Středa 8. února 2023, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze

(pokračuje Olga Richterová)

89.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 424/1991 Sb.,
o sdružování v politických stranách a v politických hnutích,
ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 312/ - třetí čtení

Poprosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujal za navrhovatele pan vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan a zpravodaj garančního výboru, což je pan poslanec Radovan Vích. Děkuji, že už jsou přítomni.

Pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 312/3, který byl doručen dne 16. prosince 2022. Usnesení garančního výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 312/4.

A nyní se otáži pana navrhovatele, má zájem vystoupit před otevřením rozpravy? Prosím, ujměte se slova.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, kolegyně, kolegové, jenom velmi krátce. Vládní návrh novely zákona o sdružování v politických stranách a v politických hnutích je ve třetím čtení. Tento návrh byl vypracován na základě vyhodnocení dosavadního fungování Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí, kdy se jako potřebné ukázalo přistoupit k výslovné úpravě nastavení pravidel vnitřního chodu úřadu.

Chtěl bych říci, že tato materie prostupuje napříč volebními obdobími, jelikož k navrhované právní úpravě bylo přistoupeno po podrobném vyhodnocení dosavadního fungování úřadu a usnesením kontrolního výboru v Poslanecké sněmovně ze 4. února 2021 byl vyzván ministr vnitra, aby připravil novelu zákona. Tedy bývalý pan ministr vnitra už to nestihl, my jsme ovšem reagovali na usnesení kontrolního výboru ještě z minulého volebního období, tedy jedná se o jakousi kontinuitu, proto bych předpokládal, že i diskuse v tomto ohledu bude vedena věcně a racionálně.

Co se týče jednotlivých pozměňovacích návrhů, které jsou čtyři, k těm se vyjádřím případně v rámci podrobné rozpravy. Jenom ještě jednou předesílám, že hlavním principem navrhovaných změn je posílení kolektivního prvku ve vedení úřadu. Za tímto účelem je navrženo vytvoření kolegia úřadu jakožto vrcholného orgánu úřadu složeného z předsedy i členů úřadu. Tolik jenom stručná rekapitulace pro potřeby třetího čtení. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Jenom konstatuji, mám tady jeden zájem o faktickou poznámku, ale ještě nejsme v rozpravě, tak ještě musím odmazat, a potom v rozpravě, prosím.

A já tu rozpravu právě nyní otevírám, protože pan zpravodaj může, pokud má zájem, v otevřené rozpravě vystoupit, pokud chcete. Prosím.

 

Poslanec Radovan Vích: Děkuji za slovo, paní předsedající. Já bych chtěl pouze uvést to, že kontrolní výbor se zabýval po druhém čtení na své 15. schůzi 19. ledna tímto návrhem zákona, kterým v rámci usnesení doporučil pořadí, jak hlasovat o jednotlivých čtyřech pozměňovacích návrzích, a také jaké stanovisko zaujal k jednotlivým pozměňovacím návrhům s tím, že všechno je uvedeno ve sněmovním tisku číslo 312/4. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Také děkuji. Nyní je otevřená rozprava, nemám žádnou přihlášku s přednostním právem. Vnímám - takže pan předseda Jakub Michálek s přednostním právem a poté řádně přihlášení. Prosím.

 

Poslanec Jakub Michálek: Vážená paní místopředsedkyně, vážení členové vlády, vážené kolegyně, vážení kolegové, ke střetu zájmů již bylo řečeno všude a všechno, takže ani já vás nebudu dlouho zdržovat. Chtěl jsem vás poprosit o podporu svého pozměňovacího návrhu, který je pod písmenem d, který zpřísňuje pravidla proti střetu zájmů.

Mám pro to tři argumenty. Za prvé, slíbili jsme to ve volbách občanům, že zlepšíme pojistky proti střetu zájmů, a ti nám dali mandát, abychom to udělali. Napsali jsme si proto i do programového prohlášení vlády. Za druhé, lidé potřebují obnovit důvěru, že politici chodí do politiky něco zlepšit, a ne si tam přihrávat zakázky, dotace a nahrabat si. A za třetí, když už nějaké principy v zákoně máme, v tomto případě v zákoně o střetu zájmů, tedy že politik nemá současně vládnout a současně inkasovat peníze z těchto veřejných zdrojů a že nemá vlastnit média, tak se musíme starat o to, aby byl tento zákon vymahatelný.

Podstata mého pozměňovacího návrhu spočívá ve dvou změnách. Za prvé, už se nebude posuzovat to, jestli je určitá společnost, prostřednictvím které jsou vypláceny dotace například, ovládána veřejným funkcionářem, ale bude se používat pojem skutečného majitele, což je pojem, který používá legislativa proti praní špinavých peněz, který používají banky a který nejde jednoduše obcházet. Za druhé, úřad bude moci v případech, kdy dochází k porušování ustanovení zákona, nařídit rozhodnutím učinit majetkové kroky, které povedou k nápravě.

Proti mému návrhu byly vzneseny dvě námitky. Za prvé, někteří kritici říkají, že to je protiústavní přílepek. Domnívám se, že toto označení je i tady v Poslanecké sněmovně i ve veřejném prostoru leckdy nadužíváno. Připomenu, že ti samí kritici tvrdili, že protiústavní je samotná předchozí novela zákona o střetu zájmů, ale Ústavní soud ji posvětil. Ten můj návrh není přílepek z toho jednoduchého důvodu, že má úzký vztah k projednávanému zákonu, neboť rozšiřuje působnost. Samozřejmě i řada dalších kolegů zde historicky předkládala podobné ambiciózní pozměňovací návrhy, včetně kolegů z hnutí ANO. Druhá námitka směřuje k tomu, že ten zákon snad má být proti jednomu člověku. Určitě to tak není, ten zákon má chránit naši demokracii do budoucna, tak jak o tom mluvil Ústavní soud ve svém nálezu. Svědčí o tom i to, že ten zákon projednáváme bez ohledu na to, zda ten či onen bude nebo nebude poslancem. Projednáváme ho proto, že principy v něm považujeme za správné. Není tomu tak, že by ten zákon byl proti jednomu člověkovi, spíše je tedy jeden člověk proti tomuto zákonu.

Nebudu vás zde zatěžovat právními otázkami, zde odkážu na písemné vypořádání připomínek, které jsme obdrželi na kontrolním výboru a obdrželi jste to všichni do svých e-mailových schránek. Všechny ty připomínky byly vypořádány a zákon můžeme v této podobě schválit, aniž bychom se museli bát, že vznikne nějaký zásadní problém. Samozřejmě, úřad se bude muset návrhu, pokud bude schválen, přizpůsobit, bude pro to mít určité kapacity, jeden nebo dva úvazky, což je věc řešitelná. Diskutovali jsme i s panem ministrem velmi krátce, jestli je, nebo není potřeba kvůli tomu posouvat účinnost, legisvakanci, aby se na to mohl úřad více připravit, a dohodli jsme se, že setrváme na návrhu, jak ho předložil pan předseda Cogan.

Poslední věc, kterou jsem chtěl uvést závěrem, že ten návrh zde byl předložen už 14. dubna 2021. To znamená, že zde v Poslanecké sněmovně už leží téměř dva roky bez toho, aniž by se o něm hlasovalo. Tak bych chtěl poprosit, jestli bychom mohli být vstřícní, dále neprodlužovat projednávání tohoto návrhu a dnes o něm hlasováním rozhodnout. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a konstatuji, že řeč vyvolala tři faktické poznámky. Jako první se hlásí pan poslanec Radek Vondráček, poté s faktickou paní poslankyně Zuzana Ožanová. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Radek Vondráček: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Já se domnívám, že pozměňovací návrh pana kolegy Michálka je takový buď test - doufám, že ne boží trest - ale je to test toho, co tato Sněmovna ještě je schopna absolvovat a nějakým způsobem strávit. Možná se v minulosti stávalo, že se ve druhém čtení načetly ještě nějaké důležité pozměňovací návrhy, ale myslím si, že svým rozsahem, nepropracovaností a tím, že se jaksi opravdu násilně vztahuje k zákonu, ke kterému je přilepen, tak takovou novelu si opravdu nepamatuji, neznám obdobu.

My jsme tady řešili na základě pozměňovacího návrhu ve druhém čtení tuším windfall tax, ale já pochopím, že to byla složitá doba, nebo je pořád, a že se jednalo o finanční zájmy státu. Nicméně tohle překračuje všechno. Jak říká pan kolega Michálek, leží tu jiný tisk, leží tu už od dubna 2021. Má-li toto být důrazná upomínka a taktický úkon, jak dostat na pořad jednání zákon o střetu zájmů, pak gratuluji panu Michálkovi, myslím si, že vzbudil zaslouženou pozornost, a jsme tedy připraveni na toto téma hovořit. Nicméně chudák pan ministr vnitra - on je v tom trošku nevinně, já vím, že tady musí sedět - protože on předložil opravdu něco jiného. Tady se měla řešit novela zákona o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ne střet zájmů, ne nahrazení střetu zájmů s pojmem skutečný majitel, který je prostě komplikovaný v této problematice.

A já tedy doufám, že takto budeme dále postupovat. Já si něco ještě nechám (Předsedající: Čas, prosím.) na další technickou.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: A zároveň bych poprosila... Ano, paní poslankyni Zuzanu Ožanovou, připraví se paní poslankyně Berenika Peštová - faktické, s reakcí na průběh rozpravy. Prosím.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji. Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, já se domnívám, že v současné chvíli projednáváme vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách. Pan Michálek hovořil o zákonu o střetu zájmů a také lhal. Já to nebudu říkat jinak, lhal. Tento zákon byl totiž vložen do systému 27. 9. 2022. Je pravda, že tu řeč, kterou měl, měl pravděpodobně připravenou skutečně k jinému zákonu, ale zapomněl si tam přepsat ta čísla, takže není pravdou, že je to tady od dubna roku 2021. Tento zákon, o kterém mluvíme, je tu ze září 2022, takže by bylo dobré, když už něco říkám, si ověřit aspoň ta data.

Chtěla jsem jenom říct: neprojednáváme zákon o střetu zájmů. Projednáváme zákon o sdružování v politických stranách.

Pan kolega Michálek ještě zmínil programové prohlášení vlády, to jsem ráda. Tam je řádný legislativní proces a to, na čem se koalice usnese, že půjde všechno řádným procesem, že návrh předloží vláda. Tak nevím o tom, že kolega Michálek by byl vláda a že by takovýto přílepek se dal považovat za řádný legislativní proces.

K dalším věcem se vyjádřím v rozpravě, protože k tomu mám připravenou řeč, a nebudu tím zdržovat ve faktické poznámce.

Takže ať se naučí číst a září 2022 není duben 2021. (Potlesk zleva.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za dodržení času. Nyní s faktickou paní poslankyně Berenika Peštová, poté se ještě jednou připraví pan poslanec Vondráček. Prosím.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo, paní předsedající. No, ono se mi špatně reaguje na pana poslance Michálka, prostřednictvím paní předsedající, když zbaběle utekl, takže koukám do prázdné lavice a ráda bych ho tady měla. Když už se o něčem máme bavit, tak bych ráda slyšela i jeho zpětnou reakci.

Pan poslanec Michálek, když se na něj kouknu, na jeho CV, když se kouknu na to, co v životě dokázal, tak tam vidím velkou nulu. To, že vystudoval - to jsme vystudovali všichni, ale není tam nic. Ta jeho posedlost Babišem je už neskutečná, to už je opravdu diagnóza. To je normální diagnóza, ten už by se měl léčit... (Potlesk zleva.)

