(pokračuje Karel Havlíček)

128.
Ústní interpelace

které jsou určené předsedovi vlády České republiky nebo vládě České republiky a ostatním členům vlády. Dnes bylo za účasti ověřovatelů vylosováno pořadí poslanců, v němž budou vystupovat a podávat ústní interpelace nejprve na předsedu vlády Petra Fialu či na vládu České republiky, poté na ostatní členy vlády. Seznamy poslanců podle vylosovaného pořadí vám byly rozděleny do lavic. Upozorňuji interpelující poslance i interpelované členy vlády, že hned po ukončení interpelací na omluveného předsedu vlády budou následovat interpelace na členy vlády.

Takže nyní dávám slovo poslanci Marku Novákovi, který byl vylosován na prvním místě, aby přednesl ústní interpelaci na předsedu vlády České republiky, pana Petra Fialu. Připraví se pan poslanec Oldřich Černý. Máte slovo.

 

Poslanec Marek Novák: Děkuji za slovo. Vážený pane - opět nepřítomný - premiére. Mrzí mě, že jste opět nepřítomný.

Podle informací z médií chce vaše vláda zvyšovat povinné minimální odvody podnikajících fyzických osob do sociálního systému, dle těch informací až o 60 % během tří let. Tento růst údajně navrhuje ministr práce a sociálních věcí na základě - a to pozor - deset let starého průzkumu, ve kterém vyšlo, že průměrný zaměstnanec platí v součtu o třetinu vyšší daně a odvody než průměrný živnostník.

V dnešní situaci postcovidové ekonomiky a raketové inflace by ale vláda razantním zvýšením odvodů pro živnostníky způsobila, že živnostníci svoje živnosti postupně ukončí anebo začnou takzvaně optimalizovat na daních, což určitě v zájmu našeho státu není. Jde-li vám o férové podmínky pro podnikání fyzických osob, ve Sněmovně je předloženo několik sněmovních tisků, kterými byste mohli našim podnikatelům situaci ulehčit. Jedná se například o návrhy, které jsem předložil já osobně. To je návrh na stejnou záruční dobu pro živnostníky jako pro občany nebo právo na zřízení bankovního účtu pro živnostníky a firmy, kteří mnohdy mají problém si účet založit, protože se například bance nelíbí jejich předmět podnikání.

Pane premiére, bude tedy vaše vláda zvyšovat povinné minimální odvody podnikajících fyzických osob do sociálního systému, nebo ne? A jak budou vypadat parametry navýšení? Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji za dodržení časového limitu. Jak už jsem říkal, předseda vlády je nepřítomen, ale je omluven. V souladu s jednacím řádem odpoví do 30 dnů, a to písemnou formou.

Poprosil bych tedy s další interpelací pana poslance Oldřicha Černého, připraví se pan poslanec Radek Koten.

 

Poslanec Oldřich Černý: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane nepřítomný předsedo vlády, příští týden hodlá vaše vláda zde na půdě Poslanecké sněmovny prosadit změny v zákoně o důchodovém pojištění, kterými chce vzít peníze našim seniorům. S tímto rozhodnutím nemohu souhlasit, protože pracující občané, naši důchodci, se opravdu zasloužili o to, aby si ten důchod zasloužili.

Nesouhlasí s tím ani značná část naší společnosti. Mimo jiné se na nás obracejí odborové organizace. Své rozhořčené stanovisko napsal například Odborový svaz KOVO, největší odborová organizace v České republice, která sdružuje více než 80 000 členů. Dovolím si krátce citovat: "Navrhovaná opatření jsou pro nás, poctivé pracující, zcela nepřijatelná. Není možné, aby lidé, kteří celý život přispívali do systému sociálního zabezpečení, získali v době, kdy se vše zdražuje a čelíme nepřiměřené inflaci, reálně nižší důchod, a ještě si na něj budou muset počkat do 68 let. Vždyť to je nejdéle z celé Evropské unie. Uvedené kroky vlády České republiky zásadně ohrožují důstojný život lidí, kteří celý život pracovali, jejich zdraví i kvalitu života. Ve vážném ohrožení je také sociální smír. Je třeba hledat jiná řešení k zajištění udržitelnosti důchodového systému než pouze snižovat výši důchodu či zvyšovat věk odchodu do důchodu." Konec citace.

Zkrátka, v celé naší společnosti to tímto vaším návrhem začalo vřít. Proto se na vás obracím opravdu s dobře míněným dotazem. Nebyli byste ochotni tento váš vládní návrh, a tedy i tu schůzi o důchodech svolanou na příští úterý, raději odvolat a ty peníze si najít někde jinde? Děkuji za pozornost a za odpověď.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Opět platí to, co jsem říkal. Pan předseda vlády odpoví do 30 dnů písemně.

Nyní poprosím pana poslance Radka Kotena. Máte slovo.

 

Poslanec Radek Koten: Děkuji, vážený pane předsedající. Vážený pane, opět nepříjemný - nepřítomný - premiére. Mně se to takhle vždycky nějak přehodí, ale omlouvám se za to. Chtěl jsem se vás zeptat na předsednictví, kdy Česká republika předsedala v Evropské unii. Vy jste tady říkal, že to bylo nejúspěšnější předsednictví v Evropské unii, ale jediné, co z toho vzniklo, byl celkem mimořádný chaos a zdražení veškerých poplatků pro občany v České republice. Za vašeho předsednictví se přijaly takzvané emisní povolenky pro domácnosti, nejenom tedy pro firmy, ale i pro domácnosti. Emisní povolenky se budou vypisovat na takzvaná topidla, tedy podle spotřeby to bude započítáno do ceny plynu, taková daň z komína, dále na paliva, kdy u motorové nafty nebo benzinu tato daň bude činit 2 až 3 koruny z litru paliva, což si myslím, že je naprosto nemravné výpalné Evropské unii. Dále se vám podařilo nezablokovat zákaz spalovacích motorů, protože od roku 2035 se v Evropské unii takováto vozidla nebudou moci prodávat. Dále se nezabránilo žádným způsobem Euro sedmičce, která to tady do roku 2025 bude taky poměrně likvidovat. Chtěl jsem se vás tedy zeptat: Proč za vašeho předsednictví jste těmto věcem nezabránil a proč vysáváte peněženky občanů České republiky takovýmto způsobem? Likviduje to samozřejmě nejenom občany, ale bude to likvidovat i průmysl v České republice. Takže jsem zvědav, jakým způsobem mi na to odpovíte, že jste tomu nedokázali zabránit.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a poprosil bych dalšího interpelujícího, a to je pan poslanec Milan Wenzl. Jenom ještě opakuji, že pan premiér je řádně omluven a že všem odpoví do 30 dnů. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Milan Wenzl: Vážený pane místopředsedo, vážené dámy, pánové, přišel jsem interpelovat pana premiéra, který je řádně omluven, jak jsme slyšeli, ale mě napadá taková věc. Než mluvit do prázdné zdi, jestli by nešlo zařídit, že bychom třeba na těch televizích tady viděli jeho fotografii, jeho úsměv. Takže si myslím, že by to bylo zajímavé, že bych se díval na tu televizi a že bych oslovoval přímo pana premiéra, ale takhle do té zdi mně to přijde takové zvláštní. Ale nevadí.

Vážený pane premiére, v posledním období, to je cirka tří až čtyř měsíců, se množí v otevřených informačních zdrojích zprávy o vámi chystaném - údajně chystaném - zcizení majetku státu, respektive zámku Štiřín, do vlastnictví jiného subjektu. V této souvislosti se pak nejčastěji objevují v těchto informačních zdrojích spekulace o vámi chystaném prodeji přímému zájemci, a to společnosti Penta, kterou mimo jiné spoluvlastní miliardář pan Dospiva. Pokud je tento váš záměr prodeje zámku Štiřín pravdivý, tak jste se zřejmě rozhodl opakovat pochybné rozhodnutí, o které se v minulosti již snažil bývalý ministr zahraničí Karel Schwarzenberg v Topolánkově a Kalouskově vládě, která takovýto nevýhodný a pochybný prodej zámku Štiřín připravovala.

Bohužel z vašich rozhodnutí o neposkytnutí žádného příspěvku na provoz hlavní činnosti zámku Štiřín v letošním roce a změny zřizovací listiny zámku Štiřín nabývám přesvědčení, že mnou výše zmiňované informace o vámi chystaném prodeji dopředu určenému zájemci jsou pravdivé. V této souvislosti vyslovuji svůj názor, že jste se, pane premiére... (Předsedající: Prosím čas máme, ano.) ...respektive pane ministře zahraničních věcí, záměrně rozhodli, a to v rozporu se zřizovací listinou příspěvkové organizace Zámku Štiřín nevyužít...

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Opravdu musím vás přerušit, ať je to korektní vůči všem, já jsem vás prostě nechal... (Poslanec M. Wenzl: ... jeho kapacity. Děkuji.) Děkuji.

Další přihlášený je pan poslanec Martin Kukla. Máte slovo.

 

Poslanec Martin Kukla: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, kolegové, vážený opět nepřítomný pane premiére, velice mě mrzí, že tady s námi nejste, a místo toho jste na zahraniční cestě.

Vy jste mi tady vždycky sliboval, jak budete lidem pomáhat, jak máte Deštník proti drahotě. Já jsem si udělal takový malý souhrn, jak vlastně lidem pomáháte, a celá pětikoalice tady v Poslanecké sněmovně. Zrušili jste EET, které přinášelo do státní kasy desítky miliard korun, a místo toho jste snížili valorizaci důchodů. Chcete navýšit věk odchodu do důchodu. No a co jiné? Navýšili jste počet ministrů, říkali jste, že budete mít vyrovnaný státní rozpočet, a podívejme se, jaký státní rozpočet máme. Začínáte řešit, že zrušíte příspěvek na stavební spoření. Říkáte, že zvýšíte odvod pro živnostníky, další kauzy, které tady za ten rok ve Sněmovně jsme museli řešit nebo jsme slyšeli, ať se to jedná o STAN, nebo ať se to jedná o lidovce. Velice mě to mrzí, že takhle se k lidem chováte. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane poslanče, a další přihlášenou je paní poslankyně Ivana Mádlová.

 

Poslankyně Ivana Mádlová: Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, pane premiére, dne 29. 3. 2022 přijala Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky usnesení, které zní: "Poslanecká sněmovna žádá vládu České republiky o intenzivní diplomatické kroky s cílem rychlého ukončení válečného konfliktu na Ukrajině." Jedná se o usnesení, které bylo přijaté 140 hlasy poslanců z celkově 148 přítomných, tedy i hlasy vládní koalice. Pro hlasovali například všichni přítomní poslanci ODS, Pirátské strany nebo hnutí STAN. Poslanecká sněmovna však nebyla dosud informována, jak je toto usnesení naplňováno. Připomínám, že vaše vláda stála v období od července do prosince loňského roku v čele Evropské unie, a měla tak příležitost se těmto otázkám věnovat. Věnovala se jistě po mnoha stránkách, ale toto byla velká příležitost, jak toto téma znovu otevřít. Vždy jste jednal, jak jste říkal, tak vždy chováte tuto Poslaneckou sněmovnu v úctě, já také. A věřím, že je v našem zájmu toto téma otevřít a diskutovat na patřičné úrovni. Má otázka je tedy zcela prostá: Jak vaše vláda naplňuje mnou zmíněné usnesení Poslanecké sněmovny ze dne 29. 3. 2022? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a prosím další přihlášenou, a to je paní poslankyně Margita Balaštíková, a prosím, aby se připravil pan poslanec Karel Sládeček. Děkuji. Máte slovo.

 

Poslankyně Margita Balaštíková: Vážený pane premiére, jak jsem se nedávno přesvědčila z médií, i váš Úřad vlády je povinným subjektem podle informačního zákona č. 106/1999. Aktivní občanka podala nedávno vůči Úřadu vlády žádost o informaci, že několikrát slyšela veřejně hovořit předsedu české vlády o tom, že jsme ve válce, a tak se chce zeptat, v jaké válce a s kým tedy jsme a zda se teď nacházíme skutečně ve válečném stavu. Vedoucího právního oddělení Úřadu vlády jí v předepsané zákonné lhůtě písemně odpověděl, že předseda vlády Petr Fiala použil ta slova v metaforické rovině, a tedy že v žádné válce nejsme. Vážený pane premiére, ctím právo občanů na informace, které očividně má praktický význam pro svobodu slova, a chtěla bych slyšet odpověď přímo od vás, zda jsme ve válce, nebo ne. Děkuji vám za odpověď.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, nyní prosím pana poslance Sládečka a poté pana poslance Radka Kotena. Máte slovo.

 

Poslanec Karel Sládeček: Děkuji, pane předsedající. Vážený pane premiére, posledních měsících se na mě stále častěji obracejí občané, kteří jsou do značné míry rozčarováni a zklamáni současným přístupem vlády ohledně boje s energetickou krizí a výší cenových stropů stanovených patřičným nařízením vlády. Tyto stropy stanovují cenu energií pro odběratele zhruba na trojnásobku průměru minulých let, což může v některých regionech vyústit v situaci, kdy občan platí za energie vyšší částku nežli za nájem své bytové jednotky či domu. Drtivá většina lidí tak bude napříště platit 6 000 korun za jednu spotřebovanou megawatthodinu elektřiny a 3 000 korun za stejnou jednotku plynu bez poplatků. Obracejí se na mě nejen běžní lidé, ale také zástupci průmyslu, kteří nerozumí zejména tomu, proč se vaše vláda rozhodla zatížit je speciální daní a tu následně začlenit do výpočtu daně druhé, tedy odvodu. Takováto dezinterpretace unijního práva pak pravděpodobně povede ke značnému počtu soudů, které mohou vaší neuvážlivostí skončit tím, že mimořádné zisky poputují zpět společnostem, a to včetně nemalých úroků.

Nepovažujete za riskantní z hlediska ústavní konformity koncept faktického dvojího zdanění, kdy energetické firmy musí čelit jednak dani z neočekávaného zisku a jednak takzvaným odvodům, které jsou však fakticky koncipovány jako daň? Neobáváte se případného zásahu Ústavního soudu a následných odškodnění hypoteticky poškozených společností? Neobáváte se ztráty konkurenceschopnosti tuzemských společností v důsledku rdousících účinků daní? Jakým způsobem hodláte zajistit, aby v rámci zelené tranzice Česká republika i nadále zůstala čistým exportérem energií? Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji za přesné dodržení času a nyní poprosím pan poslance Kotena, poté prosím, aby se připravil pan poslanec Oldřich Černý. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Radek Koten: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane premiére, já jsem se vás chtěl zeptat na několik věcí ohledně pomoci, jednak tedy dodávek zbraní na Ukrajinu a dále další pomoci. Zachytil jsem nyní na internetových serverech, že jste se chválil, že za 10 miliard jsme tam dodali zbraně, které byly hrazeny z rozpočtu České republiky, a také jsem zachytil informaci, že uprchlíci, kteří jsou zde již rok v České republice, stáli Českou republiku 28,5 miliardy. Celkově tedy ten odhad, který tady je kvalifikovaný, některých ekonomů, kteří o tom už také psali, je za tento poslední rok zhruba 100 miliard. Dnes je výročí zahájení tohoto konfliktu. V rámci EU si myslím, že Česká republika - je to dáno i statisticky, jste za to opravdu chváleni, jakým způsobem drancujete český státní rozpočet na úkor českých občanů, protože ty peníze pravděpodobně musíte někde získat, a chcete posílat důchodce v 68 letech do důchodu. Navíc jim chcete sebrat i valorizaci důchodů, která sice přichází s křížkem po funuse po půl roce, kdy jim to drancujete 17,5% inflací. Ale dobře, tak je úplně přesně vidět, kde máte priority.

Chci se vás tedy zeptat, zda takovýmto způsobem hodláte pokračovat, anebo kde hodláte, kromě toho, že ještě tedy dlužíme jako Česká republika nebo ručíme za dluhy Ukrajiny, protože to byl zase projekt za vašeho předsednictví, tak kde chcete tedy brát tady na ty věci peníze? Ožebračováním českých důchodců, anebo rodin s dětmi? Nebo tím, že budete brát 500 korun matkám, které vychovaly děti? Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Další z přihlášených je pan poslanec Oldřich Černý. Poprosím paní poslankyni Balaštíkovou, aby se připravila. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Oldřich Černý: Vážený pane premiére, obracím se na vás ve věci nově stanovených hranic takzvané aktivní zóny záplavového území. Tato zóna je území v těsném okolí řek, kde voda při povodni proudí a je schopna ničit a odplavovat předměty. Pochopitelně se v této zóně nesmí téměř nic stavět a skladovat. V současné době se začíná realizovat vyhláška Ministerstva životního prostředí, kterou se aktivní zóna záplavového území mnohonásobně rozšiřuje. V některých případech se jedná o území vzdálené až několik kilometrů od břehu řeky. V nově vymezené aktivní zóně se totiž octnou celé obce a části měst. Na řadě je nyní například Ústecký kraj, kde by nová pravidla měla začít platit již za necelé dva měsíce. Nebude možné si rozšířit stávající rodinné domy nebo si jen postavit plot, ani vysázet živý plot nebude možné. Dojde k naprostému znehodnocení všech nemovitostí v tomto území. Je také pochopitelné, že budou následovat stovky, možná tisíce žalob na stát. Rád bych tedy věděl, jestli se vláda tímto tématem byť i neformálně zabývala, pakliže ano, s jakým výsledkem. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane poslanče, nyní paní poslankyně Balaštíková a poté poslední z řádně přihlášených, a to je pan poslanec Koten. Máte slovo.

 

Poslankyně Margita Balaštíková: Vážený nepřítomný pane ministře, Evropská unie od vypuknutí válečného konfliktu na Ukrajině uvalila na Rusko a tamní společnosti či jedince již řadu sankcí. Jsou zaměřené mimo jiné na tamní energetický sektor. Poslanci Evropského parlamentu však na začátku měsíce února vyzvali státy EU, aby přijaly úplný zákaz na dovoz fosilních paliv a uranu z Ruska.

Vážený pane ministře, odkud Česká republika bere palivo do jaderných elektráren? Podle dřívějších vyjádření ČEZ se zásoba takzvaných palivových souborů liší v Dukovanech a Temelíně. V Dukovanech má být zásoba vyšší, zhruba na tři roky, a Temelín má mít zásoby cirka na dva roky. Zatímco palivo v Temelíně je údajně možné nahradit palivem jiného než ruského výrobce, palivo pro Dukovany má být specifické a schopnost dodat takto specifický výrobek od jiného dodavatele než bohužel ruského údajně není vysoká. Já bych chtěla znát prosím odpověď, jak jsou zajištěny dodávky a zásoby jaderného paliva pro české jaderné elektrárny, protože v dnešní energetické krizi si myslím je to velmi důležité. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. A poslední interpelaci, je na pana předsedu vlády, máme od pana poslance Kotena. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Radek Koten: Ještě jednou děkuji, pane předsedající. Vážený pane premiére, mým dalším dotazem je dotaz na možné zvyšování koncesionářských poplatků za Českou televizi a za Český rozhlas. Proč se na to ptám? My jsme tady včera probírali nový zákon o Radě pro rozhlasové a televizní vysílání, hlavně ta novela, která je velmi podezřelá a dává jakýsi bianko šek pro to, abyste si tam navolili v rámci pětikoalice - nebo pěti koaličních stran - svoje lidi. Dozvěděl jsem se, tím, že se ukončilo vysílání ČT3, že na toto vysílání nejsou peníze, že je tedy nutné zvýšit koncesionářské poplatky. Já se tedy ptám, z jakých prostředků je hrazeno vysílání ukrajinského programu televizního, z jakých prostředků je hrazeno vysílání rozhlasového vysílání Ukrajiny, a kdo to tedy platí, zda to platí čeští koncesionáři, nebo jestli nám na to ukrajinská strana něco přispívá a podobně, protože pokud chcete českým daňovým poplatníkům zvedat koncesionářské poplatky, tak když řeknete A, měli byste říct samozřejmě i to B, kdo to zaplatí. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane poslanče. Jenom podotýkám, že pan premiér je řádně omluven a že všem odpoví do 30 dnů písemně.

Tímto tedy upozorňuji Poslaneckou sněmovnu, že byly vyčerpány všechny přihlášky na pana předsedu vlády, a budou nyní následovat ústní interpelace na ostatní členy vlády.

Dovolte ještě, abych přečetl omluvy: paní poslankyně Potůčková po celý jednací den z pracovních důvodů, pan poslanec Richter celý jednací den z důvodu zahraniční cesty, paní předsedkyně Schillerová od 14.30 z pracovních důvodů a pan poslanec Tesařík od 16.30 z pracovních důvodů.

A ještě dovolte, abych přečetl omluvy členů vlády, a to pana předsedy vlády po celý jednací den z důvodu zahraniční cesty, pana ministra Balaše rovněž po celý jednací den ze zdravotních důvodů, pana ministra Baxy od 17.30 z pracovních důvodů, pana ministra Beka po celý jednací den ze zdravotních důvodů, pana ministra Lipavského po celý jednací den z důvodu zahraniční cesty, pana ministra Rakušana rovněž po celý jednací den z rodinných důvodů, pana ministra Šalomouna po celý jednací den z osobních důvodů a pana ministra Síkely po celý jednací den z důvodu zahraniční cesty.

Nyní tedy vyzývám paní poslankyni Marii Pošarovou, aby přednesla interpelaci na ministra dopravy pana Martina Kupku a zahájila tak blok odpovědí členů vlády. Připraví se prosím pan poslanec Farhan. Máte slovo.

 

Poslankyně Marie Pošarová: Dobrý den. Já mám dotaz na pana ministra Kupku, protože minulý týden jsme měli krajské zasedání v Plzeňském kraji a dozvěděla jsem se, že v případě, když tam bude vybudována gigafactory, tak že jste jim přislíbil, že bude nějaké nové letiště, že se o to postaráte, tak bych se chtěla zeptat na nějaké bližší informace k tomu, co máte v plánu, kde. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a slovo má pan ministr dopravy Martin Kupka.

 

Ministr dopravy ČR Martin Kupka Vážená paní poslankyně, vážené paní kolegyně, vážení páni kolegové, vážený pane předsedající, je součástí dokonce vládního usnesení úkol pro ministra dopravy a také ministra průmyslu a obchodu a ministra financí v tomto směru hledat vhodnou náhradu. My jsme v tomto směru už podnikli celou řadu kroků, proběhlo rovněž několik setkání s uživateli, aktivními uživateli současného letiště Líně. Já sám jsem se byl podívat také na Dni otevřených hangárů na začátku února. Je pravda, že i spolu s Ministerstvem průmyslu a obchodu, s CzechInvestem, s Úřadem pro civilní letectví, které je v tomto směru důležitým aktérem, a samozřejmě s kolegy z Ministerstva dopravy se snažíme identifikovat možné varianty náhrady současného letiště Líně s tím, že zároveň se s uživateli letiště bavíme o tom, jak by případná alternativa měla vypadat, jak by měla být zajištěna a co by měla poskytovat současným uživatelům. Tedy přímočaře odpovídám, že jde zároveň o součást úkolu z jednání vlády ze začátku února a že podnikáme kroky opravdu k tomu, abychom zmapovali možnosti a určili vhodné lokality k náhradě takového letiště. V tuto chvíli pochopitelně není určen finanční rozměr, investiční náklady, které by taková náhrada měla znamenat, nicméně co je podstatné, že v tomto směru se současnými uživateli jsme v intenzivním kontaktu a snažíme se v tomto směru postupovat tak, aby k náhradě, k vybudování náhradní alternativy pak případně došlo, pokud by v tom současném prostoru vznikla gigafactory.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Táži se ještě paní poslankyně, jestli má zájem o doplňující... Má.

