Pátek 24. února 2023, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze
(pokračuje Markéta Pekarová Adamová)
102.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 66/2022 Sb., o opatřeních
v oblasti zaměstnanosti a oblasti sociálního zabezpečení v souvislosti
s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk
Ruské federace, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
/sněmovní tisk 374/ - třetí čtení
Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujal místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí a ministr životního prostředí Marian Jurečka a zpravodaj garančního výboru, tedy výboru pro sociální politiku, poslanec Jiří Navrátil. (Hluk v sále.)
Pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 374/2, který byl doručen dne 10. února 2023. Usnesení garančního výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 374/3. A nyní se tedy táže navrhovatele, zda má zájem vystoupit před otevřením rozpravy? Pane ministře? (Ministr gestikuluje.) Nemá zájem.
Proto rovnou otevírám rozpravu a do ní eviduji přihlášku paní poslankyně Mádlové a pana poslance Hendrycha. Nejdříve tedy vystoupí paní poslankyně Mádlová. Nikoho dalšího neeviduji, přihlášky tady žádné další nemám. (Nesouhlasná gestikulace ze sálu.) Nevím, v čem je tady potíž, ale paní poslankyně má slovo. Takže prosím, můžete vystoupit.
Poslankyně Ivana Mádlová: Vážená paní předsedkyně, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové, já bych už dnes jenom shrnula problematiku klinických logopedů, která se bohužel dostala do tohoto zákona. (Hluk v sále neustává.) Musím říct, že jsem hrozně ráda, že můžu navázat na včerejší velmi věcnou diskusi, která se týkala logopedů ve školství. Já budu používat ten obecný termín, protože nevíme, jakým způsobem bude tato nová profese pojmenována, pokud bude v této Sněmovně odhlasována.
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Já se vám omlouvám, paní poslankyně, ale chtěla bych nejdříve požádat ještě kolegy o ztišení, zejména v levé části sálu, ale i v prostřední části sálu. Prosím ty, kteří potřebuji cokoliv řešit, aby se přesunuli do předsálí, ať je tady důstojnější atmosféra. Prosím, můžete pokračovat.
Poslankyně Ivana Mádlová: Děkuji za slovo a za klid v sále. Včera jsme krásně viděli, jak probíhala diskuse ohledně kompetencí začlenění této nové profese do zákona o pedagogických pracovnících. Je velká škoda, že nebyl prostor podobným způsobem diskutovat o klinických logopedech ve zdravotnickém zákoně, kde tato nelékařská profese je uzákoněna.
Nicméně já bych tímto chtěla velmi poděkovat panu ministrovi Válkovi - je tady - protože se nám podařilo rozvinout nějakou diskusi ohledně toho klinického logopeda, a stejně tak i bych chtěla poděkovat zástupkyni Ministerstva zdravotnictví, se kterou jsme měli možnost zase ve věcné rovině toto diskutovat, kdy jsme si vyjasňovali důvody, proč je to takto koncipováno a proč by to zasluhovalo větší diskusi, jednak mezi odbornou společností a Ministerstvem zdravotnictví a jednak případně na zdravotním výboru.
Doba, která uběhla mezi diskusí nad tím, že se zruší akreditované kurzy na vysokých školách a že se zruší v zákoně specializovaná způsobilost v době trvání tří let, tam proběhl velmi krátký čas. Bylo to asi čtrnáct dní a my se domníváme, že by tato problematika stála za větší pozornost, jednak na odborném poli mezi odbornou společností a ministerstvem a jednak na zdravotním výboru, a případně tady na plénu ve Sněmovně při novelizaci tohoto zákona.
Myslím, že včera to tady zaznělo zcela jasně a potvrdil to i pan ministr zdravotnictví, když jsme se bavili o kompetencích a o zaměření klinického logopeda a logopeda ve školství. Jsou to skutečně dvě odlišné oblasti působnosti, jeden z nich pracuje ve školství a jeden z nich ve zdravotnictví, a k tomu má navazující speciální přípravu pro práci ve zdravotnictví a stává se z něj zdravotnický pracovník se vším všudy. To znamená, že klinický logoped stanovuje diagnózu, léčí a využívá k tomu Mezinárodní klasifikaci nemocí, vykazuje zdravotní pojišťovně svoje výkony. Školský logoped neboli logoped ve školství, ten pracuje se žáky a studenty a pomáhá klinickému logopedovi zvládat ve výchovně-vzdělávacím procesu zdravotní problémy v oblasti poruch a vad řeči.
Já si myslím, že to je hrozně důležité, a proto je nutné tyto věci ještě dále diskutovat. Je velká škoda, že v důvodové zprávě nebyly kroky B, ty zatím nejsou jasné. To znamená, když to zruším v zákoně, tak co vlastně nastane? Kde akreditované kurzy budou dále prováděny? Budou jenom na akreditovaných pracovištích Ministerstva zdravotnictví a na vysokých školách to zůstane, anebo ne? Nebo to půjde i pod jiná centra, pod jiné vzdělávací agentury nebo společnosti? To tam, bohužel, v tom nebylo.
Stejně tak byl kladen důraz na to, že klinický logoped by se měl zaměřovat na ukrajinské děti, které logicky přišly s odlišným mateřským jazykem. I tady není úplně zásadní role klinického logopeda, kterého potřebujeme ve zdravotnictví a pro pacienty, jak o tom mluvila moje ctěná kolegyně, paní profesorka Adámková. Mimochodem, třeba 6. 3. je Den klinické logopedie, je to Den logopedů, a zaměření je tam role klinického logopeda v intenzivní péči, protože třeba takový klinický logoped funguje i na neonatologickém oddělení, na jednotce intenzivní péče, protože předčasně narozené děti mají poruchy sání, polykání a dýchání při kojení a klinický logoped je tam od toho, aby například toto pomáhal zvládat, nebo je to u vývojových poruch u těch dětí. Je to opravdu zásadní, ale zásadní zdravotnická profese, byť je v minoritě - ono jich není příliš, bohužel - ale nicméně mají nezastupitelnou roli a je potřeba o tomto opravdu diskutovat.
A já znovu chci tady poděkovat panu ministru Válkovi, že podpoří pozměňovací zákon (návrh?), aby diskuse se mohla více rozvinout. To znamená, že určitě bude důležité říci, jaký bude ten krok B, a určitě pořádat akreditované kurzy na IPV - tam, kde probíhá další postgraduální vzdělávání lékařů a dalších pracovníků, je zcela namístě. Je to pracoviště, které má letitou tradici, a vede tam vlastně veškerou statistiku o vzdělávání zdravotnických profesí, takže toto my určitě podpoříme a podpoříme celou řadu i dalších změn, pokud budou dobře prodiskutovány. S tím vůbec nemáme žádný problém.
Potom, co je asi důležité, by bylo dobré vědět, jestli to nemá i nějaké dopady třeba na profesi v rámci Evropské unie, protože proběhl i mezinárodní projekt v rámci Evropské unie, kde se posuzovaly vzdělávací programy a kompetence klinických logopedů. Je tam jasně daná formulace, co klinický logoped vlastně je. Takže i je potřeba brát ohled na to, jestli to nebude mít nějaké dopady na dohodu z tohoto evropského projektu, kterého se účastnilo více než 25 zemí a kde se posuzovaly vzdělávací programy a klíčové kompetence, a i z tohoto programu nebo projektu vyplynulo to, jaké kompetence by kliničtí logopedi měli mít a kam by se mělo posouvat i případně jejich pregraduální a postgraduální vzdělávání. A mimochodem, třeba ne všechny státy mají i vědecký titul Ph.D., a v České republice je to možné. To znamená, že Česká republika, co se týče kvalifikovanosti zdravotnických pracovníků, je na velmi vysoké úrovni.
A pokud zasahujeme do tohoto zákona, je potřeba si ale říci, jaké dopady na zdravotní péči to bude mít. Možná že to byla jenom formální záležitost, ale my to přesně nevíme, a proto by bylo dobré, abychom to prodiskutovali a aby to v odůvodňující zprávě bylo. Takže tímto bych asi uzavřela svoje shrnutí, co se týče klinických logopedů a pozměňovacího návrhu, kde budeme velmi rádi, a já vás prosím, abyste podpořili tento pozměňovací návrh, aby tento paragraf, který se týká klinických logopedů, byl vypuštěn z lex Ukrajina a aby doznal to správné místo, aby byl projednán na odborném poli. Velmi děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní poslankyně. Kolegyně, kolegové, přeji hezké dopoledne a budeme pokračovat v rozpravě. Nyní mám zde přihlášku pana ministra Válka k faktické poznámce. Prosím, pane ministře, máte slovo.
Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Děkuji, paní předsedající. Já bych potenciální diskusi zjednodušil. Jednak děkuji za korektní debatu stran tohoto pozměňovacího návrhu a Ministerstvo zdravotnictví k němu má kladné stanovisko.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře. Nyní je do rozpravy přihlášen pan poslanec Hendrych, připraví se paní poslankyně Pastuchová. Prosím, máte slovo.
Poslanec Igor Hendrych: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážené dámy, vážení pánové, vážení páni ministři, budu dneska stručný. Už jsem o tom tady hovořil v rámci druhého čtení. Na jedné straně určitě je nutné nebo důležité pochválit záměr zpřísnit podmínky pro humanitární pomoc, respektive pro dávku humanitární pomoci, respektive jakási motivace, která z vyplývá pro aktivizaci občanů Ukrajiny k tomu, aby si aktivněji hledali zaměstnání a postavili se takříkajíc na vlastní nohy. To je určitě dobrá věc, se kterou souhlasíme, myslím si, tady napříč Sněmovnou. Ale zároveň je důležité také říct pár slabších míst, která tato právní nebo legislativní úprava má, o kterých se obecně ví a o kterých jsme diskutovali i s panem ministrem na výboru pro sociální politiku, a to je to, že je v současné době prakticky nemožné zjišťovat oficiálně, kolik finančních prostředků má daný uchazeč o humanitární dávku na konkrétním bankovním účtu. Potvrdil nám to dva dny zpátky při jednání podvýboru pro IT a problematiku úřadu práce, který byl zřízen podvýborem pro sociální politiku, i vrchní ředitel a zároveň pověřený ředitel úřadu práce pan Trpkoš, že momentálně neexistují mechanismy, jak to udělat, jak prolomit bankovní tajemství. Asi se na tom pracuje, tomu věřím, ale bude to obtížné. Stejně tak není možné zjistit, zdali daný uchazeč o humanitární dávku má více bankovních účtů než jeden, a to si myslím, že je poměrně významné úskalí toho, aby ta legislativní úprava, legislativní změna skutečně fungovala, aby v podstatě měla smysl. Věřím tomu, že se to do budoucna asi nějakým způsobem vyřešit dá, ale je to problém. Přijímáme právní úpravu a její vymahatelnost je momentálně, dalo by se říci, na bodě nula v téhle oblasti.
