Předcházející zahájení jednacího dne schůze

 

(Jednání zahájeno v 9.00 hodin.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, zahajuji čtvrtý jednací den 52. schůze Poslanecké sněmovny a všechny vás vítám.

Aby byla zaznamenána naše účast, tak vás nejprve odhlásím a prosím, abyste se přihlásili identifikačními kartami a případně mi oznámili, kdo žádá o vydání náhradní karty.

Sděluji, že o omluvení své neúčasti na jednání požádali tito poslanci: Ondřej Babka na celý jednací den z důvodu zahraniční cesty, Jan Bauer na celý jednací den z pracovních důvodů, Josef Bernard na celý jednací den ze zdravotních důvodů, Stanislav Blaha na celý jednací den z pracovních důvodů, Jan Bureš na celý jednací den z pracovních důvodů, Petr Fifka na celý jednací den z rodinných důvodů, Stanislav Fridrich na celý jednací den ze zdravotních důvodů, Petr Gazdík do 10 hodin ze zdravotních důvodů, Pavla Golasowská na celý jednací den z pracovních důvodů, Jan Hofmann na celý jednací den z pracovních důvodů, Jiří Horák na celý jednací den z pracovních důvodů, Jan Hrnčíř na celý jednací den ze zdravotních důvodů, Miloslav Janulík na celý jednací den z pracovních důvodů, David Kasal na celý jednací den z pracovních důvodů, Ondřej Kolář na celý jednací den z rodinných důvodů, Karel Krejza na celý jednací den z rodinných důvodů, Jana Krutáková na celý jednací den z pracovních důvodů, Petr Letocha do 12 hodin z pracovních důvodů, Jarmila Levko na celý jednací den ze zdravotních důvodů, Petr Liška na celý jednací den z pracovních důvodů, Lubomír Metnar na celý jednací den ze zdravotních důvodů, Vojtěch Munzar na celý jednací den z osobních důvodů, Zdenka Němečková Crkvenjaš na celý jednací den z rodinných důvodů, Renata Oulehlová na celý jednací den z osobních důvodů, Pavel Růžička na celý jednací den z pracovních důvodů, Karel Sládeček na celý jednací den ze zdravotních důvodů, Pavel Staněk na celý jednací den z pracovních důvodů, Robert Stržínek na celý jednací den z pracovních důvodů, Lukáš Vlček na celý jednací den z pracovních důvodů, Jan Volný na celý jednací den ze zdravotních důvodů, Radek Vondráček na celý jednací den z pracovních důvodů, Ivo Vondrák na celý jednací den z pracovních důvodů, Milan Wenzl na celý jednací den ze zdravotních důvodů, Miroslav Zborovský na celý jednací den ze zdravotních důvodů, Vladimír Zlínský na celý jednací den z pracovních důvodů, Pavel Žáček na celý jednací den z rodinných důvodů, Marek Ženíšek na celý jednací den z pracovních důvodů.

Z členů vlády se omlouvá: premiér Petr Fiala na celý jednací den z důvodu zahraniční cesty, ministr Vladimír Balaš na celý jednací den ze zdravotních důvodů, ministr Mikuláš Bek na celý jednací den z pracovních důvodů, ministr Pavel Blažek na celý jednací den z pracovních důvodů, ministryně Jana Černochová na celý jednací den z pracovních důvodů, ministr Jan Lipavský na celý jednací den z pracovních důvodů, ministr Zdeněk Nekula na celý jednací den z pracovních důvodů, ministr Vít Rakušan na celý jednací den z osobních důvodů, ministr Jozef Síkela na celý jednací den z osobních důvodů, ministr Zbyněk Stanjura na celý jednací den ze zdravotních důvodů, ministr Michal Šalomoun od 10 hodin z pracovních důvodů a ministr Vlastimil Válek na celý jednací den z pracovních důvodů.

Upravuji ještě jednu omluvenku, pan poslanec Zlínský se omlouvá až od 12 hodin. Pan poslanec Jan Hofmann ruší omluvu na dnešní den.

Dnešní jednání bychom měli zahájit pevně zařazeným bodem z bloku třetích čtení, to je bodem 88, je to sněmovní tisk 263, zákon o České televizi a Českém rozhlasu. Poté bychom případně pokračovali dalšími body z bloku třetího čtení: je to bod 89, sněmovní tisk 312; bod 87, sněmovní tisk 249; bod 86, sněmovní tisk 238, a bod 85, sněmovní tisk 48. Pak bychom se měli věnovat, jak jsme již rozhodli, bodům z bloku Zákony - druhé čtení. Je to bod číslo 2, sněmovní tisk 288, a bod 3, sněmovní tisk 346. Dále bychom měli pokračovat body z bloku Zákony - první čtení dle odhlasovaného pořadí: bod 13, sněmovní tisk 371; 14, sněmovní tisk 372; bod 5, sněmovní tisk 350; bod 9, sněmovní tisk 366; bod 8, sněmovní tisk 362; bod 6, sněmovní tisk 360, a bod 7, sněmovní tisk 361.

Mám zde řadu přihlášek, které se týkají návrhu na změnu pořadu schůze, a jako první poprosím, aby s přednostním právem vystoupil pan předseda Jakub Michálek. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dobré ráno. Já si dovoluji navrhnout dvě změny programu dnešního jednání, to tak, že bychom začali lex Ukrajina, sněmovní tisk 374, druhé čtení - to by byl první bod dnešního dne, a druhý bod dnešního dne by byl bod zařazený dnes jako 86, investiční společnosti, třetí čtení, a pak bychom pokračovali dle programu schůze, čili bodem Česká televize a následující. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Poprosím ještě u těch investičních společností číslo bodu a tisku, jestli mohu poprosit.

 

Poslanec Jakub Michálek: Investiční společnosti je bod 86, sněmovní tisk 238.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, váš návrh si zaznamenám. A mám zde řadu přihlášek s návrhy na dnešní program. Další přednostní právo má paní místopředsedkyně Klára Dostálová. Prosím.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Dobrý den, vážené kolegyně, kolegové. No, nezbývá nám nic jiného, než v podstatě se pokusit zařadit body na program, protože byť jsme vyslyšeli vaše volání, že si to máme nechat na interpelace, tak my jsme se opravdu snažili, ale bohužel jsme tady všichni hovořili do prázdného sálu, takže se nemůžete divit, že ty nejpalčivější problémy se budeme snažit zařadit na jednání dnešní schůze, protože si myslím, že jsou skutečně věci, kterými by se Poslanecká sněmovna měla zabývat. Musíme si všichni uvědomit, že tak jak tady sedíme, tak jsme placeni z peněz daňových poplatníků, českých daňových poplatníků, a ti si zaslouží odpovědi na některé otázky.

Já bych chtěla požádat o zařazení jako první bod na dnešní jednání schůze, a to problematiku bydlení v České republice, protože to, co se teď děje a jak se prohlubuje krize bydlení, a mám skutečně obavu z toho, že už levá neví, co dělá pravá, protože nám sem postupně chodí mnoho zákonů...

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Abych tomu rozuměl, jako nový bod ho chcete zařadit? (Ano.) Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Ano, jako nový bod, jako první bod dnešního jednání. Děkuji.

Co se týká té krize bydlení, tak si musíme uvědomit, že ceny bytů a nájmů v relaci k průměrné mzdě v mnoha městech se zcela zásadně zvýšily, což vede k obrovskému tlaku na rozpočty domácností. Tato krize je eskalována i tím, že vlastně doposud nebyl schválen stavební zákon, který právě hovořil o tom nebo byl nastaven tak, aby se skutečně stavění v České republice zvýšilo.

Často musí české domácnosti také řešit velmi neblahé věci, které se týkají rozpočtu domácností. Musíme si uvědomit, že v České republice je poměr vlastnického bydlení a nájemního bydlení 80 : 20, to znamená 80 % vlastnické bydlení, 20 % nájemní bydlení. To znamená, 80 % lidí - teď to přeženu, samozřejmě ne všichni jsou pod hypotékou, ale opravdu mnoho mladých rodin má na sobě vázanou hypotéku, do toho samozřejmě obrovská inflace a do toho zvýšení cen energií. Ty mladé rodiny mají opravdu už co dělat, aby to utáhly.

Nespokojenost lidí, kteří se propadají do chudoby, bojí se o ztrátu bydlení, tak je potřeba, abychom na to nějakým způsobem reagovali, aby vláda se snažila těmto lidem nějakým způsobem pomoci. Rozumím panu ministru Jurečkovi, že samozřejmě nemůže být podpora hypotéky sociální dávkou, to já chápu, ale musí se hledat i nějaké jiné alternativy, jak právě těmto rodinám pomoci.

Je potřeba si uvědomit, že ceny bytových nemovitostí dle Českého statistického úřadu ve třetím čtvrtletí se zvýšily o 16,6 %. Došlo také k navýšení indexu ceny nákladů nemovitostí, a to více než o 17 %. Co se týká například publikovaných čísel za minulý měsíc, bylo vydáno o 6,2 % stavebních povolení méně, a to nehovořím ani o tom, že jsme se skutečně dostali jako Česká republika do obrovského propadu reálných mezd, je nejvyšší ze všech zemí OECD, a že úrokovou sazbu na hypotéku máme dneska někde kolem 6 %.

Chápu, že už tady o tom hovořím několikrát, ale já bych opravdu vaši pozornost ráda věnovala tomu, jak to vlastně máme rozloženo v bydlení v České republice. Máme takové čtyři typy bydlení. První je vlastnické bydlení, které samozřejmě je hodně vázáno na hypotéky. Jenom pro vaši informaci, propad je zhruba už kolem 60 %, protože úvěry rostou, a vzhledem k tomu, že vláda Petra Fialy ještě avizuje další sankce za to, že byste šli do vlastnického bydlení pomocí hypotéky, například za předčasné splacení hypotéky se uvažuje o tom, že budou nově sankce, nebo se už oficiálně hovoří v mediálním prostoru o navýšení daně z nemovitostí, to všechno jsou kroky k tomu, abychom se od vlastnického bydlení oprostili. Možná je to dobře, možná bychom skutečně měli poměr vlastnického a nájemního bydlení trošičku více vyrovnat, ale je tady jedno velké ale. Samozřejmě můžeme nájemní bydlení podporovat, stát jako takový, ale stát žádné kroky k tomu nedělá. Já prostě nechápu, jak je možné, že se zastavily programy na MMR, například program Výstavba, který podporoval právě obce v tom, aby realizovaly nájemní bydlení.

Druhý aspekt, který je třeba si uvědomit, a proto říkám, že levá neví, co dělá pravá, je to, že se zdražuje o 15 % ubytování na kolejích pro studenty. Ale vysokoškolské vzdělání by přece nemělo být jenom pro nejbohatší děti z bohatých rodin, aby si dovolily platit ubytování na kolejích. Ty děti samozřejmě budou muset mít i zvýšené náklady na energie. A co se stane? Všichni tito studenti se budou snažit se sestěhovat do nějakých bytů, které jsou volné k pronájmu na trhu, a je potřeba si neustále uvědomovat, že těch bytů na trhu je prostě málo. A čeho je málo, to je drahé, protože se nestaví. Do toho všeho si teď promítněte, že se tedy zdražuje kolejné, to znamená, půjdou nám na trh.

A do toho za chviličku budeme projednávat lex Ukrajina, která vlastně cílí na to, aby ukrajinští uprchlíci si našli bydlení na normálním trhu s bydlením. Ale uvědomme si, že podmínky, jak jsou nastaveny pro ukrajinské uprchlíky, že budou prokazovat dávku na bydlení nebo příspěvek na bydlení pouze pravděpodobně čestným prohlášením, protože si neumím představit, jak by úřad práce opravdu kontroloval majetky na Ukrajině, to prostě je podle mě absolutně neřešitelné, tak se to bude muset řešit čestným prohlášením, což samozřejmě budou mít určitou výhodu proti českým občanům jako takovým. A znovu říkám, všechny tyto skupiny - studenti budou cílit na trh s bydlením, ukrajinští uprchlíci budou cílit na trh s bydlením, a já se ptám, kam tedy budou cílit Češi, když my jim ani neumožníme vlastnické bydlení, nepodporujeme družstevní bydlení, protože družstevní bydlení také byl program na MMR, aby státní půjčku dostali právě mladí lidé na družstevní podíl. Kde jsou ty projekty, o kterých jsme hovořili, které by pomohly s výstavbou jako takovou?

Čtvrtá skupina jsou obecní byty. Obecní byty, tam je potřeba si uvědomit, že v devadesátých letech obce prodaly přes 600 000 bytů a dnes jim vlastně zůstává obecní bytový fond, který vůbec tak tak pokryje sociální problémy obce jako takové. Obce volají po tom, že i kdyby měly nějaké byty k dispozici - opět program MMR, aby obce mohly rekonstruovat obecní majetek, byl pouze pro uprchlíky. Proč to není pro všechny? Proč to není i pro české občany? A přitom čerpání tohoto programu pan ministr vyjednal miliardu, čerpání je zhruba kolem 200 milionů, tak je vidět, že zájem jenom pro tuto úzkou skupinu není. Rozšiřme to tedy i pro české občany, pomozme obcím zrekonstruovat bytový fond.

Je potřeba si uvědomit, že třeba Praha má zhruba 30 000 bytů, což jsou 4 % bytového fondu, avšak desetina spravovaná městskými částmi je v současné době neobsazená. Tak se ptejme, proč je neobsazená, co k tomu vede? Potřebují tedy města a obce pomoci zrekonstruovat svůj bytový fond.

Jak už jsem říkala, čeho je málo, to je drahé. Abyste si nemysleli, že neustále... (Poslankyně se odmlčela kvůli hluku v sále.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Kolegyně, kolegové, a to jak v levé, tak v pravé části sálu, požádám vás, abyste pozorně poslouchali, protože se jedná o změnu programu dnešního dne. Prosím, pokračujte.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji moc, pane předsedající. Ten klid jsem si vyžádala i proto, že už se opravdu blížím k závěru, a abyste neřekli, že jenom kritizujeme a nedáváme žádné náměty na stůl, tak tady jsou tedy ty náměty, co by šlo s bydlením udělat okamžitě.

Za prvé, projednat vícegenerační hypotéky, to znamená prodloužit dobu splatnosti na 40 let s garancí státu. Tady by se skutečně ty splátky snížily zhruba o 6 000 měsíčně, což pro mladou rodinu jsou obrovské peníze.

Začít aktivně pracovat s nehmotným majetkem v rukách státu. Tady oceňuji, že se dělá určitá revize tohoto majetku, tak jenom budu doufat, že to nebude sloužit k prodeji, ale že to bude sloužit k tomu, aby se na volných pozemcích a v budovách státu naopak budovalo nové bydlení pro české občany.

Rozdělit vícegenerační domy na samostatné bytové jednotky. Opravdu si potřebujeme uvědomit, že venkov je víceméně založen na vícegeneračních domech. Dnes tam žijí senioři úplně osamoceni, a pokud by se opravdu za málo peněz daly udělat samostatné vchody, samostatné sociální zázemí, tak by se nám tady rázem zvýšila možnost bydlení.

Aktivovat dotační program Ministerstva pro místní rozvoj na podporu úroku z úvěrů nad 5 %. MMR tento program má ve svém šuplíku.

Obnovit program pro mladé na družstevní podíl, kde mladí lidé mohou získat až 3 až 3,5 milionu na družstevní podíl. Určitě by to mladým lidem pomohlo k tomu, aby se do družstevního bydlení pustili.

V neposlední řadě aktivovat soukromý kapitál a vytvořit PPP projekty, zahájit výstavbu vysokoškolských kolejí nebo jejich rekonstrukci tak, aby se snížila energetická náročnost těchto budov a studenti si mohli dovolit bydlet na studentských kolejích.

A v neposlední řadě je samozřejmě stavební zákon, protože co si budeme říkat, mělo by naším heslem být v současné bytové krizi stavět, stavět a ještě jednou stavět, případně rekonstruovat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Také děkuji. Další přednostní právo má paní předsedkyně Alena Schillerová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dámy a pánové, možná se divíte, že mí kolegové tady vystupují a mají připravenou celou řadu aktuálních problémů a bodů, ale je to především dáno tím, že včera jsme nemohli interpelovat. Bylo 55 interpelací, byli dva ministři, kterých se týkaly tři interpelace, a to je samozřejmě ten jediný a prostý důvod, a kolik bylo interpelací za celé toto volební období jsem tady říkala posledně. Věřím, že paní předsedkyně moji prosbu a můj apel si vezme k srdci a požádá členy vlády, aby na interpelace chodili.

Takže mi dovolte, abych navrhla nový bod dnešního jednacího dne a požádala o zařazení jako bod číslo 2, protože první bod navrhla moje ctěná kolegyně Klára Dostálová, a tento bod... (Poslanec Foldyna upozorňuje, že v jednacím sále není žádný ministr.) Aha. Omlouvám se, pane místopředsedo. Je tu nějaký ministr?

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Není zde ministr. Vzhledem k tomu, že není přítomen ministr, požádám předsedy poslaneckých klubů, aby zajistili přítomnost člena vlády na jednání Poslanecké sněmovny. Tak pan ministr z MPSV přišel.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkujeme, děkujeme, pane místopředsedo, i panu ministrovi, že se vrátil do sálu.

Takže chci, aby se ten bod jmenoval Dramatický propad reálných mezd v České republice, a dovolte, abych ho odůvodnila. Navrhuji to jako druhý bod dnešního jednacího dne a teď ho odůvodňuji.

Třináct měsíců vlády pod taktovkou Petra Fialy nám dokázalo, že pětikoalice neměla žádný plán, jenom nesplnitelné sliby. Turecké hospodaření Zbyňka Stanjury způsobuje, že zadlužení České republiky roste nejrychlejším tempem ze všech zemí Evropské unie a máme historicky největší nárůst dluhu. Tato vláda zcela rezignovala na efektivní výběr daní, a to má navíc desítky miliard díky inflaci, která je v České republice rekordní. Český průmysl hlásí zcela zásadní existenciální problémy. Například meziročně se maloobchodní tržby propadly reálně o 7,3 %. A občané? Těm jsou navyšovány ceny jedním z nejrychlejších temp ze všech zemí EU. Mají přes paritu kupní síly jednu z nejvyšších cen elektřiny a plynu, nemají dostatek léků a pětikoalice jim chce navyšovat daně.

Za však zcela zásadní problém, který tady dnes chci diskutovat, rozhodně považuji pokles reálných mezd našich českých občanů. To bohužel cítíme všichni, někdo méně a někdo zcela zásadně. Je objektivní pravdou, a já to přiznávám, že v posledních měsících jsme sledovali mimořádnou inflační vlnu ve všech zemích Evropské unie. Chápu mimořádnost a komplikovanost situace, chápu rovněž složitost mezinárodněpolitického vývoje, ale faktem zůstává, že této mimořádné situaci musí čelit všechny evropské, ale i většina světových ekonomik, a je také pravdou, že Česká republika měla po celou dobu jednu z nejvyšších měr inflace ze všech zemí Evropské unie. Tato česká inflace v evropském kontextu je zcela nadprůměrná a srazila významně příjmy našich pracujících. Ano, nejen že v České republice došlo v roce 2022 k nejrychlejšímu poklesu reálných mezd v historii samostatné České republiky, ale taktéž ze všech zemí OECD poklesly podle údajů OECD reálné mzdy v České republice nejvíce. Není tedy možné se vymlouvat na komplikovanou situaci, protože toto složité období provází téměř všechny země OECD, a přesto to obyvatelé ostatních zemí OECD nepocítili v takové míře, jako to cítí naši čeští občané.

Podle údajů Ministerstva financí České republiky byl pokles reálné mzdy ve druhém a třetím kvartále v roce 2022 na úrovni těsně pod 10 %. Tento pokles pokračuje nadále každý jeden kvartál v aktuálním roce. Výhled let 2024 a 2025 hovoří o drobném růstu reálných mezd ve výši 1,9 % a 1,4 %, ale na tomto místě chci upozornit, že ani v roce 2025 nedosáhne reálná mzda úrovně, které dosahovala v roce 2018. Takže, vážení kolegové, mluvím teď především směrem k těm, kteří minulý rok podpořili valorizaci svých platů, mzdy většiny občanů v České republice se ani v roce 2025 nenavrátí na reálnou úroveň, které dosahovaly v roce 2018. Kolegové, ztrácíme sedm let, v rámci kterých se nejenom že nezvýší životní úroveň našich občanů, ale ona dokonce poklesne.

Do této chvíle jsem mluvila čistě o průměrných veličinách. Růst cen, které pociťujeme my všichni, však nedopadá na každého z nás stejně. V tomto mimořádném inflačním období je růst cen tažen skokovým růstem cen energií a potravin a to jsou položky v rámci spotřebitelského koše, u kterých zdražení pociťují nízkopříjmové domácnosti výrazně více než občané s nadstandardními příjmy. Prosincová čísla inflace hovořila o 42 % nárůstu cen mouky, 55 % růstu cen mléka, o zvýšení cen vajec ve výši 92 %, zvýšení cen cukru o 99 % a samozřejmě zvýšení ceny zemního plynu, která narostla o 140 %, tuhých paliv o 66 % a tepla a teplé vody o 29 %. Snad všichni chápeme, že když zdraží cukr o 99 % a vejce o 92 %, toto zdražení je o mnoho komplikovanější pro občany s příjmem 20 000 korun než pro někoho, kdo vydělává třeba 50 000 korun, protože když vyděláváte hodně, tak si ani nevšimnete, zda platíte za vejce 5 korun, 6 korun nebo 10 korun, je to pod vaši rozlišovací schopnost. Vysokopříjmové domácnosti mají více prostoru pro manévrování ve svém utrácení a konzumním chování, ale když jste naopak samoživitelka, řešíte zásadně, jestli platíte za vejce 5 korun, 6 korun nebo 10 korun. České domácnosti minulý rok musely skutečně přejít na úsporný režim v míře, kterou si v této republice málokdo pamatuje. Dle údajů o poklesu maloobchodních tržeb vychází, že české domácnosti mimořádně šetří. Ale zarážející je, že tržby z prodeje potravin, reálné nákupy potravin domácnostmi, se meziročně propadly o více než 9 %. České domácnosti tedy zřejmě přecházejí na nákup nejen menšího množství potravin, ale i na nákup potravin, které jsou levnější, a tedy samozřejmě i často méně kvalitní. Zpravidla základní spotřeba v krizích nebývá takto výrazně omezena, lidé nejdříve omezí nákupy luxusnějších statků, jako jsou dovolené, stravování v restauracích a podobně. Z těchto čísel je tedy také zřejmé, že inflační vlna zasáhla disproporčně nižší a střední vrstvu. Inflace u některých domácností může být vzhledem k jejich spotřebitelskému koši výrazně nad 20 %.