 

Poslankyně Marie Pošarová: Já bych se ještě chtěla zeptat: když už to letiště je funkční a stálo mnoho peněz, takže vlastně vy plánujete tedy tohleto, řeknu skoro zlikvidovat, a pak budete financovat zase něco nového? Já si myslím, že vláda se má chovat jako dobrý hospodář, a já to prostě z tohoto pohledu absolutně prostě nevidím. Naopak bych řekla, že to je vládní selhání. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Pan ministr bude reagovat ještě.

 

Ministr dopravy ČR Martin Kupka Vláda se právě jako řádný hospodář chová, proto tuhle příležitost nemůžeme oslyšet - kdybychom tak učinili, chovali bychom se přesně jako pštrosi, kteří strkají hlavu do písku, a těžko bychom se zodpovídali následujícím generacím vlád, ale i dalším generacím občanů České republiky. Je úplně zřejmé, že vybudování takového projektu představuje zásadní příležitost pro technologický rozvoj a znamená klíčovou příležitost nejenom pro další rozvoj, ale udržení automobilového průmyslu v České republice. A samozřejmě že se s tím pojí také to, že s těmi, kteří současné letiště využívají, hledáme alternativu, která by ve výsledku například i svým letištním okruhem měla významně menší negativní dopady na okolní výstavbu, než má třeba současný letištní okruh nad Líněmi. Snažíme se opravdu v tomto směru podniknout nezbytné kroky, aby Česká republika mohla reálně usilovat o klíčovou investici, která znamená rozdílový projekt. A tady chci říct ve vztahu ke všem našim voličům, ať již volili současnou opozici, nebo současnou koalici, v okamžiku, kdy stát nebude mít projekty, které budou generovat hrubý domácí produkt, které se nebudou zároveň snažit rozvíjet českou ekonomiku, nebudeme mít finanční prostředky na žádné další služby, které stát musí poskytovat svým občanům. V tomto směru prostě musíme hledět opravdu poctivě a odpovědně na to, jaké příležitosti Česká republika má. V okamžiku, kdy se taková příležitost vyskytla jiným státům, tak udělaly, co bylo opravdu v jejich silách, aby nabídku pro investory nachystaly, aby ty podmínky připravily. A podobně se musí chovat Česká republika, pokud tuhle příležitost nechce hodit za hlavu, a to my opravdu nechceme, je to opravdu rozdílový projekt.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Nyní poprosím dalšího řádně přihlášeného interpelujícího, pana poslance Farhana. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Kamal Farhan: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, dámy a pánové, pane ministře, moje interpelace se týká Informačního systému infekčních onemocnění. Já bych zde chtěl zmínit, že v rámci třetího čtení novely zákona o veřejném zdravotním pojištění, což byl sněmovní tisk 73, přislíbil pan ministr Válek legislativu upravující registry, které sbírají data. Cituji: "Ministerstvo chystá legislativu, která dá do pořádku všechny tyto registry. Věřím, že do prvního čtení půjde tato legislativa ještě do konce roku." Toto řekl na podzim loňského roku, že to bude do konce roku - jinými slovy - hotové, nebo aspoň podané do Sněmovny. Ještě při schvalování tohoto zákona - zase budu citovat, možná to trošku bude znít zmateně, ale je to citace: "Nicméně to, co se teď stane, a já velmi prosím, abyste to, co schválil zemědělský (?) výbor v tom rozsahu, jak to schválil, podpořili, tak se stane, že se ukončí odesílání těchto informací o očkování do tohoto registru SÚKLu. Mezitím připravím zákon, až bude ten zákon, teprve pak - teprve pak - se bude něco posílat do registru ISIN. To vám tady slibuji." Toto prohlásil při schvalování toho zákona, nebo toho sněmovního tisku 73, pan ministr Válek. Novela zákona o léčivech, zákon č. 314/2022 Sb., odstranila ustanovení § 79c, zápis do systému eRecept, protože záznam má být automaticky odeslán do systému záznamu o provedení očkování prostřednictvím ISINu, nové ustanovení § 81 Sb. (?)

Já se vás, pane ministře, ptám, vy jste poslancům a Poslanecké sněmovně slíbil, že něco uděláte do konce roku, a na základě toho jste žádal Sněmovnu a poslance, aby hlasovali pro zákon, který jste předložil. Ten zákon prošel, ale vy jste ten slib nedodržel. Můžete se vyjádřit k těmto nesplněným slibům? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Poprosím pana vicepremiéra Válka o reakci. Máte slovo, pane premiére... pane vicepremiére.

 

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já myslím, že ti z vás, kteří se v té problematice vyznají, tak stoprocentně většina z vás tuší, jak je komplikovaná problematika registrů. Možná teď je chvíle vás informovat, že část toho se řeší s Bezpečnostní informační službou a podléhá to tím pádem, pravděpodobně to bude podléhat režimovým opatřením - bezesporu o tom, co bude možné, vás budu informovat, ale ta problematika je opravdu závažná, velmi závažná. Nechci označovat žádné viníky. Faktem je, že právní ukotvení ISINu je primárně v zákoně č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, a to v podobě, kdy zákon a jeho dílčí změny vznikaly, tedy na přelomu tisíciletí. Podstatné je, že zákon č. 258/2000 Sb. nyní nereflektuje změny, které byly v hygienickém registru ISIN - to je fakt a to si všichni uvědomujeme, protože ty změny vznikaly za určitých hektických podmínek a přidružených databází - a ani v aktivech provedených v období explozivní pandemie onemocnění covid-19.

My jsme začali tak, jak jsem slíbil, hned chystat legislativu týkající se registrů. Jednak jsem to slíbil tady, ale především jsem se na tom dohodl v Úřadu pro ochranu osobních dat, který na to dlouhodobě upozorňuje. Pravděpodobně mnozí z vás jste zažili diskuse s Úřadem pro ochranu osobních dat. Já jsem s nimi vyvolal jednání, ta jsme měli dvakrát.

V průběhu přípravy té legislativy, která je podle mě poměrně dobře připravena, se ukázalo, že jsme narazili na další slabá místa nejenom registrů, ale celého systému hlášení, která Poslanecká sněmovna v dobré vůli v předchozích řekněme čtyřech letech schválila, ale která umožňují získávat řekněme informace, které jsou jednak pro daleko širší okruh lidí, než jsme si mysleli, že budou, a jsou navíc ne úplně ideálně chráněny. To znamená, teď probíhá velmi intenzivní diskuse. Já se omlouvám za to zpoždění, ale ta velmi intenzivní diskuse má za cíl podchytit vlastně všechny informace o pacientech - ono to bude asi i částečná odpověď pak na další interpelace - všechny informace o pacientech, které shromažďujeme; nebavme se o registrech, bavme se o eReceptu, bavme se o informacích, které proudí do pojišťoven a z pojišťoven na Ministerstvo zdravotnictví, bavme se obecně o všech informacích o pacientech.

Absolutně rozumím té snaze, mít co nejvíce informací v otevřených zdrojích, na druhé straně pravděpodobně každý ze zdravotníků v této místnosti ví, že pokud ty informace jsou řekněme hodně specifikované k využití vědeckému, tak se dá poměrně snadno pak identifikovat, o jakého pacienta se jedná. Já se omlouvám, že nemohu být úplně konkrétní, snažím se volit co nejopatrněji slova. Proto chystáme novelu zákona č. 258/2000 Sb., ta novela je věcně připravena, je hotová v paragrafovém znění, ale poté, co jsme narazili na několik dalších problémů, tak jsem její posunutí do připomínkového řízení ještě pozdržel. Doufám, že vás budu moct pozitivněji v co nejkratší době informovat. Omlouvám se za to, opravdu jsem neměl představu, jak složité situace zde jsou. Ale zase říkám, není to ničí vina, prostě tři roky tady řádil covid a my jsme přijímali řadu opatření, kde prioritní bylo chránit zdraví pacientů a některé věci řekněme... (Nápověda.) Utekly - já bych to takhle neformuloval, ale teď jsme se dostali do situace, kdy je potřeba to doladit.

Ještě jednou se tedy omlouvám, že slib, který jsem dal, nebylo možné splnit do konce roku, ale opravdu to není tak úplně moje vina. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane vicepremiére. Pan poslanec má ještě zájem položit doplňující otázku. Máte slovo.

 

Poslanec Kamal Farhan: Souhlasím v jedné věci s panem ministrem, že je to těžká materie a že to je opravdu velký problém. Já jsem jenom chtěl upozornit na to, že při schvalování zákona tady pan ministr přislíbil, že to udělá do konce roku. To je docela zásadní, protože když navrhujete nebo když žádáte poslance o to, aby něco schválili, a oni určitě vás poslouchají pozorně, věří vám, že to uděláte, věří vám, že to bude do konce roku, a ono to pak není, a na to jsem tady při těch vystoupeních na podzim upozorňoval. A já se vás tedy ptám, pane ministře, jestli mi můžete ještě doplnit otázku, nechci slyšet jako v nejkratším možném termínu - nejlépe posuňte ten termín, jako byste už v tuhle chvíli to vyřešil vyhláškou. Zase kdybych byl na vašem místě, řeknu: Vyřešil jsem to vyhláškou. Ale dobrá, mělo se to vyřešit tím legislativním ukotvením. Já se vás ptám, kdy tedy to legislativní ukotvení bude, které jste slíbil, že bude do konce roku. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Pan ministr má ještě zájem vystoupit.

 

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Mám, pane předsedající, protože ten problém je opravdu velmi závažný, když si to oba uvědomujeme. Dá se to vyřešit vyhláškou, ale to nepovažuji za řešení, i když bych to mohl říct, proto jsem se nesnížil k tomu, abych to řekl. Byť tedy po formální stránce je to vyřešené a v podstatě slib splněn, ten zákon byl hotový.

Problém je v tom, tak odpovím stručně na tu otázku, já si troufnu vám to datum říct po 24. 3., pokud jednání 24. 3. dopadne tak, že budu schopen stanovit datum. Pokud nedopadne, tak se celý problém posune na vládu.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Další z řádně přihlášenou byla paní poslankyně Balaštíková, ta ale před chvílí stáhla svoji přihlášku, takže poprosím paní poslankyni Helenu Válkovou s její interpelací - opět na pana vicepremiéra Válka. Pardon, mně to tady mezitím přeskočilo. Mám nové brýle, multifokální... ještě se s tím špatně dívám. Máte slovo.

 

Poslankyně Helena Válková: Děkuji. Já jsem na tom podobně, takže je budu chvíli sundavat a chvíli to..., ale to je jedno.

V každém případě jsem ráda na jedné straně, že můžu interpelovat, že pan ministr vnitra Rakušan je zde přítomný a děkuju mu za to, že přišel. Na druhé straně jsem si dobře vědoma toho, že někdo může vnímat tu mojI interpelaci, že je příliš konkrétní. Nicméně těch případů - já jsem si tenhle případ vybrala jako takový trochu exemplární, protože z hlediska doby je těžko vysvětlitelný - těch případů jsem měla v poslední době dost. O co tady jde. Jde o žádosti ruských státních občanů, jsou to bez výjimky mladí muži, kteří se obracejí na Ministerstvo vnitra, tu s žádostí o povolení trvalého pobytu, pobytu na neurčito, prodloužení pobytu - a ty tady řešit nebudu teď, chápu situaci Ministerstva vnitra - a pak jsou tady ale také žádosti, kdy už jsem donucena, aniž bych, protože k tomu si myslím, že tak daleko nepůjdeme, citovala nebo říkala tady jméno a příjmení dotyčného žadatele, kteří se obrátili na Ministerstvo vnitra v dobré víře, vyrůstali tady od dětství a konkrétně, tedy v tomto případě jde o člověka, kterému bude 23 roků, v květnu tohoto roku, a před rokem, v březnu 2022 se obrátil na Ministerstvo vnitra s žádostí o udělení státního občanství České republiky. Samozřejmě že v takovém případě už nejde právě o pobyty, které mají měkčí podmínky a kde bych byla opatrnější, ale v tomto případě jsem si nechala ty podklady, které žadatel měl k dispozici poslat, prošla jsem je - předesílám tady, že samozřejmě při vědomí toho, že nedovedu posoudit bezpečnostní případná rizika, to je na Ministerstvu vnitra, čili neříkám, jak by mělo rozhodnout - ale rozhodně mělo zareagovat, například pokud by jeho žádost byla neúplná. Podle mého názoru neúplná v některých směrech byla, tak mělo zareagovat, obzvlášť když ten chlapec, potom i vzhledem k vývoji politické situace, se začal domnívat, že tady je nějaký záměr mu občanství z nějakého důvodu neudělit. (Předsedající: Už bych poprosil o ukončení.) Takže moje otázka zní teď, jak je možné (Předsedající: Paní poslankyně... já jsem to nechal chvíli, ať je to férové.), že do dnešního dne nebyla zodpovězena žádost. Děkuji. Děkuji, já jsem si neuvědomila, že mám ty čtyři minuty. Dvě minuty. Tak dobře. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážená paní poslankyně, prostřednictvím pana předsedajícího, nebudeme předstírat, byť jste nedočetla svoji interpelaci do konce, a nebudeme si tady hrát na každý paragrafík jednacího řádu - já vím, o jaký případ se jedná, takže moje odpověď bude taková, jako byste to bývala stihla do konce také dočíst. Obecně: Ministerstvo vnitra - a to je potřeba také vnímat, aniž bychom se chtěli vymlouvat na to, že samozřejmě každé takzvané prošvihnutí lhůty není dobré, není to určitě pozitivní, ti lidé čekají a máte pravdu, mnohokrát na tom závisí i konkrétní osud, zda mohou v České republice nadále pobývat, nemohou pobývat a jestli si mohou plánovat svoji budoucnost. Já bych pouze chtěl uvést několik řekněme údajů i statistických na drobnou obhajobu toho, že skutečně v roce 2022 Ministerstvo vnitra bylo zavaleno asi rekordním počtem všech možných typů žádostí. Uvědomme si prosím, že tito pracovníci, pracovníci OAMPu, se intenzivně zabývali právě imigrační vlnou přicházející z Ukrajiny, ale nejenom to. On i ten počet nových žádostí, které přišly, obecně vzrostl o 4 700, což je nárůst o více než 25 %. To už se samozřejmě někde projeví.

My jsme spát určitě nezačali a tu situaci jsme se pokoušeli řešit. Za účelem k zajištění výkonu všech agend v zákonných lhůtách jsme provedli vnitřní systemizaci v Ministerstvu vnitra, to znamená výpomoc cestou přeložení státních zaměstnanců z jiných útvarů právě na tyto agendy. Domnívám se, že právě poslední případy ukazují, že se nám to daří a že ty lhůty se skutečně ve většině případů daří dodržovat lépe, než tomu bylo v loňském roce, v roce 2022, který ale, jak všichni chápeme, i situací ruské agrese vůči Ukrajině byl enormní a pro Ministerstvo vnitra jako celek, především pro veškeré azylové a pobytové agendy zcela extrémně. Samozřejmě přemýšlíme o trvalém personálním posílení kapacit. To uvidíme po vyhodnocení i toho, když skončí tahle krizová doba a budeme mít data, která budou odpovídat době, která je standardnější. Ta současná, jak jsem řekl, je enormně náročná pro všechny zaměstnance, pro ty na tomto oddělení obzvláště. A jak říkám, posilování z jiných útvarů v rámci probíhající systemizace a revize agend na Ministerstvu vnitra bude pokračovat i nadále.

Samozřejmě vím, aniž bych i já tady prozradil jméno, vím i ten váš konkrétní případ, vím i jméno toho člověka, ale oba víme, že je to případ, který stále běží, takže tady nemůžeme předjímat rozhodnutí, to ani jeden z nás udělat nemůže. Nicméně podle mých informací by mělo být usnesení danému žadateli doručeno v řádu několika dnů. Děkuju za pozornost.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane vicepremiére. Paní poslankyně nemá doplňující otázku, čímž jsme vybalancovali čas, který jste měla o něco delší. Poprosil bych dalšího interpelujícího a to je paní poslankyně Štefanová, která bude interpelovat pana vicepremiéra Válka.

 

Poslankyně Iveta Štefanová: Dobrý den. Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážený pane ministře, můj dotaz bude velice krátký. V rámci debat ohledně různých výpadků skupin léků a konkrétních léků jsem při debatách s lékárníky se dozvěděla informaci, že lékárny mají avizovaný, snad už v jarních, popřípadě v letních měsících, až kompletní výpadek léků ze skupiny antihistaminik. Já bych se chtěla zeptat, z jiných zdrojů to potvrzené nemám, tak bych se chtěla zeptat vás, zda tuto informaci máte také, zda byste mi toto mohl potvrdit, případně tuto informaci upřesnit, a eventuálně nejlépe vyvrátit. Tak takto za mě jenom ten krátký dotaz. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. A prosím pana vicepremiéra. Máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, vaším prostřednictvím, paní poslankyně, ani nevíte, jak jsem rád, že zrovna vám mohu dobře a pozitivně odpovědět. Dneska jednala pracovní skupina pro zajištění dostupnosti léčiv pod vedením náměstka Dvořáčka. Tam je členem té skupiny i prezident lékárnické komory, takže ta informace k lékárníkům touto cestou proniká dobře. Byla řešena i otázka dostupnosti antihistaminik. Já jsem o to požádal zhruba před měsícem, jak se blíží jaro a v některých zemích mají problém s antihistaminiky, a bylo konstatováno, že ve skupině antihistaminik pro systémovou aplikaci je v České republice registrována celá řada široce generifikovaných léčivých přípravků s obsahem různých léčebných látek. To znamená, že tady není, když to řeknu česky, monopol jednoho dodavatele, všechna jsou indikována k léčbě alergií u dětí i dospělých.

Tedy máme tady dostatek preparátů z různých kategorií. Nebyl také identifikován žádný aktuální problém v této skupině, a to ani ze strany Lékárnické komory. A prezident Lékárnické komory neříkal, že by nějaký problém vnímali v praxi. Ani SÚKL neinformoval o tom, že by nějaký zásadnější výpadek, řekněme v jedné kategorii, měl nastat. Faktem je, že nad rámec toho lze uvést, že sice u některých léčivých přípravků bylo nahlášeno přerušení dodávky, ale je to vždycky jeden přípravek z té kategorie a má nějakou náhradní variantu. Nejčastěji se jedná o problémy výrobní a jsou to třeba přípravky Dithiaden nebo Ketotifen. Jedná se však o látky buď obsoletní při léčbě alergie, nebo látky, které mají náhradu. Typickým příkladem může být Dithiaden, který se používá jako tableta perorálně jako premedikace před aplikací kontrastními látkami, což je dneska mimo standardy vyšetření, není to doporučováno radiologickou společností, není to doporučováno evropskou společností urologickou, která má v gesci kontrastní látky. Přesto řada lékařů, a já využívám této příležitosti, abych zase řekněme apoštoloval svůj obor, přesto řada lékařů pacientům předtím, než jdou na vyšetření CT klasicky, kde se očekává aplikace jodové kontrastní látky, říkají, že si mají vzít Dithiaden. Je to nesmysl. Je to v rozporu s doporučením odborné společnosti české, evropské a v rozporu s metodickým pokynem Ministerstva zdravotnictví. Je to blbost.

V případech, kdy je nahlášen výpadek konkrétní značky, konkrétního brandu v rámci látek aktuálně používaných v léčbě alergie, pak je možné vždycky najít nějakou náhradu jiným léčivým přípravkem ze stejné kategorie, respektive s obsahem stejné účinné látky. Klasickým příkladem může být Loratadin, kde je výpadek jednoho z antihistaminik, ale máme jiné, které mají tuto účinnou látku. I když může být mírně nekomfortní, a to je pochopitelné, jak pro pacienty, tak pro lékárníky, tak pro lékaře, že tedy dojde-li k výpadku některého z léků z té kategorie, který obvykle užívají, že musí brát jiný preparát, tak vždycky nějaký z té kategorie, nejméně jeden, ale spíše více, je k dispozici, protože jak říkám, tady není monopol. A v případě léčivých přípravků skupiny antihistaminik může ošetřující lékař předepsat pacientovi buď náhradní léčbu, anebo případně lékárník může v lékárně dát generická substitua, která jsou stejně účinná. Vždycky tedy bude nějaký ten preparát z té kategorie.

My teď antihistaminikům, ale obecně antialergikům věnujeme velmi zvýšenou pozornost právě proto, že očekáváme řekněme náročnou situaci na přelomu jara, léta, kdy začnou postupně kvést různé rostliny, a já jsem přesvědčený, že ta pracovní skupina to zvládne. I to je důvod, proč jsou v ní zástupci praktických lékařů pro dospělé a praktických lékařů pro děti a dorost tak, aby ta informace pronikla co nejrychleji ke každému lékaři a lékárníkovi, aby tu informaci měli v týdenních intervalech aktualizovanou podle toho, jak se situace na trhu mění.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane vicepremiére. Je zájem ještě o doplňující otázku? Máte slovo.

 

Poslankyně Iveta Štefanová: Já to jenom ještě dokomentuji. Moc děkuji za odpověď. Pochopila jsem to tedy tak, že kompletní výpadek skupiny antihistaminik se v žádném případě nechystá a nestane se. Týká se to možná tedy konkrétních léků, kdy účinná látka bude k dispozici obsažená třeba v jiném konkrétním léku, takže se nechystá ani výpadek některé z účinných látek, abychom museli volit jiný druh léků, pouze jiný konkrétní lék se stejnou účinnou látkou. To je pro mě velmi důležitá informace právě proto, že sezona nárůstu potřeby antihistaminik a antialergik se velmi blíží. Takže moc děkuju za odpověď.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Pan vicepremiér.

 

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Mně nezbývá než taky poděkovat. S tím bych chtěl vyzvat nejenom vás, ale i ostatní kolegy poslance, aby ten čtvrtek v rámci interpelací, pokud se k vám dostane nějaká taková informace, protože samozřejmě i vy jste schopni zachytit ve svých regionech, že existuje nějaký konkrétní problém, využijte toho, interpelujte, já budu strašně rád a předem za to děkuju.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkujeme. A nyní poprosím pana poslance Kotta, který má interpelaci na paní ministryni Helenu Langšádlovou. Máte slovo.

 

Poslanec Josef Kott: Děkuju pěkně za slovo, pane místopředsedo. Prvotně bych chtěl poděkovat paní ministryni, že přišla na interpelace.

Moje interpelace se týká finančních prostředků pro zemědělský výzkum a chtěl bych se zeptat paní ministryně, zda se počítá s navýšením finančních podpor pro jednotlivé výzkumné ústavy v rámci zemědělského sektoru, ať už se jedná pro Výzkumný stav zemědělské výroby, rostlinné výroby, živočišné výroby, Výzkumný ústav meliorací a další, protože pro implementaci společné zemědělské politiky na podmínky České republiky, respektive českého zemědělství, je dle mého názoru nutné výrazně podpořit nové metody, inovativní postupy v pěstování rostlin, v chovu zemědělských zvířat a následné zpracování v potravinářském průmyslu.

Dovolil bych si připomenout, že vše se to týká ochrany krajiny a přírody, a toto je téma, které se ukazuje jako stěžejní pro směřování Evropské unie. Bohužel, co se týče precizního zemědělství, zde došlo k odložení podpory ze strany Ministerstva zemědělství, byť je tam příslib, že to bude řešeno. Stále pokračuje kůrovcová kalamita a obnova lesa není úplně ideální, zadržování vody v krajině a protierozní opatření jsou zcela jasná. A tohleto vše mění tvář českého zemědělství a venkova ve vztahu k používaným postupům.

