(pokračuje Jan Skopeček)

4.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 127/2005 Sb.,
o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů
(zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 346/ - druhé čtení

Předložený návrh uvede za pana ministra obchodu a průmyslu Jozefa Síkelu pan ministr Jurečka. Pane ministře, prosím.

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí a ministr životního prostředí ČR Marian Jurečka: Děkuji, vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, já si dovolím tady za pana ministra Jozefa Síkelu, který je na zahraniční pracovní cestě, uvést tento materiál ve druhém čtení, sněmovní tisk číslo 346, což je novela zákona o elektronických komunikacích, a vlastně mám do určité míry i radost, že tento materiál má i souvislost přímo s agendou mého rezortu, a to je zase problematika lidí, kteří patří do sociálně zranitelných skupin.

Tento návrh je předkládán ve druhém čtení zákona, kdy měníme tento zákon, a jak již bylo uvedeno v průběhu prvního čtení, cílem tohoto předkládaného návrhu zákona je přesnější vymezení okruhu osob právě s nízkými příjmy ve vztahu k problematice takzvaných zvláštních cen v rámci univerzální služby. Zjednodušeně se jedná o slevu z ceny tarifu. Velmi důležitým aspektem je rovněž zlepšení kontroly a minimalizace zneužívání tohoto institutu tím, že se nárok na zvláštní ceny nově nebude prokazovat pouhým čestným prohlášením, ale bude vázán na pobírání příspěvku na živobytí.

Dne 19. ledna 2023 projednal návrh zákona hospodářský výbor jako výbor garanční a doporučil Poslanecké sněmovně jeho schválení ve znění přijatých pozměňovacích návrhů. Tento návrh zákona projednal rovněž podvýbor pro ochranu spotřebitele. Jménem pana ministra děkuji členům výboru i podvýboru za konstruktivní přístup během projednávání tohoto tisku. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, pane ministře. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání hospodářskému výboru jako výboru garančnímu. Usnesení výboru vám bylo doručeno jako sněmovní tisk 346/1 a já poprosím, aby se slova ujal zpravodaj hospodářského výboru, pan poslanec Patrik Nacher, a informoval nás o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy nám odůvodnil. Pane poslanče, prosím, máte slovo.

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji, pane místopředsedo. Jak bylo řečeno, zákon o elektronických komunikacích řeší příspěvek, který je dneska ve výši 200 korun, a mění základní princip, komu příspěvek bude vyplácen a co je potřeba na to, aby ten příspěvek vyplácen byl. To znamená, dneska se to týká všech, kteří mají násobek 2,13 životního minima, nově by to byli ti, kteří mají příspěvek na živobytí. Tudíž odpadá ta základní věc, to jest, že dříve to bylo písemné jako doporučení nebo dobrozdání, nevím, jak to popsat jinak, dneska už to vlastně bude automatizovaně, tudíž ta administrativa z toho se omezuje. Na jednu stranu se snižuje množství lidí, kteří na to mají nárok, na straně druhé tam se snižuje administrativní náročnost.

My jsme to probírali na hospodářském výboru 19. ledna s já bych chtěl říct, které pozměňovací návrhy tam prošly, které neprošly, takže se k nim tady přihlásím číslem. A pak jsou tady některé pozměňovací návrhy, kde jsme podepsáni tři, ještě s mými kolegy, a teď je otázka, jestli tedy se k tomu kolegové přihlásí, či nikoliv. Takže - a tam mám na mysli Olgu Richterovou a Michala Zunu - jestli by Michal Zuna mohl dávat pozor, abychom věděli, jak jsme na tom.

Hospodářský výbor doporučil tři pozměňovací návrhy, které najdete pod číslem 1760, což je pozměňovací návrh, který jsem tam načetl já, nicméně je to z dílny Ministerstva průmyslu a v zásadě jde o nějaké technické zpřesnění, stejně tak jako prošel pozměňovací návrh, který najdete pod číslem 1761, který jsem také načetl já ve spolupráci s MPO a s ČTÚ a týká se to boje proti zlomyslnému volání na tísňovou linku, kde se zpřísňují některé věci na základě zkušeností, které tady doposud máme, to také prošlo, a prošel i tisk 1772, který - opět můj pozměňovací návrh po dohodě s MPO - který v zásadě pro spotřebitelsky rozšiřuje to, co má být ve vyúčtování ze strany operátora, čili to je prospotřebitelské opatření, jaké druhy služeb tam mají být, kdy dojde k expiraci a podobně.

