(pokračuje Jan Skopeček)

12.
Vládní návrh zákona o financování obrany České republiky
a o změně zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech
a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla),
ve znění pozdějších předpisů, (zákon o financování obrany)
/sněmovní tisk 369/ - prvé čtení

Z pověření vlády předložený návrh uvede ministryně obrany Jana Černochová. Paní ministryně, prosím, ujměte se slova.

Poprosím - než začnete, paní ministryně - poprosím kolegy a kolegyně, aby se utišili a ti, co hovoří, tentokrát hloučky v levé části sálu, aby se přemístili do předsálí, abychom se ztišili. Levá část sálu, poprosím paní předsedkyni. Děkuji.

Paní ministryně, prosím.

 

Ministryně obrany ČR Jana Černochová Ještě jednou krásné odpoledne, děkuji. Vážený pane místopředsedo, paní poslankyně, poslanci, kolegové ministři, spolu s panem ministrem financí Stanjurou vám předkládáme návrh zákona o financování obrany České republiky a o změně rozpočtových pravidel. Jde o zcela novou, a musím zdůraznit, krátkou právní úpravu, která vychází jak z programového prohlášení vlády, tak se zabývá i dalšími oblastmi, například tím, co vše může být zahrnuto do výdajů na obranu ve výši minimálně 2 % HDP.

Sněmovní tisk s číslem 369 máte k dispozici, takže bych možná telegraficky shrnula, co všechno zákon zakotvuje. Zakotvuje povinnost vlády navrhovat ve státním rozpočtu výdaje na obranu státu ve výši minimálně 2 % HDP, což je závazek, který jednak dává smysl pro budování naší vlastní obrany, a zároveň jsme již v devadesátých letech slíbili v rámci Severoatlantické aliance a našich přístupových smluv, že ta 2 % naplníme, což se bohužel téměř dvacet let neděje, celostátní systém rozpočtování výdajů na obranu státu, což nám tedy umožní systematicky započítávat obranné výdaje jiných kapitol do výdajů na obranu ve výši minimálně 2 % HDP, což také považuji za důležité, a určitě se tam, byť to nebudou nějaké závratné částky, nějaké finanční prostředky se určitě v jednotlivých rezortech, které lze podle metodiky Severoatlantické aliance započítávat, se rozhodně najdou.

Další to jsou, a to bych řekla, že uslyší zejména rádi kolegové z výboru pro obranu, jsou to ty strategické projekty armády, kdy vláda bude dostávat ke schvalování klíčové víceleté armádní projekty s jejich celkovou předpokládanou hodnotou financování. Určitě se budou tyto strategické projekty projednávat i ve výboru pro obranu a armáda by z těchto projektů následně v rámci celkového objemu čerpala v jednotlivých letech peníze až podle smlouvy, protože dříve přesné určení financování pro každý rok prostě nelze určit. Tento prvek ale vytvoří velmi potřebnou stabilitu pro plánování a i pro vyjednávání a jistotu pro realizaci akvizice.

Změna rozpočtových pravidel pak obsahuje úpravu několika dalších věcí, které Ministerstvo financí vyhodnotilo jako potřebné, a tady tedy v závěru svého úvodního vystoupení bych jenom zmínila, že vybírání naší mírové dividendy, a teď si asi myslím, že v Evropě, ale i v západním světě skončilo po loňském únoru, a je to jasné každému z nás. Když jsem v minulém týdnu navštívila Pobaltí, tak jsem se dozvěděla, že jejich země směřují již ke 4 % HDP, Polsko má 3 % HDP. Samozřejmě že jsou to také velké zásahy do jejich rozpočtů, jako to je velký zásah do našeho rozpočtu, ale bohužel nemáme jinou možnost.

A jsem tedy velice ráda, že jsme tedy našli snad shodu i, myslím si, napříč touto sněmovnou, že chceme podporovat plnění výdajů na obranu ve výši 2 % HDP, a vím, že to v minulosti měly i jiné vlády, měli to i kolegové z hnutí ANO ve svých volebních programech, protože situace v Evropě a ve světě se bohužel nelepší, ale horší.

Systém, který navrhujeme, umožní dlouhodobé stabilní a efektivní financování armády i její modernizaci. Bezpečnost zadarmo není, víme to všichni, a 2 % na obranu jsou pro nás životně důležitá, protože jestli chceme mít bezpečnou Evropu, nebát se o naše životy, o naše hodnoty, o naše pohodlí, tak musíme mít moderní a efektivní armádu. Chtěla bych vás tímto požádat o podporu předloženého návrhu a poděkovat vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, paní ministryně. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení, pan poslanec Josef Flek.