Vážená paní ministryně, najde se dostatek finančních prostředků na příští rok, ale i na nadcházející období pro aplikovaný zemědělský výzkum, popřípadě lze očekávat navýšení finančních prostředků ještě v rámci rozpočtu pro rok 2023? Děkuji vám za odpověď.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane poslanče. Prosím paní ministryni. Máte slovo.

 

Ministryně pro vědu a výzkum ČR Helena Langšádlová Děkuji za slovo. Vážený pane poslanče, vážený pane místopředsedo, je potřeba říci, že naplňování potřeb, které jste zmínil, je zcela legitimní, pro naši zemi nesmírně důležité a samozřejmě má to souvislost i s evropskou politikou. Avšak nemohu se na naplňování těchto výzkumných potřeb dívat pouze prizmatem rozpočtu právě vámi zmiňovaných výzkumných organizací, protože kapacita výzkumných kapacit je tady kromě těchto zmiňovaných výzkumných organizací zajišťována pro stát také vysokými školami, ústavy Akademie věd. Jenom zmíním, že jenom Česká zemědělská univerzita a Mendelova univerzita, což jsou veřejné vysoké školy, mají rozpočty kolem 4 miliard korun, a i to jsou z velké části veřejné prostředky, které investujeme do vědy a výzkumu v oblasti zemědělství. Stejně tak některé ústavy Akademie věd jako Ústav experimentální botaniky mají velké průlomové poznatky, které se i prakticky využívají a transferují do oblasti zemědělství. Takže opravdu to, jaká bude úroveň výzkumu v oblasti zemědělství, není možné se upřít pouze na tyto vámi zmiňované výzkumné organizace.

Pro doplnění je potřeba říci, že tyto výzkumné organizace mají jak institucionální, tak účelovou podporu. A jenom pro doplnění, Ministerstvo zemědělství těchto organizací zřizuje dvacet - devět samo a jedenáct financuje, to jsou ty, které vy zmiňujete. A když se podívám na posun v rozpočtu mezi lety 2018 až 2021, tam došlo k navýšení o 30 % a to opravdu není zanedbatelné navýšení. ještě bych vám tady mohla zmiňovat mnohé zdroje, které tyto organizace nejenom že mohou, ale i měly by čerpat, a to je ta účelová podpora, která jde jak v rovině národních zdrojů, to jsou již běžící národní programy. A jenom ty programy, které tady teď lehce zmíním, a to je aplikovaný výzkum v oblasti zemědělství a potom program Země pod Ministerstvem zemědělství, ale samozřejmě jsou to i peníze, které jdou z rozpočtu Ministerstva životního prostředí - Prostředí pro život, tak jenom tyhle národní zdroje v těch programech na období, kde jsou schválená, dělají asi 16 miliard korun. i z těchto se tyto výzkumné organizace mohou zapojit a vím, že i zapojují, Takže není možné se upínat pouze na tu institucionální podporu.

Velký prostor pro získávání prostředků na ty výzvy, které já vůbec nepodceňuji a jsem si vědoma potřeby jejich řešení včetně podpory vědy a výzkumu, máme ještě velký nedostatek v čerpání takzvaných komunitárních zdrojů. To jsou v případě vámi zmíněné tematiky zejména prostředky, které jsou v rámci Horizon Europe v pilíři II, kde je velmi žádoucí, aby se naše vědecké kapacity zapojovaly do těchto celoevropských řešení, protože určitě víte, že všechno to, co jste zmiňoval, neřešíme jenom v České republice. To jsou opravdu velké výzvy, které se řeší napříč Evropou, a proto také i vědci napříč Evropou se musí podílet na těch řešeních.

Dlouhodobě podporuji to, aby se podporoval aplikovaný výzkum, ale aby i akademické výzkumné organizace, jako jsou vysoké školy, případně ústavy Akademie věd, se podílely částečně alespoň na transferu poznatků vědy, na zhodnocování výsledků vědy, a i tuto otázku více budeme zdůrazňovat v rámci hodnocení výzkumných organizací, které pak budou mít vliv i na financování.

Na rovinu vám řeknu, že pro letošní rok opravdu nepočítáme s navýšením institucionální podpory a ani jsem z rezortu nezaznamenala tuto potřebu, ale určitě jsem otevřená. Teď projednáváme rozpočet pro další rok, protože rozpočet v oblasti vědy - výzkumu se začíná projednávat v podstatě od začátku předchozího roku. Určitě jsou tam požadavky jednotlivých rezortů včetně požadavků na institucionální podporu pro jednotlivé výzkumné organizace a určitě jsem připravena zohledňovat priority, které jsou. Ano, jsou to i priority, které budou v rámci priorit orientovaného výzkumu, protože jedna z výzev, které čelíme, je otázka změny klimatu, ale i zapojení špičkových technologií právě i do oblasti zemědělství. Paradoxně nebo možná pro některé překvapivě vím, že i tato oblast se významně mění, a to nejenom z hlediska reakcí na změny klimatu a další dané věci, ale vím, že se i v rámci zemědělství dneska zapojují špičkové technologie jako umělá inteligence a je velký prostor na jednu stranu pro intenzifikaci, ale na druhou stranu pro čím dál tím šetrnější nakládání v prostoru zemědělství, protože jsem si vědoma toho, jak zásadní vliv to má i na životní prostředí. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, paní ministryně. Pan poslanec má ještě zájem doplnit. Prosím.

 

Poslanec Josef Kott: Paní ministryně, děkuji pěkně za odpověď. Já tomu rozumím a asi souhlasím s vámi, že společným úsilím nás všech by měla být potravinová soběstačnost a bezpečnost v rámci České republiky vzhledem k tomu, co se ve světě třeba aktuálně teď děje. Ale zase já to beru tak - a musíte mě pochopit - že velikost České republiky je limitující a nemůžeme si zde dovolit jednostranně si nechat nadiktovat, že snížíme spotřebu hnojiv a prostředků na ochranu rostlin o 50 %, a nebudeme mít alternativu to řešit jiným způsobem. A já s vámi souhlasím a plně podporuju to, že orientovaný výzkum, který se v rámci České republiky může uplatňovat, je podle mě nejefektivnější a nejrychlejší řešení. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Paní ministryně bude reagovat.

 

Ministryně pro vědu a výzkum ČR Helena Langšádlová Pane poslanče, já to nevnímám jako diktát. U všech řešení, která se přijímají na úrovni Evropské unie, jsou naši zástupci a byli to i zástupci vaší vlády, kteří se vždycky na těchto dohodách podíleli. Opravdu tomu tak je. Já nevnímám společenství evropské jako diktát, ale jako partnerství, za které neseme spoluzodpovědnost a na jehož směřování se podílíme, ať už je to v zemědělské, nebo v jiné politice. To bych chtěla říci.

Co se týče toho, že se některá opatření na úrovni evropské přijala, to je pravda, ale zase se přijala vlastně ve všech zemích stejná pravidla. Chápu a vím také, že z minulosti byla nastavena některá pravidla v rámci Evropy nerovnoměrně, že některé staré členské země mají možná výhodnější podmínky, a dlouhodobě vnímám, že tohle je handicap i pro náš zemědělský sektor. Stejně tak vím, že třeba Poláci zase zvýhodní své zemědělce jinými, třeba sociálními nástroji, tomu rozumím. Ale co se týče oblasti vědy - výzkumu, tam si myslím, že tou cestou je opravdu spolupráce napříč evropskými zeměmi a sdílení poznatků tak, abychom z toho profitovali všichni. A myslím si, že to, že jsme na společném trhu, má výhody i pro naše zemědělce. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a můžeme přejít k další interpelaci. Interpelující bude paní poslankyně Karla Maříková, která bude interpelovat opět pana vicepremiéra Válka. Máte slovo.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Vážený pane ministře, SÚKL informuje o výsledcích inspekční činnosti, která se zaměřuje na kontroly lékáren a jejich nelegálního vývozu léků do zahraničí. Potíže ve výrobě a logistice či legální vývoz léků do zahraničí ze strany distributorů nejsou jedinou příčinou nedostatku některých léků v českých lékárnách. Poněkud novou praktikou jsou i nezákonné reexporty léků do zahraničí, které provádí přímo některé samotné lékárny. SÚKL doposud ukončil kontroly či správní řízení, na základě nichž vyměřil pokuty ve výši 34 miliónů korun. Mě by zajímalo v této souvislosti, zda byly podniknuty nebo budou do budoucna nějaké kroky, aby k podobným praktikám nedocházelo, zda bylo zjištěno, jestli jde o praktiky jednotlivců jako lékáren, nebo nějaké organizované skupiny, a zda znáte přesně, o jaké konkrétní lékárny šlo. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a poprosím pana vicepremiéra. Máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, já, vaším prostřednictvím, paní poslankyni velmi děkuji za ten dotaz. Ona pak ta následující interpelace, pokud bude, je z velmi podobného obsahu, tak já bych toho využil, že část odpovím teď a část u té druhé, ať řekněme oba interpelující dostanou aspoň nějakou odpověď. Navíc toho využiju k tomu, že splním slib, který jsem tady dal, protože jsem slíbil, že budu informovat o tom, jaký byl vývoj těch pokut a jaký byl vlastně vývoj situace.

Musíme si uvědomit, že celé toto má na starosti SÚKL, a tak jak je Státní úřad pro jadernou bezpečnost samostatný orgán, který může vydávat pokuty a nemůže je vydávat za něj ani policie, ani nikdo jiný, sankce může pouze dělat jenom Státní úřad pro jadernou bezpečnost, stejně tak je v tomto případě SÚKL ten orgán, který může vydávat pokuty, a nemůže do toho nikdo další vstupovat, je to zcela nezávislá v tomto směru instituce. Nicméně aktivity, které ve svém důsledku vedou k nelegálnímu reexportu léčiv, tedy nelegálnímu vývozu léčiv do zahraničí - protože reexport normálně existuje v celé Evropě a je to správná věc, protože jinak by se nedala udržet alespoň částečně stabilita trhu - jsou dlouhodobě sledovány Státním ústavem pro kontrolu léčiv a trestány v rámci přestupkového řízení. V poslední době však reexportéři nalezli nový způsob, jak svou činnost skrýt. Léčivé přípravky, které obdrží od distributora v rozporu se zákonem o léčivech, vůbec nezavedou do evidence v lékárně, čímž tyto léčivé přípravky vyvedou ze sledovaného legislativního dodavatelského řetězce a jejich dodání je pak takřka nemožné. Tyto léčivé přípravky se tak nedostanou k českým pacientům, pro které byly určeny. Ze zavedení léčivých přípravků, pokud se reexportují ty přípravky, jsou nějaké pokuty, ale pokud dojde k nezavedení léčivých přípravků do evidence, může být provozovateli lékárny, provozovateli lékárny (S důrazem.), uložena pokuta maximálně do výše 2 miliony korun, zatímco v případě nelegálního reexportu zavedený lék, ale reexportovaný, je horní výše pokuty 20 milionů korun, to znamená desetkrát vyšší. Pachatelům se tak nezavádění léčiv do evidence v uvozovkách vyplatí, neboť jim hrozí desetinásobně nižší pokuta.

Z toho důvodu jsme v rámci novely zákona o léčivech - a tady si troufnu informovat, že novela odešla již do vnějšího připomínkového řízení, pokud mám správné informace, zítra si je pro jistotu ještě ověřím, protože rád dávám přesné informace a nechtěl bych vás uvádět v omyl - která by měla být v březnu předložena vládě, to znamená, podle mě je teď už v nižším připomínkovém řízení, měla by v březnu jít tato novela do vlády a já doufám, že najdu širokou shodu v Poslanecké sněmovně, do konce roku, čímž dřív, ideálně do 1. 7. že bude platit ta novela, že nebude součástí intenzivnějších politických diskusí, ale koncentruje se na odborné - jsem navrhl zvýšení horní hranice za nezavedení do evidence léčiv na 20 milionů, to znamená, nezavedení do evidence nebo reexport - stejná pokuta.

Co se týká konkrétních případů, tak se nedá ani potvrdit, ani vyloučit, že se jedná o organizovanou činnost, a z tohoto důvodu Státní ústav pro kontrolu léčiv navázal úzkou spolupráci s Generálním ředitelstvím cel, Policií České republiky a Generálním finančním ředitelstvím. Já jsem požádal, aby ta součinnost byla velmi úzká, a Státní ústav si uvědomuje, že tuto problematiku budu velmi pečlivě sledovat, byť tedy nejsem ten, který do toho může zasahovat, to je potřeba opakovaně zdůraznit. Jak Ministerstvo zdravotnictví, tak Státní ústav pro kontrolu léčiv a Státní ústav v tomto případě koná, opravdu koná, touto problematikou se nadále zabývají, neboť v zájmu všech, aby nelegální export byl pokud možno eliminován. Chtěl bych ale říct několik dat a budu v tom pokračovat i v návaznosti na tu druhou interpelaci, pokud zazní - předpokládám, že ano.

Za roky 2018 až 2023 celkem pravomocně bylo uloženo 34 sankcí v celkové výši 81 milionů korun; 2018 až 2023 81 milionů korun. Obrat VZP 400 nebo obrat pojišťovny je 450 miliard je potřeba si to dávat do těch... za nelegální distribuci a jednalo se o 268 532 balení léčivých přípravků v hodnotě 206 milionů korun. A teď jenom zase 268 000, 267 000 léčivých přípravků na jedné straně, před vánočními svátky dovoz 400 000 balení Nurofenu. To znamená, to je opravdu z hlediska objemu těch léků, které máme na trhu, opravdu malá část. Tím to nezlehčuji, je to závažný problém.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. A poprosím ještě paní poslankyni, která má zájem.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Mě by, pane ministře, zajímalo, když byly uděleny konkrétní pokuty, tak předpokládám, že minimálně SÚKL, nevím, jestli vy víte, o které lékárny šlo. Takže jestli vás SÚKL informuje, můžete nám to sdělit? A pak by mě zajímalo - to je asi všechno, já se omlouvám.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pan vicepremiér.

 

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Vím, nemohu. Ale bezesporu je možné a předpokládám, že paní ředitelka SÚKLu přijde na zdravotní výbor, a ona je ta, na kterou se můžete s tím dotazem obrátit. A pokud usoudí, že v rámci správního řízení a v rámci pravidel, která jsou nastavena, může sdělit i konkrétní lékárny, tak ano. Ale nejedná se o velký počet lékáren a v žádném případě není pravda ta, že by tady byli nějací lékárníci, kteří se na tom živí, obohacují.

Já pak v odpovědi na tu druhou interpelaci, která se týká stejné problematiky, řeknu další čísla a údaje, abyste měli představu o tom vývoji. Kupodivu nejvíce pokut bylo uděleno v roce 2021.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a dalším z interpelujících je pan poslanec Lubomír Wenzl, rovněž bude interpelovat pana vicepremiéra Válka. Máte slovo.

 

Poslanec Lubomír Wenzl: Děkuji vám za slovo, pane místopředsedo. Vážení členové vlády, vážený pane ministře zdravotnictví, kolegyně, kolegové, jsem velice rád, že ty interpelace jdou za sebou, že můžu opravdu pokračovat a jsem rád, že pan ministr je přítomen. Nicméně bych zmínil pár věcí, položil bych některé otázky ve svém vystoupení.

Vážený pane ministře, dle nedávného sdělení Státního ústavu pro kontrolu léčiv víme, že mimo evidenci se dostalo nějaké množství léčivých přípravků, mluví se o 130 000 balení. Paní ředitelka SÚKLu sdělila, že z dodavatelského řetězce se ztrácí přípravky také mimo jiné vázané na lékařský předpis, což si myslím, že není úplně dobré a v pořádku. Co se týče skladby těch preparátů, tak mělo se jednat o preparáty, o léčiva, která potřebují pacienti například s diabetem, onkologickými onemocněními, vysokým cholesterolem, vysokým krevním tlakem, astmatem, epilepsií či chronickou obstrukční plicní nemocí. Do současné doby nebo z dostupných informací vyplývá, že dle případů pravomocně rozhodnutých se jedná o záchyt těchto přípravků v hodnotě zhruba 66 milionů korun. Dle sdělení paní ředitelky se nejedná o částku konečnou a že jsou signály, že by mohla být ta skutečná částka dvakrát nebo ještě možná vyšší.

To, že ústav sdělil, že je podezření, že ty přípravky mizí v zahraničí, to vlastně už jste taky sdělil, je to zřejmě asi věc známá, a víceméně, že se tam objevují léčiva nebo molekuly, které už v minulosti byly vyváženy do zahraničí, nebo jak bylo zjištěno. Určitě pozitivem v této věci je, že dle dosavadních zjištění se nejedná o přípravky, s jejichž nedostatkem jsme se potýkali v předchozích měsících, což je určitě dobře a je to ku prospěchu pacientů.

V této souvislosti bych se chtěl zeptat na tři otázky, to znamená, ta první zní: Jaká je hodnota léčivých přípravků, které tímto způsobem byly v uvozovkách vyvedeny do zahraničí, co dneska víme, co můžeme brát za prokázané? Jaké kroky budou učiněny vůči subjektům, které se dopustily tohoto jednání? To už jste víceméně částečně zmínil ve svém předchozím vystoupení, ale stejně co ještě byste mohl k tomu říci. Zda kontroly zaměřené mimo jiné na tuto problematiku budou ze strany SÚKLu, byť je mi jasné, je to samostatný orgán státní správy, zda i vy jako ministr zdravotnictví nebo Ministerstvo zdravotnictví se bude této problematice věnovat? A ta otázka čtvrtá, jaká opatření ze strany ministerstva budou přijata, to víceméně beru za zodpovězené ve vašem předchozím vystoupení. Děkuji vám za odpovědi.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, prosím pana ministra.

 

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Tak jak jsem řekl, v březnu půjde zákon do vlády. Předpokládám, že tím pádem tady bych poprosil o maximální podporu i předsedů všech těch klubů nejenom koaličních, ale i opozičních, aby se dostal na projednávání co nejdříve. Pokud by se nám ho podařilo schválit tak, aby platil od 1. července letošního roku, tak už máme silný nástroj na podzim letošního roku. Bylo by to velmi dobré a prosím v tomto směru všechny o pomoc.

Za léta 2018, 2019, 2020, 2021, 2022 a 2023 bylo uděleno SÚKLem za nelegální distribuci léčivých přípravků, tedy redistribuci, celkem 34 pokut, 34 pokut za šest let, ale letošní rok je samozřejmě dva měsíce, takže řekněme za pět let 34 pokut. Ty pokuty byly v celkové výši za těch pět let 206 milionů. Pět let, 206 milionů. Rok 2018 bylo 7 pokut v celkové výši, ty přípravky byly v celkové výši, já se omlouvám, pokuty byly v jiné výši, ale cena těch přípravků byla 206 milionů, pokuty byly ve výši přibližně 82 milionů. 206 milionů léky za pět let, 34 pokut, pokuty výše 82 milionů.

V roce 2018 bylo 7 pravomocných rozhodnutí, 7 pokut, a bylo to za léky, které byly vyvezeny ve výši 11 milionů korun. V roce 2019 bylo 5 pravomocných pokut, léky ve výši 20 milionů korun. V roce 2020 7 pravomocných pokut a léky ve výši 22, respektive 23 milionů korun. Vymykal se rok 2021, kdy bylo 11 pravomocných rozhodnutí a léky byly vyvezeny za v celkové výši 128 milionů korun, to znamená, rok 2021 se podílel prakticky z více než 50 % na těch pokutách. Loňský rok, tedy rok 2022, byly 3 pravomocné pokuty a vyvezeny léky ve výši 21 milionů korun, tedy prakticky stejně jako v roce 2019. A v roce 2023 - to je letošní rok - byla 1 pravomocná pokuta a léky vyvezené ve výši 2, respektive 3 miliony korun.

Za roky 2020 až 2022 bylo pravomocně uloženo 10 sankcí za nelegální distribuci balení v celkové výši 6 milionů a tady ty sankce byly v těch letech zhruba stejné, zase jich bylo nejvíc, tentokrát jich bylo nejvíc v roce 2022, ale bylo to za 3 miliony a bylo to za 8 800 balení.

Pak tady mám informaci o neoznámeném záměru distribuovat do zahraničí, kde ten záměr byl v pořádku, ale nebyl včas oznámen. Potom máme: v roce 2018 až 2022 bylo celkem pravomocně uloženo 15 sankcí v celkové výši 4 miliony korun, 4 miliony za 9 435 balení distribuovaných bez předchozího oznámení - to znamená, ta distribuce byla v pořádku, ale chybělo to oznámení, to se samozřejmě pak do toho balíku, o kterém mluví SÚKL, také počítá. Tady ta situace byla v podstatě v roce 2021 1 600 000 za neoznámenou distribuci 3 500 kusů balení a v roce 2022 to bylo 2 700 000, tedy pokuta za distribuci 2 825 kusů nebo balení.

To znamená, já mám - abyste mně věřili, že nekecám - já fakt ten seznam mám... (Ukazuje materiál.) a to, co je modře, to jsou ti, co dostali sankci, a ti, co jsou bíle, jsou v tom řízení, ale já opravdu nemám oprávnění a tady bych opravdu... pokud mně SÚKL to oprávnění dá, tak ten seznam jsem připravený zveřejnit. Nemám nejmenší důvod cokoliv tajit. Je potřeba si říct, že nezavádění do evidence skladových zásob je problémem, a tady je potřeba si říct, že sankce za toto v roce 2020 byla jedna, sankce v roce 2021 - to je to, o čem vaším prostřednictvím mluvila paní poslankyně Maříková - v roce 2021 to bylo 7 sankcí. Pro mě překvapivě, v roce 2022 to nebylo více sankcí, ale bylo to 6, tedy srovnatelné s rokem 2021, a v roce 2023 1 sankce. Tak doufám, že tato data jsou dostatečně vyčerpávající. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Ano, je ještě zájem.

 

Poslanec Lubomír Wenzl: Děkuji panu ministrovi za ta data a mě tam zaujaly dva údaje, rok 2021, jak jste zmínil, ten enormní nárůst, jestli byste mohl sdělit, oč se jednalo, o které skupiny, nebo to jsou neuzavřené věci? Nebo čekáme na zmocnění SÚKLu? To by byla první věc. A potom tedy druhá, když bychom tohle nemohli zodpovědět, obecně za těch pět let, jak jste říkal, ten SÚKL, o jaké léky se jednalo? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Ano, máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Já vím, že je to věc, která, vaším prostřednictvím, pane předsedající, já se omlouvám, vaším prostřednictvím, pane poslanče, která řediteli nemocnici, zdravotníkovi je složitě pochopitelná - mně to taky není jasné, proč jako ministr nemohu mít všechny informace - ale je potřeba si říct, že máme správní úřady, správní orgány, které jsou samostatné, a samostatné jsou právě proto, aby nepodléhaly politickému vlivu a politickému tlaku. To znamená, já se některé detaily u správních řízení prostě nemohu ze zákona dozvědět. Je to velmi podobné, jako když probíhají externí klinické audity ve zdravotnických zařízeních, které hodnotí, jaká je řekněme práce s rentgenovým zářením v těch zařízeních. Externí klinické audity ne že organizuje, ale řekněme se na tom spolupodílí Státní úřad pro jadernou bezpečnost a já jako ministr se v podstatě ale nedozvím, jak konkrétní zdravotnická zařízení dopadla. Já se dozvím souhrnnou analýzu, tu jsem vám tady řekl, ale už se nedostanu do toho detailu. Je to svým způsobem velmi správné, aby pak nebyly některé ty věci zneužity, ale mohu říct, že SÚKL tady tato data opravdu pečlivě, odborní pracovníci SÚKLu pečlivě analyzují, a já jsem požádal náš právní odbor, aby probral s právníky SÚKLu, do jaké míry detailu se opravdu mohu dostat.