Co neprošlo, a já se potom k tomu tedy ještě extra přihlásím, je pozměňovací návrh 1758, také můj, který zvyšuje tu částku z 200 korun na 300 korun. Já jsem to odůvodňoval tím, že těch 200 korun příspěvku tady máme nějakých patnáct let, nezměnilo se to za tu celou dobu a myslím si, že by stálo za, abychom tady zohlednili za patnáct let inflaci, která si myslím, že to ani nepokryje z těch 200, 300 korun, zvlášť když už jsme zúžili skupinu lidí, kteří mají nárok na ten příspěvek.

A teď přijde ta nejkomplikovanější věc a to jest pozměňovací návrh řešící vlastně situace, které má řešit ČTÚ, to znamená rozšíření položek, které by nově mělo řešit ČTÚ. My jsme to nazvali - vlastně to, co máte všechno ve faktuře s mobilním operátorem, aby řešil ČTÚ, protože dneska je to tak, že část toho řeší ČTÚ, část toho řeší soudy. To je číslo 1854. Já se pak k tomu přihlásím a řeknu vám i správně ty položky, které by tam nově zahrnuty byly, položky, které by tam nově zahrnuty bohužel nebyly, včetně nějakých sporů ze strany spotřebitele.

K tomu směřuje poslední pozměňovák, který je pod číslem 1876, pokud se k němu přihlásíme už společně, tam už jsem společně s Olgou Richterovou a Michalem Zunou, který to ještě rozšiřuje, a k tomu se pak tedy v rozpravě pravděpodobně přihlásíme, či nikoliv. Jde skutečně o to, zjednodušit to pro spotřebitele, aby oni věděli, jaké všechny spory vyplývající ze svého vztahu, které mají s operátorem, můžou řešit s ČTÚ. To si myslím, že je docela klíčové.

V tomto duchu probíhalo jednání na hospodářském výboru, který mě potom pověřil, abych na schůzi Poslanecké sněmovny přednesl tuto zprávu o výsledcích jednání. Tolik tedy zpráva zpravodaje. Děkuji, že jsme se k tomu dostali.

Chtěl bych tady ale připomenout jednu poznámku, že na začátku tento návrh byl navržen v devadesátce, tak zaplaťpánbůh, že jsem zorganizoval podpisy, aby to nebylo v devadesátce, protože se nakonec ukazuje, že tam je celá řada pozměňovacích návrhů. Teď vidím kolegu Havránka - zapomněl jsem ještě jeden pozměňovací návrh, který bude, který se přímo netýká té materie, týká se něčeho příbuzného, ale i na tom je víceméně shoda. Jinými slovy tady máme nějakých šest, sedm pozměňovacích návrhů, které to vylepšují, zpřesňují, opravují tam chyby, doplňují tam věci, takže si myslím, že ta devadesátka na začátku byla chyba. Docela by bylo dobré, abyste to panu ministrovi průmyslu sdělili, aby pak on to tady aspoň třeba mezi čtyřma očima uznal.

Já vám děkuji a pak se přihlásím k těm pozměňovacím návrhům.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju, pane poslanče. Jenom příště poprosím, abyste kolegy oslovoval prostřednictvím předsedajícího. Nicméně děkuju za vaši zpravodajskou zprávu.

Otevírám obecnou rozpravu, do které se jako první hlásí pan poslanec Lochman. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

Poslanec Ondřej Lochman: Děkuji vám, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, pěkné odpoledne. Já jsem se jako člen hospodářského výboru a místopředseda podvýboru pro ICT zabýval i tímto zákonem, touto novelou a mám za to, že by se mělo věnovat více prostoru a zohlednit zde digitální rozhlasové vysílání. Proto jsem také připravil pozměňovací návrh, který bych rád odůvodnil, a přihlásím se k němu v podrobné rozpravě.

Závěrem této novely zákona č. 196/2009 Sb. je umožnit transformaci dokrývacích rozhlasových licencí na transformační a následně jejich konsolidaci, která umožní sloučení více licencí jednoho provozovatele rozhlasového vysílání, na základě kterých provozovatel vysílá jeden, a tedy totožný program definovaný názvem programu, a základní parametr vysílání do jedné licence, která bude mít status transformační licence. Tedy co bude výsledkem? Výsledkem by měla být jedna licence s vlastními parametry transformační licence.