Přitom má kabinet Petra Fialy řadu možností, jak domácnostem pomoci. Jednak chci na tomto místě opětovně zdůraznit, že není řešením posílat celou společnost žádat hromadně o dávky. Dávky mají být řešením pouze pro jistou část společnosti, a nemají být tedy celospolečensky zaměřené. Naopak mohl kabinet Petra Fialy využít institut minimální a zaručené mzdy a alespoň zčásti tímto vyvážit pokles reálných mezd. Zvýšení, ke kterému došlo, naprosto neodpovídalo poklesu reálných mezd, a navíc se zvýšení netýkalo velkého množství profesí. Navíc šesti z osmi skupin se minima zaručených mezd vůbec nezvýšila. Došlo ke zmrazení zaručených mezd například u sanitářů, řidičů autobusů nebo zedníků.

Bohužel to, co tato vláda nepochopila, je, že pracovat se musí vyplatit. Minimální mzda má jednak chránit občany před pádem do chudoby, a zároveň má zabezpečit motivaci k práci. Dnes se však již dostáváme do situace, kdy jsou chudobou ohroženi i lidé, kteří řádně pracují.

Další možným nástrojem dopadu poklesu reálné hodnoty mezd je zvýšení slevy na poplatníka. Tímto krokem by samozřejmě získaly relativně nejvýše skupiny obyvatelstva s podprůměrným příjmem, které to i nejvíce potřebují. Ale samozřejmě těch možností řešení je více.

Není však možné trestat české občany za neschopnost kabinetu Petra Fialy. Proto navrhuji načtení tohoto bodu a vyzývám vládu, ať hledá řešení, jak pomoci lidem v situaci, kdy se dramaticky propadají reálné mzdy v České republice. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Další přednostní právo - pan předseda Tomio Okamura.

 

Poslanec Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, já bych jménem SPD chtěl navrhnout na dnešní program schůze mimořádné body, protože vláda ignoruje závažnou situaci v České republice.

Jako první bych navrhl bod s názvem Extrémní růst cen potravin bude kvůli Fialově vládě nadále pokračovat. Hnutí SPD prosazuje opatření proti Fialově drahotě. Ceny potravin, které v loňském roce zaznamenaly raketový růst, se dle odborných predikcí budou nadále zvyšovat i v letošním roce. Podle dat Českého statistického úřadu stálo jídlo v listopadu 2022 v průměru o 27,1 % více než před rokem ve stejné době. Některé základní potravinové komodity však stály v meziročním srovnání i více než dvojnásobek, jde například o cukr. Většina základních potravin, mouka, mléko, brambory, tuky či oleje, meziročně zdražily o 50 až 100 %.

V prvních měsících letošního roku ceny potravin dle předpovědi odborníků zveřejněných například na serveru iDNES.cz pak nejspíš ještě poměrně rychle porostou, protože spotřebitelské ceny obvykle s mírným zpožděním kopírují ceny výrobců a ceny zpracovatelů a ty v listopadu meziročně vzrostly o 30 %, zejména v důsledku enormního nárůstu cen energií, což je mimochodem způsobeno taky tím, že to Fialova vláda neřešila. Ceny energií vzrostly mimo jiné i v důsledku projektu Evropské unie Green Deal a sankční konfrontace s Ruskem, které oboje jednoznačně podporuje současná Fialova vláda. Důsledky Green Dealu EU se budou prohlubovat v souvislosti se začátkem zavádění takzvané nové zemědělské politiky EU, a tím nadále porostou ceny potravin.

Hnutí SPD dlouhodobě apeluje na okamžité zavedení opatření, které by ceny základních potravin pro české občany snížily, protože se pro sociálně ohrožené skupiny stávají už cenově nedostupnými a nutí čím dál více občanů, kteří mají tu možnost, nakupovat levnější potraviny v zahraničí, zejména v Polsku. Ale levnější potraviny jsou i v Německu, kde mají trojnásobné platy.

Prosazujeme za SPD především razantní snížení DPH na potraviny až po jejich dočasné osvobození od této daně, například po vzoru sousedního Polska, či cenovou regulaci některých základních potravin. Dle prezidenta Agrární komory České republiky Jana Doležala stojí za enormním zdražováním potravin nadále i nepřiměřené přirážky zahraničních obchodních řetězců.

Fialova pětikoaliční vláda se touto kritickou situací dlouhodobě vůbec nezabývá a neřeší ji, přestože máme nejvyšší DPH na potraviny, to znamená 15 %, ze všech okolních států. Dle našeho názoru je i toto jeden z vážných důvodů pro to, aby tato vláda skončila, takže jako první bod dnešní schůze Poslanecké sněmovny navrhuji bod s názvem Extrémní růst cen potravin bude kvůli Fialově vládě nadále pokračovat.

Jako druhý bod dnešní schůze Poslanecké sněmovny navrhuji bod s názvem Fialova vláda nás chce enormně zadlužit u Evropské unie. Já k tomu dodávám: nenechme vládu, aby náš stát zadlužila jako Řecko. Vláda Petra Fialy z ODS chce ještě více zadlužit Českou republiku, když vážně zvažuje přijetí úvěru v objemu 100 až 150 miliard korun od Evropské komise. Ministr financí Zbyněk Stanjura z ODS s tímto záměrem souhlasí. Mělo by se jednat o peníze na financování energetických projektů a plnění environmentálních závazků. Půjčka by měla mít splatnost třicet let a byla by úzce vázána na konkrétní podmínky. Podle Ministerstva financí je důležitým aspektem plánované půjčky značné měnové riziko, které je vždy spojené se zápůjčkami v cizí měně, a z něj vyplývající dopady na finanční stabilitu českých veřejných rozpočtů. Úředníci Ministerstva financí tedy sami upozorňují na to značné měnové riziko, ale samozřejmě ministr Stanjura i vláda jsou hluší a slepí. Hnutí SPD s tímto dalším plánovaným vysokým úvěrem nesouhlasí zejména proto, že jeho příprava probíhá mimo standardní proces, pravidla státního rozpočtu a bez parlamentní kontroly. Považujeme za nepřijatelné krátce po schválení zákona o státním rozpočtu na rok 2023 s deficitem ve výši 290 miliard korun tento deficit prakticky obratem navyšovat o dalších 50 %. Jde o projev neuvěřitelného hazardérství Fialovy vlády, která před volbami lhala, když slibovala občanům snižování státního dluhu. Fialova vláda nás vede na cestu podobnou Řecku, kdy bude náš stát totálně zadlužený a totálně závislý na EU a globalistických finančních institucích. Takže jako druhý bod dnešní schůze Poslanecké sněmovny navrhuji bod s názvem Fialova vláda nás chce enormně zadlužit u Evropské unie.

Jako třetí bod dnešní schůze Poslanecké sněmovny navrhuji bod s názvem Fialova vláda chce novým totalitním zákonem zavést cenzuru. Já bych k tomu doplnil, že nejenom cenzuru. Fialova vláda chce trestně stíhat za vládě nepohodlné názory a informace a ze státního rozpočtu financovat provládní propagandu. Pod vedením premiéra Petra Fialy a ministra vnitra Víta Rakušana z hnutí STAN vypracoval Úřad vlády a Ministerstvo vnitra plán takzvaného boje proti dezinformacím. Tento plán mimo jiné obsahuje možnost trestního stíhání šiřitelů vládě nepohodlných politických názorů a informací, odstřižení některých názorově opozičních webů od reklamy a finanční podporu v řádu až 150 milionů korun ročně ze státního rozpočtu, tedy z peněz všech daňových poplatníků, včetně voličů opozičních stran a hnutí, provládním médiím - podporu provládním médiím a politickým neziskovým organizacím. V první polovině letošního roku by pak měl v rámci tohoto projektu vzniknout zákon umožňující vládě zablokovat vybrané internetové stránky a trestně stíhat takzvané šíření dezinformací, aniž by bylo jasně definováno, co dezinformace je a co dezinformace není. No, vláda už to postupně specifikuje, ovšem mimo tento materiál.

Musel jsem se usmát, a už jsem o tom tento týden hovořil, že vláda ve své zoufalosti - protože vládní pětikoalici klesají preference, už má důvěru jenom cirka 20 % občanů, možná ani to ne, ale podle průzkumu to bylo kolem 20 %, takže drtivá většina občanů vládě už nevěří - tak jsem se tedy smál a musel jsem se zasmát tento týden, že Ministerstvo vnitra pod vedením ministra vnitra Víta Rakušana a předsedy hnutí STAN, zároveň je to, tak už jsou tak zoufalí, že dali SPD do jakési zprávy o extremismu, a když jsem se díval na ty důvody, a proběhlo to i médii, tak z toho důvodu, že jsme v druhé polovině roku kritizovali nečinnost Fialovy vlády ohledně neřešení zdražování, ohledně našeho postoje k válce na Ukrajině - my chceme mír a nechceme válku - a že jsme kritizovali vládu, že neřeší energetickou krizi, a proto SPD je ve zprávě o extremismu. Takže takovéhle podvodníky politické, jako je ministr vnitra Vít Rakušan a premiér Petr Fiala, to je neuvěřitelná věc, a tady vidíme aspoň, co si vláda představuje pod dezinformacemi. To znamená, legitimní politická kritika absolutně neschopné, nekompetentní Fialovy vlády, s kterou už nesouhlasí 80 % občanů, tak oni ještě zneužívají Ministerstvo vnitra, tahleta vláda, Fialova vláda, k politickému boji proti politickým soupeřům a nepohodlným názorům! Takže to je úplně neuvěřitelná situace. Samozřejmě jsme se tomu v SPD zhluboka zasmáli, protože tyto zoufalé výkřiky na naše voliče samozřejmě nepůsobí, což už ověřily i několikatery volby, že náš volič je inteligentní a ví, co a jak. To znamená, tady to zoufalé zneužívání ministerstva, místo abyste začali pracovat pro občany, prostě tady používáte totalitní nedemokratické praktiky, tak to jenom dokládá ten váš politický směr, který je antidemokratický, totalitní, omezujete svobodu slova a vůbec i legitimní kritiku. A jak říkám, jinými slovy, současná vláda hodlá za peníze všech občanů budovat síť vlastních propagandistických médií a trestně stíhat opoziční politické názory včetně věznění jejich nositelů, protože trestní odpovědnost v tom návrhu je. To by byl konec svobody a demokracie.

Ze strany vlády Petra Fialy, ODS, se tak jedná o bezprecedentní útok na svobodu slova, projevu a myšlení, který nemá od roku 1989 obdoby. Jde, bez přehánění, o zavádění totalitních praktik, které jsou v rozporu s demokratickým charakterem našeho státu, v rozporu s českou ústavou i s Listinou základních práv a svobod, která je její součástí a ve které se mimo jiné v čl. 17 uvádí, že cenzura je nepřípustná. Hnutí SPD proti této připravované vládní totalitě hlasitě protestuje a my v SPD budeme svobodu a demokracii před současnou vládou hájit ze všech sil a všemi legálními demokratickými prostředky. Proto je důležité, a bylo důležité, že naším kandidátem na prezidenta byl poslanec SPD Jaroslav Bašta, který samozřejmě má hluboké zkušenosti s bojem proti totalitě a s bojem za demokracii a za svobodu, a ostatně v totalitním režimu ho uvěznili na dva a půl roku právě za ten statečný boj. To znamená, my na rozdíl od Fialovy vlády máme mezi námi osobnosti, které přímo mají s totalitou zkušenosti v tom nejhorším slova smyslu, a skutečně budeme se hlasitě stavět proti těmto totalitním praktikám, které tady předvádí Fialova vláda a v prvé řadě je to také ministr vnitra a předseda STAN Vít Rakušan. Takže jako třetí bod dneska navrhuji mimořádný bod s názvem Fialova vláda chce totalitním zákonem zavést cenzuru. Takže to je třetí bod.

Jako čtvrtý bod navrhuji bod s názvem - mimořádný bod - Již téměř milion českých seniorů má problém s nedostatečnými příjmy a s úhradou nákladů na své základní živobytí. A k tomu bych hned dodal, že hnutí SPD prosazuje zvýšení důchodů nad rámec zákonné valorizace. Již téměř jeden milion českých seniorů má problém s nedostatečnými příjmy a s úhradou nákladů na své základní živobytí. Získat sociální dávku jako přechodnou pomoc od státu je pro ně velmi obtížné. Podle studie projektu Neviditelný až 889 000 českých občanů patří mezi takzvané neviditelné seniory, tedy mezi osoby, které dlouhodobě nezvládají hradit své živobytí, ale současně propadávají systémem státní sociální pomoci hlavně kvůli jeho složitosti, obtížné dostupnosti a neinformovanosti ze strany úřadů. Téměř 50 000 seniorů je v exekuci. Počet těch lidí v exekuci v České republice za Fialovy vlády stoupá, proto je to jednoznačně odpovědnost vlády Petra Fialy. Prostě my se nemůžeme a nebudeme se smiřovat s tím, my v SPD, nebudeme se smiřovat s tím, aby senioři po celoživotní poctivé práci živořili v nedůstojných podmínkách a dluzích anebo podstupovali ponižující procedury žádostí o sociální dávky. Podle hnutí SPD je v případě seniorů v první řadě potřeba přijetí zákona o minimálním důchodu ve výši aktuální minimální mzdy pro všechny, kdo splnili zákonné podmínky věku a doby důchodového pojištění, a rovněž o nastavení spravedlivé valorizace důchodů, která by nediskriminovala nízkopříjmové seniory. Poslanci Fialovy vládní pětikoalice nám ale tyto naše návrhy opakovaně blokují tím, že je odmítají projednat. Takže jako čtvrtý bod dnešní schůze Poslanecké sněmovny, mimořádný bod za SPD, navrhuji bod s názvem Již téměř jeden milion českých seniorů má problém s nedostatečnými příjmy a s úhradou nákladů na své základní živobytí.

Jako pátý mimořádný bod dnešní schůze Poslanecké sněmovny navrhuji bod s názvem Fialova vláda hazarduje s budoucností naší země a vede ji do katastrofy. A k tomu bych dodal za SPD, že na každého Čecha už kvůli Fialově vládě připadá průměrný dluh 275 000 korun. Stouplo to. Hospodaření českého státu za vlády koalice ODS, TOP 09, KDU-ČSL, STAN a Pirátů skončilo v loňském roce se schodkem ve výši 360,4 miliardy korun. Celkový státní dluh tak vzrostl už na hrozivých 2,895 bilionu korun. Na každého Čecha tak připadá průměrný dluh v objemu 275 000 korun. Fialova vláda přitom původně na loňský rok plánovala rozpočtový deficit ve výši 280 miliard korun, na podzim jej však novelou zákona navýšila, a to přes to, že oproti roku 2021 loni vzrostly příjmy státního rozpočtu zejména vlivem vyššího výběru DPH o 137 miliard korun. V letošním roce plánuje vláda Petra Fialy hospodařit se schodkem 295 miliard. Jsou to rekordní, astronomické deficity. Realita ovšem může být výrazně horší, protože podle odhadu ekonomických expertů vláda nevybere na mimořádné dani, takzvané windfall tax, uvalené na energetiku, rafinerie a banky ani zdaleka tolik, kolik si naplánovala. A to si ještě ministr financí Zbyněk Stanjura z ODS plánuje v letošním roce vzít u Evropské komise další úvěr ve výši až 150 miliard korun. Jde ze strany vlády pětikoalice o naprostý hazard s budoucností hospodářství a sociální stability České republiky se všemi představitelnými katastrofálními důsledky a to hnutí SPD samozřejmě odmítá, takže jako pátý mimořádný bod dnešní schůze Poslanecké sněmovny za SPD navrhuji bod s názvem Fialova vláda hazarduje s budoucností naší země a vede ji do katastrofy.

Jako šestý bod, šestý mimořádný bod na dnešní schůzi Poslanecké sněmovny, navrhuji mimořádný bod s názvem Fialova vláda chce lidem zvýšit daně a zdražit vodné a stočné, jídlo, pivo, léky, ubytovací a stravovací služby, knihy, noviny či hromadnou dopravu. A já bych k tomu dodal, že vláda ohrožuje firmy i naše domácnosti. Fialova vládní koalice se v rozporu s jejich předvolebními sliby chystá výrazně zvýšit daně, sazby daně z přidané hodnoty, DPH, u mnoha druhů zboží a služeb včetně důležitých položek denní potřeby pro všechny občany. Dle vyjádření ministra financí Zbyňka Stanjury z ODS by namísto dosavadních dvou snížených sazeb DPH, to znamená 10 a 15 %, měla od příštího roku platit pouze jedna snížená sazba ve výši 13 nebo 14 %. To znamená, že ty položky, které jsou teď v sazbě 10 %, to je právě to vodné, stočné, jídlo, točené pivo, léky a další, vláda tím pádem automaticky všem občanům plošně chce zdražit.

Vláda dokonce zvažuje i přesun některých služeb, například kadeřnictví, ze snížené sazby do nejvyšší, 21% sazby. V důsledku sloučení dvou snížených sazeb DPH do jedné by došlo mimo jiné ke zdražení vodného a stočného, léků, jídla a čepovaného piva v restauracích, ubytovacích a stravovacích služeb, knih, novin či hromadné dopravy a tak dále. Zdražily by se i kojenecké potřeby, což je tedy opravdu další plivnutí do tváře slušným občanům a rodinám s dětmi ze strany Fialovy vlády.

Toto navrhované opatření, které je dalším popřením předvolebních slibů stran vládní pětikoalice, v případě přijetí závažným způsobem poškodí ekonomickou a sociální situaci českých domácností a ohrozí existenci mnoha firem, živností a pracovních míst.

Hnutí SPD tento opakovaný vládní útok na úspory a peněženky českých občanů zcela zásadně odmítá. Jsme kategoricky proti zvyšování daní českým občanům a nikdy nepodpoříme tento způsob vylepšování katastrofální bilance státního rozpočtu. Naší cestou je výrazné omezení zbytných státních výdajů, například odvodů prostředků do Evropské unie či předražených armádních nákupů a na straně veřejných příjmů pak například zdanění dividend vyváděných nadnárodními korporacemi z České republiky do zahraničí.

A tady bych opravdu zdůraznil - včera jsem se schválně na to video díval a zveřejnil jsem ho i na svých sociálních sítích, jak premiér Fiala ještě před pár týdny tvrdil v televizi, doslova před pár týdny, že nebudete zvyšovat daně. Lhal v přímém přenosu. Ten člověk lže od rána do večera, nevidí si vůbec do úst. A teď zároveň jsme k tomu připnuli, je k tomu připnuto jeho vyjádření teď pár dnů zpátky, kdy už mluví o zvyšování daní zároveň v televizi v přímém přenosu. Takže ten člověk, my máme tak prolhaného premiéra, že to snad není možné. Máme normálně neuvěřitelného lháře. On před pár týdny říká, že se nebudou zvyšovat daně - jsem to schválně dal na Facebook, jak to říká v televizi, a teď říká před pár dny, že daně budou zvyšovat a že bez toho to prý nejde. Diletant, nekompetentní, prolhaný, a obelhává celý národ. To je úplně šílené, co tenhleten člověk předvádí. Kdyby to aspoň neříkal, ale on to ještě říká! Asi mu to někdo dal, asi mu to někdo nadiktoval, vždycky mu to někdo řekne, protože se vůbec v tom nevyzná, tak mu vždycky nadiktují tyhlety věci a on je fakt odpapouškuje v televizi a neví, která bije. Jako kdyby neviděl ty deficitní rozpočty, jako kdyby neviděl to, kde je potřeba dělat úspory, ty zbytné výdaje. Všechno tady nasekala Fialova vláda a tohleto je výsledek. To znamená, jak jsem říkal, jako šestý bod dnešní schůze, jako mimořádný bod za SPD navrhuju bod s názvem Fialova vláda chce lidem zvýšit daně a zdražit vodné a stočné, jídlo, pivo, léky, ubytovací a stravovací služby, knihy, noviny či hromadnou dopravu.

Jako sedmý mimořádný bod dnešní schůze Poslanecké sněmovny bych chtěl navrhnout za SPD bod s názvem Fialova vláda nás chce do války zatáhnout za každou cenu i bez souhlasu Parlamentu. A já k tomu dodávám, že hnutí SPD proti tomu bude bojovat všemi zákonnými prostředky. Premiér Petr Fiala, ministryně obrany Jana Černochová, oba z ODS, chtějí prosadit rozšíření práva vlády vysílat vojáky do zahraničí na maximálně 60 dnů bez souhlasu Parlamentu a také pobyt cizích vojsk na našem území. Toto rozšíření se má konkrétně týkat možnosti vlády učinit tak i v případě ochrany života a zdraví, ohrožení majetkových hodnot nebo bezpečnosti České republiky, zatímco dnes je to možné pouze v rámci mírových a záchranných operací při živelních pohromách, tak vláda Petra Fialy chce toto rozšířit v podstatě na jakékoliv operace.

