že koordinované závazné stanovisko, jehož součástí bude JES, jednotné environmentální stanovisko, které zde projednáváme ve sloučené rozpravě, bude vydáváno na obcích s obecním úřadem s rozšířenou působností a v některých případech i na krajském úřadě.

V případě, že stavební záměr nebude vyžadovat posouzení EIA, bude na krajském úřadě vydáváno koordinované závazné stanovisko, jehož součástí tedy bude i jednotné environmentální stanovisko, a to v takovém případě, kdy bude moci být uplatněna fikce kladného závazného stanoviska bez podmínek. V případě, že stavební záměr bude vyžadovat posouzení EIA, bude vydání toho koordinovaného závazného stanoviska včetně JES záviset na tom, zda stavebník bude již mít závazné stanovisko EIA, které je vydáno před podáním žádosti o povolení záměru. Toto je velmi důležité.

Bylo-li vydáno závazné stanovisko EIA, krajský úřad opět vydá koordinované závazné stanovisko včetně JES a taktéž bude moci být uplatněna fikce kladného závazného stanoviska bez podmínek. Ovšem nebylo-li vydáno závazné stanovisko EIA, to znamená, že na začátku stavebního procesu stavebník bude muset o EIA žádat, pak budou koordinovaná závazná stanoviska JES samostatnými podklady, přičemž případná fikce se váže jenom k té části, jež neobsahuje EIA. Toto je logické, neboť délka trvání EIA se nevejde do limitů, které jsme si stanovili, kde platí vlastně i pravidlo fikce. Je proto důležité, aby ve všech momentech - a tím naplňujeme i společný závazek, co jsme si dali i se zástupci opozice, ale jak jsme jednali i se zástupci třeba Platformy pro zdraví - u stavebního zákona zde skutečně tam, kde lze, dochází k integraci a vzniká jednotné stanovisko, tedy ve finále jedno razítko k celému procesu všude, kde je to možné.

Tento souhrnný pozměňovací návrh dále obsahuje i některé neméně důležité dílčí úpravy. Jmenovitě lze například zmínit dílčí úpravu ve vztahu ke stavbám obnovitelných zdrojů energie, kdy pozměňovací návrh zavádí do nového stavebního zákona stejné úpravy, které byly přidávány takzvaným zákonem o lex OZE 1 do současného stavebního zákona. Je nezbytné, aby tato úprava se kontinuálně propsala i do nového stavebního zákona.

Souhrnný pozměňovací návrh dále obsahuje některé dílčí změny ve vztahu k územnímu plánování. První podstatnou změnou je, že územní rozvojový plán, což je územněplánovací dokumentace na úrovni státu, bude schvalovat vláda. Změna je činěna také ve vztahu k zastavěnému území. Další změna je navrhována i z pohledu změn územněplánovací dokumentace. Úprava směřuje k ještě jednoznačnějšímu určení, že změny jsou pořizovány obdobou současných zkrácených postupů pořízených změn. Tam kolem toho ještě byla nejistota, proto jsme šli cestou zpřesnění.

Směřuje též k tomu, aby jak schvalující orgán, tak také pořizovatel nebyly zahlceny žádostmi, u nichž není požadováno pořízení okamžitě a postačuje jejich vyhodnocení až ve správě o uplatňování, tedy každé čtyři roky. Tím bude zajištěno i to, aby o změny mohly jednoduše žádat i fyzické osoby a investorské změny bylo možné pořizovat současnou obdobou zkrácených postupů, tedy bez projednání zadání a se sloučeným společným jednáním a veřejným projednáním.

Jako samostatný pozměňovací návrh byl v rámci jednání garančního výboru také přijat pozměňovací návrh skupiny poslanců Olšákové, Voborské, Havránka, který směřuje do právní úpravy odstraňování takzvaných černých staveb a který má za cíl částečně odstranit nepřiměřenou tvrdost nového stavebního zákona, na druhou stranu také nastavit takové podmínky pro dodatečné povolení stavby, které stále budou představovat výrazné ztížení dodatečného povolení stavby, aby tam vlastně nevznikala jakási opce na to, že stavba bude povolena, nehledě na ochranu dalších zájmů.

V rámci hospodářského výboru byly přijaty tři pozměňovací návrhy, které byly předloženy panem poslancem Adamcem. První z nich směřuje k úpravě definice technické infrastruktury, a to tak, že staví najisto otázku, zda jsou výrobny energie, pokud splňují podmínku veřejné potřeby, považovány za součást veřejné technické infrastruktury. Další pozměňovací návrh pak dává do souladu stavební zákon se zákonem o hospodaření energií, kdy do ustanovení, které upravuje povinnost stavebníka, explicitně doplňuje odkaz na zákon o hospodaření energií v případě povinnosti doložení průkazu energetické náročnosti budovy. Konečně třetím pozměňovacím návrhem je úprava týkající se budování optických pevných veřejných komunikačních sítí.

