(pokračuje Klára Dostálová)

2.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 563/2004 Sb.,
o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů,
ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním,
základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání
(školský zákon), ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 289/ - druhé čtení

Z pověření vlády předložený návrh zákona uvede ministr školství Vladimír Balaš. (K řečnickému pultu přichází ministr Baxa.) Takže pan ministr Baxa se toho ujme a já ho požádám o slovo. Prosím.

 

Ministr kultury ČR Martin Baxa Děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, jenom abych uvedl to podstatné, mě požádal pan ministr Balaš z důvodu své nemoci o to, abych tento návrh jménem vlády České republiky zde předložil, což tak s radostí činím, jako bych se přesunul do minulého volebního období, kdy bylo toto jedno z velkých témat, které se zde v Poslanecké sněmovně řešilo.

Vážená paní místopředsedkyně, milé kolegyně, milí kolegové, dovolte mi, abych za Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy odůvodnil předložený návrh novelizace zákona o pedagogických pracovnících a novelizace školského zákona. Návrh navazuje na programové prohlášení vlády, které se týká zejména - respektive ten návrh se týká zejména záměru posílit postavení ředitele školy jako manažera, podpořit začínající učitele, realizovat reformu profesní přípravy učitelů akcentující zejména jejich praktické dovednosti, a záměrem je rovněž garantovat kvalitní platové ohodnocení učitelů. Dovolím si nyní zmínit několik klíčových bodů tohoto návrhu.

Co se týká části uznávání odborné kvalifikace, návrh obsahuje ustanovení, že ředitel školy může na dobu nejvýše tří let uznat předpoklad odborné kvalifikace učitele druhého stupně základní školy a střední školy k výuce předmětů, které svým charakterem odpovídají absolvovanému studiu. Jenom doplním - jak kolegové, kteří se tímto tématem zabývají, jistě vědí, že se to týká především odborníků z praxe, kterým může ředitel uznat splnění předpokladu odborné kvalifikace učitele odborných předmětů, praktického vyučování nebo odborného výcviku, pokud jejich vzdělání a praxe odpovídá charakteru vyučovaného předmětu, a stejně tak to platí pro studenty magisterského studijního programu zaměřeného na přípravu učitelů druhého stupně základních škol nebo středních škol. U konkrétního zaměstnance nesmí celková doba uznání předpokladu odborné kvalifikace přesáhnout tři roky ani v souhrnu u více zaměstnavatelů. To je jedna z pojistek v té velmi komplikované debatě o tom, zda je toto možné navrhovat.

Další novelizační ustanovení se týkají vzdělávacích programů pro pedagogické pracovníky. Na straně jedné návrh zužuje rozsah akreditací vzdělávacích programů v systému dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků pouze na programy, jimiž se získává odborné kvalifikace pedagogického pracovníka, a na studia vedoucí k získání kvalifikačních předpokladů a dalších kvalifikačních předpokladů, typově studium pro ředitele.

Na druhou stranu všechny programy celoživotního vzdělávání uskutečňované vysokými školami, pokud se jimi získává odborná kvalifikace pedagogického pracovníka, budou muset být akreditovány v systému dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků. U kvalifikačního programu pro učitele druhého stupně základní školy a učitele střední školy se rozšiřuje okruh poskytovatelů z vysokých škol i na zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků.

Třetí část, o níž bych krátce hovořil, se týká adaptačního období, kdy se navrhuje ukotvení adaptačního období a v jeho rámci pozice uvádějícího učitele, který začínajícímu učiteli poskytuje potřebnou podporu v počátečním období jeho kariéry. V souvislosti s realizací reformy přípravy učitelů a učitelek v Česku je nově definována pozice provázejícího učitele jako klíčového prvku zvýšení kvality pedagogických praxí. Nově je definována také činnost třídního učitele. Vzpomínám si, kolegyně, kolegové, když jsem v roce 1999 začal učit, jak toto je chybějící věc. Člověk se ocitá trochu jakoby hozený přímo do vody a ten uvádějící učitel a provádějící učitel bezpochyby velice pomohou.

Chtěl bych také zmínit, že o změnách v návaznosti na vyhodnocení společného vzdělávání, takzvané inkluze, dochází hlavně k revizi požadavků na odbornou kvalifikaci speciálního pedagoga, školského logopeda a asistentů pedagoga. Velmi důležitá část tohoto návrhu se týká platů pedagogických pracovníků. Navrhuje se zakotvení pravidla o výši platů učitelů ve školách a školských zařízeních zřizovaných krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí. V tomto kontextu zmíním to, že se vychází z návrhu z minulého volebního období, jehož nositelem byl především tehdejší poslanec za Pirátskou stranu Lukáš Bartoň. Na rozdíl od této původní verze však předložený návrh konstruuje pravidlo jako závazek minimálního objemu finančních prostředků určeného na platy všech pedagogických pracovníků. Bezpochyby otázka platů a jejich garance je jedním z ústředních momentů této diskuse a předpokládám, že k němu bude mnoho vystoupení.

Zde už se tady vidím předběžně hlásí pan kolega Výborný, ale v seznamu už teď je vidět mnoho dalších kolegů, kteří k tomuto tématu rozhodně nejenom mají co říci, ale mají také úplně konkrétní návrhy.

Zmínil bych také to, že stanovení minimální úrovně prokázání znalostí českého jazyka pro pedagogické pracovníky, kteří získali odbornou kvalifikaci v jiném vyučovacím jazyce než českém, a provázání kvalifikačních předpokladů.

Dovolte mi, abych na závěr vám poděkoval za pozornost a pan ministr Balaš vás tímto žádá o podporu tohoto návrhu.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Návrh v prvém čtení jsme přikázali k projednání výboru pro vědu, vzdělávání, kulturu, mládež a tělovýchovu jako výboru garančnímu. Usnesení výboru byla doručena jako sněmovní tisky 289/1 a 2 a já prosím, aby se ujal slova zpravodaj výboru pro vědu, vzdělávání, kulturu, mládež a tělovýchovu, pan poslanec Pavel Klíma, a informoval nás o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnil. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

 

Poslanec Pavel Klíma: Děkuji vám za slovo, paní předsedající. Vážené poslankyně, vážení poslanci, vážení členové vlády, návrh novely zákona, kterým se mění zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících, a zákon č. 561/2004, takzvaný školský zákon, se nám dostal do druhého čtení.

Výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu jej projednal na svém zasedání 1. února 2023 i na podvýboru pro regionální školství a celoživotní vzdělání, který byl věnován právě přesně jenom tomuto tématu.

Na obou těch schůzkách se ukázaly dvě podstatné věci, velmi podobné diskusi na prvním čtení 13. 12. 2022 zde na plénu. Za prvé, panuje široká shoda na ukotvení nových pozic uvádějícího učitele, provádějícího učitele, třídního učitele i na podpoře ukotvení nároku učitelského platu ve výši 130 % vůči průměrnému hrubému platu. Za druhé, diskuse se vedla nad dvěma body. Ta kratší stále ještě se snaží zpochybnit otevření učitelské profese nepedagogům, přestože zákon konečně přináší jasná pravidla, jejich začlenění a jejich vzdělání a je vlastně přísnější než ta v současnosti. Největší diskuse se paradoxně vedla kolem názvu pozice školského logopeda.

Výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu dal kladné stanovisko k těmto pozměňovacím návrhům: číslo sněmovního dokumentu V 1770 předkladatelů poslanců Havla, Berkiho, Richterové, Výborného a Zajíčkové, který posiluje postavení ředitele školy tím, že ruší uzákonění práva pedagogických pracovníků na užívání metod, forem a prostředků při přímé vyučovací činnosti dle vlastního uvážení. Dále byl souhlas dán číslu sněmovního dokumentu V 1778, předkladatelka paní poslankyně Zajíčková. Tento dokument rozšiřuje institut provázejícího učitele i na účastníky DVPP - dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků. Dále výbor dal souhlasné stanovisko k dokumentu V 1782 poslanců Berkiho, Klímy, Richterové, Výborného a Zajíčkové, kterým se doplňují další formy vzdělávání pedagogických pracovníků nad rámec samostudia, neformální vzdělávání sdílených zkušeností, a dále dokument V 1783 poslanců Berkiho, Klímy, Richterové, Výborného a Zajíčkové, kterým se provádí legislativně technické úpravy a drobné věcné změny nebo doplnění. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji a já otevírám obecnou rozpravu, do které mám s přednostním právem přihlášeného na základě zmocnění poslaneckého klubu SPD pana poslance Zdeňka Kettnera s přednesením stanoviska klubu, a já požádám tedy pana poslance, aby se ujal slova. Prosím.

 

Poslanec Zdeněk Kettner: Děkuji, paní předsedající. Vážené kolegyně a kolegové, já už jsem zde na toto téma vystupoval, vystupoval jsem i na půdě výboru. Některé mé názory a názory klubů už jsou známé, tak je tady jenom shrnu. Jak už tady bylo řečeno, tento návrh zákona se zde objevil už v minulém volebním období, kdy nebyl přijat, těch důvodů bylo vícero. Nyní se tento dokument tady objevuje znova a já k němu mám několik připomínek.

Neustále tady nyní je řečeno, že to bylo konzultováno s veškerými odborníky, že tady existuje stoprocentní shoda. Rád bych upozornil na to, že tomu tak ve skutečnosti není. My jako klub vítáme tuto novelu toho školského zákona a mrzí nás ovšem, že opět jde zákon, který nebyl dotažen, když to řeknu, téměř k dokonalosti. A proč to tak říkám? Za prvé § 9 nebo § 22, to jsou takové asi nejpalčivější oblasti. Nejdříve začnu tím pozitivním, co určitě je dobré, to znamená, že nějakým způsobem se reflektuje náročnost některých pracovních pozic, viz třídní učitel nebo uvádějící učitel.

Co je určitě pozitivní, že se nějakým způsobem bude garantovat výše příjmů a finance pro pedagogy. To jsou všechno veskrze pozitivní věci, ke kterým nemáme připomínek, a určitě je vítáme. Nyní ovšem k těm, když to řeknu, problematickým bodům, a ty se neustále opakovaly i na půdě výboru.

Za prvé, co se týká zvýšení pravomocí ředitele, že může dát přednost i nekvalifikovanému učiteli nebo pracovníkovi před kvalifikovaným - za mě my řešíme následky, ale dlouhodobě už neřešíme příčiny. Velice pozorně jsem poslouchal své kolegy, taktéž profesionály z oboru. Musím říct, že někdy jsem s nimi souhlasil, někdy to je, jak se lidově říká, slovo do pranice. Nejsem si úplně jistý, jestli to je opravdu cesta správným směrem, to rozvolňování, jestli bychom se v tomto směru spíš neměli zaměřit na fungování pedagogických fakult, financování pedagogických fakult tak, abychom měli jistotu, že absolventi pedagogických fakult jsou stoprocentně připravení profesionálové na svém místě. Ano, určitě mi někdo řekne, že to nelze stoprocentně zaručit, ale úplně stejně nelze stoprocentně zaručit, že pokud dáme větší volnost ředitelům a možnost vzít toho nekvalifikovaného, jestli to bude přínosem. Jak říkám, je to takové sporné, můžeme na to mít rozdílné názory. Náš názor je takový, že by se to rozvolňovat určitě nemělo. Nezapomeňme, že se jedná o regulované povolání, to znamená, my tam vyžadujeme vysokoškolské vzdělání. Je to dlouhodobější proces, kdy my jsme si říkali, že chceme, aby to vzdělávání mělo vzrůstající úroveň. Tohle to je právě ta situace, kdy si myslím, že tomu tak není. Nemusí to být v individuálních případech, ale myslím, že systémově je to špatně.