Teď to není chyba nikoho z těch, co tam byli přede mnou, za uplynulých patnáct let třeba, abych tedy nekritizoval předchozí vlády, ale abych šel od různých typů ministrů, co tam byli, že ten problém tady je dlouhodobě, ale de facto nikdy situace nevedla k tomu, že by se provedla nějaká razantnější opatření, byť ten problém s redistribucí třeba v letech 2021 byl daleko větší než v loňském roce. To znamená, v zákoně já mám jasnou představu razantnosti opatření a bude na Poslanecké sněmovně, jak moc se odhodlá být ostrá vůči farmaprůmyslu. Já jsem připraven být velmi ostrý.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Už jsem věděl, že pan ministr končí, tak jsem ho nechal. Další z přihlášených je pan poslanec Síla a bude interpelovat opět pana ministra Válka.

 

Poslanec Jan Síla: Vážený pane místopředsedo, páni ministři, dámy a pánové, já bych se chtěl obrátit na ministra Válka s problematikou, která se momentálně projednává a která je přímo v připomínkovém řízení. Jedná se o rizika digitalizace zdravotnictví. Telemedicína může lékařům prodloužit ruce a oči, ale nikdy nemůže nahradit osobní kontakt v rámci klinického vyšetření.

O diagnóze, optimální léčbě a třeba o záchraně života pacienta v mnoha případech rozhodují dlouholeté zkušenosti lékaře, které jsou jedinečné, mnohdy popisované jako lékařské umění. Umělá inteligence může pomáhat, ale těžko nahradí vyšetřujícího lékaře s mnohaletou praxí. Připravovaná novela zákona o zdravotních službách zavádí telemedicínu jako standardní zdravotní službu a upravuje pravidla pro vedení elektronické dokumentace, přičemž přináší zmatky kolem identifikace pacienta, autorizace elektronické dokumentace - nejasná jsou pravidla anonymizace a pseudonymizace dat - či spornou ochranu osobních údajů.

Vypíchl jsem několik rizik a (nesrozumitelné), které je potřeba prodiskutovat a řešit s přizváním odborníků z České lékařské komory. Za prvé, jak bude zajištěna bezpečnost osobních dat pacientů a ochrana práv pacientů, když v dnešní době lze hacknout i superchráněná data Pentagonu? Za druhé, jak bude ochráněno know-how lékaře, kdy jediným bohatstvím lékaře je databáze pacientů - jak se zabrání tomu, aby nemohl být přístup k této databázi pacientů jedním klikem počítače zrušen? Za třetí, jak bude řešen vztah pacient-lékař, na kterém je mnohdy postavena úspěšnost terapie? A za čtvrté, jak bude legislativně ošetřen požadavek na léčbu lege artis, protože se domnívám, že základní diagnostika a léčba nemůže být plnohodnotně nahrazena distanční formou, pouze telemedicínskými službami. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a poprosím pana ministra Válka.

 

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, vaším prostřednictvím, pane předsedající, děkuji, pane poslanče. A než odpovím, já bych, byť my se ve většině věci naprosto shodneme a otázky, které vy pokládáte mně, pokládám v rámci ministeriády v rámci EPSCa, v rámci jednání s ostatními ministry, v rámci debaty s Komisí, protože se domnívám, že musí být všechny otázky takto zodpovězeny. Nicméně v radiologii telemedicína, tedy teleradiologie, opravdu nahradila kontakt s pacientem a my jsme se domnívali jako radiologové kdysi, že je nezbytně nutné, abychom pacienta viděli a pak dobře popsali vyšetření.

To se stále děje, je to důležité, na druhé straně druhé čtení probíhá bez tohoto osobního kontaktu a to druhé čtení, které se provádí pomocí telemedicíny - koneckonců já jsem dneska taky popisoval dva pacienty a dělal jsem jim druhé čtení - to výrazně zvyšuje kvalitu vyšetření.

Pak bych upozornil - zase ze svého oboru, protože přece jenom se v něm vyznám: existuje něco, co se jmenuje virtuální kolonoskopie, kde umělá inteligence pronikla - stejně jako do screeningu karcinomu prsu - kde vlastně umělá inteligence a dneska ty samoučící programy, které se vyvíjí i v České republice, výrazně snižují falešně pozitivní a falešně negativní nálezy, u virtuální kolonoskopie jednoznačně zvyšují pravděpodobnost záchytu polypů a u karcinomu prsu v screeningovém programu jednoznačně snižují riziko špatných nálezů.

Ale souhlasím s vámi, že oba dva jsme se učili pohmat, poklep, poslech, pacient a anamnéza, a pak teprve série laboratorních a paraklinických vyšetření, a to je klíčové. Tedy digitalizace státní správy je prostě trend, který je neoddiskutovatelný, bezesporu pozitivní, který je nezbytný pro zjednodušení a zefektivnění výkonů státní správy. Nezbytnou podmínkou je sdílení elektronických údajů napříč jednotlivými agendami a státními institucemi tak, aby nemusely být vyžadovány po našich občanech nadbytečně a duplicitně. To je bezesporu taky fakt.

Širší elektronizace a zavádění sdílení údajů samozřejmě přináší mimo zjednodušení procesů i rizika, která vy jste, vaším prostřednictvím, pane předsedající, pane poslanče, velmi správně popsal, která logicky rostou se zvýšenou potřebou si údaje sdílet a vyměňovat. Rezort zdravotnictví v tomto není výjimkou a plně následuje centrální trendy elektronizace a, vaším prostřednictvím, pan poslanec Farhan se této problematice ve své interpelaci věnoval. Já jsem opravdu po pravdě se pokoušel odpovědět a souhlasím s tím, že problematika registru je extrémně komplikovaná, týká se toho.

Je proto nezbytné - a Ministerstvo zdravotnictví tak činí - přijímat i příslušná protiopatření. Při elektronizaci zdravotnictví je kladen velký důraz na bezpečnost, dohledatelnost přístupů a zabezpečení dat pacientů, to je naprosto mandatorní. Jsou voleny takové architektury, zpravidla decentralizované, které mají vyšší odolnost proti selhání a zneužití dat. V rámci evropských projektů Národního plánu obnovy a IROP jsou poskytovatelům zdravotních služeb dostupné prostředky jak pro digitalizaci, tak související kybernetickou bezpečnost - a to je jeden z pilířů toho, co chceme teď podporovat a podporujeme - jejíž význam bude nadále narůstat v rámci nově přijaté směrnice s názvem NIS 2.

Pro několik stovek poskytovatelů zdravotních služeb, kteří budou nově regulováni, připravujeme podporu jak ve finanční rovině v rámci Národního plánu obnovy, tak v rovině odborné, kterou považuji za daleko důležitější než ty prosté finanční prostředky. Zástupci Ministerstva zdravotnictví jsou účastni odborných jednání ve vznikající DIA, která je zaměřena právě na centrální služby, například eDokladovku a centrální registr mandátů, které mají velký dopad i na digitalizaci v rezortu zdravotnictví. Přesto se domnívám, že ta zdravotnická data musí být chráněna ještě o level výš. Se vznikající DIA, a tedy Ministerstvo vnitra a MZ ČR ve věci digitalizace, sdílení a ochrany údajů pacientů vše koordinuje. Předpokládáme, že tato spolupráce bude do budoucna ještě užší, DIA naplní svůj slib a poslání a poskytne v budoucnu své služby nejen Ministerstvu vnitra, ale i ostatním rezortům.

Já si uvědomuju ty problémy a zmíním jeden, který tady nepadl. Ruku v ruce s tím musíme pořád mít na paměti, kdo to bude hradit - hradit to musí pojišťovny, a musí to být tedy součástí kalkulačních listů. Nesmí se stát, že opatření, která zavedeme na ochranu těchto dat, vlastně půjdou na úkor péče. To je naprosto neakceptovatelné. Tedy jsem si vědom všech těch rizik a mohu vás ujistit, že opatrnost je v tomto případě moje druhé jméno.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, a ještě pan poslanec Síla má zájem o doplňující...

 

Poslanec Jan Síla: Já bych se chtěl ještě zeptat. Budou v té novele přesně definovány nástroje, které budou sloužit pro skutečnou ochranu osobních dat pacientů, anebo tam budou jenom takové ty výrazy jako "největší důraz na ochranu osobních dat pacientů" a tak dál? Ne, konkrétní nástroje jestli tam budou.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Pan vicepremiér ještě bude reagovat.

 

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Já vám, prostřednictvím pana předsedajícího, pane poslanče, rozumím, ale to není moje novela, to znamená, ta novela vzniká ve společnosti s Ministerstvem vnitra a domnívám se, že budou muset být definovány nejenom obecné formulace, ale i konkrétní nástroje a míra zabezpečení, podobně jako je to například v bankovním sektoru, akorát tady to bude muset být ještě o level tvrdší a budeme si muset uvědomit, a teď to nemyslím nijak zle, že ne každý zdravotník vnímá nutnost chránit data svých pacientů jako tu nejsilnější prioritu, a není to výčitka. Je to dáno tím, že v případě akutní medicíny, v případě emergency, v případě řady stavů se stává prioritní péče o toho pacienta, a to je správně, a až pak po čase začíná přemýšlet nad ochranou dat, což může být pozdě.

Zase se odkazuji na tu debatu, kterou jsem vedl s panem poslancem Farhanem. Je to součástí celé té diskuse, protože registry se toho velmi intimně dotýkají.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Další z interpelujících je pan poslanec Karel Rais, který bude interpelovat pana vicepremiéra Mariana Jurečku. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Karel Rais: Děkuji. Vážený páni předsedající, vážený pane ministře, dovolte mi, abych vás interpeloval ve věci vámi navržené a vládou schválené jánošíkovské akce obrání důchodců. Jen ten Jánošík bohatým bral a chudým dával, vy nově obíráte i ty chudé. Jak prosím vysvětlíte všem důchodcům, respektive matkám - důchodkyním, že jim nejdříve v lednu s velkou pompou přidáte 500 korun za každé vychované dítě, abyste kompenzovali starost o děti, což je v pořádku, samozřejmě, a pak jim tyto peníze v červnu opět vezmete díky snížení valorizace? Každá matka tak navždy přijde o 1 000 korun měsíčně. Matky, které vychovaly dvě děti, tedy nedostaly vůbec nic. V případě, že jsou v důchodu již oba manželé, tak jste jim sebrali peníze až za čtyři vychované děti. Tedy do jedné kapsy za přítomnosti kamer sypete, z druhé ihned berete. Mě by zajímalo, a to je ten můj dotaz, zda v oblasti výplaty důchodů má vůbec ministerstvo nějakou strategii, a pokud ano, zda byste byl ochoten, respektive schopen sdělit informaci ohledně změn ve výplatách starobních důchodů na letošní rok. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. A slovo má nyní pan ministr Marian Jurečka. Prosím, pane ministře.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí a ministr životního prostředí ČR Marian Jurečka: Děkuji. Dobré odpoledne, vážená paní místopředsedkyně, kolegyně, kolegové, vážený pane poslanče Raisi. Děkuji vám za vaši interpelaci.

Musím říci na úvod několik klíčových faktů a dat. Když se podíváme na situaci v oblasti valorizace důchodů, za poslední rok a čtvrt došlo k obrovskému nárůstu, a já teď budu říkat o číslech, která vztáhnu i k červnu tohoto roku. To znamená, když porovnáme období mezi prosincem 2021 a červnem 2023, tak nám vzroste průměrný důchod v této zemi nad hranici 20 000 korun, což je prolomení opravdu rekordní výše průměrného důchodu v této zemi. Ten nárůst bude o 31 %. Když se podíváme na hodnotu výše důchodů, která bude po té i upravené valorizaci v červnu tohoto roku, ta výše dosáhne vůči průměrné mzdě více jak 50 % hodnoty, a když to vztáhneme na situaci, která tady byla třeba před dvěma lety, tak to byla hodnota necelých 41 % a například v roce 2018 byl průměrný důchod vůči průměrné mzdě na hodnotě necelých 38 %. Tím chci poukázat na to, že opravdu velmi rychlým tempem za poslední rok, za čtyři valorizace, které se uskutečnily už za naší současné vlády, důchod vzrostl opravdu nebývalým tempem, a když ho porovnáme vůči celé zbývající části společnosti, lidí pracujících, lidí v produktivním věku a lidí, a to je potřeba zdůraznit, kteří svými odvody odvádějí peníze na výplatu těchto důchodů, tak se nám tady rozevírají nůžky mezi tou mezigenerační solidaritou.

A já samozřejmě jsem si vědom toho, že jsme tímto krokem vstoupili do úpravy valorizačního schématu, ale musím se ohradit tím, co jste tady vy zmínil, že peníze bereme. My snižujeme míru valorizačního schématu. Průměrné zvýšení v červnu podle toho, co navrhujeme, tak bude 760 korun. To bude další zvýšení důchodů v letošním roce a nastavili jsme ho tak, abychom už dále nepodporovali rozevírání nůžek a zhoršování té situace, životní úrovně nízkopříjmových a vysokopříjmových důchodců tím, že jsme se jako vláda rozhodli navrhnout, že každý dostane 400 korun a pak 2,3 % bude zvýšení v zásluhové části.

To, proč to děláme, je i určitá zodpovědnost nejenom za státní rozpočet v této složité situaci v letošním roce, ale i do budoucna, protože tento objem peněz - v letošním roce by to bylo 34,4 miliardy, v roce příštím 58,8, a to jsou peníze, které už jednou provždy se stanou mandatorními výdaji tohoto státu, peníze, které musí zaplatit děti a vnoučata současných seniorů, a já si myslím, že je opravdu potřeba vnímat i tento kontext.

A pokud jde ještě o jednu důležitou věc - vy jste to zmínil sám, tak ano: výchovné bylo spuštěno od 1. ledna tohoto roku. Je to 500 korun měsíčně pro každou maminku za vychované dítě, která splnila všechny parametry pro to, aby jí byl přiznán starobní důchod, a těmto ženám se na nic nesahá, nic se jim nesnižuje a i ony budou mít, stejně jako všichni ostatní, červnovou valorizací zvýšen důchod v průměru o 760 korun. Tato úprava, kterou děláme legislativně, se vztahuje pouze k této mimořádné valorizaci pro červen letošního roku a já budu připravovat návrh, a tak jsem to komunikoval už i před koncem minulého roku, který je součástí změny důchodového systému, abychom do budoucna upravili valorizace tak, abychom už byli připraveni i na situace, které prožíváme za poslední rok a půl, kdy předchozí tvůrci tohoto zákona před rokem 2010 nikdy neprojektovali, co princip mimořádné valorizace bude znamenat v inflaci 10, 12, 15 %. Ten dopad je drtivý na rozpočet a je neférový i v tom, jak nepomáhá řešit seniorům s těmi nízkými příjmy jejich životní situaci. Takže i to do té valorizace a do té přípravy budeme zohledňovat.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji panu ministrovi a táži se pana poslance, chce-li položit doplňující otázku? Má zájem. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Karel Rais: Ano, mám. Já jsem se ptal na tu strategii, protože mě překvapuje to, že na ministerstvu - což beru, že to je instituce, která by měla mít nějaké analytické oddělení, které by mělo vědět, že letos bude nějaký... anebo alespoň generovat scénáře, co se stane, když bude velká inflace, co se stane, když bude malá inflace, a ty podklady vám vyrábět, protože v podstatě je tady skutečně očekáváno, že: Tak, dostali jsme 1 000 korun, máme dvě děcka, a teď dostaneme 1 700 korun. Potom místo toho se řekne, ne 1 700 korun, protože tisícovku potřebujeme do rozpočtu.

Čili dotaz je směřovaný tak, jestli je tam nějaké strategické oddělení, jestli někdo analyzuje ta data, protože ta situace byla v lednu víceméně zřejmá, takže mohly být tady tyto scénáře pro vás jako podklad a nedošlo by tady k tomu, co teď zažíváme. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Pan ministr odpoví, prosím.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí a ministr životního prostředí ČR Marian Jurečka: Děkuji. První věc, na kterou chci reagovat, jak vy jste zmínil, že potřebujeme tisícovku do rozpočtu. To není tak, že my někomu bereme tisícovku ze současných výdajů. To je tak, že toto je objem finančních prostředků, těch 34,4 miliardy korun, které v rozpočtu nemáme. Tyto peníze nemáme kryty příjmy ani z pojištění, ani jakýmikoliv jinými a bude to znamenat jenom navýšení dluhu České republiky a občanů této země. To jenom pro nějaké vysvětlení toho kontextu, kdy se ta logika fakt nesmí obracet.

Ano, máme samozřejmě odbor, který se věnuje celé problematice důchodové politiky, který zpracovává ty analýzy. My jsme počítali - a to byla i moje veřejná vyjádření, která jsou dohledatelná - že v roce 2023 bude mimořádná valorizace. Počítali jsme, že by ta částka mohla být někde kolem 17 až 20 miliard korun, ale ani odhady expertů mimo MPSV nevyhodnotily, že dojde k tak výraznému zvýšení meziměsíční inflace mezi měsícem prosinec a měsícem leden. To je ten nárůst, který opravdu potom výrazným způsobem navýšil při současném platném valorizačním vzorci nárůst výdajů na státní rozpočet letos i v budoucích letech. V tomto ta predikce opravdu byla překonána. Proto jsem předložil za vládu - a vláda ten návrh podpořila - úpravu toho valorizačního schématu.

Já z toho vůbec žádnou radost nemám, ale prostě při vědomí toho, jakým způsobem bychom jednou provždy potom zvýšili mandatorní výdaje... To znamená, vezměte si, že v příštích deseti letech by to znamenalo navíc mandatorní výdaj, který už nikdy nevrátíme zpátky, více jak 600 miliard korun. Ty peníze by chyběly někde jinde, ve školství, ve zdravotnictví, v jiných investicích tohoto státu.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře. Nyní dávám slovo panu poslanci Radku Kotenovi k přednesení ústní interpelace na ministra kultury Martina Baxu ve věci koncesionářských poplatků a vysílání ČT. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Radek Koten: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, já bych se chtěl zeptat na několik takových otázek. Jedná se tedy o to, že se už dlouhou dobu hovoří o tom, že je Česká televize - že v podstatě ty peníze, které jsou vybrány koncesionářskými poplatky, nestačí na provoz, a že tedy je bude nutno zvýšit. Letos bylo dokonce ukončeno z tohoto důvodu vysílání programu ČT3, protože to asi pravděpodobně nějak zatěžovalo v tom multiplexu vysílání toho programu, ten multiplex. Ale dá se říci, že my jsme tady probírali - myslím před dvěma dny - novelu mediálního zákona, kdy by se měli převolovat členové dozorčích rad a podobně. Je tam jiný klíč, je tam víc radních České televize. Mně to připadá, že se tady v podstatě vytváří takové podhoubí pro to, aby se Česká televize dala nějakým způsobem tady odsud nebo ze Senátu ovládnout.

Ale to není tedy hlavní otázka. Dá se říct, že místo programu ČT3 - nebo ne místo programu ČT3, ale také v tom multiplexu - je vysílán program ukrajinské televize, ukrajinského rádia a podobně. Tak by mě zajímalo, kdo tedy poplatky za provoz tohoto vysílání platí, zda to jde tedy právě z koncesionářských poplatků, zda občané v České republice mají právě toto vysílání platit z koncesionářských poplatků prostřednictvím provozování těchto programů. Děkuji za odpovědi.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Nyní má slovo ministr kultury Martin Baxa. Prosím, pane ministře.

 

Ministr kultury ČR Martin Baxa Děkuji za slovo, vážená paní první místopředsedkyně. Děkuji panu poslanci za položený dotaz. Rozdělím svou odpověď na dvě části, začnu tou druhou.

Já jsem, pane kolego, prostřednictvím paní místopředsedkyně, zachytil vaši interpelaci na pana premiéra, která byla fakticky identická. Mezitím jsem si zjišťoval informaci o tom, zda Česká televize platí z koncesionářských poplatků ukrajinské vysílání, jak vy jste o tom hovořil. Předběžná odpověď je taková, že z koncesionářských poplatků se ukrajinské vysílání neplatí, nicméně samozřejmě zjistím nějaké detaily. Musím přiznat, že mi toto nebylo úplně zřejmé. Můžeme si když tak případně potom upřesnit, co jste měl přesně na mysli.

Co se týká nezávislosti České televize, ta debata tady byla vedena. Náš návrh takzvané malé novely zákona o České televizi a zákona o Českém rozhlasu rozhodně nesměřuje k tomu, aby zapojení Senátu vedlo k tomu, že by měla být takzvaně ovládnuta televize prostřednictvím tohoto nástroje. Cílem je zvýšit odolnost veřejnoprávních médií, ale o tom určitě už tady byla debata.

Takže já chci takto veřejně říct, že ještě zjistím detaily ohledně toho, zda opravdu by mohlo docházet k tomu, že by z peněz koncesionářů mělo být placeno ukrajinské vysílání.

Chci ale doplnit jednu věc. Česká televize v první polovině loňského roku například titulkovala část zpravodajství pro účel toho, že zde byli ukrajinští uprchlíci a potřebovali mít informace o tom, co se děje. To si myslím, že je určitě součástí veřejné služby. Ostatní informace dodám. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře. Má pan poslanec zájem o doplňující otázku? Má, prosím.

 

Poslanec Radek Koten: Ne, děkuji. Děkuji panu ministrovi, že se tímto způsobem na to tedy snažil ještě připravit s nějakým předstihem. Určitě se k tomu vrátím, a pak se tedy ještě přímo zeptám pana ministra na ty detaily. Ještě jednou děkuji za odpovědi.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Tímto končíme tuto interpelaci.

Nyní dostane slovo pan poslanec Jiří Mašek, který byl vylosován na 12. místě. Přednese interpelaci na ministryni obrany Janu Černochovou ve věci možného porušení zákona o zadávání veřejných zakázek. Prosím, máte slovo. Připraví se paní poslankyně Hanzlíková.

 

Poslanec Jiří Mašek: Vážená paní ministryně, vážení páni ministři, kolegyně a kolegové, chtěl bych se dotázat paní ministryně Černochové na dodávku kulometů, která byla podepsána ve 12. měsíci 2021 a potom došlo v dubnu 2022 k navýšení ceny z 1 130 000 000 na 1 464 000 000. Ta historie je taková, že smlouva byla podepsána ještě za Babišovy vlády. Byla podepsána Luborem Koudelkou, tehdejším náměstkem pro řízení sekce. Vzbudila velkou mediální pozornost už tehdy, protože jeden kulomet tam stál více než 1 milion. Byly k tomu nějaké investigativní pořady. Bylo to vysvětlováno tím, že tady jde o kulomet, který je vybaven optikou v mnohem větší ceně, než je vlastní kulomet. Co se stalo: v dubnu 2022 ten samý Lubor Koudelka, tehdejší původně náměstek pro řízení sekce, se stal za paní ministryně vrchním ředitelem sekce pro vyzbrojování a strategii a podepsal tam to zmiňované navýšení o 334 milionů na celou položku, což bylo o 352 000 více na jeden kus kulometu.

Podotýkám, že tady jsou státy jako Norsko, které ten kulomet kupovaly kolem 200 000 korun za kus, a i v minulosti česká armáda ho kupovala za 740 000 za kus. Čili můj dotaz je, jestli ten postup byl správný a jestli by paní ministryně to dokázala vysvětlit. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Dávám slovo paní ministryni, prosím.