Cílem tedy této novely je umožnit provozování dostatečného počtu programů jedním provozovatelem a umožnit kromě provozování nových programů i zapojení stávající analogové sítě. Jinými slovy, pokud bych to měl říct velmi jednoduše, nyní máme část analogové vysílání a chceme, aby v digitálním vysílání měli všichni posluchači své oblíbené programy a mohli je využívat. O tom to v zásadě je, takto jednoduše bych okomentoval.

Celý pozměňovací návrh je nahrán, můžete zde vidět částečnou shodu s mým kolegou. Já jsem vycházel i z původního textu od Ministerstva kultury, RTV a také z Asociace poskytovatelů soukromého vysílání. Tolik vše k tomuto pozměňovacímu návrhu, ke kterému se tedy přihlásím v podrobné rozpravě.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ano, děkuji. Další v pořadí je pan poslanec Novák.

Než dorazí k řečnickému pultíku, načtu dvě omluvy: pan poslanec Brázdil Milan se od 12.30 omlouvá z pracovních důvodů, pan poslanec Síla se od 13.30 také omlouvá z pracovních důvodů.

Pane poslanče, prosím.

Poslanec Marek Novák: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, mám k tomuto návrhu zákona celkem tři pozměňovací návrhy, se kterými vás nyní seznámím. Dva návrhy se týkají příspěvku na tarif, jsou to vlastně dvě varianty, a třetí se týká právě digitálního rádia.

Co se týká příspěvku na tarif, jak už jsem řekl, předkládám dvě varianty pozměňovacích návrhů, které reagují na vládní návrh řešení evropského kodexu. Tento kodex ukládá regulátorům, jiným příslušným orgánům a dalším, aby prosazovaly zájmy občanů tím, že zajistí připojení a širokou dostupnost a využívání sítí s velmi vysokou kapacitou, a dále tím, že budou řešit potřeby určitých sociálních skupin, zejména koncových uživatelů se zdravotním postižením, starších koncových uživatelů nebo koncových uživatelů se zvláštními sociálními potřebami, například pokud jde o cenovou dostupnost a rovnocenný přístup pro koncové uživatele se zdravotním postižením.

A teď, proč jsem vám to takhle dopodrobna představil vlastně, co to je ten sociální tarif? Je to proto, abyste si dokázali představit, kdo vlastně to připojení dnes potřebuje, kdo potřebuje finančně pomoci s připojením k informační síti, ať už je to internet, anebo třeba ať už je to využívání datové schránky. Podle čl. 85 toho kodexu mohou vlastně členské státy zajistit, aby byla spotřebitelům s nízkými příjmy nebo se zvláštními sociálními potřebami poskytovaná podpora, anebo mohou vyžadovat, aby operátoři nabízeli uvedeným spotřebitelům sazby nebo balíčky. A my máme vlastně teď nastavenou jakoby sazbu zvýhodněnou, od které se odpouští určitá částka, která je schválena zákonem. V České republice plní tento účel institut zvláštních cen, kdy právě Český telekomunikační úřad, a teď řeknu sociální tarif, který spravuje Český telekomunikační úřad - mně to nejde tak úplně do hlavy - a ten Český telekomunikační úřad ukládá vybraným podnikatelům v elektronických komunikacích povinnost takzvané zvláštní ceny osobám se zvláštními sociálními potřebami. Co se týká aktuálního znění, tak je to osoba, jejíž započitatelný příjem za uplynulé kalendářní čtvrtletí je nižší než 2,15násobek životního minima, pokud jde o jednotlivce, anebo o osobu, která žije v téže domácnosti s dalšími osobami, a součet jejího započitatelného příjmu je nižší než 2,15násobek životního minima v této domácnosti. Z mého pohledu je ten konstrukt docela složitý a následně jeho nastavení bude stát hodně úsilí státní správu jako takovou. Osoba, které byla zvláštní cena přiznána, je povinna informovat podnikatele, to znamená, jít za operátorem osobně, kterému ta povinnost byla uložena, a informovat jej o všech zkušenostech, které mají vliv na podmínky pro poskytnutí zvláštní ceny, a to nejpozději do 30 dnů od chvíle, kdy se o tom dozvěděla. Takže jde na Úřad práce, tam dostane nějaké potvrzení, s tím potvrzením musí do 30 dnů přijít k operátorovi a operátor vlastně na základě nařízení jako takového, jehož dodržování kontroluje Český telekomunikační úřad, poskytne sociální tarif. Vláda stanoví nařízením doklady, kterými se osoby prokazují, to znamená, že ten člověk dostane potvrzení na Úřadu práce, tudíž pro pracovníka Úřadu práce je to práce navíc, což v této situaci si nedokážu představit, když už nezvládají tu práci, kterou mají.