Dále, co je trošku problematické, že máme profese, které máme přímo v zákoně, jako psycholog, učitel. Pak tady máme takzvané pracovní pozice. Já tady vidím malinko trošičku problém, že my některé pracovní pozice, které jsou dávány vyhláškou, nyní dáváme do zákona. Do toho zákona dáváme ale pouze některé vybrané pracovní pozice. Tam se trošičku obávám, že to taky není úplně správné. Vysvětlím. Některé ty nové pracovní pozice nemáme ještě pořádně vyzkoušené nějakým způsobem, když to řeknu, prozkoumané, jestli to bude fungovat, nebo ne. Může se stát, že tak, jak to podáme, to fungovat nebude. Pokud bychom to udělali tak, jako bylo doteď zvyklostí, ty pracovní pozice formou vyhlášky, můžeme to i velice rychle změnit. Pokud to ovšem dáme do zákona a zjistíme, že to nefunguje tak, jak by to mělo, pak existuje celý velice zdlouhavý legislativní proces tak, abychom tuto situaci napravili.

Dalším takovým problematickým bodem je rozvolňování vzdělávání, předávání pravomocí neziskovým organizacím mimo pražské fakulty. Za mě vlastně stát, který by měl garantovat - protože vzdělávání je strategická komodita pro stát, pro jeho budoucnost - myslím si, že stát by neměl z rukou pouštět možnost kontroly a ovlivňování kvality výuky, takže to je další takový sporný moment.

Když jsem říkal, že se mi i nelíbí, že je neustále prezentováno, jak je to ve shodě se všemi odborníky - já tady vyjmenuji nejaktuálnější seznam těch, kteří k tomu mají výhrady. Ty výhrady nejčastěji právě směřovaly na ty dvě oblasti, o kterých jsem mluvil. Je to Česká konference rektorů, Rada vysokých škol, Asociace děkanů pedagogických fakult, Asociace děkanů filozofických fakult, Asociace děkanů přírodovědných fakult, Asociace děkanů tělovýchovných fakult, Asociace češtinářů, Asociace pro didaktiku dějepisu, Asociace učitelů dějepisu České republiky, Asociace učitelů angličtiny České republiky, Jednota českých matematiků a fyziků, Společnost učitelů matematiky JČMF, Česká pedagogická společnost a Pedagogická komora, to znamená, že ten seznam není zrovna malý. Pokud jste mě pozorně poslouchali, většinou jsou to právě vysoké školy a fakulty, které mají vzdělávání na starost, to znamená, že by měly být hybateli budoucnosti ve vzdělávání.

Z těchto důvodů jsem navrhoval dva pozměňovací návrhy, po různých konzultacích a jednáních na výborech jsem se rozhodl nakonec podat jeden pozměňovací návrh - to je právě to rozvolňování vzdělávání, možnost uvolňování rukou pro zaměstnání nekvalifikovaných pracovníků. Samozřejmě nadále se pak ke svému pozměňovacímu návrhu přihlásím v obecné a podrobné rozpravě.

Samozřejmě jsem pozorně sledoval i pozměňovací návrhy jak z pětikoalice, tak od svých kolegů z opozice. Všechny pozměňovací návrhy, které mají za cíl tento zákon vylepšit a dotáhnout k lepší podobě, určitě podpoříme. Děkuji za pozornost. (Potlesk z řad poslanců SPD.)

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Vaše vystoupení vyvolalo dvě faktické poznámky. První pan poslanec Havel, připraví se pan poslanec Klíma. Pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Matěj Ondřej Havel: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi zareagovat velmi stručně na vystoupení pana kolegy Kettnera, vaším prostřednictvím. Vy jste říkal, pane kolego, prostřednictvím paní místopředsedkyně, že tvrdíme, že na této novele existuje stoprocentní shoda napříč různými spolky. Není to pravda, to nikdo netvrdí, že ta shoda je stoprocentní. Jistě se tady najdou spolky, které mají dílčí pochybnosti o některých ustanoveních. Ty organizace, které jste tady vyjmenoval, skutečně některé věci z té novely komentují. Nicméně to není tak - nerad bych, aby to tak vyznělo - že nesouhlasí s tou novelou jako celkem. Možná to tak mohlo být pochopeno. Každá z těch organizací má nějaké dílčí připomínky.

Dovolte ještě drobný komentář k těm paragrafům 9 a 22, jak jste zmiňoval, ze zákona o pedagogických pracovnících. My si dobře uvědomujeme, že to ustanovení, že ředitel školy - můžu tady opravdu mluvit z osobní zkušenosti ředitele školy - je to určitá náplast, že si může vybrat někoho, kdo není plně kvalifikovaný, ale pozor, je tam ta důležitá podmínka, že ten člověk může být zaměstnán maximálně na tři roky. To je stimulující jak pro toho člověka, aby si to vzdělání tedy doplnil, tak je to vlastně strategická příležitost pro ředitele školy, jak se v těchto personálních otázkách rozhodovat. Je to lepší stav než ten, který byl doposud, kdy jsme vlastně jako ředitelé školy často, pokud jsme neměli kvalifikovaného učitele, byli nuceni fixlovat a všelijak obcházet různými falešnými inzeráty to, že prostě toho člověka nemáme, a tvářit se, že máme někoho kvalifikovaného.

Ještě dovolte poslední poznámku. Domnívám se, že stát nebude rezignovat na to, aby mohl ovlivňovat kvalitu vzdělávacích programů pro učitele. To si doposud hlídá a bude si to hlídat nadále akreditačními požadavky na vzdělávací programy. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji za dodržení času. Další s faktickou poznámkou je pan poslanec Klíma. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Pavel Klíma: Děkuji za slovo, paní předsedající. Také musím v krátkosti reagovat na vystoupení kolegy Kettnera. Souhlasím s ním, že pregraduální příprava učitelů by se měla zlepšit. Věřím, že fakulty a spolky, o kterých jste tady hovořil, na tom pracují, ale rozhodně nevyřeší situaci ředitele v ředitelně tento rok.

To, co tady vlastně trošku kolega šíří, takovou nebezpečnou zkratku o tom, že se otevírá ta profese komukoliv, že ve školách bude moci učit kdokoliv, tomu nepodlehněme, není to pravda. Znovu opakuji, nekvalifikovaní učitelé budou učit na výjimku. My tomu dáváme jasná pravidla, zpřísňujeme to, nikoliv rozvolňujeme. Budou moci učit pouze obor blízký své aktuální kvalifikaci s podmínkou doplnění pedagogické kvalifikace do tří let.

Jenom tady zopakuji to, co na prvním čtení. Pouze kodifikujeme stav, který se vlastně teď - a kolega Havel už to malinko popsal - děje. Nikdo si nepřejeme, aby to tak bylo, ale konkrétní příklad z ředitelny. Teď je to tak, že když proti vám sedí na pozici matematika nějaký vzdělaný matematik, nikoliv pedagog, a vedle něj vzdělaný hudebkář-pedagog, tak vy ze zákona máte povinnost vzít toho hudebkáře. Tenhle jednoduchý příklad vysvětluje, proč saháme k nějakým pravidlům ohledně přijímání nepedagogů na pozici učitele. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji za dodržení času. Dále s faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Kettner. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Zdeněk Kettner: Děkuji za slovo. Budu reagovat na reakce. Za prvé, omlouvám se, že jsem řekl ta stoprocentní shoda, to tam skutečně nepadlo. Bylo to podáváno ale tak, že ty výhrady jsou minimální. Dobře, já jsem říkal, nikdy asi nenajdeme úplně stoprocentní shodu. Jde nám jenom o to, abychom dosáhli maximálního možného dosažitelného čísla.

Co se týká nekvalifikovaných vysokoškoláků a jejich zaměstnávání, tohleto ředitelé mohli už teď, takže se trošičku bojím toho rozvolňování.

A hlavně reaguji na tu takzvaně nebezpečnou zkratku. Za mě si nemyslím, že to je nebezpečná zkratka. Samozřejmě základem stále je, že to musí být vysokoškolsky vzdělaný člověk. Jenom bych úplně neřekl, když tady byl ten daný příklad, že když budu mít kvalifikovaného hudebkáře a vedle toho nekvalifikovaného matikáře, že musím vzít toho hudebkáře. Jde o to, na jaký předmět učitele sháním. To znamená, když potřebuji učitele matematiky, je absolutní nesmysl, že by ředitel musel dát přednost kvalifikovanému hudebkáři. To si nedokážu představit, jak by hudebkář učil matematiku. Samozřejmě ta podobnost tam vždycky nějakým způsobem musí vyjít. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Dále s faktickými poznámkami je přihlášena paní poslankyně Zajíčková, pan poslanec Berki a pan poslanec Havel. Paní poslankyně, prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Renáta Zajíčková: Děkuji. Jenom bych tady chtěla sdělit coby předsedkyně podvýboru pro regionální školství, že tuto novelu jsme velmi široce komunikovali, že proběhlo několik jednání podvýboru, na které byly pozvány různé asociace, od Asociace děkanů pedagogických fakult, Asociace speciálních pedagogů, různé neziskové organizace, byli pozváni zástupci klinických logopedů. Takže jenom bych chtěla toto zdůraznit, že novela zákona o pedagogických pracovnících a primárně ty kontroverzní body, ty kontroverzní změny, byly velmi široce komunikovány, dostali všichni účastníci, všichni aktéři, kteří mají co do činění s body nebo se zněním té novely, měli dostatečný prostor sdělit svoje názory. Byly chvíle, kdy se opravdu položily na stůl dva různé názory, dva různé přístupy, nicméně myslím si, že novela přináší i v tomto ohledu určitý kompromis, že se díky pozměňovacím návrhům změnilo a vylepšilo to znění té novely - třeba například pozměňovací návrh, který jsem podala i já, který se týká toho, aby provázející učitel byl umožněn i studentům doplňkového pedagogického studia, a podobně. Čili došlo k poměrně dost zásadním změnám, a to i oproti původnímu návrhu v minulém volebním období.

Chtěla bych, aby tady zaznělo, že nad novelou opravdu je víceméně široká shoda. Ano, jsou tam momenty, body, ke kterým můžeme mít různé názory, viz například to, zdali je dobře, že se učitelské povolání otevírá i magistrům s nepedagogickým vzděláním. Ale to už myslím, že tady to hodně zaznělo. Já bych se třeba zrovna konkrétně tohoto vůbec neobávala, naopak v tom vidím pro naše školství velkou příležitost (Předsedající: Čas, paní poslankyně.), jak se stát pro děti atraktivní. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji. Další s přihláškou je pan poslanec Berki. Pane poslanče, prosím.

 

Poslanec Jan Berki: Paní místopředsedkyně, vážené kolegyně, vážení kolegové, jenom navážu. Zrovna ten § 9 je příkladem toho, kde se kompromis hledal, původní znění vypadalo jinak. Ty dvě pojistky, které se tam dostaly, je právě příbuznost oborů, pro které kvalifikace může být přiznána, a pak lepší specifikace těch tří let, což v původním návrhu nebylo.

A já vám dám jiný příklad, pro který si myslím, že tato situace je vhodná. Představím si, že jsem ten ředitel, sedím v ředitelně a proti mně sedí kvalifikovaný pedagog, ale se špatnou pověstí, kterého vyhodili ze tří předchozích škol, a vedle něj nekvalifikovaný pedagog, který například má ale zkušenost z mládežnické organizace. V takovou chvíli si myslím, že má mít právo ten ředitel možnost si vybrat i jinak, nejenom podle kvalifikace, přestože tu kvalifikaci považuju za velmi důležitou.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Dále s přihláškou k faktické poznámce je pan poslanec Havel. Pane poslanče, prosím.

 

Poslanec Matěj Ondřej Havel: Děkuji. Jenom ještě jednu větu nebo epilog k příkladu hudebkář - matikář. To je přesně ono, navážu na kolegu. Školská legislativa, zákon o pedagogických pracovnících, nezná nic, jako je pojem aprobace. Zná pouze to, že je někdo kvalifikovaný učitel, nebo je nekvalifikovaný učitel, a ve stávající legislativní podobě, kterou my tímto vlastně drobně změníme, tak je to skutečně tak, že si ten ředitel školy musí vybrat kvalifikovaného učitele, byť je to hudebkář, na pozici učitele matematiky, protože nemá jinou možnost. On musí zaměstnat kvalifikovaného učitele. To je přesně to, co tady kolega Berki zmiňoval. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Další s faktickou poznámkou je přihlášen pan předseda Výborný a pan poslanec Vondrák. Pane předsedo, prosím.