 

Ministryně obrany ČR Jana Černochová Děkuji, paní místopředsedkyně. Vážený pane kolego, ano, pan náměstek Koudelka, který byl náměstkem ministra obrany za pana Metnara, se stal vrchním ředitelem, protože takto o tom hovoří služební zákon. Tehdy i vy jste se tady účastnil toho projednávání, byť jste pro něj asi nehlasoval. Takže asi každý, kdo to slyší, slyší i to, že z náměstka se stal vrchním ředitelem, protože automaticky pozice bývalých náměstků přešly do pozic vrchních ředitelů. Takže ať to tady nevypadá, že si Černochová tady vybírá teď nějaké nové kolegy. Ne, Černochová má téměř stejné kolegy, kromě politických náměstků, jako měl pan ministr Metnar. Tolik na úvod.

Vy jste tady zcela správně řekl, že byla to smlouva a výběrové řízení, kdy tato zakázka byla zadána a kompletně připravena k podpisu za doby působení tehdejšího ministra pana Metnara. Veřejná zakázka na uzavření rámcové dohody na dodávky sad kulometů Minimi byla zadávána formou jednacího řízení s uveřejněním. Tato forma zadávacího řízení umožňuje širokou účast dodavatelů, tedy i výrobce předmětné zbraně, pokud by měl o účast v soutěži zájem. Jedná se tedy o zcela transparentní způsob zadání. Ostatně takto to potvrzoval i můj předchůdce, pan bývalý ministr obrany Metnar. Kvalifikační požadavky předmětného zadávacího řízení splnili tři uchazeči. Nabídku následně podal jediný uchazeč. Který subjekt podá nebo nepodá nabídku, nemůže Ministerstvo obrany samozřejmě nijak ovlivnit. A společnost CB CENTRUM SERVIS, s r. o., splnila veškeré požadavky stanovené zákonem a zadávací dokumentace a neexistoval tedy důvod, proč její nabídku nepřijmout. Dne 20. prosince 2021 proto byla s touto společností uzavřena rámcová dohoda a vzhledem k dramatické změně bezpečnostní situace byl na základě urgentní potřeby armády, která byla definovaná, uzavřen dodatek na navýšení celkového finančního rámce na celkovou maximální výši 1 464 000 000 korun s DPH. Účelem dodatku bylo zajistit a doplnit pořizovaný vojenský materiál ve prospěch rezortu MO, a to za účelem zabezpečení obranyschopnosti České republiky. V žádném případě nedošlo ke zdražení kulometů. Navýšení finančního limitu dává ministerstvu možnost objednat více kulometů za stejné ceny, jaké byly sjednány v rámcové dohodě. V této souvislosti důrazně odmítám veškeré dehonestující nařčení vrchního ředitele sekce vyzbrojování a akvizic pana Lubora Koudelky o údajné předraženosti a netransparentnosti zakázky, která se objevila v médiích. Cena samotného kulometu je nižší než cena v předchozích smlouvách, kterými byly pro Armádu ČR pořízeny kulomety v roce 2019. Uvedené smlouvy byly navíc podrobeny kontrole NKÚ, který neshledal ve vztahu k předchozí sjednané ceně kulometů žádné pochybení.

V nynější rámcové dohodě nepořizujeme pouze samotné kulomety, ale sady s příslušenstvím. Pro vaši představu: kulomet, náhradní hlaveň, souprava čištění a základního nářadí ke kulometu Minimi, nosný řemen zbraně, čtyři kusy nábojové schránky pro 100 kusů nábojů, sklopnou pažbičku, krytky, soupravu pro střelbu cvičnou municí, transportní pouzdro zbraně, taktické pouzdro, sestava náhradních dílů, ta obsahuje další sadu položek. Součástí sady kulometu jsou navíc i optické zaměřovače, které tvoří podstatnou část ceny.

Pokud tedy chceme srovnávat tendr Armády České republiky s jinou armádou, dojdeme ke zjištění, že samotná cena základní sady kulometu s příslušenstvím je cirka 37 % z celkové ceny. Tedy tvrzení, že pořizujeme kulomet pětkrát dražší, už není snad ani zavádějící, ale je to vyslovená lež.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji paní ministryni. Pan poslanec má zájem o doplňující otázku.

 

Poslanec Jiří Mašek: Ano, moc děkuji, paní ministryně. Proto jsem to tady uváděl, ten začátek, a i jsem vysvětloval, že ten nákup byl vysvětlen za pana ministra Metnara. To, že by se teď nakoupilo něco ve větší sadě, o tom tedy v žádném případě nevím. To všechno, co jste vyjmenovala, bylo příslušenstvím včetně té velmi drahé optiky ze Spojených států už při prvním nákupu, takže ten můj dotaz byl, proč jste tedy jako ministerstvo neodpověděli novinářům, proč dochází k těmto spekulacím. Stačilo říct, že prostě v rámci zvýšené částky přijde více stejně vybavených kulometů a že to je vlastně všechno výborné. Čili kdyby Ministerstvo obrany komunikovalo, kdyby ty informace dávalo, tak by nedocházelo k takovýmto spekulacím. Takže pro mě skutečně, chovejte se transparentně, jde o velké peníze. Do budoucna chcete 2 % rozpočtu na zbrojení. Ale tímhletím způsobem, když je to s velkými otazníky a nedokážete odpovídat novinářům na dotazy, nezlobte se, musím se zeptat já v rámci interpelace. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Paní ministryně vám odpoví. Prosím.

 

Ministryně obrany ČR Jana Černochová Pane poslanče, od toho ty interpelace jsou, abyste se ptal. Tady bych asi si dovolila jenom podotknout, že pokud se toto píše na nějakých serverech, kde ani není uveden autor, je tam článek - dvojtečka: redakce, tak to asi nebudí nějakou velkou důvěru v nikom na rezortu Ministerstva obrany a spíš to bereme jako součást nějakého konkurenčního boje. Novinářům, kteří se na to ptali, jsme odpovídali, myslím si, že opakovaně. Například pan redaktor Stratilík z České televize, s ním jsme to komunikovali naprosto běžně, i pan ještě tehdy náměstek Koudelka, dnes ředitel, to s panem Stratilíkem zcela standardním způsobem komunikoval. Ale pokud se to objeví někde na nějakých serverech, kde se pod touto spekulací ani nikdo nepodepíše, tak nevidím jediný důvod, proč by na to měl rezort Ministerstva obrany nějakým způsobem reagovat - komu, když tam není podepsaný?

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní ministryně.

Nyní dostane slovo paní poslankyně Jana Hanzlíková, která bude interpelovat pana ministra Mariana Jurečku ve věci finančních problémů samoživitelek, a připraví se pan poslanec Brabec. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Hanzlíková: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený pane ministře, jsem ráda, že jste tady. Moje interpelace se týká, jak bylo řečeno, finančních problémů samoživitelek a samoživitelů a také rodin, kde je jeden z rodičů na rodičovské dovolené. V současné době jsou chudobou nejvíce ohroženy specifické skupiny osob a mezi ty zmíněný typ rodičů samozřejmě patří. Co se týká samoživitelů, pod hranicí chudoby je jich více než 40 %, a musíme si říct, že s jedním rodičem vyrůstá více než 340 000 dětí. Takových rodičů se v poslední době na mě obrací velké množství a popis jejich situace je hodně podobný. Jsou vyčerpaní, nemohou vyjít s penězi, často se pohybují pod hranicí chudoby, disponují pouze jedním příjmem, nemají nikoho, kdo by jim pomohl s výdaji, domácností nebo péčí o děti. Často jim nezbývají peníze na kroužky nebo třídní výlety, což způsobuje, že jejich děti jsou kvůli tomu vyčleňovány z kolektivu. Kvůli péči o dítě se jim nedaří najít dobře placenou práci, neboť ty jsou většinou časové náročné, a nemohou svoji finanční situaci řešit ani tím, že budou mít dvě zaměstnání. Nemají žádnou finanční rezervu většinou, jakékoliv neočekávané výdaje nebo výpadky v příjmech pro ně mají fatální důsledky. Necítí efektivní pomoc od státu a velmi často se musí spolehnout na podporu nadací nebo charitativních organizací.

Takže jsem se chtěla zeptat, jakou pomoc pro tuto cílovou skupinu teď MPSV plánuje, zda uvažujete o valorizaci rodičovského příspěvku nebo nějakém navýšení rodičovského příspěvku a zda se touto problematikou zabýváte teď vlastně v novelizaci koncepce rodinné politiky. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní poslankyně, a nyní má slovo pan ministr Marian Jurečka. prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí a ministr životního prostředí ČR Marian Jurečka: Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, kolegyně, kolegové, vážená paní poslankyně, děkuji za tuto interpelaci, protože musím říct, že situace rodičů v rodinách, kde je vícero dětí, a především potom situace samoživitelek/samoživitelů je, pokud se na to podíváme optikou ekonomiky v přepočtu příjmů na hlavu v dané domácnosti, výrazně složitější, než je situace například u seniorů. My jsme v loňském roce jako vláda reagovali několika systémovými opatřeními proto, abychom dokázali podpořit rodiče včetně i rodičů samoživitelek/samoživitelů. To znamená, udělali jsme kroky, které znamenaly v loňském roce dvakrát zvýšení životního a existenčního minima, které je klíčové a promítá se potom i do výše a rozsahu možných podpořených osob v této zemi. Zároveň jsme v loňském roce také vyplatili rodičům s příjmem domácnosti do 1 milionu korun na přelomu srpna a září částku 5 000 korun na dítě. Životní a existenční minimum se také zvýšilo ještě k 1. lednu tohoto roku a zároveň jsme také zvýšili o 30 % přídavek na děti. Je to tedy celá série kroků, která cílí k tomu, abychom dokázali podporovat lépe rodiče, rodiny.

K tomu také přidám ještě i úpravu v rámci příspěvku na bydlení, kdy jsme výrazným způsobem upravili ty normativy. To znamená, dneska naprostá většina domácností, která je v situaci, že má výdaje na bydlení větší, jak je 30 % příjmů té domácnosti, tak to na těch 30 % doplácí stát v rámci příspěvku na bydlení. Úpravou těch normativů došlo k tomu, že naprosté, drtivé většině, víc jak 85 % domácností, proplácíme opravdu to, co nám prokáže, doloží, že na těch 30 % příjmů dané domácnosti.

Pokud jde o situaci, která se týká ještě samoživitelek, samoživitelů, tady jednám s panem ministrem spravedlnosti o jedné klíčové věci, a to je stanovované výživné. Já tady za Ministerstvo práce a sociálních věcí chci, abychom dokázali dodat změnu několika principů - jednak aby výživné bylo stanovováno opravdu objektivně, aby bylo posuzováno třeba i to, že zohledňujeme danou profesi, daný kraj, danou příjmovou hladinu pro profese, protože dneska mnoho soudních líčení při stanovování výživného dává rozhodnutí, která - já jsem s tím konfrontován - nakonec jsou 300 korun, 500 korun výživné a podobně, i takto velmi nízké částky, a neodpovídá to třeba situaci druhého rodiče, který nedoloží a není ochoten dokládat skutečné příjmy, které má, a je potřeba hledat další parametry, jak toto objektivizovat. To znamená, aby ten druhý rodič se opravdu na situaci nákladů, které jsou spojené s výchovou a péči o dítě, adekvátně podílel. A tady si řekněme na rovinu, tady stát zatím neudělal dost pro tuto oblast.

Stejně jako je tady druhá problematická věc u výživného, není pravidelně valorizováno. Já se potkávám s desítkami především maminek, které říkají: My do toho nejdeme, protože dneska to znamená otevřít rozhodnutí soudu, a to nám nestojí za ty nervy a za to, čím si budeme procházet. Že ten stát - a já o to budu usilovat - abychom nastavili do budoucna i transparentní, předvídatelný mechanismus pro valorizaci výživného v této zemi, protože se to bytostně dotýká právě životní úrovně tady potom těchto rodičů a jejich dětí, kteří jsou na výchovu sami.

Pokud jde o otázku rodičáku, tady jenom připomenu, to zdaleka už se netýká všech rodičů, to se týká jenom rodičů, kteří mají dítě do čtyř let věku, ale i to je poměrně početná množina osob. Já jsem jasně deklaroval i mediálně v závěru loňského roku i v posledních dnech nebo týdnech, že mám ambici jednat s partnery v koalici, abychom dokázali navýšit rodičák, abychom i pro rodiče, kteří mají malé děti, vytvořili lepší prostředí s finančními zdroji, které jsou nutné pro zabezpečení kvalitní výchovy, vzdělání a podmínek pro rozvoj dětí. Takže i toto je jedna z priorit pro letošní rok v rámci složitostí, které máme i v návaznosti třeba právě na otázku důchodů, je pro mě zvýšení rodičáků důležité prioritní téma. Stejně jako ještě druhá otázka, a to je i zvýšení příspěvku na péči. Ta se také promítá do ekonomické situace našich rodin.

Takže to jsou dvě důležité priority, u kterých povedu jednání a budu chtít, abychom ji dokázali zvýšit. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji panu ministrovi a paní poslankyně má zájem položit doplňující otázku? Prosím.

 

Poslankyně Jana Hanzlíková: Určitě děkuji, pane ministře, za to, že jste tady zmínil otázku výživného. To jsem velmi ráda, že Ministerstvo práce spolupracuje s Ministerstvem spravedlnosti a že se podíváte i na tuhle oblast, protože samozřejmě je to jeden z příjmů samoživitelů, takže i to je důležité.

Jinak jsem ráda, že tady říkáte, že rodičovský příspěvek je vaše priorita. Jenom bych třeba ráda, kdybyste mohl nastínit nějaký časový harmonogram, protože samozřejmě rodiče, s kterými mluvím, oni se potýkají s finančními problémy poměrně už dlouho, takže ten slib je sice samozřejmě pozitivní, ale jestli byste mohl nějak upřesnit časově. A pak bych chtěla říct, že ona velká část těch rodičů vlastně nemá - už ten dopad zvýšení životního minima na ně nemá, protože oni se těsně třeba tohohle míjí. A to jsou právě ti rodiče, kteří už mají děti třeba školního věku, kde jsou - to jsou (Předsedající: Čas.) poměrně náročné, finančně náročné věci, takže tam oni se právě uchylují (Předsedající: Čas.) k pomoci charitativních organizací. Díky.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní poslankyně. Pan ministr vám odpoví. Prosím, máte slovo.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí a ministr životního prostředí ČR Marian Jurečka: Děkuji. Vy jste na závěr končila charitativními organizacemi a jejich formou pomoci a podobně. Chci předeslat, že ani v nejlepších sociálních systémech, třeba severských zemí, ze kterých si tak často bereme příklad, nikdy státní systém nevytvoří takovou síť, která by dokázala pokrýt úplně všechny situace a všechny potřeby. Vždycky je tam důležitý prostor, který právě vyplňují tyto nevládní organizace, které mohou řekněme mimo systém doplnit ten systém a pomoci adresně tam, kde je pomoci potřeba. To bude platit i u nás. Tady v této oblasti podporujeme právě třeba potravinové banky, jak my jako MPSV, tak i Ministerstvo zemědělství.

Ale k vaší otázce: já se budu snažit maximum pro to, aby v letošním roce došlo ke zvýšení rodičovského příspěvku. Jednání o tom povedu tak, jak jsem to říkal už i předtím veřejně i v posledních dnech i v rámci některých mediálních vystoupení. Ta debata nebude jednoduchá, protože situace v oblasti rozpočtu je napjatá, ale musíme si uvědomit, že prostě toto je investice do budoucnosti, investice do našich dětí. Mě už se to netýká, já už děti mám trošku odrostlejší a šesté myslím, že doma neplánujeme, už jsme taky odrostlejší rodiče. Ale sám jsem tu situaci prošel, do politiky jsem šel v situaci, kdy už jsme doma měli čtyři děti, a vím, jak je to náročné, co to stojí nákladů a úsilí. A o to víc si myslím, že opravdu přes všechny komplikace, které máme, je potřeba v letošním roce dokázat najít shodu a zvýšit rodičovský příspěvek, takže úsilí bude z mé strany maximální. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře.

Než přistoupíme k projednání další interpelace, přečtu omluvy. Omlouvá se Kohajda Michael od 14.30 z pracovních důvodů, Mračková Vildumetzová Jana od 16 hodin - rodinné důvody, Patrik Nacher se omlouvá od 16 hodin z rodinných důvodů, Michaela Opltová po celý jednací den z pracovních důvodů, Wenzl Milan od 16 hodin ze zdravotních důvodů a pan ministr Mikuláš Bek od 16 hodin z pracovních důvodů a do 16 hodin ze zdravotních důvodů.

A nyní bychom přistoupili k projednání interpelace číslo 14 - pan poslanec Richard Brabec bude interpelovat pana ministra Mariana Jurečku ve věci DPF filtru. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Richard Brabec: Děkuji za slovo, vážená paní předsedající. Kolegyně, kolegové, vážený pane ministře, děkuju, že jste tady na interpelaci. Ještě se svými kolegy jsme na Ministerstvu životního prostředí před několika lety a společně s Ministerstvem dopravy zahájili myslím, že velmi zajímavé a užitečné aktivity, které směřovaly ke snižování emisí z dopravy, především tedy dopravy osobní. Zpřísnili jsme limit pro prachové částice, zavedli takzvané měření kouřivosti u naftových vozů, legislativně jsme zakotvili vyšší pokuty a nezákonnost vymontovaných takzvaných DPF filtrů neboli filtrů pevných částic, protože podle odborných expertních odhadů na českých silnicích jezdí stovky tisíc vozů, starších vozů, které mají vymontované nebo poškozené filtry pevných částic, a to, co potom tyto vozy emitují, je smrtící koktejl emisí, který se vůbec nedá srovnat s tím, jak třeba vypadá byť starší auto, ale dobře udržované. Tohleto se bohužel dělo dlouhodobě, bylo to velmi málo kontrolované a díky naší aktivitě společně s Ministerstvem dopravy se třeba zakoupila mobilní měřicí jednotka. Začala myslím celá řada věcí, které zpřísňovaly kontroly těch vozidel a proběhlo i několik pilotních projektů. A mě by zajímalo, a rád bych se zeptal v kontextu těch zákazů, některých úplně nesmyslných, které k nám teď z Bruselu proudí včetně budoucí Euro sedmičky, jestli pokračují tyhlety aktivity na Ministerstvu životního prostředí, třeba i ve spolupráci s Ministerstvem dopravy, a jestli se nějak rozvíjejí, protože jsem přesvědčen, že jsou strašně užitečné a týkají se milionů občanů naší země. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Prosím pana ministra o odpověď. Máte slovo.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí a ministr životního prostředí ČR Marian Jurečka: Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, kolegyně, kolegové, vážený pane poslanče Brabče, děkuji za tu vaši interpelaci. Na úvod interpelace chci poděkovat, protože ještě i z dob, kdy jsme byli společní kolegové ve vládě, si pamatuji, že vlastně k této problematice řekněme zásahu technických do vozidel, kdy dochází k demontáži těchto DPF filtrů, docházelo, byl to velmi častý nešvar, takže vlastně už tehdy začaly kroky ve spolupráci Ministerstva životního prostředí, Ministerstva dopravy a dopravní policie k tomu, aby se udělaly systematické změny. K mnoha z nim došlo, vy jste některé tady zmínil, a za to je opravdu potřeba poděkovat, protože to byly věci, u kterých opravdu jsou to naprosto věcné, jasné, dobré, rozumné kroky ve prospěch občanů České republiky a ochrany jejich zdraví.

Pokud jde o následné kroky, které se dějí teď, například v loňském roce a dál, rozhodně tady úsilí o to, aby se opravdu systém zdokonaloval, systém, který zlepšuje kontrolní mechanismy tak, abychom dokázali opravdu sledovat to, zdali u těch vozidel docházelo k těmto zásahům, nebo ne, také i nakonec některé se orientují na sledování úrovně stanic technické kontroly, to se děje v terénu. Já mám v podkladech informaci, že v roce 2022 Ministerstvo dopravy opravdu zpřísnilo ještě výrazněji dozor nad stanicemi technické kontroly, došlo tam u třech z nich k odebrání oprávnění provádět technickou kontrolu právě i z těchto důvodů a z těchto pochybení, protože tady u těchto vozidel byla nalezena pochybení v práci inspektorů stanic technické kontroly.

Pokud jde o Ministerstvo životního prostředí, my logicky budeme mít ambici dále v tom tlaku pokračovat i v té spolupráci s odbornými organizacemi, jako je právě organizace CITA (?), kdy proběhlo 20. září 2022 jednání, setkání právě nad problematikou renomování vozidel s nefunkčními systémy ke snižování emisí. Toho jednání se účastnili kolegové z Ministerstva životního prostředí, Ministerstva dopravy. Tady samozřejmě je klíčové a důležité, aby tyto věci byly také spojeny s podmínkami pro rozumnou obnovu autoparku v České republice, který patří k jedněm z nejstarších, proto potom dochází i tady k těmto zásahům do těchto vozidel.

Zároveň s tím je spojena i otázka podpory rozvoje čisté mobility, ať už se na to díváme z pohledu řekněme technologické neutrality, to znamená podpora jak elektromobilů, podpora vozidel na vodík nebo podpora dalších možných technologií. To si myslím, že je důležité dívat se na to otevřeně. Já úplně nemohu souhlasit tady se zmínkou, která se týkala kroků a rozhodnutí, která byla učiněna na úrovni Komise nebo i Rady, protože to byly věci, které... z mandátů, které obhajovala Česká republika, vycházela i česká vláda současná, i z mandátů, které byly už schváleny za předchozí vlády, my jsme se tam nikam zásadně neodchýlili, pokud jde o zákaz spalovacích motorů na fosilní paliva, kdo jsme orientovaní, víme, že je tady ještě období, kdy má dojít k vyhodnocení a případně k přehodnocení toho termínu 2035, o kterém se hovoří, takže není to finální rozhodnutí.

Pokud jde ještě o další problematiku některých nároků, které jdou až velmi rychle vůči technologickému pokroku, tak vy moc dobře víte, i ostatní, že například v případě ambice u parametrů Euro 7 česká vláda a pan ministr Kupka, který v této věci českou vládu na úrovni Evropské unie zastupuje, jsme jasně řekli, že tady je potřeba opravdu se dívat do praxe, do toho, co jednak sektor výrobců automobilů je schopen reálně dosáhnout, za jakých nákladů a dopadů potom i pro běžné obyvatele z hlediska dostupnosti těchto vozidel. Takže snažíme se tady opravdu hájit jednak zájmy ochrany zdraví obyvatel, zájmy životního prostředí, ale také i nějaké vyvážené zájmy společnosti a i naší ekonomiky. Takže tolik asi v odpovědi na vaši interpelaci. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji panu ministrovi a táži se, zda má pan poslanec zájem o doplňující otázku. Má zájem, prosím.