Jiná situace je samozřejmě v oblasti nemovitého majetku, a to tím způsobem, že skrze katastrální úřad a vstup do něj lze třeba zjistit, zdali daný občan Ukrajiny má, či nemá na území České republiky nemovitost, kterou by mohl řekněme nějakým způsobem komerčně využívat a mít z ní příjem.
Poměrně překvapivé pro mě bylo na tom podvýboru pro IT a problematiku úřadu práce to, když jsem se opakovaně ptal, zdali se budou, či nebudou na úřad práce přijímat noví zaměstnanci pro tuto agendu, a bylo mi řečeno, že v současné době se o tom neuvažuje, neplánuje se to. A je otázka, zdali současná kapacita zaměstnanců úřadu práce, která je v podstatě poddimenzovaná, a zároveň nejsou ani obsazena všechna pracovní místa nebo zaměstnanecká místa, zdali to budou stíhat a jakým způsobem to budou stíhat. Takže tohle je také pro mě trošku velká neznámá, a budeme to určitě sledovat z opozice, jak to Úřad práce je schopen zvládat v současné situaci bez nových zaměstnanců.
A potom poslední otázka, poslední problematická záležitost v tomto smyslu je, že není stále ještě vyjasněno financování, odkud, z kterého závazného ukazatele, které konkrétní kapitoly státního rozpočtu bude tento nástroj v letošním roce financován. Pan ministr na výboru pro sociální politiku zmiňoval - zmiňoval to i tady na plénu - že je tato věc v řešení, že finanční zdroje se budou hledat, ale momentálně to vyjasněno stále ještě není. Takže to si myslím, že je poslední slabší místo této legislativní úpravy, a věřím tomu, že se to dovyjasní a že nás o tom bude pan ministr, minimálně tedy na výboru pro sociální politiku, informovat.
To je za mě vše. Já vám děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Nyní je přihlášena paní poslankyně Jana Pastuchová, připraví se paní poslankyně Mračková Vildumetzová. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuji, paní místopředsedkyně. Dovolte, abych na závěr i v tomto třetím čtení něco k tomuto zákonu řekla a zhodnotila celou tu situaci. Nevím, jestli ještě bude nějaká lex Ukrajina VI, třeba to budou podmínky vyžadovat, takže možná se s tím setkáme ještě jednou.
Nicméně na začátku dnešního jednání jsme si připomněli, že je to rok, co Rusko napadlo Ukrajinu, a je dobře, že Česká republika se postavila v této situaci na správnou stranu. Záměrně říkám Česká republika, protože nezřídka to bylo skoro i vládě navzdory. Ta sice prokázala mimořádnou schopnost deklaratorní politiky, ale jen malou schopnost organizační nebo strategickou. Prokázala mimořádnou schopnost být včas tam, kde jsou kamery a novináři, ale jenom malou schopnost řešit okamžitě to, co je třeba. Ale kvůli dobré vůli lidí v naší republice a jejich pomoci ochotně pomáhat nejsou naštěstí dopady jejího působení tak hrozné.
Nezvládnutá energetická krize, inflace nebo odbytá někdy pomoc Ukrajincům, kteří jsou u nás před válkou, jsou jen těmi nejviditelnějšími problémy, které lze vidět. Mimo jiné si opravdu myslím, že by bylo hezké, kdyby ministři alespoň jednou opravdu upřímně poděkovali všem těm, kteří pomáhají Ukrajincům v Česku i nyní. Každopádně právě teď prokazují dobrovolníci, zaměstnavatelé, učitelé, pečovatelé, lékaři a spousta dalších to pravé odhodlání. Oni totiž musí odpracovat to, co si politici užili před kamerami. Jedna věc je totiž rozdávat, utrácet okázale peníze ze státního rozpočtu a chlubit se tím, a něco úplně jiného je řešit každodenní problémy, které válka na Ukrajině vyvolala. (Ministr Jurečka reaguje od stolku zpravodajů.) Já bych vás prosila, pane ministře, abyste tu nepokřikoval.
Pan ministr vnitra Vít Rakušan řekl, že očekává v České republice, že zde zůstane zhruba jedna třetina uprchlíků, a mě by velmi zajímalo, jak k tomuto číslu došel. Podle většiny politologů a studií totiž v zemi, která poskytne azyl uprchlíkům před válkou, zůstane zhruba dvě třetiny těchto lidí, a to je docela velký rozdíl. Právě tento ležérní přístup pana ministra vnitra je věc, která nesmírně komplikuje situaci všem. Na jednu stranu se chlubí tím, že v České republice našlo azyl přes 450 000 uprchlíků, podle Všeobecné zdravotní pojišťovny, která jako jediná může registrovat lidi ke zdravotnímu pojištění, je to 367 000. A to už vůbec nemluvím o tom, že dodnes tady nikdo neví, kolik válečných uprchlíků zde vlastně máme, protože systematická evidence již více než rok tady není. Vím, že pro vládu to není důležité, ale pro lidi, kteří zde žijí, ano, protože na tento počet lidí není uzpůsobené fungování státu a jeho složek. Namátkou pár příkladů. Zdravotnictví: Nemocnice nemají na vyšší počet lidí optimalizované pohotovosti, a proto už tak zahlcené ambulance jsou ještě víc přetížené. Léky, o těch jsem dnes zde mluvila, ale ani jejich objem, jejich objednávek, není optimalizován na příchod několika set tisíc lidí. Ano, bylo by možné to chápat na začátku konfliktu, ale dnes jsme si připomněli, že je to už rok. Přetížené školy: Už tak složitá situace díky populačně silným ročníkům byla posílena příchodem školáků z Ukrajiny. A místo toho, aby to vláda pomohla řešit, tak jsme někdy svědky situace, že řada žáků marně hledá místa na středních školách.
Vláda ani po roce nebyla schopna vyřídit uznání vzdělání pro některá klíčová povolání Ukrajincům. Nejnovější studie ukazují, že i po roce jen minimum vzdělaných Ukrajinců, často odborníků ve svém oboru, kteří k nám přišli, našlo uplatnění ve svém oboru. A jak na to reagují? Buď pracují v intelektuálně méně náročných profesích, nebo odcházejí dál na Západ. (Poslanec Foldyna hovoří s několika poslanci z hnutí ANO.)
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Já se omlouvám, paní poslankyně, poprosím pana poslance, aby aspoň nepokřikoval na své kolegy, když tak v předsálí. Děkuji. Prosím, paní poslankyně, omlouvám se.
Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuju. Tentokrát mluvil pan Foldyna, vaším prostřednictvím, docela potichu. Tato země dokázala nabídnout - a jsem za to opravdu ráda - dočasný domov řadě vědců, ale pak jsme je pustili dál na Západ, abychom si dál stěžovali na to, že nám chybí odborníci v některých profesích. A to si myslím, že je další promarnění příležitosti. Přijali jsme stovky tisíc lidí, ale provoz státu jsme tomu neupravili. Bez nadsázky se dá říct, že ministři jsou jen pasivními diváky dění v Česku. Sledují, jak se řada Ukrajinců, kteří chtějí pracovat, ocitá v šedé zóně. Na jednu stranu o tom víme z médií, na druhou stranu, jak moc velký problém to je, ale nikdo neví, protože zahlcená policie i přetížené úřady práce o těchto věcech raději mlčí.
Slibované investice na integraci se redukují do těch nejjednodušších forem pro úředníky. Místo komunikace s uprchlíky, kteří u nás našli domov před válkou, vydávají ministerstva informační brožurky, vyrábí už dopředu mrtvé internetové stránky, a ano, peníze určené na integraci tečou, ovšem ne do integrace, ale do činností, které umožňují úředníkům si odškrtnout úkol bez ohledu na jeho efektivitu.
Ostatně je zvláštní a je mi trochu divné, že ani po roce nevím o tom, že by vláda měla třeba nějaký podobný výzkum nálad problémů a situace Ukrajinců, kteří zde žijí. (Ministr Jurečka reaguje od stolku zpravodajů.) Tak jsme ho neviděli, pane ministře. Ale opravdu budu ráda, když mi nebudete tady skákat do řeči, já vám také neskáču. A věřte mi, že jsem se ho snažila najít, nenašla jsem. Říkáte, že ho máte, tak budu moc ráda, když nám ho také poskytnete.
Máme tu dnes další lex Ukrajinu, tentokrát pátou, a dovolím si říct, a říkala jsem to i na výboru pro sociální politiku, že nám byla předložena sice týden před, ale bez jakékoli debaty. Proto jsme se mohli ušetřit i těch výstupů tady, kdy se tam dal přílepek zákona č. 96 o nelékařských profesích. (Ministr Jurečka opět reaguje.) Paní místopředsedkyně, mohla byste říct panu ministrovi, ať do mě tady furt nehučí?
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Pane ministře, žádám vás, abyste nehučel do paní poslankyně. (Smích a pobavení v sále.) To není legrace. (Slabý potlesk.) Já se omlouvám, ale já bohužel to, paní poslankyně, nevidím, když pan ministr mluví, tak jenom prosím pana ministra, aby se popřípadě po skončení příspěvku paní poslankyně k té věci vyjádřil. Děkuji vám.
Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuji, paní místopředsedkyně. To nebylo na vás, já vím, že to nevidíte, ale mně je to opravdu nepříjemné.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: To chápu, pan ministr to jistě napraví.
Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuji. Pan ministr vlastně může pak na všechna slova reagovat, která jsem řekla. Děkuji. Takže já jsem říkala, že lex Ukrajina, máme tady pátou. Když bude potřeba, protože situace se vyvíjí, tak jako se vyvíjela při covidu, tak může nastat i lex Ukrajina VI, tomu myslím, že se nikdo nebráníme, a pořád budu zdůrazňovat, že i tento zákon hnutí ANO podporuje, nicméně opět jsme ji dostali předloženou, ale to je vaše právo, a proto teď tady si můžeme říkat o tom, co tam je a není špatně.
Nebudu prodlužovat tuto debatu dál, já tady mám ještě dalších asi pět papírů, ale nechám reagovat i své kolegy a kolegyně, a kdyžtak se přihlásím ještě jednou, abych to dokončila, protože musím si tam udělat ještě nějaké poznámky, které mi pan ministr tady hučel do ucha. Děkuju.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Také děkuji, paní poslankyně. Pan ministr má zájem vystoupit s faktickou, nebo s přednostním právem? Pane ministře? (Ministr Jurečka: Já jsem se přihlásil s faktickou.) Dobře, děkuji.
Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí a ministr životního prostředí ČR Marian Jurečka: Děkuji. Já si dovolím velmi stručně reagovat na opravdu zjevné nepravdy a poprosím, aby ten, kdo píše tyto podklady paní poslankyni Pastuchové, které tady potom čte, aby opravdu vycházel z veřejně dohledatelných faktů. Opakovaně v průběhu posledního roku premiér ve veřejných vystoupeních, ministři ve veřejných vystoupeních, vláda jako celek děkovala občanům České republiky, nevládním organizacím, starostům, primátorům, hejtmanům, všem lidem různých složek, kteří se na pomoci válečného konfliktu podíleli. Děkovali jsme opakovaně, veřejně, upřímně i soukromě, mnoho z nás i z členů vlády, ve svých rodinách, nemluvíme o tom a tu pomoc přímo poskytujeme.
Druhá poznámka: lex Ukrajina IV byl všem poslancům rozeslán z mého pokynu 10. ledna. Neříkejte tady, prosím, že jste to dostali pět dnů předem. Není to pravda, je to dohledatelné.
Pokud jde o otázku, co jste tady řekla, úředníci si odškrtnou kolonku - tak to je tedy těžce nefér. Ti lidi na mém rezortu, na vnitru, na obraně, na školství, opravdu dělají maximum pro to, aby se ty věci zvládly. Podívejte se na zpětnou vazbu. Zeptejte se nevládních organizací a každých čtrnáct dní s (nesrozumitelné) s dalšími lidmi sedím, s dvacítkou až třicítkou lidí z nevládních organizací a řešíme pomoc a věci, které je potřeba řešit k adaptaci a integraci uprchlíků. Zeptejte se těch nevládních organizací.
Pokud tady kritizujete vládu, zeptejte se na hodnocení ze zahraničí, představitelů Evropské komise, UNICEF, dalších mezinárodních organizací. Česká republika patří mezi nejlépe hodnocené státy. Ale zeptejte se především ukrajinských uprchlíků, bývalého pana velvyslance Perebyjnise a dalších, kteří extrémně vysoce kvalitně hodnotí pomoc, kterou poskytla tato země, tato vláda, tato společnost, tyto domácnosti. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře. K další faktické se přihlásila paní poslankyně Jana Pastuchová, připraví se paní poslankyně Mračková Vildumetzová. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuji. Já musím reagovat, pane ministře, vaším prostřednictvím. Já si podklady píšu sama, nemám aparát na ministerstvu, který mi je připravuje. Nechci, abyste takové invektivy proti mně používal, já si je píšu sama.
A další věc, ano, už jsem to tady několikrát říkala, mám - 9. března to bude rok, kdy mám ukrajinskou rodinu ubytovanou, a já prožívám s nimi celý rok to, co tady naše vláda připravuje. A já jsem se ptala i na nějakou analýzu spokojenosti ukrajinských občanů - vy říkáte, že existuje, tak já to beru z té praxe toho roku, které mám, a ti lidé jsou tady ve whatsappových skupinách, na Facebooku a jejich problémy vnímám úplně z praxe.
Takže prosím, projevy si píšu sama, a to, že jak vy jste nám vyčítali, že za covidu nefungovala naše vláda tak, jak měla, tak možná vám se to zdá, ale říkám, mám to od 9. března z první ruky, protože tu ukrajinskou rodinu tam mám rok, a další rok, pro vaši informaci, jsme jim to doma prodloužili.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní poslankyně. Nyní s faktickou vystoupí paní poslankyně Mračková Vildumetzová, poté pan ministr Jurečka. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Já bych si také dovolila reagovat na pana ministra práce a sociálních věcí, pana Mariana Jurečku, s tím, že tady vyvracel tvrzení mé kolegyně Jany Pastuchové ohledně děkování vládě. Já vám, pane ministře, přinesu usnesení, které jste tady předložili a navrhovali v souvislosti s uprchlickou krizí, kde bylo poděkování pouze vládě. A bylo to hnutí ANO, které přišlo s doplněním toho usnesení, aby se poděkovalo hejtmanům, starostům, hasičům, policistům, záchranářům. Nebyli jste to vy, nedali jste to do toho usnesení. V tom usnesení bylo pouze, že se děkuje vládě. Přinesu vám ho.
Druhé - lex Ukrajina V. To, co vy dnes předkládáte, pane ministře, k lex Ukrajině V, mělo být už dávno v lex Ukrajině IV, co se týká nouzového ubytování a humanitární dávky. Vy jste to nezvládl jako ministr práce a sociálních věcí, a proto tady máme lex Ukrajinu V.
A ohledně těch kompetencí a koordinátora, tady bych samozřejmě řekla, že mi velmi vadí, že se zodpovědnosti - a chápu to - zbavuje pan ministr vnitra Vít Rakušan, který teď národního koordinátora dal jinému ministrovi, panu Bekovi, a zmocněnkyni pro lidská práva. A víte, proč to je podle mého názoru? Protože vy jste to právě na rezortu Ministerstva práce a sociálních věcí nezvládl, přinesl jste to s tím velkým zpožděním a my jsme to neustále kritizovali, a proto jsme nepodpořili lex Ukrajinu IV. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nyní s faktickou poznámkou pan ministr Jurečka, připraví se paní poslankyně Oulehlová. Prosím.
Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí a ministr životního prostředí ČR Marian Jurečka: Já velmi poprosím, poslouchejme se v těch debatách. Tady vůbec nebyla debata o tom, že má někdo děkovat vládě. Tady paní vaše kolegyně Pastuchová říkala, že vláda nepoděkovala, premiér nepoděkoval, ministři nepoděkovali. Já jsem reagoval, že z veřejných zdrojů je dohledatelné mnoho klíčových vystoupení včetně jednoho velmi silného vystoupení pana premiéra, který děkoval občanům této země, společnosti, kdy jsme po letech, kdy se o hodnotách v době míru a klidu hovoří relativně snadno, tak jsme všichni, a já děkuji paní Pastuchové i její rodině, prožili rok a prožíváme od doby, kdy hodnoty žijeme v praxi, hodnoty, které jsme si mysleli, že v 21. století třeba nebudou v praxi až tolik potřeba, ale prožíváme je.
Já jsem tady hovořil o tom, že tady bylo řečeno v projevu paní poslankyně Pastuchové, že nebyl poslán materiál. Jasně jsem věcně argumentoval, že byl rozeslán všem poslancům 10. ledna, okamžitě, kdy jsme měli návrh toho textu, tak jsme ho okamžitě poslali. To znamená, byl to předstih více jak měsíce předtím, než jsme ten tisk tady začali projednávat. To dělám i v jiných zákonech, udělal jsem to i v případě valorizace - v okamžiku, kdy jsem ten text měl, okamžitě jsem ho rozesílal vám všem, i když vy máte přístup do eKLEPu, kdybyste chtěli, poslal jsem to explicitně na tyto schránky.
Takže moc prosím, poslouchejme se, neříkejme věci, které nejsou pravda, a já poprosím paní poslankyni Pastuchovou taky: já nezaměstnávám své lidi na ministerstvu, aby mi psali projevy, jestli si všímáte, já tady naprosto drtivou většinu vystoupení říkám z hlavy, spatra, takže buďme korektní, soustřeďme se na tu záležitost, že tady se bavíme o pomoci lidem, o tom, aby pomoc byla nadále efektivní, férová, transparentní. O tom tento tisk, o kterém tady dneska jednáme, tady je.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nyní paní poslankyně Oulehlová s faktickou poznámkou a poté paní poslankyně Urbanová. Prosím.
Poslankyně Renata Oulehlová: Dobrý den, vážené kolegyně, vážení kolegové, dnes je to přesně rok, kdy jsem jako tehdejší starostka města Sokolova ve 13 hodin svolala krizový štáb a začali jsme řešit pomoc Ukrajině. Už v neděli jsem měla i já doma se svým manželem šest Ukrajinců včetně dvouměsíčního miminka. Všechno jsme se učili za pochodu, všechno jsme dělali za pochodu.
Už jednou jsem tady řekla, že jsem se velice těšila, až v úterý přijedu na jednání Poslanecké sněmovny, kde budeme určitě řešit, jak dál, a my jsme řešili srážky na moři a Antarktidu. Dobře, města, kraje, všichni jsme si poradili, občané této země si poradili. Nakonec se to zvládlo, nakonec se přidala i vláda a nějak jsme se naučili s tím žít a cíleně pomáhat. Nebudu říkat, že dodneška ani nejsou vlastně zpět finance, které hlavně kraje vynaložily na KACPU.
Ale já bych teď chtěla ještě říct jednu věc. 17. ledna na mimořádné schůzi tady řekl pan ministr Rakušan, že jsou moderní krize. Já jsem stále přemýšlela, co znamená moderní krize. Pro mě krize je krize, ale já už dneska vím, co je moderní krize. Vláda všechno přenese na ty ostatní a pak přijde sem a říká: Přišli jsme s hlavou vztyčenou, protože jsme lídři pomoci. Vy ne. Lídři pomoci jsou občané naší země, kraje a města. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nyní s faktickou poznámkou vystoupí paní poslankyně Urbanová.
Poslankyně Barbora Urbanová: Jenom v reakci na paní kolegyni Vildumetzovou. Co se týče usnesení o ruském teroristickém režimu, bylo to usnesení, které přicházelo ze zahraničního výboru, to znamená, že mluví do zahraničí, říkáme něco svým zahraničním partnerům. A máte pravdu v jedné věci, bylo tam navrženo poděkování vládě, a vy jste navrhla, že tam poděkujeme i starostům a hejtmanům, ale my jsme vám to i podpořili. Tak já nevím, proč nám vyčítáte, že jsme to tam nenavrhli. Ono tam mohlo být navrženo mnoho a mnoho jiných věcí, ale výsledek byl ten, že jsme vám to podpořili, odhlasovali jsme vám to, a věřte mi, byla tady spousta lidí, kteří mi říkali, že do zahraniční rezoluce tohleto nepatří, ale zrovna já jsem vám to podpořila. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní poslankyně. Nyní s faktickou paní poslankyně Mračková Vildumetzová. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za slovo. Jenom krátká reakce - já si myslím, že to asi podpořila celá Poslanecká sněmovna, a mě velmi překvapilo, když jsme to usnesení dostali, dostali jsme ho na stůl, že to tam nebylo automaticky. Já jsem prostě přesvědčena o tom, že uprchlickou krizi a vůbec tu věc od 24. února zvládli jak starostové, hejtmani, hasiči, policisté, záchranáři, ale především obrovské poděkování právě potřebují i občané za solidaritu a za humanitární pomoc. Takže to byla reakce samozřejmě na to, co tady probíhalo mezi panem ministrem Jurečkou a paní Pastuchovou ohledně toho, že se děkovalo. Mně opravdu vadilo, že to v tom usnesení nebylo. Myslím si, že to tam mělo být automaticky. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní poslankyně.