Já jsem tady několikrát kritizovala to, že neděláte zákony řádným legislativním procesem, to znamená, nejdou do mezirezortního připomínkového řízení, není řádně vypořádáno, strkáte to sem jako pozměňovací návrhy nebo respektive aktivitu poslanců vždycky, aby to náhodou někdo vám neroztrhal v tom mezirezortním připomínkovém řízení, nechodíte přes Legislativní radu vlády tak, jak byste měli chodit, do těch jednotlivých komisí, ale tak jakoby to ještě umocníte, vy to ještě umocníte a vy sem budete dávat přílepky! No, to už je tedy nádhera. Takže nejenom že przníte legislativní proces, ale vy sem ještě budete dávat přílepky a přes jeden zákon se budete nabourávat do dalších zákonů.

Opravdu bych strašně ráda, kdyby pan poslanec Michálek našel v sobě odvahu a zůstal tady sedět, když tady vždycky něco takhle vyštěkne. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Nyní s faktickou nejen pan poslanec Radek Vondráček, ale poté jsou ještě další přihlášení. Připraví se pan poslanec Nacher. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Radek Vondráček: Já jsem to nedopovídal, možná tu debatu vrátím trochu o kousek zpátky, než ji posunula Berenika. Opravdu, budu to brát jako nějaký takticko-strategický pokus o to, dostat zpátky do hry debatu o zákonu o střetu zájmů a v tom případě uznávám, že je to chytrý tah. Ale prosím vás, ten přílepek, který tu dneska máme, opravdu není způsobilý k tomu, aby byl ve třetím čtení schválen a aby se z něho stala legislativa téhle země, aby byl součástí českého právního řádu. Skutečně jsou tam nedostatky, je to nedomyšlené a je to potenciálně velmi nebezpečné. Mimo jiné se tu svěřují pravomoce Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran - a vy všichni víte a všichni jsme do jisté míry kritici té instituce, protože když jsme ten zákon přijímali, tak jsme si to asi představovali trošku jinak - a bez personálního zabezpečení, finančního zabezpečení, bez promyšlení byste chtěli dát možnost tomuto úřadu podávat žaloby a zasahovat do správního řízení.

Dále je tam nějaký problém s retroaktivitou. Budeme mít spoustu času si o tom pohovořit, ale já bych se chtěl tady dovolat právního vědomí a vzdělání pana ministra Šalomouna, který tu sedí, chtěl bych se dovolat právního vědomí ministra spravedlnosti Pavla Blažka a všech, kteří prostě mají nějakou zkušenost s legislativou, kteří mají nějaké právní vzdělání. Opravdu, tohle přece nemůžete nechat projít, pane ministře. Co je moc, to je moc.

Pojďme tedy debatovat o střetu zájmů, vraťme se k té debatě, kterou jsme přerušili minulý rok, protože byly závažnější otázky ve Sněmovně, a protože tady ta debata, která bude, nám blokovala normální jednání.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Nyní pan poslanec Patrik Nacher. Vaše dvě minuty.

 

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji, paní místopředsedkyně. Já se možná přihlásím do debaty. Nejsem odborník na tuto problematiku, ale já jsem teď musel reagovat na kolegu Michálka ohledně toho, jestli to je, nebo není přílepek. Já si tady pomůžu svým oblíbeným dvojím metrem. Tohle je ukázkový přílepek. Já vám připomenu, kdy vy jste mně tady v minulém volebním období řekli, že nebudete hlasovat pro přílepek, i když byste s tím teoreticky souhlasili, a to byla novela živnostenského zákona, která řešila tematiku průvodců. To jsou ti deštníkáři, to řešíme hlavně my v Praze. A já jsem tam nahrál, i po dohodě vesměs napříč, takový pozměňovák, který by zplnomocnil obce řešit si krátkodobé ubytování. Také se to týkalo živnostenského zákoníku. Ale vy jste mi tenkrát řekli, že to nepodpoříte, protože to je přílepek, že se to netýká těch průvodců, já si to pamatuju, ale dotýká se to toho jednoho zákona, a přesto to byl údajně přílepek. A já jsem s tím krátkodobým ubytováním, vy víte, v uvozovkách otravoval celý loňský rok. Vy jste mi to tady nezařadili ani jednou.

V tomto případě jsou to dva úplně odlišné zákony. Předtím to přílepek za mě nebyl, ale dostal nálepku, že to je přílepek, a vy jste to nepodpořili. Teď je to ukázkový přílepek, zákon o střetu zájmů a zákon o sdružování v politických stranách a politických hnutích jsou úplně odlišné věci.

Takže kolegové, buďte aspoň v tomhle konzistentní. Když mi nevěříte, podívejte se do stenozáznamu, podívejte se, jak jste hlasovali, jak jste odůvodňovali nesouhlas s tím mým návrhem, a obojí se týkalo živnostenského zákoníku.

Takže vás poprosím - já to tady říkám kolegovi Michálkovi, on tady stejně nesedí, tak je to jedno, ale aspoň je to ve stenozáznamu a může si to přečíst znovu.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Velmi poprosím o dodržování času u faktických. Nyní je přihlášen pan poslanec Jan Berki také s faktickou, také s reakcí na průběh rozpravy. Poté ještě paní poslankyně Berenika Peštová. Prosím.

 

Poslanec Jan Berki: Vážená paní místopředsedkyně, milé kolegyně, milí kolegové, dovolte mi, abych vaším prostřednictvím reagoval na kolegyni Bereniku Peštovou. Když už nás tady vyzývá ke kultivované diskusi, k zacházení s opozicí, tak bych poprosil, aby nepoužívala hned na začátku, a reaguji na první část jejího vystoupení, typický komunikační faul. Místo toho, aby se věnovala obsahu samotnému, znevažuje toho, kdo ten argument říkal. Proti tomu argumentu klidně věcně diskutujte, myslím si, že vám nepřísluší hodnotit, jestli kolega Michálek něco dosáhl nebo nedosáhl, legitimita jeho vystoupení spočívá v tom, že byl zvolen ve volbách.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Nyní paní poslankyně Berenika Peštová. Připraví se pan poslanec Radek Vondráček. Prosím.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo, paní předsedající. Původně jsem tedy chtěla reagovat ještě na nepřítomného pana poslance Michálka, ale pan poslanec Berki byl poslední, takže se vyjádřím k němu.

Já jsem reagovala na obsah jeho vystoupení. Vy jste neslyšel, pane poslanče, prostřednictvím paní předsedající, jak tady vyzýval, že zneužívá ministerstva, že si z toho udělal - já nevím - nějakou dojnou krávu nebo co to tady bylo řečeno? Vždyť on to tady řekl - já jsem pouze reagovala na to, že napadá někoho, za kterým aspoň něco je, kdežto za ním není vůbec nic. Ano, jsou dvě ministerstva navíc a všichni Piráti po všech ministerstvech. To je pravda.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za dodržení času. Poprosím pana poslance Radka Vondráčka s jeho faktickou s reakcí na průběh rozpravy. Poté se připraví pan poslanec Robert Králíček a maraton faktických bude pokračovat dalšími.

 

Poslanec Radek Vondráček: Děkuji za slovo. Já jsem to nestihl doříct v té předchozí faktické poznámce. A on mi přišel Pavel Blažek, on mě neslyšel předtím. Já jsem se tady dovolával jeho právního vědomí, zda opravdu si myslí, že pro takovýto přílepek, který dává sporné kompetence Úřadu pro dohled nad politickými stranami, jestli opravdu on jako ministr spravedlnosti je ochoten zvednout ruku. Já si totiž myslím, že tady by měla nastat nějaká základní imunitní reakce, nějaká bazální, tady tohoto ctěného shromáždění. Sněmovna by měla opravdu alespoň ty největší nesmysly odmítnout z podstaty.

Je-li to tedy nějaký strategický krok pana Michálka, abychom řešili střet zájmů - to jsem říkal, budiž, to mu uznám, to nebyl špatný nápad - ale prosím vás, tenhle pozměňovací návrh opravdu ne. To přece nemůže projít, to se nemůže stát součástí českého právního řádu. Opravdu chceme, aby podával žaloby o neplatnosti právního jednání tady ten Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran? Opravdu chceme, aby zasahoval do správních řízení?

Vy moc dobře víte, když jsme ten zákon schvalovali - a já tam měl hodně pozměňovacích návrhů, považuji to částečně za své dítě a mám tam velké části v tom zákoně, které jsem stvořil - myslíte, že ten úřad funguje perfektně? Víte, kam to povede s jejich výkladem skutečného majitele, osoby blízké, kde prostě není možnost jakýmkoliv způsobem posoudit, zda je skutečně osobou blízkou i ten rozvádějící se manžel nebo sourozenec, kterého jsem neviděl dvacet let, tak dále a tak dále? Oni dostanou do ruky bič a můžou v podstatě napadat kohokoliv.

To je právě ten problém té právní normy, která je vždycky zaměřená jenom na jednoho člověka, že to potom nestojí za nic, nefunguje to. Prosím, pojďme tohle vrátit do druhého čtení. (Předsedající: Čas prosím.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Já jenom velmi poprosím, reagujme na průběh rozpravy. Pro stanoviska je pak ten další řádně přihlášený moment.

Prosím pana poslance Roberta Králíčka, připraví se paní poslankyně Věra Adámková. Prosím.

 

Poslanec Robert Králíček: Vážená paní místopředsedkyně, kolegyně, kolegové, já budu velmi krátký a stručný, budu reagovat na pana poslance Berkiho. Pane poslanče, prostřednictvím paní předsedající, víte, mě strašně začíná iritovat to, když vy z koalice přijdete a začnete nás tady poučovat, jak se k vám máme chovat krásně, jak máme reagovat, jak paní Berenika Peštová nemá být osobní a tak dále. Víte co, nejdřív si přečtěte Twitter vašich kolegů. Podívejte se tady na pana Michálka, jak se tváří opovržlivě, když mluví pan Vondráček, a pak nás tady pérujte, předtím ne. (Potlesk z řad poslanců ANO.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za dodržení času. Paní poslankyně Věra Adámková, připraví se pan poslanec Jan Berki. Prosím.

 

Poslankyně Věra Adámková: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážené dámy, vážení pánové, dovolím si jenom kratičkou poznámku k vystoupení pana poslance Berkiho. Není to tak dlouho, co někdo z koalice - a nechci být teď vůbec adresná - si tady dovolil jednu poznámku, která byla zcela nehodna této síně, a to je, že je vlastně nezvolená poslankyně paní Balaštíková. To se vám zdálo jako velmi funny, úžasné. Chci jenom říci, že jste tím naprosto znevážili výsledky voleb, a divím se, proč jste tedy nepodali protest, protože paní poslankyně byla naprosto řádně zvolena. Byl to z vaší strany tedy podle mě pokus o něco, co zcela nepatří do této síně. Teď se divíte, že tady někdo z mých kolegů říká něco adresně. Prosím pěkně, nejprve se naučte hovořit vy, podívejte se, co jste řekli a co jste neřekli, a potom možná si můžeme povídat. Jinak se domnívám, že opravdu podobné invektivy jsou spíše ze strany zprava, nikoliv zleva. Děkuji. (Potlesk z řad poslanců ANO.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Také děkuji za dodržení času. Pan poslanec Jan Berki, připraví se paní poslankyně Berenika Peštová. Prosím.