 

Poslanec Josef Flek: Vážený pane místopředsedo, vážená paní ministryně, milí kolegové, to, co tady bylo řečeno, bylo to řečeno s dostatečným množstvím, já jenom zkusím něco k tomu dodat. Možná se budu opakovat, samozřejmě některé věci budou navíc na doplnění. V roli zpravodaje k návrhu zákona o financování obrany České republiky a o změně rozpočtových pravidel navážu na úvodní slovo paní ministryně a poukážu ve snaze dokreslit systém financování obrany na některé významnější jednotlivosti návrhu zákona.

Záleží nám na plnění našich mezinárodních závazků, jak už jsme se k tomu vyjádřili mnohokrát v pětikoalici. Česká republika nechce být černým pasažérem NATO a parazitovat na obraně jiných států. Zákon má zajistit stabilní vedení výdajů na obranu a v souladu se závazkem, který máme vůči NATO, a to práh minimálně 2 % nominálního HDP. Tento závazek byl přijat na summitu NATO ve Vilniusu v srpnu roku 2014 a několik měsíců po anexi Krymského poloostrova Ruskou federací. Bohužel, děláme vstřícnější a viditelnější kroky až v roce 2023. Jde o předvídatelnost výdajů na obranu ve střednědobém a dlouhodobém výhledu.

Stabilní plánování výdajů na obranu státu souvisejících zejména se specifickým akvizičním procesem realizovaným Ministerstvem obrany stanoví principy schvalování strategických projektů armády, tedy ve stanovení jejich minimální cenové výše, což je v současné době v intencích rozpočtových pravidel více než 300 milionů korun, dále projednání Ministerstvem obrany sestaveného seznamu těchto projektů a plánu jejich realizace na období následujících nejméně tří let s Ministerstvem financí a poté projednání a schválení vládou. Využívá institutu nároku z nespotřebovaných výdajů rozpočtových pravidel v modifikované podobě kumulace, těchto nároků z výdajů určených na strategické projekty armády, jejich sledování přes rozpočtové roky a čerpání na tytéž účely v době aktuální potřeby v letech dalších. Jednoduše řečeno, pokud dojde k ušetření v rámci určitého výdaje, nebude tím rozpočet na další roky poznamenán, nemělo by docházet ke krácení, ušetřené peníze se tedy využijí v obdobných oblastech. Peníze nebudou zůstávat v jedné oblasti - budou zůstávat v jedné oblasti, pardon, a nebudou předmětem politických hrátek.

V této souvislosti uvádím, že změna rozpočtových pravidel obsahuje úpravu několika dalších věcí, které Ministerstvo financí, spolutvůrce návrhu, zákona vyhodnotilo jako potřebné. Všichni, kdo jsme zde, a věříme, že i široká veřejnost, si uvědomujeme důležitost naší bezpečnosti a udržení suverenity naší země a k tomu by mohl sloužit nástroj k zajištění stabilního financování obrany v odpovídající výši. Organizační výbor projednání návrhu zákona doporučil dne 25. 1. 2023, usnesením číslo 123 navrhl výbor pro obranu jako garanční a dále přikázat návrh zákona též rozpočtovému výboru.

Děkuji za pozornost a věřím v podporu celé Poslanecké sněmovny.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji panu zpravodaji za jeho úvodní slovo. Otevírám obecnou rozpravu.

Než pozvu prvního řečníka, načtu dvě omluvy: od 11 hodin do 13 hodin se z pracovních důvodů omlouvá Tomio Okamura a od 12 hodin do 15 hodin z pracovních důvodů paní ministryně Langšádlová Helena.

Tak, jsme v obecné rozpravě. Jako první je přihlášen pan poslanec Vích. Pane poslanče, prosím, máte slovo.