 

Poslanec Marek Výborný: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Pane ministře, kolegyně, kolegové, volně navážu na kolegy Berkiho a Havla, co je důležité si uvědomit, a je to v té debatě, kterou jsme vedli na výboru i s panem poslancem Kettnerem, tak v okamžiku, kdy ten ředitel se rozhodne pro nekvalifikovaného odborníka z praxe, ať už je to člověk, který pracuje s dětmi, s mládeží, nebo to je prostě člověk z oboru, tak to musí být obor, který je příbuzný předmětu, který bude vyučován. To je první důležitá podmínka, která tam je daná navíc, a je potřeba to připomínat. To znamená, neotevíráme školy komukoliv, komu se zamane. A druhá věc, je tam podmínka doplnit si vzdělání do tří let.

A dovolte mi ještě jednu poznámku, která tady nezazněla. Přesně tento § 9a je ten, kterým dáváme plnou manažerskou odpovědnost řediteli školy. Ředitel školy ve finále odpovídá za kvalitu vzdělávání v té škole a já jsem přesvědčen o tom, že naprostá většina ředitelů, a teď to říkám i jako bývalý ředitel školy, je příčetná a soudná a ví, koho do školy přijímá, protože tomu řediteli jde o to, že on potom se zodpovídá svému zřizovateli za kvalitu vzdělávacího procesu a samozřejmě také České školní inspekci, veřejnosti a rodičům. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji a dále s přihláškou je pan poslanec Vondrák, taktéž faktická. Pane poslanče, prosím.

 

Poslanec Ivo Vondrák: Dobré dopoledne, dámy a pánové. Je naprosto zjevné, že spektrum názorů v této oblasti je velmi široké, ale my prostě musíme najít konsenzus, který bude platný dlouhou dobu, a já tvrdím, že nemáme dostatek kvalifikovaných učitelů. Myslím si, že prstenec kolem Prahy teď bude žádat o investice do škol tak, aby se mohly nové školy postavit, ale v těch školách musí být učitelé, musí být připraveni, musí být schopní, a já tvrdím, že existuje mnoho odborníků, kteří sice neučili, ale mají své životní zkušenosti, které mohou přetavit do toho, že budou dobrými učiteli, takže zkusme jim dát šanci. Myslím si, že ten zákon, jak je nachystaný, a nachystaný je správně, vnímám to, že se to některým nelíbí, ale to je i moje životní zkušenost. Mimochodem, i proto jako rektor vysoké školy jsem zavedl u nás na technice možnost mít něco, co bych nazval miner, to znamená takové menší vzdělání v oblasti pedagogiky, aby absolvent strojní fakulty, stavební fakulty mohl potom jít učit třeba na případné střední školy a své zkušenosti tam uplatnit. Takže je to dle mého názoru konsenzus a dle mého názoru má šanci být trvalým. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji za dodržení času. Další s přihláškou je paní poslankyně Zajíčková, připraví se pan poslanec Kettner, faktické poznámky. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Renáta Zajíčková: A já vlastně krásně navážu na pana poslance Vondráka, protože si myslím, že je tady ještě jeden rozměr, který je potřeba zmínit, a to je dneska trend celoživotního učení a trend toho, že se společnost proměňuje tak velmi rychle, že se očekává, že lidé v průběhu svého života změní své povolání, a my bychom se vlastně neměli bránit tomu, a myslím si, že právě učitelské povolání je jedno z těch, které může tento prostor ostatním lidem otevřít a využít ty zkušenosti, ať to jsou ekonomové, nebo to jsou architekti, nebo to jsou novináři, filozofové, kteří mají vysokoškolské vzdělání, zkušenosti. Po dodělání si tří let pedagogického studia vstoupí do školy a tu školu obohatí, obohatí pedagogický sbor, obohatí svoje studenty, takže i ten přesah toho a tenhle trend celoživotního učení vlastně odpovídá této možnosti a tomu, že se ten prostor těmto lidem otevírá. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji za dodržení času a dále s přihláškou je pan poslanec Kettner. Prosím.

 

Poslanec Zdeněk Kettner: Děkuji. Některá vystoupení mých kolegů mě částečně uklidňují, u některých stále mám určité pochybnosti. Řeknu to třeba v souvislosti s inkluzí. Například nemám problém se středními školami, naopak tam si myslím, že specialista bude přínosem. Já se třeba obávám, uvědomme si, že máme v běžných třídách děti se speciálními vzdělávacími potřebami, dyslektiky, s lehkými mentálním postižením - a tam já se trošičku obávám, jestli tito odborníci, kteří ano, budou mít pozitivní vztah k dětem, budou odborníci ve svém oboru, ale jestli budou umět pracovat s těmi dětmi, aby na těchto dětech, které teď momentálně v těch běžných třídách jsou, nenadělali více škody než užitku. Takže tam mám trošičku obavy.

A ještě mám jednu takovou poznámku, že do tří let musí ten dotyčný začít studovat - jestli bude nějakým způsobem ošetřeno, abychom tady neměli vzdělávací turisty. To znamená, že on nastoupí do nějaké školy, začne studovat, nedokončí to, odejde z té školy, půjde na jinou školu ve vedlejším městě, zase zahájí studium, zase ho nedokončí - abychom tady neměli takového vzdělávacího turistu. To znamená, že i tady by mě zajímalo, jakým způsobem toto bude ošetřeno. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji za dodržení času. Dále s faktickou poznámkou je paní poslankyně Berkovcová, připraví se pan poslanec Berki. A já se rozloučím a předám řízení schůze, ale nejprve udělím slovo ještě paní poslankyni. Paní poslankyně, prosím.

 

Poslankyně Jana Berkovcová: Děkuju. Já navážu na své kolegy, myslím pana kolegu Havla, k diskusi kolem pojmu kvalifikace a aprobace. Je pravda, že zákon pojem aprobace nezná, jenom pojem kvalifikace, nicméně s tímto pojmem pracuje Česká školní inspekce a její nejnovější analýzy ukazují, že děti nebo žáci učitelů, kteří jsou kvalifikovaní a aprobovaní, dosahují lepších vzdělávacích výsledků. Je to totiž o průběhu té výuky, o vzdělávacích formách, je to o metodice, didaktice, o tom, jak kvalifikovaní učitelé vedou výuku a jak pracují individuálně se všemi žáky, jak s poruchami učení, tak se žáky nadanými.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Hezké poledne, dámy a pánové. Děkuji za dodržení času paní poslankyni a pozvu k řečnickému pultíku k další faktické poznámce pana poslance Berkiho. Hezky po abecedě jste se hlásili, to je pěkné, jak jste poslušní. (S úsměvem.)

 

Poslanec Jan Berki: Já vaším prostřednictvím, pane místopředsedo, jenom odpovím panu Kettnerovi. Protože tato obava tam byla, proto se zpřesnily ty paragrafy tak, aby bylo zřejmé, že nemůže docházet k řetězení. Je tam tedy podmínka, že to je souhrnně maximálně tři roky od prvního vstupu do té profese. To znamená, není to možné.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Další faktická poznámka pan poslanec Ryba. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Drahoslav Ryba: Děkuji za slovo. Já bych si dovolil, byť jako nepedagog, taky několik poznámek. Za prvé nechci, aby to bylo míněno tak, že srovnávám učitelské povolání s lékařským, nicméně že musí být v oboru, tak asi zdravotní sestra je také v oboru, ale nepřipustili bychom, aby léčila, byť na tři roky. Ale nechci srovnávat ta povolání, protože jsou od sebe opravdu odlišná.

To, že to je problém, že máme nedostatek učitelů, že se s tím ředitelé škol potýkají, že dneska to řeší tak, že vezmou opravdu někoho, ale musí prokázat, že nesehnali učitele, který má příslušnou kvalifikaci, to je pravda. Na druhou stranu je také ale pravda, co tady taky od někoho padlo, že pro ty ředitele je ta výjimka na tři roky. Je otázka, a to ukáže až čas, jak se to osvědčí, jestli ta původní, tak jak to bylo dříve, když to prokazoval neustále další a další roky, tak ho tam mohli mít třeba pět let. Dneska za tři roky bude ten člověk muset odejít a oni nám možná dojdou. Ale nechci polemizovat, to opravdu ukáže až čas a uvidíme za tři roky, jestli máme dostatek těchto lidí, kteří se budou dále vzdělávat.

Druhou mou myšlenkou je, že tady padlo vzdělávání. Schvaluju to, že je možné změnit profese, a je to dobře, dneska je to celosvětový trend, ale ono je potřeba se zaměřit i na celoživotní vzdělávání učitelů, protože já se obávám, že to není úplně dobře nastavené.

A třetí z mého pohledu laika, myslím si, že je potřeba - a nevím jak, nejsem pedagog - ale vytvářet i tlak na vysoké školy pedagogického směru, protože z mého pohledu většina vysokých škol se dneska soustřeďuje z 90, možná 99 % na to, aby toho učitele naučili (Předsedající: Čas, pane poslanče.)... pardon, naučili tu materii, ale ne pedagogiku a je potřeba (Předsedající: Pardon, čas, pane poslanče.) se zaměřit i na pedagogiku. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, když tak se přihlaste opětovně. Přibyly další faktické poznámky. Pan poslanec Berki, připraví se paní poslankyně Peštová. Prosím.

 

Poslanec Jan Berki: S dovolením, pane místopředsedo, vaším prostřednictvím opět odpovím. Toto upravuje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy jako regulátor, protože ono stanovuje podíl kreditů, respektive rozsahu té výuky, která v které části má být. Takže to není úplně tak, že by si to ty školy dělaly volně.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za dodržení času. Další vystoupí paní poslankyně Peštová, připraví se s faktickou poznámkou pan poslanec Rais. Prosím.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo. Samozřejmě nejsem odborník na tento zákon, ale jenom jsem se chtěla zeptat ctěných kolegů, jestli jste uvažovali o tom, když jste tam dávali tu podmínku, že do tří let musí mít hotovo to vzdělání, to minimum, které potřebuje k tomu, jestli jste neuvažovali nad tím, že by stačilo, kdyby do tří let zahájil studium, protože ten člověk, když se dostane na školu - a já jsem kupodivu učila matematiky na střední škole jeden rok od prváku do čtvrťáku. Tím, že jsem byla v oboru, tak jsem samozřejmě byla asi pro tu školu přínosem. Ale mě třeba odradilo toto, že jsem byla povinná, že to musím udělat, a proto jsem z toho školství odešla. Protože ten první rok, když tam začínáte, tak to opravdu není nic jednoduchého, než uděláte osnovy, než se do toho dostanete. Říkám, až takový ten třetí, čtvrtý rok už si zvykáte na ten proces a vlastně už nejste limitovaní tím, že se musíte připravovat do školy. A kdyby tam bylo, že do těch tří let zahájí, tak vlastně není v takovém stresu jako teď.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za dodržení času. Další vystoupí s faktickou poznámkou pan poslanec Rais, připraví se pan poslanec Brož.

 

Poslanec Karel Rais: Dobrý den. Protože mám obavu, že se nedostanu ke svému hlavnímu příspěvku, tak bych si dovolil jednu drobnou poznámku, co se týká konstatování toho, že je potřeba zvýšit kvalitu celoživotního vzdělávání. Moje celoživotní zkušenosti z oblasti organizace a průběhu manažerských a nakonec i právních studií typu LLM, MPA, MBA a podobně to jenom potvrzují od té doby, co v podstatě akreditace odešla z univerzit zahraničních nebo z našich a přešla do jakési lidové tvořivosti nejrůznějších eseróček, tak možná tady už máme téměř všichni MBA - je otázka, co si kdo z toho odnesl. Takže to jen na okraj, že je to naprosto aktuální záležitost, která tak, jak je to dneska posazené, jednoznačně vede k snížení kvality.