 

Poslanec Jan Berki: Paní místopředsedkyně, vaším prostřednictvím si dovolím reagovat souhrnně na všechny kolegy, nebudu je oslovovat jednotlivě. Prosím, já jsem zodpovědný za své činy, svá vyjádření. Nečiňte mě, prosím, zodpovědným za to, co říká nebo píše někdo jiný. Proč jsem reagoval zrovna na kolegyni Peštovou? Protože ona je ta, která vyzývá ke slušnosti, jinému zacházení, a sama to nedělá. To je to, proč jsem na to reagoval.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Také děkuji. Paní poslankyně Berenika Peštová se svojí reakcí na průběh rozpravy, poté pan poslanec Brázdil. Prosím.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Tak já budu konkrétní, pane poslanče Berki, prostřednictvím paní předsedající. Byl jste to vy, kdo to řekl paní Balaštíkové, byl jste to vy. Vy tady někoho teď budete vzývat k tomu, aby se choval tak, jak se má chovat? Já jsem neřekla nic špatně, já jsem pouze zhodnotila projev nebo vystoupení pana poslance Michálka, prostřednictvím paní předsedající. Řekla jsem, proč tady někoho napadá, když za ním není nic. To přece není nic špatného. Za ním není nic.

Když už tedy chceme být konkrétní, tak Agrofert - všichni se to tady bojíte říct, ale přitom to všude píšete na Twitteru - ten zaměstnává 40 000 lidí. To je, že 40 000 domácností má práci. Co je za panem Michálkem? Říkám, to jsou ta dvě ministerstva plus Piráti všude. Protože se nedostali sem, staňáci se k nim zachovali, jak se zachovali, vykroužkovali se, a teď už jsou tady chudáci jenom čtyři kusy - a mají tady svůj klub.

Ale já se vrátím zpátky k té podstatě, jak jste řekl, pane poslanče. Zeptám se pana ministra Šalomouna - a zajímá mě jeho názor - jestli toto se mu zdá normální, když se přes jeden zákon vlamujeme do úplně jiného zákona a jestli se mu to zdá legislativně komfortní. Mně tedy ne, mně ne! Jak je to možné? Kde jsou nějaká stanoviska? Chtěla bych slyšet stanovisko Ministerstva vnitra, protože do jejich zákona nebo přes jejich zákon se vlomili někam jinam.

Anebo už to mám chápat tak, že vždycky si vezmu každé ministerstvo, řeknu si: na tom ministerstvu je zákon o odpadech, zákon o ovzduší, zákon o EIA nebo respektive o posuzování vlivu na životní prostředí, vždyť je to jedno - mám tady zákon o vodách, tak se vloupám do jiného zákona, protože ten zákon tady je z jednoho ministerstva. Děkuji. (Potlesk z řad poslanců ANO.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Nyní je připraven pan poslanec Milan Brázdil. Prosím.

 

Poslanec Milan Brázdil: Děkuji za slovo. Prostřednictvím paní předsedající, pane kolego Michálku, já vám chci pomoct. Vidím, že jste si dělal poznámky. Pravděpodobně se stala nějaká chyba, asi jste to jako přílepek nechtěl, chtěl jste si to dát někam jinam. Zkrátka já vám chci pomoct, a proto bych navrhl procedurální hlasování, procedurální návrh, o přerušení projednávání tohoto bodu do 31. 12. 2024, bezprostředně. Děkuji. (Potlesk z řad poslanců ANO.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Zazněl procedurální návrh na přerušení projednávání tohoto bodu do 31. 12. 2024. (O slovo se hlásí poslanec Michálek.) Vnímám s přednostním právem patrně protinávrh pana předsedy, prosím. (Poslanci hnutí ANO vznášejí námitku, že se mělo hlasovat.)

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji, paní předsedkyně. Já myslím, že je potřeba, aby se kolegové seznámili s jednacím řádem. Pokud padne procedurální návrh, samozřejmě každý poslanec může vznést svůj protinávrh, takže já chci vznést svůj protinávrh. Domnívám se, že návrh, který zde byl předložen panem kolegou, je čistě obstrukční. Vypovídal o tom začátek dnešního jednání. Samozřejmě vy se snažíte akorát nás vyprovokovat k vystoupení, abyste nemuseli sami moc vymýšlet, o čem budete mluvit.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Prosím protinávrh.

 

Poslanec Jakub Michálek: Já chci vznést... (Poslankyně Schillerová vznáší námitky proti jeho vystoupení.) Odůvodňuji svůj procedurální návrh, paní předsedkyně, a jestli k tomu chcete... Ano, komentuji svůj procedurální návrh, který je alternativně přerušit to jenom na dvě minuty, aby poslanci stihli dorazit do sálu.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Registruji alternativní návrh, abychom tedy přerušili pouze na dvě minuty. (O slovo se hlásí poslankyně Schillerová.) Je ještě protinávrh? Prosím.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Ne, paní místopředsedkyně, já dávám námitku proti vašemu postupu.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Je to vaše právo.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Vy jste tady dopustila - vy jste měla okamžitě nechat hlasovat, okamžitě. Místo toho...

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Není tomu tak, paní předsedkyně, já se omlouvám. Není tady za prvé klid v sále a za druhé máme pouze přednášení protinávrhu. Námitka proti postupu může být pak okamžitě, je to vaše výsostné právo.

Nyní zazněl procedurální návrh, který já musím dát hlasovat. Zrekapituluji. Máme tady procedurální návrh pana poslance Brázdila, poté vystoupil pan předseda Michálek a dal procedurální protinávrh. Já jsem ho napomenula, aby už přikročil k řečení toho času. To on učinil a vy samozřejmě máte veškeré právo dát tu námitku, ale posléze.

Takže nyní můžeme zahájit hlasování nejprve o protinávrhu.

Odhlášení všech samozřejmě, odhlašuji všechny, prosím, přihlaste se svými identifikačními kartami.

Pan poslanec Teleky bude hlasovat s náhradní kartou číslo 33.

Já tedy jenom zrekapituluji - nejprve se hlasuje o protinávrhu pana předsedy Michálka, abychom přerušili tento bod na dvě minuty, čili předpokládám do 11.11.

Zahajuji hlasování o tomto protinávrhu předsedy Michálka. Kdo je pro? Nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 63, hlasovalo 154 poslanců a poslankyň, pro 7, proti 70. Tento návrh nebyl přijat.

 

A nyní přistupujeme k návrhu pana poslance Milana Brázdila, abychom projednávání přerušili do 31. 12. 2024. Ujišťuji se, že ten termín je správně? Není námitka.

Zahájila jsem hlasování. Kdo je pro toto přerušení, nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti takovémuto přerušení?

hlasování číslo 64 bylo přihlášeno 161 poslanců a poslankyň, pro 62, proti 96. Ani tento návrh nebyl přijat.

 

Tímto jsme se vypořádali s hlasovatelnými procedurálními návrhy a nyní přichází... K hlasování? Pan poslanec samozřejmě. Prosím.

 

Poslanec Radek Vondráček: Děkuji, já k hlasování číslo 63. Byl jsem přítomen v sále, hlasoval jsem proti, nicméně jsem nebyl schopen se přihlásit, někdy se vám to stává. Nezpochybňuji hlasování, jenom pro záznam, byl jsem proti.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Dobře, pro záznam. A nyní je prostor pro paní předsedkyni, v dalším kroku může vznést svou námitku. Prosím.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. No, ta je jednoduchá - vy jste měla okamžitě po podání návrhu mým ctěným kolegou Milanem Brázdilem nechat hlasovat, maximálně jste mohla připustit protinávrh. Vy jste tady místo toho nechala pana Michálka vyprávět pohádky ovčí babičky, jak jsme od něho zvyklí pravidelně, takže dávám námitku proti vašemu postupu. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Ano, je zaregistrována, a nyní se ještě s přednostním hlásí pan předseda Výborný. Já zase zagonguji. Prosím.

 

Poslanec Marek Výborný: Děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, pane premiére, kolegyně, kolegové, vaším prostřednictvím, k paní předsedkyni Schillerové - není tomu tak. Jednací řád hovoří jasně. Kolega Michálek a kdokoli z poslanců - kdokoli z poslanců - může k navrženému procedurálnímu hlasování dát protinávrh, ten protinávrh také odůvodnit. A to bylo to, co se tady stalo.

Samozřejmě, vy máte právo dát svoji námitku proti postupu předsedajícího, naprosto legitimní. Sněmovna je suverén, rozhodne o této vaší námitce. Ale není pravdou to, že by tady paní předsedající jakkoli zneužila své pravomoci předsedajícího schůze. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji, ale nyní opravdu musíme přistoupit k hlasování. Pojďme se tedy vypořádat s tou námitkou hlasováním.

Zahajuji hlasování o námitce paní předsedkyně Schillerové. Kdo je pro námitku? Nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti námitce? Nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku.

hlasování číslo 65 hlasovalo 164 poslanců a poslankyň, pro 64, proti 75. Námitka přijata nebyla.

 

Tímto jsme se vypořádali se všemi procedurálními návrhy nyní, nevnímám už žádné přihlášky s přednostním právem a můžeme se vrátit do rozpravy. Poprosím o ztišení v sále, popřípadě o opuštění jednacího sálu, kdo chce diskutovat, ať má prostor paní poslankyně Ožanová, která je přihlášená s faktickou, a poté je přihlášen s faktickou pan poslanec Ondřej Kolář, který se může připravit. Ještě poprosím, paní poslankyně, dejte chvilku kolegům a kolegyním k opuštění sálu.

A otáži se pana ministra, hlásí se s faktickou, nebo s přednostním? S faktickou. Proběhla gentlemanská dohoda, může pan ministr s faktickou dvě minuty, nemá hlasovací kartu, tak to uděláme takto. Prosím.

 

Ministr pro legislativu ČR Michal Šalomoun Děkuji. Vážená paní předsedající, vážené dámy, vážení pánové, nemusíte mě vyzývat, abych se k tomu vyjádřil, já se k tomu vyjádřím. Vzal jsem si papír a tužku, budu si dělat poznámky, předpokládám, že debata bude trošku košatější. Nebojte se, vystoupím, neuteču vám.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a nyní je prostor k reakci na průběh rozpravy pro paní poslankyni Ožanovou, ale já ještě jednou poprosím o opuštění sálu těmi, kteří chtějí diskutovat jinde než u mikrofonu.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Já vám děkuji, paní předsedající. Jsem ráda, že pan ministr slíbil, že mi neuteče, stejně jako to udělal pan kolega Michálek, vaším prostřednictvím, jen co jsem začala mluvit. Když jsem slyšela, jak odůvodňuje svůj protinávrh k protinávrhu kolegy Brázdila o našich obstrukcích, já jsem si vzpomněla na to, co dneska uváděl. Mluvil absolutně o jiném zákonu a on říká, že my obstruujeme, když sám dává věci z jiného zákona do tohoto.

Ale co je podstatně důležité, pomůžu panu ministru Šalomounovi. Ať se podívá na stanovisko vlády k tisku 110, mimochodem, ve své řeči ho dneska budu citovat, jaké výhrady měla vláda k původně předloženému návrhu, který byl skoro shodný s tím, co teď pan Michálek dává do tohoto tisku. Prosím vás, vůbec si to nepřečetl. Jsou tam věci, kdy se namítá také to, že to bude stát nějaké peníze, protože se budou muset přijmout zaměstnanci, kdy tam z legislativního hlediska jsou nedostatky. Všechno tohleto pan Michálek věděl, ale zcela opominul. Místo toho, aby se to projednalo v zákoně, dal to jako pozměňovací návrh, a nestihly se tam udělat ty úpravy. Vy jako vláda jste se k tomu nevyjadřovali, ale to vyjádření prosím existuje, o tom, že je to právní paskvil, existuje, a je to v tisku 110. Doporučuji jak ministru spravedlnosti, tak ministru pro legislativu se s tímto seznámit, aby případně doporučili svým kolegům, jak mají hlasovat.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za dodržení času, a nyní tedy pan poslanec Ondřej Kolář je přihlášen s faktickou - stahuje - a paní poslankyně Berenika Peštová, následně se připraví paní poslankyně Jana Mračková Vildumetzová. Vaše dvě minuty s reakcí na průběh rozpravy, prosím.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo, paní předsedající. Teď panu poslanci Berkimu, prostřednictvím paní předsedající, ukážu, jak má ta kultura vypadat. Já se vám omlouvám, spletla jsem se - nebyl jste to vy, byl to pan poslanec Šimon Heller, který prohlásil: "Asi nemá smysl zmiňovat, že paní Balaštíková v těchto demokratických volbách zvolena nebyla a nastoupila jako náhradnice." Takže to je ta demokratická kultura, kterou říkáte vy. Já se vám snažím ukázat tu lepší stránku. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za dodržení času a nyní paní poslankyně Jana Mračková Vildumetzová, přihlášen je následně s faktickou pan předseda Michálek. Prosím.

