(pokračuje Jan Skopeček)

93.
Návrh poslanců Patrika Nachera, Heleny Válkové, Roberta Králíčka,
Jaroslava Bžocha, Kamala Farhana, Marka Nováka, Josefa Kotta a dalších
na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb.,
občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 48/ - třetí čtení

A já poprosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujal za navrhovatele poslanec Patrik Nacher, případně někdo z dalších navrhovatelů, a zpravodaj garančního výboru, tedy ústavně-právního výboru, pan poslanec Aleš Dufek.

Pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 48/4, který byl doručen dne 11. ledna 2023. Garanční výbor se tímto návrhem zákona nezabýval, neboť tak rozhodla Poslanecká sněmovna ve druhém čtení.

Nyní se táži navrhovatele, tedy jestli to dobře chápu, pana poslance Nachera, zda má zájem vystoupit před otevřením rozpravy? (Ne.) Nemá zájem.

Tak otevírám rozpravu, a teď už má zájem, výborně. Pane poslanče, máte slovo.

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji, pane místopředsedo. Já jsem nějak nechtěl zneužívat slova předkladatele, ale teď jenom stručně popíšu, o co jde, nebo nejprve bych chtěl poděkovat, že jsme vůbec v tom třetím čtení, ač to jedna z věcí, kterou jsme tady předložili hned po volbách vlastně z opozičních lavic, a vládní většina to pustila do druhého a do třetího čtení, takže za to bych chtěl poděkovat.

Ono jde v zásadě o drobnou změnu občanského soudního řádu, kde v § 250c se v zásadě zpřísňuje nebo bych řekl precizuje to, aby soudy vyzvaly specializované mimosoudní orgány řekněme k spolupráci. Původní paragraf je, že stejnopis žaloby soud doručí správnímu orgánu, to je on, který o sporu nebo o jiné právní věci rozhodl, a umožní mu se k žalobě písemně vyjádřit. Praxe byla, že umožní mu se vyjádřit, že to dopadlo tak, že často ty mimosoudní orgány o tom vůbec nevěděly, o tom, že prohraná strana se potom obrátila na soud a už nežaluje správní orgán, ale žaluje toho spotřebitele. Když jsme to probírali na ÚPV a potom na podvýboru pro ochranu spotřebitele, tak nám třeba řekli, že z ČTÚ za tu celou dobu, a měli tam tisíce případů, o tom soudním řízení vědí pouze o jednom jediném případu. A my to zpřesňujeme tím, že soud vyzve, vyzve ho, vyzve ten správní orgán, aby soudu v určité lhůtě oznámil, zda v řízení bude uplatňovat práva podle věty druhé, to znamená, vyzve ho, proaktivně ho vyzve, vyzve ten mimosoudní orgán.

Jinými slovy, dámy a pánové, cílem toho návrhu je posílit procesní postavení specializovaných orgánů, což jsou specializované mimosoudní orgány, které v oblasti ochrany spotřebitele řeší specializovaně věci, které u soudů, taková je moje zkušenost, jdou příliš po povrchu - finanční arbitr, ČTÚ, ERÚ a tak dále, dokonce tam spadá i Katastr nemovitostí, jak jsme zjistili ve velmi podrobné debatě na ústavně-právním výboru.

Princip je takový, že v části páté občanského soudního řádu byly částečně převedeny na správní orgány, to znamená na finančního arbitra, ČTÚ a podobně, právě některé úzké specializace, agendy, typicky u finančního arbitra jsou to různé finanční služby, které využívají spotřebitelé, a je nějaký předpoklad - a z toho já vycházím a jsem rád, že to probíráme ve třetím čtení, a doufám, že to projde - že když se spotřebitel obrátí na mimosoudní orgán, který je specializovaný v té oblasti, očekává, že dostane řekněme kompetentnější rozhodnutí než od obyčejného soudu, který řeší všechny věci od Šumavy k Tatrám, za prvé. Za druhé jsou tam nějaké lhůty a za třetí je to bezplatně. To znamená, proto lidé v rámci takzvané - já bych to nazval iracionální apatie, která se používá u hromadných žalob, se neobrací, nejdou k soudu, trvá to dlouho, je to drahé, zatímco k těm mimosoudním orgánům ano. Často výsledkem je, že když mimosoudní orgán rozhodne ve prospěch spotřebitele, ta společnost, ta firma se obrátí potom na soud, ale žaluje už spotřebitele, ne mimosoudní správní orgán, a spotřebitel je najednou před soudem sám. A když soud neosloví proaktivně mimosoudní orgán, já jsem dával vždycky příklad finančního arbitra, v té chvíli spotřebitel se musí hájit sám tím, že přečte, nevím, to rozhodnutí, usnesení, důvodovou zprávu a podobně. Je větší předpoklad, a tady bych chtěl podtrhnout jednu věc, že mimosoudní orgán jakožto specializovaný orgán bude hájit svoje rozhodnutí neskonale lépe, efektivněji a kompetentněji než spotřebitel, který není odborník.