A na druhou stranu jsem rád, že diskuse přes dvě poslanecká období vede k tomu, že si myslím, že řada prvků a pozměňovacích návrhů, včetně třeba toho, ke kterému jsem se přidal teď, jednoznačně směřuje ke zvýšení kvality, a to považuju za mimořádně důležité. To by mělo být něco jako společný jmenovatel všeho tady tohohle činění, což ne vždycky je. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Dál s faktickou poznámkou vystoupí pan poslanec Brož, připraví se paní poslankyně Zajíčková. Pan poslanec Brož jestli není, tak jeho faktická poznámka propadá, a poprosím paní poslankyni Zajíčkovou, připraví se paní poslankyně Válková.

 

Poslankyně Renáta Zajíčková: Jenom zareaguju velmi krátce na oba dva mé předřečníky, samozřejmě prostřednictvím vás, pane předsedající. Moc děkuju panu poslanci Raisovi, protože on to přesně tak řekl, že tato novela by nás měla spojovat, a já jsem to tak po celou dobu vnímala, že v rámci projednávání této novely nebyly nějaké zásadní rozpory. A je to opravdu tak, jde nám o zájem dětí a ta novela přináší veliké zkvalitnění.

A pak bych chtěla reagovat na paní poslankyni Peštovou. Opět říkám, prostřednictvím vás, pane předsedající, ano, samozřejmě i to by byla varianta, dát do zákona, aby do tří let ti studenti nebo ti učitelé museli zahájit studium. Nicméně tím bychom vystavovali děti delšímu období, kdy by neměly kvalifikovaného učitele. A to jsme nechtěli, Právě proto, že si uvědomujeme, že je důležité, aby učitelé měli pedagogické vzdělání, právě to, aby uměli pracovat s dětmi inkludovanými a podobně. Takže nechtěli jsme to takto rozvolňovat, a proto se tam dala ta podmínka, že do tří let musí mít uzavřené pedagogické vzdělání. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Také děkuji. Nyní vystoupí s faktickou poznámkou paní poslankyně Válková.

 

Poslankyně Helena Válková: A vystoupí tentokrát s radostí, protože je to taková výjimka, kdy opravdu, jak tady zaznělo už i, pane místopředsedo, z úst, vaším prostřednictvím, pana profesora Raise: je to opravdu novela, která posunuje současnou právní úpravu správným směrem, a hlavně zareagovala na to, co zde bylo také už řečeno, připomínky řady akademických pracovišť. Já se pořád považuju, že jsem z akademické sféry a oblasti a dostávala jsem stejně jako kolegové řadu připomínek, kritik, dotazů, a snad tato novelizovaná právní úprava část těch problémů řeší.

Ale když už mám to slovo, abych si ho nebrala dvakrát, tak jenom chci říci, že určitě také podpoříme to, co v souvislosti s touto novelou se bude projednávat, a to je právě ten logoped, ten pozměňovací návrh, který teď má pan poslanec Philipp, vaším prostřednictvím, a kde jediné, co se teď na poslední chvíli ještě měnilo, byl název toho příslušného ustanovení, který zase mohl to být speciální pedagog pro poruchy komunikace, ale zvolil se přesnější výraz, pokud vím, tedy speciální pedagog pro poruchy a vady řeči tak, aby to odpovídalo obsahu novelizovaného ustanovení nebo nového ustanovení. A myslím si, že i v tomto směru jsme, koalice a opozice, odvedli dobrou práci, protože nám šlo o oddělení a odlišení těch dvou profesí.

Takže v tomto ohledu děkuji za umožnění vystoupit a poděkovat, že jsme aspoň v něčem našli shodu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ano, děkuji. Další s faktickou poznámkou vystoupí pan poslanec Ryba.

A vás, kolegyně a kolegové, poprosím, abyste se ztišili, popřípadě přenesli své rozhovory do předsálí. I telefonické rozhovory poprosím do předsálí.

 

Poslanec Drahoslav Ryba: Já se omlouvám, že jsem předtím přetáhl ten čas, tentokrát ho určitě ušetřím. Já chci říct jednoznačně, že tuto novelu podpořím, protože se mně líbí. Na druhou stranu ale říkám k těm pedagogickým vzděláním, že si myslím, že pedagogika se na řadě vysokých škol dostala na okraj a bylo by potřeba ji zase vrátit tam, kde je její místo, protože si myslím, že noví učitelé té pedagogiky moc neumí. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Poslední s faktickou poznámkou je zatím přihlášen pan poslanec Mašek.

 

Poslanec Jiří Mašek: Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, já bych chtěl zareagovat na ctěnou kolegyni, paní poslankyni Zajíčkovou a na Bereniku Peštovou a vlastně na výměnu názorů o tom, zda by bylo možné tolerovat zahájení pedagogického studia do tří let od začátku působení v tom oboru. A vy jste, paní kolegyně Zajíčková, prostřednictvím pana předsedajícího, tady řekla, že není asi záhodno prodlužovat tu dobu, kdy by učil nekvalifikovaný učitel. Ale pro mě vůle zahájit studium a pokračovat toho učitele, který se třeba, byť jako nekvalifikovaný osvědčil, je menší škoda než toho učitele ztratit - třeba do těch tří let. A já si myslím, že tady by stálo za to - byť tuto zákonnou normu samozřejmě podporujeme, jsme rádi, že tady je oboustranná vstřícnost, že se do toho netahá politika, ale z hlediska použití selského rozumu - já si myslím, že větší ztráta je ztratit člověka, který do tří let to vzdělání nebude mít, přitom se při té výuce osvědčil, a my jsme svázáni tím zákonem, že nemůže pokračovat. Čili tady kdyby bylo možné přehodnocení, tak bych pohledem nepedagoga zvenku, který se kdysi na výuce jako lékař na zdravotní škole s pedagogickým minimem podílel, tak si myslím, že by toto stálo za zvážení, pokud je to možné.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, to byla zatím poslední faktická poznámka.

Než se vrátíme do obecné rozpravy, načtu dvě omluvy: pan poslanec Kučera se od 12 hodin omlouvá z pracovních důvodů a paní poslankyně Pastuchová se od 12 hodin omlouvá, rovněž z pracovních důvodů.

A k řečnickému pultíku zvu pana poslance Raise. Vracíme se do obecné rozpravy.

 

Poslanec Karel Rais: Vážený pane předsedající, kolegové a kolegyně, v podstatě mám vlastně v systému dva pozměňovací návrhy. Jeden dohromady s pány Berkim, Klímou a paní Zajíčkovou, který je jistým kompromisem mezi tím, co chce převážná většina lidí, a tím, co bylo v návrhu toho zákona, to znamená, že jde nám o to, aby veškerá studia, ať už to přednáší kdokoliv tak, aby byla akreditovaná. A tam je shoda, to je ten pozměňovací návrh, který je tady veden pod číslem 1911, to jenom pro jistotu.

A druhý pozměňovací návrh, který jsem dal sám, je pozměňovací návrh číslo 1442, který se týká problematiky kvality vzdělávání logopedů. Opět zase mi jde o kvalitu, kdo to bude vyučovat, čili já tam kladu důraz na to, aby ta studia byla akreditovaná a aby to proběhlo na úrovni univerzity.

Celý ten zákon, jak již bylo řečeno, je zpracováván prakticky dvě období a zopakuji to, co tady už taky šlo, že je poměrně kvalitně a do hloubky zpracován, že si myslím, že to, že to tady leželo v té Sněmovně dlouho, tak že se pozitivně odrazilo, to už říkalo i několik předřečníků. Z mého pohledu je zde několik momentů, na které opozice i veřejnost právem upozorňuje a které nejsou v pořádku. Ta diskuse tady v tomto směru proběhla.

Takže já kdybych měl v podstatě ty svoje dva pozměňovací návrhy nějakým způsobem zobecnit, tak mi jde o to, aby to bylo na úrovni univerzity schváleno. A domnívám se prostě, že platí pár takových tezí. Jedna z nich je, že výuka pedagogiky, didaktiky budoucích učitelů, patří pouze na univerzity, anebo má být řízen, nebo prostě ta univerzita má mít vliv na subjekt, který toto provozuje. To jsou jádra těch mých pozměňovacích návrhů. (V sále je neklid, ruch.)

Chtěl jsem právě upozornit na to nebezpečí, protože už jsem tady dlouho, tak jsem zažil v podstatě odklon právě těch atraktivních kurzů manažerských, právnických směrem mimo univerzity. A to, co jsem říkal v té faktické poznámce - ta nekvalita, která relativně rychle se projevila v tom, že v podstatě stát se zbavil možnosti ovlivňovat kvalitu fakticky těchto studijních programů...

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Pane poslanče, já vás přeruším. Kolegyně, kolegové, přestože nás není v sále mnoho, ten hluk je opravdu nebývalý. Moc vás prosím, jestli byste se mohli utišit a případně přenést své diskuse do předsálí.

 

Poslanec Karel Rais: Děkuji. Já tady říkám jakési zobecnění starce na základě třicetiletých zkušeností, myslím tedy vyučujícího starce, tak možná, že by to stálo za to, to i slyšet.

Pokud přenesete z univerzit studijní programy do nějakých neziskových institucí, a ony jsou i ziskové, v podstatě instituce mimo univerzity, kvalita jde dolů. Konkrétní příklad, co vidím, jsou právě manažerské kurzy LLM, MBA, MPA a podobně. Ti lidi z větší části nic neumí. V podstatě si kupují vizitky a zeptejte se personalistů, jak se na tyto lidi, kteří přichází z nejrůznějších eseróček, jak se na ně dívají, když mně nebudete věřit.

Co se týká pozměňovacího návrhu, který jsme dali dohromady s kolegy a s kolegyní, tak si myslím, že stojí za to říct, že uvedený návrh byl projednán na úrovni Ministerstva školství a následně upraven tak, aby vyhovoval v podstatě i požadavkům úředníků. A jinak bych se asi opakoval, takže děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Další v pořadí vystoupí pan poslanec Šimek.

 

Poslanec David Šimek: Kolegyně, kolegové, dobré odpoledne. Já si dovolím předložit jeden pozměňovací návrh - číslo 1888, týkající se úplaty za vzdělávání v mateřských školách a ve školních družinách.

Ty důvody jsou dva. Prvním důvodem je samozřejmě odbřemenění ředitelů škol a druhý důvod, který zde zmiňuji, je ten, že dneska úplatu stanovuje ředitel základní nebo mateřské školy, a tento návrh stanovuje, aby úplatu stanovoval zřizovatel. Hlavní důvod, proč zřizovatel: protože úplata se vypočítává v podstatě z provozních nákladů toho školského zařízení - a v podstatě celé provozní náklady financuje zřizovatel, tak se domníváme s kolegy poslanci, kteří se mnou předkládají tento pozměňovací návrh, že by měl i právě o výši úplaty zřizovatel rozhodovat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, pane poslanče. Další v pořadí je přihlášena do obecné rozpravy paní poslankyně Berkovcová.

 

Poslankyně Jana Berkovcová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já bych se ráda vyjádřila vůbec k celému návrhu novely zákona o pedagogických pracovnících a zároveň trochu i prezentovala stanoviska různých odborných asociací, rovněž tedy i stanovisko svoje, a později i představím a zdůvodním své dva pozměňovací návrhy. Mnohé zde už bylo řečeno, takže se nechci úplně opakovat, ale znovu připomenu, že k návrhu novely byla formulována celá řada připomínek. Jenom v rámci mezirezortního připomínkového řízení přišlo na Ministerstvo školství 221 připomínek a z toho jen Česká konference rektorů jich formulovala 55.

Negativní stanovisko naformulovalo čtrnáct školských organizací a já je tady nebudu jmenovat, protože mám pocit, že je tady před mnou někdo jmenoval, ale skutečně všechny možné - Asociace děkanů, Rada vysokých škol, konference rektorů - tyto všechny organizace vyjádřily negativní stanovisko a skutečně si nevybavuji snad jedinou, která by vyjádřila stanovisko pozitivní. Kritici novelu označují za dekvalifikační a deprofesionalizační, neboť podle nich ohrožuje kvalitu vzdělávání tím, že zavádí právě institut uznávání kvalifikace učitele někomu, kdo ji ve skutečnosti nemá, kdo nemá pedagogické vzdělání, což není možné v žádné jiné zemi Evropské unie.