Hnutí SPD při projednávání těchto změn ústavy a ústavního pořádku, ústavního zákona o bezpečnosti České republiky ve Sněmovně navrhlo jejich zamítnutí již v prvním čtení, ale bohužel, naši poslanci byli jediní, kteří pro toto zamítnutí hlasovali. Poslanci hnutí ANO náš návrh na zamítnutí nepodpořili a k návrhu vyhýbavě vyjádřili zdrženlivý postoj. Tuto ústavní novelu nyní budou projednávat sněmovní výbory a poté projde závěrečným hlasováním ve Sněmovně a v Senátu, přičemž k jejímu přijetí je třeba ústavní většina zákonodárců v obou našich parlamentních komorách. Je zde jasné a vážné varování: Fialova vláda nás chce zatáhnout do války za každou cenu i bez souhlasu Parlamentu. To je pro nás v SPD absolutně nepřijatelné a budeme proti tomu bojovat všemi zákonnými prostředky, takže já navrhuji jako sedmý mimořádný bod na dnešní schůzi Poslanecké sněmovny bod s názvem Fialova vláda nás chce do války zatáhnout za každou cenu i bez souhlasu Parlamentu.

Jako osmý mimořádný bod na dnešní schůzi Poslanecké sněmovny navrhuji bod s názvem V České republice máme kvůli Fialově vládě aktuálně nejvyšší ceny elektřiny ze všech členských států EU, ačkoli vyrábíme levnou elektřinu ve firmě ovládané státem. A nyní bych svůj návrh zdůvodnil. V České republice máme po přepočtu na takzvanou paritu kupní síly, což je místní úroveň příjmů, aktuálně nejvyšší ceny elektřiny ze všech členských států Evropské unie. Vyplývá to z posledních dat indexu HEPI, psáno HEPI, který tvoří poradenské společnosti VaasaETT z Finska, e-Control z Německa a maďarský energetický regulátor MEKH a který srovnává ceny energií v evropských zemích. Zatímco české domácnosti přišla 1 kilowatthodina elektřiny počátkem prosince 2022 v přepočtu na 68,2 eurocentu, Italy jedna 53,71 eurocentu a Němci za ni zaplatili pouze 46,6 eurocentu. Takto vysoké ceny jsou nuceni naši spotřebitelé platit přesto, že jsme jako stát ve výrobě levné elektřiny plně soběstační, a přesto, že Česká republika reprezentovaná Fialovou vládou má podíl 70 % ve společnosti ČEZ, která je naším největším producentem elektřiny.

Současná situace má silně negativní dopady na sociální situaci českých domácností, na fungování českých firem i na samotnou existenci mnoha z nich. Jde jednoznačně o odpovědnost vlády Petra Fialy z ODS, která má také regulační nástroje, ale nevyužívá jich, aby tak dále ožebračovala naše občany a firmy a přemrštěnými cenami si tak zajistila další miliardové příjmy státního rozpočtu. Podle našeho názoru bychom u nás vyrobenou elektřinu měli nejprve za nízkou cenu prodat našim občanům a firmám a do zahraničí bychom podle našeho názoru měli obchodovat pouze s jejími přebytky. To je názor SPD, ale Fialova vláda to nechce udělat a dál tahá našim občanům a firmám obrovské peníze z jejich peněženek, přestože v České republice máme kvůli Fialově vládě aktuálně nejvyšší ceny elektřiny ze všech členských států EU, ačkoliv vyrábíme levnou elektřinu ve firmě ovládané státem. Čímž jsem mimochodem zopakoval pro předsedajícího i název mého bodu.

Jako devátý bod, mimořádný bod dnešní schůze Poslanecké sněmovny navrhuju bod s názvem Pod hranicí chudoby kvůli Fialově vládě žije již 40 % rodičů samoživitelů. A já k tomu za SPD dodávám: Fialova vláda se jim prostě nesnaží efektivně pomoci, zatímco podporuje zbytné výdaje. Podle výsledků výzkumu agentury PAQ Research jsou příjmovou chudobou nejvíce ohroženi nejen senioři, zdravotně postižení spoluobčané, ale domácnosti, také domácnosti rodičů samoživitelů. Pod hranicí chudoby jich žije již 40 %, přičemž s jedním rodičem nyní vyrůstá celkem zhruba 336 000 dětí. Samoživitelé jsou proto nuceni omezit své vlastní životní potřeby jen na to nejnutnější a nemají žádné finanční rezervy. Jakékoliv neočekávané výdaje nebo výpadky v příjmech mohou mít pro ně a pro jejich děti fatální důsledky. Je smutnou skutečností, že se Fialova vláda nesnaží rodičům samoživitelům efektivně pomoci, zatímco podporuje zbytné výdaje. To je naprosto nepřijatelné a jedná se o důkaz nezájmu vlády Petra Fialy z ODS o občany, kteří jsou nuceni vychovávat děti za nepříznivých podmínek.

Hlavní míru zavinění za tento stav lze přisoudit ministru práce a sociálních věcí Marianu Jurečkovi z KDU-ČSL. Vláda pětikoalice způsobila extrémní zdražení základních životních potřeb českých občanů a nedokáže pomoci ani těm sociálně nejohroženějším z nich, mimo jiné i kvůli tomu, že svojí nekompetentní politikou přivedla úřady práce, které mají sociální podporu a pomoc lidem v nouzi na starosti, na pokraj kolapsu.

Hnutí SPD požaduje demisi neschopného rezortního ministra Mariana Jurečky z KDU-ČSL - je to zároveň předseda KDU-ČSL - a zároveň předkládáme řešení situace rodin s dětmi ohrožených chudobou. Jedná se o kombinaci snížení jejich daňového zatížení, zlevnění bydlení, energií a potravin prostřednictvím snížení daně z přidané hodnoty a zvýšení dětských a prorodinných sociálních dávek slušným a pracujícím občanům. Příslušné návrhy zákonů jsme již předložili tady do legislativního procesu, ale problém je, že Fialova vláda nám naše návrhy neustále blokuje či zamítá a sami nic nenavrhují. Takže jako devátý bod, mimořádný bod dnešní schůze Poslanecké sněmovny navrhuji bod s názvem Pod hranicí chudoby kvůli Fialově vládě žije je již 40 % rodičů samoživitelů. (Poslanec se odmlčí.) Já se jenom napiju.

Jako desátý mimořádný bod na dnešní schůzi Poslanecké sněmovny navrhuji bod s názvem Z českých lékáren bylo do zahraničí vyvedeno více než 130 000 balení léčiv, vypovídá to o neschopnosti ministra Válka z TOP 09 řešit nedostatek léků. Takže tady je název toho bodu, takto kompletní. Podle informací Státního ústavu pro kontrolu léčiv došlo jen v posledním roce k nelegálnímu vyvedení více než 130 000 balení léčiv v celkové hodnotě zhruba 66 milionů korun z českých lékáren. Jedná se zejména o léky na cukrovku, astma, epilepsii, vysoký krevní tlak a mnoho dalších onemocnění. Inspektoři lékového ústavu to zjistili během pravidelných kontrol evidence léků na předpis v rámci dodavatelského řetězce. Jedná se o jednu z podstatných příčin aktuálního nedostatku léků a léčiv v České republice. Ředitelka Státního ústavu pro kontrolu léčiv odhaduje, že celkový objem nelegálně vyvedených léčiv může být až dvojnásobný oproti dosud zjištěnému stavu. Česká lékárenská komora ve svém oficiálním prohlášení sdělila, že v minulosti opakovaně - ovšem bez odezvy - nabízela Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv pomoc při odhalování nelegálních praktik při vyvádění léků do zahraničí a žádala jej o poskytnutí podkladů umožňujících jí zasáhnout proti lékárnám, které se na něm podílejí. Lékárenská komora kritizuje i to, že dosud nebyla navržena změna zákona o léčivech, která by umožňovala účinnější odhalování a trestání nezákonných vývozců léků. Hnutí SPD s touto kritikou souhlasí. Tato alarmující situace vypovídá mimo jiné o naprosté neschopnosti Ministerstva zdravotnictví v čele s ministrem Vlastimilem Válkem z TOP 09 řídit rezort a řešit kritickou situaci na trhu s léky a léčivy, a proto požadujeme jeho demisi. Takže jako desátý mimořádný bod na dnešní schůzi Poslanecké sněmovny navrhuji bod - teď to zopakuji, aby si to pan předsedající mohl v klidu pro jistotu ještě zkontrolovat - Z českých lékáren bylo do zahraničí vyvedeno více než 130 000 balení léčiv, vypovídá to o neschopnosti ministra Válka z TOP 09 řešit nedostatek léků. Teď to bylo delší, proto jsem to zpomalil, ten název.

Jako jedenáctý mimořádný bod na dnešní schůzi Poslanecké sněmovny navrhuji bod s názvem Česká republika je kvůli Fialově vládě jedinou zemí EU, která loni ve třetím čtvrtletí meziročně zvýšila svůj státní dluh. A já k tomu dodám: Fialova vláda prostě není vládou odborníků a spravuje veřejné finance nejhůře v rámci celé EU, což jasně vyplývá z tohoto údaje. Takže Česká republika je jedinou zemí EU kvůli Fialově vládě, která loni ve třetím čtvrtletí meziročně zvýšila svůj státní dluh. Podle dat statistického úřadu, což je unijní statistický úřad Eurostat, zvýšila Česká republika svůj státní dluh na 45,2 % HDP. V absolutních číslech náš státní dluh dosáhl úrovně 2,98 bilionu korun, přičemž jenom za poslední rok za Fialovy vlády - to je potřeba zdůraznit - stoupl o více než půl bilionu korun. Průměrný dluh všech členských zemí celé EU se přitom ve sledovaném období snížil. Z těchto údajů jasně vyplývá, že současná vláda České republiky není vládou odborníků a spravuje veřejné finance nejhůře v rámci celé Evropské unie. Odůvodňování rostoucího zadlužení státu konfliktem na Ukrajině tedy neodpovídá realitě a je to další lež, kterou říká premiér Petr Fiala. Lže a vymlouvá se pořád na Ukrajinu, přitom jsme nejhorší v Evropské unii! (Zvýšeným hlasem.) Takže jinde to jde, ve všech jiných zemích Evropské unie to jde, jenom tady v České republice to nejde, samozřejmě kvůli neschopné Fialově vládě. Myslím, že je to jasné z tohoto. Takže český státní dluh rapidně stoupl i přesto, že v důsledku vysokých cen energií, pohonných hmot a potravin v loňském roce výrazně stoupl výběr nepřímých daní, a tím i příjmy veřejných rozpočtů, a to o 137 miliard korun. A zatímco ve většině členských států EU hrubý domácí produkt roste, v České republice očekává Ministerstvo financí jeho letošní pokles o 0,5 %. Fialova vláda naprosto selhává ve správě veřejných financí a žene Českou republiku do nesplatitelného zadlužení a závislosti na zahraničních věřitelích.

Podle názoru hnutí SPD je nezbytné okamžité zahájení konsolidace státního dluhu a snižování deficitu veřejných rozpočtů. Cestou k tomu je zejména rychlé a razantní omezení zbytných výdajů státu včetně plateb do zahraničí a předražení zbrojních zakázek, a také zdanění dividend vyváděných nadnárodními společnostmi do zahraničí, kde je to v průměru kolem 300 miliard korun ročně. Takže já ještě jednou zopakuji, jako jedenáctý mimořádný bod na dnešní schůzi Poslanecké sněmovny navrhuji bod s názvem Česká republika je kvůli Fialově vládě jedinou zemí EU, která loni ve třetím čtvrtletí meziročně zvýšila svůj státní dluh.

Jako dvanáctý bod, mimořádný bod dnešní schůze Poslanecké sněmovny za hnutí SPD navrhuji bod s názvem Počet nelegálních imigrantů do České republiky byl vloni rekordní. A k tomu bych doplnil: bylo to 29 235 osob, převažují Syřané a mezi převaděči Ukrajinci. A my za SPD požadujeme trvalou kontrolu naší státní hranice. Cizinecká policie České republiky loni odhalila při nelegální imigraci 29 235 cizinců, tedy o 18 065 více než v roce 2021. Podívejte se na ten neuvěřitelný nárůst, a dokonce je to i více než v letech 2015 až 2016, tedy v období dosud největší migrační krize. Dle informací cizinecké policie České republiky mezi nelegálními imigranty jasně převažují Syřané s určitým druhem dočasné ochrany v Turecku a mezi převaděči je nejvíce Ukrajinců.

Ve světle těchto údajů považujeme rozhodnutí české vlády o prodloužení rámcových kontrol, to je to nedávné rozhodnutí české vlády, pouze o dalších 10 dnů za zcela nedostatečné a nesystémové. A my na to říkáme: vláda to tady dávkuje 10 dní navíc, pár dní navíc, ano, protože to prý neumožňuje Evropská unie. Je to šílené úplně, Evropská unie nám brání v tom, abychom si bránili bezpečnost ve své vlastní zemi! A samozřejmě, Fialova vláda servilně tomu přikyvuje. A my si myslíme - a je to zcela evidentní - že ostrá vnější hranice takzvaného schengenského prostoru proti ilegální migraci je nefunkční, a navíc mnohé členské státy EU ani nedodržují migrační pravidla a legislativu. Takže my požadujeme v rámci zájmu bezpečnosti země a českých občanů trvalou kontrolu naší státní hranice.

Zároveň dlouhodobě navrhujeme přijetí zákona o referendu, včetně referenda o vystoupení z EU, aby se občané k těm všem tématům mohli v případě, že by měli zájem, i sami vyjádřit.

A úplně závěrem bych se vyjádřil ještě v rámci tohoto svého návrhu k tomu, jak se vláda, Fialova vládní pětikoalice, snaží protlačit změnu jednacího řádu Poslanecké sněmovny. A tady na tom mém vystoupení přesně vidíte, o co tady vládě jde. Vláda se snaží totiž totálně umlčet opoziční názory. A tristní na tom je, že to nejvíce tlačí právě strany typu TOP 09, které mají preference teď 5 %, KDU-ČSL, které mají 3 % preference. A já vám řeknu, já jsem tady navrhl dvanáct mimořádných bodů a každý občan, kdo to slyší, tak ví, nebo většina občanů to určitě vnímá tak, že jsou to body mimořádně závažné. A vy teď navrhujete změnu v jednacím řádu, abychom mohli navrhovat změny programu schůze jenom 5 minut, abych to nemohl zdůvodnit, abych nemohl pojmenovat škodlivost vaší vlády. Vy chcete umlčet a cenzurovat i mě a celé SPD, abychom nemohli tady zdůvodňovat. Já jsem byl věcný, šel jsem ke konkrétní věci, ale trvalo mi to 40 minut. A vy chcete, abych mohl mluvit jenom 15 minut, a ještě jenom dvakrát abych mohl s přednostním právem vystoupit. Vy tam drze dáváte, úplně totalitně tam dáváte, to je prostě neskutečné, co vy si dovolujete, ve vládě Petra Fialy. Vy navrhujete ve změně jednacího řádu, aby člověk s přednostním právem mohl mluvit jenom dvakrát. To znamená, přednostní právo tady mají, aby to lidé věděli, všichni ministři vlády Petra Fialy, to znamená 17 lidí. Dále to mají všichni lidé ve vedení Sněmovny - SPD tam nemá ani jednoho zástupce. Většina ve vedení Sněmovny jsou za vládní koalici, takže dalších minimálně 5 lidí, to už je přes 20. A ještě mají přednostní právo všichni předsedové poslaneckých klubů a všichni předsedové stran, to znamená dalších 10 lidí za vládní koalici, to znamená, u vás je to přes 30 lidí. My v SPD jsme dva, kdo mají přednostní právo - já, předseda strany, a předseda poslaneckého klubu Radim Fiala. Takže vy už teď máte patnáctkrát víc přednostních práv než my. A teď vy si prosazujete do změny jednacího řádu, a vede to tady právě pan Bartošek, musím to říct, tohleto jednání, tak vy si tam prosazujete, abychom mohli jenom dvakrát vystoupit - ti, co mají přednostní právo. To znamená čtyři vystoupení, dvakrát dva za SPD, abyste nás totálně umlčeli! To je férovka v podání vládní pětikoalice! Teď už je to třicet na dva, ale vy to nechcete třicet na dva. Vy to chcete udělat ještě neomezeně versus čtyři v podstatě.

To je opravdu... vy jste srabi normální, nezlobte se na mě. Vy nejste chlapi. Vy jste normálně srabácká vláda, která, když vám to nejde a lidi vám už nevěří - lidi vám už nevěří! - tak prostě už používáte takovéhle metody. Když nejste schopni pomoct občanům, tak to máte chlapsky položit, a ne umlčovat tímto způsobem opozici.

Já vám dám příklad, co tenhleten váš návrh jednacího řádu, co je vaším cílem.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Je to návrh k pořadu schůze, toto?

 

Poslanec Tomio Okamura: Ano, já zdůvodňuji tady svůj návrh, proč to tady takhle dlouze navrhuju, abych nastavil zrcadlo právě vašemu návrhu, pane Bartošku, takže právě proto jsem navázal plynule, jestli jste mě poslouchal - možná jste mě neposlouchal - a říkal jsem, že mluvím, ještě navazuji na ten poslední bod. Dávám si na to velký pozor, právě abyste mě necenzuroval, protože právě tady už vidíme tu tendenci hned.

Já vám chci říct, k čemu to vlastně směřuje, co vy navrhujete. Takže vy tady třeba budete napadat SPD, vaše vláda, vaši ministři, těmi svými lžemi a nesmysly, o těch už jsem hovořil, my tady budeme moct s Radimem Fialou vystoupit dvakrát, každý dvakrát. Pak budete napadat dále SPD a my už nemůžeme vystoupit, abychom se bránili. A tohleto je prostě úplně neuvěřitelné. To je neuvěřitelné, co vy navrhujete! To znamená, my tady budeme sedět v lavicích, budeme koukat na to, jak o nás lžete, jak nás pomlouváte, jak lžete lidem, jak nás špiníte, a vy navrhujete, že lidé s přednostním právem budou moct vystoupit jenom dvakrát. To znamená, my budeme mít jenom čtyři vystoupení za celý den. To je úplně neuvěřitelné!

Takže já jsem tohleto měl potřebu ještě na závěr říct. Na druhou stranu děkuju, že jste mi to umožnil říct. Já jsem teda taky plynule navázal na to, abych ukázal vstřícnost, abyste mě nemohl úplně přerušit, ale je potřeba, vážený pane místopředsedo Bartošku, opravdu já vás varuji před těmihletěmi vašimi návrhy.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Mluvte ke mně mým prostřednictvím.

 

Poslanec Tomio Okamura: Ano, vaším prostřednictvím. Já vím, že to máte diktované i tedy od vládní pětikoalice, ale dostal jste to na starosti. A varuji vás před těmihle těmi změnami jednacího řádu. Jednou se ta situace může otočit a není dobré omezovat svobodu a demokracii. Tady ta Sněmovna, to už je poslední místo z hlediska mnoha občanů, protože občané už se bojí říct své politické názory v zaměstnání, bojí se mluvit nahlas. Právě pod vaší vládou už se bojí mluvit nahlas, bojí se vyjádřit i na sociálních sítích - legitimní politické názory osobní, které nejsou v rozporu se zákony ani s ústavou. A tady to je ještě to poslední místo, kde my jako zástupci občanů se můžeme vyjadřovat, takže vás jenom vyzývám k tomu, vaši vládní pětikoalici, abyste nechali téhleté cenzury a těchhletěch totalitních manýrů. Děkuji za pozornost. (Potlesk z lavic SPD.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Jako další s přednostním právem vystoupí pan místopředseda Karel Havlíček. Prosím, máte slovo.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, navrhuji zařazení bodu, který jsem nazval Hrozby zvýšení odvodů osob samostatně výdělečně činných. Dobře poslouchejme. Pan ministr financí Stanjura skutečně toto potvrzuje a zcela otevřeně říká: Ano, je to ve hře. A pan premiér Fiala tvrdí, že živnostníci odchází do důchodu s malými penzemi. No, to není úplně nic nového, ale zajímavé je to, že to je naprosto, ale úplně diametrálně odlišná rétorika, než kterou měly strany pětikoalice, konkrétně v tomto případě ODS, před volbami. Tam tvrdili, že naopak živnostníky podpoří. Tam tvrdili to, že se jim zjednoduší podnikatelské prostředí, že se nebudou nijak zvyšovat daně. Nyní je to úplně přesně opačně. Já rozumím tomu, že živnostníci mají o něco lepší podmínky ve smyslu odvodů. Můžeme to teď dávat do rovnítka toho, že mají zase daleko vyšší míru nejistoty a tak dále, ale to není přece nic nového.

Pojďme se podívat, jak jsme k tomu přistoupili my. My jsme na to šli vyváženě, pomohli jsme zaměstnancům a současně jsme zjednodušili podnikání živnostníkům. Jak jsme pomohli zaměstnancům? No tím, že jsme zrušili superhrubou mzdu, že jsme zrušili ten švindl, který tady byl mnoho let, o kterém se dlouze mluvilo, ale nikdo neměl odvahu tak učinit. My jsme tu odvahu našli. Našli jsme ji v době covidové, našli jsme ji v době, kdy jsme cítili, že je nezbytné podpořit zaměstnance, a vyplatilo se to navzdory tomu, že byla celá řada oponentů, kteří tvrdili, že to bude mít katastrofální důsledky. V dané chvíli nejenom že to pomohlo v době covidu, ale pochopitelně to pomáhá i v době energetické krize. Jsem přesvědčen, že zrušení superhrubé mzdy pomohlo daleko více než všechny možné energetické tarify či netarify a než všechny sliby vlády, které byly. Jenom podotknu, že průměrný zaměstnanec nebo zaměstnanec s průměrnou mzdou ušetřil ročně díky tomu 24 000 korun. A podívejme se, jakým způsobem pomáhala vláda nebo pomáhá či spíše nepomáhá běžným domácnostem v současné době. Zaplaťpánbůh, že se superhrubá mzda zrušila.