Než vám dám slovo v rozpravě, přečtu omluvy: omlouvá se Berkovcová Jana po celý jednací den ze zdravotních důvodů, Janda Jakub od 13 hodin z pracovních důvodů, Kott Josef od 14 hodin - zdravotní důvody, Mašek Jiří celý jednací den - zdravotní důvody, Schillerová Alena od 9.45 do 10.45 - pracovní důvody, Válková Helena do 10 hodin - zdravotní důvody, Vích Radovan celý jednací den - zdravotní důvody a poslední omluvou je omluva pana Milana Wenzla od 11 hodin ze zdravotních důvodů.
Budeme tedy pokračovat v rozpravě. Paní poslankyně Mračková Vildumetzová je další přihlášenou. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, vážení členové vlády, kolegyně, kolegové, já tedy jsem velmi ráda, že v uvozovkách bylo vyslyšeno, aby na projednávání lex Ukrajina V byli přítomni všichni rezortní ministři, kterých se to dotýká, protože došlo ke zkrácení lhůt. Ty lhůty byly jedno-, dvou-, třídenní a na prvním čtení a na druhém čtení byl vždy přítomen jen ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka, kde se tedy vedla velká debata ohledně nouzového ubytování, ohledně humanitárního příspěvku, ale nás samozřejmě zajímají odpovědi, které s lex Ukrajina V souvisí, a to je především to, že od 1. dubna přecházejí krajská asistenční centra pod Ministerstvo vnitra, pod odbor azylové migrační politiky.
A můj dotaz je na pana ministra financí, jestli by nám mohl odpovědět, proč, když tedy dneska - i jsme tady nějakým způsobem měli minutu ticha, roční výročí - proč tedy po roce, kdy kraje, zdůrazňuji, perfektně zajistily činnost krajských asistenčních center, proč do dnešního dne nemají proplacené náklady s provozem těchto center? Například Karlovarský kraj a Praha nedostaly zaplaceno ve velkých částkách. U Karlovarského kraje je to zhruba 14 milionů korun, u Prahy je to 20 milionů korun. Je to z důvodu, že Praha to měla v Kongresovém centru, Karlovarský kraj v KV Areně, ale i ty ostatní kraje nemají proplacené náklady, například za věci, že v krajských asistenčních centrech pracovali třeba pracovníci z krajského úřadu, tak se jim to nechce proplatit, a další náklady. Já si myslím, že to je vůči těm krajům velmi nefér. Ony to všechno zajistily, zabezpečily, a jestliže po takové době nedostaly všechny ty náklady proplacené, tak si myslím, že to je nefér. A chtěla bych ještě zdůraznit, že prakticky oni byli ti vstřícní, protože nouzový stav byl ukončen 30. 6. 2022, a oni už to nemuseli provozovat. Oni se pak dohodli s ministrem vnitra, že to tedy budou provozovat dál, ale provozovat to nemuseli. Mohlo to pod Ministerstvo vnitra nebo pod nějaký jiný rezort, přejít hned. Provozují to do 31. března roku 2023 a já vás, pane ministře financí, prosím, zda byste mi opravdu odpověděl, kdy budou mít kraje všechny náklady proplacené.
Druhá otázka: Zvedla se částka za nouzové ubytování, schválila to vláda. Je to určitě krok, ke kterému se rozhodla, ale opět z krajů zaznívá, že Ministerstvo financí neproplácí tyto náklady, respektive proplácí je s velkým zpožděním. Podle informací, které mám, obdržel jste dopis, obdržel ho pan premiér, pan ministr vnitra, a ta částka je relativně velká pro ty kraje. Je to už částka, která má být okolo 1 miliardy korun. Znovu říkám, jestliže kraje dneska zabezpečují nouzové ubytování pro lidi prchající před válkou, je jich skoro 70 000, tak jestliže to kraje zabezpečují, tak jim to prosím proplaťte, a proplaťte jim to tak, jak se to má proplácet, a ne aby na to čekaly několik měsíců.
Dále mi tady určitě v těch lavicích chybí pan ministr pro místní rozvoj, kterého jsem tedy tady dnes viděla několikrát proběhnout, ale vždycky někam odběhne. A na něj bych měla otázku, která se právě dotýká nouzového ubytování a toho, protože všichni poslanci obdrželi dopis od Svazu měst a obcí s velkými obavami, co bude s těmi lidmi, když tedy teď zkracujeme nouzové ubytování na 150 dnů, tak co s těmi lidmi bude. Bojí se toho starostové, protože dneska je jasně avizováno, že už 270 000 českých občanů je v bytové nouzi, a bohužel kapacity v obecních bytových fondech i na realitním trhu nejsou, tak jestli by nám pan ministr pro místní rozvoj řekl, jakým způsobem to bude řešit, nebo jakým způsobem to řeší, protože platnost a účinnost tohoto zákona bude co nejdříve, až tedy projde v tuto chvíli legislativním procesem, ale dá se předpokládat - já nevím, jestli je to tam od března nebo od dubna. Takže doufám, že se pan ministr pro místní rozvoj dostaví a že nám na toto odpoví, jinak se přijdu zeptat ještě jednou.
Třetí dotaz je na pana ministra vnitra, který za mnou byl, že bohužel musí z nějakých vážných pracovních důvodů odejít, možná mě uslyší. Můj dotaz především by byl také v souvislosti s krajskými asistenčními centry, protože opravdu tím, že od 1. dubna přecházejí pod kraje, jediná otázka, kterou bych na něj měla, je: Oni mají obavu z toho, že pan ministr vnitra může opět přijít do Poslanecké sněmovny a požádat o vyhlášení nouzového stavu, a ptají se, za jakých podmínek, protože kdyby ta situace nastala, tak by opět krajská asistenční centra automaticky přešla pod provozování krajů. Takže já vím, že je tam ještě uvedeno, pokud by se to zvýšilo, nebo respektive by byl příchod uprchlíků vyšší než 20 000, ale jestli toto nějakým způsobem bylo komunikováno. Vidím tedy, že pan ministr vnitra už dorazil, tak popřípadě kdyby on ze své pozice ministra vnitra, protože vím, že to taky velmi intenzivně řeší, se mohl vyjádřit k proplácení nákladů krajských asistenčních center. Takže to z mé strany a budu moc ráda, pokud na to, doufám, že na to obdržím veškeré odpovědi. Děkuji mnohokrát.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nyní je přihlášen s faktickou poznámkou pan ministr Stanjura. Prosím, máte slovo, pane ministře.
Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura Děkuji za slovo, odpovím paní poslankyni. Těžko se odpovídá na obecné tvrzení, které je nepravdivé, že někdo čeká měsíce na proplacení. Proplacení faktur za ubytování je procesováno do 10 pracovních dnů na Ministerstvu financí v okamžiku, kdy z kraje ta žádost přijde. Vím to naprosto přesně, protože všechna rozpočtová opatření podepisuji osobně. Takže v tom žádný problém není. Pokud se paní poslankyně domnívá, že někde je zpoždění měsíce, tak prosím konkrétní případ.
Jsou dvě výjimky. To se týká nákladů za takzvaný ušlý zisk, s Prahou jsme si to vyříkali. Oni říkají KCP, ušlý zisk. Za prvé zapomínají, že to je společná firma státu a Prahy, zhruba půl napůl. KCP je v dobrých hospodářských výsledcích za rok 2022. Zrovna předevčírem jsem o tom mluvil s paní ředitelkou.
V Karlových Varech je sporná částka zhruba 1 milion nebo 1 500 000, teď přesně nevím, omlouvám se. Nemám u sebe podklady, které se týkají takzvaného ušlého zisku za to, že hokejisté platili nájem někde jinde. To podle pravidel, která byla nastavena, prostě proplatit nelze. To není zlá vůle, hledáme řešení, ale není to tak triviální. Nemůžeme jen tak poslat 1,3 nebo 1,4 milionu - fakt se omlouvám, že to nevím úplně přesně - bez nějakého titulu. Já jsem o tom s panem hejtmanem už asi dvakrát jednal, intenzivně hledáme řešení. Zatím jsme ho nenašli, to je pravda, ale není to částka, jak jste říkala, 14, ale 1,3 nebo 1,4 milionu. Je to ta jediná položka z těch jednotlivých položek, které Karlovarský kraj vykázal.
Takže opravdu platíme do 14 dnů, do 10 pracovních dnů, když přijde vyúčtování z toho či kterého konkrétního kraje. Pokud máte zájem, jsem schopen doložit, jestli mi dáte nějaký den, aby úředníci napsali, kdy, v kterém měsíci to přišlo, z kterého kraje, a kdy odešly peníze. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře, za dodržení času. S další faktickou vystoupí paní poslankyně Mračková Vildumetzová. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji, paní místopředsedkyně. Pane ministře, děkuji za vaši odpověď, která mě v žádném případě neuspokojila, to z důvodu toho, že vy říkáte, že je všechno z krajů v pořádku, že kraje všechno dostaly proplacené. Vy jste neobdržel dopis od Asociace krajů, která vás upozorňuje na to, že neproplácíte nouzové ubytování, že krajům již dnes dluží Ministerstvo financí částku větší jak miliardu korun?
Ano, druhá věc jsou Karlovy Vary a Praha. Dobře, to jste mi vysvětlil. Ale vy jste neproplatil i těm ostatním krajům ty , které měly s proplacením krajských asistenčních center. Ano, není to v milionových částkách, je to třeba v deseti-, statisících. Ale ty kraje to všechno zabezpečily. Vy jste jim řekli: Všechno to zajistěte, prosím, všechno to zajistěte, my vám to pak všechno proplatíme. Ty kraje to všechno zabezpečily a vy jim to teď nechcete proplatit. Tak já nevím, kdybyste byl hejtman, tak by se vám to určitě taky nelíbilo. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní poslankyně. Nyní s reakcí s faktickou poznámkou pan ministr Stanjura, prosím.
Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura Respektuji, že paní poslankyně se stala neoficiální mluvčí Asociace krajů. Ale vylučuji a označuji to za lež, že leží někde faktury za miliardu korun. Doložte toto své lživé tvrzení. Není to prostě pravda.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Reagovat s faktickou bude paní poslankyně Mračková Vildumetzová.
Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji, paní místopředsedkyně. Poslední reakce. Pane ministře, obdržel jste dopis od Asociace krajů, že nedochází k proplácení nouzového ubytování? To je fakt, který tady nemůžete popřít. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Nyní vystoupí... S faktickou nebo s přednostním právem, pane ministře? (Raději s přednostním.) Ano, nyní vystoupí s přednostním právem pan ministr Vít Rakušan.
Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuji, paní místopředsedkyně. Já jsem si radši vzal přednostní, abyste mě nevypnula, ale doufám, že to do těch dvou minut stihnu, jako by to byla faktická poznámka.