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, kolegové, kolegyně, mně se vůbec nelíbí, jak paní místopředsedkyně Olga Richterová vede a řídí tuto Sněmovnu. Už jenom otevření rozpravy před tím, než vystoupil zpravodaj, bylo nestandardní. Vy víte, že já jsem byla ta, která jsem tady kritizovala při nedůvěře vládě otevření rozpravy. Tady máte typický příklad a vidíte, že je to na předsedajícím, kdy rozpravu otevře. Zároveň jsem přesvědčena o tom, že i váš postup, když tady pan Brázdil řekl procedurální návrh - ano, může být protinávrh, ale nemůže sem někdo k mikrofonu přijít a hovořit tady několik minut a teprve pak ten procedurální návrh říct. Samozřejmě námitka proti předsedající, i kdyby byla schválena, tak se pouze vymění předsedající. Já vás vyzývám k tomu, abyste řídila schůzi podle jednacího řádu, férově na obě strany, jak vůči koalici, tak vůči opozici. Proto jste místopředsedkyně Poslanecké sněmovny.

A protože se tady stalo to, co se stalo, tak si v tuto chvíli dovolím dát procedurální návrh, že chci přerušení tohoto sněmovního tisku do 30. 12. 2024, a žádám vás o bezprostřední hlasování. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Tak, už to tady bylo hlasováno. Opět s protinávrhem pan předseda Výborný. Přivolám kolegyně a kolegy. Prosím.

 

Poslanec Marek Výborný: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Já myslím, že tyto zjevně obstrukční návrhy, kterými se musíme tady zabývat, mají zabránit tomu, aby Sněmovna pracovala tak, jak pracovat má. Já si dá dovolím tady dát protinávrh, vaším prostřednictvím, paní kolegyni Mračkové Vildumetzové, a to přerušit projednávání tohoto bodu novely zákona o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, sněmovní tisk 312, který dnes projednáváme ve třetím čtení, a to na dvě minuty. Myslím, že to bude dostatečné tak, abychom se dostali k hlasování. Od toho Sněmovna má být, mnozí, i zástupci opozice, to opakovaně říkají - prosím, pojďme pracovat, a ne tady trávit časy obstrukčním hlasováním. Děkuji pěkně.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za přednesení protinávrhu. Tímto tedy máme opět skoro bych řekla to stejné, co předtím, nicméně je to možné. Slyším žádost o odhlášení, takže všechny odhlásím. Poprosím, abyste se všichni přihlásili vašimi identifikačními kartami.

 

Zrekapituluji, zazněl návrh, který potom měl protinávrh, a sice pana předsedy Výborného k přerušení na dvě minuty.

O tom protinávrhu nyní zahajuji hlasování. Kdo je pro přerušení na dvě minuty? Nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Takže tento návrh... v hlasování číslo 66 bylo přihlášeno 147 hlasujících, pro bylo 6, proti 70. Tento návrh nebyl přijat.

 

Po protinávrhu tedy přichází na řadu ten původně přednesený návrh paní poslankyně Jany Mračkové Vildumetzové, a sice na přerušení do 31. 12. - třicátého, 30. 12. 2024.

Zahajuji hlasování o tomto návrhu na přerušení. Kdo je pro? Nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 67, přihlášeno 154 poslanců a poslankyň, pro 63, proti 88. Tento návrh nebyl přijat.

 

Tímto jsme se vypořádali s procedurálními návrhy v tuto chvíli a já mám s faktickou přihlášené dva poslance, jako první je to paní poslankyně Helena Válková. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Helena Válková: Děkuji, paní místopředsedkyně. Milé kolegyně, milí kolegové, už jsem to nevydržela, protože sice jsem tam přihlášená, a budu mluvit možná déle, než jste zvyklí, protože si myslím, že je škoda se nepodělit o stanovisko, které k mému dotazu vypracoval Parlamentní institut, a je komentovat, a pak se pozastavit nad procedurou, která se tady odehrála, nebo těmi kroky, které se tady odehrály v souvislosti s pozměňovacím návrhem pana poslance Jakuba Michálka, vaším prostřednictvím, paní místopředsedkyně.

Tady bych jenom chtěla upozornit, že tohle všechno jsme si mohli ušetřit, právě pokud bychom dodržovali standardní postupy jednacího řádu. Pochopitelně k tomu se podrobněji vyjádřím, až budu komentovat ten postup, kterým se tam ten pozměňovací návrh, ten přílepek, dostal. Pochopitelně že je to velice překvapující způsob, jakým uplatnit pozměňovací návrh. Není, a to předesílám, abych vzala případně z úst odpověď panu Michálkovi, panu poslanci Michálkovi, vaším prostřednictvím, není neústavní, není protiprávní, ale je velmi, velmi nestandardní a řekla bych svým obsahem nepřátelský, a rozhodně není kolegiální. Já se k tomu víc vyjádřím, ale tohle všechno, tahleta dramata, vystoupení a scény jsme si mohli ušetřit, kdybychom postupovali standardním způsobem. Děkuji. (Potlesk poslanců ANO.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Nyní konstatuji, že ještě došly dvě omluvy: omlouvá se pan poslanec Josef Kott od 10.45 do 11.15 hodin z osobních důvodů, pan ministr Jan Lipavský od 10.45 hodin z pracovních důvodů.

A vracíme se do obecné rozpravy, do které je přihlášena paní poslankyně Zuzana Ožanová, a poté se může připravit paní poslankyně Helena Válková, takže jsme zpět v řádných přihláškách do obecné rozpravy. Prosím.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji, vážená paní předsedající, kolegyně, kolegové, tak jsem se dočkala jako první řádně přihlášený, a děkuji také ministru Šalomounovi, že je zde, protože se domnívám, že to, co mám připraveno, je docela důležité z legislativního hlediska.

Jsem zpravodajkou tisku 110. Byť nyní projednáváme jiný tisk, tyto dva tisky spolu souvisí. Tisk 110 je návrh poslanců Jakuba Michálka, Věry Kovářové, Marka Výborného, Marka Bendy a Jana Jakoba na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Proč o něm hovořím? Protože poslanec Jakub Michálek, vaším prostřednictvím paní předsedající, si zapomněl přečíst stanovisko vlády, které k tomuto tisku vláda dala, a opakuje stejnou chybu ve svém pozměňovacím návrhu, nyní přilepenému k tomuto tisku 312.

Pomineme-li způsob jednání - tisk jako tisk, někam to strčíme - tak je na pováženou ignorace poslance vládní koalice k velmi racionálnímu stanovisku vlády. Byť jsem opoziční poslanec, musím konstatovat, že to stanovisko vlády je opravdu velmi dobře napsáno, a ne z pohledu politika, ale prostě je velmi racionální. Ocituji vám část stanoviska k tisku 110, sami potom uznáte, jak úzce souvisí s tímto tiskem. Vždy uvedu bod stanoviska.

Bod 3 zmíněného stanoviska k tisku číslo 110: "Z hlediska práva EU vláda upozorňuje, že návrh nastoluje otázky týkající se toho, nakolik je možné ospravedlnit zásahy a omezení výkonu hospodářských činností, zejména svobody usazování, která je jako jedna ze svobod vnitřního trhu EU zakotvena v čl. 49 a následující smlouvy o fungování EU. Na tyto otázky nedává důvodová zpráva k návrhu uspokojivé odpovědi. Například pravomoc Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí navrhovaná v § 4a odst. 3 ,nařídit prodej podílu právnické osobě‘ je velmi silným instrumentem, který by si zasloužil ospravedlnění z hlediska práva EU obdobně jako právní úprava nevyplácení podílu ze zisku, obsažená v navrhovaném § 4a odst. 4." Kdybyste se chtěli podívat do pozměňovacího návrhu pana poslance Michálka, tyto věci jsou v jeho návrhu samozřejmě uvedeny, a stanovisko vlády je zcela jasné.

Bod 4 zmíněného stanoviska: "V případě nahrazení pojmu ,ovládání‘ pojmem ,skutečný majitel‘ vláda podotýká, že skutečný majitel představuje širší pojem. Ovládající osobu lze do značné míry připodobnit k pojmu osoby s koncovým vlivem podle zákona o evidenci skutečných majitelů. Ovládající osobu však již nepředstavuje druhá složka vymezení skutečného majitele, a to takzvaný koncový příjemce. Změna by tak znamenala zohledňování nikoliv jen pozice osob s možností aktivně uplatňovat rozhodující vliv nad posuzovanou právnickou osobou, ale také osob, které z ní mohou pasivně profitovat. Je otázkou, nakolik je taková pozice beneficienta relevantní z hlediska smyslu úpravy zákona o střetu zájmů v případě navrhovaného § 4a zákona o střetu zájmů, kde relevantní není ani tak majetkový prospěch, jako spíše schopnost mít rozhodující vliv na provoz médií, jejich reakční činnost nebo stanovování obsahu a programu vysílání."

Další bod stanoviska vlády, bod 5: "Za spornou a nevyváženou považuje vláda skutečnost, že zákazy stanovené v § 4a nedopadnou například na internetová média, která mohou mít značný a prakticky okamžitý dopad na vybrané cílové skupiny. Naproti tomu mohou dopadat například na dětské časopisy, odborné technické časopisy nebo čistě hudební kanály."

Bod 6 stanoviska vlády: "V případě § 4a odst. 4 a 5 vláda upozorňuje, že smyslem § 53 a 54 zákona o evidenci skutečných majitelů je zajistit naplnění evidence skutečných majitelů, řádné plnění povinností členů statutárních orgánů obchodních korporací ve vztahu k evidenci a zajistit ochranu menšinových společníků před skrytým vyváděním majetku, a to například napadání platnosti konkrétních usnesení. Smysl předmětného pravidla není primárně sankční. Současně je pravidlo konstruováno tak, aby umožňovalo splnění povinnosti snadno ověřit vůči evidenci. V případě předloženého návrhu zákona je shodné pravidlo možno zavést, ale je třeba si uvědomit, že sankce dopadne i na osoby, které nic neporušily, konkrétně například na minoritní společníky obchodní korporace, která je společníkem zkoumané právnické osoby, pokud bude jejím skutečným majitelem a dotčeným veřejným funkcionářem většinový společník obchodní korporace. Tito společníci současně nemají jakýkoli nástroj, jak sankci předejít."

Bod 12 zmíněného stanoviska vlády: "V důvodové zprávě je mimo jiné uvedeno, že se u předloženého návrhu zákona nepředpokládají dopady na státní rozpočet." Tady se domnívám, že by bylo vhodné, aby byl pan ministr financí, protože to je zajímavá kapitola. "Takové tvrzení nelze podle názoru vlády akceptovat, neboť přinejmenším rozšíření působnosti Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí vyvolá mzdové náklady na nová služební místa a náklady na pronájem kancelářských prostor. V této souvislosti ještě vláda považuje za nutné upozornit, že problematika vlastnictví médií ze strany veřejných funkcionářů z věcného hlediska příliš nesouvisí se stávající agendou Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí." Já se, s prominutím, kolegové, tady zastavím. Hezké stanovisko vlády, ale teď nevím, jak to koresponduje s tím, že projednáváme novelu zákona o sdružování v politických stranách, a tady to zjevně už vláda jednou řekla, že to s tím fakt nesouvisí. Nicméně zjevně bude zájem to do tohoto zákona dát. Pokračuji: "Není tak například zřejmé, proč by měl veřejný funkcionář informovat namísto evidenčního orgánu tento úřad, který by měl posoudit, zda veřejný funkcionář provedl všechna potřebná opatření k realizaci v zákoně o střetu zájmů stanovených povinností. Vláda rovněž upozorňuje, že se s ohledem na nutnost přípravy Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí na novou agendu jeví jako problematické i navrhované datum nabytí účinnosti novely zákona o střetu zájmů." To ať si vláda posoudí a pan ministr financí ať navrhne zvýšení schodku státního rozpočtu.