Ale současně jsme mysleli i na živnostníky - zavedli jsme paušály. Léta se potom prahlo. Udělali jsme to tak, že platí jednou platbou vše, to znamená daň z příjmu, sociální, zdravotní. Přece zcela zásadní věc! Byli jsme první, kdo to udělal. Vše mají živnostníci na jednom místě. Založení živnosti během několika desítek minut, rovněž se to žádalo. Vytvořili jsme jim on-line úřad na Ministerstvu financí v rámci takzvaných Mých daní nebo Moje daně se to jmenuje. Zjednodušili jsme výkazy pro statistiku, aby to nebylo tak administrativně náročné, a hlavně zavedli jsme pojem rodinné podnikání, rodinná živnost, aby měli určité elementární benefity.

Ale to, co je úplně nejdůležitější: v době krize jsme živnostníky nenechali padnout, podpořili jsme je. Vzpomínáte si na kompenzační bonus? 600 000 živnostníků dostalo základní podporu. Dnes jsme v době energetické krize, a podívejte se, co kdo dostal. Nedostali vůbec nic, naopak, podmínky se jim zhoršují. Podívejme se na všechna klimatická opatření, různé balíčky a tak dále, a to se vůbec nebavím o emisních povolenkách. Zhoršuje se jim podnikatelské prostředí.

Ale současně jsme zavedli elektronickou evidenci tržeb. Ano, byli jsme první nebo jedni z prvních v Evropě. Firmy si na to zvykly, narovnalo se prostředí. Byl to krok k digitalizaci. A je dobře, že jsme ji tenkrát zavedli, protože my jsme se řídili jednou věcí: daně nezvyšujeme. My jsme jim nesnížili daně, ale daně nezvyšujeme, daně důsledně vybíráme. A to platí pro všechny - pro zaměstnance, pro podnikatele, pro živnostníky, myslím si, že to je fér. A je to cesta, která vede k tomu, že nakonec ty daně vybereme, aniž bychom zvyšovali zásadním způsobem jejich výši. Díky tomu se vybralo několik miliard korun.

A co dnes vlastně vláda říká? Vláda říká: Nám chybí peníze. No, tomu rozumím, že chybí peníze. Jsme v době krize, jsou určité výdaje, my jsme to měli v době covidu rovněž. Proč jsme si tedy nenechali ten příjem z elektronické evidence tržeb, když se drtivá většina svazů, asociací a komor vyjádřila tak, že chce, aby se EET udrželo, když si na to zvykli podnikatelé, když se skutečně vytvořilo to, čemu se říká férové prostředí? A vláda dnes říká. Nám ty peníze chybí, tak zvýšíme daně. A komu je zvýšíme? No, zvýšíme je živnostníkům. Takže my ty živnostníky nejdříve naženeme do šedé zóny tím, že vláda zruší EET, aby následně zkonstatovala, že jí ty peníze chybí, a udělá to, že peníze osobám samostatně výdělečně činným opět vezme, a to tím, že zvýší daně. To je groteska, to je úplný absurdistán. Něco takového je opravdu naprosto neuvěřitelné.

Takže z tohoto důvodu žádáme, aby se prodiskutoval tento bod, aby se jasně sdělilo, proč se bude zvedat daňová zátěž nebo proč se o tom uvažuje pro osoby samostatně výdělečně činné a proč se zrušilo EET, aby se následně udělal tenhle ten naprosto šílený krok.

Děkuji a prosím, aby to bylo zařazeno dnes jako poslední bod.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Je to návrh nového bodu a píšu si dnes jako poslední.

Nyní tedy řádně přihlášení. Jako první paní poslankyně Andrea Babišová, připraví se paní poslankyně Jana Pastuchová a další. Prosím.

 

Poslankyně Andrea Babišová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, dovolte, že dneska přednesu svůj bod na doplnění dnešního programu z důvodu, že při včerejších interpelacích chyběl pan ministr Válek, a myslím si, že bod, který navrhuji, trápí pracující občany a samozřejmě má velký vliv i na navrhovaný pozdější odchod do důchodu.

Od minulého uplynulého roku znepokojeně pozorujeme a upozorňujeme na sérii změn, které přijalo a dále připravuje Ministerstvo zdravotnictví v omezení pracovnělékařských prohlídek. Jedná se již o přijatou vyhlášku účinnou od ledna letošního roku, kterou jsou zrušeny periodické pracovní lékařské prohlídky v první kategorii prací a u nerizikových profesí v druhé kategorii. V současné době probíhají na Ministerstvu zdravotnictví práce ke zrušení povinných vstupních pracovnělékařských prohlídek, jejichž účelem je zajistit, aby k výkonu práce nebyla zařazena osoba ucházející se o zaměstnání, jejíž zdravotní způsobilost neodpovídá zařazení k předpokládané práci. Tyto připravované změny již avizoval pan ministr Válek ve svém vystoupení zde na lednové schůzi, kde je odůvodnil jako - cituji - "snížení zbytečného papírování". V této souvislosti zmínil i předpokládané zrušení zdravotních průkazů, které jsou velmi důležité zejména pro práci v potravinářských provozech. Všechna uvedená opatření by dle předpokladu autorů návrhu měla být zcela na bázi dobrovolnosti, což, jak všichni dobře víme, báze dobrovolnosti znamená nula. U vstupních prohlídek by mělo dokonce postačit čestné prohlášení uchazeče o zaměstnání, že je zdravotně způsobilý tuto práci vykonávat. Tak se můžeme dočkat řidičů, kteří budou mít vadu zraku, můžeme se dočkat kardiaků, kteří budou pracovat ve výškách, a dalších lidí, kteří k nám přicházejí ze zahraničí s tuberkulózou, a další nemoci z povolání.

V lednové schůzi kolega pan poslanec Farhan zde upozornil na kritickou situaci v oblasti hygienické služby, kdy se předpokládá, že bude zcela zrušeno odborné lékařské studium pro obor hygiena práce a pro výkon v praxi by mělo postačit pouze magisterské vzdělání. Je třeba se ptát, zda je to cesta ke zvýšení prevence ochrany zdraví? Je toto cesta? U pracovnělékařských prohlídek se jedná o předcházení poškození zdraví z práce s tituly pracovního úrazu a nemoci z povolání. U omezení činnosti hygienické služby jde navíc i o celkovou ochranu veřejného zdraví.

A já se tedy ptám, jak uvedená opatření přispějí k prevenci ochrany zdraví všech sociálních a zdravotních důsledků pracovních úrazů a nemocí z povolání jak pro jednotlivce, tak pro jejich rodiny, tak celospolečenské i ekonomické dopady? V neposlední řadě se ptám pana ministra, jak při nyní silně diskutované přípravě důchodové reformy s prezentovaným návrhem na prodloužení odchodu do důchodu chceme zajistit kvalitní zdravotní služby v oblasti prevence ochrany zdraví při výkonu práce i u zaměstnanců vyšších věkových skupin?

Navrhuji tento bod otevřít k diskusi zde na půdě Poslanecké sněmovny, neboť řešení ochrany zdraví při práci se týká všech občanů v produktivním věku, potažmo jejich rodin a vlastně i celé společnosti, tedy nás všech.

Děkuji za pozornost a pochopení mého návrhu na zařazení tohoto programu na bod schůze. Navrhuji zařadit jako poslední bod dnešního jednání. Děkuji moc.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Já tedy v té vaší přihlášce mám napsáno, že to chcete jako první bod za pevně zařazené body... (Poslankyně Babišová mimo mikrofon: Jako poslední bod.) Jako poslední bod, dobře. A ještě se chci zeptat, jedná se o sněmovní tisk 374, nebo nový bod? (Poslankyně Babišová mimo mikrofon: Nevím, kdo to tam napsal, já jsem to tam nepsala.) Aha, je to vaše přihláška, tak jsem předpokládal, že jste si ji psala sama. Máte tady, že je to sněmovní tisk 374, zda to platí? (Poslankyně Babišová souhlasí.) Dobře, děkuji.

Jako další vystoupí paní poslankyně Jana Pastuchová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuji, pane místopředsedo. Já čerpám z médií a včera jsem si přečetla článek, který myslím, že by stál za to, aby se zařadil jako bod do programu dnešní schůze, který mě docela znepokojil. Poslance za Starosty a nezávislé tu máme tuším dva, tak pro vás ostatní: ten článek má název Kšeft ministra vnitra Rakušana při nákupu pěti vyprošťovacích aut za 100 milionů korun pro hmotné rezervy.

Tento článek popisuje událost, kdy Správa státních hmotných rezerv vypsala na podzim roku 2022 soutěž na nákup pěti velkých vyprošťovacích vozidel. Dle médií, které toto vytiskly, byla soutěž předem připravená pro jediného zájemce. Do zakázky se však přihlásili zájemci dva, a tak byla zrušena.

Já jen tady doplním, jsou toho tři papíry, je to běžně na síti v médiích, a posledním odstavcem tohoto článku je, že právníci Rakušanova Ministerstva vnitra zaslali 8. února tomuto médiu výzvu k odstranění závadného stavu. Závadným stavem podle tohoto dopisu není nákup evidentně předražených vyprošťovacích vozidel za 100 milionů korun. Právníci Rakušanova ministerstva dali pětidenní lhůtu na odstranění článku, a protože nemám moc času tady číst, jak k tomu podezření přišli, a proto to vytiskli, tak vám doporučuji si to v médiích přečíst. Je docela zajímavé, jak se tyto veřejné zakázky vypisují a jak se zase ruší.

Takže můj bod do dnešního programu jako bod poslední bude Veřejné zakázky vozidel vypsaných pro Státní správu hmotných rezerv pod Ministerstvem vnitra. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Jak pro vás, tak i pro ostatní kolegy: Bylo by dobré, abyste sladili to, co píšete do přihlášky, s tím, co potom načítáte na mikrofon, protože já jsem si přepsal to, co jste tady měla v přihlášce jako název bodu Zakázky na nákup aut pro hmotné rezervy. Vy jste ho přetextovala, tak se chci jenom zeptat, zda můžu vycházet z té přihlášky. Děkuji vám. Dnes jako nový bod a jako poslední bod dnešního jednání, poznamenal jsem si.

Nyní tedy vystoupí paní poslankyně Taťána Malá a připraví se pan poslanec Hubert Lang. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Taťána Malá: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já bych ráda zařadila na program dnešní schůze bod s názvem Dokumenty Ministerstva vnitra a nepřístupný dokument k dezinformacím, který se týká čtyř vládních dokumentů. Prvním z nich je dokument krizového informačního týmu ze září loňského roku, a to s názvem Radikalizace pracovníků státní a veřejné správy, který, upozorňuji, a teď budu citovat z tohoto materiálu: "Zjištění KRITu, partnerů na místní úrovni a z řad organizací občanské společnosti naznačují rovněž rostoucí frustraci, příklon k antisystémovým subjektům a radikalizaci pracovníků státní a veřejné správy v důsledku uprchlické a energetické krize. Tito lidé se neradikalizují na základě záměrně zkreslených informací a příchylnosti k Ruské federaci, ale z frustrace s fungováním státu během současné krize a z dopadů, které to má na výkon jejich práce a na místní veřejnost." Dále v té zprávě stojí, cituji: "Tyto informace vycházejí z rozhovorů s odborníky, kteří mají vhled do situace pracovníků státní a veřejné správy. K náladám v bezpečnostních složkách nemá KRIT dostatek informací, nicméně z anekdotických informací lze předpokládat, že i zde je potřeba se adresovat frustraci vyhoření a nedocenění." Když tedy opomenu tu gramatiku citovaného textu, tak by mě strašně zajímalo, kde tyto informace vláda, potažmo Ministerstvo vnitra bere, na základě jakých informací to ty organizace tvrdí, kdo ty údajné rozhovory s odborníky prováděl a o jaké odborníky se jedná.

Dále tento materiál uvádí následující doporučení: "Anonymizovaný monitoring nálad ve státní a veřejné správě. Včasná identifikace osob, které mohou šířit antisystémové nálady, a jejich zapojení do dialogu. Dále vytvořit a zlepšit interní komunikační kanály, které umožní obousměrnou komunikaci ve vertikální ose. Dále také aktivně a empaticky sbírat kritické podněty a důsledně se vyhýbat bagatelizujícím reakcím." To mi přijde, že to ani nemůže nikdo myslet vážně. Já si myslím, že tady už na sebe lidi kdysi práskali, a myslím si, že to nebylo úplně optimální období, takže k tomuhle bych chtěla určitě také vyjádření - bohužel jsme neměli možnost včera interpelovat.

Druhý dokument, stejná organizace, návrh dokumentu Válka a energetická krize, opět ze září loňského roku. Toto téma bylo týmem KRIT označeno za silnou komunikační hrozbu a jde o téma, které, cituji, "rezonuje, protože dezinformace pronikly i do seriózních důvěryhodných médií, kanálů, nebo toto téma aktivně zneužívají příslušníci radikálně populistické části politického spektra." Mě by zajímalo, o která média se jedná a které kanály to jsou, kdo je tak označuje a na základě čeho a o jaké dezinformace se jedná.

A teď přijde ta nádherná část, a to je doporučení opatření KRIT: "Je třeba intenzivně komunikovat, odhalovat manipulativní techniky nepřítele a debankovat, provést takzvaný naming a shaming." Jo, slyšíte dobře, naming a shaming, to znamená, že máte pojmenovat a potom zostudit. K tomu fakt nemám slov a přijde mi to jako špatný vtip.

A třetí dokument: Zvýšený tranzit migrantů přes Českou republiku. Ten mě moc zaujal, tedy tady ten odstavec, který se týká médií. Média se zatím nevěnují tématu, cituji zase z toho dokumentu: "Média zatím nevěnují tématu pozornost, což dává prostor jej aktivně formovat a utvářet, z důvodu zahlcení podstatnější otázkami." To -mi tam chybí, to je tak skvěle napsáno pravopisně. "A nedá se čekat, že by jej masově tlačily, ale nelze vyloučit, že jej zneužijí noviny a televize vlastněné blízké hnutí ANO a také dezinformační scéna." Toto skutečně stojí v tom materiálu, který najdete na webových stránkách Ministerstva vnitra. Je to prostě neuvěřitelné. Nechápu, jak můžete zveřejnit takový pamflet, a ještě s pravopisnými chybami, ale opravdu bych stála o to vysvětlení.

A poslední, čtvrtý dokument je utajovaný vládní plán pro čelení dezinformacím, který má doslova na svědomí vládní zmocněnec pro média a dezinformace. Údajně je obsahem například okamžité vypnutí webů, které vláda označí za dezinformační, zavedení trestného činu šíření dezinformace a tak dále. Jedním bodem plánuje také například uvolnění 50 milionů na podporu neziskovým organizacím, které se zabývají bojem s dezinformacemi. Tady by měl zajímalo, kdo je bude vybírat, jestli to budete dělat stejným způsobem jako ve fondu nezávislé žurnalistiky, tedy těm jenom vybraným a vyvoleným, nebo jak to teda bude.

Dalších 100 milionů by mělo jít na podporu médií. (Předsedající: Čas!) Znovu mě zajímá kdo, jakých a kdo to určí. Děkuji. Takže žádám o zařazení tohoto bodu.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Máte první bod po pevně zařazených - je to tak, paní poslankyně? (Poslankyně souhlasí a děkuje.) Také děkuji. Nyní je přihlášen - nejprve vás všechny pozdravím, kolegyně a kolegové, přebírám řízení schůze - a na řadě je nyní pan poslanec Lang a připraví se pan poslanec Rais. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Hubert Lang: Děkuju, paní místopředsedkyně. Stejně jako kolegové využívám dnešní situaci, kdy zařazuji nový bod programu a chtěl bych ho zařadit jako první bod po pevně zařazených bodech s názvem Co se děje v Záchytném zařízení cizinců Balková na Plzni-sever? Já to zařazuji z toho důvodu, že jsem opravdu včera chtěl interpelovat pana ministra vnitra Rakušana, pod kterého Záchytné zařízení cizinců spadá, a vzhledem k tomu, že se nedostavil, tak jsem neměl s kým, tak jsem tu přihlášku stáhl a využil jsem této příležitosti, kdy mám tedy pět minut proti včerejším dvěma minutám, abych se tady zeptal na některé otázky.

O co se mi jedná? Já shodou okolností jsem zvolen za Plzeň-sever, to znamená přímo za region, ve kterém se nachází Záchytné zařízení pro umístění cizinců Balková, kde došlo toto úterý k velice politováníhodné situaci, kdy 13 azylantů nebo 13 migrantů, kteří tam byli zadrženi - jsou to všechno Marokánci - využili, byla tam udělaná vzpoura a oni z tohoto zařízení uprchli. A vzhledem k tomu, že se jedná opravdu o velice závažnou věc, tak bych se chtěl doptat pana ministra vnitra a chtěl bych vlastně toto zase i do nějakého kontextu situace, kdy tady říkáme, že bezpečnostní situace v naší republice se postupně zhoršuje, že nám ubývají policisté, když již klesli pod 40 000 policistů, a považuju toto za velice závažné, protože mi moji voliči z toho regionu, kde shodou okolností asi 20 kilometrů vzdušnou čarou též bydlím, tak se mě na to dotazují a chtěli, abych to tady vznesl.

Záchytné zařízení pro umístění cizinců v Balkové vzniklo v roce 1998 v bývalém objektu střední policejní školy, který předtím sloužil jako škola v přírodě. Svému účelu slouží od té doby, kdy v současné době - abyste věděli - je tam zachyceno 62 cizinců. Jsou to běženci, migranti, jsou z různých států, většinou je to severní Afrika. Jsou to lidé, kteří se nedopustili jenom běžného překročení státní hranice třeba bez cestovních dokladů, kdy se dá zákaz pobytu a ta osoba je vypuštěna s nějakou lhůtou, aby se dostala zpátky domů. Tady jde o to, že tito lidé se dopustili nějakého závažnějšího jednání, pro které jsou zajištění v tomto zařízení. Je to vlastně policejní vězení ve své podstatě, kdy ti lidé čekají na vyhoštění.

V úterý se stalo to, že 13 těchto migrantů překonalo tam nějaké zajištění. Ještě taková zajímavá věc: uvědomme si, že přestože to patří pod Ministerstvo vnitra, vnitřní ostrahu tam provádí nějaká najatá civilní bezpečnostní agentura, která podle počtu zajištěných cizinců má nějaké početní stavy. Vzhledem k tomu, že se zabývám oblastí bezpečnosti, tak vím, že policie, která to předtím střežila, to opustila, proto tam byla najata ta bezpečnostní agentura z důvodu nedostatečných počtů kapacit cizinecké policie - to je první chyba. A potom, co se stalo. Uteče nám tady do okolních lesů, kde, jak říkám, i já bydlím, 13 migrantů, Marokánců, ve věku 19 až 45 let. Tam je, prosím vás, celá řada chatových osad. Jsou tam lidé, naši spoluobčané, kteří tam bydlí na trvalé pobyty, mají tam chaty, celoročně to tam obývají, a bylo jim řečeno ze strany policie: Zamkněte se a buďte rádi, že k vám nedoběhne třeba ten běženec. Ten běženec, když se tam objeví někde, chce auto, aby mohl třeba někam dál pokračovat. Je to zcela neúnosná situace, za kterou plně, já říkám, zodpovídá opět ministr vnitra Rakušan, který opět, jak je vidno, nezvládá situaci v této oblasti. Je neskutečné, že z policejního vězení uteče, udělá se tam vzpoura a uteče nám 13 migrantů. Byly tam nasazeny tři zásahové jednotky ze tří krajů, dva vrtulníky. To policejní opatření stálo možná x milionů korun oproti tomu, kdybychom tam měli dostatečné kapacity policistů a střežili jsme to, jak jsme to střežit měli. Já sám jsem pracoval u cizinecké policie, takže v předchozím období se tyto věci neděly a nestávaly. Není to standardní, aby nám z policejního vězení utíkali do okolních lesů migranti nebo běženci.

Chci říci, že je třeba se tedy tam na tu situaci podívat, přijmout nějaké opatření. Budu samozřejmě i na bezpečnostním výboru se na to dotazovat, ale vzhledem k tomu, že bezpečnostní výbor je až za tři týdny, tak se domnívám, že ta situace je natolik závažná, že jsem volil tuto formu, abych zde vás s tím seznámil.

To znamená, není to normální věc, měli bychom se na to podívat a doufám, že Ministerstvo vnitra přijme opatření takového rázu, aby k tomu již nedocházelo a aby naši spoluobčané, kteří tam žijí v tom regionu, se nemuseli obávat o svoji bezpečnost. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Nyní je přihlášen pan poslanec Rais a připraví se pan poslanec Lang opět. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Karel Rais: Děkuji vám. Vážená paní místopředsedkyně, kolegové a kolegyně, včera na interpelacích jsem řekl, že vzhledem k aktuálnosti problematiky, o které chci hovořit, a vzhledem k omluvené absenci pana ministra školství budu žádat o zařazení nového bodu na dnešní schůzi. Tímto bodem je moje upravená interpelace na pana ministra a to je, tak jsem to nazval, ten příspěvek, Platová politika vlády na univerzitách. Situace v platech pracovníků vysokých škol je tristní, a zejména na humanitně orientovaných fakultách, kde se již hovoří dokonce o stávkách.

Dovolím si nyní stručně analyzovat současnou situaci. Celková průměrná měsíční hrubá mzda vysokoškolských odborných asistentů, vědeckých pracovníků a asistentů, je o 20 až 36 % nižší než činí průměr mzdové sféry s vysokoškolským vzděláním v České republice. Průměrná hrubá měsíční mzda těchto kategorií v roce 2021 představovala 103 až 128 % průměrné mzdové sféry v České republice, to jest méně, než byl závazek vlády zajistit platy učitelů v regionálním školství na úrovni 130 % průměrné hrubé mzdy v České republice.