Omlouvám se, já jsem byl tady v živém vysílání ČT a neslyšel jsem celý dotaz paní poslankyně Vildumetzové, nicméně ten konec ano, tak se na to pokusím odpovědět.
Skutečně od 1. 4. provoz krajských asistenčních center pomoci Ukrajině přebírá pod sebe Ministerstvo vnitra. Tuto věc jsem komunikoval s Asociací krajů. Asociace krajů k tomu má pozitivní stanovisko, souhlasí s tím. Dokonce jsme dohodnuti i na financování. Předběžná suma na roční provoz krajských asistenčních center je odhadována na 300 milionů korun, přičemž samozřejmě adekvátní část těchto finančních prostředků bude vyplacena krajům za to, že do konce března letošního roku ještě krajská asistenční centra pomoci Ukrajině provozují. Tohle všechno je dohodnuto.
Dohodli jsme i princip ex post, kterým v případě toho, že provozují pouhé tři měsíce tohoto roku, nevadí tedy zpětné proplácení nákladů s činností těchto center spojených. Zároveň ten systém bude nastaven tak, že budou existovat po České republice tři centra, která budou mít provoz 24/7. Krajská asistenční centra jako taková, ta ostatní, už nebudou nucena do toho, aby ten provoz byl neustálý. Bude se to samozřejmě přizpůsobovat už ustálené praxi tohoto roku.
Ano, logicky ve chvíli, kdy by došlo k tomu - ale žádné údaje, ať už z ukrajinského Ministerstva vnitra nebo z ukrajinské bezpečnostní komunity tomu v téhle době nenasvědčují - kdyby nedejbože došlo k nějaké vlně většího rozsahu, která by vyžadovala nějaká legislativní opatření, jako je nouzový stav, byť to nepředpokládáme, tak by samozřejmě a logicky potom kraje byly podle platné krizové legislativy poptávány. Ten systém je velmi rychle adaptabilní na to, aby kraje se zase staly těmi, kdo zabezpečuje provoz jednotlivých center.
Ale chci tady znovu zdůraznit ještě jednou, nepředpokládáme to. Chceme standardizovaný režim, kdy Ministerstvo vnitra koordinovaně, centralizovaně provozuje krajská asistenční centra pomoci Ukrajině, a to od 1. 4. Je to symbolické datum, 31. 3. končí první rok dočasné ochrany. Lex Ukrajina IV byla prodloužena o jeden rok. Začínáme od toho data i v návaznosti na to, co dneska projednáváme, v mnoha oblastech aplikovat nový systém. Je to i ten systém organizace práce, kdy například obstarávání nouzového ubytování a lepší nabídky napříč celou republikou určitě půjde lépe organizovat ve chvíli, kdy se toho zhostí Ministerstvo vnitra.
Co se proplácení týče, podle mých informací jsou náklady, až na kraje, které pan ministr Stanjura zmínil, to znamená Praha... (Silný hluk v sále.)
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Já se omlouvám. Kolegové, kolegyně, prosím o ztišení. Děkuji.
Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuji paní, místopředsedkyně. Já jsem učil malé děti, jsem zvyklý. Takže tady jde ještě o to, že samozřejmě v téhle chvíli se ty procesy centralizují a máme proplaceny ty náklady, které měly být proplaceny. S panem hejtmanem Kulhánkem u jeho specifického případu jsem v kontaktu. Řešili jsme to naposled tento týden a myslím, že i tady najdeme řešení, aby Karlovarský kraj o žádné finanční prostředky, které mu přináleží, nepřišel. Ostatní hejtmani podle toho, jak jsem je já oslovil, nemají v téhle chvíli s proplácením finančních prostředků problém. Nevím, jestli existuje nějaký historický dopis. Pokud existuje, tak je to překonaná záležitost. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře. S faktickou se přihlásil pan poslanec Okleštěk. Prosím, máte slovo.
Poslanec Ladislav Okleštěk: Děkuji za slovo, vážená paní místopředsedkyně. Členové vlády, kolegyně, kolegové, já s vámi, páni ministři, nesouhlasím, protože Olomouckému kraji dlužíte 47 milionů. Takže není to pravda, že máte všechno v pořádku. Za ubytování kraje napřed zaplatí - pokud neznáte ten systém, pak je vyúčtují vládě, respektive prostě pánům ministrům. 47 milionů Olomouckému kraji zatím dlužíte.
Co se týče KACPU - není to blbost, slyším vaše pokřiky, ale já jsem si to teď ještě na úřadě ověřil, abych vám neříkal nesmysly, takže to je jedna věc - druhá věc: na KACPU tomu rozumím, to je směšné, tam je to nějakých 1,5 milionu. Ale to si myslím, že srovnáte velice brzy. Takže tak, jak se tlučete v prsa, že je všechno zaplaceno - není. Já si nestěžuji, ale nemluvíte pravdu. (Potlesk z řad poslanců ANO.)
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. V reakci na vystoupení pana poslance se přihlásil k faktické pan ministr Stanjura. Prosím, máte slovo.
Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura Když už tak používáme silná slova, já jsem na vás nepokřikoval, že to je blbost, tak jenom aby bylo jasné. Já se zeptám na mikrofon, jak dlouho... já jsem říkal, že nám to trvá 14 dní, když nám přijde faktura, než provedeme nějaký kontrolní systém. To u desítek milionů přece chápete. Takže ano, pokud je to od těch 10 do 14 pracovních dnů, je to pravda. Já jsem neřekl, že to je online, že v okamžiku, kdy to přijde, za tři minuty píšeme platební příkaz a posíláme 47 milionů. Takže pokud říkáte, že dlužíme 47 milionů, legitimní otázka je, kdy ta žádost přišla a kdy byla nebo bude vyřízena, a porovnejme ten interval. Snad se shodneme na tom, že při tak vysokých částkách se musí provést i nějaká kontrolní činnost.
Já jsem slíbil vaší kolegyni, že nechám zpracovat, když podle mě je to administrativa navíc, nechám zpracovat kompletní statistiku za celé období, kdy, od kterého kraje žádost přišla a kdy byla uhrazena, protože to je takové jako jedna paní... S hejtmanem jsem o tom nemluvil, nikdo si nestěžoval. Takže je fakt velmi těžké, teď velmi těžké reagovat, když nevíme, jak dlouho je ta faktura neuhrazená. To je přece klíčové. Online to prostě nejde.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře. Tím jsme vyčerpali faktické - a přece jen, pan poslanec Okleštěk se přihlásil k faktické poznámce. Prosím, máte slovo.
Poslanec Ladislav Okleštěk: Děkuji za slovo. Pane ministře, mě potěšila vaše nabídka a já bych poprosil o tu statistiku právě těch plateb, jak probíhají. A pak samozřejmě, pokud to je do 10 dnů, tak s tím problém nemám. Já jsem tady slyšel, že není žádný dluh, na kraji jsem slyšel, že ten dluh je, takže mohli mě na kraji informovat s nějakým časovým skluzem. A pokud dostanu tu informaci, samozřejmě beru zpět. Ale pokud to tak není, samozřejmě si za svým stojím.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Tím jsme vyčerpali faktické poznámky a vracíme se do rozpravy, kde je přihlášená paní poslankyně Jana Hanzlíková zatím jako poslední. Prosím, máte slovo, paní poslankyně.
Poslankyně Jana Hanzlíková: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych ráda svým příspěvkem přenesla vaši pozornost do trochu tedy jiné oblasti, než tu byla teď diskutována, a to do oblasti vyplácení dávek. A chtěla bych říct, že jsem velmi ráda, že se tímto tiskem přistoupilo k upřesnění podmínek pro výplatu humanitární dávky a také dávky na podporu bydlení, takzvané dávky pro solidární domácnost. Také kvituji systém takzvaných zranitelných osob, protože stejně tak jako pro naše české občany vždy prosazuji, že musíme dbát na to, aby zranitelné skupiny měly speciální podmínky, tak samozřejmě to platí i v tomto případě.
Ale je potřeba tady upozornit na to, že tyto dávky se vyplácí na pobočkách Úřadu práce, a to je tady poslední dobou takový evergreen. Řešíme to opravdu velmi často na výboru pro sociální politiku, protože zaměstnanci Úřadu práce jsou opravdu dlouhodobě a významně přetížení. To, co museli zpracovat za minulý rok, to bylo tak obrovské skokové navýšení, které se historicky na úřadech práce nikdy nevyskytlo. Navíc samozřejmě to nejsou jenom dávky, které se týkají uprchlíků z Ukrajiny, ale jsou to nové dávky, jako bylo třeba vloni vyplacení pětitisícového příspěvku, což jsou samozřejmě všechno velmi pozitivní věci, s kterými souhlasíme, ale musí se nějakým způsobem zprocesovat, a to je pro přetížené pracovníky Úřadu práce opravdu problém. Navíc tím, že se také jedná o problém toho, že z úřadů práce odchází lidi a že se opravdu velmi těžce daří nabírat nové, se ten problém příliš nedaří řešit.
Za pravdu mi v podstatě dává teď čerstvý dopis odborových organizací, který se hodně zabývá digitalizací, protože ač s ní samozřejmě souhlasíme, a asi až to vše bude vychytáno, tak to nějaké úspory času přinese, ale v současné době si na to zaměstnanci Úřadu práce ještě stěžují a v podstatě jim to přináší třeba ještě větší práci. Takže to je můj apel na Ministerstvo práce a sociálních věcí, že i když tady samozřejmě ten tisk bude schválený, tak aby se nezapomínalo na to, tyhle věci řešit a pomoct opravdu pracovníkům úřadu práce, aby se vše zvládlo.
Podobný problém ještě vidím u okresních správ sociálního zabezpečení a posuzování zdravotního stavu lidí s dočasnou ochranou, protože opět je to dlouhodobý problém, kdy je opravdu významný nedostatek posudkových lékařů, a samozřejmě jakýkoliv další počet lidí, kteří potřebují posoudit svůj zdravotní stav, se na té přetíženosti práce bude objevovat. Takže, prosím, apeluji na ministerstvo a jenom jsem chtěla při třetím čtení opravdu na tyto dvě rizikové oblasti upozornit. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní poslankyně.
Mám zde jedno oznámení. Pan poslanec Lochman, omluvený od 11 hodin, svoji omluvu ruší.