A chtěl bych tady podtrhnout jednu věc, o které jsme se tady bavili docela dlouho - nevidím tady kolegu Karla Haase - ta změna je neutrální, to bych chtěl upozornit. Já to sice popisuji, že to je prospotřebitelské, protože moje zkušenost je, že většinou končí před soudem ty spory, kde spotřebitel vyhrává před mimosoudním orgánem, ale úkolem mimosoudního orgánu před soudem je hájit své rozhodnutí, takže někdy to může být i opačně a někdy to je třeba 50 na 50, takže ta změna je neutrální. Není to tak, že tam před soud jde správní orgán hájit spotřebitele, to bych tady chtěl podtrhnout, protože v důvodové zprávě to není úplně přesně popsáno.

Tolik tedy sukus debaty o této normě, o tisku číslo 48. Je tam jeden pozměňovací návrh pana zpravodaje, který to posouvá, protože to už tady nějakou dobu projednáváme, a jinak vám děkuji za podporu.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, pane poslanče. Dále se do rozpravy hlásí paní poslankyně Válková, tak ji pozvu k řečnickému pultu. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

Poslankyně Helena Válková: Děkuji, pane místopředsedo. Ani já nebudu příliš zacházet do podrobností. My jsme si to na ústavně-právním výboru projednali dostatečně zevrubně a já bych se jenom zastavila u několika věcí, které tady ještě nezazněly.

Myslím si, že je důležité hlavně si uvědomit, že tímto pozměňovacím návrhem, respektive tímto novelizačním bodem, touto novelizací my umožňujeme, aby správní orgán i lépe účastníkům řízení vysvětlil z hlediska své odborné kompetence důvody, které ho vedly k tomu či onomu odbornému stanovisku a například ke zrušení nebo k jinému rozhodnutí, čímž si myslím, že to částečně i posiluje právní jistotu a důvěru v soudní řízení jako takové. To si myslím, že tady nezaznělo, a i proto se například posiluje postavení správního orgánu nejenom pro řízení řádná, ale i pro řízení o mimořádných opravných prostředcích. A také soudu se ukládá povinnost, což by vlastně nemuselo být, to by mělo být automatické, ale tady je to výslovně uložené, že se musí ve svém odůvodnění rozsudku vypořádat i s důvody pro zrušení rozhodnutí, které přijal.

Myslím si, že pan zpravodaj pozměňovacím návrhem také posunul tu materii určitým směrem, který nám předkladatelům nevadí. Pan doktor Haas - který právě přichází, což jsme rádi za předkladatele tohoto návrhu - v rámci diskuse, která proběhla na ústavně-právním výboru, upozornil právě na některé slabiny toho návrhu, tohle je už asi třetí nebo čtvrtá verze, kterou jsme připravili, a my jsme myslím mu celkem věcně oponovali v tom smyslu, že nedochází k nějakému nevyváženému postavení ve prospěch - jak už tady řekl můj předřečník, vaším prostřednictvím, pane místopředsedo, pan poslanec Nacher - ve prospěch spotřebitele. To byla diskuse, která nás trošku brzdila, protože samozřejmě pan poslanec Nacher, vaším prostřednictvím, pane místopředsedo, je známý jako velký obhájce spotřebitelů a ono to potom... Ale já bych se k tomu asi nepřipojila, to by mě nepřemluvil. A myslím si, můžu s dobrým svědomím a vědomím říci, že nedochází k vychýlení jednostrannému ve prospěch spotřebitele.

Jinak když se podíváte na vlastní text, to je tak jednoduchá legislativní změna, která v podstatě v praxi jenom zlepší soudní řízení, aniž by tím systémem nějak zamávala a aniž by se došlo k něčemu, čeho by se měl kdokoliv z účastníků, nebo natož pak soud obávat, protože některá ta vystoupení mě docela překvapila na tom ústavně-právním výboru, nerozumím jim dosud. Myslím si, že byly spíše uplatněny z hlediska neprostudování si důkladně toho návrhu, protože doufám také, že bude přijat.