Mzdy učitelů na vysokých školách tak přestávají být konkurenceschopné i s platy učitelů v regionálním školství, jak jsem tady mnohokráte na interpelacích říkal. Tarify vysokoškolských pracovníků ve srovnání s průměrem tarifů pracovníků s vysokoškolským vzděláním jsou v České republice dokonce o 26 až 41 % nižší. Dokonce i kategorie, která je celkem respektovaná, docent na vysoké škole, se pohybuje pod tímto národním srovnáním až o 10 %. K řešení podfinancování vyzvala i Rada vysokých škol a Česká konference lektorů, to jest vlastně dvě nejdůležitější reprezentace na vysokých škol. Rada ve své zprávě uvedla, že medián hrubé měsíční mzdy odborného asistenta na veřejné vysoké škole byl v prvé polovině loňského roku 43 400 korun, což bylo o 2 500 korun méně než v roce 2021. Medián pro učitele ve střední škole činil podle Rady vysokých škol 47 250 korun, čili byl vyšší než u odborného asistenta na univerzitě.

Všude slyšíme, jak vláda bude podporovat školství, výzkum, transfer technologií do praxe, ale současná realita je naprosto odlišná, co se týká platové politiky. Co se změnilo v politice Ministerstva školství ve vztahu k univerzitám? Učitelé humanitních a sociálních vědních oborů na vysokých školách zvažují stávku. Projevila by se mimo jiné k pozastavení konání státnic a vydávání diplomů. Vyučující jsou nespokojeni s výdělky zejména na filozofických fakultách veřejných vysokých škol. Ti už dříve sepsali petici, kterou podle mě k dnešku podepsalo asi 1 700 signatářů, a vyzvali vládu k řešení.

Mě by skutečně zajímalo - myslím si, že v tomto bodu bychom se měli věnovat tomu, aby byly jasné operativní kroky, které vedou k okamžitému zvýšení platů pracovníků univerzit, zejména pracovníků humanitně orientovaných fakult. Vím, že ministr zřídil komisi na řešení uvedeného problému, vzdálenost mezi zřízení komise a změnou konkrétního tarifu učitele je však značná. Proto by mě zajímalo, co Ministerstvo školství v tomto procesu hodlá dělat.

Pak bych chtěl ještě hovořit o tom - myslím si, že by tam byl prostor na to, abychom se bavili o úpravě programového prohlášení vlády, a to v tom smyslu, aby do tohoto programového prohlášení také byl definován vztah vlády a pracovníků vysokých škol, aby nezůstalo jenom na úrovni regionálního školství. Domnívám se, že je namístě nepreferovat pouze pedagogické pracovníky regionálních škol, ale že je potřeba se věnovat též i nepedagogům z té školské oblasti a samozřejmě věnovat adekvátní pozornost i platové politice všech univerzitních zaměstnanců. Děkuju za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Nyní vystoupí pan poslanec Lang a připraví se paní poslankyně Pastuchová. Prosím.

 

Poslanec Hubert Lang: Děkuji, paní místopředsedkyně. Tak podruhé: protože jsme opravdu neměli včera možnost interpelovat, já jsem vznesl interpelaci na pana premiéra nepřítomného. Chápu, že byl na Bruselu, ale prostě je třeba se vyjádřit i k některým věcem. Já bych chtěl jako dnešní druhý bod po pevně zařazených bodech zařadit bod, který jsem nazval Omluva premiéra Fialy na adresu hnutí ANO 2011 za své skandální výroky.

Já jsem o tom hovořil už včera, ale opravdu musím se k tomu vrátit, protože věci, které zaznívají z veřejného prostoru od představitelů vlády, a zejména od pana premiéra, jsou prostě z mého pohledu neskutečné a je třeba se vůči nim ohradit. Pan premiér chodí do pořadu na CNN Prima News, který se nazývá Co na to pan premiér. Já jsem se na ten pořad předevčírem díval - neměl jsem z toho vůbec dobrý pocit, byla to opět sebechvála, jak je všechno výborné, jak je všechno vynikající. A já právě na základě toho, že tam redaktorky poměrně ostře se do pana premiéra obuly - on to asi nečekal úplně - tak bych chtěl zopakovat některé věci, které tam zazněly, protože ne třeba každý se na ten pořad měl možnost dívat. Hodnocení této vlády je nejhorší za posledních jedenáct let, kdy se sledují určitá kritéria. Hodnocení této pětislepené, pětikolkové vlády je 3,8, to znamená, je to taková lepší čtyřka. To znamená prakticky nejhorší hodnocení za posledních jedenáct až dvanáct let. Z hlediska oblíbenosti politiků pan premiér na začátku své kariéry - myslím ve funkci premiéra této vlády - byl hodnocen na prvním místě, po těch vyhraných volbách v uvozovkách, kdy jste nás tedy porazili - museli jste se v pěti slepit, abyste porazili jedno velké hnutí - byl na prvním místě. Po třinácti měsících této vlády na prvním místě víte, kdo je? Opět to zopakuji, je to pan Andrej Babiš. Na druhém místě je Tomio Okamura, na třetím místě je končící pan prezident Zeman a pan premiér Fiala pouze s oblíbeností kolem 32 % v populaci se ocitl na čtvrtém místě. Takže opět špatně.

Další věci: pan premiér Fiala v tomto pořadu prohlásil: "Neděláme populistickou politiku. Populistickou politiku zde dělalo hnutí ANO v předchozích osmi letech za jejich vlád, a zejména za vlády Andreje Babiše." Takže opět posedlost panem předchozím premiérem, naším předsedou hnutí. Pan Fiala dále prohlásil: "Musíme se chovat zodpovědně. Naše nepopulární kroky, které jsou těžké, ale lidé je pochopili a přijímají je." Asi pravděpodobně těch 32 % z hlediska jeho oblíbenosti ty kroky pochopili a přijímají je a těch dalších 70 % je nepřijímá.

Další věci, které zaznívají z tohoto veřejného prostoru - a já říkám, že to je opravdu nebezpečné, když pan premiér, kdy dostává takovýto půlhodinový prostor, jenom one man show, říká, že hnutí ANO chce konkurovat extremistům: "Zatím je pouze populistické, směřuje ovšem k extrému. Hnutí ANO je nebezpečím pro současnou společnost, obrátilo se k radikální rétorice" a další věci, které k tomu dnes ve veřejném prostoru například zaznívají od nějaké redaktorky Respektu, paní Ivany Svobodové. "ANO zašlo příliš daleko, začíná vymetat temné kouty." Samozřejmě, jestliže se premiér vlády vyjadřuje tak, jak se vyjadřuje, o nejsilnějším opozičním hnutí, nabíjí všem svým nohsledům, všem těm lidem, kteří takto budou nyní vytahovat různé věci. Já se úplně s úžasem dozvídám, co se děje v hnutí ANO, jací jsme otroci, jací jsme bezmozci, jací jsme prostě lidé, kteří nemají svoji vlastní vůli, kdy jsme ovládáni jakousi temnou silou, jakýmsi fenoménem, který se jmenuje Andrej Babiš, a podobně. Je to neskutečné, co se v současné době děje.

Moje kolegyně Táňa Malá již tady hovořila o KRITu, kdy vlastně ve své podstatě na Ministerstvu vnitra vznikl jakýsi tým, přímo podřízený pod pana ministra vnitra, který dává ty správné narativy, jo? A ty narativy jsou například: riziko použití taktických radioaktivních zbraní Ruskou federací, riziko poškození jaderné elektrárny v Záporoží, válka, energetická krize, Putin a hlad. Já se tady ptám, jenom z těchto názvů, kdo tady straší společnost? Putin a hlad? Ohrožení taktickými jadernými zbraněmi? Je to hnutí ANO, nebo je to KRIT z hnutí STAN pod Ministerstvem vnitra?

Na závěr bych ještě chtěl říct, asi už na to dojde, že pan Benda říkal, že dnešní Sněmovna by měla proběhnout v duchu přijímání zákonů, poslanci hnutí ANO by neměli načítat body. Ale co my máme, prosím vás, dělat, když nás nepustíte do schůze? My to víme, pane Bendo, jak se máme chovat. Nemusíte nás poučovat.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji za dodržení času, pane poslanče. Nyní vystoupí paní poslankyně Pastuchová a připraví se paní poslankyně Hanzlíková. Máte slovo, paní poslankyně.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuji, paní místopředsedkyně. Já se budu opakovat. Kdyby byly interpelace, nemuseli jsme tu teď načítat tyto body. Interpelace byly bez ministrů, takže teď tady budeme načítat body.

Ještě než začnu se svým bodem, který jsem napsala, tak bych se chtěla vyjádřit ke své písemné interpelaci, kterou teď budu chtít zařadit jako svůj bod. Pro ostatní kolegy, kteří to třeba nevědí, a včera jsem to řešila, přišla za mnou vedoucí sekretariátu pana premiéra, že pan premiér nebude přítomen na písemných interpelacích, protože je v Bruselu. Tedy jsem toho využila k tomu, že jsem akutně ráno si došla k lékaři a řádně jsem se omluvila z této interpelace. Je mojí chybou, že jsem si nepřečetla jednací řád Sněmovny, a bohužel, i když jsem byla omluvena a byl omluven i pan premiér Fiala, tato interpelace, na kterou čekám přes dva měsíce, propadla. Takže kolegové, pokud budete mít interpelaci, na kterou čekáte tři měsíce, pokud si zlomíte nohu a nebudete moci přijet do Sněmovny tuto svoji písemnou interpelaci vyřešit a přednést, máte na další měsíce smůlu. Takže si myslím, že i to je v jednacím řádu zapotřebí řešit, protože opravdu se toto může stát každému z nás.

A proto bych chtěla - on tu pan premiér zase není, není tu ani pan ministr zdravotnictví, který by nám v tom bodu mohl odpovědět, a moje písemná interpelace je Chybějící bezpečnostní prověrky na Ministerstvu zdravotnictví na stupeň důvěrné. Já jsem se tuto informaci opět dozvěděla z médií, protože my jiné informace nemáme, a tam bylo uvedeno, že dlouhodobě nemají bezpečnostní prověrku na stupeň důvěrné náměstci vlády, tedy političní náměstci pan Dvořáček a pan Pavlovic, kteří působí na Ministerstvu zdravotnictví. Pan Dvořáček nastoupil na ministerstvo s tím, že bude řídit zdravotnickou část českého předsednictví v Radě Evropské unie. Je zvláštní, že v takto významném postavení s nutností bezpečnostní prověrky nepočítal a že o ni ani nepožádal. Tato bezpečnostní rizika jsou u pana Dvořáčka umocněna obavou z možného závažného střetu zájmů, neboť pan Dvořáček přišel na ministerstvo po svém nedávném působení v Asociaci inovativního farmaceutického průmyslu, která v České republice sdružuje 34 společností uvádějících na trh léky. Já jsem se pana premiéra touto písemnou interpelací ptala, jestli mu nevadí možná bezpečnostní rizika a možný střet zájmů pana náměstka. My tady řešíme pořád a pořád dokola střet zájmů vlastnění všeho našeho předsedy pana Babiše, ale tady to, že někdo přišel a nemá bezpečnostní prověrku na stupeň důvěrné, se neřeší.

Takže protože moje písemná interpelace byla tímto způsobem, je to moje pochybení, ale vůbec mě nenapadlo, že když někdo je opravdu omluven řádně, že se interpelace nepřeruší, a tudíž nebude na další schůzi, tak jsem chtěla zařadit do dnešního programu bod Chybějící bezpečnostní prověrky náměstků na stupeň důvěrné na Ministerstvu zdravotnictví. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní poslankyně. Další přihlášenou je paní poslankyně Hanzlíková, připraví se paní poslankyně Adámková. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Hanzlíková: Děkuji za slovo, vážená paní předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já si dovolím také požádat o zařazení nového bodu. Je to bod Finanční ohrožení sociálních služeb s nadregionální působností a musím říct, že tento bod se snažím zařadit již po několikáté. Včera jsem ho měla připravený na interpelaci, ale vzhledem k tomu, že pan ministr nebyl přítomen a že je třeba tuto záležitost řešit rychle, tak požádám o zařazení jako bodu na dnešní program.

Proč tak činím? Ony se na mě totiž stále obracejí organizace, které poskytují sociální služby s nadregionálním působením, které se díky výraznému zpoždění výplaty dotací dostaly do velkých finančních problémů. Pro některé z nich je současná situace opravdu kritická, protože mají navíc za sebou nesmírně náročný loňský rok, kdy se musely potýkat se zvýšením cen energií, pohonných hmot a dalších vstupů. Není to malý počet těchto organizací, jedná se zhruba o 110 organizací, které poskytují služby těm nejohroženějším skupinám - seniorům, lidem se zdravotním postižením, samoživitelkám a dalším osobám, které se nacházejí v nepříznivých sociálních situacích. Tyto organizace musí teď každý den řešit, jak zaplatí nutné faktury, ale především řeší, jak zaplatí své zaměstnance, o které samozřejmě nechtějí přijít.

Bohužel se na mě ale začali teď obracet i klienti těchto sociálních služeb, kteří mají samozřejmě obavy o to, jestli jejich sociální služby, bez kterých oni nemohou být, protože někdy jsou na nich až stoprocentně závislí, vůbec toto období v uvozovkách přežijí, zda nebudou muset propouštět zaměstnance a zda udrží rozsah svých služeb, což je samozřejmě pro klienty velmi důležité. Smutné je to, že tato situace nevznikla díky nějakým vnějším okolnostem, které by ministerstvo nemohlo ovlivnit, ale byla způsobena systemizací, která byla realizována od 1. 1. 2023 a byla realizována i přesto, že zazněla na výboru pro sociální politiku spousta výhrad od poslanců, a dokonce bylo přijato usnesení, ve kterém VSP vyjádřil nesouhlas a požádal pana ministra o pozastavení té systemizace. My jsme na to dostali z Ministerstva práce a sociálních věcí vyjádření, ale za mě bylo velmi obecné a nijakým způsobem mi nevysvětlilo, proč ta systemizace musela zasáhnout tak hluboce, zrušila devět oddělení a opravdu někde až nelogicky rozdělila kompetence jednoho oddělení do několika dalších, a v podstatě dopady toho teď pociťují sociální služby s nadregionálním působením.

Je potřeba, aby jim MPSV teď dokázalo pomoci překlenout tu dobu až do vyplacení dotace, což se předpokládá někdy v měsíci dubnu, možná to může být i na začátku měsíce května. Takže z těchto důvodů prosím o zařazení tohoto bodu a prosím jako třetí bod dnešního programu. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Také děkuji. Nyní vystoupí paní poslankyně Věra Adámková a má dvakrát přihlášku, takže po tom prvním bodu vám zapnu opět čas.

 

Poslankyně Věra Adámková: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně, i za vstřícnost v způsobu podávání této žádosti. Vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi nejprve, abych začala s takovým evergreenem, který zde stále připomínám, a to je úprava novelizace transplantačního zákona, sněmovní tisk 162. Jedná se o dárce kostní dřeně a buněk, které jsou nutné k léčbě hematoonkologických, a nejenom těchto chorob. Již z toho čísla sněmovního tisku vidíte, že to opravdu není žádná novinka. Snažím se stále obrátit vaši pozornost k těžce nemocným lidem, ale vidím, že marně. Já bych si tady dovolila vypůjčit takový malý bonmot pana ministra Stanjury, který vždycky říkal: Nestyďte se. Já bych si dovolila říci: Nestyďte se říci svým voličům, že vám jsou úplně lhostejní. Nestyďte se říci jim, že vám to je jedno, že jejich děti umírají, protože pak to alespoň bude pravda a budeme vědět, na čem jsme.

Dovolte mi několik čísel. Bohužel, krevní onemocnění nebo onemocnění krve - chápu, že všichni to nemají jako svůj zájem - nepostihují pouze lidi staré, ale také děti, přátelé. A musím vám říci, že bohužel je velmi smutné, když nemůžete pomoci pacientovi, jakémukoliv, a u dítěte je to velmi náročné i pro toho zdravotníka. Takže abychom jenom věděli - pětileté přežití u akutních leukémií je zhruba pod dvacet let 67 %, to je v medicíně dobré číslo, ovšem musíme dát odpovídající léčbu. A tou opravdu není zaříkávání, opravdu nemáme výjimečné tablety, ale je to transplantace kostní dřeně. Jenom abyste měli představu, kostní dřeň, ten odběr u anonymního dárce, to je vysoce morální akt. Ten člověk tam přichází, má invazivní vyšetření a poté jde domů. On neví, komu se dá ta kostní dřeň. On opravdu má tak vysokou morálku. A jinak v těch transplantacích, abyste opět věděli, dvě třetiny těchto transplantací jsou právě od nepříbuzenských dárců. Čili ta představa, až budete tuto léčbu potřebovat, že řeknete bratrovi, sestře, prosím vás, je mylná, je úsměvná, je naivní. Ono to prostě tak nefunguje. My musíme jít na to, jaká je kde shoda, a opravdu jsou to dvě třetiny lidí bohužel nepříbuzných, prostě nenajdete v rodině vhodné dárce.

Abyste měli představu, na tyto choroby úmrtnost ve věku 15 až 24 let je 40 %. Můžeme samozřejmě, když se na to budete dívat tím vaším prizmatem, čili že není třeba nic dělat, protože lidí umírá málo, jak mi bylo také řečeno z tábora koalice, tak že proto není třeba měnit zákon - to je vrchol cynismu, arogance a už nemám vůbec jiných slov. Takže prosím pěkně, ve věku 15 až 24 let přežívá 60 % při správné léčbě. Ale když to budete číst z té druhé strany, 40 % lidí neumíme pomoct, a to je katastrofa. Ve věku 25 až 64 let úmrtnost 60 % a ve věku 65 let, prosím, pětileté přežití pouze 5 % pacientů. Takže v této situaci my máme v těch registrech - samozřejmě máme i český registr, máme i mezinárodní registry - ale opravdu se hledá někdy měsíce. To není tak, že se podívám do registru a mám tam nabídku. Nemám. A je to velmi smutné, velmi zatěžující a ti lidé umírají zbytečně. Tak jestliže se pod to chcete podepsat, nezařazujte tento bod, řekněte mi, ať s tím dám pokoj, že vám o ty lidi nejde. Já se s tím tedy nesmířím, ale aspoň budu vědět, jak se k tomu mám postavit.

Jinak, abyste věděli, mám ještě malinko: první transplantace kostní dřeně u dospělého byla v České republice provedena v roce 1976 v Hradci Králové, u dítěte prosím až v roce 1989 v Motole, čili ta možnost je vlastně krátká. Vezměte si, že acylpirin podáváme 140 let. Takže prosím, buďte tak laskavi, podívejte se smířlivě k těmto nemocným lidem, dejme jim větší šanci, protože ti dobrovolní dárci tady jsou handicapováni, protože v případě, že potřebují pracovní neschopnost poté, co se jim odebere kostní dřeň, tak ji nemají placenou plně jako všichni ostatní dobrovolní dárci, tu neschopnost.

Takže to je můj první bod. Prosím o zařazení sněmovního tisku 162 jako druhého bodu po dnes pevně zařazených bodech. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Ano, děkuji, takže vypínám čas a pouštím tedy vaši druhou přihlášku. Prosím.

 

Poslankyně Věra Adámková: Děkuji opět, paní místopředsedkyně. Dámy a pánové, dovolte mi druhou žádost o zařazení, kterou jsem včera vznesla interpelací na pana premiéra, který ale je vázán jinde, a protože samozřejmě odpověď mi přijde do 30 dnů a potom teprve s tím budeme pracovat, a je to záležitost velmi aktuální, která vyšla z terénu. Jedná se o to - je to regionální záležitost pouze některých škol, ale o to závažnější. V některých školách základních, prosím, základních, na druhém stupni se stalo, že v posledních měsících je takový příliv dětí nemluvících česky, prosím, čili z třetích zemí, a není to jenom Ukrajina, jsou to tedy i konkrétně nejvíce vietnamské osoby, a je to více než polovina dětí v té třídě. Ty třídy mají více než 30 osob, z toho polovina těch dětí nemluví česky. Ty děti nejsou hloupé, ty děti prostě přijely a jejich rodiče jsou tak zodpovědní, že je tak brzy posílají do školy. A teď si představte - hovořím o konkrétní škole, celkem 800 žáků, která má dostatek prostoru, čili mohla ty děti přijmout, nemá už tolik učitelů, ale oni jsou velmi řekla bych entuziastičtí a tak dále, ten ředitel musí být prostě podle mě kouzelník, tak jdou učit do této třídy, kde polovina třídy nerozumí ani slovo, a dopadá to tak, že oni jsou nějakou dobu v českém jazyce neklasifikováni a pak dostanou samozřejmě pětku a propadnou - naprosto zbytečně, ty děti nejsou hloupé, ty děti by se naučily, jenom tam musíme udělat prostor, což znamená, já nevím, třeba je to už záležitost, kterou vláda řeší, jedná se o Ministerstvo školství, ale také paradoxně o Ministerstvo zdravotnictví, protože z těchto škol hlásí už, že tam je zvýšená nemocnost dětí, těch českých, bolesti hlavy a podobně, a také zvýšená nemocnost učitelů, což je zejména otázka zánětu hlasivek, protože to asi nemohou prostě překřičet, čímž se tam supluje. Tak to jsme si moc nepomohli.

A já bych byla velmi ráda, kdybych slyšela návrh vlády jako celku, neboť se to týká Ministerstva školství, zdravotnictví, možná i práce a sociálních věcí, protože když ty děti nebo ti lidé jsou potom na neschopence, tak určitě, jakým způsobem chce tyto problémy v těchto školách řešit? Můžeme říci, že asi nijak - to doufám, že mi neřeknou, protože to by jistě nevedlo k dobré výuce v té základní škole. Předpokládám tudíž, když všem těmto školám bude navýšen nějaký budget, aby mohly tedy přijmout další učitele, protože jak jsem tady říkala včera, v této třídě by chtěl učit pouze kamikadze. Děti mu nerozumí, má tam minimálně jednoho asistenta s nějakým naším českým dítětem a samozřejmě menšina českých dětí je zvědavá, co si ti ostatní povídají.