Často se uvádí argument, že dobrý učitel nepotřebuje papír, nepotřebuje školu. To tvrzení není úplně nesprávné, protože diplom skutečně nezaručí to, že se jedná o dobrého učitele, nicméně jak už jsem tady říkala, nejnovější analýzy České školní inspekce ukazují, že kvalifikovanost a aprobovanost jsou klíčovými faktory, které přímo souvisí s lepšími vzdělávacími výsledky. Jinak tedy řečeno, žáci těchto kvalifikovaných učitelů dosahují v průměru lepších výsledků a zkušenosti z mezinárodních šetření naznačují, že tento fakt se ukazuje nejsilněji v matematice a v přírodních vědách, méně potom v čtenářské gramotnosti.

Musíme si uvědomit, že učitel má před sebou ve třídě i řadu dyslektiků, má tam děti s lehkým mentálním postižením a v rámci inkluze si s nimi musí poradit, takže metodika výuky je skutečně velmi důležitá, učitel si s nimi musí, s těmito žáky, poradit, což i při dobré vůli vystudovaný inženýr zkrátka nedokáže. Odborná veřejnost varuje před snahou Ministerstva školství snížit požadavky na kvalifikaci učitelů u zákonně regulované profese v době, kdy naopak rostou nároky na profesionalitu učitelů.

Osobně musím přiznat, že v této otázce nemám úplně vyhraněné stanovisko. Na jednu stranu si uvědomuji, že snížení požadavků na kvalifikaci učitelů není dobrá cesta, a chápu stanovisko vysokých škol vzdělávajících učitele, na druhé straně nemohu být hluchá k hlasu ředitelů, kteří potřebují občas a někde zaměstnat nekvalifikovaného učitele, aby vůbec mohli zajistit výuku ve škole, a to především odborných a přírodovědných předmětů.

Uznání kvalifikace však není jediný kontroverzní bod novely. Bouři reakcí vyvolává i zavedení pozice školského logopeda, také o tom tady už trochu byla řeč. Zavedení nového pojmu školský logoped totiž může vnést do praxe zmatek, rodiče budou pojmy školský a klinický logoped velmi obtížně odlišovat, přitom vyšetření logopedem -zdravotníkem je zásadní a nelze akceptovat, aby zdravotnickou diagnostiku prováděli školští pracovníci, protože značná většina dětských pacientů má i neurovývojové poruchy a často i další přidružené obtíže, které vyžadují komplexní přístup a spolupráci s neurology, foniatry a podobně. Nicméně práce speciálního pedagoga pro vady řeči je ve škole zcela potřebná a záslužná, ale není možné je nazývat logopedem, který už z podstaty pojmenování jasně deklaruje rezort působení, vzdělání a kompetence.

Co dále ale v novele naprosto chybí, jsou sociální pedagogové. Potřeba škol mít k dispozici sociálního pedagoga je po těžkém období covidu a po integraci ukrajinských žáků velmi vysoká a financování těchto pozic se stále ověřuje prostřednictvím šablon a podobně. Vzhledem k vysoké finanční nárokovosti by stačilo, kdyby tyto podpůrné pozice byly v zákoně alespoň uvedeny, a bylo by tak snadnější na ně poté navázat systém financování. Sociálním pedagogům by se dle mého mělo dostat minimálně stejné pozornosti jako navrhovaným školským logopedům. Škola potřebuje pracovníka, který bude koordinovat součinnost mezi školou, úřady, rodiči a nezáleží na tom, jestli ho budeme nazývat sociálním pedagogem, sociálním pracovníkem nebo sociálním koordinátorem. Ukotvení této pozice by zlepšilo postavení sociálních pedagogů, kteří pomáhají dětem vymanit se ze vzdělávacího neúspěchu, který často pramení z nechuti ke škole, z absence, nemotivujícího rodinného prostředí, kam třeba už třídní učitel svojí intervencí nedosáhne.

Ale abych nebyla jen kritická, zmíním i pozitivní body novely, a to je ukotvení pozic provázejícího, uvádějícího a třídního učitele. Provázející učitel provází studenta učitelství během jeho pedagogické praxe, je mu oporou při řešení prvních problémů, může mu poskytnout zpětnou vazbu na jeho působení a tím zlepšit jeho připravenost na samotnou profesi. Uvádějící učitel potom se věnuje začínajícími učiteli v jeho úvodním adaptačním období a začínající učitel dostává dva roky péče právě od zkušenějšího kolegy.

Co se týká třídního učitele, ta role je samozřejmě veřejnosti dobře známá, ale zákon nyní jasně vymezuje i jeho činnost, do které spadá péče o vztahy ve třídě a vytváření bezpečného prostředí pro vzdělávání žáků a komunikaci s rodiči. Upřesnění v zákoně nevede k novému systému ohodnocování, jelikož třídní učitelé již jsou od roku 2021 odměňování zvláštním příplatkem. Je jen škoda, že se opět zapomíná na mateřské školy, kde by pozice třídního učitele rovněž měla své opodstatnění, stejně jako na základní nebo střední škole. I v mateřských školách učitelka vede administrativu spojenou s výkaznictvím ohledně dětí, jedná s rodiči - možná ještě více než na základních či středních školách - a příplatek za třídnictví by si tedy zcela jistě také zasloužili. A třeba na Slovensku to tak je, tam je pozice třídního učitele uzákoněna i pro mateřské školy.

Tolik zatím moje vyjádření k novele. Jsem do rozpravy přihlášena ještě jednou a zdůvodním, představím své pozměňovací návrhy. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Také děkuji. Vaše vystoupení vyvolalo jednu faktickou poznámku, paní poslankyně Mádlové. Připraví se do obecné rozpravy pan poslanec Berki. Paní poslankyně, prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Ivana Mádlová: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, já bych zareagovala jenom na tu nově vznikající pracovní pozici školský logoped, protože jsme tady probírali minulý týden i klinického logopeda, a já jsem se chtěla zeptat, jestli se očekává nějaké prolnutí kompetencí mezi školským a klinickým logopedem, protože u klinického logopeda jde vlastně o diagnostiku a léčbu onemocnění podle mezinárodní klasifikace nemocí, což tedy by asi neměl dělat školský logoped. Ale prosím jenom o nějaké upřesnění, kde ty kompetence jsou, jestli tam budou nějak společné, protože jsou na to i nějaká poradenská centra.

A potom jestli - vím o tom, že se snad pracuje na nějakém metodickém pokynu na Ministerstvu zdravotnictví, tak co je obsahem, a skutečně jestli tam nehrozí, že dojde k nějakému prolnutí, které by mohlo nějakým způsobem i ohrozit profesi školského logopeda, protože pokud tam dojde k nějakému prolnutí té profese, tak pak ale je to i v rovině trestněprávní ve zdravotnictví, což není úplně jednoduché. A my zdravotníci víme, o čem mluvíme, když víme, že jsme neustále jednou nohou v kriminále. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Další s faktickou poznámkou se hlásí pan ministr Válek. Prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Já ať to utnu hned, protože tady se objevují různé informace. To znamená: na metodickém pokynu se na ministerstvu pracuje a není tam žádný název. Místo názvu profese je tam slovo název. Já čekám, až projde zákon, až ten zákon bude schválen Poslaneckou sněmovnou, Senátem a podepíše ho pan prezident, a teprve tehdy se do toho metodického pokynu dá ten název.

Samozřejmě se nemůžou krýt kompetence a už vůbec nemohou vykazovat výkony - nezdravotničtí pracovníci a zdravotničtí pracovníci. Jsou to dvě kategorie pracovníků: pedagogičtí, zdravotničtí. Mezi tím je jasná linie, tu definuje zákon, definují ji samozřejmě i řekněme zdravotní pojišťovny a tak dále.

A co se názvu týče, tam bylo stanovisko Ministerstva zdravotnictví neutrální, a jak se rozhodne Poslanecká sněmovna, jak se rozhodne Senát, to bude Ministerstvo zdravotnictví plně akceptovat a teprve to dodá do toho metodického pokynu.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Další s faktickou poznámkou vystoupí paní poslankyně Zajíčková.

 

Poslankyně Renáta Zajíčková: Jenom velmi stručně reakce na dotaz paní poslankyně Mádlové, vaším prostřednictvím, pane předsedající. Ano, pokud bude školský logoped uzákoněn v novele zákona o školských pracovnících, je už vytvořen nějaký návrh kompetencí klinického a školského logopeda. Tady to drží, určitě tam k nějakému překryvu nedochází.

A mluvili jsme na podvýboru několikrát, že bude nutné udělat osvětu i mezi širokou veřejností, mezi pedagogickými pracovníky přesně o tom, jaké kompetence bude mít klinický a jaké školský logoped.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. To byla poslední faktická poznámka, vracíme se do obecné rozpravy a poprosím pana poslance Berkiho.

 

Poslanec Jan Berki: Děkuji, pane místopředsedo. S dovolením nejdřív trošku zareaguji, vaším prostřednictvím, na kolegyni Berkovcovou. Co se týká vývoje samotného znění, těch diskusí a rozporů, už jsem to říkal několikrát, ale považuju to za důležité zdůraznit: ty diskuse se vedly i nadále, a proto se některá ta znění upravovala. To znamená, myslím si, že skutečně tento zákon je ukázkou snahy najít konsenzus na některých věcech. Mimochodem, dokladem toho bude pozměňovací návrh, který jsem nahrával za skupinu poslanců do systému pod sněmovním dokumentem 1911, který právě trošku upravuje ten § 22. Za chvilinku se k tomu dostanu.

Co se týká logopedů, já se teď k tomu názvu samotnému vyjadřovat nebudu, to předpokládám přijde až za chvíli, ale počítá se se dvěma věcmi, a to je jednak spolupráce Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a Ministerstva zdravotnictví právě na metodice, která by jasně vymezila, a to nejenom kde je ten rozdíl, ale kde je právě naopak styčná plocha pro to, aby spolupráce mohla dobře probíhat. A druhá věc je: nově se pro školského logopeda - a teď budu používat název, který je v tom návrhu, tak se tam ukotvuje - je to postgraduální studium a jeho obsah právě do jisté míry podle mě také může být dobrým okamžikem pro spolupráci Ministerstva zdravotnictví a Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.

Co se týká ještě sociálního pedagoga, si dovolím trošku reagovat. Neověřuje se jeho financování. To, co tam je problematické v tuhle chvíli, je obsah té pozice, a tady právě jenom je potřeba říct, že jak tu velmi diskutujeme nebo budeme diskutovat o názvu logoped, tak právě u sociálního pedagoga je velkou otázkou, jestli to skutečně má být pedagogická pozice. A to je právě to, co by mělo vyplynout z toho ověřování, a proto to teď zakotveno v té novele není a čeká se na výsledek, jestli vůbec z těch škol, které to ověřují, bude nějaký jednotný přístup, anebo se ukáže, že se to bude muset pojmout trošku volněji, aby se tam právě ty činnosti daly schovat takové, které potřebuje ta konkrétní škola, která má ten problém.

A poslední, co si dovolím, je tedy představit obsah a zdůvodnit obsah pozměňovacího návrhu, který je pod sněmovním číslo 1911. Právě reagujeme na diskuse o tom, jestli má být to studium pedagogiky, bývalá dépéeska, směřováno pouze na vysoké školy, nebo má být i na dalších zařízeních dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků. Konsenzus, který jsme v tuto chvíli našli, je ten, že by se do odstavce nebo písmena a), které se týká studia pro učitele druhého stupně a středních škol ve všeobecně vzdělávacích předmětech, doplnilo to, že u těch zařízení, která jsou nevysokoškolského typu, by tato studia mohla realizovat pouze v případě, že budou spolupracovat s vysokými školami, které realizují studijní programy ve vzdělávací oblasti učitelství.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Další je v pořadí v obecné rozpravě pan poslanec Kettner.