 

Poslanec Richard Brabec: Děkuji za odpověď. Já si myslím nebo jsem přesvědčen, že česká vláda měla v tomto lépe využít předsednictví z pohledu spíš většího tlaku nebo brutálnějšího odmítnutí Euro 7, protože teď už je trošku pozdě, jakkoliv naštěstí se proti tomu zvedly ostatní vlády. Ale to je spíš na okraj. Já chci právě na příkladu Euro 7 a této problematice DPF filtrů ukázat, jak strašně velký je rozdíl mezi nějakou legislativou, která je upřímně řečeno v zásadě čistě formální, protože rozdíl mezi Euro 6 a Euro 7 z hlediska kvality nebo toho, co z těch aut odchází, zdaleka není tak velký. A naopak skutečně efektivní řešení právě filtrů pevných částic, které se doslova týkají opravdu stovek tisíc vozů, je úplně zásadní a děkuji za to, že budete dál tlačit tu káru, kterou jsme rozjeli, byť třeba pro některé to může být nepříjemné. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Pan ministr odpoví. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí a ministr životního prostředí ČR Marian Jurečka: Děkuji. Já už jenom velmi stručně. Určitě ten zpřísněný dohled, dozor a monitoring práce STK bude pokračovat, stejně jako - a to jsou i aktivity, které řeší dopravní policie - zintenzivněné kontroly přímo v terénu. Můžeme se bavit ještě třeba do budoucna společně o míře zvýšení hranic za tyto přestupky, jestli je tady ještě možné hledat nějakou vyšší restrikci, to samozřejmě nadále pokračovat bude, stejně tak jako podpora rozvoje čisté mobility, kde dneska velkým limitem je to, abychom měli například síť distribuční pro vodík. Dneska tato technologie tady je, jsou výrobci, kteří tato auta nabízejí za poměrně dostupných cen, takže to je jedna z dalších věcí, která toto posune kupředu. Ale souhlasím s tím, že rozhodující bude, jak budeme schopni v České republice rychle obměňovat autopark, jaká bude ekonomická situace našich domácností, to je jeden z klíčových faktorů i pro tuto oblast.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře. Nyní se budeme věnovat interpelaci číslo 15, pan poslanec Lubomír Brož bude interpelovat pana ministra kultury Martina Baxu ve věci osudu vily Bertramka. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Lubomír Brož: Děkuji. Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, kolegové, já bych se, pane ministře, rád zeptal na vaše stanovisko ke a správě a péči o národní kulturní památku, o vilu Bertramka na Praze 5. Bertramka je bývalá hospodářská viniční usedlost postavená v klasicistním slohu v polovině 18. století. Nachází se na pražském Smíchově. V lednu roku 2019 prohlásila vláda Bertramku za národní kulturní památku. Po roce 1989 byla majitelem Bertramky městská část Praha 5 a v prosinci 2009 převzal klíče od Bertramky spolek Mozartova obec, který se osmnáct let se státem soudil o její vlastnictví. Jak je však nyní ve veřejném prostoru obecně známo, Mozartova obec od roku 2009, kdy vilu převzala, nebyla schopna vytvořit důstojnou a hodnotnou stálou expozici a zahájit celotýdenní nebo trvalejší provoz. Díky dlouhodobé špatné správě objektu je Bertramka poslední roky v téměř havarijním stavu. Několik let není objekt vytápěn a schodiště i přes snahu Mozartovy obce nebylo kvalitně opraveno tak, aby odolalo počasí. Na pozemku usedlosti se stále častěji objevují lidé bez domova, zahrada je zanedbaná a místo je rok od roku ve stále zuboženějším stavu. Aktuální vlastník zjevně nemá zájem nebo prostředky a schopnosti se stavem kulturní památky cokoliv udělat. Státní a městské orgány ovšem mají možnost konat, tu možnost jim dává zákon o státní památkové péči, kde podle § 15 odstavec 3 platí, že zanedbává-li vlastník nemovité kulturní památky, která není státním majetkem, trvale své povinnosti a ohrožuje tím její zachování, nebo užívá-li kulturní památku v rozporu s jejím kulturně politickým významem, památkovou hodnotou nebo technickým stavem, může se ve společenském zájmu, nedojde-li k dohodě s vlastníkem o jejím prodeji státu, výjimečně kulturní památka na návrh obecního úřadu obce s rozšířenou působností rozhodnutím vyvlastňovacího úřadu vyvlastnit. (Předsedající upozorňuje na čas.) Děkuji.

Ptám se tedy, jestli uvažujete o tom, že vstoupíte do jednání s majiteli vily Bertramka. (Předsedající upozorňuje na čas.) Protože to je podstatná část k tomu, aby mohlo dojít k nějakému procesu, případně vyvlastňovacímu. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Poprosím vás příště o dodržení času, chápu, že jste chtěl položit otázku. Prosím o odpověď pana ministra.

 

Ministr kultury ČR Martin Baxa Děkuji za slovo, paní první místopředsedkyně, za vaši maličkou shovívavost, díky níž mohla zaznít ta samotná otázka, kterou pan poslanec chtěl položit. Usedlost Bertramka v Praze se nachází ve vlastnictví spolku Mozartova obec a je pochopitelně známa svým vztahem k Wolfgangu Amadeu Mozartovi, který v ní několikrát pobýval a dokončoval zde operu Don Giovanni. Původně jde, jak už říkal pan poslanec, o viniční usedlost z konce 17. století, která byla klasicistně přestavěna v druhé polovině 18. století a prodělala malé úpravy ve století minulém a předminulém.

Vzhledem k významu usedlosti došlo k jejímu prohlášení za národní kulturní památku nařízením vlády ze dne 28. ledna 2019. Již předtím byly provedeny některé renovační a rekonstrukční práce tak, aby došlo ke zlepšení stavebně-technického stavu nemovitosti. Ministerstvo kultury problematiku usedlosti Bertramka průběžně sleduje, v minulosti se již vícekrát zabývalo podněty ke stavu a využití této národní kulturní památky, mnohdy i mimo jeho kompetence, když například v roce 2019 byl řešen podnět týkající se černé skládky v bezprostřední blízkosti usedlosti. Skládka se ovšem nacházela na soukromém pozemku, který nebyl součástí památky a kam nesahají kompetence Státní památkové péče, kdy situaci řešil úřad městské části Praha 5.

A nyní, pane kolego, prostřednictvím paní první místopředsedkyně, to podstatné. Ministerstvo kultury má na základě vlastní činnosti a dalších informací za to, že areál této národní kulturní památky sice vykazuje některé znaky neúdržby, problematická je obnova venkovního schodiště a je poničené oplocení na severní a západní straně. Na druhou stranu objekty v areálu nevykazují žádné zásadní stavebně technické vady, které by areál ohrožovaly, poškozovaly nebo výrazně znehodnocovaly. Práce připuštěné závazným stanoviskem památkové péče z roku 2017 na přístupovém schodišti muzea probíhaly a napravením stavu výše zmíněného oplocení se již Magistrát hlavního města Prahy, odbor památkové péče zabýval.

I nadále probíhá monitoring stavu této národní kulturní památky ze strany odborné organizace památkové péče, který s vlastníkem řeší rozsah údržby usedlosti tak, aby nedocházelo k ohrožení kulturně-historických hodnot památky. Vzhledem k výše uvedenému je vyvlastnění této národní kulturní památky nyní zcela vyloučeno. V rámci památkové péče se chceme vydat cestou další pomoci vlastníkům usedlosti Bertramka. Ministerstvo kultury již v minulosti vytvořilo předpoklady pro finanční pomoc při obnově usedlosti Bertramka a i nyní je připraveno na obnovu této národní kulturní památky alokovat finanční příspěvek ze svého rozpočtu z dotačních programů ministerstva.

Bertramka byla do programu záchrany architektonického dědictví zařazena v letech 1996 až 1997 s podporou 2 milionů korun. Do programu regenerace městských památkových rezervací a zón byla zařazena v roce 2009 obnova sýpky, ale téměř půlmilionový příspěvek pro městskou část Praha 5 na tento účel byl vrácen Ministerstvu kultury. Ministerstvo kultury je připraveno i v současné době poskytnout Mozartově obci finanční prostředky na podporu obnovy této významné národní kulturní památky, konkrétní forma spolupráce však bude muset být dohodnuta především s vlastníkem usedlosti Bertramka. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji panu ministrovi. Pan poslanec Brož má zájem o doplňující otázku. Prosím.

 

Poslanec Lubomír Brož: Děkuji. Já si vážím té péče Ministerstva kultury, protože pracovníci pravidelně komunikují s městskou částí Prahy 5, vím, že to sledují. Tam je ten problém, že majitelé vlastníci Mozartovy obce nekomunikují příliš s nikým, v podstatě jak z hlediska magistrátu Prahy 5 jim byly nabízeny možnosti zúčastnit se dotačních řízení - prostě ty věci nevyužívají. A jde o to, že je tam nějaká vize, a ona městská část Praha 5 do toho investovala asi 50 milionů korun před rokem 2009, než to vysoudila Mozartova obec, takže ono to nějaký čas drží, a teď jde o to, že my možná deset let, patnáct let, dvacet let si budeme říkat, ještě to není tak špatné, ještě to není tak špatné, protože to stále chátrá, a za dvacet let to možná budeme demolovat kvůli statickým problémům. Takže proto tady na to upozorňuji. Budeme to hlídat určitě dál a já spoléhám se na to, že Ministerstvo kultury v tom bude stále pomáhat dál. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Pan ministr ještě odpoví. Prosím, máte slovo.

 

Ministr kultury ČR Martin Baxa Děkuji za slovo, paní první místopředsedkyně. Nyní už nad rámec této pečlivě připravené odpovědi, protože dotaz pana poslance Brože reaguje na téma, které v památkové péči rezonuje. Myslím, že se tomu věnovala nedávno i veřejnoprávní média. Lidé, kteří jsou do toho zapojeni, sledují nejenom téma památkové ochrany usedlosti Bertramka, ale vlastně i poměrů, které panují u vlastníka, abych řekl tak tedy nejobecněji.

Máte, pane kolego, prostřednictvím paní místopředsedkyně, samozřejmě pravdu v tom, že se jedná o hodnotnou památku, že zde pomoci je určitě namístě, ale památková péče - a teď už ve smyslu Státní památkové péče coby orgánu vykonávajícího památkovou péči podle zákona - tak ministerstvo coby poskytovatel dotací jsou prostě v obtížné situaci. Ta památka, usedlost Bertramka, prostě má svého vlastníka. Ten je povinen plnit povinnosti, které mu zákon ukládá. Není to případ takový, že by byl vlastník nedohledatelný nebo že by s vlastníkem nebyla vůbec žádná komunikace, prostě panuje tam nějaká specifická situace. Já si velice cením toho, že i městská část Praha 5 - byl jsem v minulém volebním období, myšleno tedy volební období v samosprávě Prahy 5, v kontaktu s jejími představiteli, také to vnímají velmi bolestně. Já věřím, že se ta situace napraví, a jak už jsem uvedl, moje ministerstvo je připraveno pomoci v rámci svých dotačních programů, bude-li to třeba. Jak všichni shodně věříme, že se podaří najít cestu, jak se trajektorie obnovy Bertramky nebo trajektorie vývoje Bertramky dá řekněme nějakým vzestupným směrem. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře.

Nyní přistoupíme k projednání interpelace číslo 16. Paní poslankyně Andrea Babišová bude interpelovat pana ministra Vlastimila Válka ve věci ochrany zdraví zaměstnanců a připraví se pan poslanec Kettner. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Andrea Babišová: Paní místopředsedkyně, děkuji za slovo. Vážení páni ministři, kolegyně, kolegové. Dovolte mi, pane ministře Válku, abych vás interpelovala dneska ve věci ochrany zdraví zaměstnanců. Všichni víme, že od ledna letošního roku začala platit vyhláška, která vlastně zrušila povinnost periodických pracovnělékařských prohlídek, jednalo se v první kategorii práce a u neziskových profesí pak v druhé kategorii. V současné době víme, že probíhají na Ministerstvu zdravotnictví práce ke zrušení povinných vstupních pracovnělékařských prohlídek, jejichž účelem je zajišťovat, aby k výkonu práce nebyla zařazena osoba ucházející se o zaměstnání, jež by zdravotní způsobilostí neodpovídala zařazení k předpokládané práci.

Tyto připravované změny jste avizoval již sám ve svém lednovém vystoupení letos na lednové schůzi, kde jste je odůvodnil jako - cituji - "snižování zbytečného papírování". V této souvislosti jste také zmínil, že předpokládáte zrušení zdravotních průkazů, které jsou velmi důležité zejména pro práci v potravinářských provozech. Všechna tato uvedená opatření by dle předpokladů autorů měla být na bázi dobrovolnosti, a u vstupních prohlídek by se snad dokonce mělo jednat a postačit pouze čestné prohlášení uchazeče o zaměstnání, že je zdravotně způsobilý tuto práci vykonávat.

Nechci sahat občanům České republiky do svědomí, ale myslím si, že všichni velice dobře víme, jak to dopadá, když člověk všechno dokládá pouze čestným prohlášením. Obávám se, že nenajde se občan České republiky, který by v čestném prohlášení uvedl popravdě všechny svoje zdravotní omezení a rizika a nemoci, přičemž by to ohrozilo, že by byl do práce přijat. Já se tedy ptám, pane ministře (Předsedající: Čas.), jestli to je cesta... Já jsem nepoložila žádnou otázku - prosím, potřebuji odpovědět na to, co vás vede k tomu, že chcete zrušit aspoň ty povinné vstupní pracovnělékařské prohlídky. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní poslankyně. Opět jenom apeluji na dodržování času, případně otázku můžete položit v doplňující otázce. Nyní dávám slovo panu ministrovi zdravotnictví Vlastimilu Válkovi. Prosím, pane ministře.

 

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Děkuji, paní předsedající. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče, tedy vyhláška č. 79/2013, o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 - a já bych upozornil na data o specifických zdravotnických službách - doznala od 1. 1. 2023 několik změn. Předně došlo ke změně stanovení periodických pracovnělékařských prohlídek. Nově je umožněn fakultativní přístup k periodickým prohlídkám u nerizikových prací, to znamená u prací kategorie I až II. Výjimku ale tvoří práce v profesním riziku a práce, u níž jsou součástí práce rizikové faktory, které při výskytu těchto faktorů vylučují nebo omezují zdravotní způsobilost k práci, jak je uvedeno v příloze vyhlášky. Zaměstnavatel však stále může rozhodnout, že prohlídky u těchto nerizikových prací zachová, a též zaměstnanec má možnost tyto prohlídky vyžadovat. Obojí je možné, zákon to nezakazuje. Výše popsané úpravy se netýkají vstupních pracovnělékařských prohlídek, ale výhradně periodických.

Vstupní pracovnělékařské prohlídky nejsou změnou předpisů dotčeny a jsou nadále povinné. Nadále platí přístup, pakliže má zaměstnavatel podezření, že mohlo dojít ke ztrátě nebo změně zdravotní způsobilosti k práci u zaměstnance, může požadovat provedení mimořádné pracovnělékařské prohlídky. Podstatné je zmínit, že tato úprava se dotýká výhradně periodických, nikoliv vstupních pracovnělékařských prohlídek.

Co je cílem? Cílem je se aspoň na nějakou rozumnou míru přiblížit tomu, co je standard ve zbytku Evropy. V České republice a v některých dalších zemích, a tam se to postupně podařilo eliminovat, zůstal vlastně, a teď já neříkám, že je špatný nebo dobrý, ale jakýsi postkomunistický relikt paternitního státu, který de facto chtěl rozhodovat o tom, co člověk může dělat nebo nemůže dělat. Ono to má samozřejmě hypoteticky svoje výhody, pokud ti starší z vás si vzpomenou na dorostové lékaře, kteří v deváté třídě říkali, co ten člověk dělat může, ale také co nemůže. To samozřejmě v režimu, jaký tady byl před rokem 1989, je možné, v demokratické společnosti je to problém, protože to riziko nese na jedné straně plnoletý zaměstnanec a na druhé straně plnoletý zaměstnavatel. Musí to být jakási konsenzuální záležitost. Zaměstnanec pochopitelně musí vědět o svém zdravotním stavu, ale to, pokud chodí na prohlídky, pokud se zúčastňuje všeho toho, co dneska je hrazené ze zdravotního pojištění, ví. Ale pokud řekněme zaměstnanec, který má dlouhodobé potíže s bolestmi zad, přesto chce vykonávat nějakou práci, která není vhodná v jeho případě, tak upřímně řečeno, stát by neměl být ten, který mu to zakazuje. Je to jeho svobodné rozhodnutí, on by měl být informován o svých rizicích, a to bezesporu je. A na druhé straně zaměstnavatel by měl tato jeho rizika znát, protože ten problém je spíše na straně zaměstnavatele. Pak takový zaměstnanec může samozřejmě tvrdit, že k ohrožení jeho zdravotního stavu došlo vykonáváním určité činnosti, a pak tedy může žádat odškodnění a tak dále. Cesty jsou jasné.

My jsme se rozhodli držet se spíš té hodně okrajové skupiny Evropské unie, protože normálně bychom zrušili dvojky a sáhly bychom i do trojek. Ale v podstatě plánujeme čtyři věci. První věc - plánujeme rušení vstupních lékařských prohlídek, a to se týká kategorie I, kde teď tedy probíhají ještě diskuse - je to vcelku logické, protože u této kategorie žádné riziko nehrozí, což neznamená, že zaměstnavatel nemůže chtít mít vstupní prohlídku právě z těch důvodů, že se chrání, aby někteří, kteří by mohli mít problém s vykonáváním profese, tam nenastoupili. Druhý krok, který chystáme, je vůbec změna hodnocení kategorie prací I, II, III, IV, která je velmi anomální a nezná ji dneska vlastně veřejné zdraví, to public health, to je to, kam se transformovala hygiena ve většině Evropy. Tedy tam ta diskuse bude velmi podrobná, bude odborná, posuneme se v té diskusi doufám k nějakému doporučení, které bychom chtěli pak transformovat do předpisů. Ono to souvisí se zákonem o větším propojení hygieny, Státního zdravotního ústavu, vědecké rady, podobně jako je u Kochova institutu, který bych chtěl v první polovině letošního roku předložit Poslanecké sněmovně, který teď snad končí tu velice širokou diskusi, která ze začátku byla bouřlivá, ale nyní snad už jsme přesvědčili jak odbory v hygienách, tak hygieny, tak všechny ty, že nejde o rušení hygien, ale jde o sjednocení, řekněme o propojení hygien se Státním zdravotním ústavem.

Předpokládám, že bude doplňující dotaz, a já pak budu pokračovat v odpovědi, co se týče potravinářských průkazů.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře. Paní poslankyně má zájem o doplňující otázku. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Andrea Babišová: Budu velice rychlá. Samozřejmě tady toto všechno chápu, že je třeba v tom udělat změny, co se týče ostatních evropských zemí, trošičku se posunout dále, ano, tak jak jste zmínil, máme tady tu komunistickou minulost a v tom všechny ty povinné vstupní prohlídky a tak dále. Já se jenom obávám, že dneska, když diskutujeme o tom, že zvedneme odchod do důchodu, že nabude velké množství, vzhledem k tomu, že to bude na bázi dobrovolnosti, nebo na tom, jestli ten zaměstnavatel bude nebo nebude vyžadovat, aby se nám prostě nezvýšilo procento pracovních těžkých úrazů, či snad smrtelných. A opravdu se bojím toho, že lidé v tom, aby se snažili pokračovat v práci co nejdelší dobu, se budou snažit ty své problémy zakrývat, ale zaměstnanci (zaměstnavatelé?) po nich ty vstupní prohlídky nebudou chtít z důvodu toho, protože to samozřejmě nějak finančně stojí. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Pan ministr vám odpoví.

 

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Ještě jednou si dovolím zopakovat, že vstupní a periodickou prohlídku může chtít jak zaměstnanec, tak zaměstnavatel - obě dvě strany jsou v tomto směru bych řekl partnery, a samozřejmě se to netýká žádné práce, u které jsou jakákoliv identifikovaná rizika, které identifikuje hygiena. Nesmíme zapomínat, že role hygien je tady silná. A já bych chtěl, abychom změnili metodiku tak, abychom identifikovali práce rizikové od prací nerizikových, a nejenom kategorizovali, protože řekněme práce sekretářky, když to přeženu, může být, teď to hodně přeháním, riziková a práce sekretářky může být totálně neriziková. Zřejmě učitel tělocviku je v jiném riziku než učitel češtiny, když jsme se dneska bavili o školském zákonu. To znamená, tady na toto se soustředí skupina odborníků spolu se zaměstnavateli. Myslím si, že v zájmu zaměstnavatelů je, ve velkém zájmu zaměstnavatelů, aby zaměstnanci byli v pořádku.

A co se týká potravinářských průkazů, využiji poslední minutu. Problém potravinářských průkazů je jejich platnost. To, že někdo byl v době vystavení potravinářského průkazu zdravý, je vcelku nanic týden poté, co byl průkaz vystaven. A vzhledem k tomu, že tedy tady, my jsme se o tom bavili v jedné z těch interpelací, je problém s registry a některými dalšími věcmi, tak snad elektronická evidence a propojení toho zákona, který bych rád tedy dotáhl do konce, a mrzí mě, že se to nepodařilo loni, povede k tomu, že tyto informace by měly být dostupné za určitých podmínek tam, kde je to potřeba. Proto jsou potravinářské průkazy z tohoto pohledu přežitek. A naopak zaměstnavatel bude muset chtít vědět, že ten, koho zaměstnává, včetně brigádníka, opravdu není rizikem pro jeho klienty, protože on je ten, který je pak trestně postihován.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře. Nyní se budeme věnovat 17. interpelaci. Pan poslanec Zdeněk Kettner bude interpelovat pana ministra školství Vladimíra Balaše ve věci propagace politických stran ve školách. Prosím, máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Zdeněk Kettner: Děkuji za slovo. Pane nepřítomný ministře, na základě vašeho doporučení ohledně mé dřívější interpelace na propagaci politických stran ve školách jsem se skutečně obrátil na Českou školní inspekci a ta odpověď mě trošičku šokovala. Mimo jiné samozřejmě vám ji dám k dispozici.

Píše se tam například, že to je "naplňování vzdělávacích oblastí člověka společ. nebo občanský vzdělávací základ". Dále se tam píše, že "není zapovězeno zařadit do vzdělávání i otázky politického dění, a to nejen na teoretické úrovni, ale i s ohledem na aktuální dění v České republice a ve světě. Naopak rámcové vzdělávací programy to přímo předpokládají. Ostatně i kritéria hodnocení podmínek průběhu a výsledků vzdělávání a školských služeb Českou školní inspekcí schvalovaná Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy to přímo zdůrazňují. Proto také může být a je při vzdělávání využíváno ukázek aktuálních politických programů, politických kampaní, nezřídka jsou realizovány i debaty s politickými představiteli. Vždy se tak musí dít ovšem za přísného zachování nezaujatého, objektivního přístupu, vzájemné úcty, respektu a názorové snášenlivosti." Tedy já dost dobře si nedokážu představit, jak při debatě s politickým představitelem zabráníme jeho politické propagaci. Kdo bude přesně posuzovat, zda se jedná o objektivní přístup, obzvláště v dnešních dobách, kdy máme některé politické strany, které jsou v pořádku, některé mají zapovězeno pomalu i chodit po ulici. A dále pak v závěru se píše, že některé podněty a stížnosti na propagaci politických stran a hnutí byly shledány jako důvodné. Čili někdy to problém je, někdy není?

Já tedy čekám jasnou odpověď, zda pan ministr považuje za důležitější dodržování jasně stanoveného zákona, nebo nějakých výkladů Ministerstva školství či České školní inspekce. Děkuji za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Pan ministr Balaš je omluven a odpoví vám v souladu s jednacím řádem do 30 dnů písemně.