Bod 13 zmíněného stanoviska vlády - nebojte, je to bod poslední, který budu citovat. Za problematický považuje vláda způsob výpočtu pokuty uvedený v § 23 odst. 3 písm. d) a v § 24 odst. 3 písm. a), kdy je výše pokuty vázána na hodnotu aktiv právnické osoby, jejímž je veřejný funkcionář společníkem, členem nebo skutečným majitelem, a která je provozovatelem rozhlasového nebo televizního vysílání nebo vydavatelem periodického tisku. Důvodová zpráva sice poukazuje na vzájemnou ekonomickou provázanost obou subjektů, nicméně z hlediska příslušné skutkové podstaty neodpovídá za přestupek ekonomická entita, ale vždy konkrétní fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba. Z toho důvodu není vhodné vázat výši správního trestu jednoho subjektu na hodnotu aktiv subjektu odlišného. Podle názoru vlády není navíc ani zřejmé, k jakému okamžiku bude hodnota aktiv zjišťována a zda má příslušný správní orgán dostatečné nástroje, jak takovou hodnotu zjistit."

Tolik citace ze stanoviska vlády. Domnívám se, že to snad nikdo nebude považovat za obstrukční materiál opozice, citovala jsem pouze stanovisko vlády.

Předložením pozměňovacího návrhu až v druhém čtení znemožnil pan poslanec opravit tyto nedostatky, na které vláda upozorňovala u jiného tisku. Já bych to řekla tak: Protože šoupnem to sem nebo šoupnem to tam, je nám to jedno, jenom ať uděláme zářez na pažbě. Absolutně iracionální jednání kolegy za účelem honu na čarodějnice zastírá zdravý úsudek a rozum. Zákony této země se mají dělat tak, aby řešily problematiku komplexně, a ne s ohledem pouze na jednu osobu. Jak si potom vysvětlit jednání od člověka, který chce potírat dezinformace šířené na internetu, když je mu zcela jedno, kdo vlastní internetová média, protože tento návrh se na internetová média nevztahuje?

Jak jsem se z tisku 110 a z pozměňovacího pirátského návrhu dozvěděla, je vhodné, aby politici vlastnili internetová média, ta nikoho v úsudku neovlivní a je vše v pořádku. Takže bacha na dezinformátory v periodickém tisku, ale internetový tisk můžou vlastnit všichni politici - takže kolegové, můžeme začít.

Už se chýlím ke konci. Pokud skutečně chce navrhovatel zabránit vlivu veřejného funkcionáře na média, tak by neměl vynechat internetová média. Pokud opravdu je to v jeho zájmu, tak buď chce komplexně řešit problematiku, anebo chce řešit jenom někoho. Zabránění vlivu - celkovému vlivu - politika na média však zjevně nikdy nebylo a není snahou poslance Michálka, chce jen řešit osobní averzi vůči jedné osobě. Takže teď děláme zákony takto. Promiňte mi - za mě to není věcný přístup, který bych očekávala od někoho, jako je kolega Michálek, které ho si jinak, ač se to nezdá, vážím. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Na tento příspěvek přišla přihláška s faktickou poznámkou pana předsedy Jakuba Michálka. Vaše dvě minuty.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Budu velmi věcný, protože si myslím, že na věcné připomínky má zaznít věcná odpověď, že to je součást slušnosti. Připomenu, že to, co zde bylo čteno k tomu starému tisku, se poněkud liší, v novém tisku jsou změny, takže je potřeba potom se podívat na to, že některé ty věci, které byly vytýkány vládou, tak jsou upraveny, ale nicméně nemůžu zde souhlasit s tím, že všechno, co napíšou vládní úředníci jako svůj názor nebo dojem a tak dále, by mělo vést k tomu, že to uděláme podle toho, protože ten zákon by neměl požadovaný efekt. Takže ten návrh, který byl předložen, tam proběhla konzultace s Ministerstvem vnitra. Viděli to chvíli, opravili si tam nějaké věci, takže v tomto ohledu je část těch připomínek, které jsme považovali za důvodné, vypořádána.

Pokud jde o to, co zde říkala ještě paní kolegyně Ožanová, připomenu, ona zde mluvila o záležitostech skutečného majitele, o těch dvou kritériích, tak jenom připomenu, že od té doby jsme zde schvalovali novelu zákona o evidenci skutečných majitelů, která poněkud modifikovala vymezení skutečného majitele, takže ta argumentace je jenom částečně validní. A i ten znak majetkového prospěchu může být relevantní z hlediska například státní inzerce.

Internetová média nejsou upravena z jednoduchého důvodu, že současná legislativa neobsahuje v zákoně o periodických tiscích tuto úpravu, takže nelze s nimi pojit normy a právní důsledky.

Pokud jde o minoritní akcionáře, tam platí, že pokud způsobí veřejný funkcionář škodu tím, že poruší svoji povinnost, samozřejmě minoritní akcionář má nárok na náhradu škody, ale v praxi se takovéto případy vůbec nevyskytují, takže jde o případ zcela teoretický.

Pokud jde o další připomínky k sankcím a k financím, tam se odkazuji na písemné vypořádání, tam to vše je.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a ještě s faktickou poznámkou chce reagovat paní poslankyně. Prosím.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji. Jenom považuji za velmi úsměvné, že stanovisko vlády... prostě předpokládám, že když vláda něco schválí, tak si to přečetla - a že stanovisko vlády považujete jenom za výplod úředníků, a ne to, že o tom vláda vlastně jednala a schválila tyto názory... Já jsem citovala komplexně tyto věci, protože jsem nechtěla vytrhávat, samozřejmě vytiskla jsem si a dala jsem si komplexně tyto návrhy vedle sebe, ale opravdu se domnívám, že většina těch připomínek, které dala vláda k tisku 110, se týká i toho vašeho nového pozměňovacího návrhu a je zcela relevantních, proto jsem je citovala a nechtěla jsem je nijak upravovat. To si myslím, že je z mé strany velmi korektní. Nicméně domnívám se, že přece jenom jste opominuli velikou část připomínek, které tehdy vláda měla - o nicméně vy to považujete, že to neměla vláda, že to měli pouze vládní úředníci. Domnívala jsem se, že stanovisko vlády je pro mě docela relevantní, a předpokládala jsem, že se o tom vláda bavila. Takže stanoviska vlády mám brát jenom jako stanoviska vládních úředníků? Tak dobře, já se podle toho zařídím.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. A nyní se můžeme opět vrátit k řádně přihlášeným. Nyní paní poslankyně Helena Válková, připraví se pan poslanec Radek Vondráček. Prosím.

 

Poslankyně Helena Válková: Děkuji. Já navážu. Jedna věta mě překvapila u pana poslance Jakuba Michálka, vaším prostřednictvím, paní místopředsedkyně, protože on ve svém posledním vystoupení použil takový zajímavý slovní obrat - zákon by neměl požadovaný efekt. Tak já teď od toho odhlédnu, protože určitě vysvětlí, co měl na mysli tím, že by neměl požadovaný efekt, že tedy se nebudeme řídit těmi doporučeními, která pro nás připraví. Jsou to samozřejmě doporučení, byť ve formě návrhů konkrétních znění našich novel, nebo dokonce nových zákonů, legislativní odbory příslušných rezortů. Asi tuším, co měl na mysli.

Ale vrátím se ke svému původnímu příspěvku, který jsem si řekla, že tady udělám jako takovou určitou lekci pro osvěžení toho, jakým způsobem bychom měli přistupovat k uplatňování pozměňovacích návrhů ve druhém čtení za předpokladu, že chceme postupovat standardním způsobem, a nikoliv způsobem, který sice, a to zdůrazňuji, není v rozporu s jednacím řádem, ale je přinejmenším překvapivý, nezvyklý a vede k těmhle situacím.

A já tady ještě odhlédnu od toho, že samozřejmě hnutí ANO je v podezření, že za každou cenu nechce, aby byl tento zákon o střetu zájmů v této podobě přijat. Já už jsem to říkala v Událostech, kde jsem s panem kolegou poslancem Michálkem mohla k této problematice hovořit, vaším prostřednictvím, paní místopředsedkyně, a tam jsem se vyjádřila - byť jsem si nebyla jistá, jestli mě všichni posluchači pochopili - myslím celkem jasně, budu to opakovat i na mikrofon: My nejsme proti novele zákona o střetu zájmů. Já znám ten nález Ústavního soudu, který říká kromě jiného, že kontrolní mechanismy jsou zatím nedostatečné. Ale to, proti čemu tady brojíme, je příliš zaměření se na jednu osobu, což se promítá právě i v určitém smyslu slova užším zaměření, než by mohl mít ten zákon, respektive novela na straně jedné, a na straně druhé procedurální, neomluvitelný - vidíme, k čemu to vede - spěch a uplatnění pozměňovacího návrhu v poslední minutě podrobné rozpravy.

A tím se teď dostávám konečně k tomu, o co bych se ráda s vámi podělila, a to totiž o odpověď na můj dotaz, který jsem adresovala Parlamentnímu institutu, který má kromě jiného i odpovídat na naše otázky, problémy, nejasnosti, pokud se to týká tedy samozřejmě otázek uplatněných poslanci. A já jsem uplatnila otázku, zda je to přípustné, aby - dovolte mi taky trošku použít s jistou nadsázkou teď ten výraz - se sem přiřítil v poslední minutě podrobné rozpravy náš pan kolega Michálek a načetl, vaším prostřednictvím, paní místopředsedkyně, načetl, v rychlosti vychrlil svůj pozměňovací návrh, který - a já jsem se dívala na ten záznam, nechala jsem si ho i vyjet v tiskové podobě - nezdůvodnil, zdůvodnil ho jenom velmi rámcově - o tom můžeme tedy spolu mít diskusi, co je to zdůvodnění - a tím návrhem významně rozšířil projednávání tohoto tisku ve třetím čtení, aniž bychom měli možnost se k tomu nějak obsahově více vyjádřit. Takže já jsem si vyžádala - od koho jiného než od našeho Parlamentního institutu - odpověď a ta mi přišla. V úvodu té odpovědi, kterou tady nebudu předčítat, ale budu ji spíš jenom citovat, když bude nezbytné, jsem byla upozorněna, že jde zejména o výklad ustanovení § 94 našeho jednacího řádu Poslanecké sněmovny a § 63 odst. 4. Parlamentní institut svůj výklad, respektive stanovisko, omezil na dva a půl stránky a ještě takovým řídkým řádkováním, takže si myslím, že není problém, abych vám sdělila podstatný obsah. Rozdělil svoje stanovisko na tři části podle toho, zda jde o gramatický výklad, historický výklad anebo systematický výklad. Je to přesně tak, jak učíme studenty, jak tedy my právníci víme, že je vždycky třeba prohnat to ustanovení všemi výklady, a pak se tedy rozmyslet, co budeme aplikovat, co se nám více hodí, jsme-li advokáti. Ale tady jsme poslanci, takže bychom měli spíš se zamyslet nad tím, co nejpřesněji odpovídá standardnímu průběhu projednávání pozměňovacích návrhů v druhém čtení.