 

Poslanec Radovan Vích: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dobré popoledne. Tento návrh zákona zavádí zvláštní pravidla pro financování kapitoly Ministerstva obrany, a to s cílem v každém kalendářním roce zajistit, aby nebylo možné celkový rozpočet na obranu snížit pod 2 % hrubého domácího produktu. Je to legislativně velmi nestandardní. Podle mého názoru by bohatě stačilo, kdyby v tomto duchu rozpočet navrhovala vláda a pak se snažila o jeho prosazení v Poslanecké sněmovně, vysvětlovala, apelovala na poslance a tak podobně. Explicitní určení rozpočtu na obranu, předpokládám zejména s využitím kapitoly státního rozpočtu číslo 307, Ministerstvo obrany, je enormní a musí být dobře rozvrženo, aby se ty vyčleněné peníze také zvládly smysluplně proinvestovat. Armáda je musí prostě také být schopná pojmout. Zároveň by mělo být řečeno, kde na to Česká republika vezme. I když je to dlouhodobý závazek našeho členství v NATO, prakticky nebyl naplňován celé roky a deficity státních rozpočtů a rostoucí státní dluh hovoří jasně proti. Naopak jsou silné důvody pomoci hlavně našim občanům, kterým se propadá životní úroveň, hrozí pády firem, a tedy růst nezaměstnanosti, a to již začalo, a v této situaci utrácet na obranu tolik, že to Armáda České republiky ani nestihne smysluplně a včas proinvestovat, to je podle mého názoru plýtvání penězi daňových poplatníků.

Postup by měl být přesně opačný: stanovit si priority, aktualizovat vojenské obranné dokumenty, zjistit, co se dá v daném roce nakoupit a za kolik, a až podle toho postavit obranný rozpočet. Armáda by měla dostávat tolik, na kolik má připravené a dlouhodobě vysoutěžené strategické a významné akviziční projekty, provádět průběžné modernizace, a nikoliv přednostně nakupovat výzbroj ze zahraničí, pokud je to možné pořídit u nás. Za hnutí SPD chci říct jednoznačně, že jsme nikdy nebyli proti, aby se armádě... nebo nehlasovali jsme pro krácení rozpočtu Armády České republiky, ale vždycky jsme měli výhrady k tomu, kam ty finance směřují, a chtěli jsme, aby byly utrácené i účelně a smysluplně.

Argumenty, že jsme v NATO černí pasažéři: pouze uvádím, že 2 %HDP na obranu dává asi třináct z celkového počtu států, a to, co tady paní ministryně uváděla, jako příklady pobaltských států a Polsko - no, tak samozřejmě, mají námořnictvo, takže ty výdaje jsou úplně jiné. Já si dovolím tvrdit, že ještě že nemáme námořnictvo, protože bychom těch problémů měli mnohem víc. (Smích v plénu.)

K tomuto návrhu zákona mám další námitku, a sice že to podle mně je pokus o nepřímou novelu jednacího řádu Poslanecké sněmovny, neboť je snaha obejít rozhodovací legislativní pravomoc Poslanecké sněmovny v otázce každoročního projednávání návrhu státního rozpočtu, tedy aby nebylo možné celkový rozpočet na obranu snížit pod 2 % HDP. Jestli se tak v realitě může stát, to je podle mě právně diskutabilní. Navíc u tohoto návrhu zákona vůbec neproběhlo podle mých informací standardní mezirezortní připomínkové řízení, což se mi zdá také, že je chybou. Proto za poslanecký klub SPD navrhuji vrátit tento návrh zákona k dopracování. Děkuji za pozornost. (Hluk v jednacím sále přetrvává.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, eviduji váš návrh vrátit návrh zákona k přepracování, a poprosím dalšího do obecné rozpravy, což je pan poslanec Růžička.

 

Poslanec Pavel Růžička: Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, vážení poslanci a členové vlády...

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ještě poprosím, než začnete, aby se zase kolegyně, kolegové utišili. Prosím, ať může pan poslanec vystoupit v prostředí, které není tolik hlučné. Teď se obracím na levou část našeho sálu. Kolegyně, kolegové, prosím. (V levé části jednacího sálu stojí několik hloučků debatujících poslanců.) Děkuji, prosím o ztišení. Děkuji.

Pane poslanče, můžete pokračovat.

 

Poslanec Pavel Růžička: Děkuji. Předem bych chtěl říci, že hnutí ANO podporuje snahu Ministerstva obrany přispět k dodržování aliančního závazku a dosáhnout stability v plánování a efektivním řízení výdajů na obranu, které souvisí zejména s akvizičním procesem. Za působení hnutí ANO v rezortu obranu nabraly modernizace a nákupy nové výzbroje a výstroje vysoké tempo, jaké v minulosti nikdy nebylo. Po období škrtů v obranném rozpočtu jsme konečně začali masivně investovat do své obranyschopnosti výdaje na obranu historicky nejvyšším tempem. Od roku 2014 rozpočet stoupl o 100 %. Stejně tak jsme plánovali rostoucí hladinu výdajů na obranu, která vedla k dosažení 2 % závazku vůči našim spojencům v Severoatlantické alianci.