 

Poslanec Zdeněk Kettner: Děkuji, pane předsedající. Já už jsem si vše podstatné řekl, vyvolal jsem diskusi. Musím ocenit a moc se mi líbí, že to zůstalo v odborné a faktické stránce. To znamená, já nyní svůj čas využiji pouze k tomu, abych načetl zdůvodnění svého pozměňovacího návrhu tak, abych se v podrobné rozpravě už k němu mohl pouze přihlásit a dále nezdržoval.

Takže můj pozměňovací návrh vypouští již zmiňovaný § 9a, který je podle mě v rozporu se strategií vzdělávací politiky České republiky do roku 2030+; § 9 zpochybňuje základní princip učitelské profese jakožto regulovaného povolání. Postup uznávání předpokladů odborné kvalifikace učitele nikomu, kdo ji ve skutečnosti nezískal, nelze akceptovat. Podobné ustanovení je ve srovnání s legislativou členských států Evropské (unie?) zcela nestandardní a naprosto nesystémové. Vedlo by k mnoha negativním důsledkům, především k deprofesionalizaci učitelství jakožto regulovaného povolání, k jehož výkonu je třeba nejprve splnit stanovené kvalifikační předpoklady. Těmi je v současnosti absolvování studia učitelství na fakultách vysokých škol, které ho mají akreditováno, nebo absolvování 250hodinového doplňujícího pedagogického studia, které organizuje vysoká škola. Pracovníků bez pedagogického vzdělání, kteří si nedodělávají takzvané pedagogické minimum, je pouze několik stovek, přibližně 2,4 % učitelů druhého stupně základní školy, a problém se týká jen několika krajů, proto za mě nedává smysl pro ně schvalovat tuto plošnou výjimku v zákoně.

Dalším negativním důsledkem může být, že původní zájemci o studium učitelství na vysoké škole raději zvolí jiný obor, protože budou moci kdykoliv nastoupit do školy jako učitelé i bez pedagogického vzdělávání. Vzhledem k vysokému počtu žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v běžných školách včetně závažných postižení může člověk bez pedagogického vzdělání svým nekvalifikovaným působením jakožto učitel napáchat řadu škod.

Samozřejmě výhrady k mému návrhu už tady padly, všechny jsem zaznamenal, a jak říkám, načetl jsem to zde jenom z toho důvodu, abych tady v podrobné rozpravě nezdržoval a pouze se přihlásil k tomu pozměňovacímu návrhu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Pozvu k řečnickému pultíku pana poslance Philippa a budeme pokračovat v obecné rozpravě. Pane poslanče, prosím.

 

Poslanec Tom Philipp: Vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi, abych načetl svůj pozměňovací návrh, který je návrhem 1908. Podáváme ho poslanci Philipp, Adámková, Crkvenjaš Němečková, Ochodnická, Bělohlávková, Mašek, Mádlová, Tesařík, Maříková, Štefanová, Kaňkovský a Vondrák. Omlouvám se, že to je bez titulů a bez jmen, ale pro urychlení.

Vzhledem k tomu, že v tomto pozměňovacím návrhu jde o možnost dát tomuto sboru se rozhodnout, zda budeme používat název v § 18a školský logoped, nebo speciální pedagog pro vady a poruchy řeči. Tento název jsme navrhli proto, protože se nám zdá pro tu profesi vhodnější a jasnějším způsobem rozlišuje profesi zdravotnickou a profesi školskou nebo pedagogickou. (Hluk v levé části jednacího sálu.)

Nechci dál zdržovat. Odůvodnění je v rámci pozměňovacího návrhu k přečtení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju. Poprosím v levé části sálu o klidnější vyvolávání. Děkuju pěkně.

Budeme pokračovat s faktickými poznámkami. Paní poslankyně Válková se hlásí s faktickou poznámkou.

 

Poslankyně Helena Válková: Děkuji, pane místopředsedo. Paní poslankyně Válková by se vůbec nehlásila, ale protože tady nejsou ti, kteří se tam připodepsali za hnutí ANO, protože to byl původně jejich návrh, pan poslanec Vondrák a paní poslankyně Mádlová, já jsem tam byla také podepsaná, ale to je úplně jedno, tak jenom za nás bych chtěla podpořit to, co tady řekl můj předřečník, totiž že to zpřesnění odpovídá tomu nejenom cítění, ale i odborné kvalifikaci. Čili měli bychom podpořit ten jeho pozměňovací návrh a měl by tam být ten odborný speciální pedagog pro poruchy a vady řeči, že - já to nemám teď před sebou. Ale v každém případě za ty, kteří tady nejsou přítomni, ale jsou spolupodpisovatelé, my budeme takto určitě hlasovat.

A děkuji také za tu vykonanou práci. Myslím, že jsme si s logopedy užili všichni a i každý z nás více či méně proti své vůli se stal specialistou na rozlišování speciálních pedagogů pro poruchy řeči a klinických logopedů. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Ještě jedna faktická poznámka, pan poslanec Berki.

 

Poslanec Jan Berki: Já si jen dovolím na pana předkladatele a na paní profesorku zareagovat stručně v tom, že považuji za dostatečné rozlišení tím slovem školský, neboť samotný zákon č. 96/2004 Sb., o nelékařských profesích, sám o logopedovi mluví jako o logopedovi ve zdravotnictví a ten obor nazývá klinickou logopedií, jinými slovy, rozlišuje nebo připouští, že ten logoped působí i jinde, a jenom připomenu, že pregraduální studium obou je stejné a liší se v tom postgraduálu. Tudíž si myslím, že je vhodné i tím názvem říct, že část toho studia je společná a začnou se lišit specializací. Proto si myslím, že školský logoped je lepší název než speciální pedagog a tak dál.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Další s faktickou poznámkou vystoupí paní poslankyně Zajíčková, připraví se paní poslankyně Bělohlávková.

Ještě načtu v rychlosti omluvy: od 14 hodin do 18 hodin se z pracovních důvodů omlouvá pan poslanec Klíma, od 14.30 hodin z pracovních důvodů se omlouvá pan poslanec Sadovský Petr, pan poslanec Vojtko Viktor se omlouvá od 12.45 hodin z pracovních důvodů, pan poslanec Zborovský Miroslav se omlouvá od 12.30 hodin ze zdravotních důvodů a pan ministr Baxa se omlouvá od 17.30 hodin z pracovních důvodů.

Tak, paní poslankyně, vaše faktická poznámka. Máte slovo.

 

Poslankyně Renáta Zajíčková: Ano, já jenom velmi zase krátce zareaguji na pozměňovací návrh, který tady zazněl, který vlastně se snaží zamezit tomu, aby docházelo k matení pojmů. Ale pokud bychom se dohodli na tom, že by se školský logoped jmenoval jinak, byl by to speciální pedagog-logoped pro nápravu vady řeči, malinko bychom vnesli do toho jiný problém, protože je potřeba si uvědomit, že pokud vznikne pozice školského logopeda, bude tady stále existovat pozice speciálního pedagoga-logopeda, který bude pracovat v daných školách a třídách. A kromě speciálního pedagoga-logopeda tu ještě bude fungovat v mateřských školkách a základních školách logopedický asistent. Takže my tady máme několik pozic, které se budou věnovat nápravám řeči, a právě tím názvem školský logoped jsme oddělovali tento název od logopedických pozic, které na těch školách ale už dnes fungují a budou zůstávat. Takže z jedné strany bychom zamezili tedy matení smyslu ve vztahu ke klinickému logopedovi, ale zase bychom mátli veřejnost ve vztahu k pozicím logopedů, které jsou už teď na školách a zůstanou tam. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. S další faktickou poznámkou vystoupí paní poslankyně Bělohlávková, připraví se paní poslankyně Hanzlíková. Prosím. (Hluk v jednacím sále přetrvává.)

 

Poslankyně Romana Bělohlávková: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Samozřejmě vystupuji také k názvosloví školský logoped nebo speciální pedagog pro poruchu řeči. A víte co, samozřejmě odborníci budou rozlišovat a budou vědět, ale já osobně přicházím do kontaktu především s rodiči a věřte tomu, že pro lid obecný, což většina rodičů je, to přídavné jméno nic neznamená. Pro ně je logoped jako logoped a já už přesně vidím, jak mi v ordinaci rodiče budou říkat: Proč nás posíláte k logopedovi, když my už ve škole k jednomu chodíme? Proto jsem tento pozměňovací návrh podepsala a myslím si, že opravdu za to názvosloví vzhledem i k vnímání laickou veřejností, což rodiče jsou, se velmi přimlouvám. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za dodržení času. Další s faktickou poznámkou vystoupí paní poslankyně Hanzlíková a kolegy a kolegyně poprosím, aby se ztišili, aby paní kolegyně Hanzlíková mohla v klidu přednést svoji faktickou poznámku. Tak, kolegové, kolegyně, prosím o ztišení, a paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Hanzlíková: Děkuji za slovo. Pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, já se také chci ve faktické poznámce zaměřit na pojmosloví školský logoped a speciální pedagog pro vady řeči a musím souhlasit s tím, že v podstatě jsem přesvědčená o tom, že to upřesnění, které určitě myslí kolegové dobře, přinese do školské i v podstatě zdravotnické oblasti větší zmatek, než by tam přinesl ten školský logoped. Ona je totiž jedna věc strašně důležitá. My se tady nebavíme o nové pozici, to je důležité si říct. To je pozice, která tady funguje někdy od devadesátých let a já opravdu si nemyslím, že rodiče by byli na takové úrovni, že budou mít problém prostě s tím rozeznat, jaké kompetence má klinický logoped a jaké má školský logoped. A to si tady troufnu tvrdit, protože patnáct let jsem pracovala ve školství, ve velmi úzkém kontaktu se školskými logopedy, a nikdy jsem nezaznamenala jediný problém, právě naopak. Oni se doplňují, opravdu úžasně se doplňují a nikdy tam žádný problém nebyl. Prosím vás jenom, opravdu to tady říkám z praxe a byla bych moc ráda a myslím si, mám mezi logopedy strašně moc známých a i srdečně mě to tíží, protože to trochu cítím fakt jako jejich dehonestaci. A oni teď byli nazýváni a jsou nazýváni školskými logopedy a skutečně to v praxi nedělá žádný problém. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Nyní s faktickou poznámkou vystoupí nejprve pan ministr Válek a poté paní poslankyně Válková.

 

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Já jsem chtěl moc poprosit: ministerstvo mělo neutrální stanovisko. Já si pamatuji, že tady se strávilo desítky hodiny ohledně školských psychologů. Já myslím, že budeme hlasovat, nějak rozhodneme. Tady asi není cesta nikoho nikam přesvědčit a já jenom doufám, že se zlepší péče o děti s poruchou řeči. To si myslím, že je to, na čem nám všem záleží, aby prostě péče o děti se zlepšila, aby maminky s těmi dětmi, které hledají někoho, kdo jim pomůže, ho našly, aby jim pomohl kvalitně. A já za ministerstvo můžu říct, že fakt ty kompetence uděláme co nejvíc spravedlivě a maximálně budeme spolupracovat ohledně kurzů a postgraduálního vzdělávání tak, abychom je měli kvalitní, a je jedno, jak se budou jmenovat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. A na pana ministra Válka naváže paní poslankyně Válková.

 

Poslankyně Helena Válková: Nenaváže, pane místopředsedo, protože on mně vzal obsah mé řeči, a já to chci jenom potvrdit opravdu do slova a do písmene. Já si myslím, že už jsme tím strávili desítky hodin, ale teď když jsem to slyšela ještě z úst pana ministra Válka, mého jmenovce, vaším prostřednictvím, tak s tím naprosto souhlasím. Takže děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji a vracíme se do obecné rozpravy. Nyní je přihlášen pan poslanec Výborný.

 

Poslanec Marek Výborný: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, páni ministři, kolegyně, kolegové, já možná jenom krátce. Já jsem nevystupoval s těmi faktickými, protože skutečně téma logopedie, a nejenom u tohoto zákona, vládne Sněmovnou, mám pocit. Nicméně já tady se nechci přít s panem ministrem Válkem a případně s dalšími, ale znovu zopakuji, co už jsem tady říkal v prvním čtení. Klinický logoped, školský logoped, to nejsou dvě skupiny, které mají jít proti sobě, a ony proti sobě ani nejdou. Jsou to spojité nádoby, které spolu musí spolupracovat, protože v té fázi péče o dítě s nějakou vadou řeči se může skutečně ukázat, že bohatě stačí školský logoped. A když nestačí, potom skutečně nastupuje ten lékař, respektive tedy v nelékařské profesi, a to je klinický logoped.