Pokud jde o gramatický výklad, obě ta ustanovení - a mám na mysli, ještě jednou, § 94 a § 63 odst. 4 jednacího řádu - stanoví, jakým způsobem se podávají pozměňovací návrhy, a obsahují tyto parametry: předložení pozměňovacích návrhů, které je povinné v rámci podrobné rozpravy, mohou být předloženy buď ústně přímo v podrobné rozpravě, nebo písemně, a pokud jsou předloženy písemně prostřednictvím stejnopisu v elektronické podobě, je to možné ještě zdůraznit v podrobné rozpravě. Ústní odůvodnění je povinné jen tehdy, pokud písemný návrh neobsahuje žádné odůvodnění. Tady došlo k situaci, kdy jsme s tím poprvé byli konfrontováni právě v poslední minutě do ukončení podrobné rozpravy.

Čili když to shrneme, v textu zákona máme předepsáno, že pozměňovací návrh k návrhu zákona musí být předložen nebo podán, to už je synonymum, v podrobné rozpravě a je možné ho podat ústně, ale pak je třeba jej přímo v té podrobné rozpravě odůvodnit. Pokud poslanec podá návrh písemně, může být odůvodněn buď v písemném návrhu, pokud tam není, je nutno je přednést opět v podrobné rozpravě. Takže i když ten text neobsahuje žádné ustanovení, které by regulovalo časové meze předložení návrhu, a to ani písemného, ani ústního, můžeme z toho jednoznačně dovodit, že je možné ho sice kdykoliv předložit, ale vždycky ho, než je tedy podrobná rozprava samozřejmě uzavřena, je třeba ho podrobněji, věcně zdůvodnit. Není možné přiběhnout, předložit ten pozměňovací návrh a říct k tomu tři, čtyři, pět vět, aniž - když jde tedy o meritorní návrh, to znamená, když se něco věcně jím mění. Tady celou tu dobu, co jsme poslouchali, vidíme, slyšíme z faktických poznámek i z vystoupení teď v rozpravě, je zřejmé, že šlo o supervěcný, supermeritorní návrh, kterým se v podstatě trošku znásilnil - dovolte mi ten výraz expresivní - původní návrh novely zákona, protože ta hovořila a hovoří o něčem úplně jiném, a pan ministr vnitra také i zdůvodňoval. Tady jsme dostali - někdo to může nazvat přílepek v pravém smyslu slova, někdo přílepek v nepřímém smyslu slova, o tom také můžeme vést diskuse, máme tady nálezy Ústavního soudu - nicméně v každém případě je to meritorní návrh a ten podle mého přesvědčení řádně, tak jak má jednací řád na mysli, zdůvodněn v podrobné rozpravě nebyl.

Ale nechci být malicherná a zpochybňovat tady svoje tvrzení, které jsem řekla, tím, že jsem řekla, že nejsme proti novele, ale jsme pro rozumnou novelu, která by zavedla kontrolní mechanismy, nicméně, nikoliv ad hoc zaměřené tedy opravdu jenom na konkrétní osobu.

Pokud jde o historický výklad, to je také zajímavé. Se zájmem jsem si přečetla, že ta komentovaná ustanovení byla v průběhu vývoje legislativního textu jednacího řádu Poslanecké sněmovny několikrát novelizována a snahou některých těch novelizací, které nebyly úspěšné, bylo omezit nenadálé a nevysvětlené pozměňovací návrhy podávané právě ve druhém čtení. Byla to devadesátá léta, začátek 21. století. Dívala jsem se na některé z nich, to byla taková docela zvláštní doba, kdy se právě tříbil i ten legislativní proces. Výsledky novelizací se k tomu ovšem přiblížily jen částečně. A to už teď cituji, teď chviličku se budu držet textu Parlamentního ústavu: Nejdůležitějším výsledkem novelizací bylo prodloužení mezery mezi druhým a třetím čtením a zavedení zvláštního projednávání návrhu v garančním výboru mezi druhým a třetím čtením. Bylo to právě vložení toho § 94a jednacího řádu. Podle novely z roku 2014 č. 265 jednacího řádu bylo nově upraveno, že dílčí návrhy musí být odůvodněny. Toto ustanovení zahrnuje všechny návrhy ve smyslu § 63." Je třeba je vztáhnout tedy samozřejmě i na dílčí návrhy, které jsou podané ve druhém čtení právě v průběhu legislativního procesu, a vždycky tady platí, že musí být řádně zdůvodněny.

Původně měla ta novelizace, nebo návrh novelizace, který potom byl realizován zákonem č. 265 z roku 2014 širší záběr, a to v tom smyslu, že i výborové pozměňovací návrhy měly být vysvětleny a zařazeny do kontextu projednávané věci. Ta textová část ale byla z novelizace vyškrtnuta, to byl sněmovní tisk číslo 26 z roku 2013, čili vidíte, že to bylo ještě v době, kdy tady vůbec hnutí ANO nebylo v politice nebo minimálně nebylo v Poslanecké sněmovně zastoupené. Reziduum novelizace tak obsahuje jen marginální zpřísnění podávání pozměňovacích návrhů, ale přitom znovu opakuji, vždy musí být řádně zdůvodněny.

K časovému pořadí nebo omezení podávání na poslední chvíli tehdejší novelizace tedy nakonec nepřistoupila a účelem novelizace se stalo nikoliv to, aby poslanci rozuměli kontextu v průběhu podrobné rozpravy druhého plenárního čtení - to byla ta původní ambice, a byla bych ráda, kdybychom se k tomu někdy dopracovali, aby poslanci rozuměli kontextu, jak je z předchozích rozprav zřejmé, tak mu moc nerozumí - ale to, aby měli možnost porozumět kontextu ve čtení třetím, respektive při hlasování. Výsledek nové úpravy měl vést k odtechnizování etapy mezi druhým a třetím čtením, k tomu, aby mezi těmito čteními došlo ke správnému ohodnocení dílčích návrhů pro budoucí hlasování, takže nakonec ve výsledku to nebyla vyšší srozumitelnost samotného druhého čtení jako celku, spíše šlo o takovou ambici, aby to bylo potom ve výsledku legislativně srozumitelnější těsně před hlasováním ve třetím čtení. Vlastně se ta novelizace provedená v roce 2014 zákonem č. 265, dá se říct, smířila s výsledkem, že je možné vyšší počet pozměňovacích návrhů podat a že je dostatečné - jsou tady mechanismy, o kterých budu za chvíli hovořit, které umožní, když už k něčemu takovému dojde, se s tím vypořádat. Jeden mechanismus si dovolím tedy potom navrhnout. Takže pak bychom tady měli ještě další a já tedy nechci číst, nejsem na to moc zvyklá - odkazuji, kdo bude chtít, aby se seznámil podrobněji s historickým výkladem, který některé poslance skutečně zajímat nemusí, ale pro pochopení souvislosti je velice zajímavý, a také nás vede k pochopení stavu, ve kterém jsme teď v současné době, co ve skutečnosti platí.

To nejdůležitější - a každý právník jistě nejvíc baží po tom se dopídit, dospět ke správnému systematickému výkladu - a tady máme tedy tu úpravu v platné právní úpravě, jak už bylo řečeno, hlavně v těch dvou ustanoveních, a já bych se k nim tedy ještě vrátila. Je to tedy ustanovení § 63 ve zvláštní části určené zvlášť pro legislativní proces a v našem případě, konkrétně v tom případě, o kterém tady teď hovoříme, § 93. Vztah těch částí je takový, že pro legislativní proces se vždycky použije zvláštní úprava, obecná jen tehdy, když ten aspekt, ten prvek, o kterém hovoříme, zvláštní část neobsahuje. Takže tady z toho našeho případu budeme muset použít v rámci systematického výkladu jak ustanovení § 93 přednostně, tak i to, co není upravené z § 63. "Ze systematického umístění", opět cituji, "obou ustanovení nevyplývá žádné omezení ohledně předložení podání návrhu kdykoliv", takže pan poslanec Michálek správně doběhl v poslední minutě v rámci podrobné rozpravy. "Pro srozumitelnost druhého čtení by jistě bylo výhodné," píše Parlamentní institut, "kdyby byly pozměňovací návrhy předkládány s určitou logikou, samozřejmě v časovém předstihu vzhledem k pořadí novelizovaných ustanovení v zákoně a podobně." Tady to logiku věcnou nemělo vůbec, ale jednací řád se tímto v podstatě nezabývá.

Já jsem ten dotaz totiž položila Parlamentnímu institutu poté, co jsem prostudovala jednací řád. Říkala jsem si, opakování matka moudrosti, podívala jsem si do komentáře Silová a kolektiv k jednacímu řádu a nenašla jsem to tam. Takže mně jenom potvrdil Parlamentní institut, že to tam nemůžu najít, protože se tím náš jednací řád nezabývá. Vychází se tedy z toho, že mně se líbilo, že použil i tu terminologii, tady to vám přečtu, že "pozměňovací návrhy se tedy můžou předkládat bez ladu a skladu", v uvozovkách tedy. To znamená, spíše se spoléhá na logiku toho předkládání, na rozumné poslance, na uspořádání jednotlivých čtení v určité stanovené souslednosti. "Pokud je ale pozměňovací návrh", a teď zase začínám citovat, "podán překvapivě v plénu podrobné rozpravy ve druhém čtení", dodávám sama za sebe, v poslední minutě před uzavřením podrobné rozpravy, "existují následné procedury, které vedou k tomu, že je pozměňovací návrh přečten, jeho obsah odhalen a analyzován. A k tomu slouží tři následující instituty: institut souhrnu podaných pozměňovacích návrhů, ve kterém je předmětný návrh uveden" - to se nás asi netýká, to těžko, tady šlo úplně o jinou normu - "institut obligatorní časové mezery mezi druhým a třetím čtením" - to je hezké, ale právě proto, že jde o přílepek, také nám to moc nepomůže - anebo institut podle § 94 a včetně možnosti podat oponentní zprávu. To je ten třetí, který bychom mohli v garančním výboru, který zasedal v lednu, využít, ale nevyužili jsme ho i s ohledem na přítomnost a nepřítomnost jednotlivých členů kontrolního výboru. Nejsem členkou kontrolního výboru, ale tady se mohla eventuálně ta oponentní zpráva vypracovat. Je to kraťoučké - § 94a říká, že nejméně pětinová menšina všech členů garančního výboru může předložit předsedovi Sněmovny oponentní zprávu, která má obdobné náležitosti jako usnesení garančního výboru. Čili tady si myslím, že určitá možnost byla, která nebyla využita kontrolním výborem.

A teď zbývá ta poslední možnost, které můžeme využít vždycky - které tedy doporučuji využít - a to je institut možnosti opakování druhého čtení podle § 95 odst. 2 a 3 jednacího řádu, čímž je umožněno předložit další pozměňovací návrhy - a, znovu cituji teď, "reagující na případný překvapivý pozměňovací návrh" - a dodávám - nedostatečně zdůvodněný. Takže máme v legislativním procesu dost času i prostoru na vysvětlení pozměňovacích návrhů a určitě budu navrhovat opakování druhého čtení ve smyslu § 95 odst. 2 a 3 jednacího řádu. Nicméně ten návrh pan poslanec Jakub Michálek neuplatnil v rozporu s platnou právní úpravu jednacího řádu, byť to bylo velmi překvapivé, a takto to charakterizuje i sám Parlamentní institut.