Prosím, paní poslankyně se hlásí do rozpravy nebo s faktickou? Do rozpravy. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za slovo. Já bych jenom chtěla avizovat - že prakticky za chviličku máme hlasovat - že jsme nedostali odpověď od ministra pro místní rozvoj ohledně zajištění bydlení pro lidi, kteří budou opouštět po těch 150 dnech nouzové ubytování. Já si myslím, že by se tady k tomu měl on jasně vyjádřit, a že všichni poslanci obdrželi i dopis od Svazu měst a obcí, kde se na to jasně upozorňovalo. Předpokládám, že omluven není, tak já nevím, jestli teď přerušit schůzi, aby se nám k tomu vyjádřil. Já si myslím, že to je docela důležité. Spadá to do jeho rezortu, je to místopředseda vlády, a já jsem předpokládala, že tady právě byl dnes přítomen, že se nám k tomu vyjádří. My jsme to i avizovali, takže - já už vidím pana ministra, tak doufám tedy, že si na nás udělá čas a že se nám k tomu nějakým způsobem vyjádří.
A při té příležitosti si totiž chci počkat, co nám řekne, a popřípadě jsme připraveni tam dát nějaké doprovodné usnesení, protože my chápeme - já jsem o tom mluvila i s panem ministrem práce a sociálních věcí - že přišli s tím návrhem, ale z druhé strany musíme i pomoci těm starostům, jakým způsobem to tedy budou v městech, obcích řešit. Takže já bych chtěla slyšet ten návod a vůbec reakci na ten dopis ze strany pana ministra pro místní rozvoj. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní poslankyně. S faktickou poznámkou se přihlásil pan poslanec Okleštěk.
Omlouvám se, pane ministře, vy jste chtěl s faktickou nebo... Děkuji.
Prosím, máte slovo.
Poslanec Ladislav Okleštěk: Děkuji, takže pro pana ministra Stanjuru. Dne 9. ledna, faktura 22 milionů, neproplacena, a 14. února, 24 něco, takže dohromady téměř 47 - tak to je 10 dnů, to dneska ještě respektuji. Ale podívejte se na to. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Nyní s přednostním právem vystoupí pan ministr Jurečka. Prosím.
Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí a ministr životního prostředí ČR Marian Jurečka: Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, kolegyně, kolegové, já si dovolím tady teď i v řádné rozpravě v závěru vystoupit a ještě říct některé důležité skutečnosti. Jednak opravdu tento tisk je dalším jasným posunutím naší konkrétní pomoci jako celé společnosti České republiky tak, abychom ty parametry ještě lépe upravili, zpřesnili je, vytvořili prostor i pro lepší, férovější podmínky z hlediska opravdu kontroly těch, kteří o pomoc žádají, zdali nemají ještě nějaké jiné příjmy, aby ta pomoc opravdu byla adresná tam, kam je potřeba. Zároveň je tady v tomto tisku jasné vymezení zranitelných skupin, jako jsou třeba rodiče s malými dětmi do tří let, jako jsou lidé důchodového věku nebo jako jsou třeba lidé a osoby se zdravotním postižením.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Omlouvám se, pane ministře. (Sál náhle ztichl.) Děkuji, kolegové, kolegyně, děkuji za ztišení. Prosím, pokračujte.
Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí a ministr životního prostředí ČR Marian Jurečka: Děkuji, děkuji velmi. Takže to je opravdu to klíčové, na co máme upírat naši pozornost, a zároveň je to také důležitým vzkazem do celé ukrajinské komunity válečných uprchlíků v České republice, že vědí, že ty podmínky se budou upravovat. Bude tady tříměsíční přechodné období a máme tady jako vláda nástroje případně také na konci června tu situaci vyhodnotit a ještě třeba upravit a prolongovat, například podporu pro solidární domácnosti. Ale tento vzkaz je v tento okamžik jasný v tom, aby především lidé, kteří jsou dneska v tom takzvaném režimu nouzového ubytování, nepatří mezi zranitelné skupiny obyvatel, tak aby oni věděli, že mají změnit některé své chování a směřovat za prvé na trh práce...
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Omlouvám se opět, pane ministře, že vás přerušuji. Prosím kolegy zde v levé části a samozřejmě i v pravé části o ztišení, jestli byste mohli převést své hovory do předsálí. Děkuji. Pane ministře, pokračujte.
Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí a ministr životního prostředí ČR Marian Jurečka: Děkuji. Mají směřovat na trh práce, mají mít větší aktivitu i v tom, hledat si své vlastní bydlení.
K tomu řeknu s dovolením také pár konkrétních čísel, která teď tady mám aktuálně z výstupu dat, která máme přes systém Úřadu práce. K dnešnímu dni, když se na to podíváme, máme, pokud jde o počty žádostí o takzvanou humanitární dávku, máme teď za únor těch žádostí podáno 96 000. Připomenu, že nejvyšší počet tady byl v květnu 2022, kdy těchto žadatelů bylo 244 926. Tady zaznívala otázka přetíženosti Úřadu práce v souvislosti s ukrajinskou uprchlickou krizí, tak teď chci doplnit data, která je jednoznačně ukazují, že tady v souvislosti s ukrajinskou uprchlickou krizí už v posledních měsících k žádnému přetížení Úřadu práce v této oblasti z tohoto důvodu nedochází.
Ten důvod je jinde, protože u humanitární dávky, kterou jsme nastartovali od začátku také i jako možnost podávat ji elektronicky, jsme v situaci, kdy v březnu bylo 36 % podání přes webovou aplikaci. Dneska jsme na hodnotě, která je: 96 % žadatelů podává přes webové rozhraní. Když se podíváme na způsob administrativy, tak v září loňského roku 75 % těchto žádostí prošlo celým procesem Úřadu práce naprosto digitálně bez zásahu lidí, kteří by to museli administrativně nějakým způsobem obsluhovat. Dneska jsme na hodnotě: 92 % těchto žádostí projde celým systém Úřadu práce až na platební brán. Díky párování dat z registrů spolupráce s vnitrem a s dalšími toto umožnila, takže v souvislosti s humanitární dávkou nemůžeme mluvit o tom, že by toto způsobovalo přetížení a zpožďování výplat jiných dávek pro české občany.
To stejné platí, když se podíváme i na příspěvek pro solidární domácnost, kde nám běží od začátku plně on-line podání a i plně digitálně vyřízení celé agendy. Opravdu toto nejsou ty důvody, které by mohly být označovány jako to, co brzdí výplatu pro české občany. Důvody, které brzdí a způsobují zpoždění pro české občany, ty jsou opravdu v jiných příčinách. Dlouhodobá otázka je neřešení personálního stavu, odměňování, sdílení a způsob přidělování pracovní agendy, management lidských zdrojů. To jsou ty další věci, ale ty se řeší aktuálně velmi intenzivně, abychom toto dokázali také zvládnout, dostat pod kontrolu.
Ještě se vrátím i k tomu, co tady bylo obecně zmiňováno. Tady to bylo podáváno tak, že vláda České republiky v pomoci nebyla dostatečně aktivní, dostatečně nekonala, nepodporovala tu formu pomoci. Já to chci jednoznačně odmítnout. Vůbec tady nemám ambici přít se o nějaká usnesení, to si myslím, že je věc, která není podstatná, není důležitá. Klíčové je to, že tato společnost, tito lidé na všech různých úrovních, formálních i neformálních, udělali maximum pro to, abychom to zvládli. To je historický moment. Děkoval veřejně prezident ukrajinský Volodymyr Zelenskyj. Děkoval i na návštěvě, u které jsme jako vláda České republiky byli, děkoval českým občanům. My jsme to poděkování opakovaně tlumočili. Myslím si, že v tomto ohledu opravdu respekt vůči každému, kdo různou formou podle svých možností a schopností pomohl, ten je tady evidentní a zjevný.
A myslím si, že jsme se snažili v maximální možné míře v našich kompetencích našich rezortů vytvořit podmínky pro to, aby tady byl systém pro tu pomoc, aby tady byly finance pro tu pomoc. To tento stát zajistil, poskytuje to, abychom těmto lidem dali prostor začít pracovat, jazykové vzdělávání, aby tito lidé mohli živit sami sebe, mohli vracet zdroje do veřejných financí. Jenom připomenu, za loňský rok celkový odhad, kolik tito lidé přispěli do veřejných rozpočtů, je přes 8 miliard korun. To jsou všechno skutečnosti a fakta, která se nestala náhodně, ale díky tomu, že ten proces byl nějakým způsobem řízen, měl legislativní podporu, a to se děje i nyní.
A dovolte mi úplně poznámku na závěr. (Velký hluk v sále.)
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Kolegyně, kolegové, už jsem vás několikrát prosila, abyste se ztišili. Děkuji.
Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí a ministr životního prostředí ČR Marian Jurečka: Moje poznámka na závěr je, že mě moc mrzí, když tady byla kritika, a ta byla před čtrnácti dny oprávněná, že byla malá účast ministrů na interpelacích, a já jsem tady před čtrnácti dny také nebyl, protože jsme měli doma jarní prázdniny, a bohužel teď je období jarních prázdnin, kdy část ministrů se také snaží být doma se svými rodinami, takže i já jsem před čtrnácti dny chyběl. Ale včera jsme tady na interpelacích byli, myslím si, že snad prakticky všichni interpelovaní. Pan premiér byl v zahraničí na pracovní cestě, řádně omluven, to si myslím, že je pochopitelné, a já jsem tady se svými kolegy trpělivě odpovídal, myslím, že věcně, ve faktech na dotazy, které tady padaly z řad opozičních poslanců. A dneska ráno hodinu deset jsem slyšel načítání bodů na program schůze, které se třeba týkaly mé agendy, na které jsem všechny včera při interpelacích tady odpověděl. Mě mrzí, že včera na interpelacích z řad opozice tady seděli prakticky jenom ti, kteří interpelovali. Ti ostatní, kteří by mohli slyšet ty odpovědi, je neslyšeli. A pak tady se kladou otázky v situaci, kdy jsme se mohli věnovat už i jiným důležitým tématům, na věci, které před necelými 24 hodinami tady zazněly a byly zodpovězeny. Tak jenom poprosím, opravdu tohle je potom ten ne úplně efektivně využitý čas Sněmovny. Když tak se podívejte na stenozáznamy ze včerejška. Kolega Rais mě tady interpeloval v oblasti důchodů, v oblasti výchovného, to jsem tady všechno zodpovídal. Stačí se na ty stenozáznamy podívat, jsou veřejně dohledatelné, ty odpovědi tam jsou. Děkuju mockrát.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře. S přednostním právem je nyní přihlášen pan ministr Bartoš. Prosím, máte slovo.
Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Děkuji vám za slovo, paní předsedající. Kolegyně, kolegové, jenom zareaguji, a to z toho důvodu, že jsem zde byl explicitně dotazován. My samozřejmě od počátku té krize a ruského útoku na Ukrajinu jako Ministerstvo pro místní rozvoj ve strategickém týmu řešíme problematiku pomoci regionům a ubytování, popřípadě i nějakého dočasného ubytování, a navýšení těch kapacit. Samozřejmě bych chtěl ještě jednou poděkovat nejen týmu pod Vítem Rakušanem a hasičům s vybudováním systému KACPU a se zapojováním dalších kapacit do režimu ubytování lidí, kteří utíkají, respektive rodin, které utíkají před válkou, stejně tak všem lidem, kteří si na své náklady třeba i vzali do svého domova někoho z Ukrajiny.