Ale já jsem nechtěl vystupovat k tomu, prosím pěkně. Přicházím jednak poděkovat za debatu, která se tady vede, myslím, že v zásadě vlastně věcně, a takto to má u zákonů být - úplně bych řekl bez ohledu na příslušnost k poslaneckým politickým klubům. Myslím, že je trochu škoda, že z celé té novely nejvíce rezonují právě body, jako je logoped, protože to skutečně není klíčový bod novely zákona o pedagogických pracovnících. Daleko více bychom měli připomínat posílení kompetence ředitelů škol, což se děje například v tom i zde diskutovaném § 9a, kdy jsme ochotni, a to za přísných podmínek, protože jsou tam jasné mantinely, já už jsem tady dneska říkal, pustit odborníky do škol, a de facto tu odpovědnost přenášíme na ředitele školy.

Jsou tam ale další důležité body, které tady vůbec nezaznívají, a to ty moderně řečeno mentoringové pozice, které mají pomoci, abychom ve školách měli kvalitního učitele. Kvalitní školství padá totiž s kvalitním učitelem. Je to velmi jednoduché a ze statistik víme, že právě učitelé, kteří přišli těsně po absolvování vysoké školy, nejčastěji do dvou let, ze škol odchází. A my tam ty kvalitní potřebujeme udržet, a proto se zavádějí ty pozice, jako je provázející učitel, jako je uvádějící učitel, adaptační období a pak samozřejmě některé další, jako je třídní učitel a podobně.

Já se ovšem tady omezím jenom na to, abych teď zde načetl pozměňovací návrh, který také stručně odůvodním. V systému ho najdete pod sněmovním dokumentem 1917 a je to pozměňovací návrh, který podáváme já, dále kolega Petr Gazdík, kolegyně Renáta Zajíčková, Pavel Klíma a Jakub Michálek a týká se toho bodu novely, který se dotýká školského zákona, a to je ta také zmiňovaná důležitá garance 130 %průměrné mzdy pro učitele. V tom pozměňovacím návrhu, který zde předkládáme společně a po dohodě na půdorysu celé koalice, chceme toto takto definovat. Tedy definujeme zde, že jeden úvazek učitele by měl odpovídat nejméně 130 procentům průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství. Dovolím si jenom k tomu dvě poznámky.

Jednak hovoříme tady jasně o učitelích, ale to jsme tak hovořili už opakovaně, i v těch předchozích čteních, A dále mluvíme o těch 130 procentech, což prosím je také potřeba jasně říci zde na mikrofon. To neznamená, že každý učitel každé školy zřizované krajem, obcí, městem, státem, takže bude mít na své výplatní pásce 130 % průměrné hrubé mzdy. Je to vždy počítáno v rámci objemu platu na tu danou konkrétní školu, případně školské zařízení, a samozřejmě zůstává v kompetenci ředitele školy, aby s tímto objemem také pracoval, protože ve škole jsou kvalitní 130 %, a pak jsou ti, kteří naopak těch 130 % z nějakých objektivních důvodů právě nedosáhnou. Ale my chceme garantovat ten objem, ten objem, který do škol skutečně půjde, a to bude právě v tom rozsahu 130 % průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství, abych byl úplně zcela přesný, jak ten legislativní text praví.

Více potom případně můžeme ještě říci před třetím čtením. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Další v pořadí vystoupí paní poslankyně Adámková. Jenom upozorním, že je 12.54 hodin, ve 13 hodin budeme muset jednání přerušit. Paní poslankyně, prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Adámková: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi jenom několik postřehů, protože se domnívám, že situace je poměrně složitá. Nicméně vidím, že je to pojímáno ze všech úhlů pohledu, takže bych si dovolila jenom několik poznámek.

Za prvé, tak jako mně, tak jistě i vám přichází z Pedagogické komory seznam organizací, které nesouhlasí s návrhem. Já to úplně nechápu, protože buď je to problém komunikační, protože tady vidím, že všichni se snaží situaci vylepšit, takže úplně nechápu, proč tady Asociace děkanů a Česká konference rektorů a tak dále, Asociace učitelů dějepisu, angličtiny, didaktiků, češtinářů, matematiky a tak dále, proč je nespokojena. Takže poprosím potom, pravděpodobně máme na to ještě jedno čtení, budu se snažit na to získat nějakou odpověď, protože mi to není prostě jasné. To je všechno.

Jinak bych chtěla říci, že samozřejmě máme jeden problém, a to jsou lékaři, kteří učí na středních zdravotních školách - jiné školy nám vcelku moc nepřísluší samozřejmě - nebo se zdravotnickým zaměřením a někde biologii člověka na vybraných základních školách. Takže samozřejmě týká se to, byť ne úplně samozřejmě masově, ale i našeho oboru.

A jinak chci říci, že České vysoké učení technické má již velkou dobu mnoho desítek let Masarykův ústav studií pedagogických, kde vycházejí odborníci, kteří potom mohou učit matematiku, deskriptivu, informační technologii a mohou tam jít od čtvrtého ročníku vysoké školy, čili je to jistě velmi dobře.

Co se týče těch tří let, která jsou v této novele, musím říci, že samozřejmě pamatuji dlouhou dobu a nastupovali různě učitelé i na základní školy druhého stupně a dodělávali školy. To bylo vždycky, není to vůbec nic, co bychom neznali. To samozřejmě je možné. My tady toto ani nedovolujeme, což považuji za dobré. Jsou to lidé, kteří přišli z jiných škol a dodělávají si pedagogické vzdělání. A moje otázka tady je to, co už říkala paní inženýrka Peštová: prosím pěkně, zda jste zvážili úplně dobře ty tři roky - je to směr k předkladatelům - protože si dovedu živě představit, že ten začínající učitel, byť je inženýr, nebo doktor, to je prostě jenom jiný magistr, začne učit. To učení, chce-li dělat dobře, je skutečně na full time, to není jenom tak oddechovka. Zda v případě, že by měl - třeba budou tam ženy, mohou jít na mateřskou, jestli ty tři roky chcete dát do zákona, protože on si může rozložit to studium a může třeba končit za čtyři roky, a my ho vyhodíme? Já tomu nerozumím, prosím jenom o odpověď nebo se nad tím zamyslet.

A další věcí, kterou mám, je, co se týče...

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Já vás, paní poslankyně, přeruším. Poprosím, aby se kolegové ztišili, uklidnili. Jednak mám informaci, že je dohoda předsedů poslaneckých klubů, že tento bod doprojednáme. Já se jenom chci ujistit, jestli páni předsedové jsou zase ujištěni v tom, že i kolegové, kteří předkládají pozměňující návrhy a musí se v podrobné rozpravě k těm pozměňujícím návrhům přihlásit na mikrofon, jestli tuto informaci dostali dostatečně včas, protože já jsem ji dostal ve chvíli, kdy za dvě, za tři minuty máme přerušit naše jednání - protože ve chvíli, jestli už opustili sál a nebudou přítomni v podrobné rozpravě, tak by se nemohli přihlásit ke svým pozměňujícím návrhům. Tak já jenom chci pány předsedy poslaneckých klubů požádat, jestli mi potvrdí, že tedy budeme pokračovat po 13. hodině, nebo ten bod přerušíme s touto mojí připomínkou.

Paní poslankyně, zatím pokračujte a pány předsedy prosím, aby si to vyjasnili.

 

Poslankyně Věra Adámková: Děkuji. Já jsem se chtěla zmínit k tomu logopedovi. Vidím, že to tu vyvolalo bohatou diskusi. Uvědomte si, že my jsme vycházeli poté, co v praxi vidíme velkou nedohodu těch dvou komor, to je klinický logoped a tedy školští logopedové. Všichni chtějí pro děti dobře, jsme v ideálním světě a já si myslím, že opravdu chtějí. A chápu všechny kolegyně a kolegy, kteří byli dlouho někde v praxi a něco říkají, ale to, co jsme tady jaksi přednesli, co tady přednášel můj ctěný kolega pan poslanec Philipp, je dohoda těchto dvou komor. Čili můžeme s tím ještě samozřejmě pracovat. Všechno - jenom chci, abyste věděli, že to nebyl náš nápad tady, že jsme si sedli a že nás to napadlo, ale je to po dohodě těchto dvou komor, že takto jsou schopni spolupracovat. Co se týče těch kompetencí, tam bude potřeba ještě s tím samozřejmě pracovat dále. Ale chci vás jenom ujistit, že klinický logoped - a mám to teď opravdu velmi čerstvé - průměrná doba je mnoho měsíců a zkušený klinický logoped vám řekne, že než špatně napravovat vadu, raději k tomu mají takové to "raději počkejte".

Čili já jenom chci říct, že to nebylo nic, co by napadlo nás, poslance nebo doktory, ale je to mnoho týdnů práce s oběma komorami, abychom našli konsenzus. Jak se rozhodne Sněmovna - samozřejmě je suverén, to bude jinak.

Takže to jsem chtěla jenom říci, těchto pár postřehů, a doufám, že si o tom ještě budeme povídat, a děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Definitivně je dohoda, že budeme pokračovat, kolegové s pozměňovacími návrhy jsou přítomni v sále.

Poprosím paní poslankyni Berkovcovou, připraví se paní poslankyně Zajíčková do obecné rozpravy. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Jana Berkovcová: Děkuji za slovo ještě jednou. Já bych vám tedy ráda představila stručně a zdůvodnila své dva pozměňovací návrhy. Vložila jsem pozměňovací návrh pod číslem 1863, tedy návrh ke sněmovnímu tisku 289, kde v dosavadní části prvního čl. 1 se v odst. 1 vypouští část věty "učitele druhého stupně základní školy nebo". Jedná se v podstatě o to, že uznání kvalifikace učiteli, který ji doposud nemá, by bylo možné pouze na středních školách, nikoliv na školách základních. Tím se vlastně vypouští nejvíce kontroverzní část § 9a, který je jako celek v rozporu se Strategií vzdělávací politiky České republiky do roku 2030+. A jak už bylo řečeno, proti tomu se postavila i celá řada školských organizací. Uznání kvalifikace učitelů na základní škole, kteří ji nemají, by mohlo vést k mnoha negativním důsledkům, především k deprofesionalizaci učitelství jakožto regulovaného povolání, k jehož výkonu je třeba nejprve splnit stanovené kvalifikační předpoklady, a těmi je v současné době absolvování studia učitelství na fakultách vysokých škol, které ho mají akreditováno, anebo absolvování 250hodinového doplňujícího pedagogického studia, které organizuje vysoká škola. Dalším negativním důsledkem může být i to, že původní zájemci o studium učitelství na vysokých školách raději zvolí jiný obor, protože budou moci kdykoliv nastoupit do školy jako učitelé i bez pedagogického vzdělání, A vzhledem k vysokému počtu žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v běžných základních školách včetně závažných postižení může člověk bez pedagogického vzdělání svým nekvalifikovaným vedením a působením jakožto učitel napáchat i řadu škod.