Nyní bychom přistoupili k interpelaci číslo 18. Paní poslankyně Lesenská bude interpelovat pana ministra Mariana Jurečku ve věci systemizace v rezortu MPSV k 1. dubnu 2023. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Vladimíra Lesenská: Děkuji, vážená paní předsedající. Vážení zástupci vlády, kolegyně, kolegové, měla jsem velmi krátkou interpelaci. Myslela jsem, že odpověď na ni dneska dostanu... (Ministr Jurečka předstupuje před řečnický pult.) A dostanu, mockrát děkuju, pane ministře. Systemizace služebních a pracovních míst proběhla k 1. lednu letošního roku a proběhla na všech ministerstvech, které o ni požádaly a které potřebovaly jakékoliv změny. Pokud vím, tak následná změna systemizace by měla proběhnout k 1. dubnu opět letošního roku. Nevím, zda se týká všech rezortů nebo jenom některých, ale na MPSV je připravovaná. Pokud byste mi toto mohl potvrdit a pokud ano, doufám, že není tajemstvím, kterých organizací nebo částí ministerstva se týká. Děkuji za vaši odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní poslankyně. Pan ministr Marian Jurečka vám odpoví. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí a ministr životního prostředí ČR Marian Jurečka: Děkuji, vážená paní místopředsedkyně. Kolegyně, kolegové, vážená paní poslankyně, děkuji za interpelaci. Tak já musím říci, že je to standardní proces. Běžně k 1. lednu každého roku i v minulosti byly dělány úpravy v rámci systemizace jednotlivých ministerstev i jednotlivých služebních úřadů. Stejně tak jsme k tomu přistoupili i my na MPSV. Pro 1. leden tohoto roku jsem požádal všechny své v tu dobu náměstky tak, aby za své jednotlivé sekce, za které nesou zodpovědnost, přišli a navrhli úpravy, které je potřeba pro to, aby kvalita práce a efektivita práce se i promítly právě do toho, jakým způsobem upravit třeba to fungování jednotlivých sekcí. Takto jsme udělali úpravy víceméně napříč ministerstvem. Myslím, že skoro v každé sekci došlo k nějaké drobné úpravě, ale v některých sekcích ke zrušení nebo přesunu služebních míst. Celkově za náš rezort došlo ke snížení počtu míst služebních a počtu úředníků. Stejně tak se bude připravovat ještě drobná systemizace k 1. dubnu. Ano, je to tak, plánujeme ještě některé drobné záležitosti řešit.

A tady předesílám, že předpokládám, že se to bude týkat některých úprav, které se budou týkat především Úřadu práce. Požádal jsem teď pověřeného vrchního ředitele Karla Trpkoše, který je teď pověřený řízením Úřadu práce, aby představil tento návrh, protože tam jsou některé systémové problémy z hlediska právě postupů a komunikací, které se mají řešit mezi ministerstvem, generálním ředitelstvím a následně generálním ředitelstvím a potom jednotlivými krajskými pracovišti a podobně, takže tam bude docházet k nějakým drobným úpravám, které se budou týkat ještě této agendy. Nemám dneska konkrétní finální podobu za celý rezort, možná budou ještě nějaké drobné úpravy na některých jiných podřízených organizacích, ale z hlavy teď v tento okamžik ani nic, co by bylo schváleno poradou vedení nebo mnou nad rámec toho, co jsem řekl, není.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře. Má zájem paní poslankyně o doplňující otázku? Má. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Vladimíra Lesenská: Já děkuji za odpověď, pane ministře. Tím, že jste konstatoval, že nějaké detaily v tuto chvíli zatím další nemáte, tak já bych měla jednu jedinou prosbu. Pokud se v nějakém větším rozsahu ta změna, která je teď připravovaná, bude týkat úřadů práce, jestli by mohly být posíleny některé regiony, které to potřebují, aby mohly vypomoci lépe Praze, než jak to funguje doteď, a aby byl posílen opravdu ten článek, který je ve styku s klientem. Víc vám teď momentálně taky nemám co dodat, protože nemám ty detaily, které jsem myslela, že se třeba dnes dozvím. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní poslankyně. Pan ministr má zájem o odpověď. Prosím.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí a ministr životního prostředí ČR Marian Jurečka: Jak jsem předeslal, detaily větší nebylo možné říct, protože není rozhodnuto, není uzavřeno a ani já v ten okamžik při vší maximální možné otevřenosti nejsem schopen říct víc, protože víc nevím k této otázce.

Ale k tomu, co jste říkala v tom závěru, a to si myslím, že je důležité. Já jsem požádal pověřeného ředitele Úřadu práce, aby mně do konce února představil návrh na stabilizaci úřadů práce i na jejich personální posílení s tím, že jsem připraven udělat ten krok, který by byl velmi rychlý a operativní, že bych se obrátil na ostatní rezortní kolegy ve vládě, abychom vyčlenili nějaký počet státních úředníků, které podle zákona o státní službě můžeme dočasně převést na výpomoc na úřady práce. Tak to jsme připravení udělat. Předběžně jsem i zaregistroval ochotu některých svých kolegů, že by nám takto dokázali vypomoct z jiných z jiných státních institucí. Ta výpomoc by byla nikoliv v řádu jednotek týdnů, ale třeba například na čtyři, pět, šest měsíců, abychom to opravdu zastabilizovali. To bylo něco, o co jsem já žádal už v průběhu loňského podzimu, a nikdy jsem takový podklad nedostal. Ale teď věřím, že toto opravdu by mohlo pomoci.

Jenom dám poznámku. Nelze říkat, že obecně situace v Praze na úřadech práce je špatná a že na všech pracovištích dochází k tomu, že jsou dávky registrovány a vypláceny po termínech. Ale jsou tady pracoviště, které překvapivě přes všechnu náročnost a nápor, který tam také přišel, zvládají a vyplácejí v termínech. Pak jsou pracoviště, které jsou extrémně za těmi lhůtami a samozřejmě to také řešíme tak, abychom toto v průběhu března dokázali upravit.

Já také dám ještě poznámku, když jsme u úřadu práce. Dvacet let nikdo neudělal mapování toho, jaká je potřebnost úřadu práce v území z hlediska třeba demografie, potřebnosti sociální podpory a podobně, aby to promítl do systemizace. To se nedělo. To je potřeba teď udělat a uděláme to.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře. Nyní budeme projednávat interpelaci číslo 19. Paní poslankyně Lenka Dražilová bude interpelovat pana ministra Mariana Jurečku ve věci rodičovský příspěvek. Paní poslankyně je nepřítomná, tedy její interpelace propadá.

Nyní přichází na řadu pan poslanec Michal Ratiborský, který byl vylosován na 20. místě a bude interpelovat paní ministryni obrany Janu Černochovou ve věci nákupu bojových vozidel, a připraví se pan poslanec Patrik Nacher. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Michal Ratiborský: Děkuji za slovo, vážená paní předsedající. Vážená paní ministryně, kromě zakázky na 159 lehkých útočných vozidel, kde je vyhlášeno výběrové řízení, do kterého se po odkladu do konce února mají hlásit zájemci, připravuje Ministerstvo obrany v tichosti nákup 24 kusů podobného druhu vojenské techniky. Na konci ledna podle informací z dobře informovaných zdrojů kolegium ministryně obrany odsouhlasilo zakázku nazvanou Bojové vozidlo, a to v neveřejném režimu. Má jít o 24 kusů vozidel pro 601. skupinu speciálních sil a zakázka míří přímým oslovením za společností LPP s.r.o. zbrojaře Jiřího Sauera, který do ledna 2020 podnikal společně s prvním náměstkem ministryně obrany Františkem Šulcem. Stejný typ vozidla od stejného výrobce, tedy britské HMT 400 od společnosti Supacat, jejímž zástupcem v ČR společnost LPP je, je favoritem také velké zakázky na LÚV, zejména po jmenování nového ředitele Vojenského technického ústavu.

Vozidla pro 601. skupinu vzbuzují řadu otázek a reminiscencí. Přesná cena se v této zakázce ale přirozeně odvine od specifických požadavků 601. a příslušenství, které si objedná. V roce 2011 hledaly speciální síly, pod něž tehdy spadaly, tři vozidla pro nasazení v Afghánistánu. Vozidla měla vyjít na 99 miliónů korun, tedy 33 miliónů korun na jedno. Volba padla na typ Supacat HMT 400. Ministerstvo ale nevyhovělo zřejmě v důsledku mediálního tlaku, kdy bylo zdůrazňováno, že jde o nákladný projekt a že mise v Afghánistánu není dostatečným důvodem. Vozidla Supacat tedy nakoupena nebyla. Ale zájem 601. skss o těžší vozidla s odolností proti minám a improvizovaným výbušným zařízením nezmizel. To vedlo posléze k výběrovému řízení, kterého se účastnily především dva typy: Nimr v podání VOP CZ a Perun od společnosti SVOS. Stále šlo o velmi nízký počet kusů, celkem pouhá čtyři vozidla. VOP byla s nabídkou za 133,5 miliónů vyloučen pro nesplnění zadání a uspěl SVOS (Předsedající: Čas.)

Pardon, jenom položím otázku v tom případě. Vážená paní ministryně, můžete nám objasnit, jakým způsobem tedy zakázka probíhá a proč nemáme dostatek informací o tomto projektu, který vypadá z mého pohledu přinejmenším podezřele? Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Paní ministryně není přítomna, v souladu s jednacím řádem vám bude odpovězeno do 30 dnů písemně.

Kolegové, kolegyně, já bych vás chtěla požádat, abyste si případně natrénovali délku vaší interpelace a vešli se do toho času, abychom nepřetahovali. Děkuji moc za pochopení.

Nyní bychom interpelovali, respektive na řadu přichází interpelace číslo 21, Patrik Nacher. Pan poslanec bude interpelovat ministra vnitra Víta Rakušana ve věci Informace o boji s dezinformacemi. Pan poslanec není přítomen, tedy jeho interpelace propadá.

Přichází na řadu pan poslanec Roman Kubíček, který byl vylosován na 22. místě. Bude interpelovat pana ministra Ivana Bartoše ve věci Dotace IROP. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Roman Kubíček: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážený pane ministře, my už jsme se o tom bavili, týká se to výzev IROP a dostaly se mi do ruky materiály Výzva od ředitelů škol, starostů z jednotlivých obcí, již jsem se s některými sešel, a týká se to především předkládání žádosti o podporu v rámci 111. výzvy IROP. Oni si stěžují na neobjektivitu při zadávání a vstupu do systému a stěžují si na nerovné podmínky při podávání žádosti. Já potom panu ministrovi předám celý ten text, který bude k dispozici, a v globálu se potřebuji zeptat, jaká opatření udělal v rámci toho, aby nehrála roli časovost, to znamená, kdo má volný systém a může se velmi rychle přihlásit a kdo tam klikne jako první, za druhé, aby celý systém byl funkční a bylo umožněné jednoduché přistoupení k tomu systému, a jakým způsobem se tedy narovná podávání těch žádostí, aby došlo k srovnání podmínek, kde by především hlavní roli měla sehrávat kvalita toho jednotlivého procesu, a ne rychlost vstupu.

Pochopitelně mám k tomu i spoustu materiálů, existují různé screeny, které v globálu dokazují, že lidé, kteří tam vstupovali v době podávání toho procesu, nebyli schopni se připojit do systému a jim to propadlo. A našli bychom tam určitou i nerovnost, kde nejvíce projektů myslím, že získal Jihomoravský kraj a některé kraje se k němu vůbec nedostaly. Takže prosím, aby mi pan ministr zodpověděl tyto otázky.

A pak tady byla ještě jedna otázka, kterou mají oni na to, aby pro tyto projekty byly navýšeny alokace v rámci jejich projektů. To asi nebude tak úplně jednoduché, protože pokud mám správnou informaci, takže vlastně alokace a poměr k (Předsedající: Čas!) těm žádostem byla šestkrát větší. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče, za dodržení času. Nyní dostává slovo pan ministr Ivan Bartoš. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Vážený pane poslanče, interpeloval jste mě ohledně takzvaného klikacího přístupu k výzvám IROP. Na úvod chci říci, že já i ty klikací výzvy odmítám a nepovažuju to za správný systém. Ve všech výzvách, kde to lze, tedy přenastavujeme podmínky, aby k takzvaným klikačkám již v budoucnu nedocházelo. U některých výzev, které se ovšem připravují dlouho dopředu a je znám vlastně i objem peněz versus počet zájemců, který je výrazně převyšuje, je velmi těžké změnit podmínky tak, aby došlo k zúžení toho záběru vlastně ještě předtím, než se samotná výzva vypíše.

Já bych zkusil popsat rychle aktuální stav a materiály, o kterých jste hovořil, ať související výzvou, nebo i s těmi parametry mám samozřejmě k dispozici a komunikuji i ty řekněme reklamace a stížnosti a vypořádáváme je. V IROPu 22127 schváleného systému schvalování se používají jenom průběžné výzvy, tedy výzvy, které ze své povahy nehodnotí ty parametry. Podobně to je třeba v operačním programu na životní prostředí, tam je taky obrovský zájem, a v dalších programech, neboť hodnoticí výzvy byly často označovány za subjektivně hodnocené a zároveň doba hodnocení většího množství výzev se historicky natahovala třeba na 18 měsíců, což vlastně brzdilo ty projekty.

My jsme k dnešnímu dni vyhlásili 52 výzev s alokací 65 miliard korun. Je tam 1 580 projektů a už za 31 miliard jsou to právě projekty z IROPu, mezi které patřila i tato výzva. Ty klikací výzvy byly ve své podstatě, pokud použiju tento termín, čtyři, dvě výzvy na kybernetickou bezpečnost a dvě výzvy na základní školy, kde byl vždycky trojnásobný převis žádosti nad alokaci výzev. Zatímco tedy těch 52 vyhlášených výzev, co bylo 48, proběhlo standardně, u těch čtyřech tedy hlavně proto, že gestoři jednotlivých témat, protože my jsme jenom administrátor, nastavili podmínky tak, že skutečně to bylo přesně zacílené a projekty prostě byly pod limitem celkového objemu. My jako řídící orgán nejsme úplně kompetentní třeba k oblasti školství a ve vámi inkriminované výzvě na školy, což je bohužel jediný program větší investiční v České republice. V podstatě nakoupili jsme takové parametry, že kritéria splňovaly školy bez přesnějšího zacílení a omezení, což třeba v případě mateřských školek jsme to dostali dobře předpřipraveno už od gestora, a tam k tomuto nedošlo.

Já bych chtěl uvést, že asi kritériem je - takzvaná klikačka hrozí v případě, že je příliš velký zájem na příliš malý objem peněz. Takže prvním řešením je skutečně to zacílit, dát ty parametry tak, aby to nebylo pro úplně každého, což samozřejmě u projektů, které byly připraveny v IROPu, je problém, protože pak jste zase označen za toho, kdo mění pravidla v průběhu, i když to eliminuje určitý krok, určitý počet žadatelů. Já bych chtěl jenom uvést, že když jsme chtěli toto opatření učinit, od partnerů z regionu bylo u toho několik mítinků na Ministerstvu pro místní rozvoj zaznělo: raději klikačka než omezování parametrů. Pojďme raději do rizika, že to bude jeden z deseti, nicméně neměňte parametry v úspěšnosti na tu výzvu. My jsme tam, kde by toto hrozilo - děláme vlastně přeprogramování té určité výzvy. Odložili jsme je. Myslím si, že v danou chvíli to je takto žádoucí.

A ta druhá otázka, která od vás zazněla: v programu IROP v předchozím období zbyly peníze na konci, a proto vlastně všichni ti žadatelé i v žádostech na školy nakonec byli uspokojeni. V tuhletu chvíli je začátek nového období, takže my nevíme, jak bude čerpáno do roku 2027, takže je možné, že i z tohoto budou možné peníze zde převést, ale zároveň je tam parametr takzvané tematické koncentrace. To znamená, že nemůžete jakékoliv peníze z jednoho programu dát do jiného, musíte držet tu koncentraci. A já i tak, jak se tady usnesla Sněmovna, když ty výzvy probíhaly, samozřejmě další variantou je do tohoto typu výzev použít i peníze ze státního rozpočtu v nějaké debatě o uspokojení této potřeby.

Nicméně bych ještě jednou zdůraznil zejména směrem k partnerům v regionech a k těm obcím a za mě i šla omluva ohledně technické připravenosti, systému odbavování žádostí při restartu té výzvy, což se taky děje u jiných resortů možná ne u tolik očekávaných titulů. Pak už ten systém běžel dobře a pokud vykazoval nějaké časové rozteče, normálně vypořádáváme i tak zvané (Předsedající: Čas!) reklamace tímto směrem. Já se omlouvám, žádné další klikačky nebudou a je to o zacílení a celkové míře prostředků.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji panu ministrovi, pan poslanec má zájem o doplňující otázku. Prosím.

 

Poslanec Roman Kubíček: Děkuji panu ministrovi za tu odpověď. Asi by bylo dobré, kdyby takhle odpověděl i jednotlivým starostům. Já vám pro jistotu předám ty materiály, abyste se na to podíval - možná je máte, netvrdím, že ne.

A potom tedy jedna otázka, která asi bude hodně zajímat: měl jsem návštěvu starostů z okolí Prahy a myslím, že to je i problém Brna, a oni se dostali do problémů s budováním nových kapacit škol, které fungují, a při současných cenách se dostalo k tomu, že alokace, která jim poskytuje jednotlivé dotace, je vypsána pouze na 30 %. Pro rozpočty těch obcí je to velmi tragické, tak jsem se chtěl zeptat, jestli budete pracovat na nějakém přilepšení, protože ta situace opravdu nastává a bude problematická. Paní předsedající určitě zná své story se školami ve středních Čechách, a bylo to velmi nezbytné a jsme tam zpátky. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Budu ještě reagovat. Věřím, že jako ministerstvo nejenom ohledně žadatelů, ale ona tam je i nějaká petice, která asi vznikla na poli Senátu, která sdružuje ty starosty, tak každou jednu individuální žádost nebo nějaké nesrovnalosti samozřejmě vypořádáváme. A i když třeba někdo nebude plnit z těch vrchních úspěšných projektů, tak se samozřejmě ta laťka posouvá. Naším cílem je, abychom ji v nějakém období posunuli ideálně tak, že všichni budou uspokojeni.

K té otázce, kterou vy máte: ta výzva byla rozdělena, byla tam i výzva, která šla na ITI, což jsou ty velké aglomerace, a Ministerstvo školství, a nebudu zde mluvit za jiný rezort, vypisovalo výzvu i na okruhy okolo velkých měst. Opět je to otázka financí, které tam jsou. My jsme toto projednávali, myslím si, i na K5 za přítomnosti ministra Balaše, došlo tam k nějakému navýšení celkových alokací, ale ta potřeba je skutečně značná.

Ve věci IROPových dotací, já jsem to navrhoval i v té první výzvy ke školám, jsme k tomu chtěli mít jako variantní ještě nějaký finanční nástroj od Národní rozvojové banky, možnosti třeba dlouhých peněz, zvýhodněného úvěru jako dokombinace k celkové alokaci. To minimálně proto, že už ten program ty parametry měl, nebylo zavnímáno, ale třeba v otázce národních titulů, pokud tam bude méně peněz nebo spoluúčast bude vyšší, než si to obce můžou dovolit, chceme, aby součástí byla možnost čerpání i třeba nějakého řekněme specifického úvěru svázaného s tím typem investice.

Jenom znovu řeknu, Ministerstvo pro místní rozvoj není ministerstvo, které staví školy, nicméně ty peníze lze použít i na nějaké rozšíření kapacit. Neměl by to být ale ten hlavní nástroj v politice státu a pracujeme na tom na vládě včetně významné role Ministerstva školství.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře.

Než dám slovo další interpelující, přečtu omluvu: omlouvá se paní poslankyně Dražilová od 15 do 18 hodin ze zdravotních důvodů.

A nyní přistoupíme k interpelaci číslo 23, paní poslankyně Ivana Mádlová bude interpelovat pana ministra Mariana Jurečku ve věci Začlenění uprchlíků z Ukrajiny do sociálního systému České republiky. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Ivana Mádlová: Vážená paní předsedající, kolegyně a kolegové, vážený pane ministře, nacházíme se v době, kdy již rok trvá ruská invaze na Ukrajinu. Není to přímo na našem území, nicméně dopady můžeme vidět v mnoha oblastech a prakticky denně. Jedním z těchto dopadů je potřeba i poskytnutí podpory ukrajinským uprchlíkům, kteří hledají ochranu v České republice, a také ji dostali, jsou tady v režimu dočasné ochrany.

Vznikla přirozená solidarita, ale také oficiální pomoc, která je hrazena ze státního rozpočtu. Vy máte v plánu od 1. 1. příštího roku začlenit ukrajinské uprchlíky postižené válkou do českého sociálního systému. Samozřejmě lze to pochopit, protože nelze v těch humanitárních dávkách dále pokračovat. Nicméně ráda bych se zeptala, zda disponujete vy nebo váš rezort predikcemi nákladů pro zapojení těchto ukrajinských uprchlíků do českého sociálního systému, případně zdali dojde k refinancování vyplacených dávek z ukrajinské či unijní strany. Věřím tomu, že to vůbec nebude jednoduché nějakým způsobem nastavit. A další otázka je začlenění ukrajinských uprchlíků do našeho sociálního systému. Nebude zajisté náročné pravděpodobně i po finanční stránce a organizační, nicméně ale i po stránce personální. A proto bych ráda měla odpověď na otázku, jestli je a bude na to kapacita těch úřadů připravena. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní poslankyně. Prosím pana ministra Mariana Jurečku o odpověď na tuto interpelaci. Prosím, máte slovo, pane ministře.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí a ministr životního prostředí ČR Marian Jurečka: Děkuji. Pokud jde o adaptaci a integraci ukrajinských uprchlíků, musím říci, že z pohledu - začnu tou, řekněme, rovinou běžného života - došlo opravdu k velmi dobrému zapojení těchto lidí do české společnosti. Naprosto drtivá většina dětí se zapsala a chodí do škol, od začátku celé války začalo na českém pracovním trhu pracovat více než 190 000 uprchlíků z Ukrajiny, k dnešnímu dni je to zhruba 95 000 aktivních lidí na trhu práce, kteří tady pracují. V loňském roce jejich odvody jenom do systému zdravotního pojištění byl přes 4 miliardy korun a jejich odvod do systému sociálního pojištění a v daňové oblasti byl zhruba další 4 miliardy korun, to znamená, tito lidé tady odvedli do veřejných financí jenom na přímých odvodech přes 8 miliard korun.

K tomu, když postavím to, že na humanitární dávce jsme vyplatili za loňský rok zhruba 8,7 miliardy korun, je vidět, že opravdu tito lidé se velmi rychle adaptují. A z toho středně- a dlouhodobého horizontu budou naprosto jednoznačně přínosem pro českou společnost i pro českou ekonomiku. Ještě podtrhnu to, že také vyplňují dost často dlouhodobě neřešené problematiky na pracovním trhu, kdy nám chybí lidé, třeba v oblasti zdravotní péče, sociální péče a v dalších částech pracovního trhu.

Pokud jde o otázku, jak dál budeme postupovat z hlediska našeho sociálního systému, předpokládáme, že režim, který nám běží teď, humanitární dávka, solidární domácnost a teď i ta úprava, která je včleněna do lex Ukrajina V, která tam bude také zohledňovat třeba zranitelné skupiny osob, takže tento systém bych chtěl na konci tohoto roku takto už ukončit a lidé, kteří tam potom budou zůstávat, aby potom byli potom standardními klienty našeho sociálního systému, aby tam byly stejné nároky, stejné lhůty, stejné procesy.