Pokud bude přijat, tak se žádná velká reforma nekoná. Je to jenom signál, že zlepšujeme a dáváme větší prostor pro odborná vyjádření nezávislých správních orgánů a nezávislých institucí, které mají možnost tím ovlivnit v nejlepším smyslu slova výsledek soudního řízení, takže samozřejmě stejně jako hlavní předkladatel, pan poslanec Patrik Nacher, vaším prostřednictvím, pane místopředsedo, se přimlouvám za vaše hlasování ve prospěch tohoto návrhu, ale současně upozorňuji, že žádná veliká reforma se tím konat nebude. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Dále se hlásí pan poslanec Dufek do diskuse. Pane poslanče, prosím.

Poslanec Aleš Dufek: Já bych jako zpravodaj chtěl podpořit tento návrh. Chci v podstatě asi pouze odkázat na jednání ústavně-právního výboru mezi prvním a druhým čtením, kdy zástupce Ministerstva spravedlnosti tady v podstatě tuto změnu občanského soudního řádu označil tak, že nejde o zásadní koncepční změnu, pouze se zpřesňuje stávající právní úprava, s čímž plně souhlasím, a to je právě ten důvod, proč bychom to podpořit měli.

Pokud se týká podrobností, tady odkazuji na své předřečníky. Upozorňuji i na to, že jsem podal pozměňovací návrh právě z důvodu nereálnosti původní účinnosti zákona - myslím si, že 1. červenec 2023 už by reálným být mohl.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, pane poslanče. Hlásí se ještě někdo do rozpravy? Pokud tomu tak není, rozpravu končím.

Ptám se, zda je zájem o závěrečná slova ze strany předkladatele či zpravodaje? Není.

Přikročíme tedy k hlasování o pozměňovacích návrzích. Poprosím ještě jednou zpravodaje garančního výboru, aby nás seznámil s procedurou hlasování, poté přednášel jednotlivé pozměňovací návrhy a před hlasováním k nim sdělil stanovisko.

Poslanec Aleš Dufek: Máme tady jeden jediný pozměňovací návrh technického charakteru, a to je nastavení účinnosti k 1. červenci 2023, o tom bych hlasoval jako první, a pak bych tedy hlasoval o návrhu zákona jako celku. Osobně se domnívám, že je to tak jednoduché, že nemusíme hlasovat o proceduře hlasování.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ano, já souhlasím, jiná procedura ani v případě existence jednoho pozměňovacího návrhu de facto není možná. Já jsem mezitím zagongoval, aby se mohli dostavit do sálu i kolegové. Zopakuji proceduru hlasování. Nejprve budeme hlasovat o jediném pozměňovacím návrhu a poté bychom hlasovali o zákonu jako celku.

Zaznamenal jsem žádost od odhlášení, tak vás všechny odhlásím a poprosím vás, abyste se svými identifikačními kartami přihlásili znovu. Počet poslanců se ustálil.

Ještě jednou poprosím pana zpravodaje, aby seznámil s pozměňovacím návrhem kolegy poslankyně a poslance.

Poslanec Aleš Dufek: Pozměňovací návrh přednesený ve druhém čtení 11. ledna 2023 zní, že v části druhé čl. 3 se slova "dnem 1. července 2022" se nahrazují slovy "dnem 1. července 2023".

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro takový návrh usnesení? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 86, bylo přihlášeno 134 poslanců, pro hlasovalo 134, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Tím jsme vyčerpali pozměňovací návrhy.

Přikročíme k hlasování o celém návrhu zákona. Já vám přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s návrhem poslanců Patrika Nachera, Heleny Válkové, Roberta Králíčka, Jaroslava Bžocha, Kamala Farhana, Marka Nováka, Josefa Kotta a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 48, ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou."

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro návrh takového usnesení? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 87, bylo přihlášeno 134 poslanců, pro hlasovalo 132, proti nebyl nikdo. Návrh usnesení byl přijat.

Konstatuji, že jsme s návrhem zákona vyslovili souhlas. Tím jsme se vypořádali se sněmovním tiskem číslo 48, končím projednávání bodu číslo 93 a děkuji kolegům poslancům, jak navrhovateli, tak zpravodaji.

Budeme pokračovat bodem číslo

Aktualizováno 6. 11. 2023 v 15:58.