Druhý pozměňovací návrh pod číslem 1864 ke sněmovnímu tisku 289, tam v dosavadním bodě 99 se znění odst. 1 v § 24d mění na "Třídní učitel v mateřské, základní a střední škole vykonává ve třídě nebo třídách určených ředitelem školy práce související s přímou pedagogickou činností spočívající zejména v podpoře zdravých a funkčních vztahů mezi dětmi a žáky, ve vytváření bezpečného a podnětného prostředí pro vývoj, výchovu a vzdělávání žáků a dětí, ve spolupráci s jejich zákonnými zástupci a zaměstnanci školy." Původní návrh byl doplněn tak, aby se týkal i učitelů a dětí v mateřských školách. V české legislativě v současnosti chybí zákonné ukotvení činnosti třídního učitele, zatímco na Slovensku je činnost třídního učitele zakotvena v zákoně č. 317/2009 Zb., o pedagogických zamestnancoch a odborných zamestnancoch. Jelikož se tato právní úprava na Slovensku osvědčila, navrhuje se implementovat ji i do české legislativy. Zatímco slovenský zákon zahrnuje mezi třídní učitele i učitele mateřských škol, původní vládní návrh novelizace zákona o pedagogických pracovnících bohužel učitelky mateřských škol opomíjí, proto se navrhuje doplnění jeho znění o učitelky a děti v mateřských školách. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za pozornost. Jenom k vašemu vystoupení - pozměňovací návrhy nebo pro jejich představení slouží spíše podrobná rozprava, stejně se budete muset k těm pozměňovacím návrhům v té podrobné rozpravě přihlásit, tak jenom propříště upozorňuji, že představování jednotlivých pozměňovacích návrhů patří spíše do podrobné rozpravy.

Paní poslankyně Zajíčková v obecné rozpravě. Připraví se pan poslanec Mašek.

 

Poslankyně Renáta Zajíčková: Děkuji. Já jenom zareaguji na pár témat, která tady zazněla. Chtěla bych se malinko vyjádřit k sociálnímu pedagogovi, který tedy není nakonec součástí - tato pozice není součástí novely zákona o pedagogických pracovnících. Nicméně bych chtěla říct, že si všichni uvědomujeme, že je to velmi důležitá a velmi přínosná role v každé škole. V souvislosti s covidem a vůbec v souvislosti s dobou, ve které žijeme, tato pozice je velmi významná a školám může pomoci. Akorát pokud jsem měla možnost mluvit s lidmi z terénu, s řediteli z terénu, tak jsem vlastně zavnímala, že mnozí ředitelé vlastně ještě tuto pozici nevnímají tak významně a vlastně se ani nedokážou zatím představit, co tato pozice může obnášet a jak jim může pomoci. Čili já se domnívám, že to, že dneska má každý ředitel možnost se v rámci Operačního programu Jan Amos Komenský přihlásit k této pozici, zažádat si o ni v rámci výzvy, která právě probíhá, a může vlastně si vyzkoušet, co tato pozice sociálního pedagoga může obsahovat, tak to je ten správný krok. Protože až si to ten školský terén osahá, bude vědět, co sociální pedagog může, co už nesmí, kde je jeho role, kde tedy je jeho přínos, tak pak bude čas na to, abychom tuto pozici zakotvili do novely zákona o pedagogických pracovnících.

Čili jenom bych chtěla, aby tady zaznělo, že je to velmi užitečná, přínosná role, je to další vlastně podpůrná profese, která v těch školách je důležitá, ale není v současné době ještě vydefinovaná. Navíc, jak už tady zaznělo, je to na pomezí sociální oblasti, pedagogické oblasti, nepochybně by tady zase vznikla debata o tom, jestli název sociální pedagog je v pořádku, takže myslím si, dejme této pozici čas, určitě na ni myslíme a určitě ji v nejbližší době, pokud bude možnost, do novely zahrneme.

Pak bych se chtěla vyjádřit jenom krátce k provázejícímu učiteli. Už to tady také zaznělo, na půdě Poslanecké sněmovny proběhl kulatý stůl na téma provázejícího učitele. Sama přináším pozměňovací návrh se svými kolegy z koalice, který zkvalitňuje práci ve školách, a především zkvalitňuje přípravu učitelů nebo lidí na učitelské povolání, protože právě provázející učitel byl původně namířen pouze pro studenty vysokých škol, kteří se připravují na učitelské povolání, a tento pozměňovací návrh tuto pozici rozšiřuje i právě pro alternativní cestu pro získání kvalifikace učitele, tedy pro doplňkové pedagogické studium. Čili provázejícího učitele budou mít nejenom studenti vysokých škol, ale i ti, kteří si třeba v průběhu zaměstnání nebo například v průběhu studia - můžou to být studenti přírodovědeckých fakult, filozofických fakult - kteří si v době studia chtějí udělat tuto kvalifikaci, vlastně budou mít možnost toho provázejícího učitele.

A poslední, to je ten školský logoped. Já samozřejmě rozumím i argumentům klinických logopedů, já myslím, že tady toho už hodně zaznělo, nicméně pokud se ukáže, že tady je to opravdu dohoda obou těch asociací, jak zástupců klinických logopedů, tak Asociace školských nebo speciálních pedagogů, abych byla přesnější, a školských logopedů, pokud se ukáže, že to je jejich dohoda, tak osobně té změně názvu bránit nebudu. Pokud ale se ukáže, že ta dohoda tu není, tak tam smysl v terminologii školského logopeda vidím, a proč, to už jsem zdůvodnila v minulém příspěvku. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Další z posledních v obecné rozpravě pan poslanec Mašek.

Načtu rychle dvě omluvy. Pan poslanec Kobza Jiří se omlouvá od 13.05 minut z pracovních důvodů, pan ministr Blažek Pavel od 13 hodin do 14.30 z pracovních důvodů.

Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Mašek: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych touto formou načetl na mikrofon pozměňovací návrh, který vyplynul z dnešní poměrně bohaté diskuse. Ten návrh je jednoduchý. Doplňuje se text na konci odstavce v § 9a odst. 1 o následující znění: Pokud zaměstnanec zahájí takové studium nejdéle do tří let ode dne, kdy tuto pedagogickou činnost začal vykonávat, může mu ředitel školy prodloužit výkon pedagogické činnosti do ukončení takového studia, nejdéle však do doby pěti let.

Zdůvodnění: Krátké zdůvodnění je to, že jsme se tady bavili o tom, že je potřeba získávat nové pedagogy a na druhou stranu, ale je potřeba i trvat na tom, aby ti pedagogové měli příslušné vzdělání. Ten svůj návrh, respektive návrh Jiřího Maška, Heleny Válkové, Ivany Mádlové a Bereniky Peštové, beru tak, že tam je hledání dobrého kompromisu, protože tady bylo řečeno, že je potřeba mít kvalitní pedagogy, ale ten původní návrh je vlastně po třech letech ztrácí, a ztrácí některé z těch, kteří jsou perspektivní a měli by na výkon té činnosti. Měli bychom nechat volnost řediteli školy, aby o tom rozhodl, dát mu vůbec ten prostor.

A podotýkám, že jsou tady kraje, které mají, například Karlovarský, a udává se tam zhruba 30% až 35%nekvalifikovanost učitelů. Tady se může ukázat, že ti lidé, když jim dáme prostor, zahájí studium, tak mají možnost ho dokončit, protože v praxi - to tady zdůvodňovala kolegyně Berenika Peštová, vaším prostřednictvím - potom když mají zahájit jako nepedagogové výuku, mají s tou výukou určité problémy, může se ukázat, že to dělají dobře, ale prostě to studium nestihnou.

Takže zdůvodňoval jsem to jednak tím, že nepedagogové do škol patří svým způsobem, protože jim musíme dát prostor jako lidem, kteří vůbec o tu pedagogickou činnost mají zájem, a tento kompromisní pozměňovací návrh si myslím, že toto umožňuje. A kdo by měl o tom více rozhodnout než ředitel té školy, který toho kandidáta zná a může ten institut, který navrhujeme, v podstatě se o něm rozhodnout nebo ho využít.

K tomuto návrhu bych se přihlásil potom v podrobné rozpravě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ano, děkuji. I pro vás, pane poslanče: pozměňovací návrhy se předkládají a zdůvodňují v podrobné rozpravě, ale ta nastane za chvíli, tak budete mít tuto možnost. Hlásí se ještě někdo do obecné rozpravy? Pokud tomu tak není, obecnou rozpravu končím.

Ptám se, zda je zájem o závěrečná slova ze strany předkladatele a zpravodaje? Pane ministře? Ne. Pane zpravodaji? Nikoliv.

Zahajuji tedy podrobnou rozpravu a připomínám, že pozměňovací a jiné návrhy přednesené v podrobné rozpravě musí být vždy odůvodněny. První je do podrobné rozpravy přihlášen pan poslanec Rais.

 

Poslanec Karel Rais: Přeji dobrý den. Já jsem to zdůvodnění si myslím řekl dostatečně detailně, tak nebudu opakovat. Takže přihlašuji se k pozměňovacímu návrhu číslo 1442, který se týká problematiky kvality vzdělávání logopedů, a protože jsem první, tak se přihlašuji také k pozměňovacímu návrhu, který společně v podstatě vytvořili kolegové Berki, Klíma a kolegyně Zajíčková, a ten má číslo 1911. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Další je přihlášen pan poslanec Šimek, připraví se paní poslankyně Berkovcová.

 

Poslanec David Šimek: Já si dovolím přihlásit se k pozměňovacímu návrhu 1888, týkajícímu se úplaty za předškolní vzdělávání a školní družinu.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ano, děkuji. Paní poslankyně Berkovcová, připraví se pan poslanec Berki.

 

Poslankyně Jana Berkovcová: Děkuji. Já se tímto přihlašuji k pozměňovacím návrhům číslo 1863 a 1864, které jsem řádně zdůvodnila v obecné rozpravě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Pan poslanec Berki vystoupí, připraví se pan poslanec Kettner.

 

Poslanec Jan Berki: Já se přece jen za celou tu skupinu ještě přihlásím k pozměňovacímu návrhu pod číslem... tedy sněmovního dokumentu 1911 a zdůvodnění jsem provedl v rozporu s vašimi pokyny v obecné rozpravě.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Pan poslanec Kettner, připraví se pan poslanec Philipp.

 

Poslanec Zdeněk Kettner: Děkuji. Já bych se chtěl přihlásit k pozměňovacímu návrhu číslo 1774. Podrobné zdůvodnění jsem přednesl v obecné rozpravě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ano, děkuji. Pan poslanec Philipp, připraví se pan poslanec Výborný.

 

Poslanec Tom Philipp: Dobré odpoledne. S dovolením bych se přihlásil k pozměňovacímu návrhu 1908. Už tady bylo o školských pedagozích a školských logopedech řečeno hodně, takže myslím, že další vysvětlování není třeba. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ano, děkuji, pane poslanče. Pan poslanec Výborný, připraví se pan poslanec Mašek.

 

Poslanec Marek Výborný: Děkuji, pane místopředsedo. Já se s dovolením chci přihlásit k pozměňovacímu návrhu, který jsem podal jménem svým, dále kolegů Petra Gazdíka, Renáty Zajíčkové, Pavla Klímy, Jakuba Michálka, pod číslem sněmovního dokumentu 1917, a tak jak jsem ho odůvodnil v obecné rozpravě a tak, jak je také uvedeno v písemné verzi. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ano, děkuji. Pan poslanec Mašek.

 

Poslanec Jiří Mašek: Pane předsedající, kolegyně a kolegové, rád bych se přihlásil k pozměňovacímu návrhu, který jsem načetl v obecné rozpravě, a zároveň bych se chtěl přihlásit i k odůvodnění, které jsem provedl v obecné rozpravě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ano, děkuji. To byl zatím poslední přihlášený do podrobné rozpravy. Ptám se, zda se někdo hlásí z místa do podrobné rozpravy? Není tomu tak, podrobnou rozpravu tedy končím.

Znovu se ptám na zájem o závěrečná slova. Ze strany předkladatele není zájem, explicitně není zájem, ze strany zpravodaje také ne.

V průběhu rozpravy nezazněl návrh na vrácení zákona či zkrácení lhůt, a já tedy končím projednávání druhého čtení tohoto návrhu, a končím tedy projednávání bodu číslo 2.

Je 13.15 hodin, přerušuji naše dnešní jednání, sejdeme se ve 14.30 hodin, kdy jsou na pořadu schůze ústní interpelace.

 

(Jednání přerušeno ve 13.15 hodin.)

(Jednání pokračovalo ve 14.30 hodin.)

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Dovolte, abych vás všechny pozdravil. Dalším bodem našeho pořadu jsou

Aktualizováno 6. 11. 2023 v 15:58.