Nyní se pojďme podívat po tomto malém procedurálním exkurzu do věcných připomínek a já bych začala a budu hovořit teď ne o tom, o čem mluvil pan ministr, k vládnímu návrhu, kterým se má měnit zákon č. 424/1991, o sdružování v politických stranách a politických hnutích, k původnímu sněmovnímu tisku č. 312, kdy i já sama mám některé, dá se říci spíše kosmetické návrhy pozměňovací, ke kterým se vyjádřilo Ministerstvo vnitra negativně, ale to vůbec nevadí. Ty si samozřejmě také zdůvodním a bude záležet na vás, zda pro ně zvednete ruku, nebo ne, ale na kostře té novely se tím příliš nezmění, akorát se tam víc zdůrazní ten prvek kolektivního vedení a větší kontroly předsedy úřadu nově zřízeným kolegiem úřadu - to už bude záležet na našem hlasování.

Já bych vám jenom přečetla stručně, co napsala legislativa, která zaujala neutrální stanovisko. Ono je to velice stručné a to je k té aktuální verzi pozměňovacího návrhu pana Jakuba Michálka pod písmenem D. Tady se konstatuje neutrální stanovisko, které je nazváno trochu eufemisticky, oportunisticky neutrální stanovisko, ve skutečnosti je to obsahem zamítavé stanovisko. Uvádí k tomu návrhu zavést úplně novou pravomoc úřadu, dozor nad dodržováním zákona o střetu zájmů, konstatuje se, že zařazení "nové kompetence" - a cituji - "úřadu do zákona o sdružování v politických stranách a politických hnutích je neorganické, neboť s vlastní materií tohoto zákona jinak nesouvisí. Prezidenta republiky lze sice zařadit mezi veřejné funkcionáře a uložit mu v této souvislosti povinnosti, za jejich porušení však nebude možné prezidenta republiky vzhledem k jeho široké imunitě postihnout. Nedostatky vykazuje úprava správního trestání." A konečně konstatuje Ministerstvo vnitra, že navržené doplnění § 13 odst. 8 zákona o střetu zájmů, podle kterého se má omezení nakládání s údaji z registru oznámení pouze vztahovat na účely zjišťování případného porušení povinností veřejného funkcionáře, se má týkat pouze veřejných funkcionářů podle § 2 odst. 2 zákona o střetu zájmů, to znamená takzvaných nepolitických veřejných funkcionářů, a mohlo by být v rozporu se smyslem institutu žádosti o přístup k údajům v registru oznámení a kolidovalo by tak s hlavními důvody, to bylo zajímavé, nálezu Ústavního soudu - vyhledala jsem v něm - původní právní úpravu, podle níž byl registr oznámení přístupný, bez dalšího Ústavní soud zrušil.

To, co jsme dostali jako vypořádání připomínek, nepovažuji za vypořádání připomínek a pan poslanec Jakub Michálek, vaším prostřednictvím, paní místopředsedkyně, se s tím jistě bude muset ve svém vystoupení vypořádat, a jak ho znám, učiní tak velmi rád a zevrubně. Nicméně konstatování legislativních pracovníků odboru Ministerstva vnitra, protože předpokládám, že pan ministr vnitra to sám nepřipravil, zůstává tady, mám ho k dispozici a dám ho samozřejmě i vám nejenom na vědomí, ale k případnému studiu, myslím vám, koaličním i opozičním poslancům.

Ale to, co vždycky by nás mělo vést - a nechci tady dělat učitelku, ale všichni se o to více či méně snažíme, někdy nám to jde lépe, někdy hůře, aby hlavně ti, kteří jsou našimi návrhy regulováni, ať jde o novely nebo nové zákony, s tím alespoň trošku byli včas seznámeni předem, mohli se na to připravit a souhlasili s tím - tak to je pravý opak toho, co se stalo tady. Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí vypracoval tabulku, kterou nám dal k dispozici. Já jsem byla jako host-poslanec na schůzi kontrolního výboru 12. ledna 2023, čili to není ani měsíc, je to skoro měsíc, a on k tomu vypracoval relativně podrobné stanovisko. Já z toho vyberu jenom několik informací, které si myslím, že před tím hlasováním ve třetím čtení, dojde-li k němu, byste všichni měli znát, a nepředpokládám, že každý měl možnost se s tím seznámit. Tak hlavně tady konstatuje úřad - budu ho zkráceně nazývat jenom úřadem - že navržené rozšíření agendy úřadu vyžaduje před nabytím účinnosti navrhovaného znění, a tady upozorňuju na pozměňovací návrh pana poslance Cogana, vaším prostřednictvím, tuším, že je to céčko - že má ten zákon nabýt účinnosti okamžitě prakticky v den, nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení. Takže tady říkají, není možné dostatečnou legisvakanční lhůtu zohledňující požadavky na adekvátní odborné personální obsazení úřadů, potřebné materiálně-technické zajištění, dochází k obrovskému rozšíření kompetence toho úřadu. Vyžaduje to úzkou spolupráci s Ministerstvem vnitra, změnu systemizace úřadu, navýšení počtu služebních míst. Chce to úzkou spolupráci s Ministerstvem financí, navýšení finančních prostředků v kapitole rozpočtu, položka 5013 Platy a jejich příslušenství zaměstnanců na služebních místech, případně další navýšení na platových položkách 5011 a 5026, schválení navýšení rozpočtu, změny systemizace, dodržení odpovídajícího postupu o rozpočtových pravidlech, tedy schválení odpovídajícího rozpočtového opatření, to znamená navýšení rozpočtu kapitoly v příslušných závazných ukazatelích, dodržení odpovídajícího legislativního postupu připomínkového řízení. Čili vidíte, že tady je řada zásadních připomínek a přepracování navržených znění v oblasti rozšířené agendy, tedy dozoru, nového dozoru nad dodržováním podmínek zákona o střetu zájmů a jejich řádné začlenění do zákona. Ty konkrétní připomínky nebudu vybírat všechny, jenom ty, kde si myslím, že - a oni také samozřejmě uplatnili i velmi podrobné připomínky, se kterými můžeme a nemusíme souhlasit - ale já jsem vybrala ty, které si myslím, že skutečně stojí za to si poslechnout.

Zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení. Ten zákon nabývá účinnosti kdy? Budeme tedy v současné době hovořit o tom, že změníme ten zákon tak, aby opravdu při těchhle rozšířených kompetencích, nebo se spíše uchýlíme k dílčí účinnosti, to znamená, pokud by byl schválený v této podobě, tak právě ta část, která by měnila zákon o střetu zájmů, by určitě nesměla nabýt nebo neměla nabýt účinnosti tak, jak je teď v tom návrhu pana poslance Cogana stanoveno.

Novela přináší, jak bylo již řečeno, zásadní - píše úřad - rozšíření agendy a v současné době na to úřad absolutně není připravený. Disponuje ke dni 11. ledna 2023 19 systemizovanými místy včetně předsedy a 4 členů úřadu. Není připravený - a to je asi dobré si říci - ani odborně, ani personálně, ani materiálně, ani finančně, ani organizačně. Změna na to není navázána, na vznik, působnost nového kolektivního orgánu kolegia úřadu. Takže na jedné straně my to novelizujeme řádným legislativním procesem, jde o vládní návrh, zřizujeme kolegium, a není to propojené. Není reálné, aby úřad vykonával novou agendu dozoru nad dodržováním podmínek zákona o střetu zájmů bez odpovídajícího zajištění v následujícím kalendářním měsíci po uveřejnění ve Sbírce. Já myslím, že by to ani technicky dost dobře nebylo možné.

A úřad píše, že na evidenci skutečných majitelů za účelem získání výpisu způsobem umožňujícím dálkový přístup, což tedy ten zákon předpokládá, č. 37/2021, který řeší tuto věc, zatím nemůžeme se spoléhat, protože to nebylo zatím v praxi realizováno.

Další, tedy to vynechám, ty legislativně technické připomínky, půjdeme na obsah. "Úřad posoudí na základě oznámení veřejného funkcionáře nebo dalšího podnětu doručovaného úřadu, zda jsou splněny podmínky dle § 4a zákona o střetu zájmů" - to je to nové navrhované znění. Při stávajícím personálním obsazení opět není možné, aby tuto agendu úřad vykonával a aby efektivně prováděl kontrolu. Takže pokud jsem se ztotožnila s nálezem Ústavního soudu, který jsem předtím zmínila, na který také se odkazuje, a odkazoval na něj i pan poslanec Jakub Michálek, vaším prostřednictvím, tak zase bychom tedy zvolili cestu nedostatečného kontrolního mechanismu. Tak to je z bláta do louže. A asi bychom si tím moc nepomohli, když ten úřad, který má kontrolovat, se na to nejenom necítí, ale on na to není vybavený a v současné době není možné, abychom mu tuto kompetenci - nebo není rozumně možné - svěřili. Ráda si poslechnu, proč to tedy si myslí pan poslanec Michálek, vaším prostřednictvím, případně pan ministr vnitra, jehož názor jsem zatím neslyšela, ale chápu, protože teď mě přímo řekl - ne, nebudu to používat, ale přišel k tomu, říká se, jako slepý k houslím, ale to jsem nechtěla použít, nic mě teď vtipnějšího nenapadá - ale jeho návrh, původní, byl tímto způsobem - jako takový malý nádor - trošku znehodnocen. A on se bude muset tedy vyjádřit určitě k tomu, minimálně v rámci hlasování, jestli s tím bude souhlasit, aby z toho původního jeho návrhu se stalo to, co teď v současné době prostřednictvím pozměňovacího návrhu pod déčkem pana poslance Jakuba Michálka máme před sebou.

Pak tady upozorňuje úřad, že prodej majetkových podílů v časovém intervalu 60 dnů, jak se navrhuje v tom pozměňovacím návrhu, není vždy reálné zvládnout, vyjednávání o smlouvě vyhovující oběma stranám může reálně přesáhnout dobu 60 dnů - já bych řekla, že to tedy velmi často přesáhne 60 dnů. Navrhujeme, aby byla lhůta případně prodloužena v odůvodněných případech - aspoň že by měl platit horní limit 90 dnů. A není ani zřejmé, na který ústřední správní úřad se bude možné obrátit se žádostí o stanovisko k uvažovaným opatřením.

Některé ty odpovědi, se kterými vás nebudu seznamovat logicky já, ale pan poslanec Michálek, vaším prostřednictvím, samozřejmě dostaneme. Nemyslím si, že jsou vyčerpávající, nemyslím si, že jsou dostatečné - mě, jak říkám, nepřesvědčily.

Další, s čím minimálně tedy má problém úřad - a já taky - dle zákona č. 99/1963, občanského soudního řádu, není úřad jako orgán státní správy v daném případě legitimován k podání návrhu na neplatnost jednání tak, jak se navrhuje v ustanovení § 19hb, odst. 1. Nebudu ho celý číst, abych nebyla podezřívána z obstrukce. Takže v tomto případě si myslím, že pokud se úřad dokonce domnívá, že není legitimován - a určitě si ráda poslechnu i případné vyjádření pana ministra Šalomouna, protože za legislativu odpovídá on v tom obecném smyslu slova jako někdo, kdo by měl sledovat, zda postupujeme v tomto ohledu správně, nebo svými pozměňovacími návrhy vytváříme nutnost dalších novelizací, takže to si ráda poslechnu. Porovnávala jsem si ta ustanovení, myslím si, že rozhodně bychom se nad tím zamyslet měli. Nadto tím jednáním by došlo k nepřímé novelizaci občanského soudního řádu, což by podle legislativních pravidel ani nebylo přípustné.

Tak nevím. Je to jako přílepek k jinému právnímu předpisu, samozřejmě, můžeme si tady schválit cokoliv. Je to bez připomínkového řízení. Přílepky - ještě připomenu nález Ústavního soudu, tady totiž mně to úřad sám napsal, já bych si ho měla pamatovat, protože to je ten známý plenární nález Ústavního soudu 77/06 z roku 2007, kde tedy Ústavní soud prohlásil ty přílepky za neústavní.