Takže žádám o zařazení tohoto jako první bod po pevně zařazených bodech. Je to dlouhý název, já jsem ho tam napsala přesně. Je to tedy Představa vlády o zabezpečení výuky v základní škole na školách, kde v některých třídách je více než 50 % dětí nemluvících česky. Prosím, ne cizinců - cizinec, který mluví česky, tady není započítán. Jsou to děti, které nemluví česky. Děkuji vám.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Také děkuji. Čili ještě jednou zpráva vlády o zabezpečení výuky na základních školách ve třídách s velkým... (Poslankyně Adámková mimo mikrofon.) Když tak jestli to ještě můžete na mikrofon, prosím, zopakovat, paní poslankyně, můžete prosím ještě na mikrofon ten přesný název? Děkuji.

 

Poslankyně Věra Adámková: Určitě, je dlouhý. Zpráva vlády o zabezpečení výuky v základních školách, kde ve třídách je více než 50 % dětí nemluvících česky. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Také děkuji za upřesnění.

Nyní vystoupí pan poslanec Síla, připraví se paní poslankyně Dražilová. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Síla: Děkuji za slovo, vážená paní místopředsedkyně. Dámy a pánové, já bych chtěl zařadit bod, který velmi trápí většinu našeho obyvatelstva, a to jsou neúnosně dlouhé čekací doby na odborná vyšetření ve zdravotnictví. Hodnota lidského života je v Česku jiná podle místa bydliště. Pokud si někdo myslí, že je to nesmysl, bohužel je to tak. V každém koutu republiky totiž pojišťovny platí za úplně stejnou péči jinou cenu. Nejdražší jsou Pražané a nejlevněji se dá ošetřit člověk ve Zlínském a Karlovarském kraji. Za stejnou péči zdravotníci dostanou zaplaceno v Karlovarském kraji o 30 % méně než v Praze. Přitom zdravotní pojištění si platíme všichni stejně. Nikdo přitom nechápe tento systém, všichni o tom vědí a nikdo s tím nic nedělá. Pravidla pro proplácení zdravotních výkonů nejsou spravedlivá. Je to dané historicky špatně zavedeným systémem ministerstva za působení vlád - bohužel - ODS. Výrazné rozdíly v úhradách za zdravotní péči mají dopad na dostupnost, kvalitu a četnost zdravotní péče. Fialova vláda se slovy ministra Válka dušuje, že neklesne dostupnost zdravotní péče pro občany České republiky, přičemž již dnes je dostupnost zdravotních služeb neúnosně dlouhá a vláda ji zatím neumí řešit, přičemž nám ještě přibylo navíc asi půl milionu ukrajinských pojištěnců.

Já bych se chtěl hlavně zmínit o nedostupnosti komplementárního vyšetření. Uvedu to konkrétně na příkladu třeba magnetické rezonance. Proč je tak dlouhá objednací doba na magnetickou rezonanci v regionech? Na prvním místě je to nedostatek zdravotnických pracovníků, zvláště radiologů, kteří umí magnetickou rezonanci odečíst a popsat. Za druhé je to nastavení hrazení vyšetření zdravotními pojišťovnami nemocnice versus ambulance. Je to uděláno tak - to vy nezdravotníci nevíte - že magnetická rezonance v nemocničním zařízení, v ústavech, je hrazena z paušálu nemocnice, který dostává od zdravotních pojišťoven. Funguje to v praxi tak, že pacient, který potřebuje nebo vyžaduje vyšetření magnetickou rezonancí, byť je hospitalizován na interně nebo chirurgii nebo jakémkoliv jiném oddělení té které nemocnice, není vyšetřen magnetickou rezonancí během hospitalizace. Je propuštěn do ambulantní péče, teprve z ambulance je posílán nebo objednán na magnetickou rezonancí a následně je třeba znovu přijat do nemocnice na řešení třeba nějaké operace v důsledku nálezu na magnetické rezonanci. Je to zařízeno bohužel tak proto, protože magnetická rezonance je hrazena v ambulantní péči výkonově, to znamená, udělají vyšetření a dostanou ho od zdravotních pojišťoven zaplaceno, kdežto primáři jsou zase v nemocnicích motivováni od svých ředitelů, aby nevyšetřovali tyto pacienty zbytečně, protože to je drahé vyšetření. To vyšetření, třeba magnetická rezonance, stojí 5 000 korun. Proto oni to nevyšetřují a předávají to do ambulance.

Další důvod, proč to tak je, jsou zbytečně vysoké platby za jednotlivá vyšetření. Je to velmi lukrativní podnikatelský projekt. Magnetická rezonance stojí zhruba 36 milionů korun. Pokud si vezmu půjčku, koupím si magnetickou rezonanci, získám smlouvy od pojišťoven, tak ji mám za čtyři roky se všemi náklady zaplacenou. Ta magnetická rezonance má životnost osm let, čili mám vydělaných jasných 36 milionů.

Posledním důvodem je špatná distribuce přístrojového vybavení. Třeba dvě magnetické rezonance jsou v Bruntálu a v Třinci a v Bruntálu je, nebo na celý okres Bruntál, jenom jedna. Děkuji za pozornost. (Předsedající: Čas.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Čili jenom si zopakujeme váš bod, Neúnosné čekací doby na vyšetření ve zdravotnictví. Je to tak?

 

Poslanec Jan Síla: Ano, a na konci.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Nyní vystoupí paní poslankyně Lenka Dražilová, připraví se paní poslankyně Mádlová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

Ještě než vám ho udělím, omlouvám se vám, přečtu omluvy: omlouvá se Richard Brabec po celý jednací den - zdravotní důvody, Flek Josef po celý jednací den - pracovní důvody, Lacina Jan od 12 hodin - pracovní důvody, Táňa Malá od 11 hodin - rodinné důvody, Maříková Karla od 13 hodin - pracovní důvody, Vích Radovan od 9.30 -zdravotní důvody a pan ministr Kupka po celý jednací den z důvodu zahraniční cesty.

Nyní vám pouštím vašich pět minut, prosím.

 

Poslankyně Lenka Dražilová: Děkuji za slovo. Já bych se chtěla vyjádřit k dalšímu ožehavému tématu české politiky a to je důchodová reforma. Nedávný návrh Ministerstva práce a sociálních věcí, podle kterého by se věk odchodu do důchodu zvýšil od roku 2034 na 68 let, to jenom potvrdil. Tím by se Česko zařadilo mezi země s nejvyšším důchodovým věkem v Evropské unii. Zřejmě nezůstane jen u zvyšování věkové hranice pro odchod do penze. Nejspíš se také bude snižovat poměr hodnoty důchodů k výši průměrných příjmů.

Dva roky do sedmdesátky senioři budou pravděpodobně muset zapomenout na zasloužený odpočinek, budou muset zapomenout na radovánky s vnoučaty. Od pondělí do pátku budou chodit do práce a o víkendu se budou zotavovat z náročného pracovního týdne. V 68 letech už většina osob opravdu není schopna žít úplně běžný produktivní život. Lidé starší to také mají složitější s hledáním práce. Stali bychom se zemí s bezkonkurenčně nejvyšším věkem odchodu do důchodu z celé Evropy. Všichni víme, že Francouzi teď stávkují, aby nemuseli odcházet do penze v 64 letech.

Co by zvýšení věku odchodu do důchodu na těch 68 let znamenalo? Zaměstnanci by byli poškozeni hned několikrát. S přibývajícími lety je obtížné udržet si zaměstnatelnost, mnoha lidem by hrozilo, že poslední roky svého prodlouženého aktivního života stráví na nemocenské nebo ve stavu nezaměstnaných. V obou případech by na nich státní kasa samozřejmě vydatně ušetřila, neboť průměrná nemocenská i průměrná podpora v nezaměstnanosti jsou samozřejmě nižší než starobní důchod.

To je ostatně také důvod, proč se i v jiných zemích tlačí na to, aby senioři pracovali do stále pokročilejšího věku, dokonce i v situaci, kdy čím dál větší část mladých je bez práce. Dalším důsledkem by byla nižší výměra starobních penzí, protože by se do jejich výše promítl příjem z posledních vlastně neodpracovaných let.

Já v tuto chvíli chci připomenout vystoupení pana ministra Rakušana, který ve svém projevu ve Sněmovně 11. ledna 2022 doslova řekl: Těšíme se na věcnou diskusi s věcnou opozicí a určitě to začne už v nejbližších minutách. Tak jaká je tedy zkušenost z té diskuse? Důchodová reforma se chystá bez jakékoliv konzultace s opozicí, a to i přesto, že se jedná o rozhodnutí, které je výrazně za funkčním obdobím této vlády. Tedy samozřejmě pokud by si tato vláda nechtěla ústavně zakotvit svoji vedoucí úlohu. I proto by měla své kroky konzultovat. Vždycky se hovořilo o tom, že důchodová reforma právě pro svou důležitost musí být schválena napříč politickým spektrem.

Opakuji, že jsme připraveni být konstruktivní opozicí, ale nikdo s námi ve věci důchodové reformy nejedná. Prosím tedy o zařazení tohoto důležitého bodu na dnešní jednání Sněmovny jako druhého bodu po již pevně zařazených. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní poslankyně. Nyní je přihlášena paní poslankyně Ivana Mádlová a připraví se paní poslankyně Ožanová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Ivana Mádlová: Dobrý den, vážená paní předsedající, vážené kolegyně a kolegové. Já mám připraven bod dnes na zařazení z toho důvodu, že včera neproběhla interpelace, kdy jsem se chtěla zeptat pana ministra Válka na citlivá data pacientů, a takto mám také nazván ten svůj bod. Jedná se o to, že se na mě obrátili nejen kolegové zdravotníci, ale i rodiny nebo známí, že snad se chystá nebo je připravena novela zákona o zdravotních službách, kde bude zasahováno do zdravotnické dokumentace, a to je zacházení vlastně se zdravotnickými údaji nebo s údaji o zdravotním stavu nás pacientů. To považuji za velmi závažný problém, protože na zdravotním výboru nebyla tato novela zatím představena, přestože z tisku vyplývá, že se jedná o poměrně revoluční zásah co do zacházení s citlivými údaji, co do přístupu oprávněných osob s těmito údaji. Já se domnívám, že toto by minimálně na zdravotním výboru proběhnout mělo. Ale bohužel v poslední době nějak zjišťujeme, že pan ministr Válek není přítomen na témata, která se týkají rezortu zdravotnictví. V současné době se dělají zásahy do poměrně velkých zdravotnických zákonů, jako je právě zákon o zdravotních službách anebo v lex Ukrajina, je to zákon o nelékařských službách, to jsou poměrně velké zákony, a zatím na zdravotním výboru ani jeden z těchto zákonů nebo z těchto připravovaných novel nebyl projednáván.

Tuto novelu zákona o zdravotních službách, která se týká právě těchto citlivých údajů, kritizují prakticky úplně všichni. Přiznám se, že nevím, co v ní je, tuto novelu jsem neviděla, čerpám jenom z médií, a proto považuji za velmi důležité, aby tento bod byl otevřen. Ministerstvo zdravotnictví mění pravidla pro nahlížení do pacientské dokumentace. Zatím mohou v kartách listovat jen určité osoby, určití zdravotničtí pracovníci. Jsou to například osoby blízké podle občanského zákoníku nebo to jsou osoby, které určí pacient. Jsou to zdravotničtí pracovníci podle platných zákonů, soudní znalci, osoby pověřené správním orgánem k vypracování nebo přezkoumání posudku. Jsou to zdravotničtí pracovníci k posuzování zdravotního stavu pro účely sociálního zabezpečení, nebo je to veřejný ochránce, nebo jsou to také studenti zdravotnických oborů, ale pouze v nutném rozsahu. Tyto osoby se údajně mají měnit, mají se rozšířit, a tak, jak se k tomu vyjadřují v podstatě úplně všechny odborné organizace, právníci, kteří se specializují na zdravotnické právo nebo pacientské organizace, to vypadá, že ta citlivá data si budou moci prohlížet i pracovníci různých úřadů a firem, a to bez souhlasu pacienta. Počítá s tím tato novela zákona, která by měla platit dokonce už od ledna příštího roku.

Vedení rezortu tvrdí, že si její sepsání vynutili majitelé zdravotnických řetězců, ať už krajských, nebo soukromých, čili ať už státních, nebo soukromých, čili oba tyto rezorty. Důvody Ministerstva zdravotnictví k novele jsou - a to cituji: "Řada nemocnic a ambulancí je totiž dnes součástí větších holdingů, které jsou řízeny z jedné centrály. Administrativní pracovníci v této centrále potřebují komunikovat s pojišťovnami a vykazovat jim péči. To jim ale komplikuje současná právní úprava, podle které nejsou tito pracovníci oprávněni nahlížet do zdravotnické dokumentace pacientů. To smějí jen zaměstnanci konkrétní nemocnice," vysvětluje mluvčí rezortu Ondřej Jakob. Proto se údajně ministerstvo rozhodlo vyjít vstříc a přístup k datum pacientů otevřít. Ovšem narazili na obrovský odpor, Ministerstvo zdravotnictví narazilo na obrovský odpor ze všech možných koutů. Všichni shodně tvrdí: v kartách pacientů se kvůli tomu bude moci prohrabovat kdekdo, navíc bez kontroly. S uvedeným rozšířením absolutně nesouhlasíme, je to sepsáno tak (Předsedající: Čas, paní poslankyně.), že by do pacientských karet mohl absolutně nahlížet každý ouřada. (Předsedající: Čas.) Proto považuji za důležité tento bod zařadit.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Navrhujete tedy ho zařadit jako čtvrtý po pevně zařazených. (Poslankyně Mádlová souhlasí.) Děkuji.

A nyní vystoupí paní poslankyně Ožanová, dále je přihlášen pan poslanec Jáč. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji. Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, hned na úvod řeknu, který bod chci zařadit, aby paní předsedající to nemusela řešit na závěr. Navrhuji zařazení nového bodu, a to jeho pevné zařazení na dnešní den, 12 hodin. Název bodu: Postupy v digitalizaci, rozbor indexu digitální ekonomiky a společnosti. Proč žádám o zařazení tohoto bodu? Protože jsem si přečetla zprávu o vývoji indexu digitální ekonomiky a společnosti pro Českou republiku. Evropská komise od roku 2014 sleduje pokrok členských států v digitální oblasti a každoročně zveřejňuje zprávy o indexu digitální ekonomiky a společnosti, zkratka DESI. Zprávy zahrnují každý rok profily jednotlivých zemí, což členským státům pomáhá určit, v jakých oblastech potřebují přednostně přijmout opatření a tematické kapitoly obsahující analýzu klíčových oblastí digitální politiky na úrovni EU. Index DESI řadí členské státy podle úrovně jejich digitalizace a analyzuje jejich relativní pokrok za posledních pět let s ohledem na jejich předchozí situaci. Podle výsledků indexu digitální ekonomiky a společnosti, DESI, za rok 2022 se Česko mezi 27 členskými státy Evropské unie řadí na 19. místo a oproti roku 2021 si o jedno místo pohoršilo.

Nová vláda se ujala úřadu v prosinci roku 2021 a digitální transformaci představila jako důležitý úkol čtyřletého pracovního programu. Poprvé od roku 2007 je za digitalizaci zejména v oblasti veřejných služeb přímo odpovědný člen vlády, místopředseda vlády Ivan Bartoš. Vláda pokračuje v provádění strategie Digitální Česko přijaté v roce 2018 a aktualizované v roce 2020. Další aktualizaci nový kabinet plánuje v roce 2022.

Zpráva je velmi obsáhlá, nebudu z ní více citovat. Přiznejme si, hodnotí různá kritéria, jednoznačným výsledkem však je, přestože máme přímo odpovědného ministra pro digitalizaci, tak si Česká republika mezi 27 členskými státy EU oproti roku 2021 pohoršila. Takže tolik k výsledku digitalizace. Nicméně předpokládám, že by pan ministr mohl mít na tuto problematiku jiný názor, proto navrhuji dnes bod Postupy v digitalizaci, rozbor indexu digitální ekonomiky a společnosti. Děkuji za pozornost a doufám, že tento bod bude zařazen.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní poslankyně. Nyní vystoupí pan poslanec Jáč a připraví se paní poslankyně Lesenská. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Ivan Jáč: Vážená paní místopředsedkyně, vážené kolegyně, kolegové, dovolte, abych se ve svém příspěvku, který bych potom rád zařadil jako bod dnešního jednání, ale ještě ho přesně nazvu, věnoval nelehké situaci učitelů na vysokých školách, fakultách sociálního, humanitního zaměření, která v této době je už velmi tristní. Sílí nespokojenost s výší platu, a to tak, že pedagogové těchto fakult nejenom že již podepisují petici s množstvím asi 2 000 podpisů, ale odcházejí nebo začínají uvažovat o odchodu do nižších stupňů vzdělávacích instituci, to znamená středních škol, či dokonce základních škol, nebo také uvažují o odchodu do komerční či jiné sféry třeba administrativní, správní.

Je tedy ale i řekněme férové připomenout, že současný ministr školství již ustanovil pracovní skupinu. Měla by začít jednat pravděpodobně někde v polovině února, ale její možnosti jsou velmi - a pravomoci - velmi omezené ve vztahu k veřejným vysokým školám, protože tyto veřejné vysoké školy ze statutu již svého fungování si mzdovou politiku a úroveň a rozdělování tvoří samy.

Situace na těchto oborech - humanitních a sociálně-ekonomických fakultách - je ještě o to kritičtější, že současná vysoká inflace v podstatě obnažila jejich slabou reálnou mzdu, kupní sílu, která pro některé docenty, docentky třeba na Univerzitě Karlově v Praze dosahuje i kolem 32, pouhých 32 000 korun, když průměrný plat v České republice v posledním čtvrtletí roku 2022, zaměstnanecký plat, dosahoval kolem 40 000 korun. Co tedy dodat? Takovéto příjmy v metropoli Praha už neumožňují ani důstojný život a nutí pedagogy, aby odcházeli eventuálně z vysokoškolské sféry na jiné úrovně, jak už jsem zmínil, nebo odcházejí učit do regionálních vysokých škol a fakult, kde je relativní poměr výše mzdy a životních nákladů přece jenom příznivější.

Jak tedy dále? Bylo sice naznačeno, nebo jsem řekl, že ministerská komise nebo ministerstvo samo nemá téměř žádné reálné nástroje k řešení této situace, protože tak to bylo řekněme historicky nastaveno při restrukturalizaci našeho národního školství, ale situace je ještě i o to komplikovanější, že tyto fakulty mají v rámci takzvaného přerozdělovacího nebo vyrovnávacího koeficientu náročnosti zajištění výuky ten nejnižší neboli základní koeficient 1, přitom některé technické a technologické fakulty ho dosahují až v násobku 3 toho normativu, kterým Ministerstvo školství, nebo chceme-li, tedy státní rozpočet zásobuje vysoké školy zdrojem financí kromě dalších. Zde se možná právě nabízí určité řešení pro přerozdělení těchto prostředků přes ony koeficienty, které jaksi vznikaly historicky v desítkách letech již předtím, když se uvažovalo, že takzvané humanitní obory se mohou jaksi realizovat pomocí tužky, papíru, maximálně přidáme nějaký ten notebook. Ve hře by mohla být ale i dočasná dotace pro tyto obory, jak ji v minulosti již provedlo a osvědčilo pro revitalizaci některých pedagogických a lékařských oborů či fakult, nebo samozřejmě uvažovat nad nějakou další přechodnou bonifikací, bude-li řekněme dostatečná pro naplnění těch požadavků (Předsedající: Čas, pane poslanče.) těchto zmíněných oborů. Ano, a já už řeknu...

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Prosíme pěkně, jenom kdybyste mohl načíst název bodu.

 

Poslanec Ivan Jáč: Takže - stejně už jsem byl skoro na závěru - takže, paní místopředsedkyně, ten bod by se jmenoval Navýšení mezd pedagogů humanitních oborů na českých vysokých školách. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nyní vystoupí paní poslankyně Lesenská a připraví se pan poslanec Kobza. A jestli mohu doporučit a poprosit o název bodu na začátku, abychom pak nepřekračovali čas. Děkuji.

 

Poslankyně Vladimíra Lesenská: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovoluji si vás požádat o zařazení bodu Jak bojuje vláda proti současné drahotě. Jako bývalá krajská ředitelka Úřadu práce jsem měla možnost dlouhodobě sledovat a poznat starosti a potřeby našich občanů. Tyto zkušenosti mě utvrdily v tom, že naším největším úkolem je pomoci občanům v těžkých časech a najít řešení, která jim pomohou překonat jejich finanční starosti. Bohužel však z mailů, které jsem obdržela, vyplývá, že vládou navrhovaná řešení nejsou dostatečně účinná a občané nejsou přesvědčení, že vláda nabízí skutečná řešení pro současnou drahotu. Růst spotřebitelských cen v lednu zrychlil. Meziročně inflace v prvním měsíci tohoto roku vzrostla na 17,5 % z prosincových 15,8. Ceny v lednu ovlivnilo skončení úsporného tarifu a jen tato položka je za více než polovičním růstem cen.

Je naší povinností jako poslanců diskutovat o těchto otázkách a poskytnout občanům odpovědi na jejich otázky a obavy. Je naší odpovědností zajistit, aby lidé měli jistotu a stabilitu, a že vláda nabízí řešení, která jsou účinná a pomohou jim překonat tuto krizi. Proto navrhuji nový bod na program 52. schůze s výše uvedeným názvem Jak bojuje vláda proti současné drahotě.

Je nesporným faktem, že členové vlády o zvýšené inflaci za předchozích vlád neustále hovoří jako o Babišově drahotě, koneckonců měli to i ve svých volebních heslech. Avšak skutečnost je taková, že současná inflace je vysoká a bezpochyby ovlivňuje životy nás všech. Lidé se obávají o svou existenci, neboť se ceny základních životních potřeb neustále zvyšují. Vede to k nedostatku finančních prostředků a stresu. Drahota současné vlády, dejme tomu tedy Fialova drahota, se té Babišově hravě vyrovnala, ba dokonce ji překonala. Je nutné, abychom jako Poslanecká sněmovna diskutovali o tom, jak vláda proti tomu bojuje a jaké kroky podniká k řešení této situace. Rozhodně by to všechny lidi velmi uklidnilo. Nejsem přesvědčená, že vláda přijala všechna možná opatření ke zlepšení a zda ta opatření, která přijala, jsou účinná.