K návrhu zákona v podobě, jaký je dnes předkládán, ale zazněly připomínky, které bych zde rád uvedl. Jedná se především o vyjádření Nejvyššího kontrolního úřadu. Nejvyšší kontrolní úřad má za to, že návrh zákona představuje pouze nevymahatelný politický závazek, neboť nijak nezaručuje, že výdaje na obranu budou rozpočtovány v souladu s doporučením NATO. I v případném přijetí zákona bude záležet na rozhodnutí Poslanecké sněmovny, zda návrh rozpočtu na následující rok přijme, nebo nepřijme v souladu s navrhovaným usnesením. Pokud na straně vlády a Poslanecké sněmovny bude politická vůle pokračovat v trendu růstu výdajů na obranu, může jej prosadit i za stávajících podmínek. Dále uvádí, že i bez navrhované zákonné úpravy vykazuje výdajová strana kapitoly Ministerstva obrany v poslední době meziroční nárůst. Poměr výdajů HDP má podle návrhu Ministerstva financí vzrůst v roce 2023 na 1,5 z letošních 1,3 %. Nejvyšší kontrolní úřad se proto domnívá, že z právního hlediska je navržená úprava nadbytečná.

Za zmínku také stojí připomínka, že žádná z ostatních kapitol státního rozpočtu nemá zákonem zaručenou výši výdajů v rozpočtovém roce. Ministerstvo obrany by se přijetím předloženého návrhu dostalo do ojedinělého postavení vůči ostatním kapitolám státního rozpočtu a jako jediné by se stalo nezávislým na stavu veřejných financí. Uzákoněním navrhované povinnosti vyčleňovat do budoucna velký objem rozpočtových prostředků ve prospěch jedné kapitoly de facto na úkor ostatních kapitol ztrácí vláda schopnost operativně reagovat na neočekávané a nepředvídatelné události, například na změnu ekonomické situace či recesi nebo nějaké velké, mimořádné události. Návrh na garantované výdaje ve výši 2 % nominálního HDP znamená při stávající i budoucí inflaci výrazně rostoucí hodnotu těchto prostředků. Není rovněž zřejmé, jak bude tento zvýšený výdaj kompenzován v rámci státního rozpočtu, zejména s ohledem na zajištění udržitelných veřejných financí. (Hluk v jednacím sále přetrvává.) Na základě těchto našich připomínek, které Nejvyšší kontrolní úřad uvedl, nedoporučuje přijetí navrhovaného zákona o financování obrany České republiky.

Za sebe bych chtěl upozornit, že zákon je nyní v rozporu se schváleným střednědobým výhledem státního rozpočtu na léta 2024 a 2025, ve kterém výdaje na obranu nedosahují v roce 2024 ani v roce 2025 výše minimálně 2 % HDP. V případě schválení zákona by činil v listopadové makroekonomické predikci dodatečný požadavek na výdaje na obranu při dodržení navrhovaných 2 % v roce 2024 25,77 miliardy a v roce 2025 8,79 miliardy korun. Domnívám se, že toto není všespásná právní úprava, která by zaručovala stabilitu financování armády a zajištění dostatečného množství finančních prostředků pro armádu. V rámci NATO mají garantované výdaje pomocí zvláštního zákona pouze Polsko a Lotyšsko a jiné země, které jsou vojenskými mocnostmi, žádnou takovouto úpravu nemají.

Zároveň bych chtěl zopakovat, že podporujeme snahu Ministerstva obrany přispět touto normou k dodržování závazků vůči našim spojencům, avšak tady upozorňuju na zmíněná rizika. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, pane poslanče. Mám informaci, že je dohoda na úrovni předsedů klubu, že tento bod doprojednáme do konce. Hlásí se pan zpravodaj.

 

Poslanec Josef Flek: Děkuji, pane místopředsedo. Já bych jenom v krátkosti rád chtěl načíst zkrácení lhůty mezi projednáním mezi prvním a druhým čtením o 30 dnů na 30 dnů. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ano, eviduji váš návrh.