Tady byla otázka, která se opakovala i v tom dotazu, co se stane a zda hrozí, že k nějakému datu by větší množství lidí najednou již nemohlo využívat ty výhody, nebo respektive pomoc státu ve formě poskytovaného bydlení, a zda v danou chvíli nehrozí riziko, že by tito lidé ze dne na den skončili na ulici, protože by byli odejiti z dočasného ubytování. Já bych chtěl říci, a i tak je koncipován návrh lex Ukrajina V, že jsou tam různá přechodná období, která tomuto, a diskutovali jsme to velmi důkladně...
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Pane ministře, velmi se omlouvám, že vás ruším. Kolegyně, kolegové, prosím, abyste dali panu ministrovi prostor, aby mohl přednést svůj příspěvek, a i s ohledem na to, že zde máme návštěvu mladých lidí (Na galerii pro veřejnost.), prosím pěkně, jděte jim příkladem. Děkuji.
Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Nebudu zde řešit jednotlivé počty. Myslím, že zhruba 19 000 lidí je teď registrováno v těch řekněme solidárních domácnostech, a samozřejmě i přechod nebo změna podmínek poskytování pomoci k ubytováním má postupný náběh a existuje řada způsobů, jak lze, pokud někdo takovéto ubytování využívá, si dále dojednat prodloužení, pokud to odpovídá jeho finančním možnostem, už zde třeba je zaměstnán v nějakém režimu smlouvy nebo pracovního úvazku, vlastně přejít plynule v pokračování ubytování. Toto všechno jsme řešili velmi důkladně i v souvislosti s tím, že jsou mezi těmito lidmi i skupiny, které lze definovat jako ohrožené matky s více dětmi, lidé, kterým se nepodařilo najít si po dobu azylu, který zde tráví, práci. Na toto všechno lex Ukrajina V pamatuje.
Byl jsem dotazován i z pohledu navyšování kapacit. My jsme v rámci lex Ukrajina V za Ministerstvo pro místní rozvoj připravili novelu zákona č. 2011/2000 Sb., o Státním fondu podpory investic, ve znění pozdějších předpisů, kdy v rámci této novely je daleko větší rozšíření škály poskytnutí dlouhodobě neobsazeného bytu do nájmu nebo pronájmu. Jedná se o rozšíření možnosti pro využití z prostředků Státního fondu investic na možnost poskytnutí dlouhodobě neobsazeného bytu k nájmu a pronájmu. Definovali jsme například i garanční fond, který je v přípravě, my ho pilotně ověřujeme do konce dubna 2023 v Pardubickém kraji, po evaluaci je možnost přesdílet tento režim na celou republiku. Je to moment, kdy pomocí jakési finanční motivace a toho nástroje umožníme zapojení bytů soukromých osob, kteří třeba mají dvougenerační domek a chtěli by tímto způsobem pomoci a zároveň pronajmout byt, který tam je, na pomoc řešení uprchlické krize. Těch věcí je tam poměrně hodně.
My jsme na začátku té válečné krize - a je pravdou, že jsme úplně neznali v danou chvíli potřeby, které vzestanou s příchodem většího množství lidí na území České republiky, kde skutečně v KACPU se postupně registrovalo zhruba půl milionu lidí, kdy tedy naprostá většina bydlí v nějakém typu asi komerčního nájmu v tuto chvíli, což samozřejmě, a to tady zaznělo od paní místopředsedkyně Dostálové, má vliv i na výše nájmů obecně v České republice - nastavili program Ukrajina. Vláda do něj alokovala zhruba 900 milionů korun. Je pravdou, že tak, jak jsme nastavovali podmínky, ten program byl úspěšný zhruba čtvrtinově, počet přijatých žádostí na vybudování toho jednoho lůžka, ať už bydlení typu ubytovna, či nějaké ubytování, které má sdílené sociální zařízení, tak i rekonstrukce třeba bytů v majetku obce, nakonec se z toho vyčerpalo něco přes 200 milionů korun, což není mnoho. (Hluk v sále.) My jsme na základě toho přenastavili - a byl to i úkol ze strategického týmu - program Ukrajina I do jakýchsi parametrů programu Ukrajina II, která by z pohledu municipalit, respektive obcí, ale i církví, charit a třeba i neziskového sektoru, byla řekněme ekonomicky smysluplnější...
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Kolegové! Pardon, omlouvám se velmi, pane ministře. Prosím vás, pane poslanče Foldyno, pokud chcete vést nějaké rozhovory, veďte je venku, buďte tak laskav. A prosím i ostatní kolegy, ať už vpravo, či v levé části jednacího sálu, aby se ztišili. Pokud máte něco důležitého, opusťte jednací sál. Děkuji.
Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Optimismus v tom řešení do mě vlévá i to, že když jsme prvotně startovali program Ukrajina I, tak ačkoliv nebyly známé podmínky, tak tam bylo přihlášeno z území, že by to mohlo být až do kapacity 7 miliard korun, samozřejmě po upravení těch podmínek, které se třeba blížily podmínkám sociálního bydlení. Ten zájem byl nižší, na základě zpětné vazby z daných regionů jsme vyhodnocovali jednotlivé parametry a na základě vyhodnocení toho programu bude definován program Ukrajina II, který bude na výstavby, rekonstrukce bytů, odkup objektů a jejich následné rekonstrukce na byty pro ubytování ukrajinských uprchlíků. I v původním programu Ukrajina I je tam jakási délka doby ochrany a následně tyto kapacity samozřejmě zůstávají v majetku jednotlivých řešitelů, ať už je to obec, nebo charita a další. Cílové skupiny, které jsme proto definovali, jsou tedy dle prioritizace uprchlíci v rámci ORP, s dočasnou ochranou v rámci ORP, osoby z dočasného ubytování a další. Žadatelé mohou být územní samosprávný celek, obec, kraj, svazek obcí, v případě hlavního města Prahy může být žadatelem o podpory městská část, v případě dalších územně členěných statutárních měst žadatelem městský obvod nebo městská část, jsou-li k tomu oprávněny právnické osoby, v nichž nadpoloviční majetkovou účast má územní samosprávný celek, církve, církevní organizace, nevládní organizace aspoň s pětiletou zkušeností s poskytováním bydlení. Pracujeme dále buď s otázkou faktické absorpční kapacity, zda tedy, pokud takovýto objekt je, je zde možnost ho na toto ubytování přeměnit, následně ho poskytnout. Jenom k parametrům té chystané výzvy. Mám zde i vylistovány podmínky, těmi vás tu nebudu zatěžovat. Jedná se o 85% dotaci, 15% účast žadatele. Pokud by byly k tomu další dotazy, já samozřejmě můžu jít do velmi přehledných, respektive detailních grafů o tom, kolik osob je v kterém typu ubytování, na které se ten plynulý přechod týká, kdo má možnost o to dále žádat, kdo má možnost vyjednat si pokračování toho ubytování tak, jak teď je. (Ukazuje tabulku.)
Samozřejmě jelikož ta válka - dnes máme toto smutné datum roku od začátku války - jak se ten konflikt prodlužuje, stále více lidí prostě je již v nějakém režimu, že chodí do nějakého zaměstnání nebo pracují na základě nějaké smlouvy. Samozřejmě i situace z pohledu nároku na bydlení po takto dlouhé době se výrazně mění. Za nás je důležité, aby paralelně k řešení problému lidí, kteří jsou zde u nás kvůli válce na Ukrajině, se akcelerovala výstavba i nájemního bydlení, k čemuž asi bude třeba i nějaká další schůze.
Nicméně paní místopředsedkyně Dostálová to navrhovala dokonce jako bod na dnešní schůzku, ale nemyslím si - a i teď to vidím poměrně na sociálních sítí, kdy vzpomínáme toto smutné datum, rok od začátku války - kdy neustále někdo lidem předkládá, že pomoc Ukrajině je na úkor občanů v České republice. Já prostě tenhle ten výklad - můžeme tušit, odkud vítr fouká - odmítám. Situace s bydlením v České republice měla výrazně sestupnou tendenci zhruba od devadesátých let. Když jsem tady na začátku dnešního dne slyšel spoustu výhrad na současnou vládu, popřípadě i na práci Ministerstva pro místní rozvoj, doufám, že každému je jasné, že za rok činnosti vlády bytovou flotilu nevybudujeme, ať už je to délka samotné stavby, povolování. A já bych proto byl velmi opatrný v tom hodnocení: Tato vláda zaspala, nejedná. Ti lidi mají bydlení, ubytovali jsme je, ale situaci, která od devadesátých let měla tu sestupnou tendenci, a za posledních osm let to bylo hnutí ANO, které mělo ve správě Ministerstvo pro místní rozvoj, tak mně přijdou tyto výhrady trochu liché, pokud to zároveň není kritika dosavadní práce hnutí na tomto rezortu.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře. Vaše vystoupení vyvolalo dvě faktické poznámky. Nejprve paní místopředsedkyně Klára Dostálová, poté paní poslankyně Mračková Vildumetzová. Prosím, máte slovo.
Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji za slovo. Já bych chtěla poděkovat panu ministrovi, že vystoupil, ale právě proto - on o tom tady hovořil - my jsme se o tom měli pobavit, protože to musí být soubor nástrojů, to prostě nejde vyřešit jedním tím, že umožníme obcím obsazovat dlouhodobě neobsazené byty. Já říkám, že ty byty na trhu prostě nejsou, protože se potkává více aspektů toho, proč nejsou. Do toho jsem říkala, že se zdražují například i koleje pro naše studenty, a ti přirozeně budou hledat bydlení na trhu, aby se sestěhovali třeba tři, čtyři kvůli vysokým nákladům, aby to samozřejmě studenti vysokých škol utáhli.
A já jenom apeluji na to, že když tím lex Ukrajina zredukujeme to, že je jenom těch 150 dnů, to znamená zhruba 70 000 ukrajinských spoluobčanů nám půjde na trh s bydlením, že prostě byty nejsou. Do toho se zdražují hypotéky, to znamená, mladí lidé také začínají hledat nájemní bydlení a nástroje od státu se rovnají nule. Tak se pojďme domluvit na tom, že já chápu, že nepostavíme byty takhle lusknutím prstu, ale musí se udělat ty nástroje. Pojďme tedy pomoci obcím zrekonstruovat byty, ale nejenom pro ukrajinské uprchlíky. Proto vám nečerpaly, z miliardy se vyčerpalo sotva 200 milionů. Pusťte to pro všechny, i pro mladé lidi, protože ta obec si to samozřejmě přirozeně rozptýlí. Pojďme řešit vícegenerační hypotéky, aby mladí lidé neutíkali z vlastnického bydlení, a pojďme řešit vícegenerační domky. To je za pár peněz hodně muziky, protože opravdu v těch vícegeneračních domech stačí rozdělit na dva samostatné vchody a sociální zařízení a rázem bude samozřejmě nabídka bytů na trhu větší. Já se jenom obávám, že všechno se to hrne a že se strašně zužuje ten koridor a že opravdu se můžeme dostat do situace, že ti lidé ve finále nebudou mít kde bydlet, a obce si s tím neporadí. Děkuji. (Potlesk poslanců ANO.)