Navrhovaná novela zákona upravuje okruh osob, které mají nárok na zvláštní ceny, ale skutečně neřeší právě tu roztříštěnost současného stavu a procesu jako takového. Přezkum trhu, kontrola oprávněnosti nároku na zvláštní cenu je v současné době skutečně naprosto nelogicky právě na bedrech Českého telekomunikačního úřadu a dotčených podnikatelů. Když tu existuje sociální síť, která prostřednictvím schémat Ministerstva práce a sociálních věcí a zároveň Úřadu práce umí zacílit tu pomoc pro osoby se zvláštními potřebami, tak proč ji nevyužít?

Nárok na doplatek na využívání služeb elektronických komunikací bude nově upravovat § 37a. Nárok budou mít stejné skupiny osob. Výši doplatku stanoví přímo zákon. V mém prvním návrhu zůstává ve výši 200 korun, jak je navrženo v té předložené úpravě. Nárok prosazuje osoba se zvláštními sociálními potřebami svému poskytovateli. Prováděcí právní předpis stanovuje doklady a náležitosti seznamů, protože podnikatelé - můžeme si říct mobilní operátoři, kteří poskytují tu slevu - musí vést seznamy, které mají patřičné náležitosti dle nařízení vlády. Tyto seznamy předkládají Českému telekomunikačnímu úřadu. Ten je zodpovědný za jejich kontrolu a za oprávněnost výplaty lidem, kteří jsou v tomto seznamu uvedeni - prostě procesně naprosto, naprosto špatně. Proto ten první pozměňovací návrh, který má číslo 1828 a ke kterému se následně přihlásím, navrhuje úpravu a přesun toho institutu zvláštních cen pod kompetenci Ministerstva práce a sociálních věcí při zachování výše poskytované slevy i okruhu oprávněných osob. Jednoduše, pokud si to dokážete představit, bude vytvořena datová kostka, na základě té datové kostky zde budou uváděny informace, jestli ten konkrétní člověk má, nebo nemá na sociální tarif nárok. Žádný papír nedostane. Tento člověk přijde k operátorovi, operátor na základě jednoduchého dotazu do tohoto systému, na který mu přijde odpověď ano - ne, získá informaci, zda žadatel má nárok na tu dávku, nebo ne. Následně se z této databáze bude generovat další seznam a budeme mít jasný a jednoduchý přehled bez zásahu nějakých dalších lidí a nějaké evidence dalších seznamů, tudíž i jednoduchá kontrola.

V druhém pozměňovacím návrhu, který jsem podal pod číslem 1850, už navrhuju i změnu parametrů, protože se skutečně domnívám, že je potřeba ty parametry změnit. Ovšem v první řadě ty dvě varianty předkládám právě proto, že se domnívám, že je potřeba změnit a zefektivnit ten systém jako takový. Takže druhý pozměňovací návrh obsahuje stejnou techniku, stejný proces s tou změnou, že nárok na slevu na tarif bude poskytnut osobám - a tady je ta změna - které pobírají příspěvek na bydlení. Tudíž každý, kdo dnes má nárok na příspěvek na bydlení, by měl i nárok na příspěvek na tarif, což samozřejmě si uvědomuju, je mnohem větší počet občanů. A dále tam navyšuju částku z 200 na 300 korun. Chápu námitky, že druhý návrh se dotýká mnohem větší skupiny obyvatel a bude stát určitě mnohem víc peněz. Je však potřeba vzít v potaz fakt, že nemá-li občan dostatek prostředků na bydlení a stát mu na bydlení přispívá, nemůžeme předpokládat, že tento občan na dávce bude mít dostatek prostředků na elektronickou komunikaci. V okamžiku, kdy chceme, aby občané v co největší míře komunikovali se státem elektronicky, protože všichni, co jsme tady, moc dobře víme, že právě elektronická komunikace šetří státní peníze, tak bychom to měli těm občanům umožnit a samozřejmě státu umožnit ušetřit.

Protože Český telekomunikační úřad v současné době uložil povinnost poskytovat zvláštní ceny čtyřem operátorům do 31. prosince 2025, tak v tom pozměňovacím návrhu navrhuji odloženou účinnost těchto změn, a to od 1. ledna 2026, právě proto, aby státní správa byla schopna se na tuto změnu dostatečně připravit. Myslím si, že téměř tři roky na vytvoření datové kostky, na základě které by mohl stát efektivně komunikovat, je dostatečný prostor. Ztráty vzniklé s poskytováním doplatků na využívání služeb elektronických komunikací dnes hradí stát právě prostřednictvím ministerstva a pro výpočet ztráty poskytuje součinnost Český telekomunikační úřad opět dle zákona o telekomunikačních komunikacích, a právě i tento úřad by na základě té kostky měl jednoduché přehledné informace a mohl efektivně pracovat.