Do obecné rozpravy se nikdo další nehlásí, ani z místa, obecnou rozpravu tedy v tuto chvíli končím.

Zeptám se na zájem o závěrečná slova? Paní ministryně, prosím.

 

Ministryně obrany ČR Jana Černochová Jenom velmi stručně, nechci okrádat kolegy o oběd. Opravdu aktuálně na našem rezortu připravujeme největší akvizice v historii České republiky. Válka na Ukrajině potvrdila, že abychom byli připraveni na současné i budoucí konflikty, je urychlená modernizace armády naprosto nezbytná a už ji nelze dál odkládat. K tomu potřebujeme také pružný systém financování obrany našeho státu a samozřejmě k tomu je i nezbytný stabilní finanční rámec a transparentní plánování obranných výdajů, zejména v případě velkých strategických projektů.

Kodifikací tohoto závazku, dámy a pánové, do zákonů dáváme jasně najevo připravenost dostát těmto závazkům a zároveň říkáme, že jsme si vědomi nutnosti budovat svou obranyschopnost a že i chceme vlastně, aby aliance, jejíž jsme součástí, byla silná a aby v ní plnili všichni to, k čemu se zavázali. Ty strategické projekty jsou vlastně projekty, které trvají více let, mají zásadní dopad na obranyschopnost a počítají s rozpočtem nad 300 milionů korun.

Tady možná ještě bych zmínila to, co tady tuším říkal pan poslanec Vích, nebo nevím, jestli to byl pan poslanec Vích nebo pan poslanec Růžička...

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Paní ministryně, já vás přeruším - prosím, kolegyně, kolegové, opravdu dneska nějak rušíte více než jindy. Zkuste se utišit. Zbývá pár posledních minut, než doprojednáme tento bod, a pak bude jistě spousta času během oběda na vaše hovory. Prosím o klid v sále, aby paní ministryně mohla v klidu pokračovat. Děkuju vám.

 

Ministryně obrany ČR Jana Černochová K tomu, že není nezbytné, aby se to řešilo takto, že by se to mohlo projednávat pokaždé při státním rozpočtu. Tak tady jenom bych řekla, že i historický vývoj ohledně našeho plnění, respektive neplnění těch 2 % jasně ukázal, že čím více pojistek, tím lépe. Zmiňovala jsem všechny země okolo nás, které deklarovaly zvýšení výdajů na obranu, a naše vláda je tedy toho názoru, že pojistka ve formě zákona, který dá exekutivně jasnou povinnost sestavit rozpočet tak, aby respektoval bezpečnostní zájmy České republiky, je zcela namístě. Děkuju vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Já děkuju, paní ministryně.

Zeptám se, jestli pan zpravodaj má zájem o závěrečné slovo? Není tomu tak.

Nyní budeme hlasovat o návrhu, který zazněl v obecné rozpravě, a sice o návrhu na vrácení předloženého návrhu navrhovateli k dopracování. Eviduji žádost k odhlášení, tak vás všechny odhlásím a poprosím, abyste se svými identifikačními kartami přihlásili znovu. Mezitím jsem zagongoval, aby mohli dorazit do sálu ostatní kolegové. Počet poslanců se ustálil.

 

Zopakuji, že budeme hlasovat o návrhu, který zazněl v obecné rozpravě, a byl to návrh ze strany SPD na vrácení předloženého návrhu navrhovateli k dopracování.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro takový návrh? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 77, bylo přihlášeno 139 poslanců, pro hlasovalo 14, proti 115. Návrh byl zamítnut.

 

Nyní se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro obranu jako výboru garančnímu. Navrhuje někdo přikázání jinému výboru jako garančnímu? Není tomu tak, přistoupíme tedy k hlasování.

 

Budeme hlasovat o tom, kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání výboru pro obranu jako garančnímu výboru.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro takový návrh? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 78, bylo přihlášeno 139 poslanců, pro hlasovalo 139. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru pro obranu jako garančnímu výboru.

 

Organizační výbor navrhl přikázat tento návrh rovněž rozpočtovému výboru jako dalšímu výboru. Má někdo návrh na přikázání dalšímu výboru či výborům? Není tomu tak, přistoupíme tedy k hlasování o přikázání návrhu výboru rozpočtovému.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro takový návrh? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 79, bylo přihlášeno 140 poslanců, pro hlasovalo 137. Návrh byl přijat a já konstatuji, že jsme tento návrh přikázali k projednání rozpočtovému výboru.