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. S další faktickou vystoupí paní poslankyně Mračková Vildumetzová, připraví se pan ministr Jurečka. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Paní místopředsedkyně, děkuji za slovo. Já bych poděkovala taky panu ministrovi pro místní rozvoj za jeho odpověď, ale byla bych moc ráda, kdyby si přečetl velmi pozorně ten dopis od Svazu měst a obcí, kde oni tady jasně říkají, že jsou tam v tom zákoně výjimky zpravidla u zranitelných osob, ale že přesto bude velký počet, který se může dostat do bytové nouze a bez přístřeší. A chtěla bych určitě navázat na moji kolegyni Kláru Dostálovou, která jasně řekla: Ano, schvalme lex Ukrajinu V, ale pojďme to řešit. Pojďme pomoct těm starostům, pojďme najít ty nástroje! Ale i protože víme, že i 270 000 českých občanů je v bytové nouzi, pojďme najít ty nástroje, pojďme to nějakým způsobem řešit.
A proto si dovolím navrhnout doprovodné usnesení, které bych byla velmi ráda, aby tato Poslanecká sněmovna jednomyslně podpořila, a to i v souvislosti s tím, co právě od Svazu měst a obcí jsme jako všichni poslanci obdrželi: "Sněmovna vyzývá ministra pro místní rozvoj, aby v návaznosti na lex Ukrajina V garantované bydlení jen prvních 150 dnů připravil sérii opatření pro zvýšení dostupnosti nájemního a družstevního bydlení v České republice." Předám to paní místopředsedkyni. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Ano, děkuji. Poprosím vás tedy o návrh usnesení.
Táži se, zda se ještě nikdo hlásí do rozpravy? Pokud se nikdo nehlásí, rozpravu končím.
Má pan ministr zájem o závěrečné slovo? Prosím, pane ministře.
Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí a ministr životního prostředí ČR Marian Jurečka: Děkuji. Já bych chtěl ještě v závěrečném slově zhodnotit celý ten proces. Chci tady veřejně poděkovat za konstruktivní přístup i ze strany opozice, protože u tohoto návrhu jsme se shodli na tom, že ho projednáme poměrně rychle se zkrácenými lhůtami. Za to chci poděkovat, chci poděkovat i za některé opravdu velmi konkrétní konstruktivní podněty, které se promítly i do podání potom i pozměňujícího návrhu nebo pozměňujících návrhů, o kterých tady ještě budeme za chviličku hlasovat. To také chci ocenit.
Musím říct, že opravdu tento zákon je jasným i zhmotněním toho, co samozřejmě bylo realizováno v předchozích lex Ukrajina I až IV, ale i faktického zhmotnění solidarity českého státu, české společnosti, a toho, jak se dokážeme postavit k takové výzvě, jako je pomoc statisícům lidí, kteří jsou z důvodu války nuceni opustit své domovy, svoji zemi, kteří jsou ohroženi na svých životech, jejichž blízcí umírají, kteří brání svoji zemi takovýmto způsobem jako dneska lidé na Ukrajině.
Úplně závěrem ještě si dovolím jenom jednu poznámku: když jsem poslouchal vystoupení paní místopředsedkyně Kláry Dostálové, tak když to převedu třeba na sebe, bych byl velmi opatrný v takovémto hodnocení problematiky bydlení. Ne, že by neměla v mnoha ohledech věcně pravdu, ale s ohledem na to, že byla čtyři roky ministryně na Ministerstvu pro místní rozvoj a měla tuto oblast gesci, tak říkat teď konkrétní věci, které se mají teď hned rychle udělat, a jak jsou jednoduché, na jejího nástupce mně přijde asi tak podobné, jako kdybych já tady stál v roce 2018 a říkal svému nástupci Mirku Tomanovi, co všechno má v rezortu zemědělství udělat a co je tam špatně. Připadal bych si poněkud nesvůj, tak to ještě drobná moje poznámka na závěr.
Ale chci tady poděkovat kromě některých věcí, kdy samozřejmě logicky opozice i koalice má na některé věci různé pohledy, různé názory, tak si myslím, že věcně jsme směřovali k tomu, že na tom shoda je, že pomoc ze strany nás je potřebná, nutná a že je potřeba v ní v těch férovějších, cílenějších, adresnějších pravidlech pokračovat, a za to děkuju.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře.
Paní poslankyně, pardon, paní místopředsedkyně, hlásíte se? Rozprava je ukončena. S přednostním právem? Prosím.
Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji moc, ale v podstatě to využiji à la faktická poznámka. Já jenom bych ráda tady upozornila, a děkuji za to, že jste ocenil i to, že to mělo ratio, to, co jsem tady říkala. Jenom prosím, pane ministře, nechme si tyto komentáře současný ministr - minulý ministr, protože je potřeba si přiznat tu pravdu, která je. Pan ministr Bartoš zastavil Program výstavba, zastavil podporu družstevního bydlení pro mladé lidi, takže teď jsme samozřejmě v situaci, že se vlastně neděje vůbec nic místo toho, aby se pokračovalo v programech, které byly nastaveny, na které mají obce připravené projekty. Oni teď všichni čekají, co bude, jenom do úvěrového financování jít nechtějí, a v tom je ten zakopaný pes. Děkuju.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Táži se, zda má zájem o závěrečné slovo pan zpravodaj? Nemá.
Přikročíme tedy k hlasování o pozměňovacích návrzích. Prosím zpravodaje garančního výboru, aby nás seznámil s procedurou hlasování, poté přednášel jednotlivé pozměňovací návrhy a před hlasováním k nim sdělil stanovisko. Prosím, máte slovo.
Poslanec Jiří Navrátil: Děkuji, paní místopředsedkyně. Jak jsme zaznamenali ve třetím čtení, nebyly přednesené žádné návrhy podle § 95 odst. 2 jednacího řádu a výbor pro sociální politiku doporučuje následující pořadí: nejdříve pod označením A hlasovat návrh paní poslankyně Ivany Mádlové, ve zkratce o logopedech, tedy vypuštění části třetí čl. 4, které se tedy zruší, a za B tedy druhý návrh, který upřesňuje podmínky prokazování majetku žadatelů o humanitární dávku, přednesenou a podanou panem poslancem Vítem Kaňkovským. A následně hlasování o návrhu zákona jako celku.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Ano, děkuji. Myslím, že procedura je jasná. Pokud není námitek, tak bychom o ní nehlasovali - hlasovali, ano, tak mám zde tedy zájem o to, abychom proceduru schválili. Zagonguji, přivolám kolegy z předsálí.
Budeme hlasovat o tom, zda souhlasíte s návrhem procedury, jak ji přednesl pan zpravodaj.
Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?
Hlasování číslo 78, přihlášeno 161 poslanců a poslankyň, pro 159, proti žádný. Návrh byl přijat.
A nyní přikročíme tedy k hlasování o pozměňovacích návrzích. Prosím, pane zpravodaji.
Poslanec Jiří Navrátil: Děkuji, paní místopředsedkyně. Takže nejdříve budeme hlasovat o návrhu A, tedy paní poslankyně Mádlové a dalších, týkající se ve zkratce - logopedi.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Zahajuji hlasování... Pardon, omlouvám se, prohlašuji toto hlasování (číslo 79) za zmatečné.
Táži se na stanovisko pana navrhovatele? (Kladné.) Ano, pan zpravodaj? (Stanovisko výboru bylo bez stanoviska, nepřijal.)
Takže zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro? Kdo je proti?
Hlasování číslo 80, přihlášeno 161 poslanců a poslankyň, pro 156, proti 1. Návrh byl přijat. (Potlesk z lavic ANO.)
Prosím, pokračujte.
Poslanec Jiří Navrátil: A nyní návrh pod písmenem B, prokazování majetku, tedy návrh pana Víta Kaňkovského.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Stanovisko navrhovatele? (Kladné.) Stanovisko výboru? (Zpravodaj: Výbor doporučuje.)
Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro? Kdo je proti?
Hlasování číslo 81, přihlášeno 161 poslanců a poslankyň, pro 157, proti žádný. Návrh byl přijat.
O všech pozměňovacích návrzích bylo hlasováno, přikročíme tedy k hlasování o návrhu zákona jako celku. Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 66/2022 Sb., o opatřeních v oblasti zaměstnanosti a oblasti sociálního zabezpečení v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, podle sněmovního tisku 374, ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou."
Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?
Hlasování číslo 82, přihlášeno 162 poslanců a poslankyň, pro 160, proti žádný. Návrh byl přijat.
Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas.
A nyní bychom se vypořádali s návrhem doprovodného usnesení, které přednesla paní poslankyně Mračková Vildumetzová. (Hluk v sále.) Já si dovolím přečíst ještě jednou toto doprovodné usnesení. (Pokyn z pléna, aby se poslanci ztišili.) Ano, děkuji, prosím vás o klid. Návrh doprovodného usnesení zní: "Poslanecká sněmovna vyzývá ministra pro místní rozvoj, aby v návaznosti na lex Ukrajina V, garantované bydlení jen prvních 150 dnů, připravil sérii opatření pro zvýšení a dostupnost nájemního a družstevního bydlení v České republice." Jenom si ověřím, paní poslankyně, jestli je takto v pořádku? Ano.
Pokud nejsou námitky, budeme hlasovat o návrhu doprovodného usnesení.
Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?
Hlasování číslo 83, přihlášeno 162 poslanců a poslankyň, pro 70, proti 12. Návrh byl zamítnut.
Poděkuji panu navrhovateli, také panu zpravodaji a mám zde ještě... (Poslankyně Urbanová gestikuluje.) K hlasování, paní poslankyně?
Poslankyně Barbora Urbanová: Nezpochybňuji hlasování, jenom pro stenozáznam - u hlasování číslo 80 jsem hlasovala pro a na sjetině mám proti. Byl to ten pozměňovací návrh opozice.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Ano, dobře tedy, pouze pro stenozáznam.
Ještě přečtu omluvy: omlouvá se Milan Feranec od 13 hodin ze zdravotních důvodů.
A já předávám řízení schůze. Děkuji za spolupráci.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Hezké poledne, kolegyně, kolegové, budeme pokračovat bodem číslo
Aktualizováno 6. 11. 2023 v 15:58.