Takže budu moc rád, když alespoň ten proces, tu změnu procesu, podpoříte a budete pro můj pozměňující návrh, v ideálním případě samozřejmě pro ten druhý, který upravuje i okruh osob, protože jak říkám, pobírá-li člověk dávku na bydlení, myslím si, že by rozhodně měl mít také nárok na dávku na elektronickou komunikaci.

Poslední, třetí pozměňovací návrh se týká se týká digitální komunikace, jedná se o takzvaný DAB+. My jsme totiž v roce 2016 až 2021, kdy působil při Ministerstvu kultury poradní koordinační orgán pro vyhodnocování postupů a přípravu dalších rozhodnutí v oblasti digitalizace rozhlasového vysílání, na konci činnosti tohoto orgánu bylo Ministerstvem kultury předloženo vládě vyhodnocení digitálního vysílání. To vyhodnocení můžete najít pod usnesením číslo 1156. Toto vyhodnocení konstatovalo, že jde o Český rozhlas, a v rámci DAB+ vysílání bylo zajištěno přijetím zákona, v jehož rámci byla schválena i novela zákona o Českém rozhlasu. Ta právě s účinností od 1. ledna 2022 uložila Českému telekomunikačnímu úřadu vyhradit rádiové kmitočty pro Český rozhlas k provozování vyhrazeného veřejnoprávního multiplexu digitálního rozhlasového vysílání. Tady je právě ten kámen úrazu, který je dnes, protože tam máme omezení na počet licencí, a tady navrhuju, abychom právě toto omezení vypustili. K uvedenému tématu proběhlo i na půdě Českého telekomunikačního úřadu jednání, kterého se zúčastnili rovněž zástupci Ministerstva průmyslu a obchodu a Ministerstva kultury, také Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Na jedné straně byla ze strany provozovatelů soukromého rozhlasového vysílání vznesena zásadní připomínka a Ministerstvo kultury se snažilo, ale bohužel nakonec upustilo od záměru tu změnu předložit, proto tu změnu předkládám nyní já. Je to technická změna a já opět prosím o její podporu, číslo dodám za chvíli. A pro pana předkladatele číslo toho sněmovního tisku... (Od stolku zpravodajů: Ne, pozměňovacího návrhu.). Pozměňovacího návrhu, který je jako sněmovní tisk číslo... hned to bude... 1811. On by se to samozřejmě pan předkladatel dozvěděl, až se budu hlásit k těm návrhům.

Jako poslední bod tohoto vystoupení mám ještě jeden návrh a to je návrh na doprovodné usnesení, které bych požadoval hlasovat právě v případě, kdyby nebyla schválena ani jedna varianta té změny na tarif, kterou předkládám. Když jsem studoval návrh předkládané novely zákona o elektronických komunikacích, tak jsem si skutečně uvědomil, jak je tato země bohatá, a je neuvěřitelně bohatá, když si může dovolit tak neefektivní plýtvání.

Když se podíváme, že novela řeší zvláštní ceny, což není nic jiného než v podstatě dávka pro potřebné skupiny uživatelů telekomunikačních služeb - znovu říkám, dávka - a tuto dávku vlastně my říkáme, že má regulovat a řešit Český telekomunikační úřad, který spadá do působnosti Ministerstva průmyslu a obchodu. Za mě je to prostě procesně i v rámci odpovědností špatně. Proč není tento příspěvek proplácen třeba přímo ze strany ať už Úřadu práce, anebo jiných organizací pod Ministerstvem práce a sociálních věcí? Takže vzhledem k tomu, jaký proces se tady navrhuje a jaký proces může projít, navrhuju usnesení, a to usnesení zní:

"Poslanecká sněmovna

(I.) žádá vládu o předložení novely zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů, zákon o elektronických komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, s cílem

1. za prvé upravit kompetence rozhodování účastnických sporů podle § 129 zákona o elektronických komunikacích tak, aby Český telekomunikační úřad do budoucna rozhodoval i spory týkající se i ostatních položek uvedených na faktuře za služby elektronických komunikací, jako jsou například splátky modemu či telefonu, služby třetích stran jako dárcovské SMS nebo platby za MHD či parkovné,

2. upravit kompetence v poskytování takzvaných zvláštních cen podle zákona o elektronických komunikacích tak, aby tyto zvláštní ceny byly začleněny do kompetence Ministerstva práce a sociálních věcí;

II. žádá vládu, aby předložila Poslanecké sněmovně výše uvedenou novelu zákona o elektronických komunikacích ještě v tomto volebním období."