Jako poslankyně, která se zajímá o sociální otázky, chci proto vládu vyzvat k diskusi. Chci slyšet, jakým způsobem vláda plánuje řešit současnou drahotu a co mohou udělat poslanci, aby pomohli občanům, kteří se obávají o svou finanční budoucnost. Je nezbytné, abychom jako zástupci občanů věnovali pozornost této kritické situaci, abychom se spojili k boji proti současné drahotě a zajistili, že naši občané budou mít finanční jistotu a stabilitu. Je naší povinností, abychom hledali řešení těchto problémů, která pomohou občanům tuto bezprecedentní situaci překonat. Proto vás žádám, abyste podpořili tento bod, a navrhuji jeho zařazení za již pevně zařazené body. Ale protože toto jsem navrhovala před návrhem, který podal pan kolega Michálek, tak si dovoluji toto změnit a žádám o zařazení tohoto bodu za body navrhované panem kolegou Michálkem. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Ano, děkuji, paní poslankyně. Nyní vystoupí pan poslanec Kobza, který má dvě přihlášky, takže budeme postupovat jako před chvílí. A připraví se paní poslankyně Knechtová. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Kobza: Děkuji, paní předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, blíží se smutné výročí 15. března, výročí okupace Československa německou armádou, a já bych rád připomněl, že již delší dobu, několik let, visí v systému náš návrh pod sněmovním tiskem číslo 16 na změnu zákona o státních svátcích, o ostatních svátcích a o významných dnech a dnech pracovního klidu.

Náš návrh obsahuje dva body. Za prvé, navrhujeme mezi významné dny České republiky zařadit 15. březen jakožto Den památky obětí německé okupace českých zemí. Za druhé, navrhujeme změnit označení významného dne 18. června, a to ze stávajícího Den hrdinů druhého odboje na Den hrdinů odboje proti německé okupaci českých zemí. K tomu druhému bodu nás vedlo zjištění, že když se zeptáte někoho na ulici, jestli ví, co byl druhý odboj, většina odpovědí je negativní, takže proto toto upřesnění považujeme za důležité.

15. březen 1939 je počátkem nejtragičtější etapy moderních dějin. Český stát toho dne přišel o poslední zbytky jakékoliv státní suverenity. Poté následovala jeho přímá německá vojenská okupace a šestileté období plošného a cíleného teroru, vyvražďování občanů českých zemí dnešní České republiky, které mělo jednoznačně genocidní rysy a genocidní charakter.

Podle výsledků bádání historiků Vojenského ústředního archivu v Praze činí počet obětí německého nacistického režimu v Československu zhruba 343 000 osob v rámci celého československého státu, ale do toho počtu nejsou zahrnuti lidi, kteří zemřeli po druhé světové válce na následky týrání, perzekucí, na následky věznění v koncentračních táborech a ve věznicích, na následky takzvaného totálního nasazení a podobně, takže skutečný počet faktických obětí této okupace je výrazně vyšší a určitě nebude daleko od jednoho milionu osob. V českých zemích počet přímých obětí pak činí minimálně 122 000. Za dobu existence takzvaného německého protektorátu bylo v naší zemi popraveno minimálně 8 000 občanů, zhruba 70 000 českých Židů zemřelo v koncentračních a vyhlazovacích táborech a dalších 3 500 zemřelo při nuceném nasazení na práce v tehdejším Německu. Oběťmi německého nacistického teroru se staly i celé vesnice, z těch nejznámějších pak samozřejmě jsou to Lidice a Ležáky.

Nanejvýše je nutné zdůraznit, že jen v domácím odboji proti německé okupaci zahynulo na 100 000 Čechů. Proto musí být 15. březen jednoznačně připomínán, a to nejenom jako památka těchto obětí, tím spíše, že zákon o státních svátcích již - a je to správné - zahrnuje mezi české významné dny 27. červen jako Den památky obětí komunistického režimu a rovněž 21. srpen coby Památný den obětí invaze a následné okupace vojsky Varšavské smlouvy, kde byl počet obětí řádově nižší, než je v případě německé okupace. V tomto kontextu by v tomto zákoně i vzhledem k úctě k historické pravdě, a hlavně s ohledem na úctu k obětem německé okupace v českých zemích a pozůstalým po nich měl zcela jistě tento den, 15. březen, jakožto Den památky obětí německé okupace českých zemí figurovat.

Dalším důvodem pro navrhovanou změnu je pak stále postupující a nepřípustná snaha o přepisování dějin, zejména pak snaha o relativizaci viny za druhou světovou válku, snaha o relativizaci škod napáchaných německým režimem v Československu během této války i po ní a před ní a na české zemi a na českých lidech. Ve veřejném prostoru rovněž probíhá jakási podivná kampaň, snažící se nás a zejména naši mladou generaci přesvědčit o tom, že německá okupace českých zemí byla jen jednou z dějinných epizod, která náš stát postihla a která v podstatě nebyla ničím výjimečná. Já myslím, že ti mrtví si to nemyslí.

Čeští občané, vojáci i civilisté, prokázali tváří v tvář německé okupaci a německé moci mimořádné hrdinství a odvahu v zahraničních armádách, na válečných frontách, v různých protinacistických armádách, ale hlavně v domácím odboji, kde byla situace zdaleka nejtěžší, a to je důvodem pro druhou námi navrhovanou změnu, kterou je přejmenování významného dne 18. června ze současného Dne hrdinů druhého odboje na Den hrdinů. (Předsedající: Čas.) odboje proti německé okupaci českých zemí. To byl první návrh. Teď, jestli dovolíte, přejdu...

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Ano, to byl tedy sněmovní tisk o státních svátcích, je to tak?

 

Poslanec Jiří Kobza: Ano, je to sněmovní tisk 16.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: 16... a nyní vám zapínám čas na druhou.

 

Poslanec Jiří Kobza: A prosil bych ho zařadit jako druhý bod po pevně zařazených bodech.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Ano, dobře, děkuji. Prosím.

 

Poslanec Jiří Kobza: Děkuji. Vážení kolegové, vážené kolegyně, opět se zvedá další migrační vlna, která dokonce přesahuje migrační vlny, které jsme zde měli, a s ní se samozřejmě zvedá i další nebezpečí terorismu, další nebezpečí, které vychází pro naši společnost právě z hlediska nelegální migrace, z hlediska nelegálních migrantů. Koneckonců události z poslední doby, kdy došlo k masovému útěku ze zadržovacího zařízení, to velmi značně ilustrují. Já bych tedy navrhoval zařadit na program dnešní schůze sněmovní tisk číslo 13, což je návrh skupiny poslanců hnutí SPD na úpravu zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku. Konkrétně se jedná o zákaz propagace a šíření nenávistných ideologií, nejenom hnutí, jak je tomu uvedeno v zákoně nyní, což je náš dluh směrem k odstranění nedostatků platné podoby a úpravy zákona, která neřeší otázku veřejného šíření ideologií propagujících nenávist ke skupinám osob na základě jejich rasy, pohlaví, víry, národnosti či jiných společných charakteristik. Je proto načase napravit tento nedostatek a doznění zákona doplnit za termín hnutí dvě slova - "anebo ideologií". Nejde totiž ani zdaleka pouze o nyní známé nenávistné a nepřátelské ideologie, které již reálně existují, ale jde i o takové ideologie, které jsou známé méně, o kterých možná prakticky ještě nevíme, o ideologie, které k nám mohou být importovány v budoucnosti zvenčí, anebo dokonce o takové ideologie, které teprve mohou v budoucnosti vzniknout, ať se již budou ukrývat pod různými dalšími ismy. Dejme proto naší policii, státním zastupitelstvím i soudcům účinný nástroj k tomu, aby se mohli se šiřiteli nenávistných ideologií vypořádat podle práva nyní i v budoucnosti. Dejme takovým šiřitelům jasný signál, že zde narazí na zákon a že jako s takovými s nimi bude i jednáno. Je to náš závazek vůči občanům a v tom ohledu že budeme dbát na bezpečnost této země a jejich občanů, protože pokud nějaká ideologie vyzývá k nenávisti, musíme se mít před ní na pozoru a musíme mít účinný nástroj, který nám umožní včas se jí postavit.

Zdaleka tedy nejde jen o selektivní postihování islámu, jak je nám občas podsouváno, jakkoliv islám mezi tyto nenávistné a nebezpečné ideologie patří, patří mezi ně stejně jako třeba nacismus a jakékoliv další ideologie vyzývající k násilí a nenávisti vůči určitým skupinám osob. Připomeňme zde jedno nařízení, které se táhne celým islámským učením: nepřizpůsobení se prostředí ani hostitelské zemi, neintegrování, přesvědčení o nadřazenosti muslimů nad bezvěrci a jinověrci, takzvanými káfiry. Je zde i povinnost islamizace neislámských zemí, jejich ovládnutí s využitím všech nástrojů a prostředků, což je v jejich očích slabostí demokracie.

Je rozdíl mezi vzletnými a krásnými slovy některých takzvaných islamologů o přínosu islámu pro kulturu Evropy a krutou realitou, kterou vidíme nejenom na Středním východě a v severní Africe, v islámských zemích rozervaných občanskými válkami, ale také v západní Evropě. Ta se nyní nachází v sevření bezvýchodné situace mezi brutálním násilím a terorem, vyvolaným hromadnou ilegální islámskou migrací a politickou korektností. Poučme se z chyb našich sousedů a neochraňujme ty, kdo nás chtějí zničit.

Myslíte si, že zde v české kotlině jsme opravdu v bezpečí? I my Češi přece již máme své oběti islámských teroristů. Byli to skuteční lidé, naši spoluobčané, měli své životy, rodiny, sny. Já bych rád připomněl jejich jména. Petr Kořán, zavražděn muslimským útočníkem 24. července 2005 v egyptském Šarm aš-Šajchu. Ivo Žďárek, diplomat a velvyslanec, zavražděn při teroristickém útoku islamistů v Islámábádu 20. září 2008. Pavel Hrůza, zavražděn Islámským státem v Libyi, přesné datum není známo, bylo to v roce 2016. Naďa Čižmárová, zavražděna islámským teroristou při útoku v Berlíně 19. prosince 2016. Lenka Civínová, ubodána islámským teroristou 14. července 2017 v egyptské Hurghadě. Tito lidé byli zavražděni jenom proto, že byli ve špatný moment na špatném místě, když si terorista usmyslel, že zrovna je dobrý nápad jít zavraždit pár nevěřících. (Předsedající: Čas.) Prosím proto, aby tento bod byl zařazen jako třetí bod po pevně zařazených bodech. (Předsedající: Ano.) Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Také děkuji, pane poslanče. Nyní vystoupí paní poslankyně Knechtová a připraví se paní poslankyně Balaštíková. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Lenka Knechtová: Vážená paní předsedající, děkuji za slovo. Vážené kolegyně a kolegové, vážený pane ministře, navrhuji zařazení nového bodu s názvem Odměňování pracovníků pracujících v sociálních službách - jako první bod po pevně zařazených bodech. Možná o tom nevíte, ale rozdíly jsou opravdu veliké. Třeba pečovatelka, která zajíždí za seniory pomáhat jim s domácí přípravou jídla, osobní hygienou nebo podáním léků, když bude pracovat pro nestátní pomáhající organizaci, bude mít na výplatní pásce v průměru o 3 660 korun méně než její kolegyně, která dělá totéž pro organizaci zřizovanou krajem, státem či městem. Ještě větší rozdíly jsou v domovech pro seniory a jiných pobytových službách, zde se průměrná odměna liší už o 5 000 korun. Podobně jsou na tom například terénní sociální pracovníci, kteří pomáhají lidem bez domova, nebo ti, kteří poskytují poradenství v občanských poradnách. Největší rozdíly jsou ve výplatách zdravotních sester bez specializace. Ty, které pracují v nestátních pomáhajících organizacích, dostávají průměrně o téměř 20 000 korun měsíčně méně než jejich kolegyně v příspěvkových organizacích.

Musím se přiznat, že je pro mě naprosto nepochopitelné, jak může stát tohleto tolerovat a mít dvojí metr v odměňování pracovníků pracujících v sociálním segmentu. Zatímco státem, krajem či městy zřizované sociální služby z hlediska financování mají své jisté, protože jsou zaštítěny jejich rozpočty, v nestátním sektoru je zoufalý nedostatek finančních prostředků na výplaty pracovníků a zároveň i na nezbytné výdaje spojené s provozem sociálních zařízení. A to přitom nejde o nějaký malý počet pracovníků. Jen u pěti největších nestátních poskytovatelů pracuje zhruba 12 000 zaměstnanců, kteří za rok pomohou 190 000 klientů po celé České republice.

Co je k financování potřeba? Narovnat rozdíly v odměnách, aby zaměstnanci z pomáhajících organizací neodcházeli do jiných odvětví za důstojnějším výdělkem. Specialisté nebo pracovníci s velkými zkušenostmi se opravdu velmi těžko nahrazují. Jedná se mi o podporu rovných podmínek v odměňování sociálních pracovníků, se kterou se na mě obracejí sociální pracovníci nejen z mého kraje. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní poslankyně. Jenom si zopakuji, prosím pěkně: Odměňování pracovníků pracujících v sociálních službách, jako první bod po pevně zařazených, ano? (Ano.) Děkuji. Nyní vystoupí paní poslankyně Balaštíková. Je přihlášená, ale není zde. Dále je přihlášen pan poslanec Novák, také ho tu nevidím. Dále pan poslanec Pražák a připraví se pan poslanec Rozvoral.

 

Poslanec David Pražák: Dobré poledne, pane ministře, kolegyně, kolegové. Nebudu dlouhý. Chtěl bych načíst bod, který by se jmenoval Informace ministra zemědělství o postupu při prověřování marží.

Je to asi týden, co jsme se dozvěděli, že na návštěvě u pana premiéra Fialy a u pana ministra byly nevládní organizace, které se shodly na tom, že bude vyvolána schůzka, aby pan ministr zemědělství řešil marže u zemědělců, potravinářů a řetězců. Tak bych se chtěl zeptat, jakým způsobem to bude pokračovat nebo jakým způsobem se bude prověřovat? Protože když si vypůjčím z jednoho příspěvku na sociálních sítích informaci ze včerejška, tak například jeden nejmenovaný modro-bílý jogurt stojí v jižních Čechách v malém obchodu 13 korun a v Praze v řetězci 19 korun, tak potom mi informace, které pouští zástupce Svazu obchodu a cestovního ruchu o tom, že nepřiměřené marže mají zemědělci a potravináři, připadají trošku komické.

Proto bych byl rád, kdybychom se dozvěděli, jakým způsobem pan ministr bude postupovat. Já jsem pro, aby se to prověřilo. Marže mít musí každý, aby mohl nějakým způsobem fungovat, ale určitě ne v x-setnásobné výši, jak to bohužel u některých výrobků nebo potravin bývá. Proto bych byl rád, kdybychom si některé ty věci mohli říct. Bohužel včera na interpelacích byl pan ministr omluven, dneska tady také není, to znamená, že ten bod stejně asi nepřijde na řadu, i kdyby se schválil, ale bych rád, kdybychom ho zařadili jako třetí bod dnešního jednání. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Nyní je přihlášen pan poslanec Rozvoral a připraví se paní poslankyně Mračková Vildumetzová.

 

Poslanec Radek Rozvoral: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážení členové vlády, navrhuji předřadit bod číslo 33, sněmovní tisk 24, zákon SPD o důchodovém pojištění, a to jako třetí bod dnešního jednání. A teď mi dovolte svůj návrh odůvodnit. (Velký hluk v sále.)

Základem a podstatou našeho návrhu je zavedení minimálního garantovaného starobního důchodu pro všechny osoby, které mají na vznik a pobírání starobního důchodu nárok, tedy pro občany, kteří splnili příslušné zákonné podmínky, což je důchodový věk a dobu odvádění důchodového pojištění. Navrhujeme výši tohoto minimálního starobního důchodu ve výši minimální mzdy. Navrhovaná konstrukce tohoto minimálního starobního důchodu respektuje i další podmínky pro přiznání samostatných starobních důchodů i důchodů kombinovaných. Právní úprava pro výpočet a přiznání výše důchodů tak zůstává nedotčena z důvodu hladkého administrativního začlenění institutu minimálního důchodu do našeho důchodového systému.

Poměrně důležitým ustanovením návrhu je i to, že přiznání minimálního starobního důchodu proběhne vždy individuálně až na základě posouzení žádosti pojištěnce, a že tedy pracovníci České správy sociálního zabezpečení nebudou nepřiměřeně zahlceni povinností přepočítávat hromadně tisíce jednotlivých důchodů a jejich souběhů. S ohledem na skutečnost, že minimální starobní důchod je pojímán jako institut, jehož primárním cílem je zajistit jeho příjemci důstojnou životní úroveň, je možnost jeho přiznání limitována i majetkovými poměry pojištěnce, tedy například příjmy z nájmu a z podnájmu, různými typy rent a dividend a podobně. Tyto záležitosti by byly ošetřeny a podloženy čestným prohlášením žadatele o minimální důchod a zároveň by byly i přezkoumatelné v případě pochybností krajskou pobočkou Úřadu práce.

Boj za významné zvýšení nejnižších důchodů, ze kterých nelze důstojně žít, je jednou z hlavních dlouhodobých priorit hnutí SPD. Jde o krok, jehož realizace již nesnese dlouhého odkladu i proto, že životní situace našich nízkopříjmových seniorů je, a to i s ohledem na aktuální kontext enormně rostoucích cen energií, potravin a dalších základních životních potřeb, naprosto neúnosná. V této souvislosti je zavedení minimálního důchodu jednoznačně lepším a systémovějším řešením než odkazování seniorů novou vládou na to, aby si zažádali o příspěvek na bydlení, což je zdlouhavé a administrativě nesmírně náročné, nehledě na to, že mnoho nízkopříjmových seniorů žijících například v družstevních bytech nebo mimo Prahu, na tento příspěvek nedosáhne, popřípadě o této možnosti vůbec neví, což se podle seriózních studií týká cca 300 000 osob, hlavně právě seniorů.

Je pro nás zcela nepřijatelné, aby desetitisíce seniorů byly po celoživotní tvrdé práci nuceny žít z příjmů hluboko pod hranicí chudoby a propadat se v důsledku toho do dluhových pastí a exekucí, popřípadě podstupovat několikrát za rok vysilující a mnohdy ponižující martyrium žádání o sociální dávky. Stavět starobní důchodce, kteří odpracovali pro společnost několik desítek let a kteří mají často podlomené zdraví, do situace žadatelů o sociální dávky, obrazně i doslova do jedné řady s těmi, kteří naopak neodpracovali vůbec nic, je navíc neetické, nemorální a nehumánní. Občané, kteří celý život poctivě pracovali pro náš stát, si zaslouží prožívat důstojné stáří.

Zavedení institutu minimálního důchodu rovněž nepochybně sníží náklady a náročnost sociálního systému jako takového. Jde o institut, který je dlouhou dobu standardní součástí důchodových systémů mnoha evropských zemí. Oproti tomu současné nastavení českého důchodového systému je nespravedlivé, systémově vadné a naprosto nezaručuje možnost důstojného prožití důchodového věku, spíše naopak. Změňme to, dokud je čas. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nyní vystoupí paní poslankyně Mračková Vildumetzová a má dvě přihlášky. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, vážení členové vlády, kolegyně, kolegové, já bych si dovolila zařadit dva body.

První bod s názvem Česká pošta. Chtěla bych dostat konkrétní informace o tom - a myslím si, že by to měli chtít všichni poslanci v této Poslanecké sněmovně - co se bude dít s Českou poštou v budoucnosti. Pan ministr vnitra, když si přebíral Českou poštu, nám všem deklaroval, jak se všechno změní, jak všechno bude v naprostém pořádku, a dnes 25 000 zaměstnanců vůbec neví, co s nimi bude, jaká bude budoucnost. Říkal nám tady, jak změní členy dozorčí rady, jak to budou skvělí odborníci, a kam jsme se dostali? Dostali jsme se tam, že se propouští doručovatelé. Já jsem včera - a celý týden na to upozorňuji - že jsem v pondělí navštívila město Aš. Zdůrazňuji, že je to město, které má zhruba 13 000 obyvatel. Je to velké město, které spadá do takzvané sítě obcí s rozšířenou působností, a v tomto městě dostaly všechny doručovatelky výpověď a pošta se tam vozí auty z Chebu. To by určitě nevadilo, kdyby občané tu poštu dostávali do svých schránek, ale oni ji nedostávají. Takže se stávají takové případy, že sportovní oddíl přijde o dotaci, protože nedostane zásilku, městu se vracejí zásilky, protože se prostě pošta řádně nedoručuje.

Pan ministr vnitra nebyl schopen za sedm měsíců vybrat nového ředitele České pošty, takže Česká pošta je bez vedení. Současný ředitel skončí 28. února a 1. března se stane ředitelem České pošty její náměstek pan Miroslav Štěpán.

Takže my vůbec nevíme, jaká bude budoucnost, kam se bude ubírat, jestli se bude privatizovat, jestli do ní dá stát nějaké peníze, ale akorát, co víme, že se ruší pobočky České pošty a doručovatelky, které tam pracují některé i dvacet, třicet let, a troufnu si říct, ne za velkou mzdu, ty jsou propuštěny a pošta se lidem nedoručuje. Na základě mého příspěvku mě začaly oslovovat další doručovatelky ze všech koutů České republiky, například z Pardubického kraje, mám to poznačené, Heřmanův Městec, že tam také dojde k tomu, že 31. března budou všechny doručovatelky propuštěny. Je to ta správná cesta? Já si myslím, že v žádném případě, že zodpovědnost za to nese ministr vnitra a měl by tady jasně říct, jaké bude další směřování České pošty. A myslím si, že i ta nejistota vůči těm lidem, vůči 25 000 zaměstnanců, není vůbec fér, protože oni prakticky nevědí vůbec, co se bude dít.