 

V obecné rozpravě zazněl návrh na zkrácení lhůty ze strany zpravodaje o 30 dnů na 30 dnů na projednání mezi prvním a druhým čtením. Budeme tedy hlasovat o zkrácení lhůty.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro takový návrh? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 80, bylo přihlášeno 144 poslanců, pro hlasovalo 72, proti 17. Návrh byl zamítnut.

 

Tak... proběhne kontrola hlasování, ještě vteřinku vydržte. Pan předseda Cogan?

 

Poslanec Josef Cogan: Dávám námitku k hlasování. Já jsem klepal na odhlášení. (Hlasitý smích v plénu.) Já si myslím, že - vy jste to neslyšeli?

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Pane poslanče, nezaznamenal jsem vaše klepání. Odhlásil jsem vás asi před třemi minutami. Myslím, že to bylo jedno, dvě hlasování předtím. (Mohutný potlesk zleva.)

 

Poslanec Josef Cogan: Já jsem klepal jakoby kartou jako do stolu. Já myslím, že mi to můžou dosvědčit jakoby lidi, kteří tam byli. (Hlasitý smích v plénu.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Musíte klepat více, pane poslanče. (Opět smích a potlesk.) Tak, paní poslankyně.

 

Poslankyně Nina Nováková: Já se omlouvám, pane předsedající, ale já jsem teď objevila, že jsem se zdržela, a hlasovala jsem ale pro.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Takže zpochybňujete hlasování?

 

Poslankyně Nina Nováková: Ano, zpochybňuji hlasování.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ano, takže budeme hlasovat o námitce. (Žádost o odhlášení.)

Ano, teď klepete dostatečně, takže vás všechny odhlásím a poprosím vás, abyste se svými identifikačními kartami přihlásili opětovně.

 

Přistoupíme nyní k hlasování o námitce, která zazněla.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 81, bylo přihlášeno 145 poslanců, pro hlasovalo 143, námitka byla schválena.

 

A my tedy zopakujeme hlasování. Já vám jenom upřesním, že budeme opětovně hlasovat o návrhu na zkrácení lhůty na projednání návrhu mezi prvním a druhým čtením o 30 dnů na 30 dnů.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro takový návrh na zkrácení lhůt? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 82, bylo přihlášeno 145 poslanců, pro hlasovalo 75. Návrh usnesení byl přijat a já konstatuji, že jsme zkrátili dobu pro projednání mezi prvním a druhým čtením na 30 dnů.

 

Tím jsme se vypořádali se sněmovním tiskem 362 (správně 369), respektive s prvním čtením, a já končím projednávání bodu číslo 12.

Zároveň vyhlásím přestávku. Ještě předtím se hlásí pan předseda Benda.

 

Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, v tuto chvíli opravdu jenom jako řadový poslanec, byl jsem upozorněn ctěnými kolegy z opozice, že v hlasování minus 5 o vrácení tohoto návrhu zákona mám na sjetině "ano", myslím, že jste všichni registrovali, že jsem výrazně hlasoval "ne". Nezpochybňuji hlasování, jenom pro stenozáznam.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Pro stenozáznam, rozumím. Paní předsedkyně Schillerová.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já takovou poznámku. Dnes je na interpelace přihlášeno - nebo je vylosováno - 55 interpelací. Z toho budou pouze u tří interpelací přítomni konkrétní ministři, pan Bartoš a pak pan Stanjura má dvě interpelace. Z 55 tři! Na tři bude možné být reagováno, pokud na ně dojde řada. Tak já bych jenom chtěla požádat paní předsedkyni Poslanecké sněmovny, paní Pekarovou Adamovou, zda by prosím mohla vyzvat ministry, apelovat na vládu, aby chodili na interpelace. Děkuji vám. (Potlesk z řad hnutí ANO.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ano. Ještě jedna informace, bezprostředně po ukončení jednání nebo během přestávky začíná organizační výbor, to je informace pro jeho členy, a my se potkáme ve 14.30, kdy budou na programu interpelace. Do té doby vám přeji dobrou chuť!

(Jednání pokračovalo ve 14.30 hodin.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, přeju pěkné odpoledne. A zahajujeme nyní

Aktualizováno 6. 11. 2023 v 15:57.