Takže toliko k mým pozměňovacím návrhům, ke kterým se následně přihlásím v podrobné rozpravě. Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji vám a tímto můžeme přistoupit k příspěvku pana poslance Michala Zuny. Připraví se pan poslanec Jiří Havránek. Prosím, ujměte se slova.

Poslanec Michal Zuna: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážené dámy, vážení pánové, přeji příjemné odpoledne. Dovolte mi, abych se vyjádřil ke dvěma pozměňovacím návrhům. Jedná se o pozměňovací návrhy, které jsou alternativní, je to 1854 a 1876. Jak tady v úvodu uvedl pan zpravodaj, kterého jsem pozorně poslouchal, jsou to pozměňovací návrhy, které řeší nebo vymezují soukromoprávní spory mezi osobou vykonávající telekomunikační služby a účastníkem smlouvy, tedy spotřebitelem. Dnešní stav je takový, že část případných sporů řeší Český telekomunikační úřad, zde se jedná o hovorné a datové služby. a další část tak řeší obecné soudy. To jsou ta plnění za služby, které navazují na poskytování služby. A zde je to nejpodstatnější, o čem je potřeba ještě podrobně debatovat, a to je, v jakém vlastně rozsahu a koho se bude týkat to řešení jako takové, protože v jednom pozměňovacím návrhu je to řešení pro poskytovatele služby, v druhém návrhu, v pozměňovacím návrhu 1876, řeší obě ty skupiny, to znamená jak poskytovatele, tak i spotřebitele.

Co je z mého pohledu ale také ještě důležité, je i ten rozsah tak, aby výhody, které tyto pozměňovací návrhy případně budou jak pro poskytovatele, tak spotřebitele přinášet, tedy úsporu času, administrativy, ale zejména i financí, protože dva soudní spory jsou pochopitelně ve svém výsledku finančně náročnější i v nějakých důsledcích, které z toho potom vyplývají, tak aby rozsah doprovodných služeb, plnění za služby, které jsou v souvislosti s poskytováním služeb, byly co nejrozsáhlejší a nejobsáhlejší.

To znamená, že pozměňovací návrhy, jak jsou teď připraveny, řeší například služby, jako je instalace zařízení, zřízení přípojky, výměna SIM karty, prodej či pronájem hardwaru, ať už se jedná o set top box, telefon, modem či něco dalšího. To, co ovšem v tuto chvíli nepokrývají, jsou služby v uvozovkách třetích stran, ať už se jedná o prémiové esemesky, déemesky, platební transakce přes m-platbu, různé nákupy melodií či nějakých log a tak podobně. Z tohoto důvodu je zcela namístě ještě toto podrobně projednat, ať už na půdě podvýboru pro ochranu spotřebitele, případně na nějakých dalších kulatých stolech. Věřím, že s kolegy Patrikem Nacherem a Olgou Richterovou tady na tomto budeme ještě spolupracovat a najdeme cestu takovou, aby výsledek byl co nejpřívětivější i pro spotřebitele jako takového, to znamená, zdali bychom našli nějakou variantu připravit s patřičnými ministerstvy, ČTÚ případně. novelu, která by to řešila kompletně, nebo zda půjdeme cestou pozměňovacích návrhů. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Nyní pan poslanec Jiří Havránek a připraví se poté ještě pan poslanec Nacher, prosím.

Poslanec Jiří Havránek: Děkuji za slovo. Vážení členové vlády, vážené kolegyně, vážení kolegové, hezké páteční odpoledne. Já si dovolím přihlásit, respektive nejprve odůvodnit dva pozměňovací návrhy. Nejprve první, který naleznete pod číslem 1860, to je pozměňovací návrh, který předkládám s kolegy Michaelem Ratajem, Davidem Šimkem, Jiřím Slavíkem a Jakubem Michálkem. Tento pozměňovací návrh zavádí evidenci připravovaných staveb infrastruktury, do které budou stavebníci zapisovat základní údaje o připravovaných stavbách infrastruktury financovaných zcela, popřípadě zčásti z veřejných prostředků.