A konečně úřadu není ani zřejmé - a teď zase budu citovat - "z jakého důvodu soud podle § 19ha, odst. 5, k neplatnosti jednání přihlédne i bez podání návrhu. To znamená, že by nemuselo být vůbec zahájeno občanské soudní řízení, zatímco pokud na ně soud upozorní úřad, musí tak učinit podáním návrhu na zahájení OSŘ, na vyslovení neplatnosti právního jednání. Možná že tady došlo k nepochopení té textace, ale ona je opravdu dost komplikovaná - nevím, kdo to psal panu poslanci Michálkovi, a pokud si to psal sám, tak to docela oceňuji, že se do toho pustil, protože je to napsáno způsobem, který už vyžaduje dostatečnou rutinu, a přinejmenším ten úřad to vede k nejasnému pochopení.

Další připomínka k navrhovanému znění ustanovení § 19hb, odst. 2: "Níže uvedeným jednáním by došlo k nepřímé novelizaci soudního řádu správního," také že to není přípustné. Já tím chci jenom demonstrovat, že je tady více novelizovaných ustanovení, která nepřímo, abychom to vůbec mohli přijmout, novelizují jiné právní předpisy, takže budu čekat s napětím, jak to kolegové právníci z koaliční strany vysvětlí nebo zdůvodní.

Mimochodem, já tady vidím pana kolegu Haase, vaším prostřednictvím, a já vím, vzpomínám si, jak jsem za ním běžela po překvapivém uplatnění toho pozměňovacího návrhu a říkala jsem mu spontánně: Co to je, vy jste o tom věděl? A on říkal: Ne, nevěděl. Takže je to zajímavé, že se předkladatel - byla to spontánní otázka, spontánní odpověď, normálně bych to neříkala, ale protože tady (bylo?) při projednávání toho tisku úplně všechno překvapivé, tak i já jsem překvapivě zareagovala a běžela jsem za tím, na koho si myslím, že se můžu spolehnout, když jde o tu takzvanou právničinu, a on mně spontánně odpověděl: Nevěděl. Je vidět, že to nebylo předjednané, že to byl opravdu překvapivý návrh i pro samotné koaliční poslance. A proto mě teď trošku překvapuje, že už jsme se dostali tak daleko, ale doufám, že i proto nám podpoří ten návrh na to, abychom to vrátili do druhého čtení.

Ten úřad potom v závěru doporučuje, abychom to legislativně dopracovali, a obsáhle se k tomu vyjadřuje, a já to nebudu číst, mám to také k dispozici. Osobně si myslím, že by bylo dobré se s tím seznámit. A ten můj návrh samozřejmě směřuje k tomu, abychom to - a také ho uplatním - vrátili do druhého čtení, ze všech důvodů, o kterých jsem tady hovořila, aby nedocházelo k - dovolte mi trošku dramaticky říci - naprosto nepřípustným, nepřímým novelizacím, aby nedocházelo k tomu, že jsme tady konfrontováni s návrhem, který jsme si nemohli předem prostudovat, aby zpravodajka za nás k tisku 110, kde jsme tomu věnovali pozornost, aby potom nebyla tady napomínána, že přece už se mezitím něco změnilo. Ono se změnilo, ale takovým razantním překvapivým způsobem, že i když si porovnala ta dvě znění, všechny ty nuance tam samozřejmě nemohla vidět. A současně abychom postupovali způsobem, který je pro nás vlastní, to znamená, dodrželi lhůty a dodrželi to, co by Sněmovna vždycky měla dodržet - předvídatelnost.

Takže já bych to svoje vystoupení ráda - já ještě jednou vystoupím, abych to tedy nemíchala, abych nechala panu poslanci Jakubovi Michálkovi případně prostor na reakci - takže to zakončím s tím, že ještě se jednou přihlásím, protože samozřejmě mám zájem předtím, než budeme hlasovat jednotlivé pozměňovací návrhy, které byly řádně včas podány i zdůvodněny, abych je odůvodnila, byť jsem dostala k nim negativní stanovisko z Ministerstva vnitra, a dokonce i Rekonstrukce státu se nedomnívá, že tím příliš zlepšuji tu navrhovanou novelizovanou úpravu, když se snažím posunout zase tu původní úpravu spíše k monokratickému řízení toho úřadu. A tady já si ráda potom počkám na výsledek hlasování a je to naprosto demokratické. Já mám ten názor, že když se přijme nějaká norma a když ji měníme, tak zase bychom neměli podléhat nějakému panickému strachu, že by předseda byl ten, který si tam uzurpuje nadmíru mnoho pravomocí. Proto jsem se snažila tam zase vrátit prvek toho původního monokratického řízení. Ale k tomu se vyjádřím vlastním samostatným vystoupením.

Zatím končím s tím, že navrhuji, abychom to vrátili, to čtení, právě z důvodu toho překvapivě na poslední chvíli, v poslední minutě uplatněného pozměňovacího návrhu, abychom z tohoto důvodu to vrátili do druhého čtení. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji paní poslankyni, dobré odpoledne.

A vaše vystoupení, paní poslankyně, vyvolalo tři faktické poznámky. První pan poslanec Vondráček. Pane poslanče, prosím, vaše dvě minuty. Prosím.

 

Poslanec Radek Vondráček: Děkuji za slovo. Já myslím, že nám moje ctěná kolegyně Helena Válková ukázala, že ta debata je složitá a že v téhle atmosféře se to v podstatě nějak kvalitně projednat nedá. Pan poslanec Michálek to prostě přeťápl. Tam jsou skutečně nekoncepční věci, já mám připravené svoje vystoupení, ale já si myslím, že je jediná šance, jak by se s tím něco - s tím se nedá dělat v podstatě nic, ale aby se to aspoň důstojně projednalo, tak v rámci vrácení do druhého čtení aby se to dostalo například i na půdu ústavně-právního výboru.

Nicméně v této debatě podle mě nemá smysl pokračovat, navrhuji přerušení tohoto bodu do příští schůze Poslanecké sněmovny. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Padl procedurální návrh, o kterém nechám hlasovat hned. S protinávrhem se hlásí... tak se pánové domluvte, pan poslanec... Dobře, pan Michálek, prosím.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo, vážená paní místopředsedkyně. Já bych rád vznesl protinávrh proti návrhu na přerušení, a to aby se jednání o novele zákona o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, které projednáváme ve třetím čtení, přerušilo na dvě minuty, protože se domnívám, že ta doba bude přiměřenější tomu, abychom tento zákon zvládli dnes řádně doprojednat a nebyl nikdo v podezření z toho, že by se snad mohl dopouštět obstrukcí.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Padl protinávrh na dvě minuty.

Dávám hlasovat a zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 68, přihlášeno 165 poslanců, pro 9, proti 74. Návrh nebyl přijat.

 

Vnímám zájem o odhlášení, takže vás všechny odhlašuji a prosím, abyste se přihlásili svými identifikačními kartami.

 

A nyní budeme hlasovat o návrhu pana poslance Vondráčka o přerušení tohoto bodu do příští schůze.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 69, přihlášeno 159 poslanců, pro 60, proti 91. Návrh nebyl přijat.

 

Vracíme se tedy zpátky do obecné rozpravy a další s faktickou poznámkou... (Hlásí se poslankyně Schillerová.) Nejdřív faktické poznámky. S faktickou poznámkou paní poslankyně Ožanová.

Ještě oznamuji, že pan místopředseda Skopeček hlasuje s kartou číslo 23.

Paní poslankyně, vaše dvě minuty. (V sále je hluk.) Já vás ještě poprosím o chviličku strpení, než vám pustím časomíru. Kolegyně, kolegové, prosím o klid v sále.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji, vážená paní předsedající. Já jsem v průběhu, když hovořila paní profesorka Válková, tak mě zaujala věc týkající se rozšíření působnosti úřadu. Já jsem to již dneska zmiňovala a také jsem si vzpomněla na slova, která uváděl kolega Michálek, vaším prostřednictvím. (V sále je silný hluk.) Ale já se fakt neslyším.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Znovu požádám Sněmovnu o klid. Paní poslankyně, vydržte chvilku, já vám pak ten čas natáhnu o příslušnou dobu. Kolegové, prosím, zejména před pultíkem! Děkuji moc. Paní poslankyně, můžete pokračovat.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Pochopila jsem to, že tento návrh kolegy Michálka byl projednáván s ministerstvem, nicméně pořád ještě platí z tisku 110 - já odcituji jenom pár vět, nebudu vás zdržovat celým: "Přinejmenším rozšíření působnosti Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí vyvolá mzdové náklady na nová služební místa a náklady na pronájem kancelářských prostor." A to ve vztahu s tím, že chcete, aby zákon nabyl účinnosti ihned, nevím, jak to chcete realizovat, aby ten zákon mohl platit, protože pokud to má nabýt účinnosti ihned, přijmout další lidi, zavést kolegiální orgán, tak jak o tom hovořila paní profesorka Válková.

A připomenu ještě jednu větu, ještě z tisku 110, stanovisko vlády: "Problematika vlastnictví médií ze strany veřejných funkcionářů z věcného hlediska příliš nesouvisí se stávající agendou Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí." Takže prosím vás, jenom připomínám základ. Opravdu nevím, jak stihnou nabrat lidi do úřadu, a opravdu řešíme věci, které spolu nesouvisí.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji za dodržení času. Další s faktickou poznámkou je pan poslanec Adamec. (Nemá zájem.) Tak já vás odmazávám, ale jste přihlášen. Další je paní poslankyně Decroix. Také ji nevidím, takže odmazávám. Pan ministr Baxa? Také ne. Pan poslanec Havránek? Také ne. Pan poslanec Šimek? Také ne. To nám to jde hezky. Pan poslanec Výborný? Také ne. Pan poslanec Haas? Tak výborně, takže už nemám nikoho s faktickou poznámkou.

S přednostním právem se hlásí paní předsedkyně Schillerová.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuju za slovo, paní místopředsedkyně. No, já myslím, že vidíme, že v takové atmosféře se moc jednat nedá. My tady projednáváme nekonfliktní zákon o sdružování v politických stranách, který má naši podporu, my bychom s ním neměli žádný zásadní problém. Ta debata by byla dávno za námi a dávno by ten zákon byl odhlasován, kdyby tady nebylo opět přílepku, nestandardně načteného, neprojednaného v ústavně-právním výboru, namířeného proti jednomu člověku, protože ten druhý člověk je tím prvním posedlý. To nakonec tady vidíme roky.

My nechceme v této atmosféře jednat. Nechceme v podstatě, aby takovéto věci na sílu procházely, protože bychom se stejně obrátili na Ústavní soud. Chceme prostě, abychom se vrátili k zákonu o středu zájmů, ke stodesítce. Já prosím, abychom se sešli jako předsedové klubů, neříkám dnes, ale prostě v nějaké velice krátké době. Pojďme se sejít, pojďme se o tom bavit a bavme se prostě o konstruktivním návrhu, protože dnes je to Andrej Babiš a zítra to bude kdokoliv z vás, koho si někdo, kdo si umane překrucovat tady ústavu, překrucovat tady základní zásady demokracie, vybere.

Takže jste asi pochopili z mého úvodu, že si beru pauzu na jednání klubu hnutí ANO do 14 hodin. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Vzhledem k tomu, že padl návrh na pauzu, přerušuji jednání této schůze do zítra, do čtvrtka 9. 2. do 9 hodin. Děkuji za spolupráci a přeji hezký zbytek dne. Na shledanou.

 

(Jednání skončilo ve 12.32 hodin.)

Aktualizováno 6. 11. 2023 v 15:57.




Přihlásit/registrovat se do ISP