Ministerstvo pro místní rozvoj je stále otevřeno jakýmkoliv zlepšením našeho původního návrhu, který však neohrozí ochranu veřejných zájmů a optimálně nalezne podporu koalice a opozice. Proto jsem se stal i spolupředkladatelem doplňujícího souhrnného pozměňovacího návrhu, který připravilo Ministerstvo pro místní rozvoj v navazující spolupráci k prvému pozměňovacímu návrhu.

Zde si opakovaně dovolím ještě jednou, aby tu zaznělo, poděkovat všem, kteří se na tom podíleli, jak z koalice, tak z opozice.

Součástí návrhu jsou úpravy procesu kolaudace energetických staveb, definice technické infrastruktury, svěření povolování specifických staveb energetické infrastruktury krajským stavebním úřadům, neboť se jedná o stavby s regionálním dopadem, které mají zásadní význam pro stabilitu distribučních sítí, a rozhodování o těchto stavbách musí být svěřeno do takové správní úrovně, která bude schopna o těchto stavbách rychle, a hlavně odborně rozhodovat.

Další úprava pak do nového stavebního zákona zcela nově vkládá definici dozoru projektanta. Návrh také představuje vymezení činnosti dozoru projektanta a zakotvení výkonu této činnosti mezi vybrané činnosti ve výstavbě, čímž je definováno, že tuto činnost může vykonávat pouze osoba autorizovaná, která odpovídá za odbornou úroveň.

Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, děkuji vám za váš zájem o výslednou podobu nového stavebního zákona, za perfektní spolupráci na pozměňovacích návrzích, které jsou dle mého názoru výsledkem ojedinělé politické shody, a také za, troufnu si říci, že hladký průběh projednávání věcné novely stavebního zákona v obou výborech, a věřím, že tomu tak bude i v druhém čtení. Chci vám poděkovat za pozornost a jsem připraven případně odpovídat na vaše dotazy.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře.

Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj jako výboru garančnímu. Dále byl tisk přikázán hospodářskému výboru. Usnesení výborů byla doručena jako sněmovní tisky 330/1 až 5.

Prosím, aby se ujal slova zpravodaj výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, poslanec Robert Králíček, informoval nás o projednání návrhu ve výboru a případně pozměňovací návrhy odůvodnil. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

Poslanec Robert Králíček: Vážená paní místopředsedkyně, páni ministři, kolegyně, kolegové, já bych navázal na pana kolegu Bureše, prostřednictvím paní předsedající, protože já jsem ještě nebyl uspokojen dlouhým projevem. Nicméně po panu Bartošovi asi to ani nejde, protože on měl ten projev tak obsáhlý a dlouhý, že ho nepředběhnu. Nicméně mi dovolte, abych alespoň středně krátce shrnul to, co se doposud stalo.

Vláda tento zákon, sněmovní tisk 330, novelu stavebního zákona, předložila 1. 11. 2022. Dne 3. 11. 2022 organizační výbor navrhl výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj jako výbor garanční. Dne 14. prosince 2022 na 48. schůzi proběhlo prvé čtení této novely. Návrh zákona byl přikázán k projednání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj a výboru hospodářskému. Lhůta k projednání výbory byla určena na 80 dní.

Hospodářský výbor projednal návrh zákona a vydal 19. ledna 2023 usnesení doručené poslancům jako sněmovní tisk 330/1. Následně toto jednání přerušil.

Garanční výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj projednal návrh zákona a vydal 19. ledna 2023 usnesení doručené poslancům jako sněmovní tisk 330/2 a své jednání taktéž přerušil, a to do 20. 2. 2023, kdy výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj vydal usnesení doručené poslancům jako sněmovní tisk 330/3, což bylo procedurální usnesení, a následně 3. března roku 2023 své usnesení doručené poslancům jako sněmovní tisk 330/5, schválil pozměňující návrhy.

Stejně tak učinil hospodářský výbor na svém zasedání 1. 3. a usnesení doručené poslancům jako sněmovní tisk 330/4 se svými pozměňovacími návrhy, které následně přednese zpravodaj hospodářského výboru.

Nyní mi dovolte pokračovat v odůvodnění nebo informování usnesení sněmovního tisku 330/5, což je usnesení výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj číslo 65 ze dne 2. března 2023 k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění zákona č. 195/2022 Sb., a některé další související zákony.

Nyní tedy to usnesení. Já si dovolím - nebudu ho číst celé, protože to usnesení má 25 stran, a nechci tu citovat ty části zákona, které se v souhrnném pozměňovacím návrhu udály, protože to bychom tu opravdu byli dlouho, a navíc je zmínil částečně pan ministr Bartoš. Nicméně si dovolím shrnout pro poslouchající poslance, čeho se ty pozměňovací návrhy týkaly, aby případně i ti, kteří budou načítat své pozměňovací návrhy mimo výbory, věděli a byli s nimi v souladu. Tedy mi dovolte pokračovat:

"65. usnesení výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj ze 17. schůze dne 2. března k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění zákona č. 195/2022 Sb., a některé další související zákony, sněmovní tisk 330.

Výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj na své 17. schůzi po odůvodnění předlohy panem doktorem Ivanem Bartošem, ministrem pro místní rozvoj, po zpravodajské zprávě pana poslance Roberta Králíčka a po rozpravě přijal usnesení, kterým

I. doporučuje Poslanecké sněmovně tisk 330 projednat a schválit ve znění přijatých návrhů."

Jak již zde bylo zmíněno, přijaté návrhy byly dva, kdy ten komplexní zahrnuje body A až P, což znamená: bod A jsou lesní školky, bod B obnovitelné zdroje energie, bod C se týká hasičů, bod D geotechnického průzkumu, bod E drobných staveb, bod F spisové služby, bod G: integrace a závazná stanoviska, bod H: územní rozvoj, bod I: architekti, krajinářská architektura, bod J: přechod ze Specializovaného a odvolacího stavebního úřadu na Dopravní a energetický stavební úřad, ten je dlouhý, omlouvám se (Poslanec Králíček listuje v usnesení.), bod K: zastavěné území, bod L: zkrácený postup pořízení změny, bod M: přípojky a stání, bod N: výrobny plynu, bod O: čísla evidenční, bod P: ostatní změny. Následně byl přijat pozměňující návrh poslanců paní Olšákové, paní Voborské a Havránka, který se týkal černých staveb.

"II. Zmocňuje zpravodaje výboru, aby ve spolupráci s navrhovatelem a legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky provedl v návrhu zákona legislativně technické úpravy, které nemají dopad na věcný obsah navrhovaného zákona;

III. zmocňuje zpravodaje výboru, aby s usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu;

IV. pověřuje předsedu výboru, aby usnesení zaslal předsedkyni Poslanecké sněmovny."

Bylo to dlouhé, ale doufám, že naučné. Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane zpravodaji. Hovořili jsme tedy o sněmovním tisku 330/5, je to tak? (Poslanec Králíček souhlasí.) Děkuji.

Nyní prosím zpravodaje hospodářského výboru, pana poslance Stanislava Blahu, aby nás informoval o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnil. Pan poslanec Blaha je řádně omluven. Je zde někdo, kdo by místo něho načetl usnesení? Ano, podívám se. (Předsedající hledá ve svých podkladech.)

Za řádně omluveného pana poslance Blahu přednese usnesení pan poslanec Adamec. Prosím.

Poslanec Ivan Adamec: Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, vážený pane ministře, nebo páni ministři, kolegyně, kolegové. Omlouvám se za krátké zdržení. Já jsem netušil, že kolega Blaha není přítomen dneska, tak ho zastoupím a přednesu vám usnesení hospodářského výboru z 24. schůze ze dne 1. března roku 2023 k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon č. 195/2022 Sb., a některé další související zákony, sněmovní tisk číslo 330:

"Hospodářský výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky po vyslechnutí úvodního slova ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše, zpravodajské zprávy poslance Stanislava Blahy a po obecné a podrobné rozpravě:

I. doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky projednat a schválit sněmovní tisk číslo 330 ve znění schválených pozměňovacích návrhů:

1. v části 1 čl. 1 se za bod 4 vkládá nový bod X, který zní: v § 10 odst. 1 písm. b) se za slovo ,energetiku‘ vkládají slova ,včetně výroben a zdrojů energie, zařízení pro akumulaci energie, dobíjecích stanic a zásobníků plynu‘, následující body se přečíslují;

2. v části 1 čl. 1 se za bod 212 vkládá nový bod, který již zní: V § 160 odst. 2 písm. h) se za slovo ,kolaudačního rozhodnutí‘ vkládají slova ,pokud jiný právní předpis nestanoví jinak‘, následující body se přečíslují;

3. v části 25, čl. 28 se vkládá nový bod 1, který zní: ,Za prvé - v § 2 b) se dosavadní text označuje jako odst. 1 a doplňuje se odst. 2, který zní: Za druhé - vedení optické pevné veřejné komunikační sítě lze v zastavěném území umisťovat nad zem, pokud a) obec, na jejímž území se má vedení umístit, vydá k záměru souhlasné vyjádření, b) v navrhované trase záměru neexistuje podzemní vedení optické pevné veřejné komunikační sítě, a c) záměr využívá nebo doplňuje již existující nadzemní vedení technické infrastruktury na území obce, která k záměru vydala souhlasné vyjádření podle písm. a), následující body se přečíslují;

II. zmocňuje zpravodaje výboru, aby ve spolupráci s navrhovatelem a legislativním oborem Kanceláře Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky podal návrhu zákona legislativně technické úpravy, které nemají dopad na věcný obsah navrhovaného zákona;

III. pověřuje zpravodaje výboru, kterého v tuto chvíli zastupuji, aby na schůzi Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky přednesl zprávu o výsledcích projednávání tohoto návrhu zákona v hospodářském výboru;"

IV. pověřuje mne, abych předložil toto usnesení předsedkyni Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.

Dámy a pánové, toť je celé usnesení hospodářského výboru z jeho 24. schůze. Děkuji vám za pozornost.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane zpravodaji. Nyní bychom otevřeli sloučenou obecnou rozpravu k bodům 130, 131 a 132.

Následující část projednávání bodu pořadu schůze

Aktualizováno 6. 11. 2023 v 15:58.