Tato evidence bude fungovat na základě digitální technické mapy a z procesního hlediska je třeba zdůraznit, že neobsahuje tato evidence žádný návrh sankce za neplnění této povinnosti. V podstatě, jak říkám, je to přímo navázáno na digitální technické mapy, tudíž u nich se počítá s náběhem do nějaké účinnosti a fungování v polovině příštího roku. Bude samozřejmě potřeba pro toto IT řešení i nějaký další čas pro aplikaci, tudíž s účinností mnou zmiňované evidence připravovaných staveb je počítáno v roce 2026. To je tedy první pozměňovací návrh, který předkládám spolu s dalšími kolegy.

Druhý pozměňovací návrh, který naleznete u tohoto sněmovního tisku v systému pod číslem 1856, se týká urychlení výstavby staveb základnových stanic mobilního signálu, které jsou financované v rámci Národního plánu obnovy.

Kolegyně, kolegové, děkuji za pozornost a hezký víkend.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a nyní je prostor pro pana zpravodaje. Pan poslanec Patrik Nacher, prosím.

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji, paní místopředsedkyně. Tentokrát vystupuji jako zpravodaj, jako poslanec, který se přihlásí k dvěma pozměňovacím návrhům. Na mikrofon tedy sděluji, že pozměňovací návrhy 1760, 1761, 1772 tím, že prošly na hospodářském výboru, už jsou součástí návrhu hospodářského výboru, tudíž mně zbývá se přihlásit k dvěma pozměňovacím návrhům - k tomu, který najdete pod číslem 1758, jak jsem řekl, zvýšení z 200 korun na 300 korun. Odůvodnění už jsem v zásadě sděloval ve své úvodní zpravodajské řeči. Ta částka se od počátku tohoto příspěvku za celou historii nezměnila. Kdyby vás zajímalo, kolik by to bylo navýšení, tak kdyby to využily všechny osoby se zdravotním postižením, tak by to bylo o 25 milionů více za rok, takže si myslím, že to není zas taková částka, která by hrála významnou roli. Kdyby se to týkalo osob s nízkými příjmy, v případě, že by to využila třetina oprávněných osob, což je horní hranice toho předpokladu, by ten rozdíl byl 60 milionů korun.

Druhý pozměňovací návrh, jak už jsme tady slyšeli, je pod číslem 1854 a týká se účastnických sporů, to znamená, aby vlastně zjednodušeně všechno, co ten člověk najde ve faktuře, řešil s ČTÚ. On už kolega Zuna to tady vlastně četl, tu tabulku, že to, co by tam zařazeno bylo, jako je TV archiv, instalace zařízení, přípojky, aktivační poplatek, poskytnutí slevy, doplatek za zařízení, výměna SIM karty a podobně, ale co by tam nebylo a co je obecná shoda, co tam v této chvíli není, jsou prémiové dárcovské esemesky. Jinými slovy, naše debata je o tom, že my bychom do toho pozměňovacího návrhu - a teď to tam není - chtěli zařadit všechny věci, které spotřebitel intuitivně vnímá tím, že to platí přes mobil, tak operátor má za to nějakou elementární spoluzodpovědnost. Když si zaplatím esemeskou parkování a ono mi to nepřijde, já pak dostanu pokutu za parkování, tak je chyba někde v tom signálu. Logicky tam samozřejmě nechceme zařadit služby třetích stran, které s operátory nemají vůbec nic společného, jako jsou třeba nákupy nějakých zájemců. Tak tam samozřejmě jde řekněme pouze o platební kanál nebo zprostředkovatele a to my řešit nechceme.

Takže v této chvíli bohužel je tak, že je potřeba říct, že ty pozměňovací návrhy jsou z tohoto ne úplné, ne plnohodnotné. To znamená, pozměňovací návrh 1854 řeší účastnické spory a působnost ČTÚ tak, aby tam bylo co nejvíce případů, nespadají tam ty prémiové esemesky, kolegové - a já jsem s nimi pod tím podepsán, pod tím pozměňovacím návrhem 1876 - tam je to rozšířeno o to, že se to týká i spotřebitelů, jak tady vysvětlil můj ctěný kolega Zuna.

To znamená, a to už je také načtené v tom systému, já se pak k tomu přihlásím těmi čísly. Tolik tedy za mě s pozměňovacími návrhy. Děkuji za vaši pozornost.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Ještě oznámím, že pan místopředseda Jan Skopeček bude hlasovat s náhradní kartou číslo 31.

Rozhlédnu se, zda ještě někdo má zájem vystoupit v obecné rozpravě? Není tomu tak, takže obecnou rozpravu končím.