Také pozoruji, že se prodává řada budov České pošty. Teď se třeba dozvídám, že v Karlových Varech krásná budova hlavní pošty, která je v centru, kousek od Thermalu, snad i ta se má prodávat. Jsou informace, že se prodává právě mnoho objektů. Nemáme o tom vůbec žádné detailní informace.

Takže myslím si, že tento bod je důležitý, měl by být zařazen a měl by se k němu bezprostředně vyjádřit ten, kdo je za to zodpovědný, ten, kdo tu zodpovědnost má, ten, kdo tady říkal, že všechno bude zalité sluncem, všechno bude skvělé, a máme tady rok a tři měsíce, co je ve vládě pan ministr vnitra, a nejenom že jsme se nikam neposunuli, ale my jsme spadli, a to o několik příček dolů. Umíte si představit... Já si pamatuju, když jsem byla na vnitru, že se měly zavírat některé pobočky nebo popřípadě matriky - a my tady propouštíme doručovatelky. Dobře, já bych ještě možná se mohla bavit o tom, kdyby to bylo na malé obci, ale ve městě, které je obcí s rozšířenou působností, které má zhruba 13 000 obyvatel, propustím všechny doručovatelky? Mně teda takový krok nepřijde absolutně smysluplný (Předsedající: Čas, paní poslankyně.) a vůbec se divím, že se stal. Děkuju, takže bod České pošty. Děkuju mnohokrát.

Druhý bod a má druhá přihláška se dotýká toho tématu, které tady otevírám několikrát, a pořád se nám nepodařilo ten bod zařadit. Opravdu mě udivuje, že vládní koalice a vládní poslanci nechtějí vědět, jak se bude řešit nedostatek léků, takže druhý bod bych chtěla a poprosila bych: Nedostatek léků, konkrétní kroky řešení ministra zdravotnictví.

Pan ministr zdravotnictví sem přijde a nejdříve řekne: Sehnal jsem 40 000 Nurofenů, pak je to 400 000 Nurofenů, pak už je to 500 000 Nurofenů, a pak mi napíše takových padesát maminek, že byly v lékárnách a nesehnaly Nurofen. Takže já se vůbec v tom nevyznám. A hlavně, když jsem v úterý velmi bedlivě poslouchala pana ministra zdravotnictví, tak jsem se vůbec nedozvěděla, jakým způsobem to vyřeší. Když jsem mu tady v srpnu jako maminka říkala, že Nurofen není, respektive říkala jsem to do médií, tak nikdo na to nebral zřetel a pan ministr začal tu situaci možná řešit na konci roku. Ale to už je pozdě.

To, že nepřišel na kulatý stůl, to pro mě byl naprostý šok, protože jestliže tam přijdou zástupci - šéf farmaceutických firem, České lékařské komory, Všeobecné zdravotní pojišťovny, on nám tady pořád u toho mikrofonu říká: Já vám děkuji, já s vámi chci komunikovat, já to chci řešit, a pak na takto důležitý kulatý stůl, který svolaly kapacity, já si to troufnu říct, paní profesorka Adámková, pan profesor Špičák, pan doktor Mašek, a bylo tam opravdu to zastoupení, a on tam nepřijde, nepřijde tam šéfka Státního ústavu kontroly léčiv, dvě klíčové osoby, a dozvídáme se tam, že snad jí někdo řekl, že tam nemá chodit, no, tak to už nevím vůbec, co si o tom myslet.

Než jsem sem šla teď říci, že chci zařadit klíčový a důležitý bod, jestli vám nevadí, že nejsou léky v lékárnách a v nemocnicích, tak mně to tedy opravdu vadí a myslím si, že by to mělo vadit celé této Sněmovně, protože my jsme zodpovědní, nebo respektive ministr je zodpovědný za to, aby zajistil dostatek léků pro občany České republiky, tak jsem se před chvílí dozvěděla, že už teď ministr - dneska to vyšlo - uvažuje o finské cestě i vlastní výrobě. Slyšel jste to tady někdo, když tady vystupoval v úterý pan ministr? Já to teď slyším úplně poprvé. Z toho je patrné, že pan ministr zdravotnictví vůbec neví, jakým způsobem to má řešit. On se neustále vymlouvá, že to je v celé Evropě. Lidé si ale jezdí pro léky do Německa, jezdí si do Polska, takže to určitě není pravda. Dokonce už tady v úterý uvedl, že to je i v Americe a v Austrálii, všude chybí léky, já znovu říkám jedno, že se to musí řešit na evropské úrovni. Já pořád říkám to samé, kdo měl předsednictví? Předsednictví měla Česká republika a pan ministr zdravotnictví k nedostatku léků nesvolal ani jedno jednání. On samozřejmě dneska operuje těmi léky, které my neustále říkáme, ohledně dětí, na horečky, Nurofen, antibiotika a tak dále, ale prosím, zajděte si do té lékárny, nejsou vůbec léky například na záněty očí. Rok třeba není Endiaron, mohla bych pokračovat dalšími léky, které mám všechny poznamenané, jak mi píšou lidé.

Já udělám jedno. Vyzvu lidi, kteří mi dneska píšou, že ty léky nemůžou sehnat, ať se přímo obrátí na ministra zdravotnictví. Pokud dnes ten bod nebude zařazen, tak to udělám. Odkážu na jeho mail, ať lidé píšou ministrovi zdravotnictví, ať lidi nevolají do lékáren, ale ať píšou tomu, kdo je za to zodpovědný a kdo to má zajistit, a to je ministr zdravotnictví. Děkuju vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, paní poslankyně. Nyní je s písemnou přihláškou k programu schůze přihlášen pan poslanec Nacher. (Není přítomen.) Tak jeho přihláška propadá a poslední přihlášený zatím pan poslanec Foldyna - také není. Tím jsme vyčerpali zatím písemné přihlášky k pořadu schůze.

Chci se jenom zeptat, jestli všichni, kdo podali přihlášku, toho využili, zda jsme na někoho nezapomněli, protože to bylo velké množství?

A pokud ne, přejdeme k hlasování o jednotlivých návrzích. Zagonguji, aby mohli dorazit kolegové. Budeme postupovat, jak to bylo načítáno. První...

Ano, zaznamenal jsem žádost o odhlášení. Všechny vás odhlásím a poprosím vás, abyste se svými identifikačními kartami přihlásili opětovně.

 

Počet poslanců se ustálil a jako první budeme hlasovat o návrhu pana poslance Michálka o zařazení nového bodu lex Ukrajina, sněmovní tisk 374.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 83, bylo přihlášeno 142 poslanců, pro hlasovalo 141. Návrh byl přijat.

 

Nyní budeme hlasovat o tom, zda ho zařadíme jako bod první, jak navrhuje pan poslanec Michálek, takže nyní bude hlasování o zařazení tohoto bodu jako prvního bodu dnešního jednání.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 84, bylo přihlášeno 148 poslanců, pro hlasovalo 148. Tento návrh byl schválen.

 

Dále budeme hlasovat další návrh pana poslance Michálka, a to zařazení bodu Investiční společnosti, třetí čtení - respektive to není nový bod, tam jde jen o předřazení na dnešní jednání jako to, aby to byl bod druhý. Investiční společnosti, sněmovní tisk 238, číslo bodu 86, dnes druhý bod jednání.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro takový návrh? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 85, bylo přihlášeno 149 poslanců, pro hlasovalo 148, proti nebyl nikdo. I tento návrh byl schválen.

 

Nyní budeme hlasovat návrh paní místopředsedkyně Dostálové na zařazení bodu Problematika bydlení v ČR.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro zařazení takového bodu? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 86, bylo přihlášeno 149 poslanců, pro hlasovalo 70, proti 72. Tento návrh nebyl schválen.

 

Dalším navrženým bodem je od paní předsedkyně Schillerové zařazení nového bodu Dramatický propad reálných mezd v České republice.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro zařazení takového bodu? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 87, bylo přihlášeno 149 poslanců, pro hlasovalo 70, proti 79. Návrh nebyl přijat.

 

Dalším bodem je návrh pana předsedy Okamury na zařazení nového bodu Extrémní růst cen potravin kvůli Fialově vládě.

Já se ptám, kdo je pro zařazení takového bodu? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 88, bylo přihlášeno 149 poslanců, pro hlasovalo 69, proti 79. Návrh nebyl přijat.

 

Další návrh na zařazení bodu je rovněž od pana předsedy Okamury a je to bod Fialova vláda se (chce) extrémně zadlužit v EU.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro zařazení takového bodu? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 89, bylo přihlášeno 149 poslanců, pro hlasovalo 20, proti 78. Návrh nebyl přijat.

 

Pan předseda Okamura navrhuje rovněž zařazení bodu Fialova vláda chce novým totalitním zákonem zavést totalitní cenzuru.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro zařazení tohoto bodu? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 90, bylo přihlášeno 149 poslanců, pro hlasovalo 65, proti 77. Návrh nebyl přijat.

 

Dalším návrhem pana předsedy Okamury je zařazení nového bodu Již téměř milion seniorů má problémy s nedostatečnými příjmy a s úhradou nákladů.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro zařazení tohoto bodu? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 91, bylo přihlášeno 149 poslanců, pro hlasovalo 68, proti 77. Návrh nebyl přijat.

 

Dalším bodem je návrh pana předsedy Okamury na zařazení bodu Fialova vláda hazarduje s budoucností a vede ji do katastrofy.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro zařazení tohoto bodu? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 92, bylo přihlášeno 150 poslanců, pro hlasovalo 68, proti 77. Návrh byl zamítnut.

 

Dalším návrhem je návrh pana předsedy Okamury na zařazení bodu Fialova vláda chce lidem zvýšit daně, potraviny, zdražit léky, pivo, vodné a stočné.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro zařazení takového bodu? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti tomuto bodu?

Hlasování číslo 93, bylo přihlášeno 150 poslanců, pro hlasovalo 69, proti 77. Návrh byl zamítnut.

Dalším návrhem z pera pana předsedy Okamury je návrh, který zní: Fialova vláda nás chce zatáhnout do války za každou cenu, i bez souhlasu Parlamentu.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro zařazení tohoto bodu? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 94, bylo přihlášeno 150 poslanců, pro hlasovalo 15, proti 78. Návrh byl zamítnut.

 

Dalším návrhem je návrh pana předsedy Okamury na zařazení nového bodu s názvem V České republice máme nejdražší elektrickou energii z celé EU, ačkoliv vybíráme levnou elektřinu firmou ovládanou státem.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro zařazení tohoto bodu? Ať stiskne... (Nesouhlasná stanoviska z lavic ohledně názvu.)

Prohlašuji toto hlasování (číslo 95) za zmatečné.

 

Ještě jednou přečtu název toho návrhu. Jedná se o bod s názvem V České republice máme nejdražší elektrickou energii v celé EU, ačkoliv vyrábíme levnou elektřinu firmou ovládanou státem. Je to takhle v pořádku, pane předsedo? Bezvadné.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro zařazení tohoto bodu? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 96, bylo přihlášeno 150 poslanců, pro hlasovalo 68, proti 75. Návrh byl zamítnut.

 

Pokračujeme dalším návrhem pana předsedy Okamury na zařazení nového bodu, a teď s názvem Pod hranicí chudoby žije 40 % samoživitelů kvůli Fialově vládě.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro zařazení tohoto bodu? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 97, bylo přihlášeno 150 poslanců, pro hlasovalo 69, proti 77. Návrh byl zamítnut.

 

Dalším bodem je návrh pana předsedy Okamury na zařazení nového bodu s názvem Z českých lékáren bylo vyvedeno více jak 130 000 balení léků do zahraničí neschopností ministra Válka.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro zařazení bodu s tímto názvem? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 98, bylo přihlášeno 150 poslanců, pro hlasovalo 16, proti 72. Návrh byl zamítnut.

 

Dalším bodem je návrh na zařazení nového bodu předloženým panem předsedou Okamurou s názvem Česká republika je jedinou zemí EU, která meziročně zvýšila svůj dluh díky Fialově vládě.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro zařazení takového bodu? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 99, bylo přihlášeno 150 poslanců, pro hlasovalo 69, proti 77. Návrh byl zamítnut.

 

Poslední návrh z pera pana předsedy Okamury je návrh na zařazení nového bodu s názvem Počet ilegálních migrantů do ČR byl v loňském roce mimořádný.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro zařazení tohoto nového bodu? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 100, bylo přihlášeno 150 poslanců, pro hlasovalo 61, proti 75. Návrh byl zamítnut.

 

Nyní budeme hlasovat o návrhu pana místopředsedy Havlíčka na zařazení nového bodu s názvem Hrozba vyššího zdanění živnostníků.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro zařazení tohoto nového bodu? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování s pořadovým číslem 101, bylo přihlášeno 150 poslanců, pro hlasovalo 71, proti 76. Návrh byl zamítnut.

 

Další návrh je ze strany paní poslankyně Babišové. Jedná se už o stávající bod, takže tady budeme hlasovat o bodu Ochrana zdraví zaměstnanců, sněmovní tisk 374, a jde o zařazení bodu za již zařazené body, čili dnešní poslední bod.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro takové zařazení sněmovního tisku 374? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování s pořadovým číslem 102, bylo přihlášeno 150 poslanců, pro hlasovalo 71, proti 74. Návrh nebyl přijat.

 

Dalším návrhem je návrh paní poslankyně Pastuchové na zařazení nového bodu s názvem Zakázky na nákup aut pro hmotné rezervy.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro zařazení takového nového bodu? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování s pořadovým číslem 103, bylo přihlášeno 150 poslanců, pro hlasovalo 70, proti 76. Návrh byl zamítnut.

 

Dalším návrhem je návrh paní poslankyně Taťány Malé na zařazení nového bodu Dokumenty Ministerstva vnitra a nepřístupný dokument k dezinformacím.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro zařazení tohoto nového bodu? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování s pořadovým číslem 104, bylo přihlášeno 150 poslanců, pro hlasovalo 71, proti 78. Návrh byl zamítnut.

 

Dalším návrhem je návrh pana poslance Langa na zařazení nového bodu s názvem Co se děje v Záchytném zařízení cizinců Balková na Plzni-sever?

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro zařazení tohoto bodu? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování s pořadovým číslem 105, bylo přihlášeno 150 poslanců, pro hlasovalo 72, proti 74. Návrh byl zamítnut.

 

Dalším návrhem je návrh pana poslance Raise na zařazení nového bodu s názvem Platová politika vlády na univerzitách.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro zařazení tohoto nového bodu? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování s pořadovým číslem 106, bylo přihlášeno 150 poslanců, pro hlasovalo 71, proti 74. Návrh byl zamítnut.

 

Dalším návrhem je návrh pana poslance Langa na zařazení nového bodu s názvem Omluva premiéra Fialy na adresu hnutí ANO za své skandální výroky.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro zařazení tohoto bodu? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování s pořadovým číslem 107, bylo přihlášeno 150 poslanců, pro hlasovalo 71, proti 76. Návrh byl zamítnut.

 

Dalším návrhem je návrh paní poslankyně Pastuchové na zařazení nového bodu s názvem Chybějící bezpečnostní prověrky na Ministerstvu zdravotnictví na stupeň "důvěrné".

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro zařazení tohoto nového bodu? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování s pořadovým číslem 108, bylo přihlášeno 150 poslanců, pro hlasovalo 71, proti 74. Návrh byl zamítnut.

Dalším návrhem je návrh paní poslankyně Hanzlíkové na zařazení nového bodu s názvem Finanční ohrožení sociálních služeb s nadregionální působností.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro zařazení tohoto bodu? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování s pořadovým číslem 109, bylo přihlášeno 150 poslanců, pro hlasovalo 70, proti 71. Návrh byl zamítnut.

 

Dalším návrhem je návrh paní poslankyně Adámkové na pevné zařazení bodu Transplantační zákon. Jedná se o sněmovní tisk 162, číslo bodu 53. Tady hlasujeme jenom o změně pořadí, čili o pevném zařazení jako druhého bodu dnešního jednání.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro takový návrh? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování s pořadovým číslem 110, bylo přihlášeno 150 poslanců, pro hlasovalo 72, proti 73. Návrh byl zamítnut.

 

Dalším návrhem paní poslankyně Adámkové je návrh na zařazení nového bodu s názvem Zpráva vlády o zabezpečení výuky v základních školách, kde je ve třídě více než 50 % dětí nemluvících česky.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro zařazení tohoto bodu na program schůze? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování s pořadovým číslem 111, bylo přihlášeno 150 poslanců, pro hlasovalo 70, proti 74. Návrh byl zamítnut.

 

Dalším návrhem je návrh pana poslance Síly na zařazení nového bodu s názvem Neúnosné čekací doby na vyšetření ve zdravotnictví.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro zařazení tohoto bodu na program schůze? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování s pořadovým číslem 112, bylo přihlášeno 150 poslanců, pro hlasovalo 68, proti 73. Návrh byl zamítnut.

 

Dalším návrhem je návrh paní poslankyně Dražilové na zařazení nového bodu s názvem Informace o připravované důchodové reformě.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro zařazení tohoto bodu na program schůze? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování s pořadovým číslem 113, bylo přihlášeno 150 poslanců, pro hlasovalo 72, proti 73. Návrh byl zamítnut.

 

Dalším návrhem je návrh paní poslankyně Mádlové na zařazení nového bodu s názvem Citlivá data pacientů.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro zařazení tohoto bodu na program schůze? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování s pořadovým číslem 114, bylo přihlášeno 150 poslanců, pro hlasovalo 70, proti 73. Návrh byl zamítnut.

 

Dalším návrhem je návrh paní poslankyně Ožanové na zařazení nového bodu s názvem Postupy v digitalizaci, rozbor indexu digitální ekonomiky a společnosti.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro zařazení tohoto bodu na program schůze? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování s pořadovým číslem 115, bylo přihlášeno 150 poslanců, pro hlasovalo 62, proti 69. Návrh byl zamítnut.

 

Dalším návrhem je návrh pana poslance Jáče na zařazení nového bodu Navýšení mezd pedagogů humanitních oborů na českých vysokých školách.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro zařazení tohoto bodu na program schůze? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování s pořadovým číslem 116 bylo přihlášeno 150 poslanců, pro hlasovalo 70, proti 66. Návrh byl zamítnut.

 

Dalším návrhem je návrh paní poslankyně Lesenské na zařazení nového bodu s názvem Jak bojuje vláda proti současné drahotě?

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro zařazení tohoto bodu na program schůze? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování s pořadovým číslem 117, bylo přihlášeno 150 poslanců, pro hlasovalo 70, proti 74. Návrh byl zamítnut.

 

Dalším návrhem je návrh pana poslance Kobzy na pevné zařazení zařazeného sněmovního tisku 16 o státních svátcích, a sice aby tento bod byl zařazen jako druhý bod dnešního jednání.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro takový návrh? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování s pořadovým číslem 118, bylo přihlášeno 149 poslanců, pro hlasovalo 24, proti 76. Návrh byl zamítnut.

 

Dalším návrhem je návrh pana poslance Kobzy na pevné zařazení sněmovního tisku 13, lesní zákoník, jako třetího bodu po pevně zařazených bodech.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro takový návrh? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování s pořadovým číslem 119, bylo přihlášeno 150 poslanců, pro hlasovalo 18, proti 75. Návrh byl zamítnut.

 

Dalším návrhem je návrh paní poslankyně Knechtové na zařazení nového bodu s názvem Odměňování pracovníků pracujících v sociálních službách.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro zařazení tohoto bodu na program schůze? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování s pořadovým číslem 120, bylo přihlášeno 150 poslanců, pro hlasovalo 70, proti 67. Návrh byl zamítnut.

 

Dalším návrhem je návrh pana poslance Pražáka na zařazení nového bodu s názvem Informace Ministerstva zemědělství - marže řetězců.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro zařazení tohoto bodu na program schůze? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování s pořadovým číslem 121, bylo přihlášeno 150 poslanců, pro hlasovalo 70, proti 74. Návrh byl zamítnut.

 

Dalším návrhem je návrh pana poslance Rozvorala na pevné zařazení sněmovního tisku 24, číslo bodu 33, zákon o důchodovém pojištění, jako třetí bod.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro tento návrh? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování s pořadovým číslem 122, bylo přihlášeno 150 poslanců, pro hlasovalo 70, proti 73. Návrh nebyl přijat.

Dalším návrhem je návrh paní poslankyně Mračkové Vildumetzové na zařazení nového bodu s názvem Česká pošta.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro zařazení tohoto bodu na program schůze? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování s pořadovým číslem 123, bylo přihlášeno 150 poslanců, pro hlasovalo 70, proti 72. Návrh byl zamítnut.

 

Dalším a posledním návrhem je návrh paní poslankyně Mračkové Vildumetzové na zařazení nového bodu s názvem Nedostatek léků, konkrétní kroky řešení ministra zdravotnictví.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro zařazení tohoto bodu na program schůze? Ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 124, bylo přihlášeno 150 poslanců, pro hlasovalo 70, proti 68. Návrh byl zamítnut.

 

Já se chci zeptat, jestli jsme hlasovali o všech návrzích, které jste, vážené kolegyně a vážení kolegové, během dnešního dopoledne navrhovali? Nezapomněli jsme na nikoho?

Pan poslanec... k hlasování se hlásíte, prosím, máte slovo.

 

Poslanec Josef Kott: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já k hlasování 121 - na sjetině mám "zdržel se", hlasoval jsem pro. Nezpochybňuji hlasování.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ano, čili pro stenozáznam. Děkuji, pane poslanče. Nyní načtu dvě omluvy. Pan poslanec Dvořák se od 11.45 hodin omlouvá ze zdravotních důvodů a pan poslanec Foldyna se od 11.31 hodin omlouvá z pracovních důvodů.

Tím jsme se vypořádali s návrhy na změnu programu a nyní bychom měli začít projednávat bod číslo 111. Jde o

Aktualizováno 6. 11. 2023 v 15:57.