Já jsem si vědom toho, že dneska je zatíženost Úřadu práce enormní, ale zároveň chystáme celou řadu změn v oblasti jak digitalizace, tak i postupů a procesů, které především se potom promítnou právě do příštího roku tak, abychom dokázali mít ten systém zjednodušený jak pro české klienty, a také potom i pro tyto uprchlíky, a díky tomu nám se vytvoří kapacita, abychom toto zvládli, abychom to nedělali k tíži českých klientů. Tady očekávám, že situaci pro české občany dokážeme zlepšit v řádu příštích týdnů, především teď v průběhu měsíce března, dubna, aby se opravdu dokázala výrazně zlepšit disciplína a dodržování termínů pro výplatu dávek občanů České republiky.

Pokud jde o finanční nároky, předpokládáme, že nám budou klesat nejenom v tomto roce, ale i v příštím roce, protože vidíme to i v datech. Když se podíváme na vývoj třeba čerpání humanitární dávky i dávky na solidární domácnost, v obou dvou případech docházelo už někdy zhruba od prázdnin k snižování. Jenom připomenu, největší peak byl někde přes 240 000 žádostí o humanitární dávku a pokles už je dneska pod 100 tisíci. Takže tito lidé opravdu i na těchto datech se ukazuje, že opravdu na pracovní trh přicházejí, jsou aktivní, takže my očekáváme, že ta částka opravdu bude výrazně rychle klesat, budou nám tam v tom výhledu nějakém dlouhodobém zůstávat spíše lidi - opravdu ti, kteří objektivně nemohou pracovat, buďto mají malé děti, nebo jsou osobami s nějakým typem handicapu, nebo lidé seniorního věku.

Pokud jde o spolupráci s ukrajinskou stranou, tu samozřejmě máme ambici dotáhnout do praktického fungování a já jsem s paní ministryní při návštěvě Kyjeva se dohodl, že by nám měli být schopni v nějaké dohledné době začít poskytovat i informace ještě o tom, jaká finanční podpora je vyplácena ze strany rozpočtu ukrajinské vlády, protože ona vyplácí jak důchody, tak vyplácí případnou invaliditu i případné jiné sociální podpory. Není schopna ukrajinská vláda sledovat, kdo je nebo není na území na území Ukrajiny. My ta data chceme vzájemně si párovat a potom třeba počítáme s tím, že budeme od naší sociální podpory odečítat ještě i ten příjem, který přijde z ukrajinské strany. Tak bychom opravdu byli féroví, aby to bylo transparentní i z pohledu české daňového poplatníka, ať opravdu ta pomoc směřuje tam, kde je nezbytně nutně potřeba.

Takže toto jsou věci, které připravujeme, ale jak rychle nám bude ukrajinská strana tato data schopna poskytovat, to vám tady neumím zodpovědět. Snažíme se o to, ta jednání by měla proběhnout - ta technická o tom, jak ta data předávat - teď někdy v příštích týdnech. My se o to jednání snažíme, ale pevný termín zatím na toto jednání mí kolegové, kteří toto mají zajistit, ještě nemají. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře, za dodržení času. Paní poslankyně má zájem položit doplňující otázku. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Ivana Mádlová: Děkuji, pane ministře, za odpovědi. Předpokládám, že asi budete chtít tedy využívat mezinárodní dohody, které s ukrajinskou stranou máme, co se týče výplaty důchodů, invalidních důchodů a tak dále, ale jedná se mi i o tu praktickou stránku, když mě teď napadne konkrétní příklad třeba důchodů, protože nevím, jestli na Ukrajině třeba neměli jinou výši důchodů, než mají u nás - čili jak tohle se bude počítat, když u nás ukrajinský senior, který tady zůstane, jak se to bude vypočítávat. Anebo potom bude třeba využívat i pobytová zařízení, domovy pro seniory, domovy se zvláštním režimem, protože samozřejmě i on bude moct využívat tyhle služby - a je to zcela v pořádku, já vůbec nezpochybňuji jejich integraci a pomoc - ale přece jenom vy teď hledáte každou korunu, perete se o výchovné, teď budeme příští týden řešit valorizaci důchodů, možná dojde i na valorizaci státních pojištěnců, čili hledáte každou korunu ve státním rozpočtu, a zatím jsem nedostala tu odpověď na otázku tedy (Předsedající: Čas.), jestli už máte představu, kolik to případně bude stát, protože už vlastně na to máte jenom tři čtvrtě roku.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní poslankyně. Pan ministr vám odpoví. Prosím, máte slovo.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí a ministr životního prostředí ČR Marian Jurečka: Já myslím, že každý, kdo reálně posuzuje tu situaci, ví, že vám nejsem schopen tady říct přesné číslo ani na letošní rok, ani na příští rok. Já jsem řekl odhad, že bude docházet postupně k výraznému snižování nákladů na skupinu všech válečných uprchlíků, kteří přišli z Ukrajiny. Nám se také část z nich postupně vrací. Pokud se nezmění nějakým dramatickým způsobem vývoj války, tak už by nemělo docházet k nějakému výraznému nárůstu příchozích, takže předpokládám, že opravdu postupně dojde k poměrně výraznému snížení nákladů. Loni jsem je kvantifikoval, ty náklady byly v objemu 8,7 miliardy korun. Neumím vám dneska přesně říci, jestli to bude o 20, 30 nebo 40 % nižší v letošním roce a jak se to propíše do roku příštího, ale děláme všechno pro to, aby ten systém byl co nejtransparentnější, nejadresnější, abychom opravdu posuzovali skutečně reálně příjmy toho člověka v České republice a i z Ukrajiny.

A jenom chci říci, že jsem tady mluvil o systému z hlediska státní sociální podpory nebo hmotné nouze. Agenda důchodů a invalidních důchodů je trošku náročnější disciplína z hlediska vůbec vypořádání toho, jak jsou nastaveny smluvní vztahy o uznávání a výplatě, takže na tom tématu také budeme pracovat. Teď to překlopení pro mě směřuje primárně do oblasti státní sociální podpory, to znamená, aby humanitární dávka už potom nebyla takto separátně administrovaná, ale aby se stala součástí nástrojů, které máme ve státní sociální podpoře a v hmotné nouzi.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře.

A nyní se budeme věnovat interpelaci číslo 24, kterou opět bude podávat paní poslankyně Mádlová. Bude interpelovat pana ministra zdravotnictví Vlastimila Válka ve věci Evropský prostor pro zdravotní data. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Ivana Mádlová: Děkuji za slovo. Dobrý den, pane ministře, chtěla bych se zeptat na evropské nařízení Evropského parlamentu a Rady, které se týká zcela nového shromažďování zdravotnických dat, a tento prostor se jmenuje Evropský prostor pro zdravotnická data. Ano, teď je to v jednání v Evropském parlamentu. Jsem v kontaktu s jedním z našich europoslanců, kde toto diskutujeme, a chtěla jsem se zeptat, jestli už v tomto směru činíte nějaké kroky, třeba odborná jednání, jestli jste v kontaktu s vašimi europoslanci a řešíte přístup nebo vůbec celou tu agendu primárních a sekundárních dat. Mně se v současnosti nebo teď momentálně se mi jedná hlavně o sekundární využití dat, protože je to poměrně revoluční přístup k citlivým údajům každého člověka, a jak to vypadá, zatím bez našeho souhlasu, bez souhlasu jednotlivce, by mohly být přístupy k poměrně citlivým a rozsáhlým datům, jako jsou například genetická data, genomická data, což je soubor veškeré genetické informace člověka, nebo proteomická data, která se týkají proteinů čili bílkovin organismu neboli člověka, jsou to elektronická zdravotní data z biobank, ze specializovaných databází, ale také data s dopadem na zdraví, včetně sociálních, profesního statutu, environmentálních, behaviorálních. Čili chtěla jsem se zeptat, jestli budete třeba nechávat zpracovávat v rámci GDPR nějakou DPIA, to znamená posouzení dopadů na ochranu citlivých údajů, a vůbec, co tedy v tomto kroku nyní podnikáte. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní poslankyně, za dodržení času. Pan ministr zdravotnictví Vlastimil Válek má slovo. Prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Děkuji, paní předsedající. Dámy a pánové, a vaším prostřednictvím, paní poslankyně. To, co jste nastínila, já tipuji, že přijde na přetřes někdy za deset let, hrubým odhadem. Je potřeba si říct, že tento revoluční legislativní návrh představila Evropská komise - zatím Poslanecká sněmovna, parlament - 3. května 2022. Vychází ze strategie pro data, jejímž cílem je vytvořit společné evropské prostory pro volný pohyb dat v Evropské unii pro jednotlivé strategické sektory a zdravotnictví se tak stalo prvním, kde se takový datový prostor navrhuje. To je bezesporu něco, co je určitě správně.

V České republice tato debata probíhá, co já vím, patnáct let na úrovni vysokých škol, vědeckých ústavů. Byla odstartována tím, že vůbec nastala debata u Ústavního soudu, komu ta data patří, jestli patří zdravotníkovi, zdravotnickému zařízení, pojišťovně nebo pacientovi, a kdo může o těch datech rozhodovat. A jsou země, které - typicky Finsko - tu debatu posunuly hodně daleko. European Health Data Space je nějaký plán společného úložiště dat, kdy zatím není přesně jasné, v jaké formě by ta data byla, jak by byla strukturována. Zatím se neposunula debata vůbec do té úrovně, v jakém rozsahu by ta data byla, a zatím je jakýsi konsenzus, že určitě není špatné, aby k některým typům využití byla společně data k dispozici v nějakém prostoru, ani nezačala debata o tom, kdo by toto všechno platil a co by vlastně pudilo ty producenty dat k tomu, aby je do toho prostoru poskytli, a jakým způsobem by byl získáván souhlas pacientů s tím, aby ta data vůbec poskytli, protože zdrojem těch dat obecně ve zdravotnictví je pacient a ta data vlastní pacient, patří pacientovi a pacient rozhoduje o tom, co se s těmi daty děje v jakékoliv formě. Cokoliv, co se děje v českém zdravotním systému, je hrazeno z veřejného zdravotního pojištění. To znamená, pokud by se dělo cokoliv nad rámec toho, co je hrazeno, tak by to buď muselo být hrazeno nějakým jiným způsobem - soukromým sektorem, těžko říct kým, nebo by se to muselo stát součástí hrazení ze zdravotního systému, což je vyloučeno, protože poskytování dat by k tomuto účelu bezesporu nesloužilo. Tak pacienti napříč Evropskou unií mají zásadní problém dostat se ke svým zdravotním datům, a to navzdory GDPR, které uděluje práva občanům na přístup k jejich datům, včetně těch zdravotních. To znamená, to je věc, kterou je potřeba řešit, protože pohyb občanů po Evropě je obrovský a oni se v podstatě ke svým datům, která jim patří, nemají jak dostat.

Problém spočívá také ve vědecko-výzkumném využití, a to ne ani z pohledu grantů, ale z toho pohledu, že například u vzácných onemocnění, pokud se ta data nezcentralizují, se nedají dělat klinické studie a nedají se standardizovat léčebné protokoly, zvlášť v malých zemích, které mají menší počet pacientů s tímto onemocněním. Samozřejmě je tady obrovský potenciál pro zdravotnictví, protože Evropská unie je bohatá na data, a ono by to mohlo vést ve svém důsledku jednak ke zlepšení prevence, diagnostiky, ale především léčby nemocí, protože na rozdíl od Evropy Spojené státy mají takhle data využívána, stejně tak jiné velké země, jako je třeba Čína. Pandemie covidu-19 navíc ukázala, že aktuální a spolehlivá zdravotní data jsou klíčová pro zajištění účinné reakce na zdravotní hrozby, a také ukázala, že význam a přínos digitálních služeb v oblasti zdraví je naprosto zásadní. Problém je, že ta data musí být standardizovaná, musí být validovaná a musí být nějakým způsobem parametrizovaná a debatovaná. A to, o čem probíhala diskuse za našeho předsednictví, byl jeden dílčí úsek parametrizace těch dat.

Podle mého názoru bude dokončena debata v nějakém horizontu roku, roku a půl o parametrizaci těch dat, o tom, jakém formátu ta data mají být, jak má vypadat standardní datový protokol a tak dále. Pak nastane daleko složitější debata o tom, pro koho vlastně ta data mají být využívána a pro koho mají sloužit. Jsem přesvědčen, že najdeme velmi rychle konsenzus, že mají sloužit ku prospěchu pacientů, a pokud pacient bude chtít, aby ta data byla využita při tom, kdy se pohybuje v Evropě, nebude problém. Bude složitější najít využití k vědecko-výzkumným účelům - pokud to budou nonprofit organizace, vědeckovýzkumné ústavy, bude to snazší. Pokud to bude mít cokoliv s komercí, bude to složitější. Úplně si nedovedu představit jednoduchý konsenzus k využití těch dat ve farmaprůmyslu. A pak nastane teprve třetí debata a ta bude probíhat o ochraně těchto dat. Pak bude čtvrtá, a to bych si dovolil doplnit, pokud budete mít doplňující dotaz, v té další odpovědi.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře. Paní poslankyně má zájem o doplňující otázku. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Ivana Mádlová: Pane ministře, má to platit od roku 2026. Nevím, jestli jste tu směrnici četl, nebo nečetl. Já jsem ji četla i s jejími přílohami a nechala jsem si k tomu udělat i výklad odborníka na kybernetiku a GDPR. Ono to vůbec nebude tak jednoduché. Ano, vůbec nezpochybňuji vzácná onemocnění, to je všecko v pořádku, ale tam jde o ten souhlas. To znamená, že ke všem těmto datům má mít přístup nějaký evropský úřad, který posoudí bez vašeho souhlasu, jestli všechna tahle data, která jsem tady říkala, a je jich mnohem více, bez vašeho souhlasu předá, nebo nepředá. A já si myslím, že na toto téma by bylo opravdu potřeba otevřít nějakou širší diskusi s odborníky, ať už ze zdravotnictví, kybernetiky, GDPR a já nevím - ti, co k tomu mají co říct, samozřejmě je v tom i umělá inteligence a tak dále. Je to samozřejmě velmi, velmi složité téma, které není jednoduché uchopit. Kéž by to bylo za deset let. Já to jenom přivítám, protože to bude zárukou toho, že se o tom bude skutečně pořádně diskutovat. (Předsedající: Čas.) Takže ještě jednou se ptám, jestli v tomhletom směru vy nějakým způsobem komunikujete teď s europarlamentem (Předsedající: Čas.), ve kterém to teď je.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Prosím, pane ministře, máte zájem o odpověď? Máte. Vaše dvě minuty.

 

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Nejenom že jsem tu směrnici četl, ale já jsem v rámci předsednictví tu směrnici musel obhajovat, takže myslím, že v této minulosti není nikdo, kdo by se v ní vyznal lépe než já. A s europarlamentem úplně není namístě tu směrnici debatovat, protože především na ní musí být aspoň základní souhlas zemí Evropské unie, ministrů zdravotnictví, kteří musí toto schválit, a souhlas se ani omylem neblíží k nějakému konsenzu. Je to stejně vzdálené, to datum 2026, byť takový, řekněme, dream team existuje - dream, ne tým, ale dream plán existuje. Ta představa, že budeme mít řekněme platnou směrnici o zdravotnických prostředcích už před třemi lety - zatím ji stále odkládáme, protože jedna věc je ambiciózní plán a druhá věc je technická realizace toho plánu.

Já nevidím velký problém v debatě o GDPR, o ochraně dat, protože si myslím, že v tomto směru je většina zemí Evropské unie daleko tvrdší, než je Česká republika, a ta data jsou daleko lépe chráněna. To, co se může udát v České republice, je ve většině zemí Evropské unie nemyslitelné. My naopak velmi tlačíme na to, aby se tady toto zpřísnilo. V předchozích obdobích to nebyla úplně priorita a já naopak velmi intenzivně debatuji s Úřadem pro ochranu osobních údajů.

To, co vnímám jako problém, opravdu reálný problém, pro který zatím není ani náznakem řešení, je jednak, kdo to bude financovat, protože se nebavíme o malých částkách, ale bavíme se o desítkách miliard eur. Druhá věc, co donutí poskytovatele nebo co donutí ta pracoviště, co ta data získávají, je někam je posílat. My bychom se o tom mohli teď velmi detailně bavit.

Já mám tu výhodu, že jsem zakládal evropskou skupinu kdysi před řadou let, která měla na starosti standardizaci DICOMu. Ta debata se po patnácti letech někam posunula. Já si myslím, že tady ta debata bude dramaticky složitější.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře. Nyní přistoupíme k projednání ústní interpelace číslo 25. Paní poslankyně Margita Balaštíková bude interpelovat pana ministra Mariana Jurečku ve věci valorizace důchodů. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Margita Balaštíková: Vážený pane ministře, v minulém týdnu jste po jednání vlády představil váš plán, kterým chcete snížit červnovou valorizaci důchodů. Na to mají ze zákona naši důchodci nárok, protože inflace přesáhla míru předpokládanou zákonem. Do 50 dnů máte podle zákona vydat nařízení vlády, kterým důchodcům na důchodech přidáte tolik, kolik jim ze zákona náleží.

Smyslem zákonné úpravy je, aby se důchodcům při rostoucích cenách v ekonomice nesnižovala jejich kupní síla. Doslova každý den rostou ceny potravin, ceny léků či náklady na bydlení. Naši důchodci musí každou korunu dvakrát obracet. V takové situaci v legislativních podkladech napíšete, že důchodci jako celková socioekonomická skupina jsou dnes nejlépe příjmově chráněnou skupinou obyvatel? Mají podle vás být mezigeneračně solidární vůči svým dětem a vnoučatům a akceptovat skutečnost, že vy jim vezmete část toho, na co mají ze zákona nárok? Oni už s námi solidární byli. Celý život platili, vychovali ty děti.

Pane ministře, zvýšení inflace nastalo, změřil to statistický úřad, a tím se naplnily předpoklady dané zákonem. Vaše podmínky jsou splněny, všechny podmínky jsou splněny, vznikl nárok a vy teď máte jen vyplatit. Přijde vám tento postup spravedlivý? Mně stačí ano, nebo ne. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní poslankyně. Pan ministr vám odpoví. Prosím, máte slovo, pane ministře.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí a ministr životního prostředí ČR Marian Jurečka: Děkuji, vážená paní místopředsedkyně. Kolegyně, kolegové, vážená paní poslankyně Balaštíková, já za tu interpelaci děkuji, protože vy jste tady zmínila několik věcí, které je opravdu důležité dávat do souvislostí. Když se podíváme na to, co jste citovala z důvodové zprávy, že senioři v České republice jsou za poslední měsíce v době rekordní inflace tou skupinou, která je nejvíce a nejlépe chráněna ve vztahu k inflaci, tak to je fakt a skutečnost, kterou já tady rád doložím na konkrétních příkladech konkrétních faktů a čísel.

Když se podíváme za poslední zhruba rok a půl, to znamená, srovnáme si období, kdy nastupovala vláda Petra Fialy, prosinec 2021, průměrná výše důchodů vůči průměrné mzdě byla necelých 41 %. Když vezmeme období posledních čtyř valorizací plus tu červnovou už podle toho sníženého valorizačního vzorce, tak se průměrná výše důchodu v této zemi dostane přes hranici 20 000 korun a vůči průměrné mzdě překročí hranici 50 %. Za zhruba rok a půl vzrostou důchody v této zemi o 31 %. To jsou nezpochybnitelná fakta.

Naprosto respektuji zásluhovost dnešních seniorů za to, co odvedli vůči této zemi, když byli aktivními pracujícími lidmi. To, že vychovali nás, dnešní generaci, toho si nesmírně vážím. Sám jsem z velké rodiny - mí rodiče měli pět dětí, je nás pět dětí. Je potřeba si ale uvědomit jednu klíčovou věc. Oni svými odvody platili na důchody jejich rodičů a prarodičů, my dneska svojí prací a svými odvody vytváříme finanční zdroje na důchody jich, dnešních našich rodičů a prarodičů. Takto ten celý princip důchodového systému je nastaven od svého vzniku. To je to klíčové, proč jsme se rozhodli jako vláda přistoupit k této úpravě valorizačního mechanismu, který znamená, že průměrný důchod v České republice v červnu tohoto roku vzroste o 760 korun. Rozhodli jsme se také v této výjimečné době udělat úpravu, kdy všem seniorům dáme paušálně 400 korun a tu zbývající část promítneme ve zvýšení 2,3 % do části zásluhové.

To rozhodnutí je mimo jiné především proto, protože jsme v situaci, kdy tyto výdaje na důchodový systém nejsou kryty odvody dnešní produktivní generace. Navíc generace, která, když jsem tady dával to srovnání výše průměrného důchodu a průměrné mzdy, tak se ukazuje, že prožívá poměrně složité období. Tady je potřeba respektovat i určitou mezigenerační solidaritu, protože kdybychom tento krok neudělali, tak to bude znamenat dopad na státní rozpočet v letošním roce výdaj navíc 34,4 miliardy korun, peněz, které v rozpočtu prostě nejsou, a které když vydáme, tak si je musíme půjčit. Pro rok 2024, pro ten příští, by to znamenalo zvýšení výdajů o 58,8 miliardy korun. Takto se z toho stane už trvalý mandatorní výdaj pro všechny následující roky. To znamená, za deset let to bude víc jak 600 miliard korun. Navíc to budou prostředky, které se budou už navždycky potom také valorizovat.

Takže já nemám z tohoto kroku vůbec žádnou radost. Kdybych tady od předchozí vlády měl v přebytku 1 bilion korun, tak bez mrknutí oka řeknu, pojďme a klidně toto vyplaťme, nechme stávající valorizační mechanismus. Ale když jsme ve státním rozpočtu v takovéto situaci, kdy si na tyto výdaje budeme muset půjčit, a děti dnešních důchodců a jejich vnoučata budou muset toto zaplatit i s úroky, tak jsme se rozhodli udělat tuto úpravu. Děláme to v čase, kdy sice statistický úřad zveřejnil data, naplnily se podmínky zákonné valorizace, ale do 23. března je prostor, kdy zákon a definice těch podmínek můžou zákonodárci upravit a určitým způsobem korigovat podle situace, ve které teď jsme. Ta situace je opravdu mimořádná.

Já myslím, že to je potřeba opravdu takto vnímat. Já se potkávám i s mnoha seniory, kteří mi i píší a říkají: Ano, my si toto uvědomujeme, uvědomujeme si, že toto půjde jednou k tíži našich dětí a našich vnoučat. Proto třeba i tento krok vlády mnoho seniorů, kteří mi píší, podporuje.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře. Paní poslankyně, můžete položit podle jednacího řádu ještě doplňující otázku. (Poslankyně Balaštíková: Já si podám písemně.) Ano, dobrá. Paní poslankyně tedy nemá zájem o doplňující otázku. (K řečnickému pultíku přichází poslankyně Maříková.) Paní poslankyni Maříkovou zklamu. Podle jednacího řádu se poslední interpelace může podat v 17.55 hodin.

Jenom konstatuji, že u poslední interpelace, jako to bylo v případě paní poslankyně Balaštíkové, i když přesáhneme čas, ona může položit doplňující otázku. Avšak poslední interpelaci je možné podat do 17.55 hodin. Možná příští schůzi budete mít větší štěstí. Pan ministr, zdá se, je zklamán, že nemůže odpovídat.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, je 17.59 hodin. Konstatuji, že jsme pro dnešní jednací den ukončili projednávání ústních interpelací. Všem vám děkuji.

Jen podotýkám, že se sejdeme zítra, v pátek, v 9 hodin, kdy budeme pokračovat v jednání 53. schůze. Končím tedy dnešní jednací den a přeji vám hezký večer.

 

(Jednání skončilo v 17.59 hodin.)

Aktualizováno 6. 11. 2023 v 15:58.