Optám se, zájem o závěrečná slova? Není. (Poslanec Nacher mimo mikrofon: Já možná jenom malinko.) Malinké prý závěrečné slovo. Prosím, pane zpravodaji.

Poslanec Patrik Nacher: Ano, já děkuji. No, já si nemůžu odpustit, omlouvám se, ale já jsem to počítal a v této chvíli... kolega Lochman má jeden pozměňovací návrh, pamatuji si to? (Hledí do pléna.) Jeden, to znamená, máme tady dvanáct pozměňovacích návrhů, je potřeba říct, dvanáct pozměňovacích návrhů, z nichž tedy tři už prošly hospodářským výborem, takže tady budeme mít devět pozměňovacích návrhů, o kterých budeme hovořit. Tak jenom bych chtěl říct, že někdy je ta rychlost na úkor kvality, ano? Já jsem na to předtím upozorňoval, ještě předtím, než jsme zahájili tento tisk, vzpomenete si na to, podívejte se do stenozáznamu.

Podle mě tenhle tisk 346 je velmi důležitý z různých úhlů pohledu. Jak vidíte, pozměňovací návrhy se netýkají jenom ČTÚ a postavení spotřebitele a samotného příspěvku 200 korun. Těch dvanáct pozměňovacích návrhů hovoří za všechno, že je potřeba ty, věci, které skutečně nejsou úplně nejnutnější, neprojíždět paragrafem 90. Tolik jenom taková poznámka zpravodaje. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a já nyní zahajuji rozpravu podrobnou. Ještě připomenu, že pozměňovací a jiné návrhy přednesené v podrobné rozpravě musí být vždy odůvodněny. A nyní prosím, jako první je přihlášen pan poslanec Ondřej Lochman, připraví se pan poslanec Marek Novák. Prosím.

Poslanec Ondřej Lochman: Děkuji za slovo, vážená paní předsedající. Jak už řekl ctěný pan kolega Nacher, mám pouze jeden pozměňovací návrh. Mluvil jste o kvantitě - je dobré mít jeden, maximálně však dva, jak já říkám, každopádně hlásím se k pozměňovacímu návrhu evidovanému pod číslem 1849, který jsem již odůvodnil v obecné rozpravě, a tímto svůj projev končím. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Nyní pan poslanec Marek Novák, připraví se pan poslanec Michal Zuna. Prosím.

Poslanec Marek Novák: Děkuji za slovo, paní předsedající. Já se tímto hlásím ke třem pozměňovacím návrhům, které jsem odůvodnil v obecné rozpravě, a tyto návrhy jsou evidovány pod čísly 1811, 1828 a 1850. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Také děkuji. Pan poslanec Michal Zuna je nyní v pořadí, připraví se pan poslanec Jiří Havránek. Prosím.

Poslanec Michal Zuna: Děkuji za slovo ještě jednou. Já se tímto hlásím k pozměňovacímu návrhu 1876. Je to pozměňovací návrh Olgy Richterové, Patrika Nachera a můj. Tento pozměňovací návrh jsem již odůvodnil v obecné rozpravě.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně. Nyní tedy pan poslanec Jiří Havránek a jako poslední pan poslanec Patrik Nacher poté. Prosím.

Poslanec Jiří Havránek: Já se taktéž pouze v krátkosti přihlásím ke sněmovním dokumentům 1860 a 1856. Tyto dva pozměňovací návrhy jsem již odůvodnil. A k panu poslanci Nacherovi prostřednictvím paní předsedající, vyřídím váš vzkaz panu ministru Síkelovi. Jste tak spokojený?

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. A nyní pan poslanec Patrik Nacher jako poslední přihlášený.

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji. Já se hlásím - už jsem to odůvodnil - k těm pozměňovacím návrhům, které najdete pod číslem 1758 a 1854.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Ještě se hlásí pan poslanec Marek Novák. Prosím.

Poslanec Marek Novák: Ano, děkuji za slovo a děkuji také naší legislativě, která nás správně hlídá, abychom dělali všechno tak, jak máme, a tímto se hlásím ještě k doprovodnému usnesení, které jsem načetl v obecné rozpravě. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Také děkuji. Tímto tedy končím podrobnou rozpravu.

Optám se pro pořádek - zájem o závěrečná slova není.

A tím, že nebyly žádné hlasovatelné návrhy, končím druhé čtení tohoto návrhu a děkuji panu zpravodaji i panu ministrovi.

Otevírám bod číslo

Aktualizováno 6. 11. 2023 v 15:58.